Bydlení

194/2007 o teplu a teplé vodě ve znění od 7.11.2014
406/2000 o hospodaření s energií v novele od 2.10.2014
246/2001 vyhl. O požární provenci ve znení od 1.11/2014
133/1985 zákon o požární ochraněznění od května 2014
96/1993 Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření 01.04.1993
468/2012 Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů 11.01.2013
Občanský zákoník 1.1.2014 1.1.2014
440/2013 NV- příspěvek na bydlení SSP 2014- náklady srovnatelné s nájemným, pevná paliva, normativních náklady na bydlení 01.01.2014
211/2000 Státní fond rozvoje bydlení
453/2013 Nařízení vlády o stanovení podrobností a postupu pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě 01.01.2014
366/2013 Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím 01.01.2014
067/2013 Zákon, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty 01.01.2014
311/2013 Zákon o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů 01.01.2014
359/2013 Vyhláška o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu 01.01.2014
256/2013 Katastrální zákon1.1.2014
357/2013 Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) 1.1.2014
107/2006 Zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu 31.03.2006 novela od 1.1.2014
210/2011 Vyhláška o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie, služeb 15.12.2011
358/2013 Vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí 01.01.2014
408/2011 NV, příspěvek na bydlení ze SSP pro 2012 - výše nákladů srovnatelných a částek normativních nákladů na bydlení 01.01.2012
284/2011 NV o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky 01.10.2011
119/2011 Nález ÚS ČR o zrušení některých ust. č. 348/2010 Sb., kterým se mění č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, a č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
072/1994 Zákon o vlastnictví bytů od 01.05.1994 do 31.12.2013 zrušen občanským zákoníkem 82/2012
344/1992 Katastrální zákon 1.1.1993 zrušený od 01.01.2014 zákonem 256/2013
265/1992 Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 01.01.1993 zrušen od 1.1.2014 zákonem 256/2014
116/1990 Zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor 01.05.1990 zrušen od 1.1.2014

Byty v Praze statistika
	Dokončené byty 
V 1. až 3. čtvrtletí roku 2014 bylo v Praze dokončeno (zkolaudováno) 3 488 bytů. 
Jejich počet se meziročně zvýšil o 12,2 %. Zvýšení počtu dokončených bytů v hlavním městě Praze se neshodovalo s celorepublikovým vývojem, 
kde došlo ke snížení o 5,6 %. V bytových domech bylo v Praze dokončeno 2 732 bytů (nárůst 11,1 %) a v nástavbách, přístavbách a vestavbách 
k bytovým domům 218 bytů (úbytek o 6,4 %). Bytů v rodinných domech proti stejnému období předchozího roku ubylo 44, nástaveb, přístaveb a 
vestaveb k rodinným domům bylo dokončeno o 3 více. U bytů dokončených mimo stavby pro bydlení v domovech – penzionech a domovech pro seniory 
bylo dokončeno 131 bytů, v 1. až 3. čtvrtletí 2013 nebyl dokončen žádný. V nebytových budovách a ve stavebně upravených nebytových prostorách 
bylo dokončeno 75 bytů. 
Odhad 11 miliard celkem, nova 7 miliard, prestavby 4 miliardy, nebytove 6miliard
nova 6.1 procenta, 52.1 procent zmeny
Odhad hodnota stavebnich povoleni 19.659 miliard, 
podil nova 36,3 %, změny dokončených bytových staveb 20,4 %, nová nebytová výstavba 10,9 %, změny dokončených nebytových staveb 19,5 %, stavby na ochranu životního prostředí 4,5 % a ostatní stavby 8,3%.

vykazy
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 239 /2014 Sb. 
49. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ:
Dotazník o využívání informačních a komunikačních technologií
 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
ICT 5-01 (mutace b, c)

a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah

Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů, které charakterizují některé významné jevy nové ekonomiky v souladu s metodologií Evropské unie a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti, v platném znění, pro výkon státní správy (hodnocení výsledků státní informační politiky a plnění programových cílů), a pro informování veřejnosti.

 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Základní údaje o rozšíření, způsobu a míře využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) a systémů [systémy ICT a jejich používání v podnicích, používání internetu a ostatních elektronických sítí v podnicích, elektronické obchodování, elektronické procesy v oblasti podnikání a organizační hlediska, využívání ICT v podnicích k výměně informací a služeb s veřejnou správou (elektronická správa, e-government), schopnosti a potřeba dovedností v oblasti ICT v podnicích, překážky ve využívání ICT, internetu a ostatních elektronických sítí, elektronického obchodování a ostatních elektronických procesů v oblasti podnikání, výdaje na ICT a investice do ICT, bezpečnost a důvěryhodnost v oblasti ICT, využívání ICT a jejich vliv na životní prostředí (zelené ICT), přístup k internetu a dalším síťovým technologiím pro připojení předmětů a přístrojů (tzv. „Internet věcí“) a jejich využívání, přístup k technologiím poskytujícím možnost připojení internetu nebo k jiným sítím odkudkoli a kdykoli (všudypřítomná možnost připojení) a jejich využívání]. Údaje o zaměstnancích používajících ICT, jejich kvalifikační předpoklady a dovednosti i další ukazatele týkající se zajištění lidských zdrojů pro oblast ICT. Využívání podnikových a mezipodnikových elektronických procesů a jejich dopad na firmy. Referenčním/zjišťovaným obdobím je podle druhu ukazatele rok 2015 nebo leden 2016.

b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost

 Právnické a fyzické osoby zapsané i nezapsané do obchodního rejstříku. Zpravodajská povinnost k mutacím výkazu je určena počtem zaměstnanců subjektu a činností podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.

c) Způsob statistického zjišťování

Forma statistického zjišťování:výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování

d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů

Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 31. března 2016
e) Orgán provádějící statistická zjišťování

50. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ:
Roční výkaz o vodních tocích a dodávkách povrchové vody
 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
VH 8a-01

a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah

Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů o vodních tocích a odběrech povrchové vody ve struktuře odběratelů pro hodnocení vývoje odvětví. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise č. 92/446/EHS ze dne 27. července 1992 o dotaznících ke směrnicím v oblasti vody, v platném znění, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a pro informování veřejnosti.

 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Základní údaje o vodních tocích, odběrech a vypouštění vod podle odběratelů v technických jednotkách a korunách, znečištění vypouštěné do vodních toků.

b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost

 Státní podniky Povodí zřízené zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích, Magistrát hl. města Prahy, Lesy České republiky.
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.

c) Způsob statistického zjišťování

Forma statistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování

d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů

Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 31. března 2016

e) Orgán provádějící statistické zjišťování
Český statistický úřad

51. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ:
Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích
 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
VH 8b-01

a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah

Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů o výrobě a dodávkách pitné a užitkové vody, odvádění a čištění odpadních vod pro hodnocení vývoje oboru vodovodů a kanalizací. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající ze směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod, ve znění směrnice Komise 98/15/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 a směrnice Rady č. 2013/64/EU, pro potřeby Evropské unie a pro informování veřejnosti.

 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Údaje o vodovodech a kanalizacích, výrobě a dodávkách pitné vody podle odběratelů, údaje o odvádění a čištění odpadních vod, čistírnách odpadních vod a kalovém hospodářství.

b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost

Provozovatelé vodovodů a kanalizací.
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.

c) Způsob statistického zjišťování

Forma statistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: vyčerpávající zjišťování

d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů

Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 10. února 2016

e) Orgán provádějící statistické zjišťování
Český statistický úřad

Zem 3-01 Roční výkaz o drůbeži
Zem 1-01 Soupis hospodářských zvířat
Osev 3-01 Výkaz o plochách osevů zemědělských plodin
Zem 6-01 Roční výkaz o sklizni zemědělských plodin
Les 8-01 Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví
Prům 2-01 Roční výkaz v průmyslu
Stav 5-01 Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví
Práce
37. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ:
Výkaz o úplných nákladech práce
 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
 ÚNP 4-01

a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah

Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů o celkové zaměstnanosti, mzdách a dalších nákladech na pracovní sílu v detailním členění v jednotlivých odvětvích hospodářství, včetně sociálních nákladů práce. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z nařízení Rady (ES) č. 530/1999 ze dne 9. března 1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce, v platném znění, nařízení Komise (ES) č. 1726/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o nákladech práce, v platném znění, a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, pro výkon státní správy (analýzy trhu práce, podklady pro úpravy v sociální oblasti, sestavení ročních národních účtů, regionálních průřezů), pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti.

 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Charakteristika ekonomického subjektu, počty zaměstnanců, pracujících majitelů firmy, osob pracujících na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, žáků/studentů konajících praktické vyučování/odbornou praxi, struktura mezd, odpracované hodiny, placené hodiny a údaje o sociálních a personálních nákladech práce, doplňující údaje z oblasti zaměstnávání osob, vybrané ukazatele o práci a mzdách strukturované podle území.

b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost

 Ekonomické subjekty – právnické osoby včetně krajů, obcí, příspěvkových a neziskových organizací, fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku a organizační složky státu. Zpravodajská povinnost je vázána na počet zaměstnanců a převažující činnost zpravodajské jednotky a je přiřazena ekonomickým subjektům Českým statistickým úřadem na základě údajů v Registru ekonomických subjektů.
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.

c) Způsob statistického zjišťování
Forma statistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování
d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů
Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 31. března 2016

e) Orgán provádějící statistické zjišťování
Český statistický úřad
ŽP 1-01 Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí
46. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ: 

Roční výkaz o výdajích na ochranu životního prostředí 
 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
ŽP 1-01
a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah
Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů o pořízení dlouhodobého hmotného majetku a o neinvestičních nákladech na ochranu životního prostředí, o zdrojích financování dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí, o poplatcích a odvodech v oblasti životního prostředí a využívání výhradních práv k přírodním zdrojům. Údaje budou využívány pro splnění povinnosti vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 295/2008 ze dne 11. března 2008 o strukturální statistice podniků, v platném znění, pro posuzování vývoje výdajů na ochranu životního prostředí, jejich územním rozmístění a odvětvovém zaměření, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů, a pro informování veřejnosti.
 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Dlouhodobý hmotný majetek na ochranu životního prostředí – výdaje na jeho pořízení, výdaje na pořízení podle územního členění, zdroje financování; neinvestiční náklady vnitřní a vnější z hlediska firmy a ekonomický přínos z aktivit na ochranu životního prostředí – vše podle jednotlivých domén. Využívání výhradních práv k přírodním zdrojům, poplatky a odvody v oblasti životního prostředí.
b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost
 Ekonomické subjekty s převažující činností zemědělskou, průmyslovou a dalších vybraných odvětví, dále ekonomické subjekty s činností hlavní i vedlejší související s odpadními vodami, odpady a sanacemi podle CZ-NACE 37, 38, 39, obce s počtem obyvatel 500 a více, rozpočtové organizace, organizační složky státu, státní fondy, Státní pozemkový úřad, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty.
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.
c) Způsob statistického zjišťování
Forma statistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování
d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů
Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 31. března 2016
 
VTR 5-01 (mutace a, b) Roční výkaz o výzkumu a vývoji
47. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ:
Roční výkaz o výzkumu a vývoji
ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
VTR 5-01 (mutace a, b)

a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah

Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů o lidských zdrojích a financování výzkumu a vývoje pro analýzu a tvorbu podkladů pro státní vědní politiku a zabezpečení požadovaných ukazatelů pro naplnění usnesení vlády ze dne 24. dubna 2013 č. 294 o Aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015 s výhledem do roku 2020. Údaje budou dále využívány pro splnění povinnosti vyplývající z prováděcího nařízení Komise (EU) č. 995/2012 ze dne 26. října 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1608/2003/ES o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky, pro výkon státní správy, pro potřeby Evropské unie a mezinárodních organizací, zejména Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, a pro informování veřejnosti. Údaje budou využity prostřednictvím kapitalizace výzkumu a vývoje i k propočtu úplných sestav makroekonomických ukazatelů v rámci ročních národních účtů.

 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Počet zaměstnanců výzkumu a vývoje a počet osob pracujících ve výzkumu a vývoji na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti v členění podle pohlaví a pracovní činnosti a kvalifikace. Počet výzkumných pracovníků a nově zaměstnaných výzkumných pracovníků podle věkové struktury, státního občanství a pracovního úvazku. Výdaje za provedený výzkum a vývoj podle druhu nákladů, zdrojů financování, typu výzkumné a vývojové činnosti, kódu výsledné produkce výzkumu a vývoje a ve vybraných oblastech. Náklady a tržby za nákup a prodej služeb výzkumu a vývoje. Požadované ukazatele jsou zjišťovány v územním průřezu podle krajů klasifikace CZ-NUTS a podle vědních oblastí.

b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost

 Ekonomické subjekty provádějící výzkum a vývoj bez ohledu na to, zda jde o jejich hlavní či vedlejší činnost. Ekonomické subjekty podnikatelského sektoru a soukromého neziskového sektoru sloužící domácnostem vyplňují mutaci a, mutace b je určena pro vládní sektor, vysokoškolský sektor a fakultní nemocnice.
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.

c) Způsob statistického zjišťování

Forma statistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování

d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů

Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 31. března 2016
e) Orgán provádějící statistické zjišťování

Lic 5-01 Roční výkaz o licencích

32. NÁZEV STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ:
Roční výkaz neziskových institucí, bytových družstev a vybraných institucí
 ZNAČKA STATISTICKÉHO FORMULÁŘE:
 NI 1-01 (mutace)

a) Účel statistického zjišťování a jeho obsah

Účel statistického zjišťování:
 Získání údajů o neziskových institucích, bytových družstvech a vybraných institucích. Údaje budou využívány k propočtu makroekonomických ukazatelů, pro analytické účely, pro sestavení národních účtů a satelitního účtu, pro potřeby mezinárodních organizací, zejména Eurostatu, a pro informování veřejnosti.

 Charakteristika zjišťovaných ukazatelů:
 Informace o právnické osobě, počet zaměstnanců a mzdy, ostatní osobní náklady, počet dobrovolných pracovníků a jimi odpracované hodiny. Finanční ukazatele ve statistickém členění – výnosy a náklady, dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (údaje o struktuře a pořízení), zásoby, finanční aktiva, struktura vybraných finančních aktiv podle institucionálních sektorů, pasiva, doplňkové ukazatele (pořízení majetku, počet členů, užitková plocha všech bytů, počet bytů ve vlastnictví a ve správě, náklady na opravy a rekonstrukce společných částí domu, poskytnuté dary v naturální formě, mezispotřeba a mzdové náklady za veřejné vysoké školy), vybrané ukazatele o pořízení dlouhodobého majetku strukturovaného dle území. Specifikace pořízeného dlouhodobého hmotného majetku bez pozemků a bez ložisek nerostných surovin podle Klasifikace produkce (CZ-CPA) a Klasifikace stavebních děl (CZ-CC). Náklady vykazující jednotky podle účelu (Klasifikace neziskových institucí podle účelu CZ-COPNI).

b) Okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost

 Právnické osoby zabývající se neziskovou činností - jsou stanoveny podle standardu Evropského systému národních účtů (ESA 95) a podle metodiky Organizace spojených národů k sestavení satelitního účtu neziskových institucí. Jedná se o politické strany a politická hnutí, občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, zájmová sdružení právnických osob, spolky, ústavy, právnické osoby působící v oblasti tělovýchovy, kultury a rekreace, mezinárodní organizace a sdružení, školské právnické osoby a jiné právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činnosti není podnikání a účtují podle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace. Dále sem patří bytová družstva, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, Český rozhlas, Česká televize, Rádio Svobodná Evropa, Vinařský fond, vybrané instituce zabývající se činnostmi souvisejícími s finančním zprostředkováním a zájmová sdružení právnických osob zařazených do sektoru 13, které účtují podle účtové osnovy pro nevýdělečné organizace. Zpravodajská povinnost k mutacím výkazu je vázána na počet zaměstnanců zpravodajské jednotky nebo na počet bytů ve vlastnictví a na právní formu organizace.
 Zpravodajská povinnost pro každou zpravodajskou jednotku, které vznikla zpravodajská povinnost, je vymezena v oznámení o zpravodajské povinnosti zaslané zpravodajské jednotce.

c) Způsob statistického zjišťování

Forma statistického zjišťování: výkaz, elektronický výkaz, elektronický sběr dat
 Použitá metoda: kombinace vyčerpávajícího a výběrového zjišťování
d) Periodicita a lhůty k poskytnutí údajů

Periodicita statistického zjišťování: roční
 Lhůta k poskytnutí údajů zpravodajskou jednotkou: do 29. dubna 2016

e) Orgán provádějící statistické zjišťování
Český statistický úřad
---
Klasifiakce CZ-CC stavebni dila
Klasifikace CZ-CC obsahuje místně a prostorově ucelená stavební díla s takovým vybavením či zařízením, aby mohla samostatně plnit funkce, ke kterým jsou určena. Takováto zařízení musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo k porušení stavby nebo k znehodnocení funkce či účelu stavebního díla. Jsou zpravidla součástí jeho komplexní dodávky. 
Do Klasifikace CZ-CC se nezahrnují technologická výrobní zařízení, která lze demontovat a přemísťovat jinam. Tato technologická výrobní zařízení se zatřiďují v klasifikaci SKP SKP - Standardní klasifikace produkce, 2. vydání, zavedené sdělením Českého statistického úřadu, vyhlášeným 
 v částce 198/2002 Sb. (podle druhu).
 Tato klasifikace rovněž nezahrnuje stavební práce při novostavbách, rekonstrukcích, modernizacích, rozšíření - stavebních úpravách, opravách a údržbě stavebních děl. Stavební práce jsou zahrnuty v SKP - oddílu 45.
Kalsifikace CZ-CC
Klasifikace CZ-CC je pětistupňová. Pro jednotlivé stupně je stanoveno toto označení
Klasifikace obsahuje:
2	sekce	(1místný kód)
6	oddílů	(2místný kód)
20	skupin	(3místný kód)
46	tříd	(4místný kód)
335	podtříd	(6místný kód)
 V Klasifikaci CZ-CC je vypracováno třídění stavebních děl do úrovně podtříd klasifikace. Zpodrobnění bylo vypracováno tak, aby byla co nejvíce zachována vypovídací schopnost dosavadní Klasifikace stavebních děl (KSD - oddíl 46) a zároveň byla respektována obsahová náplň jednotlivých tříd evropského standardu CC.
  Stavební díla jsou v Klasifikaci CZ-CC rozděleny na dvě sekce: 1 - Budovy a 2 - Inženýrská díla. 

Stavební díla se klasifikují podle technického řešení stavby (projektu), které vyplývá ze zvláštního užívání stavby (např. budovy pro obchod, komunikace, díla vodní, vedení dálková trubní apod.); budovy jsou klasifikovány podle jejich hlavního užívání (bytové, nebytové), inženýrská díla podle projektů, které přímo určují účel a užití stavebního díla. 

Umístění stavebního díla a vlastnické vztahy nejsou pro tuto klasifikaci podstatnými kritérii.
Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; 
stavebním dílem se rozumí výsledek stavební činnosti; tvoří prostorově ucelenou nebo alespoň technicky samostatnou část stavby; 
budova je nadzemní stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí; součástí budovy mohou být pouze ty podzemní prostory, které s budovou konstrukčně a stavebně souvisí; 
inženýrská díla jsou všechny stavby, které nejsou klasifikovány jako budovy - např. železnice, silnice, dálnice, mosty, letištní plochy, hráze, podzemní a nadzemní vedení, produktovody.

Budovy: 
bytová budova je stavba, ve které je alespoň polovina využitelné podlahové plochy určena pro bytové účely; 
nebytová budova je stavba, ve které je více než polovina využitelné podlahové plochy určena pro nebytové účely; 
byt je soubor místností (případně jediná obytná místnost), které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny.

Celková využitelná podlahová plocha zahrnuje plochy, které jsou využity pro stejné účely a to bez ohledu na jejich umístění v rámci stavby. 

Do využitelné podlahové plochy se nezahrnují: 
stavební plochy (např. plochy nosných, dělicích nebo jiných komponentů - sloupy, pilíře, příčky, komíny); 
funkční plochy pro pomocné využití (např. plochy zastavěné vyhřívacími a klimatizačními instalacemi nebo elektrickými generátory); 
komunikační plochy (např. schodiště, výtahy, eskalátory).

 Část z celkové využitelné podlahové plochy budovy používané pro bydlení zahrnuje plochu vyčleněnou pro kuchyň, obývací pokoj, ložnici a další pokoje, část pak plochu vyčleněnou pro sklep a společné prostory, používané vlastníky nebo nájemci bytových jednotek.

 Klasifikace CZ-CC mezi budovy zahrnuje také samostatné podzemní prostory, které jsou vhodné pro ochranu nebo umístění lidí, zvířat nebo předmětů (např. podzemní kryty, podzemní nemocnice, podzemní nákupní střediska a dílny, podzemní garáže). Tyto podzemní prostory mají zpravidla samostatný šestimístný kód.
Podzemní stavební díla jsou taková díla, u kterých je vrchní plocha zastropení (včetně krycích vrstev ležících přímo na stropní konstrukci) pod úrovní přilehlého upraveného terénu nebo tvoří úroveň rostlého terénu, tj. terénu před započetím stavebních prací prováděných v rámci tohoto díla.
Spojovací chodby nejsou samostatným stavebním dílem, ale jsou přičleňovány ke stavebnímu dílu, se kterým technicky nebo účelově souvisí.
Klasifikační jednotkou je stavební dílo (budova, komunikace, ropovod atd.). 

Při zatřiďování stavby (soubor stavebních děl, skládající se např. z několika budov a inženýrských děl) je nutno klasifikovat každé stavební dílo samostatně jako samostatnou jednotku. Jestliže se např. školní objekt sestává ze školní budovy a ubytovny pro studenty, pak školní budova je klasifikována kódem 1263 a ubytovna pro studenty kódem 1130. Jestliže však nejsou k dispozici podrobné podklady, zda se jedná o dvě samostatné budovy, je tento komplex klasifikován jako škola kódem 1263. V případech, kdy nejsou podklady pro rozdělení budov jednoznačné, je možno použít pro stanovení objemu stavebních prací kvalifikovaný odhad rozdělení budov. 

Z praktických důvodů mohou být z tohoto obecného pravidla stanoveny výjimky v těch případech, kdy jedno ze stavebních děl má proti druhému, se kterým bezprostředně technicky nebo účelově souvisí, nepatrný rozsah. Takovéto stavební dílo o nepatrném rozsahu lze považovat pouze za soubor konstrukcí a prací tvořící součást jiného stavebního díla při dodržení těchto zásad: 

a) u nově budovaných stavebních děl stanoví projektant rozsah přičlenění těchto konstrukcí a prací (při respektování hospodárnosti výstavby),
 b) uvedené konstrukce a práce musí přímo souviset s tímto stavebním dílem (funkčně, konstrukčně nebo účelově). 

Budovy jsou klasifikovány podle převažujícího užívání. Budovy užívané nebo určené k několika účelům (např. kombinace bytového domu, úřadu a zdravotnického zařízení) jsou označeny jediným klasifikačním kódem, který se stanoví následujícím způsobem: 
musí být vypočten podíl jednotlivých částí budovy na celkové využitelné podlahové ploše budovy (např. v ), tyto jednotlivé části musí být klasifikačně zatříděny, 
pak je budova užívaná k několika účelům klasifikována metodou „odshora-dolů“ („top-down“) - stavba je nejdříve zatříděna do sekce (budova nebo inženýrské dílo), pak do oddílu, skupiny, třídy a nakonec podtřídy.

 Zatřiďování budovy užívané k několika účelům můžeme vysvětlit na následujícím teoretickém příkladu:
 Typ užití	Podíl na celkové využitelné podlahové ploše v %	Třída CZ-CC
  4 byty	                        30	                       1122
  kanceláře úvěrového ústavu	        10	                       1220
  lékárna a obchody	                20 	                       1230
  knihovna	                        30	                       1262
  lékařská ordinace	                10	                       1264


 Budova bude klasifikována
 v sekci	1	Budovy
 v oddílu	12	Budovy nebytové (70 % celkové využitelné podlahové plochy)
 ve skupině	126	Budovy pro společenské a kulturní účely, výzkum, vzdělávání a zdravotnictví (40 % v oddílu 12)
 v třídě	1262	Muzea a knihovny (30 % ve skupině 126)
 v podtřídě	126211	Budovy muzeí, knihoven, galerií, archivů.
Vysvětlivky ke Klasifikaci CZ-CC jsou uvedeny v části IV. klasifikace, vyjadřují věcné a závazné vymezení obsahu jednotlivých tříd. 
Výčet nemusí být vyčerpávající, ale jasně určuje, kam stavební produkce patří.

Význam použitých zkratek ve vysvětlivkách:
 Z:	znamená, že daná třída (příp. podtřída) zahrnuje produkci uvedenou pod touto zkratkou;
 ZT:	znamená, že daná třída (příp. podtřída) kromě produkce uvedené pod zkratkou Z zahrnuje také další produkci;
 N:	znamená, že daná třída (příp. podtřída) nezahrnuje produkci uvedenou pod touto zkratkou; v závorce je pak uveden kód CZ-CC, kam daná produkce patří.
 V systematické části Klasifikace CZ-CC je na úrovni tříd uvedena vazba na klasifikaci produkce CPC, ze které se při zpracování Klasifikace stavebních děl CC vycházelo.
 V části V. klasifikace - převodníky - jsou uvedeny vazby Klasifikace CZ-CC na dosud užívanou Klasifikaci stavebních děl (KSD - oddíl 46) a obráceně. Převodníky 
 jsou vzhledem k odlišnému klasifikačnímu pojetí a principům třídění pouze orientační
 

Zákon 406/2000 o hospodareni s energií v novele od 2.10.2014

Zákon 406/2000 o hospodaření energií
Ze dne	25.10.2000            Částka 115/2000
Platnost od 29.11.2000            Účinnost od 01.01.2001
Novely	01.01.2015	165/2012 Sb., 318/2012 Sb., 310/2013
17.	02.10.2013	310/2013 Sb.

Obsah
ČÁST PRVNÍ(§ 1 - § 14)
Přechodná ustanovení
406 ZÁKON  ze dne 25. října 2000   o hospodaření energií
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) (dále jen „Unie“) a stanoví:
a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,
b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,
d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,
e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.

§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,
b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu,
c) druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,
d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií,
e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech,
f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,
g) kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
h) klimatizačním systémem zařízení pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou součástí budovy,
i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí,
j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení vícebytových či nebytových prostor,
k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,
l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,
m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,
n) energetickým auditem písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci,
o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,
p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí,
q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,
r) celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy,
s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy,
t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu,
u) technickým systémem budovy zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů,
v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,
w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,
b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,
c) energetickým štítkem označení výrobku spojeného se spotřebou energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem,
d) informačním listem normalizovaný přehled informací týkající se výrobku spojeného se spotřebou energie,
e) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu,
f) jinými hlavními zdroji voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky spotřebované výrobkem při běžném používání,
g) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,
h) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,
i) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,
j) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona,
k) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,
l) dodavatelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce v Unii nebo dovozce, uvádějící výrobek spojený se spotřebou energie na trh nebo do provozu v Unii; pokud tito neexistují, považuje se za dodavatele jakákoli osoba, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobky spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje tento zákon,
m) obchodníkem osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí výrobky spojené se spotřebou energie konečným uživatelům.

HLAVA II
ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3
Státní energetická koncepce
(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebou zabezpečit základní funkce státu a s potřebami hospodářského a společenského rozvoje i za krizové situace, včetně ochrany životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických koncepcí.
(2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě.
(3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

§ 4
Územní energetická koncepce
(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje, statutárního města a hlavního města Prahy nebo obce. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci.
(2) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout pro svůj územní obvod kraj, hlavní město Praha a statutární město.
(3) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 2, přijmout pro svůj územní obvod nebo jeho část obec. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem.
(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby podle odstavce 7 se doplňuje a upravuje.

(5) Územní energetická koncepce obsahuje
a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii,
b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,
c) hodnocení využitelnosti obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla, zvláště se vyhodnotí vhodnost vytápění a chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie v místní infrastruktuře,
d) hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů1b),
e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z hospodárnějšího využití energie,
f) řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.
(6) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si pořizovatel může vyžádat součinnost držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích2), dodavatelů tuhých a kapalných paliv a zpracovatelů komunálních odpadů1b), kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout bezúplatně v nutném rozsahu potřebné podklady a údaje; rozsah a lhůty pro poskytnutí podkladů a údajů stanoví prováděcí právní předpis2a).
(7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změnu.
(8) Pořizovatel poskytuje ministerstvu na vyžádání informace o aktuálním stavu zpracování a vyhodnocení územní energetické koncepce pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí.
(9) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 5.

HLAVA III
STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
§ 5
(1) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (dále jen "Program") je program na podporu zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje3).
(2) Program zpracovává na období jednoho roku ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě.
(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu zohlední v návrhu Programu na další období.
(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na
a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie,
b) rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla,
c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů1b),
g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,
j) zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudků,
k) pobídky malým, středním a velmi malým podnikům vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign,
l) rozvoj energeticky úsporných budov.
(5) Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a ministerstvo jej uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.

HLAVA IV
NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6
Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie2) je povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí změna dokončené stavby4), zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu2) je povinen u nově zřizovaných zařízení a u zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby4) na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu, zajistit účinnost užití rozvodů energie a vybavení vnějších rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.

§ 6a
Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů
(1) U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků jednotek5) povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,
b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(2) U provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému,
b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole klimatizačního systému ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(3) Při kontrole provozovaných kotlů, tepelných rozvodů a klimatizačních systémů musejí být splněny tyto podmínky
a) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu2) může provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písmene d),
b) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu2), provádí držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla,
c) kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. d) nebo osoba podle písmene d),
d) kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontroly klimatizačních systémů včetně zpracování příslušné zprávy může provést a zpracovat také osoba usazena v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
e) zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie podle odstavce 1 a klimatizačních systémů podle odstavce 2 musejí být zpracovány objektivně, nestranně, pravdivě a úplně.
(4) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g).
(5) Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7
Snižování energetické náročnosti budov
(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit
a) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013,
b) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude
1. větší než 1500 m2, a to od 1. ledna 2016,
2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,
3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018,
c) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2 od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m2 od 1. ledna 2020,
d) průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.
(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy
a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,
b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu,
c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu.
(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let.
(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,
c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem,
d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem,
e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na internetových stránkách ministerstva.
(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny
a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m2,
b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně12), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,
c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,
d) u staveb pro rodinnou rekreaci13),
e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok,
f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely.
(6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují na dodávky uskutečňované
a) v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci,
b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem,
c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas5) s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem.
(7) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.
(9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7a   Průkaz energetické náročnosti
(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen
a) zajistit zpracování průkazu energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,
b) zajistit zpracování průkazu u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2,
c) zajistit zpracování průkazu pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy
1. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 do 1. ledna 2015,
2. s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1000 m2 do 1. ledna 2017,
3. s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1000 m2 do 1. ledna 2019,
d) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
e) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost zajistit zpracování průkazu podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,
f) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.
(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni
a) zajistit zpracování průkazu
1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. při pronájmu budovy,
3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,
b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,
2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,
c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
d) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při
1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,
2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy.
(3) Vlastník jednotky5) je povinen
a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,
2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,
b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii
1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,
2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,
c) zajistit uvedení ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu v informačních a reklamních materiálech při
1. prodeji jednotky,
2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky.
(4) Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, a musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b) být součástí dokumentace14) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby15),
c) pro případy uvedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2 písm. a) a b) obsahovat energetický posudek,
d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d) a e).
(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).
(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky.

§ 8
Energetické štítky
(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, dodání informačních listů a zpracování technické dokumentace, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie nebo prováděcí právní předpis; a seznam těchto výrobků je uveden v prováděcím právním předpise.
(2) Dodavatel je povinen
a) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v českém jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem10),
b) uchovávat technickou dokumentaci podle odstavce 3 pro účely kontroly, a to nejméně po dobu 5 let od vyrobení posledního dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie,
c) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci technickou dokumentaci podle odstavce 3 a všechny doklady prokazující správnost informací uvedených na energetickém štítku, v informačním listu a v technické dokumentaci,
d) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci nebo Evropské komisi elektronickou verzi technické dokumentace, a to do 10 pracovních dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce nebo Evropské komise,
e) poskytovat na požádání obchodníkům okamžitě a bezúplatně potřebné energetické štítky a informační listy výrobků spojených se spotřebou energie,
f) zahrnovat informační list výrobku spojeného se spotřebou energie do všech informačních a reklamních materiálů týkajících se výrobku spojeného se spotřebou energie,
g) uvést na energetických štítcích a v informačních listech správné informace založené na metodách a postupech měření podle prováděcího právního předpisu10).
(3) Technická dokumentace musí obsahovat
a) obecný popis výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) provedené konstrukční výpočty, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
c) protokoly o zkouškách, pokud jsou k dispozici, včetně protokolů o těch zkouškách, které byly provedeny příslušnými notifikovanými osobami podle jiných právních předpisů11),
d) výpočty nebo odvození informací uvedených v písmenech a) až c) v případě, že tyto informace byly získány formou zkoušek u podobných typů výrobků spojených se spotřebou energie umožňující ověření přesnosti uvedených informací včetně seznamu všech dalších podobných typů výrobků spojených se spotřebou energie, u nichž byly informace získány stejným způsobem, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.
(4) Obchodník je povinen
a) řádně viditelným a čitelným způsobem vystavit na nebo u výrobku spojeného se spotřebou energie energetický štítek a poskytnout informační list v českém jazyce v informačních a reklamních materiálech týkajících se výrobku spojeného se spotřebou energie, které jsou k výrobkům spojeným se spotřebou energie přiloženy, když jsou prodávány konečným uživatelům,
b) opatřit výrobek spojený se spotřebou energie příslušným energetickým štítkem na místě stanoveném v prováděcím právním předpise10), a to v českém jazyce, kdykoli je výrobek spojený se spotřebou energie, na něhož se vztahuje prováděcí právní předpis10), nabízen nebo předváděn,
c) postupovat v případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmikoli jinými způsoby, při nichž nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel uvidí vystavený výrobek spojený se spotřebou energie, tak, aby byly konečnému uživateli informace uvedené na energetickém štítku a v informačním listu zpřístupněny podle prováděcího právního předpisu10).
(5) Dodavatel a obchodník jsou dále povinni uvádět odkaz na třídu energetické účinnosti výrobku spojeného se spotřebou energie v
a) informačních a reklamních materiálech popisujících spotřebu energie nebo cenu výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) informačních a reklamních technických materiálech popisujících konkrétní technické parametry výrobku spojeného se spotřebou energie uveřejňovaných v písemné nebo elektronické formě.
(6) Požadavky na energetické štítky, informační listy a technickou dokumentaci podle tohoto zákona se nevztahují na použité výrobky spojené se spotřebou energie, jakékoli dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na štítek s údaji o výkonu nebo jeho ekvivalent připojený k výrobku spojenému se spotřebou energie z bezpečnostních důvodů.
(7) Náležitosti označování výrobků spojených se spotřebou energie energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti a podrobnosti obsahu technické dokumentace stanoví prováděcí právní předpis10).

§ 8a
Ekodesign
(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, označování CE a ES prohlášení o shodě, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie a seznam těchto výrobků je uveden v prováděcím právním předpise.
(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen
a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího právního předpisu,
b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE,
c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce.
(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen
a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,
b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,
c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě,
d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy, poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis,
e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu.
(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.
(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9
Energetický audit
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že
a) budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem,
b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).
(2) Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(3) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství v případě, že pro ně nastala povinnost zpracovat audit podle odstavce 1, jsou
a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,
b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace,
c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(4) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na
a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu,
b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.
(5) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9a
Energetický posudek
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro
a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem vyšším než 200 kW; energetický posudek je součástí průkazu podle § 7a odst. 4 písm. c),
b) posouzení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu4), 14) pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných,
c) posouzení proveditelnosti zavedení dodávky tepla u energetického hospodářství s celkovým elektrickým výkonem vyšším než 10 MW, pokud je předložena dokumentace stavby podle zvláštního právního předpisu4), 14) pro budování nového zdroje energie nebo pro změnu dokončených staveb u zdrojů energie již vybudovaných; u energetického hospodářství, které užívá plynové turbíny, se tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší než 2 MW, u spalovacích motorů se tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší než 0,8 MW,
d) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů,
e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene d).
(2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství může na základě vlastního rozhodnutí zajistit energetický posudek také pro
a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem nižším než 200 kW; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu,
b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu,
c) podklad pro veřejné zakázky v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,
d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,
e) posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody podle § 7 odst. 6 písm. b) a c).
(3) Energetický posudek musí
a) být zpracován pouze
1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a),
b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou
a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,
b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.
(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10
Energetický specialista
(1) Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k
a) zpracování energetického auditu a energetického posudku,
b) zpracování průkazu,
c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, nebo
d) provádění kontroly klimatizačních systémů.
(2) Podmínky pro udělení oprávnění podle odstavce 1 jsou
a) složení odborné zkoušky, které se prokazuje protokolem o výsledku zkoušky podle § 10a,
b) způsobilost k právním úkonům6g),
c) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3,
d) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4.
(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech. Nevydávají-li tyto státy výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.
(4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona považuje vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky nebo stavebnictví a 3 roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru.
(5) Žádost o udělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost.
(6) Energetický specialista je povinen
a) předat zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie a zprávu o kontrole klimatizačního systému, průkaz, energetický audit a energetický posudek vlastníkovi budovy, společenství vlastníků jednotek nebo nájemci budovy,
b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
c) opatřit energetický audit, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie nebo zprávu o kontrole klimatizačního systému vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem oprávnění uděleným ministerstvem a datem zpracování; evidenční číslo energetického specialisty nesmí být používáno na jiných než na výše uvedených dokumentech,
d) průběžně vést v elektronické podobě evidenci o provedených činnostech vztahujících se k § 6a, 7a, 9 a 9a a na vyžádání předat údaje z této evidence v elektronické podobě ministerstvu; vzor evidence o provedených činnostech stanoví prováděcí právní předpis,
e) předkládat na vyžádání ministerstvu nebo Státní energetické inspekci dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a zpracovaným zprávám o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, k zpracovaným kontrolám klimatizačních systémů, k zpracovaným průkazům a k zpracovaným energetickým auditům a energetickým posudkům,
f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného zpracovávat energetický audit a energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,
g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud
1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo
2. je osobou blízkou6g) k osobám podle bodu 1,
h) absolvovat přezkušování podle § 10a,
i) na vyžádání ministerstva doložit v úředně ověřené kopii dokumenty prokazující splnění podmínek podle odstavce 2 písm. d),
j) zpracovávat příslušné dokumenty v souladu s ustanovením § 6a odst. 3 a 5, § 7a odst. 4 a 6, § 9 odst. 2 a 5 a § 9a odst. 3 a 5.
(7) Energetický specialista je dále povinen absolvovat pravidelné průběžné aktualizační odborné vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“); součástí této povinnosti je podání žádosti o absolvování průběžného vzdělávání ministerstvu nejpozději 3 měsíce před uplynutím 3 let od termínu udělení oprávnění nebo od termínu absolvování posledního průběžného vzdělávání.
(8) Žádost o průběžné vzdělávání obsahuje údaje podle § 10c odst. 1 a
a) druh oprávnění podle odstavce 1, ke kterému se bude průběžné vzdělávání vztahovat,
b) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného vzdělávání,
c) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve skutečnostech prokazujících odbornou způsobilost, v opačném případě kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost.
(9) Vzor žádosti o udělení oprávnění, vzor žádosti o absolvování průběžného vzdělávání a náležitosti vedení evidence energetického specialisty o prováděných činnostech stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10a
Odborná zkouška, průběžné vzdělávání a přezkušování energetických specialistů
(1) Odborná zkouška
a) se skládá z ústní a písemné části, jejichž obsah a rozsah je stanoven prováděcím právním předpisem,
b) se koná před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,
c) je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který vydává zkušební komise.
(2) Průběžné vzdělávání
a) upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti platných právních předpisů upravujících hospodaření energií, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, energetické účinnosti výroben energie včetně výroben energie využívající obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v rozsahu a podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,
b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je pověřená ministerstvem,
c) je ukončeno písemným odborným testem energetického specialisty z oblastí uvedených v písmenu a); test se vykonává za účasti člena zkušební komise nebo jiné osoby jmenované ministerstvem,
d) je zakončeno protokolem o absolvování průběžného vzdělávání, který organizace předává energetickému specialistovi a v kopii ministerstvu.
(3) Požadavek průběžného vzdělávání není splněn, pokud se energetický specialista neúčastní průběžného vzdělávání, má nevyhovující výsledek písemného testu nebo nepodá žádost o účast v průběžném vzdělávání v řádném termínu.
(4) Přezkušování
a) se provádí na základě výzvy ministerstva před zkušební komisí jmenovanou ministerstvem, a to
1. pro nesplnění podmínek průběžného vzdělávání podle odstavce 2, nebo
2. na návrh Státní energetické inspekce,
b) se provádí na základě podkladů pro přezkušování, kterými jsou zprávy o kontrolách kotlů a rozvodů tepelné energie, zprávy o kontrolách klimatizačních systémů, energetické audity, nebo energetické posudky a průkazy, které na základě evidence činnosti energetického specialisty určí ministerstvo,
c) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise.
(5) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 2 písm. b) na žádost organizace, jestliže
a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro průběžné vzdělávání podle odstavce 2 písm. a),
b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky její činnosti, a
c) vyčíslí cenu odborného kurzu tvořenou náklady a přiměřeným ziskem,
a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo na žádost organizace dobu jejího pověření prodloužit, a to i opakovaně.
(6) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v tomto zákoně, ministerstvo rozhodne o zrušení pověření organizace k průběžnému vzdělávání.
(7) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání a přezkušování, pravidla a jednání zkušební komise a organizace pořádající průběžné vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10b
Vydání a zrušení oprávnění a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů
(1) Ministerstvo udělí oprávnění tomu žadateli, který splní podmínky pro udělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů.
(2) Pokud ministerstvo žádost zamítne, opakovanou žádost o udělení oprávnění může uchazeč podat po uplynutí 1 roku od doručení rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti. V případě, že uchazeč v žádosti uvedl nepravdivé informace prokazující jeho odbornou způsobilost, může uchazeč znovu podat žádost po uplynutí 6 let od podání původní žádosti.
(3) Ministerstvo oprávnění zruší a vyškrtne energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů v případě, že energetický specialista již nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění podle § 10 odst. 2 nebo poruší povinnosti podle tohoto zákona. Oprávnění zaniká smrtí energetického speciality nebo jeho prohlášením za mrtvého; v tom případě ministerstvo vyškrtne energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů.
(4) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění povinen okamžitě ukončit činnost, pro kterou mu bylo zrušeno oprávnění; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 10c
Seznam energetických specialistů
(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují následující údaje
a) číslo oprávnění,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
c) datum narození,
d) druh oprávnění a datum zápisu, popřípadě datum vyškrtnutí,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa),
g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a kontaktní údaje, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou,
i) datum absolvování průběžného vzdělávání.
(2) Údaje ze seznamu energetických specialistů jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.
(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu pro účely správního řízení o udělení a zrušení oprávnění energetických specialistů
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa pobytu,
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 10d
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů
(1) Osobou oprávněnou provádět instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „osoba oprávněná provést instalaci“) je fyzická osoba, která je držitelem
a) živnostenského oprávnění pro vodoinstalatérství a topenářství, pro montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel, pro montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení nebo pro kamnářství a
b) příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.
(2) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).

§ 11
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,
b) zpracovává Národní akční plán energetické účinnosti, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení,
c) zpracovává Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení,
d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,
e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,
f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,
i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty a vede seznam energetických specialistů,
j) jmenuje zkušební komisi, která provádí odbornou zkoušku a přezkušování energetických specialistů, a stanovuje pravidla jednání této zkušební komise,
k) pověřuje organizaci, která provádí průběžné vzdělávání energetických specialistů, a stanovuje pravidla jednání této organizace,
l) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje,
m) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,
n) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.

HLAVA V
SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 12   Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty nebo činnost osoby oprávněné provést instalaci,
b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
d) jako vlastník kotlů s výkonem nad 20 kW a rozvodů tepelné energie nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
e) jako vlastník klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,
g) jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní
1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,
2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo
3. některou z povinností podle § 9 odst. 1 nebo 3, nebo § 9a odst. 1 nebo 4,
h) jako vlastník budovy nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,
i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,
j) jako konečný uživatel neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné energie konečným uživatelům podle § 7 odst. 4 písm. a).
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo j),
b) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo h).

§ 12a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty nebo osoby oprávněné provést instalaci,
b) jako držitel licence na podnikání v energetických odvětvích nebo dodavatel tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle § 4 odst. 6,
c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,
d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,
f) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící kotle se jmenovitým výkonem nad 20 kW a rozvody tepelné energie nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
g) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící klimatizační systém se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,
h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,
i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo
2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,
j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,
k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství
1. nepodrobí budovu nebo energetické hospodářství energetickému auditu podle § 9 odst. 1,
2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 3,
3. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo
4. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a),
l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,
m) jako energetický specialista
1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,
2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně průkaz,
3. v rozporu s § 9 odst. 2 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický audit,
4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický posudek,
5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6,
6. neabsolvuje průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7, nebo
7. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4,

n) jako výrobce elektřiny nesplní některou z povinností podle § 6 odst. 4 nebo 5.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že
a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,
b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 4,
c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky poruší některou z povinností podle § 8 odst. 5,
d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,
e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,
f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nesplní opatření podle § 94 odst. 2 písm. c), d) nebo e) energetického zákona, nebo
g) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle § 94 odst. 2 písm. c), d) nebo e) energetického zákona.
(3) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7,
b) 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), h), i), j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4,
c) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. k) bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 1 písm. n) nebo podle odstavce 2.

§ 12b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce7a). V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.
(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 13
Ochrana zvláštních zájmů
(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.
(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy8) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1. V těchto řízeních vydává na základě žádosti stavebníka závazná stanoviska, vzor žádosti a rozsah závazného stanoviska stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko podle odstavce 3 a závazné stanovisko podle odstavce 2 ministerstvo nebo Státní energetická inspekce.
(5) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb důležitých pro obranu státu17).

§ 13a
Kontrola
(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona upravuje zvláštní zákon2).
(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu17) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.

HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 14
(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a a § 13.
(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby
a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo
b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.

ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST

§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 177/2006 Sb. Čl. II
Zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona

Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XXX

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 299/2011 Sb. Čl. II

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 318/2012 Sb. Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Osoba oprávněná vykonávat kontrolu účinnosti kotlů, klimatizačních systémů, zpracovat průkaz energetické náročnosti budov a energetický audit přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je povinna podat žádost o průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2007, pro oprávnění vydaná do 31. prosince 2009 do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a pro oprávnění vydaná po 31. prosinci 2009 do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud má oprávněná osoba více oprávnění s různým termínem jejich vydání, vztahuje se povinnost podat žádost o průběžné vzdělávání podle věty první k termínu vydání nejstaršího oprávnění.
2. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
3. Povinnost podle § 7 odst. 4 písm. a) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Průkazy energetické náročnosti budov zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jsou platné 10 let od doby svého vypracování a považují se za průkazy podle tohoto zákona s výjimkou průkazu podle § 7a odst. 1 písm. a).
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov. 
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. 
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. 
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. 
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.
1a) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.
1b) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2a) Nařízení vlády č. 195/2001 Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce.
3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
4b) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.
4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států, a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
6c) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.
6d) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a dopnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE.
6e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky.
6f) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.
6f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
6g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
7a) § 92 odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
10) Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace, jakož i minimální účinnost užití energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh.
11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
14) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
15) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17) § 29 a 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

	

Vyhl. 194/2007 pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, ve znení novel od 7.11.2014

194/2007 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelůmZe dne	17.07.2007
Částka	62/2007
Platnost od	31.07.2007
Účinnost od	01.09.2007

Historie
Souvislosti
Obsah
§ 1 - Předmět úpravy
Pravidla pro vytápění(§ 2 - § 7a)
§ 8 - Zrušovací ustanovení

Přílohy
194
VYHLÁŠKA
ze dne 17. července 2007,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6a odst. 9, 10 a 11 zákona:

§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1) a stanoví
a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,
b) měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody,
c) požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov měřicí a indikační technikou a zařízeními regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům,
d) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji registrujícími dodávku tepelné energie.
Pravidla pro vytápění
§ 2
(1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
(2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.
(3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00 hod. se počítá dvakrát.
(4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Omezení vytápění se provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví.
(5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.
(6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy.
(7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je výsledná teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání okolních stěn. Kontrola dodržení výpočtové teploty vnitřního vzduchu se ověřuje kulovým teploměrem.
(8) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.
(9) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností2).
(10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem
a) vyšší o 1 °C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo
b) vyšší o 1,5 °C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo
c) vyšší o 2 °C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami, nebo
d) navíc vyšší o 1 °C v místnosti v případech, kdy plocha průsvitné výplně vnějších otvorů přesahuje polovinu celkové plochy vnějších stěn a střechy (stropu), je-li v ní otvor.

§ 3
(1) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než dvou třetin nájemníků, konečných spotřebitelů nebo vlastníků těchto bytů a za podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou překročeny limity vnitřních teplot.
(2) Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro byty a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány zvýšením průměrných teplot vnitřního vzduchu stanovených podle zásad uvedených v § 2 odst. 6, 10 a § 3 odst. 11 o hodnotu 2 °C, případně teplotami určenými v nebytových prostorách technologickými předpisy nebo stanovenými odbornou expertízou.
(3) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době jejich provozu vytápěny tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy.
(4) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti.
(5) Výpočtové teploty vnitřního vzduchu a relativní vlhkosti v otopném období ve vytápěných místnostech jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(6) Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit omezení či přerušení vytápění budov, se provádějí mimo otopné období.

§ 4
Pravidla pro dodávku teplé vody
(1) Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u spotřebitele teplotu 45 °C až 60 °C, s výjimkou možnosti krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací jednotce3).
(2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od 6.00 do 22.00 hod.
(3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.
(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o 50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(5) Odstávka v dodávce teplé vody mimo otopné období z důvodu plánované údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem, který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem konečným spotřebitelům.

§ 5
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody uplatňované při užívání nových nebo při změně dokončených staveb
(1) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé vody bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov, vztažené na 1 m2 podlahové plochy bytových budov nových nebo budov, u nichž byla dokončena změna mající vliv na všechny tepelně-technické vlastnosti budovy po 1. lednu 2002, případně na 1 m3 připravené teplé vody, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu4).

§ 6
Regulace ústředního vytápění a přípravy teplé vody v budově
(1) Regulace vytápění bytových a nebytových budov se provádí
a) regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu klimatických podmínek nebo venkovní teploty vzduchu ve vztahu k vnitřní teplotě vzduchu ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění ze zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva,
b) samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení - zónová regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích jednotlivých částí, zejména byty a nebytové prostory,
c) individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména u sálavého vytápění, teplovzdušného vytápění, vytápění ze zdrojů tepelné energie s násypnými kotli na tuhá paliva,
d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to vnitřní rozvod tepelné energie vybavený individuální regulací podle písmene c) vyžaduje.
(2) Regulace parametrů teplé vody se provádí, pokud není zajišťována již jejím výrobcem či distributorem,
a) regulací teploty teplé vody v rozmezí stanoveném v pravidlech pro dodávku teplé vody,
b) zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé dodávce v budově.

§ 7
Měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce
(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva jeho průměrné výhřevnosti a účinnosti zdroje.
(2) Měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé vody u konečných spotřebitelů se vyhodnocuje na základě osazení a odečítání spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou instalovány.
(3) Stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí
a) v případě, že je teplá voda připravována v předávací stanici umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do ohřívače teplé vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné období,
b) v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně) umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením množství paliva na její přípravu (např. podle spotřeby mimo otopné období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.
(4) Měřicí a indikační technika5), uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.

§ 7a
Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie
(1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod chladu vybaví v případě, že
a) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru,
b) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech,
1. zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo
2. pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii.
(2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese, indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období. V budově se instalují vždy stejné typy indikátorů nebo přístrojů se snímačem teplot.
(3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě.

§ 8
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, se zrušuje.

§ 9  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 237/2014 Sb. Čl. II
Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky instalována v budově zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, přičemž podle § 7a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, by měla být instalována pracovní měřidla stanovená, pak se tato měřidla instalují až po ukončení životnosti zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stanovené výrobcem těchto zařízení.
Ministr: Ing. Říman v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 194/2007 Sb.
Výpočtové vnitřní teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v otopném období ve vytápěných místnostechDruh místnosti s požadovaným stavem vnitřního prostředí	Výpočtová vnitřní teplota
 v otopném období
 θi1)
°C 	Relativní vlhkost vnitřního vzduchu
 φi2)
% 
1 Obytné budovy
1.1 Trvale užívané
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, aj.)	20	50
Kuchyně	20	50
Koupelny	24	φi3)
Klozety	20	50
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.)	15	50
Vytápěná schodiště	10	50
1.2 Občasně užívané (rekreační) - v době provozu
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, {pracovny, dětské pokoje)	20	50
Kuchyně	20	50
Koupelny	24	φ2)
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.)	15	50
Vytápěná schodiště	10	50
2 Administrativní budovy
Kanceláře, čekárny, zasedací sině, jídelny	20	50
Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, hlavni schodiště, klozety, aj.)	15	50
Vytápěná vedlejší schodiště	10	50
Haly, místnosti s přepážkami	18	50
3 Školní budovy
Učebny, kreslírny, rýsovny, kabinety, laboratoře, jídelny	20	55
Učební dílny	18	55
Tělocvičny	15	70
Šatny u tělocvičen	20	50
Lázně a převlékárny	24	φi3)
Ordinace a ošetřovny	24	50
Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, schodiště, klozety, šatny jen pro svrchní oděv, aj.)	15	50
3.1 Mateřské školky
Učebny, herny, lehárny	22	50
Šatny pro děti	20	50
Umývárny pro děti, WC	24	φi3)
Izolační místnosti	22	50
4 Zdravotnická zařízení
4.1 Jesle
Učebny, herny lehárny	22	50
Šatny pro děti	20	50
Umývárny pro děti, WC	24	φi3)
Izolační místnosti	22	50
4.2 Zdravotnická střediska, polikliniky
Ordinace	24	50
Čekárny, chodby, WC	20	50
4.3 Nemocnice
Pokoje pro nemocné	22	55
Vyšetřovny, přípravny	24	55
Koupelny	24	φi3)
Operační sály	25	55-65
Předsíně, chodby, WC, schodiště	20	50
4.4 Domovy důchodců a obdobné sociální zařízení
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, kuchyně, aj.)	20	50
Koupelny	24	φi3)
Klozety	20	50
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.)	15	50
Vytápěná schodiště	10	50
5 Hotely a restaurace
Pokoje pro hosty	20	50
Koupelny	24	φi3)
Hotelové haly, zasedací místnosti, jídelny, sály	20	50
6 Koleje a ubytovny
Pokoje, hovorny, společenské místnosti	20	50
Společná noclehárna	16-18	50
Umývárny	24	φi3)

1) Výpočtová vnitřní teplota se stanovuje podle ČSN EN 7730, ČS EN 12831:2003, ČSNEN 7726 nebo ČSN 73 0540-3.
2) Hodnoty relativní vlhkosti vnitřního vzduchu vytápěných místností jsou hodnoty informativní.
3) Relativní vlhkost vnitřního vzduchu se stanoví jako střední hodnota z celodenního časového snímku vnitřního prostředí daného vnitřního prostoru.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 194/2007 Sb.
Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé vody bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov
a) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění pro průměrnou výšku stropu místností 2,7 m
1. při vytápění ze zdroje tepelné 0,6 GJ/m2 za otop. období 
energie s násypnými kotli na tuhá
paliva
nebo 0,175 MJ/m2.D°,
2. při vytápění z ostatních zdrojů 047 GJ/m2 za otop. období
tepelné energie
nebo 0,138 MJ/m2.D°,
b) pro jinou průměrnou výšku stropu místností se hodnota ukazatele přepočte poměrem skutečné výšky stropu k hodnotě 2,7 m,
c) Počet denostupňů D° je určen vztahem
D° = n . (tis - tes),
kde je
n počet dnů vytápění v otopném období,
tis průměrná výpočtová teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorách objektu ve
°C stanovená váženým průměrem podle m3 obestavěného vytápěného prostoru (obvykle lze použít +20 °C),
tes průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období ve °C
(obvykle se používá průměrná teplota stanovená z denních měření hydrometeorologických nebo jiných stanic v dané lokalitě).
d) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody při měření nebo stanovení spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody
1. v zásobované budově 0,17 GJ/m2 . rok
nebo 0,30 GJ/m3,
2. v zařízení její přípravy mimo 0.21 GJ/m2. rok
zásobovanou budovu
nebo 0,35 GJ/m3.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 194/2007 Sb.
Stanovení měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody nebytových budov
Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění se určí podle:
1,2 * (Qfuel;H/ Agros) nebo 1,2 *(Qfuel;H/ (Agross * D°))
Qfuel;H dodaná energie na vytápění na systémové hranici budovy (GJ/rok)
Agross celková podlahová plocha (m2)
D° počet denostupňů
Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody se určí podle:
1,2*(Qfuel,DHW /Agross) nebo 1,2 * (Qfuel;DHW / VDHW)
Qfuel,DHW dodaná energie na přípravu teplé vody na systémové hranici budovy (GJ/rok)
Agross celková podlahová plocha (m2)
VDHW množství roční spotřeby teplé vody v (m3/rok)
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.
2) Například ČSN 73 05 40-2.
3) Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
4) Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
5) ČSN EN 834 a ČSN EN 835.


	

Vyhl. MV 246/2001 o požární prevenci

  
Předpis č. 246/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)Ze dne	29.06.2001
Částka	95/2001
Platnost od	23.07.2001
Účinnost od	23.07.2001

Obsah
ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ(§ 1)
ČÁST DRUHÁ - STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB(§ 2 - § 44)
ČÁST TŘETÍ - ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU(§ 45 - § 52)
Přílohy
246 VYHLÁŠKA  Ministerstva vnitra
ze dne 29. června 2001
o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podle § 101 písm. a) stanoví k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5 a § 31a zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb. (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1
Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) požární bezpečností - souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření,

b) požární technikou - zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla,

c) věcnými prostředky požární ochrany - prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky,

d) požárně bezpečnostním zařízením - systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení,

e) vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení - požární technika, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem,1) věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky,

f) normativním požadavkem - konkrétní technický požadavek obsažený v české technické normě, jehož dodržením se považuje požadavek příslušného ustanovení vyhlášky za splněný; neexistuje-li pro příslušnou oblast platná česká technická norma, považuje se za normativní požadavek konkrétní technická specifikace obsažená ve veřejně dostupném uznávaném normativním dokumentu,2)

g) hořlavou látkou - látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet,

h) požárním nebezpečím - pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem,

i) požárně technickou charakteristikou - vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností anebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související,

j) technicko bezpečnostním parametrem - požárně technická charakteristika, která kvalitativně nebo kvantitativně vyjadřuje vlastnosti hořlavé látky, při jejímž dodržení za předvídatelných podmínek se činnost považuje z hlediska nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem za bezpečnou,

k) průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.,

l) veřejností - osoby, které se oprávněně mohou vyskytovat při provozovaných činnostech a nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu3) k jejím provozovatelům, nejsou vlastníky objektů, v nichž jsou činnosti provozovány ani provozovateli těchto činností,

m) požárem - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy,

n) ohlašovnou požárů - místo s trvalou obsluhou vybavené potřebnými komunikačními prostředky, které je určeno k přijímání hlášení o vzniku požáru nebo jiné mimořádné události a k vyhlášení požárního poplachu, jakož i k plnění dalších úkolů podle příslušné dokumentace požární ochrany.

ČÁST DRUHÁ
STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U PRÁVNICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB

ODDÍL PRVNÍ
VYBAVENÍ PROSTOR PRÁVNICKÝCH OSOB A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB VĚCNÝMI PROSTŘEDKY POŽÁRNÍ OCHRANY A POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍMI ZAŘÍZENÍMI

[K § 6b písm. c) a d) zákona]

§ 2
Základní požadavky

(1) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby,4) nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu5) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.6)

(2) Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle odstavce 1 může být rozšířeno (např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti).

(3) Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí

a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),

b) osobní ochranné prostředky,

c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),

d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,

e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,

f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,

g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,

h) hasiva a příměsi do hasiv,

i) požární příslušenství,

j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

(4) Druhy požárně bezpečnostních zařízení7) se rozumí

a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),

b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),

c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),

d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),

e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),

f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),

g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,

h) zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.

(5) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň

a) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností8) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo

b) na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo

c) pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

(6) V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle odstavce 5, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

§ 3
Umístění hasicích přístrojů

(1) Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.

(2) Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka9) umístěná na viditelném místě.

(3) Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

(4) Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

(5) V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

§ 4
Druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení

(1) Za vyhrazené druhy požární techniky se považují zásahové požární automobily s výjimkou velitelských automobilů a vyšetřovacích automobilů s celkovou hmotností do 2000 kg a s výjimkou automobilových jeřábů a vyprošťovacích automobilů1) a kontejnerů.

(2) Za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany se považují

a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),

b) dýchací přístroje,

c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),

d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami,

e) ochranné oděvy pro práci ve vodě,

f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv,

g) požární hadice, proudnice a armatury,

h) motorové stříkačky.

(3) Za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (dále jen "vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení") se považují

a) elektrická požární signalizace,

b) zařízení dálkového přenosu,

c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par,

d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení,

e) automatické protivýbuchové zařízení,

f) zařízení pro odvod kouře a tepla,

g) požární klapky,

h) požární a evakuační výtahy.

§ 5
Projektování požárně bezpečnostních zařízení

(1) Při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavků.10) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby.

(2) V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

(3) U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců (dále jen "výrobce") těchto zařízení.

(4) Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty (§ 7 odst. 7) 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce.

(5) Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení podle odstavce 1 se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního právního předpisu.11) V případě, že je projektován konkrétní typ vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, musí být splněny i požadavky uvedené v § 10 odst. 2.

(6) Je-li podmínkami územního rozhodnutí stanoveno předložení dokumentace pro provádění stavby podle zvláštního právního předpisu12) (dále jen „prováděcí dokumentace“), musí být splněny požadavky uvedené v § 10 odst. 2.

(7) V případě souběhu 2 a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení zabezpečuje koordinaci zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby i při zpracování prováděcí dokumentace podle odstavce 6.

§ 6
Montáž požárně bezpečnostních zařízení

(1) Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce.

(2) Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písemně.

§ 7
Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

(1) Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.

(2) Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace.

(3) Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

(4) Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

(5) Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

(6) Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

(7) Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu14) (hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární bezpečnost stavby.15)

(8) Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje:

a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a),

c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení,

d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení,

e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti,

f) písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

§ 8
Elektrická požární signalizace

(1) U elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to

a) jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení,

b) jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá,

pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší.

(2) Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje.

(3) Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.

§ 9
Hasicí přístroje

(1) Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených touto vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

(2) Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.

(3) Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.

(4) Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.

(5) Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů

a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,

b) ostatních jednou za 5 let.

(6) Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

(7) Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu podle odstavce 6, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon podle odstavce 6 provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

(8) Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:

a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

b) adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, není-li shodná s adresou podle písmene a),

c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,

d) datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,

e) písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

(9) Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj

a) vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo

b) ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo

c) starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.

Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

§ 10
Společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů

(1) Při projektování, popřípadě zpracování prováděcí dokumentace a montáži vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jakož i při údržbě a opravách zařízení pro zásobování požární vodou a hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení nebo hasicího přístroje.

(2) Osoba, která příslušnou činnost podle odstavce 1 provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písemně potvrdí.

(3) Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících činnosti podle odstavce 1 mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.

(4) Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro jejich projektování a montáž požadavky uvedené v odstavcích 1 a 2.

(5) Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu16) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.

ODDÍL DRUHÝ
ZPŮSOB VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO HAŠENÍ POŽÁRŮ A PRO ZÁCHRANNÉ PRÁCE

[K § 6b písm. e) zákona]

§ 11
Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce

(1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.

(2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby

a) bylo zřetelně označeno číslo tísňového volání (ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice,

b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového volání,

c) byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů,

d) bylo provedeno označení17) a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů,

e) byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,

f) byla označena9) rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.

(3) K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby

a) byly označeny9) nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,

b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,

c) chráněné únikové cesty18) a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.19)

ODDÍL TŘETÍ
LHŮTY A ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ PRAVIDELNÝCH KONTROL DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ

[K § 6b písm. f) zákona]

§ 12
Způsob provádění pravidelných kontrol

(1) Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen "preventivní požární prohlídky").

(2) Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

(3) Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu (dále jen "požární závady"). Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.

(4) Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona.

(5) V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.

(6) Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.

(7) Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby (§ 30) a záznam o splnění navržených opatření.

(8) Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů podle odstavce 6 lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).

§ 13
Lhůty preventivních požárních prohlídek

(1) Preventivní požární prohlídky podle § 12 se provádějí v následujících lhůtách:

a) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 zákona),

b) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona), nejméně jednou za 6 měsíců,

c) v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí uvedené v § 12 odst. 5, nejméně jednou za rok.

(2) Lhůty uvedené v odstavci 1 mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30).

ODDÍL ČTVRTÝ
POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ VÝROBKŮ A VZORKŮ K PROVEDENÍ POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY

[K § 6b písm. g) zákona]

§ 14
Postup při poskytování určených výrobků

(1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby poskytují orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru (§ 50 odst. 2) na základě jeho vyžádání.

(2) Na základě žádosti osoby předávající výrobek nebo vzorek podle odstavce 1 vyhotovuje orgán státního požárního dozoru potvrzení ("Protokol o předání a převzetí výrobku nebo vzorku"), jehož stejnopis předávající osoba obdrží.

(3) Protokol o předání výrobku nebo vzorku vždy obsahuje označení události, místa, objektu, datum a čas odebrání výrobku nebo vzorku, jeho popis, jakož i údaje o předávající osobě včetně jejího vyjádření, údaje o přebírající osobě a podpisy těchto osob.

ODDÍL PÁTÝ
ZPŮSOB STANOVENÍ PODMÍNEK POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI A POSUZOVÁNÍ POŽÁRNÍHO NEBEZPEČÍ

[K § 6b písm. a), b), h) a i) zákona]

§ 15
Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím

(1) Podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím (dále jen "místa"), kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona).

(2) V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky podle odstavce 1, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí

a) vyskytující se možné zdroje zapálení,

b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,

c) základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(3) Na základě vyhodnocení podle odstavce 2 se stanoví podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se vždy

a) vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti,

b) určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek,

c) stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace, výstrahy, příkazy a zákazy),

d) určí způsob zabezpečení volných únikových cest,

e) stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například

1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,

2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo materiálů (dále jen "množství látek"),

3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,

f) stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení provozu (dále jen "doba sníženého provozu") a v mimopracovní době,

g) vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených touto vyhláškou,

h) určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.

(4) Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27.

(5) Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky.20)

(6) V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle odstavců 1 až 4 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.

§ 16
Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

(1) Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím (dále jen "posouzení požárního nebezpečí") se postupuje obdobně podle § 15 odst. 1 až 3, přičemž se klade zvláštní důraz na případné kumulativní účinky požárního nebezpečí.

(2) Způsob posuzování požárního nebezpečí stanovený touto vyhláškou se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového posouzení požárního nebezpečí, popřípadě na odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 zákona). Podmínky a způsob předkládání této dokumentace ke schválení orgánu státního požárního dozoru jsou upraveny v § 40 odst. 7 a 8.

(3) Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků vždy obsahuje

a) popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená projektová dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů,

b) zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení, uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné pro stanovení preventivních opatření,

c) vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují, se postupuje obdobně podle § 17 odst. 4 a 6,

d) zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojů energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.),

e) zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec; při tom se postupuje následujícím způsobem:

1. stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho šíření, a vyhodnocení těchto míst z hlediska určení nejsložitější varianty požáru,

2. posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu,

3. určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se skutečným stavem,

4. stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější varianty požáru, potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,

f) popis možných následků požáru, kde se uvedou rozumně předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných technických zařízení.

(4) Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení závažných havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se specifikují v návrzích na opatření.

(5) Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění vycházejí z vyhodnocení skutečností uvedených v odstavcích 3 a 4. Opatření jsou

a) organizačního charakteru - například stanovení organizační struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany, způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení, není-li tato stanovena výrobcem, zpracování a kontrola dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění preventivních požárních prohlídek, zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,

b) technického charakteru - například zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů, technických a technologických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárů, označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními, výstražnými a bezpečnostními značkami9) nebo tabulkami, způsob manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami,

c) jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení jeho organizační struktury, specifikace materiálního a technického vybavení, vícestupňové systémy požárně bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).

(6) Skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. e) k účinné likvidaci požáru mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů (§ 34). V takovém případě dokumentace zdolávání požárů tvoří nedílnou součást posouzení požárního nebezpečí.

§ 17
Způsob určování činností se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím

(1) Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnosti a posouzení požárního nebezpečí se při určování množství látek vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku,21) které je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona, postupuje následujícím způsobem:

a) množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá a které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí, (dále jen "jeden prostor"), se sčítají,

b) v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se tento objekt za jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně nesčítají,

c) do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru,

d) v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v písmenech a), b) a c), sčítají,

e) provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí silničních a kolejových vozidel, se do množství látek nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej). Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.22)

(2) Pro účely určení množství látek podle odstavce 1 se vychází z kapacity, která je uvedena v ověřené projektové dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v průvodní dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek, které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou vyskytovat.

(3) Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou pro výbuch s následným požárem (dále jen "nebezpečná koncentrace"), přesahuje-li technicko bezpečnostní parametry stanovené v průvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti23) pro hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.

(4) Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (např. trvalá pracovní místa).19) Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.

(5) Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.

(6) Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se postupuje obdobně podle odstavce 4. Za podzemní prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního terénu.

(7) Pro účely začleňování provozovaných činností do kategorií podle míry požárního nebezpečí se rozumí

a) stavbou pro shromažďování většího počtu osob - stavba s prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m2,

b) stavbou pro obchod - stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2,

c) stavbou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - stavba nebo její část určená k užívání

1. osobami s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, s těžkým sluchovým postižením, s těžkým zrakovým postižením nebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací,

2. těhotnými ženami nebo osobami doprovázejícími dítě do tří let věku, nebo

3. osobami, které mají významně sníženou pohyblivost nebo orientaci v souvislosti s poskytováním zdravotní péče,

d) stavbou ubytovacího zařízení - stavba nebo její část, kde je fyzickým osobám poskytováno přechodné ubytování s ubytovací kapacitou více než 20 lůžek.

§ 18
Složité podmínky pro zásah

Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí ve smyslu § 4 odst. 1 zákona se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány

a) v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob),

b) v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším),

c) za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zvláštního právního předpisu,24)

d) v objektech a zařízeních provozů chemické výroby uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky,

e) v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,

f) ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, ve stavbách ubytovacích zařízení o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,

g) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod.

§ 19
Hodnoty nahodilého požárního zatížení

(1) Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.

(2) Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro některé provozované činnosti v příloze č. 2 uvedena jako samostatná položka, použije se hodnota nahodilého požárního zatížení provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.

ODDÍL ŠESTÝ
OVĚŘOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, ODBORNÁ PŘÍPRAVA A ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ O POŽÁRNÍ OCHRANĚ

[K § 11 odst. 8 a § 16 odst. 4 zákona]

§ 20
Ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení

(1) Komise ministerstva podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen "komise") se ustavuje z příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "příslušník"), popřípadě z dalších odborníků z oblasti požární ochrany. Komise má lichý počet členů, nejméně 3, přičemž 1 z jejích členů, kterého určí ministerstvo, vykonává funkci předsedy.

(2) Přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti podle § 11 odst. 1 a 2 zákona (dále jen "zkouška") podává uchazeč komisi. Komise při jednání rozhoduje většinou hlasů. O výsledku zkoušky komise vyhotoví písemný protokol podepsaný předsedou a členy komise.

(3) Při zkoušce komise zjišťuje znalosti v rozsahu tematických okruhů uvedených v § 22 a v příloze č. 3 této vyhlášky, která obsahuje zkušební témata.

(4) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo průběh zkoušky jinak vážně narušuje.

(5) Zkouška se člení na dvě části, jimiž se rozumí písemný test a ústní přezkoušení. Komise je při zkoušce vázána tematickými okruhy podle odstavce 3.

(6) Uchazeč koná nejprve písemný test, který netrvá déle než 60 minut. Písemný test obsahuje 50 otázek. Úspěšné složení písemného testu je předpokladem pro konání ústního přezkoušení. Při ústním přezkoušení uchazeč odpovídá na 3 otázky z tematických okruhů uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky. Doba na samostatnou přípravu odpovědí činí nejvýše 15 minut. Ústní přezkoušení netrvá déle než 30 minut, přičemž komise může klást doplňující otázky, na které uchazeč odpovídá bez přípravy.

(7) Jestliže uchazeč odpověděl v písemném testu správně alespoň na 90 % v něm obsažených otázek, je hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl" a postupuje k ústnímu přezkoušení. V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl".

(8) Při ústním přezkoušení uchazeč prokazuje potřebné znalosti včetně jejich samostatné aplikace. V případě, že odpoví správně na zkušební otázky, je hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl".

(9) Je-li uchazeč hodnocen klasifikačním stupněm "prospěl" z písemného testu i z ústního přezkoušení, je jeho zkouška hodnocena klasifikačním stupněm "prospěl". V opačném případě je hodnocen klasifikačním stupněm "neprospěl" a v případě opakování zkoušky opakuje jak písemný test, tak ústní přezkoušení. Totéž platí pro uchazeče, který byl ze zkoušky vyloučen.

(10) Výsledek zkoušky oznamuje uchazeči komise ústně bezprostředně po vyhodnocení výsledků.

(11) Ten, kdo neuspěl při zkoušce se může podrobit opakované zkoušce, která se koná v rozsahu podle odstavce 5. Zkoušku lze konat nejvýše třikrát v kalendářním roce.

(12) Ten, komu bylo osvědčení odňato (§ 11 odst. 3 zákona), se může podrobit zkoušce nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.

§ 21
Vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti

(1) Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Osvědčení obsahuje jméno, příjmení, titul a rodné číslo uchazeče, katalogové číslo osvědčení, označení odborné způsobilosti, datum vydání osvědčení, úřední razítko ministerstva a podpis pověřeného vedoucího zaměstnance ministerstva. Vzory osvědčení jsou uvedeny v přílohách č. 4 a 5 této vyhlášky.

(2) Absolventům škol požární ochrany nebo absolventům vysokoškolského studia podle § 11 odst. 1 zákona vydává ministerstvo osvědčení na základě jejich žádosti doplněné prokazatelným dokladem o ukončení studia.

(3) Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.

(4) Osvědčení se odnímá na základě písemného návrhu orgánu státního požárního dozoru, který obsahuje jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, rodné číslo a katalogové číslo osvědčení odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany, odůvodnění návrhu, jakož i další podklady, jejichž součástí je popis závažných nedostatků, pro které orgán státního požárního dozoru návrh na odejmutí osvědčení předkládá.

§ 22
Obsah a rozsah odborné přípravy odborně způsobilých osob a techniků požární ochrany

(1) Obsah a rozsah odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti je stanoven zvlášť pro odborně způsobilé osoby a zvlášť pro techniky požární ochrany. Způsob zajištění odborné přípravy k ověření odborné způsobilosti není předepsán, přičemž se připouští i individuální příprava.

(2) Obsah odborné přípravy je uveden v odstavcích 3 a 4, její rozsah je stanoven tematickými okruhy uvedenými v příloze č. 3 této vyhlášky.

(3) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti osob podle § 11 odst. 1 zákona tvoří

a) předpisy o požární ochraně,

b) požární bezpečnost staveb a technologií,

c) posuzování požárního nebezpečí,

d) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

e) fyzikální a chemické procesy hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření,

f) základy taktiky hašení požárů.

(4) Obsah odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti techniků požární ochrany podle § 11 odst. 2 zákona tvoří

a) předpisy o požární ochraně,

b) dílčí znalost požární bezpečnosti staveb (únikové cesty, dělení do požárních úseků, odstupové a bezpečnostní vzdálenosti),

c) základní funkce a parametry požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

d) základní znalost fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchu, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

§ 23
Školení zaměstnanců o požární ochraně

(1) Školení zaměstnanců o požární ochraně (dále jen "školení zaměstnanců") obsahuje seznámení

a) s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,

b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou v místě výkonu práce zaměstnance,

c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě s požárním evakuačním plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech vykonávaných na pracovišti,

d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru,

e) se zajištěním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,

f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti,

g) s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti.

(2) Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance, pokud se tím mění i obsah skutečností uvedených v odstavci 1, s kterými má být zaměstnanec seznámen. Školení se opakuje nejméně jednou za 2 roky.

(3) Školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně obsahuje skutečnosti uvedené v odstavci 1 týkající se všech jimi řízených zaměstnanců a provádí se při nástupu do funkce. Školení se opakuje nejméně jednou za 3 roky.

(4) Školení o požární ochraně se v případě osob pověřených zabezpečováním požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době zabezpečuje před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.

(5) Pro osoby, které vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob a nejsou k nim v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, se školení o požární ochraně zabezpečuje v rozsahu školení zaměstnanců.

(6) Školení o požární ochraně pro osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona, nebo které s těmito činnostmi přicházejí do styku, se zabezpečuje v nezbytném rozsahu a způsobem stanoveným provozovatelem těchto činností v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).

§ 24
Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek

(1) Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek (dále jen "odborná příprava preventivních požárních hlídek") se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

(2) U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.

(3) Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti, se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru.

(4) Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.

(5) Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

§ 25
Odborná příprava preventistů požární ochrany

(1) Odborná příprava preventistů požární ochrany se provádí před zahájením jejich činnosti a opakuje se nejméně jednou za rok.

(2) Odborná příprava preventistů požární ochrany obsahuje seznámení se skutečnostmi uvedenými v § 23 odst. 1 na všech místech a pracovištích, kde vykonávají preventivní požární prohlídky, rozšířené o seznámení se způsobem a lhůtami jejich provádění a způsobem vedení požární knihy nebo jiného prokazatelného vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách (§ 12 odst. 6).

§ 26
Stanovení rozsahu a obsahu školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany

(1) Rozsah a obsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a odborné přípravy preventistů požární ochrany určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem. Rozsah a obsah školení a odborné přípravy musí odpovídat vykonávaným činnostem a pracovnímu zařazení zaměstnanců.

(2) Znalosti získané při školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a odborné přípravě preventistů požární ochrany se ověřují v rozsahu a způsobem určeným v dokumentaci požární ochrany (např. § 36).

ODDÍL SEDMÝ
DRUHY, OBSAH A VEDENÍ DOKUMENTACE POŽÁRNÍ OCHRANY

[K § 15 odst. 2 zákona]

§ 27
Druhy dokumentace požární ochrany

(1) Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Dokumentaci požární ochrany tvoří

a) dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

b) posouzení požárního nebezpečí,

c) stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,

d) požární řád,

e) požární poplachové směrnice,

f) požární evakuační plán,

g) dokumentace zdolávání požárů,

h) řád ohlašovny požárů,

i) tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

j) dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

k) požární kniha,

l) dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky.29)

(2) Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů, například požárně bezpečnostní řešení,4) bezpečnostní dokumentace,24) bezpečnostní listy,30) jakož i doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných činnostech.

§ 28
Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požární nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím

Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (dále jen "začlenění") obsahuje

a) označení druhu provozované činnosti a uvedení místa, kde je tato činnost provozována,

b) uvedení údajů o provozované činnosti rozhodných pro přiřazení charakteristik potřebných pro začlenění,

c) přiřazení charakteristik, kterými jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona) k činnosti a místu podle písmene a),

d) prohlášení právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby o začlenění.

§ 29
Posouzení požárního nebezpečí

(1) Součástí posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku je

a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečím a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,

b) určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona), identifikace místa, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby tyto činnosti provozují, s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaný termín zahájení činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp., kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím účinnosti této právní úpravy,

c) jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí, je-li zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se na zpracování posouzení požárního nebezpečí podílí 2 a více zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční sestavení dokumentu jako celku,

d) rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona podle postupu uvedeného v § 16 této vyhlášky,

e) přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje a obsah dokumentu.

(2) V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím současně jiným právním předpisem24) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů a tyto obsahují i hodnocení požárního nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídající způsobem zpracování požadavkům § 6a zákona a rozsahem této vyhlášce, považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za posouzení požárního nebezpečí podle zákona.

§ 30
Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany

(1) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany upravuje vytvoření vlastního organizačního systému, nezbytného pro plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně. Přitom se vychází z kategorií a rozsahu provozovaných činností.

(2) Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany vždy obsahuje přiřazení úkolů na úseku požární ochrany k určeným funkcím s uvedením požadované odborné kvalifikace nebo způsobilosti a dále například

a) příkazy, zákazy a pokyny k zabezpečení požární ochrany vydané právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou,

b) stanovení požadavků na odbornou kvalifikaci nebo způsobilost osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud tato není stanovena zvláštním právním předpisem16) a osob pověřených prováděním prací, které by mohly vést ke vzniku požáru,31)

c) vymezení požadavků na údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení,

d) určení systému provádění preventivních požárních prohlídek, jejich rozsahu, popřípadě lhůt a způsobu vedení záznamů o provedených preventivních požárních prohlídkách,

e) stanovení požadavků na provádění cvičného požárního poplachu a s ohledem na rozsah a charakter provozované činnosti také požadavky na zpracování požárního evakuačního plánu nebo dokumentace zdolávání požárů, není-li touto vyhláškou stanoveno jinak,

f) zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době,

g) určení ohlašoven požárů,

h) doklady o dodavatelském způsobu zabezpečování některých povinností na úseku požární ochrany.

§ 31
Požární řád

(1) Požární řád upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

(2) Požární řád obsahuje

a) stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti,

b) požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření,

c) nejvýše přípustné množství látek uvedených v písmenu b), které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,

d) stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,

e) vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti,

f) stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest,

g) jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.

(3) Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(4) Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu.31)

(5) Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

(6) V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí být některé údaje podle odstavce 1 v požárním řádu uvedeny. V takovém případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh dokumentace požární ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.

§ 32
Požární poplachové směrnice

(1) Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru.

(2) Požární poplachové směrnice obsahují

a) postup osoby, která zpozoruje požár, způsob a místo ohlášení požáru,

b) způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku,

c) postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru),

d) telefonní číslo ohlašovny požárů,

e) telefonní čísla tísňového volání,

f) telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.

(3) Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

(4) Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.

(5) Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti.

§ 33
Požární evakuační plán

(1) Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem.

(2) Požární evakuační plán obsahuje

a) určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,

b) určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,

c) určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,

d) způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,

e) určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,

f) grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.

(3) Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

(4) Úplnost a správnost požárního evakuačního plánu se ověřuje formou cvičného požárního poplachu za podmínek uvedených v § 32 odst. 4 a 5.

(5) Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě. Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení podle odstavce 3. Ve stavbách ubytovacích zařízení se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest.

§ 34
Dokumentace zdolávání požárů

(1) Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů (dále jen "operativní plán") a operativní karta zdolávání požáru (dále jen "operativní karta"), které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

(2) Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30), i pro další provozované činnosti ze zvýšeným požárním nebezpečím.

(3) Operativní plán tvoří

a) základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,

b) vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje

1. textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií, technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů, popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany,

2. grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku.

Součástí vyjímatelné přílohy může být také operativní karta.

(4) Operativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartu tvoří

a) textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,

b) grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.

(5) Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požárů uložena u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.

(6) Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárů je požární poplachový plán, který je k dispozici u orgánu státního požárního dozoru.

(7) Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli dokumentace zdolávání požárů k nahlédnutí dokumentaci podle odstavce 6 a v případě potřeby také další odbornou pomoc.

§ 35
Řád ohlašovny požárů

(1) V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30) zřizuje ohlašovnu požárů, vydává k zajištění jejího provozu řád ohlašovny požárů.

(2) Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje

a) povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně bezpečnostních zařízení apod.),

b) seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců apod.),

c) způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje,

d) způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,

e) náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení.

(3) Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.

§ 36
Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany

(1) Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 tvoří tematický plán a časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a zákona.

(2) Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň odborné přípravy, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání odborné přípravy, seznam zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a seznam preventistů požární ochrany s podpisy těch, kteří se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení odborné přípravy podle § 16a zákona.

§ 37
Požární kniha

(1) Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních požárních prohlídkách, školení zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5, odborné přípravě preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých požárech, uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (např. § 30).

(2) Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je platným dokladem podle § 7 odst. 3, není-li touto vyhláškou nebo průvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.

§ 38
Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností

(1) Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců.

(2) Za doklady podle odstavce 1 se považují

a) zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna16) činnosti uvedené v odstavci 1 provádět,

b) záznamy o provedené údržbě nebo opravách,

c) návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

d) doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.),

e) doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovených zvláštními právními předpisy,31)

f) požárně technické charakteristiky látek podle § 39, popřípadě technicko bezpečnostní parametry.

§ 39
Požárně technické charakteristiky

(1) Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech je rozhodující

a) jejich množství,

b) způsob uložení a manipulace,

c) fyzikální stav a jeho případné změny,

d) tepelný režim,

e) reaktivita,

f) způsob balení,

g) objemy obalů a podobně.

(2) Podle druhu a stavu látek určených podle odstavce 1 se ke stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně technické charakteristiky včetně technicko bezpečnostních parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti, bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost, vlastnosti produktů hoření.

(3) Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně technicko bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např. normativní požadavky).

§ 40
Způsob vedení dokumentace požární ochrany

(1) Není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak, zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany podle § 27 odst. 1 odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.

(2) Součástí dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele, popřípadě osoby, která dokumentaci vede.

(3) Dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 odst. 1 písm. a) až i) schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje.

(4) Kontrola dokumentace požární ochrany uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) až i), včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, a to nejméně jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah.

(5) Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany podle § 27 odst. 1 mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické postupy). Jsou-li v takovém případě splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3, považují se tyto části jiné organizační nebo provozní dokumentace za příslušné druhy dokumentace požární ochrany.

(6) Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnosti nejsou stanoveny jiným právním předpisem,31) určí se druhy a způsob zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti podle § 15 (např. pokyny pro činnost preventivní požární hlídky).

(7) Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.

(8) Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního požárního dozoru schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které je součástí posuzované dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona), se předkládají ve 2 vyhotoveních.

(9) Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem.

(10) Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru.

ODDÍL OSMÝ
OBSAH A ROZSAH POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍHO ŘEŠENÍ

[K § 31a písm. c) zákona]

§ 41
Požárně bezpečnostní řešení

(1) Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se vychází z požadavků zvláštních právních předpisů,32) normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují

a) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,

b) řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky,

c) předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,

d) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,

e) grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení k sítím technického vybavení apod.

(2) Požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, který je nedílnou součástí dokumentace nebo projektové dokumentace podle zvláštního předpisu, obsahuje

a) seznam použitých podkladů pro zpracování,

b) stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,

c) rozdělení stavby do požárních úseků,

d) stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,

e) zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti,

f) zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),

g) zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,

h) stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,

i) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku,

j) vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,

k) stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky,

l) zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,

m) stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,

n) posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen "návrh"); návrh vždy obsahuje

1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,

2. vymezení chráněných prostor,

3. určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,

4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.,

5. výpočtovou část,

6. stanovení požadavků na obsah prováděcí dokumentace,

o) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek,9) včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.

(3) Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků.33) Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují

a) grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti,

b) požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,

c) vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry,

d) schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,

e) zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),

f) umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,

g) způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek,9)

h) vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest.

(4) Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva nebo expertní posudek.

ODDÍL DEVÁTÝ
NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB

[K § 17 odst. 5 zákona]

§ 42
Tepelné spotřebiče

(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné vzdálenosti podle normativních požadavků.34)

(3) Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob.

§ 43
Komíny a kouřovody

(1) Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.35)

(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa.

§ 44
Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky

(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo hořlavých anebo hoření podporujících látek.

(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení.

(3) Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.5)

(4) Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů36) nebo ubytovacích zařízení s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič.

(5) V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel.

(6) Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů36) a ubytovacích zařízení.

ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB VÝKONU STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU

ODDÍL PRVNÍ
VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU

[K § 31a písm. a) zákona]

§ 45
Požární kontroly

(1) Požárními kontrolami podle § 31 odst. 1 písm. a), g) a h) zákona jsou

a) komplexní kontroly, kterými se prověřuje celkový stav organizačního zabezpečení, plnění povinností a dodržování podmínek požární bezpečnosti vyplývajících z předpisů o požární ochraně,

b) tematické kontroly, kterými se prověřuje stav zabezpečení požární ochrany ve vymezených oblastech,

c) kontrolní dohlídky, kterými se prověřuje plnění uložených opatření.

(2) Požárními kontrolami podle odstavce 1 písm. a) se vždy zjišťuje

a) správnost začlenění (§ 28), stav a úroveň zabezpečení požární ochrany při provozovaných činnostech, zda objekty a technická zařízení, jejich provoz a údržba vyhovují požadavkům předpisů o požární ochraně a stanoveným podmínkám požární bezpečnosti,

b) vybavení a doklady o provozuschopnosti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, a zda jejich provoz, kontroly, údržba a opravy odpovídají stanoveným požadavkům,

c) odborná způsobilost osob zabezpečujících plnění povinností vyplývajících z předpisů o požární ochraně,

d) zpracování předepsané dokumentace požární ochrany, její vedení a plnění podmínek požární bezpečnosti a opatření v ní stanovených,

e) způsob, úroveň a lhůty provádění školení zaměstnanců o požární ochraně, odborné přípravy požárních hlídek a preventistů požární ochrany, popřípadě odborné přípravy, školení a výcviku zaměstnanců zařazených do jednotek požární ochrany nebo požárních hlídek,

f) zřízení jednotky požární ochrany a preventivních požárních hlídek, jejich připravenost a akceschopnost a provádění odborné přípravy v nich zařazených zaměstnanců,

g) zabezpečení požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době.

§ 46
Stavební prevence

(1) S ohledem na druh podkladu nebo dokumentace posuzované podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona (dále jen "podklady nebo dokumentace") se zjišťuje

a) možnost bezpečné evakuace osob, zvířat a majetku z hořící nebo požárem ohrožené stavby nebo její části, do volného prostoru nebo do jiné požárem neohrožené části stavby,

b) zachování stability a nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu,

c) rozdělení stavby do požárních úseků, stanovení jejich velikosti, zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru na sousední objekty,

d) zda navržené stavební hmoty odpovídají stanoveným požadavkům (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu apod.),

e) určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, popřípadě jinými hasebními látkami, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními,

f) vymezení zásahových cest, příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,

g) opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce,

h) navržení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění, apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti, popřípadě stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,

i) rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek.9)

(2) V případě, že předložené podklady nebo dokumentace vykazují z hlediska požární bezpečnosti staveb nedostatky, orgán státního požárního dozoru podle závažnosti nedostatků uvede do souhlasného stanoviska podmínky nebo vydá nesouhlasné stanovisko s uvedením důvodů, pro které bylo nesouhlasné stanovisko vydáno.

(3) Jeden výtisk požárně bezpečnostního řešení, které bylo součástí posuzovaných podkladů nebo dokumentace, si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci.

(4) Při ověřování, zda byly dodrženy požadavky požární bezpečnosti staveb, prováděném zpravidla při ústním jednání spojeném s místním šetřením,37) se zjišťuje, zda skutečné provedení stavby odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení,4) podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a vydaných stanovisek z hlediska požární bezpečnosti. Zjistí-li při tom nedostatky, platí pro vydávání stanovisek obdobně odstavec 2.

(5) Při ověřování způsobilosti stavby a technických zařízení k bezpečnému provozu z hlediska požární ochrany a při ověřování požadovaných vlastností výrobků se vychází z

a) dokladů o montáži, funkčních zkouškách a kontrolách provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (např. § 6 a 7), včetně provozní dokumentace,

b) dokladů potvrzujících oprávnění osob k montáži požárně bezpečnostních zařízení, jejich potvrzení o provedení montáže těchto zařízení podle projektových požadavků a dokladů o provedení funkčních zkoušek podle § 7 odst. 1,

c) dokumentace o způsobilosti k bezpečnému provozu technických, popřípadě technologických zařízení (doklady o výchozích revizích, provozních zkouškách apod.),

d) dokladů potvrzujících použití výrobků a konstrukcí s požadovanými vlastnostmi z hlediska jejich požární bezpečnosti podle zvláštních právních předpisů.38)

§ 47
Posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti

(1) Při posuzování výrobků podle § 31 odst. 1 písm. d) zákona se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečné39) a zda jsou podle míry požárního rizika vybaveny potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou

a) technická dokumentace výrobku včetně popisu jeho konstrukce a funkce,

b) technické podmínky pro užívání, provoz, opravy a údržbu,

c) odborné posudky specializovaných pracovišť,

d) vlastnosti, požárně technické charakteristiky, složení a balení výrobku,

e) průvodní dokumentace výrobce.

(2) Pro posouzení souladu výrobků s předepsanými požadavky se použijí především výsledky zkoušek provedených příslušnou osobou,40) pro výrobek jako typ, jedná-li se o jednotlivý výrobek, použijí se výsledky zkoušek pro tento jednotlivý výrobek. Pokud technické řešení není obsaženo v dokladech uvedených v odstavci 1, využijí se pro posouzení normativní požadavky nebo jiné dokumenty vydané podle zvláštních právních předpisů.41)

§ 48
Posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení

Při posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se na základě příslušných dokladů zjišťuje, zda jsou z hlediska požární ochrany bezpečná,14) provozuschopná, funkční a zda jsou podle míry požárního rizika vybavena potřebnými údaji k bezpečnému používání, kterými jsou

a) průvodní dokumentace výrobce, technická a provozní dokumentace, včetně popisu konstrukce a funkce systému,

b) doklady o uvedení na trh v České republice,40) popřípadě posudky specializovaných pracovišť (např. dokumentace o provedeném posouzení shody nebo typovém schválení systému),

c) doklady o dokončené montáži podle ověřené projektové a technické dokumentace včetně dokladů o kompletnosti systému a doklady o splnění předepsaných nebo projektovaných vlastností a parametrů systému,

d) doklady o uvedení systému do provozu, doklady o ověření jeho funkce nebo funkce jeho hlavních komponentů, v těch případech, kdy lze toto ověření provést na základě průvodní dokumentace výrobce,

e) doklady o výchozích a pravidelných provozních kontrolách, údržbě a opravách.

§ 49
Schvalování posouzení požárního nebezpečí

(1) Při schvalování posouzení požárního nebezpečí se zjišťuje, zda toto splňuje požadavky a obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem a touto vyhláškou.

(2) Jeden výtisk schváleného posouzení požárního nebezpečí si orgán státního požárního dozoru ponechává ve své dokumentaci. V případě, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje nedostatky (§ 6a odst. 4 zákona), může si orgán státního požárního dozoru jeden výtisk ponechat pro potřebu dalšího jednání až do konce řízení.

(3) Při schvalování doplněných nebo přepracovaných posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 5 zákona se zjišťuje, zda výsledný dokument splňuje požadavky podle odstavce 1. Při tom se sleduje, zda doplněné nebo přepracované posouzení požárního nebezpečí obsahuje zejména

a) název dokumentace, která se mění nebo doplňuje, včetně uvedení rozhodnutí o schválení původní dokumentace orgánem státního požárního dozoru,

b) specifikaci měněných, přepracovaných nebo doplněných částí,

c) údaje o zpracovateli doplňku nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečí.

(4) Jsou-li součástí schváleného doplnění nebo přepracovaného posouzení požárního nebezpečí návrhy na opatření a lhůty k jejich plnění, postupuje se podle § 6a odst. 6 zákona.

§ 50
Zjišťování příčin vzniku požárů

(1) Při zjišťování příčin vzniku požárů se zjišťuje

a) místo a doba vzniku požáru,

b) osoba, u které požár vznikl,

c) příčina vzniku požáru včetně možných verzí,

d) okolnosti mající vliv na šíření požáru včetně dodržení podmínek požární bezpečnosti stavby, vyplývajících z ověřené projektové dokumentace,

e) následky požáru, jako jsou předběžná způsobená škoda, zraněné a usmrcené osoby,

f) výše uchráněných hodnot při hasebním zásahu,

g) porušení předpisů o požární ochraně,

h) jiné okolnosti nezbytné pro zjištění příčiny vzniku požáru.

(2) V odůvodněných případech se při zjišťování příčin vzniku požáru provádí odebírání výrobků nebo vzorků (§ 14).

(3) Při zjišťování příčin vzniku požárů orgány státního požárního dozoru zpravidla spolupracují s orgány činnými v trestním řízení, orgány státní správy a orgány státního odborného dozoru.

(4) Výsledky a závěry zjišťování příčin vzniku požárů se uvádějí do odborných vyjádření, popřípadě znaleckých posudků, které slouží k dalšímu řízení.

(5) Pro účely stanovení návrhů preventivních opatření, výkonu státního požárního dozoru, koncepce rozvoje požární ochrany a zaměření preventivně výchovné činnosti se provádějí rozbory požárů a technických zásahů, které obsahují

a) počet požárů ve sledovaném období,

b) výši přímých a následných škod způsobených požáry,

c) výši uchráněných hodnot při hasebních zásazích,

d) příčiny vzniku požárů a zdroje zapálení,

e) charakteristiky prostorů, kde k požárům došlo,

f) způsob záchrany a evakuace osob nebo zvířat anebo druh a způsob evakuace majetku, počet zachráněných a evakuovaných osob,

g) počet zraněných a usmrcených, důvody zranění nebo usmrcení,

h) zhodnocení porušení předpisů o požární ochraně v souvislosti se vznikem a šířením požárů,

i) činnost jednotek požární ochrany při hašení požárů a technických zásazích,

j) další údaje nezbytné pro zpracování rozborů požárů a technických zásahů.

(6) Rozbory požárů a technických zásahů vycházejí z údajů obsažených v dokumentaci o požárech a technických zásazích (např. odborná vyjádření, znalecké posudky, spisy o požárech, statistika událostí) a provádějí se nejméně jednou za rok.

§ 51
Dokumentace o výkonu státního požárního dozoru

O výkonu státního požárního dozoru se vede dokumentace, kterou tvoří

a) roční plány požárních kontrol,

b) dokumentace zpracovaná v souvislosti s kontrolou,

c) posouzení požárního nebezpečí,

d) vydaná stanoviska, včetně podkladů k jejich vydání,

e) odborná vyjádření, spisy o požárech, popřípadě znalecké posudky, statistika událostí a další dokumentace o zjišťování příčin vzniku požárů,

f) dokumentace o správním a přestupkovém řízení,

g) dokumentace o preventivně výchovné činnosti,

h) písemné záznamy, protokoly a další dokumentace o jednáních uskutečněných při výkonu státního požárního dozoru,

i) rozbory požárů a technických zásahů a statistika událostí,

j) přehledy o výkonu státního požárního dozoru, popřípadě další dokumentace stanovená ministerstvem podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona.

ODDÍL DRUHÝ
POŽÁRNĚ TECHNICKÉ EXPERTIZY

[K § 31a písm. b) zákona]

§ 52
Obsah a rozsah požárně technických expertiz

(1) Požárně technická expertiza se zpracovává na základě zadání orgánu státního požárního dozoru, popřípadě dalších orgánů uvedených v § 50 odst. 2 nebo právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob (dále jen "zadavatel"). Výsledkem požárně technické expertizy je odborné vyjádření nebo znalecký posudek.

(2) Požárně technická expertiza obsahuje

a) základní údaje o požáru,

b) popis zkoumaného výrobku nebo vzorku,

c) výsledky zkoumání a laboratorních zkoušek,

d) odpovědi na otázky zadavatele,

e) závěry.

(3) Požárně technická expertiza se provádí v potřebném rozsahu, zpravidla ke zjištění nebo potvrzení skutečností uvedených v § 50 odst. 1. Součástí požárně technických expertiz je také zkoumání

a) vlivu stavebních konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení a činnosti zasahujících jednotek požární ochrany na průběh a šíření požáru,

b) příčiny případné nefunkčnosti požární techniky, požárně bezpečnostních zařízení nebo věcných prostředků požární ochrany při požáru,

c) toxických zplodin hoření.

ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 53
(1) Dokumentace požární ochrany zpracovaná a vedená podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou posouzení požárního nebezpečí (§ 98 odst. 4 zákona), jejíž obsah nebo způsob vedení neodpovídá podmínkám stanoveným touto vyhláškou, musí být uvedena do souladu s touto vyhláškou nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti.
(2) Do doby uvedení dokumentace požární ochrany zpracované podle dosavadních předpisů do souladu s požadavky stanovenými touto vyhláškou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona plní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržují ji v souladu se skutečným stavem (§ 15 odst. 1 zákona).

§ 54
Zrušuje se vyhláška č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně.

§ 55
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:   Mgr. Gross v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 246/2001 Sb.

Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy1) od vybraných druhů objektu, lesů a komunikaciPol.	Objekty nebo prostory	Vzdálenost volného skladu sena/slámy1) v metrech
1.	závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují výbušné či lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza), nebo na volném prostranství se uskladňují snadno hořlavé kapaliny (např. benzin, sírouhlík, aceton)	300
2.	ostatní průmyslové závody, zemědělské závody a střediska, les	100
3.	okrajové budovy souvislé zástavby obcí	50
4.	veřejné komunikace	60
5.	krajní koleje železničních tratí2)	100
6.	elektrické vedení o vysokém napětí	30
7.	tuhé domovní odpady3)	50
8.	volný sklad sena a slámy4)	50


Příloha č. 2 k vyhlášce č. 246/2001 Sb.
Hodnoty nahodilého požárního zatížení p„ pro účely členění činností podle požárního nebezpečí
Hodnoty nahodilého požárního zatížení pn (v kg/m2) uvedené v následující tabulce jsou vztaženy na 1 m2 podlahové plochy a lze je použít bez dalšího průkazu o skutečném stavu nahodilého požárního zatížení pn. Hodnoty mají charakter průměrného (reprezentativního) zatížení.Položka	Druh provozu	pn
kg/m2
l	ADMINISTRATIVA	 
1.1	Prostory kancelářského charakteru, pisárny, kreslírny, studovny, čítárny včetně kancelářských prostorů vybavených výpočetní technikou (osobními počítači)	40
1.2	Kancelářské prostory s příručními knihovnami	60
1.3	Laboratoře a zkušebny:	 
 	a) chemické a jiné, kde se pracuje s hořlavými kapalinami, popř. s hořlavými plyny	60
b) ostatní	30
1.4	Prostory určené k reprodukci, např. rozmnožovny, planografie, tiskárny (jako součást administrativních provozů)	75
1.5	Spisovny, kartotéky apod.	80
1.6	Archivy	120
1.7	Kancelářské sklady	 
 	a) sklady vybavení kanceláří (nábytek apod.)	75
b) sklady kancelářských potřeb	90
1.8	Zasedací, přednáškové a konferenční síně, hovorny, bankovní a jiné haly s přepážkami	20
1.9	Předsálí, čekárny, kuřárny	10
1.10	Vstupní prostory, haly, dvorany, chodby apod. (pokud se v těchto prostorech vyskytuje sedací nábytek, stolky, skříně, výstavní skřínky apod., postupuje se podle položky 1.9 nebo 1.8)	5
1.11	Společné šatny u shromažďovacích prostorů	75
1.12	Prostory určené k občerstvení (např. čajovny)	15
1.13	Výpočetní střediska:	 
1.13.1	sál počítače	30
1.13.2	přípravna dat, pracovna vstupní a výstupní kontroly	90
1.13.3	sklad médií, dokumentace, papíru apod.:	 
 	a) skladování ve skříních z nehořlavých hmot	75
b) skladování volně	90
2	ŠKOLSTVÍ	 
2.1	Kmenové učebny, posluchárny	25
2.2	Odborné učebny	35
2.3	Školní laboratoře, dílny a podobné prostory určené pro výuku	45
2.4	Kabinety středních, odborných a vysokých škol včetně prostorů pro pedagogické pracovníky	50
2.5	Archivy	120
2.6	Sklady vybavení škol	75
2.7	Společné Šatny	75
2.8	Vstupní prostory, haly, dvorany	5
2.9	Chodby	5
3	OSVĚTA, KULTURA	 
3.1	Hlediště (v divadlech, kinech, kulturních domech, koncertních síních apod.)	25
3.2	Jeviště, sklady rekvizit a dekoraci:	 
3.2.1	jeviště bez provaziště	75
3.2.2	jeviště s provazištěm	150
3.2.3	odkládací plocha, pomocná jeviště	75
3.2.4	sklady rekvizit a dekoraci	150
3.3	Taneční sály	15
3.4	Čítárny, studovny	40
3.5	Knihovny, půjčovny knih	120
3.6	Klubovny	30
3.7	Výstavní síně, obrazárny galerie	15
3.8	Výstavní síně muzeí a výstaviště (bez ohledu na druh vystavovaných předmětů)	60
3.9	Předsálí, kuřárny	10
3.10	Vstupní prostory, chodby	5
3.11	Společné šatny	75
3.12	Šatny účinkujících	40
3.13	Prostory s historickou instalací (v zámcích, hradech, měšťanských domech, radnicích a jiných památkových objektech), kromě komunikací	45
3,14	Depozitáře nábytku, obrazů a jiného zařízení	90
3.15	Vstupní prostory a chodby s funkcí výstavních síní	15
3.16	Rozhlasová studia	25
3.17	Televizní studia, filmové ateliéry	45
3.18	Kostely, modlitebny apod.	15
4	ZDRAVOTNICTVÍ	 
4.1	Prostory zdravotnických zařízení, ve kterých se poskytuje zdravotnická péče (vyšetřovny, přípravny, terapeutické pokoje, speciální vyšetřovny, operační a zákrokové sály apod.), kromě prostorů dále uvedených	20
4.2	Prostory pro rehabilitaci, elektroléčbu, léčebný tělocvik, ergoterapii, masáže	10
4.3	Komunikační prostory, chodby, koupelny, umývárny, WC, čisticí místnosti, vodoléčebné sály, místnosti pro aplikaci mastí, sanitární filtry, baryové kuchyňky, místnosti pro zemřelé, pitevny, otevřené lékárny, sklady sádry a sejmutých sádrových obvazů	5
4.4	Lůžkové pokoje v nemocnicích, sanatoriích, léčebnách, kromě pol. 4.5	20
4.5	Lůžkové pokoje v lázeňských léčebnách	30
4.6	Herny a ložnice v dětských zdravotnických zařízeních (jesle, kojenecké ústavy, dětské domovy)	25
4.7	Čekárny, hovorny, kuřárny	10
4.8	Lékárny	60
4.9	Laboratoře	45
4.10	Lékařské soukromé ordinace	25
4.11	Příruční sklady (sklady a sběrny lůžkovin apod.)	75
4.12	Archivy, sklady rentgenu apod.	150
5	TĚLESNA VYCHOVÁ A SPORT	 
5.1	Hlediště sportovních zařízení	15
5,2	Tělocvičny, sportovní haly:	 
 	a) pouze pro tělovýchovu a sport	10
b) víceúčelové	20
5.3	Šatny cvičících:	 
 	a) skříňky kovové	15
b) skříňky dřevěné	40
c) bez skříněk	20
5.4	Šatny diváků	75
5.5	Sklady tělovýchovného zařízení	100
5.6	Vstupní prostory, předsálí, chodby	5
5.7	Vstupní prostory a předsálí využité částečně pro obchod	30
6	OBCHODY	 
6.1	Maloobchodní prodejny:	 
6.1.1	nehořlavých výrobků (železářského zboží, klenotů, hodin, nehořlavých staveních hmot a výrobků apod.) a prodejny květin, ovoce, zeleniny, nealkoholických nápojů a piva	10
6.1.2	osobních automobilů a jednostopých vozidel (autosalony), bez prodeje auto-moto výzbroje	20
6.1.3	domácích potřeb, elektrospotřebičů, skla, porcelánu, keramiky, zbraní, prodejní galerie	25
6.1.4	auto-moto výzbroje (kromě prodejen pneumatik, olejů a sportovních potřeb pro automobilisty), informační techniky, hudebních nástrojů	35
6.1.5	masa, uzenin, novin a tabáku, pekařského a cukrářského zboží	40
6.1.6	dárkového zboží, lahůdek, lihovin, módních doplňků, bižuterie	50
6.1.7	košíkářského, provaznického a pryžového zboží	55
6.1.8	zboží z plastických hmot, parfumerie, koloniál, prodej bylin	60
6.1.9	obuvi, koženého zboží	65
6.1.10	hraček, galanterie, sportovních potřeb, fotokino, řemeslnických potřeb, nábytku a doplňků	70
6.1.11	potravin	75
6.1.12	textilu (metrového a kusového), kancelářských potřeb, gramofonových desek, butiky, starožitnosti	80
6.1.13	oděvů a kožešin, tapet, vetešnictví	85
6.1.14	drogistického zboží, kromě barev a laků, podlahových krytin a koberců	90
6.1.15	knih a hudebnin	110
6.1.16	barev a laků, pneumatik, motorových olejů	120
Položka	Druh provozu	pn
 kg/m2
6.2	Prodejny se Širším sortimentem zboží:	
6.2.1	prodejní zařízení dočasného nebo trvalého charakteru s různým sortimentem zboží kromě případů podle položek 6.1.16 a 6.2.2 až 6.2.5	
	a) jednotlivé prodejní stánky nebo stánky na otevřených tržištích	40
b) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro maloobchod, umístěné ve stavebních objektech	60
c) prodejní stánky (kóje, sekce apod.) pro velkoobchod umístěné ve stavebním objektu nebo prodej z kontejnerů	80
6.2.2	prodejny s průmyslovým zbožím širšího sortimentu (včetně prodeje Širšího sortimentu stavebnin, potřeb pro kutily apod., zahrnující hořlavé hmoty)	
	a) skladovací výška zboží (např. v regálech) do 2,5 m	55
b) skladovací výška zboží (např. v regálech) přes 2,5 m	75
6.2.3	velkoprodejny potravin apod. (potraviny, maso, uzeniny, pečivo, nápoje, zelenina, ovoce, hygienické zboží, prací prostředky atd.)	
	a) skladovací výška zboží (např. v regálech) do 2,5 m	70
b) skladovací výška zboží (např. v regálech) přes 2,5 m	90
6.2.4	obchodní domy textilního zboží (metrový i kusový textil, konfekce) a obuvnické zboží (včetně koženého zboží)	80
6.2.5	obchodní domy bez ohledu na sortiment (včetně hypermarketů):	
	a) kromě prodeje hořlavých kapalin v množství přes 200 kg nebo hořlavých plynů v množství přes 100 kg na prodejní plochu jednoho podlaží požárního úseku	90
b) včetně prodeje hořlavých kapalin a plynů (barev, laků, ředidel, Čistících prostředků apod.) přesahující specifikaci podle bodu a)	110
6.3	Vzorkovny zboží a výrobků:	
	a) převážně z nehořlavých hmot	25
b) z hořlavých hmot	55
6.4	Příruční sklady:	
6.4.1	knih, hudebnin	150
6.4.2	barev, laků, pneumatik, motorových olejů, zboží z plastických hmot	180
6,4.3	příruční sklady ostatních prodejen (kromě položky 6.4.1 a 6.4.2): nahodilé požární zatižení se oproti prodejnám zvyšuje o	30
6.5	Pasáže	
6.5.1	pasáže (průchody) pouze s funkcí komunikačního prostoru	5
6.5.2	pasáže (atria, mail) s výskytem výstavních skříněk, informačních a reklamních panelů, odpočinkových laviček apod.	10
6.5.3	pasáže (atria, mail) s výskytem sedacího nábytku a stolků pro odpočinek i občerstvení, s výskytem příležitostného stánkového prodeje, výstavních skříněk, regálů a s výskytem informačních a reklamních panelů apod.	15
	POZNÁMKA Podle položky 6.5.2 Či 6,5.3 se zařazují pasáže (popř. ochozy v pasážích) u hypermarketů resp. u obchodních center, v případě výskytu stánků trvalého charakteru viz položka 6.2.1.	
7	VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ A UBYTOVANÍ	
7.1	Veřejné stravování:	
7.1.1	prostory ke stravování s místy k stání (bufety, výčepy apod.)	10
7.1.2	prostory ke stravováni se stolovým zařízením se sedadly (jídelny, restaurace, menzy, hospody)	20
7.1.3	prostory pro pobyt hostů (kavárny, vinárny, noční kluby apod.)	30
7.1.4	přípravny a výrobny pokrmů (kuchyně hromadného stravování včetně pomocných provozů)	30
7.1.5	příruční sklady výroben pokrmů (bez ohledu na sortiment; oddělené sklady lze posoudit jako sklady prodejen příslušného druhu zboží)	60
7.2	Veřejné ubytování:	
7.2.1	pokoje hotelů, motelů, hromadné ubytovny a noclehárny, internáty, studentské koleje, dětské domovy (v částech určených pro spaní včetně sociálního vybaveni), jakož i přidružené prostory pro personál	30
7.2.2	příruční sklady a sběrny lůžkovin apod.	60
7.2.3	hotelové haly, recepce:	
	a) vybavené pouze sedacím nábytkem	10
b) vybavené různými službami pro hosty (např. prodejnou upomínkových předmětů, kadeřnictvím)	20
7.2.4	chodby	5
8.	BYTY	
8.1	Bytové domy, rodinné domky, domovy důchodců včetně příslušenství	40
9	SLUŽBY A PROVOZOVNY	
9.1	Prostory pro příjem, výdej a zkoušení výrobků určených pro opravu čištěni apod.:	
9.1.1	výrobky převážně z nehořlavých hmot (klenoty, hodiny, optické přístroje apod.)	10
9.1.2	výrobky částečně obsahující hořlavé hmoty (mechanické průmyslové zboží, elektrospotřebiče, informační technika, měřicí přístroje, zbraně, bižutérie, deštníky a slunečníky)	25
9.1.3	výrobky převážně z hořlavých hmot:	
	a) prádlo, obuv, kožené zboží, módní doplňky, hudební nástroje, sběrny fotoprací	35
b) sportovní potřeby, hračky, košíkářské a provaznické zboží, oděvy, kožené a kožešnické zboží, peří a sedlářské výrobky	45
c) koberce a jiné podlahové krytiny, pneumatiky, zboží z pryže a plastických hmot, sběrny reprodukčních a knihařských prací, oprav nábytku apod.	60
9.2	U prostorů pro dopravu, výrobu, popř. čištění výrobků uvedených v položce 9.1 včetně příručních skladů se nahodilé požární zatížení zvyšuje o	15
9.3	U samostatných skladových a expedičních prostorů pro výrobky uvedené v položce 9.1 se nahodilé požární zatížení zvyšuje o	30
9.4	Dílny (údržbářské, opravárenské, výrobní), popř. samostatné provozovny:	
	a) zámečnická dílna, instalatérská dílna, zlatnická dílna, kovodílna uměleckých řemesel apod.	30
b) dílny jemné mechaniky, elektrotechnická dílna, auto-moto dílny, dílny jízdních kol a kočárků, sklenářská dílna včetně rámování obrazů apod.	40
c) krejčovská dílna, obuvnická dílna, fotolaboratoře apod.	50
d) Čalounická dílna, aranžovna, dílna dekorací, lakýrnická dílna, dílna autobaterií apod.	60
e) truhlářská a tesařská dílna, dílna pro tkaní koberců, tiskařská dílna a knihařská dílna apod.	75
9.5	Provozovny:	
9.5.1	obstaravatelské služby, prostory pro styk se zákazníkem včetně zázemí (cestovní kanceláře, sázkové kanceláře, reklamní a inzertní kanceláře apod.)	30
9.5.2	půjčovny:	
	a) průmyslového zboží	30
b) sportovního zboží	50
c) videozáznamů a videotechniky	60
d) oděvů a úschovny kožešin	90
9.5.3	kosmetické salóny, kadeřnictví, vlásenkářství apod.	30
9.5.4	drobné provozovny zahrnující prodej, výrobu, příruční sklady se posuzují podle položky 6,1 (např. řeznictví a uzenářství podle položky 6.1.5 maso, uzeniny)	
9.6	Čekárny u služeb a provozoven, popř. včetně hygienického zázemí	10
10	GARÁŽE A SERVISY MOTOROVÝCH VOZIDEL	
10.1	Osobni automobily, dodávkové automobily, jednostopá vozidla (skupina 1 podle ČSN 73 6059):	
	a) garáže a prostory pro čištěni	15
b) prostory pro údržbu a opravu (bez skladu náhradních dílů a materiálů)	15
10.2	Nákladní automobily, autobusy, speciální automobily, traktory a samojízdné pracovní stroje (skupina 2 a 3 podle ČSN 73 6059):	
	a) garáže a prostory pro čištění	40
b) prostory pro údržbu a opravy (bez skladů náhradních dílů a materiálu)	45
10.3	Prostory pro nanášení hořlavých nátěrových hmot	25
10.4	Sklad náhradních dílů, např. demontovaných dílů, sklad autopříslušenství apod. kromě položky 10.5	55
10.5	Sklad nátěrových hmot, olejů a mazadel, Čalounění, pneumatik	150
10.6	Sklad tlakových nádob s hořlavými plyny	180
10.7	Čerpací stanice pohonných hmot a olejů uvnitř i vně stavebního objektu (mimo prostor nádrží)	30
10.8	Príjem a čekárny u garáži, servisu a opraven:	
	a) vybavené pouze sedacím nábytkem	10
b) vybavené různými službami pro zákazníky (např. bufety)	20
c) vybavené současně prodejnou autopotřeb	50
11	DOPRAVA	
11.1	Vstupní haly, průchody, chodby	5
11.2	Čekárny (u nádražních stanic, letišť) včetně prostorů pro odbavení cestujících (např. u letišť):	
	a) vybavení pouze sedacím nábytkem	10
b) vybavení také prodejními stánky apod.	20
11.3	Úschovny zavazadel:	
	a) společné	150
b) v kovových skříňkách	50
12	SPOJE	
12.1	Telekomunikační a radiokomunikační provozy:	
12.1.1	pracoviště informačního centra:	
	a) automatické	45
b) manuální	70
12.1.2	kontrolní pracoviště frekvenční modulace	15
12.1.3	nahrávání magnetofonových pásků	45
12.1.4	ústředna rozhlasu a rozhlasu po drátě	50
12.1.5	telefonní ústředna:	
	a) pobočka do 100 přípojek	30
b) veřejná a pobočková nad 100 přípojek	65
12.1.6	faxová (příp. dálnopisná) ústředna:	
	a) automatická	65
b) manuální	20
12.1.7	sál televizních vysílačů	35
12.1.8	sál radioreléových zařízení	35
12.1.9	sál zesilovací stanice dálkových kabelů	55
12.1.10	sál tónové telegrafie	55
12.1.11	sál zesilovací stanice	25
12.1.12	televizní převaděč:	
	a) do 0,5 W	10
b) od 0,5 W do 1 kW	30
12.1.13	zkušebna technologie spojů (uzlová, tranzitní apod.)	45
12,2	Poštovní provozy:	
12.2.1	přepážková hala a navazující administrativní prostory kromě dále uvedených provozů	40
12.2.2	výpravna balíkových a listovních závěrů, výpravna a sklad balíků	120
12.2.3	sklady	
	a) tisku, obalů a tiskopisů	120
b) prázdných pytlů	75
13	VÝROBNÍ PROVOZY	
13.1	Průmysl strojírenský a hutnický:	
13.1.1	slévárny, kovárny, lisovny, klempírny, brusírny (bez olejových kalicích lázní)	10
13.1.2	soustružny, frézárny, galvanizovny, svařovny, válcovny, tažírny (drátů, plechu apod ), mostárny, kalírny, výrobna jízdních kol, kuličkových ložisek, kovových nástrojů a nářadí, trezorů	10
13.1.3	výroba a montáž silničních a kolejových vozidel (kromě lakoven), motorových letadel, kočárků, kancelářských strojů, optických přístrojů, hodin, zbraní, šicích strojů, tiskařských strojů, balicích a jiných obdobných strojů	20
13.1.4	výroba izolovaných drátů, kompletizovaných strojírenských produktů zahrnujících také hořlavé hmoty, bezmotorových letadel	30
13.1.5	lakovny, stříkací boxy (bez skladu barev)	50
13.2	Průmysl elektrotechnický:	
13.2.1	výroba elektrických přístrojů, elektrických spotřebičů, transformátorů (kromě položky 13,2.2), suchých baterii, žárovek, rozhlasové a televizní techniky, telefonních přístrojů a spojové techniky, informační techniky (počítače)	25
13.2.2	výroba akumulátorů, navíjení motorů, transformátorů apod. (pokud tvoří samostatný provoz)	35
13.3	Průmysl chemický:	
13.3.1	výroba anorganických kyselin	10
13.3.2	výroba pracích prostředků, mýdla, parfumeristického a kosmetického zboží, farmaceutická výroba, výroba organických kyselin	25
13.3.3	výroba čisticích prostředků (na boty, na podlahy apod ), výroba umělých hnojiv, výroba zboží z plastických hmot (bez meziskladů)	45
13.3.4	výroba disperzních a tiskařských barev, tmelů, lepidel, klihu, voskového zboží	60
13.3.5	výroba bitumenu, dehtu, umělé kůže, pneumatik, pryžové zboží, podlahových krytin, vulkanizační procesy, výroba filmů, magnetických záznamových pásků, výroba zpracování hořlavých plynů včetně plníren	75
13.3.6	výroba umělé pryskyřice, plastů a pěnových plastů, zpracování přírodní pryskyřice, kaučuku, výroba pryže, zpracování základních produktů z ropy a výroba hořlavých kapalin III. a IV. třídy nebezpečnosti	120
13.3.7	výroba nitrolakových a lihových nátěrových hmot, výroba ředidel, výroba a zpracování hořlavých kapalin I. a II. třídy nebezpečnosti	180
13.4	Průmysl textilní, oděvní a kožedělný:	
13.4.1	textilní výroba - vyšívání a pletení zboží, výroba punčoch, hedvábného zboží, apretace textilií	20
13.4.2	prádelny, tkalcovny, bělírny, žehlírny, barvírny, výroba tkanin z lýka a jutových tkanin	30
13.4.3	výroba prádla a oděvů, výroba obuvi, koženého a kožešnického zboží, výroba plsti a plstěného zboží, výroba plachet, matrací ze žíní, pytlů, obvazového materiálu a vaty, výroba vlněných přikrývek, textilní tiskárny	45
13.4.4	výroba koberců	60
13.5	Průmysl dřevozpracující a papírenský:	
13.5.1	provozovny mokrého (vodního) zpracování dřevní hmoty (např. varna celulózy)	5
13.5.2	zpracování surového dřeva (všeobecně), výroba papíru (všeobecně)	30
13.5.3	výroba dřevěného zboží (soustružna, modelárna, pila apod,), výroba tužek, zápalek, dřevěných lišt a kolíků, lyží, hraček, lisování korku a výroba z korku, papírových nebo dřevěných žaluzií	45
13.5.4	apretace a zušlechtění papíru, výroba papírového zboží a kancelářských potřeb, výroba kartonů, lepenek a papírových pytlů, výroba nábytku (včetně čalouněného), výroba dveří a oken, dřevěných palet, beden a sudů, výroba dřevité vlny, výroba Člunů	60
13.5.5	výroba laťovek, překližek, dřevotřískových, dřevovláknitých, pilinových a obdobných desek včetně broušení a dalších povrchových úprav	150
13.6	Průmysl potravinářský:	
13.6.1	výroba nealkoholických nápojů, ovocných šťáv, pivovary, mlékárny, jatka, výroba kompotů a jiné mokré provozy	10
13.6.2	výroba bonbónů, cukrářského zboží a čokolády, masných výrobků, zpracování tabáku	20
13.6.3	pražírna kávy, výroba likérů a lihovin, výroba oplatek, konzervárny masných výrobků, mražené zboží	30
13.6.4	výroba kvasnic, zpracováni kakaa, výroba marmelád a džemů	45
13.6.5	pekárny, výroba sušené zeleniny, těstovin, výroba cukru (kromě položky 13.6.7)	60
13.6.6	výroba a zpracování stolních olejů, jedlých tuků	75
13.6.7	mlýny na obilí, výroba Škrobu (kromě položky 13.6.1), zušlechtění cukru, chladírny a mrazírny	120
13.7	Průmysl sklářský a stavebních hmot:	
13.7.1	výroba žárového skla, keramiky, porcelánu, cementu, vápna, cihel, betonu, cementářského zboží, keramického zboží, sádrového zboží, výztuže	10
13.7.2	výroba a zpracování minerální a skelné vaty (rohože, desky apod.), výroba skleněného zboži a zpracování skla (bez expedice a balení), stavební zámečnictví	10
13.7.3	výroba dřevěného bednění, lešenářských podlážek apod.	60
13.7.4	výroba hydroizolačních pásů	120
13.8	Jiné průmyslové výroby .	
13.8.1	výroba provaznického a kartáčnického zboží, výroba zboží z rákosu a slámy, výroba štětců, výroba hudebních nástrojů	45
13.8.2	tiskárny	60
13.8.3	nahodilé požární zatížení oproti položce 13.1 až 13.8 se zvyšuje u: balíren zboží do hořlavých obalů	
	a) typu dřevité vlny, zpěněných plastických hmot o	30
b) typu papírových a kartónových obalů o	15
příručních skladů a expedice zboží - výrobky o 35 % hodnoty nahodilého požárního zatížení dotčeného druhu zboží - výrobků, nejméně však o	30
	skladu (trvale vymezený prostor skladu, samostatná místnost skladu, samostatný požární úsek apod.), kde skladovaná výška zboží - výrobků nepřekračuje 3 m, a to o 70 % hodnoty nahodilého požárního zatížení dotčeného druhu zboží - výrobků, nejméně však o	
	POZNÁMKA - nahodilé požární zatížení skladů, kde skladová výška zboží - výrobků je vyšší než 3 m, se stanoví individuálně podle skutečné hmotnosti hořlavých látek a jejich výhřevností.	
13.9	Zemědělská výroba:	
13.9.1	volně ložené sklady brambor, zeleniny, okopanin, ovoce	0
13.9.2	prostory pro pěstováni rostlin, popř. hub	0
13.9.3	stáje, kromě stájí pro drůbež	6,5
13.9.4	stáje pro drůbež	9,5
13.9.5	sklady obílí, semena úsušků	15
13.9.6	kolny pro stroje (kromě samohybných) a nářadí	10
13.9.7	sklady suchých krmných směsí	25
13.9.8	míchárny a přípravny krmiva	30
13.9.9	sklady sušené zeleniny	37,5
13.9.10	pásová sušárna chmele, posklizňové úpravy obilí, semen apod., výrobny krmných směsí	45
13.9.11	sklady kukuřičných úsušků, sušárny obilí a semen	52,5
13.9.12	sklady sena	60
13.9.13	sušárna píce	90
13.9.14	sklady slámy a jiných stébelnatých rostlin	150
13.9.15	jsou-li produkty u položek 13.9.1, 13.9.5, 13.9.7, 13.9.9 a 13.9.11 skladovány na paletách, v žocích apod., připočítává se 0,8 násobek hmotnosti hořlavých látek obalů, palet, přenosek apod.	
14	HYGIENICKÉ PROSTORY	
14.1	Šatny zaměstnanců :	
	a) s kovovými skřínkami	15
b) s dřevěnými skřínkami	50
c) bez skříněk	20
14.2	Umývárny, WC, úpravny zaměstnanců	5
15	JINÉ PROVOZY	
15.1	Strojovna vzduchotechniky, strojovna výtahů	15
15.2	Energocentra, rozvodny:	
	a) bez olejových vypínačů	25
b) s olejovými vypínači	35
15.3	Prostory měničů a usměrňovačů	55
15.4	Prostory pro transformátory:	
	a) olejové	160
b) vzduchem chlazené a regulační	10
15.5	Přívodní kobky VN	25
15.6	Prostory náhradních zdrojů elektrické energie:	
	a) akumulátory	10
b) díeselagregáty apod.	
1) s provozní nádrží do 100 l	15
2) s provozní nádrží od 100 l do 500 l	40
3) s provozní nádrží od 500 l do 1000 l	65
4) s provozní nádrží nad 1000 l	120
15.7	Kompresorové stanice pro nehořlavé plyny	10
15.8	Čerpací stanice pro nehořlavé kapaliny	10
15.9	Výměníkové stanice tepla (voda, pára)	5
15.10	Kotelny na palivo:	
	a) tuhé (bez uhelny)	15
b) kapalné	
1) bez provozní nádrže	15
2) s provozní nádrží	75
c) plynové	10
15.11	Veliny, dozorny, obsluhovny, ohlašovny požárů	
	a) s elektrickým zařízením regulace umístěným v těchto prostorech	65
b) pouze s ovládacími řídícími prvky	15
15.12	Silniční a dálniční tunely	35

Pozn. Příloha č. 2 vychází z CSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní provozy, přičemž některé hodnoty nahodilého požárního zatíženi byly přizpůsobeny podmínkám vyhlášky.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 246/2001 Sb.

Základní tematické okruhy k ověřování odborné způsobilosti fyzických osobPoř. číslo	tematický okruh	technik PO	odborně způsobilá osoba
1.	Současná právní úprava požární ochrany (dále jen „PO")	ano	ano
2.	Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku PO	ano	ano
3.	Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí	ano	ano
4.	Způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím	ano	ano
5.	Základní povinnosti fyzických osob	ano	ano
6.	Přehled dokumentace PO a způsob jejího vedení	ano	ano
7.	Dokumentace PO - dokumentace zdolávání požárů	ano	ano
8.	Dokumentace PO - posouzení požárního nebezpečí	jen seznámení	ano
9.	Dokumentace PO - stanovení organizace zabezpečení PO, řád ohlašovny požárů, požární kniha	ano	ano
10.	Dokumentace PO - požární řád, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán	ano	ano
11.	Dokumentace PO - bezpečnostní dokumentace, doklady prokazující dodržování technických podmínek a 
 návodů vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností	ano	ano
12.	Organizace a provádění školení o PO a organizace a provádění odborné přípravy	ano	ano
13.	Kontrola podle zákona o požární ochraně a kontrolního řádu, kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně	ano	ano
14.	Postavení a působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku PO	ano	ano
15.	Výkon státního požárního dozoru	ano	ano
16.	Vyloučení věcí z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu	ano	ano
17.	Odborně způsobilé osoby na úseku PO, technici a preventisté požární ochrany, osoby zařazené v preventivních požárních hlídkách	ano	ano
18.	Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, správní řád	ano	ano
19.	Jednotky PO	ano	ano
20.	Zásady přestupkového řízení a přestupky na úseku PO	ano	ano
21.	Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce	ano	ano
22.	Podmínky požární bezpečnosti při používání tepelných spotřebičů, základní, požadavky na komíny	ano	ano
23.	Požární bezpečnost technických a technologických zařízení	ano	ano
24.	Požárně bezpečnostní zařízení	ano	ano
25.	Elektrická požární signalizace	ano	ano
26.	Stabilní a polostabilní hasicí zařízení	ano	ano
27.	Zařízení pro odvod kouře a tepla	ano	ano
28.	Obsah a rozsah požárně bezpečnostního řešení stavby	ano	ano
29.	Zásady požární bezpečnosti nevýrobních objektů, specifika dle účelu a druhů provozů	jen seznámení	ano
30.	Zásady požární bezpečnosti výrobních objektů	jen seznámení	ano
31.	Požární riziko a způsoby jeho vyjádření, požární úseky	jen seznámení	ano
32.	Evakuace osob, únikové cesty	ano	ano
33.	Požárně nebezpečný prostor a odstupové vzdálenosti	jen seznámení	ano
34.	Podmínky požární bezpečnosti při svařování	ano	ano
35.	Elektrická zařízeni jako možný iniciační zdroj	ano	ano
36.	Ochrana před účinky statické elektřiny	ano	ano
37.	Zásady PO při manipulaci, ukládání a skladování plynů, zejména hořlavých plynů	ano	ano
38.	Osobní a věcná pomoc při zdolávání požárů	ano	ano
39.	Posuzování shody výrobků, prohlášení o shodě, certifikace, autorizace, akreditace	jen seznámení	ano
40.	Technické požadavky na výrobky a povinnosti výrobců, dovozců a distributorů	ano	ano
41.	Hasicí přístroje	ano	ano
42.	Zásobovaní požární vodou	ano	ano
43.	Věcné prostředky PO, požární technika	ano	ano
44.	Problematika přepravy nebezpečných látek	ano	ano
45.	Klasifikace, značení, balení látek dle mezinárodních předpisů. Hořlavé kapaliny - provozovny a sklady, plnění a stáčení, výdejní čerpací stanice	ano	ano
46.	Požární tabulky, bezpečnostní barvy, značky	ano	ano
47.	Požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně Života a zdraví osob a majetku	ano	ano
48.	Výměna plynů při požáru, neutrální rovina a její ovlivnění	ano	ano
49.	Proces hoření, zplodiny hoření	ano	ano
50.	Základní hasební látky a jejich hasební účinky	ano	ano
51.	Sdílení tepla, základní poznatky o přenosu tepelné energie vedením, prouděním, zářením	ano	ano
52.	Parametry požáru, podmínky, které ovlivňují šíření požáru	ano	ano
53.	Posuzování požárního nebezpečí	ano	ano
54.	Prevence závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami a chemickými přípravky, bezpečnostní program a bezpečnostní zpráva, havarijní plány, orgány státní správy a provádění kontroly	jen seznámení	ano
55.	Chemické látky a chemické přípravky, klasifikace, nebezpečné látky výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, balení a označování, bezpečnostní list	jen seznámení	ano
56.	Stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím	ano	ano
57.	Zpracování posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím	jen seznámení	ano
58.	Určování požadavků na stavební konstrukce, průkaz jejich ověření a vlastnosti stavebních konstrukcí	jen seznámení	ano
59.	Výkresy požární bezpečnosti staveb	jen seznámení	ano
60.	Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí	jen seznámení	ano
61.	Stupeň požární bezpečnosti a z něho vyplývající požadavky na stavební konstrukce	jen seznámení	ano
62.	Dodatečné zateplovací systémy	jen seznámení	ano
63.	Změny staveb z hlediska požární bezpečnosti	jen seznámení	ano
64.	Požární bezpečnost budov pro bydleni a ubytováni	jen seznámení	ano
65.	Požární bezpečnost shromažďovacích prostorů	jen seznámení	ano
66.	Požární bezpečnost zdravotnických zařízení	jen seznámení	ano
67.	Požární bezpečnost zemědělských objektů	jen seznámení	ano
68.	Požární bezpečnost skladů	jen seznámení	ano
69.	Ochrana staveb proti šíření požárů vzduchotechnickým zařízením	jen seznámeni	ano
70.	Technická normalizace ve vztahu k PO	jen seznámení	ano
Pozn. Seznámením se rozumí znalost obsahu příslušné dokumentace pózami ochrany a jejího začlenění do systému požární ochrany; v oblasti požární bezpečnosti staveb se seznámením rozumí orientace v pojmech.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 246/2001 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 246/2001 Sb.

1) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
2) ČSN EN 45 020 Normalizace a souvisící činnosti - Všeobecný slovník.
3) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 18 odst. 1 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (úplné znění vyhlášeno pod č. 109/2001 Sb.).
6) Například vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
7) ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - Slovník.
8) ČSN EN 3-4 Přenosné hasicí přístroje. Část 4: Množství a náplně, minimální požadavky na hasicí schopnost.
9) Například ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, ČSN 01 8013 Požární tabulky.
10) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou, ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb - Navrhování elektrické požární signalizace.
11) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb. a zákona č. 276/1994 Sb.
12) § 20 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
13) Například ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou.
14) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
15) § 55 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
16) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (dopravní značka B 29 s dodatkovou tabulkou "Nástupní plocha pro požární techniku").
18) § 19 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
19) Například ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
20) Například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla, ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny - Provozovny a sklady.
21) § 18 odst. 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb.
22) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení č. 157/1997 Sb., sdělení č. 54/1999 Sb. a sdělení č. 93/2000 Sb. m. s., a sdělení č. 60/1999 Sb., o přijetí změn a doplňků
 Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží (RID) Přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) ze dne 9. května 1980.
23) Čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421-1 Požární ochrana. Slovník - Část 1: Obecné termíny a jevy požáru.
24) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů,(zákon o prevenci závažných havárií).
29) § 69 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
30) § 14 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a o chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
31) Například vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic.
32) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
33) ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví - Výkresy požární bezpečnosti staveb.
34) Například ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení.
35) Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů.
36) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
37) § 31 odst. 1 písm. b) a f) vyhlášky č. 132/1998 Sb.
38) § 47 zákona č. 50/1976 Sb.
 Zákon č. 22/1997 Sb
 Nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 81/1999 Sb.
39) § 8 zákona č. 22/1997 Sb.
40) Například zákon č. 22/1997 Sb.
41) Například zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
1) Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN 73 0804.
2) Je-li kolej železniční tratí na náspu, zvětšuje se vzdálenost od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60 m.
3) Od činné hranice skládky.
4) Volný sklad sena a slámy muže mít objem nejvýše 4000 m3. Jako jeden volný sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů, jejichž celkový objem je nejvýše 4000 m3.

	

211/2000 o Státním fondu rozvoje bydlení zneni od 6.9.2012

211 ZÁKON ze dne 21. června 2000 o Státním fondu rozvoje bydlení
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ  STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ
§ 1 Základní ustanovení
(1) Zřizuje se Státní fond rozvoje bydlení se sídlem v Praze (dále jen "Fond"). Účelem Fondu a jeho veřejným posláním je podporovat rozvoj bydlení v České republice v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky a udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů v souladu s veřejným zájmem.
(2) Fond je právnickou osobou v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen "ministerstvo").
(3) Fond hospodaří s majetkem ve vlastnictví státu7), s vlastním majetkem a s majetkem jiných osob.
(4) Vlastní majetek Fond nabývá
a) přijetím určeného majetku od státu nebo jiných osob,
b) z vlastní činnosti.
(5) Fond může být zřizovatelem či zakladatelem právnických osob a může v nich nabývat majetkovou účast.
(6) Prostředky Fondu určené na podporu udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů může Fond převést do fondů rozvoje měst v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie8).
(7) Fond může nabývat cenné papíry, zejména podle zákona o kolektivním investování.
§ 2
Příjmy Fondu
(1) Příjmy Fondu tvoří
a) dotace ze státního rozpočtu,
b) příjem z vydaných dluhopisů,
c) výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu s tímto zákonem,
d) splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství,
e) úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků Fondu,
f) výnosy z veřejných sbírek organizovaných Fondem, dary a dědictví ve prospěch Fondu,
g) prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství,
h) přijaté půjčky a úvěry,
i) splátky půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a do fondů rozvoje měst,
j) další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.
(2) Dluhopisy vydané k zajištění příjmů Fondu jsou vydávány podle zvláštního právního předpisu1).
(3) Dotace ze státního rozpočtu je poskytována Fondu každoročně nejméně ve výši skutečných výdajů určených schváleným rozpočtem Fondu na poskytování nenávratných dotací.
§ 3
Použití prostředků Fondu
(1) Finanční prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky
a) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru,
b) ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,
c) ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace,
d) k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám
   1. na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů,
   2. na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu,
e) ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru,
f) ke krytí části úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí poDÍLu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí poDÍLu týká,
g) ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru,
h) k financování projektů za účelem realizace cílů veřejné politiky v oblasti bydlení a rozvoje obcí, měst a regionů.
(2) Finanční prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze dále použít
a) k nákupu hypotečních zástavních listů,
b) k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka,
c) k nákupu státních dluhopisů,
d) k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odstavce 1 písm. d),
e) k úhradě závazků z vydaných dluhopisů,
f) k úhradě nákladů spojených se správou a činností Fondu,
g) k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odstavce 1,
h) k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení,
i) k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou.
(3) Vlastní prostředky Fondu a prostředky jiných osob, se kterými Fond hospodaří, lze použít v souladu s jejich určením a účelem Fondu.
(4) Činnosti spojené s funkcí Fondu podle odstavce 1 písm. a), b), d) a h) může Fond svěřit jiné právnické osobě na základě výběrového řízení vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu2).
(5) Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků Fondu smlouvu o poskytnutí prostředků podle odstavce 1.
(6) V souvislosti s poskytnutím prostředků Fondu podle odstavce 1 Fond si vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků z Fondu poskytnutí informací a podkladů nezbytných k posouzení jejich schopnosti hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty.
(7) Při hospodaření Fondu se nesmí aktiva Fondu snížit pod 6 miliard Kč. Zůstatky prostředků Fondu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku.
(8) Na poskytnutí prostředků z Fondu není právní nárok.
§ 3a
Tvorba a použití prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb
fond může vytvářet fond kulturních a sociálních potřeb, na jehož tvorbu a hospodaření s prostředky se použijí ustanovení zvláštního právního předpisu2b) obdobně.
§ 4
(1) O použití prostředků Fondu v souladu se schváleným rozpočtem Fondu rozhodují orgány Fondu.
(2) Podrobnosti o činnosti Fondu, vztazích mezi jeho orgány a o jeho vnitřní organizaci stanoví statut Fondu, který na návrh ministra pro místní rozvoj (dále jen "ministr") schvaluje vláda.
(3) Při posuzování místních a regionálních potřeb podpory investic do bydlení spolupracují orgány Fondu se samosprávnými orgány obcí a krajů.
(4) Prostředky poskytnuté Fondem musí být vráceny zpět do Fondu, nebyly-li použity v souladu s účelem, pro který byly poskytnuty, nebo pominul-li důvod pro jejich poskytnutí.
§ 5
Rozpočet a účetnictví Fondu
(1) Fond sestavuje pro každý kalendářní rok návrh svého rozpočtu, který předkládá vládě ministr vždy do 31. srpna. Vláda předkládá návrh rozpočtu Fondu po případných změnách, které v něm provede, spolu s návrhem státního rozpočtu na tentýž rok ke schválení Poslanecké sněmovně. Fond v návrhu svého rozpočtu stanoví své celkové výdaje jako částku, kterou mu oznámil příslušný správce kapitoly podle zvláštního zákona.2a)
(2) Není-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu schválen rozpočet Fondu na příslušný kalendářní rok před prvním dnem tohoto kalendářního roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době od prvního dne tohoto kalendářního roku do schválení rozpočtu na tento rok objemem a členěním příjmů a výdajů rozpočtu Fondu v předchozím roce. Výdaje v tomto období se uvolňují v jednotlivých položkách rozpočtu Fondu ve výši jedné dvanáctiny celkové roční částky v každém měsíci tohoto období.
(3) Po skončení kalendářního roku sestavuje Fond k rozvahovému dni účetní závěrku, kterou spolu s výroční zprávou o činnosti Fondu předkládá ministr vládě a vláda je předkládá do 31. března běžného kalendářního roku ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu. Účetní závěrka Fondu sestavená k rozvahovému dni musí být před jejím předložením vládě ověřena auditorem.
(4) Fond vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
(5) Fond ve svém účetnictví vede odděleně náklady spojené se správou Fondu a v tom samostatně odměny členů výboru a dozorčí rady Fondu. Takto jsou tyto výdaje jako samostatné položky uvedeny i v rámci rozpočtu Fondu na příslušný rok.
(6) V případě naléhavé potřeby může Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny na návrh ministra projednat a schválit nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu v průběhu kalendářního roku.
§ 6
Orgány Fondu
(1) Orgány Fondu jsou výbor Fondu (dále jen "výbor"), dozorčí rada Fondu (dále jen "dozorčí rada") a ředitel Fondu (dále jen "ředitel").
(2) Výbor má 7 členů. Předsedou výboru je ministr. Místopředsedu a dalších 5 členů výboru jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra. Jejich funkční období je čtyřleté. Výbor je složen ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zbývající členové výboru jsou nezávislými odborníky. Člen výboru může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d) v dalších odůvodněných případech.
(3) Předseda výboru řídí činnost výboru. Jednání výboru se řídí jednacím řádem, který schvaluje výbor usnesením.
(4) Výbor jedná o věcech, které jsou předmětem činnosti Fondu, a předkládá ministrovi
a) návrh rozpočtu Fondu,
b) účetní závěrku Fondu sestavenou k rozvahovému dni a výroční zprávu o činnosti Fondu za příslušný kalendářní rok,
c) návrh statutu Fondu a návrh změn tohoto statutu.
(5) Ředitel je statutárním orgánem Fondu a jeho zaměstnancem. Ředitel je jmenován ministrem. Ředitel zejména
a) provádí rozhodnutí a další opatření schválená a projednaná výborem,
b) řídí činnost Fondu a práci zaměstnanců Fondu.
(6) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Fondu. Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření Fondu a jeho orgánů a schvaluje účetní závěrku Fondu. Dozorčí rada má 5 členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Funkční období členů dozorčí rady je čtyřleté. Člen dozorčí rady může být odvolán
a) porušil-li závažným způsobem povinnosti vyplývající z jeho funkce,
b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
c) nemůže-li z důvodů na své straně vykonávat svou funkci po dobu delší šesti měsíců,
d) v dalších odůvodněných případech.
(7) Dozorčí rada zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Dozorčí rada se usnáší hlasováním. Volba je provedena nebo usnesení je přijato, pokud pro ně hlasují nejméně 3 členové dozorčí rady. Jednání dozorčí rady se řídí jednacím řádem, který schvaluje dozorčí rada usnesením.
(8) O závažných nedostatcích zjištěných v činnosti a hospodaření Fondu dozorčí rada neprodleně informuje ministra.
§ 7
Střet zájmů
(1) Výkon funkce člena výboru nebo člena dozorčí rady je neslučitelný s funkcí ředitele, s pracovním poměrem vůči Fondu a s funkcemi v řídících a dozorčích orgánech právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z Fondu.
(2) Člen orgánu Fondu a zaměstnanci Fondu se nesmějí účastnit na podnikání fyzických a právnických osob, kterým byla poskytnuta podpora z majetku Fondu nebo které žádají o poskytnutí podpory z majetku Fondu, ani nesmějí být výdělečně činní v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru u těchto fyzických a právnických osob.
(3) Ministerstvo nebo Fond jsou oprávněny požadovat, aby osoba vydala prospěch, pokud jej získala v souvislosti s porušením povinností podle odstavce 1 nebo 2. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
§ 8
(1) Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce) podle zvláštního právního předpisu.4) Členům výboru a členům dozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů5) souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.
(2) Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.
(3) Zaměstnanci Fondu jsou odměňováni podle předpisů o platu a odměňování za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.6)
§ 9   Vláda stanoví nařízením podmínky použití finančních prostředků k účelům uvedeným v § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. d) a f), přičemž podmínky poskytnutí prostředků mohou obsahovat zacílení podpor zejména na mladé lidi, domácnosti s nižšími příjmy, osoby znevýhodněné v přístupu k bydlení, nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením.
§ 10  Vláda jmenuje členy výboru a Poslanecká sněmovna zvolí členy dozorčí rady tak, aby tyto orgány Fondu mohly být ustaveny nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 12
tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 61/2005 Sb. Čl. II
ministr pro místní rozvoj předloží vládě ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh statutu Státního fondu rozvoje bydlení vypracovaný v souladu s tímto zákonem.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 239/2012 Sb. Čl. XXII
Přechodné ustanovení
schvalování účetní závěrky podle § 6 odst. 6 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní období roku 2012.
Klaus v. r. Havel v. r.  Zeman v. r.
   1) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.
   2) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
   2a) § 8b odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb.
   2b) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.
   4) § 124 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
   5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
   6) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
   7) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
   8) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj.

	

zákon 133/1985 O požární ochraně zneni od 1.5.2014

133  ZÁKON  České národní rady ze dne 17. prosince 1985 o požární ochraně
16.	01.01.2015	267/2006 Sb.	
15.	01.05.2014	64/2014 Sb.
14.	01.01.2014	303/2013 Sb., 344/2013 Sb.	
13.	01.01.2013	350/2012 Sb.	
12.	01.01.2012	341/2011 Sb., 350/2011 Sb.	
11.	01.01.2011	281/2009 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení

(1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany.

(2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.

ČÁST PRVNÍ
POVINNOSTI MINISTERSTEV A JINÝCH STÁTNÍCH ORGÁNŮ, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů a fyzických osob

§ 2
Obecná ustanovení

(1) Ministerstva a jiné státní orgány a právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen "podnikající fyzické osoby") zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

§ 3
Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů

(1) Ministerstva a jiné státní orgány v rozsahu své působnosti spolupracují s Ministerstvem vnitra (dále jen "ministerstvo") při zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.

(2) Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

§ 4
Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

(1) Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií

a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,

b) se zvýšeným požárním nebezpečím,

c) s vysokým požárním nebezpečím.

(2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu,

b) při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

d) ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

e) v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,

f) při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,

g) v budovách1c) o sedmi a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,1d)

h) ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob,1e) ve stavbách pro obchod,1f) ve stavbách ubytovacích zařízení1g) a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,1h)

i) v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,

j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

(3) Za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti

a) při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5000 tun,

b) při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší,

c) v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé, anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4; 2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a 2.15 typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13),

d) v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,

e) v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

(4) Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.

(5) Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.

§ 5
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny

a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů,1i) lze instalovat a používat pouze schválené druhy,

b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

d) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,

e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1), technika požární ochrany (§ 11 odst. 2) nebo preventisty požární ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,

f) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření,

g) poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

h) bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje1j) každý požár vzniklý při činnostech, které provozují, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.

(2) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty. Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,1j) který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat. Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.1k)
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

§ 6

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny

a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti,

b) prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,

c) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,

d) stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy,1l) a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,

e) mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

(2) Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce 1 písm. b) musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.

§ 6a

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11 odst. 1) zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

(2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,

b) stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,

c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního nebezpečí ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením jimi provozované činnosti.

(4) Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního nebezpečí předložené ke schválení vykazuje nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je předkladateli zpět s uvedením důvodů a současně stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto posouzení schválí bez zbytečného odkladu.

(5) Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti zakládající povinnost podle odstavce 1, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracují nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.

(6) Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny plnit.

(7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst. 1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.

§ 6b

Prováděcí právní předpis stanoví

a) hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí,

b) vymezení složitých podmínek pro zásah,

c) množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,

d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,

f) lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně,

g) postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjišťování příčin vzniku požáru,

h) způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,

i) způsob posuzování požárního nebezpečí.

§ 7

(1) Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení požárů je povinen tyto udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů.

(2) Vlastník nebo uživatel lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů je povinen zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v § 5, opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního zákona.1m)

§ 11
Odborná způsobilost

(1) Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, není-li dále stanoveno jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 4, nebo fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé osoby se považují též příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "hasičský záchranný sbor")1j) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.

(2) Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.

(3) Fyzickým osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 vydá ministerstvo osvědčení o odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.

(4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména

a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,

b) požární bezpečnosti staveb a technologií,

c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,

d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických účinků zplodin hoření.

(5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být vykonávána v pracovněprávním vztahu1n) anebo na základě zvláštního zákona.1o)

(6) Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) může vykonávat preventista požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16 odst. 1).

(7) Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Osoba odborně způsobilá podle odstavce 2 má odbornou způsobilost i k plnění úkolů podle odstavce 6.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví způsob ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení, obsah a rozsah odborné přípravy.

§ 13
Preventivní požární hlídka

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují preventivní požární hlídky

a) v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

b) v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].

(2) Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

§ 15
Dokumentace požární ochrany

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace požární ochrany.

§ 16
Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, jakož i preventistů požární ochrany.

(2) Povinnost školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.1n) Školení se provádí zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní zaměstnance.

(3) Pro fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, se školení o požární ochraně zabezpečuje, jestliže tyto osoby vykonávají činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah, rozsah a lhůty školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

§ 16a

(1) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí

a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,

b) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

c) proškolený vedoucí zaměstnanec nebo preventista požární ochrany školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

(2) U právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí

a) odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,

b) odborně způsobilá osoba odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

c) technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

§ 17
Základní povinnosti fyzických osob

(1) Fyzická osoba je povinna

a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,

b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,

c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,

d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,

e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,

f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,

g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,

i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

(3) Fyzická osoba nesmí

a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání,

b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,1l)

c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,

e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,

f) provádět vypalování porostů.

(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).

ODDÍL DRUHÝ
Pomoc při zdolávání požárů

§ 18
Osobní pomoc

Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru

a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,

b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,

c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,

d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.

§ 19
Věcná pomoc

Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

§ 20
Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc

(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,

b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,

c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.1p)

(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

§ 20a
Náhrada ušlého výdělku

(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.

(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.

§ 21
Náhrada výdajů

(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

§ 22
Vstup na nemovitosti

(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.

(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

ČÁST DRUHÁ
STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

Oddíl první
Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost

§ 23

Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také orgány krajů2a) a orgány obcí.
Ministerstvo

§ 24

(1) Ministerstvo na úseku požární ochrany

a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,

b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,

c) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace pro jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí,

d) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární ochrany jsou určeny požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo svůj územní obvod, (dále jen "vybrané obecní úřady"),

e) po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na činnost v tomto období,2b)

f) řídí výkon státní správy,

g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,

h) kontroluje plnění úkolů, které tento zákon ukládá hasičským záchranným sborům krajů,

i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

j) zabezpečuje výzkum a vývoj,

k) stanoví postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se zjišťování těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory příčin vzniku požárů,

l) stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,

m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,

n) na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a metodickou pomoc při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu,

o) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,

p) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany,

r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,

s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.

(2) Ministerstvo je oprávněno stanovit prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

(3) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany. Pro podrobnější vymezení těchto podmínek lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky požární ochrany staveb.

§ 25

(1) Ministerstvo je orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany.3) V rámci této působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední školy požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.

(2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který

a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává své zástupce, odpovídá za plnění učebních plánů a učebních osnov, za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce školy, za vytvoření podmínek pro výkon školní inspekce a přijetí následných opatření, kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a studijní výsledky žáků,

b) rozhoduje o přijetí ke studiu, o přerušení studia, o přiznání a odnětí stipendia a hmotného zabezpečení žákům škol, o podmíněném vyloučení ze studia a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně studijního oboru a opakování ročníku,

c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví finanční a hmotné zabezpečení žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.

§ 26
Hasičský záchranný sbor

(1) Generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen "generální ředitelství") plní úkoly ministerstva na úseku požární ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje

a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,

b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany,

c) kontroluje plnění nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární ochrany,

d) odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek hasičského záchranného sboru kraje,

e) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru,

f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,

h) soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,

i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon,

j) soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací,

k) zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí se zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,

l) v rozsahu stanoveném ministerstvem řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,

m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,

n) zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu,

o) zabezpečuje preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.

§ 27
Kraj
(1) Krajské úřady
a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,b)b) vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek hasičského záchranného sboru,

c) organizují s hasičským záchranným sborem kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu,
d) hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí spojené se zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,

(2) Rada kraje
a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,
b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení
1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,
2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,
3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,
4. požární ochrany v budovách zvláštního významu,
5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.

(3) Kraj
a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,
b) k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany přispívá
1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,
2. obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.

§ 29
Obec a obecní úřad
(1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, která provádí hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a plní další úkoly podle zvláštního právního předpisu3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,
b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
c) zabezpečuje odbornou přípravu členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
d) zabezpečuje materiální a finanční potřeby jednotky sboru dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,
e) zajišťuje péči o členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků, členy jiných jednotek sborů dobrovolných hasičů obce nebo podniků, popřípadě i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18, jestliže zasahují za ztížených podmínek nebo u déle trvajícího zásahu na území obce,
f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,
g) zabezpečuje a hradí pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů obce preventivní zdravotní prohlídky,
h) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,
i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,
j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,
k) zabezpečuje zdroje vody pro hašení požárů a jejich trvalou použitelnost a stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,
l) umožňuje dislokaci jednotek hasičského záchranného sboru v katastrálním území obce podle nařízení kraje a přispívá na provoz a vybavení těchto jednotek,
m) spolupracuje se sousedními obcemi při plnění úkolů k zabezpečení požární ochrany; za tím účelem mohou obce soustřeďovat finanční prostředky,
n) organizuje preventivně výchovnou činnost,
o) obecně závaznou vyhláškou
1. vydává požární řád obce,
2. stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob.
(2) Obec plní obdobně povinnosti uložené tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.
(3) Obecní úřad na úseku požární ochrany
a) zajišťuje účast velitelů a strojníků jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na jejich odborné přípravě,
b) zajišťuje úkoly požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu.
(4) Vybrané obecní úřady
a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech mimo svůj územní obvod,
b) zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k zásahům mimo svůj územní obvod,
c) na základě nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, zabezpečují nepřetržitou pracovní pohotovost mimo pracoviště v počtu nejméně jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)

§ 30
Vláda stanoví nařízením
a) druhy dokumentace požární ochrany krajů a obcí, jejich obsah a vedení,
b) minimální podmínky a rozsah poskytování péče zasahujícím příslušníkům jednotky hasičského záchranného sboru, zaměstnancům zařazeným v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (§ 65) a příslušníkům vojenské hasičské jednotky (§ 65a), jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci podle § 18,
c) systém pracovní pohotovosti mimo pracoviště členů jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,
d) způsob poskytování náhrady ušlého výdělku členům jednotek sboru dobrovolných hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy v době, ze které jim plynou příjmy ze samostatné činnosti,
e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí.

ODDÍL DRUHÝ
Státní požární dozor
§ 31
Výkon státního požárního dozoru

(1) Státní požární dozor se vykonává

a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,

b) posuzováním

1. územního a regulačního plánu,

2. podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5,

3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,

4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3,

5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení,

6. dokumentace ke změně v užívání stavby,

7. dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky;

posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,

d) posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů,1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a),

e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím,

f) zjišťováním příčin vzniku požárů,

g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)],

h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající státní požární dozor stanoví lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.

(3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává

a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle § 103 stavebního zákona, s výjimkou staveb nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,

b) u staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d) až i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, majících charakter budov pro bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro více než 50 osob, a staveb podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,

c) u udržovacích prací, stavebních úprav, nezbytných úprav, zabezpečovacích prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a b).

(4) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko nebo stanovisko vyžadované zvláštním právním předpisem.3d)

§ 31a

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob výkonu státního požárního dozoru,

b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,

c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.
Orgány vykonávající státní požární dozor
§ 32
Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si vyhradí.
§ 35
Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor
a) podle § 31 odst. 1 písm. a) u právnických osob, podnikajících fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2), u obcí (§ 29) a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,
b) podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,
c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).
Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu
§ 36
(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o
a) vyloučení věci z užívání,
b) zákazu činnosti,
c) zastavení provozu.
(2) O zastavení provozu lze rozhodnout i tehdy, jestliže by byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.
(3) Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a poznamenat je do protokolu o kontrole; písemné vyhotovení tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.
(4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. Odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně.
§ 37
Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.
§ 38
Užívat věc, která byla vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)], obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)] lze až po odstranění nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s písemným souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

ČÁST ČTVRTÁ
Jednotky požární ochrany

§ 65
Druhy jednotek požární ochrany

(1) Jednotkami požární ochrany jsou

a) jednotka hasičského záchranného sboru kraje, která je složena z příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen "příslušník") určených k výkonu služby na stanicích hasičského záchranného sboru kraje,

b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, (dále jen "zaměstnanec podniku"),

c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání,

d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

(2) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech se považuje za výkon občanské povinnosti.3b) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.4a)

(3) Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je vykonávána zpravidla v pracovněprávním vztahu k obci nebo v pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.

(4) Zaměstnanci podniků, členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let a zdravotně způsobilí.

(5) Ministerstvo může k plnění mimořádných úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.

(6) Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně dislokace jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a prostředků při splnění požadované doby jejich dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.

(7) Jednotky požární ochrany používají jednotné barevné označení vozidel, lodí a letadel. Stanovené barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany4b) mohou používat jen jednotky požární ochrany uvedené v odstavci 1.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,

b) organizaci, druhy a termíny preventivních zdravotních prohlídek zaměstnanců podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků, obsah lékařského posudku, seznam nemocí, vad a stavů, pro které nelze vydat kladný posudkový závěr,

c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,

d) způsob zřizování, vnitřní organizaci a vybavení jednotek požární ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich používání.

§ 65a
Vojenská hasičská jednotka

(1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob založených nebo zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.

(2) Vojenská hasičská jednotka je složena z vojáků a občanských zaměstnanců (dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování, vnitřní organizace a vybavení vojenských hasičských jednotek požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany je v působnosti Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu služby, odborné způsobilosti, nástupního odborného výcviku, odborné přípravy, zdravotní způsobilosti a funkční označení členů vojenských hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením příslušníků hasičského záchranného sboru.

(3) Pro vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek požární ochrany a vojenských hasičských jednotek uplatňuje právo přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.

(4) Tam, kde není zřízena vojenská hasičská jednotka, může orgán požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.

§ 66
Jednotka hasičského záchranného sboru kraje

(1) Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského záchranného sboru kraje.

(2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru kraje i u právnických osob.

§ 67
Jednotka hasičského záchranného sboru podniku

(1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů, po souhlasu generálního ředitelství. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů.4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby s celostátní působností nebo působností zasahující do dvou nebo více krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas generálního ředitelství.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů

§ 68

(1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany.

(2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje, mohou místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku zřídit jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Hasičský záchranný sbor kraje přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů. Velitele této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby. Počet členů a vybavení jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

(3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (dále jen "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s hasičským záchranným sborem kraje.

(4) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou zrušit dobrovolnou jednotku požární ochrany jen se souhlasem hasičského záchranného sboru kraje.

§ 69

(1) Požární hlídku zřizuje

a) právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67 ani podle § 68,

b) obec, která nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje.

(2) Na požární hlídky zřízené podle odstavce 1 se obdobně vztahují ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.

§ 69a

(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou povinny zřídit jednotku požární ochrany, a obce mohou na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle zvláštního zákona4d) vzájemně mezi sebou nebo s hasičským záchranným sborem kraje sdružovat prostředky a zřídit společnou jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany mohou dvě nebo více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.4e) Druh společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku požární ochrany jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.

(2) Hasičský záchranný sbor kraje schvaluje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona. Ministerstvo schvaluje zřizování společné jednotky požární ochrany, pokud je jedním z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky požární ochrany zřízeny smlouvou o sdružení4f) mezi těmito městy a hasičským záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.

(3) Obce, které nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1, jsou povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1 s hasičským záchranným sborem kraje4d) nebo obcí, jejichž jednotky požární ochrany jsou předurčeny požárním poplachovým plánem kraje k prvnímu zásahu pro uvedenou obec.

(4) Prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany zřízenou podle odstavce 3 musí být minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.3c)

(5) U obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského záchranného sboru kraje musí být prostředky vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany minimálně ve výši potřebné k zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva příslušného typu stanice hasičského záchranného sboru kraje vynásobené počtem těchto stanic zřizovaných v obci podle základní tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.

§ 69b
Povinnosti zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany
Zaměstnanci podniků a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni
a) důsledně plnit úkoly vyplývající ze základního poslání jednotek požární ochrany,
b) při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní pohromě nebo jiné mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a pokyny svých nadřízených,
c) dodržovat předpisy o požární ochraně upravující činnost na místě zásahu,
d) prohlubovat své odborné znalosti v oblasti požární ochrany a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,
e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.

§ 70  Základní úkoly jednotek požární ochrany
(1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly
a) provádí požární zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,
b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.
c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje.
(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení.
(3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.
(4) Při zdolávání požáru spolupracují jednotky požární ochrany s Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.5)
(5) Jednotky požární ochrany plní úkoly na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.5a)
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,
b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,
c) zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,
d) zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatel.

§ 71
Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.

(2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.

§ 72
Odborná způsobilost a příprava

(1) Příslušníci, zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.

(2) Příslušníci, zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů až po absolvování základní odborné přípravy.

(3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu odborné přípravy. Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární ochrany ve své pracovní době, považuje se to za překážku na straně zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.4a)

(4) Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.

(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí

a) ministerstvo u příslušníků, velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,

b) hasičský záchranný sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných jednotek požární ochrany,

c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců podniku.

(6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti závažné nedostatky.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy příslušníků, zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, její ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení, jakož i organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.

§ 73
Poskytování pomoci při zdolávání požárů

(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.

(2) Hasičské záchranné sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé potřeby při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární ochrany bez ohledu na to, komu jsou podřízeny, a věcné prostředky požární ochrany bez ohledu na to, kdo s nimi disponuje. Obdobné oprávnění má Ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více krajů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) Orgán, který rozhoduje o opatřeních uvedených v odstavci 2, je povinen přihlédnout k tomu, aby byla v nutném rozsahu zabezpečena požární ochrana v územních obvodech obcí nebo u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.

(4) O použití Armády České republiky k záchranným pracím6a) a o poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.7)

ČÁST PÁTÁ
SPOLUPRÁCE NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY
§ 74
Hasičský záchranný sbor, správní úřady a orgány samosprávy, jakož i právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární ochrany.
§ 75
Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany
(1) Občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů na úseku požární ochrany zejména tím, že
a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
b) podílejí se na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
c) podílejí se se souhlasem vlastníka na provádění údržby, oprav požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární ochrany, včetně vodních zdrojů,
d) podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,
e) podílejí se na ediční a publikační činnosti a na dokumentaci historie požární ochrany a hasičstva.
(2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům a organizacím vykonávajícím činnosti podle odstavce 1 může být poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.7a)

ČÁST ŠESTÁ
POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB
Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

§ 76
(1) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí nebo až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a) neoznačí místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo neodstraňuje zjištěné závady,
c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu preventivních požárních hlídek nebo preventistů požární ochrany, jakož i odbornou přípravu v jednotkách požární ochrany,
d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,
e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené,
f) nezabezpečí v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto neudržuje v provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení používá neschválené druhy,
g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoli tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,
h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,
i) nepodá písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,
j) nestanoví organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí nebo prokazatelně nestanoví podmínky požární bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,
k) nedodržuje stanovené podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, technologických postupů nebo zařízení anebo nezabezpečuje údržbu a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,
l) nestanoví požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1 písm. d) nebo nezabezpečí provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,
m) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,
b) nevytváří podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, neudržuje volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným zařízením elektrické energie, uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, věcným prostředkům požární ochrany a ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,
d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany podle kategorie požárního nebezpečí osobami s odbornou způsobilostí nebo nezřídí preventivní požární hlídku podle § 13 odst. 1,
e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli k tomu byla povinna,
f) nevybaví jednotku požární ochrany potřebnou požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními anebo jednotku požární ochrany využívá k činnostem, které by mohly ohrozit její akceschopnost,
g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,
h) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků,
i) neposkytne na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,
j) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,
k) nemá k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,
l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,
m) neposkytne bezúplatně výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,
n) vypaluje porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném prostranství orgánu státního požárního dozoru, případně nestanoví opatření proti vzniku a šíření požáru,
o) neuvědomí písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje podle jeho pokynu v případě změny charakteru nebo podmínek anebo rozsahu provozované činnosti, která je předmětem posouzení požárního nebezpečí,
p) nesplní lhůtu stanovenou orgánem státního požárního dozoru k odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,
r) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky a čerpání vody k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,
s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem požárně technické charakteristiky přepravovaných látek nebo tyto neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím, jestliže poruší povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně uvedené v odstavcích 1 a 2.
(4) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která zruší jednotku požární ochrany bez souhlasu hasičského záchranného sboru kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.
(5) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně poruší povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.
(6) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.
(7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu povinnosti odstranit nedostatky ve stanovené lhůtě. Uložením pokuty podle odstavců 1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.
§ 77
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor, a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.
(2) Hasičský záchranný sbor kraje vybírá a vymáhá pokuty. Pokuta uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.
Přestupky
§ 78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,
b) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru kraje nebo obce,
c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),
d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů,
e) neobstará nebo neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení,
f) vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany nebo zneužije linku tísňového volání,
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,
i) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoli je k tomu povinen,
j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů ke zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,
k) nedodrží předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům plynu, vody a topení,
l) nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení,
m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo provádění záchranných prací anebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,
n) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,
o) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoli nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,
p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání,
r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,
s) vypaluje porosty,
t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,
u) omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární techniku,
v) používá neoprávněně barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,
z) neudržuje zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k ochraně lesů před požáry podle § 7 odst. 2 nebo neplní povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000 Kč.

§ 79
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich projednávání obecné předpisy.8)
(2) Pokutu za přestupek podle § 78 ukládá hasičský záchranný sbor kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.7b) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST SEDMÁ
Náhrada škody
§ 80
Odškodňování úrazů
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v požární hlídce,
b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,
(dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,9) pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1) Vláda stanoví nařízením, v kterých případech a v jakém rozsahu náleží poškozenému a pozůstalým po poškozeném, kromě nároků podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů, i jednorázové mimořádné odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(2) Toto nařízení upraví také jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnanci podniku a členovi jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku a pozůstalým po nich.
(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo.
(4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
Náhrada škody
§ 82
Fyzická osoba má právo na náhradu škody, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru.

§ 83
(1) Právnické nebo fyzické osobě se nahrazuje také škoda, která jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho šíření nebo záchranných prací provedených na příkaz velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany nebo při cvičení jednotky požární ochrany; to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích látek v souvislosti se zdoláváním požáru.
(2) Náhrada škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.

§ 84
(1) Náhradu škody podle § 83 poskytuje a rozhoduje o ní hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl nebo se konalo cvičení jednotky požární ochrany, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Náhradu škody právnické nebo fyzické osobě, která jí vznikla při pomoci poskytnuté při zdolávání požáru na výzvu obce podle § 19, poskytuje a rozhoduje o ní obec.
(3) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.
(4) Právo na náhradu škody podle § 83 je třeba uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.
(5) Náhrada škody fyzické osobě, která jí vznikla v souvislosti s pomocí poskytnutou podle § 82, se poskytuje podle občanského zákoníku.

ČÁST OSMÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 85
Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na
a) útvary a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Vězeňské služby; v těchto útvarech a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,
b) báňská díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající dozoru orgánů státní báňské správy, která vykonává státní správu na tomto úseku,
c) námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů.
d) drážní vozidla a říční plavidla, s výjimkou zjišťování příčin vzniku požárů,
e) objekty Ministerstva zahraničních věcí nacházející se mimo území České republiky.

§ 85a
(1) Působnost ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu státního požárního dozoru se nevztahuje na vojenské objekty, vojenské útvary, vojenská zařízení, vojenské záchranné útvary a právnické osoby založené nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen "objekty").
(2) V objektech uvedených v odstavci 1 vykonává požární dozor Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.

§ 86
Ustanovení tohoto zákona se vztahují na železniční, vodní a leteckou dopravu, pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

§ 87
(1) Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných podle mezinárodního práva nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.
(2) Při zdolávání požárů lze vstoupit do objektů, které požívají ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.

§ 88  Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany
(1) Velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelé jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku požární ochrany oprávněni
a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky požární ochrany, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž přítomnost není potřebná nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k úspěšnému provedení zásahu,
b) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle odstavce 1.

§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu.
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje ředitel hasičského záchranného sboru kraje.

§ 89a
Působnosti stanovené krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 90
Zvláštní právní předpisy o ochraně utajovaných informací10) nejsou ustanovením § 89 dotčeny.

§ 91
Ocenění mimořádné odvahy
(1) K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů dobrovolných jednotek požární ochrany a občanů při záchraně života a majetku může ministr vnitra udělit věcný nebo peněžitý dar nebo medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.

§ 92
Živelní pohromy a jiné mimořádné události
Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto zákona o poskytování osobní a věcné pomoci, o jednotkách požární ochrany, o právech a povinnostech zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, o náhradě škody a o ocenění mimořádné odvahy přiměřeně také na záchranné práce při živelních pohromách. Totéž platí při záchranných pracích při mimořádných událostech, pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí značná škoda.

§ 93
Stejnokroje a funkční označení
(1) Zaměstnancům podniků náleží stejnokroj s funkčním označením a označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.
(2) Členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a stejnokrojů zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární ochrany, případně stanoví další osoby plnící úkoly na úseku požární ochrany, kterým náleží stejnokroj.

§ 95
Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení
Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, s výjimkou rozhodování podle § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3. Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas jsou závazným stanoviskem podle správního řádu11) a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

§ 97
Jednotky požární ochrany mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti, nebo o obdobnou činnost podle zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky.

§ 98
(1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni účinnosti tohoto zákona držiteli platného osvědčení odborné způsobilosti podle dosavadních předpisů.
(2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky požární ochrany zřízené podle dosavadních předpisů se považují za jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.
(3) Posouzení požárního nebezpečí činností uvedených v § 4 odst. 3 písm. a) až e) schválená podle dosavadních předpisů se považují za posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím podle tohoto zákona. Ostatní posouzení požárního nebezpečí podle dosavadních předpisů se za posouzení požárního nebezpečí podle § 6a nepovažují.
(4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení orgánu státního požárního dozoru do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle tohoto zákona.

§ 99
Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb12) (dále jen "autorizovaná osoba"), je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.
Závěrečná ustanovení
§ 101
Ministerstvo vydá
a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst. 2, § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm. a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a § 93 odst. 3,
b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis k provedení § 65 odst. 7 písm. b),
c) po projednání s Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3.

§ 103
(1) Zrušují se:
1. zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České národní rady č. 130/1974 Sb., zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),
2. § 18 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty přestupků proti ochraně před požáry,
3. vládní nařízení č. 12/1951 Sb., o náhradě škody příslušníkům hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
4. vyhláška Ministerstva vnitra č. 248/1951 Ú. l., kterou se upravují podrobnosti o náhradě škody v oboru ochrany před požáry a jinými živelními pohromami,
5. vyhláška Ministerstva vnitra č. 91/1952 Ú. l., kterou se vydává služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,
6. vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú. l., o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech, ve znění vyhlášky ministra vnitra č. 119/1958 Ú. l. a vyhlášky Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb.,
7. vyhláška Ministerstva vnitra č. 198/1958 Ú. l., o opatřování, rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,
8. vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú. l., o organizaci požární ochrany, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 42 přílohy C),
9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti hasicích zařízení,
10. vyhláška Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č. 87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,
11. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 60/1976 Sb., kterou se vydávají zásady školení pracovníků o požární ochraně,
12. vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 35/1977 Sb., o požární bezpečnosti při skladování a používání topné nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,
13. směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2065 ze dne 3. července 1972 o ochraně úrody před požáry, registrované v částce 14/1972 Sb.
(2) Platnosti pozbývají
1. pro příslušníky směrnice Ministerstva vnitra České socialistické republiky čj. PO-2403 ze dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování pracovníků požární ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976 Sb.,
2. předpisy, které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).

§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 203/1994 Sb. Čl. II
1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona.
2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona.
3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona.
4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst. 1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 186/2006 Sb. Čl. VI
1. Výkon státního požárního dozoru podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) zahájený před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Stanoviska vydaná podle § 31 odst. 4 před účinností tohoto zákona zůstávají pro účely stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu3f) v platnosti do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se při ověřování dodržení podmínek podle § 31 odst. 1 písm. c) spojeného zpravidla s místním šetřením zjišťuje, zda stavba odpovídá požadavkům vyplývajícím z požárně bezpečnostního řešení, podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a stanoviskům vydaným k této dokumentaci ještě před účinností tohoto zákona.
4. Stanovením postupu a lhůt podle bodů 1 až 3 nejsou dotčeny požadavky na stavební výrobky stanovené zvláštním právním předpisem13).
5. Jedná-li se o stavby, nad kterými není vykonáván státní požární dozor podle § 31 odst. 3, postupuje stavební úřad při posuzování požární bezpečnosti staveb, které bylo zahájeno před nabytím účinnosti tohoto zákona, podle bodů 1 a 2; pokud si stavební úřad před nabytím účinnosti tohoto zákona vyžádal k posouzení požární bezpečnosti staveb odbornou pomoc orgánu vykonávajícího státní požární dozor, postupuje se podle bodů 1 a 2.

Kempný v. r.
Korčák v. r.

Příloha k zákonu č. 133/1985 Sb.
KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ
Kategorie jednotek požární ochrany
Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky
a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
1. JPO I - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,
2. JPO II - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
3. JPO III - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,
b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,
2. JPO V - jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,
3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.
V dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i mimo svůj územní obvod.

Základní tabulka plošného pokrytíZákladní tabulka plošného pokrytí
Stupeň nebezpečí území obce	Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu na místo zásahu
I	A	2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min
B	1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min
II	A	2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min
B	1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min
III	A	2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min
B	1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min
IV	A	1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min


Poznámka: 1 JPO - jedna jednotka PO; 2 JPO - dvě jednotky PO; min - minut.
Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou
a) pro první jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou;

Poznámka:
U obcí nebo objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A, III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody, a za podmínky, že druhá a další jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.
b) pro druhou a další jednotku požární ochrany, která se dostaví na místo zásahu, minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle složitosti zdolávání požáru.

Poznámka:
U všech obcí nebo objektů, s výjimkou objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce I A, I B, může být druhou nebo další jednotkou požární ochrany také jednotka, která nemá cisternovou automobilovou stříkačku, ale je vybavena alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární stříkačkou o výkonu 800 l/min a vyšším, tažným nebo dopravním automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.
1p) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
1a) § 17 odst. 2 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).
1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
1h) § 2 písm. b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
1i) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
1k) Například zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
1l) Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.
1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
1o) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
3a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
3b) § 17 odst. 1 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
3c) § 32 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.
3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
3f) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.
4a) § 124 zákoníku práce.
4b) Vyhláška č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky.
4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.
4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4f) § 20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů.
4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb.
4i) Např. § 83 a 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.
4j) Zákon č. 586/1992 Sb.
4k) Zákon č. 143/1992 Sb.
5) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
6) § 124 zákoníku práce.
6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
7) Například vyhláška č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.
7a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
 Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
10) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
13) Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
	

zákon 96/1993 o stavebním spoření ve zeni od 22.7.2014

14. 22.07.2014	135/2014 Sb.	Aktuální verze. 
13. 01.05.2014	64/2014 Sb.	
12. 01.01.2014	303/2013 Sb.	
11. 01.01.2012	348/2010 Sb., 353/2011 Sb.	
10. 29.11.2011	263/2011 Sb.	
9. 01.01.2011	281/2009 Sb., 348/2010 Sb.
96
ZÁKON  ze dne 25. února 1993  o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
STAVEBNÍ SPOŘENÍ
§ 1
Vymezení pojmu stavební spoření
Stavební spoření je účelové spoření spočívající
a) v přijímání vkladů1) od účastníků stavebního spoření,
b) v poskytování úvěrů1) účastníkům stavebního spoření,
c) v poskytování příspěvku fyzickým osobám2) (dále jen "státní podpora") účastníkům stavebního spoření.
Provozovatel stavebního spoření
§ 2
(1) Provozovatelem stavebního spoření je stavební spořitelna. Stavební spořitelna je banka,3) která může vykonávat pouze činnosti, povolené v jí udělené bankovní licenci, kterými jsou stavební spoření a další činnosti podle tohoto zákona (§ 9). Stavební spořitelna může rovněž vykonávat působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona.
(2) Při své činnosti podléhá stavební spořitelna bankovnímu dohledu podle zvláštního zákona,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 3
Označení "stavební spoření" lze používat pouze pro formu spoření upravenou tímto zákonem a slova "stavební spořitelna" jejich překlady, nebo slova od nich odvozená smí ve své obchodní firmě používat pouze banka, která je provozovatelem stavebního spoření podle tohoto zákona.

§ 4
Účastník stavebního spoření
(1) Účastníkem stavebního spoření (dále jen "účastník") může být fyzická nebo právnická osoba.
(2) Státní podporu může získat
a) občan České republiky,4a)
b) občan Evropské unie, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území České republiky5) a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky5a),
c) fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky5) a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky5a).
(3) Nárok na státní podporu za příslušný kalendářní rok vzniká tehdy, pokud účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po celý kalendářní rok, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. V kalendářním roce, v jehož průběhu doba spoření začíná nebo končí, postačí, když účastník splňoval alespoň jednu z podmínek podle odstavce 2 po dobu trvání doby spoření v dotčeném roce.

§ 5
Smlouva o stavebním spoření
(1) Osoba, která uzavře se stavební spořitelnou smlouvu o stavebním spoření (dále jen "smlouva"), se stává účastníkem. Poskytovatel stavebního spoření sdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením. Účastník se ve smlouvě zejména zaváže ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. Smlouva účastníka, pokud je jím fyzická osoba, musí obsahovat jeho prohlášení, zda v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. Toto prohlášení může účastník v průběhu kalendářního roku jedenkrát změnit. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen "všeobecné obchodní podmínky").
(2) Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.
(3) Úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.
(4) Délka čekací doby na poskytnutí peněžních prostředků z úvěru ze stavebního spoření nesmí být kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření a závisí na podmínkách stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách.
(5) Stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.
(6) Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.
(7) Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě.
(8) Účastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemně oznamovat stavební spořitelně všechny skutečnosti, které mají vliv na plnění podmínek stanovených tímto zákonem a všeobecnými obchodními podmínkami. Účastník je zejména povinen doložit stavební spořitelně použití úvěru ve smyslu odstavců 3 a 5 na bytové potřeby.
(9) Cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek poskytovatele stavebního spoření z úvěru, který poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce 2 nebo 5.
(10) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby podle odstavce 4, nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.
(11) Smlouva musí obsahovat do ukončení doby spoření, nejdéle po dobu 6 let ode dne jejího uzavření, výši úplaty nebo způsob stanovení výše úplaty za vedení účtu stavebního spoření, zřízeného a vedeného k přijímání vkladu účastníka, a za služby nezbytně související s vedením tohoto účtu, přičemž způsob stanovení výše úplaty nesmí být závislý jen na vůli stavební spořitelny. Nezbytně souvisejícími službami s vedením účtu podle věty první jsou takové služby, jejichž poskytování ukládá stavební spořitelně obecně závazný právní předpis, nebo takové služby, jejichž poskytnutí nemůže účastník, který řádně plní závazky ze smlouvy, odmítnout bez toho, aby to pro něj mělo nepříznivý následek znamenající ztrátu nároku na státní podporu.
(12) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.

§ 6
Bytové potřeby
(1) Bytovými potřebami účastníka, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí
a) výstavba bytového domu,6) rodinného domu,7) nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8)
b) změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,
c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,
d) koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb,
e) splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,
f) změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na
1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,
2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,
3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,9)
g) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až e) a písmenu h),
h) úhrada za převod družstevního podílu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod družstevního podílu nebo převod podílu týká,
i) řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,10)
j) připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu8) k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby,
k) splacení úvěru, nebo zápůjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.
(2) U účastníka, kterým je právnická osoba, se za použití úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby považuje použití úvěru
a) na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i),
b) ke splacení úvěru nebo zápůjčky, použitých na financování bytových potřeb, uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) a i), nebo
c) k výstavbě sítí technického vybavení.
(3) Bytová potřeba uvedená v odstavcích 1 a 2 se musí nacházet v České republice.

§ 7  Všeobecné obchodní podmínky
(1) Stavební spořitelna je povinna vypracovat všeobecné obchodní podmínky. Všeobecné obchodní podmínky podléhají schválení Ministerstvem financí (dále jen "ministerstvo").
(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelna vhodným způsobem uveřejňuje.
(3) Všeobecné obchodní podmínky musí obsahovat nejméně tyto údaje:
a) podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,
b) podmínky a předpoklady pro získání úvěru ze stavebního spoření,
c) podmínky uzavírání smluv o úvěru ze stavebního spoření a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování,
d) postup při zániku stavební spořitelny nebo při odnětí bankovní licence.

§ 8
Smrt účastníka
(1) Závazek ze smlouvy o stavebním spoření zaniká smrtí účastníka a součástí pozůstalosti je pohledávka na výplatu uspořené částky, pohledávka na výplatu záloh státní podpory evidovaných na účtu účastníka a zálohy státní podpory za kalendářní rok, ve kterém účastník zemřel, podle skutečně uspořené částky ke dni smrti účastníka v tomto kalendářním roce. Součástí pozůstalosti jsou i případné dluhy účastníka vyplývající ze stavebního spoření.
(2) Při vyplacení státní podpory z důvodu smrti účastníka se § 12 odst. 2 nepoužije.

§ 9  Další činnosti stavební spořitelny
(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1
a) poskytovat úvěry osobám, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb,
b) přijímat vklady od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí,
c) poskytovat záruky za úvěry ze stavebního spoření, za úvěry poskytnuté podle § 5 odst. 5 a za úvěry uvedené v písmenu a),
d) obchodovat na vlastní účet s hypotečními zástavními listy a s obdobnými produkty, vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,
e) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými Českou republikou, s dluhopisy, za které Česká republika převzala záruku, a s dluhopisy vydávanými Českou národní bankou,
f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy vydávanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, centrálními bankami, finančními institucemi těchto států, a bankami se sídlem v těchto státech, jakož i s dluhopisy, za které tyto státy převzaly záruku, a s dluhopisy vydávanými Evropskou investiční bankou, Nordic Investment Bank a Evropskou centrální bankou,
g) provádět platební styk a jeho zúčtování v souvislosti s činností stavební spořitelny,
h) poskytovat bankovní informace,
i) uzavírat obchody sloužící k zajištění proti měnovému a úrokovému riziku,
j) vykonávat finanční makléřství.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 může stavební spořitelna vykonávat jen za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.
(3) Podíl součtu cílových částek u smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na součtu cílových částek u smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr ze stavebního spoření, může činit nejvýše 15 %, v roce 2012 nejvýše 25 %. Pohledávky z úvěrů uvedených v odstavci 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek, v roce 2012 30 % tohoto součtu.
(4) Stavební spořitelna může finanční prostředky ukládat pouze u bank se sídlem v České republice, poboček zahraničních bank působících na území České republiky nebo u zahraničních bank se sídlem na území členského státu Evropské unie a pouze za předpokladu, že budou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv a že nedojde ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí.
(5) Stavební spořitelna může získávat potřebné zdroje pouze od bank, zahraničních bank, poboček zahraničních bank, finančních institucí, zahraničních finančních institucí a poboček zahraničních finančních institucí. Stavební spořitelna může také vydávat dluhopisy se splatností nejvýše 10 let.
(6) Stavební spořitelna může mít majetkové účasti pouze v právnických osobách, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, v podnicích pomocných bankovních služeb a v jiných stavebních spořitelnách.
(7) Účast v právnické osobě podle odstavce 6 nesmí přesáhnout jednu třetinu základního kapitálu právnické osoby a součet účastí v právnických osobách nesmí překročit 15 % základního kapitálu stavební spořitelny. To neplatí pro nabývání účastí v jiných stavebních spořitelnách a v podnicích pomocných bankovních služeb.
(8) Stavební spořitelna může nabývat pouze nemovité věci, jimiž jsou zajištěny její pohledávky, nebo nemovité věci určené pro výkon činnosti této stavební spořitelny.

§ 9a
Informační systém
(1) Pro účely
a) kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory,
b) zpracování žádosti o roční zálohy státní podpory, doplnění a opravy této žádosti,
c) vracení státní podpory stavebními spořitelnami ministerstvu,
d) změny údajů o účastnících,
je provozován informační systém podle zvláštního právního předpisu upravujícího informační systémy veřejné správy,10a) jehož správcem je ministerstvo (dále jen "informační systém").
(2) V informačním systému se vedou o účastnících, kterými jsou fyzické osoby, tyto údaje u
a) státních občanů České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu,
4. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny,
5. datum ukončení doby spoření,
6. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,
7. výše přiznané státní podpory,
b) cizinců10b) v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,
4. druh pobytu,
5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny,
6. datum ukončení doby spoření,
7. datum, důvod a typ změny smlouvy ovlivňující nárok na státní podporu,
8. výše přiznané státní podpory.
(3) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od stavebních spořitelen.
(4) Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému stavebním spořitelnám a účastníkům, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Orgánům státní správy a orgánům pověřeným výkonem státní správy poskytuje ministerstvo údaje z informačního systému, pokud to vyžaduje jejich činnost vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti.
(5) Stavební spořitelně poskytuje ministerstvo písemně, v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat, údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému o účastnících, kteří s touto stavební spořitelnou uzavřeli smlouvu. Bez žádosti poskytuje ministerstvo stavební spořitelně tyto údaje pouze pro účely zpracování žádostí o roční zálohy státní podpory (§ 11). V ostatních případech poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 pouze na základě její písemné žádosti nebo žádosti podané v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis. Stavební spořitelny, které takto získaly údaje z informačního systému, je nesmějí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený zvláštním právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.
(6) Účastníkovi na základě písemné žádosti nebo žádosti v elektronické podobě poskytuje ministerstvo písemně nebo, pokud o to účastník požádá, v elektronické podobě údaje podle odstavce 2 vedené v informačním systému k jeho osobě. V žádosti účastník uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b) rodné číslo,
c) adresu místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky nebo adresu místa pobytu v České republice u cizinců,
d) číslo smlouvy, datum jejího uzavření, obchodní firmu stavební spořitelny a identifikační číslo stavební spořitelny.
Písemnou žádost účastník opatří úředně ověřeným podpisem. Za nezletilého účastníka žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho zákonný zástupce. Za účastníka, jehož svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena tak, že není způsobilý k jednání podle tohoto odstavce, žádá o poskytnutí údajů podle tohoto odstavce jeho opatrovník.
(7) Údaje v informačním systému evidované na technických nosičích dat se uchovávají po dobu nezbytně nutnou pro uskutečňování cílů, pro které jsou údaje sbírány a dodatečně zpracovávány.

ČÁST II
STÁTNÍ PODPORA
§ 10
Výše státní podpory
(1) Státní podpora přísluší účastníkovi, pokud jím je fyzická osoba, při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se 
    ze státního rozpočtu České republiky formou ročních záloh.
(2) Poskytovaná záloha státní podpory činí 10 % z uspořené částky v příslušném kalendářním roce, maximálně však z částky 20 000 Kč.
(3) Účastníkovi, který je fyzickou osobou a splňuje podmínky stanovené v § 4 odst. 2, a který má uzavřeno v jednom kalendářním roce 
    více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy 
    státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory 
    ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit uvedený v odstavci 2.
(4) Částka úspor přesahující 20 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku 
    spoření v případě, že účastníkem uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory. 
    Toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit.

§ 11
Poskytování státní podpory
(1) Na připsání roční zálohy státní podpory na účet má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce.
(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva. Úroky ze zálohy státní podpory náleží účastníkovi ode dne následujícího po dni, kdy stavební spořitelna obdrží zálohu od ministerstva.
(3) V žádosti o roční zálohy státní podpory uvádí stavební spořitelna tyto údaje:

a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a údaje potřebné k ověření tohoto seznamu účastníků, kterými jsou
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu u státních občanů České republiky,
4. druh pobytu a poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice u cizinců,
5. číslo smlouvy, datum jejího uzavření,
6. datum ukončení doby spoření,
7. datum, důvod a typ změny a další skutečnosti ovlivňující nárok na státní podporu, které dosud nejsou evidovány v informačním systému,
8. výše požadované státní podpory.
b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili podmínky tohoto zákona pro přiznání státní podpory.
c) vyčíslení celkově požadované zálohy státní podpory.
(4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti.
(5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 4 neběží.
(6) Žádost, její doplnění nebo oprava se zpracovávají za využití informačního systému. Při posuzování žádosti, jejího doplnění nebo opravy je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými v informačním systému evidence obyvatel,10c) a to údajů o

a) státních občanech České republiky v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa trvalého pobytu,
b) cizincích v rozsahu
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,
2. rodné číslo,
3. poštovní směrovací číslo adresy místa pobytu v České republice,
4. druh pobytu.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou termín, způsob podání a náležitosti žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění.
(8) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem vnitra vyhláškou technické a organizační podmínky porovnávání údajů podle odstavce 6.

§ 12
Výplata státní podpory
(1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.
(2) Zálohy státní podpory, připsané na účet účastníka do konce doby spoření, vyplatí stavební spořitelna účastníkovi:
a) pokud účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou, nebo
b) pokud účastník v období do 6 let ode dne uzavření smlouvy uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použije uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a tyto zálohy státní podpory na bytové potřeby.
(3) V ostatních případech nemá účastník nárok na výplatu záloh státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory, evidované na účtu účastníka, vrátit ministerstvu, a to do 2 měsíců ode dne, kdy zjistí, že účastník ztratil na výplatu záloh státní podpory nárok.
(4) Nárok na výplatu státní podpory má účastník při splnění podmínek tohoto zákona jen za dobu spoření.
(5) Za nakládání s uspořenou částkou podle odstavce 2 se považuje také výkon rozhodnutí postihující uspořenou částku, nebo její část. Výkonem rozhodnutí nelze postihnout zálohy státní podpory evidované na účtu účastníka.

§ 13
Práva a povinnosti stavební spořitelny
(1) Stavební spořitelna kontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu. Pokud toto právo z důvodů nesplnění podmínek stanovených tímto zákonem zaniklo, stavební spořitelna další zálohy státní podpory nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu.
(2) Stavební spořitelna kontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi. V případě použití úvěru ze stavebního spoření, uspořené částky nebo vyplacené státní podpory v rozporu s tímto zákonem je stavební spořitelna oprávněna požadovat, aby účastník vrátil bez zbytečného odkladu úvěr nebo jeho část použitou v rozporu s účelem úvěru a vyplacenou státní podporu. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část a vyplacenou státní podporu vrátit stavební spořitelně ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou. Státní podporu vrátí stavební spořitelna ministerstvu.
(3) Kontrolu podle odstavců 1 a 2 provádí stavební spořitelna na základě dokladů předložených účastníkem. Stavební spořitelna je povinna vrátit vyplacenou státní podporu v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 ministerstvu nejpozději do 2 měsíců ode dne zjištění důvodů pro vrácení státní podpory.
(4) Po dobu nejméně 10 let od ukončení smlouvy je stavební spořitelna povinna uchovávat všechny doklady týkající se výplaty státní podpory. Tímto ustanovením nejsou dotčeny lhůty v případech, kdy jiné právní předpisy stanoví lhůty delší.
(5) Při vracení státní podpory podle odstavce 3 může stavební spořitelna požádat ministerstvo o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému.
(6) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 3 a žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících se zpracovávají za použití informačního systému.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob vracení státní podpory podle odstavce 3 a způsob podání a náležitosti žádosti o změnu údajů o účastnících.

§ 14  Evidence státní podpory
(1) Státní podpora se eviduje až do jejího vyplacení účastníkovi nebo vrácení ministerstvu na účtě účastníka tak, aby bylo možno kdykoli vyčíslit její výši, a úročí se stejnou sazbou jako základní vklad účastníka.
(2) V případě vrácení státní podpory ministerstvu se úroky vzniklé ze státní podpory ponechávají účastníkovi.

§ 15  Kontrola dodržování podmínek pro poskytování státní podpory
(1) Kontrolu dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, stanovených tímto zákonem, provádí ministerstvo. K tomuto účelu ministerstvo provozuje informační systém.
(2) Ministerstvo vnitra poskytuje pro výkon kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory ministerstvu z informačního systému evidence obyvatel údaje10d) o
a) státních občanech České republiky10e)
1. jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. rodné číslo,
4. adresa místa trvalého pobytu,
5. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
6. rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
7. rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přidělené rodné číslo, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
8. datum, místo a okres úmrtí,
9. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
b) cizincích, kteří jsou obyvateli,
1. jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné příjmení,
2. datum narození,
3. rodné číslo,
4. státní občanství, popřípadě více státních občanství,
5. druh a adresa místa pobytu,
6. číslo a platnost povolení k pobytu,
7. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
8. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je obyvatelem10e), a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, poskytuje se jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
9. datum, místo a okres úmrtí,
10. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí,
a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obyvatelem se rozumí fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu10f).
(3) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(4) Stavební spořitelna je povinna ministerstvu poskytnout všechny údaje pro výkon kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory podle odstavce 1.
(5) Při poskytování uvedených údajů podle odstavce 3 pověřeným pracovníkům ministerstva se na stavební spořitelny nevztahuje povinnost zachovávat bankovní tajemství.11)
(6) O výsledcích kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory, prováděné ministerstvem, a bankovního dohledu, vykonávaného Českou národní bankou se ministerstvo a Česká národní banka vzájemně informují.
(7) Podmínky provozování informačního systému podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 15a
Poskytování a porovnávání údajů
(1) Ministerstvu poskytuje Ministerstvo vnitra pro výkon státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) adresa místa pobytu,
e) datum, místo a okres úmrtí,
f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Ministerstvu poskytuje Ministerstvo vnitra pro výkon státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou
a) příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) rodné číslo,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství,
h) rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
i) datum, místo a okres úmrtí,
j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3) Ministerstvu poskytuje Policie České republiky pro výkon státní správy na úseku kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory z agendového informačního systému cizinců údaje, kterými jsou
a) příjmení a rodné příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) rodné číslo,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f) druh a adresa pobytu,
g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
j) datum, místo a okres úmrtí,
k) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5) Při posuzování žádosti o roční zálohu státní podpory podle § 11 nebo v případě nezbytnosti jejího doplnění nebo opravy, je ministerstvo oprávněno požádat Ministerstvo vnitra, a to i způsobem elektronického přenosu dat, o porovnání údajů informačního systému s údaji vedenými
a) v základním registru obyvatel, a to v rozsahu:
1. příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
b) v agendovém informačním systému evidence obyvatel, a to v rozsahu:
1. příjmení, rodné příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
3. rodné číslo,
4. datum počátku trvalého pobytu a datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu na území České republiky,
5. datum úmrtí,
c) v informačním systému cizinců, a to v rozsahu:
1. příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
3. rodné číslo,
4. druh pobytu,
5. datum počátku pobytu a datum ukončení pobytu na území České republiky,

6. datum úmrtí.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 16  Vrácení státní podpory
(1) Ministerstvo uloží stavební spořitelně povinnost vrátit část, případně celkovou částku vyplacené státní podpory, v případě porušení podmínek stanovených tímto zákonem. Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu vybírá a vymáhá ministerstvo. Účastník je povinen vrátit stavební spořitelně státní podporu, která mu byla vyplacena v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem pro přiznání státní podpory, v přiměřené lhůtě, stanovené stavební spořitelnou.
(2) Vrátit státní podporu musí stavební spořitelna nejpozději do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí ministerstva.
(3) Uložit vrácení státní podpory podle odstavce 1 lze do 3 let od zjištění, že podmínky pro čerpání státní podpory byly porušeny, nejdéle však do pěti let od porušení těchto podmínek.
(4) Informace o vrácené státní podpoře podle odstavce 1 se zpracovává za použití informačního systému.
Správní delikty
§ 16a
Správní delikty stavební spořitelny
(1) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že
a) vykonává činnost v rozporu s bankovní licencí,
b) vykonává některé z činností uvedených v § 9 odst. 1 přesto, že nejsou přednostně zabezpečeny její závazky vyplývající z uzavřených smluv nebo dochází ke zkracování lhůt splatnosti úvěrů ze stavebního spoření nebo k prodlužování čekacích lhůt na jejich poskytnutí,
c) v rozporu s § 9 odst. 3 překročí výši stanovenou pro podíl součtu cílových částek u
1. smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami, nebo
2. pohledávek z úvěrů,
d) ukládá finanční prostředky v rozporu s § 9 odst. 4,
e) v rozporu s § 1 nebo § 9 odst. 5 získává zdroje od jiných než stanovených subjektů,
f) vydá dluhopisy se splatností delší než 10 let,
g) v rozporu s § 9 odst. 6 má majetkovou účast v jiných než stanovených právnických osobách,
h) v rozporu s § 9 odst. 7 její účast na právnické osobě překročí stanovené limity, nebo
i) nabude nemovitou věc v rozporu s § 9 odst. 8.
(2) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 1 nesdělí budoucímu účastníkovi obsah smlouvy v textové podobě v dostatečném předstihu před jejím uzavřením,
b) v rozporu s § 5 odst. 2 neposkytne úvěr ze stavebního spoření účastníkovi,
c) v rozporu s § 5 odst. 3 poskytne úvěr ze stavebního spoření na jiný účel, než je financování bytových potřeb,
d) poskytne peněžní prostředky z úvěru ze stavebního spoření před uplynutím čekací doby uvedené v § 5 odst. 4,
e) v rozporu s § 5 odst. 6 nezajistí, aby
1. smlouva obsahovala úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření, nebo
2. rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření činil méně než 3 procentní body,
f) změní jednostranně úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě v rozporu s § 5 odst. 7,
g) nezajistí, aby smlouva obsahovala náležitosti podle § 5 odst. 11,
h) v rozporu s § 7
1. nevypracuje nebo vhodným způsobem neuveřejní úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelny v členění podle období jejich platnosti, nebo
2. úplná znění všech schválených znění všeobecných obchodních podmínek stavební spořitelna používá anebo uveřejní bez jejich schválení ministerstvem, nebo
i) v rozporu s § 11 odst. 2 neuplatní nárok na vyplacení zálohy státní podpory nebo nepřipíše poukázané zálohy státní podpory včetně úroků ze zálohy státní podpory na účty účastníků do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.
(3) Stavební spořitelna se dopustí správního deliktu tím, že
a) požádá o vyplacení zálohy státní podpory za účastníka, který nesplňuje podmínky nároku na připsání roční zálohy státní podpory uvedené v § 4, § 10 odst. 3 nebo v § 11 odst. 1,
b) nekontroluje, zda účastníkovi trvá právo na státní podporu evidovanou na jeho účtu, podle § 13 odst. 1,
c) nekontroluje, zda byly splněny podmínky pro výplatu státní podpory účastníkovi, podle § 13 odst. 2, nebo
d) v rozporu s § 13 odst. 3 nevrátí evidovanou nebo vyplacenou státní podporu.
(4) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 10000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2,
b) 20000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a h) nebo odstavce 3,
c) 50000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), f), i) a j).

§ 16aa
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 používá označení „stavební spoření“ pro jinou formu spoření, než je upraveno tímto zákonem, nebo
b) používá označení „stavební spořitelna“, jeho překlady nebo označení od něj odvozená v obchodní firmě v rozporu s § 3.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50000000 Kč.

§ 16b
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti protiprávního jednání, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž bylo spácháno.
(2) Odpovědnost právnické osoby za protiprávní jednání zanikne po uplynutí 5 let ode dne jeho spáchání.
(3) Správní delikty podle § 16a odst. 1 a 2 a § 16aa odst. 1 v prvním stupni projednává Česká národní banka. Pokuty za správní delikty uložené Českou národní bankou vybírá a vymáhá místně příslušný celní úřad. Správní delikty právnické osoby podle § 16a odst. 3 v prvním stupni projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty.
(4) Zjistí-li Česká národní banka, že došlo k porušení právní povinnosti, za kterou lze uložit sankci podle tohoto zákona (dále jen „protiprávní jednání“), zahájí řízení o uložení sankce, pokud na základě posouzení zjištěného protiprávního jednání dospěje k závěru, že je společensky škodlivé. Při posuzování společenské škodlivosti protiprávního jednání vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání a případného postupu osoby podezřelé z protiprávního jednání při odstraňování jeho následků. Není-li řízení o uložení sankce zahájeno, provede se o tom záznam do spisu a věc se odloží. Rozhodnutí o odložení věci se nevydává.
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 16c
Společná ustanovení
(1) Na poskytování, vracení a vymáhání státní podpory se nevztahují zvláštní právní předpisy upravující porušení rozpočtové kázně, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a stavební spořitelna oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla, popřípadě obdobná evidenční čísla, nebylo-li rodné číslo přiděleno.
ČÁST III
§ 17
Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se doplňuje takto:
V § 4 se doplňuje písmeno s), které zní:
"s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a) jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.".
Poznámka č. 4a) pod čarou zní:
„4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.".

ČÁST IV
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 18
Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na stavební spořitelny ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1993.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 423/2003 Sb. Čl. II
1. Stavební spořitelna uvede do souladu s tímto zákonem vykonávané činnosti nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
3. Nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů nevzniká u smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na kterou účastníkovi k 31. prosinci roku, v němž tento zákon nabyde účinnosti, nepříslušela státní podpora podle dosavadních právních předpisů. V době, kdy účastníkovi přísluší státní podpora podle dosavadních právních předpisů, nepřísluší mu státní podpora podle tohoto zákona.
4. Účastník, jehož smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů, může úvěr nebo uspořenou částku použít i na bytové potřeby podle tohoto zákona, jeho nárok na státní podporu podle dosavadních právních předpisů tím není dotčen.
5. V případě zrušení rodných čísel se pro účely tohoto zákona místo rodného čísla použije obdobné evidenční číslo a datum narození účastníka.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 292/2005 Sb. Čl. II
Opatření podle § 11 odst. 2 se vztahují na všechny účastníky stavebního spoření bez ohledu na datum uzavření smlouvy.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 353/2011 Sb. Čl. II
Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uhde v. r.  Havel v. r.  Klaus v. r.
1) § 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
2) § 5 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
 Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
4a) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.
5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
7) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb.
8) § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 694 občanského zákoníku.
10) Například zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
10b) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb.
10c) § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
10d) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
10e) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
10f) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
11) § 38 zákona č. 21/1992 Sb
	

210/2011 o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny

210  VYHLÁŠKA  ze dne 1. července 2011
o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
§ 1  Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb.
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vyúčtováním doklad, na základě kterého se provádí vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku plynoucího z vyhodnocení uskutečněných plateb za poskytnuté plnění a celkové výše platby za poskytnuté plnění za zúčtovací nebo vyúčtovací období,
b) řádným vyúčtováním vyúčtování provedené za zúčtovací období,
c) mimořádným vyúčtováním vyúčtování provedené
1. v průběhu zúčtovacího období za příslušnou část zúčtovacího období,
2. při ukončení odběru elektřiny nebo plynu v odběrném místě zákazníka, nebo
3. při změně dodavatele elektřiny, dodavatele plynu nebo provozovatele distribuční soustavy,
d) opravným vyúčtováním doklad, kterým se provádí oprava řádného nebo mimořádného vyúčtování,
e) souvisejícími službami v oblasti elektroenergetiky distribuce elektřiny a další služby podléhající regulaci cen poskytované zákazníkovi provozovatelem distribuční soustavy na základě smlouvy o distribuci elektřiny nebo dodavatelem elektřiny jako součást plnění poskytovaného na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a v oblasti plynárenství distribuce plynu a další služby podléhající regulaci cen poskytované zákazníkovi provozovatelem distribuční soustavy na základě smlouvy o distribuci plynu nebo dodavatelem plynu jako součást plnění poskytovaného na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu,
f) vyúčtovacím obdobím v oblasti teplárenství časové období, za které provádí dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie zahrnující všechny dny tohoto období, za které byl odběr tepelné energie odběrateli tepelné energie umožněn s výjimkou případů přerušení a omezení dodávky tepelné energie podle energetického zákona.
ČÁST DRUHÁ
ROZSAH VYÚČTOVÁNÍ DODÁVEK ELEKTŘINY, PLYNU NEBO TEPELNÉ ENERGIE A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB
§ 3  Rozsah vyúčtování
(1) Vyúčtování poskytované dodavatelem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě nízkého napětí, a vyúčtování poskytované dodavatelem plynu nebo provozovatelem distribuční soustavy zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel se skládá z
a) obecné části; obecná část se označuje ČÁST A,
b) podrobné části; podrobná část se označuje ČÁST B,
c) doprovodné části; doprovodná část se označuje ČÁST C.
(2) Obecnou část vyúčtování poskytne dodavatel elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě nízkého napětí, nebo dodavatel plynu nebo provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel na samostatné straně listu.
(3) Části vyúčtování mohou obsahovat další údaje nad rámec povinných náležitostí podle ustanovení § 6 až 14 a další údaje, pokud tak stanoví jiný právní předpis.
§ 4  Zúžený rozsah vyúčtování
(1) Vyúčtování poskytované dodavatelem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě nízkého napětí, nebo vyúčtování poskytované dodavatelem plynu nebo provozovatelem distribuční soustavy zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel může být poskytnuto pouze v rozsahu obecné části, popřípadě obecné části a podrobné části, pokud o to zákazník písemně požádá a současně jsou zákazníkovi ostatní části vyúčtování zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným obdobným způsobem.
(2) Vyúčtování poskytované dodavatelem tepelné energie může být poskytnuto pouze v rozsahu podle ustanovení § 14 odst. 1, popřípadě ustanovení § 14 odst. 1 a 2, pokud o to odběratel písemně požádá a současně jsou odběrateli ostatní části vyúčtování zpřístupněny způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným obdobným způsobem.
(3) Pokud zákazník vezme žádost podle odstavce 1 zpět, poskytuje se vyúčtování v rozsahu podle ustanovení § 3 odst. 1 až 3.
(4) Pokud odběratel vezme žádost podle odstavce 2 zpět, poskytuje se vyúčtování v rozsahu podle ustanovení § 14.

ČÁST TŘETÍ
NÁLEŽITOSTI VYÚČTOVÁNÍ DODÁVEK ELEKTŘINY, PLYNU NEBO TEPELNÉ ENERGIE A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB
§ 5
Dodavatel elektřiny, dodavatel plynu, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy a dodavatel tepelné energie uvádí na vyúčtování veškeré údaje pravdivě a v přehledné, srozumitelné a čitelné podobě.
§ 6
Náležitosti vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě nízkého napětí
(1) ČÁST A vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb obsahuje
a) identifikační údaje dodavatele elektřiny uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,
c) informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné,
d) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
e) celkové množství elektřiny dodané do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období,
f) výši celkové fakturované částky za celkové množství dodané elektřiny a související služby s daní z přidané hodnoty a bez této daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodané elektřiny a související služby za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) kontakt na zákaznickou linku dodavatele elektřiny a poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav,
k) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně doprovodné a podrobné části vyúčtování, pokud je vyúčtování zákazníkovi poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 1,
l) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li ČÁST A vyúčtování daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).
(2) ČÁST B vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb obsahuje za každé odběrné místo
a) adresu a identifikační číselný kód (dále jen „EAN kód“) odběrného místa nebo odběrných míst,
b) produkt dodavatele elektřiny, je-li sjednán, a sazbu distribuce elektřiny,
c) rozpis plateb a cen za dodávku elektřiny a související služby v členění:
1. celková platba za dodávku elektřiny a související služby,
2. celková platba za dodávku silové elektřiny s uvedením ceny za jednotku dodané elektřiny účtované za zúčtovací období nebo s uvedením cen za jednotku dodané elektřiny účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně, a to s rozlišením podle tarifního časového pásma,
3. celková platba za související služby,
d) rozpis plateb za jednotlivé související služby včetně jednotkové ceny těchto služeb účtované za zúčtovací období nebo jednotkových cen účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně, v členění:
1. platba za distribuci elektřiny s rozlišením podle tarifního časového pásma včetně samostatně vyčíslené složky na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů,
2. platba za systémové služby,
3. platba za činnost zúčtování operátorem trhu,
4. platba za nedodržení účiníku, je-li zákazník povinen takovou platbu hradit,
e) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodané elektřiny a související služby za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny; v případě vyúčtování za více odběrných míst celkovou výši záloh za všechna odběrná místa,
f) celkové množství dodané elektřiny a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období, k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se tento údaj jako údaj o spotřebě elektřiny k datu změny regulovaných cen elektřiny podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3),
g) způsob stanovení údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3),
h) jmenovitá proudová hodnota hlavního jističe před měřicím zařízením,
i) množství elektřiny dodané do každého odběrného místa v zúčtovacím období a alespoň ve dvou bezprostředně předcházejících zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání a průběhu spotřeby, pokud jsou takové údaje dodavateli elektřiny dostupné prostřednictvím informačního systému operátora trhu nebo dodavatel elektřiny zákazníkovi v těchto obdobích elektřinu dodával; informace o množství dodané elektřiny v zúčtovacích obdobích se poskytuje v takové podobě, která umožňuje jednoznačné srovnání spotřeby elektřiny.
(3) ČÁST C vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb obsahuje informace o
a) původu energie nebo podílu jednotlivých zdrojů na celkové směsi paliv dodavatele elektřiny v členění:
1. podíl elektřiny vyrobené z uhlí,
2. podíl elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních,
3. podíl elektřiny vyrobené ze zemního plynu,
4. podíl elektřiny vyrobené ze zdrojů využívajících obnovitelné zdroje energie,
5. podíl elektřiny vyrobené ze zdrojů využívajících druhotné energetické zdroje,
6. podíl elektřiny z ostatních zdrojů,
b) veřejně dostupných zdrojích informací o dopadech výroby elektřiny na životní prostředí s údaji o emisích CO2 a radioaktivním odpadu pocházejícím z vyrobené elektřiny, a to alespoň formou odkazu na takový veřejně dostupný zdroj,
c) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
d) právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a dodavatelem elektřiny spor ve věci týkající se dodávky elektřiny a souvisejících služeb nebo jejich vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
e) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

§ 7
Náležitosti vyúčtování dodávky elektřiny zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě nízkého napětí
(1) ČÁST A vyúčtování dodávky elektřiny obsahuje
a) identifikační údaje dodavatele elektřiny uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,c) informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné,
d) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
e) celkové množství elektřiny dodané do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období,
f) výši celkové fakturované částky za celkové množství dodané elektřiny s daní z přidané hodnoty a bez této daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodané elektřiny za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o dodávce elektřiny,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) kontakt na zákaznickou linku dodavatele elektřiny a poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav,
k) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně doprovodné a podrobné části vyúčtování, pokud je vyúčtování zákazníkovi poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 1,
l) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li ČÁST A vyúčtování dodávky elektřiny daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).
(2) ČÁST B vyúčtování dodávky elektřiny obsahuje za každé odběrné místo
a) adresu a EAN kód odběrného místa nebo odběrných míst,
b) produkt dodavatele elektřiny, je-li sjednán,
c) celkovou platbu za dodávku elektřiny,
d) cenu za jednotku dodané elektřiny účtovanou za zúčtovací období nebo ceny za jednotku dodané elektřiny účtované za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k jejich změně, a to s rozlišením podle tarifního časového pásma,
e) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodané elektřiny za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o dodávce elektřiny; v případě vyúčtování za více odběrných míst celkovou výši záloh za všechna odběrná místa,
f) celkové množství dodané elektřiny a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období, k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se tento údaj jako údaj o spotřebě elektřiny k datu změny regulovaných cen elektřiny podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3),
h) způsob stanovení údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3),
i) množství elektřiny dodané do každého odběrného místa ve zúčtovacím období a alespoň ve dvou bezprostředně předcházejících zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání a průběhu spotřeby, pokud jsou takové údaje dodavateli elektřiny dostupné prostřednictvím informačního systému operátora trhu nebo dodavatel elektřiny zákazníkovi v těchto obdobích elektřinu dodával; informace o množství dodané elektřiny v zúčtovacích obdobích se poskytuje v takové podobě, která umožňuje jednoznačné srovnání spotřeby elektřiny.
(3) ČÁST C vyúčtování dodávky elektřiny obsahuje informace o
a) podílu jednotlivých zdrojů energie na celkové směsi paliv dodavatele elektřiny v členění:
1. podíl elektřiny vyrobené z uhlí,
2. podíl elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních,
3. podíl elektřiny vyrobené ze zemního plynu,
4. podíl elektřiny vyrobené ze zdrojů využívajících obnovitelné zdroje energie,
5. podíl elektřiny vyrobené ze zdrojů využívajících druhotné energetické zdroje,
6. podíl elektřiny z ostatních zdrojů,
b) veřejně dostupných zdrojích informací o dopadech výroby elektřiny na životní prostředí s údaji o emisích CO2 a radioaktivním odpadu pocházejícím z vyrobené elektřiny, a to alespoň formou odkazu na takový veřejně dostupný zdroj,
c) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky elektřiny včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
d) právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a dodavatelem elektřiny spor ve věci týkající se dodávky elektřiny nebo jejího vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
e) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

§ 8
Náležitosti vyúčtování distribuce elektřiny zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě nízkého napětí
(1) ČÁST A vyúčtování distribuce elektřiny obsahuje
a) identifikační údaje provozovatele distribuční soustavy uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,
c) informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné,
d) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
e) celkové množství elektřiny distribuované do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období,
f) výši celkové fakturované částky za distribuci elektřiny a další služby podléhající regulaci cen s daní z přidané hodnoty a bez této daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za distribuci elektřiny a další služby podléhající regulaci cen uhrazených zákazníkem za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o distribuci elektřiny,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) kontakt na poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy,
k) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně doprovodné a podrobné části vyúčtování, pokud je vyúčtování zákazníkovi poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 1,
l) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li ČÁST A vyúčtování distribuce elektřiny daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).
(2) ČÁST B vyúčtování distribuce elektřiny obsahuje za každé odběrné místo
a) adresu a EAN kód odběrného místa nebo odběrných míst,
b) cenu za distribuci elektřiny a sazbu distribuce elektřiny,
c) rozpis plateb a cen za distribuci elektřiny a další služby podléhající regulaci cen včetně jednotkové ceny těchto služeb účtované za zúčtovací období nebo jednotkových cen účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně, v členění:
1. celková platba za distribuci elektřiny a další služby podléhající regulaci cen,
2. platba za distribuci elektřiny s rozlišením podle tarifního časového pásma včetně samostatně vyčíslené složky na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů,
3. platba za systémové služby,
4. platba za činnost zúčtování operátorem trhu,
5. platba za nedodržení účiníku, je-li zákazník povinen takovou platbu hradit,
d) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za distribuci elektřiny a další služby podléhající regulaci cen za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o distribuci elektřiny; v případě vyúčtování za více odběrných míst celkovou výši záloh za všechna odběrná místa,
e) celkové množství distribuované elektřiny a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období, k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se tento údaj jako údaj o spotřebě elektřiny k datu změny regulovaných cen elektřiny podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3),
f) jmenovitou proudovou hodnotu hlavního jističe před měřicím zařízením,
g) způsob stanovení údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3).
(3) ČÁST C vyúčtování distribuce elektřiny obsahuje informace o
a) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování distribuce elektřiny včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b) právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy spor ve věci týkající se distribuce elektřiny nebo jejího vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

§ 9
Náležitosti vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb a vyúčtování distribuce elektřiny poskytované zákazníkovi, jehož odběrné elektrické zařízení je připojeno do sítě vysokého nebo velmi vysokého napětí
(1) Vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb obsahuje samostatně vyčíslený údaj o jednotkové ceně, množství a celkové platbě za
a) distribuci elektřiny s rozlišením podle tarifního časového pásma, včetně samostatně vyčíslené složky na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů,
b) systémové služby,
c) činnost zúčtování operátorem trhu,
d) dodávku silové elektřiny,
e) nedodržení účiníku a nevyžádanou dodávku jalové energie, je-li zákazník povinen takovou platbu hradit,
f) překročení rezervované kapacity nebo rezervovaného příkonu.
(2) Vyúčtování distribuce elektřiny obsahuje samostatně vyčíslené údaje podle odstavce 1 písm. a) až c), e) a f).
(3) Vyúčtování dodávky elektřiny obsahuje samostatně vyčíslený údaj podle odstavce 1 písm. d).
(4) Vyúčtování podle odstavců 1 a 2 dále obsahuje samostatně vyčíslený údaj o
a) výši maximální naměřené hodnoty čtvrthodinového elektrického výkonu odebraného zákazníkem,
b) výši nevyžádané dodávky jalové energie.
(5) Vyúčtování podle odstavců 1 až 3 dále obsahuje další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li vyúčtování daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).

§ 10
Náležitosti vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel
(1) ČÁST A vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb obsahuje
a) identifikační údaje dodavatele plynu uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,
c) informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné,
d) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
e) celkové množství plynu dodaného do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období v energetických jednotkách,
f) výši celkové fakturované částky za celkové množství dodaného plynu a související služby s daní z přidané hodnoty a bez této daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodaného plynu a související služby za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) kontakt na zákaznickou linku dodavatele plynu a poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav,
k) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně doprovodné a podrobné části vyúčtování, pokud je vyúčtování zákazníkovi poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 1,
l) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li ČÁST A vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).
(2) ČÁST B vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb obsahuje za každé odběrné místo
a) adresu a alfanumerický kód (dále jen „EIC kód“) odběrného místa nebo odběrných míst,
b) produkt dodavatele plynu, je-li sjednán,
c) hodnotu spotřeby plynu použitou pro zařazení odběrného místa zákazníka do odběrného pásma,
d) rozpis plateb a cen za dodávku plynu a související služby v členění:
1. celková platba za dodávku plynu a související služby,
2. celková platba za dodávku plynu s uvedením ceny za energetickou jednotku dodaného plynu účtované za zúčtovací období nebo s uvedením cen za jednotku dodaného plynu účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně,
3. celková platba za související služby,
e) rozpis plateb za jednotlivé související služby včetně jednotkové sazby účtované za zúčtovací období nebo jednotkových sazeb účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně, v členění:
1. platba za distribuci plynu a její členění na platbu za odebraný plyn a platbu za stálý plat nebo kapacitní složku ceny,
2. platba za činnost zúčtování operátorem trhu,
f) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodaného plynu a související služby za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu; v případě vyúčtování za více odběrných míst celkovou výši záloh za všechna odběrná místa,
g) celkové množství dodaného plynu v energetických jednotkách včetně hodnoty spalného tepla a přepočítacího koeficientu a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se údaj z měření rozpočtem spotřeby podle přiřazeného typového diagramu dodávky podle právního předpisu, který stanoví Pravidla trhu s plynem4), pokud zákazník nezašle samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5),
h) způsob stanovení údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5),
i) množství plynu v energetických jednotkách dodané do každého odběrného místa ve zúčtovacím období a alespoň ve dvou bezprostředně předcházejících zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání a průběhu spotřeby, pokud jsou takové údaje dodavateli plynu dostupné prostřednictvím informačního systému operátora trhu nebo dodavatel plynu zákazníkovi v těchto obdobích plyn dodával; informace o množství dodaného plynu v zúčtovacích obdobích se poskytuje v takové podobě, která umožňuje jednoznačné srovnání spotřeby plynu.
(3) ČÁST C vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb obsahuje informace o
a) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b) právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a dodavatelem plynu spor ve věci týkající se dodávky plynu a souvisejících služeb nebo jejich vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

§ 11
Náležitosti vyúčtování dodávky plynu zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel
(1) ČÁST A vyúčtování dodávky plynu obsahuje
a) identifikační údaje dodavatele plynu uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,
c) informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné,
d) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
e) celkové množství plynu dodaného do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období v energetických jednotkách,
f) výši celkové fakturované částky za celkové množství dodaného plynu s daní z přidané hodnoty a bez této daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodaného plynu za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o dodávce plynu,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) kontakt na zákaznickou linku dodavatele plynu a poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav,
k) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně doprovodné a podrobné části vyúčtování, pokud je vyúčtování zákazníkovi poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 1,
l) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li ČÁST A vyúčtování dodávky plynu daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).
(2) ČÁST B vyúčtování dodávky plynu obsahuje za každé odběrné místo
a) adresu a EIC kód odběrného místa nebo odběrných míst,
b) produkt dodavatele plynu, je-li sjednán,
c) hodnotu spotřeby plynu použitou pro zařazení odběrného místa zákazníka do odběrného pásma,
d) celkovou platbu za dodávku plynu s uvedením ceny za energetickou jednotku dodaného plynu účtované za zúčtovací období nebo s uvedením cen za jednotku dodaného plynu účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně,
e) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za celkové množství dodaného plynu za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o dodávce plynu; v případě vyúčtování za více odběrných míst celkovou výši záloh za všechna odběrná místa,
f) celkové množství dodaného plynu v energetických jednotkách včetně hodnoty spalného tepla a přepočítacího koeficientu a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období, k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se údaj z měření podle přiřazeného typového diagramu dodávky podle právního předpisu, který stanoví Pravidla trhu s plynem4), pokud zákazník nezašle samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5),
g) způsob stanovení údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5),
h) množství plynu v energetických jednotkách dodané do každého odběrného místa ve zúčtovacím období a alespoň ve dvou bezprostředně předcházejících zúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání a průběhu spotřeby, pokud jsou takové údaje dodavateli plynu dostupné prostřednictvím informačního systému operátora trhu nebo dodavatel plynu zákazníkovi v těchto obdobích plyn dodával; informace o množství dodaného plynu v zúčtovacích obdobích se poskytuje v takové podobě, která umožňuje jednoznačné srovnání spotřeby plynu.
(3) ČÁST C vyúčtování dodávky plynu obsahuje informace o
a) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky plynu včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b) právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a dodavatelem plynu spor ve věci týkající se dodávky plynu nebo jejího vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

§ 12
Náležitosti vyúčtování distribuce plynu zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel
(1) ČÁST A vyúčtování distribuce plynu obsahuje
a) identifikační údaje provozovatele distribuční soustavy uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání zákazníka, popřípadě další identifikační údaje zákazníka,
c) informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné,
d) vymezení zúčtovacího období datem prvního a posledního dne zúčtovacího období,
e) celkové množství plynu distribuovaného do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období v energetických jednotkách,
f) výši celkové fakturované částky za distribuci plynu a další služby podléhající regulaci cen s daní z přidané hodnoty a bez této daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za distribuci plynu a další služby podléhající regulaci cen za zúčtovací období, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o distribuci plynu,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za zúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) kontakt na poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy,
k) údaje nezbytné pro přístup zákazníka k doprovodné, případně doprovodné a podrobné části vyúčtování, pokud je vyúčtování zákazníkovi poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 1,
l) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li ČÁST A vyúčtování distribuce plynu daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).
(2) ČÁST B vyúčtování distribuce plynu obsahuje za každé odběrné místo
a) adresu a EIC kód odběrného místa nebo odběrných míst,
b) cenu za distribuci plynu,
c) hodnotu spotřeby plynu použitou pro zařazení odběrného místa zákazníka do odběrného pásma,
d) rozpis plateb a cen za distribuci plynu a další služby podléhající regulaci cen včetně jednotkové sazby účtované za zúčtovací období nebo jednotkových sazeb účtovaných za část zúčtovacího období, pokud během zúčtovacího období došlo k její změně, v členění:
1. celková platba za distribuci plynu a další služby podléhající regulaci cen,
2. platba za distribuci plynu a její členění na platbu za odebraný plyn a platbu za stálý plat nebo kapacitní složku ceny,
3. platba za činnost zúčtování operátorem trhu,
e) celkovou výši záloh uhrazených zákazníkem za distribuci plynu a další služby podléhající regulaci cen za zúčtovací období a rozpis těchto záloh podle data úhrady a jejich výše, pokud je povinnost hradit zálohy sjednaná ve smlouvě o distribuci plynu; v případě vyúčtování za více odběrných míst celkovou výši záloh za všechna odběrná místa,
f) celkové množství distribuovaného plynu v energetických jednotkách včetně hodnoty spalného tepla a přepočítacího koeficientu a u měření typu C údaj z měření k prvnímu dni zúčtovacího období, k poslednímu dni zúčtovacího období a k poslednímu dni kalendářního roku; není-li poslední den kalendářního roku prvním nebo posledním dnem zúčtovacího období, stanoví se údaj z měření podle přiřazeného typového diagramu dodávky podle právního předpisu, který stanoví Pravidla trhu s plynem4), pokud zákazník nezašle samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5),g) způsob stanovení údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5).
(3) ČÁST C vyúčtování distribuce plynu obsahuje informace o
a) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování distribuce plynu včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b) právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a provozovatelem distribuční soustavy spor ve věci týkající se distribuce plynu nebo jejího vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

§ 13
Náležitosti vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb, vyúčtování distribuce plynu a vyúčtování přepravy plynu poskytované zákazníkovi kategorie střední odběratel a velkoodběratel
(1) Vyúčtování dodávky plynu a souvisejících služeb obsahuje vždy samostatně vyčíslený údaj o jednotkové ceně, množství a celkové platbě za
a) přepravu plynu,
b) distribuci plynu,
c) činnost zúčtování operátorem trhu,
d) dodávku plynu,
e) překročení rezervované přepravní kapacity a velikost tohoto překročení,
f) překročení rezervované distribuční kapacity a velikost tohoto překročení.
(2) Vyúčtování přepravy plynu obsahuje vždy samostatně vyčíslené údaje podle odstavce 1 písm. a), c) a e).
(3) Vyúčtování distribuce plynu obsahuje vždy samostatně vyčíslené údaje podle odstavce 1 písm. b), c) a f).
(4) Vyúčtování dodávky plynu obsahuje vždy samostatně vyčíslený údaj podle odstavce 1 písm. d).
(5) Vyúčtování podle odstavců 1 až 4 dále obsahuje další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li vyúčtování daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).

§ 14
Náležitosti vyúčtování dodávky tepelné energie
(1) Na samostatné části vyúčtování dodávky tepelné energie nebo v části zřetelně oddělené od ostatních částí vyúčtování dodávky tepelné energie uvede dodavatel tepelné energie
a) identifikační údaje dodavatele tepelné energie uváděné na obchodních listinách podle obchodního zákoníku1),
b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, bydliště, sídlo nebo místo podnikání odběratele tepelné energie, popřípadě další identifikační údaje odběratele tepelné energie,
c) seznam odběrných míst s uvedením adresy a čísla nebo označení,
d) vymezení vyúčtovacího období datem prvního a posledního dne vyúčtovacího období,
e) celkové množství dodané tepelné energie za vyúčtovací období uvedené v GJ, kWh nebo MWh,
f) výši celkové fakturované částky za dodávku tepelné energie za vyúčtovací období bez daně z přidané hodnoty a s touto daní s uvedením výše sazby daně,
g) celkovou výši záloh uhrazených odběratelem za dodávku tepelné energie za vyúčtovací období,
h) výši přeplatku nebo nedoplatku za vyúčtovací období,
i) datum splatnosti přeplatku nebo nedoplatku a způsob jeho úhrady,
j) údaje nezbytné pro přístup odběratele k části vyúčtování podle ustanovení odstavce 2, případně podle odstavců 2 a 3, pokud je vyúčtování odběrateli poskytováno v rozsahu podle ustanovení § 4 odst. 2,
k) další náležitosti běžného daňového dokladu, je-li samostatná část vyúčtování dodávky tepelné energie daňovým dokladem podle zákona o dani z přidané hodnoty2).

(2) Vyúčtování dodávky tepelné energie dále pro každé odběrné místo obsahuje
a) datum a údaj měření dodávky tepelné energie k prvnímu dni vyúčtovacího období a k poslednímu dni vyúčtovacího období, popřípadě ke dni, kdy byla provedena výměna měřicího zařízení,
b) celkové množství dodané tepelné energie za vyúčtovací období včetně uvedení postupu jeho zjištění v případě poruchy nebo výměny měřicího zařízení,
c) cenu tepelné energie, vztaženou na jednotku tepelné energie, jde-li o jednosložkovou cenu tepelné energie, nebo výši jednotlivých složek vícesložkové ceny tepelné energie, vztažené na jednotku tepelné energie nebo na jednotku tepelného výkonu, které jsou uplatněny ve vyúčtovacím období,
d) výši nákladů na palivo nebo nakoupenou tepelnou energii, vztaženou na jednotku tepelné energie,
e) údaje potřebné pro výpočet jednotlivých složek ceny tepelné energie, jejichž výši je možné podle sjednané cenové doložky dodatečně upravovat,
f) výši celkové fakturované částky za dodávku tepelné energie za vyúčtovací období nebo vyčíslení podílu odběrného místa na nákladech za dodávku tepelné energie při společném měření množství dodané tepelné energie pro více odběrných míst,
g) údaje o množství tepelné energie spotřebovaném odběratelem tepelné energie v odběrném místě ve vyúčtovacím období a alespoň ve dvou předchozích vyúčtovacích obdobích srovnatelných z hlediska časového trvání a průběhu spotřeby, pokud dodavatel tepelné energie do odběrného místa v těchto obdobích tepelnou energii dodával; informace o množství tepelné energie ve vyúčtovacích obdobích se poskytuje alespoň jednou za kalendářní rok v takové podobě, která umožňuje srovnání roční spotřeby tepelné energie.

(3) Vyúčtování dodávky tepelné energie dále obsahuje informace o
a) způsobu uplatnění reklamace vyúčtování dodávky tepelné energie včetně údaje o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci vyúčtování uplatnit,
b) právech odběratele tepelné energie, vznikne-li mezi odběratelem a dodavatelem tepelné energie spor ve věci týkající se dodávky tepelné energie nebo jejího vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů,
c) kontaktních údajích na Energetický regulační úřad, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Státní energetickou inspekci s uvedením adresy sídla včetně adresy elektronické podatelny, telefonního čísla a adresy webových stránek.

ČÁST ČTVRTÁ
TERMÍNY VYÚČTOVÁNÍ DODÁVKY ELEKTŘINY, PLYNU NEBO TEPELNÉ ENERGIE A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB

§ 15
Termíny vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu a souvisejících služeb, vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu, vyúčtování distribuce elektřiny nebo plynu a vyúčtování přepravy plynu
(1) Délka zúčtovacího období je zpravidla 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, pokud se smluvní strany nedohodnou na kratší délce zúčtovacího období; ustanovení odstavce 2 tím není dotčeno.
(2) Neumožnil-li zákazník provozovateli distribuční soustavy odečet údajů z měřicího zařízení pro účely vyúčtování distribuce elektřiny nebo plynu za zúčtovací období ani nepředal provozovateli distribuční soustavy údaje z měření podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3), nebo podle právního předpisu, který upravuje měření plynu5), poskytne provozovatel distribuční soustavy dodavateli elektřiny nebo dodavateli plynu vyúčtování distribuce elektřiny nebo plynu po provedení odečtu měřicího zařízení nebo zjištění náhradních údajů z měření elektřiny nebo plynu podle právního předpisu, který upravuje měření elektřiny3), nebo právního předpisu, který upravuje měření plynu5), nejdéle však za období 14 kalendářních měsíců.
(3) Dodavatel elektřiny, dodavatel plynu, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy poskytne zákazníkovi na jeho vyžádání bezplatně mimořádné vyúčtování k 31. prosinci kalendářního roku, pokud zákazník společně s vyžádáním mimořádného vyúčtování zašle dodavateli elektřiny, dodavateli plynu, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle jiného právního předpisu3),5).
(4) Dodavatel elektřiny, dodavatel plynu, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy poskytne zákazníkovi bezplatně mimořádné vyúčtování, pokud zákazník ukončil odběr elektřiny nebo plynu v odběrném místě nebo změnil dodavatele elektřiny nebo dodavatele plynu.

§ 16
Termíny vyúčtování dodávky tepelné energie
(1) Dodavatel tepelné energie provádí odběrateli bezplatně vyúčtování dodávky tepelné energie nejméně jednou za kalendářní rok, a to k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem vyúčtovacího období. Vyúčtování dodávky tepelné energie za kalendářní rok poskytuje dodavatel odběrateli nejpozději do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak.
(2) V případě, že je vyúčtovací období kratší než kalendářní rok, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto vyúčtovacího období, nejpozději do konce následujícího měsíce.

ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÉ A PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 17
Společné ustanovení
Pro vyúčtování, které poskytuje zákazníkovi dodavatel poslední instance, se ustanovení této vyhlášky upravující rozsah a náležitosti vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu a souvisejících služeb nebo vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu použijí přiměřeně.

§ 18
Přechodné ustanovení
Podle této vyhlášky se poprvé postupuje při poskytnutí vyúčtování za zúčtovací období nebo za příslušnou část zúčtovacího období, které skončí po 31. lednu 2012, s výjimkou poskytnutí mimořádného vyúčtování podle ustanovení § 14 odst. 3; mimořádné vyúčtování poskytnuté podle ustanovení § 14 odst. 3 k 31. prosinci 2011 nemusí splňovat obsahové náležitosti stanovené touto vyhláškou.

ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 19
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 2011.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r.
1) § 13a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny.
4) Vyhláška č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu.
	

zákon 116/1990 O nájmu z bytu zrušen občanským zákoníkem od 1.1.2014

NV 468/2012 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů

NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 5. prosince 2012 o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů
Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 61/2005 Sb.:
§ 1 Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje podmínky použití finančních prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů.
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) domem budova s nejméně čtyřmi samostatnými byty1), ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena, postavená na území České republiky,
b) opravou nebo modernizací domu činnost uvedená v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 3  Podmínky pro poskytnutí úvěru
(1) Úvěr lze poskytnout fyzické nebo právnické osobě, která je vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu, nebo bytu1) v domě.
(2) V domě, ve kterém vzniká společenství vlastníků jednotek podle zákona upravujícího vlastnictví bytů, lze úvěr poskytnout i této právnické osobě.
(3) Úvěr lze poskytnout, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) předmětem opravy nebo modernizace domu musí být opravy a modernizace uvedené v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení, ledaže stav domu některou opravu nebo modernizaci uvedenou v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení pod jednotlivými položkami prokazatelně nevyžaduje,
b) písemná žádost o úvěr podle § 4 je podána před zahájením opravy nebo modernizace domu,
c) dodavatelem opravy nebo modernizace domu jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají systém řízení jakosti zaveden a certifikován způsobem odpovídajícím příslušné české technické normě2),
d) opravy nebo modernizace domu jsou stavebním úřadem povoleny nebo jsou stavebnímu úřadu řádně ohlášeny, pokud stavebnímu povolení nebo ohlášení podléhají, anebo se jedná o udržovací práce nařízené podle stavebního zákona,
e) úvěr je dostatečně zajištěn.
(4) Dojde-li při opravě nebo modernizaci domu ke změně stavby podle stavebního zákona, nebo k větší změně dokončené budovy podle zákona upravujícího hospodaření energií, musí být splněny požadavky podle zvláštního právního předpisu upravujícího energetickou náročnost budov, s tím, že obvodový plášť budovy bude splňovat alespoň požadovanou hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla Uem [W/(m2.K)]. To neplatí, jde-li o opravu nebo modernizaci domu, který nebyl postaven v některé z typizovaných konstrukčních soustav uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
(5) Na tentýž druh opravy nebo modernizace stejných stavebních prvků domu může být úvěr poskytnut pouze jednou.
(6) Úvěr podle tohoto nařízení se neposkytne na činnosti, na které byla poskytnuta podpora z jiných státních nebo evropských fondů.
§ 4
Žádost o úvěr
(1) Žádost o úvěr obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a datum narození, je-li žadatelem fyzická osoba,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, identifikační číslo osoby a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo podnikání, liší-li se od adresy trvalého pobytu, je-li žadatelem podnikající fyzická osoba,
c) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, je-li žadatelem právnická osoba.
(2) K žádosti o úvěr žadatel přiloží
a) doklad o vlastnictví domu nebo bytu, na jehož opravu nebo modernizaci má být poskytnut úvěr,
b) prohlášení žadatele o tom, že ke dni podání žádosti o úvěr nemá splatný nedoplatek k veřejnému rozpočtu nebo ke zdravotní pojišťovně,
c) prohlášení žadatele, že v době podání žádosti a po dobu 3 let před podáním žádosti není a nebyl v úpadku či likvidaci ani mu úpadek nehrozí, nebyl a není proti žadateli veden výkon rozhodnutí, proti žadateli není zahájeno nebo vedeno trestní řízení a nebyl odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti žadatele nebo pro hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku,
d) čestné prohlášení o čerpání podpory de minimis podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3) za poslední 3 roky,
e) projektovou dokumentaci navrhované opravy nebo modernizace domu zpracovanou autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem činným ve výstavbě,
f) průkaz energetické náročnosti budov podle zákona o hospodaření energií,
g) rozpočet, ve kterém musí být zvlášť uvedeny položky nákladů na opravu nebo modernizaci domu, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
h) doklad o podlahové ploše bytů v domě, na jehož opravu nebo modernizaci má být poskytnut úvěr,
i) v případech, kdy stav domu prokazatelně nevyžaduje některou opravu nebo modernizaci uvedenou v části A přílohy č. 1 k tomuto nařízení, potvrzení o této skutečnosti vydané osobou podle písmene e).
(3) Není-li žádost o úvěr úplná, vyzve Fond žadatele ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti o úvěr, aby ji ve lhůtě stanovené Fondem doplnil. Fond může žadatele vyzvat také k doplnění dalších podkladů potřebných k posouzení účelu úvěru a schopnosti žadatele úvěr splácet. Jestliže žadatel ve stanovené lhůtě požadované údaje nedoplní, smlouvu o poskytnutí úvěru nelze uzavřít.
(4) Po předběžném vyhodnocení žádosti žadatel na písemnou výzvu Fondu doloží
a) oprávněnost plánované opravy nebo modernizace některým z těchto dokladů nebo prohlášení:
1. pravomocné stavební povolení nebo veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, kterou lze stavební povolení nahradit, nebo doklad o oznámení certifikátu autorizovaného inspektora příslušnému stavebnímu úřadu,
2. souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby, nebo
3. prohlášení žadatele, že stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení4),
b) smlouvu o provedení stavby uzavřenou se zhotovitelem stavby, pokud stavbu neprovádí sám žadatel,
c) doklad prokazující splnění podmínky podle § 3 odst. 3 písm. c).

§ 5 Výše úrokové sazby a výše úvěru
(1) Výše úrokové sazby nesmí být nižší než základní referenční sazba Evropské unie5).
(2) V případě, že úroková sazba je nižší než základní referenční sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity žadatele a zajištění úvěru, výše úvěru je omezena v souladu s pravidly poskytování podpory de minimis podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3).
(3) Výše úvěru nesmí přesáhnout 90 % rozpočtových nákladů na opravy nebo modernizace domu uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 6
Smlouva o poskytnutí úvěru a podmínky čerpání úvěru
(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto nařízením a má-li Fond na poskytnutí úvěru finanční prostředky, může předložit žadateli návrh smlouvy o poskytnutí úvěru.
(2) Pokud Fond neposkytne úvěr, sdělí žadateli tuto skutečnost písemně a bez zbytečného odkladu.
(3) Nebude-li z důvodů na straně žadatele uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru nejpozději do 2 měsíců od obdržení výzvy Fondu k uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru, nebude úvěr poskytnut.
(4) Čerpání úvěru musí být zahájeno do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru.
(5) Oprava nebo modernizace domu musí být ukončena do 3 let ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru.
(6) Po dobu splácení úvěru, nejméně však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru, nelze užívat dům nebo byt k jiným účelům než k bydlení.
(7) Pokud bude vydáno rozhodnutí o odstranění domu, na jehož opravu nebo modernizaci byl úvěr poskytnut, je příjemce úvěru povinen oznámit tuto skutečnost Fondu, a to do 30 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci.
(8) Smlouva o poskytnutí úvěru musí obsahovat ujednání o smluvní pokutě především pro případ, že příjemce úvěru je v prodlení se zaplacením splátek úvěru ve sjednané výši nebo nedodrží podmínky uvedené v § 3 a v odstavcích 5 až 7.
§ 7
Splácení úvěru
(1) Dobu splácení úvěru lze ve smlouvě o poskytnutí úvěru sjednat nejdéle na 30 let ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru. Na žádost příjemce úvěru může být počátek splácení jistiny úvěru odložen nejdéle na dobu do 2 měsíců od ukončení opravy nebo modernizace. Na žádost příjemce úvěru může Fond upravit dobu splácení úvěru. Celková doba splácení úvěru nesmí překročit dobu stanovenou ve větě první.
(2) Fond může požadovat okamžité splacení úvěru,
a) dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví domu nebo bytu na jinou osobu a nový vlastník nepřevezme v plném rozsahu závazek ke splacení zbývající části úvěru nebo zbývající část úvěru není dostatečně zajištěna,
b) pokud se zjistí, že příjemce úvěru poskytl nesprávné údaje, na základě kterých byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, nebo porušil podmínky uvedené v § 6 odst. 5 až 7,
c) je-li příjemce úvěru v prodlení se zaplacením nejméně 2 měsíčních splátek úvěru ve sjednané výši a neuhradí-li tyto dlužné částky nejdéle do 30 dnů od doručení písemné výzvy,
d) nabude-li právní moci rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o změně účelu užívání domu nebo bytu nebo o odstranění domu.

§ 8  Přechodné ustanovení
(1) Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 299/2001 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.
(2) Za předčasné splacení celé jistiny podle § 7 odst. 2 nařízení vlády č. 299/2001 Sb. se nepovažuje refinancování úvěru poskytnutého bankou na opravy a modernizace domů, za předpokladu, že nově sjednaný úvěr je poskytnut pouze k úhradě nesplacené části úvěru, k němuž se podpora vztahuje. To platí i v případech refinancování úvěrů přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 9  Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů.
2. Nařízení vlády č. 398/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů.
3. Nařízení vlády č. 152/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění nařízení vlády č. 398/2002 Sb.
4. Nařízení vlády č. 325/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění pozdějších předpisů.
5. Nařízení vlády č. 118/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy, modernizace nebo regenerace panelových domů, ve znění pozdějších předpisů.
6. Nařízení vlády č. 310/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 299/2001 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10  Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.
Předseda vlády:  RNDr. Nečas v. r.  Ministr pro místní rozvoj:  Ing. Jankovský v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 468/2012 Sb.
Seznam oprav a modernizací domů, na které lze poskytnout podporu
Část A
Položka č.
1 Sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby
2 Sanace statických poruch nosné konstrukce
3 Oprava obvodového pláště a reprofilace styků dílců obvodového pláště
4 Oprava lodžií nebo balkónů včetně zábradlí
5 Zateplení neprůsvitného obvodového pláště se současnou sanací obvodového pláště
6 Náhrada vnějších otvorových výplní tepelně technicky, případně hlukově dokonalejšími materiály
7 Opravy a zateplení střech včetně nástaveb, kterými jsou například strojovny, pergoly atd.
8 Vyregulování otopné soupravy
9 Oprava nebo výměna rozvodů zdravotních instalací a plynu
Část B
Položka č.
10 Výměna balkónů nebo oprava lodžií, balkonů včetně zábradlí
11 Zateplení vybraných vnitřních konstrukcí
12 Zkvalitnění ústřední regulace otopné soupravy
13 Oprava nebo výměna výtahu včetně nutných zásahů do konstrukce výtahové šachty
14 Oprava nebo výměna elektrických zařízení a rozvodů; silnoproud, slaboproud

Část C
Položka č.
15 Výměna vstupních stěn do objektů s uplatněným řešení, které zabezpečuje jejich ochranu před ničením vandaly
16 Repase nebo výměna vstupních dveří do bytů
17 Oprava objektových předávacích stanic nebo strojoven se zařízením pro přípravu teplé užitkové vody
18 Modernizace otopné soustavy včetně využití obnovitelných zdrojů energie spojená s výměnou rozvodů a případně otopných těles
19 Oprava nebo modernizace bytového jádra včetně rozvodů elektřiny, zdravotních instalací a plynu
20 Oprava nebo modernizace vzduchotechniky
21 Zřízení nového výtahu anebo oprava nebo výměna výtahu včetně nutných zásahů do konstrukce výtahové šachty
22 Oprava hromosvodů a protipožárních zařízení a konstrukcí

Část D
Položka č.
23 Instalace termosolárních panelů
24 Zasklení lodžií nebo balkónů
25 Obnova předložených vstupních schodů a zábradlí, zídek a dlažby
26 Oprava vnitřních stěn a stropů
27 Oprava nášlapných vrstev a konstrukcí podlah ve společných prostorách
28 Oprava komunikačních prostor
29 Úprava vstupního a schodišťového prostoru včetně schránek a osvětlení
30 Měření spotřeby tepla na vytápění, spotřeby teplé užitkové vody, spotřeby studené vody
31 Náhrada rozvodů plynu pro vaření za rozvod elektřiny
32 Modernizace rozvodu teplé užitkové vody, zejména pákové baterie, izolace stoupacího potrubí, bytový vodoměr teplé užitkové vody
33 Změny dispozičního řešení bytu
34 Bytové mezonetové nástavby při sloučení bytu v nejvyšším podlaží
35 Projektové práce, projektová dokumentace
36 Statický posudek
37 Revize technického zařízení budov
38 Získání průkazu energetické náročnosti budovy

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 468/2012 Sb.
Seznam typizovaných konstrukčních soustav realizovaných v hromadné výstavbě panelových domů
T 1
T 5
T 11
T 12
T 13
T 14
T 15
T 16
T 17
T 20
T 22
T 42
T 52
G 40
G 55
G 57
G 58
G 59
G OS 64
G OS 66
T 01 B
T 02 B
T 03 B
T 05 B
T 06 B
T 08 B
T OB-Nitra
T 09 B
B 2
B 4
VM OS
VO S
VP OS
B 60
B 70
B 70 - 360
MS Průmstav
PS 61
PS 69
PS 69/2
HK60
HK65
HK69
HKS 70
HKS G
BP 70 OS
VVÚ ETA
Larsen & Nielsen
BANKS
OP 1.11
OP 1.13
OP 1.21
OP 1.31
Krajské materiálové varianty blokopanelových domů
Bytové domy postavené panelovou technologií v regionech po Sovětské armádě
1) § 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.
2) ČSN EN ISO 9001 nebo 9002.
3) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.
4) § 103 stavebního zákona.
5) Sdělení Komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (2008/C 14/02) ze dne 19. ledna 2008
   
		

NV 440/2013 stanoví výše pro rok 2014-příspěvek na bydlení-nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. prosince 2013, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1  (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 za kalendářní měsíc částku:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona	Kč
jedna	1835
dvě	2511
tři	3284
čtyři a více	3960
(2) Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 za kalendářní měsíc:Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona	Kč
jedna	687
dvě	940
tři	1230
čtyři a více	1520

§ 2
Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014 pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona	
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha	více než 100000	50000 - 99999	10000 - 49999	do 9999
jedna	7711	6156	5873	5028	4809
dvě	11081	8952	8566	7409	7110
tři	15096	12312	11807	10294	9903
čtyři a více	18899	15542	14932	13108	12636
b) bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků:
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona	
Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč
Praha	více než 100000	50000 - 99999	10000 - 49999	do 9999
          jedna	4448	4448	4448	4448	4448
          dvě	6644	6644	6644	6644	6644
          tři	9263	9263	9263	9263	9263
 čtyři a více	11792	11792	11792	11792	11792
§ 3  Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2014.
§ 4  Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády:  Rusnok v. r.    Ministr práce a sociálních věcí: Koníček v. r.

                	

453/2013 podrobností a postupu pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě

 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. prosince 2013 o stanovení podrobností a postupu pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě
Vláda nařizuje podle § 2249 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:
§ 1  Úvodní ustanovení
Toto nařízení stanoví podrobnosti a postup pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě pro právní vztahy založené nájemní smlouvou, ve které se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci byt, dům nebo jiný než obytný prostor (dále jen „byt“) k zajištění jeho bytových potřeb.
§ 2  Vymezení pojmů
Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) srovnatelným nájemným nájemné placené v současné době za srovnatelný byt v domě ve srovnatelném místě a v obdobných dalších podmínkách rozhodných pro výši ujednaného nájemného,
b) srovnatelným nájemným obvyklým v daném místě souhrnná veličina srovnatelných nájemných,
c) charakteristikou právní a věcné skutečnosti ovlivňující výši nájemného uvedené v přílohách č. 1 a 2 k tomuto nařízení.
§ 3
Zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě
(1) Ke zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě se pro konkrétní byt použijí následující způsoby
a) pořízení posudku znalce o výši obvyklého nájemného, která je pro konkrétní byt považována za srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě,
b) stanovení na základě prokazatelného doložení výše nejméně 3 srovnatelných nájemných.
(2) Je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat jiný než obytný prostor, pro zjištění srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě se použije odstavec 1 přiměřeně.
§ 4 Posuzování srovnatelnosti
(1) Při posuzování srovnatelnosti musí existovat shoda alespoň v některých z variant charakteristik, a to v odpovídajícím množství charakteristik, které podstatně ovlivňují výši nájemného.
(2) Srovnatelnost nájemného je podmíněna shodou ve variantách charakteristik, a to
a) srovnatelností nájemních vztahů v rozsahu práv a povinností a
b) srovnatelností obytné hodnoty bytu.
(3) Při zjišťování srovnatelnosti se nezohledňuje nájemné z bytů, které
a) jsou pronajaty jako byty služební,
b) nejsou pronajaty jako obytné prostory, a to ani zčásti,
c) jsou přenechány k přechodnému užívání nebo krátkodobému účelu,
d) jsou družstevními byty užívanými členy družstva,
e) jsou byty zvláštního určení,
f) mají nájemné limitováno v souvislosti s podporou z veřejných prostředků.
(4) Při zjišťování srovnatelnosti se nezohledňuje nájemné
a) z obytných prostorů užívaných na základě smlouvy o ubytování,
b) z bytů, ve kterých je výše nájemného ovlivněna zvláštní oblibou nájemce pronajímatelem.
(5) Při zjišťování srovnatelnosti se nezohledňují charakteristiky, které souvisejí se subjektivním hodnocením nájemce pronajímatelem, především ve vztahu k jeho sociálnímu postavení.
(6) Za srovnatelné nájemné nelze považovat nájemné ujednané jako paušální platba podle zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.
§ 5 Srovnatelnost nájemních vztahů a obytné hodnoty bytu
(1) Při posuzování srovnatelnosti nájemních vztahů je nezbytné srovnávat nájemné z nájmu o stejném rozsahu práv a povinností uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2) Pro doložení srovnatelnosti obytné hodnoty bytu musí být shodou zastoupena minimálně jedna varianta z každé skupiny charakteristik uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
§ 6 Srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě
(1) Při postupu podle § 3 odst. 1 písm. a) je výše obvyklého nájemného pro konkrétní byt uvedená v posudku znalce srovnatelným nájemným obvyklým v daném místě.
(2) Při postupu podle § 3 odst. 1 písm. b) se srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě vyjádří jako interval, a to
a) jako střední hodnota plus minus směrodatná odchylka z jednotlivých srovnatelných nájemných při jejich počtu větším než 30,
b) jako interval z rozdělení jednotlivých srovnatelných nájemných bez krajních hodnot, to je vyloučením jedné šestiny hodnot na spodním a jedné šestiny hodnot na horním okraji rozdělení při jejich počtu 12 až 30, nebo
c) jako interval vymezený nejnižší a nejvyšší z doložených hodnot srovnatelného nájemného při jejich počtu menším než 12.
(3) Pokud je v daném místě hodnota všech srovnatelných nájemných stejná, je tato konkrétní hodnota hodnotou srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě.
§ 7
Pro účely stanovení nároku a výše dávek podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, se ustanovení § 4, 5 a 6 nepoužijí.

§ 8  Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády: Rusnok v. r.
Ministr pro místní rozvoj:  Lukl v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 453/2013 Sb.
Charakteristiky nájemních vztahů
Charakteristiky nájemních vztahů, které se použijí ke zjištění srovnatelného nájemného, jsou zejména:
1. Délka nájmu
Varianty charakteristiky
a) krátkodobý nájem do 1 roku,
b) nájem na dobu určitou, delší než 1 rok,
c) nájem na dobu neurčitou.
2. Možnost podnájmu
Varianty charakteristiky
a) ujednána možnost podnájmu části bytu,
b) ujednána možnost podnájmu celého bytu,
c) ujednán zákaz podnájmu.
3. Platba jistoty

Varianty charakteristiky
a) nepožadovaná jistota,
b) jistota v maximální výši stanovené občanským zákoníkem,
c) jistota ve výši nižší než stanovené občanským zákoníkem.
4. Ujednání o zvláštních právech a povinnostech nájemce
Varianty charakteristiky
a) ujednán nájem spojený s pomocí v domácnosti pronajímatele,
b) nájem spojený s úklidem v domě,
c) nájem spojený s péčí o zahradu,
d) ujednané povinnosti sankčního charakteru,
e) právo nájemce užívat přilehlou zahradu u domu.
5. Existence inflační doložky
Varianty charakteristiky
a) existence ujednání o každoročním přizpůsobení nájemného růstu cen,
b) existence ujednání o každoročním přizpůsobení nájemného změnám měnového kurzu.
6. Interval placení nájemného
Varianty charakteristiky
a) nájemné placeno předem na každý měsíc,
b) nájemné placeno předem na delší platební období než 1 měsíc.
7. Výpovědní doba
Varianty charakteristik
a) 3 měsíční výpovědní doba stanovená občanským zákoníkem,
b) ujednaná výpovědní doba delší než 3 měsíce.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 453/2013 Sb.
Skupiny charakteristik obytné hodnoty bytu
Pro posuzování srovnatelnosti obytné hodnoty bytu je vymezeno 5 hlavních skupin charakteristik:
1. Druh stavby a druh bytu
Způsob stavebního provedení domu a bytu, zejména rozlišení, zda se byt nachází v rodinném domě, ve standardizovaném řadovém domě, popřípadě dvojdomku, nebo v nájemním bytovém domě. Další varianty charakteristiky jsou např. poloha bytu uvnitř domu, rozsah oslunění či zastínění.
Varianty charakteristik jsou zejména
rodinný dům, bytový dům, byt v domě, kde nepřevažuje funkce bydlení, mnohopodlažní dům, nízkopodlažní dům, panelový dům, jiný než panelový dům, standardní typ bytu, byt, který není pod uzavřením, suterénní byt, přízemní byt, mezonetový byt.
2. Velikost obytného prostoru
Zpravidla je nájemné za čtvereční metr menších bytů vyšší než nájemné u bytů s větší podlahovou plochou. Srovnatelné nájemné musí být tedy doloženo z bytů obdobné velikosti. Pro uznání srovnatelnosti je nezbytné, aby byla celková plocha bytů určena také podle stejné definice. Přestože plochy teras, balkonů, lodžií popřípadě sklepů, které nejsou místnostmi, nelze započítat do podlahové plochy bytu, je možné je započítat, pokud budou započítány i ve srovnatelných bytech. Samotná existence teras, balkonů, lodžií a sklepů se však zároveň může objevit v další skupině charakteristik obytné hodnoty - konkrétně ve vybavení obytného prostoru.
Varianty charakteristik jsou zejména
velikostní kategorie bytu (velký, střední, malý byt), údaj o celkové ploše bytu.
3. Vybavení obytného prostoru
Vybavením se chápe vše, co pronajímatel poskytuje nájemci ke stálému použití, a to za předpokladu, že úhrada za užívání tohoto vybavení je součástí hrazeného nájemného. Pro hodnocení srovnatelnosti nemůže být uvažováno takové vybavení, které pořídil, a náklady s tím spojené nesl, nájemce.
Varianty charakteristik jsou zejména
vytápění lokální na pevná paliva, možnost vytápění pouze některých místností, nemožnost přístupu k teplé vodě, neexistence základního zařízení a vybavení (WC nebo koupelny popřípadě sprchového koutu) pod uzavřením v bytě, existence více koupelen, existence více WC, existence více vestavěných skříní, kuchyně vybavena kuchyňskou linkou, mimořádně kvalitní podlahové krytiny, existence spíže, šatních prostor, prádelny, a také balkonu, terasy či lodžie, existence výtahu, sklepních či půdních prostor přístupných nájemci.
4. Stav budovy a stav bytu
Způsob výstavby budovy a bytu, stavební a energetický stav budovy, popřípadě bytu.
Varianty charakteristik jsou zejména nevyhovující stav pláště budovy a střechy včetně oken a vchodových dveří, mimořádně dobrý stav pláště budovy a střechy po stránce stavební i vzhledové (atypická okna, štuky, sgrafita), tepelná izolace obvodového pláště, střechy a vchodů domu, modernizace rozvodů v domě (elektro, voda, odpad a rozvody nízkého napětí), klasifikační třída energetické náročnosti budovy vyjadřující úspornost provozu, nevyhovující stav bytu, například pro opakovaný výskyt plísní, modernizovaná koupelna, zdvojené či ztrojené izolační prosklení u všech oken a vnějších dveří, ochrana před vloupáním, modernizované elektroinstalace, rozvody a odpady v bytě.
5. Umístění bytu v místě
Umístění bytu působí na nájemné výrazně a komplexně. Umístění bytu může být individuálně velmi rozdílně posuzováno. Pro kvalitu polohy jsou především významné poměry obytné oblasti, v níž se byt nachází. Význam umístění bytu v místě pro výši nájemného roste s velikostí obcí. Adresa srovnávaných bytů v některých případech může být dostačujícím vyjádřením shody v charakteristice „umístění bytu v místě“.
Varianty charakteristik jsou zejména dostupnost služeb dobrá/špatná, dopravní obslužnost dobrá/špatná, hustá/řídká okolní zástavba/samota, rozsah zeleně a volného prostoru značný/nedostatečný, zhoršení stavu místa hlukem, zápachem, prachem, dobrá/špatná infrastruktura

366/2013 Nařízení vlády o úpravě některých náležitostí souvisejících s bydlením

 NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 30. října 2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:
ČÁST PRVNÍ  OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Toto nařízení upravuje
a) způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce,
b) části nemovité věci, které jsou společné,
c) podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.
(2) Ustanovení tohoto nařízení týkající se bytu platí také pro nebytový prostor.

ČÁST DRUHÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU PODLAHOVÉ PLOCHY
§ 2 Prostorové ohraničení bytu
  Pro účely výpočtu podlahové plochy je byt, jako prostorově oddělená část domu, ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově oddělené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt; obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor.
§ 3  Způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce
(1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.
(2) Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem stanoveným v odstavci 1 a plocha pouze dolního průmětu schodiště.
(3) V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště. Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.
(4) Vypočtená podlahová plocha bytu podle odstavců 1 až 3 se uvádí v m2 a zaokrouhluje na jedno desetinné místo tak, že pět setin m2 a více se zaokrouhluje směrem nahoru, k méně než pěti setinám m2 se nepřihlíží.

ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÉ ČÁSTI NEMOVITÉ VĚCI

§ 4
Společnými částmi nemovité věci může být vedle pozemku, na němž je dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu.
Společné části domu
§ 5
(1) Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména
a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,
b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních,
c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,
d) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),
e) výkladní skříň (výkladce) v rozsahu, v jakém se nachází v rovině obvodové stěny domu, včetně vnějšího skla a rolety výkladce, která je vždy ve výlučném užívání vlastníka jednotky, kromě částí výkladce vstupujících od vnitřního povrchu obvodové stěny do vnitřního prostoru místnosti,
f) balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky,
g) domovní kotelny, místnosti výměníkových (předávacích) stanic, včetně všech technických zařízení a součástí, nejsou-li ve vlastnictví jiné osoby,
h) výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů, autovýtahů a autoplošin, vnější požární schodiště,
i) půdy, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny, sklepní kóje a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu,
j) bazény, dále prostory, v nichž jsou umístěna parkovací místa, pokud nejsou zahrnuty v jednotce.
(2) Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.
(3) Podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.

§ 6
Společnými částmi domu jsou dále
a) přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod,
b) rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem,
c) rozvody plynu až k uzávěru pro byt,
d) rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií,
e) jde-li o centrální vytápění, celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části,
f) protipožární zařízení, nouzové osvětlení včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí,
g) veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud byla pořízena jako společná; to se netýká zařízení vzduchotechniky, pořídí-li je vlastník jednotky; obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací,
h) systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,
i) rozvody telefonu, domácí zvonek, vnitřní vybavení a umělecká výzdoba společných částí domu, vjezdové závory, brány, vrata a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomuto účelu určeno.

ČÁST ČTVRTÁ
PODROBNOSTI O ČINNOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE SPRÁVY DOMU A POZEMKU
Činnosti týkající se správy domu a pozemku
§ 7
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména
a) provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady,
b) revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu,
c) údržba pozemku a údržba přístupových cest na pozemku,
d) uplatnění práva vstupu do bytu v případě, že vlastník jednotky upravuje stavebně svůj byt, včetně možnosti požadovat v odůvodněných případech předložení stavební dokumentace, pokud je podle jiných právních předpisů vyžadována, pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části domu.

§ 8
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména
a) zajišťování veškeré správní, administrativní a operativně technické činnosti, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, uchovávání dokumentace stavby odpovídající jejímu skutečnému provedení podle jiných právních předpisů1) a zajišťování dalších činností, které vyplývají pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku z jiných právních předpisů,
b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,
c) vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání, řádné hospodaření s finančními prostředky, vedení seznamu členů společenství vlastníků jednotek,
d) uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek,
e) činnosti spojené s provozováním společných částí a technických zařízení, která slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek v domě, včetně sjednávání s tím souvisejících smluv,
f) výkon činností vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek.

§ 9
Neplní-li vlastník jednotky povinnost udržovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu, a přímo hrozí nebezpečí, že dojde k poškození jiného bytu, je osoba odpovědná za správu domu oprávněna činit opatření ke zjednání nápravy i v případě, že nejde o ohrožení nezávadného stavu domu jako celku. Právo vlastníka jednotky činit opatření k nápravě tím není dotčeno.

§ 10
(1) Pro účely správy domu a pozemku je osoba odpovědná za správu domu a pozemku oprávněna sjednávat smlouvy týkající se zejména
a) zajištění činností spojených se správou domu a pozemku,
b) zajištění dodávek služeb spojených s užíváním společných částí a spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž dodávky si vlastníci jednotek zajišťují u dodavatele přímo,
c) pojištění domu,
d) nájmu společných částí domu a
e) zajištění provozu vybraných technických zařízení spojených s užíváním společných částí domu a s užíváním jednotek, ke kterým nemá osoba odpovědná za správu domu a pozemku oprávnění je provozovat, jako jsou domovní kotelny, výměníkové (předávací) stanice, dieselagregáty a podobná vyhrazená technická zařízení.
(2) Osoba odpovědná za správu domu a pozemku dohlíží na plnění uzavřených smluv a vymáhá nároky z porušení povinností druhé smluvní strany.

§ 11

Osoba odpovědná za správu domu a pozemku je oprávněna, určí-li tak shromáždění vlastníků jednotek, uzavřít nebo měnit smlouvu s osobou, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku.

§ 12

Pro účely rozvržení příspěvků ve stejné výši na každou jednotku podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se odměnami osoby, která dům spravuje, rozumí odměna správce v domě, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek; odměnami členů orgánů osoby, která dům spravuje, se rozumí odměny členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek.
Některé další činnosti společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku

§ 13

(1) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž pořizovací cena nedosáhne v kalendářním roce souhrnné částky 10000 Kč, dále rozhodování o zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž zůstatková cena v kalendářním roce nepřesahuje v souhrnu 10000 Kč; to neplatí, pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.

(2) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují-li náklady v jednotlivých případech částku 1000 Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud se jedná o opravy způsobené havárií na společných částech, nebo pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.

§ 14
(1) K nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek nebo k jinému nakládání s nimi může shromáždění vlastníků jednotek dát předchozí souhlas jen v případě, jde-li o nabytí nemovité věci pro účely správy domu a pozemku; rozhodování v této záležitosti statutárnímu orgánu společenství vlastníků jednotek nepřísluší.
(2) Ke sjednání úvěru a k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil, je oprávněno shromáždění vlastníků jednotek dát souhlas jen pro účely správy domu a pozemku, především pro opravy, úpravy společných částí nebo změny stavby, jejichž realizace byla schválena usnesením shromáždění vlastníků jednotek.

Hospodaření společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku
§ 15
Rozpočet na kalendářní rok, sestavený podle pravidel určených ve stanovách, schvaluje shromáždění vlastníků jednotek, které také schvaluje výsledky jeho plnění v rámci schválení zprávy o hospodaření společenství vlastníků jednotek.

§ 16
(1) Příjmem společenství vlastníků jednotek jsou zejména
a) příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku,
b) úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku,
c) úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami za plnění spojená nebo související s užíváním jednotky podle § 1181 občanského zákoníku, včetně nedoplatků z jejich vyúčtování, a pokuty za nesplnění povinnosti vlastníka jednotky podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,
d) úroky z vkladů na bankovních účtech společenství vlastníků jednotek,
e) penále, úroky z prodlení a smluvní pokuty zaplacené třetími osobami za porušení povinností ze smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek,
f) pojistné plnění z pojistných smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek týkající se společných částí a bonifikace za příznivý škodní průběh a
g) příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství vlastníků jednotek.
(2) Příjmem společenství vlastníků jednotek nejsou příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi, a to i v případě, že jsou hrazeny na bankovní účet společenství vlastníků jednotek; jde zejména o tyto příjmy
a) nájemné z pronájmu společných částí domu,
b) úroky z prodlení placené z důvodu prodlení nájemců těchto společných částí s platbami nájemného a s úhradami za plnění spojená s užíváním těchto společných částí včetně nedoplatků z jejich vyúčtování a
c) příjmy od třetích osob plynoucí z provozování technických zařízení v domě pro tyto osoby.

§ 17 Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti
Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména
a) náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,
b) náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,
c) náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy,
d) náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné, a
e) náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.

ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 18
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády:
Rusnok v. r.
Ministr pro místní rozvoj:
Lukl v. r.
1) Například vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb               	
                	
                	

359/2013 ČUZK vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu

359/2013 VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2013 o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):
§ 1
(1) Vzor formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu (dále jen „návrh na vklad“) do katastru nemovitostí v listinné podobě je uveden v příloze k této vyhlášce.
(2) Formulář návrhu na vklad do katastru nemovitostí lze vyplnit rovněž v elektronické podobě prostřednictvím aplikace, která je dostupná na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
§ 2
Návrhy na vklad vlastnického práva, zástavního práva, podzástavního práva, věcného břemene a předkupního práva, které bylo zřízeno jako právo věcné, k pozemkům, stavbám a jednotkám vymezeným podle zákona o vlastnictví bytů lze do 31. prosince 2014 předkládat i na formuláři podle vyhlášky č. 401/2011 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí.
§ 3
Vyhláška č. 401/2011 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí, se zrušuje.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda:  Ing. Večeře v. r. Příloha k vyhlášce č. 359/2013 Sb.

067/2013 související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů

67 ZÁKON ze dne 19. února 2013, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tento zákon upravuje některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby.
(2) Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor.
(3) Tento zákon se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb.
(4) Veškerá ujednání podle tohoto zákona musí mít písemnou formu.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poskytovatelem služeb
1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího vlastnictví bytů,
b) příjemcem služeb
1. nájemce bytu, nebo
2. vlastník jednotky podle zákona upravujícího vlastnictví bytů,
c) zúčtovacím obdobím období, za které poskytovatel služeb provede rozúčtování a následné vyúčtování nákladů; zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek určí poskytovatel služeb,
d) náklady na služby cena služeb ujednaná s dodavatelem nebo celkové náklady na poskytování služeb; nákladem na služby podle tohoto zákona nejsou revize zařízení a součástí domu a odpisy domu, popřípadě další podobné položky,

e) rozúčtováním vyčíslení výše nákladů za poskytované služby v daném zúčtovacím období pro jednotlivé příjemce služeb a způsob rozdělení nákladů na služby,

f) vyúčtováním vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období,

g) osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb

1. nájemce bytu a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období, nebo

2. vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.

§ 3
Vymezení a rozsah služeb

(1) Službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

(2) Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství.

§ 4
Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše

(1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.

(2) Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.

(3) Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody1) vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem.

(4) Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.

§ 5 Rozúčtování nákladů na služby
(1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto
a) dodávka vody a odvádění odpadních vod v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech; není-li provedena instalace podružných vodoměrů ve všech bytech nebo nebytových prostorech v domě, rozúčtují se náklady na dodávku vody a odvádění odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody1),
b) provoz a čištění komínů podle počtu využívaných vyústění do komínů,
c) umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu podle počtu kabelových zásuvek,
d) provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, odvoz komunálního odpadu, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
§ 6
(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele2).
§ 7
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků
(1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
(2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.
(3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
§ 8  Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek
(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
(2) Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů podle odstavce 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
§ 9  Paušální platba
(1) Částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.
(2) Písemná dohoda o paušální platbě nemusí být uzavřena se všemi nájemci.
(3) Na žádost příjemce služeb má poskytovatel služeb povinnost vystavit pro účely sociálních dávek poskytovaných v oblasti bydlení podrobný rozpis paušální platby s vyčíslením jednotlivých položek za zúčtovatelné služby.
(4) U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou nelze do paušální platby zahrnout platbu za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a dodávku vody a odvádění odpadních vod; platby za tyto služby se musí vždy vyúčtovat.
Zvláštní ustanovení
§ 10  Ustanovení tohoto zákona upravující postup pro společenství se použijí přiměřeně i tam, kde společenství nevzniklo a dům je rozdělen na jednotky.
§ 11  V domě s byty, kde užívací vztahy vznikly na základě jiných právních skutečností, než které jsou uvedeny v tomto zákoně, se řídí tyto vztahy přiměřeně ustanoveními tohoto zákona.
§ 12 Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez zbytečného odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
§ 13 Pokuta a poplatek z prodlení
(1) Jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení, ledaže by splnění povinností v této lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé smluvní strany. To neplatí pro případy uvedené v odstavci 2.
(2) Dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.
§ 14 Přechodná ustanovení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(2) Rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů.
§ 15  Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r. Klaus v. r.  Nečas v. r.
1) Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.
                	
                	

311/2013 PŘEVODY VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTKÁM A SKUPINOVÝM RODINNÝM DOMŮM NĚKTERÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV

ČÁST PRVNÍ
PŘEVODY VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTKÁM A SKUPINOVÝM RODINNÝM DOMŮM NĚKTERÝCH BYTOVÝCH DRUŽSTEV
HLAVA I
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
Tento zákon upravuje některé podmínky
a) bezúplatného převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům ve vlastnictví bytových družstev, vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytových družstev, která jsou jejich právními nástupci (dále jen „převádějící družstvo“), do vlastnictví oprávněných členů podle tohoto zákona, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího družstva učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a jde o jednotky vzniklé v domech vystavěných s pomocí státu, poskytnutou podle právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě vydaných v období od 26. května 1959 do 31. prosince 19921) (dále jen „právní předpisy o družstevní bytové výstavbě“) nebo jde o skupinové rodinné domy pořízené podle těchto právních předpisů, a
b) převodu vlastnického práva k jednotkám ve vlastnictví jiných osob (dále jen „převádějící vlastník“), do vlastnictví oprávněných členů podle tohoto zákona, pokud k tomuto převodu dochází na základě rozhodnutí převádějícího vlastníka učiněného po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o jednotky vzniklé z bytů, nebo zahrnující byty, které byly vystavěny bytovými družstvy uvedenými v písmenu a) s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě jako nástavby nebo vestavby do stávajících budov jiných vlastníků, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví tohoto bytového družstva a původního vlastníka budovy, přičemž ve prospěch tohoto bytového družstva vzniklo věcné břemeno váznoucí na budově ve vztahu k těmto bytům podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. (dále jen „zákon o transformaci družstev“).
§ 2
Tento zákon dále upravuje
a) práva a povinnosti související s úvěry poskytnutými podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve vztahu mezi převádějícím družstvem a státem zastoupeným bankou pověřenou k výkonu bankovních činností spojených se správou, vedením a inkasováním pohledávek z těchto úvěrů vyplývajících (dále jen „banka pověřená správou úvěrů“), vznikající při převodu vlastnického práva k jednotkám nebo skupinovým rodinným domům podle § 1 písm. a),
b) práva a povinnosti související s úvěry poskytnutými podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve vztahu mezi bytovým družstvem a bankou pověřenou správou úvěrů, které vznikají při převodu vlastnického práva k jednotkám podle § 1 písm. b),
c) případy, kdy převádějícímu družstvu vznikne povinnost vrátit státní příspěvky poskytnuté podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě,
d) služebnost bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou podle § 1 písm. b), jestliže nájemci zanikne členství v bytovém družstvu,
e) případy, kdy je převádějící družstvo a družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právní nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, povinno pozemek, získaný bezúplatně podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb. a zákona č. 22/2006 Sb. nebo podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o majetku státu“), převést při převodu vlastnického práva k jednotce, skupinovému rodinnému domu nebo garáži bezúplatně.
HLAVA II
JEDNOTKA A SKUPINOVÝ RODINNÝ DŮM PŘEVÁDĚNÝ Z VLASTNICTVÍ PŘEVÁDĚJÍCÍHO DRUŽSTVA
§ 3
Bezúplatnost převodu jednotky a skupinového rodinného domu a vypořádání majetkové účasti člena v družstvu
(1) Převod vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu z převádějícího družstva oprávněnému členovi podle tohoto zákona je bezúplatný; tím není dotčena povinnost oprávněného člena uhradit převádějícímu družstvu náklady s převodem spojené.
(2) Majetková účast oprávněného člena v převádějícím družstvu, označovaná podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě jako členský podíl, jímž se člen nebo jeho právní předchůdce podílel na financování výstavby domu s převáděnými jednotkami nebo skupinového rodinného domu (dále jen „členský podíl“), je ve vztahu mezi převádějícím družstvem a oprávněným členem vypořádána dnem, kdy tento člen nabyl jednotku nebo skupinový rodinný dům do vlastnictví. To platí i o základním členském vkladu, pokud byl rovněž zdrojem financování výstavby; v takovém případě zanikne členství v převádějícím družstvu, nezaplatí-li člen základní členský vklad ve výši určené stanovami nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí vlastnického práva k převedené jednotce.
§ 4
Jednotka převáděná z vlastnictví převádějícího družstva oprávněnému členovi

(1) V domě s byty a nebytovými prostory, ve kterém nabyl vlastnické právo alespoň k jedné jednotce nabyvatel přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se jednotkou podle § 1 písm. a) rozumí jednotka podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, která je bytem, garáží, ateliérem nebo nebytovým prostorem na základě rozhodnutí o změně užívání stavby z bytu, garáže nebo ateliéru. S převodem vlastnického práva k jednotce přechází spoluvlastnický podíl na společných částech domu a převádějící družstvo je povinno převést i spoluvlastnický podíl na pozemku, je-li jeho vlastníkem. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě.

(2) V domě s byty a nebytovými prostory, ve kterém nebylo přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku převedeno vlastnické právo ani k jediné jednotce, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. a) rozumí jednotka jako věc nemovitá podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví, která zahrnuje vedle bytu, garáže, ateliéru, nebo nebytového prostoru, uvedenými v odstavci 1, také spoluvlastnický podíl na společných částech nemovité věci; společnou částí nemovité věci je také pozemek, je-li převádějící družstvo jeho vlastníkem.

(3) Je-li v domě nebytový prostor, který je jednotkou podle zákona o vlastnictví bytů nebo jej zahrnuje jednotka jako nemovitá věc podle občanského zákoníku, který vznikl na základě rozhodnutí o změně užívání stavby ze společných prostor domu, převede tuto jednotku na základě smlouvy převádějící družstvo při převodu jednotek podle odstavce 1 nebo 2 do podílového spoluvlastnictví oprávněných členů. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše převáděného nebytového prostoru.

§ 5

Převádějící družstvo, které jako vlastník bytového domu nebo nepřevedených jednotek v domě nabylo do svého vlastnictví bezúplatně pozemek nebo spoluvlastnický podíl na pozemku podle zákona o majetku státu, převede současně s jednotkou podle § 4 odst. 1 nebo jako součást jednotky podle § 4 odst. 2 oprávněnému členovi bezúplatně spoluvlastnický podíl na tomto pozemku. Velikost převáděného spoluvlastnického podílu odpovídá při převodu jednotky podle § 4 odst. 1 velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu podle zákona o vlastnictví bytů, při převodu jednotky podle § 4 odst. 2 velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci.

§ 6
Skupinový rodinný dům převáděný z vlastnictví převádějícího družstva oprávněnému členovi

(1) Není-li převádějící družstvo vlastníkem pozemku, na němž je skupinový rodinný dům postaven, převádí se vlastnické právo samostatně ke každému skupinovému rodinnému domu spolu s jeho příslušenstvím a základním technickým vybavením, které je ve vlastnictví převádějícího družstva, a také garáží, byla-li pořízena spolu se skupinovým rodinným domem.

(2) Je-li převádějící družstvo vlastníkem pozemku, na němž je skupinový rodinný dům postaven, převádí se vlastnické právo k tomuto pozemku včetně stavby, která je součástí tohoto pozemku.

(3) Spolu s převodem vlastnického práva k nemovité věci podle odstavce 1 nebo 2 se převádí z vlastnictví převádějícího družstva do přídatného spoluvlastnictví spoluvlastnický podíl na společném příslušenství skupinových rodinných domů a jejich společném základním technickém vybavení. Velikost spoluvlastnického podílu pro jednotlivé skupinové rodinné domy se stanoví podle počtu těchto domů se společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení.

§ 7

Nabylo-li převádějící družstvo jako vlastník převáděného skupinového rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže do svého vlastnictví bezúplatně pozemek podle zákona o majetku státu, převede současně se skupinovým rodinným domem, jeho příslušenstvím nebo garáží oprávněnému členovi bezúplatně tento pozemek. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě.

§ 8
Oprávněný člen pro převod jednotky nebo skupinového rodinného domu z vlastnictví převádějícího družstva

(1) Oprávněným členem se pro účely převodu vlastnického práva k jednotce podle tohoto zákona rozumí fyzická osoba-člen převádějícího družstva, jehož nájemní vztah k bytu, garáži, ateliéru nebo k nebytovému prostoru, které jsou převáděny jako jednotka podle § 4 odst. 1, nebo které zahrnuje převáděná jednotka podle § 4 odst. 2, vznikl po splacení členského podílu družstvu tímto členem nebo jeho právním předchůdcem.

(2) Oprávněným členem se pro účely převodu vlastnického práva ke skupinovému rodinnému domu a pozemku podle § 6 a 7 rozumí fyzická osoba-člen převádějícího družstva, jehož nájemní vztah k převáděnému skupinovému rodinnému domu vznikl po splacení členského podílu družstvu tímto členem nebo jeho právním předchůdcem.

(3) Oprávněným členem se také rozumí, jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, společně manželé, pokud jsou společnými členy převádějícího družstva.

§ 9
Smlouva o převodu vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu

(1) Součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce nebo skupinovému rodinnému domu podle tohoto zákona je ujednání o závazku oprávněného člena uhradit převádějícímu družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým tomuto družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, popřípadě jiným nesplaceným úvěrům, a to ve výši připadající na převáděnou jednotku nebo skupinový rodinný dům. Vlastnické právo k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu lze převést až po vypořádání tohoto závazku.

(2) Součástí smlouvy o převodu vlastnického práva k jednotce nebo skupinovému rodinnému domu je také ujednání o vzájemném vypořádání prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky, připadajících na převáděnou jednotku a zůstatků prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství připadajících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele jednotky. Jde-li o převod jednotky, převede převádějící družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání osobě odpovědné za správu domu, pro účely příspěvků na správu domu a pozemku. Vlastnické právo k jednotce lze převést až po vypořádání těchto závazků.
Povinnosti převádějícího družstva a banky pověřené správou úvěru

§ 10

(1) Převádějící družstvo je povinno při převodu vlastnického práva k jednotce nebo ke skupinovému rodinnému domu podle tohoto zákona použít prostředků získaných podle § 9 odst. 1 v příslušném pololetí od oprávněných členů na splátku úvěru poskytnutého podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě k mimořádné splátce úvěru s příslušenstvím, a to ve výši připadající na převáděné jednotky nebo skupinové rodinné domy.

(2) Mimořádnou splátku podle odstavce 1 uhradí převádějící družstvo bance pověřené správou úvěrů spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž pololetí s určením, kterých převáděných jednotek se mimořádná splátka týká.

(3) Banka pověřená správou úvěrů vydá převádějícímu družstvu potvrzení o splacení odpovídající části úvěru mimořádnou splátkou, spolu s určením, kterých převáděných jednotek se tato splátka úvěru týkala; potvrzení banky je přílohou návrhu na vklad vlastnického práva k jednotce do katastru nemovitostí.

(4) Banka pověřená správou úvěrů vydá potvrzení o splacení odpovídající části úvěru rovněž v případě, kdy celá část úvěru připadající na převáděnou jednotku nebo skupinový rodinný dům byla splacena dříve než v souvislosti s převodem do vlastnictví oprávněného člena, anebo v případě, kdy byl již splacen celý úvěr s příslušenstvím týkající se nemovité věci, v níž se nacházejí převáděné jednotky.

§ 11

(1) Nedojde-li k převodu vlastnického práva ke všem jednotkám v domě, jichž se týká úvěr poskytnutý převádějícímu družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě, a družstvo splatilo část úvěru s příslušenstvím připadající na dosud převedené jednotky, uzavře banka pověřená správou úvěrů s převádějícím družstvem dodatek k úvěrové smlouvě.

(2) Předmětem dodatku k úvěrové smlouvě podle odstavce 1 je ponechání nesplacené části úvěru připadající na dosud nepřevedené jednotky v domě převádějícímu družstvu; pro ponechanou část úvěru platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.

§ 12

Převádějící družstvo, jemuž je úvěr podle § 11 ponechán, je povinno pojistit nepřevedené jednotky, jichž se tento úvěr týká tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění domu odpovídající nepřevedeným jednotkám.

§ 13
Zástavní právo

(1) Na zajištění úvěrů ponechaných bankou pověřenou správou úvěrů převádějícímu družstvu podle § 11 vázne zástavní právo na nepřevedených jednotkách, kterých se nesplacené úvěry týkají.

(2) Zástavní právo podle odstavce 1 svědčí České republice. K výkonu tohoto práva je příslušné Ministerstvo financí.

§ 14

Ustanovení § 11 až 13 se použijí obdobně, nedojde-li k převodu vlastnického práva ke všem skupinovým rodinným domům, kterých se týká úvěr poskytnutý převádějícímu bytovému družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.

HLAVA III
PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA K JEDNOTCE VZNIKLÉ Z BYTU NEBO ZAHRNUJÍCÍ BYT VYSTAVĚNÝ NÁSTAVBOU NEBO VESTAVBOU

§ 15
Rozhodnutí o převodu vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou

O převodu vlastnického práva oprávněnému členovi k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný bytovým družstvem nástavbou nebo vestavbou podle § 1 písm. b) rozhoduje převádějící vlastník; při převodu vlastnického práva k této jednotce je převádějící vlastník povinen postupovat podle § 18 odst. 1.

§ 16
Jednotka vzniklá z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou

(1) V domě s byty a nebytovými prostory, v němž nabyl vlastnické právo alespoň k jedné jednotce nabyvatel přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. b) rozumí jednotka podle zákona o vlastnictví bytů, která je bytem. S převodem vlastnického práva k jednotce přechází spoluvlastnický podíl na společných částech domu a převádějící vlastník je povinen převést i spoluvlastnický podíl na pozemku, je-li jeho vlastníkem. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě.

(2) V domě s byty a nebytovými prostory, v němž nebylo přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku převedeno vlastnické právo ani k jediné jednotce, se jednotkou převáděnou podle § 1 písm. b) rozumí jednotka jako věc nemovitá podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví, která zahrnuje byt.

§ 17
Oprávněný člen pro nabytí vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou

(1) Oprávněným členem pro nabytí vlastnického práva k jednotce uvedené v § 8 je fyzická osoba, která je členem bytového družstva uvedeného v § 1 písm. a), která je nájemcem bytu, k němuž vázne věcné břemeno ve prospěch tohoto bytového družstva podle § 28d zákona o transformaci družstev, jestliže její nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tomuto bytovému družstvu nebo jeho právnímu předchůdci tímto členem nebo jeho právním předchůdcem.

(2) Oprávněným členem jsou také, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 1, společně manželé, pokud jsou společnými členy bytového družstva uvedeného v odstavci 1.

§ 18
Převod vlastnického práva k jednotce vzniklé z bytu nebo zahrnující byt vystavěný nástavbou nebo vestavbou oprávněnému členovi a zánik věcného břemene

(1) Jde-li o převod vlastnického práva k jednotce uvedené v § 16 na oprávněného člena podle § 17, je převádějící vlastník povinen o převodu uvědomit bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev, jemuž byl poskytnut na tuto výstavbu úvěr podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě. Tomuto družstvu je oprávněný člen povinen uhradit částku odpovídající nesplacenému úvěru s příslušenstvím, ve výši připadající na převáděnou jednotku.

(2) Ve věcech týkajících se náležitostí smlouvy, vztahů mezi družstvem oprávněným z věcného břemene a oprávněným členem jako nabyvatelem a současně mezi družstvem oprávněným z věcného břemene a bankou pověřenou správou úvěrů, se použijí ustanovení § 9 až 13 obdobně.

(3) Převodem vlastnického práva k jednotce podle odstavců 1 a 2 zaniká věcné břemeno k bytu, vzniklé ve prospěch bytového družstva podle § 28d zákona o transformaci družstev; zůstávají-li některé jednotky uvedené v § 16 v domě nepřevedeny, zaniká věcné břemeno v rozsahu odpovídajícím převedené jednotce.

HLAVA IV
VZNIK A ZÁNIK SLUŽEBNOSTI BYTU VYSTAVĚNÉHO NÁSTAVBOU NEBO VESTAVBOU

§ 19
Vznik služebnosti bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou ve prospěch nájemce, jemuž zaniklo členství v bytovém družstvu

(1) Zanikne-li po dni nabytí účinnosti tohoto zákona bez právního nástupce bytové družstvo uvedené v § 1 písm. a), v jehož prospěch vzniklo věcné břemeno podle § 28d zákona o transformaci družstev váznoucí na budově ve vztahu k bytu vzniklému nástavbou nebo vestavbou do stávající budovy jiného vlastníka, nebo zanikne-li členství nájemce takového bytu v bytovém družstvu, zanikne tímto dnem věcné břemeno zřízené ve prospěch bytového družstva se současným vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce. Služebnost bytu vzniká dnem zániku bytového družstva nebo dnem zániku členství v družstvu, nejdříve však po splnění podmínek podle odstavce 2. Služebnost bytu přechází ve stejném rozsahu na každého dalšího právního nástupce dosavadního nájemce.

(2) Dosavadní nájemce, v jehož prospěch má vzniknout služebnost bytu podle odstavce 1, je povinen bytovému družstvu uhradit částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím. Ustanovení § 9 až 12 se použijí přiměřeně.

(3) Vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce bytu podle odstavce 1 zaniká právo na vrácení členského podílu, jímž se nájemce nebo jeho právní předchůdce podílel podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na financování bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou do budovy jiného vlastníka. Vznikem služebnosti bytu ve prospěch dosavadního nájemce bytu podle odstavce 1 zaniká také právo na vrácení základního členského vkladu, jímž se nájemce nebo jeho právní předchůdce podílel podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na financování bytu vystavěného nástavbou nebo vestavbou do budovy jiného vlastníka.

§ 20
Zánik služebnosti bytu vystavěného formou nástavby a vestavby

Služebnost bytu vzniklá ve prospěch nájemce podle § 19 zanikne dnem, kdy nájemce nabude vlastnické právo k jednotce vzniklé z tohoto bytu nebo zahrnující tento byt.

HLAVA V
POVINNOST K VRÁCENÍ STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ POSKYTNUTÝCH STÁTEM NA DRUŽSTEVNÍ BYTOVOU VÝSTAVBU

§ 21

(1) Převede-li převádějící družstvo vlastnické právo k jednotce v domě vystavěném s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na jinou osobu než oprávněného člena, je povinno vrátit státu příspěvky připadající na převedenou jednotku, s výjimkou částek poskytnutých na úhradu zvýšených nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízením základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

(2) Převede-li převádějící družstvo vlastnické právo ke skupinovému rodinnému domu vystavěnému s pomocí státu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě na jinou osobu než oprávněného člena, je povinno vrátit státu příspěvky poskytnuté na výstavbu tohoto domu a jeho příslušenství s výjimkou částek poskytnutých na úhradu nákladů vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, výstavbou jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

(3) Povinnost vrátit státu příspěvky ve výši podle odstavců 1 a 2 vzniká převádějícímu družstvu i tehdy, převede-li jednotku uvedenou v odstavci 1 nebo skupinový rodinný dům uvedený v odstavci 2 nikoli bezúplatně.

(4) Povinnost vrátit státu příspěvky ve výši podle odstavců 1 a 2 vznikne převádějícímu družstvu také tehdy, přestane-li být vlastníkem domu pořízeného podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě nebo jednotek v tomto domě jiným způsobem než převodem jednotek do vlastnictví oprávněných členů nebo zničením domu; to platí i v případě zániku věcného břemene vzniklého podle § 28d zákona o transformaci družstev.

§ 22

(1) Při převodu vlastnického práva k jednotce uvedené v § 16 do vlastnictví jiné osoby než oprávněnému členovi je převádějící vlastník povinen o převodu uvědomit bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev, jemuž byl poskytnut na tuto výstavbu úvěr podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě.

(2) Nabyvatel jednotky je povinen bytovému družstvu oprávněnému z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev uhradit částku odpovídající nesplacenému úvěru s příslušenstvím ve výši připadající na převáděnou jednotku a částku státního příspěvku poskytnutého družstvu podle právních předpisů o družstevní bytové výstavbě ve výši připadající na převáděnou jednotku vypočtenou podle § 21 odst. 1.

(3) Bytové družstvo oprávněné z věcného břemene podle § 28d zákona o transformaci družstev je povinno uhradit úvěr a vrátit státu částku státního příspěvku ve výši připadající na převáděnou jednotku.

(4) Vlastnické právo k jednotce uvedené v § 16 lze převést do vlastnictví jiné osoby než oprávněnému členovi teprve po splnění povinnosti této osoby vůči bytovému družstvu podle odstavce 2 a povinností bytového družstva vůči státu podle odstavce 3.

§ 23

Organizační složkou státu příslušnou k přijetí příspěvků, které se vracejí podle § 21 a 22, je Ministerstvo financí.

HLAVA VI
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VZNIKU SPOLEČENSTVÍ VLASTNÍKŮ

§ 24

(1) Pokud bytové družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2 zákona o vlastnictví bytů, které bylo původním vlastníkem budovy, nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, plnilo povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů ve znění účinném do 30. června 2000 a jeho spoluvlastnický podíl na společných částech domu se nesnížil ke dni nabytí účinnosti občanského zákoníku na méně než jednu polovinu, je bytové družstvo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správcem domu a pozemku; na správu se přiměřeně použijí ustanovení § 1191 až 1193 občanského zákoníku. Ustanovení § 1198 občanského zákoníku se zde nepoužije.

(2) Sníží-li se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona spoluvlastnický podíl správce uvedeného v odstavci 1 na společných částech domu na méně než jednu polovinu, svolá správce nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy mu budou doručeny listiny dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu, shromáždění vlastníků jednotek k založení společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“). Neučiní-li to, může tak učinit kterýkoliv vlastník jednotky. Návrh na zápis do veřejného rejstříku musí statutární orgán společenství podat nejpozději do 30 dnů ode dne založení společenství.

(3) Ke schválení stanov společenství se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny hlasů vlastníků jednotek přítomných na shromáždění vlastníků jednotek; ustanovení § 1200 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku se nepoužije.

(4) Funkce správce uvedeného v odstavci 1 zaniká dnem vzniku společenství.

(5) Do doby vzniku společenství způsobem a ve lhůtách podle odstavce 2 jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni z právních jednání týkajících se společné věci v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Ustanovení § 1127 občanského zákoníku se nepoužije do vzniku společenství, došlo-li k založení společenství a podání návrhu na zápis společenství do veřejného rejstříku nejpozději ve lhůtách stanovených v odstavci 2, jinak pouze do doby uplynutí 90 dnů ode dne, kdy budou správci doručeny listiny, dokládající snížení jeho spoluvlastnického podílu na společných částech domu na méně než jednu čtvrtinu.

HLAVA VII
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ

§ 25

Jiné bytové družstvo než převádějící družstvo podle tohoto zákona, které jako vlastník bytového domu nebo nepřevedených jednotek v domě anebo jako vlastník skupinového rodinného domu, jeho příslušenství nebo garáže nabylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo ještě po tomto dni nabude do svého vlastnictví bezúplatně pozemek nebo spoluvlastnický podíl na pozemku podle zákona o majetku státu, převede uvedený pozemek nebo uvedený spoluvlastnický podíl na pozemku bezúplatně fyzické osobě, do jejíhož vlastnictví současně převádí jednotku nebo skupinový rodinný dům, jeho příslušenství nebo garáž. To platí obdobně i pro družstvo, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, které nevzniklo přede dnem 1. ledna 1992 a není ani právním nástupcem družstva s tímto předmětem činnosti vzniklého před uvedeným dnem, pokud je vlastníkem garáže a převádí její vlastnictví fyzické osobě.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

§ 26
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 60a odst. 1 se za slova „ve vlastnictví bytového družstva“ vkládají slova „vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytového družstva, které je jeho právním nástupcem,“.
2. V § 60a odst. 2 písm. a) se za slova „bytového družstva“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“ a za slovo „vystavěn“ se vkládá slovo „tímto“.
3. V § 60a odst. 2 písm. b) se za slova „ve vlastnictví bytového družstva“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“, za slovo „členové“ se vkládá slovo „tohoto“ a za slovo „družstev“ se vkládají slova „vzniklých přede dnem 1. ledna 1992 nebo jejich právních nástupců“.
4. V § 60a odst. 3 se za slova „bytového družstva“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“.
5. V § 60a odst. 4 se za slova „bytového družstva“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“ a za slova „popřípadě družstva“ se vkládají slova „vzniklého přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce“.
6. V § 60a odst. 5 písm. a) se za slova „z vlastnictví bytového družstva“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“.
7. V § 60a odst. 5 písm. b) se za slova „bytové družstvo“ vkládají slova „uvedené v odstavci 1“, za slova „na budově ve vlastnictví bytového družstva“ se vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“ a za slova „byl ve vlastnictví bytového družstva“ se vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“.
8. V § 60a odst. 5 písm. d) se za slova „bytového družstva“ vkládají slova „uvedeného v odstavci 1“.
9. V § 60a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Příslušná organizační složka převede bezúplatně spoluvlastnický podíl k pozemku v rozsahu odpovídajícím spoluvlastnickému podílu na společných částech stanovenému podle § 1161 občanského zákoníku do vlastnictví
a) fyzické osoby, která je vlastníkem jednotky podle § 4 odst. 2 zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů,
b) fyzické osoby, která se vlastníkem jednotky uvedené v písmeni a) stala na základě převodu nebo přechodu vlastnictví této jednotky, nebo
c) bytového družstva uvedeného v odstavci 1, jestliže toto družstvo zůstalo vlastníkem nepřevedených jednotek uvedených v písmeni a) a na toto družstvo se vztahuje povinnost uvedená v § 5 zákona č. 311/2013 Sb.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
10. V § 60a odst. 7 se slova „1 až 5“ nahrazují slovy „1 až 6“.
11. V § 60a odst. 8 se za slova „v odstavci 5“ vkládají slova „nebo 6“ a za slova „odstavce 5“ se vkládají slova „nebo 6“.

§ 27
Přechodná ustanovení
(1) Pokud bytovému družstvu, družstvu, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo fyzické osobě vzniklo právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se nadále podle dosavadních právních předpisů a § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije. Podle dosavadních právních předpisů se posuzuje i promlčecí doba pro uplatnění tohoto práva a účinky promlčení nastalé do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají zachovány.
(2) Pokud se na bytové družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo bytové družstvo, které je jeho právním nástupcem, na družstvo vzniklé přede dnem 1. ledna 1992 nebo jeho právního nástupce, jehož předmětem činnosti je výstavba a správa garáží pro jeho členy, nebo na fyzickou osobu odstavec 1 nevztahuje a toto bytové družstvo, družstvo anebo fyzická osoba splní podmínky pro vznik práva na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ale přitom podmínky pro bezúplatný smluvní převod tohoto pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splňoval již právní předchůdce uvedených osob, postupuje se podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běh promlčecí lhůty a účinky promlčení se však posuzují souvisle ode dne, kdy právo na bezúplatný smluvní převod pozemku nebo spoluvlastnického podílu k pozemku mohlo být vykonáno poprvé.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona, kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku České republiky
§ 28
V § 1 odst. 2 zákona č. 1/2007 Sb., kterým se upravují některé užívací vztahy k majetku České republiky, se za slova „a zákona č. 22/2006 Sb.,“ vkládají slova „nebo ustanovení § 60a zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Zeman v. r.  Rusnok v. r.
1) Například vyhláška č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb., vyhláška č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 172/1980 Sb., vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
                	

256/2013 Katastrální zákon

Obsah
ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ(§ 1 - § 5)
ČÁST DRUHÁ - ZÁPIS PRÁV DO KATASTRU(§ 6 - § 27)
ČÁST TŘETÍ - SPRÁVA KATASTRU(§ 28 - § 56)
ČÁST ČTVRTÁ - SPRÁVNÍ DELIKTY(§ 57 - § 59)
ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ(§ 60 - § 66)
§ 67
256

ZÁKON

ze dne 8. srpna 2013

o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Katastr nemovitostí

(1) Katastr nemovitostí (dále jen „katastr“) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen „nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.

(2) Katastr je zdrojem informací, které slouží

a) k ochraně práv k nemovitostem, pro účely daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, k ochraně životního prostředí, k ochraně nerostného bohatství, k ochraně zájmů státní památkové péče, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické,

b) pro tvorbu dalších informačních systémů sloužících k účelům uvedeným v písmenu a).

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím nebo územním souhlasem, hranicí jiného práva podle § 19, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků,

b) parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem,

c) stavební parcelou pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří,

d) pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou,

e) geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině,

f) polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,

g) výměrou parcely vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry; výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna, přičemž jejím zpřesněním nejsou dotčena práva k pozemku,

h) katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí,

i) katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny pozemky, které jsou předmětem katastru, katastrální území a další prvky polohopisu; pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků,

j) geometrickým plánem technický podklad pro vyhotovování listin, na základě kterých má dojít ke změnám v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

k) identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v katastrálním operátu se zápisem, popřípadě zákresem v jiných operátech nebo pravomocných rozhodnutích orgánů veřejné moci nebo v katastrálním operátu se stavem k určitému datu,

l) budovou nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

m) drobnou stavbou stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m; za drobnou stavbu se nepovažuje stavba garáže, skladu hořlavin a výbušnin, stavba pro civilní ochranu, požární ochranu, stavba uranového průmyslu a jaderného zařízení, sklad a skládka nebezpečných odpadů a stavba vodního díla.

§ 3
Předmět evidence

(1) V katastru se evidují

a) pozemky v podobě parcel,

b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby,

c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby,

d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku,

e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

f) právo stavby,

g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.

(2) Pozemky se člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.

(3) K evidovaným nemovitostem se zapisují práva a další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.

(4) Nemovitosti se v katastru evidují podle katastrálních území.

(5) Nemovitosti důležité pro obranu a bezpečnost státu se v katastrální mapě zobrazují a práva k nim se v katastru evidují podle údajů poskytnutých Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra pro objekty Ministerstva vnitra a organizačních složek státu, které jsou součástí Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, nebo Bezpečnostní informační službou. Evidence těchto nemovitostí odpovídající skutečnému stavu vede příslušný poskytovatel údajů podle věty prvé.

§ 4
Obsah katastru

(1) Katastr obsahuje

a) geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území,

b) druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov, údaje o budovách, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí a čísla jednotek,

c) cenové údaje, údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru,

d) u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu,

e) údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se zapisuje do katastru (dále jen „jiný oprávněný“),

f) upozornění týkající se nemovitosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebná pro správu katastru,

g) úplná znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám (dále jen „prohlášení vlastníka domu“),

h) dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,

i) údaje o bodech podrobných polohových bodových polí,

j) místní a pomístní názvosloví.

(2) O fyzické osobě se do katastru zapisuje

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) rodné číslo, a nemá-li je, datum narození,

c) adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště.

(3) O právnické osobě se do katastru zapisuje

a) název nebo obchodní firma,

b) identifikační číslo osoby nebo jiný obdobný identifikační údaj, je-li přidělen,

c) sídlo.

§ 5
Katastrální operát

(1) Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území.

(2) Katastrální operát tvoří

a) soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a její číselné vyjádření,

b) soubor popisných informací, který zahrnuje údaje podle § 4 odst. 1 písm. b) až f),

c) dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně místního a pomístního názvosloví,

d) sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí orgánů veřejné moci, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru, úplná znění prohlášení vlastníka domu a dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti,

e) protokoly o vkladech, záznamech, poznámkách, dalších zápisech, opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, výsledcích revize katastru a o záznamech pro další řízení.

ČÁST DRUHÁ
ZÁPIS PRÁV DO KATASTRU
Základní ustanovení

§ 6

Zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.

§ 7

(1) Zápisy práv se do katastru provádějí na základě písemností v listinné podobě nebo v elektronické podobě (dále jen „listina“). Pokud je listina vyhotovena v elektronické podobě, musí být též opatřena kvalifikovaným časovým razítkem.

(2) Týká-li se právo, které má být na základě listiny zapsáno do katastru, jen části pozemku evidovaného v katastru, musí být s listinou spojen geometrický plán, který část pozemku vymezuje. Geometrický plán se považuje za součást listiny.

§ 8

V listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to

a) pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu,

b) pozemek, který je evidován zjednodušeným způsobem, parcelním číslem podle dřívější pozemkové evidence s uvedením, zda se jedná o parcelní číslo podle pozemkového katastru, přídělového operátu, scelovacího operátu nebo evidence nemovitostí, s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a s uvedením názvu původního katastrálního území, pokud byl pozemek dotčen změnou hranice katastrálního území,

c) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby, označením pozemku, na němž je postavena, číslem popisným nebo evidenčním a příslušností budovy k části obce, pokud je název části obce odlišný od názvu katastrálního území, v němž se nachází pozemek, na kterém je budova postavena,

d) budova, která není součástí pozemku ani práva stavby a číslo popisné ani evidenční se jí nepřiděluje, je hlavní stavbou na pozemku a nejedná se o drobnou stavbu, označením pozemku, na němž je postavena, a způsobem využití,

e) jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a jejím pojmenováním,

f) rozestavěná jednotka označením budovy, v níž je vymezena, pokud není součástí pozemku ani práva stavby, nebo označením pozemku nebo práva stavby, jehož součástí je budova, v níž je vymezena, číslem jednotky a označením, že se jedná o rozestavěnou jednotku,

g) právo stavby označením pozemku, ke kterému je zřízeno,

h) nemovitost evidovaná v katastru podle jiného zákona označením pozemku, na kterém je postavena, a způsobem využití.

§ 9

(1) Dojde-li katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou. Každý má právo nahlédnout do přehledu doručených návrhů nebo listin.

(2) Pořadí zápisů práv do katastru se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém byl návrh na zápis do katastru doručen katastrálnímu úřadu. Na postup katastrálního úřadu při zápisech práv do katastru se použije přiměřeně § 145 správního řádu, vyjma odstavce 2 vět třetí a čtvrté.

§ 10

Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.
Vklad

§ 11

(1) Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv:

a) vlastnické právo,

b) právo stavby,

c) věcné břemeno,

d) zástavní právo,

e) budoucí zástavní právo,

f) podzástavní právo,

g) předkupní právo,

h) budoucí výměnek,

i) přídatné spoluvlastnictví,

j) správa svěřenského fondu,

k) výhrada vlastnického práva,

l) výhrada práva zpětné koupě,

m) výhrada práva zpětného prodeje,

n) zákaz zcizení nebo zatížení,

o) výhrada práva lepšího kupce,

p) ujednání o koupi na zkoušku,

q) nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka,

r) pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka,

s) vzdání se práva na náhradu škody na pozemku.

(2) Vkladem se do katastru dále zapisuje rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám.

§ 12

Vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení.

§ 13

Účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen „vkladové řízení“) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje.

§ 14

(1) Návrh na zahájení vkladového řízení se podává na stanoveném formuláři a musí obsahovat

a) označení katastrálního úřadu, kterému je návrh určen,

b) označení účastníků vkladového řízení, a to u fyzických osob jménem, popřípadě jmény, a příjmením, adresou místa trvalého pobytu nebo u cizozemců adresou bydliště v cizině, rodným číslem, nebo, není-li přiděleno, datem narození, a jsou-li navrhovateli, též číslem elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud se jim vydává; u právnických osob názvem, sídlem a identifikačním číslem, pokud je přiděleno,

c) označení nemovitostí a práv, která k nim mají být zapsána do katastru nebo z něj vymazána,

d) podpis navrhovatele.

(2) Vkladové řízení je zahájeno také tehdy, pokud příslušnému katastrálnímu úřadu došlo od soudu nebo soudního exekutora jeho rozhodnutí nebo potvrzení o právu, které se do katastru zapisuje vkladem.

§ 15

(1) Přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení je

a) listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“),

b) plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele, je-li účastník vkladového řízení zastoupen zmocněncem; pokud se provádí vklad na základě veřejné listiny a zmocněncem je osoba, která veřejnou listinu sepsala, podpis zmocnitele nemusí být úředně ověřen,

c) výpis z obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, pokud je účastníkem vkladového řízení právnická osoba a není-li výpis možno získat bezplatně dálkovým přístupem v českém jazyce; výpis se nevyžaduje, pokud je vkladová listina veřejnou listinou,

d) další listiny, pokud jejich potřeba vyplývá z jiného právního předpisu, například souhlas příslušného orgánu veřejné moci s dělením nebo scelováním pozemků nebo souhlas příslušného orgánu veřejné moci k právnímu jednání účastníka vkladového řízení.

(2) Není-li k návrhu přiložena vkladová listina, k podanému návrhu se nepřihlíží. O tom, že se k návrhu nepřihlíží, vyrozumí katastrální úřad navrhovatele.

(3) Nejsou-li v rozhodnutí nebo potvrzení podle § 14 odst. 2 uvedeny všechny údaje, které mají být vkladem zapsány do katastru, vyzve katastrální úřad účastníky řízení k jejich doplnění. Nedoplní-li je účastníci řízení ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy, katastrální úřad vkladové řízení zastaví.

§ 16

(1) O vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, katastrální úřad informuje, nejpozději den poté, co ke změně došlo, vlastníka nemovitosti a jiného oprávněného zasláním informace na adresu podle § 14 odst. 1 písm. b) nebo prostřednictvím datové schránky; pokud o to požádá, katastrální úřad informuje vlastníka také elektronicky na e-mailovou adresu nebo zprávou na mobilní telefon. Účastníky vkladového řízení, kteří mají zřízenu službu sledování změn v katastru, informuje prostřednictvím této služby.

(2) Vezme-li navrhovatel návrh na vklad zpět, vkladové řízení se zastaví pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení.

(3) Zúží-li navrhovatel návrh na vklad, rozhodne se o zúženém návrhu pouze v případě, že s tím souhlasí všichni účastníci vkladového řízení. Jinak se rozhodne o původním návrhu.

§ 17

(1) Ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda

a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,

b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,

c) právní jednání je učiněno v předepsané formě,

d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí,

e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu,

f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání,

g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

(2) Pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda

a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,

b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,

c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.

(3) Jde-li o veřejnou listinu o právním jednání, katastrální úřad dále zkoumá, zda k době podání návrhu na vklad nebyl v katastru zápis, ze kterého vyplývá, že k době podání návrhu na vklad je účastník vkladového řízení omezen v nakládání s věcí, která je předmětem právního jednání.

(4) Jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

(5) Skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

§ 18

(1) Jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

(2) Pokud je rozhodnutím, kterým se vklad povoluje, zcela vyhověno návrhu na povolení vkladu, rozhodnutí se písemně nevyhotovuje. Záznamem ve spisu rozhodnutí o povolení vkladu práva nabývá právní moci.

(3) V případě, že byl vklad povolen a proveden, zašle katastrální úřad účastníkům vkladového řízení vyrozumění o tom, jaký vklad byl do katastru proveden, a vkladovou listinu vyjme ze spisu a založí ji do sbírky listin. Je-li účastník, jehož práva k nemovitosti podle zápisu zanikají nebo se omezují, ve vkladovém řízení zastoupen zmocněncem, vyrozumí ho o provedeném vkladu katastrální úřad nejen prostřednictvím zmocněnce, ale i přímo.

(4) Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení, obnova řízení ani žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem.

(5) Proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu není přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(6) Další vkladové řízení týkající se téže nemovitosti jako rozhodnutí o zamítnutí vkladu se po dobu stanovenou pro podání žaloby podle odstavce 5, a pokud je žaloba podána, až do dne, kdy je příslušnému katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí soudu ve věci vkladu, přerušuje.

(7) Jestliže je další vkladové řízení týkající se téže nemovitosti jako rozhodnutí o zamítnutí vkladu zahájeno po vydání rozhodnutí o zamítnutí vkladu, přerušuje se toto řízení usnesením s účinky ke dni doručení návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu do dne, kdy je tomuto katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí soudu ve věci vkladu.
Záznam

§ 19

Záznamem se do katastru zapisuje

a) příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu,

b) právo hospodařit s majetkem státu,

c) správa nemovitostí ve vlastnictví státu,

d) majetek hlavního města Prahy svěřený městským částem hlavního města Prahy,

e) majetek statutárního města svěřený městským obvodům nebo městským částem statutárních měst,

f) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný organizační složce do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití,

g) majetek ve vlastnictví územního samosprávného celku předaný příspěvkové organizaci k hospodaření.

§ 20

(1) Návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení právní zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek, který o právu zapisovaném záznamem rozhodl nebo je osvědčil.

(2) Návrh na záznam musí být doložen listinou, která dokládá právo, které má být zapsáno.

§ 21

(1) Katastrální úřad zjistí, zda je návrh na záznam podán oprávněnou osobou, zda je předložená listina bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda navazuje na dosavadní zápisy v katastru.

(2) Je-li listina způsobilá k tomu, aby na základě ní byl proveden záznam do katastru, katastrální úřad záznam provede; jinak tomu, kdo listinu předložil, sdělí písemně důvody, pro které záznam proveden nebyl, a listinu mu vrátí.
Poznámka

§ 22

(1) Poznámku zapíše katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, správce obchodního závodu, vyvlastňovacího úřadu, pozemkového úřadu, soudního exekutora, dražebníka, insolvenčního správce či k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána.

(2) Pokud se poznámka zapisuje na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, nemusí být toto rozhodnutí opatřeno doložkou právní moci ani doložkou vykonatelnosti.

§ 23

(1) K nemovitosti se zapisuje poznámka o

a) podaném návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovitosti a zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti,

b) exekučním příkazu ke správě nemovitosti a k prodeji nemovitosti,

c) exekučním příkazu k postižení obchodního závodu,

d) usnesení o pokračování vedení exekuce správou obchodního závodu, usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě,

e) usnesení o pokračování výkonu rozhodnutí správou obchodního závodu, usnesení o nařízení prodeje obchodního závodu v dražbě,

f) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovitosti a o nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního závodu,

g) usnesení o dražební vyhlášce o prodeji nemovitosti,

h) vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitostí, které jsou podle katastru ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka,

i) usnesení o nařízení předběžného opatření,

j) uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné,

k) žádosti o vyvlastnění práv k pozemkům a stavbám podané u příslušného vyvlastňovacího úřadu,

l) zahájení pozemkových úprav,

m) rozhodnutí o schválení pozemkových úprav,

n) jiném rozhodnutí než podle písmene m) nebo opatření obecné povahy, kterým se omezuje oprávnění vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného nakládat s předmětem práva zapsaným v katastru nebo se kterým je zákonem spojeno omezení,

o) podané žalobě, kterou se navrhovatel domáhá, aby soud vydal takové rozhodnutí týkající se nemovitostí evidovaných v katastru, na jehož základě by mohl být proveden vklad do katastru, pokud se na jeho základě nezapisuje poznámka spornosti zápisu,

p) výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

q) dovolání se neúčinnosti právního jednání,

r) právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky,

s) výhradě přednostního pořadí pro jiné právo,

t) přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

u) odkladu zrušení spoluvlastnictví a odkladu oddělení ze spoluvlastnictví,

v) ujednání o tom, že vlastník pozemku nemá předkupní právo k právu stavby a vlastník práva stavby nemá předkupní právo k pozemku,

w) výhradě souhlasu se zatížením práva stavby,

x) zákazu zřídit zástavní právo k nemovitosti,

y) závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh,

z) závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého,

za) stavbě, která není součástí pozemku.

(2) K nemovitosti se dále zapisuje poznámka o

a) započetí výkonu zástavního práva,

b) ujednání pořadí zástavních práv,

c) uvolnění zástavního práva,

d) svěřenském nástupnictví,

e) zákazu nakládat s nemovitostí,

f) dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu,

g) předání údaje o nemovitosti do evidence Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,

h) omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků.

§ 24
Poznámka spornosti zápisu

(1) Není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže-li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.

(2) Pokud je řízení, o kterém se zapisuje poznámka spornosti zápisu, řízením o předběžné otázce ve vkladovém řízení, vkladové řízení se nepřerušuje.

(3) Vyhoví-li soud žalobě, o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí. Po výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad provedenou změnu dotčeným osobám.

§ 25
(1) K osobě se zapisuje poznámka o
a) vyrozumění o nařízení exekuce, pokud povinným není stát nebo územní samosprávný celek,
b) usnesení o předběžném opatření, podle kterého nemůže dlužník nakládat s majetkovou podstatou nebo může dlužník nakládat s majetkovou podstatou pouze se souhlasem předběžného insolvenčního správce,
c) vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku,
d) rozhodnutí o prohlášení konkursu,

e) jiném rozhodnutí než podle písmene d), podle kterého osoba nesmí nakládat se svou majetkovou podstatou nebo její přesně nevymezenou částí.

(2) Poznámku podle odstavce 1 písm. c) a d) lze zapsat rovněž na základě údajů převzatých z informačního systému insolvenčního rejstříku.

(3) Zápis poznámky k osobě a její výmaz bezodkladně zajistí kterýkoli katastrální úřad, jemuž je doručena listina pro zápis poznámky nebo její výmaz.

§ 26

Pro zápis a výmaz poznámky se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem.

§ 27

Poznámku vymaže katastrální úřad na základě rozhodnutí nebo oznámení soudu, správce daně, vyvlastňovacího úřadu, soudního exekutora, insolvenčního správce, dražebníka nebo k doloženému návrhu toho, v jehož zájmu má být poznámka vymazána, pokud důvody pro její vyznačení pominuly.

ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KATASTRU
Zápis jiných údajů do katastru

§ 28

(1) Pro zápis jiných údajů do katastru se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem.

(2) Pro označení nemovitostí v listinách pro zápis jiných údajů do katastru se použijí obdobně ustanovení o označování nemovitostí v listinách pro zápis práv.

§ 29

(1) K návrhu změny hranice katastrálního území musí být předložena kopie katastrální mapy, v níž je vyznačena požadovaná nová hranice, slovní popis této hranice vyhotovený na podkladě katastrální mapy, vyjádření vlastníků dotčených pozemků k návrhu na změnu hranice a vyjádření dotčené obce. K zápisu změny hranice katastrálního území, nelze-li její nový průběh ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, musí být předložen geometrický plán. Geometrický plán může být nahrazen měřickou dokumentací v případě změny hranic katastrálního území

a) při obnově katastrálního operátu novým mapováním, nebo

b) při pozemkových úpravách, na podkladě jejichž výsledků se provádí obnova katastrálního operátu.

(2) K zápisu změny hranice katastrálního území související se změnou hranice obce musí být předložena dohoda obcí.

(3) Zápis změny hranice katastrálního území, která je shodná se státní hranicí, se provede na podkladě údajů dokumentárního díla státních hranic poskytnutých Ministerstvem vnitra.

(4) K návrhu schválení změny nebo nového názvu katastrálního území Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním musí být katastrálnímu úřadu předloženo stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.

§ 30

(1) K zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán.

(2) Není-li nová budova součástí pozemku ani práva stavby, zapíše se jako její vlastník osoba, která prokáže právo zřídit na pozemku tuto budovu, neprokáže-li se jinou listinou, že vlastníkem je někdo jiný.

§ 31

Zápis jiných údajů a jejich změn se provádí na základě

a) ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, jehož přílohou je rozhodnutí nebo souhlas vydaný příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, je-li takové rozhodnutí nebo souhlas vyžadován,

b) rozhodnutí, souhlasu nebo oznámení vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu, který zároveň stanoví orgánu veřejné moci povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu, nebo

c) právního předpisu, který přímo stanoví jiné údaje nebo jejich změny.

§ 32

(1) Jiné údaje katastru je možné přejímat též z jiných informačních systémů, registrů, rejstříků nebo evidencí veřejné správy, pokud

a) zápisem do nich dochází ke vzniku skutečností v nich vedených, nebo

b) údaje v nich vedené požívají ochrany dobré víry v pravdivost a úplnost těchto údajů.

(2) Pokud údaje v informačních systémech, registrech, rejstřících nebo evidencích veřejné správy nepožívají ochrany dobré víry, katastrální úřad tyto údaje může porovnat s údaji katastru; v případě zjištěných rozporů vyšetří příčiny těchto rozporů a zápisy v katastru uvede do souladu se zjištěným výsledkem šetření. Postup katastrálního úřadu při tomto jednání se řídí ustanovením tohoto zákona o opravě chyby v katastrálním operátu.

(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje zeměměřickým a katastrálním orgánům pro výkon působnosti podle tohoto zákona

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum smrti, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu,

h) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,

b) datum narození,

c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, kterou je údaj o identifikaci poštovní přihrádky nebo dodávací schránky nebo adresa mimo území České republiky,

g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

h) omezení svéprávnosti,

i) jméno, popřípadě jména a příjmení otce a matky a jejich rodné číslo; v případě, že jim rodné číslo nebylo přiděleno, jejich jména, příjmení a datum narození,

j) jméno, popřípadě jména, a příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

k) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum smrti, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát, kde se cizinec narodil,

d) rodné číslo,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) druh a adresa místa pobytu,

g) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,

i) omezení svéprávnosti,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jim nebylo přiděleno rodné číslo, jejich jméno, příjmení a datum narození,

k) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a jeho rodné číslo; je-li manžel cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

l) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum smrti,

m) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jejich ztotožnění s údaji vedenými v katastru o fyzické osobě není možné prostřednictvím agendových identifikátorů.

(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 33
Lhůty pro zápis do katastru

Katastrální úřad provede

a) vklad na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu bez zbytečného odkladu od povolení vkladu,

b) záznam do 30 dnů od doručení rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující práva,

c) poznámku do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení poznámky v katastru; poznámku katastrální úřad vymaže do 30 dnů od doručení listiny, na základě které důvody pro její vyznačení pominuly,

d) zápis jiného údaje do 30 dnů od doručení listiny způsobilé k vyznačení zápisu v katastru.

§ 34
Ukládání úplného znění prohlášení vlastníka domu a dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti

(1) Úplné znění prohlášení vlastníka domu k uložení do sbírky listin předkládá osoba odpovědná za správu domu.

(2) Dohodu spoluvlastníků o správě nemovitosti k uložení do sbírky listin předloží kterýkoli ze spoluvlastníků.

§ 35
Revize údajů katastru

(1) Katastrální úřad reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Revizi údajů katastru (dále jen „revize katastru“) vyhlašuje příslušný katastrální úřad podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich skutečným stavem v terénu a provádí ji za součinnosti obcí, popřípadě též orgánů veřejné moci, a za účasti vlastníků a jiných oprávněných. Zjistí-li nesoulad v údajích katastru, projedná způsob jeho odstranění.

(2) O výsledku revize katastru sepíše katastrální úřad protokol.

§ 36
Oprava chyby v katastrálním operátu

(1) Na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly

a) zřejmým omylem při vedení a obnově katastru,

b) nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě a při výpočtu výměr parcel, pokud byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Opravu na základě návrhu podle odstavce 1 provede katastrální úřad do 30 dnů, ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů, ode dne doručení návrhu.

(3) Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Současně je poučí o možnosti postupu podle odstavce 4.

(4) Sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci.

§ 37
Povinnosti vlastníků a jiných oprávněných

(1) Vlastníci a jiní oprávnění jsou povinni

a) zúčastnit se na výzvu katastrálního úřadu jednání,

b) na výzvu katastrálního úřadu označit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svých pozemků,

c) na výzvu katastrálního úřadu doplnit chybějící údaje a odstranit chyby v jimi vyhotovených listinách, které předkládají k zápisu do katastru, a to do 30 dnů ode dne, kdy jim byla doručena výzva,

d) ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá; tuto povinnost vlastníci a jiní oprávnění nemají u změn katastru vyplývajících z listin, které jsou příslušné orgány veřejné moci povinny zasílat katastrálnímu úřadu přímo k zápisu do katastru,

e) požádat, aby v případě, že k navrhovanému zápisu do katastru nebo jeho změně není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření správního úřadu, potvrdil příslušný správní orgán, že údaje v návrhu odpovídají skutečnosti,

f) na výzvu katastrálního úřadu předložit ve stanovené lhůtě, ne však kratší než 30 dnů, příslušné listiny pro zápis do katastru.

(2) Pokud vlastník nebo jiný oprávněný neoznačí hranice pozemků podle odstavce 1 písm. b), může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklady vlastníka nebo jiného oprávněného. Neoznačují se hranice pozemků, které jsou sloučeny do větších celků, a hranice druhů pozemků mezi sousedními pozemky téhož vlastníka nebo jiného oprávněného.

§ 38
Povinnosti obcí

(1) Obce

a) vyhlašují ve svém územním obvodu způsobem v místě obvyklým na základě oznámení katastrálního úřadu zahájení revize katastru a obnovy katastrálního operátu, vysílají na ně své zástupce, spolupracují při zajišťování účasti vlastníků a jiných oprávněných a podávají o nich dostupné informace nezbytné pro provedení revize katastru a obnovy katastrálního operátu,

b) pečují o trvalé označení územních hranic obcí a na vyzvání katastrálního úřadu je označí ve stanovené lhůtě určeným způsobem,

c) spolupracují s katastrálním úřadem při provádění revize katastru a při obnově katastrálního operátu na území obce,

d) vyjadřují se ke změnám v pomístním názvosloví.

(2) Pokud obec neoznačí hranice podle odstavce 1 písm. b), může katastrální úřad rozhodnout, že dá hranice označit na náklady obce.

§ 39
Povinnosti orgánů veřejné moci

Orgány veřejné moci

a) zasílají katastrálnímu úřadu svá rozhodnutí týkající se nemovitostí vydaná podle jiného právního předpisu, který zároveň stanoví orgánu veřejné moci povinnost zaslat rozhodnutí, souhlas nebo oznámení nebo jiný úkon k zápisu do katastru katastrálnímu úřadu, a to do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo do 30 dnů ode dne jejich vydání; listiny, na základě kterých se provádí vklad do katastru, orgány veřejné moci s výjimkou soudů a soudních exekutorů katastrálnímu úřadu nezasílají,

b) jsou povinny v přiměřené lhůtě v případě, že jimi vydaná listina předložená k zápisu do katastru obsahuje chyby v psaní, počtech nebo jiné zřejmé nesprávnosti, sdělit katastrálnímu úřadu na jeho výzvu správné údaje nebo listinu opravit, umožňuje-li to jiný právní předpis,

c) potvrzují, že údaje v návrhu na zápis do katastru, které se týkají jejich působnosti, odpovídají skutečnosti, pokud k navrhovanému zápisu není vyžadováno rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu veřejné moci,

d) poskytují bezplatně katastrálním úřadům na jejich žádost údaje potřebné pro vedení katastru z jimi spravovaných informačních systémů.
Obnova katastrálního operátu

§ 40

(1) Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede

a) novým mapováním,

b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo

c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(2) Katastrální operát se obnovuje zpravidla v rozsahu katastrálního území.

(3) Obnovu katastrálního operátu zahájí katastrální úřad bez návrhu. Pokud má být obnova katastrálního operátu provedena podle odstavce 1 písm. a) nebo b), oznámí její zahájení katastrální úřad dotčené obci.

(4) Při obnově katastrálního operátu se do katastrální mapy doplňují parcely pozemků evidovaných dosud zjednodušeným způsobem, pokud to umožňuje kvalita jejich původního zobrazení.

(5) Zemřel-li vlastník nemovitosti, která je předmětem obnovy katastrálního operátu, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl, jedná ve věci obnovy katastrálního operátu správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, a nejsou-li, dědici, kteří dědictví neodmítli. Katastrální úřad je oprávněn požadovat od soudu sdělení o těchto osobách.

§ 41

K obnově katastrálního operátu novým mapováním se přistoupí, pokud geometrické a polohové určení nemovitostí v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka katastrální mapy již nevyhovuje současným požadavkům na vedení katastru, popřípadě dojde-li ke ztrátě, zničení nebo takovému poškození katastrálního operátu, že není možné nebo účelné ho rekonstruovat z dokumentovaných podkladů platného stavu.

§ 42

(1) Zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním (dále jen „zjišťování hranic“) se provádí podle skutečného stavu v terénu. Při zjišťování hranic lze ověřovat i další údaje, které jsou obsahem katastru. Zjišťování hranic provádí komise složená ze zaměstnanců katastrálního úřadu a ze zástupců obce a orgánů určených katastrálním úřadem. Předsedou komise je zaměstnanec katastrálního úřadu nebo úředně oprávněný zeměměřický inženýr určený ředitelem katastrálního úřadu. Zjišťování hranic se provádí za účasti vlastníků a jiných oprávněných.

(2) Předseda komise je povinen při zjišťování hranic upozornit na nesoulad skutečného průběhu hranic s jejich vyznačením v platném katastrálním operátu všechny přítomné osoby.

(3) O výsledcích zjišťování hranic sepíše předseda komise protokol. Vlastníci a jiní oprávnění nebo jejich zástupci svým podpisem v protokolu stvrzují souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu.

(4) Pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu. Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné.

(5) Pokud jsou hranice katastrálního území totožné se státními hranicemi, poskytne údaje o jejich průběhu Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu Ministerstvo vnitra.

(6) Nepřítomnost vlastníka a jiného oprávněného při zjišťování hranic není na překážku využití výsledků zjišťování hranic k vyhotovení nových souborů geodetických a popisných informací.

§ 43

Při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí dosavadní katastrální mapa do elektronické podoby.

§ 44

Při obnově katastrálního operátu se využijí výsledky komplexních pozemkových úprav. Za geometrické a polohové určení nemovitosti se v takovém případě považuje určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti souřadnicemi bodů jejích hranic podle schváleného návrhu pozemkových úprav. Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. V územích, kde je katastrální operát obnoven na podkladě výsledků pozemkových úprav, se nepoužije ustanovení § 45.

§ 45

(1) Katastrální úřad vyloží na dobu nejméně 10 pracovních dnů nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací (dále jen „obnovený katastrální operát“) v obci, ve které se obnovuje katastrální operát, k veřejnému nahlédnutí.

(2) Obec na úřední desce, popřípadě též způsobem v místě obvyklým, oznámí termín a dobu vyložení obnoveného katastrálního operátu nejméně 30 dnů před jeho vyložením. Současně oznámí, že obnovený katastrální operát nabude platnosti dnem, který určí katastrální úřad. Vlastníkům a jiným oprávněným, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, zašle katastrální úřad oznámení o těchto skutečnostech nejméně 30 dnů před vyložením obnoveného katastrálního operátu.

(3) Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.

§ 46

(1) Katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu, pokud ve stanovené lhůtě nebyly proti obsahu obnoveného operátu podány námitky, nebo bylo o námitkách pravomocně rozhodnuto. Jestliže o některých námitkách nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, může katastrální úřad vyhlásit platnost obnoveného katastrálního operátu pouze za předpokladu, že tuto okolnost vyznačí v katastru. Po nabytí právní moci rozhodnutí o námitkách katastrální úřad toto vyznačení odstraní.

(2) Dnem vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní katastrální operát stává neplatným a nadále se používá obnovený katastrální operát.

(3) Pokud platnost obnoveného katastrálního operátu nastane dnem určeným jiným právním předpisem, katastrální úřad vyhlásí platnost obnoveného katastrálního operátu s uvedením dne jeho platnosti ihned, jakmile se o platnosti dozví.

(4) Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu katastrální úřad a obec zveřejní na úřední desce.
Zeměměřické činnosti a geometrické plány

§ 47

(1) Zeměměřické činnosti pro účely katastru slouží k vytváření měřických podkladů pro provádění změn v souboru geodetických informací platného katastrálního operátu, obnovu souboru geodetických informací a vytyčování hranic pozemků. Jejich výsledky musí být uvedeny v závazném souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální.

(2) Geometrickým základem zeměměřických činností jsou body polohového bodového pole.

§ 48

(1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem.

(2) Geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel.

§ 49

(1) Vytyčování hranic pozemků je zeměměřickou činností, při které se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranic pozemků podle údajů katastru o jejich geometrickém a polohovém určení.

(2) Přesnost vytyčení je dána přesností dosavadních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemků.

(3) K seznámení s výsledky vytyčení musí být prokazatelně přizváni vlastníci dotčených pozemků.

(4) Na průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se vyhotoví geometrický plán, pokud má být podle nich do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely.

§ 50
Změna údajů o geometrickém a polohovém určení

(1) Změna údajů o geometrickém a polohovém určení pozemku na podkladě vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků, upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, nebo určení hranice pozemků se zapisuje na podkladě žádosti vlastníka nebo jiného oprávněného, jejíž přílohou je

a) listina dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků, nebo

b) rozhodnutí soudu o určení hranice pozemků.

(2) Zpřesněním evidenčních údajů katastru o geometrickém a polohovém určení pozemku nedochází ke změně práv k pozemku.

(3) Pro zápis změny údajů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem.

§ 51
Závaznost údajů katastru

Údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území, jsou závazné pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru.
Veřejnost katastru

§ 52

(1) Každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.

(2) Získávat údaje z katastru formou nahlížení nelze z přehledu vlastnictví z území České republiky, ze sbírky listin a o dosažených cenách nemovitostí.

(3) Není-li přehled vlastnictví z území České republiky nebo údaj o dosažených cenách nemovitostí poskytnut způsobem umožňujícím dálkový přístup, lze jej poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost.

(4) Poskytování údajů ze sbírky listin katastru či pozemkové knihy se provádí poskytováním ověřených nebo prostých

a) kopií písemností v listinné podobě,

b) výstupů vzniklých převedením písemností v listinné podobě do elektronické podoby nebo převedením písemností v elektronické podobě do listinné podoby, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou,

c) duplikátů písemností v elektronické podobě, pokud tyto písemnosti byly v době doručení katastrálnímu úřadu opatřeny platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou elektronickou značkou.

Tyto údaje lze poskytnout pouze osobě, která prokáže svoji totožnost. Při ověřování neodpovídá katastrální úřad za obsah listiny. Katastrální úřad neověří listinu, jejíž originál nebo kopie jsou nečitelné.

(5) Katastrální úřad vede evidenci osob, kterým poskytl údaje podle odstavců 3 a 4.

§ 53

Údaje katastru lze užít jen k účelům uvedeným v § 1 odst. 2. Šířit údaje katastru lze pouze se souhlasem Českého úřadu zeměměřického a katastrálního za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

§ 54

(1) Český úřad zeměměřický a katastrální má postavení správce osobních údajů evidovaných v katastru.

(2) Katastrální úřady mají postavení zpracovatelů osobních údajů evidovaných v katastru.
Poskytování údajů z katastru

§ 55

(1) Katastrální úřad na požádání vyhotoví z katastrálního operátu výpis, opis nebo kopii, jakož i identifikaci parcel.

(2) Výpisy, opisy nebo kopie z katastrálního operátu, jakož i identifikace parcel vyhotovené katastrálním úřadem ve formě stanovené prováděcím právním předpisem jsou veřejnými listinami prokazujícími stav evidovaný v katastru k okamžiku, který je na nich uveden. Pokud jsou poskytované údaje katastru vedeny v elektronické podobě, poskytuje je kterýkoli katastrální úřad z celého území České republiky.

(3) K údajům katastru vedeným v elektronické podobě může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(4) Údaje katastru se poskytují i v jiné formě stanovené prováděcím právním předpisem. Pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje jiným orgánům veřejné moci, děje se tak bezúplatně.

(5) Údaje katastru ve formě podle odstavců 3 a 4 se poskytují územním samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti bezúplatně. Údaje katastru ve formě podle odstavce 3 se k výkonu jejich působnosti poskytují bezúplatně i organizačním složkám státu.

(6) Na základě údajů katastru se poskytuje služba sledování změn v katastru zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných o postupu zápisů elektronickými prostředky.

(7) Z údajů katastru se vytváří souhrnné přehledy o půdním fondu, které Český úřad zeměměřický a katastrální zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 56

Z katastru se vydávají ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy podle jiného právního předpisu.

ČÁST ČTVRTÁ
SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 57

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) užije údaje katastru v rozporu s § 1 odst. 2, nebo

b) v rozporu s § 53 šíří údaje katastru bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník nebo jiný oprávněný dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. a) se na výzvu katastrálního úřadu nezúčastní jednání nebo na toto jednání nevyšle svého zástupce,

b) neoznačí ve stanovené lhůtě trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svého pozemku podle § 37 odst. 1 písm. b),

c) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. c) nedoplní ve stanovené lhůtě od doručení výzvy chybějící údaje nebo neodstraní chyby ve vyhotovených listinách, které předkládá k zápisu do katastru,

d) neohlásí katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě změny údajů katastru týkající se jeho nemovitosti podle § 37 odst. 1 písm. d).

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50000 Kč.

(4) Přestupek nelze projednat, jestliže uplynuly 3 roky od jeho spáchání.

§ 58
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) užije údaje katastru v rozporu s § 1 odst. 2, nebo
b) v rozporu s § 53 šíří údaje katastru bez souhlasu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jiný oprávněný dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. a) se na výzvu katastrálního úřadu nezúčastní jednání nebo na toto jednání nevyšle svého zástupce,
b) neoznačí ve stanovené lhůtě trvalým způsobem a na vlastní náklad nesporné hranice svého pozemku podle § 37 odst. 1 písm. b),
c) v rozporu s § 37 odst. 1 písm. c) nedoplní ve stanovené lhůtě od doručení výzvy chybějící údaje nebo neodstraní chyby ve vyhotovených listinách, které předkládá k zápisu do katastru,
d) neohlásí katastrálnímu úřadu ve stanovené lhůtě změny údajů katastru týkající se jeho nemovitosti podle § 37 odst. 1 písm. d).
(3) Za správní delikt podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 100000 Kč.

§ 59
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává katastrální úřad.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena, a je příjmem státního rozpočtu České republiky.

ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 60

Za účelem založení do sbírky listin může katastrální úřad převést z elektronické podoby písemnost ve formě datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou, a která je předložena pro zápis do katastru, do listinné podoby. Při převedení katastrální úřad nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených v písemnosti ve formě datové zprávy. Při poskytování kopií písemností vedených v elektronické podobě ve sbírce listin se postupuje obdobně.

§ 61

Zaměstnanci katastrálního úřadu a členové komise pro zjišťování hranic jsou při své činnosti oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na pozemky a provádět na nich průklesty a zeměměřické činnosti pro účely katastru za podmínek stanovených jiným právním předpisem.

§ 62

(1) Pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, nejpozději však do doby ukončení pozemkových úprav podle jiného právního předpisu, v katastru evidují zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení a evidence nemovitostí.

(2) Pozemky evidované v katastru podle odstavce 1 se považují pro účely zápisu práv za pozemky podle tohoto zákona. Údaje zjednodušené evidence se považují za součást katastrálního operátu. Katastrální úřady mají nejméně do doplnění pozemků evidovaných dosud zjednodušeným způsobem do katastrálních map v úschově pozemkové a železniční knihy a operát bývalého pozemkového katastru. Z těchto dokumentů vyhotoví katastrální úřad na požádání výpisy, opisy nebo kopie.

(3) Má se za to, že zástavní práva, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, zanikla. Katastrální úřad tato zástavní práva vymaže z katastru na základě ohlášení vlastníka nemovitosti, k níž je zaniklé zástavní právo zapsáno, sepsaného ve formě notářského zápisu.

§ 63

(1) Údaje v katastru se vedou podle dosavadních právních předpisů do doby, než jednotlivé evidované údaje budou dotčeny změnou. Katastrální úřady jsou oprávněny uvést zápisy v katastru do souladu s tímto zákonem i dříve z moci úřední.

(2) O údajích o budově evidované podle dřívějších právních předpisů se má za to, že se jedná o trvalou stavbu, pokud z údajů katastru nevyplývá, že se jedná o stavbu dočasnou. Doloží-li vlastník této stavby nebo jiný oprávněný, že se jedná o stavbu dočasnou, katastrální úřad tuto skutečnost do katastru doplní.

(3) Listiny sepsané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a splňující náležitosti stanovené dosavadními právními předpisy jsou vkladovými listinami, i když nesplňují náležitosti předepsané tímto nebo jiným zákonem. Chybějící náležitosti musí obsahovat návrh na vklad.

(4) Zápisy do katastru na základě listin doručených katastrálnímu úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(5) Údaje o dosažených cenách nemovitostí z listin doručených k zápisu do katastru přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se do katastru nedoplňují.

(6) Vyplývá-li z údajů v katastru, že vlastník pozemku je též vlastníkem stavby, která je na pozemku postavena, přechází vlastnické právo ke stavbě nebo k ní vzniká jiné věcné právo současně jako k pozemku i v případě, že by později vyšlo najevo, že stavba není součástí pozemku.

§ 64

(1) V případech, kdy je třeba získat jako listinu pro zápis do katastru rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci a osoba dosud zapsaná v katastru jako vlastník nebo jiný oprávněný není označena dostatečně určitě, jak to vyžaduje tento zákon, a proto není možné označit ji v řízení před tímto orgánem údaji požadovanými právním předpisem, na jehož základě lze rozhodnutí nebo osvědčení orgánu veřejné moci vydat, postačí k jejímu označení v řízení před tímto orgánem i v řízení o zápisu do katastru uvedení údajů, které jsou o této osobě známé z katastru.

(2) Pokud je osoba zapsaná v katastru jako vlastník označena tak, jak je uvedeno v odstavci 1, a zápis o ní neumožňuje její dostatečnou identifikaci, Český úřad zeměměřický a katastrální předá údaje o této nemovitosti a o jejím vlastníkovi známé ze zápisů v katastru Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

§ 65

(1) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových převezme údaje o nemovitostech uvedených v § 64 odst. 2 a známé údaje o jejím vlastníkovi a vede jejich evidenci. Tuto evidenci včetně známých údajů o zapsaném vlastníkovi zveřejní na svých internetových stránkách způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň tyto údaje předá obecnímu úřadu obce, na jejímž území se nemovitost nachází.

(2) Obecní úřad zveřejní převzaté údaje podle odstavce 1 na úřední desce.

(3) Součástí zveřejnění podle odstavců 1 a 2 je i výzva, aby se vlastník přihlásil ke svému vlastnictví uvedené nemovitosti u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve výzvě se uvede poučení o důsledcích, které nastanou, pokud se vlastník nepřihlásí ve lhůtě stanovené jiným právním předpisem pro to, aby nemovitost byla považována za opuštěnou.

(4) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v součinnosti s obecním úřadem provede zároveň šetření k dohledání vlastníka v dostupných evidencích, zejména v matrice a v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel a v agendovém informačním systému cizinců. Obecní úřad přitom jedná v přenesené působnosti.

(5) Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4 osobu vlastníka nemovitosti, písemně vyzve tuto osobu, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení.

(6) Přihlásí-li se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových osoba, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti uvedené v odstavci 1, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ji písemně vyzve, aby listiny dokládající její vlastnictví předložila katastrálnímu úřadu nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení.

(7) Stát v soudním řízení podle odstavců 5 a 6 vystupuje jako žalovaný. V řízeních před soudy v těchto případech jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(8) Zjistí-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových postupem podle odstavce 4, že zapsaný vlastník nežije, podá podnět k zahájení řízení o pozůstalosti soudu příslušnému k řízení o pozůstalosti podle jiného zákona a předá mu zjištěné informace o zapsaném vlastníkovi a o jeho nemovitosti; není-li známo jeho bydliště, podá podnět u soudu, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nalézá.

(9) Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta, po jejímž uplynutí se podle jiného právního předpisu má za to, že nemovitost je opuštěná, pohlíží se na ni jako na opuštěnou; další postup se řídí právními předpisy upravujícími hospodaření s majetkem státu.

§ 66

(1) Český úřad zeměměřický a katastrální vyhláškou stanoví

a) obsah souboru geodetických informací v rozsahu uvedeném v § 5 odst. 2 písm. a) tak, aby obsahoval údaje nezbytné pro plnění účelů, ke kterým katastr slouží podle § 1 odst. 2,

b) obsah souboru popisných informací v rozsahu uvedeném v § 5 odst. 2 písm. b) tak, aby obsahoval údaje nezbytné pro plnění účelů, ke kterým katastr slouží podle § 1 odst. 2,

c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu v rozsahu nezbytném pro aktualizaci údajů, které jsou podle § 4 obsahem katastru,

d) formulář pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, jehož obsah je vymezen v § 14 odst. 1,

e) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny,

f) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv, které jsou postačující pro zachování jejich čitelnosti a dlouhodobé uchovatelnosti,

g) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru,

h) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků v rozsahu nezbytném k vedení a správě souboru geodetických informací,

i) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem, aby bylo možné tyto hranice v terénu vyhledat,

j) podmínky pro poskytování a šíření údajů z katastru a formu poskytovaných údajů tak, aby sloužily k plnění účelů stanovených v § 1 odst. 2, a úplaty za ně tak, aby celkový příjem z jejich poskytování nepřesahoval náklady na shromažďování údajů katastru, jejich vytváření, reprodukci a šíření,

k) podmínky poskytování služby sledování změn v katastru zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných o postupu zápisů elektronickými prostředky.

(2) Pro stanovení náležitostí podle odstavce 1 písm. a), c), h) a i) lze využít hodnot a postupů stanovených českou technickou normou.

§ 67  Zrušuje se:
1. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
2. Čl. III části čtvrté zákona č. 210/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 541/1992 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb. a zákona č. 282/1992 Sb., a mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
3. Zákon č. 90/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.
4. Část druhá zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách.
5. Část pátá zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
6. Část třetí zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.
7. Část druhá zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
8. Části třicátá první a třicátá druhá zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.
9. Část devatenáctá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
10. Část pátá zákona č. 286/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.
11. Část první zákona č. 349/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
12. Část sedmá zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
13. Část dvacátá třetí zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.
14. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
15. Čl. I zákona č. 89/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16. Část druhá zákona č. 103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
17. Části první a druhá zákona č. 120/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
18. Čl. V zákona č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
19. Část pátá zákona č. 53/2004 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel.
20. Část sedmnáctá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.
21. Část čtvrtá zákona č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
22. Zákon č. 8/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23. Část třicátá druhá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
24. Část osmá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
25. Nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel.
26. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č. 44/2005 Sb., vyhlášky č. 457/2006 Sb., vyhlášky č. 50/2008 Sb. a vyhlášky č. 76/2009 Sb.
27. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), ve znění vyhlášky č. 164/2009 Sb.

§ 68  Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Němcová v. r.
Zeman v. r.
Rusnok v. r.
	

358/2013 vyhláška o poskytování údajů z Katastru nemovitostí

platná od 1.1.2014	58 VYHLÁŠKA  ze dne 1. listopadu 2013  o poskytování údajů z katastru nemovitostí
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. j) a k) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tato vyhláška upravuje
a) podmínky pro poskytování údajů z katastru,
b) formu poskytovaných údajů z katastru,
c) podmínky šíření údajů z katastru,
d) úplaty za poskytování údajů z katastru, pokud nejsou stanoveny jiným právním předpisem,
e) podmínky poskytování služby sledování změn v katastru (dále jen „sledování změn“) zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných o postupu zápisů elektronickými prostředky.

ČÁST DRUHÁ
POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ Z KATASTRU
§ 2
Podmínky pro poskytování údajů z katastru
Údaje z katastru se poskytují osobám na žádost za podmínek a ve formě stanovené touto vyhláškou.

§ 3
Formy poskytování údajů z katastru
Údaje z katastru se poskytují v těchto formách
a) nahlížení do katastru, s výjimkou sbírky listin katastru, přehledu vlastnictví z území České republiky a údajů o dosažených cenách nemovitostí, a ústní informace (§ 5),
b) výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin (§ 6),
c) ověřené kopie písemností v listinné podobě, ověřené výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo ověřené duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (§ 7),
d) prosté kopie písemností v listinné podobě, prosté výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo v elektronické podobě nebo prosté duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (§ 8),
e) reprografické kopie z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin podle písmen b) a c) (§ 9),
f) tiskové výstupy z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin podle písmena b) (§ 10),
g) dálkový přístup k údajům katastru (§ 11 až 14),
h) údaje katastru v elektronické podobě (§ 15),
i) kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle posledního dochovaného stavu grafického operátu pozemkového katastru či přídělového nebo scelovacího operátu (dále jen „dřívější pozemkové evidence“) (§ 16),
j) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru (§ 17),
k) souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru (§ 18), nebo
l) sledování změn (§ 19 a 20).

§ 4
(1) Údaje z katastru poskytují katastrální úřady o nemovitostech v územním obvodu své působnosti. Údaje podle § 6 odst. 3 písm. a) a b) a údaje podle písm. c), pokud se jedná o digitální katastrální mapu a dále údaje podle § 10 a 15 poskytují katastrální úřady z území celé České republiky.
(2) Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) poskytuje údaje z katastru podle § 5 odst. 3, § 11 až 15 a podle § 18 až 20.

§ 5 Nahlížení do katastru a poskytování ústních informací
(1) Katastrální úřad umožňuje v úředních hodinách a v prostorách k tomu určených bezúplatně nahlížet do katastru a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty či o údajích katastru poskytuje ústní informace, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Pořízení opisů, výpisů nebo náčrtů podle odstavce 1 může být nahrazeno pořízením fotografických snímků bezkontaktním způsobem na zařízení žadatele, pokud není dále stanoveno jinak.
(3) Úřad umožňuje bezúplatné nahlížení do katastru na vybrané údaje souboru popisných informací a souboru geodetických informací aplikací dostupnou prostřednictvím internetu. Úřad umožňuje rovněž bezúplatné nahlížení na obraz katastrální mapy formou prohlížecí služby a bezúplatně poskytuje údaje katastrální mapy prostřednictvím služby stahování dat.
(4) V případě, že uživatel služeb uvedených v odstavci 3 přetěžuje technologickou infrastrukturu Úřadu nebo neodborně využívá nebo zneužívá aplikace a služby k neoprávněnému vytěžování údajů z katastru, je Úřad oprávněn mu v tomto jednání zabránit technickými prostředky.

§ 6
Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin
(1) Výpis, opis, kopie nebo identifikace parcel se opatří datem vyhotovení, číslem řízení o poskytnutí údajů z katastru, otiskem razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem, jménem a příjmením zaměstnance katastrálního úřadu, který výpis, opis nebo kopii vyhotovil, a jeho podpisem a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1).
(2) V žádosti o výpis, opis, kopii nebo identifikaci parcel se uvede předmět žádosti, název obce a katastrálního území s označením předmětu žádosti, a to identifikací vlastníka nebo jiného oprávněného, parcelním číslem pozemku v katastru nebo ve zjednodušené evidenci, popisným nebo evidenčním číslem budovy (s uvedením části obce v případě, že je obec členěna na části, které mají samostatné číslování domů), číslem jednotky, popřípadě číslem listu vlastnictví, a to tak, aby rozsah požadovaných výstupů byl nepochybný. V případě pochybností vyzve katastrální úřad žadatele k doplnění žádosti.
(3) Výpisem, opisem a kopií podle odstavce 1 se rozumí na tiskopisu Úřadu vyhotovený
a) výčet nemovitostí vlastníka (spoluvlastníků) nebo oprávněného z dalšího práva příslušejících k listu vlastnictví s údaji o právech a s dalšími údaji katastru podle jiného právního předpisu2),
b) výčet údajů o nemovitosti s vymezenými jednotkami3) podle jiného právního předpisu4),
c) kopie katastrální mapy zobrazující vybrané parcely.
(4) Výčet údajů podle odstavce 3 písm. a) a b) je označen jako „Výpis z katastru nemovitostí“ a obsahuje údaje listu vlastnictví5), údaje o datu, hodině a minutě, ke kterým výpis z katastru nemovitostí prokazuje stav evidovaný v katastru, údaje o okresu, obci a katastrálním území, číslo listu vlastnictví a informace o druhu číslování parcel. Výčet údajů podle odstavce 3 písm. a) je úplný nebo částečný. Úplný výčet se týká všech nemovitostí příslušejících k jednomu listu vlastnictví, částečný výčet pouze těch nemovitostí, o jejichž výčet žadatel požádá. Částečný výčet je vždy označen slovy „Částečný výpis“.
(5) Při poskytování kopie podle odstavce 3 písm. c) se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí jen na žádost.
(6) Identifikace parcel obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny souvisejících parcel posledního dochovaného stavu dřívějších pozemkových evidencí nebo stavu katastrálního operátu k určitému datu s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru. Parcely se uvádějí podle katastrálních území a parcelních čísel. V případě, že nelze zákres hranic parcely dřívější pozemkové evidence nebo parcely podle stavu před obnovou katastrálního operátu ztotožnit se zákresem hranic parcely katastru, sdělí katastrální úřad žadateli, že identifikaci nelze provést bez vytyčení hranic pozemku v terénu a vyhotovení geometrického plánu.
(7) Současně s výpisem, opisem nebo kopií podle odstavce 3 nebo identifikací parcel podle odstavce 6 vyhotoví katastrální úřad na žádost jejich kopii, kterou označí slovem „Kopie“. Na kopii se dále uvede datum vyhotovení, číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, jméno a příjmení zaměstnance katastrálního úřadu, který kopii vyhotovil, a jeho podpis. Kopie se opatří kolkem v odpovídající hodnotě nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1) a opatří se otiskem razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem.

§ 7
Ověřené kopie písemností v listinné podobě, ověřené výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo ověřené duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru
(1) Katastrální úřady vyhotoví na žádost
a) ověřenou kopii písemnosti v listinné podobě,
b) ověřený výstup vzniklý převedením písemnosti v listinné podobě do elektronické podoby nebo převedením písemnosti v elektronické podobě do listinné podoby, pokud tato písemnost byla v době doručení katastrálnímu úřadu opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou uznávanou elektronickou značkou,
c) duplikát písemnosti v elektronické podobě, pokud tato písemnost byla v době doručení katastrálnímu úřadu opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou uznávanou elektronickou značkou.

(2) Pokud není žádost o kopii písemnosti v listinné nebo v elektronické podobě ze sbírky listin katastru podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, musí být opatřena
a) úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu,
b) úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele, jde-li o právnickou osobu; to neplatí v případě, kdy je výsledek úkonu zasílán na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, nebo v seznamu vedeném Notářskou komorou či Českou advokátní komorou6),
c) otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby, jde-li o orgán veřejné moci nebo organizační složku státu.
(3) Kopie písemnosti v listinné podobě ze sbírky listin katastru se označí slovem „Kopie“. Kopie se opatří ověřovací doložkou, která obsahuje text: „Kopie doslovně souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru“, údaj o počtu stran kopie, údaj o tom, zda jde o kopii úplnou nebo částečnou, dále číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, datum, otisk razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem, jméno a příjmení zaměstnance katastrálního úřadu, který kopii vyhotovil, a jeho podpis, a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1).
(4) Při poskytování výstupů a duplikátů podle odstavce 1 písm. b) a c) se použije ustanovení odstavce 3 přiměřeně.

§ 8
Prosté kopie písemností v listinné podobě, prosté výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo v elektronické podobě nebo prosté duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru
(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost prostou kopii písemnosti v listinné podobě ze sbírky listin katastru nebo poskytne výstup vzniklý převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo duplikát písemnosti v elektronické podobě podle § 7 odst. 1 písm. b) a c); přitom použije ustanovení § 7 odst. 2 obdobně. Na kopii, výstup nebo duplikát písemnosti se vyznačí číslo řízení o poskytnutí údajů.
(2) Namísto prosté kopie písemnosti v listinné podobě lze na žádost poskytnout její rastrový obraz nebo rastrové obrazy jejích částí, přesahuje-li kopie formát A4. Rastrové obrazy se poskytují pouze prostřednictvím datové schránky.
(3) Prosté kopie písemností v listinné podobě, jejich rastrové obrazy, výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě a duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 9
Reprografické kopie z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin
(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost reprografické kopie z částí katastrálního operátu, které nejsou vedeny v elektronické podobě, s výjimkou sbírky listin katastru. Kopii označí katastrální úřad slovem „Kopie“. Uvede číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, den vyhotovení, jméno a příjmení zaměstnance, který kopii vyhotovil, a připojí řádkové razítko katastrálního úřadu, který kopii vydal. Kopie nepřihlížejí k vyznačené plombě.
(2) Namísto reprografické kopie lze na žádost poskytnout její rastrový obraz nebo rastrové obrazy jejích částí, přesahuje-li kopie formát A4.
(3) Kopie a jejich rastrové obrazy se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4) Pokud jsou územním samosprávným celkům poskytovány bezúplatně podle § 55 odst. 5 katastrálního zákona kopie mapového listu katastrální mapy vedené na plastové fólii, jsou poskytovány bezúplatně nejvýše jednou za kalendářní rok, a to jen pokud obsahují změny oproti naposled poskytnuté kopii nebo rastrovým datům katastrální mapy poskytnutým podle § 15. Kopie mapového listu jsou poskytovány z obvodu územní působnosti příslušného územního samosprávného celku.

§ 10
Tiskové výstupy z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin
(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost tiskové výstupy údajů z katastru z částí katastrálního operátu, které jsou vedeny v elektronické podobě. Katastrální úřad vyhotovuje tiskové výstupy takového obsahu a uspořádání, které umožňuje informační systém katastru nemovitostí.
(2) Při poskytování tiskového výstupu obsahujícího přehled vlastnictví z území České republiky a údaje o dosažených cenách nemovitostí se použije ustanovení § 7 odst. 2 obdobně.
(3) Tiskový výstup je označen slovy „Tiskový výstup informativního charakteru“. Uvede se číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, den vyhotovení, jméno a příjmení zaměstnance, který tiskový výstup vyhotovil, jeho podpis a připojí se řádkové razítko katastrálního úřadu, který tiskový výstup vydal. Tiskové výstupy se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 11
Dálkový přístup k údajům katastru za úplatu
(1) Dálkový přístup k údajům katastru vedeným v elektronické podobě poskytuje Úřad na základě písemné žádosti. Žádost se podává na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu.
(2) Dálkový přístup k údajům katastru poskytuje Úřad formou vlastní aplikace nebo webovou službou. Pro získání dálkového přístupu ke každé z uvedených forem se podává samostatná žádost. Technické podrobnosti aplikace i webové služby Úřad zveřejní na internetových stránkách Úřadu.
(3) Úřad žadateli po založení zákaznického účtu sdělí údaje potřebné pro umožnění dálkového přístupu k údajům katastru. Úřad založí žadateli jeden zákaznický účet pro jedno připojení žadatele. Podúčty pro další připojení žadatele a jeho zaměstnanců si žadatel zakládá přímo prostřednictvím dálkového přístupu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na jednorázové poskytnutí údajů dálkového přístupu uhrazené prostřednictvím on-line platby.
(5) Úřad uchovává v elektronické podobě veškeré sestavy údajů poskytnutých dálkovým přístupem.
(6) Úřad provádí pravidelné měsíční nebo čtvrtletní vyúčtování za poskytnuté údaje z katastru. Výše úplaty za poskytnutí údajů z katastru dálkovým přístupem je stanovena v přílohách č. 4 a 5 k této vyhlášce.
(7) O zrušení oprávnění užívat dálkový přístup k údajům katastru žádá uživatel dálkového přístupu Úřad písemně. Úřad mu dálkový přístup zruší a do 30 dnů zašle žadateli konečné vyúčtování.

§ 12
(1) Pokud uživatel dálkového přístupu přetěžuje technologickou infrastrukturu Úřadu, dálkový přístup neodborně využívá nebo zneužívá k neoprávněnému vytěžování údajů z katastru anebo neplní-li své povinnosti v oblasti úhrad za poskytované údaje z katastru dálkovým přístupem, je Úřad oprávněn mu zabránit v dálkovém přístupu k údajům katastru technickými prostředky.
(2) Má-li žadatel zřízen dálkový přístup k údajům katastru i pro jiný zákonný účel, je veden přehled o poskytnutých údajích pro každý z těchto účelů samostatně. Pro každý z těchto účelů je také veden samostatný zákaznický účet.

§ 13
Bezúplatný dálkový přístup k údajům katastru
(1) Pokud jiný právní předpis stanoví, že se právnické osobě nebo organizační složce státu poskytují k určitému účelu dálkovým přístupem údaje z katastru bezúplatně, použijí se obdobně § 11 a 12, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Při získávání údajů z katastru uvede žadatel vždy účel, ke kterému je nárok na bezúplatný dálkový přístup zákonem stanoven. Je-li údaj z katastru vyžadován pro řízení vedené orgánem veřejné moci, uvede též spisovou značku.

§ 14
Dálkový přístup k údajům katastru pro poskytovatele ověřených výstupů z informačního systému
(1) Osobám oprávněným poskytovat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy podle jiného právního předpisu7) se poskytují dálkovým přístupem údaje pro vydávání výpisů a kopií podle § 6 odst. 3 za úplatu stanovenou podle jiného právního předpisu7). Přitom se použijí obdobně § 11 a 12, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) V prohlášení žadatele se uvede, že žadatel bere na vědomí, že údaje z katastru poskytnuté podle tohoto ustanovení nesmí užít k jinému účelu než k poskytování ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy a jiným způsobem nesmí tyto údaje šířit a že je povinen nakládat s poskytnutými údaji z katastru v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů.

§ 15
Údaje katastru v elektronické podobě
(1) Poskytování údajů katastru v elektronické podobě se může provést fyzickým předáním na technickém nosiči dat nebo prostřednictvím internetu. Ustanovení § 11 a 12 se při poskytování údajů katastru podle tohoto ustanovení nepoužijí.
(2) Údaje katastru vedené v elektronické podobě se poskytují v rozsahu a struktuře, které umožňuje informační systém katastru nemovitostí. V jiném rozsahu a struktuře lze údaje katastru poskytnout pouze osobě, které se tyto údaje týkají, nebo osobě, která na jejich poskytnutí prokáže právní zájem nebo jiný vážný důvod.
(3) Údaje katastrální mapy v digitální formě jsou poskytovány také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ostatní údaje z katastru v elektronické podobě se poskytují na písemnou žádost, která se podává na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu.
(4) Údaje poskytované v elektronické podobě na technických nosičích dat nebo prostřednictvím internetu podle tohoto ustanovení mají informativní charakter. Výše úplaty za jejich poskytnutí je stanovena v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(5) Údaje katastru v elektronické podobě v rozsahu větším než katastrální území se poskytují zpravidla jedenkrát měsíčně. V tomto rozsahu se častěji údaje katastru poskytují jen, pokud to technické možnosti informačního systému katastru nemovitostí dovolí.
(6) Pokud jsou územním samosprávným celkům poskytovány údaje podle § 55 odst. 5 katastrálního zákona v elektronické podobě na technických nosičích dat nebo prostřednictvím datové sítě, jsou poskytovány nejvýše jedenkrát za 3 měsíce z území příslušného územního samosprávného celku. Rastrová data katastrální mapy jsou poskytována jedenkrát za kalendářní rok, a to jen pokud obsahují změny oproti naposled poskytnuté kopii podle § 9 nebo naposled poskytnutým rastrovým datům katastrální mapy.

§ 16
Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí
(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost kopii katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle posledního dochovaného stavu grafického operátu pozemkového katastru či přídělového nebo scelovacího operátu. Údaje vyplývající z orientačního zákresu jsou přibližné a mají informativní charakter. Kopie je označena slovy „Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle .......... “ s doplněním, podle kterého dřívějšího grafického operátu byl zákres proveden. Je opatřena datem, číslem řízení o poskytnutí údajů z katastru, jménem a příjmením zaměstnance, který kopii vyhotovil, jeho podpisem a otiskem řádkového razítka katastrálního úřadu, který kopii vydal.
(2) Výše úplaty za poskytnutí kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí je stanovena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 17
Srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru
(1) Srovnávací sestavení parcel je orientační srovnání popisných informací o parcelách dřívějších pozemkových evidencí se stavem parcel katastru nebo srovnání popisných informací o parcelách katastru s posledním dochovaným stavem dřívějších pozemkových evidencí, pokud tento stav je považován za součást katastrálního operátu. K vyhotovení srovnávacího sestavení parcel se využije porovnání obou stavů v grafickém vyjádření.
(2) Srovnávací sestavení parcel se vyhotovuje na tiskopisu Úřadu. Výměra částí parcel je určena pouze přibližně. Na tuto skutečnost musí být ve srovnávacím sestavení parcel upozorněno.
(3) Srovnávací sestavení parcel se opatří datem, číslem řízení o poskytnutí údajů z katastru, jménem a příjmením zaměstnance, který srovnávací sestavení vyhotovil, jeho podpisem a otiskem řádkového razítka katastrálního úřadu, který srovnávací sestavení vydal.
(4) Srovnávací sestavení parcel se neposkytuje v katastrálních územích nebo v jejich částech, ve kterých je zcela odstraněno evidování zjednodušeným způsobem.
(5) Výše úplaty za poskytnutí srovnávacího sestavení parcel je stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 18
Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru
Souhrnné přehledy o půdním fondu České republiky z údajů katastru se vyhotovují každoročně podle stavu ke dni 31. prosince. Je-li to důvodné, vyhotovují se podle stavu k jinému dni.

§ 19
Sledování změn
(1) Úřad poskytuje službu sledování vybraných změn údajů katastru osobám, které mají zapsáno věcné právo k dotčeným nemovitostem, nebo účastníkům řízení o takovém právu.
(2) Úřad zasílá informace o změnách elektronickou poštou, prostřednictvím datové schránky, krátkou textovou zprávou nebo webovou službou. Technické podrobnosti sledování změn Úřad zveřejní na internetových stránkách Úřadu.
(3) V rámci sledování změn údajů o nemovitostech jsou poskytovány informace týkající se nemovitostí, ke kterým je osoba podle odstavce 1 v katastru zapsána jako
a) vlastník,
b) zástavní nebo podzástavní věřitel,
c) oprávněný z věcného břemene,
d) oprávněný z předkupního práva ujednaného jako věcné právo, nebo
e) oprávněný z práva zpětné koupě, oprávněný z práva lepšího kupce, nájemce nebo pachtýř.
(4) K nemovitostem podle odstavce 3 jsou poskytovány informace o
a) vyznačení upozornění, že právní vztahy jsou dotčeny změnou,
b) provedení vkladu,
c) provedení záznamu,
d) zápisu poznámky.
(5) V rámci sledování změn o řízení jsou poskytovány údaje o významných úkonech katastrálního úřadu v řízeních, jichž je osoba podle odstavce 1 účastníkem. Sledování změn o řízení se poskytuje pouze webovou službou.

§ 20
(1) Podmínkou zřízení služby sledování změn je prokázání totožnosti žadatele. Totožnost žadatele se považuje za prokázanou, pokud byla žádost o poskytnutí služby sledování změn podána Úřadu prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadatel má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku. Je-li žádost podána v listinné podobě, považuje se totožnost za prokázanou, byla-li žádost opatřena úředně ověřeným podpisem. Při osobním podání žádosti prostřednictvím katastrálního úřadu ověří katastrální úřad totožnost žadatele podle průkazu totožnosti. Obdobně se postupuje i v případě změny kontaktních údajů pro zasílání informací.
(2) Přístupové údaje budou žadateli předány po založení zákaznického účtu. V případě podání žádosti prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup budou přístupové údaje zaslány do datové schránky žadatele. Služba bude aktivována po zaplacení úplaty, je-li vyžadována, a po prvním přihlášení žadatele. Při změně kontaktních údajů, sdělených uživatelem za účelem správy zákaznického účtu, Úřad informuje žadatele také zasláním zprávy o této změně na původní kontaktní údaje. Zrušení sledování změn bude umožněno prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Úřad zašle před koncem období sledování změn uživateli výzvu k zaplacení úplaty za poskytování služby pro následující období, pokud je vyžadována, a to na kontaktní údaje sdělené uživatelem za účelem správy zákaznického účtu. Pokud nebude úplata za následující období zaplacena nejpozději den před začátkem tohoto období, Úřad účastníkovi službu sledování změn zruší.
(4) Při zaslání informace elektronickou poštou nebo prostřednictvím krátké textové zprávy Úřad odpovídá pouze za její odeslání. Uživatel odpovídá za funkčnost prostředku, který si pro zasílání zvolil.
(5) Výše úplaty za sledování změn je stanovena v příloze č. 9 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21 Úplata za poskytování údajů
(1) Úplata za poskytnuté údaje stanovená touto vyhláškou s výjimkou údajů poskytovaných podle § 11 se nehradí v případech, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů poskytovat tyto údaje jiným orgánům či osobám8). Požadavek na bezúplatné poskytnutí údajů musí být uveden v žádosti o jejich poskytnutí a zdůvodněn odkazem na příslušný jiný právní předpis.
(2) Úplata za údaje poskytnuté podle § 11 se nehradí, pokud tak stanoví katastrální zákon nebo jiný právní předpis9).

§ 22
Lhůty pro poskytování údajů
(1) Údaje katastru se žadatelům podle této vyhlášky poskytují ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti o poskytnutí údajů. Ve zvlášť rozsáhlých případech se lhůta prodlužuje o dalších 30 dnů.
(2) Odmítne-li příslušný úřad, kterému byla žádost podána, poskytnout údaje podle odstavce 1, uvede v odmítnutí právními předpisy stanovené důvody, které k odmítnutí vedly.

§ 23 Šíření údajů katastru
(1) Údaje získané z katastru lze šířit pouze na základě písemné žádosti, se kterou vysloví Úřad nebo katastrální úřad souhlas.
(2) Úplata za šíření odpovídá úplatám za poskytnutí údajů z katastru ve formě, ve které žadatel údaje šíří.

(3) Pokud uživatel dálkového přístupu šíří údaje z katastru, ač k tomu není oprávněn, Úřad mu zabrání v dálkovém přístupu k údajům katastru technickými prostředky.

§ 24
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Předseda:
Ing. Večeře v. r.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Poskytování prostých kopií písemností v listinné podobě, prostých výstupů vzniklých převedením písemností v listinné nebo v elektronické podobě nebo prostých duplikátů písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (§ 8)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
1001	Prostá kopie, výstup podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo duplikát podle § 7 odst. 1 písm. c)	formát A4	20 Kč

Poznámka:
Úplata podle položky 1001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.


Příloha č. 2 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Vyhotovení reprografických kopií z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin (§ 9)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
2001	Kopie části katastrální mapy vedené na plastové fólii	formát A4	50 Kč
2002	Kopie mapového listu katastrální mapy vedené na plastové fólii	mapový list	250 Kč
2003	Kopie přehledu čísel bodů v rozsahu části mapového listu katastrální mapy	formát A4	50 Kč
2004	Kopie přehledu čísel bodů v rozsahu celého mapového listu katastrální mapy	mapový list	250 Kč
2005	Kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“) nebo přehledu parcel ve zjednodušené evidenci v rozsahu části mapového listu katastrální mapy	formát A4	50 Kč
2006	Kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ nebo přehledu parcel ve zjednodušené evidenci v rozsahu celého mapového listu katastrální mapy	mapový list	250 Kč
2007	Kopie dokumentace podle § 59 a § 61 odst. 1 písm. b) a c) katastrální vyhlášky mimo kopie geodetických údajů, kopie přehledu sítě pevných bodů a kopie geometrických plánů	formát A4	50 Kč
2008	Kopie přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje v rozsahu části mapového listu Státní mapy 1 : 5000 - odvozené	formát A4	30 Kč
2009	Kopie přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje v rozsahu mapového listu Státní mapy 1 : 5000 - odvozené	mapový list	160 Kč
2010	Kopie geodetických údajů o bodech podrobného polohového bodového pole	bod	20 Kč
2011	Rastrový obraz reprografické kopie	formát A4	60 Kč


Poznámky:
a) Úplaty podle položek 2002, 2004, 2006 a 2009 se při vyhotovení kopie na rozměrově stálé transparentní podložce zvyšují o cenu této podložky.
b) Úplata podle položek 2002, 2004, 2006 a 2009 se snižuje o 40 %, pokud zobrazovaný obsah podle specifikace pokrývá méně než 50 % plochy mapového listu.
c) Úplata podle položky 2002 se zvyšuje při vyhotovení fotoreprodukční zvětšeniny mapy o částku 500 Kč a při vyhotovení fotoreprodukční zmenšeniny mapy o částku 100 Kč (za každou změnu měřítka).
d) V územích, ve kterých jsou pozemky evidovány zjednodušeným způsobem, se podle položek 2001 a 2002 poskytují rovněž kopie části mapy nebo mapového listu dřívější pozemkové evidence, na které jsou tyto pozemky zobrazeny.
e) Úplata za kopie části katastrální mapy vedené na plastové fólii podle položky 2001 je stanovena za každý i započatý formát A4, na kterém je polohopisná kresba.


Příloha č. 3 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Vyhotovení tiskových výstupů z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin (§ 10)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
3001	Tiskový výstup ze souboru popisných informací	formát A4	50 Kč
3002	Tiskové výstupy z ostatních částí katastrálního operátu mimo souboru popisných informací, katastrální mapy a kopie geometrických plánů	formát A4	50 Kč
3003	Tisk (vykreslení) katastrální mapy v digitální formě na papír nebo plastovou fólii	formát A4	50 Kč


Poznámky:
a) Za tiskový výstup podle položky 3001 se považuje i informace o tom, že určitý zápis v souboru popisných informací není uveden.
b) Úplata za tiskový výstup podle položek 3001 a 3002 formátu většího než A4 odpovídá počtu formátů A4 včetně započatého formátu.
c) Při poskytování tiskového výstupu podle položky 3003 se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí jen na žádost.
d) Úplata za tisk (vykreslení) podle položky 3003 vyhotovený na rozměrově stálé transparentní podložce se zvyšuje o cenu této podložky.
e) Úplata za tisk (vykreslení) katastrální mapy podle položky 3003 je stanovena za každý i započatý formát A4 pokrytý kresbou.


Příloha č. 4 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Dálkový přístup k údajům katastru s výstupy ve formátu PDF nebo HTML (§ 11 a 12)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
4001	Výpis z katastru nemovitostí	formát A4	50 Kč
4002	Informace o parcelách	formát A4	50 Kč
4003	Informace o stavbách	formát A4	50 Kč
4004	Informace o bytech a nebytových prostorech (jednotkách)	formát A4	50 Kč
4005	Informace o právech stavby	formát A4	50 Kč
4006	Informace o průběhu řízení	formát A4	50 Kč
4007	Evidence práv pro osobu	formát A4	50 Kč
4008	Přehled vlastnictví	formát A4	50 Kč
4009	Kopie katastrální mapy	formát A4	50 Kč
4010	Seznam parcel katastru nemovitostí	formát A4	50 Kč
4011	Seznam parcel evidovaných zjednodušeným způsobem	formát A4	50 Kč
4012	Seznam budov s čísly popisnými a evidenčními	formát A4	50 Kč
4013	Seznam vodních děl	formát A4	50 Kč
4014	Seznam obcí	formát A4	50 Kč
4015	Seznam částí obcí	formát A4	50 Kč
4016	Seznam katastrálních území	formát A4	50 Kč
4017	Statistické údaje o katastrálních územích	formát A4	50 Kč
4018	Seznam bodů bodového pole	formát A4	50 Kč
4019	Geodetické údaje o bodech PPBP	formát A4	50 Kč


Poznámky:
a) PDF se rozumí formát Portable Document Format.
b) HTML se rozumí formát HyperText Markup Language.
c) PPBP se rozumí Podrobné polohové bodové pole.
d) Úplata je stanovena za každý i započatý formát A4 výstupní sestavy ve formátu PDF nebo jemu obsahově odpovídající část výstupní sestavy ve formátu HTML.
e) Maximální výše úplaty podle položky 4001 činí 1000 Kč.
f) Orientační mapa parcel a zobrazení katastrální mapy se dálkovým přístupem poskytuje bezúplatně.


Příloha č. 5 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Dálkový přístup k údajům katastru (webové služby) s výstupy ve formátu XML
 (§ 11 a 12)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
5001	Výpis z katastru nemovitostí	každých započatých 20 parcel, staveb nebo bytů a nebytových prostorů (včetně rozestavěných)	100 Kč
5002	Informace o parcelách	parcela	10 Kč
5003	Informace o stavbách	stavba	10 Kč
5004	Informace o bytech a nebytových prostorech (jednotkách)	jednotka	10 Kč
5005	Informace o právech stavby	právo stavby	10 Kč
5006	Informace o průběhu řízení	výstup	50 Kč
5007	Evidence práv pro osobu	výstup	50 Kč
5008	Přehled vlastnictví	výstup	50 Kč
5009	Seznam souřadnic definičních bodů	bod	1 Kč


Poznámky:

a) XML se rozumí formát Extensible Markup Language.

b) Výstupem se rozumí údaje z informačního systému, týkající se jedné osoby nebo jednoho řízení, poskytnuté na základě žádosti.

c) Přehledem vlastnictví se rozumí tiskový výstup vytvořený pro zadanou osobu v rámci územní jednotky, jehož obsahem je výčet katastrálních území s uvedením čísel listů vlastnictví, na kterých má zadaná osoba zapsáno vlastnické nebo jiné věcné právo, případně, že k zadané osobě v katastru žádné takové právo evidováno není.

d) Jednotkou se rozumí jednotka vymezená podle občanského zákoníku nebo jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb.

e) Orientační mapa parcel a zobrazení katastrální mapy se dálkovým přístupem poskytuje bezúplatně.


Příloha č. 6 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Údaje katastru v elektronické podobě (§ 15)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
6001	Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ do 10000 včetně, bez JPV	počet měrných jednotek je dán jako součet počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV	0,80 Kč
6002	Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ do 10000 včetně, s JPV	počet měrných jednotek je dán jako součet počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV	2 Kč
6003	Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ od 10000 do 150000 včetně, bez JPV	počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV nad 10000 MJ	0,50 Kč
6004	Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ od 10000 do 150000 včetně, s JPV	počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV nad 10000 MJ	1,60 Kč
6005	Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ nad 150000, bez JPV	počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV nad 150000 MJ	0,30 Kč
6006	Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ nad 150000, s JPV	počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LVnad 150000 MJ	0,80 Kč
6007	Datový soubor s údaji SGI katastru nebo seznam souřadnic definičních bodů	výstup	400 Kč
6008	Údaje ze seznamu souřadnic podrobných bodů (RES nebo databáze bodů)	bod	0,40 Kč
6009	Seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole	bod	5 Kč
6010	Rastrová data katastrální mapy	mapový list	150 Kč
6011	Rastrová data přehledu čísel bodů	mapový list	150 Kč
6012	Geodetické údaje bodů podrobného polohového bodového pole	bod	20 Kč
6013	Výstup s obsahem odpovídajícím tiskovému výstupu podle § 10	formát A4	50 Kč
6014	Vícepráce	hodina	300 Kč


Poznámky:

a) Základní úplaty podle položek 6001 až 6006 a 6008 až 6013 se zvyšují o cenu technického nosiče dat, pokud není dodán žadatelem.

b) Základní úplata podle položek 6001, 6002, 6008 je nejméně 100 Kč.

c) Základní úplata podle položky 6003 se zvyšuje o pevnou částku 8000,- Kč, základní úplata podle položky 6004 se zvyšuje o pevnou částku 20000,- Kč.

d) Základní úplata podle položky 6005 se zvyšuje o pevnou částku 78000,- Kč, základní úplata podle položky 6006 se zvyšuje o pevnou částku 244000,- Kč.

e) V základní úplatě podle položek 6001 až 6006, 6008 a 6009 jsou zahrnuta nejvýše tři další poskytnutí údajů nebo změnových vět v průběhu kalendářního roku, ve kterém bylo poskytnuto prvé předání. V každém dalším bezprostředně následujícím kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytnuto prvé předání dat, činí výše úplaty 20 % základní úplaty včetně příslušné pevné částky podle písmen c) nebo d) za nejvýše čtyři poskytnutí údajů nebo změnových vět stejného obsahu i stejného rozsahu. V prvém bezprostředně následujícím kalendářním roce činí výše úplaty 20 % základní úplaty jen v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty v 1. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Jinak v tomto roce činí výše úplaty 15 % základní úplaty v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty ve 2. čtvrtletí, 10 % v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty ve 3. čtvrtletí, a 5 % v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty ve 4. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Při pátém a dalším poskytnutí aktualizovaných údajů v kalendářním roce činí výše úplaty vždy 5 % základní úplaty včetně příslušné pevné částky podle písmen c) nebo d).

f) Při žádosti o rozšíření původního požadavku při poskytování údajů podle písmene e) se navýšený počet poskytnutých MJ uhradí podle příslušné položky ve výši základní úplaty.

g) Úplaty podle položek 6010 a 6011 se snižují o 50 %, pokud polohopisná kresba pokrývá méně než 50 % plochy mapového listu.

h) Úplaty podle položek 6001 až 6006 a položky 6010 se na základě předchozí dohody uzavřené mezi Úřadem a ústředním orgánem státní správy při prvním poskytnutí snižují o 80 % v případě, pokud údaje poskytnuté z katastru slouží k vedení seznamu podle jiného právního předpisu10) a následnému ohlášení údajů z tohoto seznamu pro zápis do katastru.

i) Úplata podle položky 6014 se účtuje, pokud vytvoření požadovaného datového souboru vyžaduje zvláštní konverze a programování, a to za každou započatou hodinu práce. Za vícepráci se nepovažuje vlastní vytvoření výstupu a práce spojené s vytvořením kopie souboru na technický nosič dat (kopírování nebo konverze do zhuštěného formátu).

j) Při požadavku na odběr pouze vybraných údajů se výše úplaty stanoví procentním podílem ze základních úplat za údaje podle položek 6001, 6003 a 6005 včetně příslušných pevných částek podle písmen c) nebo d) takto:

- ve výši 55 % při výběru údajů o nemovitostech,

- ve výši 5 % při výběru údajů o bytových jednotkách,

- ve výši 10 % při výběru údajů o bonitních dílech parcel,

- ve výši 40 % při výběru údajů o vlastnictví.

k) Výše úplaty za položky 6010 a 6011 je stanovena ve stejné výši jak pro zdrojová rastrová data, tak i pro transformovaná rastrová data.

l) Definiční body parcel jsou součástí údajů SPI, úplata za data SPI se jejich přidáním nezvyšuje.

m) Údaje o úhrnných hodnotách druhů pozemků a číselníky informačního systému katastru nemovitostí se poskytují bezúplatně.

n) Orientační mapa parcel se poskytuje podle položek 6007 a 6010 (v závislosti na počtu měrných jednotek jednotlivých položek).

o) Výstup podle položky 6013 se poskytuje ve formátu PDF. Úplata je stanovena za každý i započatý formát A4 výstupní sestavy.

p) Pro účel zpracování bakalářské, diplomové nebo jiné práce zpracované za účelem získání akademického titulu se úplata za poskytnuté údaje snižuje o 100 % na podkladě písemné žádosti potvrzené školou.

q) Výstupem podle položky 6007 se rozumí datový soubor nebo datové soubory na jednom nosiči dat.

r) Úplata podle položky 6007 se účtuje pouze, jsou-li údaje poskytnuty ve formě exportních datových souborů na technickém nosiči dat. Úplata se neúčtuje, jsou-li současně s údaji podle položky 6007 poskytnuty údaje podle položek 6001 až 6006.

s) Základní úplatou se rozumí úplata za měrnou jednotku vynásobená počtem měrných jednotek.

Vysvětlivky:

JPV = jiný právní vztah

LV = list vlastnictví

RES = registr souřadnic

SGI = soubor geodetických informací

SPI = soubor popisných informací

ZE = zjednodušená evidence


Příloha č. 7 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí (§ 16)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
7001	Kopie katastrální mapy formát s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí	formát A4	100 Kč


Poznámky:
a) Úplata podle položky 7001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.
b) Úplata za kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí je stanovena za každý i započatý formát A4, na kterém je polohopisná kresba.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Vyhotovení srovnávacího sestavení parcel (§ 17)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	Úplata za MJ
8001	Orientační srovnání popisných informací o parcelách dřívějších pozemkových evidencí se stavem parcel katastru nebo srovnání popisných informací o parcelách katastru s posledním dochovaným stavem dřívějších pozemkových evidencí	20 parcel ze součtu parcel uvedených v obou srovnávaných grafických operátech	300 Kč

Poznámka:
Úplata podle položky 8001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Sledování změn (§ 19 a 20)Položka	Specifikace	Měrná jednotka (MJ)	
Úplata za MJ
9001	Informace o změnách katastru v rozsahu 0-20 sledovaných nemovitostí	-	200 Kč
9002	Informace o změnách katastru v rozsahu 21 a více sledovaných nemovitostí, za každou nemovitost	rok	10 Kč


Poznámky:

a) Sledovanou nemovitostí se rozumí nemovitost, ke které má žadatel vztah podle § 19 odst. 3.

b) Počet nemovitostí pro účel zařazení do jednotlivých položek se zjišťuje v prvním roce při aktivaci služby a poté vždy 30 dnů před začátkem každého dalšího běžného roku sledování.

c) Úplata podle položky 9001 se účtuje pouze v prvním roce při aktivaci služby.

d) Maximální výše úplaty podle položky 9002 činí 500000 Kč.

e) Měrnou jednotkou rok se rozumí 12 po sobě následujících měsíců. V případě, že je sledování ukončeno v průběhu roku, úplata ani její poměrná část se nevrací.

f) Při poskytování informací o sledovaných nemovitostech a řízeních webovou službou se úplata podle položky 9002 snižuje o 20 %.

g) Úplata je splatná na rok dopředu, nejpozději den před začátkem období, na které je vyžadována.

1) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 23 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).

3) § 2 písm. d) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
 § 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
4) § 23 odst. 2 a 3 katastrální vyhlášky.
5) § 23 katastrální vyhlášky.
6) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například § 57 a 58 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 12 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 20 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 1 písm. c) nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceňováním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 9 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 175ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 33 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
10) Například § 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
	

357/2013 Katastrální vyhláška

Obsah
ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - OBSAH SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ(§ 3 - § 8)
ČÁST TŘETÍ - OBSAH SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ(§ 9 - § 24)
ČÁST ČTVRTÁ - ČINNOST PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU(§ 25 - § 61)
ČÁST PÁTÁ - POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISŮ(§ 62 - § 64)
ČÁST ŠESTÁ - FORMÁTY A DALŠÍ TECHNICKÉ PARAMETRY PÍSEMNOSTÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ(§ 65)
ČÁST SEDMÁ - NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS DO KATASTRU(§ 66 - § 73)
ČÁST OSMÁ - ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU(§ 74 - § 90)
ČÁST DEVÁTÁ - OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM(§ 91 - § 92)
Přílohy
o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. a) až c) a e) až i) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST

§ 1
Předmět úpravy

Tato vyhláška upravuje

a) obsah souboru geodetických informací,

b) obsah souboru popisných informací,

c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu,

d) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny,

e) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv,

f) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru,

g) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,

h) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem.

§ 2
Vymezení pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) číselným vyjádřením předmětů polohopisu určení souřadnic S-JTSK geodetickými metodami,

b) definičním bodem bod umístěný uvnitř katastrálního území, parcely, zobrazení budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejich středu se souřadnicemi určenými v S-JTSK,

c) obvodem budovy průnik vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislý průmět vnějšího obvodu budovy na terén,

d) parcelou zjednodušené evidence pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem zpravidla podle této dřívější pozemkové evidence,

e) plombou informace u nemovitosti, že práva k ní jsou dotčena změnou,

f) pozemkovou tratí pomístním názvem označený pozemek nebo seskupení pozemků mimo zastavěné území,

g) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení,

h) S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

i) vedlejší stavbou budova, která je určena k tomu, aby se jí trvale užívalo s hlavní stavbou v rámci jejich hospodářského účelu, a která není drobnou stavbou,

j) záznamem podrobného měření změn výsledek zeměměřických činností podle této vyhlášky, jakož i obdobné výsledky zeměměřických činností, provedených podle dřívějších právních předpisů, dokumentované u katastrálního úřadu, zejména měřická část geometrického plánu, polní nebo měřický náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník měřených údajů.

(2) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na oprávněného z práva odvozeného od vlastnického práva (dále jen „odvozené právo“).

(3) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na svěřenského správce.

(4) Ustanovení této vyhlášky týkající se nemovitostí se obdobně užijí i na jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů.

(5) Ustanovení této vyhlášky týkající se věcných práv k věci cizí se obdobně užijí i na práva ujednaná jako věcná práva a na nájem a pacht.

ČÁST DRUHÁ
OBSAH SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ

HLAVA I
KATASTRÁLNÍ MAPA

§ 3
Katastrální mapa a její obsah

(1) Katastrální mapa je státním mapovým dílem velkého měřítka.

(2) Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis, které se do ní vyznačují v souladu s bodem 10 přílohy k této vyhlášce.

§ 4
Forma katastrální mapy

(1) Katastrální mapa má digitální formu. Katastrální mapa vzniklá podle dřívějších právních předpisů může být do obnovy operátu vedena na plastové fólii.

(2) Katastrální mapa v digitální formě se vede počítačovými prostředky v S-JTSK ve vztažném měřítku 1 : 1000.

(3) Katastrální mapa může mít pro ucelené části katastrálního území různou formu.

§ 5
Polohopis katastrální mapy

(1) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl evidovaných v katastru, další prvky polohopisu, hranice chráněných území a ochranných pásem a body polohového bodového pole. Polohopis katastrální mapy v digitální formě obsahuje zobrazení hranic rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Dalšími prvky polohopisu jsou

a) most,

b) propustek a tunel v násypovém tělese pozemní komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, přičemž pozemek pod tímto vodním tokem nebo pozemní komunikací je evidován jako parcela,

c) obvod budovy, která je hlavní stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby,

d) obvod budovy, která je vedlejší stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby.

(3) Hranice a obvody budov a vodních děl se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů, popřípadě bodů vložených do těchto přímých spojnic. Jsou-li hranice podle předchozí věty tvořeny kruhovým obloukem nebo jinou křivkou, vyjádří se úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m. Není-li vhodné postupovat podle předchozí věty, lze použít kružnici nebo její část.

(4) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v mapě vedené na plastové fólii musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

§ 6
Popis katastrální mapy

(1) Popis katastrální mapy tvoří

a) čísla bodů polohového bodového pole,

b) čísla hraničních znaků na státní hranici,

c) místní a pomístní názvosloví

1. názvy územních samosprávných celků a částí obcí,

2. pomístní jména pozemkových tratí ve standardizovaném znění,

3. v příslušných listech katastrální mapy standardizovaná znění názvů sousedních států,

4. názvy veřejných prostranství,

5. názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění,

d) mapové značky budov a vodních děl a

e) označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami.

(2) U katastrální mapy vedené na plastové fólii tvoří její popis také mimorámové údaje, kterými jsou název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze v územním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky.

HLAVA II
GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ

§ 7

(1) V souboru geodetických informací jsou geometricky a polohově určeny

a) katastrální území,

b) pozemky,

c) rozsahy věcného břemene k části pozemku,

d) budovy a vodní díla,

e) další prvky polohopisu.

(2) Geometrické a polohové určení je dáno číselným vyjádřením prvků podle odstavce 1 a spojnicemi lomových bodů, nebo jen zobrazením hranic nebo obvodů těchto prvků v katastrální mapě.

(3) Přesnost geometrického a polohového určení vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodech 13 a 15 přílohy k této vyhlášce. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

(4) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je dáno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

§ 8
Údaje o bodu podrobného polohového bodového pole

V katastru se o bodu podrobného polohového bodového pole evidují tyto geodetické údaje:

a) číslo bodu,

b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000,

c) souřadnice v S-JTSK a výška bodu,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

e) nárys nebo detail,

f) popis, způsob stabilizace a určení bodu a

g) poznámka.

ČÁST TŘETÍ
OBSAH SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ

HLAVA I
ÚDAJE O KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH A NEMOVITOSTECH

§ 9
Katastrální území

(1) V katastru se o katastrálním území vedou tyto údaje:

a) název katastrálního území,

b) číselný kód katastrálního území,

c) název a číselný kód obce, v jejímž územním obvodu katastrální území leží, s vazbou údajů o obci na název a číselný kód části obce,

d) název a číselný kód kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, okresu, ve kterém katastrální území leží, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, do jejichž správního obvodu náleží obec, v jejímž územním obvodu katastrální území leží,

e) druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce a údaj o formě katastrální mapy,

f) souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK.

(2) Název katastrálního území je v rámci České republiky jedinečný.

§ 10
Pozemek

(1) V katastru se o pozemku evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) výměra parcely,

f) kód způsobu určení výměry,

g) druh pozemku a způsob využití pozemku podle bodů 1 a 2 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí pozemku a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí pozemku,

i) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

j) číslo listu vlastnictví, na kterém je evidována stavba jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, pokud tato stavba není součástí práva stavby,

k) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

l) údaje o právech,

m) upozornění týkající se pozemku,

n) označení listu katastrální mapy,

o) souřadnice definičního bodu v S-JTSK.

(2) Parcely se označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi

a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo

b) v jedné číselné řadě.

(3) Parcelní číslo má podobu samostatného kmenového čísla nebo zlomku. Parcelní číslo v podobě zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné, číslo poddělení nejvýše trojmístné.

(4) Kód způsobu určení výměry rozlišuje, zda je výměra určena

a) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK s kódem kvality 3 nebo 4; způsob určení výměry se označuje kódem 2,

b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označuje kódem 1,

c) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK, z nichž nejméně jeden lomový bod má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označuje kódem 0, nebo

d) graficky, a to planimetrováním, výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě; způsob určení výměry se označuje kódem 0.

(5) V katastru se o parcele zjednodušené evidence evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,

f) původní nebo zbytková výměra po provedených majetkoprávních změnách,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se pozemku.

§ 11
Budova a vodní dílo

(1) V katastru se o budově a vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které nejsou součástí pozemku ani součástí práva stavby, evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) údaje o parcele, popřípadě údaje o parcelách, je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích, u kterých jsou evidovány různé údaje o právech,

d) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno,

e) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním,

f) typ stavby podle bodu 3 přílohy k této vyhlášce,

g) způsob využití stavby podle bodu 4 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku nebo o jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů,

i) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

j) údaj o tom, zda jde o dočasnou stavbu,

k) údaje o právech,

l) upozornění týkající se budovy nebo vodního díla,

m) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.

(2) Budova může být evidována pouze na parcele

a) s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku,

b) s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1 nebo 5,

c) s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 28,

d) zemědělského pozemku se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1.

(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.

§ 12
Právo stavby

V katastru se o právu stavby evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) účel práva stavby, je-li uveden,

d) údaje o pozemku, ke kterému je právo stavby zřízeno,

e) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí práva stavby a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí práva stavby,

f) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

g) poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno,

h) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

i) údaje o právech,

j) upozornění týkající se práva stavby.

§ 13
Jednotka

V katastru se o jednotce vymezené podle občanského zákoníku a jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů evidují

a) číslo listu vlastnictví,

b) číslo jednotky,

c) údaje o nemovitosti, ve které je jednotka vymezena,

d) typ jednotky podle bodu 5 přílohy k této vyhlášce a způsob využití jednotky podle bodu 6 přílohy k této vyhlášce,

e) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

f) spoluvlastnický podíl na společných částech nemovitosti v bytovém spoluvlastnictví u jednotky vymezené podle občanského zákoníku, nebo spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, u jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se jednotky.

HLAVA II
ÚDAJE O PRÁVECH A UPOZORNĚNÍCH

§ 14
Údaje o vlastníkovi a jiném oprávněném

(1) Datum narození fyzické osoby, které nebylo přiděleno rodné číslo splňující podmínky zákona o evidenci obyvatel, se eviduje ve tvaru RRMMDD, kde RR je poslední dvojčíslí letopočtu, MM měsíc a DD den.

(2) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným Česká republika, sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují obdobné údaje jako o právnické osobě.

(3) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným vyšší územní samosprávný celek nebo obec, eviduje se jako jeho sídlo adresa krajského či obecního úřadu.

(4) O organizační složce právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo osoby, její název a adresa sídla.

(5) O vlastníku nebo jiném oprávněném, kterým je cizí stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název orgánu nebo osoby, které mají k nemovitostem právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla tohoto orgánu nebo osoby. Není-li u cizího státu uveden orgán nebo osoba, které mají k nemovitosti právo odvozené od vlastnického práva, eviduje se jako sídlo vlastníka sídlo zastupitelského úřadu pro Českou republiku, pokud je zřízen. Identifikační číslo osoby se u cizího státu eviduje pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.

§ 15
Údaje o vlastnickém právu

(1) U vlastnického práva a odvozeného práva se evidují

a) označení práva,

b) údaje o vlastníku,

c) spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém oprávněný z odvozeného práva toto právo vykonává,

d) údaje o nemovitosti, která je předmětem práva,

e) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která je předmětem práva, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

f) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin.

(2) U majetku ve svěřenském fondu se evidují

a) text „svěřenský správce“,

b) údaje o svěřenském správci,

c) označení svěřenského fondu,

d) údaj o době trvání svěřenského fondu,

e) spoluvlastnický podíl,

f) údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu,

g) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví,

h) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin a

i) údaje o zakladateli.

(3) U bytového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, ve které jsou jednotky vymezeny,

d) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

e) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(4) U vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech domu, případně pozemku,

c) údaje o domu, ve kterém jsou jednotky vymezeny,

d) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

e) údaje o funkčně souvisejících pozemcích, na které se vztahuje § 21 zákona o vlastnictví bytů, a vedlejších stavbách, které tvoří společné části domu, a

f) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(5) U přídatného spoluvlastnictví se evidují údaje podle odstavce 1, přitom namísto údajů o spoluvlastnících se evidují údaje o nemovitostech, k jejichž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží. Spoluvlastnický podíl na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví se eviduje zvlášť pro každou nemovitost, k jejímuž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

§ 16
Údaje o věcném břemeni

(1) U věcného břemene se evidují

a) obsah práva jeho stručným popisem,

b) údaje o zatížené nemovitosti,

c) údaje o povinném v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

d) údaje o panující nemovitosti nebo údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a

e) poslední den doby, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující se v katastru eviduje jak u nemovitosti panující, tak u nemovitosti zatížené.

(3) Věcné břemeno ve prospěch osoby se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(4) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(5) Věcné břemeno zatěžující nemovitost, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti panující.

(6) U budoucího výměnku se evidují obdobné údaje jako u věcného břemene.

§ 17
Údaje o zástavním právu

(1) U zástavního práva se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) výše zajištěného dluhu, popřípadě podíl věřitele na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části dluhu,

c) údaje o věřiteli,

d) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu, který je zástavním právem zatížen, v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

e) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) U budoucího zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 a údaj o zástavním dlužníku.

(3) U uvolněného zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 s výjimkou údaje podle písmena c) a poznámka o uvolnění zástavního práva.

(4) Namísto výše dluhu se eviduje u

a) budoucího dluhu výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

b) dluhů určitého druhu, které budou vznikat dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době,

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

2. druh dluhů stručným popisem nebo odkazem na listinu a

3. doba, po kterou mohou vznikat, aby se na ně vztahovalo zajištění,

c) různých dluhů z téhož právního důvodu

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje, a

2. právní důvod dluhů.

(5) Jde-li o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede.

(6) Má-li být nové zástavní právo zapsáno v pořadí již zapsaného zástavního práva pod podmínkou, že do roku po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, zapíše se i tato podmínka včetně data, do kterého musí být výmaz starého zástavního práva proveden.

(7) U podzástavního práva se evidují obdobné údaje jako u zástavního práva.

§ 18
Údaje o ostatních věcných právech, nájmu a pachtu

(1) U předkupního práva, výhrady práva zpětné koupě, výhrady práva lepšího kupce, zákazu zcizení nebo zatížení a ujednání o koupi na zkoušku s odkládací podmínkou se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o oprávněném,

c) údaje o povinném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(2) U výhrady vlastnického práva, výhrady práva zpětného prodeje a ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou se evidují

a) údaje o nemovitosti, ke které se právo vztahuje,

b) údaje o oprávněném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o povinném a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(3) U vzdání se práva na náhradu škody na pozemku se evidují

a) údaje o zatíženém pozemku,

b) údaje o oprávněném a

c) poslední den doby, na kterou je vzdání se práva na náhradu škody omezeno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(4) U nájmu a pachtu se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o nájemci nebo pachtýři a

c) poslední den doby, na kterou byl nájem nebo pacht sjednán, pokud byl sjednán na omezenou dobu.

§ 19
Údaje o pořadí

(1) U věcných práv k věci cizí se eviduje údaj o pořadí práva. Jako údaj o pořadí se eviduje doba, která je podle jiného právního předpisu1) rozhodná pro pořadí, a to jako datum a čas s přesností na minuty.

(2) Bylo-li pro věcné právo k věci cizí vyhrazeno přednostní pořadí, eviduje se jako údaj o jeho pořadí doba rozhodná pro pořadí věcného práva, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, spolu s údajem o přednostním pořadí před právem, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, a označením tohoto práva. Má-li být věcné právo k věci cizí zapsáno ve vyhrazeném přednostním pořadí, je k zápisu třeba doložit souhlas vlastníka; souhlas může být udělen ve smlouvě, kterou je věcné právo k věci cizí zřizováno, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis práva ze strany vlastníka.

(3) Bylo-li věcné právo k věci cizí zřízeno na základě přednostního práva zapsaného v katastru, eviduje se jako údaj o pořadí tohoto věcného práva doba, kdy bylo požádáno o zápis poznámky o přednostním právu, na jehož základě bylo zřízeno.

(4) U zástavního práva, které je zapsáno pod podmínkou, že do roka po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, se jako údaj o pořadí eviduje doba rozhodná pro pořadí starého zástavního práva.

(5) U zástavního práva, které vznikne tím, že zástavní dlužník nabude vlastnické právo k nemovitosti, ke které bylo zapsáno budoucí zástavní právo, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího zástavního práva.

(6) U výměnku, který vznikne tím, že vlastník nemovitosti, který nechal pro sebe do katastru zapsat budoucí výměnek, převede nemovitost na jinou osobu, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího výměnku.

(7) Lepší pořadí je vyjádřeno dřívějším datem a časem. V případě stejného data a času je lepší pořadí vyjádřeno údajem o přednostním pořadí.

§ 20
Údaje o poznámkách

(1) U poznámky k nemovitosti se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem,

b) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu v případě, kdy se poznámka vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, jíž se poznámka týká, a

d) údaje o oprávněné osobě, jde-li o poznámku zapisovanou o

1. výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

2. právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,

3. přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

4. závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a

5. závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého.

(2) U poznámky k osobě se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem a

b) údaje o osobě, jíž se poznámka týká.

§ 21
Údaje o upozorněních

(1) V katastru se evidují upozornění na

a) probíhající obnovu katastrálního operátu,

b) probíhající řízení o opravě chyby v katastru nebo řízení o námitce,

c) výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení,

d) podanou žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,

e) související list vlastnictví,

f) spornou hranici mezi pozemky,

g) podanou žalobu o určení hranice mezi pozemky,

h) závazek zástavního věřitele nepožádat o výmaz zástavního práva a

i) další skutečnosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebné pro správu katastru.

(2) U upozornění se v katastru eviduje předmět upozornění jeho stručným popisem, údaj o nemovitosti, popřípadě osobě, jíž se upozornění týká.

§ 22
Další údaje o právech a upozorněních

Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a 21 se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden. Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a § 21 odst. 1 písm. d), f), g), h) a popřípadě i) se evidují také údaje o listině, která byla podkladem k zápisu. Při zápisu podle § 15 až 18 a 20 se k údajům o listině, která byla podkladem k zápisu, připojí údaje o datu provedení zápisu a datu právních účinků zápisu.

HLAVA III
LIST VLASTNICTVÍ

§ 23

(1) List vlastnictví je evidenční jednotka, která se zakládá v rámci katastrálního území pro skupinu nemovitostí, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví.

(2) List vlastnictví se člení na části A, B, B1, C, D, E a F a obsahuje

a) v části A slovní označení vlastnického práva a údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, nebo text „svěřenský správce“, údaje o svěřenském správci a označení svěřenského fondu, popřípadě slovní označení odvozeného práva a údaje o oprávněném z odvozeného práva, a dále spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém má oprávněný z odvozeného práva toto právo k nemovitostem uvedeným v části B,

b) v části B údaje o nemovitostech, které jsou předmětem práv označených v části A, a případně plomby vyznačené písmenem „P“ před označením nemovitosti,

c) v části B1 práva založená služebností ve prospěch nemovitostí uvedených v části B, údaje o tom, že k užívání nemovitostí uvedených v části B slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, věcná práva ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B a práva zapsaná podle dřívějších právních předpisů ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B, včetně údajů o těmito právy dotčených nemovitostech, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

d) v části C věcná práva k věci cizí, která se zapisují do katastru, včetně věcných práv zřízených podle dřívějších právních předpisů, a která zatěžují nemovitosti uvedené v části B, včetně poznámek, které se k těmto právům bezprostředně vážou, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

e) v části D

1. omezení převodu nemovitostí podle § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 1991, a další omezení podle dřívějších právních předpisů,

2. poznámky, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti uvedené v části B s výjimkou poznámek podle písmena d),

3. plomby a

4. upozornění,

včetně označení protokolu a pořadového čísla, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

f) v části E údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny práva označeného v části A,

g) v části F údaje pro daňové účely k pozemkům uvedeným v části B.

(3) Pro bytové spoluvlastnictví se zakládá samostatný list vlastnictví pro všechny spoluvlastníky domu s jednotkami vymezenými podle občanského zákoníku nebo s jednotkami vymezenými podle zákona o vlastnictví bytů (dále jen „list vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví“) a současně se zakládají samostatné listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek v domě, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví jednotky“). Na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví nejsou uvedena věcná práva k věci cizí, poznámky, popřípadě omezení vztahující se k jednotkám. Tyto údaje jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví jednotky. Údaje o věcném břemeni zřízeném k nemovitosti, která je v bytovém spoluvlastnictví, jsou uvedeny pouze na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví. V části D listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví je vedena informace o uloženém úplném znění prohlášení vlastníka domu ve sbírce listin.

(4) Pro vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se použije odstavec 3 obdobně.

(5) Samostatný list vlastnictví se také zakládá v případě duplicitního zápisu vlastnického práva, v případě majetku ve svěřenském fondu a v případě přídatného spoluvlastnictví.

HLAVA IV
CENOVÉ ÚDAJE A ÚDAJE PRO DAŇOVÉ ÚČELY

§ 24

(1) Cenový údaj je údaj o dosažené kupní ceně nemovitosti nebo skupiny nemovitostí.

(2) Cenový údaj se vede pro skupinu nemovitostí, které byly nabyty

a) na základě téže kupní smlouvy, nebo

b) společně za jednu cenu podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách, v dražbě provedené soudním exekutorem podle exekučního řádu nebo správcem daně podle daňového řádu.

(3) Pro daňové účely se v souboru popisných informací evidují

a) u parcel zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, popřípadě další údaje stanovené jiným právním předpisem,

b) u ostatních nemovitostí údaje stanovené jiným právním předpisem.

ČÁST ČTVRTÁ
ČINNOST PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

HLAVA I
ČINNOST PŘI SPRÁVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Díl 1
Změny obsahu katastru

§ 25

(1) Změnou obsahu katastru je nahrazení, zrušení nebo doplnění údaje katastru. Katastrální úřad vede protokoly, do kterých průběžně zaznamenává údaje o činnostech při zápisech změn do katastrálního operátu.

(2) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud je z technického hlediska způsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje takový rozdíl mezi údaji katastru a geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit.

(3) Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, jsou-li v listině pozemky označeny parcelními čísly podle stavu platného ke dni uzavření smlouvy nebo ke dni vydání rozhodnutí či vyhotovení jiné listiny, pokud jsou v návrhu na zápis nemovitosti označeny podle stavu katastru platného ke dni podání návrhu na zápis a k listině je připojena identifikace parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit. Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, byla-li smlouva uzavřena nebo rozhodnutí vydáno či jiná listina vyhotovena před a doručena k zápisu po dni vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a pozemky, které jsou předmětem právního úkonu, lze ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru po obnově operátu.

Díl 2
Změny údajů o právech a upozorněních

§ 26
Vklad práv k nemovitostem

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém zaznamenává došlé návrhy na vklad, průběh a výsledek vkladového řízení.

(2) Po provedení vkladu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení vkladového řízení. Byl-li návrh na vklad zamítnut, odstraní katastrální úřad plombu po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nebo po doručení pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla žaloba zamítnuta.

(3) Ve vyrozumění o provedeném vkladu katastrální úřad uvede

a) název katastrálního úřadu,

b) název, adresu a kontaktní údaje katastrálního pracoviště,

c) text „Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí“,

d) spisovou značku řízení,

e) datum vydání rozhodnutí katastrálního úřadu nebo údaj o tom, že vklad byl povolen soudem, údaj o okamžiku právních účinků vkladu, údaj o datu provedení vkladu, označení listiny, na základě které byl vklad proveden, a

f) výpis provedených změn, který obsahuje změnou dotčené údaje výpisu z katastru před vkladem a po vkladu s rozlišením vymazaných a nových údajů.

§ 27
Záznam odvozených práv k nemovitostem

(1) Návrhy na záznam a související úkony katastrálního úřadu se zaznamenávají v protokolu o záznamech, poznámkách a dalších zápisech (dále jen „protokol o záznamech“).

(2) V případě, že odvozené právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis odvozeného práva v rámci vkladu vlastnického práva.

(3) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz odvozeného práva v rámci vkladu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je toto právo odvozeno.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 je způsobilá k provedení záznamu pouze ve vztahu k některým nemovitostem, provede záznam pouze v tomto rozsahu. O tom, v jakém rozsahu byl záznam proveden, pořídí katastrální úřad úřední záznam, který založí spolu s listinou do sbírky listin. Zároveň o této skutečnosti vyrozumí toho, kdo listinu předložil, a svůj postup odůvodní.

(5) Po provedení záznamu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k provedení záznamu.

§ 28
Poznámky

(1) Návrhy na zápis nebo výmaz poznámky (dále jen „zápis poznámky“) a listiny určené k zápisu poznámky se zaznamenávají v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda jsou listiny podle odstavce 1 bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Pokud je podkladem pro zápis poznámky soukromá listina, katastrální úřad postupuje podle části páté a zkoumá návaznost na stav zápisů.

(3) K výmazu poznámky na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí, pokud z jiného právního předpisu neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(4) Po zápisu poznámky katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k zápisu poznámky.

§ 29
Upozornění

Při zápisu nebo výmazu upozornění se § 28 použije přiměřeně.

Díl 3
Změny jiných údajů katastru

§ 30

(1) Katastrální úřad zaznamenává činnosti při změně jiných údajů katastru v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny předložené k zápisu změn jiných údajů katastru jsou bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. V případě rozhodnutí orgánů veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka. Obdobně se postupuje v případě, kdy je ohlášení doloženo listinou, vztahující se na všechny vlastníky, kterých se ohlašovaná změna dotýká.

(4) Změna údajů katastru, které vypovídají o fyzickém stavu nemovitosti, se v katastru provede na základě příslušných listin, pokud jich je podle jiných právních předpisů ke změně fyzického stavu nemovitosti potřeba, až po uskutečnění této změny. Pokud skutečnost, že změna fyzického stavu nemovitosti již byla uskutečněna, nevyplývá z předložených listin, lze ji doložit prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

(5) Spočívá-li změna jiných údajů katastru ve výmazu budovy nebo vodního díla, vymaže katastrální úřad veškeré údaje evidované o budově nebo vodním díle, a to i v případě, že by jinak byl k jejich výmazu nezbytný návrh.
Změny katastrálního území

§ 31

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého zaznamenává došlé návrhy na schválení změny hranice katastrálního území, postup a výsledek řízení o schválení změny hranice katastrálního území.

(2) Ke změně hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, dochází

a) sloučením více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělením části jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území,

c) vytvořením nového katastrálního území,

d) nahrazením pohyblivé hranice pevnou hranicí.

(3) Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedených pozemkových úprav. Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. c) může dojít jen v případě, že je to nezbytné pro správu katastru nebo z jiných závažných důvodů, například při vzniku nové obce.

§ 32

(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

(2) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad projedná s obcemi průběh navrhované hranice z hlediska správy katastru.

§ 33

Společně s rozhodnutím, kterým se schvaluje změna hranice katastrálního území, zašle katastrální úřad vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

§ 34

(1) Schválení názvu katastrálního území oznámí Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu a obci, v níž katastrální území leží.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách.

(3) Změnu údajů podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

§ 35
Změny údajů o geometrickém a polohovém určení

(1) Změnu geometrického a polohového určení v důsledku vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků lze provést pouze v mezích přesnosti dosavadního geometrického a polohového určení, přitom průběh zpřesněné hranice musí pohledově odpovídat jejímu zobrazení v katastrální mapě.

(2) Listinou dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků je zejména souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranice pozemků s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení podle § 66 odst. 2 písm. a) až c), které dále obsahuje popis průběhu vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemku čísly bodů podle geometrického plánu, a uvedení skutečnosti, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a že je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru.

(3) Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry ověří pravost podpisů na souhlasném prohlášení některým ze způsobů uvedených v části páté. Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis za pravý i v případě, že úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále jen „ověřovatel“), který geometrický plán ověřil, výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali.

(4) Jde-li o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(5) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru. Bez samostatného ohlášení se zapíše do katastru zpřesnění dosavadní hranice v souvislosti s rozdělením pozemku, a to v rozsahu bodu vloženého do dosavadní hranice, ze kterého při dělení pozemku vychází nová hranice.

(6) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech. Výjimkou jsou parcely nebo jejich části, u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu, nebo u kterých je evidováno předkupní právo podle stavebního zákona na části pozemku. Je-li věcné břemeno evidováno k celé parcele, lze tuto parcelu nebo její část sloučit jen při současném vymezení dosavadního rozsahu věcného břemene v geometrickém plánu.

§ 36
Označování parcel parcelními čísly

(1) Nově vzniklé parcely se označují

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem první vyšší dosud nepoužité číslo poddělení, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady.

(2) Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu.

(4) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 1.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území, například nová komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor, a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.
9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 1 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 1 písm. b).

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 1 písm. b).

(11) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 1.

(12) O přečíslování parcel katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není přečíslování provedeno na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu.

§ 37
Změna výměry parcely

(1) Ke změně výměry parcely dochází

a) při změně hranice pozemku a při určení hranice pozemku soudem,

b) při změně geometrického určení pozemku i při nezměněných hranicích pozemku,

c) výpočtem s vyšším kódem způsobu určení výměry i při nezměněném geometrickém určení pozemku, nebo

d) při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel.

(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka, pokud nejde o obnovu katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 38
Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti

(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle písemných podkladů

a) o zařazení nebo odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a souhlasu nebo rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

b) o určení nebo odnětí pozemků k plnění funkcí lesa a rozhodnutí orgánu státní správy lesů,

c) o ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví,

d) o ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody,

e) o ochraně památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranném pásmu a ohlášení odborné organizace státní památkové péče, která vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky,

f) o ochraně značky geodetického bodu a chráněného území geodetického bodu a ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále rozhodnutí příslušného orgánu,

g) o chráněném ložiskovém území a ohlášení příslušného orgánu, který chráněné ložiskové území stanovil,

h) o ochranném pásmu vodního zdroje a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu,

i) o ochranném pásmu vodního díla a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu.

(2) Podkladem podle odstavce 1 je listina, která obsahuje seznam chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce. Seznam je členěn podle obcí a katastrálních území. Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny nemovitosti v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých nemovitostí.

(3) Nejsou-li hranice chráněného území nebo hranice ochranného pásma shodné s hranicemi parcel v katastrální mapě, je přílohou listiny podle odstavce 2 záznam podrobného měření změn obsahující jejich geometrické a polohové určení.

(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských pozemků se v katastru provádí také společně se změnou druhu pozemku na druh náležící mezi zemědělské pozemky, s výjimkou případu, kdy je tento pozemek určen k plnění funkcí lesa.

§ 39
Změny ostatních údajů o nemovitosti

(1) Katastrální úřad ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí přebírá změny

a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. h),

b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m) a

c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. e),

pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční.

(2) Katastrální úřad z moci úřední provádí změny

a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. a) až f), j), m), n) a o),

b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. a) až c), l) a m),

c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. a), b), d), j) a e) a

d) údajů o jednotce podle § 13 písm. a) a h),

pokud tyto údaje nejsou přebírány podle odstavce 1.

§ 40
Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném

(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede

a) převzetím ze základního registru obyvatel,

b) na podkladě listiny při vkladu práva obsahující údaje o vlastníku nebo jiném oprávněném,

c) na podkladě potvrzení matričního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra,

d) na podkladě zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním a zapsaných v soupisu nemovitostí a při obnově katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav,

e) na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, nebo

f) na podkladě oznámení správního orgánu.

(2) Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji základního registru obyvatel. Údaje, které nejsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se porovnají s údaji agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců.

(3) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresa bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt ani povolení k pobytu na území České republiky, a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede podle odstavce 1. Pokud změnu nelze provést podle odstavce 1, protože osoba není vedena v registru obyvatel, nebo měnící se údaj není v tomto registru obsažen, provede se změna na podkladě listiny při vkladu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

(4) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, organizační složky státu, městské části, městského obvodu a organizační složky právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje do katastru

a) převzetím ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

b) na podkladě listiny vyhotovené soudem, správním orgánem, exekutorem, notářem, pokud údaje v listině uvedené odpovídají údajům vedeným v příslušném rejstříku podle písmena a) zveřejněným způsobem umožňujícím dálkový přístup a ze zápisu v daném rejstříku vyplývá, že jde o tutéž osobu.

(5) U správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, kteří se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů o

a) názvu na základě změny zakladatelské nebo jiné obdobné listiny, popřípadě změny zákona, a

b) adrese sídla pouze na základě jejich ohlášení.

§ 41
Změny údajů o bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Body podrobného polohového bodového pole do katastru zapisuje a vymazává katastrální úřad na návrh nebo i bez návrhu. Zápis bodu podrobného polohového bodového pole se provádí podle dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(2) Změnu čísla bodu, lokalizačních údajů o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000 zapisuje katastrální úřad z moci úřední.

(3) Změnu souřadnic a výšky bodu, místopisného náčrtu, nárysu nebo detailu, popisu, způsobu stabilizace a určení bodu zapisuje katastrální úřad na podkladě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(4) Poznámku zapisuje katastrální úřad na podkladě vlastního zjištění nebo oznámení odborně způsobilé osoby podle § 3 odst. 3 a 4 zeměměřického zákona (dále jen „odborně způsobilá osoba“).

§ 42
Změny místního a pomístního názvosloví

V katastru se změní

a) název kraje, obce, části obce, veřejného prostranství převzetím ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebo na podkladě ohlášení kraje nebo obce; před zápisem se ohlášené názvy porovnávají s údaji základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,

b) název katastrálního území na podkladě rozhodnutí Úřadu o schválení názvu katastrálního území,

c) název vodního toku a vodní plochy podle standardizovaného geografického názvosloví,

d) pomístní jména pozemkových tratí na podkladě ohlášení obce; před zápisem se ohlášená jména porovnávají se standardizovaným geografickým názvoslovím.

Díl 4

§ 43
Revize katastru

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při revizi katastru.

(2) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad nejpozději 2 měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna.

(3) Před zahájením revize katastru katastrální úřad provede kontrolu vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(4) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě osob neznámého pobytu nebo neznámého sídla nebo osob, které nejsou známy.

(5) Předmětem revize katastru jsou

a) hranice katastrálního území,

b) hranice pozemků, obvody budov, obvody vodních děl, druh pozemku, způsob využití pozemku, typ stavby a způsob využití stavby,

c) mapové značky, jejichž platnost byla ukončena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,

d) další prvky polohopisu,

e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení,

f) seznam budov s čísly popisnými a s čísly evidenčními a seznam budov bez čísel popisných a čísel evidenčních,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, název a adresa sídla právnické osoby, která je vlastníkem, a doplnění jejich chybějících rodných čísel, popřípadě dat narození, pokud rodná čísla nebyla přidělena, nebo identifikačních čísel,

h) body podrobného polohového bodového pole,

i) místní názvy a pomístní jména.

(6) Zjištěné změny

a) doložené příslušnou listinou, popřípadě geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn nebo změny tyto doklady nevyžadující, se vyznačí do příloh protokolu o výsledku revize katastru; vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru,

b) nedoložené podle písmena a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru projednaným způsobem; zápis potvrdí vlastník nebo jeho zástupce svým podpisem.

(7) Pokud se zápis podle odstavce 6 písm. b) týká vlastníka, který není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných listin pro vyznačení změny v katastru. Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání podle odstavce 6 písm. b).

(8) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 6 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 7 na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při nesplnění jeho povinností.

(9) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje

a) datum a rozsah provedené revize katastru,

b) způsob provedení revize katastru,

c) přílohy protokolu, ve kterých jsou zaznamenány zjištěné změny údajů katastru podle odstavce 6 nebo které obsahují zejména výsledky revize údajů podle odstavce 5 písm. c), d), g) a h), a

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil.

Díl 5
Oprava chyby v katastrálním operátu

§ 44

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při opravě chyby v katastrálním operátu.

(2) Chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

(3) Chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě

a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a

b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.

(4) Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčeného pozemku, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(5) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

§ 45

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 44, například údaj o bodu podrobného bodového pole, místní název nebo pomístní jméno, kód kvality podrobného bodu, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jeho zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně státní hranicí, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

HLAVA II
ČINNOST PŘI OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Díl 1
Vedení protokolu při obnově katastrálního operátu

§ 46

Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při obnově katastrálního operátu.

Díl 2
Obnova katastrálního operátu novým mapováním

§ 47
Zahájení obnovy katastrálního operátu

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad na úřední desce s předstihem nejméně 6 měsíců nebo, jde-li o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně 2 měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona. Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s žádostí o jeho zveřejnění, sousední obci, bude-li obnovou dotčena hranice této obce, Státnímu pozemkovému úřadu a osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek, zejména dráhy, letiště, pozemní komunikace nebo lesy.

(2) Datum zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho na úřední desce.
Zjišťování hranic

§ 48

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dalšími správními orgány, například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů nebo vodoprávním úřadem.

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je-li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje

a) místo a čas zjišťování hranic,

b) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník zmocnit svého zástupce a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

c) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví a

d) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního katastrálního operátu, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence, a

e) upozornění, že obnovený katastrální operát bude v obci vyložen k veřejnému nahlédnutí.

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

§ 49

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Předmětem zjišťování hranic jsou

a) hranice pozemků,

b) obvody budov a obvody vodních děl,

c) hranice katastrálního území a hranice obce.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

a) údaje o vlastníku,

b) druh a způsob využití pozemku,

c) typ a způsob využití stavby,

d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

e) místní názvy a pomístní jména.

§ 50

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území nebo v sousední části téhož katastrálního území nebo jde o hranici na obvodu pozemkových úprav.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice. V ostatních případech se vyznačí v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, zástupce vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků.

(6) Při zjištění, že

a) na pozemku se nachází hlavní budova nebo vodní dílo, jejichž obvod není zobrazen v katastrální mapě,

b) obvod hlavní budovy na pozemku nebo obvod vodního díla neodpovídá zobrazení v katastrální mapě,

c) typ a způsob využití stavby neodpovídá zápisu v katastru,

d) hranice druhu pozemku nebo rozhraní způsobu využití pozemku neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, nebo

e) druh a způsob využití pozemku neodpovídá zápisu v katastru,

a vlastník předloží komisi listinu potřebnou pro zápis změny do katastru, nebo taková listina není pro zápis třeba, předseda komise sepíše s vlastníkem protokol o nesouladu, který je podkladem pro zápis změny do dosavadního katastrálního operátu.

(7) Průběh hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku se v terénu nezjišťuje, do obnoveného souboru geodetických informací se doplní z údajů dosavadního katastrálního operátu, pokud to tyto údaje umožňují.

(8) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení pohyblivé hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

§ 51

(1) Změna hranice druhu pozemku, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu, se vyznačí v náčrtu zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

(2) Zjištěné změny dalších údajů, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny v katastru.

(3) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

d) s lhůtou k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru.

(4) Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Změny údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu. Pokud vlastník odmítne soupis nemovitostí podepsat, tato skutečnost se v něm poznamená.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

e) odkaz na přílohy,

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, doklady o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.
Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

§ 52

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

§ 53

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě

a) výsledků zjišťování hranic,

b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov, vodních děl a dalších prvků polohopisu,

c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,

f) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

§ 54

Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v protokolu o výsledku zjišťování hranic a změny údajů o parcelách, vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací.

Díl 3
Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací

§ 55

(1) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „obnova katastrálního operátu přepracováním“) se zveřejní nejméně 2 měsíce předem na úřední desce katastrálního úřadu. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(2) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 43 odst. 5 písm. a), e), f), h) a i) a doplnění neúplných údajů podle § 43 odst. 5 písm. g),

b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací,

c) oprava zjištěných chyb v katastru,

d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(4) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky, a v ostatních případech se zavedou výměry určené ze souřadnic lomových bodů v obnoveném katastrálním operátu.

Díl 4
Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav

§ 56

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění Státního pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav, které budou podkladem pro obnovu katastrálního operátu.

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad se Státním pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Upřesněný obvod pozemkových úprav podle jiného právního předpisu2) se v katastru zapíše na základě ohlášení Státního pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.

(4) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán.

(5) Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností2) provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.
§ 57

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

a) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků,

b) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

c) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

d) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

e) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

f) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

5. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

g) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

h) geometrické plány pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmena f),

i) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“),

j) podklady nebo listiny pro

1. vydání rozhodnutí o schválení změny hranic katastrálních území,

2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

3. jednání o změnách místních názvů a pomístních jmen,

k) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu, nebo

l) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

Díl 5
Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu

§ 58

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.

HLAVA III
DOKUMENTACE VÝSLEDKŮ ČINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

§ 59
Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky činností při

a) správě podrobného polohového bodového pole,

b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,

c) projednání místních názvů a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zejména

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,

c) záznamy měření a protokoly o výpočtech,

d) seznamy souřadnic,

e) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech,

f) oznámení o zřízení měřické značky.

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje zejména

a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,

b) doklady z podrobného měření při novém mapování,

c) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy,

d) geometrické plány,

e) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu a koncept katastrální mapy,

f) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje zejména

a) seznam místních názvů a pomístních jmen,

b) grafický přehled místních názvů a pomístních jmen na zmenšenině katastrální mapy v rozsahu celého katastrálního území,

c) doklady o změnách a o schválení místních názvů, pomístních jmen a názvů katastrálních území.

§ 60
Sbírka listin

(1) Listiny se ukládají do sbírky listin v takové podobě, v jaké byly doručeny katastrálnímu úřadu.

(2) Je-li to potřebné nebo vhodné, písemnosti předložené pro zápis do katastru v elektronické podobě se za účelem založení do sbírky listin převedou do listinné podoby a opatří doložkou:

„Obsah této listiny obsahující.... listů odpovídá obsahu písemnosti v elektronické podobě, ze které byla převedena podle § 60 katastrálního zákona.

Převedl – –

dne – –“.

(3) K doložce podle odstavce 2 se připojí otisk úředního razítka a podpis pověřeného zaměstnance, který převod provedl.

§ 61
Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací

(1) Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací obsahuje

a) spisy z řízení o povolení vkladu práv a spisy dokumentující průběh jiných postupů katastrálního úřadu,

b) protokol o vkladech, protokol o záznamech, protokol o opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, změnách hranice katastrálního území, označení hranice na náklad vlastníka a k evidenci dalších grafických podkladů, protokol o výsledcích revize katastru, protokol o záznamech pro další řízení, protokol o porušení pořádku na úseku katastru, protokol o potvrzení geometrického plánu, protokol o poskytování údajů z katastru, protokol o průběhu obnovy katastrálního operátu a protokol o průběhu pozemkových úprav souvisejícím se správou katastru,

c) listy vlastnictví v listinné podobě, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.

(2) Protokoly podle odstavce 1 písm. b), pokud jsou vedeny v elektronické podobě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

ČÁST PÁTÁ
POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISŮ

§ 62

(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda vlastnoruční nebo elektronické podpisy na soukromé listině, které nejsou úředně ověřeny, jsou pravé, to je, zda skutečně náleží osobám v ní uvedeným.

(2) Pravost podpisu a oprávnění jednat jménem zástavního věřitele v zástavní smlouvě katastrální úřad nezkoumá.

§ 63
Ověření pravosti vlastnoručního podpisu

(1) Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis na soukromé listině za pravý, jestliže

a) listina obsahuje prohlášení advokáta o pravosti vlastnoručního podpisu,

b) právnická osoba předložila podpisový vzor s úředně ověřeným podpisem jednající osoby shodný s vlastnoručním podpisem na listině a doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, nebo

c) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že jde o její vlastní podpis nebo o kopii jejího vlastního podpisu.

(2) V případě, že pravost vlastnoručního podpisu nelze ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat, ověřit žádným z uvedených způsobů, zjistí se jiným vhodným způsobem, například na základě svědecké výpovědi nebo znaleckého posudku.

§ 64
Ověření pravosti elektronického podpisu

(1) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání fyzické osoby, za pravý, jestliže

a) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby3), nebo

b) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že obsah písemnosti v elektronické podobě je projevem její vůle, a potvrdila, že je držitelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je založen uznávaný elektronický podpis, kterým byla písemnost podepsána.

(2) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání právnické osoby, za pravý, jestliže jde o uznávaný elektronický podpis a zároveň

a) právnická osoba coby držitel kvalifikovaného certifikátu potvrdila skutečnost, že datům pro ověřování elektronických podpisů obsaženým v jím drženém certifikátu odpovídají data pro vytváření elektronických podpisů, která používá její zaměstnanec coby podepisující osoba, a předložila doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; údaje obsažené v kvalifikovaném certifikátu, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, se shodují s údaji uvedenými v potvrzení právnické osoby, nebo

b) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj o tom, že tato osoba je statutárním orgánem právnické osoby, pokud ke dni vydání kvalifikovaného certifikátu byla jako statutární orgán v obchodním rejstříku uvedena a do okamžiku, ke kterému je ověřována platnost kvalifikovaného certifikátu, se tato skutečnost nezměnila, nebo

c) podepisující fyzická osoba doložila oprávnění jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a zároveň je její podpis považován za pravý podle odstavce 1.

(3) Při ověřování pravosti podpisu podnikající fyzické osoby se přiměřeně použijí ustanovení o ověřování pravosti podpisu právnické osoby.

ČÁST ŠESTÁ
FORMÁTY A DALŠÍ TECHNICKÉ PARAMETRY PÍSEMNOSTÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ

§ 65

(1) Písemnosti v elektronické podobě určené k zápisu práv do katastru jsou z technického hlediska způsobilé k zápisu, pokud

a) jsou ve formátu Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A),

b) uznávaný elektronický podpis je vložen do dokumentu,

c) k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je tento podpis založen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na písemnosti opatřené uznávanou elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem.

ČÁST SEDMÁ
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS DO KATASTRU

HLAVA I
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS VKLADEM

§ 66

(1) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, lze provést zápis do katastru na základě

a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“),

c) prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „prohlášení o vzniku práva“),

d) potvrzení o vzniku, změně nebo zániku práva vydaného orgánem veřejné moci, pokud právo vzniklo, změnilo se, nebo zaniklo v důsledku jeho úkonu při výkonu veřejné moci (dále jen „potvrzení orgánu veřejné moci“).

(2) V souhlasném prohlášení musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmena a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(3) V potvrzení o zániku práva musí být

a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

(4) V prohlášení o vzniku práva musí být

a) označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle prohlášení vzniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva.

(5) V potvrzení orgánu veřejné moci musí být

a) označení orgánu veřejné moci, který potvrzení vydává,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě osoby, jejíž právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení vzniklo, změnilo se nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva.

(6) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle jiného právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto jiném právním předpisu označeny podle katastrálního zákona, provede se zápis do katastru na základě prohlášení osoby, jejíž právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo, s náležitostmi přiměřeně podle odstavce 2 písm. b) až e).

§ 67

(1) Vlastnické právo a jiná věcná práva pro obec nově vzniklou podle jiného právního předpisu se zapíší na základě rozhodnutí krajského úřadu a dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Nebylo-li dosaženo dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku, zapíše se vlastnické právo a jiná věcná práva pro nově vzniklou obec na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými potvrzení o vzniku práva.

(2) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě smlouvy o výstavbě, popřípadě další listiny, která prokazuje, že právo ze smlouvy o výstavbě přešlo nebo ho nabyla jiná osoba.

§ 68

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle jiného právního předpisu došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

§ 69

(1) Změnu velikosti podílů spoluvlastníků, ke které došlo v důsledku oddělení ze spoluvlastnictví, zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem vlastnického práva k oddělené nemovitosti.

(2) Vznik, změnu, zánik nebo promlčení zástavního práva včetně budoucího, podzástavního práva, předkupního práva, práva zpětné koupě, práva zpětného prodeje, výhrady vlastnického práva, výhrady lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku nebo reálného břemene k podílu na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem těchto práv k nemovitosti, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(3) Změnu budoucího zástavního práva na existující zástavní právo, ke které došlo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem k nemovitosti, ke které bylo dosud zapsáno budoucí zástavní právo, zapíše katastrální úřad k návrhu zástavního dlužníka nebo jeho právního nástupce spolu se zápisem jeho vlastnického práva nebo i později na základě prohlášení zástavního věřitele s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(4) Změnu budoucího výměnku na existující výměnek, ke které došlo převodem nemovitosti z budoucího výměnkáře na jinou osobu, zapíše katastrální úřad k návrhu výměnkáře spolu se zápisem vlastnického práva pro jinou osobu nebo i později na základě prohlášení výměnkáře s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(5) Není-li v právním jednání, na základě kterého dochází k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, ujednáno, jaké podíly na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví náleží k nově vznikajícím parcelám, zapíše katastrální úřad změnu podílů na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví bez návrhu podle poměru výměr parcel vzniklých rozdělením původního pozemku. Obdobně se postupuje i v případě, kdy k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, došlo z jiného důvodu.

§ 70

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel.

(2) Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(3) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na předem známou dobu, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení vlastníka nemovitosti, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(4) Právo koupě na zkoušku katastrální úřad vymaže na základě

a) potvrzení kupujícího, že nemovitost schválil nebo že ji ve zkušební době neodmítl, nebo

b) i bez návrhu spolu se vkladem vlastnického práva pro prodávajícího v případě, že kupující nemovitost ve zkušební době odmítl.

(5) Výmaz výhrady lepšího kupce spolu s výmazem vlastnického práva kupujícího nebo jeho právního nástupce v případě, kdy bylo právo prodávajícího dát přednost lepšímu kupci uplatněno, katastrální úřad provede spolu se vkladem vlastnického práva pro lepšího kupce, a to na základě prohlášení prodávajícího s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

HLAVA II
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS ZÁZNAMEM

§ 71

Pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66.

HLAVA III
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS POZNÁMKOU

§ 72

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se zapíše na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se zapíše na základě

a) smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického nebo zřízení věcného práva k věci cizí,

b) kupní smlouvy s výhradou vlastnického práva, pokud výhrada dosud trvá,

c) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo věcného práva k věci cizí, pokud byl zajišťovací převod sjednán s povinností převést právo zpět při splnění dluhu,

d) smlouvy, kterou se zřizuje věcné právo s odkládací podmínkou nebo s doložením času, pokud podmínka dosud nebyla splněna nebo čas nenastal,

a souhlasu vlastníka k zápisu; souhlas může být udělen ve smlouvě, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

(4) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se zapíše na základě návrhu vlastníka stroje doloženého právním jednáním vlastníka stroje, kterým si ke stroji vyhrazuje vlastnické právo, a souhlasem vlastníka nemovitosti; souhlas může být připojen k právnímu jednání, kterým si vlastník stroje vyhrazuje vlastnické právo ke stroji, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.

§ 73

(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva. Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže rovněž spolu s opětovným zápisem vlastnického práva pro osobu, která věřiteli převedla své právo, a to bez návrhu.

(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se vymaže na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.

(3) Poznámka o zahájení pozemkových úprav se vymaže spolu se zápisem poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav se vymaže na základě doručeného pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.

(4) Poznámka o podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti se vymaže spolu se zápisem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže spolu s výmazem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí, v jehož rámci bylo toto dražební jednání nařízeno, nebo spolu s výmazem poznámky o vydání exekučního příkazu, jde-li o exekuční příkaz, k jehož provedení bylo toto dražební jednání nařízeno. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže rovněž po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno, a to bez návrhu.

(5) Spolu s výmazem poznámky o zahájení exekuce vymaže katastrální úřad veškeré další poznámky s touto exekucí související, a to i pokud byly zapsány jiným katastrálním úřadem.

(6) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se vymaže

a) bez návrhu spolu se vkladem věcného práva, k zajištění jehož přednosti byla zapsána,

b) na základě žádosti vlastníka doložené potvrzením oprávněného, že do jednoho roku nepodal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva,

c) na základě žádosti vlastníka nedoložené potvrzením podle písmena b), pokud oprávněný k výzvě katastrálního úřadu do 15 dnů nedoložil, že před uplynutím jednoho roku od zápisu nebo ode dne, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným, podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, vlastník musí doložit, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným,

d) na základě žádosti vlastníka doložené soudním rozhodnutím nahrazujícím projev vůle k převodu nebo jinému zřízení věcného práva, pokud od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynulo více než 1 rok,

e) na základě žádosti vlastníka doložené pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žaloby na převod nebo jiné zřízení věcného práva.

(7) Poznámka o výhradě přednostního pořadí se vymaže bez návrhu spolu s vkladem věcného práva, pro které bylo přednostní pořadí vyhrazeno.

(8) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se vymaže na základě

a) listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji na vlastníka nemovitosti,

b) potvrzením vlastníka stroje, že tento stroj již neexistuje.

ČÁST OSMÁ
ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU

§ 74
Převzetí výsledku zeměměřických činností

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy podrobného měření změn,

c) geometrické plány,

d) neměřické záznamy a

e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

a) výsledek zeměměřických činností

1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

2. má předepsané náležitosti,

3. vychází z údajů katastru,

4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

§ 75
Podrobné měření a připojení na identické body

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 76
Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

§ 77
Záznam podrobného měření změn

(1) Záznam podrobného měření změn

a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,

c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

§ 78
Neměřický záznam

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do mapy vedené na plastové fólii bez jejich vytyčení a zaměření.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.
Vyhotovování geometrických plánů

§ 79
Účel vyhotovení geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

a) změnu hranice katastrálního území,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,

j) průběh hranice určené soudem,

k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 80
Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

§ 81
Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků, přitom za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

§ 82
Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m2, zaokrouhlí se na 1 m2. V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m2 na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

§ 83
Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

§ 84
Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,

d) seznam souřadnic,

e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

§ 85
Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

§ 86
Nepotvrzení geometrického plánu

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.
Vytyčování hranic pozemků

§ 87
Podklady pro vytyčení hranice pozemků

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

§ 88
Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud je hranice v katastru číselně vyjádřena, nebo pokud se na podkladě vytyčení vyhotovuje geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

§ 89
Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

3. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,

4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 90
Dokumentace o vytyčení hranice pozemků

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

ČÁST DEVÁTÁ
OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM

§ 91
Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

§ 92
Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.

ČÁST DESÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 93

(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

b) je určena výměra parcel,

c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 94

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 95

Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

§ 96

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

§ 97

(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.

(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.

(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 98

(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.

(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.

(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

§ 99

Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 100

Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

§ 101
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.


Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.
Technické podrobnosti pro správu katastru

1. Druh pozemkuKód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek orné půdy podle zákona o zemědělství.
3	chmelnice		Pozemek chmelnice podle zákona o zemědělství.
4	vinice		Pozemek vinice podle zákona o zemědělství.
5	zahrada		Pozemek,
 a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
 b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek ovocného sadu podle zákona o zemědělství.
7	trvalý travní porost	travní p.	Pozemek trvalého travního porostu podle zákona o zemědělství.
10	lesní pozemek	lesní poz.	Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	Pozemek, na němž je 
 a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha,
 b) společný dvůr,
 c) zbořeniště,
 d) vodní dílo.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.


2. Způsob využití pozemkuKód	Název	Zkráceně	Význam	Kód druhu p.
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 7 a 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.	2, 7 až 10 a 14
4	les jiný než hospodářský	les(ne hospodář)	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.	10
5	lesní pozemek, na kterém je budova	les s budovou	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	koryto vodního toku přirozené nebo upravené	tok přirozený	Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (např. břehovým opevněním) nebo ohrazováním.	11
8	koryto vodního toku umělé	tok umělý	Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha	zamokřená pl.	Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).	11 a 14
12	společný dvůr		Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17	ostatní komunikace	ostat, komunikace	Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. arekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj.	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha.
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	2 až 10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Pozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle, vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená štěrkem nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.
28	vodní plocha, na které je budova	vod. pl. s budovou	Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.	11
29	fotovoltaická elektrárna	foto. elektrárna	Fotovoltaická elektrárna.	2 až 14


Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

3. Typ stavbyKód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č. p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č. e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního	bez čp/če
4	vodní dílo	vod. dílo


4. Způsob využití stavbyKód	Název	Zkráceně	Význam	Kód typu st.
2	zemědělská usedlost	zem. used	Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.	1
6	bytový dům	byt. dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7	rodinný dům	rod. dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
8	stavba pro rodinnou rekreaci	rod. rekr	Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.	2
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].	1, 3
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 268/2009Sb.].
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt. zař	Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].
13	zemědělská stavba	zem. stav	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.].
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.	1 a 3
15	stavba občanského vybavení	obč. vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb.].
16	stavba technického vybavení	tech. vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.].
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb.].
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž).
l9	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
20	víceúčelová stavba	víceúčel	Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu apod.).
21	skleník		Skleník, který je budovou.
22	přehrada		Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
23	hráz přehrazující vodní tok nebo údolí	hráz př.	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb.	6
24	hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni	hráz pod	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
25	hráz ohrazující umělou vodní nádrž	hráz ohr	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
26	jez		Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
27	stavba k plaveb. účelům v korytech nebo na březích vod. toků	plav. úč.	Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
28	stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)	vodní el	Vodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
29	stavba odkaliště	odkalíš.	Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb.


5. Typ jednotkyTyp jednotky
Kód	Název	Zkráceně
3	jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů	byt. z.
4	jednotka vymezená podle občanského zákoníku	obč. z.


6. Způsob využití jednotkyKód	Název	Zkráceně	Kód typu jednotky
1	byt		3, 4
2	ateliér		3, 4
3	garáž		3, 4
4	dílna nebo provozovna	dílna	3, 4
5	jiný nebytový prostor	j. nebyt	3, 4
6	rozestavěná jednotka	rozest.	3, 4
7	skupina bytů	sk. byt	4
8	skupina nebytových prostorů	sk. neb	4
9	skupina bytů a nebytových prostorů	sk. bneb	4


7. Typ a způsob ochrany nemovitostiTyp	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
7	národní park - II. zóna
8	národní park - III. zóna
9	ochranné pásmo národního parku
10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
11	chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna
12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
14	ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu
34	evropsky významná lokalita
35	ptačí oblast
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
16	pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci
17	pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně
18	nemovitá kulturní památka
19	ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam.
3	ochr. přír. léč. láz, přír. léčiv. zdroje a zdroje přír. min. vody	20	vnitřní území lázeňského místa
21	přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody
22	ochr. pásmo přír. léčiv, zdroje nebo zdroje přír. miner. vody
4	ochrana nerostného bohatství	23	chr. lož. území, dob. prostor, chr. území pro zvi. zásahy do z. kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
27	zemědělský půdní fond
7	ochrana vodního díla	28	ochranné pásmo vodního díla
8	ochrana vodního zdroje	29	ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)
32	ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně
33	ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně
Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako národní kulturní památka, pozemky, které nejsou národní kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako národní kulturní památka.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako nemovitá kulturní památka, pozemky, které nejsou nemovitou kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako nemovitá kulturní památka.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.
23	Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
|26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34	Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.


8. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

8.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidenceRozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence	Označení
Parcela katastru nemovitostí	PKN
Parcela zjednodušené evidence	PZE


8.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidenceDruh číslování parcel	Kód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě	1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě	2


8.3 Původ parcely zjednodušené evidencePůvod parcely	Zkratka	Kód
Evidence nemovitostí	EN	3
Pozemkový katastr	PK	4
Přídělový plán nebo jiný podklad	GP	6


9. Souřadnicový systémNázev	Kód
S-JTSK	1
Katastrální souřadnicový systém gusterbergský	2
Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský	3


10. Mapové značky katastrální mapy

10.1 ČáryPoř. číslo	Druh čáry	Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná			1	0,13	tenká
2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkovaně		1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03	2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04	2,0 2,0	*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0,021 - tenká čárkovaná čára). 
0.05	3,0 1,0
0.07	5,0 2,0
0.10	Čára tečkovaná		0,3 0,1
0.12	Čáry střídavé		1,0 0,8 0,3 0,8
0.13	2,0 0,8 0,3 0,8
0.14	3,0 1,3 0,3 1,3
0.18	3.0 2.0 3.0 1,3 0,31,3
0.19	5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3
10.2 BodyPoř. číslo	Předmět	Značka 	Příklad použití	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod		číslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu Ø 2 mm
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou	
1.05	Podrobný bod označený hraničním znakem		v náčrtu 
1.07	Pomocný měřický bod		jen v náčrtu
1.09	Podrobný bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolikem)		jen v náčrtu, index u bodu například
 „k.“ = kolík
 „tr.“ = trubka
 „si.“ = sloupek plotu
1.10	Identický bod pro zobrazeni změny		jen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou


10.3 HranicePoř. Číslo	Předmět	Značka	Příklady použiti	Poznámka
2.01	Hranice státní		značka 2.01 až 2.06 se umisťuje zejména ti trojmezí a u hlavních lomových bodů
2.03	Hranice kraje		čára 0.186
2.04	Hranice okresu		čára 0.146
2.05	Hranice obce		
2.06	Hranice katastrálního území		
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví	
2.12	Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví z jedné strany	
2.13	Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví	
2.14	Živý plot, vlastnictví z jedné strany	
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví	
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany	
2.17	Ohradní zeď. spoluvlastnictví	
2.18	Slučka		
2.19	Hranice parcely, vnější obvod stavby v parcele, jiná vnitřní kresba v parcele		čára 0.011
2.20	Hranice jako 2.19, ale shora neviditelná		čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá		čára 0.101
2.23	Hranice chráněného území		čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma		čára 0 191
2.27	Hranice sporná		čára 0.131
2.28	Hranice rozsahu věcného břemene		čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem


Poznámka:

V grafickém výstupu z katastrální mapy v digitální formě se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodu 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodu 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

10.4 Druhy pozemku a způsob jejich využitíPor. číslo	Předmět	Značka 	Příklad použití	Poznámka
3.01	Orná půda		jen v náčrtu
3.02	Chmelnice		mapová značka se umisťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.03	Vinice	
3.04	Zahrada	
3.05	Ovocný sad	
3.06	Trvalý travní porost	
3.08	Lesní půda bez rozlišení druhu porostu	
3.14	Park, okrasná zahrada	
3.15	Hřbitov		
3.16	Neplodná půda		
8.02	koryto vodního toku		
8.03	Vodní nádrž		mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a U parcel malé výměry může být vynechána
8.04	Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)		
7.01	Dobývací prostor	
3.19	Zbořeniště, společný dvůr		


10.5 Ochrana nemovitostiPoř. číslo	Předmět	Značka	Přiklad použiti	Poznámka
3.18	Nemovitá kulturní památka		umisťuje se uvnitř zobrazených cti raněných objekt
7.03	Ložisko slatin a rašelin	


10.6 Stavební objektyPoř. číslo	Předmět	Značka	Přiklad použiti	Poznámka
4.02	Budova		
4.24	Vodní dílo		
4.06	Nádvoří		jen v náčrtu
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna		umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.10	Synagoga	
4.20	Most bez rozlišeni, propustek		


Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohyPoř. číslo	Předmět	Značka
1	Hranice státní	
2	Hranice kraje	
3	Hranice okresu	
4	Hranice obce	
5	Hranice katastrálního území	
6	Hranice chráněného území	
7	Chmelnice	
8	Vinice	
9	Zahrada	
10	Trvalý travní porost	
11	Sad	
12	Lesní půda	
13	Koryto vodního toku	
14	Hřbitov	


Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

12. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svou stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Souřadnice a výšky bodů podrobného polohového bodového pole se určují geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím družicových systémů, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového pole je střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahemmxy = √	(m2x+m2y)	
————— 	, kde
2	


mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo,

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.13 Body podrobného polohového bodového pole jsou označeny číslem v rozsahu 501 až 3999 a příslušností ke katastrálnímu území.

12.14 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.15 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se nesmí znovu použít.

13. Charakteristiky a kritéria přesnosti souřadnic podrobných bodů

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up = √2 . uxy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

13.6 Základní střední chyba délky md je dána vztahemmd = k ∙ 	(	d + 12	)	, 
————
d + 20


kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako

√2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxy.Kód kvality	Základní střední souřadnicová chyba mxv
3	0,14 m
4	0,26 m
5	0,50 m


Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

14. Zásady a kritéria určení výměr

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.

14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).

14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informacíKód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)	Mezní odchylka v m2
3	2
4	0,4 . √P + 4
5	1,2 . √P + 12
6	0,3 . √P + 3
7	0,8 . √P + 8
8	2,0 . √P + 20


P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahemmd = k ∙ 	(	d + 12	)	, 
————
d + 20


, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako

√2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapyKód kvality	Měřítko katastrální mapy	Základní střední souřadnicová chyba mxy
6	1:1000, 1:1250	0,21 m
7	1:2000, 1:2500	0,50 m
8	1:2880 a jiné výše neuvedené	1,00 m


16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem).

Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je

a) evidována v katastru nebo

b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);

přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větší, než je dvojnásobek parametru „k“ podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušností ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastní číslo v rozmezí 1 až 3999, pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.

16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesnění geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení bodu, novými údaji.

Popisové pole

16.7 Vzor popisového pole

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN



16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí

a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

b) seznam příloh podle bodu 16.2,

c) upozornění na případný podnět k provedení opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

Náčrt

16.10 Vzor náčrtu



16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodů, měřické sítě, rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen, a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (změnou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů, parcelní čísla, označení dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.), přitom nový stav se zobrazuje červeně. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hranice místo měřického údaje písmenná zkratka "n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafováním. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.

16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

16.13 Náčrt má formální náležitosti grafického znázornění geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7.

16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápisník

16.17 Zápisník obsahuje

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

Protokol o výpočtech

16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,

b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů.

16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje

a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území.

16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů

Seznam souřadnic (S-JTSK)



Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

16.22 Vzor záznamu výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)

Výpočet výměr parcel (dílů)



16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů) obsahuje

a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

c) podle potřeby výpočet dílů parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

Návrh změny

16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.

16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud

a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:

a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,

b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit, nebo

c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (v odůvodněných případech lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

16.27 Přiřazení a napojení změny

a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku bloků je nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.

b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit

1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,

2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto:

2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),

2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.

Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu



16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku



16.30 Věcné a formální náležitosti dokumentace o vytyčení hranice pozemků jsou vymezeny vzory v bodech 16.28 a 16.29.

16.31 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů, vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.

16.32 Protokol o vytyčení hranice pozemku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresu bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,

b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),

c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení,

e) způsob označení lomových bodů vytyčované hranice,

f) údaje o vlastnících pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,

g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,

h) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru,

i) údaje o ověření.

17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu

17.1 Geometrický plán má základní formát A4, přitom se může skládat z více stran v rámci jednoho souboru. Grafické znázornění větších rozměrů, maximálně však formátu A1, se vyhotovuje tak, aby v případě vyhotovení stejnopisu geometrického plánu v listinné podobě bylo umožněno jeho složení do základního formátu, přitom aby toto složení nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou.

Popisové pole

17.2 Vzor popisového pole



17.3 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 17.2. Popisové pole se umísťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.

17.4 V popisovém poli se uvede

a) účel geometrického plánu,

b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu,

c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) název okresu, obce a katastrálního území a označení listu katastrální mapy,

e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,

f) údaje o ověření geometrického plánu,

g) údaje o potvrzení geometrického plánu.

17.5 Poznámka podle § 84 odst. 8 má tuto formu textu: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení.“ uvedeného nad popisovým polem.

Grafické znázornění

17.6 Vzor grafického znázornění



17.7 Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitostí červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím.

17.8 V grafickém znázornění se kromě mapových značek podle bodu 10 použijí zejména tyto mapové značky:

a) tenká čára černá

1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu práv podle § 84 odst. 3 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

b) tenká čára červená

1. plná (kód čáry 0.012) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček,

2. střídavá (kód čáry 0.122 a 0.132) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,

c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu pro dosavadní (černě) i nový (červeně) stav, včetně bodu na dosavadní hranici, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona; značka č. 1.09 (červeně), jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna, přitom průměr značky je 0,5 mm,

d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely, černě pro dosavadní stav, červeně pro nový stav

e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla a označení dílů se zobrazí červeně a parcelní čísla z mapových podkladů podle § 84 odst. 3 se uvedou v kulaté závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití se umístí nad parcelním číslem, dosavadní černě, nový stav červeně

g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí červeně mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 2, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a červeným šrafováním.

17.9 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se škrtnou červenou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.

17.10 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy (červeně), v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.

17.11 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic.

17.12 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.

17.13 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s katastrální mapou v digitální formě v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.

17.14 Geometrický plán pro doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice.

Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

17.15 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

a) varianta pro více nabyvatelů



b) varianta pro jednoho nabyvatele



17.16 Věcné a formální náležitosti výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí jsou vymezeny vzorem v bodu 17.15.

17.17 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle povahy navrhované změny, přičemž se užijí jejich zkrácené názvy.

17.18 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

17.19 Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozdělení sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů.

17.20 Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví.

17.21 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 8.3, popřípadě název původního katastrálního území.

Seznam souřadnic
17.22 Vzor seznamu souřadnic

Seznam souřadnic (S-JTSK)



17.23 V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu [§ 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona].“. U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.

17.24 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou stranu geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).

Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách

17.25 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.

17.26 V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ může zahrnout do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m2 trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 této přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.

17.27 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ, které není náležitostí geometrického plánu).



18. Formát a označení výsledků zeměměřických činností

18.1 Název souboru s výsledkem zeměměřické činnosti se vytvoří složením z šestimístného kódu katastrálního území, zkratky druhu výsledku zeměměřické činnosti podle bodu 18.4, čísla tohoto výsledku a zkratky dílčí náležitosti nebo přílohy. Číslo výsledku zeměměřické činnosti

a) je v případě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole čtyřmístné vlastní číslo bodu oddělené podtržítkem od dvojciferného vyjádření verze geodetických údajů bodu; je-li dokumentace vyhotovena pro více bodů, použije se nejnižší číslo,

b) je v případě záznamu podrobného měření změn jeho pětimístné číslo,

c) je v případě geometrického plánu číslo příslušného záznamu podrobného měření změn.

Jako oddělovač se použije podtržítko (např. 622711_ZPMZ_00791_nacrt.pdf). Název souboru s geometrickým plánem neobsahuje zkratku dílčí náležitosti nebo přílohy.

18.2 V případě záznamu podrobného měření změn, který je vyhotoven jako podklad pro více geometrických plánů, se k názvu souboru s návrhem změny odpovídajícího každému geometrickému plánu připojí písmeno malé abecedy od písmene „a“ a stejným způsobem se toto písmeno připojí i k názvu souboru s geometrickým plánem. V případě geometrického plánu vyhotoveného pro změnu zasahující do více katastrálních území se pro název souboru použijí údaje z katastrálního území, do něhož změna plošně nejvíce zasahuje.

18.3 Není-li stanoveno jinak, je datovým formátem souborů s výsledkem zeměměřických činností datový formát Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A).

18.4 Přehled výsledků zeměměřických činností pro tvorbu názvu souboru a stanovený datový formátVýsledek zeměměřické činnosti (zkratka)	Dílčí náležitost / příloha	Zkratka dílčí náležitosti / přílohy	Formát souboru
Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu PPBP (PPBP)	Technická zpráva s protokolem	tz	*.pdf
Zápisník měření	zap	*.pdf
Protokol o výpočtech	prot	*.pdf
Seznam souřadnic	ss	*.pdf
Geodetické údaje (včetně místopisného náčrtu a případného detailu)	gu
 M
 D	*.csv
 *.gif
 *.gif
Přehledný náčrt	nacrt	*.pdf
Doklad o oznámení nebo projednání měřické značky	umisteni	*.pdf
Oznámení o změnách a zjištěných závadách	zavady	*.pdf
Záznam podrobného měření změn (ZPMZ)	Popisové pole	popispole	*.pdf
Náčrt	nacrt	*.pdf
Zápisník měření	zap	*.pdf
Protokol o výpočtech	prot	*.pdf
Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)	vymery	*.pdf
Návrh změny	vfk
 ss	*.vfk
 *.txt
Údaje o seznámení vlastníků	sezvlast	*.pdf
Písemný podnět na opravu chybných údajů	oprav	*.pdf
Kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby	dsps	*.pdf
Kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemků	vytyc	*.pdf
Geometrický plán (GP)	Geometrický plán		*.pdf


18.5 Geodetické údaje se vyhotovují ve formátu Comma-separated values (CSV), přitom místopisný náčrt a případný detail se vyhotovují ve formátu Graphics Interchange Format (GIF), který je bez průhlednosti, je černobílý a má rozlišení 300 dpi. K názvu souboru se na konec připojí písmeno M v případě místopisného náčrtu a D v případě detailu.

18.6 Soubor s geodetickými údaji obsahuje dva typy řádků a má tuto strukturu:

Bčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;platnost_od;Y; X;charakteristika_přesnosti;výška (na 2 des.místa);upřesnění_výšky;místopisný_popis;stabilizace;způsob_určení;ETRS_fí;ETRS_la mbda;ETRS_H;poznámka;jméno_zřizovatele;rok_zřízení (4 cifry);určení_výšky (GNSS nebo niv.);

Mčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;druh_náčrtu (písmeno M nebo D - místopisný náčrt, detail);jméno_souboru_ včetně_cesty;

V řádku typu M se uvádí cesta k souboru s místopisným náčrtem nebo detailem ve tvaru: c:\ISKN_Home\temp\Import\nazev_souboru.gif.

Počet znaků v položce místopisný popis je omezen na 240, v položce stabilizace na 40, v položce způsob určení na 40 a v položce poznámka na 80.

19. Vzory geometrických plánů

19.1 Geometrický plán pro vyznačení budovy

a) rodinný dům s garáží a přestavkem (stavebním pozemkem v daném případě stanoven jen pozemek pod budovou),



b) rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku koryta vodního toku.



19.2 Geometrický plán pro vytyčení hranice pozemku a jeho doplnění ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací za současného zpřesnění geometrického a polohového určení



19.3 Geometrický pián pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen



19.4 Geometrický plán pro vyznačení vodního díla



19.5 Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků



20. Vzor souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků

SOUHLASNÉ PROHLÁŠENÍ O SHODĚ NA PRŮBĚHU HRANIC POZEMKŮ



1) § 982 odst. 1, § 983, § 1371 odst. 2, § 1372, 1380, 1385 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 § 338d zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 503/2012 Sb.

3) § 1 vyhlášky č. 212/2012 Sb., o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu).
 § 63 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
 
	

408/2011 výše nákladů pro příspěvek na bydlení 2012

408 NAŘÍZENÍ VLÁDYze dne 7. prosince 2011, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2012 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon"):   	
§ 1
(1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona 	 Kč 
 jedna 	 1 710 
 dvě 	 2 340 
 tři 	 3 060 
 čtyři a více 	 3 690 
(2) Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona 	 Kč 
 jedna 	 666 
 dvě 	 911 
 tři 	 1 192 
 čtyři a více 	 1 472 
§ 2
Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012 pro
a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona 	 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč 
 Praha 	 více než 100 000 	 50 000 - 99 999 	 10 000 - 49 999 	 do 9 999 
 jedna 	 7 068 	 5 616 	 5 352 	 4 563 	 4 379 
 dvě 	 10 144 	 8 157 	 7 796 	 6 715 	 6 464 
 tři 	 13 813 	 11 214 	 10 742 	 9 330 	 9 001 
 čtyři a více 	 17 269 	 14 135 	 13 565 	 11 862 	 11 466 

b) bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona 	 Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč 
 Praha 	 více než 100 000 	 50 000 - 99 999 	 10 000 - 49 999 	 do 9 999 
 jedna 	 4 053 	 4 053 	 4 053 	 4 053 	 4 053 
 dvě 	 6 042 	 6 042 	 6 042 	 6 042 	 6 042 
 tři 	 8 421 	 8 421 	 8 421 	 8 421 	 8 421 
 čtyři a více 	 10 699 	 10 699 	 10 699 	 10 699 	 10 699 

§ 3
Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2012.

§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr práce a sociálních věcí:
Dr. Ing. Drábek v. r

              

107/2006 o jednostranném zvyšování nájemného

107  ZÁKON  ze dne 14. března 2006 o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
01.01.2014	89/2012 Sb.	Aktuální verze. 
3.	01.01.2013		
2.	01.06.2009	150/2009 Sb.	
1.	31.03.2006		Počátek účinnosti. 
0.	31.03.2006

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST TŘETÍ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 7
Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se jeho ustanoveními i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 8
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 2006.
(2) Část první tohoto zákona pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2012.
Zaorálek v. r.Klaus v. r.Paroubek v. r.

Příloha k zákonu č. 107/2006 Sb.
Postup stanovení cílových hodnot měsíčního nájemného za m2 podlahové plochy bytu a maximálních přírůstků měsíčního nájemného
Cílová hodnota měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu vyjádřená v Kč/m2 se vypočítá podle vzorce
CN = 1/12 * p * ZC,
kde:
CN je cílová hodnota měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu,
ZC je základní cena za 1 m2 podlahové plochy bytu,
p je koeficient vyjadřující podíl ročního nájemného na základní ceně bytu; 
p má hodnotu:
a) p = 0,026 u bytů se sníženou kvalitou, které jsou umístěny na území Prahy 1 vymezeném sdělením,
b) p = 0,0325 u bytů se sníženou kvalitou, které jsou umístěny na území Prahy 2 vymezeném sdělením,
c) p = 0,041 u bytů se sníženou kvalitou, které jsou umístěny na území Prahy 6 vymezeném sdělením,
d) p = 0,045 u všech ostatních bytů se sníženou kvalitou,
e) p = 0,029 u ostatních bytů, které jsou umístěny na území Prahy 1 vymezeném sdělením,
f) p = 0,0365 u ostatních bytů, které jsou umístěny na území Prahy 2 vymezeném sdělením,
g) p = 0,046 u ostatních bytů, které jsou umístěny na území Prahy 6 vymezeném sdělením,
h) p = 0,05 u všech ostatních bytů.

Maximální přírůstek měsíčního nájemného vyjádřený v % se vypočítá podle vzorce
MP = (4-k+1CN AN - 1)* 100,
kde:
MP je maximální přírůstek měsíčního nájemného vyjádřený v %,
CN je cílová hodnota měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu vyjádřená v Kč/m2,
AN je aktuální hodnota měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu vyjádřená v Kč/m2,
k je roční koeficient v rámci platnosti části první zákona:
Pro období 1. ledna 2007 až 31. prosince 2010, v případech, kdy jednostranné zvyšování nájemného končí 31. prosince 2010,
k=1 pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007, k=2 pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, k=3 pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009, k=4 pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010.
Pro období 1. ledna 2007 až 31. prosince 2012 v případech, kdy jednostranné zvyšování nájemného končí 31. prosince 2012,
k=1 pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007, k=2 pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008, k=3 pro období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009, k=2 pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010, k=3 pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011, k=4 pro období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012.
	

284/2011 Nařízení vlády o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky

3.	23.08.2012	268/2012 Sb.	Aktuální verze. 
2.	01.01.2012		
1.	01.10.2011		Počátek účinnosti. 
0.	30.09.2011
284

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 8. září 2011

o podmínkách poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky

Vláda nařizuje podle § 9 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 61/2005 Sb.:

§ 1
Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje podmínky poskytnutí a použití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) formou úvěru na podporu výstavby nájemních bytů na území České republiky (dále jen „úvěr“).

§ 2
Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a) nájemním bytem byt postavený s využitím úvěru podle tohoto nařízení,

b) výstavbou

1. novostavba, kterou vznikne bytový dům s nájemními byty,

2. stavební úpravy1), kterými vznikne nájemní byt z prostor určených k jiným účelům než k bydlení, vyjma stavebních úprav v rodinném domě,

3. nástavba nebo přístavba, kterou vznikne nájemní byt, vyjma nástaveb nebo přístaveb v rodinném domě,

4. stavební úpravy, kterými vzniknou nájemní byty způsobilé k bydlení v bytovém domě, v němž dosud žádný byt není způsobilý k bydlení,

5. stavební úpravy stávajícího nájemního bytu, jehož rozdělením vznikne alespoň 1 další nájemní byt způsobilý k bydlení,

c) upravitelným bytem byt, který splňuje požadavky na bezbariérové bydlení podle jiného právního předpisu upravujícího technické požadavky na bezbariérové užívání staveb2),

d) podlahovou plochou nájemního bytu součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu,

e) čistým měsíčním příjmem příjem zjištěný stejným způsobem a ve stejném rozsahu, jako je zjišťován příjem pro účely životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

f) průměrnou mzdou průměrná hrubá měsíční mzda za národní hospodářství celkem zjišťovaná a zveřejňovaná Českým statistickým úřadem.

§ 3
Žadatel o úvěr

Žadatelem o úvěr (dále jen „žadatel“) může být obec nebo jiná právnická nebo fyzická osoba, která má své sídlo nebo místo trvalého pobytu na území

a) některého z členských států Evropské unie,

b) státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo

c) Švýcarské konfederace.

§ 4
Podmínky poskytnutí a použití úvěru

Úvěr lze poskytnout, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) pozemek, na kterém bude výstavba provedena, je ve vlastnictví žadatele; to neplatí v případě, kdy žadatel prokáže, že pozemek, na kterém se bude výstavba podle § 2 písm. b) bodu 1 provádět, má v dlouhodobém nájmu, který bude trvat alespoň po celou dobu splácení úvěru, minimálně však po dobu 10 let ode dne poskytnutí úvěru, a vlastník pozemku vysloví se stavbou prováděnou nájemcem souhlas; na pozemku nesmí váznout zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu,

b) budova, ve které bude provedena výstavba podle § 2 písm. b) bodů 2 až 4, je ve výlučném vlastnictví žadatele a na budově nevázne zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu,

c) výstavba je povolena nebo schválena podle stavebního zákona,

d) úvěr musí být použit v souladu s finančním projektem,

e) žadatel nemá ke dni podání žádosti o úvěr splatný nedoplatek ve vztahu k veřejnému rozpočtu nebo ke zdravotní pojišťovně,

f) úvěr je dostatečně zajištěn zástavním právem, popřípadě dalším zajištěním,

g) žadatel nesmí být ke dni podání žádosti o úvěr v úpadku nebo v likvidaci,

h) zhotovitel stavby má zaveden systém řízení jakosti podle českých technických norem,

i) podlahová plocha nájemního bytu bude minimálně 25 m2, avšak nepřesáhne 90 m2,

j) z každých započatých 5 bytů musí být 1 byt upravitelným bytem,

k) jde-li o výstavbu podle § 2 písm. b) bodu 1 nebo 4, musí výstavba splňovat požadavky na energetickou náročnost budov platné pro třídu B podle vyhlášky upravující energetickou náročnost budov,

l) výstavba musí být dokončena a schopna užívání nejdéle do 3 let ode dne uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru,

m) výstavba musí probíhat mimo záplavová území3).

§ 5
Podmínky uzavírání nájemních smluv

(1) Příjemce úvěru může uzavřít nájemní smlouvu k nájemnímu bytu

a) s fyzickou osobou, která

1. prokáže, že průměrný čistý měsíční příjem osob, které budou užívat byt, v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl limit stanovený v odstavci 6,

2. je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby4) nebo invalidní ve třetím stupni5),

3. byla připravena o možnost bydlení v důsledku živelní pohromy, nebo

4. je starší 65 let, nebo

b) s jakoukoliv fyzickou osobou.

(2) Pokud je výstavba určena pro osoby uvedené

a) v odstavci 1 písm. a), stanoví se výše úrokové sazby podle § 7 odst. 1 písm. a),

b) v odstavci 1 písm. b), stanoví se výše úrokové sazby podle § 7 odst. 1 písm. b).

(3) Příjemce úvěru uzavře nájemní smlouvu s osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) pouze tehdy, pokud tato osoba k datu uzavření nájemní smlouvy nemá vlastnické právo k bytovému domu, rodinnému domu nebo bytu, není členem bytového družstva s právem nájmu družstevního bytu ani neužívá právem nájmu nebo věcného břemene jiný byt nebo rodinný dům; tuto podmínku musí splnit i další členové domácnosti, kteří mají v bytě bydlet.

(4) Příjemce úvěru nepodmíní uzavření nájemní smlouvy k bytu složením finančních prostředků na úhradu nákladů na výstavbu ani jiným peněžním plněním, s výjimkou finančních prostředků složených k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu, a k úhradě jiných závazků v souvislosti s nájmem, které nepřesáhnou trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.

(5) Příjemce úvěru uzavře nájemní smlouvu k bytu

a) s osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodech 1 až 3 na dobu určitou, nejdéle však na dobu 2 let. Tato osoba může požádat nejpozději 3 měsíce před skončením této doby o prodloužení nájmu, musí však nadále splňovat k datu podání žádosti podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. a) a řádně plnit povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. Příjemce úvěru nájemní smlouvu prodlouží, vždy však nejdéle na 2 roky,

b) s osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 4 na dobu neurčitou.

(6) Limit pro určení příjmů podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 činí

a) 0,8násobek průměrné mzdy, jedná-li se o jednočlennou domácnost,

b) průměrnou mzdu, jedná-li se o domácnost se 2 členy,

c) 1,2násobek průměrné mzdy, jedná-li se o domácnost se 3 členy,

d) 1,5násobek průměrné mzdy, jedná-li se o domácnost se 4 členy,

e) 1,8násobek průměrné mzdy, jedná-li se o domácnost s 5 a více členy.

(7) Pokud domácnost netvoří pouze osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 2 až 4, příjmy domácnosti se zjišťují podle odstavce 6.

(8) Bude-li nájemní smlouva k nájemnímu bytu uzavřena s osobou uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 v období od 1. července do 31. prosince, bude čistý měsíční příjem této osoby nebo čistý měsíční příjem její domácnosti porovnáván s průměrnou mzdou za bezprostředně předcházející kalendářní rok; bude-li nájemní smlouva k bytu uzavřena v období od 1. ledna do 30. června, bude čistý měsíční příjem porovnáván s průměrnou mzdou za předminulý kalendářní rok.

(9) Příjemce úvěru neuzavře nájemní smlouvu k nájemnímu bytu, je-li

a) fyzickou osobou, s osobou blízkou6) této fyzické osobě,

b) právnickou osobou,

1. se statutárním orgánem této právnické osoby nebo jeho členem,

2. s členem dozorčího nebo řídícího orgánu této právnické osoby,

3. se společníkem této právnické osoby, nebo

4. se zakladatelem této právnické osoby.

§ 6
Podmínky pro nakládání s nájemními byty

(1) Podmínky pro nakládání s nájemním bytem postaveným s využitím úvěru podle tohoto nařízení platí po celou dobu splácení tohoto úvěru, minimálně však po dobu 10 let od dokončení výstavby.

(2) Příjemce úvěru není oprávněn po dobu, po kterou nájemní byt slouží účelu podle tohoto nařízení, převést vlastnické právo k nájemnímu bytu na jinou osobu bez souhlasu Fondu, provést změnu užívání nájemního bytu k jiným účelům než k bydlení, dát souhlas s přenecháním nájemního bytu nebo jeho části do podnájmu7), zatížit nájemní byt zástavním právem ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva, kterým je zajištěn úvěr poskytnutý Fondem podle tohoto nařízení.

(3) V případě přechodu vlastnického práva k bytovému domu s nájemními byty v době, kdy nájemní byty slouží k účelu podle tohoto nařízení, oznámí osoba, na kterou vlastnické právo přešlo, tuto skutečnost Fondu.

(4) Po dobu výstavby podle § 2 písm. b) bodu 1 nesmí být rozestavěná stavba bez souhlasu Fondu převedena na třetí osobu; na rozestavěné stavbě nesmí váznout zástavní právo ve prospěch třetí osoby, s výjimkou zástavního práva ve prospěch Fondu.

§ 7
Výše úrokové sazby

(1) Výše úrokové sazby

a) při výstavbě pro osoby podle § 5 odst. 1 písm. a) nesmí být nižší než 2 procentní body a současně nižší než základní referenční sazba Evropské unie8) a může být nižší nebo rovna základní referenční sazbě Evropské unie zvýšené o příslušnou rizikovou přirážku9) podle bonity klienta a zajištění úvěru,

b) při výstavbě pro osoby podle § 5 odst. 1 písm. b) nesmí být nižší než 3,5 procentního bodu a současně nižší než základní referenční sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity klienta a zajištění úvěru.

(2) Pokud je úroková sazba nižší než základní referenční sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity klienta a zajištění úvěru, je fixní po celou dobu splácení úvěru. Pokud je úroková sazba rovna základní referenční sazbě Evropské unie zvýšené o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity klienta a zajištění úvěru, je fixní na dobu maximálně 5 let. Pro přepočet úrokové sazby se použije základní referenční sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity klienta a zajištění úvěru platná k datu přepočtu úrokové sazby.

§ 8
Výše úvěru

(1) V případě, že úroková sazba je nižší než základní referenční sazba Evropské unie zvýšená o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity klienta a zajištění úvěru, výše úvěru je omezena v souladu s pravidly poskytování podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie10).

(2) V případě, že úroková sazba je rovna základní referenční sazbě Evropské unie zvýšené o příslušnou rizikovou přirážku podle bonity klienta a zajištění úvěru, nejedná se o veřejnou podporu; limit pro výši úvěru stanoví výbor Fondu.

(3) Výše úvěru nesmí přesáhnout 70 % výdajů rozhodných pro určení výše úvěru.

(4) Výdaje rozhodné pro určení výše úvěru zahrnují investiční výdaje na výstavbu a mohou zahrnovat i část pořizovací ceny pozemku, případně stávající stavby zjištěné znalcem. Část ceny pozemku nesmí překročit 10 % výdajů rozhodných pro určení výše úvěru. V případě, že příjemce úvěru má pozemek, na kterém je výstavba prováděna, v dlouhodobém nájmu, výdaje rozhodné pro určení výše úvěru tvoří pouze investiční výdaje na výstavbu.

§ 9
Žádost o úvěr

(1) Žádosti o úvěr se podávají Fondu v listinné podobě.

(2) Žádost o úvěr obsahuje

a) jméno, případně jména, příjmení, adresu místa trvalého bydliště a datum narození, je-li žadatelem fyzická osoba,

b) jméno, případně jména, příjmení, obchodní firmu, případně místo podnikání, liší-li se od adresy trvalého pobytu, je-li žadatelem podnikající fyzická osoba,

c) obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li žadatelem právnická osoba.

(3) K žádosti o úvěr žadatel přiloží

a) doklad o vlastnictví pozemku, případně budovy nebo rozestavěné stavby,

b) doklad o vzniku užívacího vztahu k pozemku a souhlas vlastníka pozemku se stavbou prováděnou nájemcem, pokud bude stavbu provádět žadatel, který má pozemek v dlouhodobém pronájmu,

c) prohlášení žadatele o tom, že ke dni podání žádosti o úvěr nemá splatný nedoplatek k veřejnému rozpočtu nebo ke zdravotní pojišťovně,

d) prohlášení žadatele o tom, pro které osoby uvedené v § 5 odst. 1 je výstavba určena,

e) prohlášení žadatele, že v době podání žádosti a po dobu 3 let před podáním žádosti není a nebyl v úpadku či likvidaci ani mu úpadek nehrozí, nebyl a není proti žadateli veden výkon rozhodnutí, proti žadateli není zahájeno nebo vedeno trestní řízení a nebyl odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti žadatele, nebo pro trestný hospodářský čin nebo trestný čin proti majetku,

f) finanční projekt obsahující rozpočtové náklady na výstavbu nájemních bytů, údaje dokládající cenu pozemku a cenu budovy v případě stavebních úprav, finanční krytí celkových rozpočtových nákladů včetně předpokládaného úvěru, počet a podlahovou plochu jednotlivých nájemních bytů a podlahovou plochu nebytových prostor,

g) souhrnnou technickou zprávu s údajem o počtu nájemních bytů a půdorysy jednotlivých podlaží s označením všech nájemních bytů, vyznačením upravitelných bytů a údajem o třídě energetické náročnosti,

h) čestné prohlášení o čerpání podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie za poslední 3 roky.

(4) Fond si může podle potřeby vyžádat další doklady, které slouží k posouzení účelu úvěru a schopnosti žadatele úvěr splácet.

(5) Není-li žádost o úvěr úplná, vyzve Fond žadatele ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti o úvěr, aby ji ve lhůtě stanovené Fondem doplnil. Jestliže žadatel ve stanovené lhůtě požadované údaje nedoplní, smlouvu o poskytnutí úvěru nelze uzavřít.

(6) Po předběžném vyhodnocení žádosti žadatel na výzvu Fondu doloží

a) pravomocné stavební povolení nebo veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, oznámený certifikát autorizovaného inspektora příslušnému stavebnímu úřadu, ohlášení stavby s vyznačením převzetí příslušným stavebním úřadem, souhlas s provedením ohlášené stavby, prohlášení žadatele, že v zákonné lhůtě nebylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o zákazu provedení ohlášené stavby, nebo prohlášení žadatele, že stavební úpravy nevyžadují stavební povolení ani ohlášení,

b) smlouvu o provedení výstavby uzavřenou se zhotovitelem stavby, pokud výstavbu neprovádí sám žadatel,

c) u výstavby podle § 2 písm. b) bodu 4 posudek autorizovaného inženýra v oboru pozemní stavby, znalecký posudek zpracovaný znalcem v oboru pozemní stavby, nebo posudek autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb dokládající nezpůsobilost bytového domu k bydlení,

d) doklad o tom, že zhotovitel stavby má zaveden systém řízení jakosti podle českých technických norem,

e) vyjádření příslušného vodoprávního úřadu o tom, že pozemek, na kterém se má výstavba nájemních bytů realizovat, se nenachází v záplavovém území.

§ 10
Smlouva o poskytnutí úvěru
(1) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto nařízením a má-li Fond na poskytnutí úvěru finanční prostředky, může předložit žadateli nejpozději do 60 dnů od přijetí úplné žádosti návrh smlouvy o poskytnutí úvěru.
(2) Smlouva o poskytnutí úvěru musí obsahovat ujednání o smluvní pokutě především pro případ, že příjemce je v prodlení se zaplacením splátek úvěru ve sjednané výši, popřípadě nedodrží podmínky uvedené v § 4 až 6.
(3) Pokud Fond neposkytne úvěr, sdělí žadateli tuto skutečnost písemně a bez zbytečného odkladu.

§ 11
Čerpání a splácení úvěru
(1) Příjemce úvěru musí zahájit čerpání úvěru do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru.
(2) Souběh s ostatními investičními podporami bydlení je omezen pravidly pro poskytování podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie10).
(3) Úvěr je splatný nejdéle do 30 let ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí úvěru. Na žádost příjemce úvěru může být počátek splácení jistiny úvěru odložen nejdéle na dobu do ukončení výstavby.
(4) Úvěr se splácí pravidelnými měsíčními splátkami zahrnujícími splátku jistiny a úroku na účet uvedený ve smlouvě o poskytnutí úvěru.
(5) Na žádost příjemce může Fond upravit dobu splácení úvěru.
(6) Fond může odstoupit od smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené podle tohoto nařízení,
a) je-li příjemce úvěru v prodlení se zaplacením nejméně 2 měsíčních splátek úvěru ve sjednané výši a neuhradí-li tyto dlužné částky nejdéle do 30 dnů od doručení písemné výzvy Fondu k zaplacení, nebo
b) nedodrží-li příjemce úvěru podmínky uvedené v § 4 až 6.
(7) V případě, že Fond odstoupí od smlouvy o poskytnutí úvěru uzavřené podle tohoto nařízení, vyzve příjemce úvěru k okamžitému splacení dlužné částky a nevyplatí nevyčerpanou část úvěru.
§ 12  Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 2011, s výjimkou ustanovení § 4 písm. k), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.
Přechodná ustanovení zavedena nařízením vlády č. 268/2012 Sb. Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Právní vztahy vzniklé podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy.
2. žádosti o podporu podle nařízení vlády č. 284/2011 Sb. podané do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Předseda vlády:
RNDr. Nečas v. r.
Ministr pro místní rozvoj:
Ing. Jankovský v. r.
1) § 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
2) Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
3) § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb. Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území.
4) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 116 občanského zákoníku.
7) § 719 občanského zákoníku.
8) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, ve znění nařízení Komise (ES) č. 271/2008 ze dne 30. ledna 2008, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 794/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES.
9) Sdělení komise o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (2008/C 14/02).
10) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis
	

119/2011 Nálze US

119

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 53/10 rozhodl dne 19. dubna 2011 v plénu složeném z předsedy soudu a soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, eventuálně na zrušení § 4 odst. 1 písm. s) ve slovech „s výjimkou příspěvku, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010,“, § 8 odst. 2 písm. c), § 8 odst. 3 a 4 ve slovech „a c)“ a § 36 odst. 8 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 348/2010 Sb., a čl. II zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení

takto:


I. Ustanovení čl. III bodu 1 v části, kterou se stanovuje nové znění § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a čl. III bodu 2, 3 a 4 zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

II. Ustanovení čl. I, čl. II, čl. III bodu 1 v části, kterou se ruší § 4 odst. 1 písm. s) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění před účinností zákona č. 348/2010 Sb., a čl. IV zákona č. 348/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2011.

Odůvodnění

I.
Rekapitulace návrhu

1. Dne 9. prosince 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 45 poslanců na zrušení v záhlaví uvedeného zákona (dále jen „napadený zákon“) a in eventum jeho ustanovení čl. II, jakož i novelizovaných ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Napadeným zákonem došlo ke změně a doplnění některých zákonů tak, že byla stanovena zvláštní sazba daně ve výši 50 % na příspěvek fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření (dále jen „státní podpora“), na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010. Současně byla dnem jeho účinnosti snížena výše zálohy státní podpory z 15 na 10 % z ročně uspořené částky nepřesahující 20000 Kč. Návrh splňoval náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

2. Podstatou návrhu byly námitky rozporu napadeného zákona s ústavním pořádkem vztahující se ke způsobu jeho přijetí, jakož i k jeho obsahu. Navrhovatelé zpochybňují důvodnost projednání návrhu zákona ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, v jehož důsledku mělo dojít k porušení některých ústavních principů vztahujících se k parlamentní proceduře přijímání zákonů. Jejich námitky dále směřují vůči tomu, že mimořádná schůze, na které došlo ke zkrácenému jednání o návrhu napadeného zákona, byla svolána jen 40 minut před jejím začátkem, jakož i vůči omezení práv senátorů zvolených ve volbách v říjnu 2010, protože dne 12. listopadu 2010 projednával Senát návrh napadeného zákona ve složení odpovídajícím jeho 7. funkčnímu období (2008-2010), a nově zvolení senátoři se tak nemohli tohoto projednávání zúčastnit.

3. Ve vztahu k obsahu napadeného zákona navrhovatelé namítají, že snížení státní podpory za rok 2010 jejím zpětným zdaněním zvláštní sazbou daně z příjmu ve výši 50 %, jakož i snížení zálohy pro smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31. prosince 2010 vykazují znaky pravé retroaktivity a odporují legitimnímu očekávání účastníků stavebního spoření. Toto očekávání se opírá i o dosavadní praxi zákonodárce, který dosud respektoval vzniklé majetkové nároky na poskytnutí určitých majetkových plnění v závislosti na době uzavření smlouvy o stavebním spoření. Zákonodárce zvolil nepřiměřené prostředky k prosazení veřejného zájmu na snížení deficitu státního rozpočtu, čímž nerespektoval požadavek spravedlivé rovnováhy mezi tímto zájmem a omezením základních práv jednotlivců.

I./a
Námitka zneužití institutu legislativní nouze

4. Podle navrhovatelů byl návrh napadeného zákona (spolu se třemi dalšími návrhy zákonů projednávanými obdobným legislativním postupem) projednán ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, aniž by pro takovýto postup byl dán jeden z důvodů podle § 99 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád Poslanecké sněmovny“ nebo „jednací řád“). Ve svém návrhu podrobně rekapitulují průběh zákonodárné procedury, přičemž zdůrazňují, že projednávání návrhu napadeného zákona předcházel obsahově identický vládní návrh zákona. Tento návrh předložila vláda dne 4. října 2010, s ohledem na uplatnění námitek dvou poslaneckých klubů proti návrhu vlády, aby byl souhlas s návrhem zákona vysloven již v prvním čtení, a proti následnému poslaneckému návrhu na zkrácení lhůty pro projednávání návrhu zákona ve výborech na 15 dnů jej však dne 26. října 2010 vzala zpět. Týž den rozhodla o jeho opětovném předložení spolu s návrhem na vyhlášení stavu legislativní nouze z důvodu hrozby značných hospodářských škod a požádala o jeho projednání ve zkráceném jednání. V tomto režimu byl návrh projednán Poslaneckou sněmovnou ve druhém a třetím čtení dne 2. listopadu 2010 na 8. schůzi Poslanecké sněmovny, jež byla svolána na návrh skupiny vládních poslanců.

5. Vyhlášení stavu legislativní nouze a zkrácené jednání bez toho, aniž by byl dán jeden ze zákonem stanovených důvodů, představuje podle názoru navrhovatelů nejen porušení zákona, ale kvůli časovému „presu“ i výrazné „okleštění“ ústavně chráněné svobody parlamentní rozpravy a práv poslanců podávat pozměňovací návrhy a řádně vykonávat svou volenou funkci. Poukazují přitom na právní závěry obsažené v nálezu ze dne 7. září 2010 sp. zn. Pl. ÚS 12/10 (269/2010 Sb.), konkrétně jeho body 17 a 18, které interpretují tím způsobem, že Ústavní soud sice chápe rozhodnutí o legislativní nouzi do značné míry jako rozhodnutí politické, zároveň však varuje před jeho využíváním jako nástroje ke krácení práv sněmovní menšiny. V případě napadeného zákona navíc zdůrazňují absenci konsenzu napříč Poslaneckou sněmovnou o oprávněnosti stavu legislativní nouze.

6. S ohledem na to, že stav legislativní nouze a zkrácené jednání, jejichž účelem je bránit ohrožení základních práv a svobod občanů, ohrožení bezpečnosti státu nebo značným hospodářským škodám, představují současně i zásah do práv sněmovní menšiny, mělo by být rozhodnutí o jeho vyhlášení posuzováno třístupňovým testem proporcionality, tedy z hlediska vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti zásahu. Podle jejich názoru přitom lze mít závažné pochybnosti ve vztahu ke způsobilosti této procedury zabránit značným hospodářským škodám státu, neboť na rozdíl od dřívějších případů se vládě nepodařilo přesvědčit opoziční poslance o nutnosti schválit předložené návrhy zákonů tak, aby nabyly účinnosti nejpozději 1. ledna 2011. Napadený legislativní postup současně nebyl ani potřebný. Vláda totiž mohla sledovaného cíle dosáhnout včasným předložením návrhu zákona, k čemuž nedošlo s ohledem na intenci vládní většiny neprojednat návrh zákona v Poslanecké sněmovně před obecními a senátními volbami. Po nich bylo naopak mnohem pravděpodobnějším cílem tohoto postupu zabránění účasti nově zvolených senátorů na rozhodování, než bránění značným hospodářským škodám.

7. Zpochybnit lze nakonec i přiměřenost tohoto postupu, což navrhovatelé dokládají poukazem na spornost rizika značných hospodářských škod na straně jedné, a naopak nespornou míru okleštění svobody parlamentní rozpravy a práv poslanců na straně druhé. Lze-li totiž ve stavu legislativní nouze schválit návrh zákona v Poslanecké sněmovně během jediného dne, pak poslanci nemohou tento návrh ani řádně prostudovat a fundovaně se k němu vyjádřit, ani zprostředkovat názory svých voličů, případně legitimních zájmových skupin, jež mohou být na parlamentní půdě slyšeny pouze jejich prostřednictvím. Tím jsou současně rovněž krácena práva občanů vyslechnout v adekvátní šíří argumenty pro a proti přijatému zákonu, který se dotýká jejich základních práv.

I./b
Námitka nepředvídatelného svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny

8. Další námitka navrhovatelů se týká aplikace § 51 odst. 6 jednacího řádu, podle něhož musí být poslanci vyrozuměni o svolání schůze Poslanecké sněmovny nejméně pět dnů předem. Ke schválení napadeného zákona totiž došlo dne 2. listopadu 2010 na mimořádné schůzi, přičemž interval mezi jejím svoláním a začátkem této schůze byl jen 40 minut a k rozeslání pozvánky elektronickou poštou došlo jen 7 minut před jejím začátkem. Současně byl zamítnut návrh předsedy poslaneckého klubu ČSSD Bohuslava Sobotky na odročení jednání do druhého dne, tj. do 3. listopadu 2010 od 9:00 hodin, který měl umožnit, aby se všichni poslanci mohli na tuto schůzi řádným způsobem připravit.

9. Podle navrhovatelů je uvedené ustanovení třeba interpretovat s ohledem na ústavní principy a hodnoty ve smyslu čl. 22 Listiny, podle kterého zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Pětidenní lhůta podle § 51 odst. 6 jednacího řádu slouží k tomu, aby se poslanci mohli seznámit s navrženým pořadem schůze a připravit na jeho body, jakož i aby se vůbec o konání schůze dozvěděli. Navrhovatelé nezpochybňují možnost zkrácení pětidenní lhůty, považují však za svévolné, pokud je tak činěno bez uvedení důvodu. Během předmětného jednání Poslanecké sněmovny nezazněl žádný argument či důvod, proč bylo tak rychlé svolání schůze potřebné. Čím kratší je přitom doba mezi svoláním schůze a jejím začátkem, tím závažnější důvody musí být pro takové zkrácení.

10. I v tomto případě by tak měl být uvedený postup podroben testu proporcionality. Jedná se totiž o kolizi práv či chráněných hodnot, kdy je zájem na urychleném projednání návrhu zákona z důvodu čelení značným hospodářským škodám nezbytné poměřovat k již zmíněné svobodě parlamentní rozpravy, jakož i právům poslanců a občanů podílet se na správě veřejných věcí. Navrhovatelé se přitom domnívají, že tento postup by neobstál již z hlediska druhého kroku testu, tedy kroku potřebnosti. I za předpokladu, že přijetí zákona do 1. ledna 2011 brání hrozícím značným hospodářským škodám, by totiž stejného cíle bylo možné dosáhnout jeho projednáním v následujících dnech, tj. 3., 4. nebo 5. listopadu 2010, aniž by bylo potřebné svolávat mimořádnou schůzi za 40 minut.

11. Tento postup považují navrhovatelé za porušení politických práv opozičních poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. K tomu podotýkají, že za potřebný ho bylo možné považovat pouze vzhledem k jinému možnému sledovanému cíli, a to k projednání přijatého návrhu zákona v Senátu do 13. listopadu 2010, tedy do dne zániku mandátu senátorů zvolených před šesti lety. Tento cíl ale nelze považovat za legitimní. Navíc tím došlo k výraznému zhoršení dopadů samotného vyhlášení stavu legislativní nouze, neboť v jeho důsledku uplynuly mezi předložením návrhu zákona a jeho schválením jen 4 dny, z toho dva pracovní, což ještě na začátku čtvrtého dne nebylo možné předvídat.

I./c

Námitka odepření práva hlasovat nově zvoleným senátorům

12. Podstatou poslední námitky ve vztahu ke způsobu projednání a přijetí napadeného zákona byl nepřiměřený zásah do práva senátorů zvolených v roce 2010 na výkon jejich mandátu podle čl. 21 odst. 4 Listiny. Mandát těchto senátorů vznikl podle čl. 21 odst. 4 Listiny již jejich zvolením. Při posuzování výkonu jejich hlasovacího práva však bylo nezbytné vážit v kolizi stojící protichůdné ústavní hodnoty, tedy jak možnost Senátu vyjádřit se k návrhu zákona v Ústavou stanovené třicetidenní lhůtě, tak zájem na nezpochybnitelnosti usnesení Senátu případným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, kterým by byla vyslovena neplatnost volby senátora. Navrhovatelé přitom považují za rozumné a vyvážené ustálené řešení této kolize tím způsobem, že se v mezidobí od zvolení do první schůze Senátu koná obvykle jen jedna jeho schůze, na níž nově zvolení senátoři ještě nemohou hlasovat a na jejímž programu jsou pouze návrhy zákonů, u nichž uplyne třicetidenní lhůta ještě před první schůzí v novém funkčním období.

13. Postup vlády a vládní většiny v Poslanecké sněmovně a Senátu navrhovatelé označují za svévolný. Jeho cílem bylo znemožnit řádné projednávání návrhu na schůzi Senátu, kterého by se již mohli účastnit nově zvolení senátoři, a vládní tábor by tak již neměl většinu. Projednávání napadeného zákona na 25. schůzi Senátu dne 12. listopadu 2010 považují za zásah do práva senátorů na nerušený výkon jejich mandátu, aniž by byly prima facie patrné rozumné důvody pro takový postup. Opětovně přitom zdůrazňují nezbytnost testu proporcionality pro posouzení tohoto zásahu do uvedeného práva nově zvolených senátorů. I když totiž projednávání napadeného zákona podle § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád Senátu“) již 12. listopadu 2010 bylo způsobilé urychlit legislativní proces, nebyl takovýto postup z hlediska uvedeného testu potřebný. Třicetidenní lhůta k projednání návrhu napadeného zákona Senátem totiž končila až 3. prosince 2010, pročež se nově zvolení senátoři mohli jeho projednávání zúčastnit a v rámci rozpravy se k němu mohli rovněž kvalifikovaně vyjádřit. Zamítnutí návrhu zákona nebo jeho vrácení s pozměňovacími návrhy v poslední den lhůty by přitom nebránilo jeho včasnému projednání. Poslanecká sněmovna by o něm mohla ve smyslu § 97 odst. 3 a 4 jednacího řádu znovu jednat po deseti dnech, tedy již v týdnu od 13. prosince 2010. S ohledem na nepravděpodobné vrácení návrhu zákona prezidentem republiky by tak nic nebránilo tomu, aby k vyhlášení zákona došlo ještě před koncem roku, a to ani v případě, že by projednání Senátem a poté i Poslaneckou sněmovnou proběhlo o několik dnů později. Tím by naopak bylo umožněno Senátu dostát své úloze a opozici efektivně uplatnit její práva v zákonodárném procesu, včetně práva podávat pozměňovací návrhy.

I./d
Shrnutí tvrzeného rozporu legislativní procedury s ústavním pořádkem

14. S ohledem na výše uvedené námitky shledávají navrhovatelé rozpor legislativní procedury s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), konkrétně s postulátem úcty k právům člověka a občana, podle něhož musí být omezení základních práv a svobod výsledkem řádného demokratického diskursu. Porušení tohoto ustanovení spatřují též v porušení principu právní jistoty jako součásti principu právního státu z důvodu zkrácení možnosti seznámit se s novou právní úpravou a jejími důvody.

15. Kromě uvedených principů se však porušení týká i demokratické zásady vlády pro lid a státní moci sloužící všem občanům ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 1 Listiny, protože bylo razantně kráceno právo občanů seznámit se s důvody politického rozhodnutí, jakož i právo toto rozhodnutí oslovováním svých volených zástupců ovlivnit. Navrhovatelé namítají též zásah do volné soutěže politických stran podle čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny, k níž nedílně patří možnost hlásat názory a uplatňovat návrhy v řádném parlamentním diskursu. Důvodem porušení zásady ochrany menšiny podle čl. 6 Ústavy, a to jak sněmovní a senátní, tak i mezi občany, byla přitom nemožnost menšiny poslanců řádně vykonávat svůj mandát, zvláště v situaci nepředvídatelného svolání schůze, a upření práva účastnit se a hlasovat některým senátorům. Z těchto důvodů nemohl být hlas občanů oponujících napadenému zákonu cestou řádného parlamentního diskursu artikulován.

16. Navrhovatelé zákonodárné proceduře zároveň vytýkají rozpor s čl. 26 Ústavy a čl. 21 odst. 4 Listiny, protože jim byl ztížen efektivní výkon jejich mandátu. Do jejich práva na nerušený výkon veřejné funkce poslance bylo zasaženo i nepředvídatelným svoláním schůze, na kterou se nemohli připravit. V případě nově zvolených senátorů se zase zásah týkal nepřiměřeného urychlení jednání Senátu, k němuž nebyl žádný legitimní důvod a v jehož důsledku bylo senátorům upřeno jejich právo účastnit se jednání a hlasovat o návrhu zákona. Omezení se vztahovalo k právu občanů podílet se na správě veřejných věcí, protože v důsledku nedostatku času tak nemohli činit zejména oslovováním poslanců či účinným využitím petičního či shromažďovacího práva, případně práva na stávku. Občané zvolení do Poslanecké sněmovny a Senátu zas byli omezeni na tomto právu tím, že se nemohli ani efektivně účastnit svobodné parlamentní diskuse, ani řádně připravit a podat pozměňovací návrhy. Z těchto důvodů nebylo v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny šetřeno ani podstaty a smyslu zákonných omezení práv poslanců a senátorů podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny.

I./e
Námitka zpětné působnosti zdanění příspěvku na stavební spoření

17. Stěžejní námitka navrhovatelů ve vztahu k obsahu napadeného zákona se týká nepřípustných účinků pravé retroaktivity vůči smlouvám o stavebním spoření uzavřeným před 1. lednem 2011. V důsledku doplnění zákona o daních z příjmů a přechodného ustanovení čl. II napadeného zákona se totiž mění právní nároky, jež vznikly na základě těchto smluv a byly vymahatelné již před účinností napadeného zákona.

18. Ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., (dále jen „zákon o stavebním spoření“) zakládá nárok účastníka stavebního spoření, aby mu byla k datu, kdy splní zákonem stanovené podmínky, na jeho účtu připsána odpovídající výše roční zálohy státní podpory, resp. aby byly na jeho účtu evidovány připsané zálohy státní podpory do doby jejich vyplacení ve smyslu § 12 odst. 1 tohoto zákona. Základní podmínku tvoří složení patřičné peněžní částky na účet určený smlouvou o stavebním spoření. Nárok na samotnou výplatu státní podpory pak účastníkovi vzniká při splnění některé ze dvou alternativních podmínek stanovených v § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření.

19. Z konstrukce tohoto zákona vyplývá, že již uzavřením smlouvy o stavebním spoření vznikne účastníku stavebního spoření nárok na předem stanovenou celou částku státní podpory, která mu bude vyplacena, pokud splní zákonem stanovené podmínky. To lze dovodit např. z § 5 odst. 9 zákona o stavebním spoření, z něhož plyne, že již v okamžiku uzavření smlouvy o stavebním spoření je stanovena cílová částka, jejíž součástí je i celková částka státní podpory. Celý zákon o stavebním spoření je pak postaven na principu, že státní podpora je účastníkovi postupně připisována, resp. poskytována formou ročních záloh (např. § 5 odst. 9, § 10 odst. 1 až 3, § 11 odst. 1 až 4, § 12, § 13 odst. 1 zákona o stavebním spoření). Nedochází tedy každoročně k novému určování výše státní podpory podle aktuálního záměru zákonodárce. Stavební spoření je totiž ze své podstaty založeno jako dlouhodobý právní vztah (viz např. délku tzv. vázací lhůty pro výplatu záloh státní podpory podle § 12 odst. 2 nebo délku lhůt, které jsou stanoveny pro povinnosti stavebních spořitelen podle § 13 odst. 4 zákona o stavebním spoření) a účastník stavebního spoření při jeho uzavírání musí mít jistotu, že se podmínky pro jeho trvání ze strany stavební spořitelny, a tím spíše ze strany státu, nebudou v krátké době (natož náhle) měnit.

20. Napadeným zákonem došlo ke zkrácení příspěvku jak zdaněním jeho části, tak jeho snížením, jež se vztahuje i na smlouvy uzavřené před 1. lednem 2011, kdy zákon nabyl účinnosti. To ostatně výslovně vyplývá již z dikce napadených ustanovení, které se vztahují na „příspěvek ... na který vznikl nárok v roce 2010...“, resp. na „smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena.“. Touto úpravou se snížila nejen výše záloh státní podpory připisovaných od roku 2010, ale vůbec se zpětně změnily i podmínky a celková výše příspěvku, na jehož výplatu v předem určené výši vznikl právní nárok při splnění podmínek stanovených zákonem v době uzavření smlouvy, tj. zejména při uspoření určité částky v příslušném roce. Napadená ustanovení tak působí do minulosti.

21. Ve své další argumentaci navrhovatelé obsáhle citují odůvodnění nálezu ze dne 4. února 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)*, který se v obecné rovině zabýval otázkami pravé a nepravé retroaktivity zákonů. Zdůrazňují, že jakkoliv je nepravá retroaktivita zásadně přípustná, může se i ona stát ústavně nepřípustnou tehdy, pokud se aplikace nové právní úpravy na staré právní vztahy zásadním způsobem dotkne právní situace subjektů práv a povinností. Při posuzování ústavnosti ustanovení působícího účinky nepravé retroaktivity je třeba zvažovat intenzitu veřejného zájmu s mírou zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo. V této souvislosti konstatuje i důvodová zpráva k návrhu zákona, ačkoliv při tomto vážení dochází k jinému závěru, že změna podmínek stavebního spoření představuje „tzv. nepravou retroaktivitu, která je v demokratickém státě přípustným řešením. Návrhem zákona je však dotčena ústavní zásada ochrany oprávněného očekávání v rámci již existujících právních vztahů, ... Uvedené opatření však na druhé straně sleduje oprávněný zájem státu na ozdravení veřejných financí ve prospěch celé společnosti, tj. je navrženo ve veřejném zájmu. Skutečnost, zda navržené opatření je při kolizi uvedených ústavních principů v souladu s ústavním pořádkem, je třeba poměřovat z hlediska proporcionality ve vztahu k oběma ústavním zásadám.“.

22. Navrhovatelé zastávají názor, že novela zákona o stavebním spoření, která by vstoupila v účinnost k 1. lednu určitého roku a současně by změnila výši nebo podmínky pro vyplacení příspěvku za předchozí kalendářní rok, by byla jednoznačně protiústavní. Již v rámci připomínkového řízení byl ale shledán v rozporu s Ústavou i § 36 odst. 8 a některá další ustanovení zákona o daních z příjmů, v novelizovaném znění. V této souvislosti zejména obsáhle citují připomínky zmocněnce vlády pro lidská práva, podle kterého nelze na státní podporu, na kterou vznikl nárok již v roce 2010, uplatnit pravidla platná v roce 2011, byť bude vyplacena (a to ve formě záloh) až v roce 2011. „Nárok na státní podporu vzniká podle zákona ... uplynutím doby kalendářního roku, za který je podpora připisována ..., tj. v tomto případě 31. 12. 2010. Z hlediska právní jistoty je proto nutné, aby osoba, které tento nárok vznikl, znala v době jeho vzniku veškeré podmínky pro jeho vznik, výši, přiznání atd., neboť jde o majetkovou hodnotu, která je jí přiznávána a která tudíž podléhá ústavně zaručené ochraně vlastnictví (čl. 11 Listiny základních práv a svobod). ... Pokud se tedy podle úpravy platné od 1. 1. 2011 zdaní státní podpora stavebního spoření za rok 2010, která je příjmem za zdanitelné období 2010, půjde o případ, kdy právní norma reglementuje i nároky z právního vztahu vzešlé před její účinností, tedy o případ pravé retroaktivity, která je neslučitelná s principem právní jistoty a demokratickým právním státem dle čl. 1 Ústavy.“. Podle citovaného vyjádření vládního zmocněnce je důsledkem stanovení předmětného zdanění v roce 2011 povinnost zdanit příjem za uplynulý rok, ačkoliv v době jeho vzniku žádná daňová povinnost neexistovala, a účastník stavebního spoření proto mohl oprávněně spoléhat na to, že státní podpora za rok 2010 nebude zdaněna a zůstane plně jeho ústavně chráněným vlastnictvím. Námitku nepřípustné retroaktivity uvedených ustanovení vyslovily podle navrhovatelů ve svých připomínkách i Česká bankovní asociace, Asociace českých stavebních spořitelen (dále též „asociace“) a Českomoravská konfederace odborových svazů. Zazněly i v rámci projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně a Senátu.

23. Retroaktivní účinky lze ale spatřovat i v dalších skutečnostech. Přinejmenším do doby přijetí napadeného zákona byly smlouvy zakládající tyto nároky uzavírány jejich účastníky v dobré víře založené na oprávněném spoléhání se na zákon. Ten přitom stanovil, že za smlouvy uzavřené do 31. prosince 2003 připadne účastníkovi roční záloha státní podpory ve výši až 4500 Kč a za smlouvy uzavřené od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2010 až 3000 KČ. Napadeným retroaktivním opatřením ale došlo k disproporčnímu snížení státní podpory jednotlivým účastníkům stavebního spoření v závislosti na datu uzavření smlouvy. Zatímco účastníkům, kteří uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2003 bude od 1. ledna 2011 krácena roční záloha státní podpory až o 56 % (pokles ze 4500 na 2000 Kč), pro účastníky, kteří uzavřeli smlouvu po 31. prosinci 2003, bude představovat rozsah krácení této zálohy jen 33 % (pokles z 3000 na 2000 Kč). K takové diferenciaci mezi účastníky stavebního spoření však není žádný rozumný důvod. Pokud by mělo toto opatření dopadnout stejně tíživě na všechny smlouvy uzavřené do 31. prosince 2003, muselo by ve srovnání se smlouvami uzavřenými po tomto datu klesnout nikoliv na 2000 Kč, ale při 33% poklesu na 3000 Kč. Toto disproporční působení je přitom ještě umocněno již zmíněným zpětným zdaněním zálohy státní podpory za rok 2010 zvláštní sazbou daně ve výši 50 %, takže za rok 2010 bude účastníkům se smlouvou uzavřenou do 31. prosince 2003 krácena záloha státní podpory o 2250 Kč, kdežto účastníkům se smlouvou uzavřenou po 31. prosinci 2003 jen o 1500 Kč.

24. Napadený zákon dále zakládá nerovnost i v rámci té skupiny účastníků stavebního spoření, kteří smlouvu o stavebním spoření uzavřeli do 31. prosince 2003, a mají tak nárok na zálohu státní podpory až do výše 4500 Kč za rok. Pokud totiž takovýto účastník vložil částku nutnou pro připsání maximální výše zálohy státní podpory (tj. 18000 Kč) např. již do 30. dubna 2010, splnil zákonnou dobu stavebního spoření pro výplatu záloh státní podpory podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření a k tomuto datu smlouvu ukončil, pak mu byly ještě v průběhu roku 2010 vyplaceny tyto zálohy v původně stanovené výši, tj. za rok 2010 ve výši 4500 Kč. Ostatním takovým účastníkům starých smluv, kteří smlouvu ukončili později nebo ve spoření dále pokračují, bude ale záloha státní podpory za rok 2010 připsána v dubnu 2011 ve snížené výši. Vznikají tak dvě skupiny účastníků, kterým při stejné výši jejich vkladů bude za stejné období připsána, resp. vyplacena rozdílná výše státní podpory.

25. V návaznosti na právní závěry Ústavního soudu obsažené v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 navrhovatelé uvádějí, že zákonodárce mohl změnit výši vyplácené státní podpory i pro smlouvy platné v době zákonodárcova zásahu jen tehdy, pokud by „význam zákonodárných přání pro veřejnost“ převyšoval „zájem jednotlivce na další existenci dosavadního práva“, resp. důvěru jedince v trvající existenci právní normy. Navrhovatelé v této souvislosti připomínají, že podle důvodové zprávy bylo cílem navrhované úpravy „snížit zatížení státního rozpočtu v souvislosti s výplatou státní podpory, která plně nevede k podpoře financování bytových potřeb a čerpá prostředky všech daňových poplatníků ve prospěch pouze části obyvatel, a to cestou snížení výdajů státního rozpočtu na straně jedné, a zvýšením příjmů na straně druhé“ a „narovnat podmínky pro zdanění úrokových příjmů z vkladů ve stavebním spoření s podmínkami pro zdanění obdobného typu příjmů z jiných bankovních vkladových produktů“. Podle důvodové zprávy se v důsledku tohoto zákona očekává pro státní rozpočet roku 2012 snížení výdajů z plánovaných přibližně 11,4 mld. Kč na 6,5 mld. Kč. Na této úrovni by se výdaje v souvislosti s poskytováním státní podpory měly stabilizovat i pro další roky. Podle předkládací zprávy Ministerstva financí pro jednání vlády mají opatření v oblasti stavebního spoření přinést snížení zátěže pro státní rozpočet roku 2011 ve výši 6 mld. Kč, pro státní rozpočet roku 2012 pak v rozmezí 6,5 až 8,5 mld.

26. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že vláda ani parlamentní většina nebrala při přijímání napadeného zákona se vší vážností na zřetel ochranu základních práv a svobod a mezinárodní závazky státu. Ani v případě nepřijetí napadeného zákona by vláda nebyla reálně krácena v možnostech využití ostatních nástrojů, které má k dispozici k „ozdravení“ státního rozpočtu. Opět si však ulehčila úlohu a potřebné zdroje úspor hledala nejprve na straně krácení transferů poskytovaných fyzickým osobám na základě jejich nároků. Důvěra účastníků smluv o stavebním spoření v trvající existenci jejich práv je bezesporu utvářena též předchozí legislativní zkušeností. Tato zkušenost svědčí o tom, že zákonodárce při změnách zákona o stavebním spoření dosud vždy zachovával dvojí režim, tj. odlišnou úpravu pro nové a staré smlouvy (proaktivitu), což demonstrují např. na čl. II bodu 2 zákona č. 423/2003 Sb., který stanovil, že „právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a práva a povinnosti z nich vyplývající se posuzují podle dosavadních právních předpisů“. I v daném případě proto účastníci stavebního spoření mohli s ohledem na předchozí legislativní zkušenost spoléhat na to, že principiální zákonodárce zvolí i při případné další novele režim proaktivity. Mohli tedy legitimně očekávat zachování výše příspěvku, který jim v závislosti na době uzavření smlouvy náleží, ať 4500 Kč nebo 3000 Kč, a to nejméně po dobu platnosti dané smlouvy. Kvůli negativnímu vývoji státního rozpočtu proto mohlo dojít k jeho snížení jen pro budoucí smlouvy.

27. Současně vláda a Parlament nebraly zřetel ani na reálnou schopnost stávajících účastníků vyvázat se bez dalších sankcí v době od platnosti napadeného zákona do jeho účinnosti ze stavebního spoření, přestane-li pro ně toto být po změně právní úpravy výhodné (např. v důsledku toho, že zejména u smluv s vyšší cílovou částkou se výrazně prodlouží délka spoření). Na výplatu záloh státní podpory má totiž nárok jen ten účastník, který splnil některou z podmínek podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření, jejichž součástí je vždy dodržení tzv. vázací doby v délce 6 let ode dne uzavření smlouvy. Bude tedy vyplacena pouze tehdy, pokud účastník po tuto dobu nenakládal s uspořenou částkou, nebo v této době uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použil uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a zálohy státní podpory na bytové potřeby. V ostatních případech nemá účastník na výplatu záloh státní podpory nárok a stavební spořitelna je povinna zálohy státní podpory, evidované na účtu účastníka, vrátit Ministerstvu financí ve smyslu § 12 odst. 3 zákona o stavebním spoření.

28. Předčasným ukončením smlouvy o stavebním spoření ale může být znevýhodněn i účastník, který ještě nenaspořil sjednanou cílovou částku. Výši cílové částky sjednané ve smlouvě totiž odpovídá také výše poplatku za její uzavření. Tento poplatek dosahuje u některých smluv až 1,8 % cílové částky. Dospoření do výše sjednané cílové částky je přitom podmínkou pro získání dodatečného úrokového zvýhodnění ve výši 1 % cílové částky a úrokového zvýhodnění ve výši 100 % připsaných úroků. Vláda a Parlament nezvážily ani dopad na ty účastníky, kteří na základě smluv uzavřených před účinností napadeného zákona čerpají úvěr ze stavebního spoření. Pro ně v důsledku novelou retroaktivně krácené výše státní podpory dochází zejména k prodloužení doby splácení úvěru, resp. ke zvýšení dlužné částky. Bylo přitom možné zvážit i šetrnější přístup k účastníkům starých smluv, při němž by jim např. po určitou zákonem rozumně omezenou přechodnou dobu bylo garantováno poskytování záloh státní podpory v původní výši s tím, že budou-li po stanoveném datu chtít ve spoření pokračovat, dojde na základě nepravé retroaktivity ke změně (snížení) celkové částky státní podpory v souladu s novou maximální výší jejích záloh podle nové právní úpravy.

29. Zákonodárce dal ale účastníkům k dispozici jen velmi krátkou dobu, aby mohli reagovat na státem náhle uskutečněné změny v systému stavebního spoření. Tím byla zvýrazněna i intenzita zásahu do jejich práv, neboť účastník by se nepochybně rozhodoval o svých záměrech jinak, pokud by zákon zavádějící zásadní změny ve stavebním spoření byl přijat počátkem roku, kdy ještě nevložil své finanční prostředky do stavebního spoření, a jinak se může rozhodovat na konci roku, tedy poté, co v průběhu roku své finanční prostředky již do stavebního spoření investoval, a legitimně proto očekává zákonem garantovaný výnos.

30. Jestliže tedy doba mezi vyhlášením zákona ve Sbírce zákonů a jeho vstupem v účinnost představovala necelý měsíc, a to za situace, kdy byl zákon předložen teprve 29. října 2010 a k jeho schválení došlo výše uvedeným postupem, nelze tuto dobu považovat za přiměřenou pro možnost adekvátní reakce pro více než 4 miliony účastníků stavebního spoření. Ti totiž byli v řádu několika týdnů postaveni doslova před „hotovou věc“, tedy že jejich vzniklé majetkové nároky budou státem v krátké době zkráceny. Ani účastníci, u kterých trvá smlouva déle než 5, resp. 6 let, nemohli vzhledem ke krátké legisvakanci smlouvu vypovědět, aniž by se jim zpětně snížil příspěvek a aniž by úroky z něj za rok 2010 nepodléhaly v lednu 2011 zdanění, neboť výpovědní doba u těchto smluv je zpravidla tříměsíční. To platí i o částkách uspořených v roce 2010, neboť ani tyto již poplatníci nemohli včas vybrat a případně s nimi naložit jinak.

31. Navrhovatelé tak shrnují, že napadený zákon má retroaktivní účinky, jež jsou srovnatelné s ústavním zákonem č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, který byl zrušen nálezem ze dne 10. září 2009 sp. zn. Pl. ÚS 27/09 (318/2009 Sb.). Byly jím totiž obdobně se zpětnou účinností stanoveny podmínky uplatnění základního práva, čímž byly změněny předpoklady, na základě znalosti kterých se jednotlivci rozhodovali při uzavírání smluv o stavebním spoření. Zákon v rozporu se zákazem retroaktivity, vyplývajícím ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, ve spojení s principy ochrany oprávněné důvěry jednotlivců v právo a ochrany vlastnického práva, zasáhl do jejich majetkových práv založených se znalostí podmínek pro jejich utváření, včetně znalosti jejich konkrétního rozsahu, tedy období a výše nárokovatelného plnění. Tento zásah byl přitom učiněn v intenzitě dotýkající se podstatných náležitostí demokratického právního státu ve smyslu čl. 9 odst. 2 Ústavy.

I./f
Námitka retroaktivního zásahu do vlastnického práva (legitimního očekávání)

32. Napadený zákon je podle navrhovatelů v rozporu i s čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Dodatkový protokol“). Ústavní soud již v nálezech ze dne 17. června 2004 sp. zn. I. ÚS 642/03 (N 79/33 SbNU 259) a ze dne 9. března 2004 sp. zn. Pl. ÚS 2/02 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) poskytl ochranu legitimnímu očekávání uspokojení nároku jako ústavně garantovanému základnímu právu, které působí ve vztahu stěžovatele vůči státní moci. V této souvislosti zmínil i některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (navrhovatelé vedle těchto rozhodnutí poukazují i na rozsudek tohoto soudu ze dne 6. října 2005 ve věci stížnosti č. 1513/03 - Draon proti Francii), ve kterých byla poskytnuta ochrana legitimnímu očekávání a podle nichž je třeba zkoumat, zda zásah do vlastnického práva sledoval legitimní cíl, tedy zda na něm existoval veřejný zájem a zda byl v souladu se zásadou přiměřenosti.

33. Podle názoru navrhovatelů by mělo rozhodnutí o použití prosazených opatření ve stavebním spoření, zaměřených k úspoře prostředků státního rozpočtu za účelem snížení jeho deficitu, projít třístupňovým testem proporcionality, který užívá Ústavní soud pro posuzování kolize ústavně chráněných hodnot. Ve vztahu k posouzení komponentu potřebnosti přitom opětovně poukazují na možnost přijetí zákona s větším časovým předstihem, nikoliv vadnou legislativní procedurou. Pokud by ale znak potřebnosti byl chápán ve smyslu nezbytnosti neodkladných úspor na výdajové straně státního rozpočtu vzhledem k úsilí o snižování jeho deficitu, lze zpochybnit zejména přiměřenost takového kroku. Zatímco je totiž míra rizika značných hospodářských škod dosti sporná, míra zpochybnění majetkových nároků dotčených účastníků stavebního spoření je nepochybná. Z uvedeného tedy vyplývá, že zásah státu do majetkových nároků účastníků stavebního spoření vzniklých do 31. prosince 2010 je zcela nepřiměřený z hlediska použitých prostředků ve vztahu mezi omezením vlastnického práva a sledovaným cílem.

I./g
Námitka svévole zákonodárce při ukládání daní

34. Navrhovatelé mají za to, že zvláštní sazba daně ve výši 50 % byla stanovena zcela svévolně, aniž by vláda, resp. zákonodárce blíže objasnil, proč zavádí právě takto vysokou sazbu, jež je nesrovnatelná s jakoukoli jinou daňovou sazbou. V této souvislosti poukazují a sdílejí názor Asociace českých stavebních spořitelen, že se snížením státní podpory v 50% výši je spojeno systémové riziko rychlého a nadměrného odlivu vkladů. Podle navrhovatelů je zásah státu nepřiměřený, neboť zrušením daňového osvobození úroků z vkladů a záloh příspěvku dojde od 1. ledna 2011 k jejich zdanění běžnou 15% sazbou daně z příjmů, kdežto záloha příspěvku za rok 2010 má být zdaněna zvláštní sazbou 50 %. Pro účastníky smluv o stavebním spoření uzavřených do konce roku 2010 je nadto výše zálohy příspěvku za tento rok disproporčně stanovena i v důsledku plošného retroaktivního snížení příspěvků pro všechny smlouvy od 1. ledna 2011, což ještě prohlubuje svévoli při stanovení zvláštní sazby daně pro zálohy na příspěvky za rok 2010. Zároveň navrhovatelé opětovně zdůrazňují časový aspekt náhle zavedeného zdanění. V obecné rovině přitom poukazují na právní závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 8. října 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, ročník 1992, č. 11), podle kterého stát nesmí při stanovení daně postupovat libovolně.

I./h
Námitka porušení ochrany majetku (investic) a práva podnikat ve vztahu k vlastníkům stavebních spořitelen

35. Závěrem své argumentace navrhovatelé uvádějí, že napadeným zákonem nebyla zasažena jen práva účastníků stavebního spoření, nýbrž též práva vlastníků stavebních spořitelen. U těchto subjektů se nová právní úprava velmi pravděpodobně nepříznivě promítne v celkovém poklesu objemu vkladů ze stavebního spoření, což může vést až k destabilizaci tohoto oboru podnikání a ke zmaření investic vynaložených stavebními spořitelnami v dobré víře v relativní stabilitu právní úpravy. Tím může být ve své podstatě dotčeno jejich právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V této souvislosti odkazují zejména na Závěrečnou zprávu z RIA k možné reakci akcionářů stavebních spořitelen, jakož i na vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu a České národní banky v rámci připomínkového řízení.

36. Mezinárodní smlouvy o ochraně a podpoře investic přitom standardně obsahují závazek spravedlivého a rovného zacházení se zahraničními investicemi, který spočívá v záruce, že legitimní očekávání zahraničních investorů v zachování stabilního podnikatelského prostředí nebude narušováno, dále závazek poskytnout zahraničním investicím plnou ochranu a bezpečnost, který spočívá v povinnosti státu zacházet se zahraničními investicemi s řádnou péčí, což zahrnuje zákaz jakýchkoli svévolných zásahů do zahraničních investic a závazek zdržet se i tzv. nepřímého (faktického) vyvlastnění zahraničních investic, tedy jakkoliv efektivně odejmout prospěch z investice. Tím, že napadená úprava nerespektuje závazky z mezinárodních smluv o ochraně investic, současně porušuje čl. 1 odst. 2 Ústavy, který zavazuje Českou republiku k dodržování závazků, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva.

II.
Vyjádření účastníků řízení a amici curiae

37. Ústavní soud podle § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení účastníkům řízení, tedy Poslanecké sněmovně a Senátu. Současně požádal o vyjádření ministra financí jako představitele ministerstva, které by vzhledem ke své působnosti mohlo k návrhu uvést relevantní skutečnosti, a Asociaci českých stavebních spořitelen, která sdružuje jednotlivé stavební spořitelny působící v České republice.

II./a
Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu

38. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 14. ledna 2011, podepsaném její předsedkyní Miroslavou Němcovou, pouze stručně shrnula průběh legislativního procesu.

39. Senát ve svém vyjádření z téhož dne, podepsaném jeho předsedou Milanem Štěchem, shrnul průběh legislativního procesu i senátní rozpravy, ve které bylo některými senátory upozorňováno na retroaktivitu návrhu zákona. Dále odkázal na své vyjádření ze dne 22. prosince 2010 ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (viz níže), v němž se vyjádřil k výtce odepření práva hlasovat nově zvoleným senátorům. V tomto vyjádření uvedl, že nově zvolení senátoři se nemohli zúčastnit schůze Senátu konané dne 12. listopadu 2010 v předchozím 7. funkčním období, protože v té době nebylo potvrzeno, že jejich mandát senátora skutečně vznikl. Mandát senátora sice vzniká druhým dnem prvního kola voleb, byl-li zvolen v prvním kole, nebo druhým dnem druhého kola voleb, byl-li zvolen ve druhém kole senátních voleb, senátoři však nemohou vykonávat svá práva a povinnosti spojené s mandátem, dokud není jednoznačně potvrzeno, že jejich mandát vznikl. Rozhodující závěr o platnosti voleb, resp. volby kandidáta a tím i vzniku jeho mandátu nelze učinit již v den ukončení hlasování v příslušném kole voleb do Senátu, a to především s ohledem na možnost soudního přezkumu voleb a s tím souvisejících lhůt. Státní volební komise vydává senátorům osvědčení o zvolení, kterým senátoři prokazují své zvolení, pouze v případě, že v jejich volebním obvodu nebyla podána volební stížnost, nebo sice podána byla, ale Nejvyšší správní soud ji pravomocně zamítl.

40. Zástupci obou komor ve svých vyjádřeních vyslovili souhlas s upuštěním od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

II./b
Vyjádření ministra financí

41. Ministr financí Miroslav Kalousek ve svém vyjádření poskytl údaje vztahující se k počtu uzavřených smluv, vývoji počtu účastníků a výši poskytovaných záloh státní podpory v jednotlivých letech. Současně se vyjádřil k jednotlivým námitkám navrhovatelů.

42. Zdanění státní podpory za rok 2010 podle jeho názoru nepředstavuje ani použití pravé retroaktivity, ani ho nelze označit za nepřípustné použití retroaktivity nepravé. Obecně existují dva systémy, jakými se určuje okamžik vzniku příjmu. První je založen na cashovém principu, podle kterého příjem vzniká v okamžiku fyzického převedení hodnot, zejména peněžních prostředků. Je typický pro neúčtující osoby, neboť ty nevedou evidenci majetku a závazků v takovém rozsahu, aby bylo možno vždy určit okamžik vzniku nároku na daný příjem. Dalším důvodem jeho užití je jeho jednoduchost, a to především ve srovnání s druhým systémem podle aktuálního principu. Ten je založen na postupném vzniku celkového výnosu, jehož části lze pomocí kalkulace přiřadit k různým časovým obdobím. Tento princip je typický pro účetní jednotky, neboť účetnictví je na aktuálním principu obecně založeno.

43. Pro příjmy fyzických osob, o kterých není vedeno účetnictví, je základním pravidlem zdanění příjmů na bázi cashového principu. Na tomto principu je vystaveno zdanění těchto příjmů již od počátku účinnosti zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že státní příspěvek je příjmem fyzické osoby, která o jeho přijetí nikdy neúčtuje, je rozhodným okamžikem pro zdanění tohoto příjmu okamžik fyzického přijetí peněžních prostředků na účet oprávněné fyzické osoby. Příjem, jakožto skutečnost relevantní pro daň z příjmů fyzických osob (předmět daně), vznikne tedy až přijetím tohoto plnění, tedy v předmětném případě až v roce 2011.

44. Ministr financí tedy nezastává názor, že se jedná o pravou retroaktivitu, neboť změna zákona o daních z příjmů se vztahuje pouze a výlučně na příjmy vzniklé (tj. přijaté fyzickou osobou) po účinnosti napadeného zákona, tj. po 1. lednu 2011. Navrhovatelé v této souvislosti zaměňují okamžik vzniku nároku na příjem (splnění podmínek pro připsání státního příspěvku za rok 2010) a okamžik vzniku příjmu (přijetí státního příspěvku fyzickou osobou v roce 2011) pro účely daně z příjmů. K tomu pro úplnost dodává, že úroky za rok 2010 jsou připisovány nejpozději k poslednímu dni kalendářního roku, tedy k 31. prosinci 2010, a proto se na ně zdanění srážkovou daní z příjmů se sazbou 15 %, které bude účinné od 1. ledna 2011, vztahovat nebude.

45. Napadená úprava tak vykazuje znaky pouze nepravé retroaktivity, neboť nezasahuje do právních nároků vzniklých a dospělých na základě původní právní normy. Pro nároky do účinnosti napadeného zákona platí výše státní podpory podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2010. Sníženy jsou pouze ty nároky, které vzniknou po účinnosti tohoto zákona, tedy od 1. ledna 2011. Znamená to tedy, že nedošlo ke změně výše státní podpory za rok 2010 na základě zákona účinného v roce 2010. Tato podpora je účastníkům stavebního spoření přiznána dál v plné výši, pouze se na státní podporu vyplacenou v roce 2011, tedy příjem roku 2011, uplatňuje nově zavedená daň z příjmu, která odpovídá ústavnímu oprávnění státu ukládat zákonem daňovou povinnost.

46. K částečnému snížení výše státní podpory a ke vzniku právní povinnosti úhrady daně dochází v důsledku legitimního důvodu na straně státu, který plyne z nárůstu zadlužení veřejných rozpočtů. Nelze přitom mluvit o zásadním zásahu, o který by se jednalo v případě zpětného odebrání již poskytnuté státní podpory. Nejedná se proto ani o nepřípustnou nepravou retroaktivitu.

47. Ve vztahu k zásadě legitimního očekávání ministr uvedl, že tento pojem texty platných právních norem neznají a jeho aplikace je do značné míry výsledkem právní teorie a judikatorní činnosti obecných soudů a Ústavního soudu. Sám tento pojem chápe jako výkladem naplněné právo na spravedlivý proces v širším slova smyslu a jako zaručení právní jistoty, která je odvozena od existence právního státu. Jedná se tedy o právem chráněné přiznání právního statku žadateli za situace, kdy na tento statek není právní nárok, ale naopak z hlediska všech aspektů lze jeho přiznání spravedlivě očekávat, například z důvodu rovnosti všech účastníků jednotlivých řízení před zákonem. Pojem legitimního očekávání by měl navíc nacházet uplatnění především v individuálních případech v rámci konkrétních řízení. Je totiž především ochranou před svévolí státu. Naopak v případě změny zákona, jenž vyvolává pro všechny stejné důsledky, je jeho použití spíše nepřípadné.

48. Nedomnívá se, že by nárok na státní podporu vznikl již v okamžiku uzavření smlouvy o stavebním spoření, nýbrž až po splnění zákonných podmínek. Výši zálohy státní podpory, na kterou vznikne účastníkovi stavebního spoření nárok, je tak možné určit až na základě vložených prostředků v příslušném kalendářním roce. Účastník stavebního spoření tedy nemůže legitimně očekávat, že státem poskytovaná podpora v dané výši bude vyplácena neomezeně dlouho, zejména pokud se výrazně zhorší ekonomická situace státu nebo dojde k prohloubení deficitu veřejných financí. Takovýto stav si pak vyžaduje reakci také na straně výdajů státního rozpočtu, včetně výplaty státní podpory stavebního spoření. Za podpůrný argument pro to, že podpisem smlouvy není přesně dána výše státní podpory, a tedy ani nárok na její konkrétní výši, považuje ministr financí i to, že účastník stavebního spoření může dosáhnout na uspořené prostředky se zachováním nároku na státní podporu dříve, než dosáhne cílové částky, např. výpovědí smlouvy po tzv. vázací době či přijetím úvěru ze stavebního spoření. Stejně tak může v průběhu trvání smlouvy dojít ke korekci některých podmínek smlouvy, např. výše placených poplatků stavební spořitelně.

49. Ve svém vyjádření ministr poznamenává k údajnému odkazu navrhovatelů na nález ze dne 23. dubna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.; odkaz na tento nález ve skutečnosti v návrhu obsažen není), že nárok na státní podporu stavebního spoření nelze považovat za sociální právo, neboť tato podpora neslouží k uspokojení hospodářských, sociálních a kulturních práv garantovaných Listinou. Není-li podle uvedeného nálezu namístě argumentovat legitimním očekáváním v případě podmínek a výše dávek sociálního zabezpečení, pak by takováto argumentace neměla mít místo ani v případě podmínek a výše státní podpory stavebního spoření.

50. Vyjádřil se též k podmínkám vyhlášení stavu legislativní nouze. Pokud by nedošlo včas ke změně právních předpisů, které byly východiskem pro sestavení úsporného rozpočtu, tak by mohly nastat dvě situace. V případě rozpočtového provizoria by se hospodaření řídilo objemem příjmů a výdajů rozpočtu schváleného pro rok 2010, kdy byl schodek státního rozpočtu vyšší, než je schodek schválený zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2011. Ve druhém případě by byl schválen rozpočet bez dopadů zákonů schválených ve stavu legislativní nouze, což by znamenalo podstatně vyšší schodek státního rozpočtu, a to o přibližně 45 mld. Kč. Tím by se současně snížil výhled České republiky vyjádřený podílem deficitu veřejných rozpočtů na HDP z 4,6 % na 5,5 %, což je vyšší podíl, než byl schválen na rok 2010 (5,3 %).

51. Obě tyto situace by pro Českou republiku znamenaly značné škody. Rozpočtové provizorium by bylo jednoznačně vykládáno jako známka její vnitřní nestability a signál o tom, že není schopna prosadit takové reformy, aby udržela deficit veřejných financí v únosné míře. Schválením zákona o státním rozpočtu s vyšším schodkem by se Česká republika naopak vydala opačnou cestou, než je snižování deficitu veřejných rozpočtů a provádění reforem. To by zcela jistě změnilo postoj ratingových agentur a tržních účastníků v hodnocení úvěrového rizika České republiky na domácím a zahraničním kapitálovém trhu. Ačkoliv se Česká republika nachází ve výrazně odlišné pozici než např. Řecko, hodnocení úvěrového rizika ratingovými agenturami a hodnocení důvěryhodnosti dlužníka trhem by se mohlo velice rychle změnit k horšímu, pokud by se vláda přestala chovat předvídatelně, transparentně a z fiskálního hlediska odpovědně. Od ratingových agentur bychom mohli minimálně očekávat stažení pozitivního výhledu, ne-li změnu na výhled negativní či rovnou snížení ratingu České republiky. V této souvislosti by došlo k výraznému zvýšení nákladů na obsluhu státního dluhu, přinejmenším v důsledku vyššího rozpočtového schodku, a tedy vyšší výpůjční potřeby vlády v roce 2011 a vyšší rizikové přirážky státních dluhopisů.

52. Z těchto důvodů je ministr financí přesvědčen, že zákonem požadovanou existenci hrozby značné hospodářské škody lze považovat za zdůvodnitelnou. Důvodem, proč vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze až následně po neúspěšném pokusu projednat zákonné změny v prvním čtení, je skutečnost, že až ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že včasné přijetí zákona Poslaneckou sněmovnou není možné, nabyla hrozba značné hospodářské škody reálné podoby. Jednalo se tedy o skutečnost novou, původně neznámou a nepředvídatelnou, a bylo na ni třeba odpovídajícím způsobem reagovat, což vláda učinila.

53. Dále se zabýval i námitkami ve vztahu k ochraně majetku (investic). Ústavní pořádek podle jeho názoru prioritně chrání majetek existující a především majetek získaný legitimním a nezpochybnitelným způsobem. Skutečnost, že nějaká hodnota byla v minulosti vyplacena, však neznamená, že se stejné očekávání její výplaty v budoucnu stává majetkem chráněným ústavním pořádkem.

54. Navrhovaná opatření ke snížení fiskálních výdajů a na podporu fiskálních příjmů se budou přímo vztahovat na samotné účastníky stavebního spoření, přičemž na stavební spořitelny dopadnou pouze nepřímo. Rozhodnutí státu o trvání a formě podpory bydlení je zde projevem jeho suverenity a musí být činěno v kontextu hlavního veřejného zájmu nutnosti snížení deficitu státního rozpočtu, který je v současné době považován za prioritní úkol s celospolečenským dopadem. Nutnost přijetí takových opatření je přitom ze strany státu avizována již několik let. Tato opatření přitom budou účinná jednotně na všechny tyto účastníky, a nelze je proto považovat ani za selektivní či diskriminační. Ve větším daňovém zatížení tedy nespatřuje porušení ochrany majetku (investic), ani práva podnikat. Akceptování závěru, že zrušení určité daňové výhody na produktu, který podnikatel poskytuje, je porušením ochrany investic a práv podnikat, by prakticky znamenalo nezbytnost rezignovat na jakékoliv zvyšování daní či rušení daňových výjimek.

55. I přes omezení státního příspěvku, který dotuje systém stavebního spoření jako celek, zůstává pro futuro zachována státní podpora. To je naopak projevem ohleduplnosti zákonodárce, který tím předchází zhroucení systému stavebního spoření, které by mohlo mít důsledky jak pro stavební spořitelny, tak také pro vkladatele. Odstranění výhod stavebního spoření by totiž s velkou pravděpodobností vedlo k poklesu zájmu o vklady do stavebních spořitelen, což by mohlo mít fatální důsledky pro jejich cashflow. Stavební spořitelny podnikají se státní podporou, přičemž podle názoru ministra je logické a správné, že nástroje státní dotační politiky nezakládají neomezený ústavním pořádkem chráněný nárok finančních institucí z těchto nástrojů těžit.

56. Ministr financí považuje stavební spoření za finanční politiku svého druhu, kterou stát zatěžuje svůj rozpočet ve prospěch fyzických osob, protože svého času existovaly věcné důvody k podpoře určitého segmentu obyvatel a jeho spořicí činnosti. Podpora rozhodně nesměřovala k podpoře podnikatelské či jiné činnosti a stejně tak neměla v sobě žádný náznak prvku dlouhodobé udržitelnosti, nehledě k tomu, že systém stavebního spoření z podstaty věci nemůže být neměnný a věčný. Současně představuje tento institut podpůrný nástroj státu, který dlouhodobě podporuje střední a vyšší příjmové skupiny obyvatel. To samo o sobě popírá možný zásah do sociálních práv a doplňuje naopak rozumné odůvodnění zákona, jehož věcný účel tak dle jeho názoru nemůže překročit hranice ústavnosti, protože stát při redukci podpory, pokud redukuje podporu bohatším vrstvám obyvatel (ve srovnání s chudšími vrstvami, které si stavebně nespoří), postupuje z hlediska obecné spravedlnosti přiměřeně.

57. K námitce navrhovatelů, že účastníci stavebního spoření měli velmi krátkou lhůtu k reakci na nové podmínky, uvádí, že tuto lhůtu vypočítávají od okamžiku vyhlášení zákona do jeho účinnosti. Připomíná však, že diskutovaná legislativní úprava vychází z koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády, které byly veřejnosti známé a regulátorem komentované již v létě roku 2010. Nesouhlasí proto s argumentací, že se jednalo o náhlou a poprvé v říjnu 2010 zmíněnou úpravu, která nemohla být účastníky systému stavebního spoření nijak očekávána.

II./c
Vyjádření Asociace českých stavebních spořitelen

58. Asociace českých stavebních spořitelen ve svém stanovisku ze dne 14. ledna 2011 poukázala na základní charakteristiky systému stavebního spoření. Stavební spoření představuje relativně uzavřený systém účastníků, jenž funguje na principu solidárnosti. Větší část klientů spoří, aby si z jejich úspor mohli ostatní klienti půjčit na bydlení. Jiní účastníci, kteří nevyužijí možnosti úvěru (tzv. přátelští klienti), jsou zase motivováni státní podporou ke spoření. Podle statistiky je v současnosti průměrný vklad přibližně 85000 Kč a průměrný úvěr přesahuje 510000 Kč. Český systém stavebního spoření tak potřebuje přibližně pět přátelských klientů pro to, aby mohl být poskytnut jeden průměrný úvěr. I klienti, kteří své úspory na určitou dobu odloží do stavební spořitelny, jsou tak žádoucí pro fungování tohoto systému, neboť tyto peníze dají k dispozici účastníkům, kteří chtějí nebo potřebují úvěr na financování svých bytových potřeb.

59. Po fázi, kdy byly v českém stavebním spoření kumulovány prostředky (zejména do roku 2005) za účelem vytvoření velkého a stabilního klientského kolektivu, posílila v posledních letech význam také fáze úvěrová. Tento vývoj je založen na existenci poptávky po úvěrech na bydlení a dostatku zdrojů stavebních spořitelen (tedy klientských vkladů) pro poskytování úvěrů. Obě podmínky současná situace splňuje, a proto stavební spoření významně přispívá k podpoře financování bydlení v rámci České republiky, když aktuálně je evidováno 997400 aktivních úvěrových případů. Bez náležitého přílivu zdrojů nebudou stavební spořitelny schopny současnou úroveň (objem i počet) úvěrů v budoucnu udržet. Bude-li zohledněno, že dlouhodobě je nejčastějším účelem poskytnutých půjček financování rekonstrukcí a modernizace bydlení, mělo by omezení stavebního spoření negativní dopad na postupující revitalizaci zanedbaného bytového fondu, neboť k takovýmto úvěrům neexistuje srovnatelná tržní alternativa (hypoteční úvěry jsou podmíněny zastavením nemovitosti a spotřebitelské úvěry jsou nabízeny za přinejmenším dvojnásobné úrokové sazby).

60. Na úrovni systému způsobí každé omezení atraktivity produktu prostřednictvím snížení státní podpory odliv klientů (střadatelů) a bez nich nebude možné pokrýt poptávku klientů, kteří si chtějí půjčit. Přitom změna podmínek je zpravidla prováděna jednostranně. Jsou měněny podmínky zhodnocování vkladů, ale nedochází k žádné změně nároků a podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření. Stavební spořitelny poskytují dlouhodobé úvěry povinně ze zákona, což také předpokládá, že zákonodárce vytvoří stabilní rámec produktu na dobu reálně odpovídající dlouhodobým úvěrům, tedy 15 až 20 let. Lze ale předpokládat i další dopady, jež mají spíše makroekonomický a společenský charakter. Úspory, které slouží jako zdroje pro úvěry, jsou prostřednictvím stavebního spoření investovány do reálné ekonomiky, kde nejen generují daně, ale přímo také podporují zaměstnanost. Tento přímý efekt je mezi státem podporovanými spořicími produkty unikátní. Žádný jiný státem dotovaný produkt navíc není tak těsně svázán s účelem svého zřízení, jako je tomu u stavebního spoření, neboť poskytování úvěrů je plně vázáno na bytový účel.

61. Výdaje státu na podporu stavebního spoření jsou sice nezpochybnitelné, ale od roku 2005 setrvale klesají, zatímco příjmy plynoucí ze zdanění ekonomických činností, které s ohledem na celkově vysoké objemy každoročně poskytovaných úvěrů generuje stavební spoření, dále rostly a v současnosti stagnují nebo klesají jen velmi mírně. Asociace zastává na základě popsaných základních souvislostí systému stavebního spoření názor, že omezování výdajů na stavební spoření přinese zásadní negativa, z nichž mezi nejevidentnější patří snížení daňových výnosů státu, snížení dostupnosti levných úvěrů na bydlení, zvýšení nezaměstnanosti v důsledku nižšího objemu stavební výroby a omezení systému, který nyní přináší silná pozitiva za stále klesajících výdajů státu.

62. Ve vztahu k námitkám týkajícím se legislativního postupu asociace uvedla, že již ve svém stanovisku v rámci připomínkového řízení upozorňovala na negativní dopady použití § 10 zákona o stavebním spoření, ve znění napadeného zákona, na všechny smlouvy o stavebním spoření bez ohledu na datum jejich uzavření. Jedná se především o dopady na legitimní očekávání účastníků stavebního spoření, kteří své smlouvy uzavřeli do data počátku účinnosti novely, v některých případech se však bude jednat i o pravé retroaktivní účinky. Je přesvědčena, že zachování stávajícího režimu stavebního spoření nepředstavuje hrozbu značných hospodářských škod pro Českou republiku, která byla deklarovaným důvodem pro přijetí novely ve stavu legislativní nouze. V této souvislosti poukazuje na Studii efektů stavebního spoření pro ekonomiku a společnost, zpracovanou v srpnu 2010 společnosti Next Finance, s. r. o., pod vedením Ing. Vladimíra Pikory, Ph.D. Z této studie vyplývá, že za rok 2009 bylo na státní podpoře vyplaceno něco málo přes 13 mld. Kč, zatímco ze stavebního spoření obdržely veřejné rozpočty na daních více než 25 mld. Kč a do bytového fondu bylo ze stavebního spoření jenom prostřednictvím úvěrů investováno cca 65 mld. Kč. Podíl stavebního spoření na financování bytové výstavby přitom dosahoval výše mezi 40-60 %. Ze studie také vyplývá, že výdaj státního rozpočtu ve výši 1 mld. Kč na státní podporu generuje v důsledku multiplikačních efektů v rámci systému stavebního spoření nejméně 251 nových pracovních míst ve stavebnictví (tj. za rok 2009 nejméně 3329 nových míst). Zmíněná data svědčí pro závěr, že stavební spoření se významně podílí na zajišťování bytových potřeb obyvatelstva.

63. S poukazem na zprávu RIA k návrhu napadeného zákona asociace naopak poukazuje na jeho možný důsledek v podobě ohrožení likvidity stavebních spořitelen, což vnímá jako skutečnou hrozbu velkých hospodářských škod, které by se dotkly účastníků stavebního spoření a jejich prostřednictvím celého hospodářství. Jednalo by se např. o nedostatek prostředků pro výplatu vypovězených smluv či nemožnost poskytovat včas řádné úvěry ze stavebního spoření.

64. Jednorázové zdanění státní podpory za rok 2010 mimořádnou srážkovou daní ve výši 50 % považuje asociace za protiústavní, neboť předmětné ustanovení má pravé retroaktivní účinky. Jak vyplývá z § 36 odst. 8 zákona o daních z příjmů, ve znění napadeného zákona, i z § 4 odst. 3 zákona o stavebním spoření, v aktuálním znění, vznikl nárok na zálohu státní podpory za rok 2010 již v tomto roce. Vzhledem k podmínkám stanoveným zákonem o stavebním spoření (zejména § 4 a § 11 odst. 1), které se vztahují ke konkrétnímu kalendářnímu roku, v němž účastník požaduje státní podporu, je nejpozději ke konci tohoto roku postaveno najisto, zda došlo ke splnění všech okolností podmiňujících v tomto roce nárok na zálohu státní podpory. Tím, že napadený zákon podrobuje v roce 2011 zpětně dani z příjmu již vzniklý nárok na zálohu státní podpory, zasahuje do právních důsledků minulých dějů, které podle zákona o stavebním spoření podmiňují nárok na roční zálohu státní podpory a jakožto podmínky nároku za rok 2010 se zcela odehrály a byly dokončeny právě v uvedeném roce.

65. Napadený zákon byl navíc publikován ve Sbírce zákonů až 8. prosince 2010, čímž podle názoru asociace došlo i k podstatnému dotčení oprávněných očekávání účastníků stavebního spoření. Ti totiž plnili po celý rok 2010 podmínky nároku na zálohu státní podpory za tento rok (zejména prováděli vklady na účty stavebního spoření ve smyslu § 11 odst. 1 zákona o stavebním spoření) ve víře opřené o tehdy platný právní stav a dosavadní zkušenost, že z těchto vkladů obdrží zálohu státní podpory v zákonem stanovené a daní nezkrácené výši. Obvykle se přitom nové daňové povinnosti upravují právním předpisem tak, že jsou známy před počátkem příslušného zdaňovacího období, v němž se nabývají jimi zdaňované příjmy, aby nové právní situaci mohl poplatník přizpůsobit své chování. Překvapivý je i sám fakt, že zákonodárce nově považuje za zdanitelný příjem účastníka zálohu státní podpory. Ta je ovšem na účtu stavebního spoření ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o stavebním spoření pouze evidována, a tudíž v době svého poukázání nepředstavuje reálný disponibilní příjem účastníka. Tímto příjmem se stane až po ukončení celého spoření, a to jen za předpokladu splnění podmínek pro výplatu celé státní podpory podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření. Napadeným zákonem je tak zcela neočekávaně a v rozporu s daňovými zvyklostmi zdaněno pouze očekávání budoucího (navíc podmíněného) příjmu.

66. Asociace dále upozorňuje, že předkladatel napadeného zákona si byl zřejmě vědom hrozby potenciálního porušení zákazu pravé retroaktivity, neboť pro redukování výše zálohy státní podpory za rok 2010 zvolil odlišnou metodu (jednorázovou speciální daň) než pro následující roky. Je přitom zřejmé, že sledovaný účel obou způsobů redukce výše státní podpory zakotvených v novele je stejný, a to omezit státní podporu stavebního spoření na polovinu u všech stávajících i nově uzavřených smluv, jak plyne z politických deklarací současné vládní koalice (viz str. 5 koaliční smlouvy a programové prohlášení vlády). Vzhledem k tomu, že zavedení této daně má na účastníky stejný hospodářský účinek, jako by mělo retroaktivní snížení sazby státní podpory i za rok 2010 u stávajících smluv, představuje zvolená metoda nepovolené obcházení ústavního zákazu pravé retroaktivity právního předpisu, pročež by měla být posouzena stejně jako nedovolený případ pravé retroaktivity.

67. Shodně s obsahem návrhu vnímá asociace i nepříznivý dopad zvoleného způsobu právní úpravy na jednotlivé skupiny účastníků stavebního spoření v různém rozsahu, a to bez jakéhokoliv legitimního důvodu. Na jedné straně je zde velká skupina účastníků, které bude záloha státní podpory krácena, protože bude k jejich smlouvám poukázána až v roce 2011 (viz § 36 odst. 8 zákona o daních z příjmů, ve znění napadeného zákona). Naproti tomu existuje skupina účastníků, jejichž smlouvy byly uzavřeny do konce roku 2003 a u nichž Ministerstvo financí v praxi uplatňuje § 11 odst. 3 zákona o stavebním spoření, ve znění účinném do 31. prosince 2003. Podle něj se u smluv, jež byly ukončeny v prvním pololetí kalendářního roku, žádá o státní podporu za tento rok vždy k 30. červnu. Účastníkům v rámci této skupiny byla již státní podpora za rok 2010 vyplacena v plné a nezdaněné výši, a to jen na základě nahodilého faktu, že doba spoření u jejich smlouvy z jakéhokoliv důvodu skončila už v prvním pololetí roku 2010. Přitom tato skutečnost není z hlediska zdanění vůbec podstatná, neboť povaha příjmu účastníků v rámci druhé uvedené skupiny je totožná s povahou příjmu účastníků v rámci první uvedené skupiny. Stále jde o zálohu státní podpory za rok 2010, s níž by mělo být nakládáno shodně u všech jejích příjemců. Účastníci v rámci první uvedené skupiny jsou tedy znevýhodněni oproti účastníkům z druhé zmíněné skupiny tím, že včas neukončili smlouvu o stavebním spoření. Vzhledem k přijetí novely až ke konci roku 2010 neměli tito znevýhodnění účastníci ani reálnou možnost tak učinit, a tím se nepříznivému důsledku v podobě mimořádné daně vyhnout.

68. O snaze předkladatele návrhu napadeného zákona obejít ústavní zákaz pravé retroaktivity svědčí i nestandardně vysoká sazba daně, která podstatně mění míru zhodnocení úspor účastníků stavebního spoření na rok 2010 státní podporou. Tu přitom účastníci oprávněně očekávali, neboť se spoléhali na právní stav existující během celého roku 2010, kdy na své účty vnášeli vklady rozhodné pro vznik nároku. V praxi je pak důsledkem to, že účastníci s dosavadním maximálním limitem státní podpory ve výši 3000 Kč ročně (tedy zejména účastníci se smlouvami uzavřenými od 1. ledna 2004 do konce roku 2010) budou moci za rok 2010 obdržet na záloze státní podpory maximálně 1500 Kč, čímž nedosáhnou ani maximální výše zálohy státní podpory stanovené na další rok (2000 Kč), zatímco ti, jejichž dosavadní limit byl ve výši 4500 Kč (tedy zásadně účastníci se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003), mohou za rok 2010 obdržet zálohu až ve výši 2250 Kč. Předkladatelem novely přitom nebyl deklarován žádný legitimní důvod pro toto odlišné daňové zacházení a podle názoru asociace takový důvod ani neexistuje. Proto asociace považuje tyto disproporční účinky novely za odporující ústavnímu zákazu diskriminace i ústavnímu principu ochrany oprávněných očekávání adresátů právních norem.

69. V další části svého vyjádření se asociace zabývala i důsledky čl. II napadeného zákona, podle něhož má být použit § 10 zákona o stavebním spoření na všechny smlouvy o stavebním spoření bez ohledu na to, kdy byly uzavřeny. Za jeho nejzávažnější problematický účinek považuje dopad na právo započítávat částku uspořenou v aktuálním kalendářním roce a přesahující maximální limit, z něhož lze v tomto roce nárokovat státní podporu, do základu pro výpočet státní podpory v následujících letech. U smluv o stavebním spoření uzavřených do 31. prosince 2003 se v této otázce až do konce roku 2010 uplatňovala právní úprava účinná ke dni jejich uzavření, která umožňovala neomezenou možnost převodu nadlimitní uspořené částky aktuálního roku do dalších let pro účely nárokování státní podpory. Až pozdější zákon č. 423/2003 Sb. změnou § 10 odst. 4 zákona o stavebním spoření omezil tuto možnost pro smlouvy uzavřené od 1. ledna 2004 podmínkou, že tyto smlouvy byly již od svého počátku uzavřeny s požadavkem na státní podporu a tento požadavek nebyl po dobu trvání smlouvy změněn. Přechodné ustanovení čl. II napadeného zákona tyto podmínky stanovuje pro všechny smlouvy bez ohledu na datum jejich uzavření, čímž ve vztahu ke smlouvám uzavřeným do konce roku 2003 generuje zásadní změnu přístupu v této otázce. V důsledku této skutečnosti tak u smluv, u kterých nebyla po určitou minulou dobu od jejich uzavření do konce roku 2010 požadována státní podpora, bude účastníkovi počínaje rokem 2011 odňat nárok na započítání uspořené částky z minulých let do základu pro výpočet státní podpory (a tím eo ipso nárok na státní podporu z celé částky vysokých vkladů vnesených do konce roku 2010). Asociace v tom spatřuje nedovolené pravé retroaktivní působení napadeného zákona tím, že existenci již vzniklého nároku na převod uspořené částky do budoucích let pro účely nárokování státní podpory podmiňuje dalšími skutečnostmi. Podle expertního odhadu asociace se přitom jedná o tisíce případů, které vznikly především v souvislosti se snížením státní podpory zákonem č. 423/2003 Sb., kdy si v reakci na jeho přechodná ustanovení řada účastníků uzavřela smlouvy bez požadavku na státní podporu s tím, že o ni požádají do konce roku 2004.

70. Pochybnosti vyslovila též o reálném významu pojmu „nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, které mají podle čl. II napadeného zákona zůstat přechodným ustanovením nedotčeny. Zákon o stavebním spoření totiž používá pojem „nárok“ v souvislosti se státní podporou minimálně ve dvou různých významech, a to jako nárok na připsání zálohy státní podpory za určitý kalendářní rok (zejm. § 4 odst. 3, § 10, § 11 a § 13 odst. 1) a jako nárok na výplatu veškeré státní podpory dosud evidované formou záloh na účtu účastníka (zejm. § 12 a 13). Pokud by Ministerstvo financí vycházelo z druhého výkladu, znamenalo by to nutnost redukovat u smluv o stavebním spoření, u nichž nárok na výplatu státní podpory nevznikl do konce roku 2010, výši všech záloh dosud připsaných za celou dobu trvání smlouvy (tj. maximálně na 2000 Kč ročně) a z toho vyplývající povinnost stavebních spořitelen vrátit rozdíl státu. Takový výklad by vedl k zásahu do již vzniklých nároků na zálohy státní podpory za uplynulé roky, jak byly (zatím s výjimkou zálohy za rok 2010) Ministerstvem financí účastníkům přiznány a stavebními spořitelnami připsány na jejich účty podle podmínek stanovených zákonem o stavebním spoření, ve znění účinném v roce, v němž nárok na příslušnou zálohu vznikl. Tato nejasnost není v souladu s očekáváním dobrého zákonodárství, zejména s potřebou natolik jasného obsahu právní normy, aby se podle ní mohli její adresáti chovat a aby jejím nečekaným výkladem nemohla být narušena jejich oprávněná očekávání.

71. Kromě uvedených dvou nejvýznamnějších dopadů čl. II napadeného zákona naruší aplikace ustanovení o snížené státní podpoře na smlouvy uzavřené do konce roku 2010 legitimní očekávání účastníků těchto smluv ohledně míry a rychlosti zmnožení jejich majetku v souladu s právním stavem existujícím v době uzavření těchto smluv. Především dojde ke zhoršení zhodnocení úspor účastníků stavebního spoření, a to přímo v důsledku snížení státní podpory, i nepřímo tím, že účastníkům bude náležet s ohledem na snížení výše státní podpory i nižší výsledný úrok. Současně se ale oddálí i vznik nároku účastníka na výnos stavebního spoření a řádný úvěr ze stavebního spoření, protože podmínkou jeho vzniku je dosažení určitého podílu zůstatku účtu k cílové částce a zároveň dosažení určeného minimálního spořicího výkonu účastníka daného především podílem úroků k cílové částce. Plnění obou kritérií je nižší intenzitou zhodnocování úspor omezeno. Oproti původnímu předpokladu při uzavření smlouvy o stavebním spoření se tím u smlouvy s průměrnou cílovou částkou prodlouží doba potřebná pro poskytnutí řádného úvěru o tři měsíce pro smlouvu, u níž byla do roku 2010 poskytována státní podpora v maximální výši 3000 Kč ročně, a pro smlouvu, kde byla dosud maximální státní podpora ve výši 4500 Kč ročně, dokonce o 11 měsíců. Dopady této skutečnosti mohou být individuální a různé podle toho, na jaký účel a jak urgentně účastník prostředky ze stavebního spoření potřebuje. Uvedené bude pro účastníky, kteří využili překlenovací úvěr (tj. úvěr poskytovaný rovněž výlučně na bytové potřeby definované zákonem, avšak jen prozatímně do doby vzniku nároku účastníka na řádný úvěr ze stavebního spoření), znamenat vyšší úrokový náklad na překlenovací úvěr. Současně se tím prodlužuje doba trvání tohoto úvěru, jež se jednorázově splácí výnosem stavebního spoření a řádným úvěrem ze stavebního spoření ke dni vzniku nároku na řádný úvěr, s čímž souvisí i povinnost platit úrok z celé jeho neumořované výše po delší dobu.

72. Výše uvedené přímé dopady na účastníky se zprostředkovaně dotknou i stavebních spořitelen v rozsahu, v němž sníží atraktivitu produktu stavebního spoření u nových i dosavadních smluv, a tím ovlivní budoucí chování nových i dosavadních účastníků stavebního spoření ve velkém měřítku. Tyto dopady přitom mohou být významné pro stabilitu systému stavebního spoření, neboť produkty stavebních spořitelen jsou nastaveny s předpokladem určitého dlouhodobého chování klientů v budoucnosti. Důsledkem by mohl být případný nedostatek disponibilních zdrojů na poskytování řádných úvěrů, k jejichž poskytnutí se stavební spořitelny pevně zavázaly dlouhodobými smlouvami o stavebním spoření v minulosti. Vyloučit přitom nelze ani zásah do soukromoprávního smluvního vztahu mezi stavební spořitelnou a účastníky. I když totiž poskytování státní podpory není předmětem smluvního závazku stavební spořitelny vůči účastníkovi, je na jeho smlouvu přímo navázáno, spolupodílí se na míře a rychlosti plnění vzájemných smluvních povinností účastníků a stavebních spořitelen a prostřednictvím výše uvedených přímých a nepřímých dopadů ovlivňuje podstatně míru a rychlost dosahování hospodářských cílů, které účastník při uzavírání smlouvy zamýšlel.

73. V důsledku napadeného zákona bylo zasaženo legitimní očekávání účastníků, že dosáhnou jimi sledovaných cílů (tj. zdrojů do výše cílové částky) v původně plánovaném čase a při plánovaných nákladech i míře zhodnocení úspor, které oprávněně vycházely z právního stavu platného při uzavírání smlouvy o stavebním spoření, aniž by na to mohli adekvátně reagovat. Pokud by se přitom účastník rozhodl ukončit smlouvu o stavebním spoření uzavřenou před nabytím účinnosti napadeného zákona, tak by tím nesplnil podmínku pro vznik nároku na výplatu státní podpory, neboť výpověď by znamenala ztrátu veškeré dosavadní státní podpory (viz § 12 odst. 3 zákona o stavebním spoření). V případě smluv s poskytnutým překlenovacím úvěrem by dokonce bez současného okamžitého splacení tohoto úvěru vůbec nebyla možná. V minulosti přitom zákonodárce s ohledem na tyto důsledky zachoval ve vztahu ke smlouvám uzavřeným před nabytím účinnosti novely zákona dosavadní režim poskytování státní podpory. Odklon od tohoto přístupu v případě napadeného zákona, kterým se státní podpora snižuje i pro dosavadní smlouvy, je tak pro účastníky z hlediska intertemporality překvapivá a zasahuje do jejich legitimních očekávání ohledně budoucí výše státní podpory. Překvapivý dopad ve vztahu k účastníkům má v tomto smyslu i zavedení daně z úrokových příjmů ve výši 15 %, k němuž dochází zrušením osvobození úrokových výnosů od daně z příjmů, jež bylo stanoveno § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů, ve znění před účinností napadeného zákona.

74. Závěrem svého vyjádření asociace uvedla, že stavební spoření plní své účely, neboť minimálně 65 % vkladů shromážděných stavebními spořitelnami je použito na účelové úvěry financující bytové potřeby účastníků, přičemž i účastníci, kteří si neberou úvěr, sami často použijí na bytové potřeby zůstatek účtu stavebního spoření (dle expertního odhadu asociace ve dvou třetinách případů). Další úvěrová expanze je navíc omezována přímo zákonem o stavebním spoření, kde jsou pro poskytování překlenovacích úvěrů a úvěrů poskytovaných právnickým osobám nastaveny limity, které ještě širšímu poskytování těchto konkrétních typů úvěrů na bydlení brání. Některé stavební spořitelny již musely svou obchodní politiku s ohledem na vývoj vkladového a úvěrového portfolia uzpůsobit limitům uvedeným v zákoně a poptávku po těchto úvěrech různými nástroji tlumit. Z uvedeného tedy vyplývá, že stát prostřednictvím stavebního spoření plní své mezinárodní závazky z Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 16 Evropské sociální charty. Většina prostředků je investována do bytového fondu prostřednictvím poskytnutých účelových úvěrů. Restriktivní zásah státu do fungujícího systému stavebního spoření napadeným zákonem s výše popsanými dopady by tedy nepochybně nejen omezil rozsah, v němž Česká republika plní své mezinárodní závazky k zajišťování sociálních práv občanů, ale též zasáhl do průběhu realizace soukromoprávních vztahů s účastníky stavebního spoření, a tím do jejich oprávněných očekávání ohledně zhodnocení jejich úspor a realizace bytových potřeb.

75. K žádosti Ústavního soudu poskytla Asociace českých stavebních spořitelen vzory smluv o stavebním spoření, jakož i znění všeobecných obchodních podmínek všech stavebních spořitelen působících v České republice, včetně jejich znění za jednotlivá minulá období.

III.
Replika navrhovatelů

76. Podáním ze dne 23. února 2011 replikovali navrhovatelé prostřednictvím svého zástupce na zaslaná vyjádření, především na vyjádření ministra financí a Asociace českých stavebních spořitelen. Ve svém vyjádření uvedli, že se ztotožňují se závěry obsaženými ve vyjádření asociace a odkazují na ně. S argumentací ministra financí však nesouhlasí.

77. Nesouhlas navrhovatelů se týká především závěru, že pravá retroaktivita napadeného zákona vůči vzniklým právním nárokům je vyloučena poukazem na okamžik vzniku příjmu coby „fyzického převedení hodnot“, k němuž zde dochází až po účinnosti novely „přijetím státního příspěvku fyzickou osobou v roce 2011“. Účinek napadeného zákona je totiž jednoznačně takový, že novým zdaněním zasahuje majetek vzniklý již před jeho účinností, a to pohledávku dospělou nejpozději k 31. prosinci 2010. Na tom nic nemění ani skutečnost, že tato pohledávka (nárok) může být v závislosti na době svého vzniku uspokojena případně až po účinnosti zákona, tj. až po 1. lednu 2011.

78. Stanovení rozhodné skutečnosti pro uplatnění mimořádného zdanění záloh státní podpory na rok 2010 použitím dikce, že „příspěvek ... byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010“, je podle navrhovatelů projevem svévole zákonodárce. Účastník stavebního spoření především nemá možnost ovlivnit, zda a kdy přesně budou poukázány zálohy stavební spořitelně ministerstvem. V této souvislosti poukazují na to, že Ministerstvo financí je povinno poukázat stavební spořitelně částku ročních záloh statní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti. V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů si však ministerstvo může vyžádat doplnění nebo opravu žádosti, přičemž po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta pro poukazování záloh neběží (§ 11 odst. 4 a 5 zákona o stavebním spoření). Účastník tak mohl teoreticky ovlivnit skutečnost, zda nově bude či (ještě) nebude daňovým poplatníkem jen vzhledem k tomu, kdy v průběhu roku 2010 svým vkladem na účet splnil podmínku pro připsání zálohy státní podpory za tento rok.

79. Uměle vytvořená konstrukce, že zdaňovaný majetek (příjem) vzniká až po účinnosti napadeného zákona, má posloužit tomu, aby se stát vůči velké části účastníků stavebního spoření vyhnul svým závazkům, které by jinak musel uspokojit, neboť na jejich uspokojení „vznikl nárok v roce 2010“. Ostatně stěží by mohl obstát názor, že změna výše sazby daně z příjmů nebo zavedení zvláštní sazby této daně od 1. ledna kalendářního roku by měla mít dopad i na příjmy právně vzniklé do konce roku předchozího, vyplacené ale až po 31. prosinci tohoto roku. Mzda za měsíc prosinec by tak musela být zdaněna vyšší sazbou jen proto, že je vyplacena v lednu, nebo zvýšení sazby daně z přidané hodnoty, k němuž dojde s účinností od 1. ledna, by se muselo vztahovat i na zdanitelné plnění uskutečněné ještě v prosinci předchozího roku jen proto, že faktura byla odběratelem zaplacena a částka připsána na účet dodavatele až v lednu. Tato konstrukce se snaží předstírat, že pohledávka, na jejíž uspokojení vznikl nárok (tedy majetek, resp. majetková hodnota), vzniká až okamžikem, kdy byla finanční částka odpovídající jejímu uspokojení připsána (a v dané věci dokonce jen zaevidována, nikoli tedy přijata) na účet oprávněného.

80. Navrhovatelé nesouhlasí ani s právním závěrem, že v důsledku napadeného zákona dochází ke snížení pouze těch nároků, které vzniknou až po jeho účinnosti. Ministr financí podle jejich názoru nerozlišuje mezi závazným významem zákonných pojmů „příspěvek“ a „záloha“ příspěvku (státní podpory). Tím, že napadený zákon snížil od 1. ledna 2011 zálohy státní podpory i pro smlouvy uzavřené před jeho účinností, snížil zpětně i jejich celkovou výši. Nedotkl se tedy pouze nároků vzniklých po jeho účinnosti. I když by v tomto případě mohlo jít pouze o nepravou retroaktivitu zákona, neboť snížením nejsou dotčeny zálohy příspěvku poskytnuté za léta do roku 2010 včetně, účinky novely jsou takové, že podstatně narušují dosavadní legitimní očekávání účastníků smluv o stavebním spoření, jež měli přinejmenším do doby přijetí napadeného zákona. Jak je přitom uvedeno ve vyjádření Asociace českých stavebních spořitelen, může toto snížení záloh státní podpory ve svých důsledcích dokonce vykazovat v řadě případů i pravé retroaktivní účinky.

81. Za obmyslnou a formalistickou označují tu část ministrovy argumentace, podle které nedošlo napadeným zákonem ke snížení státní podpory za rok 2010. Ta bude podle jeho názoru přiznána v plné výši, pouze se na ni jako na příjem roku 2011 bude uplatňovat nově zavedená daň z příjmů. Navrhovatelé se domnívají, že ministr se snaží pouze zdůvodnit, proč byl ve skutečnosti zneužit institut daně. Důvodem bylo obejití metody přímého snížení výše státní podpory, která z časových důvodů již nebyla využitelná pro nároky vznikající v roce 2010. Neztotožňují se ani s jeho názorem o nepřípadnosti použití pojmu legitimního očekávání v případě změny zákona, jež vyvolává pro všechny stejné důsledky. Do legitimních očekávání účastníků právních vztahů může být zasaženo i cestou přijetí právního předpisu, přičemž v tomto směru odkazují na „bohatou“ judikaturu Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva, zčásti citovanou již v původním podaní.

82. Navrhovatelé vytýkají vyjádření ministra dezinterpretaci skutečného obsahu jejich návrhu. V něm totiž netvrdí, že nárok na státní podporu vzniká bez dalšího již v okamžiku uzavření smlouvy o stavebním spoření, ani že již podpisem smlouvy je „přesně dána výše státní podpory“. Poukazují naopak pouze na to, že již v okamžiku uzavření této smlouvy je určitelná tzv. cílová částka, od níž se celková výše státní podpory odvíjí, přičemž nárok na její připsání a následně její vyplacení vznikne až splněním všech dalších zákonných podmínek, které jsou ovšem známy účastníku již při uzavření smlouvy a nemohou se jednostranně náhle měnit.

83. Obsahem jejich návrhu nebylo ani tvrzení, že by účastník stavebního spoření mohl „legitimně očekávat, že státem poskytovaná podpora v dané výši bude vyplácena neomezeně dlouho ...“. Navrhovatelé pouze upozornili na rozdíl mezi přístupem někdejšího zákonodárce, který respektoval nabytá práva účastníků stavebního spoření (viz čl. II bod 2 zákona č. 423/2003 Sb.), a současného zákonodárce, který tak v napadeném zákoně nečiní. Vláda a Parlament nezvažovaly intenzitu zásahu do právního postavení účastníků stavebního spoření i stavebních spořitelen a nezvolily žádný z šetrnějších přístupů k účastníkům smluv, a to zejména k těm, jimž ještě neuplynula tzv. vázací doba, a k těm, kteří čerpají překlenovací úvěr či úvěr ze stavebního spoření. Skupina poslanců proto v návrhu vyjádřila názor, že dosavadní přístup zákonodárce založil účastníkům legitimní očekávání, že stát sice může příspěvek snížit, avšak jen pro nové smlouvy, a že po dobu platnosti smlouvy bude příspěvek na ni poskytnut v původně státem garantované výši. Napadeným zákonem došlo podle navrhovatelů k zásahu do práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu. Současně se ztotožňují s argumentem obsaženým ve vyjádření Asociace českých stavebních spořitelen, že dosavadní podporou stavebního spoření stát přispíval k naplňování svých závazků podle čl. 11 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 16 Evropské sociální charty (právo na bydlení). Dopady napadeného zákona rozsah zajišťování těchto závazků státem omezují.

84. Ve vztahu k důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze navrhovatelé dodávají, že je vysoce pravděpodobné, že kdyby napadený zákon nevstoupil v účinnost k 1. lednu 2011 a opatření v něm obsažená by tak musela být o rok odložena, stát by nebyl v roce 2011 zatížen poskytováním státní podpory ani v tom rozsahu, v jakém by ji poskytoval v roce 2010 (natož v letech předchozích), ale naopak by byl i bez tohoto zákona zatížen výrazně méně. Poukazují přitom na údaje obsažené v odpovědi ministra financí, jakož i vyjádření Asociace českých stavebních spořitelen, podle kterých má celkový objem státní podpory (a tím zatížení státního rozpočtu) počínaje rokem 2005 klesající tendenci, přičemž k největšímu propadu došlo právě v posledních letech, tedy mezi roky 2008 a 2009. Ministr financí by měl zároveň dát k dispozici údaje o aktuální výši vyplacené zálohy státní podpory za rok 2010, neboť tyto údaje jsou nepochybně relevantní pro zodpovězení otázky, zda při přijímání zákona skutečně hrozila státu značná hospodářská škoda.

85. K tvrzení ministra financí, že vláda požádala o vyhlášení stavu legislativní nouze až následně po neúspěšném pokusu projednat zákonné změny v prvém čtení, doplňují, že vláda si musela být vědoma lhůt v rámci legislativního řízení, jakož i postojů opozice, což nakonec ve své výpovědi před Ústavním soudem dne 8. února 2011 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 55/10 připustil i předseda vlády Petr Nečas.
86. Souhlasit nelze ani s tím, že „hlavním veřejným zájmem“ je v České republice „nutnost snížení deficitu státního rozpočtu“. Takto formulovaný veřejný zájem nemá oporu v žádné ústavní ani zákonné normě. Naopak navrhovatelé považují za hlavní veřejný zájem naplňování ústavně zaručených základních práv a svobod, neboť právě úcta k nim a jejich ochrana je smyslem existence demokratického státu. Nezpochybňují přitom potřebu zdravých veřejných financí, konkrétní opatření k jejich ozdravení je však vždy jen politickým rozhodnutím aktuální většiny (čl. 6 Ústavy), přičemž otázka zachování základních práv je při politickém rozhodování vlády či Parlamentu vždy ultra vires. Pokud navíc ministr financí tvrdí existenci takto jím definovaného veřejného zájmu, měl být součástí důvodové zprávy k návrhu napadeného zákona test zvažování přednosti ústavně chráněné hodnoty či základního práva v případě jejich kolize podle kritérií vymezených konstantní judikaturou Ústavního soudu.

87. Úsporná opatření v oblasti podpory bydlení nebyla „ze strany státu avizována již několik let“, o čemž svědčí skutečnost, že žádné státní orgány ve svých koncepčních materiálech v oblasti podpory stavebního spoření takovéto opatření neohlašovaly. Nečinily tak ani politické strany v rámci volební kampaně a svých programů. Jak ale dodávají, samotná skutečnost, že tato opatření byla uvedena v koaliční smlouvě a programovém prohlášení vlády, nemá ve vztahu k adresátům právních předpisů žádnou relevanci, dokud nejsou závazně vyjádřena ve formálním pramenu práva. Koaliční smlouva i programové prohlášení vlády jsou dokumenty ryze politické povahy a adresáti zákonů nepochybně nemají povinnost číst takové dokumenty nebo poslouchat mediální vystoupení politiků a „zařizovat se“ podle nich ještě předtím, než byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů.

88. Co se týče tvrzení, že stavební spořitelny „podnikají se státní podporou“ a že „nástroje státní dotační politiky nezakládají časově neomezený ústavním pořádkem chráněný nárok finančních institucí z těchto nástrojů těžit“, navrhovatelé podotýkají, že státní podpora nenáleží stavebním spořitelnám, ale účastníkům stavebního spoření, přičemž nárok na výplatu státní podpory má účastník jen za dobu spoření, tj. výlučně na základě svých vlastních vkladů. Při splnění podmínek pro výplatu státní podpory je stavební spořitelna povinna vyplatit ji účastníkovi, naopak při nedodržení zákonných podmínek účastníkem ji musí stavební spořitelna podle § 12 zákona o stavebním spoření vrátit státu. Zdůrazňují, že i stavební spořitelny mají nárok na takové jednání orgánů státu, které je předvídatelné, nevykazuje zjevné rysy svévole a nezasahuje tak do podstaty práva podnikat a do práv zakotvených v mezinárodních smlouvách o podpoře a ochraně investic.

89. Závěrem své repliky reagují navrhovatelé na vyjádření ministra, podle něhož stavební spoření „dlouhodobě podporuje střední a vyšší příjmové skupiny obyvatel“, což „samo o sobě popírá možný zásah do sociálních práv ...“. Není jim známo, že by stát disponoval údaji o příjmové struktuře účastníků stavebního spoření, a neztotožňují se s ministrovým chápáním sociálních práv, podle něhož tato práva patrně náleží jen příjmově slabším skupinám obyvatel. Zdůrazňují přitom, že podstatou jejich návrhu není tvrzený zásah do sociálních práv, ale zásah do práva vlastnického při porušení ústavních principů právního státu.

90. Navrhovatelé svým přípisem ze dne 15. března 2011 vyslovili souhlas s upuštěním od ústního jednání.

IV.
Posouzení kompetence a ústavní konformity legislativního procesu

91. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu sestává posouzení ústavnosti zákona, případně jiného právního předpisu, ze třech komponentů. Jedná se o zodpovězení otázek, zda zákon nebo jiný právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony a v případě jiného právního předpisu i se zákony.

IV./a
Shrnutí průběhu legislativního procesu

92. Z vyjádření účastníků řízení, jakož i z těsnopiseckých zpráv Poslanecké sněmovny a Senátu a dalších veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu Ústavní soud zjistil následující skutečnosti.

93. Dne 4. října 2010 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, schválený usnesením vlády č. 669 ze dne 22. září 2010. Současně navrhla projednání zákona tak, aby s ním Poslanecká sněmovna mohla ve smyslu § 90 odst. 2 jednacího řádu vyslovit souhlas již v prvém čtení. Návrh byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 116/0. Organizační výbor svým usnesením č. 32 ze dne 14. října 2010 doporučil projednání návrhu zákona, určil zpravodaje a přikázal návrh k projednání rozpočtovému výboru. Prvé čtení bylo započato ve 14:20 hodin dne 26. října 2010 na 7. schůzi, kde byl návrh projednán v obecné rozpravě. Ještě před uvedením tohoto návrhu předkladatelem byla předsedkyni Poslanecké sněmovny doručena námitka poslaneckého klubu ČSSD proti projednání návrhu, aby mohl být vysloven souhlas s návrhem zákona již v prvém čtení, pročež se tento návrh stal neprojednatelným. Následně v průběhu obecné rozpravy navrhl ministr financí a poslanec Miroslav Kalousek podle § 91 odst. 2 jednacího řádu zkrácení projednávání návrhu zákona ve výboru na 15 dní. V důsledku uplatnění námitky poslaneckých klubů ČSSD a KSČM však nebyl projednán ani tento návrh. Poslanecká sněmovna následně přikázala návrh zákona k projednání rozpočtovému výboru (usnesení č. 102).

94. Na základě svého usnesení č. 758 ze dne 26. října 2010 (přijatého večer v tento den) vzala vláda návrh zákona (spolu s dalšími třemi vládními návrhy zákonů) dne 27. října 2010 zpět. Dne 29. října 2010 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona zcela identického obsahu, schváleného usnesením č. 759 ze dne 26. října 2010. Současně navrhla předsedkyni Poslanecké sněmovny, aby vyhlásila stav legislativní nouze na období od 1. listopadu do 5. listopadu 2010 pro projednání téhož vládního návrhu zákona (společně se zmíněnými třemi návrhy zákonů) a aby rozhodla, že uvedené vládní návrhy zákonů budou projednány ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. Týž den byl návrh zákona rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 157/0 (stejně tak i zbylé tři zmíněné vládní návrhy zákonů - sněmovní tisky č. 155, 156 a 158).

95. Předsedkyně Poslanecké sněmovny na základě tohoto návrhu vyhlásila rozhodnutím č. 7 ze dne 29. října 2010 stav legislativní nouze pro uvedené návrhy zákonů na dobu od 1. listopadu 2010 do 15. listopadu 2010 (vláda navrhovala pouze do 5. listopadu 2010) a rozhodnutím č. 8 z téhož dne rozhodla o tom, že tyto návrhy budou projednány ve zkráceném řízení. Tímto rozhodnutím zároveň přikázala návrh zákona rozpočtovému výboru, kterému stanovila nepřekročitelnou lhůtu pro předložení usnesení do 2. listopadu 2010 do 12:00 hodin. Dne 29. října 2010 byl poslancům rozeslán návrh zákona jako sněmovní tisk 157.

96. Žádost předsedy vlády o vyhlášení stavu legislativní nouze, jakož i příslušné rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny obsahovaly pouze stručné odůvodnění hrozbou značných hospodářských škod, aniž by tato hrozba byla dál specifikována. Bližší důvody pro vyhlášení uvedl předseda vlády Petr Nečas dne 27. října 2010 v rámci rozpravy k návrhu zákona o státním rozpočtu na 7. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy ve svém vystoupení informoval poslance o uvedeném postupu. Konkrétně uvedl, že „neprojednání těchto zákonů znamená, že by nevstoupily do účinnosti 1. ledna příštího roku, což by učinilo z rozpočtu pouze soubor mnoha desítek nebo stovek stran potištěných čísly, nicméně nepodložených reálnými skutečnými údaji na straně příjmů i výdajů, čili byl by to rozpočet naprosto hypotetický, nereálný, a tudíž rozpočet, který by nebyl brán jako věrohodný dokument. Z tohoto důvodu by hrozilo výrazné zhoršení postavení České republiky na finančních trzích. S tímto nevěrohodným rozpočtem by mohl být ohrožen rating České republiky, hrozilo by zvýšení dluhové služby, to znamená splátky, kterou platíme na úrocích za státní dluh. Velice významným rizikem by se samozřejmě stalo výrazné prohloubení deficitu veřejných financí a hrozily by také daňové úniky. Za těchto okolností, kdy hrozí tyto velké hospodářské škody, byla vláda povinna použít ustanovení zákona o legislativní nouzi, aby zamezila těmto výrazným hospodářským škodám.“ (těsnopisecká zpráva z jednání Poslanecké sněmovny dne 27. října 2010, 7. schůze, www.psp.cz)

97. Dne 2. listopadu 2010 ve 14:00 hodin zahájila předsedkyně Poslanecké sněmovny čtvrtý jednací den její přerušené 7. schůze, v jehož úvodu informovala poslance o svých rozhodnutích. S ohledem na povinnost Poslanecké sněmovny posoudit před projednáním návrhů zákonů, zda stav legislativní nouze trvá, zahájila úvodem tohoto jednacího dne rozpravu k tomuto bodu. V rámci rozpravy vystoupil poslanec Bohuslav Sobotka, který vyslovil výhrady vůči jejímu postupu. Poukázal na to, že projednání předmětných návrhů zákonů na stávající schůzi Poslanecké sněmovny předpokládá návrh na zařazení těchto bodů na její program. Takovýto návrh ale nelze projednat, pokud proti němu vznesou námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců, což učinil jménem poslaneckých klubů ČSSD a KSČM. Po krátké rozpravě oznámila předsedkyně Poslanecké sněmovny přibližně v 15:20 hodin, že přerušuje jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny, a na žádost skupiny koaličních poslanců svolala z místa předsedajícího mimořádnou 8. schůzi Poslanecké sněmovny na 16:00 hodin téhož dne. V tuto dobu byla schůze rovněž zahájena.

98. Úvodem 8. schůze Poslanecké sněmovny její předsedkyně opětovně informovala poslance o vyhlášení stavu legislativní nouze a zahájila rozpravu k jejímu posouzení. V rámci této diskuse vystoupil předseda vlády Petr Nečas, který k důvodům vyhlášení legislativní nouze uvedl, že „bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. lednu příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Potom může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí předražení dluhové služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard v dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše v řádech miliard, ve dvojciferném čísle miliard. Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo.“ (těsnopisecká zpráva z jednání Poslanecké sněmovny dne 2. listopadu 2010, 8. schůze, www.psp.cz)

99. V rámci rozpravy dále vystoupili mimo jiné opoziční poslanci Jeroným Tejc, Lubomír Zaorálek, Vojtěch Filip a Bohuslav Sobotka, kteří formulovali námitky ve vztahu k důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze. Poslanec Bohuslav Sobotka navrhl odročení jednání na druhý den, tedy do 3. listopadu do 9:00 hodin. Pro návrh hlasovalo 74 ze 181 přítomných poslanců, 103 bylo proti. Pro potvrzení trvání stavu legislativní nouze k projednání předmětných sněmovních tisků hlasovalo 105 ze 151 přítomných poslanců, proti bylo 46 (usnesení č. 111).

100. Téhož dne proběhlo i druhé a třetí čtení návrhu. Ještě před zahájením druhého čtení konstatovala Poslanecká sněmovna, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání (usnesení č. 116). Pro hlasovalo 97 ze 146 přítomných poslanců, proti 43. Rozpočtový výbor zasedal k příslušnému sněmovnímu tisku, přičemž doporučil, aby Poslanecká sněmovna projednala návrh v obecné rozpravě, dále všechny jeho části v rozpravě podrobné a aby jej projednala do pátku 5. listopadu 2010 do 16:00 hodin. Návrh rozpočtového výboru byl přijat, když pro něj hlasovalo 130 ze 146 přítomných poslanců, 3 byli proti. Poté, co se uskutečnila obecná i podrobná rozprava, schválila Poslanecká sněmovna návrh zákona (usnesení č. 117). Pro hlasovalo 96 ze 144 přítomných poslanců, proti 44.

101. Dne 3. listopadu 2010 byl návrh zákona postoupen Senátu, který jej na žádost vlády projednal ve zkráceném jednání. Organizační výbor téhož dne stanovil garančním výborem Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor návrh zákona projednal dne 11. listopadu 2010 a přijal usnesení č. 385, kterým ho doporučil schválit. Senát projednal a schválil návrh zákona (senátní tisk č. 365/0) dne 12. listopadu 2010 na své 25. schůzi, když pro něj hlasovalo 42 ze 76 senátorů, proti bylo 31 senátorů a 3 senátoři se hlasování zdrželi (usnesení č. 603).

102. Návrh zákona byl dne 19. listopadu 2010 doručen prezidentovi republiky, který jej podepsal dne 26. listopadu 2010. Schválený zákon byl poté 3. prosince 2010 doručen k podpisu předsedovi vlády. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 348/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011.

IV./b
Ústavní konformita zákonodárné procedury - obecná východiska

103. Vzhledem ke struktuře argumentace navrhovatelů posoudil Ústavní soud nejdřív otázky kompetence a ústavní konformity legislativního procesu ve vztahu k Poslanecké sněmovně. Poněvadž o její kompetenci přijmout napadený zákon ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy neměl pochybnosti, zaměřil se na způsob projednávání a schvalování napadeného zákona, vůči kterému směřovaly i navrhovateli uplatněné námitky. V tomto směru považoval za nezbytné shrnout relevantní ústavní východiska, na nichž založil vlastní přezkum předmětné procedury.

104. Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře opakovaně zdůraznil nezbytnost dodržování procedurálních pravidel a respektování demokratických principů v zákonodárném procesu. Ve svém rozhodnutí ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.) uvedl, že „i Parlament, resp. jeho obě komory nemohou postupovat libovolně, ale jsou vázány právem. Při výkonu legislativní činnosti jsou tak vázány především Ústavou a s ní konformně vykládanými jednacími řády, jakož i ustálenou praxí parlamentní komory a jejích orgánů, kterou lze díky dlouhodobému opakování považovat za nepsanou část legislativní procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyššími hodnotami tvorby práva, demokratického politického systému apod.“ (bod 38). Tento důraz na řádnost (bezvadnost) průběhu legislativního procesu přitom není pouhým apelem ve vztahu k zákonodárci, aby jako orgán veřejné moci postupoval při jejím výkonu v souladu se zákonem, nýbrž je výrazem toho, že zákonná úprava legislativního procesu má rovněž garantovat jeho soulad s ústavním pořádkem.

105. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že zákonodárná procedura je rámcově vymezena již na úrovni ústavního pořádku, a to především co se týče kompetence a účasti jednotlivých orgánů veřejné moci na jejím výkonu, stanovení požadovaných většin pro přijímání rozhodnutí, jakož i formálních náležitostí zákona. Součástí těchto požadavků však nejsou jen relativně určitá procesní pravidla stanovená Ústavou, nýbrž i některé ústavní principy, k jejichž konkretizaci dochází až na úrovni zákona, tedy jednacích řádů obou komor. Jedná se v první řadě o demokratický princip plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy, představující jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu. Tento princip se přitom nevyčerpává pouhým většinovým rozhodnutím demokraticky zvolených poslanců nebo senátorů, ale vyplývají z něj požadavky i ve vztahu ke způsobu (průběhu) projednávání návrhu zákona. V tomto směru lze ústavní relevanci přiznat též dalším principům, především zákazu svévole, principu ochrany menšin při přijímání politických rozhodnutí, požadavku demokratické kontroly, jak ze strany poslanců a senátorů, tak i ze strany veřejnosti, a nakonec, nikoliv však v poslední řadě, principu volné soutěže politických sil (blíže k těmto základním východiskům srov. nález ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10, části V.A a V.B; 80/2011 Sb.).

106. Zákonodárná procedura v obou komorách Parlamentu musí především umožnit osobám na ní zúčastněným „reálné posouzení a projednání předlohy parlamentem“ (nález ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07, část X/a; N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.). Jednotliví poslanci nebo senátoři musí mít skutečnou možnost seznámit se s obsahem předloženého návrhu zákona a zaujmout k němu stanovisko v rámci jeho projednávání v příslušné komoře Parlamentu nebo v jejích orgánech. Možnost veřejně přednést stanovisko k návrhu zákona na parlamentní půdě přitom svým významem přesahuje subjektivní právo poslance. Umožňuje totiž ve vztahu k ostatním poslancům, jakož i veřejnosti konfrontaci důvodů pro přijetí nebo nepřijetí návrhu zákona. Volení zástupci občanů musí v přímé konfrontaci s názory svých oponentů veřejně zdůvodňovat a obhajovat důvodnost svých návrhů. K přijetí rozhodnutí tak dochází až poté, co byly tímto způsobem formulovány důvody pro i proti přijetí návrhu zákona. Jednotliví poslanci a senátoři, aniž by tím byla dotčena jejich možnost hlasovat svobodně, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tak budou rozhodovat s vědomím argumentů obou stran. Tím je zároveň umožněno veřejnosti nejen kontrolovat jejich činnost, tedy mít možnost poznat, zda a z jakých důvodů určitý návrh podpořili nebo nikoliv, nýbrž ve své podstatě i nepřímo participovat na zákonodárném procesu, neboť diskuse uvnitř široké veřejnosti, jakož i z ní vyplývající souhlas nebo kritika vždy ovlivňují i rozhodování individuálních poslanců a senátorů.

107. Takto formulované požadavky otevřenosti, veřejnosti a kontroly zákonodárného procesu považuje Ústavní soud za imanentní součást demokratického principu. Možnost konfrontace postojů na parlamentní půdě je přitom současně zárukou svobodné soutěže politických sil, tedy jednoho ze základních komponentů demokratického státu, jenž nachází své výslovné vyjádření v čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny. Tyto ústavní principy chrání pouze samotnou možnost parlamentní diskuse, nikoliv možnost reálně ovlivnit výsledek konečného hlasování. Princip většinového rozhodování tím není nijak dotčen. Lze naopak zdůraznit, že tím dochází k reálnému naplnění jeho neoddělitelného komponentu, kterým je povinnost většiny dbát ochrany menšin při příjímání politických rozhodnutí (čl. 6 Ústavy). V případě zákonodárné procedury se tato ochrana vztahuje na postavení parlamentní opozice (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 70). V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že „v parlamentu se také odráží idea pluralismu, která je základem a znakem každé svobodné společnosti. V parlamentní rozpravě, a přirozeně i v práci jednotlivých výborů parlamentu se dostává ke slovu opozice, která tak zároveň realizuje kontrolu, kterou lze chápat jako jeden ze základních znaků právního státu. Často jen v parlamentu dostávají příležitost k vyjádření tzv. slabé zájmy, tj. zájmy takových společenských skupin, které nedisponují takovou kapacitou k prosazení se. Právě tyto vlastnosti parlamentních rozprav ukazují na zvláštní úlohu parlamentu při vyrovnávání a při integraci zájmů. Všechny tyto principy je třeba zohledňovat při úpravě i vykonávání procedury vztahující se k návrhům zákonů“ (sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 56; k významu parlamentní opozice srov. též sp. zn. Pl. ÚS 24/07, část X/a, a sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 72 až 76).

108. Nakonec reálná možnost naplnění funkce parlamentní procedury z hlediska ústavních principů předpokládá „vytvoření dostatečného časového prostoru k parlamentnímu projednání zákonné předlohy“ (sp. zn. Pl. ÚS 24/07, část X/a). Uvedený časový aspekt parlamentní procedury je zároveň nezbytným předpokladem, aby parlamentní diskuse obecně mohla dostát své legitimační funkci. Je tedy nezbytné, aby umožnila zúčastněným osobám, zejména zástupcům parlamentní opozice, dostatečný časový prostor v rámci projednávání návrhu zákonů, aby se s nimi mohly reálně seznámit, posoudit je a zaujmout k nim kvalifikovaně stanovisko, které budou moci následně prezentovat v parlamentní rozpravě nebo v rámci jednání výborů, případně jiných orgánů. Jak dále zdůraznil Ústavní soud, právě ve vymezeném časovém a procedurálním rámci projednání zákona „se promítá ochrana ústavních garancí reálného fungování parlamentarismu“ (sp. zn. Pl. ÚS 24/07, část X/a). I ve vztahu k tomuto požadavku přitom nelze opomenout širší význam parlamentní diskuse ve vztahu k možnosti veřejnosti seznámit se s legislativní předlohou a jejími důvody, formulovat k ní svá stanoviska a tímto způsobem i ovlivňovat samotný její průběh a rozhodování jednotlivých zákonodárců. Omezení zákonodárného procesu pouze na několik dní by takovouto možnost fakticky vyloučilo.
109. Garantování uvedených principů na úrovni jednoduchého práva je jednou z funkcí jednacích řádů obou komor. Ty mají vytvořit obecná pravidla pro projednávání zákonných předloh, jež mohou obsahovat i účinné mechanismy, jakými může parlamentní většina na jedné straně bránit nemožnosti přijetí většinového rozhodnutí z důvodů obstrukcí parlamentní opozice, jež ale současně umožňují parlamentní opozici chránit svá práva proti zásadním omezením ze strany většiny (srov. sp. zn. Pl. US 55/10, bod 73). Není přitom apriorně vyloučena ani možnost, že v odůvodněných případech bude pro projednání návrhu zákona připuštěna jednacím řádem zvláštní procedura, která by se významným způsobem dotýkala výše uvedených ústavních principů. V tomto případě však účel takovéto procedury musí odůvodňovat jejich omezení.

IV./c
Ústavní kritéria pro vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném řízení podle § 99 jednacího řádu Poslanecké sněmovny

110. Navrhovatelé shledávají nesoulad způsobu přijetí napadeného zákona v tom, že k jeho projednání došlo ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, aniž by byly dány zákonné důvody pro jeho vyhlášení. Uvedený zákonný institut umožňuje za mimořádných okolností urychlit projednání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Obsahovým smyslem či účelem tohoto institutu je přitom zabránění nevratných nebo obtížně reparovatelných škod na základních zájmech členů společnosti anebo zabránění reálných značných škod na majetku (stávajícím či očekávaném) státu.

111. Jednací řád Poslanecké sněmovny ve svém § 99 odst. 1 umožňuje „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“, vyhlásit stav legislativní nouze. Tento stav vyhlašuje na návrh vlády svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, který je (na základě žádosti vlády) rovněž oprávněn rozhodnout o tom, že se vládní návrh zákona projedná ve zkráceném jednání (§ 99 odst. 2 jednacího řádu). V takovém případě přikáže tento návrh jednomu z výborů a stanoví mu nepřekročitelnou lhůtu pro jeho rozhodnutí. Poslanecká sněmovna ještě před projednáním pořadu schůze posoudí svým usnesením, zda stav legislativní nouze trvá. Před projednáním konkrétního vládního návrhu zákona je zase povinna posoudit, zda jsou podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání. Dospěje-li k závěru, že tyto podmínky jsou dány, projedná návrh zákona přímo ve druhém čtení, přičemž je oprávněna rozhodnout o upuštění od obecné rozpravy, jakož i omezení řečnické doby na pět minut a na návrh příslušného výboru též o omezení podrobné rozpravy pouze na některé části zákona. Bezprostředně nato se může konat třetí čtení návrhu zákona. Samotná procedura přijetí návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze je pak podrobně upravena v § 99 odst. 3 až 9 jednacího řádu.

112. Z uvedeného je zřejmé, že projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání se významným způsobem odlišuje od běžného průběhu zákonodárného procesu, neboť k němu dochází zpravidla již během několika dnů za významného omezení práv jednotlivých účastníků zákonodárného procesu. Tato omezení se přitom významným způsobem dotýkají i výše uvedených ústavních principů dopadajících na zákonodárný proces, včetně práv parlamentní opozice, a ve významné míře relativizují základní funkce parlamentní diskuse (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, body 86 a 87). V této souvislosti je třeba připomenout, že Ústavní soud ve svých nálezech sp. zn. Pl. ÚS 12/10 a sp. zn. Pl. ÚS 55/10 vymezil ústavní meze pro projednávání návrhu zákona ve stavu legislativní nouze. V prvním z uvedených nálezů konstatoval, že „rozhodnutí o tom, zda hrozí hospodářské škody, není rozhodováním o škodách v právním slova smyslu, ale vychází z úvah o širších politických konsekvencích“ (bod 17), přičemž přiznal relevanci i té skutečnosti, že se pro potvrzení stavu legislativní nouze vyslovila výrazná většina poslanců (bod 18). Na uvedený právní závěr navázal Ústavní soud i v posléze zmíněném nálezu, ve kterém zdůraznil odpovědnost vlády za posouzení hrozby případných závažných důsledků pro základní práva a svobody, bezpečnost státu nebo majetkové hodnoty. „[L]ze předpokládat, že právě vláda je s ohledem na svoji působnost a rozsah kompetencí nejvhodnějším orgánem pro to, aby dokázala dostatečným způsobem a v relativně krátkém období vyhodnotit závažnost určitých okolností, a to i při případném omezeném rozsahu informací, a na jejím základě posoudit důvodnost urychleného projednání určitého návrhu zákona ve stavu legislativní nouze.“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 82) Současně je přitom otázka trvání stavu legislativní nouze a projednání vládního návrhu zákona ve zkráceném řízení plně v rukou Poslanecké sněmovny, jež může svým hlasováním takovémuto způsobu projednání předlohy zabránit (bod 78 citovaného nálezu).

113. Míra uvážení vlády a Poslanecké sněmovny spojená s určením způsobu projednávání návrhu zákona však není bezbřehá, nýbrž její meze vyplývají z ústavní funkce zákonodárné procedury, včetně požadavku dostatečného časového prostoru a řádného projednání návrhu zákona za současného respektování práv parlamentní opozice. Úlohou jednacího řádu je stanovit v tomto směru obecná pravidla zákonodárného procesu, včetně případných výjimek, při nichž sice dochází ve významném rozsahu k omezení ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu, avšak za existence legitimního a ústavně aprobovatelného důvodu. Takováto výjimka je stanovena dokonce přímo na úrovni ústavního pořádku, když čl. 8 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, stanoví možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, a to v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. S ohledem na ústavní charakter tohoto omezení, jakož i smysl ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání, kterým je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, lze přitom připustit vymezení dalších případů zkráceného řízení na úrovni zákona (jednacího řádu) jen za předpokladu širokého konsenzu v Parlamentu anebo (a) odpovídá-li typová závažnost situací, v nichž dojde ke zkrácení řízení, závažnosti situací, s nimiž počítá ústavní pořádek pro zkrácené projednávání návrhů zákonů (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 80).

114. Projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze představuje zákonem stanovenou výjimku z řádné zákonodárné procedury, jejíž důvodnost je založena nikoliv na konsenzu mezi poslanci napříč politickým spektrem, nýbrž na závažnosti situace, na kterou je podle názoru vlády třeba bezprostředně reagovat přijetím zákona nebo jeho změnou. Ustanovení § 99 odst. 1 jednacího řádu vymezením důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze neomezilo aplikaci tohoto postupu na určité konkretizované okolnosti (jak to činí čl. 8 zákona o bezpečnosti České republiky), nýbrž stanovilo intenzitu jejich závažnosti. Zkrácené jednání je tak podmíněno existencí mimořádné okolnosti a intenzitou možného negativního důsledku na jednu z obecně vymezených chráněných hodnot - práva a svobody občanů, bezpečnost státu nebo ochrana majetku.

115. Za mimořádnou okolnost ve smyslu výše uvedeného ustanovení je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních a vnějších, anebo může jít o okolnost, jakou představují přírodní katastrofy (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 84). Samotnou důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je nezbytné posuzovat s ohledem na dobu rozhodování a rozsah informací, jež byly v této době k dispozici. Dále je nezbytné poměřovat též intenzitu důvodů stavu legislativní nouze ve vztahu k omezení dotčených ústavních principů, neboť zájem na zabránění nebo odstranění jejích důsledků by měl s ohledem na chráněné hodnoty podle § 99 odst. 1 jednacího řádu v konkrétním případě převážit nad zájmem na řádném průběhu legislativní procedury. Musí být zřejmé, jaké konkrétní důsledky podle vlády hrozí pro hodnoty vymezené v tomto ustanovení, tedy co odůvodňuje závěr o hrozbě značných hospodářských škod nebo ohrožení základních práv a svobod nebo bezpečnosti státu. Tyto důvody přitom nesmí být svévolné a konkrétní návrh zákona, jehož projednání ve zkráceném řízení vláda navrhuje, musí být schopný zamezit vzniku nebo trvání předmětného ohrožení veřejného zájmu (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 85). V této souvislosti Ústavní soud zdůrazňuje, že jeho úlohou není být odvolací instancí ve vztahu k důvodnosti institutu vyhlášení legislativní nouze, ale ochrana ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu před případným zneužíváním tohoto institutu k obcházení řádné zákonodárné procedury.

116. Uvedené představuje pouze základní vymezení, jakým se institut legislativní nouze v obecné rovině promítá do ústavních principů, přičemž v této souvislosti Ústavní soud v plném rozsahu odkazuje na právní závěry obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10, část V.C).

IV./d
Přezkum ústavnosti projednání napadeného zákona ve stavu legislativní nouze

117. Ústavní soud přistoupil k posouzení důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze, v němž byl napadený návrh zákona projednán. Jak již bylo uvedeno, rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 7 ze dne 29. října 2010, jakož i usnesení vlády č. 759 ze dne 26. října 2010 odůvodňují vyhlášení stavu legislativní nouze stručně „hrozbou značných hospodářských škod“. Bližší zdůvodnění vyhlášení stavu legislativní nouze je možné vyvodit z vyjádření předsedy vlády Petra Nečase na 7. schůzi Poslanecké sněmovny dne 27. října 2010 a na její 8. schůzi dne 2. listopadu 2010 (rovněž jsou blíže rozvedeny v rekapitulovaném vyjádření předsedy vlády ze dne 27. ledna 2011 v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bodech 43 a 44). Z uvedených vyjádření vyplývá, že důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze byla nezbytnost přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů do konce roku, protože návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2011 vycházel z toho, že tyto zákony nabudou účinnosti dne 1. ledna 2011. Hrozba značných hospodářských škod státu tedy měla spočívat v tom, že státní rozpočet by vycházel z neexistujícího právního stavu, v důsledku čehož by došlo k prohloubení deficitu veřejných financí. Tato skutečnost by měla zároveň vliv na hodnocení důvěryhodnosti České republiky na finančních trzích, což by se projevilo ve snížení ratingu a zdražení dluhové služby. Mimořádná okolnost byla spatřována s ohledem na údajnou „obstrukci“ ze strany parlamentní opozice, která za situace, kdy nebylo možné projednat všechny předmětné návrhy vládních zákonů běžnou procedurou tak, aby nabyly účinnosti nejpozději ke konci roku, neumožnila jejich urychlené projednání v již prvním čtení (§ 90 odst. 2 jednacího řádu) nebo při zkrácení lhůty pro jejich projednání v příslušných výborech na 15 dnů (§ 91 odst. 2 jednacího řádu). Z jeho vyjádření vyplývá, že právě v uvedené „obstrukci“ ze strany parlamentní opozice spatřovala vláda stěžejní důvod, pro který musela přistoupit ke zpětvzetí původních návrhů zákonů a k přijetí usnesení, jimiž navrhla jejich nové projednání ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání.

118. Ke skutkovým okolnostem týkajícím se posouzení důvodnosti stavu legislativní nouze, v jehož rámci byl projednán napadený zákon, se Ústavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (část VI.). V dané věci posuzoval ústavnost způsobu přijetí zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy jednoho ze čtyř zákonů projednaného ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze vyhlášeném na základě výše uvedeného rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 7 ze dne 29. října 2010. Právní závěry obsažené v tomto nálezu ve vztahu k posouzení důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze, jakož i následným ústavněprávním konsekvencím porušení § 99 odst. 1 jednacího řádu se přitom v dané věci uplatní v plném rozsahu, neboť se jedná o týž stav legislativní nouze. Nic na tom přitom nemění ani skutečnost, že na rozdíl od uvedené věci se v případě projednávání návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání konala i obecná rozprava, neboť tato skutečnost nemění nic na podstatě omezení řádné zákonodárné procedury. Z těchto důvodů Ústavní soud na toto odůvodnění v plném rozsahu odkazuje a v této části se omezuje pouze na jeho shrnutí, resp. doplnění s ohledem na některá specifika legislativního procesu, jež se vztahují k napadenému zákonu.

119. Napadený zákon byl Poslaneckou sněmovnou projednán ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze, aniž by pro takovýto postup byly dány důvody stanovené § 99 odst. 1 jednacího řádu. K přijetí napadeného zákona tímto postupem totiž došlo v reakci na nesouhlas opozice s urychlením projednáváním vládních návrhů zákonů, s jejichž přijetím do 31. prosince 2010 počítal vládní návrh státního rozpočtu, a to za situace, kdy s ohledem na standardní dobu zákonodárného procesu (včetně předpokládaného neschválení návrhu zákona v Senátu) bylo možné předpokládat, že nedojde k jeho včasnému přijetí. Zkrácené jednání tak bylo odůvodněno zcela standardní politickou situací, kdy opozice využila procesních prostředků stanovených jednacím řádem k prosazení svého nesouhlasného stanoviska vůči vládním návrhům zákona, kterými vládní většina prosazovala své politické priority.

120. Uplatnění námitek podle § 90 odst. 2 a § 91 odst. 2 jednacího řádu ze strany opozice při projednávání návrhu napadeného zákona, jež směřovaly toliko k dodržení řádné legislativní procedury při projednávání návrhu zákona, nelze podle názoru Ústavního soudu považovat za mimořádnou okolnost ve smyslu § 99 odst. 1 jednacího řádu. Obě uvedená ustanovení jsou projevem ochrany práv parlamentní opozice (menšiny), v tomto případě ochrany před zásadním omezením struktury a doby trvání zákonodárné procedury, neboť právní úprava takové zkrácení umožňuje pouze za souhlasu výrazné většiny poslanců přesahující tři čtvrtiny jejich celkového počtu. Jednalo se tedy o využití práva, které jednací řád Poslanecké sněmovny svěřuje kvalifikované menšině poslanců k ochraně jejich práv (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, body 91, 92 a 94).

121. Uvedený postup opozice přitom nelze považovat za mimořádnou okolnost ani v kontextu toho, že návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2011, který vláda předložila Poslanecké sněmovně současně s původními návrhy zákonů, předpokládal z hlediska struktury jeho příjmů a výdajů přijetí všech předmětných vládních návrhů zákonů nejpozději do konce roku 2010. Zákon o státním rozpočtu má nepochybně zásadní politický význam, neboť závazným způsobem stanovuje především strukturu výdajů státního rozpočtu a umožňuje tak prostřednictvím přerozdělení příjmů ze státního rozpočtu uskutečňovat vládě její politické priority (srov. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01, N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.). Prosazení těchto priorit však nelze provést pouze na úrovni státního rozpočtu, nýbrž musí k němu dojít z hlediska právní úpravy stanovující jeho příjmy a mandatorní výdaje, tedy prostřednictvím změn zvláštních zákonů umožňujících dosažení požadovaných změn na příjmové nebo výdajové stránce státního rozpočtu. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů, a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. I kdyby přitom v důsledku takového opoždění došlo k nepřijetí zákona o státním rozpočtu před prvním dnem rozpočtového roku, nejednalo by se samo o sobě o mimořádnou okolnost, neboť důsledky této situace předvídá právní úprava rozpočtového provizoria ve smyslu § 9 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tedy o pravidelně se opakující proces přijímání státního rozpočtu a standardní způsob prosazování rozpočtové politiky vlády prostřednictvím příslušných legislativních změn (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, body 92, 93 a 94).

122. Akceptace důvodnosti vyhlášení stavu legislativní nouze za těchto okolností by mohla mít do budoucna neblahé důsledky, kdy by prakticky bylo možné kdykoliv zásadním způsobem omezit (nebo dokonce vyloučit) parlamentní diskusi a znemožnit tak projednávání návrhů zákonů v řádné legislativní proceduře, a to pouze s odkazem na to, že vlastní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok přijetí těchto právních norem předvídá a je na jejich existenci vázán. Do příjmů nebo výdajů státního rozpočtu se totiž promítá téměř každý návrh zákona, pročež by takovýto postup znemožnil parlamentní opozici vyjádřit se k návrhům zákonů a učinil by ji zcela závislou na vůli parlamentní většiny (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 94). Ústavní soud se přitom neztotožňuje ani s tím, aby za dostatečný důvod omezení ústavních principů vztahujících se k legislativnímu procesu bylo možné bez dalšího považovat pouze (odkaz na) obecné a hypotetické riziko, nepodložené žádnými konkrétními daty, že by případné nepřijetí návrhu zákona mohlo mít negativní dopad na hodnocení České republiky ze strany ratingových agentur, resp. negativní reakci ze strany finančních trhů, i když sám nezpochybňuje význam uvedených faktorů pro stav veřejných financí, jakož i možnost České republiky prosazovat své zájmy a zájmy jejích občanů (nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 95).

123. Vyhlášení stavu legislativní nouze a projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání zásadním způsobem mění strukturu zákonodárného procesu a omezuje jeho podstatu na samotné vyslovení souhlasu nebo nesouhlasu. Tento postup lze akceptovat jen jako výjimku z pravidla, a to za předpokladu zvlášť závažných důvodů (viz výše), kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku. Jak již bylo zdůrazněno, orgánem primárně příslušným k posouzení, zda se o takovouto situaci jedná, je vláda a posléze Poslanecká sněmovna, nikoliv Ústavní soud. Nelze však akceptovat využití tohoto mimořádného institutu jako běžného nástroje omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj k návrhu zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí využije jednacím řádem stanovené prostředky.

124. Má-li zákonodárná procedura plnit nejen funkci hlasování, nýbrž být též garancí svobodné politické soutěže, nelze případný požadavek její racionalizace (ve vztahu k negativním důsledkům případné obstrukce ze strany parlamentní menšiny) uskutečňovat prosazením stavu legislativní nouze ze strany vlády a s ní spojené parlamentní většiny. Přisvědčení jejich postupu by za situace, kdy vláda nebyla schopna artikulovat jiný jeho důvod než nesouhlas opozice s vládními návrhy zákonů, resp. nezbytnost přijetí zákonů před začátkem rozpočtového roku, protože z nich již vychází předložený návrh státního rozpočtu, by vlastně znamenalo přiznat řádné zákonodárné proceduře, včetně jejích jednotlivých stadií, pouhý význam fasády parlamentarismu, jež nemá žádný smysl a jež může být omezena kdykoliv, kdy se s ohledem na její časový aspekt jeví aktuální většině nadbytečnou. S takovýmto pojetím zákonodárné procedury, jak již bylo uvedeno výše (část IV./b), se však Ústavní soud zásadně neztotožňuje a řádnou zákonodárnou proceduru chápe právě jako garanci volné politické soutěže a v jejím rámci též práv politické opozice.

125. Ústavní soud proto i v této věci dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebyl dán legitimní a ústavně aprobovatelný důvod umožňující vyhlášení stavu legislativní nouze podle § 99 odst. 1 jednacího řádu, pročež byla všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Napadený zákon byl tedy přijat postupem, který byl v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 5 a čl. 6 Ústavy a čl. 22 Listiny.

126. Nad rámec uvedeného považuje Ústavní soud za nezbytné vyjádřit se i k otázce svolání mimořádné schůze k projednání čtyř návrhů zákonů, včetně napadeného zákona. K tomuto svolání došlo v takové časové tísni, že nejen opoziční, ale ani vládní poslanci nebyli reálně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchozí předlohou vládního návrhu zákona, natož pak seznámit se podrobně s jeho obsahem a posoudit tak jeho možné dopady (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, bod 99). Ústavní soud zdůrazňuje, vycházeje z již uvedených ústavních východisek, že časový rozdíl mezi svoláním a konáním schůze parlamentní komory má poslancům fakticky umožnit zúčastnit se této schůze a seznámit se s jejím obsahem a jednotlivými body. Posouzení, zda tomu tak v daném případě bylo, však není pouze otázkou nějakého abstraktního časového určení, nýbrž závisí i na posouzení okolností, za nichž byla schůze svolána. V daném případě došlo ke svolání mimořádné schůze v průběhu jiné řádné schůze, a to k bodům - návrhům zákonů, s nimiž byli poslanci obeznámeni ještě na minulé schůzi. Lze konstatovat, že v daném případě nelze otázku akceptovatelnosti svolání mimořádné schůze ke čtyřem návrhům zákonů posuzovat izolovaně od důvodnosti vyhlášeného stavu legislativní nouze. Pokud by totiž byl důvodný, tak by bylo logickým důsledkem této procedury, že k jeho projednání dojde ve 2. a 3. čtení během několika dní. V daném případě proto na tento postup dopadají výše uvedené důvody protiústavnosti projednání napadeného zákona ve stavu legislativní nouze. Postup předsedkyně Poslanecké sněmovny, která svolala předmětnou schůzi v takto krátkém čase, aniž by jej Ústavní soud na tomto místě hodnotil obecně z hlediska ústavnosti, lze ale nepochybně označit za postup nežádoucí, k němuž by mělo docházet pouze výjimečně a ze závažných důvodů.

V.
Odložení vykonatelnosti

127. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 odlišil zásadní vady legislativního procesu, v jejichž důsledku vůbec nebyly splněny ústavní podmínky pro přijetí určitého zákona (např. z důvodu absence souhlasu jedné z komor), a vady vztahující se toliko k ústavním pořádkem garantovaným právům jednotlivých účastníků zákonodárného procesu, jejichž využití je plně v jejich dispozici (bod 103 nálezu). Ve druhém případě je přitom nezbytné posuzovat i časový odstup mezi přijetím zákona a podáním návrhu na jeho zrušení, jenž může vést ke zhojení porušení ústavního pořádku, resp. k odpadnutí derogačního důvodu (body 104 a 105 nálezu).

128. Obdobně jako v případě výše uvedeného nálezu podala skupina poslanců i v této věci návrh na zrušení napadeného zákona bezprostředně po jeho publikaci ve Sbírce zákonů, přičemž ve svém návrhu uplatnila relevantní námitky k průběhu zákonodárné procedury. Byl tedy dán důvod, aby Ústavní soud přistoupil k jeho zrušení. Ústavní soud však v dané věci rovněž dospěl k závěru, že je dán podstatný důvod pro odložení vykonatelnosti nálezu, spočívající v negativních důsledcích zrušení tohoto zákona na státní rozpočet. Tento důvod přitom chápe v kontextu všech zákonů schválených a projednaných v rámci předmětného stavu legislativní nouze. Je-li tedy v dané věci dán totožný derogační důvod, jako tomu bylo ve věci sp. zn. Pl. ÚS 55/10, musel Ústavní soud s ohledem na uplatněné materiální námitky zvažovat, zda by ponechání zákona v platnosti do 31. prosince 2011 současně nevedlo k vystavení adresátů napadeného zákona případným (tvrzeným) protiústavním důsledkům napadeného zákona. V důsledku postupu Ústavního soudu by totiž v takovém případě zůstaly v platnosti, byť jen přechodně, napadené předpisy, aniž by došlo rovněž k posouzení námitek vztahujících se k jejich obsahu.

129. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než nad rámec zjištěného derogačního důvodu posoudit i ostatní námitky navrhovatelů, jež by mohly zdůvodňovat zrušení zákona bez odkladu vykonatelnosti. Z tohoto důvodu Ústavní soud pokračoval v přezkumu napadeného zákona, přičemž posoudil jak zbývající otázku kompetence a ústavnosti zákonodárné procedury ve vztahu k Senátu, tak následně věcné námitky navrhovatelů proti napadenému zákonu.

VI.
Posouzení kompetence Senátu s ohledem na námitku odepření hlasovacího práva senátorům

130. Obdobně jako v případě Poslanecké sněmovny není ani ve vztahu k posouzení kompetence Senátu pochyb o jeho kompetenci přijmout napadený zákon ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy. S ohledem na argumentaci navrhovatelů se však Ústavní soud musel vypořádat s námitkou týkající se odepření hlasovacího práva senátorům zvoleným ve volbách v říjnu 2010. Vyhovění této námitce by totiž znamenalo, že o návrhu zákona rozhodoval Senát v nesprávném složení, což by mělo za následek, že návrh zákona nebyl dne 12. listopadu 2010 projednán a schválen kompetentním orgánem.

131. Ve vztahu k posouzení otázky, zda Senát projednal a schválil napadený zákon ve správném složení, zjistil Ústavní soud, že kromě senátorů, jejichž volební období se odvozuje od senátních voleb konajících se v roce 2006 a 2008, trval ke dni 12. listopadu 2010 mandát i senátorům zvoleným ve volbách v roce 2004, jejichž druhé kolo se konalo ve dnech 12. a 13. listopadu 2004. Současně již ale trval mandát i senátorům zvoleným ve volbách v říjnu 2010.

132. S ohledem na to, že volby třetiny senátorů se podle čl. 17 odst. 1 Ústavy mohou konat již třicet dnů před uplynutím volebního období, vzniká po volbách v podstatě pokaždé situace, kdy po určitou dobu současně trvají mandáty jak nově zvolených senátorů, tak i senátorů zvolených v minulých řádných volbách, jimž ještě neuplynulo šestileté volební období. Důvodem této situace, kdy po určitou dobu nepřesahující třicet dnů mohou současně trvat mandáty až 108 senátorů, je to, že ačkoliv podle čl. 19 Ústavy vzniká mandát senátora zvolením, Ústava s touto skutečností nespojuje rovněž zánik mandátu dosavadního senátora za určitý volební obvod. Tento stav však neznamená, že by se, byť jen přechodně, zvýšil počet členů Senátu anebo že by dokonce po určitou dobu existovaly vedle sebe dva Senáty se shodnou zákonodárnou kompetencí. Je totiž nezbytné rozlišovat mezi počtem senátorů, kterým v určitém období trvá jejich mandát, a složením, v němž Senát v tomto období zasedá. Toto rozlišování, které se uplatní i ve vztahu k Poslanecké sněmovně, má totiž z hlediska uplatněné námitky zásadní význam.

133. Ústava stanovuje volební období zákonodárců a dobu zasedání příslušné komory odlišným způsobem. V případě Poslanecké sněmovny se za den zvolení, kterým počíná čtyřleté volební období, považuje (druhý) den voleb. Poslanecký mandát všech poslanců pak zaniká ve smyslu čl. 25 písm. b) Ústavy uplynutím volebního období. Zvolením však nepočíná rovněž doba zasedání Poslanecké sněmovny, protože k tomu dochází až rozhodnutím prezidenta republiky o jeho svolání podle čl. 62 odst. b) Ústavy. Ten je povinen ho svolat nejpozději na třicátý den po dni voleb, přičemž neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna podle čl. 34 odst. 1 Ústavy právě tento den. Od tohoto dne zároveň trvá její zasedání. Konec zasedání Poslanecké sněmovny pak stanovuje čl. 34 odst. 4 Ústavy tak, že k němu dochází uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.

134. Na rozdíl od poslanců se v případě senátorů odvíjí jejich volební období od voleb příslušné třetiny senátorů ve smyslu čl. 16 odst. 2 věty druhé Ústavy. Zasedání Senátu je trvalé, a to počínaje dnem jeho svolání podle čl. 107 odst. 2 Ústavy. Lze konstatovat, že vzhledem k úpravě důvodů zániku mandátu připouští Ústava krátkodobě trvání jak mandátů dosluhujících, tak i nově zvolených poslanců nebo senátorů. Tato skutečnost ale nemá vliv na pevně stanovený počet členů komor Parlamentu podle čl. 16 Ústavy. Poslanecká sněmovna nebo Senát zasedají vždy právě v tomto pevně stanoveném počtu, a to pouze v jediném složení a jen v tomto složení mohou vykonávat svoji kompetenci. Pokud tedy ústavodárce nenavázal konec volebního období, a v případě Poslanecké sněmovny ani konec jejího zasedání, na den konání nových voleb, neomezil tím ani možnost výkonu kompetence obou komor Parlamentu v dosavadním složení po dobu vymezenou tímto přesahem zasedání do nového volebního období.

135. V případě Poslanecké sněmovny to znamená, že vzhledem k tomu, že její zasedání končí až uplynutím jejího volebního období, je tato až do konce svého zasedání oprávněna vykonávat svoji kompetenci ve svém dosavadním složení. Případné konání voleb do Poslanecké sněmovny, a v jeho důsledku vznik mandátů nových poslanců, nemá samo o sobě na tuto skutečnost z ústavního hlediska žádný vliv. Z čl. 34 odst. 4 Ústavy navíc a contrario vyplývá, že rozhodnutí prezidenta o svolání není důvodem konce zasedání dosavadní sněmovny, a tedy nově zvolená Poslanecká sněmovna může být svolána ke svému zasedání až po jeho konci.

136. Určitým způsobem odlišné řešení se uplatní ve vztahu k Senátu, neboť v jeho případě dochází k částečné obměně složení v průběhu jeho trvalého zasedání. Nedostatek výslovné ústavní úpravy vynahrazuje v případě Senátu právní úprava obsažená v jeho jednacím řádu, jež při časovém rozhraničení toho, kdy zasedá Senát v jakém složení, vychází v podstatě ze stejných východisek, jako je tomu v případě Poslanecké sněmovny. Složení, ve kterém Senát zasedá, je tedy ve smyslu § 24 a § 26 odst. 1 jednacího řádu Senátu vymezeno jeho funkčním obdobím.

137. Senát zasedá v obměněném složení od své první schůze (§ 24 odst. 2 a § 26 jednacího řádu Senátu), kterou se zároveň začíná jeho funkční období (srov. usnesení ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 47/10). Až do tohoto dne trvá jeho dosavadní funkční období, a tedy zasedá ve svém dosavadním složení, což ale nemá vliv na trvání mandátu dosluhujících senátorů. Těm totiž bez ohledu na datum následující první schůze zaniká mandát již uplynutím jejich volebního období ve smyslu čl. 25 písm. b) Ústavy.

138. Ústavní soud zjistil, že napadený zákon byl přijat dne 12. listopadu 2010 na 25. schůzi Senátu v jeho 7. funkčním období, přičemž byl projednán a schválen potřebnou většinou hlasů (senátní tisk č. 365/1, usnesení č. 603) Senátem zasedajícím ve složení, jehož třetině vznikl mandát na základě volby třetiny senátorů v listopadu 2004. Všem senátorům, kteří se zúčastnili hlasování o návrhu zákona, trval dne 12. listopadu 2010 jejich mandát senátora.

139. Zároveň je z uvedeného zřejmé, že v době projednávání návrhu zákona nebyli senátoři zvolení ve volbách v říjnu 2010 součástí složení, v němž Senát ve smyslu čl. 16 odst. 2 a čl. 34 odst. 1 Ústavy zasedal. Z tohoto důvodu tak rovněž nemohlo dojít ani k odepření jejich hlasovacích práv. Ústavní soud tedy neshledal nedostatek kompetence orgánu, jenž vydal napadený zákon, pročež přistoupil k posouzení námitek vztahujících se k obsahu napadeného zákona.

VII.
Posouzení ústavní konformity snížení výše státní podpory i pro smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti napadeného zákona

140. S ohledem na strukturu námitek navrhovatelů a obsah napadeného zákona, resp. alternativním petitem vymezených novelizujících ustanovení rozdělil Ústavní soud předmět svého přezkumu na dvě hlavní části. V první řadě se jedná o otázku ústavnosti snížení výše státní podpory pro smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti napadeného zákona (čl. II napadeného zákona). Druhou část představuje posouzení ústavnosti jednorázové daně ze státní podpory, na niž vznikl nárok v roce 2010 a jež byla poukázána stavební spořitelně po 31. prosinci 2010 (změna zákona o daních z příjmů čl. III napadeného zákona). Ústavní soud tak nejdřív přistoupil k posouzení první z uvedených otázek.

VII./a
Dikce napadeného ustanovení čl. II zákona č. 348/2010 Sb.

141. Předmětem posouzení souladu s ústavním pořádkem v této části je přechodné ustanovení čl. II napadeného zákona, které zní následovně:

„Ustanovení § 10 zákona č. 96/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvu o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byla smlouva uzavřena. Tím nejsou dotčeny nároky na státní podporu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

142. K tomuto znění je třeba dodat, že § 10 zákona o stavebním spoření stanovuje obecné podmínky pro vznik nároku na státní podporu, způsob jejího poskytování a její výši. Napadeným zákonem bylo toto ustanovení změněno tím způsobem, že výše zálohy státní podpory byla snížena z 15 % na 10 % z uspořené částky v kalendářním roce, ohraničené za tímto účelem maximální výší 20000 Kč. Toto snížení se přitom podle citovaného přechodného ustanovení uplatní ve vztahu ke všem smlouvám o stavebním spoření bez ohledu na datum jejich uzavření.

143. V obdobném rozsahu se v důsledku čl. II napadeného zákona vztahuje na všechny smlouvy i § 10 odst. 4 zákona o stavebním spoření, ve znění účinném od 1. ledna 2004. Podle tohoto ustanovení se částka úspor přesahující 20000 Kč v jednom roce z hlediska posuzování nároků účastníka na státní podporu převádí do následujícího roku spoření pouze v případě, že uzavřená smlouva bude obsahovat prohlášení účastníka, že v rámci této smlouvy žádá o přiznání státní podpory, přičemž toto prohlášení nesmí účastník po dobu trvání smlouvy změnit. Tato podmínka se přitom dosud nevztahovala na smlouvy uzavřené do 31. prosince 2003, neboť ve smyslu přechodného ustanovení čl. II zákona č. 423/2003 Sb. se na tyto smlouvy dosud vztahovalo znění § 10 odst. 3 zákona o stavebním spoření, v původním znění (resp. totožné znění § 10 odst. 4 tohoto zákona, ve znění zákona č. 83/1995 Sb.), podle něhož nebyl případný převod částky přesahující maximální výši základu pro výpočet státní podpory (v té době 18000 Kč) omezen.

VII./b
Obecně k ústavním principům zákazu retroaktivity a právní jistoty a řešení kolize platnosti staré a nové právní úpravy

144. Stěžejní námitka navrhovatelů ve vztahu k napadeným ustanovením se týkala jejich nepřípustných retroaktivních účinků a s tím souvisejícího zásahu do právní jistoty účastníků stavebního spoření. Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře opakovaně vymezil obsahy pojmu pravé a nepravé retroaktivity (zpětné účinnosti) právních norem [srov. zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (viz výše), na jehož podrobné odůvodnění lze v této souvislosti odkázat a jehož části obsáhle citují i navrhovatelé, dále též nález ze dne 12. března 2002 sp. zn. Pl. ÚS 33/01, N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.]. O pravou retroaktivitu se jedná v případě, že právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového zákona (srov. Tichý, L. K časové působnosti novely občanského zákoníku. Právník, č. 12, 1984, s. 1104, Procházka, A. Základy práva intertemporálního se zřetelem k § 5 obč. zák., Brno, 1928, s. 70, Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 75). V případě nepravé retroaktivity sice nový zákon nezakládá právní následky pro minulost, v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů (srov. Procházka, A. Retroaktivita zákonů, in Slovník veřejného práva. Sv. III, Brno, 1934, s. 800, Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 78).

145. Ústava neobsahuje explicitní zákaz retroaktivity právních norem pro všechny oblasti práva, ten však vyplývá ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, k jehož znakům patří i princip právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo (srov. nález ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. ÚS 215/94, N 30/3 SbNU 227, nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92; Sbírka usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR, 1992, č. 15). Tento zákaz se zásadně vztahuje pouze na případy pravé retroaktivity, nikoliv retroaktivity nepravé. Posléze uvedený typ retroaktivity je naopak obecně přípustný. Obsahem tohoto zákazu jako ústavního principu zároveň není vyloučení jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze takového, jež současně představuje zásah do principů ochrany důvěry v právo, právní jistoty, resp. nabytých práv (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 - viz výše; nález ze dne 13. března 2001 sp. zn. Pl. ÚS 51/2000, N 42/21 SbNU 369; 128/2001 Sb.; nález ze dne 6. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 38/06, N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.). Jen v takovémto případě je právní norma v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy. Na úrovni ústavního pořádku lze toto východisko zároveň znázornit i na znění čl. 40 odst. 6 Listiny, jenž pravou retroaktivitu ve prospěch jednotlivce dokonce výslovně připouští. Podle tohoto ustanovení se za předpokladu rozdílných trestněprávních úprav v době spáchání skutku a v době rozhodování o něm posuzuje tento skutek podle právní úpravy, jež je pro pachatele výhodnější.

146. Uvedené zásady představují rovněž kritérium pro případné připuštění výjimek ze zákazu pravé retroaktivity, z nichž některé ve své dosavadní judikatuře konkretizoval i Ústavní soud. Např. ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 uvedl, že o oprávněné důvěře v právo (ve stálost právního řádu) nelze uvažovat v případě, kdy právní subjekt musí, resp. musel s retroaktivní regulací počítat. Za takovou situaci označil působení právní normy stojící v příkrém rozporu se zásadními, obecně uznanými principy humanity a morálky. Odkázal ale i na právní názor, že „zpětnou působnost zákona na občanskoprávní poměry by bylo možno odůvodnit též veřejným pořádkem (ordre public), především jestliže by byly dotčeny předpisy absolutně kogentní, jež byly vydány v důsledku určité mezní situace přerodu hodnot ve společnosti“ (Tichý, L. citováno podle bodu 144, s. 1102). Za jiný příklad přípustnosti pravé retroaktivity označil neaplikování právního předpisu na skutečnosti, jež nastaly v době jeho účinnosti, pokud Ústavní soud konstatoval rozpor takovéhoto právního předpisu s ústavním pořádkem a aplikace tohoto právního předpisu ve vertikálním právním vztahu, tedy právním vztahu mezi státem a jednotlivcem, příp. výjimečně ve vztazích horizontálních, by vedla k porušení základního práva jednotlivce (srov. nález ze dne 18. prosince 2007 sp. zn. IV. ÚS 1777/07, N 228/47 SbNU 983, bod 19, nález ze dne 8. července 2010 sp. zn. Pl. ÚS 15/09, 244/2010 Sb., body 53 a 54).

147. Zatímco pravá retroaktivita právní normy je přípustná pouze výjimečně, v případě retroaktivity nepravé lze konstatovat její obecnou přípustnost. V tomto případě připouští právní teorie naopak výjimky, kdy nepravá retroaktivita právě s ohledem na princip ochrany důvěry v právo přípustná není. O takovouto situaci se jedná v případě, že „je tím zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyšuje, resp. nedosahuje zájem jednotlivce na další existenci dosavadního práva“ (Pieroth, B. Rückwirkung und Übergangsrecht. Verfassungsrechtliche Maßstäbe für intertemporale Gesetzgebung, Berlin, 1981, s. 380-381, srov. dále rozhodnutí Spolkového ústavního soudu ze dne 19. prosince 1961 sp. zn. 2 BvR 1/60; BVerfGE 13, 274, 278). Tento názor se promítá i do ustálené judikatury Spolkového ústavního soudu, podle kterého je nepravá retroaktivita v souladu se zásadou ochrany důvěry v právo tehdy, pokud je vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a významu a naléhavosti důvodů právní změny bude zachována hranice únosnosti (srov. rozhodnutí Spolkového ústavního soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58).

148. V souvislosti s otázkou přípustnosti nepravé retroaktivity je nezbytné zmínit i pojem legitimního očekávání, jehož relevantní podstatou je majetkový zájem, který spadá pod ochranu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 (viz výše); nález ze dne 1. července 2010 sp. zn. Pl. ÚS 9/07, 242/2010 Sb., body 80 a násl.]. Toto ustanovení stanoví právo každého pokojně užívat svůj majetek. Podle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva je přitom pojem „majetek“ obsažený v tomto ustanovení třeba vykládat tak, že má autonomní rozsah, který není omezen na vlastnictví hmotného jmění a nezávisí na formální kvalifikaci vnitrostátního práva (rozsudek ze dne 22. června 2004 ve věci stížnosti č. 31443/96 - Broniowski proti Polsku, bod 129). Může zahrnovat jak „existující majetek“, tak majetkové hodnoty, včetně pohledávek, na jejichž základě stěžovatel může tvrdit, že má přinejmenším „legitimní očekávání“ dosáhnout určitého užívání vlastnického práva. Ústavní soud k tomuto principu v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva uvedl, že „z ní zřetelně vystupuje pojetí ochrany legitimního očekávání jako majetkového nároku, který byl již individualizován právním aktem, anebo je individualizovatelný přímo na základě právní úpravy“ (nález ze dne 8. března 2006 sp. zn. Pl. ÚS 50/04 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb., též nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02). K porušení čl. 1 Dodatkového protokolu může přitom dojít i ze strany zákonodárce, pokud by změnou zákona došlo ke znemožnění nabytí majetku, k němuž určitým subjektům svědčilo legitimní očekávání (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02).

149. Ústavní soud nakonec připomíná své závěry obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96, podle něhož je zrušení staré a přijetí nové právní úpravy nutně spjato se zásahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo, k němuž však dochází v důsledku ochrany jiného veřejného zájmu či základního práva nebo svobody. Rozhodnutí zákonodárce o způsobu řešení časového střetu staré a nové právní úpravy ale není z ústavního hlediska věcí nahodilou nebo věcí libovůle, nýbrž věcí zvažování v kolizi stojících hodnot. K závěru o druhu legislativního řešení časového střetu právních úprav by tak mělo vést posuzování uvedeného konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu. Proprocionalitu lze charakterizovat tak, že vyšší stupeň intenzity veřejného zájmu, resp. ochrany základních lidských práv a svobod odůvodňuje vyšší míru zásahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo novou právní regulací. Omezení základního práva přitom musí ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzení způsobu legislativního řešení uvedeného časového střetu tak sehrává svou roli nejen míra odlišnosti staré a nové právní úpravy, nýbrž i další skutečnosti, jako společenská naléhavost zavedení posléze uvedené právní úpravy.

VII./c
Nárok na státní podporu podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2010

150. Nárok účastníka stavebního spoření, který je fyzickou osobou, na státní podporu není nárokem z jeho smluvního vztahu se stavební spořitelnou. Byť tato smlouva představuje podmínku jeho vzniku, jedná se o nárok vůči státu, jenž je založen přímo na základě zákona o stavebním spoření. Tento zákon přitom nestanoví jen podmínky pro vznik uvedeného nároku, nýbrž i dva související nároky účastníků vůči stavební spořitelně, jejímž prostřednictvím je podle § 11 odst. 2 zákona o stavebním spoření nárok účastníků vůči státu uplatňován.

151. Stát podle § 10 odst. 1 zákona o stavebním spoření poskytuje státní podporu formou ročních záloh, jejichž výše se odvozuje od skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce. První z uvedených nároků účastníka se týká připsání roční zálohy státní podpory na jeho účet. Stavební spořitelna uplatňuje písemnou žádostí u Ministerstva financí nárok na vyplacení této zálohy souhrnně za všechny účastníky vždy po uplynutí kalendářního roku. Výjimku představují pouze účastníci na základě smluv o stavebním spoření uzavřených před účinností zákona č. 423/2003 Sb., kteří ukončili stavební spoření v prvním pololetí kalendářního roku, neboť v jejich případě žádá stavební spořitelna o vyplacení státní podpory k 30. červnu kalendářního roku (čl. II bod 2 zákona č. 423/2003 Sb. ve spojení s § 11 odst. 3 zákona o stavebním spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb.). Poté, co jí byla státní podpora poukázána, je povinna jednotlivé zálohy státní podpory zaevidovat na účtech účastníků. Ustanovení § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření pak stanoví vůči stavební spořitelně druhý související nárok, a to na výplatu záloh státní podpory. Tento nárok je podmíněn tím, že účastník po dobu 6 let ode dne uzavření smlouvy nenakládal s uspořenou částkou nebo v tomto období uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru a zálohy státní podpory použije na bytové potřeby (v tomto případě je možnost požádat o úvěr zpravidla vázána na uplynutí určité doby ve všeobecných obchodních podmínkách tvořících součást smlouvy o stavebním spoření). Splnění těchto podmínek kontroluje stavební spořitelna.

152. Vymezení těchto dvou nároků reflektuje způsob vyplácení státní podpory, nic však nemění na tom, že samotný nárok účastníka na státní podporu směřuje jen vůči státu. Zákon v tomto směru stanoví, že stát podporu poskytuje nikoliv jako celek za celou dobu spoření, nýbrž průběžně formou ročních záloh, jejichž výše se určuje podle skutečně uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Tato skutečnost vybízí k závěru, že pojem nároku na státní podporu je pouze označením pro souhrn samostatných nároků na státní podporu za jednotlivé kalendářní roky. Byť přitom zákon používá pojem nároku na státní podporu v některých svých ustanoveních (např. § 5 odst. 11, § 10 odst. 4), jeho obsah na žádném místě blíže nevymezuje. Naopak lze poukázat na terminologii, kterou používá zákon o stavebním spoření na jiných svých místech. Např. ustanovení § 4 odst. 3 výslovně stanovuje podmínku pro vznik nároku na státní podporu za příslušný kalendářní rok. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona upravuje dokonce způsob uplatnění nároku účastníka na vyplacení zálohy státní podpory vždy po uplynutí kalendářního roku. Posledně uvedený nárok přitom nelze zaměňovat s nárokem na výplatu záloh státní podpory podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření, jenž se sice vztahuje na státní podporu jako celek, týká se však vyplacení již poukázaných záloh ze strany stavební spořitelny. Vycházeje z uvedených ustanovení a systematiky zákona o stavebním spoření tak Ústavní soud přisvědčil výkladu, podle kterého je třeba nároky na státní podporu posuzovat samostatně vždy ve vztahu k určitému kalendářnímu roku. Takovýto nárok je přitom totožný s tím, který zákon vymezuje v § 11 odst. 2 jako nárok účastníka na vyplacení zálohy státní podpory.

153. K uplatnění uvedeného nároku účastníka vůči státu ze strany stavební spořitelny dochází podáním příslušné žádosti u Ministerstva financí. Je-li této žádosti vyhověno, poukáže ministerstvo zálohy stavební spořitelně, která je připíše na účty účastníků. Nárok na státní podporu je sice nárokem vůči státu, ten však splní svoji povinnost již poukázáním předmětných částek stavební spořitelně. Tyto částky tak budou pouze evidovány na účtu účastníka, aniž by se staly jeho vlastním příjmem. Tím se totiž stanou až jejich vyplacením, pokud budou splněny podmínky pro vznik nároku na výplatu záloh státní podpory podle § 12 odst. 2 zákona o stavebním spoření.

154. Podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2010 měli účastníci stavebního spoření za předpokladu, že splní další zákonem stanovené podmínky, nárok na připsání ročních záloh státní podpory na svůj účet ve výši stanovené zákonem v době, kdy došlo k uzavření smluv (srov. přechodné ustanovení čl. II bodu 2 zákona č. 423/2003 Sb.). Podle původního znění § 10 odst. 2 zákona o stavebním spoření činila poskytovaná záloha státní podpory 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 18000 Kč. Novelou provedenou zákonem č. 423/2003 Sb. byla výše zálohy státní podpory změněna na 15 % z ročně uspořené částky, tentokrát však maximálně z částky zvýšené na 20000 Kč. Tato změna se však týkala pouze smluv uzavřených po 31. prosinci 2003, neboť u těch dosavadních byla výše ročních záloh státní podpory zachována v nezměněné výši. Maximální výše těchto ročních záloh tak činila 4500 Kč u smluv uzavřených do 31. prosince 2003 a 3000 Kč u smluv uzavřených po tomto datu.
VII./dVlastní přezkum čl. II napadeného zákona ve spojení s § 10 odst. 2 zákona o stavebním spoření
155. Ustanovení čl. II napadeného zákona ve spojení s § 10 odst. 2 zákona o stavebním spoření, ve znění napadeného zákona, působí účinky nepravé retroaktivity, protože jím do budoucna dochází ke změně obsahu právního vztahu mezi účastníkem stavebního spoření a státem.
156. Tento vztah vzniká uzavřením smlouvy o stavebním spoření, pokud fyzická osoba v jejím rámci požádá o přiznání státní podpory. Jeho změna se přitom týká stanovení výše, v jaké by mělo dojít v jednotlivých letech doby trvání stavebního spoření ke vzniku nároku účastníka na státní podporu, resp. na připsání roční zálohy státní podpory. V důsledku uvedeného přechodného ustanovení totiž dochází ke snížení výše ročních záloh státní podpory, na které vznikne nárok po 31. prosinci 2010, pro všechny smlouvy o stavebním spoření bez ohledu na datum jejich uzavření. Tato změna se však nedotkne nároků na státní podporu (resp. nároků na vyplacení záloh státní podpory) za předchozí kalendářní roky, neboť tyto nároky vznikly splněním zákonem stanovených podmínek nejpozději k 31. prosinci 2010, tedy před účinnosti napadeného zákona. Stejným způsobem se tato změna promítne i do nároku účastníka vůči stavební spořitelně na vyplacení státní podpory jako celku, neboť ta bude sestávat z jejích ročních záloh poukázaných jak ve výši podle dosavadních právních předpisů, tak ve výši určené podle nové právní úpravy.
157. Pokud ale Ústavní soud dospěl k závěru o nepravé retroaktivitě napadeného ustanovení, musel se rovněž vypořádat s otázkou její přípustnosti. Ačkoliv je totiž nepravá retroaktivita zásadně přípustná, nelze apriorně vyloučit, že s ohledem na princip právní jistoty a ochrany důvěry v právo převáží zájem jednotlivce na dalším trvání existující právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným veřejným zájmem na její změně. Ústavní soud musel tedy posoudit, zda na straně účastníků, kteří uzavřeli smlouvu o stavebním spoření do 31. prosince 2010, není dán takový ústavně relevantní zájem na zachování dosavadní zákonem stanovené výše záloh státní podpory, jenž by při vzájemném poměřování převážil nad veřejným zájmem na jeho snížení. Takovýto zájem, který by se obecně týkal všech účastníků stavebního spoření, ale v dané věci neshledal.
158. Navrhovatelé formulovali několik důvodů (případně se ztotožnili s důvody obsaženými ve stanovisku Asociace českých stavebních spořitelen) pro zachování dosavadní právní úpravy. Ve svém návrhu zdůraznili požadavek její stálosti s ohledem na dlouhodobý charakter stavebního spoření, zkušenost z legislativního řešení podle čl. II bodu 2 zákona č. 423/2003 Sb., jakož i případné negativní dopady na individuální postavení jednotlivých účastníků stavebního spoření, zejména zhoršení zhodnocení jejich úspor nebo prodloužení doby spoření ve vztahu k dosažení cílové částky (na což je navázáno úrokové zvýhodnění) i doby případného trvání překlenovacího úvěru a povinnosti platit z něho úrok. Po zvážení těchto důvodů však Ústavní soud nemohl argumentaci navrhovatelů přisvědčit.
159. V obecné rovině Ústavní soud konstatuje, že stanovení příspěvku ze státního rozpočtu za určitým účelem a pro určitou skupinu osob závisí vždy na tom, do jaké míry je ze strany zákonodárce shledána jeho účelnost, resp. veřejný zájem na jeho poskytování. To platí obzvlášť v případě, kdy se jedná o příspěvek, jehož poskytování je pouze beneficiem ze strany zákonodárce, aniž by s ním současně bylo spojeno naplňování určitého základního práva nebo svobody. Dotčené subjekty přitom nemohly spoléhat na to, že postupem času zákonodárce tuto výši nepřehodnotí. Nelze přitom opomenout ani související odpovědnost vlády a Parlamentu za stav veřejných financí, s čímž souvisí i oprávnění zákonodárce přizpůsobit výdaje státního rozpočtu jeho reálným možnostem a aktuálním potřebám formou změn právní úpravy mandatorních výdajů, státní podporu nevyjímaje.
160. Z definice cílové částky podle § 5 odst. 9 zákona o stavebním spoření, k jejímuž určení (i když s možností změny) dochází již při uzavření smlouvy pro celou dobu jejího trvání, vyplývá, že se do její výše promítá předpokládaná výše státní podpory určená podle právních předpisů účinných v době uzavření smlouvy. Od cílové částky se pak odvíjí výše tzv. překlenovacího úvěru, který podle § 5 odst. 5 zákona může stavební spořitelna účastníkovi poskytnout v případě, kdy tento ještě nemá nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření. Ústavní soud ale podotýká, že dovozovat neměnnost výše státní podpory bez dalšího pouze z uvedené konstrukce cílové částky nelze. Aniž by měl přitom jakkoliv v úmyslu relativizovat námitky navrhovatelů, že se tato změna může fakticky promítnout k tíži některých účastníků stavebního spoření nebo stavebních spořitelen (např. v menším rozsahu finančních prostředků pro poskytování úvěru a s tím spojeným prodloužením čekací doby na jeho poskytnutí), zůstává skutečností, že změnou výše státní podpory nedochází ke změně smlouvou stanovené cílové částky, ani práv a povinností stran této smlouvy, jež jsou na tuto částku navázány. Změna se tak ve vztahu k cílové částce promítá pouze do toho, že k jejímu dosažení budou účastníci stavebního spoření muset naspořit částku zvýšenou o sníženou část státní podpory, tedy ve větším rozsahu, než s ohledem na její dosavadní výši očekávali. Tento faktický důsledek je ale z hlediska principu právní jistoty a ochrany důvěry v právo nezbytné postavit naroveň situaci pouhého spoléhání se na to, že státní podpora nebude do budoucna změněna. Takovéto důvěře ale z ústavního hlediska ochranu přiznat nelze.
161. Ústavní soud nakonec nepovažoval za ústavněprávně relevantní ani poukaz na to, že v případě novely provedené zákonem č. 423/2003 Sb. zvolil zákonodárce jiný způsob řešení časového střetu právních norem, když ve vztahu ke starým smlouvám ponechal výši státní podpory nezměněnou. Zákonodárce se samozřejmě mohl rozhodnout i pro jiné řešení, pokud by toto řešení nebylo v rozporu s ústavním pořádkem. Napadené ustanovení tak nepředstavuje nepřípustnou nepravou retroaktivitu, pročež Ústavní soud neshledal důvod pro závěr o porušení principu právní jistoty a ochrany důvěry v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.
162. Za opodstatněnou Ústavní soud nepovažoval ani námitku neodůvodněné diferenciace mezi účastníky stavebního spoření, jež spočívala v tom, že v případě smluv uzavřených do 31. prosince 2003 dojde ke snížení státní podpory o 56 %, tedy ze 4500 Kč na 2000 Kč, zatímco v případě smluv uzavřených od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2010 pouze o 33 %, tedy z 3000 Kč na 2000 Kč. O porušení zásady rovnosti by se podle Ústavního soudu jednalo pouze v případě, že by nové stanovení výše ročních záloh bylo projevem libovůle ze strany zákonodárce v rozlišování subjektů a práv (srov. nález ze dne 25. června 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01, N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.). Pokud se však zákonodárce rozhodl do budoucna sjednotit výši státní podpory pro všechny účastníky stavebního spoření, nelze případnou diferenciaci v nominálním nebo procentuálním rozsahu snížení oproti výchozí částce považovat bez dalšího za nedůvodnou nebo svévolnou. Tento nepoměr je pouze nezbytným důsledkem tohoto opatření.
163. Poslední námitka navrhovatelů ve vztahu k čl. II napadeného zákona se týkala porušení práva vlastníků stavebních spořitelen na podnikání. Podle čl. 26 odst. 1 Listiny je každému zaručeno právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž tohoto práva se lze domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ze dne 14. února 2001, N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.). Podle Ústavního soudu toto ustanovení nebrání zákonodárci přijmout takové změny, jež se dotýkají dosavadních zákonem stanovených podmínek pro podnikání v určité oblasti. Posuzovaná změna přitom nepředstavuje zásah do podstaty a smyslu tohoto práva a ani navrhovatelé v této souvislosti neuvedli žádné relevantní argumenty. Stavební spořitelny totiž musí počítat s tím, že výše státní podpory není neměnná a že v budoucnosti bude docházet k její změně, čemuž se musí v takovém případě přizpůsobit. Vzhledem k nové výši státní podpory navíc Ústavní soud nezastává názor, že by se z pohledu práva na podnikání jednalo o změnu zásadní, resp. změnu, které by bylo možné přisuzovat rdousící účinky. Zároveň dodává, že mu na tomto místě nepřísluší hodnotit obecnou námitku rizika vzniku souvisejících arbitrážních sporů ze strany dotčených zahraničních vlastníků stavebních spořitelen.

VII./e
Vlastní přezkum čl. II napadeného zákona ve spojení s § 10 odst. 4 zákona o stavebním spoření
164. Ústavní soud se v rámci přezkumu čl. II napadeného zákona zabýval i další námitkou týkající se jeho retroaktivních účinků, a to ve spojení s § 10 odst. 4 zákona o stavebním spoření. Pro úplnost je třeba uvést, že navrhovatelé tuto námitku neuplatnili ve svém původním návrhu, byla však obsažena ve vyjádření Asociace českých stavebních spořitelen, se kterým se navrhovatelé ztotožnili.
165. Zákon o stavebním spoření ve svém původním znění umožňoval, aby se částka přesahující maximální výši úspor, ze kterých se počítala výše státní podpory (tehdy 18000 Kč), bez omezení převedla do následujícího roku za účelem posuzování nároků účastníka na státní podporu. Od účinnosti novely zákona o stavebním spoření č. 423/2003 Sb. byla možnost takovéhoto převodu podmíněna tím, že účastník stavebního spoření požádal o přiznání státní podpory již v rámci smlouvy při jejím uzavření a toto prohlášení nebylo po dobu trvání smlouvy měněno. Tato podmínka se však týkala jen smluv uzavřených po 31. prosinci 2003. Až v důsledku čl. II napadeného zákona došlo do budoucna k jejímu vztažení na všechny smlouvy o stavebním spoření bez ohledu na datum, kdy byly uzavřeny.
166. I v tomto případě působí napadené ustanovení pouze s účinky nepravé retroaktivity. V případě účastníků, kteří uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2010, sice dochází ke změně právního vztahu mezi nimi a státem, tato změna se ale nijak nedotýká nároku na státní podporu, na jejíž zálohy za uplynulé roky vznikl nárok právě v důsledku převodu určité částky do následujících let, a nelze ji vztáhnout ani na převyšující částku za období do 31. prosince 2010, neboť vůči ní se ještě uplatní dosavadní právní úprava, a tedy se převede za účelem posouzení nároku účastníka na státní podporu do následujícího roku. Změna se tak dotkne pouze částky úspor za období předcházející účinnosti napadeného zákona, která by i po převodu do aktuálního roku převyšovala maximální částku úspor, z níž lze stanovit výši roční zálohy státní podpory. Tato částka tak zůstane jako součást úspor dál na účtu účastníka stavebního spoření bez možnosti převedení. Ani v tomto případě však nelze pod princip ochrany důvěry v právo podřadit případné očekávání účastníků, že z této částky bude v průběhu příštích let vyplacena státní podpora v určité výši. Ústavní soud proto ani v tomto bodu neshledal závěr o nepřípustnosti nepravé retroaktivity.

VIII.
Posouzení ústavní konformity změny zákona o daních z příjmů, kterou se stanovuje zvláštní daň ze státní podpory stavebního spoření za rok 2010 ve výši 50 %
167. Napadený zákon svým čl. III mění a doplňuje zákon o daních z příjmů tím způsobem, že stanoví novou jednorázovou daň ze státní podpory, na kterou vznikl nárok v roce 2010 a která byla poukázána stavební spořitelně po 31. prosinci 2010. Před posouzením námitek navrhovatelů považuje Ústavní soud za nezbytné vymezit obsah předmětné daně, jakož i některá obecná kritéria přezkumu ústavnosti daní.
VIII./a
Dikce napadených ustanovení
168. Ústavní soud přistoupil k posouzení námitek navrhovatelů k obsahu napadeného zákona s ohledem na důvody pro odklad vykonatelnosti nálezu, kterým se tento zákon ruší. Z tohoto důvodu připomíná, že předmětem jeho posouzení i v této části je stále tento zákon, nikoliv jednotlivá novelizovaná ustanovení zákona o daních z příjmů, vymezená v eventuálním petitu. Za účelem lepší přehlednosti přezkoumávané části napadeného zákona však Ústavní soud považuje za vhodné uvést jeho znění v podobě novelizovaných ustanovení zákona o daních z příjmů. Tam, kde se návrh týká pouze části ustanovení, je tato skutečnost dodatečně uvedena. Ustanovení zákona o daních z příjmů ve znění novelizovaném čl. III napadeného zákona zní:
㤠4
Osvobození od daně
(1) Od daně jsou osvobozeny
...
s) příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a), s výjimkou příspěvku, na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010,
...
§ 8
Příjmy z kapitálového majetku
(2) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují
...
c) příspěvek fyzickým osobám poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a), na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010.
(3) Příjmy uvedené ... v odstavci 2 písm. a) a c) ... jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Plynou-li příjmy uvedené ... v odstavci 2 písm. a) a c) ... ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně). ...“
[v § 8 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů je předmětem řízení pouze část vymezená slovy „a c)“].

㤠36
Zvláštní sazba daně
(8) Příspěvek fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření4a), na který vznikl nárok v roce 2010 a který byl poukázán stavební spořitelně po 31. prosinci 2010, podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně ve výši 50 %.“.
169. K uvedenému znění Ústavní soud dodává, že čl. III bod 1 napadeného zákona nestanovil jen nové znění § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů, nýbrž ním došlo ke zrušení původního znění tohoto ustanovení, podle něhož byly od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny „úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona.“. Tyto úroky jsou tak od 1. ledna 2011 zdaňovány jako příjem z kapitálového majetku.

VIII./b
Základní východiska pro posouzení ústavnosti daně
170. Ústavní soud se ve své dosavadní judikatuře opakovaně vyjádřil ke kritériím přezkumu ústavnosti daní. Ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny obsahuje ústavní zmocnění Parlamentu ke stanovení daní a poplatků, zároveň však ústavně aprobuje omezení vlastnického práva, k němuž v souvislosti s jejich stanovením, vyměřením a výběrem dochází (srov. nález ze dne 1. června 2005 sp. zn. IV. ÚS 29/05, N 113/37 SbNU 463). Daň je totiž ukládána ve veřejném zájmu, kterým je získání příjmů státního rozpočtu za účely spojenými s naplňováním funkcí státu (nález ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08, N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb., body 40 a 41).
171. Při posouzení omezení základního práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny za účelem stanovení daně posuzuje Ústavní soud v první řadě to, zda k tomuto omezení dochází na základě zákona a v jeho mezích (srov. nález ze dne 11. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 3/95, N 59/4 SbNU 91, 265/1995 Sb.; nález ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. ÚS 63/04, N 61/36 SbNU 663, 210/2005 Sb.). Dále musí daňová povinnost obstát z hlediska testu vyloučení extrémní disproporcionality, tedy zásah do vlastnického práva nesmí vést k takové zásadní změně majetkových poměrů dotčeného subjektu, že by došlo ke „zmaření samé podstaty majetku“, tj. ke „zničení majetkové základny“ poplatníka (srov. nález ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02, N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), resp. že by „hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivcem vůči státu nabyla škrtícího (rdousícího) působení“ (nález ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03, N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.). Rovněž nesmí být v rozporu s ústavním principem rovnosti, a to jak neakcesorické, plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv podle čl. 1 odst. 1 Listiny, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny (srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/03 a sp. zn. Pl. ÚS 29/08, bod 43, dále nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky sp. zn. Pl. ÚS 22/92 - všechny viz výše).
172. Pro stanovení daňové povinnosti se uplatní i požadavky vyplývající ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, jež se obecně vztahují na tvorbu právních předpisů. Jedná se především o požadavek určitosti, princip právní jistoty a zákaz retroaktivity (k jeho obsahu viz část VII./b nálezu).
173. Pro bližší vymezení ústavních kritérií pro stanovení daně Ústavní soud odkazuje na výše citované nálezy, zejména nálezy sp. zn. Pl. ÚS 7/03 a sp. zn. Pl. ÚS 29/08, přičemž dál se bude zabývat pouze vlastním přezkumem napadené daňové povinnosti.

VIII./c
Konstrukce napadené daně
174. Ustanovení § 8 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů, ve znění napadeného zákona, stanoví jednorázovou daňovou povinnost fyzickým osobám, jejímž předmětem je státní podpora, na kterou vznikl nárok v roce 2010 a která byla poukázána stavební spořitelně po 31. prosinci 2010. Z hlediska vymezení předmětu daně je třeba uvést, že pojem „příspěvek fyzickým osobám ..., na který vznikl nárok v roce 2010“ označuje s ohledem na dobu vzniku nároku státní podporu za uvedený kalendářní rok.
175. Daňová povinnost se na tuto státní podporu vztahuje pouze v případě, že k jejímu poukázání stavební spořitelně došlo po 31. prosinci 2010. Tato podmínka je významná z toho hlediska, že v případě účastníků, kteří uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2003 a ukončili stavební spoření v prvním pololetí kalendářního roku 2010, došlo k poukázání záloh státní podpory stavební spořitelně ještě v roce 2010 (srov. bod 151). Tato skutečnost vyplývá nejen z příslušných lhůt pro uplatnění a poskytnutí záloh státní podpory, nýbrž s ní koresponduje, jak zjistil Ústavní soud z veřejně přístupných základních ukazatelů vývoje stavebního spoření za jednotlivé kvartály roku 2010 (podle internetové stránky Ministerstva financí, www.mfcr.cz), i nárůst reálně vyplacené státní podpory mezi 3. a 4. kvartálem roku 2010 o přibližně 0,5 mld. Kč. Státní podpora poukázaná stavební spořitelně v tomto období tak není předmětem daně.
176. Daň je vybírána srážkou podle zvláštní sazby ve výši 50 %, přičemž plátcem daně je Ministerstvo financí jako poskytovatel státní podpory. Ke srážce daně dochází současně s poukázáním záloh státní podpory za rok 2010, v důsledku čehož ji stavební spořitelny obdrží již ve výši po zdanění. Zvláštností této konstrukce způsobu placení daně je to, že ke sražení daně dojde bez ohledu na to, kdy a zda se poukázaná státní podpora skutečně stane příjmem účastníka. K tomu totiž dochází až vyplacením státní podpory (nikoliv připsáním na účet) ze strany stavební spořitelny. Pokud by přitom mezitím zaniklo právo účastníka na státní podporu evidovanou na jeho účtu, byla by stavební spořitelna povinna tuto částku vrátit právě ve výši, v jaké jí byla ze strany Ministerstva financí poukázána, tedy ve výši po sražení daně.
177. Ústavní soud nakonec poznamenává, že podle § 4 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. prosince 2010, byla státní podpora jako příspěvek ze státního rozpočtu podle zvláštního zákona osvobozena od daně. Napadeným zákonem sice nedošlo ke změně tohoto ustanovení, novým zněním § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů však bylo osvobození státní podpory výslovně stanoveno s tím, že se ale nevztahuje na státní podporu, na kterou vznikl nárok v roce 2010 a která byla poukázána stavební spořitelně po 31. prosinci 2010. Výčet příjmů, jež jsou osvobozeny od daně, tak byl upraven s ohledem na novou mimořádnou daň.

VIII./d
Vlastní přezkum daňové povinnosti
178. Napadeným zákonem nedochází přímo ke snížení výše záloh státní podpory za rok 2010, protože ta zůstává formálně dál zachována ve stejné výši. Pokud by se zákonodárce rozhodl pro její přímě snížení, mohl postupovat buď změnou výše státní podpory se zpětným stanovením účinnosti pro rok 2010, což by nepochybně bylo v rozporu se zákazem pravé retroaktivity, nebo přistoupit k dodatečné změně obsahu již vzniklého nároku v případě těch účastníků stavebního spoření, kteří mají nárok na státní podporu za rok 2010, tato jim však zatím nebyla poukázána. Zákonodárce nezvolil ani jednu z uvedených přímých možností, nýbrž stanovil ze státní podpory za rok 2010 mimořádnou srážkovou daň pro ty účastníky, jimž ještě nebyla poukázána ze strany stavební spořitelny. Tím dosáhl stejného účinku, k jakému by vedlo dodatečné snížení trvajících nároků na předmětnou státní podporu.
179. Ústavní soud na tomto místě nijak nezpochybňuje, že i příjmy poskytované ze státního rozpočtu nebo jiných veřejných rozpočtů mohou být předmětem daňové povinnosti. S tím nakonec počítá i zákon o daních z příjmů, který řadu těchto příjmů osvobozuje od daně [srov. např. § 4 odst. 1 písm. i) nebo t) citovaného zákona, v platném znění]. Účel zdanění se však v takovémto případě odlišuje od zdanění jiných příjmů, neboť nevede k posílení příjmové části státního rozpočtu. Ve své podstatě se jedná o nepřímou formu snížení jeho výdajů, resp. stanovení jejich výše, neboť jeho prostřednictvím zůstává část výdaje dále ve státním rozpočtu nebo se do něj vrací. Takováto forma tak má svůj význam především tehdy, je-li s ní spojen i nějaký jiný účel (např. vyjádření rovnosti postavení státu a jiných subjektů v určitých právních vztazích). K jejímu využití by přitom mělo docházet v kontextu celkového vymezení určitého plnění ze státního rozpočtu, aby její výsledná výše odrážela účel sledovaný jejím poskytováním. Je-li totiž příspěvek ze státního rozpočtu poskytován za určitým účelem, měla by být výše daně z tohoto příspěvku stanovena v kontextu se stanovením výše tohoto příspěvku, neboť jinak by tento příspěvek nemusel plnit předpokládaný účel.
180. Aniž by Ústavní soud jakkoliv posuzoval výši státní podpory, lze předpokládat, že zákonodárce ji původně určil v přesvědčení o její vhodnosti pro dosažení sledovaného účelu, a to za současného zvážení její únosnosti z hlediska možností státního rozpočtu. Součástí určení této výše přitom bylo i osvobození státní podpory od daně z příjmů fyzických osob. Ústavní soud nezastává názor, že by snížení části státní podpory a její následné zdanění bylo možné obecně považovat za opatření identická, a je si vědom široké míry uvážení, kterou zákonodárce disponuje při stanovení daňové povinnosti. V posuzované věci ale došlo napadeným zákonem ke stanovení jednorázové srážkové daně z příspěvku ze státního rozpočtu, na jehož připsání na účet v konkrétní výši již sice vznikl nárok, samotný se však ještě nestal příjmem účastníka. Takto vymezená daňová povinnost se od dodatečného snížení nároku na státní podporu s účinky do budoucna, tedy druhé výše zmiňované alternativy, liší pouze svým označením a sama představuje přímé snížení již vzniklého nároku na státní podporu. Forma daně vybírané srážkou, kterou provede přímo Ministerstvo financí při poukázání státní podpory bez toho, aby bylo postaveno najisto, zda předmětný příjem určitému účastníkovi vůbec vznikne, tento závěr už jen potvrzuje. Z výše uvedených důvodů má tedy Ústavní soud za to, že stanovením této daňové povinnosti došlo ke změně právního vztahu mezi státem a účastníkem stavebního spoření, jehož součástí byl i nárok účastníka na vyplacení státní podpory za rok 2010. Tento právní vztah tak nelze hodnotit jako nezávislý a nesouvisející s případným právním vztahem vyplývajícím z povinnosti platit daň ze státní podpory, nýbrž na oba je nezbytné nahlížet jako na soubor práv a povinností tvořících jeden celek.
181. Právní závěr, že předmětnou daň je třeba v rámci přezkumu ústavnosti považovat nikoliv za daň, nýbrž za změnu právního nároku, se promítá do ústavních kritérií pro její posouzení. Slouží-li určité ústavní principy a základní práva k ochraně jednotlivce před zásahem ze strany veřejné moci, nemůže míra této ochrany být v jednom ze dvou srovnatelných případů nižší jen z toho důvodu, že zákonodárce použil pro stejnou regulaci odlišné označení. V daném případě tak nelze obsah daňové povinnosti ve vztahu k budoucímu příjmu spočívajícímu v předmětné státní podpoře posuzovat prizmatem aprobovaného zásahu do vlastnického práva. Naopak je nezbytné vypořádat se s otázkou změny již vzniklého právního nároku účastníků stavebního spoření na státní podporu za rok 2010, a to z hlediska principu právní jistoty.
182. Napadený zákon nabyl účinnosti v době, kdy dotčení účastníci stavebního spoření již měli individualizovaný právní nárok na státní podporu za rok 2010, neboť v průběhu tohoto roku splnili všechny zákonem stanovené podmínky pro jeho vznik. Není přitom rozhodující, že v tomto okamžiku ještě nedošlo k poukázání této částky ze strany státu nebo k jejímu vyplacení ze strany stavební spořitelny. Poté, co účastník splnil podmínky pro vznik nároku na státní podporu za určitý kalendářní rok, mohl legitimně očekávat, že právě ze strany státu nedojde dodatečně k jejich změně, resp. ke změně samotného nároku. Jedná se přitom o očekávání, jemuž náleží ochrana jak z hlediska principu právní jistoty a ochrany důvěry v právo, resp. ochrany nabytých práv podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, tak s ohledem na majetkovou povahu nároku podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu. Toto ustanovení se totiž nevztahuje jen na již nabytý (existující) majetek, nýbrž poskytuje též ochranu legitimnímu očekávání nabytí takovéhoto majetku (srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 2/02 a sp. zn. Pl. ÚS 9/07 - oba viz výše).
183. Ústavnímu soudu proto nezbylo než posoudit, zda dodatečné snížení výše nároku na státní podporu ve stanoveném rozsahu za účelem snížení výdajů státního rozpočtu obstojí s ohledem na legitimní očekávání účastníků stavebního spoření, kteří splnili zákonem stanovené podmínky pro jeho vznik. Takto vymezenou důvěru v právo neboli legitimní očekávání na straně účastníků přitom považuje za ekvivalentní té, jež je určující i pro posouzení přípustnosti retroaktivních účinků právní normy. To znamená, že připuštění zásahu do této důvěry lze akceptovat pouze výjimečně, a to z důvodů, jež byly výše formulovány jako odůvodňující výjimku ze zásady zákazu pravé retroaktivity (bod 146). Poněvadž však Ústavní soud v dané věci žádný takovýto případ neshledal, dospěl k závěru, že daň stanovená některými ustanoveními zákona o daních z příjmů, jež byla doplněna na základě čl. III napadeného zákona, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy, čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu.
184. S ohledem na uvedený závěr o nepřípustnosti dodatečného snížení nároku na státní podporu se Ústavní soud již nezabýval námitkou svévole při stanovení sazby daně, ani nerovnosti v rámci skupiny těch účastníků stavebního spoření, kteří uzavřeli smlouvu do 31. prosince 2003 (bod 24 a 151).

IX.  Formulace výrokové části nálezu a odklad vykonatelnosti
185. Ústavní soud připomíná, že napadený zákon byl přijat způsobem, jenž je v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 5 a čl. 6 Ústavy a čl. 22 Listiny, a je tedy důvodem pro jeho zrušení. Zároveň ale shledal existenci důvodu pro odklad vykonatelnosti tohoto nálezu do 31. prosince 2011. Poněvadž by ale takovýto odklad vedl k tomu, že by napadený zákon byl dál aplikovatelný a současně navrhovatelé namítali i jeho obsahový nesoulad s ústavním pořádkem, přistoupil Ústavní soud i k posouzení jejich věcných námitek. V rámci tohoto přezkumu přitom shledal nad rámec uvedeného derogačního důvodu rovněž rozpor podstatné části čl. III napadeného zákona s principem právní jistoty a ochrany důvěry v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a současně legitimním očekáváním účastníků stavebního spoření ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu. Tato skutečnost i s ohledem na obsah tohoto ustanovení napadeného zákona vylučuje, aby se ve vztahu k němu odklad vykonatelnosti uplatnil. Poněvadž k předmětným srážkám daně dochází právě v tomto období, zvažoval Ústavní soud možnost zrušit v této části napadený zákon již ke dni jeho účinnosti. K takovémuto kroku ale nepřistoupil, neboť případné vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů až poté, co došlo ke sražení daně ve smyslu napadeného zákona, by vzhledem k legitimnímu očekávání dotčených účastníků stavebního spoření nemohlo mít vliv na možnost uplatnění jejich nároku na vyplacení státní podpory za rok 2010 v jeho plné výši. Jejich nárok nebyl napadeným zákonem dotčen. Ústavní soud tedy přistoupil ke zrušení této části napadeného zákona ke dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
186. Takto stanovená vykonatelnost se ale neuplatní ve vztahu k bodu 1 čl. III napadeného zákona v tom rozsahu, kterým zrušil § 4 odst. 1 písm. s) zákona o daních z příjmů, v dosavadním znění. Podle tohoto ustanovení se osvobození od daně vztahovalo i na „úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona.“. Vzhledem k tomu, že derogační důvody ve vztahu k čl. III se týkaly jen těch jeho bodů, jež doplňovaly zákon o daních z příjmů o právní úpravu daně ze státní podpory za rok 2010, a nikoliv nesouvisejícího zrušení osvobození předmětných úroků od daně z příjmů fyzických osob, rozhodl Ústavní soud tak, že toto ustanovení v této části zrušil až dnem 31. prosince 2011, tedy stejným dnem jako ostatní ustanovení napadeného zákona, při nichž byl derogační důvod shledán pouze ve vztahu k legislativní proceduře.
187. Ze všech těchto důvodů proto rozhodl Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku nálezu.

Předseda Ústavního soudu:  JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka a Dagmar Lastovecká.
*) pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, nález č. 13, str. 87, vyhlášen pod č. 63/1997 Sb.