Bezpečnost pri praci a ochrana zdraví

309/2006 Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP v pracovněprávních vztazích o BOZ při službě mimo pracovněprávní vztahy

(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
Ze dne 23.05.2006 Částka 96/2006 Platnost od 22.06.2006 Účinnost od 01.01.2007
Obsah
ČÁST PRVNÍ - DALŠÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH(§ 1 - § 11)
ČÁST DRUHÁ - ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY(§12 - §13)
ČÁST TŘETÍ - DALŠÍ ÚKOLY ZADAVATELE STAVBY, JEJÍHO ZHOTOVITELE, POPŘÍPADĚ FYZICKÉ OSOBY, KTERÁ SE PODÍLÍ NA ZHOTOVENÍ STAVBY, 
             A  KOORDINÁTORA BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI(§ 14 - § 18)
Přechodná ustanovení

309 ZÁKON ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění 
bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany 
zdraví při práci)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ   DALŠÍ POŽADAVKY BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH

HLAVA I
POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ, VÝROBNÍ A PRACOVNÍ PROSTŘEDKY A ZAŘÍZENÍ, ORGANIZACI PRÁCE A PRACOVNÍ POSTUPY A BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY
§ 1  Úvodní ustanovení
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1), upravuje v návaznosti na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy podle § 3 zákoníku práce.

§ 2  Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby
   a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané,
   b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou,
   c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,
   d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné,
   e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění,
   f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.
(2) Bližší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 3 Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi
(1) Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno.
(2) Zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou
  a) udržování pořádku a čistoty na staveništi,
  b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace,
  c) umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení,
  d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem,
  e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny,
  f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví,
  g) splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi,
  h) určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů,
  i) splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů,
  j) uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů,
  k) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací,
  l) předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi,
  m) zajištění spolupráce s jinými osobami,
  n) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti,
  o) vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno,
  p) přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví,
  q) dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a bližší vymezení prací a činností vystavujících zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 4  Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení
 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být
   a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,
   b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek,
   c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.
 (2) Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5 Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
 (1) Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci
   a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami2); v případech stanovených zvláštními právními předpisy3) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena,
   b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály,
   c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení,
   d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích,
   e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak,
   f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.
(2) Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 6 Bezpečnostní značky, značení a signály
(1) Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.
(2) Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II  PŘEDCHÁZENÍ OHROŽENÍ ŽIVOTA A ZDRAVÍ
§ 7 Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma
(1) Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.
(2) Při práci s vědomým záměrem vykonávat činnosti spojené s vystavením (dále jen "expozice") biologickým činitelům skupin druhé až čtvrté uvedeným ve zvláštním právním předpisu4) nebo překročí-li výsledky měření rizikových faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu. Nelze-li výskyt biologických činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro zaměstnance, je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 104 zákoníku práce. Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Není-li možné ochranu zdraví zaměstnance zajistit opatřeními podle odstavce 1, popřípadě opatřeními podle zvláštního právního předpisu, je zaměstnavatel povinen zdroj rizikového faktoru vyřadit z provozu, a není-li to možné, práci zastavit.
(3) Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.
(4) O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem, nebo zde konají práce uvedené v odstavci 3, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem5). Evidence obsahuje
  a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a datum narození,
  b) název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení,
  c) charakteristiku vykonávané práce, 
  d) účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu,
  e) počet odpracovaných směn,
  f) výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových faktorů,
  g) záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.
(5) V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto účely zaměstnavatel vyhradí zvláštní prostory. Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.
(6) V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.
(7) Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance stanoví prováděcí právní předpis.

§ 8 Zákaz výkonu některých prací
(1) Zakázány jsou práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem a polychlorovanými 
    bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1 % 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu 
    a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li 
    o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a 
    přípravky, a práce při zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní látka při zpracování jiné látky nebo přípravku.
(2) Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, 
    odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací 
    práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí.
(3) Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm3 
    obsahujících azbest, jsou zakázány.

HLAVA III  ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST
§ 9 Odborná způsobilost
(1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance (dále jen "zajišťování úkolů v prevenci rizik") s ohledem na
  a) nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele,
  b) základní znalosti a dovednosti zaměstnanců,
  c) počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci.
(2) Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu6). Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit je jinou odborně způsobilou osobou. Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba jsou odborně způsobilými osobami.
(3) Zaměstnává-li zaměstnavatel
  a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
  b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
  c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
(4) Zaměstnavatel je povinen
  a) poskytnout odborně způsobilé osobě k zajišťování úkolů v prevenci rizik zejména potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu její činnosti, zvláště ve vztahu k zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou7), mladistvým zaměstnancům8), těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, nebo zaměstnankyním-matkám dítěte do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnancům agentury práce9) dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli,
  b) zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob,
  c) poskytnout odborně způsobilé osobě dokumentaci a informace
  1. o všech skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají nebo by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození jejich zdraví,
  2. podané zaměstnancům jiného zaměstnavatele, které obdrželi před zahájením práce na pracovištích zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(5) Při zajišťování úkolů v prevenci rizik postupuje odborně způsobilá osoba v součinnosti s odborně způsobilými fyzickými osobami vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů10), s odborovou organizací a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci11).
(6) Zaměstnavatel je povinen poskytnout odborně způsobilé osobě písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání a potřebnou součinnost
  a) při předcházení ohrožení života a zdraví12) s ohledem na povahu rizika na jeho pracovištích,
  b) k přijetí ochranných opatření, jde-li o práce se zvýšeným ohrožením zdraví zaměstnanců,
  c) při výběru a volbě ochranných zařízení.
(7) Plní-li na jednom pracovišti úkoly v prevenci rizik více než 2 odborně způsobilé osoby, zaměstnavatel určí, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti.

§ 10
(1) Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je
a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou13),
b) odborná praxe v délce alespoň 3 let nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a
c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (§ 20).
(2) Zkouška z odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
(3) Při uznávání odborné kvalifikace, kterou fyzická osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Uznávacím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území České republiky fyzickou osobou, která je oprávněna vykonávat obdobnou činnost v členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, Ministerstvo práce a sociálních věcí její odbornou kvalifikaci ověří15).

§ 10a
Dokladem o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti je osvědčení. Osvědčení se vydává na dobu 5 let.

§ 11
Zvláštní odborná způsobilost
(1) Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.
(2) Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je
a) zdravotní způsobilost podle zvláštního právního předpisu,
b) dosažení věku stanoveného zvláštním právním předpisem; tento věk však nesmí být nižší než 18 let,
c) odborné vzdělání stanovené prováděcím právním předpisem,
d) odborná praxe v délce a v oboru stanoveném prováděcím právním předpisem,
e) splnění požadavků podle odstavce 3 určených osobou, která uvádí na trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem17),
f) doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti (§ 20).
(3) Zvlášť odborně způsobilý zaměstnanec musí dokončit zaškolení nebo zácvik, v němž působil pod dohledem osoby uvedené v odstavci 2 písm. e), popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob, obsah a doba zaškolení nebo zácviku určen osobou uvedenou v odstavci 2 písm. e), určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy.
(4) Zkouška ze zvláštní odborné způsobilosti se skládá opakovaně každých 5 let.
(5) Ustanovení § 10 odst. 3 platí obdobně.

ČÁST DRUHÁ
ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
§ 12
Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o
a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou18) a sám též pracuje,
b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu19),
c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b),
d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí,
se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

§ 13
Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12.

ČÁST TŘETÍ
DALŠÍ ÚKOLY ZADAVATELE STAVBY, JEJÍHO ZHOTOVITELE, POPŘÍPADĚ FYZICKÉ OSOBY, KTERÁ SE PODÍLÍ NA ZHOTOVENÍ STAVBY, A KOORDINÁTORA BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI
§ 14
(1) Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "koordinátor") s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.
(2) Koordinátorem je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§ 10). Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby20).
(3) Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.
(4) Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě jiné osoby k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby.
(5) Koordinátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti s činností dozvěděl a které nelze sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(6) Při přípravě a realizaci staveb
a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1,
b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního právního předpisu21), nebo
c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu22),
se koordinátor podle odstavce 1 neurčuje.

§ 15
(1) V případech, kdy při realizaci stavby
a) celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu,
je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště23) nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání. Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě.
(2) Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, stejně jako v případech podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán") podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

§ 16
Zhotovitel stavby je povinen
a) nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil,
b) poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

§ 17
(1) Jiná fyzická osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a která nezaměstnává zaměstnance (dále jen "jiná osoba"), je povinna poskytnout zhotoviteli stavby a koordinátorovi potřebnou součinnost a postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce stanovených zhotovitelem stavby. Jiná osoba informuje zhotovitele stavby nejpozději do 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, a není-li to ze závažných důvodů možné, bez zbytečného odkladu o všech okolnostech, které by mohly při její činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele.
(2) Jiná osoba
a) je povinna
1. dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi a přihlížet k podnětům koordinátora,
2. používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky24), technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem25),
b) nesmí vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.
(3) Odstavec 2 se vztahuje i na zhotovitele stavby, který osobně na staveništi pracuje.

§ 18
(1) Koordinátor je při přípravě stavby povinen
a) v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci,
b) bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti,
c) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen
a) bez zbytečného odkladu
1. informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
2. upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření,
3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy,
b) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
Tímto zákonem nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu26), zvláštní požadavky na pracoviště27), na uvedení výrobků na trh a do provozu17), na činnosti související s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření28), na požární ochranu27) a na činnosti související s prevencí závažných havárií, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy29).

§ 20
(1) O udělení, pozastavení, změně, zrušení nebo prodloužení akreditace fyzické nebo právnické osoby k provádění zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „akreditace“) rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Akreditace vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Akreditace se uděluje na dobu 3 let. Tato doba bude na žádost držitele akreditace nebo oprávnění prodloužena o 10 let, jestliže držitel akreditace nebo oprávnění prokazatelně zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona v uvedené době soustavně prováděl. Držitel akreditace nebo oprávnění podá žádost o prodloužení nejméně 60 dní před uplynutím platnosti akreditace nebo oprávnění.
(2) Součástí žádosti o udělení nebo změnu akreditace je písemná dokumentace o způsobu a provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti.
(3) Jsou-li splněny podmínky pro udělení akreditace, je na udělení akreditace právní nárok.
(4) Zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle tohoto zákona může provádět i fyzická nebo právnická osoba usazená v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, pokud akreditace nebo jiné oprávnění z tohoto státu k provádění obdobných zkoušek zaručuje úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení. O oprávnění těchto osob rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí podle odstavce 1.
(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí může kontrolovat30) dodržování podmínek, na základě kterých byly akreditace podle odstavce 1 nebo oprávnění podle odstavce 4 uděleny.
(6) Udělení, změna nebo prodloužení akreditace a prodloužení oprávnění podle odstavce 1 a udělení oprávnění podle odstavce 4 podléhá správnímu poplatku. Žadatel přiloží ke své žádosti o udělení, změnu nebo prodloužení akreditace a prodloužení oprávnění nebo o udělení oprávnění doklad o zaplacení tohoto správního poplatku.
(7) Náklady spojené s provedením zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti a s vydáním dokladu podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo § 11 odst. 2 písm. f) stanovené držitelem akreditace uhradí uchazeč o vykonání zkoušky držiteli akreditace nejpozději 7 kalendářních dnů před konáním zkoušky.

§ 21
Vláda
a) vydá nařízení k provedení § 2 odst. 2, § 3 odst. 3, § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 7, § 15 a § 18 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b),
b) stanoví nařízením
1. která technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž a opravy nebo kontrolu vyžadující zvláštní odbornou způsobilost,
2. věk zaměstnance pro zvláštní odbornou způsobilost, má-li být vyšší než 18 let,
3. stupeň, popřípadě obor odborného vzdělání pro zvláštní odbornou způsobilost a délku a obor odborné praxe,
4. podmínky pro udělení, pozastavení, změnu nebo zrušení akreditace fyzické nebo právnické osoby pro provádění zkoušek odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti,
5. zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti,
6. obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti, jejich organizaci, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu těchto zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání uvedených zkoušek,
7. vedení dokumentace držitelem akreditace o vykonaných zkouškách odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti.

HLAVA II PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 22
(1) Tímto zákonem se řídí také pracovněprávní vztahy týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.
(2) Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) U staveb, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(4) Tímto zákonem se řídí právní vztahy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007.

§ 23
Do vydání prováděcích právních předpisů k provedení § 2 odst. 2, § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2 a § 7 odst. 7 se postupuje podle
a) nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
d) nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat,
e) nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru,
f) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,
g) nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
h) nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.,
i) nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení vlády č. 441/2004 Sb.

§ 24 Účinnost   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. LXIII
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 365/2011 Sb. Čl. XVIII
Odborná způsobilost fyzické osoby k plnění úkolů v prevenci rizik a odborná způsobilost fyzické osoby k činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, která byla získána do 30. června 2008 podle zákona č. 309/2006 Sb. na dobu neurčitou, se považuje za splněnou nejdéle do 1. ledna 2014.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 225/2012 Sb. Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o udělení akreditace, změnu akreditace, prodloužení akreditace, prodloužení oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti a udělení oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti zahájená a pravomocně neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zaorálek v. r.  Klaus v. r.   Paroubek v. r.

1) Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
 Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci, ve znění směrnic 95/63/ES a 2001/45/ES (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny, spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Rady 98/24/EHS ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS). 
 Směrnice Rady 80/1107/EHS ze dne 27. listopadu 1980 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci.
 Směrnice Rady 83/477/EHS ze dne 19. září 1983 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 8 směrnice 80/1107/EHS), ve znění směrnice 91/382/ES, směrnice 98/24/ES a směrnice 2003/18/ES.
2) § 89 zákoníku práce.
3) Například § 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb.
4) § 41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
5) § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 356/2003 Sb.
6) § 3 zákoníku práce.
7) § 40 zákoníku práce.
8) § 343 odst. 2 zákoníku práce.
9) § 2 odst. 5 zákoníku práce.
10) Například § 83a odst. 1 písm. g), h) a i) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., § 5 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., § 17 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., § 9 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.
11) § 15 a 108 zákoníku práce.
12) § 102 zákoníku práce.
13) § 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
14) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 36b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
17) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 10 zákoníku práce.
19) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
20) § 160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
21) § 160 odst. 3 stavebního zákona.
22) § 103 stavebního zákona.
23) § 2 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
24) § 104 zákoníku práce.
25) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.
26) Například stavební zákon, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
27) Zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií).
30) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
31) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

601/2006 Vyhláška, kterou se zrušuje vyhl. ČÚBP a ČBÚ 324/1990 o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích a novel

Ze dne 13.12.2006 Částka 189/2006 Platnost od 28.12.2006 Účinnost od 01.01.2007
601 VYHLÁŠKA ze dne 13. prosince 2006, kterou se zrušuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti 
práce a technických zařízení při stavebních pracích, ve znění vyhlášky č. 363/2005 Sb., a vyhláška č. 363/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu 
bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 9 a 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, 
ve znění zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb.,  zákona č. 47/1994 Sb.,  zákona č. 272/1996 Sb.,  zákona č. 587/2004  Sb.  
a zákona č. 267/2006 Sb., a Český báňský úřad podle § 6 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, stanoví:

§ 1  Zrušuje se:
  1. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.
  2. Vyhláška č. 363/2005 Sb., kterou se mění  vyhláška  Českého úřadu bezpečnosti práce a  Českého báňského úřadu  č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a 
     technických zařízení při stavebních pracích.
§ 2  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

Ministr práce a sociálních věcí:   RNDr. Nečas v. r.               Předseda Českého báňského úřadu:   prof. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r.

362/2005 NV o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Ze dne 17.08.2005 Částka 125/2005 Platnost od 19.09.2005 Účinnost od 04.10.2005

362  NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 17. srpna 2005
  o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
  Vláda nařizuje podle § 134a odst. 2 a podle § 134e odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:

§ 1
  Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství 1) a upravuje způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci na pracovištích, na nichž jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky nebo pádu do volné hloubky (dále jen "práce ve výškách a nad volnou hloubkou"), a bližší požadavky na bezpečný provoz a používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou.
§ 2
(1) Toto nařízení se nevztahuje na práce ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané při
   a) hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na pracovištích podléhajících vrchnímu dozoru podle zvláštního právního předpisu2),
   b) provozování námořních plavidel podle zvláštního právního předpisu3),
   c) provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému4),
d) přípravě a výcviku složek integrovaného záchranného systému4) k provádění záchranných a likvidačních prací.
(2) Tímto nařízením nejsou dotčeny jiné požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovené zvláštními právními předpisy5).
§ 3
(1) Zaměstnavatel přijímá technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení (dále jen "ochrana proti pádu") a zajistí jejich provádění
   a) na pracovištích a přístupových komunikacích nacházejících se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením,
   b) na všech ostatních pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.
(2) Ochranu proti pádu zajišťuje zaměstnavatel přednostně pomocí prostředků kolektivní ochrany, kterými jsou zejména technické konstrukce, například ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, záchytná lešení, ohrazení nebo sítě a dočasné stavební konstrukce, například lešení nebo pracovní plošiny.
(3) Prostředky osobní ochrany, kterými jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu, se použijí v případě, kdy povaha práce vylučuje použití prostředků kolektivní ochrany nebo není-li použití prostředků kolektivní ochrany s ohledem na povahu, předpokládaný rozsah a dobu trvání práce a počet dotčených zaměstnanců účelné nebo s ohledem na bezpečnost zaměstnance dostatečné.
(4) Ochranu proti pádu není nutné provádět
   a) na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny nepřesahuje 10 stupňů, pokud pracoviště, popřípadě přístupová komunikace, jsou vymezeny vhodnou ochranou proti pádu, například zábranou6) umístěnou ve vzdálenosti nejméně 1,5 m od okraje, na němž hrozí nebezpečí pádu (dále jen "volný okraj"),
   b) podél volných okrajů otvorů, jejichž půdorysné rozměry alespoň v jednom směru nepřesahují 0,25 m,
   c) pokud úroveň terénu nebo podlahy pracoviště uvnitř objektu leží nejméně 0,6 m pod korunou vyzdívané zdi.
(5) Zaměstnavatel zajistí, aby otvory v podlaze a terénní prohlubně, jejichž půdorysné rozměry ve všech směrech přesahují 0,25 m, byly bezprostředně po jejich vzniku zakryty poklopy o odpovídající únosnosti zajištěnými proti posunutí nebo aby volné okraje otvorů byly zajištěny technickým prostředkem ochrany proti pádu, například zábradlím nebo ohrazením. Zajištěny proti vypadnutí osob nemusí být otvory ve stěnách, jejichž dolní okraj je výše než 1,1 m nad podlahou, a otvory ve stěnách o šířce menší než 0,3 m a výšce menší než 0,75 m.
(6) Zaměstnavatel zajistí, aby na všech plochách, které nezaručují, že jsou při zatížení osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu bezpečné proti prolomení, případně na nichž toto zatížení není vhodně rozloženo technickou konstrukcí (pracovní, popř. přístupová podlaha apod.), bylo provedeno zajištění proti propadnutí. Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu není dovoleno používat nestabilní předměty a předměty určené k jinému použití (vědra, sudy, židle, stoly apod.).
(7) Práce ve výškách nesmí být prováděna, jestliže nepříznivá povětrnostní situace, s ohledem na použitou ochranu proti pádu, může ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců.
(8) Při práci ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanec vykonávající práci uvedenou ve větě první musí být poučen o povinnosti přerušit práci, pokud v ní nemůže pokračovat bezpečným způsobem, a o přerušení práce musí neprodleně informovat vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele.
§ 4
  Další požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, a na bezpečný provoz a používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení.
§ 5    Účinnost
  Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.

Předseda vlády: Ing. Paroubek v. r.   Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:  Ing. Škromach v. r.

Příloha k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
DALŠÍ POŽADAVKY NA ZPŮSOB ORGANIZACE PRÁCE A PRACOVNÍCH POSTUPŮ, KTERÉ JE ZAMĚSTNAVATEL POVINEN ZAJISTIT PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU, A NA BEZPEČNÝ PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÝCH ZAMĚSTNANCŮM PRO PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU
I. Zajištění proti pádu technickou konstrukcí
1. Způsob zajištění a rozměry technických konstrukcí (dále jen „konstrukce") musejí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládanému namáhání a musí umožňovat bezpečný průchod. Výběr vhodných přístupů na pracoviště ve výšce musí odpovídat četnosti použití, požadované výšce místa práce a době jejího trvání. Zvolené řešení musí umožňovat evakuaci v případě hrozícího nebezpečí. Pohyb na pracovních podlahách a dalších plochách ve výšce a přístupy k nim nesmí vytvářet žádná další rizika pádu.
2. V závislosti na způsobu zajištění a typu konstrukce musí být přijata odpovídající opatření ke snížení rizik spojených s jejím používáním. Volné okraje musí být zajištěny osazením konstrukce ochrany proti pádu vhodně uspořádané, dostatečně vysoké a pevné k zabránění nebo zachycení pádu z výšky. Při použití záchytných konstrukcí je nutno dbát na zamezení úrazů zaměstnanců při jejich zachycení. Konstrukce ochrany proti pádu může být přerušena pouze v místech žebříkových nebo schodišťových přístupů.
3. Požadavky na uspořádání, montáž, demontáž, zajištění stability a únosnosti, na používání a kontrolu konstrukce jsou obsaženy v průvodní, popřípadě provozní dokumentaci7).
4. Zábradlí se skládá alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem) a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky. Za dostatečnou se považuje výška horní tyče (madla) nejméně 1,1 m nad podlahou, nestanoví-li zvláštní právní předpisy j inak8).
5. Jestliže provedení určité pracovní operace vyžaduje dočasné odstranění konstrukce ochrany proti pádu, musí být po dobu provádění této operace přijata účinná náhradní bezpečnostní opatření. Práce ve výškách a nad volnou hloubkou nesmí být zahájena, dokud nejsou tato opatření provedena. Bezprostředně po dočasném přerušení nebo ukončení příslušné pracovní operace se odstraněná konstrukce ochrany proti pádu opět osadí.

II. Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky
1. Zaměstnavatel zajistí, aby zvolené osobní ochranné pracovní prostředky odpovídaly povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům a povětrnostní situaci, umožňovaly bezpečný pohyb a aby byly pravidelně prohlíženy a zkoušeny v souladu s požadavky průvodní dokumentace; přitom smí být použity pouze osobní ochranné pracovní prostředky, které splňují požadavky stanovené zvláštními právními předpisy9).
2. Podle účelu a způsobu použití se rozlišují
   a) osobní ochranné pracovní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy),
   b) osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky (systémy zachycení pádu).
3. Osobní ochranné pracovní prostředky se používají samostatně nebo v kombinaci prvků a součástí systémů a v souladu s návody k používání dodanými výrobcem tak, že je
   a) zaměstnanci zamezen přístup do prostoru, v němž hrozí nebezpečí pádu (1,5 m od volného okraje),
   b) zaměstnanec udržován v pracovní poloze tak, že pádu z výšky je zcela zabráněno, nebo
   c) pád bezpečně zachycen a zachyceného zaměstnance lze neprodleně a bezpečně vyprostit, popřípadě dopravit do bezpečného místa; k zachycení pádu musí dojít v dostatečné výšce nad překážkou (terénem, podlahou, konstrukcí apod.), aby se vyloučilo zranění zaměstnance.
4. Zaměstnanec se musí před použitím osobních ochranných pracovních prostředků přesvědčit o jejich kompletnosti, provozuschopnosti a nezávadném stavu.
5. Vhodný osobní ochranný pracovní prostředek proti pádu, popřípadě pracovní polohovací systém, včetně kotevních míst, musí být určen v technologickém postupu. Pokud se jedná o práce, které zpracování technologického postupu nevyžadují, určí vhodný způsob zajištění proti pádu, respektive pracovního polohování, včetně míst kotvení, odborně způsobilý zaměstnanec pověřený zaměstnavatelem. Místo kotvení osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné.
6. Přístupy v závěsu na laně a pracovní polohovací systémy lze používat jen v případech, kdy z posouzení rizik vyplývá, že práce může být při použití těchto prostředků vykonána bezpečně a že použití jiných prostředků není opodstatněné. S ohledem na související rizika, čas potřebný pro provedení práce a plnění ergonomických požadavků musí být přednostně používána sedačka s vhodnými doplňky.
7. Použití závěsu na laně s prostředky pro pracovní polohování je dále možné, jen pokud
   a) systém je tvořen nejméně dvěma nezávislými lany, přičemž jedno slouží jako nosný prostředek pro výstup, sestup a zavěšení v požadované poloze (pracovní lano) a druhé jako záložní (zajišťovací lano),
   b) zaměstnanec používá zachycovací postroj, který je prostřednictvím pohyblivého zachycovače pádu, jenž sleduje pohyb zaměstnance, připojen k zajišťovacímu lanu,
   c) k pohybu po pracovním laně se používají výhradně k tomu určené prostředky pro výstup a sestup (např. slaňovací prostředky) a připojení k pracovnímu lanu zahrnuje samosvorný systém k zabránění pádu zaměstnance, který ztratil kontrolu nad svými pohyby,
   d) nářadí a další vybavení užívané při práci je přichyceno k postroji nebo k sedačce, popřípadě jinak zajištěno proti pádu,
   e) práce je prováděna podle zpracovaného technologického postupu a pod dozorem tak, aby zaměstnanec konající práci mohl být v případě nouze neprodleně vyproštěn.
8. Za výjimečných okolností, kdy s ohledem na posouzení rizik by použití druhého lana mohlo způsobit, že provádění práce by bylo nebezpečnější, lze připustit použití jediného lana, pokud byla učiněna náležitá opatření k zajištění bezpečnosti a součásti systému jsou výrobcem k takovému způsobu použití určeny a vyhovují parametrům jejich stanovené životnosti.
9. Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanec provádějící práce při použití osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu byl pro předpokládané činnosti vyškolen, zejména pak pro vyprošťovací postupy při mimořádných událostech.

III. Používání žebříků
1. Žebřík může být použit pro práci ve výšce pouze v případech, kdy použití jiných bezpečnějších prostředků není s ohledem na vyhodnocení rizika opodstatněné a účelné, případně kdy místní podmínky, týkající se práce ve výškách, použití takových prostředků neumožňují. Na žebříku mohou být prováděny jen krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití ručního nářadí. Práce, při nichž se používá nebezpečných nástrojů nebo nářadí jako například přenosných řetězových pil, ručních pneumatických nářadí, se na žebříku nesmějí vykonávat.
2. Při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku a v každém okamžiku musí mít možnost bezpečného uchopení a spolehlivou oporu.
3. Po žebříku mohou být vynášena (snášena) jen břemena o hmotnosti do 15 kg, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví j inak10).
4. Po žebříku nesmí vystupovat (sestupovat) ani na něm pracovat současně více než jedna osoba.
5. Žebřík nesmí být používán jako přechodový můstek s výjimkou případů, kdy je k takovému použití výrobcem určen.
6. Žebříky používané pro výstup (sestup) musí svým horním koncem přesahovat výstupní (nástupní) plošinu nejméně o 1,1 m, přičemž tento přesah lze nahradit pevnými madly nebo jinou pevnou částí konstrukce, za kterou se vystupující (sestupující) zaměstnanec může spolehlivě přidržet. Sklon žebříku nesmí být menší než 2,5 : 1, za příčlemi musí být volný prostor alespoň 0,18 m a u paty žebříku ze strany přístupu musí být zachován volný prostor alespoň 0,6 m.
7. Žebřík musí být umístěn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita po celou dobu použití. Přenosný žebřík musí být postaven na stabilním, pevném, dostatečně velkém, nepohyblivém podkladu tak, aby příčle byly vodorovné. Závěsný žebřík musí být upevněn bezpečným způsobem a s výjimkou provazových žebříků zajištěn proti posunutí a rozkývání. Provazový žebřík může být používán pouze pro výstup a sestup.
8. U přenosných žebříků musí být zabráněno jejich podklouznutí zajištěním bočnic na horním nebo dolním konci použitím protiskluzových přípravků nebo jiných opatření s odpovídající účinností. Skládací a výsuvné žebříky musí být užívány tak, aby jednotlivé díly byly zajištěny proti vzájemnému pohybu. Pojízdné žebříky musí být před zahájením prací a v jejich průběhu zajištěny proti pohybu. Přenosné dřevěné žebříky o délce větší než 12 m nelze používat.
9. Na žebříku smí zaměstnanec pracovat jen v bezpečné vzdálenosti od jeho horního konce, za kterou se u žebříku opěrného považuje vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m, u dvojitého žebříku nejméně 0,5 m od jeho horního konce.
10. Při práci na žebříku musí být zaměstnanec v případech, kdy stojí chodidly ve výšce větší než 5 m, zajištěn proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky.
11. Zaměstnavatel zajistí provádění prohlídek žebříků v souladu s návodem na používání.
12. Chůze na dřevěném dvojitém žebříku (malířské práce) může být prováděna zaškolenými zaměstnanci, pohybují-li se po ploše, kde je vyloučeno nebezpečí ztráty stability žebříku.

IV. Zajištění proti pádu předmětů a materiálu
1. Materiál, nářadí a pracovní pomůcky musí být uloženy, popřípadě skladovány ve výškách tak, že jsou po celou dobu uložení zajištěny proti pádu, sklouznutí nebo shození jak během práce, tak po jejím ukončení.
2. Pro upevnění nářadí, uložení drobného materiálu (hřebíky, šrouby apod.) musí být použita vhodná výstroj nebo k tomu účelu upravený pracovní oděv.
3. Konstrukce pro práce ve výškách nelze přetěžovat; hmotnost materiálu, pomůcek, nářadí, včetně osob, nesmí překročit nosnost konstrukce stanovenou v průvodní dokumentaci.

V. Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí
1. Prostory, nad kterými se pracuje, a v nichž vzhledem k povaze práce hrozí riziko pádu osob nebo předmětů (dále jen „ohrožený prostor"), je nutné vždy bezpečně zajistit.
2. Pro bezpečené zajištění ohrožených prostorů se použije zejména
   a) vyloučení provozu,
   b) konstrukce ochrany proti pádu osob a předmětů v úrovni místa práce ve výšce nebo pod místem práce ve výšce,
   c) ohrazení ohrožených prostorů dvoutyčovým zábradlím o výšce nejméně 1,1 m s tyčemi upevněnými na nosných sloupcích s dostatečnou stabilitou; pro práce nepřesahující rozsah jedné pracovní směny postačí vymezit ohrožený prostor jednotyčovým zábradlím, popřípadě zábranou o výšce nejméně 1,1 m, nebo
   d) dozor ohrožených prostorů k tomu určeným zaměstnancem po celou dobu ohrožení.
3. Ohrožený prostor musí mít šířku od volného okraje pracoviště nejméně
   a) 1,5 m při práci ve výšce od 3 m do 10 m,
   b) 2 m při práci ve výšce nad 10 m do 20 m,
   c) 2,5 m při práci ve výšce nad 20 m do 30 m,
d) 1/10 výšky objektu při práci ve výšce nad 30 m.
Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází vnější hranou volného okraje pracoviště ve výšce.
4. Při práci na plochách se sklonem větším než 25 stupňů od vodorovné roviny se šířka ohroženého prostoru podle bodu 3 zvětšuje o 0,5 m. Obdobně se zvětšuje tato šířka o 1 m na všechny strany od půdorysného profilu vertikálně dopravovaného břemene v místech dopravy materiálu.
5. S ohledem na vyhodnocení rizika při práci na vysokých objektech, například na komínech, stožárech, věžích, je ohroženým prostorem pás o šířce stanovené v bodě 3 kolem celého obvodu paty objektu.
6. Práce nad sebou lze provádět pouze výjimečně, nelze-li zajistit provedení prací jinak. Technologický postup musí obsahovat způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců na níže položeném pracovišti.

VI. Práce na střeše
1. Zaměstnance vykonávající práci na střeše je nutné chránit proti
a) pádu ze střešních plášťů na volných okrajích,
b) sklouznutí z plochy střechy při jejím sklonu nad 25 stupňů,
c) propadnutí střešní konstrukcí.
2. Ochranu proti pádu ze střechy nejen po obvodu, ale i do světlíků, technologických a jiných otvorů, zaměstnavatel zajistí použitím ochranné, případně záchytné konstrukce nebo použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu.
3. Zajištění proti sklouznutí zaměstnavatel zajistí použitím žebříků upevněných v místě práce a potřebných komunikací, případně použitím ochranné konstrukce nebo osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu. U střech se sklonem nad 45 stupňů od vodorovné roviny je nutno použít vedle žebříků ještě osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.
4. Zajištění proti propadnutí se provádí na všech střešních pláštích, kde je půdorysná vzdálenost mezi latěmi nebo jinými nosnými prvky střešní konstrukce větší než 0,25 m a kde není zaručeno, že jednotlivé střešní prvky jsou bezpečné proti prolomení zatížením osobami včetně nářadí, pracovních pomůcek a materiálu, případně není toto zatížení vhodně rozloženo pomocnou konstrukcí (pracovní nebo přístupová podlaha apod.).
5. Stavba a oprava komínů ze střechy se sklonem nad 10 stupňů se provádí z bezpečné pracovní plochy o šířce nejméně 0,6 m.

VII. Dočasné stavební konstrukce
1. Dočasné stavební konstrukce lze použít jen v provedení, které odpovídá průvodní dokumentaci a návodům na montáž a používání těchto konstrukcí. Návod na montáž, včetně potřebných doplňujících nákresů a dokumentů, musí být k dispozici zaměstnancům, kteří konstrukci montují, používají a demontují.
2. Pokud pro dočasnou stavební konstrukci není dostupná potřebná dokumentace nebo tato dokumentace nepokrývá zamýšlené konstrukční uspořádání, musí být odborně způsobilou osobou proveden individuální výpočet pevnosti a stability kromě případů, kdy je konstrukce montována ve shodě s uspořádáním obsaženým v české technické normě.
3. V závislosti na složitosti zvolené dočasné stavební konstrukce navrhne odborně způsobilá osoba konkrétní postup montáže, používání a demontáže.
4. Dočasné stavební konstrukce lze považovat za bezpečné tehdy, pokud
a) jsou založeny na dostatečně únosném terénu nebo na konstrukci, jejíž únosnost je staticky prokázána,
b) nosné součásti jsou zajištěny proti podklouznutí buď připevněním k základové ploše nebo jiným způsobem s odpovídající účinností, který zajišťuje stabilitu lešení; pojízdná lešení jsou zajištěna vhodnými zařízeními proti náhodnému pohybu během práce,
c) jsou provedeny tak, aby tvořily prostorově tuhý celek, zajištěný proti lokálnímu i celkovému vybočení, posunutí nebo překlopení,
d) jsou dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům; jsou schopné přenést předpokládané zatížení a jejich funkce je prokázána statickým výpočtem nebo jiným dokumentem,
e) rozměry, tvar a vybavení podlah odpovídají povaze prováděných prací, podlahy umožňují bezpečný pohyb a výkon práce ve vhodné pracovní poloze,
f) podlahy jsou osazeny takovým způsobem, aby se jejich součásti při běžném použití neposouvaly, v podlahách a mezi podlahovými dílci a svislou kolektivní ochranou proti pádu nejsou nebezpečné mezery,
g) pohyblivé konstrukce jsou zabezpečeny proti samovolným pohybům,
h) pracovní plochy na nich jsou přístupné po bezpečných komunikacích (žebříky, schody, rampy nebo výtahy).
Pokud nejsou části dočasných stavebních konstrukcí připraveny k používání, například během montáže, demontáže nebo přestavby, musí být vstup na tyto části dočasných stavebních konstrukcí zamezen vhodnými zábranami a označen bezpečnostními značkami11)
5. Dočasné stavební konstrukce lze užívat pouze po jejich náležitém předání odborně způsobilou osobou odpovědnou za jejich montáž a převzetí do užívání osobou odpovědnou za jejich užívání. O předání a převzetí vyhotoví předávající na základě odborné prohlídky zápis potvrzující úplné dokončení a vybavení dočasné stavební konstrukce. Zápis o předání a převzetí se nevyžaduje u
a) typizovaných lehkých pracovních lešení o výšce pracovní podlahy do 1,5 m,
b) pohyblivých pracovních plošin, pokud při přemísťování na jiné pracoviště nebyly demontovány jejich nosné části, přičemž za demontáž se nepovažuje úprava nosných částí do přepravní polohy.
6. Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci. Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.
7. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci a pod vedením osoby, která je k tomu odborně způsobilá. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny. Školení zahrnuje osvojení si znalostí a dovedností, zejména pokud jde o
a) pochopení návodu na montáž, demontáž nebo přestavbu použitého lešení,
b) bezpečnost práce během montáže, demontáže nebo přestavby příslušného lešení,
c) opatření k ochraně před rizikem pádu osob nebo předmětů,
d) opatření v případě změn povětrnostní situace, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost použitého lešení,
e) přípustná zatížení,
f) další rizika, která mohou být spojena s montáží, demontáží nebo přestavbou.

Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel.
8. Žebříky nelze používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlah lešení s výjimkou žebříků, které jsou k tomuto účelu výrobcem určeny.
9. Pro výstup a sestup mezi podlahami lešení lze použít i dřevěné sbíjené žebříky o největší délce 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených postranic dostatečné pevnosti doložené výpočtem.

VIII. Shazování předmětů a materiálu
1. Shazovat předměty a materiál na níže položená místa nebo plochy lze jen za předpokladu, že
a) místo dopadu je zabezpečeno proti vstupu osob (ohrazením, vyloučením provozu, střežením apod.) a jeho okolí je chráněno proti případnému odrazu nebo rozstřiku shozeného předmětu nebo materiálu,
b) materiál je shazován uzavřeným shozem až do místa uložení,
c) je provedeno opatření, zamezující nadměrné prašnosti, hlučnosti, popřípadě vzniku jiných nežádoucích účinků.
2. Nelze shazovat předměty a materiál v případě, kdy není možné bezpečně předpokládat místo dopadu, jakož ani předměty a materiál, které by mohly zaměstnance strhnout z výšky.

IX. Přerušení práce ve výškách
Při nepříznivé povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací. Za nepříznivou povětrnostní situaci, která výrazně zvyšuje nebezpečí pádu nebo sklouznutí, se při pracích ve výškách považuje:
a) bouře, déšť, sněžení nebo tvoření námrazy,
b) čerstvý vítr o rychlosti nad 8 m.s-1 (síla větru 5 stupňů Bf) při práci na zavěšených pracovních plošinách, pojízdných lešeních, žebřících nad 5 m výšky práce a při použití závěsu na laně u pracovních polohovacích systémů. V ostatních případech silný vítr o rychlosti nad 11 m.s-1 (síla větru 6 stupňů Bf) ,
c) dohlednost v místě práce menší než 30 m,
d) teplota prostředí během provádění prací nižší než -10 °C.
X. Krátkodobé práce ve výškách
Při krátkodobých montážních pracích ve výškách nevyhnutelných pro osazení stavebních prvků se mohou stavební prvky osazovat a vzájemně spojovat z konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů ztužujících příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných ploch, pokud zaměstnanec provádějící tyto práce použije osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.

XI. Školení zaměstnanců
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce nad 5 m a o používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při montáži a demontáži lešení postupuje zaměstnavatel podle části VII. bodu 7 věty druhé.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/45/ES ze dne 27. června 2001, kterou se mění směrnice Rady 89/655/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
2) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb. a zákona č. 3/2005 Sb.
3) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě
 Vyhláška č. 25/2001 Sb., o pravidlech bezpečnosti práce na námořní obchodní lodi.
4) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb. a zákona č. 20/2004 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
6) § 2 písm. m) vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích.
7) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
8) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb., nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., nařízení vlády č. 78/1999 Sb., nařízení vlády č. 323/2000 Sb., nařízení vlády č. 329/2002 Sb.
9) Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.
10) Například nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a nařízení vlády č. 441/2004 Sb., vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.
11) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.

398/2001 Vyhl.MPSV o stanovení poplatků za činnosti organizací SOD při provádění dozoru nad bezpečností vyhr. TZ- kotlů

Ze dne 24.10.2001    Částka 149/2001    Platnost od 09.11.2001     Účinnost od 09.11.2001
398 VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. října 2001
o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení
Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 6a odst. 3 zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru 
nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 124/2000 Sb.:
§ 1
Poplatky za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení jsou stanoveny 
v příloze této vyhlášky.

§ 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr: PhDr. Špidla v . r.

Příloha k vyhlášce č. 398/2001 Sb.
Poplatky za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 124/2000 Sb., (dále jen "zákon")
1. Za vydání odborného a závazného stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení podle § 6a odst. 1 písm. a) zákona, 2 000 Kč a za každou započatou hodinu při zpracování tohoto stanoviska 1250 Kč.
2. Ve stanovených případech za provedení prohlídek, řízení a vyhodnocení zkoušek, kterými se osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení a materiály použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení, a ve stanovených případech za potvrzení úspěšných výsledků zkoušek podle § 6a odst. 1 písm. b) zákona za každou započatou hodinu 1250 Kč.
3. Ve stanovených případech za prověření odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle § 6a odst. 1 písm. c) zákona za každou započatou hodinu 1250 Kč.
4. Za vydání oprávnění o odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle § 6a odst. 1 písm. c) zákona 3 000 Kč.
5. Za změnu oprávnění o odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny za účelem rozšíření rozsahu oprávnění podle § 6a odst. 1 písm. c) zákona 650 Kč.
6. Za změnu údajů v oprávnění o odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a k plnění nádob plyny podle § 6a odst. 1 písm. c) zákona 130 Kč.
7. Za prověření odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím pro jeden druh, třídu nebo skupinu vyhrazeného technického zařízení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona 3400 Kč.
8. Za prověření odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím pro jeden druh, třídu nebo skupinu vyhrazeného technického zařízení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona po uplynutí pěti let platnosti ode dne vydání osvědčení 1 600 Kč.
9. Za prověření odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím vyhrazených technických zařízení pro druhý a každý jeden další druh, třídu nebo skupinu vyhrazených technických zařízení
a) za účelem rozšíření rozsahu osvědčení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona 750 Kč,
b) po uplynutí pěti let platnosti ode dne vydání osvědčení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona 750 Kč.
10. Za vydání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám a montážím vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona 200 Kč.
11. Za změnu údajů v osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona 100 Kč.
12. Za prověření odborné způsobilosti fyzických osob k obsluze vyhrazených tlakových zařízení - kotlů (dále jen „kotle") a vydání osvědčení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona za základní zkoušku včetně příslušné zkoušky doplňkové pro
a) 1. třídu kotlů 4550 Kč,
b) 2. třídu kotlů 3 900 Kč,
c) 3. třídu kotlů 2 750 Kč,
d) 4. třídu kotlů 2000 Kč,
e) za doplňkovou zkoušku pro jinou třídu kotlů ve výši rozdílu poplatků jednotlivých tříd kotlů podle písmen a) až d),
f) za doplňkovou zkoušku na jiné palivo než uvedené v osvědčení 700 Kč.
13. Za prověření odborné způsobilosti fyzických osob k obsluze kotlů a vydání osvědčení podle § 6a odst. 1 písm. d) zákona po uplynutí pěti let platnosti ode dne vydání osvědčení za základní zkoušku včetně příslušné zkoušky doplňkové pro
a) 1. třídu kotlů 1 800 Kč,
b) 2. třídu kotlů 1 500 Kč,
c) 3. třídu kotlů 1100 Kč,
d) 4. třídu kotlů 850 Kč.
14. Za vydání každé stránky opisu stanoviska, osvědčení nebo oprávnění podle § 6a odst. 1 písm. a) až d) zákona 100 Kč.

9/1960 Vyhl. Ústředního svazu výrobních družstev o úkolech orgánů výrobního družstevnictví při výkonu dozoru nad bezpečností při práci

Ze dne 23.12.1959  Částka 4/1960 Platnost od 09.02.1960 Účinnost od 09.02.1960
	
Obsah
§ 1 - Orgány inspekce práce ve výrobních družstvech
§ 2 - Úkoly orgánů inspekce práce
§ 3 - Úkoly členské schůze družstev
§ 4 - Úkoly družstevních svazů při výkonu dozoru nad bezpečností při práci
Dílenští a družstevní inspektoři práce(§ 5 - § 8)
Oblastní inspektoři práce(§ 9 - § 11)
Ústřední inspektoři práce(§ 12 - § 17)

9.  VYHLÁŠKA Ústředního svazu výrobních družstev ze dne 23. prosince 1959
o úkolech orgánů výrobního družstevnictví při výkonu dozoru nad bezpečností při práci
K vymezení úkolů orgánů inspekce práce výrobního družstevnictví při výkonu dozoru nad bezpečností při práci stanoví Ústřední svaz výrobních družstev v dohodě s Ústřední radou odborů podle § 1 zákona č. 72/1959 Sb., o dozoru nad bezpečností při práci ve výrobních družstvech:

§ 1 Orgány inspekce práce ve výrobních družstvech
(1) Dozor nad bezpečností při práci ve výrobních družstvech (dále jen "družstvo") vykonávají tyto družstevní orgány inspekce práce:
    a) členské schůze družstev,
    b) krajské svazy výrobních družstev,
    c) Slovenský svaz výrobních družstev,
    d) Ústřední svaz výrobních družstev.
(2) Výkonnými orgány družstevních orgánů inspekce práce uvedených v odstavci 1 jsou dílenští inspektoři práce, družstevní inspektoři práce, oblastní inspektoři práce a ústřední inspektoři práce.
(3) Funkce dílenských a družstevních inspektorů práce je čestná. Oblastní a ústřední inspektoři práce jsou zaměstnanci příslušných družstevních svazů.
§ 2  Úkoly orgánů inspekce práce
(1) Při výkonu dozoru nad bezpečností při práci orgány inspekce práce pomáhají pracujícím a vedení družstva při zajišťování bezpečné a zdravotně nezávadné práce a soustavně sledují, jak vedení družstva vytváří podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce.
(2) Orgány inspekce práce dbají, aby vedení družstva
   a) zajišťovalo pracujícím v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a s novými poznatky vědy a techniky co nejdokonalejší ochranu před úrazy a nemocemi z povolání,
   b) postupně nahrazovalo těžké, zvlášť nebezpečné nebo zdraví škodlivé práce prací strojů nebo jiným bezpečnějším a zdravějším způsobem práce,
   c) vychovávalo pracující k dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména k používání předepsaných ochranných pomůcek a zařízení, propagovalo v družstvu metody prevence úrazů a ochrany zdraví při práci a vydávalo pravidla bezpečné a zdravotně nezávadné práce pro jednotlivá pracoviště,
   d) stále zlepšovalo pracovní prostředí.
(3) Orgány inspekce práce vedou pracující k aktivní účasti na péči o ochranu jejich života a zdraví při práci a dbají, aby podnětů pracujících ke zlepšování této péče bylo co nejúčelněji využíváno.
(4) Orgány inspekce práce při výkonu dozoru nad bezpečností při práci prohlížejí pracoviště, hygienická, sociální a vedlejší zařízení družstva a jsou oprávněny dávat vedení družstva v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci závazné pokyny k odstranění závad, které mohou způsobit nebo způsobily pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

§ 3  Úkoly členské schůze družstev
(1) Dozor nad bezpečností při práci v družstvech vykonávají především sami pracující. Členská schůze jako nejvyšší orgán družstva v období mezi valnými hromadami, popřípadě členská schůze provozovny rozhoduje v mezích platných předpisů i v otázkách ochrany a bezpečnosti při práci.
(2) Členská schůze družstva dbá o to, aby vedení družstva (volené orgány a vedoucí pracovníci) plnilo své povinnosti vyplývající pro družstvo z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, technických norem a z nových poznatků vědy a techniky, jakož i z usnesení členských schůzí a z pokynů dozorčích orgánů vydaných k zajišťování bezpečné a zdravotně nezávadné práce.
(3) Členská schůze družstva pravidelně hodnotí stav na úseku ochrany a bezpečnosti práce na všech provozovnách a za tím účelem projednává zprávy družstevního inspektora práce, jakož i zprávy a pokyny nadřízených orgánů inspekce práce a rozhoduje o opatřeních k odstranění zjištěných závad a dává vedení družstva závazné pokyny k odstranění zjištěných závad.

§ 4  Úkoly družstevních svazů při výkonu dozoru nad bezpečností při práci
(1) Krajské svazy výrobních družstev při výkonu dozoru nad bezpečností při práci zejména:
a) projednávají ve svých orgánech otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zvláště rozbory o stavu a vývoji pracovní úrazovosti a o příčinách těžkých, hromadných nebo smrtelných pracovních úrazů a stanoví opatření k nápravě,
b) kontrolují, jak družstva plní své úkoly na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti vyplývající pro ně z předpisů o náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, řídí tuto jejich činnost a pomáhají jim při plnění úkolů,
c) pomáhají družstvům při sestavování celoročních usnesení členských schůzí, dbají, aby v nich byly obsaženy konkrétní závazky ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kontrolují plnění závazků obsažených v těchto usneseních,
d) pečují o organizaci školení funkcionářů a ostatních pracovníků družstev na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
e) projednávají a navrhují Ústřednímu svazu výrobních družstev předepsání přirážky k pojistnému nemocenského pojištění v družstvech, jejichž zařízení nevyhovuje předpisům o bezpečnosti při práci,
f) povolují z hlediska bezpečného a zdravotně nezávadného výkonu práce v mezích zákonných předpisů a v souladu s pracovním řádem výjimky z ustanovení o pracovní době a o způsobu zaměstnávání žen a mladistvých pro jednotlivá družstva,
g) schvalují ustanovování a odvolávání bezpečnostních techniků v družstvech, která jsou v obvodu jejich působnosti,
h) řídí činnost družstevních inspektorů práce ve svém obvodu a odvolávají je z funkce v případech, kdy neplní řádně svoji funkci.
(2) Ústřední svaz výrobních družstev na úseku dozoru nad bezpečností při práci plní zejména tyto úkoly:
a) pomáhá krajským svazům výrobních družstev při plnění jejich úkolů, řídí a kontroluje jejich činnost na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
b) projednává ve svých schůzích zásadní otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména rozbory o stavu a vývoji pracovní úrazovosti a příčiny smrtelných úrazů a opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
c) pečuje, aby dozor nad bezpečností při práci byl prováděn v souladu s příslušnými předpisy a podle jednotných zásad; za tím účelem vydává výklad těchto předpisů, prováděcí směrnice a pokyny,
d) rozhoduje podle předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců o placení přirážky k pojistnému nemocenského pojištění, nevyhovuje-li zařízení družstva předpisům o bezpečnosti při práci nebo zdravotnickým předpisům.
(3) Úkoly uvedené v odstavci 2 vykonává na Slovensku Slovenský svaz výrobních družstev, pokud nejde o otázky celostátní působnosti.

Dílenští a družstevní inspektoři práce
§ 5
(1) Ve všech družstvech se volí na členských schůzích (valných hromadách)
   a) pro obvod příslušné provozovny (dílny) jeden člen dílenským inspektorem práce,
   b) pro obvod celého družstva jeden člen družstevním inspektorem práce.
(2) Inspektorem práce nemohou být voleni pracovníci, kteří ze své funkce odpovídají za bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo kteří byli určeni vedením družstva k provádění opatření na úseku ochrany a bezpečnosti práce (bezpečnostní technici).
(3) Dílenští a družstevní inspektoři práce jsou za výkon své funkce odpovědni členské schůzi (valné hromadě) družstva; členská schůze (valná hromada členů) odvolává z funkce inspektory práce, kteří neplní řádně své úkoly.
(4) Představenstvo družstva je povinno projednat s příslušným družstevním svazem přeložení inspektora práce nebo zrušení jeho členství v družstvu.
§ 6
(1) Úkolem dílenských a družstevních inspektorů práce je pomáhat zvyšovat aktivní účast pracujících na péči o ochranu jejich života a zdraví a dbát, aby vedení družstva vytvářelo podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce, zejména, aby
  a) pečovalo o bezpečnost a ochranu zdraví pracujících po stránce osobní i věcné, především stálým dozorem při práci a pravidelnými prohlídkami pracovišť,
  b) plánovalo, finančně zabezpečovalo, technicky dokumentovalo, zřizovalo, opatřovalo, udržovalo a zlepšovalo bezpečnostně technická, hygienická, protipožární a sociální zařízení, využívalo finančních prostředků určených pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a nepoužívalo těchto prostředků k jiným účelům,
  c) plnilo usnesení členských schůzí na úseku ochrany a bezpečnosti práce,
  d) přidělovalo pracující, zejména nově přijaté k pracím, které odpovídají jejich kvalifikaci, tělesným a smyslovým schopnostem a zdravotnímu stavu a jen po předchozím jejich poučení nebo školení a zácviku, provádělo typizaci pracovišť podle jejich náročnosti a zařazovalo osoby se změněnou pracovní schopností nebo osoby se sníženou smyslovou schopností na taková pracovní místa, kde mohou bez újmy své bezpečnosti a svého zdraví pracovat,
  e) zajišťovalo lékařská a jiná zdravotní vyšetřování pracovníků a jejich pravidelné opakování, zvlášť vstupní prohlídky nově přijatých pracovníků, periodické prohlídky mladistvých pracovníků, pracovníků na rizikových pracovištích, pracujících žen a pracujících v kuchyních a s potravinami,
  f) činilo opatření k ochraně před úrazy a nemocemi z povolání podle praktických zkušeností a současných vědeckých a technických poznatků, zejména při zavádění nových technologických a pracovních postupů i výkonových norem, popřípadě nahražovalo zastaralé technologické postupy novými,
  g) poučovalo a školilo pracující při jejich pracovní výchově o zásadách bezpečné a zdravotně nezávadné práce, zvláště pracovníky mladistvé, dosud nezapracované nebo převedené k jiné práci a vedoucí pracovníky odpovědné za bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích, propagovalo metody prevence úrazů a ochrany zdraví při práci a vedlo záznamy o provedeném školení, obsahující jména účastníků školení a seznamy předpisů, s nimiž byli seznámeni,
  h) přidělovalo pracujícím podle platných směrnic ochranné oděvy, ochranné oděvní součástky, ochrannou obuv a jiné ochranné pomůcky, udržovalo je na svůj náklad (čištění a opravy) v použivatelném stavu, dbalo, aby ochranné pomůcky byly používány pro určené účely a poskytovalo pracujícím předepsané mycí a čisticí prostředky,
  i) dodržovalo ustanovení o pracovní době, o pracovních přestávkách a o způsobu zaměstnávání žen, mladistvých a osob se změněnou pracovní schopností,
  j) provádělo včas, popřípadě zajišťovalo včasné provedení předepsaných prohlídek a zkoušek technických zařízení (parních kotlů, tlakových nádob, vyvíječů acetylénu, zdvihadel, vázacích prostředků, odstředivek, elektrických zařízení, plynových zařízení apod.), zkoušek pracovního prostředí a surovin, rozborů pracovního ovzduší a podle potřeby kontrolních statických propočtů stavebních konstrukcí, zařízení a strojů,
  k) nepřipustilo provádění prací, které jsou v rozporu se zásadami bezpečné a zdravotně nezávadné práce a zařizovalo, aby nezbytné práce havarijního rázu, s nimiž je spojeno nebezpečí úrazů (např. obtížné opravné a udržovací práce), byly prováděny za stálého odborného dozoru a vždy s použitím potřebných bezpečnostních zařízení a pracovních pomůcek,
  l) nepřipustilo požívání alkoholických nápojů na pracovištích,
  m) vyšetřovalo nestranně pracovní úrazy, vedlo úrazovou evidenci a registraci podle příslušných předpisů, podávalo včas předepsaná hlášení, provádělo pravidelně rozbory úrazovosti, projednávalo pracovní úrazy a jejich příčiny a činilo opatření k nápravě,
  n) sestavovalo včas komplexní dlouhodobé i krátkodobé plány na ozdravění pracovního prostředí a zajištění ostatních zdravotnických opatření v družstvu a v hygienických, sociálních a vedlejších zařízeních pro pracující.
(2) Dílenští a družstevní inspektoři mají právo:
a) dohlížet z hlediska bezpečnostního, protipožárního a zdravotního na pracovní prostředí a stav technických a ochranných zařízení i pracovních a ochranných pomůcek,
b) kontrolovat hygienický stav sociálních zařízení a jejich využívání pro stanovený účel, stav hygienických místností pro ženy, jakož i hygienický stav všech provozních místností,
c) zjišťovat a navrhovat pro zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností vhodná pracoviště a dohlížet na jejich správné obsazení,
d) dohlížet, aby včas byl prováděn úklid všech pracovišť a požadovat, aby z provozních místností byly odstraňovány nahromaděné hotové výrobky a odpady z výroby,
e) kontrolovat dodržování předpisů a opatření v bezpečnosti a hygieně práce a v protipožární ochraně.
(3) Na zjištěné závady upozorňují dílenští a družstevní inspektoři práce vedení družstva (provozovny), popřípadě členskou schůzi (valnou hromadu) a revizní komisi družstva a v závažných případech oblastního inspektora práce.

§ 7
Jsou-li bezpečnost a zdraví pracovníků družstva ohroženy tak bezprostředně, že nelze vyčkat, až učiní potřebné opatření vedení družstva (provozovny) podle hlášení dílenského nebo družstevního inspektora práce, je dílenský nebo družstevní inspektor práce oprávněn tato opatření sám učinit (vyřadit stroj z provozu, zastavit práci v místnostech, které ohrožují bezpečnost práce apod.). Dílenský inspektor práce hlásí okamžitě provedené opatření vedoucímu příslušného pracoviště a družstevnímu inspektoru práce, družstevní inspektor práce pak vedoucímu výroby, bezpečnostnímu technikovi a představenstvu družstva. Práce smí být opět zahájena jen se souhlasem družstevního inspektora práce, popřípadě orgánu, který podle ustanovení § 15 rozhodl o opravném prostředku.

§ 8  Družstevní inspektor práce při plnění svých úkolů zejména:
a) řídí a usměrňuje po odborné a metodické stránce činnost dílenských inspektorů práce,
b) dbá o to, aby družstvo vedlo úrazovou evidenci podle příslušných předpisů, podávalo včas předepsaná hlášení a aby všechny úrazy a jejich příčiny byly projednány příslušnými orgány družstva,
c) projednává v představenstvu družstva věci zásadní povahy, přezkoumává opatření dílenských inspektorů práce (§ 15) a účastní se jednání ve vedení družstva o plánování bezpečnostně technických, hygienických a sociálních zařízení.

Oblastní inspektoři práce
§ 9
Oblastní inspektory práce ustanovuje, odvolává a jejich obvod působnosti určuje Ústřední (Slovenský) svaz výrobních družstev.

§ 10
Úkolem oblastních inspektorů práce v určeném obvodu působnosti je zejména:
a) řídit a usměrňovat po odborné a metodické stránce činnost družstevních inspektorů práce a pomáhat jim při plnění jejich úkolů,
b) pomáhat družstvům
aa) při plánování a budování bezpečnostně technických, protipožárních, hygienických a sociálních zařízení v družstvech,
bb) při postupném nahrazování těžké, zvlášť nebezpečné nebo zdraví škodlivé tělesné práce prací strojů nebo jiným, bezpečnějším a zdravějším způsobem práce,
cc) při výchově a výcviku pracovníků k bezpečnému a zdravotně nezávadnému způsobu práce a pomáhat při zvyšování jejich pracovní výkonnosti,
c) sledovat z hlediska bezpečnosti při práci výrobu a provoz nových strojů a strojních zařízení a používání pracovních postupů, zjišťovat jejich závady a podávat zprávy o získaných poznatcích příslušnému družstevnímu svazu,
d) prohlížet soustavně všechna pracoviště a vedlejší zařízení (provozovny, dílny, skladiště, stanoviště, dopravní zařízení a prostředky, hygienická a sociální zařízení, vedlejší objekty apod.); dbát přitom, aby chod družstva nebyl rušen,
e) spolupůsobit s vedením družstev při přípravě projektů a budování nových a přestavbě dosavadních provozoven a zařízení a s orgány národních výborů při povolování provozoven a schvalování provozů v nich,
f) účastnit se vyšetřování smrtelných, těžkých, hromadných nebo opakujících se úrazů a jiných vážných nehod, jejich příčin a projednávat opatření k jejich zamezení.

§ 11
(1) Oblastní inspektoři práce při plnění svých úkolů mají právo:
a) vstupovat pro předložení služebního průkazu na všechna pracoviště, do hygienických, sociálních a vedlejších zařízení pro pracující v družstvu a požadovat od vedoucích pracovníků družstva a od pracujících vysvětlení a předložení dokladů, které potřebují pro plnění svých povinností,
b) požadovat na vedení družstva odstranění zjištěných závad v přiměřené lhůtě; hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou zakázat používání závadných strojů a provozních zařízení nebo pracovních postupů, popřípadě zakázat až do odstranění závady další práci na ohrožujícím pracovišti; o takovém opatření jsou povinni neprodleně uvědomit představenstvo družstva a orgán, u něhož jsou ustanoveni,
c) ukládat osobám, které porušily předpisy o bezpečnosti při práci, pokuty v blokovém řízení podle příslušných předpisů trestního práva správního až do výše 100 Kčs, pokud družstvo nepodléhá vrchnímu dozoru státní báňské správy.
(2) Oblastní inspektoři práce mohou pověřit v naléhavých případech odborného pracovníka organizace výrobního družstevnictví zastoupením při povolování a schvalování nových do provozu uváděných provozoven a do provozu uváděného strojního zařízení.

Ústřední inspektoři práce
§ 12
Ústředního inspektora práce ustanovuje a odvolává Ústřední svaz výrobních družstev, na Slovensku Slovenský svaz výrobních družstev.

§ 13
Úkolem ústředního inspektora práce je zejména:
a) usměrňovat činnost oblastních inspektorů práce a pomáhat jim při plnění úkolů,
b) spolupracovat s příslušnými orgány při plánování a budování družstevních bezpečnostně technických, protipožárních, hygienických a sociálních zařízení z hlediska bezpečnosti práce, při projednávání otázek typizace, normalizace apod.,
c) dbát, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci již při přípravě výroby nových provozních a pracovních zařízení,
d) vydávat pro účely předepsání přirážky k pojistnému podle předpisů o organizaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců písemná rozhodnutí o tom, že zařízení družstva nevyhovuje předpisům o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a předkládat Ústřednímu svazu výrobních družstev návrhy na předepsání přirážky k pojistnému nemocenského pojištění v družstvech, v nichž byly zjištěny závažné nedostatky v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

§ 14
Ústřední inspektor práce má při plnění svých úkolů stejná práva, která příslušejí oblastním inspektorům práce.

§ 15
Přezkoumání opatření orgánů inspekce práce
(1) Vedení družstva a osoby dotčené opatřením orgánů inspekce práce mohou žádat do 15 dnů ode dne jeho vydání o jeho přezkoumání.
(2) Opatření
a) dílenského inspektora práce přezkoumává družstevní inspektor práce,
b) družstevního inspektora práce přezkoumává krajský svaz výrobních družstev,
c) krajského svazu výrobních družstev přezkoumává Ústřední (Slovenský) svaz výrobních družstev,
d) oblastního a ústředního inspektora práce přezkoumává družstevní svaz, který jej ustanovil.
(3) Jde-li o přezkoumání opatření orgánů inspekce práce, která se týkají zařízení podléhajících odbornému technickému dozoru, přezkoumává je příslušný orgán inspekce práce v dohodě s příslušným orgánem odborného technického dozoru.
(4) Včas podaná žádost o přezkoumání má odkladný účinek, pokud jej orgán inspekce práce, který opatření učinil, nevyloučil z důležitých důvodů, zejména pro nebezpečí z prodlení. Odkladný účinek nutno vyloučit v případech uvedených v § 7, v § 11 odst. 1 písm. b). Orgán příslušný k přezkoumání musí věc urychleně projednat a může napadené opatření potvrdit, změnit nebo zrušit. Jeho rozhodnutí je konečné s výjimkou opatření uvedeného v odst. 2 písm. a).
(5) O ukládání pokut platí obecné předpisy o blokovém řízení. Ustanovení předchozích odstavců tohoto paragrafu zde neplatí.

§ 16
Spolupráce orgánů inspekce práce s orgány státní správy, hospodářskými orgány a orgány společenských organizací
(1) Při plnění svých úkolů postupují orgány inspekce práce v úzké součinnosti zejména s národními výbory a jejich výkonnými orgány, s orgány státní zdravotní správy, s orgány sociálního zabezpečení, s orgány státní báňské správy, s orgány odborného technického dozoru, s orgány požární ochrany, s orgány Veřejné bezpečnosti, s prokuraturami a soudy a orgány Státní pojišťovny.
(2) Zjistí-li orgány inspekce práce při výkonu své funkce závady na takových pracovištích, zařízeních nebo v činnostech, které náležejí do působnosti orgánů uvedených v předcházejících odstavcích, upozorní na ně příslušný orgán a v naléhavých případech také vedení družstva. Způsoby a podrobnosti vzájemné spolupráce stanoví zvláštní předpisy.

§ 17 Všeobecná ustanovení
(1) Inspektoři práce jsou povinni dbát předpisů o zachovávání státního, hospodářského a služebního tajemství o věcech, o nichž se dověděli při výkonu své funkce a zachovávat o nich mlčenlivost, a to i po skončení své funkce.
(2) Oblastní a ústřední inspektoři práce se prokazují při své činnosti zvláštním průkazem vydaným Ústředním (Slovenským) svazem výrobních družstev.
(3) Družstevnímu (dílenskému) inspektoru práce, jemuž pro nutný výkon funkce v pracovní době ušel výdělek, přísluší náhrada podle platných předpisů o výkonu funkce a náhradách za výkon funkce ve výrobních družstvech.
(4) Orgány inspekce práce vykonávají dozor nad bezpečností při práci ve výrobních družstvech i vůči zaměstnancům - nečlenům družstva.
(5) Pokud některé předpisy o bezpečnosti při práci stanoví působnost orgánů inspekce práce ROH, vykonávají tuto působnost ve výrobních družstvech orgány inspekce práce podle této vyhlášky.

§ 18 Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška nabývá účinnosti ode dne vyhlášení.

První místopředseda představenstva:  Kopřiva v. r.
Předseda představenstva:             Smrčka v. r.