Rezavý hromotluk vyřazené francouzské válečné lodi byl ve středu 13.května 2006 vrácen jako riziko pro životní prostředí pro Indii, po té, co se po třech měsíciích dokolébal k domovu. Drahé fiasko zle rozhořčilo francouzského prezidenta Jacques Chiraca.
Vlečné lodě manévrující bývalou leteckou základnou Clemenceau, kdysi pýchou francouzského loďstva, ale nyní obtíženou azbestovými odpady, přejmenovanou na "Q790, " se vrací k přístavu Brest, Bretonského pobřeží, kde byla postavena v roce 1955.
27000 tonážní hromotluk byl určen na indickou skládku kovového odpadu, ale tamní úřady rozhodly v únoru 2006, že azbesty na palubě by mohly znamenat vážná zdravotní rizika a zablokovaly vplutí do indických územních vod.
Rozhodnutí vyvolalo hrozné rozhořčení Chiraca, který se právě chystal na návštěvu do Indie, a vládu obvinil z nešetrnosti v době, kdy Francie zkoušela mírnit veřejné rozruchy.
Chirac byl přinucený k příkazu návratu lodi z Indického oceánu, kde se to očekávalo jako finální rozhodnutí pro osud investiční operace odhadované na 12 milion euro ($15 milion).
Problémová plavba presentovaná ve francouzském tisku jako fraška, byla viděná jako symbol francouzského obrazu splývajícího se zahnívající vládou, poskvrněnou skandály a pouličními protesty proti nepopulárním hospodářským reformám.
Případ zvýraznil rizika spojená s demontáží stovky námořních a komerčních lodí, které jsou vyřazeny každý rok na celém světě.
Většina vrakoviš» je v Asii, kde jsou mzdy nízké. Environmentální skupiny obvinily západní námořní dovozce z laxního prosazování environmentálních standardů.
Ministryně obrany Michele Alliot - Marie sdělila minulý týden, že neexistují takové důvody, které by mohly vést k rozhodnutí rozbít Clemenceaua. Úřady v Brestu sdělily, že by práce mohly být udělané ve Francii.
Zdroj Reuters, překlad pachtová Ludmila 17.5.2006