Největší velikán vědy, Albert Einstein.

Einstein Rok 2005 byl rokem zasvěceným největšímu velikánovi vědy 20. století, Albertovi Einsteinovi.
Narodil se ve znamení ryb. Mimořádná inteligence a altruismus zároveň prý bývá pro toto znamení zvěrokruhu příznačná.
Ze základů kvantové teorie světla Alberta Einsteina vycházejí vědci dodnes.
Například trojice Eric A. Cornell, Wolfgang Ketterle, Carl E. Wieman, nositelů Nobelovy ceny za fyziku z roku 2001, kterou získali za realizaci Bose- Einsteinovy kondensace (BEC) alkalických plynů. Nebo trojice fyziků nositelů Nobelovy ceny ze října 2005 Roy H.Glauber, John L.Hall, Theodor W. Hänsch, kteří navázali na kvantovou teorii svým příspěvkem k teorii optické soudržnosti a ke zlepšení laseru přesnou spektroskopií.
Pokrokové státy nejen v Evropě a v Americe, ale i v Asii se předhánějí v oslavných presentacích Einsteinova díla i osobnosti Einsteina samotného. Německo hlásá heslo, chceme myslet jako Einstein.
U nás, jako bychom na něj zapomněli, jako bychom se báli přiznat mu jeho důstojné místo. Přitom zde v Praze strávil rok 1921 vyučováním na Karlově universitě. Budeme mu snad mít stále za zlé, jako komunisté, že se v roce 1948 zastával paní JUDr Milady Horákové? Budeme mu mít za zlé, že nebyl zastáncem českého socialismu? Že odsoudil způsob uchopení moci KSČ v roce 1948? Nebo mnohým politikům vadí jeho skromnost?
Pro Nobelovu cenu si Einstein jel mezi lidmi vlakem III.třídy. Odpovídalo to jeho smýšlení: "Můj politický ideál je demokratický. Každý má být jako osoba respektovaný a nikdo zbožňovaný."
Albert Einstein se svým židovským původem byl osobou persekuovanou jak akademiky, tak německými nacisty. Jeho "židovská věda", teorie relativity a jeho příznačná skromnost, pohrdání mocenskými autoritami a neměnnými řády byla důvodem, proč se musel uchýlit v roce 1935 do Ameriky, a proč se již nikdy nemohl vrátit z Priceton domů. Po svržení atomové bomby na Hirošimu se vzdal svého německého občanství, ale také se upnul s Bosem (americkým občanem původem z Indie), proti americké politice. Nedali svědomí politiků pokoje.
Chceme-li se seznámit s osobností Einsteina a třeba se na chvilku i připodobnit, zkusme se zamyslet nad jeho citáty. Možná mezi nimi nalezne každý z nás nějaký blízký vlastnímu smýšlení. Z řady jeho velkých vědecko - nevědeckých myšlenek je zde uvedeno alespoň pár.
 "Důležité je, že se člověk nepřestane ptát."
"Nejhezčí, čeho se můžeme dožít, je tajemnost."
"Nestarám se nikdy o budoucnost. Přijde sama dostatečně brzy."
"Já nemám žádné zvláštní nadání, zvláštní jsem jen vášnivou zvědavostí."
"Všechna věda je pouze zušlechtění myšlenek všedního dne."
"K trestu za mé opovržení autoritami měl mne osud sám autoritou udělat."
"K možnosti být dokonalým členem stáda ovcí musí nejdřív člověk ovcí být."
"Snáze rozbiješ atom než pomluvu."
Albert Einstein nebyl nikdy vyhraněným zastáncem žádného politického systému, ani socialistického. Neuznával žádné dogma. Byl relativistou nejen ve vědě, nýbrž ve vztahu ke každému okamžiku, ke každé události v bytí. Je to patrné i z písemností Alberta Einsteina pocházejících z poválečných let, jejichž obsah je stále živý a aktuální, i když z nich číší velký smutek a obavy z budoucnosti:

Úryvky přeložené z jeho dopisů:

"Události se vyvinuly ještě hůře, než by se odvážil předpovídat i nejčernější pesimista. V Evropě na východ od Rýna už neexistuje svobodný projev intelektu. Obyvatelstvo je terorizováno gangstery, kteří uchvátili moc a mládež je otravována systematickým lhaním. Pseudoúspěch politických dobrodruhů oslepil ostatní svět! Snad všude se ukazuje, že tato generace postrádá onu udatnost a sílu, jež předchozím generacím umožnily v tvrdém boji a za velkých obětí vydobýt politickou a osobní svobodu člověka." "Člověk jako přemýšlivý tvor si byl určitě vždycky dobře vědom, že život je dobrodružství, že je neustále vybojováván v nebezpečenství smrti. Nebezpečí byla dříve převážně vnější. Můžete upadnout a zlomit si vaz, přijít nezaviněně o živobytí, být nevinně odsouzen nebo být zničen pomluvou. Život v lidské společnosti přináší nebezpečí všeho druhu. Tato nebezpečí však byla svou povahou více chaotická, byla věcí náhody. Hodnoty společnosti se přijímaly jako něco přirozeného, jako vzduch, který se dýchá. Vžité normy hodnot, cílů a praktických pravd byly považovány za samozřejmé, jako nedotknutelné dědictví, patřící všemu civilizovanému lidstvu. Tímto pocitem životních jistot ovšem otřásla už první světová válka. Posvátnost života zmizela a jednotlivec se už nemohl zabývat tím, co ho těší, a jít, kam chce. Lež byla povýšena na politický nástroj. Na válku se bohužel hledělo většinou jako na událost přicházející zvenčí a jen zřídka, nebo dokonce vůbec ne, jako na výsledek vědomého plánovitého jednání člověka."
Albert Einstein patří k nepřehlédnutelným osobnostem hájícím mír. Za základ jeho udržení považoval úctu k pravdě. Einstein neztrácel životní čas relativně mu vymezený touhou po pozemských ovacích. Náleží mu za to právem navěky.
K jeho nejšťastnější části života patřil prý pobyt u jezera v Caputz.

Zdroje a Informace z výročních akcích - 2005

Německo
Itálie
Albert Einstein BIZ
Francie
Švýcarsko
Židovské museum ve Spojených státech
Einsteinova universita v USA - vzdělání
Harwardská universita o Einsteinovi
Einstein vládce vědy
Španělsko
http://www.Wikipedia.org