 | ALBERT EINSTEIN
|
Albert Einstein se narodil v Ulmu - na úpatí pohoří Schwäbische Alpen, na levém břehu Dunaje - v rodině ne příliš úspěšného obchodníka s elektronikou. Einstein pociťoval v mládí citovou osamocenost. Tento pocit ho provázel po celý život. Po matce zdědil lásku k hudbě, nikoli však talent. Ve švýcarském městě Aarau našel druhý domov v rodině profesora Josta Wintelera. Tento humanitně založený učitel, který ubytovával chudé studenty ve svém domě, zaujal mladého Einsteina svými každodenními diskusemi nad náměty dne. Jeho neústupný charakter, skromnost a liberální názory Einsteinovi velmi imponovaly.
V roce 1900 získal mladý Einstein v Curychu učitelský diplom, byl však další dva roky bez zaměstnání, neboť neměl švýcarské občanství. Pak nastoupil jako referent v Patentovém úřadu v Bernu, kde posuzoval patenty a vynálezy. Ve volnějších chvílích studoval práce vynikajících fyziků minulosti, přemýšlel o nich a osamocen pilně pracoval v oblasti teoretické fyziky.
Einstein v roce 1905 podal teoretické vysvětlení Brownova pohybu. Objasnil fotoelektrický jev pomocí Planckovy kvantové hypotézy. V roce 1909 publikoval speciální teorii relativity. Z těchto principů odvodil pak Einstein Lorentzovu transformaci a dokázal její platnost při přechodu z jedné inerciální soustavy do druhé. Ze speciální teorie relativity dovodil dilataci času, kontrakci délek, relativnost současnosti a přímou úměrnost hmotnosti a energie tělesa. Zmíněné jevy byly pak - mimo jev kontrakce délek - experimentálně ověřeny při studiu vlastností elementárních částic v urychlovačích a při studiu vlastností kosmických paprsků.
Princip konstantní světelné rychlosti změnil především představy lidstva o toku času a vedl k vytvoření pojmu prostoročasu. Ukázalo se, že Newtonova mechanika platí v případě, když rychlosti těles jsou ve srovnání a rychlostí světla malé; speciální teorie relativity je v tomto smyslu teorií obecnější. Ke klasickým rovnicím lze v ní přejít tak, že ve výpočtech považujeme velikost rychlosti světla za blízkou nekonečné.
Odezva vědců na práce Einsteina byla obrovská. Jeden z Einsteinových učitelů, matematik Minkowski, překvapeně prohlásil: "Einstein? Ten se pořád jen ulejval z přednášek. Do toho bych to neřekl." O 2 roky později právě Minkowski odvodil z Einsteinovy speciální teorie relativity nejpodstatnější závěr: Čas a prostor nelze chápat jako dva samostatné jevy. Existuje pouze jednotný čtyřrozměrný časoprostor. Ze speciální relativity ostatně plyne i slavný vzorec E = m . c2
(E - energie, m - hmotnost, c - rychlost světla
ve vakuu). Tento vztah charakterizuje určitou souvislost mezi energií a hmotností
látky. Hmotnost potom můžeme chápat jako určitou zvláštní formu energie.
V 1 kg jakékoliv látky je ukryta energie:
E = m . c2 = 1 kg . (3.108 m/s2) = 9.1016
J = 25 TWh = 25.106 MWh
Pro porovnání - jaderná elektrárna Dukovany vyrobí tuto energii (ve formě
elektrické energie) asi za 2 roky provozu.
V roce 1909 se stal externím profesorem na univerzitě v Curychu. Einstein se ženou Milevou, tchyní, sedmiletým synem Hansem Albertem a jednoročním Eduardem přijeli do Prahy ze Švýcarska koncem března 1911. Předtím, dne 6. ledna 1911 byl jmenován s platností od 1. dubna 1911 profesorem teoretické fyziky na německé univerzitě v Praze a zároveň vedoucím Ústavu teoretické fyziky na téže univerzitě. Tady se stal poprvé řádným profesorem. Přednášel pět hodin týdně v Klementinu (mechaniku, termodynamiku a molekulární teorii). Byl pravidelným hostem úterních večerů v domě paní Berty Fantové, ženy majitele lékárny "U jednorožce" na Staroměstském náměstí č. 17. Vedle spisovatelů F. Kafky a M. Broda sem přicházeli další literáti a filozofové, jako např. Felix Weltsch, Franz Werfel atd. Hovořilo se o filozofických problémech, rozebírala se Kantova, Hegelova, Fichtova a jiná filozofická díla. V době svého pobytu v Praze se Einstein intenzivně věnoval vědecké práci v budovách Ústavu teoretické fyziky (dnes přírodovědecká fakulta UK) a stýkal se jen s užším kruhem přátel. Od studentů zásadně nepožadoval tehdy běžné poplatky za studium a za zkoušky. V Praze vytvořil, kromě dalších také cennou vědeckou práci O vlivu tíhové síly na šíření světla.
V roce 1916 publikoval Einstein další impozantní výsledek ve fyzice - obecnou teorii relativity, na níž pracoval asi od roku 1907. Tato teorie je jedinečným spojením teorie gravitace a geometrických a fyzikálních představ o struktuře prostoru a času. S touto teorií bylo odstraněno privilegované postavení inerciálních soustav. Nastal rozvoj relativistické teorie gravitace. Jedním z poznatků je, že s přítomností hmoty se stává prostor neeuklidovským (zakřivuje se), což je spojeno s účinky gravitace. Hlavní důsledky obecné teorie relativity byly experimentálně potvrzeny (stáčením perihélia planet, zakřivením světelných paprsků v silných gravitačních polích, rudým posuvem spektrálních čar hvězd s velkou hmotností, který způsobuje změnu frekvence jejich světla).
Einstein se podílel i na statistické fyzice a kvantové statistice (Boseho-Einsteinovo rozdělení), diskusi o interpretaci kvantové mechaniky (diskuse s Bohrem). S Leó Szilárdem objevili nový typ chladničky.
Za vysvětlení fotoelektrického jevu byl Einstein v roce 1921 poctěn Nobelovou cenou. V posledních třech desetiletích svého života se snažil vytvořit jednotnou teorii pole, která by v sobě zahrnovala gravitaci i elektromagnetickou interakci.
Po nástupu nacismu v Německu v roce 1933 se Einstein vzdal, na znamení protestu proti režimu a jeho antisemitismu, členství v Pruské akademii věd. Fašisté ho skrz jeho židovský původ zbavili německého občanství a na dopadení Einsteina byla vypsána odměna. Einstein stihl odcestoval v roce 1933 se svou druhou ženou do USA a usadil se v Princetonu. Až do konce života působil na tamní vystoké škole Institute for Advanced Study. Marně se pokoušel vytvořit jednotnou teorii všech fyzikálních sil. V roce 1939 jeho dopis prezidentu Rooseveltovi podnítil zahájení prací na využití atomové energie. Zneužití atomové energie posílilo jeho odpor k válkám. Asi proto v roce 1952 Einstein odmítl nabídku, aby se stal prezidentem mladého státu Izrael. Zemřel v Princetonu r. 1955. Ještě předtím dal souhlas, aby vědci po smrti zkoumali jeho mozek. Nedávné výsledky ukazují, že příčinou Einsteinovy geniality byla zřejmě abnormálně vyvinutá oblast mozku zodpovědná za prostorovou představivost.
Einstein se stal synonymem pro člověka s velmi vysokou inteligencí, génia. Jeho tvář se stala jednou z nejznámějších na celém světě. V roce 1999 ho časopis Time vybral jako Osobnost století. Jeho popularita často vedla k používání jeho jména v reklamách a obchodu a dokonce i k registraci obchodní známky Albert Einstein.
Na jeho počest po něm byla pojmenována fotochemická jednotka Einstein, chemický prvek einsteinium a planetka 2001 Einstein.
Z projevů Alberta Einsteina:
O Mahatma Gándhím: "Věřím, že Gándhího názory byly ty nejosvícenější z názorů všech politiků naší doby. Měli bychom se pokoušet dělat věci v jeho duchu: nepoužívat násilí v boji za naši věc, ale neúčastnit se ničeho, o čem si myslíme, že je zlé."
V padesátých letech Einstein protestoval proti inscenovaným, politickým procesům v totalitním Československu. Mimo jiné se snažil zabránit justičním vraždám tehdejšího režimu. V telegramu zaslaném v červnu 1950 jeho představiteli Klementu Gottwaldovi psal: "Prosím Vás o nevykonání rozsudku vyneseného nad Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou, Oldřichem Peclem a Janem Buchalem. Byli obětmi nacismu, vězni německých koncentračních táborů. Jsem hluboce přesvědčen, že si zaslouží žít."
Po válce loboval za jaderné odzbrojení a světovou vládu: "Jestli vypukne třetí světová válka, ve čtvrté světové se bude bojovat kameny a klacky."
Další zajímavosti ze života Einsteina
Archív v angličtiněAlbert Einstein
Francie k výročí Einsteina
Španělsko o Einsteinovi
Švýcarsko o Einsteinovi
Německo k výročí Einsteina
Itálie o Einsteinovi
Židovské museum ve Spojených státech
Einsteinova universita v USA - vzdělání
Harwardská universita - Einstein
Einstein - vládce vědy