Vědci - výročí a Nobelovy ceny

Lékařství
Prosinec
24.12.1945 (* ) Benjamin Rush († ) 19.04.1813. Rush žil v Pennsylvanii, byl lékař zaměřený na fyzikální léčbu a na menátílné zrdaví, spisovatel, humanista, učitel
15.12.1860 (* ) Niels Ryberg Finsen, dánský lékař, nositel Nobelovy ceny z roku 1903 za objev, jak léčit nemoci koncentrovaným světelným zářením. († ) 24. září 1904.
14.12.1909 (* ) Edward Lawrie Tatum, v Boulder, Kolorado. V roce 1958 obdržel s George Wells Beadle Nobelovu cenu za své práce v oblasti genetiky, spojení s enzymatickými reakcemi. († ) 5.11.1975.
11.12.1843 (* ) Robert Koch, v Clausthal-Zellerfeldu jako jedno z 13 dětí důlního technika. Objevil bacily tuberkulózy a také způsob jejich pěstování, a cholery. Koncem 90. let 19. stol. přišel k názoru, že bacily, které způsobují hovězí a lidskou tuberkulózu nejsou identické. V roce 1905 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
11.12.1925 (* ) Paul Greengardje americký neurovědec, nejvíce známý jeho pracemi o molekulárních a buněčných neuronech. Nobel.2000, s Arvid Carlsson and Eric Kandel za jejich objev "concerning signal transduction in the nervous system", zabýval se Alzheimer.nemocí a léčbou
05.12.1896 (* ) Carl Ferdinand Cori, († ) 20.10.1984. Byl americko-rakouský biochemik. V 1947 obdržel Nobelovu cenu za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.
05.12.1901 (* ) Milton Hyland Erickson, († ) 25.3.1980. Byl americký psycholog, zastánce hypnoterapie a rodinné terapie.
05.12.1965 († ) Joseph Erlanger,, (* ) 1874. Americký lékař, nositel Nobelovy ceny za medicínu
Listopad
27.11.1846 (* ) Walther Hesse, mikrobiolog, Zemřel 19.06.1911.
26.11.1948 (* ) Elizabeth Blackburn, Nobelova cena 2009, jak jsou chromozomy chráněny při telomerech a enzymatické telomeraze.
09.11.1952 (* ) Jack William Szostak, Kanadský Američan nar. v Londýně, Nobelova cena 2009, jak jsou chromozomy chráněny při telomerech a enzymatické telomeraze
07.11.1929 (* ) Eric Kandel, Nobel 2000 s Arvid Carlsson a Paul Greengard, Americký neuropsychiatr, neurobiolog, výzkum mozku
05.11.1892 (* ) John Burdon Sanderson Haldane († ) 1.12.1964., známý jako Jack. Britiský genetik a evoluční biolog. Spoluzakladatel (vedle Ronalda Fishera and Sewalla Wrighta) populační genetiky.
26.11.2012 ( ) Joseph Murray, Americký plastický chirurg. V Bostonu zemřel. Laureát Nobelovy ceny v lékařství, Joseph Murray. Chirurg transplantolog. 1. transplantoval ledvinu, Zemřel v 93 letech na následky mozkové mrtvice. V roce 1954 jeho tým úspěšně transplantoval ledvinu jednoho ze dvou dvojčat druhému a v roce 1959 se podařilo transplantovat nemocnému ledvinu od dárce, který nebyl jeho příbuzným. V roce 1962 použil Murray jako první ledvinu mrtvého člověka. Narozen 1.4.1919"
Říjen
05.10.1799 (* ) Vincenz Priessnitz, rodák z Gräfenbergu, léčitel a zakladatel vodoléčby, zakladatel lázní. (Léčil studenou pramenitou vodou, použil i pracovní terapii).
06.10.1937 (* ) Mario Renato Capecchi (Verona, Italy) is an Italian-born American molecular geneticist and a co-winner of the 2007 Nobel Prize in Physiology or Medicine for discovering a method for introducing homologous recombination in mice employing embryonic stem cells, with Martin Evans and Oliver Smithies.[1] He is currently Distinguished Professor of Human Genetics and Biology at the University of Utah School of Medicine, which he joined in 1973.
02.10.2014 († ) , nar. v Lublani 25.4.1916, ve věku 98 let zemřel prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc., významný neurolog, fyzioterapeut - zakladatel moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění a manuální a reflexní terapie v Československu, zakladatel Rehabilitační společnosti a později Sekce pro Manuální medicínu (nyní Myoskeletální společnost), autor více než 200 odborných publikací.
08.10.1883 (* ) Otto Heinrich Warburg. Německý biochemik a objevitel podstaty činnosti enzymů buněčného dýchání. 1931 mu byla udělena Nobelova cena za objev povahy a funkce oxiredukčního enzymu cytochromu a jeho izolaci.
09.10.1932 (* ) Peter Mansfield, britský lékař, Nobel.2003 za objev MRI s Paulem Lauterburem
10.10.1908 (* ) Min-Chueh Chang, americký biolog a spoluvynálezce chemické antikoncepce.
18.10.1960 (* ) Craig Cameron Mello, New Haven. Je americký molekulární biolog ve státě Massachusetts. experimenty s „vypínáním“ jednotlivých genů u hlístic. Při pokusech s tzv. umlčováním genů u háďátka obecného Caenorhabditis elegans popsal a objevil společně s dalším biologem Andrew Firem fenomén RNA interference, za což oba dostali v roce 2006 Nobelovu cenu.
24.10.1883 (* ) Jiří Brdlík, zakladatel moderní pediatrie u nás. Zabýval se zejména dětskými kožními a infekčními chorobami.
24.10.1632 (* ) Anthony van Leeuwenhoek, nizozemský přírodovědec. V roce 1650 zdokonalil mikroskop a vytvořil základy mikroskopické techniky. Roku 1668 objevil krevní kapiláry, buňky, spermie a roku 1683 jako první přesně popsal bakterie a prvoky.
24.10.1848 (* ) František Vejdovský, v Kouřimi, český zoolog, profesor srovnávací anatomie, embryologie na české univerzitě. Učinil objev centrozom. († ) 4.12.1939.
28.10.1874 (* ) Constantin Ion Parhon, rumunský lékař a jeden ze zakladatelů moderní endokrinologie
28.10.1914 (* ) Jonas Edward Salk, americký bakteriolog. V roce 1955 objevil a vyrobil očkovací látku proti dětské obrně.
30.10.1928 (* ) Daniel Nathans, americký genetik. Roku 1978 získal spolu s W. Arberem a H. Smithem Nobelovu cenu za objev restrikčních endonukleáz, tj. speciálních buněčných enzymů.
30.10.1928 (* ) Leland Harrison (Lee) Hartwell, Kalifornský biolog, Nobel.2001, s Paul Nurse and Tim Hunt, za výzkum a objevy v rámci buněčného cyklu

Září
30.09.1951 (* ) Barry James Marshall, Kalgoorlie) je australský lékař, profesor klinické mikrobiologie na University of Western Australia. V roce 2005 obdržel společně s Robinem Warrenem Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za pozoruhodný a nečekaný objev z roku 1978, že záněty žaludku i žaludeční vředy způsobuje infekce, kterou vyvolává bakterie Helicobacter pylori.
Srpen

25.08.1850 (* ) Charles Robert Richet, died December 4, 1935, was a French physiologist who initially investigated a variety of subjects such as neurochemistry, digestion, thermoregulation in homeothermic animals, and breathing. He won the Nobel Prize "in recognition of his work on anaphylaxis" in 1913.
23.08.1931 (* ) Hamilton Othanel Smith je Americký microbiolog, Nobel.1978 za "discovering type II restriction enzymes" s Werner Arber a Daniel Nathans
20.08.1913 (* ) Roger Wolcott Sperry, 18.04.1994 († ). Byl americký zoolog, neurobiolog a neurofyziolog. V roce 1981 mu byla udělena Nobelova cena za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u človeka. U epileptických pacientů prováděl operaci, při níž proťal corpus callosum (útvar spojující obě mozkové hemisféry).
18.08.1932 (* ) Luc Antoigne Motagnier, francouz, nar. v Chabris, Indre. Virolog, Nobel.2008, objev viru HIV, nemoc AIDS
24.08.1899 (* ) Albert Claude died 22 May 1983, was a Belgian biologist who shared the Nobel Prize in Physiology or Medicine in 1974 with Christian de Duve and George Emil Palade. He discovered the chloroplasts in the cell.
25.08.1916 (* ) Frederick Chapman Robbins, Auburn, Alabama, He died August 4, 2003, was an American pediatrician and virologist. He received the Nobel Prize in Physiology or Medicine in 1954 along with John Franklin Enders and Thomas Huckle Weller. The award was for his breakthrough work in isolation and growth of the polio virus, paving the way for vaccines developed by Jonas Salk, Albert Sabin, etc.

Červenec
30.07.1932 (* ) Françoise Barré-Sinoussi, Nobel.2008, Spolu s Montagnierem objevila retrovirus HIV způsobující AIDS v bílých krvinkách pacientů se zvětšenými lymfatickými uzlinami v počátečních stádiích AIDS a v krvi pacientů v pokročilém stádiu tohoto onemocnění
29.07.2004 († ) Francis Harry Compton Crick, matematik, fyzik, chemik, objevitel šroubovice DNA, Nobel.v lékařství za DNA -1962. (* 08.06.1916)
02.07.1946 (* ) Richard Axel, americký neurolog, Nobel.2004 za objev čichového systému, receptory s Linda Brown Buck

Červen
23.06.1925 (* ) Oliver Smithies, Halifax, West Yorkshire, Anglie) je americký genetik britského původu, který získal v roce 2007 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za výzkum v oblasti embryonálních kmenových buněk a DNA savců.
18.06.1037 († ) Abdul Alí Husain(ibn Abdalláh ibn Sína) arabský lékař, filosof a politik. Zabýval se především biooptikou. (* 17.9.970)
13.06.1595 (* ) Marcus Marci z Kronlandu, v Landškrouně, lékař filosof a matematik. Byl stoupencem přírodovědecké školy Paracelsovské. († 10.4.1667).
11.06.1296 († ) J. Robin Warren,Adelaide. Je australský patolog, který v roce 1979 znovuobjevil bakterii Helicobacter pylori. V roce 2005 obdržel společně s Barry Marshallem Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za pozoruhodný a nečekaný objev, že záněty žaludku i žaludeční vředy způsobuje infekce, kterou vyvolává bakterie Helicobacter pylori
11.06.1296 († ) Roger Bacon, anglický filosof, přírodovědec, fyziolog a optik. V díle Opus Maius napadá hlavní původce vládnoucí nevědomosti, předsudky, víru v autority, lidskou ješitnost a pod., podává přehled vědy a oceňuje zejména matematiku.
08.06.1873 (* ) Edward Babák, český fyziolog a biolog. Proslavil se přínosem k biologii a pracemi o dýchání. († 30.5.1956)
08.06.1916 (* ) Francis Harry Compton Crick, matematik, fyzik, chemik, objevitel šroubovice DNA, nositel Nobelovy ceny v lékařství za DNA v roce 1962. († 29.7.2004)
Květen
27.05.1910 († ) Robert Koch, německý mikrobiolog.
20.05.1928 (* ) Leonard Hayflick, Filadelfie, anatom, gerontolog, mikrobiolog, zoolog, objev nazv.Hayflikův limit, při kterém je zastaveno dělení, protože telomerasa dosáhla kritické délky
08.05.1947 (* ) Howard Robert Horvitz, Chicago, Illinois, americký biolog, Nobel.2002, mechanismus Apoptosy
06.05.1929 (* ) Paul Christian Lauterbur, US-americký chemik a radiolog, Nobel.2003 s Mansfieldem za MRI (magnetomografii)
06.05.1896 (* ) Rolf Maxmilian Sievert. Zabýval se účinky radioaktivity na živé organismy.
06.05.1856 (* ) Sigmund Freud, psycholog. († ) 23.září 1939.
02.05.1927 († ) Ernest Starling, britský fyziolog, narozený 17.4.1866
Duben

27.04.1959 (* ) Andrew Zachary Fire, Palo Alto, Kalifornie. Je americký molekulární biolog a profesor genetiky na Stanfordské univerzitě. V roce 2006 obdržel společně s Craigem C. Mellem Nobelovu ceny za fyziologii a medicínu za objev RNA interference - potlačování genů dvouřetězovou RNA.
25.04.1916 (* ) ,v Lublani, zemřel v ČR 2.10.2014, ve věku 98 let prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc., významný neurolog, fyzioterapeut - zakladatel moderní funkční diagnostiky a léčby vertebrogenních onemocnění a manuální a reflexní terapie v Československu, zakladatel Rehabilitační společnosti a později Sekce pro Manuální medicínu (nyní Myoskeletální společnost), autor více než 200 odborných publikací.
24.04.1947 (* ) Roger David Kornberg, v St. Louis, Missouri americký biochemik a strukturální biolog, Nositel Nobelovy ceny za chemii 2006, za výzkum molekulární báze v eukariotické transkripci. Jeho otcem je Arthur Kornberg, Nositel Nobelovy ceny za lékařství nebo fyziologii z roku 1959.
20.04.1745 (* ) Philippe Pinel, francouzský lékař, zakladatel psychiatrie. Dal sejmout pouta, zavedl nové metody. Příčiny nemocí dělil na vnitřní a vnější. Používal psychoterapii ma manie a deprese s obscedantními výčitkami. Ctil Bonaparta. Byl za to odstraněn po návratu Bourbonů.(†) 25.10.1826
20.04.1915 (* ) Joseph Wolpe Johannesburg, South Africa. Zemřel 4.12.1997 na zápal plic. Psychoterapeut, behaviorální terapie. Specializoval se na léčbu neuróz z válek. Používal metodu znecitlivění. Vyvinul SUDS.
19.04.1813 († ) Benjamin Rush († )24.12.1745. Rush žil v Pennsylvanii, byl lékař zaměřený na fyzikální léčbu a na menátílné zrdaví, spisovatel, humanista, učitel
19.04.1874 (* ) Ernst Rüdin, v St.Gallen. Švýcarský psychiatr, genetik a eugenik. Propagátor sociálního darwinismu. Otec racionální hygieny. Psychiatrická genocida. († )22.10.1952)
18.04.1940 (* ) Joseph L.Goldstein, biochemik a genetik, nositek Nobelovy ceny 1985 s Michaelem Stuart Brownem, za výzkum LDL cholesterolu- receptoru
18.04.1905 (* ) George Herbert Hitchings († ) 27.02.1998. Americký doktor, nositel Nobelovy ceny-1988 za "Physiology or Medicine" se Sirem James Black a Gertrude Elion, za jejich objev zajímavých principů léčby,speciáně za chemoterapii
18.04.1994 († ) Roger Wolcott Sperry (* ) 20. srpna 1913, Hartford, Connecticut). Byl americký zoolog, neurobiolog a neurofyziolog. Zabýval se výzkumem mozkových funkcí. V roce 1981 mu byla udělena Nobelova cena za odhalení specifické úlohy jednotlivých mozkových hemisfér u človeka. U epileptických pacientů prováděl operaci, při níž proťal corpus callosum (útvar spojující obě mozkové hemisféry).
17.04.1930 (* ) Karel Fortýn, český lékař, autor metody devitalizace rakovinných nádorů († 4. ledna 2001)
17.04.1866 (* ) Ernest Starling, britský fyziolog († 2. května 1927)
17.04.1976 († ) Henrik Carl Peter Dam, dánský biochemik a fyziolog (* 21. února 1895)
15.04.1961 (* ) Carolyn Widney "Carol" Greider, Nobel.2009, za objev struktury telomeru a konc; chromozomů
13.04.1941 (* ) Michael Stuart Brown, genetik z Broklinu, Nositel Nobelovy ceny z roku 1985 za výzkum LDL cholesterolu/receptoru, spolu s Goldsteinem.
13.04.1872 (* ) Jan Szczepanik, Rudniki - 18. dubna 1926 († )Tarnów. Polský chemik a vynálezce, průkopník na poli barevné fotografie
06.04.1928 (* ) James Dewey Watson, v Chicagu, objevitel DNA. Došel k závěru, že nositeli genetické informace jsou chromozómy tvořené složitou chemickou látkou zvanou DNA deoxyribonukleová kyselina. Spolupracoval s Angličanem Francisem Crickem. V roce 1962 obdržel Watson se svými společníky Nobelovu cenu
01.04.1919 (* ) Joseph Murray, v Milford (Massatchusses) plastický chirurg, Nositel Nobelovy ceny z 1990 za 1.transplantaci ledviny v 1954. Zemřel 26.11.2012.
Březen
29.03.1869 (* ) Aleš Hrdlička,v Humpolci (okr. Pelhřimov). Americký antropolog českého původu. († ) 5. 9. 1943 ve Washingtonu.
27.03.2007 († ) Paul Christian Lauterbur, US-americký chemik a radiolog, Nobel.2003 s Mansfieldem za MRI (magnetomografii), (* 6.5.1929)
27.03.1944 (* ) Jakko Antero Malmivuo, v Helsinkách . Věnuje se inženýrskému lékařství- bioelektromagnetismu.
27.03.1942 (* ) John Edward Sulston, britský biolog, ředitel iSEI, v Universitě v Manchesterru, Nobel.2002 se Sydney Brenner a H. Robert Horvitz, za objev genetické regulace v orgánech vyvinutých s naprogramovanou buněčnou smrtí
22.03.2010 († ) Sir James Whyte Black ( *) 14.06.1924. Skotský doctor a farmakolog, spolu s Hitchingem nositel Nobelovy ceny za výzkum lékařskýcj metod- propranorol, cymetidin, 1988
17.03.1881 (* ) Walter Hess, nositel Nobelovy ceny za fyziologii z roku 1949. Výzkum souvislosti funkcí vnitřních orgánů a mezimozku.(† ) 12.08.1973
11.03.1936 (* ) Harald zur Hausen, německý virolog a gynekolog, Nobel.2008, sérum proti virům rakoviny děložního hrdla, role papilomerů (papilomavirů) HPV
03.03.1918 (* ) Arthur Kornberg. Biochemik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu z roku 1959. Izoloval jako první DNA polymer enzym, známý jako DNA Polymeraza I. Je otcem biochemiků Rogera Davida -1947 (Nob.cena 2006), Thomas Bill (1948) - objevitele DNA polymerase II and III, Kenneth Andrew (1950), architekt biotechnologických laboratoří.
Únor
27.02.1998 († ) George Herbert Hitchings (* ) 18.04.1905. Americký doktor, nositel Nobelovy ceny-1988 za "Physiology or Medicine" se Sirem James Black a Gertrude Elion, za jejich objev zajímavých principů léčby,speciáně za chemoterapii
21.02.1999 († ) Gertrude Belle Elion, zemřela svobodná. (* ) 23.01.1918 byla americká biochemička a famrakoložka,dcera z emigrantské rodiny, Nobel.1988 za výzkum léku na AIDS - AZT. Objevila a vyvinula několik léků. 6-mercaptopurine (Purinethol), the first treatment for leukemia. Azathioprine (Imuran), the first immuno-suppressive agent, used for organ transplants. Allopurinol (Zyloprim), for gout. Pyrimethamine (Daraprim), for malaria. Trimethoprim (Septra), for meningitis, septicemia, and bacterial infections of the urinary and respiratory tracts. Acyclovir (Zovirax), for viral herpes. Je první ženou, která byla uvedena do Dvorany slávy největších vynálezců.
21.02.1895 (* ) Henrik Carl Peter Dam, dánský biochemik a fyziolog, zemřel 17.4.1976
19.02.1943 (* ) Timothy Hunt, nar. v Neston, Cheshire, anglický biochemik, Nobel.2001, spolu s Hunter a Richard Jackson, za výzkum buněčného cyklu
12.02.1819 (* ) Charles Darwin, anglický přírodovědec, ve Shrewsbury (téměř v tu samou hodinu jako Abraham Lincoln). Vytvořil teorii o vývoji živočichů. Podložil ji pozorováním. Měl 10 dětí. († ) 19.dubna 1882.
Leden
29.01.1947 (* ) Linda Brown Buck, Seatle, Washington, je americká bioložka, Nobel.2004 s Richardem Axelem, za objev olfaktorických receptorů (čichový systém G protein, feromóny, více jak 1000 gen receptorů)
29.01.1949 (* ) Sir Paul Maxime Nurse, britský genetik a buněčný biolog. Nobel.2001, za objev buněčné cyklické regulace, kyneze (buněčný cyklus)
25.01.1943 (* ) Arvid Carlsson, švédský neurolog, známý výzkumnými pracemi na téma "neurotransmitter dopamine and its effects in Parkinson's disease"., Nobel.2000 s Eric Kandel a Paul Greengard.
25.01.1949 (* ) Sir Paul Maxime Nurse,Britský genetik a buněčný biolog, Nobel.2001 s Leland Hartwell a Sir Paul Nurse, za objev cyklicko-dependentních kináz
23.01.1918 (* ) Gertrude Belle Elion 21.02.1999 byla americká biochemička a farmakoložka, Nobel. 1988 za výzkum léku na AIDS - AZT
13.01.1927 (* ) Sydney Brenner,je jihoafrický biolog, Nobel.2002 s H. Robert Horvitz and John Sulston, genetické práce
06.01.1920 (* ) John Maynard Smith, († ) 19.04.2004. Britský theoretický evolucionostický biolog and genetik.
04.01.2001 († ) Karel Fortýn, český lékař, autor metody devitalizace rakovinných nádorů (*17.4.1930)
01.01.1941 (* ) Sir Martin John Evans FRS, born Stroud, Gloucestershire, is a British scientist who, with Matthew Kaufman, was the first to culture mice embryonic stem cells and cultivate them in a laboratory in 1981. He is also known, along with Mario Capecchi and Oliver Smithies, for his work in the development of the knockout mouse and the related technology of gene targeting, a method of using embryonic stem cells to create specific gene modifications in mice.[1][2] In 2007, the three shared the Nobel Prize in Physiology or Medicine in recognition of their discovery and contribution to the efforts to develop new treatments for illnesses in humans. Návrat zpět

Chemie
Prosinec
20.12.1890 (* ) Jaroslav Heyrovský, v Praze, Nobelova cena za chemii z roku 1959. Cenu získal za polarografické metody a jejich využití v analytické chemii ...... († ) 27.března 1967.
17.12.1778 (* ) Humphry Davy, anglický chemik. Objevil oxid dusný, známý jako rajský plyn. 1816 vynalezl lampu, která byla tvořena skleněným válcem a plamen byl uzavřen v drátěné síťce. Tímto oddělením byl jednak umožněn přístup vzduchu nutný pro hoření plamene a jednak bylo zabráněno vznícení hořlavých plynů mimo síťku. 29.5.1829 († ).
10.12.1896 († ) Alfred Nobel, vynálezce dynamitu, nar.21.10.1833
Říjen
07.10.1939 (* ) Sir Harold Walter Kroto, Wisbech, Cambridgeshire, Anglie jako Harold Krotoschiner) je anglický chemik a jeden z laureátů Nobelovy ceny za chemii za rok 1996
10.10.1908 (* ) Min-Chueh Chang, americký biolog a spoluvynálezce chemické antikoncepce.
11.10.1884 (* ) Friedrich Karl Rudolf Bergius, německý chemik. Roku 1913 objevil hydrogenační účinek vodíku na uhlí a těžké oleje při vysokém tlaku. 1931 získal Nobelovu cenu ceny za rozvoj vysokotlakých metod v chemii.
21.10.1833 (* ) Alfred Nobel, nar. ve Stockholmu, švédský chemik, vynálezce dynamitu a iniciátor Nobelovy ceny. V roce 1867 získal patent na nitroglycerin nasáklý do hlinky - dynamit. Roku 1895 založil nadaci Nobelovy ceny. Zemřel 10.prosince 1896 v San Remo. Je po n2m pojmenov8na planetka Nobelium.
23.10.1908 (* ) Ilja Michajlovič Frank, v Petrohradě. Spolu s I. J. Tammem v roce 1937 teoreticky objasnili Čerenovovo záření.
25.10.1959 (* ) Jaroslav Heyrovský, obdržel Nobelovu cenu za chemii za objev a rozpracování polarografie.
26.10.1868 (* ) J. N. Lockyer ředitel observatoře v Londýně spolu s fyzikem E. Franklandem oznámil objev hélia. Nezávisle na nich totéž francouzský astronom P. J. Janssen.
27.10.1913 (* ) Otto Wichterlev Prostějově, český organický chemik, jeden ze zakladatelů makromolekulární chemie
31.10.1925 (* ) John Anthony Pople v Burnham on Sea, Somerset, England, teoretický chemik. († ) 15.března 2004. V roce 1998 získal Nobelovu cenu za chemii.
12.10.1825 († ) Franz Joseph Múller, baron von Reichenstein, rakouský hlavní důlní inspektor, zemřel v Transylvánii. Roku 1872 objevil tellur.
13.10.1965 († ) Paul Hermann Müller, švýcarský organický chemik a objevitel insekticidního účinku DDT. Roku 1939 zjistil ničivé účinky DDT na hmyz, 1940 si dal svůj objev patentovat, 1942 bylo DDT uvedeno na trh, 1948 získal Nobelovu cenu.
29.10.1971 († ) Arne Wilhelm Kaurin Tiselius, švédský chemik. Roku 1948 získal Nobelovu cenu za výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy.
Září
12.09.1930 (* ) Akira Suzuki, japonec, Nobel.2010 za chemii s Američanem R.F.Heck a Japoncem Negishi organopalladium katalýza
22.09.1900 (* ) Paul Hugh Emmett, chemik, objev BET teorie, zemřel 22.4.1985
04.09.1913 (* ) Stanford Moore (died August 23, 1982) was a U.S. biochemist. He shared a Nobel Prize in Chemistry in 1972 (with Christian B. Anfinsen and William Howard Stein), connection between the chemical structure and catalytic activity of the ribonuclease molecule
Srpen
27.08.1874 (* ) Carl Bosch,Kolín nad Rýnem – 26.4.1940, Heidelberg. Byl německý chemik, inženýr a podnikatel. Pracoval ve firmě BASF od 1899. V roce V letech 1908 až 1913 vyvinul společně s A. Mittaschem metodu velkovýroby amoniaku (čpavku) na základě vysokotlaké syntézy objevené F. Haberem. V roce 1931 společně s Friedrichem Bergiusem dostal Nobelovu cenu za chemii za to, že jeho objev přispěl k rozvoji vysokotlakých metod v chemii (syntéza metanolu, výroba umělého kaučuku)
23.08.1933 (* ) Robert Floyd Curl Jr., nar.Alice, Texas, USA, je profesor chemie na Rice University. V roce 1996 byl za objev Fullerenů (společně s Richardem Smalleyem také z Rice University a Haroldem Krotem z University of Sussex), Nobel. za chemii, za objev fullerenu.1996
15.08.1931 (* ) Richard F.Heck, USA, Nobel.2010 za chemii s japonci Akira Suzuki a s Negishi, za vynález Heck.reakce - organopalladium katalýza
22.08 2005 († ) Ernest Kirkendall (born 1914 in East Jordan, Michigan) was an American chemist and metallurgist. He is known for his 1947 discovery of the Kirkendall effect.
23.08 1982 († ) Stanford Moore (born September 4, 1913) was a U.S. biochemist. He shared a Nobel Prize in Chemistry in 1972 (with Christian B. Anfinsen and William Howard Stein)
23.08 1997 († ) Sir John Cowdery Kendrew, CBE, FRS[1] (24 March 1917 – 23 August 1997) was an English biochemist and crystallographer who shared the 1962 Nobel Prize in Chemistry with Max Perutz
26.08.1987 († ) Georg Wittig (June 16, 1897) was a German chemist who reported a method for synthesis of alkenes from aldehydes and ketones using compounds called phosphonium ylides in the Wittig reaction. He shared the Nobel Prize in Chemistry with Herbert C. Brown in 1979.
Červenec
14.07.1935 (* ) Ei-ichi Negishi, japonský chemik, Nobel.2010 spolu s Richard F. Heck a Akira Suzuki za "palladium catalyzed cross couplings in organic synthesis"
Červen
06.06.1943 (* ) Richard Errett Smalley, Akron, v Ohio, USA, zemřel 28. října 2005, Houston, Texas, USA) byl profesorem chemie, Nobel.1996, za objev fullerenu (forma uhlíku, nejtvrdší látka), s Robertem F. Curlem a sirem Haroldem Krotem. Výzkum na poli laserové spektroskopie nadzvukového proudění a nanotechnologii
Květen
29.05.1829 († ) Humphry Davy, anglický chemik. Objevil oxid dusný, známý jako rajský plyn. 1816 vynalezl lampu, která byla tvořena skleněným válcem a plamen byl uzavřen v drátěné sí»ce. Tímto oddělením byl jednak umožněn přístup vzduchu nutný pro hoření plamene a jednak bylo zabráněno vznícení hořlavých plynů mimo sí»ku. (* ) se 17.prosince 1778
08.05 1794 († ) Antonie Lavoisier, byl odsouzen a popraven. Otec chemie, francouz, politický liberál. Proces hoření jej fascinoval. Zajímal se o zlepšení pouličního osvětlení. Podle francouzské justice v době před francouzskou revolucí, republika žádné vědce nepotřebovala. (* ) se 26. srpna 1743 v Paříži v rodině bohatého právníka.
Duben
26.04.1932 (* ) Michael Smith, († ) 4.10.2000, British-born Canadian biochemist who was the 1993 Nobel Prize winner in Chemistry. Smith received the Prize for his fundamental contributions to the establishment of oligonucleotide-based site-directed mutagenesis, first published in 1978,[1] and its utility in both genetics and protein studies, as well as genetic engineering. The prize was awarded jointly to Smith and Kary Mullis, who had invented the Polymerase Chain Reaction independently of Smith's work.
24.04.1947 (* ) Roger David Kornberg, v St. Louis, Missouri americký biochemik a strukturální biolog, Nositel Nobelovy ceny za chemii v roce 2006, za výzkum molekulární báze v eukariotické transkripci. Jeho otcem je Arthur Kornberg, Nositel Nobelovy ceny za lékařství nebo fyziologii z roku 1959.
19.04.1912 (* ) Glenn Theodore Seaborg (Swedish: Glenn Teodor Sjöberg). Americký vědec, nositel Nobelovy ceny za chemii 1951, za objev transurania, a proces aktinoidů. Zemřel 25.02.1999.
26.04.1940 († ) Carl Bosch, Heidelberg (* ) 27. srpna 1874. Byl německý chemik, inženýr a podnikatel. Od roku 1919 byl předsedou představenstva firmy BASF, od roku 1925 působil jako předseda představenstva chemické firmy IG Farbenindustrie. V letech 1908 až 1913 vyvinul společně s A. Mittaschem metodu velkovýroby amoniaku (čpavku) na základě vysokotlaké syntézy objevené F. Haberem. V roce 1931 společně s Friedrichem Bergiusem dostal Nobelovu cenu v roce 1931 za chemii za to, že jeho objev přispěl k rozvoji vysokotlakých metod v chemii (syntéza metanolu, výroba umělého kaučuku atd.)
Březen
31.03.1811 (* ) Robert Wilhelm Bunsen, německý chemik. Se svým spolupracovníkem Lyonem Playfairem navrhli použití recyklace plynů a tím zvýšení účinnosti pece. Jeho hlavním přínosem zde bylo kromě mnoha rozborů sopečných plynů a hornin vysvětlení vzniku gejzírů. Bunsen a Kirchhoff vynalezli přístroj Bunsenův-Kirchhoffův spektroskop, optický přístroj k pozorování spekter ve viditelné oblasti světla. JSou zakladateli spektrografie. Bunsen († ) 16. srpna 1899
27.3.1967 († ) Jaroslav Heyrovský, v Praze, nositel nobelovy ceny za chemii. Cenu získal za polarografické metody a jejich využití v analytické chemii.....
Únor
25.02.1999 († ) Glenn Theodore Seaborg (Swedish: Glenn Teodor Sjöberg; Americký vědec, nositel Nobelovy ceny za chemii 1951, za objev transurania, a proces aktinoidů. 19.04.1912 (* )

Biologie:
Červen
18.06.1841 (* ) Lester Frank Ward, americký sociolog, botanik, paleontolog. První prezident Americké sociologické asociace. Je v opozici k sociálnímu darwinismu. 18.04.1913 († )
Duben
19.04.1882 († ) Charles Darwin, anglický přírodovědec. Vytvořil teorii o vývoji živočichů. Podložil ji pozorováním. Měl 10 dětí. (* ) se 12.února 1812.
18.04.2002 († ) Thor Heyerdahl, přírodovědec, badatel a průzkumník. Zjišťoval, jak došlo k osídlení. Zjistil, že větry a proud vanou od východu. (* ) se 6. října 1914 v jihonorském Lavriku.
17.04.1923 (* ) Jiří Mrázek, český geofyzik, popularizátor přírodních věd a kosmonautiky, šachista a náboženský spisovatel († 14. listopadu 1978)
17.04.1814 (* ) August Grisebach, německý botanik († 9. května 1879)
17.04.1880 (* ) Leonard Woolley, britský archeolog († 20. února 1960)
Únor
12.02.1812 (* ) Charles Darwin, anglický přírodovědec. Vytvořil teorii o vývoji živočichů. Podložil ji pozorováním. Měl 10 dětí. († ) 19.04.1882

Prosinec
29.12.1861 (* ) Kurt Hensel, německý matematik. 01.06.1941 († ).
13.12.1887 (* ) George Pólya, v Maďarsku. Matematik a fyzik, odešel do Ameriky, do Kalifornie, kde († ) 7.září 1985. Proslavil se například matematickou indukcí. Zabýval se kombinatorikou, teorií her.
10.12.1815 (* )a Augusta Ada King, hraběnka Lovelace, dcera romantického básníka Byrona. Byla významnou sponzorkou počítačové vědy. detailně popsala fungování Babbageova mechanického počítače. Na její počest byl pojemnován programovací jazyk ADA. († )a na léčbu rakoviny 27.listopadu 1852.
07.12.1826 (* ) Ludwig Christian Wiener, německý matematik a profesor deskriptivní geometrie. 31.07.1896 († ).
05.12.1895 (* ) Elbert Cox. 28.11.1969 († ).
Listopad
28.11.1898 (* ) John Wishart, matematik. († ) v roce 1956.
16.11.1717 (* ) Jean Le Rond d´Alembert,v Paříži. Francouzský matematik, fyzik, filozof, pokrokový myslitel, člen francouzské, berlínské a Petrohradské akademie věd. († ) 1783.
Říjen
31.10.1815 (* ) Karl Theodor Weierstrass, německý matematik, profesor univerzity v Bonnu, Berlíně a Královci (dnes Kaliningrad). Vybudoval základy matematické analýzy. Zvláštní význam mají jeho práce z teorie analytických funkcí, variačního počtu, diferenciální geometrie a lineární algebry. 19.02.1897 († )
26.10.1849 (* ) Frobenius v Berlíně německý matematik. Ferdinand Georg Frobenius († ) 13.8.1917.
15.10.1608 (* ) Evangelista Torricelli, italský fyzik a matematik. Roku 1643 vynalezl rtu»ový barometr a jeho pomocí dokázal existenci atmosférického tlaku. († ) 25.10.1647.
09.10.1704 (* ) Johan Andreas Segner, německý fyzik, matematik a lékař. 1750 sestrojil reakční vodní motor Segnerovo kolo. Princip jeho reakční síly se stal základem hydraulických strojů - vodních turbín. 05.10.1777 († ).
06.10.1831 (* ) Richard Dedekind, Braunschweig, zemřel 12.02.1916. Byl to německý matematik, který proslul v oboru algebry a teorie čísel. K jeho nejznámějším počinům patří konstrukce množiny reálných čísel.
02.10.1845 (* ) Karel Pelz, český matematik profesor. Zabýval se deskriptivní geometrií, zavedl axonomii jako samostatnou zobrazovací metodu. Jsou po něm nazvány Steinerova-Pelzova parabola a Pelzovy věty o obrysu ploch 2. stupně. († ) 16.06.1908
Září
15.09.1926 (* ) Jean-Pierre Serre, francouzský matematik, koherentní kohomologie, pole v algebraické geometrii, číselnaá teorei a topologie. (Abelova cena v roce 2003)
21.09.1929 (* ) Charlotte Froese Fischer, kanadsko-americká matematička a počítačová vědátorka. Proslavila se implementací MCHF (multi konfigurční Hartree-Fock) do atomových strukurálních kalkulací a pro předpovězení negativního iontu Calcia.
17.09.1826 (* ) Georg Friedrich Bernhard Riemann, u Hannoveru v rodině luteránského pastora. Doktorát na berlínské univerzitě dostává roku 1851 za téma vedoucí k zobecnění pojmu matematické funkce a k formulaci nového, obecnějšího pojmu integrálu. Profesorem matematiky v Göttingenu se stává jako třiatřicetiletý. Riemann víc než kdokoli jiný ovlivnil cestu moderní matematiky. Zasloužil se o pronikavé rozšíření geometrie z oblasti "rovné" (euklidovské) na všelijak "křivé" roviny i prostory o libovolném počtu dimenzí. Odkázal nám Riemannovu hypotézu. 20.07.1866 († ).
Srpen
29.08.1904 (* ) Roth. († ) 28.listopadu 1968.
26.08.1921 (* ) Shimshon Avraham Amitsur (born Kaplan; zemřel 5.9.1994), was a Jewish mathematician. He is best known for his work in ring theory, in particular PI rings, an area of abstract algebra.
25.08.1898 (* ) Helmut Hasse, německý matematik. Zabýval se kvadratickými formami v prostoru racionálních čísel. Hasse († ) 26.prosince 1989
09.08.1776 (* ) Lorenzo Romano Amedeo Carlo Avogadro, hrabě z Quarenga a Cerrata, matematik a fyzik. († ) 09.07.1856. Je znám Avogadrovou konstantou a Avogadrovým zákonem: Stejné objemy plynů za stejného tlaku a teploty obsahují stejné množství molekul. Měl šest dětí.
08.08.1902 (* ) Paul Adrien Maurice Dirac, britský fyzik a matematik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky. V roce 1933 získal Nobelovu cenu. († ) 20.10.1984.
06.08.1667 (* ) Johann Bernoulli, v Basileji, známý též pod jménem Jean nebo John. Byl švýcarským matematikem a lékařem. Je otcem Daniela. Proslul infinitezimálním počtem a řešením diferenciálních rovnic. Aplikoval inf.počet na mechanické a hydraulické problémy. († ) 1.ledna 1748.
02.08.1887 (* ) Oskar Johann Viktor Anderson Minsk, Belarus († ) 12.02.1960, Munich, Germany. Německo-ruský mathematik. Práce v mathematické statistice.
Červenec
28.07.1888 (* ) Carlson Fritz, švédský matematik. († ) 28.listopadu 1952.
27.07.1871 (* ) Zermelo, německý matematik. Zermelo († ) 21. května 1953.
18.07.1853 (* ) Hendrik Antoon Lorentz, v Arnhemu, holandský fyzik. 4.2.1928 († ).
01.07.1646 (* ) Gottfried Wilhelm Leibniz, německý matematik, fyzik a filosof. († ) 14.11.1716 Wilhelm Leibnitz.
. Leibniz se pokoušel překonat descartovský dualizmus. Leibniz v Německu.
Červen 22.06.1910 (* ) Konrád Zuse, německý matematik. 18.prosince 1995 († ).
17.06.1916 (* ) Atle Selberg, norský matematik.A.Selberg získal v roce 1986 Wolfovu cenu za matematiku

15.06.1765 (* ) Johann Gottlieb Friedrich von Bohnenberger, nar. Simmozheim, Württemberg , matematik a astronom. Objevil gyroskopický efekt, gyroskop. 19.04.1831 († )
14.06.1856 (* ) Andrey (Andrei) Andreyevich Markov Ruský matematik a konstruktivní geometr. Proslul stoachastickými metodami, Markovovými řetězci, rekursivn9mi funkcemi. († ) 20.07.1922
01.06.1884 (* ) Eduard Helly, ve Viena, židovský matematik. Proslul svými pracemi ve funkcionální analýze.
Květen
21.05.1921 (* ) Andrei Dmitrievich Sacharov, fyzik, disident, Nositel Nobelovy ceny 1975, aktivista za lidská práva. († ) 14. prosince 1989.
18.05.1711 (* ) Rudjer Josip Boskovič v Dubrovníku. Matematik, fyzik a geolog, který předběhl dobu nejméně o 200 let. Už první z jeho prací, nazvaná O slunečních skvrnách, vzbudila pozornost všech učenců té doby. Každá z dalších prací ho jen potvrdila jako matematika světového významu. Kromě matematiky a astronomie nebyla tomuto velkému muži cizí ani diplomacie, archeologie a ani poezie. (Existuje 30 tisíc rukopisů). 1782 publikuje 5 svazků svého díla o optice a astronomii. 13.2.1787 († ).
16.05.1821 (* ) Pafnuty Lvovich Chebyshev, († ) 8.12.1894) Jméno Chebychev, Chebyshov, Tchebycheff or Tschebyscheff (French a German transkripce).Ruský mathematik. Čebyševovy polynomy, Čebyševovy nerovnosti, číselná teorie, Bertrand-Čebyšův theorém, statistika, pravděpodobnost, náhodná čásla, statistická odchylka
01.05.1825 (* ) Johann Jakob Balmer, matematik a fyzik. Proslavil se empirickou formulí pro spektrální čáry vodíkového atomu. († ) 12. března 1898
Duben
30.04.1777 (* ) Johann Karl Friedrich Gauss, německý matematik a fyzik. Jeden z jeho největších objevů je konstrukce 17tiúhelníku pomocí pravítka a kružítka, což byl největší pokrok v této oblasti od dob řeckých matematiků. († ) 23.února 1855
21.04.1774 (* ) Jean Baptiste Biot, v Paříži. († ) 3.2.1862. Jednotka Biot byla jednotkou elektrického proudu. v CGS systému. Proslavil se zákony vztahující se k rotační polarizaci: Stočení je úměrné tlouš»ce prošlé vrstvy. Stočení ve stejné pravotočivé a levotočivé látce se liší jen znaménkem. Stočení způsobené několika vrstvami se algebraicky sčítá. Stáčivost klesá s rostoucí vlnovou délkou světla (s druhou mocninou). intenzita magnetického pole vyvolaného elektrickým proudem protékajícím vodičem je nepřímo úměrná vzdálenosti od vodiče (tzv. Biot-Savartův zákon). Tento objev je jeden ze základů moderní elektromagnetické teorie. Biot-Savartův-Laplaceův zákon Ve statickém magnetickém poli je křivkový integrál magnetické intenzity H podél uzavřené křivky ohraničující proud I úměrný velikosti tohoto proudu dH=I.(dl x r0)/(4π.r2)
27.04.1755 (* ) Marc-Antoine Parseval des Chenes, () 16.08.1836 († ), byl francouzský matematik, znám díky Parseval's theorem
20.04.1910 (* ) Ernst Max Mohr, německý matematik a fyzik. Mohr († ) 16.května v Berlíně.
19.04.1883 (* ) Richard Edler von Mises, Lemberg. Matematik, mechaník pevných lítek, fludní mechaniky, aerodynamiky, aeronautiky, statistiky a teorie pravděpodobnosti. Zemřel 14 července 1953 v Boston, Massachusetts
15.04.1707 (* ) Leonhard Euler v Basileji, švýcarský matematik, fyzik a astronom. Zabýval se např. měsíčním pohybem, metodami vyčíslení integrálů, diferenciálními rovnicemi a prouděním ideálních plynů. Euler také zavedl moment setrvačnosti a úpravu matematiky (e pro základ přirozených logaritmů, p pro Ludolfovo číslo, S pro součet atd.). Známá je jeho binomická poučka a variační počet. († ) 18.září 1783.
27.04.1936 († ) Karl Pearson, původním jménem Carl Pearson, byl anglický matematik a filozof, zastánce machizmu, zakladatel oboru matematické statistiky a její aplikace na biologii (biometrie). (* ) 27.3.1857. V roce 1911 založil v Londýně na University College historicky první katedru statistiky. Ve své základní filozofické práci Gramatika vědy (1892) se věnuje otázkám metodologie vědy. Úloha vědy se podle něj zakládá na klasifikaci a popisu faktů. Materiální věci představují skupiny smyslových vjemů a zákonů přírody. Prostor a čas jsou výtvory lidského rozumu.
19.04.1567 († ) Michael Stifel or Styfel (* 1486 or 1487), matematik, Augustinianský mnich, blízký Martina Luthera. Vynalezl logaritmus
19.04.1739 († ) Nicholas Saunderson (* 1682) Anglický vědec, matematik, statistik, objev- Bayesův theorem.
19.04.1914 († ) Charles Sanders Peirce, (* ) 10.09.1839 Americký filosof, logik, matematik, nar. Cambridge, Massachusetts. Věnoval se semiotice v logice, jíž je zakladatelem.
19.04.1926 († ) Alexander Alexandrovich Chuprov (nebo Tschuprov), (* ) 18.02.1874 - Geneva. Ruský statistik, demograf.
Březen
31.03.1596 (* ) René Descartes, přezdívaný Cartersius, francouzský matematik a filosof.11.02.1650 († ). Proslul výrokem: "Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem." René Descartes (Cartesius) znamenal obrovský přínos pro geometrii. Podle něj byla pojmenovaná kartézská soustava. Zabýval se geometrií. Zavedl pojem funkce. Založil analytickou geometrii, která umožňuje řešit problémy algebraicky.
27.03.1897 (* ) Douglas Rayner Hartree, v Anglii v Cambridge, matematik a fyzik, který se proslavil v numerické matematice a v její aplikací na atomovou fyziku. († ) 12.února 1958 na selhání srdce. Je známa jeho Hartree-Fock metoda (HF), někdy pojmenovávaná jako SCF.
23.03.1749 (* ) Pierre-Simon, Marquis de Laplace v Normandii, francouzský matematik a astronom. († ) 5. března 1827 v Paříži. Proslul v pravděpodobnostním počtu.
22.03.1924 (* ) Ivo Babuška, česko-americký matematik a mechanik. Proslul aplikovanou matematikou do mechaniky materiálů a proudění kapalin.
21.03.1768 (* ) Jean Baptiste Joseph Fourier, francouzský matematik a fyzik, proslavený šetřením fourierovou sérií, např. Fourierovou transformací, Fourierovou řadou. († ) 16.května 1830.
18.03.1911 (* ) Walter Ledermann, v Berlíne
13.03.1921 (* ) Stanislaw Ulam, ve Lvov, Rakousko-Uhersko. polský matematik a fyzik, podílející se na Manhattanském projektu. († ) 13. května 1984, Santa Fé, Nové Mexiko, USA, jako americký matematik polského a židovského původu. Stal se vynálezcem termonukleární zbraně, rakety na nukleární pohon a vyvinul řadu matematických teorií.
03.03.1845 (* ) Georg Cantor, jeden z nejvýznamnějších matematiků. Byl tvůrcem teorie množin. Jeho teorie nekonečna spoluvytvořila základy teorie reálných funkcí a topologie.
Únor
28.02.1782 (* ) Josef Božek, matematik a mechanik. Zkonstruoval první parní stroj. Rozjel ho poprvé v Evropě v září 1815.
19.02.1473 (* ) Mikoláš Koperník, polský matematik a astronom.
18.02.1838 (* ) Ernst Waldfried Joseph Wenzl Mach, v Chrlicích (nyní část Brna), matematik a fyzik. Na poli experimentální fyziky se zejména zabýval interferencí, rozkladem, polarizací a odrazem světla v různých prostředích. Po těchto studiích brzy následoval výzkum v oblasti nadzvukových rychlostí. Své závěry publikoval v roce 1877. Správně zde popisuje zvukové efekty zjištěné během nadzvukového pohybu střely (Mach tyto střely dokázal vyfotografovat!). Teoreticky vydedukoval a experimentálně potvrdil existenci rázové vlny, která má tvar kužele se střelou ve vrcholu. Poměr rychlosti střely (obecně rychlosti objektu) k rychlosti zvuku (v/c) dnes nazýváme Machovo číslo. To hraje významnou roli v aerodynamice a hydrodynamice. († ) 19.02.1916.
14.02.1943 († ) David Hilbert (23. ledna 1862 Wehlau (dnes Znamensk), Východní Prusko – 14. února 1943 Göttingen, Německo) byl jeden z největších matematiků 20. století. Hilertův program, Hilbertův prostor, Hilbertovy problémy
12.02.1960 († ) Oskar Johann Viktor Anderson, (* ) 02.08.1887 Minsk, Belarus. Německo-ruský matematik. Práce v matematické statistice.
08.02.1700 (* ) Daniel Bernoulli, švýcarský matematik a fyzik, anatom a botanik, jeden z rodiny Bernoulliů. Proslul dílem hydrodynamika a Bernoulliho rovnicí pro proudění kapalin. Teorií plynů předstihl vývoj o sto let.....
17.02.1600 († ) Giordano Bruno, 13.02.1600 byl upálen. Přírodovědec, pokračovatel Koperníka, bojovník proti sholastice. Prohlašoval, že existuje nekonečně mnoho sluncí.

Leden
25.01.1736 (* ) Joseph Luis Lagrange, italsko francouzský matematik. Přispěl k variačnímu počtu. Vychází z Taylorovy věty, k níž odvozuje zbytek. († ) 10.4.1813.
22.01.1775 (* ) André Mária Ampére, francouzský matematik a fyzik, zakladatel elektrodynamiky. 10.07.1836 († ). André Márie Ampére napsal první vědeckou práci z teorie pravděpodobnosti "Úvod do matematické teorie her" , která pak byla velmi vysoce ohodnocena kapacitami mezi francouzskými matematiky J. d´Alambertem a P.S. Laplacem. Díky jejich doporučení Ampére získává v roce 1803 profesuru matematiky, fyziky a astronomie na lyceu v Lyonu, ve svém rodišti.

Fyzika
Prosinec
05.12.1868 (* ) Arnold Johannes Wilhelm Sommerfeld německý teoretický fyzik, průkopník rozvoje atomové a kvantové fyziky,V kvantové mechanice je důležitý jeho objev konstanty jemné struktury. Zemřel 26.4.1951
05.12.1901 (* ) Werner Karl Heisenberg Vytváření kvantové mechaniky . Nobelova cena v 1932, zemřel 1.2.1976
05.12.1903 (* ) Cecil Frank Powell vývoj fotografické metody výzkumu jaderných procesů a pomocí ní učiněné objevy týkající se mezonů. Nobelova cena v 1950, zemřel 9.8.1969
05.12.1932 (* ) Sheldon Lee Glashow příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů. Nobelova cena -část v 1979
06.12.1919 (* ) Clyde Lorrain Cowan Jr (May 24, 1974) spoluobjevitel neutrina s Frederick Reines, v 1995 Frederick Reines obdržel Nobelovu cenu ve fyzice v 1995 za oba.
11.12.1816 (* ) Max Born ve Wroclavi (dnes Polsko), německý fyzik. Zabýval se kvantovou teorií. Pro svůj židovský původ odešel do Cambrdige a Edinburgu. V roce 1954 získal Nobelovu cenu za statistickou teoriii vlnové délky.
13.12.1816 (* ) Ernst Werner von Siemens, německý fyzik a vynálezce, V Lenthe u Hanoveru. Postaral se o první ručičkový telegraf, izolaci vodičů, zdokonalil dynamo, generátor, zbudoval první trolejbusovou linkua leketrickou lokomotivu. Postavil první potrubní poštu, zdkonalil vodoměr a alkoholometr. († ) 6.12.1892.
13.12.1923 (* ) Philip Warren Anderson, v Indianapolis americký teoretický fyzik. Přispěl k teoriím lokalizace , antiferomagnetismu a vysokoteplotní supravodivosti. V roce 1977 byl odměněn Nobelovou cenou za objevy elektronické struktury magnetických a neuspořádaných systémù, které umožnily rozvoj elektronkových přepínačů a pamě»ových zařízení v počítačích.
14.12.1922 (* ) Nikolay Gennadiyevich Basov, v Usman, ruský fyzik. V roce 1964 získal spolu s Aleksandrem Prokhorovem a Charles Hard Townesem Nobelovu cenu za práce na poli kvantové elektroniky, která vedla k rozvoji laseru a maseru. († ) 1.července 2001.
14.12.1546 (* ) Tycho Brahe, dánský astronom. († ) 24.října 1601 v Praze. Do Prahy byl pozván Rudolfem II. Postavil observatoř v Benátkách nad Jizerou. Jeho kosmologie je založena na kompromisu mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickou Mikuláše Koperníka. Země je střed, kolem kterého obíhá Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Popsal také výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Pohřben je na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem u Staroměstského náměstí.
14.12.1503 (* ) Nostradamus, na jihu od Francie, astrolog, mystycký prorok, který je známý i bojem proti moru. († ) 2.července 1566.
15.12.1852 (* ) Antoine Henri Becquerel, význačný francouzský fyzik. († ) 25. srpna 1908. V roce 1896 studoval fluorescenci uranových solí; přitom víceméně náhodou objevil přirozenou radioaktivitu. Manželé Curieovi později objevili ještě prvky polonium a radium. V roce 1903 obdrželi všichni tři za tyto objevy v roce 1903 Nobelovu cenu za fyziku.
19.12.1961 (* ) Eric Allin Cornell, v Kalifornii, v Palo Alto. Fyzik, který s Wiemanem a Ketterlem v roce 2001 získal Nobelovu cenu za provedení a potvrzení Bose-Einsteinovy kondenzace.
25.12.1906 (* ) Ernst August Fridrich Ruska, slavný německý fyzik a elektroinženýr, vynálezce elektronového mikroskopu se stotisícovým zvětšením a laureát Nobelovy ceny za fyziku za rok 1986. Narozen byl v roce 1906. Mikroskop vyráběl Siemens. Elektronové paprsky se dají magnetickými čočkami (rotačně symetrickým magnetickým polem) zaostřovat podobně jako světelné paprsky skleněnou čočkou. Elektronový svazek se podle kvantové mechaniky chová i jako vlnění s délkou až o několik řádů menší než je světelná, což znamená, že jím lze rozlišit a zobrazit i mnohem menší předměty než je to možné svazkem světla. 26.05.1988 († ).
13.12.1857 († ) Francis Beaufort. Kontraadmirál britského námořnictva (* ) 7. května 1774 v County Meath (Irsko). Proslavil se v meteorologii. Podle něj je pojmenována Beaufortova stupnice pro sílu (rychlost) větru.

22.12.2000 († ) Herman Feshbach, narozený 1917 v New York City. Proslavil se Feshbachovou resonancí v kvantové fyzice.
Listopad
23.11.1844 (* ) Karl Friedrich Benz. Zajímaly ho motory a tak se pustil do stavby dvoudobého motoru v naději, že se mu podaří vylepšit tehdejší konstrukci spalovacího motoru. První patent obdržel roku 1879. Několik let na to zakládá v německém Mannheimu Benz & Company na výrobu průmyslových motorů. Začal s návrhem čtyřdobého motoru podle Ottova patentu (958 ccm) a podvozkem tříkolového vozu (s elektrickým zapalováním, diferenciálem a vodním chlazením !). Konečně roku 1885 mohl v Mannheimu předvést svůj automobil, na který hned 29. ledna následujícího roku dostal patent (DRP 37435).Toto datum se považuje za den zrození automobilu. Benz († ) 04.04.1929.
18.11.1879 (* ) František Záviška, český teoretický fyzik. Ve svých vědeckých pracích se věnoval zejména šíření elektromagnetických vln ve vodičích a dielektrikách. Byl též autorem řady vysokoškolských učebnic a vědeckých překladů, působil v redakční radě Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky a patřil k propagátorům Einsteinovy teorie relativity. Zemřel na vyčerpání při návratu z koncentračního táboru 17.04.1945 († ).
08.11.1923 (* ) Jack Kilby, v Jefferson City, Missouri. Americký fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 2000 (s Zhores Ivanovich Alferovem, Herbert Kroemerem). V roce 1958 vynalezl integrovaný obvod z Germania, když pracoval v Texas Instruments (TI). Obdržel pak asi 60 dalších patentů. Přispěl k rozvoji moderních počítačů. († ) 20.června 2005.
08.11.1854 (* ) Johannes Robert Rydberg, († ) 28.12.1919. Proslavil se Rydbergovou formulí, používanou k předvídání magnetických délek u fotonů. Je podle něj pojmenována Rydbergova konstanta.
05.11.1906 (* ) Fred Lawrence Whipple, americký astronom, nestor světové kometární astronomie 20. století a průkopník kosmického věku, prof. Harvard University, ředitel Smithsonian Astrophysical Observatory (1955-73), zakladatel Mt. Hopkins Obs. v Arizoně a jeden z konstruktérů segmentového zrcadlového dalekoledu. Objevil nebo se podílel na objevu 6 komet, proslavil se teorií o kometárních jádrech jako "špinavých sněhových koulích" (1950). Byl vědecky aktivní až do svých 89 let. († ) 30.srpna 2004. (Více ve Výročí astronomie
04.11.1933 (* ) Charles Kuen Kao, nar. v Šanghaji) je původem čínský fyzik, (má čínské, americké a britské občanství), je považován za průkopníka využití optických vláken v telekomunikacích. V roce 2009 obdržel Nobelovu cenu za využití přenosu světla k přenosu dat ve skleněných optických vláken
03.11.1973 startovala americká automatická sonda Mariner 10 určená k průzkumu Merkuru.
02.11.1971 poprvé v historii kosmonautiky přistál sestupný modul sovětské meziplanetární stanice Mars 3 měkce na povrchu planety Mars a vysílal signály na Zemi prostřednictvím mateřské sondy.
01.11.1880 (* ) Alfred Lothar Wegener., německý geofyzik, meteorolog a fyzický geograf. Je autorem teorie kontinentálního driftu (1912). Předpokládal existenci společného prakontinentu (Pangea), který se postupně rozpadal na kontinentální kry, počáteční rozpad vytvořil desku severní (Laurasie) a jižní (Godwana). († ) 1930.
Říjen - narození
31.10.1941 (* ) Theodor Wolfgang Hänsch, v Heidelbergu, fyzik.Nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 2005, za zpřesnění laserové spektroskopie
27.10.1898 (* ) český fyzik, polární badatel a prozaik František Běhounek.....
26.10.1868 Objev hélia oznámili J. N. Lockyer (17.5.1836 - 18.8.1920), ředitel observatoře v Londýně, spolu s fyzikem E. Franklandem, a nezávisle na nich francouzský astronom P. J. Janssen. V roce 1894 vydal Norman Lockyer publikaci "Dawn of Astronomy" (Úsvit astronomie), čímž dal předpoklady ke vzniku nové vědy archeoastronomie ...
24.10.1632 (* ) Anthony van Leeuwenhoek, nizozemský přírodovědec . V roce 1650 zdokonalil mikroskop a vytvořil základy mikroskopické techniky. Roku 1668 objevil krevní kapiláry, buňky, spermie a roku 1683 jako první přesně popsal bakterie a prvoky. († ) 30.8.1723.
24.10.1978 První československá družice byla na svou oběžnou dráhu vynesena spolu s družicí Interkosmos 18, určená pro výzkum magnetosféry a ionosféry Magion. Záložní exemplář družice je vystaven v leteckých sbírkách Vojenského muzea v Praze-Kbelích.
24.10.1804 (* ) Wilhelm Eduard Weber ve Wittenbergu, německý fyzik . († ) 23.6.1891. Jednotka Weber je jednotka magnetického toku. Je průkopníkem telegrafu.
23.10.1973 (* ) Konstantin Novoselov. Objevitel Grafenu a gekonní pásky spolu s Andre Geimem. Zkoumal mezoskopickou supravodivost (Hallův efekt). Nobelova cena 2010 za Grafen. Narozen na Sibiři, nyní pracuje v Manchasteru.
22.10.1905 (* ) Karl Guthe Jansky, zakladatel radioastronomie. Studoval různé druhy atmosférického rušení. Janský nechal vybudovat natáčecí anténní systém, který umožňoval zjistit směr, odkud tyto rušivé signály přicházejí. Když postupně jednotlivé druhy rušení identifikoval (např. bouřky), stále zůstávalo neidentifikované slabé rušení připomínající praskání. Nejprve se domníval, že pocházejí ze Slunce. Teprve po roce usoudil, že pocházejí z určitého místa na obloze a že jeho zdroj pochází mimo naši sluneční soustavu. Svým historickým objevem dokázal, že nebeská tělesa vyzařují nejen světelné, ale i radiové vlny. 14.02.1950 († ).
21.10.1958 (* ) Andre K.Geim. Objevitel Grafenu a gekonní pásky spolu s Konstantinem Novoselovem (Nobelova cena 2010), známý též objevem levitujících žab (Nobel.cena 2000). Žije v Nizozemí.
21.10.1957 (* ) Wolfgang Ketterle, německý fyzik z Heildebergu. Společně s Cornellem a Wiemanem získal v roce 2001 Nobelovu cenu.
20.10.1891 (* ) James Chadwick, objevitel neutrina, fyzik, Nositel Nobelovy ceny z roku 1935. 24.07.1976 († ).
20.10.1960 bylo v Královské oboře v Praze otevřeno Planetárium.
18.10.1931 (* ) Tomas Alva Edison, americký vynálezce. Se svými četnými spolupracovníky získal více než 1300 patentů.
15.10.1608 (* ) Torricelli, italský fyzik a matematik Evangelista. Roku 1643 vynalezl rtu»ový barometr a jeho pomocí dokázal existenci atmosférického tlaku.
14.10.1914 (* ) Raymond Davis Jr ve Washingtonu. Nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2002 za příspěvek k astrofyzice, zejména detekci kosmických neutrin. Pracoval na Pensylvánské universitě. 31.05.2006 († ).
09.10.1704 (* ) Johann Andreas Segner, německý fyzik, matematik a lékař. Praotec turbíny. 1750 sestrojil reakční vodní motor Segnerovo kolo. († ) 05.10.1777
09.10.1897 (* ) Max Theodor Felix von Laue, německý jaderný fyzik a nositel Nobelovy ceny. Dokázal vlnovou podstatu rentgenového záření.
Laueho teorie se tak stala přesvědčivým důkazem elektromagnetické povahy rentgenových paprsků a byla experimentálně ověřena v roce 1912 na mnichovské univerzitě P. Knippingem a W. Friedrichem. († ) 24.dubna 1960.
07.10.1885 (* ) v Kodani Niels Henrik David Bohr. Sestavil teoretický kvantový model atomu vodíku. Elektron se může pohybovat jen po drahách, jejichž energie se rovná celistvému násobku Planckovy konstanty. Předpokládá, že se atom skládá z kladných a záporných částic, které se navzájem přitahují. 18.11.1885 († ). Jeden z jeho 6 synů Aage Bohr získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1975.
04.10.1916 (* ) Vitaly Ginzburg, ruský fyzik, nositel Nobelovy ceny z roku 2003 s Abrikosov a Leggettem, za práci - "for pioneering contributions to the theory of superconductors and superfluids"
Říjen -úmrtí
02.10.1853 († ) Dominique Francois Arago, francouzský fyzik a astronom
04.10.1947 († ) německý fyzik Max Karl Ernst Ludwig Planck. Zabýval se termodynamikou a teorií záření absolutně černého tělesa. 1900 objevil po něm nazvaný Planckův vyzařovací zákon. 1907 provedl zobecnění termodynamiky v rámci speciální teorie relativity. 1918 získal Nobelovu cenu.
05.10.1777 († ) německý fyzik, matematik a lékař Johann Andreas Segner. Praotec turbíny. 1750 sestrojil reakční vodní motor Segnerovo kolo. Princip jím objevené reakční síly se stal základem hydraulických strojů - vodních turbín. (* ) 17.09.1704
11.10.1889 († ) anglický fyzik James Prescott Joule. Roku 1852 spolu s W. Thomsonem objevil jev, který je také po nich nazván, ochlazování plynu při proudění tryskou do prostoru s nižším tlakem.
19.10.1937 († ) sir Ernest Rutherford na novém Zélandu. 30.08.1871 (* ).
20.10.1984 († ) britský fyzik a matematik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky Paul Adrien Maurice Dirac. V roce 1933 získal Nobelovu cenu.
24.10.1945 († ) český technik a průkopník vysokofrekvenční elektrotechniky a radiotelegrafie Ludvík ©imek. Vypracoval projekt stanice bezdrátové telegrafie na Petříně pro spojení s Paříží.
25.10.1647 († ) italský fyzik a matematik Evangelista Torricelli. Roku 1643 vynalezl rtu»ový barometr a jeho pomocí dokázal existenci atmosférického tlaku.
27.10.1968 († ) rakouská fyzička židovského původu Lise Meitnerová. S Otto Hahnem objevila protaktinium, v roce 1933 štěpení jader. Roku 1939 spolu s O. R. Frischem teoreticky vypočítali energii uvolňovanou při štěpení atomu.
30.10.1823 († ) anglický vynálezce Edmund Cartwright. Roku 1784 vynalezl mechanický tkalcovský stav. (* ) 24.4.1743.
03.10.1966 († ) Rolf Maxmilian Sievert. (* ) 6.5.1896 ve Stockholmu (Švédsko). Zabýval se účinky radioaktivity na živé organismy. Byla po něm pojmenována jednotka Sievert.
Září
30.09.1870 (* ) Jean Baptiste Perrin, francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku -1926, za výzkum nespojitých stavů hmoty, zejména za objev sedimentační rovnováhy, čímž dokázal teorii o atomové struktuře hmoty. 17.04.1942 († )
21.09.2006Atlantis přistál úspěšně se šťastnou posádkou zpět na Zemi.
18.09.1819 (* ) Jean Bernard Léon Foucalt, francouzský fyzik. V roce 1850 zjistil, že rychlost světla ve vzduchu je větší než ve vodě, což ukazovalo, že Newtovova a Descartesova teorie světla jako částic není správná a potvrzovalo to domněnku, že světlo je vlnového charakteru.O rok později (1851) provedl svůj nejznámější pokus s kyvadlem v pařížském Panthéonu. V té době už sice nikdo nepochyboval o tom, že Země se otáčí kolem své osy, chyběl důkaz. Použil 67 m dlouhé kyvadlo, které rozkýval tak, aby rovina jeho pohybu procházela čarou vyznačenou na podlaze Panthéonu. Otáčením Země se zvětšovala odchylka mezi rovinou kyvů a původní drahou kyvadla. V roce 1852 vynalezl gyroskop. V roce 1862 určil pomocí otáčejících se zrcadel rychlost šíření světla. Výsledkem jeho pokusu byla hodnota 298 000 km/s, což bylo o 3% méně, než se uvádělo (skutečná rychlost světla je 299792 km/s). 11.02.1868 († ).
11.09.1845 (* ) Jean Maurice Emile Baudot, matematik a fyzik, který zdokonalil telegraf.Podle něj je pojmenována jednotka přenosu Baud. 28.03.1903 († ).
01.09.1925 (* ) Roy Jay Glauber, nositel Nobelovy ceny z roku 2005 za kvantovou teorii optických koherencí, spolu s John L. Hallem and Theodorem W. Hänschem.
Srpen
31.08.1949 (* ) Hugh David Politzer, nar. v New York City, nositel Nobelovy ceny z roku 2004, spolu s Grossem a Wilczekem za přínos k teoretické fyzice, asymptotické volnosti v kvantové chromodynamice.
30.08.1871 (* ) sir Ernest Rutherford na novém Zélandu. 19.10.1937 († ). Byl považován za britského fyzika. Roku 1911 navrhl planetární model atomu, roku 1919 uskutečnil první umělou radioaktivní přeměnu atomového jádra bombardováním izotopu dusíku částicemi alfa. Ernest Rutherford v roce 1908 obdržel Nobelovu cenu za transmutaci prvků a za chemii radioaktivních látek.
28.08.1863 (* ) André Eugene Blondel. († ) 15.11.1938. Zabýval se mj. bezdrátovou telegrafií, elektrotechnikou a fotometrií. V roce 1893 profesor pařížské elektrotechniky André Blondel vynalezl elektromagnetický oscilograf. Oscilograf je zařízení na pozorování intenzity střídavého proudu, tj. na pozorování průběhu oscilací. V roce 1894 předložil Blondel návrh na přijetí nové fotometrické jednotky lumen. Jednotkou jasu je Blondel.
25.08.1928 (* ) Hebert Kroemer. Je nositelem Nobelovy ceny z roku 2000 spolu s Alefrovem a Kilby.
22.08.1915 (* ) James Hillier, fyzik, konstruktér, (zemřel 15.01.2007) Kanaďan, s Albert Prebusem sestrojili první electronový mikroskop, v Severní Americe v 1938.
21.08.1934 (* ) John Lewis Jan Hall, americký fyzik, narozený v Denveru v Collorado. V roce 2005 získal Nobelovu cenu za zpřesnění laserové spektroskopie spolu s Theodor W. Hänschem.
19.08.1923 (* ) Willard Sterling Boyle, americký fyzik narozený v Kanadě, spoluvynálezce CCD čipu v roce 1969. V roce 2009 za to získal Nobelovu cenu spolu s G.E.Schmidtem. Zemřel 7.5.2011.
15.08.1892 (* ) francouzský fyzik Louis Victor Pierre Raymond duc de Broglie v Dieppe. 1929 - Nobelova cena za fyziku za objev vlnově korpuskulárního dualismu částic. De Broglieho teorie hmotných vln elektronu později použil Erwin Schrödinger k vytvoření vlnové mechaniky. Louis de Broglie napsal řadu populárně vědeckých prací, ve kterých projevil svůj hluboký zájem o filozofické důsledky moderní fyziky. Např.: 1939 - Hmota a světlo: Nová fyzika, 1953 - Revoluce ve fyzice, 1960 - Fyzika a mikrofyzika, 1962 - Nové perspektivy fyziky. († ) 19.3.1987.
13.08.1814 (* ) Anders Jöns Angström, († ) 21.6.1874. Zabýval se studiem atomových spekter. Zjistil přítomnost vodíku ve slunci.
13.08.1819 (* ) George Gabriel Stokes. Formuloval zákon viskozity a sestrojil viskozimetr. Má podíl na Navier - Stokesových rovnicích († ) 1.2.1903 v Cambridge.
12.08.1887 (* ) Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger. Rozvíjel Boltzmannovy myšlenky a de Broglieho kvantovou statistiku. V letech 1918 až 1920 přispěl k teorii barevného vidění. Schrödinger se ve Vídni zabýval radioaktivitou a zkoumal statistickou povahu radioaktivního rozpadu. V kinetické teorii pevných těles zkoumal dynamiku krystalických mřížek. 1925 sestavil svoji vlnovou rovnici. V roce 1933 s P.Diracem získal Nobelovu cenu za fyziku za práce ve vlnové mechanice. Během posledních let svého života se Schrödinger zabýval matematickou fyzikou a pokračoval ve studiu obecné teorie relativity, sjednocené teorie pole a fyziky mezonů.(† ) 4.1.1961 ve Vídni.
08.08.1901 (* ) Ernest Orlando Lawrence . († ) 27. srpna 1958. Nobelovu cenu získal v roce 1939 za vynález a konstrukci cyklotronu.
26.08.1998 († ) Frederick Reines (March 16, 1918) was an American physicist. He was awarded the 1995 Nobel Prize in Physics for his co-detection of the neutrino with Clyde Cowan in the neutrino experiment, and may be the only scientist in history "so intimately associated with the discovery of an elementary particle and the subsequent thorough investigation of its fundamental properties
25.08.1908 († ) Antoine Henri Becquerel. (* ) se 15. prosince 1852 v Paříži. Objevil přirozenou radioaktivitu. Byla podle něj pojmenována jednotka aktivity Bq. V roce 1903 získal Nobelovu cenu za radioaktivní jevy.
24.08.1832 († ) Nicolas Léonard Sadi Carnot. (* ) se 1. června 1796 v rodině napoleonského ministra války generála Lazara Carnota (1753-1823). Sadi Carnot je spoluzakladatel termodynamiky - vědy o přeměnách tepla na práci a naopak a o vztazích mezi teplem a dalšími druhy energie. Carnotův cyklus: Tepelný oběh s nejvyšší termickou účinností, sestávající ze dvou expanzních změn (izotermy a adiabaty) a ze dvou změn kompresních (izotermy a adiabaty).
02.08.1922 († ) Alexander Graham Bell, vynálezce telefonu. (* ) se 3. března 1847 ve skotském Edinburghu. Získal 15 patentů. Testoval helikoptéry. Přišel s přenosem zvuku pomocí optických vln.
Červenec
28.07.1915 (* ) Charles Hard Townes, v Greenville, v Jižní Karolíně. Jeho základní práce jsou na poli kvantové elektroniky, které vedly k budování oscilátorù a zesilovačů založených na maserově- laserově principu. Za ně v roce 1964 obdržel spolu s Basovem a s Prokhorovem Nobelovu cenu. Obdržel mnoho cen.
25.07.1928 (* ) A.A.Abrikosov, rusky Алексей Алексеевич Абрикосов, nositel Nobelovy ceny 2003 s Vitaly Ginzburg a Anthony James Leggett.
11.07.1916 (* ) Aleksandr Mikhailovich Prokhorov, v Atherton, Queensland v Australii. V roce 1923 se přesídlil do Ruska. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za práci v oblasti kvantové elektroniky spolu s Nikolay Gennadiyevich Basovem a s Charles Hard Townes. († ) 08.01.2002.
08.07.1894 (* ) Pjotr Leonidovič Kapica, sovětský fyzik, laureát Nobelovy ceny za fyziku v roce 1986, objevitel supratekutosti a spolutvůrce sovětské jaderné pumy, v Kronštadtu v rodině vojenského inženýra. 8.4.1984 († ). Spolupracoval s E. Rutherfordem v Cavendishově laboratoři na univerzitě v Cambridge, v letech 1930-34 je pak ředitelem Mondovy laboratoře při londýnské Královské společnosti. Těžištěm Kapicovy vědecké práce je studium silných magnetických polí a fyziky nízkých teplot. V roce 1978 se stává Pjotr Leonidovič Kapica společně s Arnoldem A. Penziasem a Robertem Wodrowem Wilsonem laureátem Nobelovy ceny za fyziku na své objevy v oblasti fyziky nízkých teplot. Pjotr Kapica je objevitelem lineární závislosti elektrického odporu kovů na intenzitě magnetického pole (tzv. Kapicův zákon, 1929), je i autorem zcela nového způsobu zkapalňování helia, kdy je hélium namísto předchlazování kapalným vodíkem ochlazování speciálním pístovým expandérem. Při pokusech se zkapalňováním hélia Pjotr Leonidovič Kapica též objevuje jev zvaný supratekutost, kdy je při teplotách nižších než je kritická teplota hélia (tedy nižších než 2,17 K, tzv. bod lambda) jeho viskozita extrémně nízká a kdy se stává supravodivým. V roce 1941 pak Kapica činí další objev, když zjiš»uje že při přechodu tepla z pevného tělesa do kapalného hélia je možné pozorovat konečný rozdíl teploty (tzv. Kapicův skok). Po skončení druhé světové války pak Pjotr Leonidovič Kapica objevuje existenci vysokoteplotního plazmatu ve vysokofrekvenčním výboji, svými výzkumy se pak podílí i na vývoji první sovětské atomové pumy.
Červen
26.06.1883 (* ) Victor Francz Hess, rakousko-americký fyzik. Zajímal se o kosmické záření a kosmologii. Zjistil, že je tvořeno částečkami, které přilétají z vesmíru a mají obrovskou ryhlost, čehož důsledkem mají obrovskou eenergii. Při srážce s atomy v pozemské atmosféře způsobují ionizaci vzduchu- polární záři. Ionizace se zvětšuje s nadmořskou výškou. Za to dostal v roce 1936 spolu s Američanem C.Andersonem Nobelovu cenu. († ) v roce 1964.
26.06.1824 (* ) William Thomson, v Belfastu, v Irsku. Fyzik. Byl objevitelem v oblasti elektromagnetismu. Vytvořil absolutní termodynamickou teplotní stupnici. Zjistil, že existuje absolutní nula a že odpovídá v Celsiově teplotní stupnici 273,15 °C. Napsal 661 článků a měl 70 patentů. Vynalezl přístroje umožňující telegrafii. Zúčastnil se kladení podmořského kabelu mezi Evropou a Amerikou a také vyslal první telegram mezi těmito kontinenty. 1866 se z něj stal lord Kelvin z Largs. († ) 17. prosince 1907.
17.06.1832 (* ) William Crookes, anglický chemik a fyzik. V roce 1879 zavedl pojem čtvrtého skupenství, odkryl spektrálně analyticky thalium, zkonstruoval radiometr a s pomocí Crookesovy trubice demonstroval sílu světla. Postavil spintariskop. Objevil scintilaci, způsobenou gamma zářením. († ) 4.4.1919.
12.06.1806 (* ) John A.Roebling, němec, který emigroval do USA. Proslavil se konstrukcí visutých mostů. Most z roku 1851 měl rozpětí 251,4 m a byl nesen 4 lany o průměru 25 cm a měl 2 plošiny, spodní pro automobily a chodce, horní pro železnici. První přejela 8.března 1855. († ) dne 22. července 1869 po zranění na stavbě.
01.06.1872 (* ) Louis Blériot, francouzský technik. Sestrojil dvouplošník se kterým jako první přeletěl kanál La Manche. († ) 2.srpna 1936.
01.06.1907 (* ) Frank Whittle, anglický vynálezce. Proslavil se v letectví, vynálezem tryskového motoru. Ministerstvo 27. srpna 1939 - uzavřelo s Power Jets Ltd. kontrakt na výrobu leteckého motoru. Experimentální letadlo Gloster E.28/39 poháněné Whittleovým motorem vzlétlo z Cranwellu 15. května 1941. Přesto byl Whittle znechucen, nebo» ministerstvu trvalo 10 let než ho podpořilo, a připravilo se tak o možnost použít tryskové stíhačky už v bitvě o Británii. Pak po válce byla jeho společnost znárodněna a odpovědnost za vývoj tryskových motorů přešla na Rolls Royce a další výrobce. Poslední kapkou pro Whittleho bylo prodání motoru Sovětskému Svazu. Po tom všem utrpěl Frank Whittle několik nervových zhroucení, v roce 1948 odešel z RAF do invalidního důchodu. († ) 8. srpna 1996 v Columbii v Marylandu.
Květen
30.05.1908 (* ) Hannes Olof Gösta Alfvén, fyzik plazmy. V roce 1970 obdržel Nobelovu cenu za své práce v oblasti magentohydrodynamiky. († ) 2.dubna 1995.
25.05.1865 (* ) Pieter Zeeman, na ostrově Schouwen v Holandsku. V roce 1902 získal Nobelovu cenu za fyziku, za Zeemanův objev, kdy po zapnutí vnějšího magnetického pole dochází k tomu, že ostré spektrální čáry se štěpí na více prostorově blízkých spektrálních čar. Zeeman tento jev vysvětlil jako interakci mezi magnetickým polem a magnetickým dipólovým momentem (souvisí s orbitálním momentem). V případě nepřítomnosti vnějšího magnetického pole ke štěpení spektrálních čár nedochází. († ) 9.10.1943.
23.05.1914 (* ) Jaroslav ©afránek, zakladatel fyzikálního ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a průkopník České televize. V roce 1935 navrhl a zhotovil první fungující československé televizní zařízení. († ) 22. srpna 1957.
23.05.1908 (* ) John Bardeen, americký fyzik, spoluvynálezce tranzistoru, dvojnásobný nositel Nobelovy ceny. 30.l.1991 († ).
15.05.1951 (* ) Frank Wilczek, nositel Nobelovy ceny z roku 2004, spolu s Poltzerem a Grossem
15.05.1859 (* ) Piere Curie, nositel Nobelovy ceny z roku 1903 spolu s A.H.Becquerelem a manželkou Marií, rozenou Sklodowska, za zkoumání radiačních prvků. V Roce 1880 objevil s bratrem Jacquesem piezoelektrický jev. Je po něm pojmenována jednotka radioaktivity Curie. Jedná se v podstatě o polarizaci látky tlakem. Napětí bývá v řádu 10-7 V/Pa. Piezoelektrický jev se projevuje pouze v krystalech, jejichž elementární buňky nemají elektrický střed symetrie. Piezoelektrický jev se využívá např. pro rezonanční prvky oscilátorů, zdroje ultrazvuku, mikrofony, tlakoměry apod. Zkoumal paramagnetické, diamagnetické a feromagnetické látky. Popsal růst a symetrii krystalů. Spolu s manželkou (Marie Curie-Sklodowska) začali hledat další prvky produkující radioaktivní záření. V roce 1898 izolovali Curie a Curie-Sklodowska prvek polonium a v roce 1910 radium. Curie studoval účinky radioaktivního záření na živé organismy. Na jeho počest byla tato terapie léčení nádorů nazvána curieterapií. Pierre Curie zahynul 19. dubna 1906 při dopravní nehodě.
11.05.1918 (* ) Richard Philips Feynmann. Zasloužil se o zjednodušení výpočtů v kvantové teorii. Je znám jako vynikající pedagog. V roce 1965 obdržel Nobelovu cenu za rozvinutí kvantové elektrodynamiky, spolu s Japoncem Schin-Itiro Tomonaguo a Američanem Julianem Schwingerem. (Před tím ho psychiatrická komise armády Spojených států shledala duševně méněcenným, zřejmě díky jeho protestům proti použití atomové bomby, na jejímž projektu se Feynmann podílel jako student v Princeton od roku 1942, u Einsteina, a pokračoval v Los Alamos). († ) 15.02.1988 v Los Angeles v Kalifornii.
10.05.1930 (* ) George Elwood Smith je americký vědec a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device) v roce 1969, spolu s Boyle, držitel Nobelovy ceny od roku 2009 spolu s Boyle.
07.05.1774 (* ) Francis Beaufort. Anglický admirál. Zabýval se meteorologickým pozorováním. Znám je Beuafortovou stupnicí. 13.12.1857 († ).
06.05.1850 (* ) Carl Ferdinand Braun. († ) 20.4.1918 v USA. Zabýval se oscilací strun a elastických lan. Dále se zabýval vedením elektrického proudu v elektrolytech. Zabýval se také mechanickou teorií tepla a elektřinou. Braun vypracoval teoretické základy Le Chatelierova principu pohyblivé chemické rovnováhy. 1874 - Braun objevil usměrňovací účinek polovodičů, který stál na počátku objevu tranzistorů v 50. letech 20. století. 1897 - zkonstruoval tzv. Braunovu trubici (Braunův elektrometr) a oscilograf na principu katodových paprsků. 1898 - začal se zabývat bezdrátovou telegrafií a pokusy přenášet morseovku vodou. Následně Braun sestavil uzavřený obvod, který se společně s Braunovou trubicí stal základem bezdrátové telegrafie. Patentoval tzv. Braunův vysílač
07.05.2011 († ) Willard Sterling Boyle, nar. v srpnu. Nobelova cenna 2010
Duben
27.04.1791 (* ) Samuel Finley Breese Morse, vynálezce Morseovy abecedy. Na lodi Sully se doslechl o nově objeveném elektromagnetu a napadla jej myšlenka využít jej při konstrukci telegrafu. Svůj pravděpodobně první model vyrobil v roce 1835 v budově newyorské univerzity, kde učil umění. († ) 2.dubna 1872 v New Yorku.
26.04.1879 (* ) Sir Owen Willans Richardson, Dewsbury, Yorkshire, († ) 15.2.1959. Anglický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1928), kterou obdržel za výzkum tepelné emise, zejména za objev po něm pojmenovaného zákona.
26.04.1933 (* ) Arno Allan Penzias, je americký fyzik, který v roce 1978 spolu s Robertem Woodrow Wilsonem získal Nobelovu cenu za fyziku za objev reliktního záření. Spolu s nimi ji obdržel též Pjotr Leonidovič Kapica (jeho práce nesouvisela s jejich objevem).
25.04.1900 (* ) Wolfgang Pauli, rakouský fyzik. V roce 1945 obdržel Nobelovu cenu za objev vylučovacího principu Pauliho. 1920 získal doktorát za práci o kvantové teorii ionizovaného molekulárního vodíku. 1924 - Pauli navrhl spinové kvantové číslo (elektron). 1925 - formuloval Wolfgang Pauli tzv. Pauliho vylučovací princip; podle něj v jednom a témže stavu nemohou být 2 elektrony, které mají všechna kvantová čísla (n, l, m, s) stejná. Na tomto principu je založen periodický systém, který byl potvrzen kvantovou teorií. Wolfgang Pauli matematicky předpověděl existenci nové částice. Částici později pojmenoval Enrico Fermi jako neutrino. († ) 15.12.1958
25.04.1874 (* ) Guglielmo Marconi, fyzik z Itálie, Nositel Nobelovy ceny z roku 1909, za bezdrátovou telegrafii. († ) 20.07.1937.
23.04.1858 (* ) Max Karl Ernst Ludwig Planck. Zabýval se termodynamikou a teorií záření absolutně černého tělesa. 1900 objevil po něm nazvaný Planckův vyzařovací zákon. 1907 provedl zobecnění termodynamiky v rámci speciální teorie relativity. 1918 získal Nobelovu cenu. († ) 04.10.1947
20.04.1904 (* ) George Robert Stibitz 31.01.1995 je uznáván jako otec moderního digitálního počítače. Pracoval v Belových laboratořích. Je znám z let 1930 až 1940 díky realizaci Boolovských logických digitálních obvodů užívajících elektromechanické relé jako přepínač.
20.04.1918 (* ) Kai Manne Börje Siegbahn († ) 20.07.2007. Švédský fyzik, nobelista, zabýval se plazmovou fyzikou, molekulovou, atomovou a jadernou fyzikou. Jeho otec Manne Siegbahn také vyhrál Nobelovu cenu ve fyzice, v 1924. Byl mistrem experimentální fyziky. Sdílel v 1981 Nobelovu cenu ve fyzice s Nicolaas Bloembergen a Arthur Schawlowfor, za práci ve spektroskopii, za rozvoj metody ESCA (nyní XCA). Siegbahn získal Nobelovu cenu za rozvíjení metody Electron Spectroscopy pro chemický rozbor (ESCA), nyní XPS.
27.04.1992 († ) Gerard Kitchen O'Neill (* ) 6.2.1927, americký fyzik, vesmírný aktivista. Vynalezl partikulární storage ring pro vysokoenergeitcké experimenty, mass driver, O'Neill cylinder. Založil "Space Studies Institute".
20.04.1918 († ) Karl Ferdinand Braun. Nositel Nobelovy ceny z roku 1909 za vývoj rádia a bezdrátovou telegrafii, spolu s Guglielmo Marconi. Narozen (* ) 6.6.1850.
19.04.1831 († ) Johann Gottlieb Friedrich von Bohnenberger,matematik a astronom. (* ) 15.06.1765, nar. Simmozheim, Württemberg. Objevil gyroskopický efekt.
19.04.1906 († ) Pierre Curie, 15.5.1859 (* ), francouzský fyzik. Byl průkopníkem krystalografie, magnetismus, piezoelektricita a radioaktivita. V 1903 obdržel Nobelovu cenu se svou ženou Marií Skłodowskou-Curie, a Henri Becquerelem,
18.04.1955 († ) Albert Einstein, nositel Nobelovy ceny za teorii relativity -1921. (* ) 18.3.1879.
17.04.1945 († ) František Záviška, český teoretický fyzik (* 18. listopadu 1879). Ve svých vědeckých pracích se věnoval zejména šíření elektromagnetických vln ve vodičích a dielektrikách. Byl též autorem řady vysokoškolských učebnic a vědeckých překladů, působil v redakční radě Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky a patřil k propagátorům Einsteinovy teorie relativity. Zemřel na vyčerpání při návratu z koncentračního táboru.
17.04.1983 († ) Jaroslav Císař, český astronom a matematik (* 19. února 1894)
17.04.1942 († ) Jean Baptiste Perrin, francouzský fyzik (* 30. září 1870), nositel Nobelovy ceny za fyziku 1926 za výzkum nespojitých stavů hmoty, zejména za objev sedimentační rovnováhy, čímž dokázal teorii o atomové struktuře hmoty.
17.04.1949 († ) Marius Berliet, francouzský automobilový konstruktér (* 21. ledna 1866)
08.04.1902 (* ) Paul Adrien Maurice Dirac, nositel Nobelovy ceny z roku 1933 za teoretické formulace kvantové mechaniky spolu s Erwinem Schrodingerem. roce 1928 publikuje 2 články Kvantová teorie elektronu. Články definují 4 vlnové funkce popisující relativistický pohyb elektronu. Na základě řešení těchto funkcí Dirac předpověděl antihmotu a položil základ studia magnetického momentu a spinu elektronu. 1930 - Dirac publikoval Principy kvantové mechaniky (The Principles of Quantum Mechanics) - Dirac v knize shrnuje kvantovou teorii pole. († ) 20.října 1984. Na jeho počest se udělují Diracovy medaile za teoretické práce.
Březen
28.03.1900 postavili v Praze B. a V. Maříkové první parní lokomotivu domácí konstrukce.
26.03.1698 (* ) Prokop Diviš, vynálezce uzemněného bleskosvodu. († ) 21.12.1765.
26.03.1951 (* ) Carl E.Wieman v Oregonu, v malé obci Corvallis, nositel Nobelovy ceny z roku 2001.
20.03.1899 (* ) Vladimír Mandl český průkopník kosmonautiky a zakladatel kosmického práva, narozený v Plzni. († ) 08.01.1941.
20.03.1800 Alessandro Volta oznámil na (Thiel College) vynález první elektrické baterie.....
19.03.1896 František Křižík zahájil ve vlastní režii dopravu elektrickou tramvají z Karlína do Libně. (* ) se 08.07.1847 v Plánici u Klatov. († ) 22.1.1941. Vynálezce elektrické tramvaje, elektrické obloukové diferenciální lampy.
19.03.1987 († ) Louis Victor Pierre Raymond duc de Broglie, francouzský kvantový fyzik. (* ) 15.08.1892 v Dieppe. 1929 získal Nobelovu cenu za fyziku, za objev vlnově korpuskulárního dualismu částic (hmota má povahu částic i vln)
17.03.1834 (* ) Gottlieb Daimler, v Schorndorfu ve Wurttembersku, jeden z vynálezců benzínových motorů pro automobily v roce 1889. Druhým vynálezcem byl Carl Benz, i když se tito dva nikdy nesetkali. Daimler († ) 6.března 1900.
17.03.1956 († ) Irene Joliot Curie, francouzská fyzička a chemička, nositelka Nobelovy ceny za objev radioaktivity....
17.03.1782 († ) Daniel Bernoulli, zakladatel hydrodynamiky. (* ) se 8.února 1700.
16.03.1787 (* ) Georg Simon Ohm. Zabýval se zkoumáním elektrického obvodu, odporu, ale též galvanismem, akustikou a fyzikou ucha.....
15.03.1930 (* ) Alferov.I.Zhores (rusky Жорес Иванович Алфёров). Je nositelem Nobelovy ceny za fyziku z roku 2000, s Herbertem Kroemerem a Jackem Kilby
14.03.1879 (* ) Albert Eistein, geniální fyzik, osobnost století. K jeho nejvýznamnějším pracem patří Bose-Einsteinův model, speciální teorire relativity, vysvětlení fotoelektrického jevu. 18.04.1955 († ) Einstein v Princetonu.
Více ....
12.03.1824 (* ) Gustave-Robert Kirchhoff. Definoval zákony, vyjadřující vztah mezi proudy, elektromotorickými silami a napětím v elektrických obvodech (tzv. Kirchhoffovy zákony). V roce 1859 formuloval zákon o vztahu mezi emisí a absorbcí světla. Spolu s Bunsenem založil spektrální analýzu. († ) 17.října 1887.
09.03.1851 († ) dánský fyzik Hans Christian Oersted. Mezi jeho hlavní zájmy ve fyzice patřila akustika, molekulová fyzika a hlavně tzv. "galvanismus", to jest nauka o elektrickém proudu.
03.03.1847 (* ) americký vynálezce skotského původu, profesor univerzity v Bostonu a zakladatel amerického koncernu Bell Telephone Alexandr Graham Bell. Vynalezl mikrofon a v roce 1876 zkonstruoval první použitelný telefon a gramofon. († ) 02.08.1922.
Únor
22.02.1857 (* ) Heinrich Rudolf Hertz. Navázal na Maxwelovy zákony o elektromagnetických vlnách. V roce 1888 sestrojil elektrický obvod, jehož nejdůležitější součástí byly dvě kovové tyče, mezi nimiž přeskakovaly jiskry. († ) 01.01.1894 ve věku 36 let. Byla po něm pojmenována jednotka Hertz.
21.02.1926 († ) nizozemský fyzik, Heike Kamerlingh-Onnes. Zabýval se fyzikou při nízkých teplotách. Díky zařízení, kterým dosáhl teploty asi 5 K, mohl zkapalňovat vzduch, vodík, Helium a další plyny. Objevil dvě formy helia při teplotě 2.19 K. Na objev navázal objevem bezodporových kovů se supravodivostí. V roce 1913 dostal Nobelovu cenu za fyziku nízkých teplot a objev supravodivosti.
21.02.1912 († ) Osborne Reynolds., britský fyzik a technik. Zabýval se zejména prouděním tekutin. Stanovil veličinu (dnes po něm pojmenovanou Reynoldsovo číslo) umožňující přenášet výsledky získané na modelech na skutečné objekty (letadla, vodní díla). (* ) se 23.08.1842.
20.02.1844 (* ) Ludvig Edward Boltzman, rakouský fyzik. Vyjádřil v teorii plynů rozdíl mezi pochody mechanickými a tepelnými. Vypracoval vztah mezi entropií a pravděpodobností. Zabýval se zářením černého tělesa. 5.10.1906 spáchal sebevraždu.
19.02.1941 (* ) David Jonathan Gross ve Washingtonu. Spolu s Frank Wilczekem, Davidem Politzerem byl v roce 2004 oceněn Nobelovou cenou, za objev asymptotické volnosti v teorii quarků a gluonů.
19.02.1894 (* ) Jaroslav Císař, český astronom a matematik (zemřel 17.4.1983)
15.02.1564 (* ) Galileo Galilei, v italské Pise. Před studenty a profesory pustil ze známé šikmé věže dvě kovová tělesa o různé hmotnosti. Přesto obě dopadla - na rozdíl od tvrzení Aristotela - na zem ve stejný okamžik. Tím došel k závěru, že dráha pádu tělesa je přímo úměrná čtverci času pádu tohoto tělesa. V letech 1604 - 1609 konstruoval svůj dalekohled. Objevil 4 Jupiterovy měsíce, skvrny na Slunci a krátery na Měsíci. Galileo už delší zastával Koperníkovo učení, které bylo v rozporu s teorií o nehybnosti Země. († ) 08.01.1642 ve Florencii.
12.02.1877 (* ) Louis Renault, automobilový magnát, konkurent francouzských citroenů. 24.10.1944 († ) jako vězeň pařížanů, hned po osvobození Francie.
12.02.1804 (* ) Heinrich Friedrich Emil Lenz, estonský fyzik a geofyzik. († ) 10.02.1865. Zabýval se elektromagnetickou indukcí. (Lenzův zákon). Experimentálně stanovil tepelný účinek elektrického proudu. (Joule-Lenzův zákon)
11.02.1847 (* ) Thomas Alva Edison, ve státě Ohio, vynálezce duplexního telegrafu, fonografu, žárovky, Edisonova jevu, celkem více jak 1000 patentů. († ) 18.října 1931.
08.02.1700 (* ) Daniel Bernoulli, švýcarský matematik, fyzik a lékař, zakladatel hydrodynamiky. († ) 17.03.1782.
07.02.1960 († ) Igor Vasiljevič Kurčatov, sovětský fyzik zabývající se fyzikou atomových jader, pohlcováním neutronů. Spoluvybudoval první ruský cyklotron.
04.02.1928 († ) Satyendranath Bose, indický fyzik, se kterým spolupraoval Einstein na statistické fyzice. Výsledkem byl Boseho-Einsteinův model
04.02.1928 († ) Hendric Antoon Lorenz, fyzik. Posunul dopředu Maxwellovu teorii elektromagnetického pole. Nalezl vztah pro sílu, která se objevuje při pohybu náboje v elektromagnetickém poli z pohledu pozorovatele. Jde o druhou základní sílu (vedle Newtonovy gravitační síly.) Za zkoumání vlivu magnetismu na záření mu byla udělena Nobelova cena v roce 1902. Vypracoval novou elektronovou teorii.
01.02.1976 († ) Werner Karl Heisenberg, Německý teoretický fyzik. (* ) 05.12.1901 ve Würzburgu. Byl autorem maticové mechaniky (1925), principu neurčitosti (1927) a řady prací v oblasti feromagnetismu. Za své práce v kvantové mechanice mu byla v roce 1932 udělena Nobelova cena. Ostře se postavil proti zneužívání atomové energie pro válečné účely.
Leden
23.01.1907 (* ) Hideki Yukawa, Tokio, japonský fyzik. Studoval síly držící pohromadě atomové jádro. Teoreticky předpověděl mezony - pion, jako částici podílející se na interakci mezi neutronem a protonem, která je přibližně 200 krát hmotnější než elektron. Vytvořil první teorii silné interakce, ve které jako výměnné částice fungovaly mezony. Je po něm pojmenován Yukawův potenciál silné interakce. Za práce na silné interakci obdržel v roce 1949 Nobelovu cenu. († ) 8.9.1981.
19.01.1813 (* ) Henry Bessemer, angličan, vynálezce razítka a bessemerování. Podílel se též na vynálezu parní lokomotivy. († ) 15.března 1898.
22.01.1775 (* ) André Márie Ampére, matematik a fyzik, v Lyonu. "Myslíme-li si nad magnetickou střelkou plavce, který plave ve vodiči ve směru elektrického proudu a dívá se na magnetku, vychyluje se severní pól k jeho levé ruce." Do dějin elektromagnetismu se tapsal tímto pravidlem. 10.07.1836 († ).
21.01.1866 (* ) Marius Berliet, francouzský automobilový konstruktér († ) 17.04.1949
13.01.1831 (* ) James Clerk Maxwell, skotský fyzik. († ) 5.11.1879. Je zakladatelem teorie dynamického elektromagnetického pole a mnoha jiných disciplín.
13.01.1864 (* ) Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien, v Gaffenu (východní Prusko, nyní Polsko), Německý fyzik. († ) 30.8.1928. V roce 1911 mu byla udělena Nobelova cena za objevy, ktereé se týkají tepelného záření.
12.01.1903 (* ) Igor Vasiljevič Kurčatov, sovětský fyzik zabývající se fyzikou atomových jader, pohlcováním neutronů, nukleární energií. Spoluvybudoval první ruský cyklotron. Spolupodílel se na nukleárním programu SSSR.
11.01.1991 († ) Carl David Anderson, Američan.Nositel Nobelovy ceny z roku 1936 za objev kladné částice v strukuře atomu, pozitronu. (* ) 03.09.1905
30.0l.1991 († ) John Bardeen, americký fyzik, spoluvynálezce tranzistoru, dvojnásobný nositel Nobelovy ceny. (* ) 23.05.1908.
07.01.1943 († ) Nicola Tesla. (* ) 9.7.1856. K jeho objevům patří oblast střídavého proudu, vysokofrekvenční transformátor. Je podle něj pojmenována jednotka matematické indukce Tesla.
07.01.1904 († ) Friedrich Franz Heinrich Philipp von Hefner-Alteneck. (* ) se 27. dubna 1845 v německém Aschaffenburgu. Byla po něm pojmenována jednotka svítivosti Hefnerova svíčka (předchůdce candela). Je vynálezcem obloukové lampy.
05.01.1970 († ) Max Born, německý fyzik. Born napsal fundamentální práci o kvantové mechanice, v níž nahradil původní kvantovou teorii, která považovala elektrony za bodové částice, matematickým popisem, který jejich pozorované chování vysvětloval přesněji. 1950 - Born získal Hughesovu medaili za svůj přínos k teoretické fyzice obecně a za přínos k rozvoji kvantové mechaniky. 1954 - Nobelova cena za fyziku za statistickou teorii vlnové funkce. Dále získal Stokesovu medaili na Univerzitě v Cambridge, dvě školy v Německu nesou jeho jméno, stal se čestným členem akademií Ruska, Indie, Rumunska, Peru, Irska, Skotska, Dánska, Švédska a Spojených států amerických. (* ) 11.12.1882 v Breslau (tehdy Německo, nyní Wroclaw-Polsko), v židovské rodině.
04.01.1961 († ) Erwin Rudolf Josef Alexander Schrödinger, rakouský fyzik. (* ) 12.08.1887, v Erdbergu (Vídeň), zástal jako jedináček.20. května 1910 získal doktorát za doktorskou disertační práci "O vedení elektřiny po povrchu izolantu ve vlhkém vzduchu". 1925 - Schrödinger sestavil svoji vlnovou rovnici. 1926 - v 6 článcích publikoval Schrödinger revoluční práci o vlnové mechanice a obecné teorii relativity. Vlnová mechanika, kterou vytvořil, byla druhou formulací kvantové mechaniky. První formulací byla Heisenbergova maticová mechanika. Vzájemnou souvislost mezi vlnovou a maticovou mechanikou objasnil Schrödinger v jedné ze svých prací. Nobelovu cenu získal za to v roce 1933.
04.01.1643 (* ) Isaac Newton, 31.03.1727 († ) ve věku 65 let. Jako první upřesnil pojmy váha, hmota, síla.
01.01.1894 (* ) Satyendranath Bose, indický fyzik, se kterým spolupraoval Einstein na statistické fyzice. Výsledkem byl Boseho-Einsteinův model.
Návrat zpět

Sociologie
Prosinec
5.12.1947 († ) William Isaac Thomas (* ) 13.8.1863, americký sociolog a sociální psycholog, představitel humanistické sociologie a pozitivismu v sociologii. Jeden z představitelů Chicagské školy
5.12.1950 († ) Šrí Aurobind (* ) 15.8.1950. Indický hinduistický filozof, jogín, mystik a guru. V průběhu dějin uskutečňuje přechod od podvědomí k vědomí a nadvědomí. Dosažení mystického nadvědomí je řešením záhady dějin a uskutečněním lidských tužeb.
Srpen
11.08.1775 (* ) François Auguste Péron († ) 14.12.1810, francouzský přírodovědec a vývojář, sociolog. Poprvé užil termín atropologie.
22.08.1915 (* ) David T. Dellinger,jeden z nejznámějších amerických radikálů, byl pacifista a aktivista za socialní změnu, zemřel 25.05.2004
25.08.1985 († ) Samantha Reed Smith (June 29, 1972 – August 25, 1985) was an American schoolgirl and child actress from Manchester, Maine, who became famous in the Cold War-era United States and Soviet Union. Červen
18.06.1841 (* ) Lester Frank Ward, americký sociolog, botanik, paleontolog. První prezident Americké sociologické asociace. Je v opozici k sociílnímu darwinismu. 18.04.1913 († )
Květen
30.05.1907 (* ) Germaine Tillion, v Allegre v Haute-Loire, francouzský antropolog. Dílo "Algeria". († ) 18.04.2008
Duben
27.04.1820 (* ) Herbert Spencer, († ) 8.12.1903. Byl klasický britský sociolog a filozof. Patří mezi zastánce tzv. „organicistického proudu“ v sociologii, jenž se vyznačuje důrazem na podobnost rysů lidské společnosti a biologického organismu. Mnoho z jeho myšlenek vstoupilo do všeobecného povědomí, jen málo lidí však dnes tuší, kdo je jejich původním autorem
11.04.1827 (* ) Jotiba Govindrao Phule, indický Mahatma, otec indické sociologie, filosof. († ) 27.11.1890
19.04.2008 († ) Germaine Tillion, (30.05.1907 (* ) v Allegre v Haute-Loire), francouzský antropolog. Dílo "Algeria".
18.04.1913 († ) Lester F. Ward, americký sociolog, botanik, paleontolog. (* )18.06.1841. První prezident Americké sociologické asociace.
Leden
11.01.1961 (* ) Karel Habsbursko-Lotrinský, předseda Panevropského hnutí Rakouska. Kromě toho je zakladatelem a představeným "Panevropského spolku Alpen-Adria". Od roku 2002 je generálním ředitelem Organizace nezastoupených států a národů (UNPO).
Jeho rodina a otec Otto Habsburg(* ) 1912, poslední český, maďarský a chorvatstký král 1922.
Panovníci v Čechách
Jeho bratr Jan

Nobelovy ceny za fyziku ve 21.století

Nobelovy ceny za fyziku ve 20.století

 	1901 		Wilhelm Conrad Röntgen 	
	1902 		Hendrik Antoon Lorentz 	      		1902 	Pieter Zeeman 	
	1903 		Antoine Henri Becquerel			1903 	Marie Curie-Sklodowská 		1903 	Pierre Curie 	
	1904 		Sir John William Strutt Rayleigh 	
	1905 		Philipp Eduard Anton von Lenard 	
	1906 		Sir Joseph John Thomson 	
	1907 		Albert Abraham Michelson 	
	1908 		Gabriel Lippmann 	
	1909 		Guglielmo Marchese Marconi 		1909 	Carl Ferdinand Braun 	
	1910 		Johannes Diderik van der Waals 	
	1911 		Wilhelm Carl Werner Wien 	
	1912 		Nils Gustaff Dalén 	
	1913 		Heike Kamerlingh-Onnes 	
	1914 		Max Theodor Felix von Laue 	
	1915 		Sir William Henry Bragg			1915 	Sir William Lawrence Bragg 	
	1917 		Charles Glover Barkla 	
	1918 		Max Karl Ernst Ludwig Planck 	
	1919 		Johannes Stark 	
	1920 		Charles Edouard Guillaume 	
	1921 		Albert Einstein 	
	1922 		Niels Bohr 	
	1923 		Robert Andrews Millikan 	
	1924 		Karl Manne Georg Siegbahn 	
	1925 		James Franck       			1925 	Gustav Hertz 	
	1926 		Jean Baptiste Perrin 	
	1927 		Arthur Holly Compton 			1927 	Charles Thomson Rees Wilson 	
	1928 		Sir Owen Williams Richardson 	
	1929 		Louis Victor de Broglie 	
	1930 		Chandrasekhara Venkata Raman 	
	1932 		Werner Heisenberg 	
	1933 		Paul Adrien Maurice Dirac 		1933 	Erwin Schrödinger 	
	1935 		Sir James Chadwick 	
	1936 		Victor Franz Hess 			1936 	Carl David Anderson 	
	1937 		Clinton Joseph Davisson			1937 	Sir George Paget Thomson 	
	1938 		Enrico Fermi 	
	1939 		Ernest Orlando Lawrence

	1943  		Otto Stern 
	1944  		Isidor Isaac Rabi 
	1945  		Wolfgang Pauli 
	1946  		Percy Williams Bridgman 
	1947  		Sir Edward Victor Appleton 		
	1948  		Patrick Maynard Stuard Blackett 	
	1949  		Hideki Yukawa 
	1950  		Cecil Frank Powel 
	1951  		Sir John Douglas Cockcroft 		1951  	Ernest Thomas Sinton Walton 
	1952  		Felix Bloch 				1952  	Edward Mills Purcell 
	1953  		Frederik Zernike 	
	1954  		Max Born 				1954  	Walther Wilhelm Georg Bothe 
	1955  		Willis Eugene Lamb 			1955  	Polykarp Kusch 
	1956  		William Bradford Shockley 		1956  	John Bardeen         		1956  Walter Houser Brattain 
	1957  		Tsung Dao Lee         			1957  	Chen Ning Yang 
	1958  		Pavel Alexejevič Čerenkov  		1958  	Ilja Michajlovič Frank		1958  Igor Jevgenijevič Tamm 
	1959  		Emilio Gino Segre         		1959  	Owen Chamberlain 	
	1960  		Donald Arthur Glaser 
	1961  		Robert Hofstadter         		1961  	Rudolf Ludwig Mössbauer 
	1962  		Lev Davidovič Landau 
	1963  		J. Hans D. Jensen         		1963  	Marie Goeppert-Mayerová   	1963  Eugene Wigner 
	1964  		Charles Hard Townes         		1964  	Nikolaj Gennadijevič Basov	1964  Alexandr Michajlovič Prochorov 
	1965  		Julian Schwinger      		   	1965  	Richard Philips Feynman		1965  Sin-Itiro Tomonaga 
	1966  		Alfred Kastler         		
	1967  		Hans Albrecht Bethe 			
	1968  		Luis Walter Alvarez 
	1969  		Murray Gell-Mann 
	1970  		Hannes Alfvén     			1970  	Louis Néel 
	1971  		Dennis Gabor 
 	1972  		John Bardeen     			1972  	Leon N. Cooper       		1972  John Robert Schrieffer 
 	1973  		Leo Esaki  				1973  	Ivar Giaever      		1973  Brian David Josephson 
	1974  		Sir Martin Ryle  			1974  	Antony Hewish 
 	1975  		Aage Bohr  				1975  	Ben R. Mottelson 		1975  Leo James Rainwater 
 	1976  		Burton Richter  			1976  	Samuel C. C. Ting 			
	1977  		Philip W. Anderson  			1977  	Sir Nevill F. Mott  		1977  John Hasbrouck van Vleck 	
	1978  		Petr Leonidovič Kapica			1978  	Arno A. Penzias 		1978  Robert W. Wilson 	
 	1979  		Sheldon L. Glashow  			1979	Abdus Salam  			1979  Steven Weinberg 
 	1980  		James W. Cronin  			1980  	Val L. Fitch 
	1981  		Kai M. Siegbahn  			1981  	Nicolaas Bloembergen  		1981  Arthur L. Shawlow 
 	1982  		Kenneth G. Wilson 
 	1983  		Subramanyan Chandrasekhar  		1983  	William A. Fowler 
 	1984  		Carlo Rubbia     			1984  	Simon van der Meer 
 	1985  		Klaus von Klitzing 
 	1986  		Ernst August Ruska  			1986  	Gerd Binning        		1986  Heinrich Rohrer 
 	1987  		Johannes Georg Bednorz 			1987  	Karl Alex Müller 
 	1988  		Leon Lederman       			1988  	Melwin Schwartz 		1988  Jack Steinberger 
 	1989  		Norman Foster Ramsey  			1989  	Hans Georg Dehmelt  		1989  Wolfgang Paul 
 	1990  		Jerome I. Friedman  			1990  	Henry W. Kendall  		1990  Richard E. Taylor 
 	1991  		Pierre-Gilles de Gennes 		
 	1992  		George Charpak 
 	1993  		Joseph Hooton Taylor  			1993  	Russell Alan Hulse 
 	1994  		Bertram N. Brockhouse  			1994  	Clifford G. Schull 
 	1995  		Frederick Reines  			1995  	Martin L. Perl 
 	1996  		David M. Lee      			1996  	Douglas D. Osheroff  		1996  Robert C. Richardson 
 	1997  		Steven Chu  				1997  	William Daniel Phillips		1997  Claude Cohen-Tannoudji
     

2013 Za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami 
     Američané James Rothman (foto), Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof, který třicet let působí ve Spojených státech. 
     Objevitelé přepravních váčků.
2012 Brit John Gurdon a Japonec Šinja Jamanaka za výzkum kmenových buněk. Ukázali, že buňky v našem 
     těle se mohou vrátit do svého dětství a stát se "někým jiným". Postup chtějí využít lékaři k náhradě postižených tkání a částí těla.
     Kmenová buňka: Ty buňky, která má schopnost se dělit a měnit na jiný buněčný typ. Může tedy nahradit poškozené buňky nebo sloužit jako základ 
     nových tkání. V lidském těle je celá řada typů kmenových buněk, každý se může měnit obvykle jen na určitou skupinu buněk, třeba svalových atp. 
     Embryonální kmenová buňka: Jde o tzv. „pluripotentní“ kmenovou buňku. Pluripotentní je z latiny odvozený výraz složený ze slov plurimus, 
     které znamená "nejvíce", a potens čili mohoucí nebo schopný (příklad použití tohoto kořenu snad uvádět nemusíme). "Nejvíce mohoucí" buňky 
     se mohou vyvinout v jakýkoliv buněčný typ přítomný v dospělém těle. 
     Indukovaná pluripotentní kmenová buňka: Typ buněk, který se také dokáže změnit v libovolnou tkáň v těle. Vznik této buňky byl ale vyvolán (indukován) 
     zvenčí
2011 Imunolog Ralph M. Steinman je jediným laureátem v historii, kterému byla Nobelova cena udělena posmrtně. Američan Bruce Beutler a Jules Hoffmann 
     z Lucemburska byli oceněni za objevy spojené s aktivací přirozené, vrozené obranyschopnosti, Kanaďan Ralph Steinmann za objev tzv. dendritických buněk, 
     které tvoří důležitou součást adaptivní obranyschopnosti. Jejich objevy umožnily lépe porozumět tomu, jak se aktivují jednotlivé části imunitního systému, 
     a otevřely nové směry ve vývoji očkovacích látek proti infekčním a zánětlivým onemocněním a dokonce i v boji proti rakovině.
2010 Cenu za lékařství a fyziologii získal britský fyziolog Robert Edwards (28.9.1025). Svoji kariéru věnoval výzkumu neplodnosti a stal se průkopníkem 
     umělého  oplodnění, kterým přišly od roku 1978 na svět čtyři miliony lidí. Proti jeho ocenění se postavil Vatikán, výběr označil za zcela nevhodný.
2009 Elizabeth H. Blackburnová a konečně Carol W. Greiderová a Jack Szostak za výzkum v oblasti chromozomů využitelný mimo jiné v boji s rakovinou. 
     Trio expertů bylo odměněno za práci na výzkumu enzymu telomeráza, který hraje roli v procesu stárnutí buněk a také při tvorbě rakoviny.
2008 Trojice světově uznávaných virologů. Jednu polovinu obdrží německý virolog Harald zur Hausen. 
     O druhou polovinu se podělí jeho francouzští kolegové Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier.
     Rakovina děložního krčku je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. V 70. letech minulého století přijímala lékařská věda jako fakt, 
     že tento typ nádoru je vyvoláván sexuálně přenosnou infekcí. Za původce byl považován herpes simplex virus 2. 
     Harald zur Hausen toto dogma vyvrátil a prokázal, že hlavní podíl na vzniku nádorového onemocnění děložního krčku má lidský papillomavirus. 
     Zjistil, že DNA papillomavirů se může nacházet v dědičné informaci nádorů v latentním stavu a lze ji prokázat 
     technikami pro detekci virové dědičné informace. 
     Hausenův „hon“ na papillomaviry trval déle než deset let. Práci německému virologovi  značně ztížil fakt, že z celkové DNA paillomaviru 
     se do nádorové buňky zabuduje jen část. Zur Hausen odhalil různorodost papillomavirů a definoval typy virů, které jsou původci nádorového 
     onemocnění děložního krčku. V roce 1983 objevil v buňkách cervikálního nádoru nový tumorigenní lidský papillomavirus HPV16. O rok později 
     izoloval z nádorové tkáně papillomaviry HPV16 a HPV18. Papillomaviry typu 16 a 18 patří k nejrozšířenějším a nacházejí se u 70% pacientek 
     s rakovinou děložního krčku.
     Francouzští virologové Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier začali pátrat po původci AIDS záhy po prvních zprávách o tomto onemocnění 
     v roce 1981. Kultivovali buňky ze zduřelých mízních uzlin pacientů v počátečních stádiích onemocnění AIDS a záhy v nich narazili na aktivitu 
     virového enzymu reverzní transkriptázy. Tato enzymatická aktivita je projevem replikace retrovirů. Pomocí elektronové mikroskopie se jim 
     podařilo zachytit pučení retroviru z povrchu infikovaných lymfatických buněk. Virus izolovali a prokázali, že zabíjí jak lymfocyty pacientů 
     s AIDS, tak i lymfocyty zdravých lidí. To bylo ve své době velké překvapení. Retroviry byly známy jako původci nádorových onemocnění a 
     připisovala se jim obecně schopnost navodit nekontrolované množení buněk. Nově objevený virus HIV napadal lymfocyty a vyvolával selhání 
     imunitního systému. 
     Izolace a popis HIV otevřel cestu k definitivnímu důkazu o tom, že tento virus je skutečnou příčinou AIDS. Díky výzkumu na poli molekulární 
     biologie a genetiky bylo možné zjistit okolnosti vzniku HIV a počátky pandemie AIDS. Dnes je jednoznačně prokázáno, že viry HIV jsou 
     opičího původu a začaly se šířit mezi obyvatelstvem nově zakládaných městských aglomerací koloniální Afriky na přelomu 19. a 20. století. 
     Do říše pohádek byly odkázány zvěsti o tom, že HIV unikl z laboratoří vyvíjejících biologické zbraně hromadného ničení. Příčiny rychlého 
     šíření virů HIV po roce 1970 však zůstávají záhadou. Dnes je jimi nakaženo bezmála 1% obyvatel Země. 
     Poznání viru a jeho genomu umožnilo vyvinout nové diagnostické testy, jež významně přispěly k omezení infekce virem. 
     Detailnější poznatky o replikačním cyklu HIV se staly východiskem pro vývoj nových antivirotik. Kombinace preventivních opatření spolu 
     s léčbou výrazně zpomalily šíření AIDS a prodloužily život infikovaných osob. 
     Hromadí se stále více informací o interakcích viru s hostitelským organismem a začíná být jasné, jakým způsobem HIV narušuje funkce imunitního 
     systému. Zároveň se rýsuje, jak obtížné bude HIV a AIDS vymýtit. Genom viru je velice variabilní a v infikovaných lymfocytech je virus poměrně 
     dobře maskován. To je také důvod, proč vývoj vakcíny proti  HIV zatím nepřináší kýžené výsledky.
     2013 Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali za výzkum přenosu hormonů, enzymů a dalších klíčových látek v buňkách a mezi buňkami 
     Američané James Rothman (foto), Randy Schekman a vědec německého původu Thomas Südhof, který třicet let působí ve Spojených státech. 
     Objevitelé přepravních váčků.
     

1999 Günter Blobel
1998 Robert F. Furchgott, Louis J. Ignarro, Ferid Murad
1997 Stanley B. Prusiner
1996 Peter C. Doherty, Rolf M. Zinkernagel
1995 Edward B. Lewis, Christiane Nüsslein-Volhard, Eric F. Wieschaus
1994 Alfred G. Gilman, Martin Rodbell
1993 Richard J. Roberts, Phillip A. Sharp
1992 Edmond H. Fischer, Edwin G. Krebs
1991 Erwin Neher, Bert Sakmann
1990 Joseph E. Murray, E. Donnall Thomas
1989 J. Michael Bishop, Harold E. Varmus
1988 Sir James W. Black, Gertrude B. Elion, George H. Hitchings
1987 Susumu Tonegawa
1986 Stanley Cohen, Rita Levi-Montalcini
1985 Michael S. Brown, Joseph L. Goldstein
1984 Niels K. Jerne, Georges J.F. Köhler, César Milstein
1983 Barbara McClintock
1982 Sune K. Bergström, Bengt I. Samuelsson, John R. Vane
1981 Roger W. Sperry, David H. Hubel, Torsten N. Wiesel
1980 Baruj Benacerraf, Jean Dausset, George D. Snell
1979 Allan M. Cormack, Godfrey N. Hounsfield
1978 Werner Arber, Daniel Nathans, Hamilton O. Smith
1977 Roger Guillemin, Andrew V. Schally, Rosalyn Yalow
1976 Baruch S. Blumberg, D. Carleton Gajdusek
1975 David Baltimore, Renato Dulbecco, Howard Martin Temin
1974 Albert Claude, Christian de Duve, George E. Palade
1973 Karl von Frisch, Konrad Lorenz, Nikolaas Tinbergen
1972 Gerald M. Edelman, Rodney R. Porter
1971 Earl W. Sutherland, Jr.
1970 Sir Bernard Katz, Ulf von Euler, Julius Axelrod
1969 Max Delbrück, Alfred D. Hershey, Salvador E. Luria
1968 Robert W. Holley, Har Gobind Khorana, Marshall W. Nirenberg
1967 Ragnar Granit, Haldan Keffer Hartline, George Wald
1966 Peyton Rous, Charles Brenton Huggins
1965 François Jacob, André Lwoff, Jacques Monod
1964 Konrad Bloch, Feodor Lynen
1963 Sir John Carew Eccles, Alan Lloyd Hodgkin, Andrew Fielding Huxley
1962 Francis Harry Compton Crick, James Dewey Watson, Maurice Hugh Frederick Wilkins
1961 Georg von Békésy
1960 Sir Frank Macfarlane Burnet, Peter Brian Medawar
1959 Severo Ochoa, Arthur Kornberg
1958 George Wells Beadle, Edward Lawrie Tatum, Joshua Lederberg
1957 Daniel Bovet
1956 André Frédéric Cournand, Werner Forssmann, Dickinson W. Richards
1955 Axel Hugo Theodor Theorell
1954 John Franklin Enders, Thomas Huckle Weller, Frederick Chapman Robbins
1953 Hans Adolf Krebs, Fritz Albert Lipmann
1952 Selman Abraham Waksman
1951 Max Theiler
1950 Edward Calvin Kendall, Tadeus Reichstein, Philip Showalter Hench
1949 Walter Rudolf Hess, Antonio Caetano de Abreu Freire Egas Moniz
1948 Paul Hermann Müller
1947 Carl Ferdinand Cori, Gerty Theresa Cori, née Radnitz, Bernardo Alberto Houssay
1946 Hermann Joseph Muller
1945 Sir Alexander Fleming, Ernst Boris Chain, Sir Howard Walter Florey
1944 Joseph Erlanger, Herbert Spencer Gasser
1943 Henrik Carl Peter Dam, Edward Adelbert Doisy

1939 Gerhard Domagk
1938 Corneille Jean François Heymans
1937 Albert von Szent-Györgyi Nagyrápolt
1936 Sir Henry Hallett Dale, Otto Loewi
1935 Hans Spemann
1934 George Hoyt Whipple, George Richards Minot, William Parry Murphy
1933 Thomas Hunt Morgan
1932 Sir Charles Scott Sherrington, Edgar Douglas Adrian
1931 Otto Heinrich Warburg
1930 Karl Landsteiner
1929 Christiaan Eijkman, Sir Frederick Gowland Hopkins
1928 Charles Jules Henri Nicolle
1927 Julius Wagner-Jauregg
1926 Johannes Andreas Grib Fibiger
1924 Willem Einthoven
1923 Frederick Grant Banting, John James Rickard Macleod
1922 Archibald Vivian Hill, Otto Fritz Meyerhof

1920 Schack August Steenberg Krogh
1919 Jules Bordet

1914 Robert Bárány
1913 Charles Robert Richet
1912 Alexis Carrel
1911 Allvar Gullstrand
1910 Albrecht Kossel
1909 Emil Theodor Kocher
1908 Ilya Ilyich Mechnikov, Paul Ehrlich
1907 Charles Louis Alphonse Laveran
1906 Camillo Golgi, Santiago Ramón y Cajal
1905 Robert Koch
1904 Ivan Petrovich Pavlov
1903 Niels Ryberg Finsen
1902 Ronald Ross
1901 Emil Adolf von Behring
      	     
    

    	 2013 Američané Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel za vývoj počítačových programů 
    	      sloužících k porozumění složitým chemickým procesům, „za vývoj víceměřítkových modelů komplexních chemických systémů“
    	      Karplus, který má americké a rakouské občanství, Levitt, jenž má americké a britské občanství, a Warshel, který má americké 
              a izraelské občanství, "položili základy výkonných programů, které jsou používány k pochopení a předpovídání složitých 
              chemických procesů"
         2012 Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka. 
              Vědci pracovali na chemii lidských těl. Práce na velmi podrobném popisu receptorů, kterými buňky komunikují. Tyto části buněk jsou cílem 
              velké části dnešních léků.
              Mají na svém kontě podrobný popis jednoho z hlavních receptorů s přaženého s G proteinem, díky kterému buňky dozví, co dělají jejich sousedi 
              a co se od nich žádá. Jde o tzv. receptory spřažené s G proteinem (známé jako GPCR podle anglické zkratky), 
              které Lefkowitz a Kobilka popsali téměř na úroveň jednotlivých atomů. Jejich výsledky našly uplatnění ve vývoji celé 
              řady léků.
              Receptory rodiny GPCR (je jich více typů) fungují jako příjemci této vnitřní pošty. Díky nim si buňky správně přeloží příchozí 
              signál a udělají, co podle jejich zaměření a účelu mají. Účastní celé řady procesů, bez nichž by se tělo neobešlo. 
              Umožňují regulaci různých hormonálních pochodů, vnímání pachů (čich), ovlivňují buněčný růst a přenos nervových impulsů.
              Hrají také klíčovou roli u řady nemocí, a tedy i v medicíně. Jsou cílem téměř poloviny moderních léků. Patří sem například 
              velká skupina léků na srdeční potíže (beta blokátory), protizánětlivé léky (antihistaminika) a různé přípravky používané psychiatry.
              Díky práci obou vědců mohou autoři léků vytvářet sloučeniny, které by se dokázaly na tyto receptory přesně navázat, a ovlivnit 
              tedy činnost buněk. Právě správná podoba molekuly je zásadní. Každý receptor je v podstatě zámek a vytváření nových léků 
              je jako hledání klíčů, které do nich padnou. Čím přesnější je podoba daného klíče, tím účinnější lék bude.
              Ještě důležitější je, že znalost přesné podoby zámku snižuje nežádoucí účinky léku. Čím přesněji do zámku klíč zapadne, 
              tím menší je pravděpodobnost, že zapadne jinam, a způsobí tak v těle něco nežádoucího. Právě kvůli nežádoucím účinkům 
              je z vývoje vyřazena většina látek se slibnými léčebnými účinky.
        2011  Daniel Shechtman }[nar.1941] za objev kvazikrystalů.
              Kvazikrystaly představují formu pevné látky, jejíž vnitřní struktura je uspořádaná, ale ne periodicky, 
              jako je to běžné u klasických krystalů.
              V kvazikrystalech objevujeme fascinující arabské mozaiky vytvořené atomy – pravidelné vzory, které se nikdy přesně neopakují. 
              Uspořádání pozorované v kvazikrystalech bylo před jejich objevem považováno za nemožné a Daniel Shechtman musel vést urputný 
              souboj proti zakořeněným vědeckým paradigmatům. Nobelova cena za chemii 2011 zásadně mění to, co chemikové chápou jako pevnou látku. 
              Atomární model Ag - Al kvazikrystalu. Ráno, 8. dubna 1982, se v elektronovém mikroskopu Daniela Shechtmana objevil obraz 
              porušující zákony přírody. 
              Podle nich jsou ve všech pevných látkách atomy uspořádany ve formě periodicky se opakující krystalické struktury. Právě tato repetice 
              byla nevyhnutná, aby pevnou látku vědci považovali za krystal. 
              Shechtmanův mikroskop však zobrazil krystal, jehož atomy tvořily vzor, který nelze opakovat. 
              Takový model byl považován za stejně nemožný, jako vytvoření fotbalového míče pouze ze šestiúhelníků, 
              přestože jeho sférický tvar si vyžaduje pěti- i šestiúhelníkové plochy. Nový objev byl nanejvýš sporný. 
              Když se Shechtman snažil svá zjištění hájit, byl požádán, aby opustil svou pracovní skupinu. 
              Nicméně tento konflikt nakonec přinutil vědce svoji představu o povaze hmoty přehodnotit. 
              Neperiodické mozaiky, jaké byly nalezeny například v proslulém středověkém islámském paláci Alhambra 
              ve Španělsku a Svatyni imámů (Darb-i Imam) v Íránu, pomohly vědcům pochopit, jak kvazikrystaly 
              vypadají na úrovni atomů. V těchto mozaikách, stejně jako v kvazikrystalech, jsou vzory pravidelné, 
              řídí se matematickými pravidly, přesto se nikdy neopakují.
              Když vědci popisují Shechtmanovy kvazikrystaly, používají pojem, který pochází z matematiky i umění: zlatý řez (zlatý poměr = 1,61803399). 
              Toto číslo, protože jej často objevovali v geometrii, zaujalo matematiky již ve starověkém Řecku. V kvazikrystalech se zlatým řezem souvisí 
              například poměr různých vzdáleností mezi atomy.
              Po Shechtmanovém objevu vědci v laboratořích vytvořili několik druhú kvazikrystalů a objevili je i v přírodě, ve vzorcích minerálů 
              z jedné ruské řeky. Švédské firmě se podařilo kvazikrystaly najít v jisté formě oceli, v níž jako výztuha zpevňují materiál. 
              Vědci v současné době experimentují využívajíce kvazikrystaly v různých produktech, například v kuchyňských pánvích nebo 
              dieselových motorech.
       2010   Richard F. Heck (University of Delaware, USA), Ejiči Negiši (Purdue University, USA) a Akira Suzuki (Hokkaidská universita v Sapporu, Japonsko).
              Za paladiem katalyzované "křížové vazby"  (cross couplings) v organické syntéze, za využití palladia jako katalyzátoru při syntéze organických molekul 
              (for palladium-catalyzed cross couplings in organic synthesis)
       2009   Venkatraman Ramakrishnan (57), Američan narozený v Indii / ve VB, Thomas Steitz (69) ze Spojených států a Ada Yonathová-nar.1939 (70)z Izraele.
              Pomohli pochopit, jak v buňkách fungují „továrny" vyrábějící bílkoviny. Bílkoviny hrají v těle zásadní roli, pochopení procesu jejich vzniku nachází využití v léčbě řady chorob.
              Ve všech buňkách od bakterií po buňky lidského těla vznikají bílkoviny v takzvaných ribozomech. 
              Jsou známy už dlouho, letošní laureáti však přispěli k poznání jejich struktury a fungování na atomové úrovni. 
              Bílkoviny vznikají podle návodu zapsaného v DNA. Tento drahocenný návod však není používán přímo, nejprve si buňka vytvoří jeho kopie - 
              přepíše informaci do molekul dalšího druhu nukleové kyseliny, RNA. Originál tak zůstává v bezpeční buněčného jádra a na ribozomech 
              může běžet výroba podle mnoha kopií najednou. Bílkoviny se v nich tvoří postupným spojováním stavebních bloků - aminokyselin - do dlouhých řetězců.
              Bílkoviny jsou spolu s DNA nejdůležitějšími biologickými makromolekulami. V organismu jich fungují desítky tisíc druhů, plní celou 
              řadu důležitých funkcí. V podobě enzymů řídí všechny biochemické reakce v těle. Bílkoviny tvoří také buněčnou kostru, zajišťují 
              výměnu látek mezi buňkou a jejím okolím, patří mezi ně i krevní barvivo hemoglobin, protilátky imunitního systému, řada hormonů 
              (například inzulín)... Mimo jiné tvoří spolu s molekulami RNA i samotné ribozomy.    
              Ribozomy pracující v bakteriálních buňkách jsou hlavním cílem nových typů antibiotik. Některá antibiotika poškozují místo, 
              kterým z ribozomu unikají čerstvě sestavené bílkoviny, jiná znemožňují aminokyselinám spojovat se do řetězců, další brání čtení 
              genetické informace zapsané v RNA a jejímu "překladu" do sekvence amikokyselin.
              Trojice oceněných vědců přispěla mimo jiné k vytvoření 3D modelu ribozomu, který pomáhá pochopit, jak se na něj jednotlivá 
              antibiotika váží a jak přesně fungují. To umožňuje vyvíjet mnohem efektivnější metody léčby.
         2008 Osamu Šimomura, Martin Chalfie, Roger Y. Tsien
              Ocenění dostali za objev zelené světélkující bílkoviny, získané původně z medúz, která umožňuje biologům dělat dříve netušené 
              laboratorní experimenty, při nichž například zkoumají nemoci i projevy dědičnosti. Díky svému světélkování se totiž dá snadno 
              identifikovat.
         2007 Gerhard Ertl
              Jeho předmětem zkoumání jsou povrchové katalytické reakce. Umožnila lépe pochopit, proč kovy rezaví, a našla uplatnění v řadě 
              průmyslových odvětví, mimo jiné při výrobě dusičných hnojiv.
              Francouz Albert Fert a německý vědec Peter Grünberg se stali letošními držiteli Nobelovy ceny za fyziku. Jejich práce dokázala 
              prakticky vytvořit počítač. Jimi objevený GMR efekt je totiž základním kamenem ukládání dat na pevné disky.
         2006 Roger D. Kornberg  - „za studia molekulární báze eukaryontické transkripce“
         2005 Yves Chauvin, Robert H. Grubbs, Richard R. Schrock
              za vynálezy chemických katalyzátorů, jež umožnily vyvinout novou metodu přetváření organických molekul, takzvanou metatezi.“
         2004 Aaron Ciechanover, Avram Hershko, Irwin Rose
              Objev rozkladu bílkovin iniciovaného ubikvitinem“
         2003 Peter Agre, Roderick MacKinnon
              objevy týkající se kanálů v buněčných membránách“
         2002 John B. Fenn, Koichi Tanaka, Kurt Wüthrich
              rozvoj metod identifikace a strukturní analýzy biologických makromolekul“
         2001 William S. Knowles, Ryoji Noyori, práce na chirálně katalyzovaných hydrogenačních reakcích
              K. Barry Sharpless         práce na chirálně katalyzovaných oxidačních reakcích
         2000 Alan Heeger, Alan G. MacDiarmid, Hideki Shirakawa
              objev a vývoj vodivých polymerů“
         1999 Ahmed Zewail 
              studium přechodových stavů chemických reakcí pomocí femtosekundové spektroskopie
          
1901	Jacobus Henricus van 't Hoff	„za objev zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích“
1902	Hermann Emil Fischer	„za práci na syntéze cukru a purinu“
1903	Svante August Arrhenius	„za elektrolytickou teorii disociace (viz iont)“
1904	Sir William Ramsay	„za objev inertních plynů ve vzduchu“
1905	Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer	„za výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“
1906	Henri Moissan	"za výzkum a izolaci prvku fluor a elektrickou pec pojmenovanou podle něho“
1907	Eduard Buchner	„za výzkum na poli biochemie a za objev nebuněčné fermentace“
1908	Sir Ernest Rutherford	„za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek“
1909	Wilhelm Ostwald	„za práci na katalýze a výzkum chemické rovnováhy a rychlosti chemické reakce“
1910	Otto Wallach	„za práce na poli acyklických sloučenin“
1911	Maria Curie-Skłodowska	„za objev radia, polonia a další výzkum radia“
1912	Victor Grignard,	„za objev Grignardova činidla“
        Paul Sabatier	„za objev metody hydrogenace aromatických sloučenin“
1913	Alfred Werner	„za práce na slučování atomů v molekulách“
1914	Theodore William Richards	„za určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků“
1915	Richard Martin Willstätter	„za výzkum rostlinných pigmentů“
1918	Fritz Haber	„za syntézu čpavku“
1920	Walther Hermann Nernst	„za práci v termochemii“
1921	Frederick Soddy	„za práci na chemii radioaktivních látek a za výzkum izotopů“
1922	Francis William Aston	„za objevy izotopů velkého množství neradioaktivních prvků, a za formulaci celočíselného pravidla“
1923	Fritz Pregl	„za metody mikroanalýzy organických látek“
1925	Adolf Richard Zsigmondy	„za důkaz heterogenní podstaty koloidních roztoků a použité metody“
1926	Theodor Svedberg	„za práci na disperzních systémech“
1927	Heinrich Otto Wieland	„za objev žlučových kyselin a příbuzných látek“
1928	Adolf Otto Reinhold Windaus	„za výzkum sterolů a spojení s vitamíny“
1929	Arthur Harden, Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin	„za objev fermentace cukrů a fermentačních enzymů“
1930	Hans Fischer	„za výzkum haeminu a chlorofylu“
1931	Carl Bosch, Friedrich Bergius	„za příspěvky k chemickým vysokotlakým metodám“
1932	Irving Langmuir	„za práci v hraniční chemii“
1934	Harold Clayton Urey	„za objev těžké vody“
1935	Frédéric Joliot-Curie, Irene Joliot-Curie	„za syntézu nových radioaktivních prvků“
1936	Petrus (Peter) Josephus Wilhelmus Debye	„za práci na molekulární struktuře výzkumem dipólového momentu a difrakce rentgenových paprsků a elektronů v plynech“
1937	Walter Norman Haworth	„za práce na sacharidech a vitamínu C“
        Paul Karrer	„za práce na karotenoidech, flavonoidech a vitamínech A a B2“
1938	Richard Kuhn	„za práce na karotenoidech a vitamínech“
1939	Adolf Friedrich Johann Butenandt	„za práce na sexuálních hormonech“
        Leopold Ružička	„za práce na polymethylenu a vyšších terpenech“
1943	George de Hevesy	„za práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“
1944	Otto Hahn	„za objev jaderného štěpení těžkých atomových jader“
1945	Artturi Ilmari Virtanen	„za výzkumy agrokultur a výživové chemie“
1946	James Batcheller Sumner	„za objev, že enzymy je možné krystalizovat“
        John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley	„za přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě“
1947	Sir Robert Robinson	„za výzkum rostlinných produktů, zvláště alkaloidů“
1948	Arne Wilhelm Kaurin Tiselius	„za výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy“
1949	William Francis Giauque	„za příspěvky na poli chemické termodynamiky“
1950	Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder	„za objev a vývoj dienové syntézy (Diels-Alderova reakce)“
1951	Edwin Mattison McMillan, Glenn Theodore Seaborg	„za objevy v chemii transuranových prvků“
1952	Archer John Porter Martin, Richard Laurence Millington Synge	„za vynález částicové chromatografie“
1953	Hermann Staudinger	„za objevy na poli makromolekulární chemie“
1954	Linus Carl Pauling	„za výzkum podstaty chemické vazby“
1955	Vincent du Vigneaud	„za práce na sloučeninách síry, zvláště za objev polypeptidického hormonu“
1956	Sir Cyril Norman Hinshelwood, Nikolaj Nikolajevič Semjonov (??????´? ??????´???? ???????)	„za výzkumy mechanismů chemických reakcí“
1957	Alexander Robertus Todd	„za práci na nukleotidech a koenzymech nukleotidů“
1958	Frederick Sanger	„za práci na stanovení primární struktury proteinů, zvláště inzulinu“
1959	Jaroslav Heyrovský	„za objev polarografické analýzy“
1960	Willard Frank Libby	„za objev metody využití uhlíku C14 pro stanovení stáří“
1961	Melvin Calvin	„za výzkumy využívání oxidu uhličitého v rostlinách“
1962	Max Ferdinand Perutz, John Cowdery Kendrew	„za výzkumy v oblasti stanovení struktury globulárních bílkovin“
1963	Karl Ziegler, Giulio Natta	„za objevy vztahující se k vyšším polymerům“
1964	Dorothy Crowfoot Hodgkin	„za výzkumy v oblasti využití rentgenových paprsků pro stanovení struktury důležitých biochemických látek“
1965	Robert Burns Woodward	„za úspěchy v organické syntéze“
1966	Robert Sanderson Mulliken	„za práce na chemických vazbách a elektronové struktuře molekul“
1967	Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter	„za studium extrémně rychlých chemických reakcí“
1968	Lars Onsager	„za objev recipročních relací nesoucích jméno“
1969	Derek Harold Richard Barton, Odd Hassel	„za příspěvky o vývoji konceptu terciární struktury“
1970	Luis F. Leloir	„za objev sacharidových nukleotidů a za odhalení úlohy při syntéze uhlovodíků“
1971	Gerhard Herzberg	„za příspěvky k elektronové struktuře a geometrii molekul, hlavně volných radikálů“
1972	Christian B. Anfinsen	„za práce na ribonukleáze“
        Stanford Moore, William H. Stein	„za příspěvky k pochopení vazeb mezi chemickou strukturou a katalytickou aktivitou ribonukleové molekuly“
1973	Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson	„za práci na chemii organokovových sloučenin“
1974	Paul John Flory	„za základní práce jak teoretické, tak experimentální v oblasti fyzikální chemie makromolekul“
1975	John Warcup Cornforth	„za práce na stereochemii reakcí katalyzovaných enzymy“
        Vladimir Prelog	„za práce na stereochemii organických molekul a reakcí“
1976	William Nunn Lipscomb, Jr.	„za výzkum struktury boranů“
1977	Ilja Prigogine	„za příspěvky k nerovnovážné termodynamice“
1978	Peter D. Mitchell	„za formulaci chemiosmotické teorie“
1979	Herbert C. Brown, Georg Wittig	„za společný rozvoj použití sloučenin obsahujících bor a fosfor za činidla v organické syntéze“
1980	Paul Berg	„za základní studie biochemie nukleových kyselin, zejména rekombinantu DNA“
        Walter Gilbert, Frederick Sanger	„za příspěvky týkající se posloupnosti bází v nukleových kyselinách“
1981	Ken'iči Fukui (????), Roald Hoffmann	„za teorie v oblasti průběhu chemických reakcí“
1982	Aaron Klug	„za rozvoj krystalografického elektronového mikroskopu“
1983	Henry Taube	„za práci na mechanismu reakcí s přesunem elektronů“
1984	Robert Bruce Merrifield	„za rozvoj metodologie chemických reakcí na pevných matricích“
1985	Herbert A. Hauptman, Jerome Karle	„za úspěchy v rozvoji přímých metod stanovení krystalových struktur“
1986	Dudley Robert Herschbach, Yuan Tseh Lee (???), John Charles Polanyi	„za příspěvky v oblasti dynamiky elementárních chemických procesů“
1987	Donald J. Cram, Jean-Marie Lehn, Charles J. Pedersen	„za výzkum a použití molekul s vysoce specifickými interakcemi a vysokou selektivitou“
1988	Johann Deisenhofer, Robert Huber, Hartmut Michel	„za určení trojrozměrné struktury center fotosyntézy“
1989	Sidney Altman, Thomas R. Cech	„za objev katalytických vlastností RNA“
1990	Elias James Corey	„za rozvoj teorie a metodologie organické syntézy“
1991	Richard R. Ernst	„za příspěvek k rozvoji vysoce rozlišitelné nukleární magnetické rezonance (NMR spektroskopie)“
1992	Rudolph A. Marcus	„za příspěvky v oblasti teorie přesunu elektronů v chemických systémech“
1993	Kary B. Mullis, Michael Smith	„za příspěvky k rozvoji metod v chemii DNA“
1994	George A. Olah	„za příspěvek ke karbokační chemii“
1995	Paul J. Crutzen, Mario J. Molina, F. Sherwood Rowland	„za práce na chemii atmosféry, zejména ozónu“
1996	Robert Curl, Sir Harold Kroto, Richard Smalley	„za objevy fullerenů“
1997	Paul D. Boyer, John E. Walker	„za objasnění enzymového mechanismu syntézy adenosintriphosfátu (ATP)“
        Jens C. Skou	„za objev enzymu na přenos iontů Na+K+-ATPase“
1998	Walter Kohn	„za rozvoj funkcionální teorie hustoty“
        John A. Pople	„za rozvoj výpočetních metod v kvantové chemii“ 
    

Nobelovy ceny za mír

2013 - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)
2012 - Evropská Unie (EU)
2011 - Ellen Johnsonová Sirleafová, Leymah Gboweeová, Tawakkul Karmanová
2010 - Liou Siao-po
2009   Barack Obama
2008   Martti Ahtisaari
2007   Mezivládní panel pro změny klimatu, Al Gore
2006   Muhammad Yunus, Grameen Bank
2005   Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Mohamed ElBaradei
2004   Wangari Maathai
2003   Shirin Ebadi
2002   Jimmy Carter
2001   OSN, Kofi Annan
2000   Kim Dae-jung
1999   Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontieres)
1998 - John Hume, David Trimble
1997 - Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min, Jody Williams
1996 - Carlos Filipe Ximenes Belo, José Ramos-Horta
1995 - Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech, Joseph Rotblat
1994 - Yasser Arafat, Shimon Peres, Yitzhak Rabin
1993 - F. W. de Klerk, Nelson Mandela (27 let vězněný - Jihoafrická republika)
1992 - Rigoberta Menchú Tum
1991 - Aung San Suu Kyi
1990 - Michail Gorbačov
1989 - 14. dalajláma

1901 - Henri Dunant, Frédéric Passy
1902 - Élie Ducommun, Albert Gobat
1903 - Randal Cremer
1904 - Institute of International Law
1905 - Bertha von Suttner
1906 - Theodore Roosevelt
1907 - Ernesto Teodoro Moneta, Louis Renault
1908 - Klas Pontus Arnoldson, Fredrik Bajer
1909 - Auguste Beernaert, Paul Henri d'Estournelles de Constant
1910 - Permanent International Peace Bureau
1911 - Tobias Asser, Alfred Fried
1912 - Elihu Root
1913 - Henri La Fontaine
1917 - International Committee of the Red Cross
1919 - Woodrow Wilson
1920 - Léon Bourgeois
1921 - Hjalmar Branting, Christian Lange
1922 - Fridtjof Nansen
1925 - Sir Austen Chamberlain, Charles G. Dawes
1926 - Aristide Briand, Gustav Stresemann
1927 - Ferdinand Buisson, Ludwig Quidde
1929 - Frank B. Kellogg
1930 - Nathan Söderblom
1931 - Jane Addams, Nicholas Murray Butler
1933 - Sir Norman Angell
1934 - Arthur Henderson
1935 - Carl von Ossietzky
1936 - Carlos Saavedra Lamas
1937 - Robert Cecil
1938 - Nansen International Office for Refugees
1944 - International Committee of the Red Cross
1945 - Cordell Hull
1946 - Emily Greene Balch, John R. Mott
1947 - Friends Service Council, American Friends Service Committee
1949 - Lord Boyd Orr
1950 - Ralph Bunche
1951 - Léon Jouhaux
1952 - Albert Schweitzer
1953 - George C. Marshall
1954 - Office of the United Nations High Commissioner for Refugees
1957 - Lester Bowles Pearson
1958 - Georges Pire
1959 - Philip Noel-Baker
1960 - Albert Lutuli
1961 - Dag Hammarskjöld
1962 - Linus Pauling
1963 - International Committee of the Red Cross, League of Red Cross Societies
1964 - Martin Luther King
1965 - Dětský fond OSN (UNICEF)
1968 - René Cassin
1969 - Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization)
1970 - Norman Borlaug
1971 - Willy Brandt
1973 - Le Duc Tho, Henry Kissinger
1974 - Seán MacBride, Eisaku Sato
1975 - Andrei Sakharov
1976 - Mairead Corrigan, Betty Williams
1977 - Amnesty International
1978 - Anwar al-Sadat, Menachem Begin
1979 - Matka Tereza
1980 - Adolfo Pérez Esquivel
1981 - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1982 - Alfonso García Robles, Alva Myrdal
1983 - Lech Walesa
1984 - Desmond Tutu
1985 - Mezinárodní sdružení Lékaři proti jaderné válce (International Physicians for the Prevention of Nuclear War)
1986 - Elie Wiesel
1987 - Oscar Arias Sánchez
1988 - Mírové síly OSN

        

Nobelovy ceny za literaturu

Seznam deseti posledních laureátů Nobelovy ceny za literaturu:
2013 Kanaďanka Alice Munro. Švédská akademie nazvala Alici Munro "mistryní současné povídky".
     životy lidí z venkovských oblastí severozápadního Ontaria, kde sama strávila dětství, studovala na univerzitě a dodnes tu žije ve městě Clinton. 
     V češtině jí vyšly mimo jiné knihy Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel, dílo Útěk a letos Příliš mnoho štěstí
2012 Mo Jen (Mo Yan, vlastním jménem Kuan Mo-je) se narodil roku 1956 (některé zdroje uvádějí rok 1955) v provincii Šan-tung na severovýchodě Číny, 
     ve venkovském prostředí, které hraje v jeho díle zásadní roli (neexistující okres Kao-mi). Během Kulturní revoluce byl nucen opustit 
     základní školu a začít pracovat nejprve v zemědělství, později v továrně. Po skončení kulturně-revolučního běsnění vstoupil do armády 
     (její řady opustil až roku 1997), absolvoval střední školu a armádní uměleckou akademii, v devadesátých letech dokončil studia 
     na Pekingském pedagogickém institutu. Jeho pseudonym vyjadřuje snahu „příliš nemluvit“.
     Navazuje jak na spisovatele republikánského období (1912–1949), tak na světové autory (Márquez, Faulkner). 
     Proslavil se románem Rudý kao-liang (Chung kao-liang ťia-cu, 1986), který neobvyklým způsobem zachycuje 
     osudy venkovské rodiny a skrze ni pohnuté osudy celé Číny v rozpětí let 1923 až 1976. Neméně slavné je i jeho 
     filmové zpracování režiséra Čang I-moua, jež bylo oceněno na Berlínském filmovém festivalu (1988). 
     Známý je i román Česneková revolta (Tiantang suantai zhi ge, 1988). Dalším Mo Yanovým slavným románem je Říše kořalky (Ťiou-kuo, 1992), 
     satira na alkohol a jídlo, dovedená až k tématu kanibalismu. Jejím prostřednictvím autor upozorňuje na destruktivní proudy v čínské společnosti. 
     V románu se uplatňují dvě dějové linie, jedna ve formě detektivního příběhu, druhá je pojata jako román v dopisech. Kniha vzhledem ke svému 
     kontroverznímu obsahu kolovala dlouho pouze v opisech.
     Mo Jen je znám svým neobvyklým líčením života na venkově. Radikálně se liší od autorů první poloviny 20. století – zakladatelů modení čínské prózy, kteří venkov i jeho obyvatele idealizovali. Jeho venkov je sice vylíčen do nejmenších detailů, lyrické popisy krajiny jsou důležitou součástí jeho textů, ale děj je zpravidla velmi krutý. Snad vlivem toho, jaké hrůzy sám Mo Jenem prožil, ocitají se jeho hrdinové v mezních, bezvýchodných situcích, na nichž ovšem sami nenesou vinu. Zvlášť patrné je to v příbězích zachycujících dětské hrdiny, kteří jsou společností týráni duševně i fyzicky, někdy dohnáni až k sebevraždě (povídka Vyschlá řeka). Mo Jen obvykle staví na kontrastu mezi jedincem – obětí a společností. Důležitý je i motiv matky snažící se marně vzdorovat krutosti okolí.
     V češtině jsou prozatím dostupné pouze následující tři Mo Jenovy povídky oceněné v soutěži překladů moderní čínské prózy pro mladé sinology, iniciované v roce 2002 olomouckou pobočkou Česko-čínské společnosti. Jde o povídky Vyschlá řeka (přeložil František Reismüller, 2011), Jak jsme prodávali zelí (přeložila Jana Benešová, 2004) a Želízka (přeložila Jana Benešová, 2003). Povídky v překladu Jany Benešové vyšly knižně v antologii 7x čínská avantgarda. Dvojjazyčné vydání povídek v čínském originále a českém překladu, kterou vydala Česko-čínská společnost v Praze roku 2006 (edičně připravili Lucie Olivová a Dušan Andrš). Ukázky z autorovy tvorby v překladu Denise Molčanova přinesla revue Souvislosti (č. 1, 2011). V příštím roce by měl vyjít Mo Jenův román Krev a mlíko. Nakladatelství Dauphin chystá k vydání sbírku povídek, opět v překladu D. Molčanova. 
     Mo Jen je nositelem mj. těchto ocenění:
       2009: Newmanova cena za literaturu
       2011: Mao Tunova literární cena
2011  Nobelovu cenu za literaturu za rok 2011 získal švédský básník Tomas Gösta Tranströmer (nar. 15. 4. 1931), jeden z předních představitelů švédské poezie poválečného období.
     Tranströmer je držitelem mnoha významných národních literárních cen, v neposlední řadě i ceny Severské rady za literaturu v roce 1990. Jeho sbírky byly přeloženy do více než šedesáti jazyků.
     Debutoval v roce 1954 sbírkou básní 17 dikter (17 básní) a jeho básnická tvorba obnáší přes dvacet básnických sbírek. Surrealisticky laděná poezie obsahující náboženské i mystické prvky je většinou psána volným veršem.
     V roce 1990 postihla spisovatele mrtvice, od té doby má problémy s řečí, přesto i nadále vydává své básnické sbírky.
     V roce 1996 uveřejnil sbírku Sorgegondolen (Gondola smutku), jejíž titul převzal z dvou klavírních kusů Franze Listza. Kniha zaznamenala ve Švédsku nebývalý úspěch a prodalo se jí přes 300 000 výtisků.
     Zájem o hudbu, které se autor věnuje jako amatér, je zjevný a prochází celou jeho tvorbou.
     Tranströmer vystudoval psychologii na univerzitě ve Stockholmu. Kromě toho, že se věnuje vlastní tvorbě, také překládá poezii amerického básníka Roberta Bly.
2010 Peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa. Posledním španělsky píšícím spisovatelem, jemuž byla „Nobelovka“ udělena, byl Mexičan Octavio 
     Paz v roce 1990, tedy přesně před dvaceti lety, a tak je vítězství Peruánce Vargase Llosy vnímáno jako vítězství španělského jazyka a 
     hispánské literatury.
     Jaké to je dostat Nobelovu cenu za literaturu? Šťastná zpráva Vargase Llosu zastihla v New Yorku, jelikož přednáší na Princetonské univerzitě. 
     Když u něj doma zazvonil telefon, právě si četl. Před oficiálním vyhlášením mu telefonoval tajemník Švédské akademie s tím, že mu má být za čtvrt 
     hodiny udělena Nobelova cena. Mario Vargas Llosa později v exkluzivním rozhovoru pro španělský deník El País přiznal, že si v první chvíli myslel, 
     že se jedná o žert. Raději si počkal dlouhých patnáct minut, než byla zpráva oficiálně vyhlášena – teprve pak jí uvěřil. Vzpomněl si totiž, 
     že kdysi takhle někdo volal Albertu Moraviovi stejnou novinku, z níž se pak vyklubal nejapný vtip. A tak si Vargas Llosa chtěl ušetřit zklamání. 
     Tím spíš, že jeho jméno se v souvislosti s Nobelovou cenou neozývalo už dlouho, a také proto, že sám sebe považuje za příliš konfliktního autora na to, 
     aby mu byla udělena cena takového formátu. Švédské akademii se prý mohl „znelíbit“ tím, že se jeho díla až příliš dotýkají politiky. Podle něj ale 
     právě politika do velké literatury vždy patřila a patří. I proto byl z Nobelovy ceny hlavně překvapený, a teprve později přišlo dojetí a radost.
2009 Herta Müller (* 17. srpna 1953 Niţchidorf, Rumunsko), je německá spisovatelka rumunského původu
     Narodila ve vesnici Niţchidorf jihovýchodně od Temešváru. Její rodina byla součástí německé menšiny v Banátu. Otec sloužil za druhé světové války u SS, 
     matka byla deportována po válce do pracovního tábora v Sovětském svazu, kde strávila pět let.
2008 Jean-Marie Gustave Le Clézio
     2007 Doris Lessing
2006 Orhan Pamuk
2005 Harold Pinter
2004 Elfriede Jelinek
2003 J. M. Coetzee
2002 Imre Kertész
2001 V. S. Naipaul
2000 Gao Xingjian
1999 Günter Grass

V ČR Magnesia Litera

     Ceny jsou udělovány v několika kategoriích. Cena čtenářů nesla od roku 2006 název sponzora, kterým byl do roku 2009 Kanzelsberger, 
     v roce 2010 jím je Knižní klub. Hlavní cena Kniha roku – Magnesia Litera je spojena s finanční prémií nejméně 100 000 korun a nese název sponzora a slovo Litera.
     Nejlepší knihou za rok 2007 se stal román rumunského spisovatele Petru Cimpoeşa Simion Výtažník, který do češtiny přeložil Jiří Našinec. Editor nakladatelství Dybbuk Jan Šavrda, který dílo vydal, se vyslovil pro rozdělení prémie 200 tisíc korun na dvě poloviny. Stanovy ceny s touto situací nepočítaly, ovšem výbor sdružení vydal prohlášení, že v případě překladové literatury je „překladatel vnímán jako autor“.[1]
2013
Kniha roku                 Jiří Hájíček: Rybí krev (Host)
Litera za prózu  Zuzana Brabcová: Stropy (Druhé město) 
                 Anna Blažíčková: Teď něco ze života
                 Jiří Hájíček: Rybí krev
                 Sylva Fischerová: Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel
                 Jakuba Katalpa: Němci
Jiří Kratochvil: Dobrou noc, sladké sny
Litera za poezii                Jakub Řehák: Past na Brigitu (fra) 
                                Milan Děžinský: Tajný život
                                Petr Hruška: Darmata
Litera za knihu pro děti a mládež
          Pavel Čech: Velké dobrodružství Pepíka Střechy (Petrkov) 
          Jiří Dvořák: Rostlinopis
          Marka Míková: Mrakodrapy
ČEZ Litera za literaturu faktu
          Jiří Křesťan: Zdeněk Nejedlý (Paseka) 
          Milena Bartlová: Skutečná přítomnost
          Stanislav Komárek: Muž jako evoluční inovace?
Litera za nakladatelský čin
        Ivan Wernisch: Živ jsem byl! (Druhé město) 
        Lenka Bobková, František Šmahel a kol.: Lucemburkové
        Josef Váchal: Sv. František z Assisi Dobráček
Litera za překladovou knihu    Richard Pietraß: Z lemu snu (přeložila Věra Koubová, Revolver Revue) 
                               Roberto Bolano: 2666        (přeložila Anežka Charvátová)
                               Ljudmila Ulická: Daniel Stein, překladatel (přeložila Alena Machoninová)
DILIA Litera pro objev roku   Jaroslav Žváček: Lístek na cestu z pekla (Paseka) 
                              Pavel Horák: Bohumil Laušman – politický životopis
                              Alena Dvořáková za překlad knihy Cormac McCarthy: Suttree
Cena čtenářů        Kateřina Tučková - Žítkovské bohyně (Host)
2012
Kniha roku          Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada (Druhé město)
Litera za prózu     Marek Šindelka: Zůstaňte s námi (Odeon) 
                    Michal Ajvaz: Lucemburská zahrada
                    Sylva Fischerová: Pasáž
                    Jiří Kratochvil: Kruhová leč
                    Josef Moník: Schweik it easy
                    Jiří Stránský: Tóny
Litera za poezii           Radek Fridrich: Krooa krooa (Host) 
                           Kamil Bouška:   Oheň po slavnosti
                           Pavel Ctibor: Cizivilizace / Zvířátka z pozůstalosti
Litera za knihu pro děti a mládež   Radek Malý: Listonoš vítr (Albatros) 
                                    Renáta Fučíková, Daniela Krolupperová: Historie Evropy
                                    Iva Procházková: Uzly a pomeranče
Litera za literaturu faktu
    Jiří Knapík, Martin Franc a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948–1967 (Academia) 
    Kateřina Horníčková, Michal Šroněk: Umění české reformace
    Josip Kleczek: Život se Sluncem a ve vesmíru
Litera za nakladatelský čin                         Alexandr Solženicyn: Souostroví Gulag (Academia)
edice Světová knihovna (Euromedia–Odeon)            Filip a Marcela Suchomelovi: ...a z mlhy zjevily se útesy čínské. Obraz Číny v prvních fotografiích (Arbor vitae)
Litera za překladovou knihu          Irene Némirovska: Francouzská suita, překlad Helena Beguivinová (Paseka) 
                                     Vladimír Sorokin: Vánice, překlad Libor Dvořák
                                     Saša Stanišić: Jak voják opravuje gramofon, překlad Tomáš Dimter
Litera pro objev roku    Štěpán Hulík: Kinematografie zapomnění (Academia) 
                         Kamil Bouška: Oheň po slavnosti
                         Ondřej Buddeus: 55 007 znaků včetně mezer
Cena čtenářů          Zdeněk Svěrák: Nové povídky
2009
Kniha roku: Bohumila Grögerová: Rukopis, ISBN 978-80-86818-78-8
Litera za prózu: Martin Ryšavý: Cesty na Sibiř, ISBN 978-80-87037-13-3
Litera za poezii: Bohumila Grögerová: Rukopis, ISBN 978-80-86818-78-8
Litera za publicistiku: Radka Denemarková: Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, ISBN 978-80-7294-288-6
Litera za naučnou literaturu: Josef Vojvodík: Povrch, skrytost, ambivalence, ISBN 978-80-257-0020-4
Litera za překladovou knihu: Estera Sládková, Dana Gálová za překlad knihy Sándora Máraie Deníky, ISBN 978-80-200-1563-1
Litera za nakladatelský čin: Nakladatelství Akropolis, Kvarta a Divadelní ústav za Spisy Františka Langera
Litera za knihu pro děti a mládež: Pavel Šrut: Lichožrouti, ISBN 978-80-7185-932-1
Litera za objev roku: Pavel Göbl: Tichý společník, ISBN 978-80-7272-151-1
Litera za přínos české literatuře: Vladimír Forst, Jiří Opelík, Luboš Merhaut: Lexikon české literatury, nakladatelství Academia
Kanzelsberger cena čtenářů: Jiří Šimon: Ukradený domov, ISBN 978-80-242-2351-3
2010
Související informace naleznete v článku Magnesia Litera 2010.
Kniha roku: Petra Soukupová: Zmizet, ISBN 978-80-7294-317-3
Litera za prózu: Ivan Matoušek: Oslava, ISBN 978-80-87037-17-1
Litera za poezii: Viola Fischerová: Domek na vinici, ISBN 978-80-86603-88-9
Litera za knihu pro děti a mládež: Iva Procházková: Nazí, ISBN 978-80-7185-979-6
Litera za literaturu faktu: Ivan Klíma: Moje šílené století, ISBN 978-80-200-1697-3
Litera za nakladatelský čin: Nakladatelství Prostor za Dílo Milady Součkové
Litera za překladovou knihu: Richard Podaný za překlad knihy Davida Lodge Nejtišší trest, ISBN 978-80-204-1869-2
Litera za objev roku: Jiří Hoppe: Opozice ’68. Sociální demokracie, KAN a K 231 v čase pražského jara, ISBN 978-80-7260-216-2
Knižní klub cena čtenářů: Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch, ISBN 978-80-7294-315-9
2011
Související informace naleznete v článku Magnesia Litera 2011.
Kniha roku: Jan Balabán: Zeptej se táty, ISBN 978-80-7294-379-1
Litera za prózu: Martin Ryšavý: Vrač, ISBN 978-80-87037-29-4
Litera za poezii: Josef Hrubý: Otylé ach, ISBN 978-80-87289-12-9
Litera za knihu pro děti a mládež: Alžběta Skálová: Pampe a Šinka, ISBN 978-80-87164-46-4
Litera za literaturu faktu: Vladimír Papoušek a kolektiv: Dějiny nové moderny, ISBN 978-80-200-1792-5
Litera za nakladatelský čin: edice AAA, Argo
Litera za překladovou knihu: Radka Denemarková za překlad knihy Herty Müllerové Rozhoupaný dech, ISBN 978-80-204-2193-7
Litera pro objev roku: Markéta Baňková: Straka v říši entropie. Fyzikální bajky ze života, ISBN 978-80-87003-26-8
Cena čtenářů: Hana Andronikova: Nebe nemá dno, ISBN 978-80-207-1337-7

     

  Nobelovy ceny za ekonomii:
2009 Elinor Ostrom, Oliver E. Williamson
2008 Paul Krugman
2007 Leonid Hurwicz, Eric S. Maskin, Roger B. Myerson
2006 Edmund S. Phelps
2005 Robert J. Aumann, Thomas C. Schelling
2004 Finn E. Kydland, Edward C. Prescott
2003 Robert F. Engle, Clive W.J. Granger
2002 Daniel Kahneman, Vernon L. Smith
2001 George A. Akerlof, A. Michael Spence, Joseph E. Stiglitz
2000 James J. Heckman, Daniel L. McFadden
1999 Robert A. Mundell