Právní předpisy - voda

414/2013 vyhláška o vodoprávní evidenci (ruší 7/2003) od 1.1.2014
252/2013 Vyhláška o vodohospodářské evidenci, ukládání údajů do ISVS od 01.09.2013
254/2001 zákon o vodách ve znění 64/2014, 61/2014 od 1.7.2014
274/2001 zákon o vodovodech a kanalizacích ve znění 275/2013
258/2000 zákon o veřejném zdraví
28/2014 MD mění vyhl 223/2005 o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách účinnost od 13.3.2014, část přílohy 1 od 1.12.2016
178/2012 Seznam významých vodních toků od 1.6.2012
123/2012 Vyhláška MZp o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
216/2011 Vyh. MŽp o manipulačních a provozních řádech vodních děl
155/2011 Vyhláška o profilech povrchových vod využívaných ke koupání 01.07.2011
98/2011 Vyhl. o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu a silně olivněných a umělých útvarů
49/2011 Vyhl. o vymezení útvarů povrchových vod
24/2011 Vyhl. o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik 17.02.2011
393/2010 Vyhl. MŽP o oblastech povodí
471/2001 Vyhl. o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly 01.01.2002
241/2002 Vyhl. MDS o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě 14.06.2002
23/2007 Vyhl. o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí ČR 01.03.2007
590/2002 Vyhl. o technických požadavcích pro vodní díla 01.01.2003
20/2002 Vyhl. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody
428/2001 Vyhl. provádí zákon o vodovodech a kanalizacích
100/2012 Vyh. o požadavcích na zdravotnické prostředky
Vyhl. 137/1999 seznam vodárenských nádrží
409/2005 Vyhláška o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody 15.11.2005
105/2012 Vyhláška o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny	01.04.2012
262/2012 Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu	01.08.2012
143/2012 Nařízení vlády o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu	01.06.2012
97/2012  Sdělení o přírodních léčivých zdrojích a minerálních vodách	
36/2011  Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů	06.12.2011
255/2010 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly	02.09.2010
23/2011  Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb.	04.03.2011
430/2010 Zákon, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů	01.01.2011
157/2011 Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů	13.06.2011
98/2011 Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod	15.05.2011
49/2011 Vyhláška o vymezení útvarů povrchových vod	15.03.2011
24/2011 Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik	17.02.2011
12/2011 Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů minerální vody v Karviné a vymezení konkrétních ochranných opatření	15.02.2011
5/2011 Vyhláška o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod	26.01.2011
393/2010 Vyhláška o oblastech povodí	01.01.2011
203/2009 Nařízení vlády o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní	25.06.2009
152/2008 zruseno Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb.	01.05.2008
108/2008 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb.	04.04.2008
40/2008 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 7/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění vyhlášky č. 619/2004 Sb.	15.02.2008
262/2007 Nařízení vlády o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky	23.10.2007
23/2007 Vyhláška o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí ČR	01.03.2007
109/1978 Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o výstavbě a provozu Soustavy vodních děl Gabčíkovo - Nagymaros	30.06.1978
46/1978  NV Slovenské socialistické republiky o chráněné oblasti přirozené akumulace vod na Žitném ostrově	01.07.1978
98/1975  Vyhláška MLVH Slovenské socialistické republiky o vodovodních a kanalizačních přípojkách, které se považují za vodohospodářská díla 15.09.1975
62/1975  zrušená Vyhláška MLVH České socialistické republiky o odborném technicko-bezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a o technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi	01.07.1975 zrušeno zákonem o vodách
561/1992 Zákon Národnej rady Slovenskej republiky o vydaní štátnych dlhopisov Slovenskej republiky na financovanie Vodného diela Gabčíkovo	11.12.1992
318/1991 Zákon Slovenskej národnej rady o Štátnom vodohodpodárskom fonde Slovenskej republiky	13.08.1991

182/2013 Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy při povodních v období od 29. června 2013 do 15. července 2013	28.06.2013
139/2013 Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy při povodních v období do 28. června 2013	03.06.2013
431/2010 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.	01.01.2011
324/2009 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 396/2002 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi v roce 2002, ve znění nařízení vlády č. 446/2002 Sb.	21.09.2009
236/2009 Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k likvidaci následků pohromy po povodních v období od 1. srpna 2009 do 31. srpna 2009	01.08.2009
204/2009 Nařízení vlády o povolání vojáků Armády České republiky k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy při povodních v období do 31. července 2009	25.06.2009
157/2009 Zákon o nakládání s těžebním odpadem
94/2009 Zákon o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II.	14.04.2009
167/2008 Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě	17.08.2008
572/2006 Zákon o přijetí úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování protipovodňových opatření	27.12.2006
232/2006 Zákon o přijetí úvěru Českou republikou od mezinárodní finanční instituce na financování investičních potřeb souvisejících s prováděním programu Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací	31.05.2006
461/2005 Vyhláška o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování	01.01.2006
391/2004 Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy	01.07.2004
252/2004 Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody	01.05.2004
125/2004 Vyhláška, kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody	22.03.2004
35/2004 Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť	15.02.2004
71/2003 Nařízení vlády o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod	01.05.2004
61/2003 Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech	01.03.2003
7/2003 Vyhláška o vodoprávní evidenci	01.07.2003  zrušena od 1.1.2014
590/2002 Vyhláška o technických požadavcích pro vodní díla	01.01.2003
574/2002 Zákon o přijetí rámcového úvěru Českou republikou od Evropské investiční banky na financování odstraňování povodňových škod z roku 2002	30.12.2002
396/2002 Nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytu fyzickými osobami postiženými povodněmi v roce 2002	28.08.2002
395/2002 Nařízení vlády o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám nebo obcím postiženým povodněmi v roce 2002 na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení	28.08.2002
394/2002 Nařízení vlády o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám postiženým povodněmi v roce 2002	28.08.2002
261/2002 Zákon, kterým se mění podmínky pro použití půjčky poskytované na základě nařízení vlády č. 190/1997 Sb., o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi v roce 1997 nebo v roce 1998, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro použití půjčky poskytované na základě nařízení vlády č. 148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu, ve znění pozdějších předpisů	28.06.2002
241/2002 Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě	14.06.2002
236/2002 Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území	10.07.2002
225/2002 Vyhláška Ministerstva zemědělství o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně	10.06.2002
471/2001 Vyhláška o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly	01.01.2002
432/2001 Vyhláška Ministerstva zemědělství o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu	01.01.2002
431/2001 Vyhláška o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci	01.01.2002
428/2001 Vyhláška, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích	01.01.2002
274/2001 Zákon o vodovodech a kanalizacích	01.01.2002
254/2001 Vodní zákon	01.01.2002
462/2000 Nařízení vlády k provedení krizového zákonu	01.01.2001
305/2000 Zákon o povodích	01.01.2001
240/2000 Krizový zákon	01.01.2001
137/1999 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů	01.08.1999
290/1998 Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivé zdroje nebo přírodní minerální vody stolní a zrušuje se prohlášení některých zdrojů za přírodní léčivé zdroje	10.12.1998
190/1997 Nařízení vlády o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení občanům postiženým povodněmi v roce 1997	15.08.1997
126/1989 Vyhláška ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu státních hranic v souvislosti s výsledky prvního společného přezkoušení průběhu československo-polských státních hranic na hraničních vodních tocích	10.10.1989
169/1988 Ústavní zákon o změnách průběhu státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou	14.11.1988
  7/1985 Vyhláška Jihomoravského krajského národního výboru v Brně, kterou se prověřují další vybrané národní výbory nižších stupňů výkonem vodohospodářské agendy	31.01.1985
 85/1981 Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy
185/1988  zruseno od 1.1.2002 s 428/2001
29/1975   zrušeno Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky o vodovodních a kanalizačních přípojkách, které se považují za vodohospodářská díla- zrušeno od 1.1.89 185/1988 01.04.1975	

28/2014 MD mění vyhl.223/1995 o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemních vodních cestách

účinnost od 11.3.2014, část přílohy 1 od 1.12.2016
28/2014  VYHLÁŠKA  ze dne 17. února 2014,
kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 118/2004 Sb. a zákona č. 309/2008 Sb., k provedení § 9 odst. 1, § 10 odst. 2 a § 18 odst. 2 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění vyhlášky č. 83/2000 Sb., vyhlášky č. 186/2005 Sb., vyhlášky č. 6/2006 Sb., vyhlášky č. 38/2006 Sb., vyhlášky č. 173/2009 Sb., vyhlášky č. 388/2009 Sb. a vyhlášky č. 38/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“ a poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby. Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
 Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES. Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
 Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby.
 Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
 Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.“.
2. V příloze č. 1 kapitole 1.01 body 96 a 97 znějí:
  „96) navigační světlo - světlo z návěstních svítilen sloužící k označení plavidel,
   97) světelný signál - světlo používané k doplnění vizuálních nebo zvukových signálů,“.
3. V příloze č. 1 kapitole 1.01 bodě 107 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „osoba“ se vkládají slova „nebo v případech stanovených směrnicí Komise 2012/48/EU, kterou se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, odborně způsobilá osoba“.
4. V příloze č. 1 kapitole 2.02.1 písm. b) se slova „u prohlídky plavidla v provozu musí splňovat minimální tloušťka obšívky dna, outorů a boků tyto podmínky: U plavidel postavených z oceli je minimální tloušťka tmin dána nejvyšší hodnotou zjištěnou z vzorců:“ nahrazují slovy „u prohlídky plavidla v provozu je minimální požadovaná tloušťka obšívky dna, outorů a boků plavidel postavených z oceli dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle vzorců:“.
5. V příloze č. 1 kapitola 6.05.4 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
   „6.05.5 Navigační světla, jejich kryty a příslušenství musí mít schválení typu v souladu s nařízením vlády o technických požadavcích na námořní zařízení 9).
    9) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.“.
6. V příloze č. 1 kapitole 6.06.1 se věta druhá nahrazuje větou „Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení musí splňovat požadavky částí I až III přílohy IX. „Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení používané na plavidlech vnitrozemské plavby“ směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, ve znění směrnice 2006/137/ES, směrnice 2008/59/ES, směrnice 2008/87/ES, směrnice 2008/68/ES, směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU.“.
7. V příloze č. 1 kapitola 7.01.2 zní:
   „7.01.2 Tlakové nádoby určené pro provoz plavidla musí být zkontrolovány subjektem pověřeným prohlídkami za účelem ověření, že jsou bezpečné pro provoz:
	a) před svým prvním uvedením do provozu,
	b) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli úpravě nebo opravě a
	c) pravidelně nejméně každých pět let.
    Kontrola musí zahrnovat vnitřní a vnější prohlídku. Nádoby se stlačeným vzduchem, jejichž vnitřní prostory nelze podrobit řádné kontrole, nebo během vnitřní prohlídky nelze jasně stanovit jejich stav, musí být podrobena dalšímu nedestruktivnímu zkoušení nebo hydraulické tlakové zkoušce. Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkami.“.
8. V příloze č. 1 kapitole 10.01.5 se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
9. V příloze č. 1 kapitola 10.02.1 zní:
  „10.02.1 Na plavidle musí být nejméně toto zařízení:
	a) radiotelefonní zařízení,
	b) přístroje a zařízení potřebná k vysílání vizuálních a akustických signálů a k označení plavidla,
	c) nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla.
   Na plavidle musí být také tyto nádoby:
	a) označená sběrná nádoba na běžný odpad,
	b) samostatné označené nádoby s těsnícími uzávěry vyrobené z oceli nebo jiného odolného nehořlavého materiálu přiměřené velikosti, o objemu nejméně 10 l, 
	   určené ke shromažďování
		aa) utěrek znečištěných olejem,
		bb) nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů,
		cc) nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů, 
	   a v náležitém rozsahu také k ukládání
		dd) splašků,
		ee) jiného zaolejovaného nebo mastného odpadu“.
10. V příloze č. 1 kapitole 10.03.1 se slova „EN 3:1996“ nahrazují slovy „EN 37:2007 a EN 3 -8:2007“.
11. V příloze č. 1 kapitola 10.03.2 zní:
  „10.03.2 Co se týče přenosných hasicích přístrojů uvedených v ustanovení bodu 10.03.1 této přílohy, lze používat práškové hasicí přístroje s hasicí schopností nejméně 21 A nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejnou nebo vyšší hasicí schopností. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C. Na plavidlech bez zařízení na zkapalněný plyn jsou však přípustné sprejové pěnové hasicí přístroje, které využívají pěnu tvořící vodní film (AFFF-AR) a jsou mrazuvzdorné do minus (-) 20 °C, a to i v případě, že nejsou vhodné pro požáry třídy C. Tyto hasicí přístroje musí mít minimální kapacitu 9 litrů s hasicí schopností nejméně 13 A. Všechny hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů v elektrických systémech až do 1000 V.“.
12. V příloze č. 1 v kapitolách 10.03a.1, 15.10.4 písm. h), 15.11.3, 15.11.5, 15.11.13 písm. bb), 15.13.2 písm. d), 22a.11.3, 24.02.2 písm. d), 24.05.13 písm. b) se slova „sprinklerové požární soustavy“ nahrazují slovy „stabilní sprinklerové hasicí zařízení“.
13. V příloze č. 1 kapitole 10.03a.6 písm. a) se za slovo „před“ vkládá slovo „prvním“.
14. V příloze č. 1 kapitole 10.03a.6 písm. c) zní:
   „c) před opětovným uvedením do provozu po jakékoli závažnější úpravě nebo opravě;“.
15. V příloze č. 1 kapitole 10.03b.3 se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
16. V příloze č. 1 kapitole 10.03b.9 písm. b) písm. aa) se za slovo „před“ vkládá slovo „prvním“.
17. V příloze č. 1 kapitole 10.03b.9 písm. b) písm. cc) zní:
   „cc) před opětovným uvedením do provozu po jakékoliv závažnější úpravě nebo opravě;“.
18. V příloze č. 1 kapitola 11.02.4 zní:
   „11.02.4 Vnější okraje palub a bočních palub musí být vybaveny zábradlím s výškou nejméně 0,90 m nebo průběžným zábradlím podle evropské normy EN 711:1995. Pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybavena zábradlím nebo ohrazením palubního jícnu s výškou nejméně 0,90 m nebo průběžným zábradlím podle evropské normy EN 711:1995. V případech, kdy lze zábradlí u bočních palub sklopit,
	a) musí být k ohrazení palubního jícnu ve výšce 0,7 až 1,1 m dodatečně upevněno průběžné madlo o průměru 0,02 až 0,04 m a
	b) na jasně viditelných místech na okrajích boční paluby musí být umístěny značky podle dodatku I obrázku 10 přílohy č. 1 této vyhlášky o průměru nejméně 0,015 m.
    Pokud neexistuje ohrazení palubního jícnu, je nutné instalovat pevné zábradlí.“.
19. V příloze č. 1 se za kapitolu 11.02 vkládají nové kapitoly 11.02.4a a 11.02.4b, které znějí:
   „11.02.4a Odchylně od kapitoly 11.02.4 nejsou na tlačných člunech nebo nákladních člunech bez obytného prostoru vyžadovány štítnice nebo zábradlí, pokud
	a) jsou vnější okraje palub a bočních palub vybaveny ochrannými profily u paty zábradlí,
	b) jsou k ohrazení palubního jícnu v souladu s kapitolou 11.02.4 písm. a) upevněna madla a
	c) na jasně viditelných místech na palubě jsou umístěny značky v souladu s dodatkem I obrázkem 10 přílohy č. 1 této vyhlášky o průměru nejméně 15 cm.
    11.02.4b Odchylně od kapitoly 11.02.4 se v případě plavidel s průběžnou palubou nebo palubní mezinástavbou nevyžaduje, aby bylo přímo na vnějších okrajích těchto palub nebo bočních palub umístěno zábradlí, pokud
	a) vede přes tyto průběžné paluby průchod, který je obklopen pevným zábradlím v souladu s normou EN 711:1995, a
	b) na jasně viditelných místech na přechodech do oblasti nechráněné zábradlím jsou umístěny značky v souladu s dodatkem I obrázkem 10 přílohy č. 1 této vyhlášky o průměru nejméně 15 cm.“.
20. V příloze č. 1 kapitola 11.04.2 zní:
   „11.04.2 Do výšky 0,90 m nad boční palubou lze světlou šířku boční paluby snížit na 0,50 m, pokud je světlá šířka nad ní, mezi vnějším okrajem lodního trupu a vnitřním okrajem úložného prostoru, nejméně 0,65 m.“.
21. V příloze č. 1 kapitole 11.12.6 se za slovo „úpravách“ vkládají slova „nebo opravě nebo pravidelně nejméně každých deset let“.
22. V příloze č. 1 se na konci kapitoly 11.12.7 doplňuje věta „Doklad o provedení kontroly obsahuje datum, závěr kontroly a podpis subjektu pověřeného prohlídkou.“.
23. V příloze č. 1 se kapitola 11.12.8 zrušuje.
24. V příloze č. 1 kapitola 11.12.9 zní:
   „11.12.9 Návod k obsluze dodaný výrobcem jeřábu musí být uschován na palubě. Tento návod musí obsahovat alespoň pracovní rozsah a funkce ovladačů, nejvyšší přípustnou jmenovitou nosnost podle vyložení jeřábu, nejvyšší přípustné naklonění jeřábu, návod k montáži a údržbě a obecné technické údaje.“.
25. V příloze č. 1 kapitole 14.13.1 se věta druhá zrušuje a za slovo „před“ se vkládá slovo „prvním“.
26. V příloze č. 1 se na konci kapitoly 15.03.5 doplňuje věta „Při výpočtu boční plochy je třeba vzít v úvahu zamýšlené uzavření paluby ochrannými plachtami a podobnými mobilními zařízeními.“.
27. V příloze č. 1 kapitole 15.03.9 písm. a) zní:
   „a) Pro status 1 lze přepážky považovat za nepoškozené, je-li vzdálenost mezi dvěma přilehlými přepážkami větší než délka poškození. Podélné přepážky ve vzdálenosti kratší než B/3 od trupu, měřeno kolmo ke středové rovině plavidla v rovině největšího přípustného ponoru, se pro účely výpočtu neberou v úvahu. Výklenek v příčné přepážce, který je delší než 2,5 m, se považuje za podélnou přepážku.“.
28. V příloze č. 1 kapitola 15.06.1 zní:
  „15.06.1 Místnosti pro cestující musí
	a) být na všech palubách umístěny za rovinou kolizní přepážky, a pokud se nacházejí pod přepážkovou palubou, před rovinou záďové přepážky,
	b) být plynotěsně odděleny od strojoven a kotelen,
	c) být uspořádány tak, aby jimi neprocházely roviny výhledu podle kapitoly 6.02.
   Plochy paluby, které jsou ochrannými plachtami nebo podobnými mobilními zařízeními uzavřeny nejenom shora, ale jsou jimi zcela nebo částečně uzavřeny také po stranách, musí splňovat stejné požadavky jako uzavřené prostory pro cestující.“.
29. V příloze č. 1 kapitole 15.06.7 se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
30. V příloze č. 1 kapitola 15.06.15 zní:
   „15.06.15 Nástavby nebo jejich střechy, skládající se zcela z panoramatických tabulí a uzavření vytvořených ochrannými plachtami nebo podobnými mobilními zařízeními a jejich nosné konstrukce musí být navrženy takovým způsobem a mohou být vyrobeny pouze z takových materiálů, aby bylo v případě nehody riziko poranění osob na palubě co nejmenší.“.
31. V příloze č. 1 kapitole 15.11.2 písm. a) zní:
  „a) Dělící stěny mezi místnostmi musí být navrženy v souladu s těmito tabulkami:
    „aa) Tabulka pro dělící stěny mezi místnostmi, v nichž nejsou instalovány žádné stabilní sprinklerové hasicí zařízení podle kap. 10.03a
	Místnosti		Ovládací stanoviště	Schodišťové šachty	Shromažďovací prostory	Společenské prostory	Strojovny	Kuchyně		Skladovací prostory
	Ovládací stanoviště		-		A0			A0/B15  (1)		A30			A60		A60		A30/A60 (5)
	Schodišťové šachty				-	 		A0			A30			A60		A60		A30
	Shromažďovací prostory		-								A30/B15 (2)		A60		A60		A30/A60 (5)
	Společenské prostory		-								A0/B15 (3)		A60		A60		A30
	Strojovny														A60/A0 (4)	A60		A60
	Kuchyně																	A0		A30/B15 (6)
	Skladovací prostory																	-
    -------------------------------------
    (1) Dělící stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.
    (2) Dělící stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15.
    (3) Dělící stěny mezi kajutami, dělící stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělící stěny oddělující společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělící stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B15.
    (4) Dělící stěny mezi strojovnami podle kap. 15.07 a čl. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0.
    (5) Dělící stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30.
    (6) Typ B15 postačuje pro dělící stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé.

   bb) Tabulka pro dělící stěny mezi místnostmi, v nichž jsou instalovány stabilní sprinklerové hasicí zařízení podle kap. 10.03a
   Místnosti		Ovládací stanoviště	Schodišťové šachty	Shromažďovací prostory	Společenské prostory	Strojovny	Kuchyně	Skladovací prostory 
   Ovládací stanoviště	-			A0			A0/B15 C1)		A0			A60		A30	A0/A30 (5)
   Schodištové šachty				-			A0			A0			A60		A30	A0
   Shromažďovací prostory						-			A30/B15 (2)		A60		A30	A0/A30 (5)
   Společenské prostory										-/B15/B0 (3)		A60		A30	A0
   Strojovny														A60/A0 (4)	A60	A60
   Kuchyně																-	A0/B15 (6)
   Skladovací prostory																-
   --------------------------------------------
	(1) Dělící stěny mezi ovládacími stanovišti a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A0, u vnějších shromažďovacích prostorů však pouze typu B15.
	(2) Dělící stěny mezi společenskými prostory a vnitřními shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A30, u vnějších shromažďovacích prostor však pouze typu B15.
	(3) Dělící stěny mezi kajutami, dělící stěny mezi kajutami a chodbami a svislé dělící stěny oddělující společenské prostory podle kapitoly 15.11.10 musí odpovídat typu B15, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu B0. Dělící stěny mezi kajutami a saunami musí odpovídat typu A0, u místností vybavených systémy sprinklerových požárních soustav s tlakovou vodou typu B15.
	(4) Dělící stěny mezi strojovnami podle kap. 15.07 a kap. 15.10.6 musí odpovídat typu A60; v ostatních případech musí odpovídat typu A0.
	(5) Dělící stěny mezi skladovacími prostory pro skladování hořlavých kapalin a mezi ovládacími stanovišti a shromažďovacími prostory musí odpovídat typu A60, u místností vybavených systémy stabilními sprinklerovými hasicími zařízeními s tlakovou vodou typu A30.
	(6) Typ B15 postačuje pro dělící stěny mezi kuchyněmi na straně jedné a chladírnami a skladovacími prostory pro potraviny na straně druhé.“.
32. V příloze č. 1 kapitola 15.11.4 zní:
    „15.11.4 Stropy a obložení stěn ve společenských prostorech, včetně základových konstrukcí, musí být, nejsou-li tyto společenské prostory vybaveny stabilním sprinklerovým hasicím zařízením s tlakovou vodou podle kap. 10.03a, zhotoveny z nehořlavých materiálů s výjimkou povrchů, které musí alespoň omezovat rozšíření plamene. První věta se nevztahuje na sauny.“.
33. V příloze č. 1 se za kapitolu 15.11.7 vkládá nová kapitola 15.11.7a, která zní:
    „15.11.7a Ochranné plachty nebo podobná mobilní zařízení, kterými jsou paluby zcela nebo částečně uzavřeny, a jejich nosné konstrukce musí alespoň omezovat rozšíření plamene.“.
34. V příloze č. 1 kapitole 15.11.17 se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
35. V příloze č. 1 kapitola 15.14.1 zní:
    „15.14.1 Osobní lodě musí být vybaveny sběrnými nádržemi na splašky podle kapitoly 15.14.2 nebo palubními čistírnami odpadních vod podle kapitoly 15.14.3.“.
36. V příloze č. 1 se za kapitolu 15.14.2 doplňují kapitoly 15.14.3 až 15.14.9, které znějí:
   „15.14.3. Palubní čistírny odpadních vod musí splňovat mezní hodnoty uvedené v tabulce 1. 
    Tabulka 1
    Mezní hodnoty, které musejí být dodrženy při odtokovém provozu palubní čistírny odpadních vod 
    (čistírny, v níž je prováděna zkouška) v průběhu typové zkoušky
   --------------------------------------------------------------------------
    Ukazatel                           ISO                 	Koncentrace	   Vzorek
   ------------------------------------------------------------------------------
   Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) ISO 5815-1 a 5815-2 (2003)  	20 mg/l	Směsný vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
									25 mg/l	Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
   Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) (*) ISO 6060 (1989)		100 mg/l 	Směsný vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
								125 mg/l	Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
   Celkový organický uhlík (TOC) EN 1484 (1997)			35 mg/l		Směsný vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
								45 mg/l		Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
   ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
   (1) Místo chemické spotřeby kyslíku (CHSK) může být pro kontrolu uveden celkový organický uhlík (TOC).

   15.14.4 Splnění mezních hodnot se prokazuje schválením typu podle směrnice Komise 2012/49/EU, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.
           Kopie osvědčení o schválení typu a záznam o parametrech palubní čistírny odpadních vod musí být na palubě lodi.
   15.14.5 Během provozu je nutné dodržet hodnoty uvedené v tabulce 2. 
           Kontrolní hodnoty, které musí být dodrženy při odtokovém provozu palubní čistírny odpadních vod při jejím provozování na osobních lodích
	Ukazatel				ISO			Koncentrace	Vzorek
	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) ISO 5815-1 a 5815-2 (2003)	25 mg/l		Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
	Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) ISO 6060 (1989)		125 mg/l	Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
									150 mg/l	Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
	Celkový organický uhlík (TOC) EN 1484 (1997)			45 mg/l		Směsný namátkový vzorek získaný sléváním osmi dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut
   15.14.6 Nejsou povoleny postupy s využitím přípravků s chlorem. Rovněž není povoleno ředit splašky tak, aby se snížilo měrné zatížení, a aby tak také bylo možné jejich odstranění.
   15.14.7 Odpadní kal je nutné skladovat, uchovávat a vypouštět tak, aby nedocházelo ke znečištění životního prostředí odpadním kalem. Plavidlo musí být vybaveno plánem nakládání s odpadním kalem.
   15.14.8 Čistírny odpadních vod, které byly umístěny na palubě lodi, mohou být provozovány až po provedení zkoušky funkčnosti výrobcem. Palubní čistírna odpadních vod se uvede pod položkou 52 lodního osvědčení spolu s názvem, číslem schváleného typu, výrobním číslem a rokem výroby. Po jakékoliv významné úpravě palubní čistírny odpadních vod mající vliv na čištění odpadních vod musí následovat zvláštní zkouška, pomocí které se určí aktuální stav palubní čistírny odpadních vod ve vztahu ke komponentům uvedeným v záznamu o parametrech palubní čistírny odpadních vod, kalibraci a nastavení těchto parametrů.
   15.14.9 Na palubní čistírně odpadních vod je nutné provádět pravidelnou údržbu podle pokynů výrobce, tak aby se zajistilo, že bude v perfektním provozním stavu. Na palubě musí být servisní knížka, v níž je možné provádění údržby ověřit.“.

37. V příloze č. 1 kapitole 15.15.08 se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
38. V příloze č. 1 kapitoly 22.03.1 až 22.03.9 znějí:
   „22.03.1 Kapitoly 22.03.2 až 22.03.10 se vztahují na plavidla delší než 110 m s výjimkou osobních lodí.
    22.03.2 Základní hodnoty pro výpočet stability, hmotnost prázdného plavidla a těžiště se určí pomocí naklá-pěcího pokusu provedeného v souladu s přílohou I rezoluce IMO MSC 267 (85).
    22.03.3 Žadatel může pomocí výpočtu na základě metody ztráty vztlaku prokázat, že plovatelnost a stabilita plavidla je v případě zaplavení přiměřená. Všechny výpočty se provedou s neomezeným klesáním a sklonem plavidla. Dostatečnou plovatelnost a stabilitu plavidla v případě zaplavení je nutno prokázat s nákladem, který odpovídá největšímu přípustnému ponoru plavidla a je rovnoměrně rozmístěn do všech podpalubních nákladových prostor, při plném naložení zásobami a palivem. Výpočet pro případ nerovnoměrně rozmístěného nákladu je nutno provést pro nejméně příznivé podmínky zatížení. Výpočet stability je nutno provést na plavidle. Za tímto účelem je nutno na základě matematického výpočtu prokázat dostatečnou stabilitu v mezistupních zaplavení (25 %, 50 % a 75 % konečného zaplavení a případně ve fázi bezprostředně předcházející příčnou rovnovážnou polohou) a v konečné fázi zaplavení za podmínek naložení uvedených výše.
    22.03.4 Pro narušený stav se berou v úvahu tyto předpoklady:
	a) Rozsah poškození boku
		podélný: nejméně 0,10 L,
		příčný: 0,59 m,
		svislý: ode dna směrem nahoru bez omezení.
	b) Rozsah poškození dna
		podélný: nejméně 0,10 L,
		příčný: 3,00 m,
		svislý: od základny 0,39 m směrem nahoru, vyjma odpadní jímky.
	c) Všechny přepážky v poškozeném prostoru se považují za poškozené, což znamená, že dělení je nutno zvolit tak, aby plavidlo bylo schopno 
	   plavby po zaplavení dvou či více přilehlých oddělení v podélném směru. Pro hlavní strojovnu je nutno vzít v úvahu pouze status 1 oddělení, 
	   tj. koncové přepážky strojovny se považují za nepoškozené.
           Při poškození dna se považují za zaplavená také přilehlá oddělení v příčném směru.
	d) Zaplavitelnost
		Předpokládá se zaplavitelnost 95 %.
		Pokud se výpočtem prokáže, že průměrná zaplavitelnost určitého oddělení je nižší než 95 %, lze použít vypočtenou hodnotu.
		Použité hodnoty nesmí být nižší než
			– strojovny a provozní místnosti: 85 %
			– podpalubní nákladové prostory: 70 %
			– dvojitá dna, palivové nádrže, zátěžové nádrže atd. v závislosti na tom, považují-li se podle své funkce u plavidla plovoucího s největším přípustným ponorem za plné nebo prázdné: 0 nebo 95 %.
	e) Výpočet účinku volné hladiny v mezistupních zaplavení musí být založen na hrubé povrchové ploše poškozených oddělení.
   22.03.5 Pro všechny mezistupně zaplavení podle kapitoly 22.03.3 musí být splněna tato kritéria:
	a) úhel náklonu φ v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení nesmí být větší než 15° (5° v případě nezajištěných kontejnerů);
	b) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,02 m (0,03 m v případě nezajištěných kontejnerů), dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru, nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 27° (15° v případě nezajištěných kontejnerů);
	c) nevodotěsné otvory nesmějí být ponořeny, dokud nebylo dosaženo náklonu v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení.
   22.03.6 Během konečného stupně zaplavení musí být splněna tato kritéria:
	a) spodní hrana nevodotěsných otvorů (např. dveře, okna, vstupní jícny) nesmí být níže než 0,10 m nad vodoryskou v narušeném stavu;
	b) úhel náklonu φ v rovnovážné poloze nesmí být větší než 12° (5° v případě nezajištěných kontejnerů);
	c) nad náklonem v rovnovážné poloze dotyčného mezistupně zaplavení musí pozitivní část křivky vyrovnávacího ramena páky vykazovat hodnotu vyrovnávacího ramena páky GZ ≥ 0,05 m a prostor pod křivkou musí dosáhnout nejméně 0,0065 m.rad, dokud nedojde k ponoření prvního nechráněného otvoru, nebo dokud není dosaženo úhlu náklonu φ 27° (10° v případě nezajištěných kontejnerů);
	d) dojde-li k ponoření nevodotěsných otvorů před dosažením rovnovážné polohy, je nutno pro účely výpočtu stability v narušeném stavu považovat prostory umožňující přístup za zaplavené.
   22.03.7 Existují-li otvory pro příčné zaplavení, sloužící ke snížení nesouměrného zaplavení, musí být splněny tyto podmínky:
	a) k výpočtu příčného zaplavení se použije rezoluce IMO A.266 (VIII);
	b) musí fungovat samy;
	c) nesmí být vybaveny uzavíracím zařízením;
	d) celková doba vyrovnání nesmí přesáhnout 15 minut.
   22.03.8 Je-li možno otvory, jimiž by mohlo dojít k dodatečnému zaplavení nepoškozených oddělení, uzavřít vodotěsně, musí být na uzavíracích zařízeních z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn:
        „Po průchodu ihned uzavřít“.
   22.03.9 Má se za to, že byl předložen důkaz pomocí výpočtu v souladu s kap. 22.03.3 až 22.03.7, pokud je výsledek výpočtů stability v narušeném stavu podle části 9 předpisů přiložených k Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (dále jen „ADN“) kladný.“.
39. Za kapitolu 22.03.9 se vkládá nová kapitola 22.03.10, která zní:
   „22.03.10 Je-li to nezbytné ke splnění požadavků kap. 22.03.3, stanoví se rovina největšího přípustného ponoru znovu.“.
40. V příloze č. 1 kapitole 22.04.2 písm. c) zní:
   „c) jsou postavena jako plavidla s dvojitým lodním trupem v souladu s ADN, přičemž na plavidla pro pevný náklad se vztahují oddíly 9.1.0.91 až 9.1.0.95 a na tankové lodě odstavec 9.3.2.11.7 a oddíly 9.3.2.13 až 9.3.2.15 nebo odstavec 9.3.3.11.7 a oddíly 9.3.3.13 až 9.3.3.15 části 9 ADN;“.
41. V příloze č. 1 kapitole 22.04.2 písm. d) se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
42. V příloze č. 1 kapitole 22a.10.1 písm. d) se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
43. V příloze č. 1 kapitole 22a.11.1 se slova „a směrnice 2008/126/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2008/126/ES a směrnice 2012/48/EU“.
44. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 písm. e) se slova „kap. 11.02.4“ zrušují.
45. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „kap. 5.03.5“ se vkládají slova „kap. 11.02.4 věty první a kap. 11.04.2“.
46. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 písm. j) se za slova „kap. 10.03a“ vkládají slova „kap. 11.02.4 věty první,“.
47. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 písm. m) se za slovo „15.03.8,“ vkládají slova „kap. 15.03.9,“.
48. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 písm. r) se za slovo „strojovny,“ vkládají slova „kap. 15.11.7a,“.
49. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 písm. u) zní:
   „u) požadavky kap. 11.04.1 u plavidel, jejichž šířka přesahuje 7,30 m, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2035,“.
50. V příloze č. 1 kapitole 24.02.2 se na konci písmene v) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až z), která znějí:
   „x) požadavky kap. 10.02.1 druhé věty písm. b), kap. 15.06.1 věty druhé a kap. 15.06.15 nejpozději při obnovení osvědčení plavidla,
    y) požadavky kap. 15.06.1 věty první a kap. 15.06.15 na obestavění, která jsou součástí nástaveb skládajících se zcela nebo zčásti z panoramatických tabulí, nejpozději při obnovení osvědčení plavidla po 1. lednu 2045,
    z) požadavky kap. 15.14.3 až kap. 15.14.5, pokud mezní a kontrolní hodnoty nepřesahují hodnoty uvedené v kap. 15.14.3 a kap. 15.14.5 více než dvojnásobně, k palubní čistírně odpadních vod bylo vydáno osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě plavidla a byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na palubě osobní lodi.“.
51. V příloze č. 1 se v kapitole 24.02 doplňují body 24.02.11 až 24.02.23, které znějí:
  „24.02.11 Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje, které splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na Rýně ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány.
   24.02.12 Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1. 1. 1990, mohou být instalována a používána až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 31. 12. 2009, v každém případě nejpozději do 31. 12. 2011, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo podle rezoluce CCNR 1989-II-35.
   24.02.13 Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1. 1. 1990 a nainstalovány před 1. 1. 2000, mohou být instalovány a používány až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo podle rezoluce CCNR 1989-II-35.
   24.02.14 Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny dne 1. 1. 1990 nebo po tomto datu v souladu s minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro radarová zařízení, používaná k řízení plavidla při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýně a minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro ukazatele rychlosti otáčení, používané při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýně, mohou být i nadále instalovány a provozovány, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo rezoluce CCNR 1989-II-35.“.
52. V příloze č. 1 kapitole 24.05.13 písm. d) se slova „kap. 15.03.7, kap. 15.03.8, kap. 15.03.10 až kap. 15.03.13, kap. 15.06.1, kap. 15.06.15,“ zrušují.
53. V příloze č. 1 se v kapitole 24.05 doplňují kapitoly 24.05.20 až 24.05.25, které znějí:
   „24.05.20 Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje, které splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na Rýně ke dni 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány. Toto ustanovení platí pro plavidla s lodním osvědčením nebo povolením k přepravě před 1. 12. 2013.
    24.05.21 Zařízení pro radarovou navigaci, která byla schválena před 1. 1. 1990, mohou být instalována a používána až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 31. 12. 2009, v každém případě nejpozději do 31. 12. 2011, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo podle rezoluce CCNR 1989-II-35.
    24.05.22 Ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny před 1. 1. 1990 a byly nainstalovány před 1. 1. 2000, mohou být instalovány a používány až do vydání nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo podle rezoluce CCNR 1989-II-35.
    24.05.23 Zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny po 1. lednu 1990 v souladu s minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro radarová zařízení používaná k řízení plavidla při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýně a minimálními požadavky a zkušebními podmínkami pro ukazatele rychlosti otáčení používané při plavbě po vnitrozemských vodních cestách na Rýně, mohou být i nadále instalovány a provozovány, pokud mají platné osvědčení o instalaci podle kap. 6.06.1 nebo rezoluce CCNR 1989-II-35.
    24.05.24 Plavidla, jimž bylo osvědčení plavidla vydáno před 1. 12. 2013, musí splňovat požadavky:
	a) kap. 10.02.1 písm. b) nejpozději při obnovení osvědčení plavidla,
	b) kap. 11.12.2, kap. 11.12.4., kap. 11.12.5 a kap. 11.12.9 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2015,
	c) kap. 11.02.4, kap. 11.04.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2020,
	d) kap. 11.02.4 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2035,
	e) kap. 15.03.7, kap. 15.03.8, kap. 15.03.9, kap. 15.03.10, kap. 15.03.11, kap. 15.03.13, kap. 15.06.1 věty první, kap. 15.06.15 na obestavění, která jsou součástí nástaveb skládajících se zcela nebo zčásti z panoramatických tabulí, nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2045,
	f) kap. 15.06.1 věty druhé, kap. 15.06.15 na obestavění, kap. 15.11.7a nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla a
	g) kap. 15.14.3 až kap. 15.14.5, pokud mezní a kontrolní hodnoty nepřesahují hodnoty uvedené v kap. 15.14.3 a kap. 15.14.5 více než dvojnásobně, k palubní čistírně odpadních vod bylo vydáno osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě plavidla a byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na palubě osobní lodi.
    24.05.25 Je-li určitá část plavidla v provozu měněna nebo přestavována, příslušná ustanovení kap. 24.05.24 se ve vztahu k této určité části plavidla nepoužije. Náhrada stávající části za část se stejnou technologií nebo část stejného typu nepředstavuje výměnu.“.
54. V příloze č. 1 kapitole 24a.02.2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí:
   „f) kap. 11.02.4 a kap. 11.04.2 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2020,
    g) kap. 11.04.1 nejpozději při vystavení nebo obnovení osvědčení plavidla po 1. 1. 2035, jde-li o plavidla, jejichž šířka přesahuje 7,30 m,
    h) kap. 15.14.3 až kap. 15.14.5, pokud mezní a kontrolní hodnoty nepřesahují hodnoty uvedené v kap. 15.14.3 a kap. 15.14.5 více než dvojnásobně, k palubní čistírně odpadních vod bylo vydáno osvědčení, které potvrzuje, že kapacitně odpovídá obvyklému zatížení na palubě plavidla a byl zaveden systém nakládání s odpadním kalem, který je vhodný vzhledem k podmínkám provozování čistírny odpadních vod na palubě osobní lodi.“.
55. V příloze č. 1 kapitole 24a.02 se doplňují kapitoly 24a.02.3 až 24a.02.8, které znějí:
    „24a.02.3 Navigační světla, jejich kryty, příslušenství a světelné zdroje, jež splňují požadavky na barvu a intenzitu světla navigačních světel a požadavky nutné k povolení signálních světel pro plavbu na Rýně ke dni 30. listopadu 2009 nebo požadavky kap. 6.05 ve znění účinném dne 30. listopadu 2009, mohou být nadále používány.
     24a.02.4 Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny a nainstalovány před 31. prosincem 2012, mohou být nadále instalovány a provozovány až do vystavení nebo nahrazení osvědčení plavidla po 31. prosinci 2018. Tyto systémy musí být zapsány do osvědčení plavidla pod číslem 52.
     24a.02.5 Systémy pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, které byly schváleny po 1. lednu 1990 v souladu s předpisy, týkajícími se minimálních požadavků a zkušebních podmínek pro radarové navigační systémy pro plavbu na Rýně, a s předpisy, týkajícími se minimálních požadavků a zkušebních podmínek pro ukazatele rychlosti otáčení používané při plavbě na Rýně, mohou být i nadále instalovány a provozovány za předpokladu, že mají osvědčení o instalaci platné podle kap. 6.06.1 nebo rezoluce CCNR 1989-II-35.“.
56. V příloze č. 1 se v dodatku I doplňuje obrázek 10, který zní:
   „Obrázek 10
    Oblečte si záchrannou vestu:
    Barva: modrá/bílá

Čl. II  Účinnost
  1. Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.  (11.3.2014)
  2. Kapitoly 11.02.4a, 11.02.4b, 11.04.2 přílohy č. 1 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, 
     ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, pozbývají platnosti uplynutím dne 1. prosince 2016.

Ministr:  Ing. Prachař v. r.	

178/2012 Seznam významných vodních toků

účinnost od 1.6.2012  (zrušuje 407/2001 včetně novel)
Obsah
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Základní pojmy
§ 3 - Seznam významných vodních toků
§ 4 - Způsob sledování stavu koryta vodního toku
§ 5 - Péče o koryto vodního toku nebo jeho úseku a vlastní vodní díla
§ 6 - Provoz a údržba vodního díla v korytě vodního toku k zabezpečení funkcí vodního toku
§ 7 - Vytváření podmínek umožňujících oprávněné nakládání s vodami související s vodním tokem
§ 8 - Příprava a zajišťování úpravy koryt vodních toků a vodních děl
§ 9 - Obnovování přirozených koryt vodních toků
§ 10 - Spolupráce správce vodního toku při zneškodňování havárií na vodních tocích
§ 11 - Používání výbušnin
§ 12 - Obsah žádosti o určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku a její náležitosti nezbytné k rozhodnutí
§ 13 - Přílohy žádosti
§ 14 - Zrušovací ustanovení
Přílohy

178  VYHLÁŠKA  ze dne 23. května 2012,
kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 47 odst. 3 a podle § 48 odst. 5 a ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí 
podle §47 odst.1 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:

§ 1  Předmět úpravy
  Tato vyhláška stanoví seznam významných vodních toků, způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků a obsah žádosti 
  a její náležitosti nezbytné k rozhodnutí o určení správcem nebo zrušení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku.

§ 2  Základní pojmy
  Pro účely této vyhlášky se rozumí
  a) břehovým porostem – dřevinný porost rostoucí na břehu koryta vodního toku do 6 m u drobných vodních toků, do 8 m u významných vodních toků nebo do 10 m u významných vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku; to se nevztahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa1),
  b) pobřežním pozemkem – pozemek sousedící s korytem vodního toku, ve smyslu § 49 odst. 2 a 3 vodního zákona,
  c) mimořádnou situací na vodním toku a jeho korytě – stav způsobený povodní2), havárií3), dlouhodobým suchem nebo mrazem a dále stav vzniklý následkem mimořádných stavů na vodních dílech nebo v korytě vodního toku nebo následkem mimořádných manipulací na vodních dílech nebo v korytě vodního toku, které byly povoleny, popřípadě nařízeny vodoprávním úřadem, nebo protržením vodního díla, sloužícího k zadržování a vzdouvání vody, teroristickou činností s následkem vzniku zvláštní povodně,
  d) závažnou závadou v korytě vodního toku – závada, která způsobuje riziko ohrožení lidských životů a zdraví a vzniku škod na majetku, zejména v přilehlém zastavěném území,
  e) funkcí vodního toku – odvádění povrchové vody z povodí vodního toku jeho korytem, dotování nebo odvádění podzemních vod v území přilehlém k vodnímu toku, dále funkce zdroje povrchové vody, zajišťující podmínky pro nakládání s vodami, plavbu a užívání k rekreačním účelům, a funkce ekologické, zajišťující vytváření podmínek pro vodní a na vodu vázané ekosystémy, ovlivňování mikroklimatu, spoluvytváření a ovlivňování charakteru krajiny.

§ 3  Seznam významných vodních toků  (K § 47 odst. 1 vodního zákona)
  Významné vodní toky jsou vodní toky, nebo jejich úseky, uvedené v seznamu, který je přílohou č. 1 k této vyhlášce.

§ 4  Způsob sledování stavu koryta vodního toku  (K § 47 odst. 3 vodního zákona)
  Správce vodního toku při správě vodního toku
  a) sleduje stav koryta vodního toku, především prostřednictvím vodních děl a zařízení nezbytných k zabezpečení funkcí vodního toku, která vlastní nebo je užívá z jiného právního důvodu (dále jen „vlastní vodní dílo“),
  b) provádí nejméně jednou za 6 let u významných vodních toků a u drobných vodních toků v případě potřeby prohlídky koryta vodního toku; tím není dotčena povinnost správce vodního toku stanovená v § 83 písm. l) vodního zákona,
  c) provádí prohlídky koryta vodního toku při mimořádné situaci,
  d) vypracovává záznam o každé prohlídce neprodleně po jejím skončení, v případě zjištění závažné závady do záznamu uvede i návrh potřebných opatření k odstranění této závady, záznam předává místně příslušnému vodoprávnímu úřadu a obcím, jejichž územím vodní tok protéká, pokud byla zjištěná závada na jejich území nebo se opatření k jejímu odstranění jejich území výrazně dotknou,
  e) sleduje vodní díla a ostatní stavby v korytě vodního toku ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto vlastníky, popřípadě vodoprávní úřad upozorňuje na zjištěné závady, současně navrhuje potřebná nápravná opatření,
  f) sleduje využívání pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku, jeho ochrany a ochrany jeho koryta a zjištěné závady oznamuje vodoprávnímu úřadu, popřípadě podle povahy věci České inspekci životního prostředí, zejména v případě, že jsou tyto pozemky obhospodařovány způsobem, který způsobuje zvýšenou vodní erozi a smyv půdy, nebo jsou na nich ukládány předměty a materiály, které mohou být splaveny do koryta vodního toku nebo mohou ohrozit jakost vody,
  g) sleduje a vyhodnocuje ledové jevy ohrožující koryto vodního toku nebo vodní díla ve vodním toku.

§ 5  Péče o koryto vodního toku nebo jeho úseku a vlastní vodní díla
  Správce vodního toku
  a) za účelem umožnění odtoku vody odstraňuje závažné závady, které průtoku brání nebo nežádoucím způsobem usměrňují tok vody tak, že by mohlo dojít k narušení břehů nebo dna, pokud to není povinností vlastníka pozemku, na němž se nachází koryto vodního toku, nebo vlastníka vodního díla nebo stavby v jeho korytě; vlastníky těchto nemovitostí na jejich povinnost upozorňuje,
  b) udržuje vlastní vodní dílo, opevnění břehů a dno v upravených úsecích koryta vodního toku tak, aby plnilo svou funkci až do průtoku, na který bylo vybudováno, přitom zejména sleduje zachování průtočné kapacity koryta vodního toku a stability podélného sklonu jeho dna,
  c) odstraňuje nánosy z upraveného koryta vodního toku, jsou-li závažnou závadou, pokud to není povinností vlastníka stavby nebo jiného zařízení v korytu vodního toku4),
  d) udržuje břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi sousedících v šířce podle § 49 odst. 2 zákona tak, aby se podílely na plnění funkcí vodního toku, zejména aby nenarušovaly stabilitu koryta vodního toku při průtoku daném jeho kapacitou, k tomu provádí včasné pěstební zásahy, obnovu porostů, popřípadě odstraňování dřevin, které brání průtoku vody; při obnově břehových porostů přihlíží ke stabilizaci koryta vodního toku a k tomu, aby jejich druhová skladba odpovídala daným stanovištním podmínkám, při kterých by břehové porosty téže druhové skladby vznikaly přirozeným vývojem; v případě zjištění závažné závady zabezpečuje nezbytné zásahy do břehových porostů,
  e) udržuje, provozuje, popřípadě zřizuje vlastní vodní díla, kterými je vodní tok upraven či vodnímu toku slouží, za podmínek stanovených vodním zákonem.

§ 6  Provoz a údržba vodního díla v korytě vodního toku k zabezpečení funkcí vodního toku
  Správce vodního toku provádí manipulace na vlastním vodním díle v korytě vodního toku v rámci schváleného manipulačního řádu. Při mimořádné situaci manipuluje správce vodního toku i nad rámec schváleného manipulačního řádu po projednání s příslušným vodoprávním úřadem nebo na jeho příkaz.

§ 7  Vytváření podmínek umožňujících oprávněné nakládání s vodami související s vodním tokem
  Správce vodního toku
  a) vytváří podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami v rozsahu stanoveném vodním zákonem; za mimořádné situace vytváří tyto podmínky, jen pokud to hydrologické podmínky a stav vodního toku, popřípadě jiné okolnosti dovolují; to platí i v případě rozrušování ledových celin ve veřejných přístavech, určených vyhláškou o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny5),
  b) předává vodoprávnímu úřadu podněty, návrhy a vyjádření při zjištění závažných závad v korytě vodního toku a na břehových porostech, popřípadě navrhuje opatření k nápravě,
  c) poskytuje na vyžádání vodoprávním úřadům technické a jiné podklady týkající se vodního toku potřebné pro výkon veřejné správy, které je povinen ze zákona mít nebo pokud je má k dispozici,
  d) při mimořádné situaci na vodním toku předává informace subjektům oprávněným k nakládání s vodami prostřednictvím svých internetových stránek nebo jiným vhodným způsobem; jde-li o stavy vyvolané očekávanými mimořádnými manipulacemi na vodních dílech, předává informace oprávněným subjektům alespoň 15 dnů předem,
  e) oznamuje neprodleně příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a na pobřežních pozemcích, způsobené přírodními nebo jinými vlivy, k jejichž odstranění bude třeba rozhodnutí vodoprávního úřadu,
  f) navrhuje vodoprávnímu úřadu konkrétní opatření k odstranění zjištěných závad ve vodním toku, jeho korytě nebo souvisejících břehových porostech, je-li nebezpečí z prodlení nebo si je vodoprávní úřad vyžádá.

§ 8  Příprava a zajišťování úpravy koryt vodních toků a vodních děl
  Přípravu a zajišťování úprav koryt vodních toků a výstavby vodních děl provádí správce vodního toku, pokud jsou nezbytné k zajištění funkce vodního toku nebo k ochraně před povodněmi a vyplývá-li to zejména ze schválených plánů povodí, programů opatření a komplexních pozemkových úprav.

§ 9
  Obnovování přirozených koryt vodních toků
  (1) Obnova přirozených koryt vodních toků se provádí, včetně vyhodnocení účelnosti existujících vodních děl, pokud to vyplývá ze schválených plánů povodí, programů opatření nebo je-li to nezbytně třeba k zajištění funkcí vodního toku nebo vyžaduje-li to jiný veřejný zájem.
  (2) Správce vodního toku vyhodnocuje při sledování stavu koryta vodního toku negativní zásahy do koryta vodního toku způsobené lidskou činností a v plánech povodí uvádí návrhy opatření k jejich nápravě.

§ 10  Spolupráce správce vodního toku při zneškodňování havárií na vodních tocích
  (1) Při spolupráci na zneškodňování havárií a odstraňování jejich následků postupuje správce vodního toku podle vyhlášky o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků6).
  (2) Pro spolupráci se subjekty působícími při zneškodňování havárie na vodních tocích si vytváří správce vodního toku organizační, věcné a personální podmínky.
  (3) Pro vodní toky ve své správě zpracovává správce vodního toku nebo jeho úseku plán opatření pro případ havárie (dále jen „plán opatření“).
  (4) Plán opatření koordinuje s havarijními a krizovými plány územních celků7), které významně zasahují do povodí vodního toku.
  (5) Pro potřeby zneškodňování havárií na vodních tocích provádí správce vodního toku technická opatření podle plánu opatření, popřípadě ve spolupráci s hasičským záchranným sborem nebo též s dalšími správci vodních toků v povodí, pokud hrozí nebezpečí z prodlení a pokud správce vodního toku havárii sám zjistí nebo je mu ohlášena podle § 41 odst. 2 vodního zákona, zejména v případě, že původce havárie nebyl dosud zjištěn, a to do doby, než bude původce havárie znám, nebo hrozí-li závažné ohrožení nebo znečištění povrchových a podzemních vod.
  (6) Správce vodního toku zřizuje funkci havarijního technika, který koordinuje postup správce vodního toku při spolupráci na zneškodňování havárie, a zajišťuje jeho potřebnou dosažitelnost i mimo obvyklou pracovní dobu.
  (7) Správce vodního toku zajišťuje spolupráci při zneškodňování havárií zřízením havarijní čety, popřípadě též uzavřením smlouvy se třetí osobou.
  (8) Pokud správce vodního toku zřídil havarijní čety, zajišťuje potřebnou dosažitelnost jejich pracovníků i mimo obvyklou pracovní dobu.

§ 11  Používání výbušnin
Má-li při výkonu správy vodního toku dojít k použití výbušnin, podá o tom správce vodního toku písemnou zprávu 15 dnů předem uživateli rybářského revíru, v němž má k použití výbušniny dojít, a místně příslušnému obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu má k použití výbušniny dojít; to neplatí v případě nebezpečí z prodlení8). V tomto případě o použití výbušnin správce vodního toku vyrozumí vhodnou formou uživatele rybářského revíru a obecní úřad podle věty první neprodleně.

§ 12  Obsah žádosti o určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku a její náležitosti nezbytné k rozhodnutí (K § 48 odst. 5 vodního zákona)
  Žádost obsahuje
  a) identifikační údaje žadatele:
    1. jméno a příjmení, datum narození, trvalý pobyt nebo adresu pro doručování, podpis žadatele, popřípadě podnikatelské oprávnění v případě, že žadatelem je fyzická osoba,
    2. obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jména a příjmení osob, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu, podnikatelské oprávnění (například živnostenský list) v případě, že žadatelem je právnická osoba,
    3. název obce, identifikační číslo obce jako právnické osoby, adresu sídla obecního úřadu, městského úřadu nebo magistrátu, jméno a příjmení starosty obce nebo primátora, je-li žadatelem obec
  b) identifikaci drobného vodního toku, který je předmětem žádosti:
    1. název drobného vodního toku,
    2. číslo hydrologického pořadí a identifikátor vodního toku,
    3. přesné vymezení drobného vodního toku polohopisnými údaji,
    4. seznam obcí, jejichž územním obvodem drobný vodní tok protéká
 c) zdůvodnění žádosti.

§ 13  Přílohy žádosti
  K vyplněné žádosti podle § 12, jejíž vzor je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, se připojí následující doklady a podklady:
  a) snímek katastrální mapy s vyznačením vodního toku, který je předmětem žádosti, nebo mapový podklad v měřítku 1:50000 nebo 1:10000 s vyznačením návaznosti drobného vodního toku na síť vodních toků,
  b) stanovisko stávajícího správce drobného vodního toku, správce povodí a správce vodního toku, jehož je drobný vodní tok přítokem,
  c) vyjádření místně příslušného vodoprávního úřadu,
  d) údaj o registraci Ministerstvem vnitra a stanovy registrované Ministerstvem vnitra v případě, že žádost podává občanské sdružení.

§ 14  Zrušovací ustanovení
  Zrušuje se:
  1. Vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.
  2. Vyhláška č. 333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků.
  3. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb.

§ 15  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2012.
Ministr:  Ing. Bendl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 178/2012 Sb.
Seznam významných vodních toků1	2	3	4	5	6	7	8	9
Pořadové číslo	Název vodního toku	Identifikátor vodního toku	Číslo hydrologického pořadí	Délka vodního toku v kategorii významný v km	Vymezení úseku vodního toku v kategorii významný
 (upřesnění) ř. km od-do	Správce toku	Funkce toku	Vymezení úseku vodního toku tvořícího státní hranici
Délka úseku v km	Hraniční úsek: Hraniční znaky:
1.	Labe	10100002	1-01-01-001	368,7	  	PLa	V,H	3,40	VII:14-25
2.	Bílé Labe	10101294	1-01-01-002	7,9	  	PLa	V	  	 
3.	Malé Labe	10100231	1-01-01-020	13,1	0,00- 13,10 (po zaústění Kotelského potoka)	PLa	  	  	 
4.	Čistá	10100278	1-01-01-026	19,5	  	PLa	V	  	 
5.	Pilníkovský potok	10100433	1-01-01-034	17,5	  	PLa	  	  	 
6.	Kalenský potok	10100418	1-01-01-052	17,7	  	PLa	  	  	 
7.	Hartský potok	10101096	1-01-01-070	9,1	  	PLa	  	  	 
8.	Běluňka	10100229	1-01-01-082	25,5	  	PLa	  	  	 
9.	Úpa	10100036	1-01-02-001	78,8	  	PLa	V	  	 
10.	Malá Úpa	10100818	1-01-02-006	10,3	  	PLa	  	  	 
11.	Ličná	10100439	1-01-02-024	16,7	  	PLa	  	  	 
12.	Petříkovický potok	10100715	1-01-02-033	6,7	  	PLa	H	0,70	III:251-251/13
13.	Rtyňka	10101242	1-01-02-044	9,2	  	PLa	  	  	 
14.	Olešnice	10100408	1-01-02-052	17,9	  	PLa	  	  	 
15.	Metuje	10100038	1-01-03-001	79,0	  	PLa	  	  	 
16.	Zdoňovský potok	10101736	1-01-03-004	6,5	  	PLa	H	0,36	III:236-236/5
17.	Kamenný potok	10111722	1-01-03-004	1,7	  	PLa	H	1,11	III:236/5-III/237
18.	Židovka	10100782	1-01-03-020	13,1	  	PLa	  	  	 
19.	Trnkava (Máchovský potok)	10103971	1-01-03-021	2,1	  	PLa	H	0,28	III:173/23-173/30
20.	Ztracený potok	10156407	1-01-03-021	0,4	  	PLa	H	0,40	III:175/2-175/12
21.	Dřevíč	10100309	1-01-03-026	21,4	  	PLa	  	  	 
22.	Brlenka	10101459	1-01-03-034	7,7	  	PLa	H	0,02	III:154/5-154/6
0,57	III:III/159-159/10
23.	Strouženský potok	10107263	1-01-03-034	2,0	na území ČR	PLa	H	0,51	III:III/168-III/169
24.	Čermná	10101309	1-01-03-035	1,0	  	PLa	H	0,04	III:155/9-155/10
25.	Střela	10100739	1-01-03-038	0,3	  	PLa	H	0,33	III:152/5-III/153
26.	Kotelský potok	10117360	1-01-03-038	0,3	  	PLa	H	0,26	III:131/15-III/132
27.	Dolský potok	10101350	1-01-03-038	3,6	  	PLa	H	0,87	III:III/141-141/21
0,06	III:144/10-144/11
28.	Olešenka	10100333	1-01-03-042	19,9	  	PLa	V,H	1,37	III:III/135-III/136
29.	Rozkoš	10100691	1-01-03-054	14,3	  	PLa	  	  	 
30.	Trotina	10100240	1-01-04-013	24,9	  	PLa	  	  	 
31.	Velký Labský náhon	10103624	1-01-04-031/2	4,2	  	PLa	  	  	 
32.	Piletický potok	10102127	1-01-04-034	63	po soutok Cernilovského s Librantickým potokem	PLa	  	  	  
33.	Divoká Orlice	10100019	1-02-01-001	98,2	  	PLa	V,H	29,83	III:III/100-III/119
34.	Černý potok	10105210	1-02-01-001	3,5	  	PLa	H	3,31	III:III/119-120/14
35.	Červený potok	10103513	1-02-01-009	5,8	  	PLa	H	5,77	III:III/96-III/100
36.	Rokytenka	10100367	1-02-01-017	19,2	  	PLa	  	  	  
37.	Zdobnice	10100128	1-02-01-037	34,2	  	PLa	  	  	  
38.	Bělá	10100100	1-02-01-053	37,9	  	PLa	  	  	  
39.	Dlouhá Strouha	10101839	1-02-01-062	6,5	  	PLa	  	  	  
40.	Kněžná	10100210	1-02-01-067	25,2	  	PLa	  	  	  
41.	Javornický potok	10101046	1-02-01-074	11,2	  	PLa	  	  	  
42.	Alba	10100405	1-02-01-083	17,7	  	PLa	  	  	  
43.	Tichá Orlice	10100023	1-02-02-001	104,5	  	PLa	  	  	  
44.	Lipkovský potok	10100641	1-02-02-008	13,4	  	PLa	  	  	  
45.	Orličský potok	10101173	1-02-02-014	10,6	  	PLa	  	  	  
46.	Třebovka	10100096	1-02-02-036	41,6	  	PLa	  	  	  
47.	Orlice	10100144	1-02-03-001	32,7	(po soutok Tiché a Divoké Orlice, kde vzniká)	PLa	V	  	  
48.	Dědina	10100054	1-02-03-008	58,0	  	PLa	  	  	  
49.	Brtevský potok	10101190	1-02-03-018	7,9	  	PLa	  	  	  
50.	Zlatý potok	10100593	1-02-03-030/1	13,5	  	PLa	  	  	  
51.	Ještětický potok	10101462	1-02-03-030/2	8,3	  	PLa	  	  	  
52.	Odbočka z Dlouhé Strouhy	10111738	1-02-03-030/2	1,8	  	PLa	  	  	  
53.	Jalový potok	10102924	1-02-03-037	5,0	  	PLa	  	  	  
54.	Malý Labský náhon	10100978	1-03-01-004	10,0	  	PLa	  	  	  
55.	Melounka	10101505	1-03-01-005	6,4	  	PLa	  	  	  
56.	Loučná	10100037	1-03-02-001	82,0	  	PLa	  	  	  
57.	Desná	10100200	1-03-02-024	17,0	0,00 - 17,00  (po soutok s Lubenským potokem)	PLa	  	  	  
58.	Prostřední náhon Loučné	10116554	1-03-02-050	1,7	  	PLa	  	  	  
59.	Průmyslový náhon Loučné	10106215	1-03-02-051	3,3	  	PLa	  	  	  
60.	Zminka	10100763	1-03-02-081	11,8	  	PLa	  	  	  
61.	Chrudimka	10100018	1-03-03-001	104,4	  	PLa	V	  	  
62.	Novohradka	10100079	1-03-03-040	48,5	  	PLa	  	  	  
63.	Krounka	10100235	1-03-03-051	23,3	  	PLa	  	  	  
64.	Žejbro	10100170	1-03-03-073	23,5	0,00 - 23,50 (po zaústění potoka Raná v k.ú. Žďárec u Skutče)	PLa	  	  	  
65.	Ležák	10100169	1-03-03-096	16,8	0,00 - 16,80 (po zaústění Kvíteckého p. v k.ú. Žumberk)	PLa	  	  	  
66.	Halda	10103690	1-03-04-001	5,3	  	PLa	  	  	  
67.	Bylanka	10100241	1-03-04-004	23,9	  	PLa	  	  	  
68.	Podolský potok	10100270	1-03-04-018	21,6	  	PLa	  	  	  
69.	Černá strouha (Černská)	10100459	1-03-04-033	16,2	  	PLa	  	  	  
70.	Struha (Zlatotok)	10100375	1-03-04-046	17,1	  	PLa	  	  	  
71.	Opatovický kanál	10100146	1-03-04-062	31,8	  	PLa	  	  	  
72.	Doubrava	10100033	1-03-05-001	89,7	  	PLa	  	  	  
73.	Zlatý potok	10101003	1-03-05-024	8,0	  	PLa	  	  	  
74.	Hostačovka	10100250	1-03-05-032	23,5	  	PLa	  	  	  
75.	Doubravka	10100609	1-03-05-043	13,0	  	PLa	  	  	  
76.	Brslenka (Čáslavka)	10100153	1-03-05-050	31,2	  	PLa	  	  	  
77.	Klejnárka	10100095	1-04-01-004	40,3	  	PLa	V	  	  
78.	Vrchlice	10100165	1-04-01-021	29,2	  	PLa	V	  	  
79.	Cidlina	10100030	1-04-02-001	89,6	  	PLa	  	  	  
80.	Úlibický potok	10100414	1-04-02-014	17,8	  	PLa	  	  	  
81.	Javorka	10100105	1-04-02-026	38,0	  	PLa	V	  	  
82.	Bystřice	10100042	1-04-03-001	63,9	  	PLa	  	  	  
83.	Básnický potok	10100362	1-04-03-012	18,5	  	PLa	  	  	  
84.	Sánský kanál	10100464	1-04-04-015	15,8	  	PLa	  	  	  
85.	Mrlina	10100065	1-04-05-001	51,0	  	PLa	  	  	  
86.	Hasinský potok	10100342	1-04-05-008	19,1	  	PLa	  	  	  
87.	Libáňský potok	10100423	1-04-05-019	16,0	  	PLa	  	  	  
88.	Štítarský potok	10100194	1-04-05-031	26,5	  	PLa	  	  	  
89.	Smíchovský potok	10100308	1-04-05-044	184	(po odpad ze Smíchovského rybníka)	PLa	  	  	  
90.	Výrovka	10100044	1-04-06-001	60,3	  	PLa	  	  	  
91.	Bečvárka	10100265	1-04-06-021	22,3	  	PLa	  	  	  
92.	Šembera	10100173	1-04-06-035	28,5	  	PLa	  	  	  
93.	Vlkava	10100104	1-04-07-006	37,1	  	PLa	  	  	  
94.	Mlynaříce	10100434	1-04-07-042	17,8	  	PLa	  	  	  
95.	Výmola	10100135	1-04-07-048	34,4	  	PLa	  	  	  
96.	Jizera	10100009	1-05-01-001	166,1	  	PLa	V,H	16,69	IV:53/14-IV/62
97.	Mumlava	10100694	1-05-01-006	12,0	  	PLa	V	  	  
98.	Jizerka	10100271	1-05-01-020	21,3	  	PLa	V	  	  
99.	Oleška	10100132	1-05-01-035	34,8	  	PLa	  	  	  
100.	Kamenice	10100112	1-05-01-058	36,7	  	PLa	V	  	  
101.	Černá Desná	10100936	1-05-01-065	10,7	  	PLa	V	  	  
102.	Bílá Desná	10100867	1-05-01-068	11,3	  	PLa	V	  	  
103.	Desná	10108520	1-05-01-069	2,4	  	PLa	  	  	  
104.	Vošmenda	10100674	1-05-01-077	12,9	  	PLa	V	  	  
105.	Libuňka	10100285	1-05-02-010	20,1	  	PLa	  	  	  
106.	Žehrovka	10100209	1-05-02-024	25,0	  	PLa	  	  	  
107.	Mohelka	10100101	1-05-02-034	42,3	  	PLa	  	  	  
108.	Zábrdka	10100244	1-05-02-052	25,6	  	PLa	  	  	  
109.	Bělá	10100506	1-05-02-061	15,1	  	PLa	  	  	  
110.	Rokytka	10101068	1-05-02-068	9,5	  	PLa	  	  	  
111.	Kněžmostka	10100401	1-05-02-073	17,0	  	PLa	  	  	  
112.	Klenice	10100168	1-05-02-081	28,4	  	PLa	  	  	  
113.	Strenický potok	10100338	1-05-03-006	19,2	  	PLa	  	  	  
114.	Mratínský potok	10100496	1-05-04-022	15,2	  	PLa	  	  	  
115.	Košátecký potok	10100086	1-05-04-037	42,3	0,00 - 42,30 (po zaústění odpadu z ČOV a rybníka v k.ú. Mšeno)	PLa	  	  	  
116.	Černávka	10100477	1-05-04-057	14,6	  	PLa	  	  	  
117.	Teplá Vltava	10100063	1-06-01-003	47,3	po zaústění Kvildského potoka	PVl	  	  	  
118.	Řasnice	10100382	1-06-01-026	11,0	(po soutok s Hraničním potokem)	PVl	H	0,55	XII:3-4
119.	Hraniční potok	10102146	1-06-01-025	5,7	  	PVl	H	5,70	XI:22-XII:3
120.	Mechový potok	10103691	1-06-01-027	5,3	  	PVl	H	5,25	XII:4-6
121.	Volarský potok	10101037	1-06-01-040	10,9	  	PVl	  	  	  
122.	Studená Vltava	10100544	1-06-01-044	17,0	  	PVl	H	1,94	XII:8-9
123.	Krásnohorský potok	10107146	1-06-01-044	3,1	  	PVl	H	3,07	XII:7-8
124.	Údolský potok	10107367	1-06-01-044	2,4	  	PVl	H	0,21	XII:9-9/2
0,10	XII:9/5-9/6
2,09	XII:9/6/0/6-9/21
125.	Světlá	10101049	1-06-01-045	0,1	  	PVl	H	0,05	XII:11/11-12/1
126.	Malá Světlá	10135105	1-06-01-045	0,6	  	PVl	H	0,63	XII:12/1-13
127.	Vltava	10100001	1-06-01-055	376,7	  	PVl	V	  	  
128.	Slatinka	10102022	1-06-01-074	2,2	(po hranici VÚ Boletice)	PVl	V	  	  
129.	Olšina	10100335	1-06-01-092	7,7	(od soutoku s Vltavou po hranici VÚ Boletice)	PVl	  	  	  
130.	Pestřice	10100892	1-06-01-096	5,4	  	PVl	H	4,79	I:29/01-39/2a
0,61	I:39/3a-41
131.	Ježová	10101357	1-06-01-100	5,7	  	PVl	H	1,58	I:66/1-67/1a
4,09	I:67/2c-73/1
132.	Černá stoka	10106321	1-06-01-100	1,8	  	PVl	H	1,89	I:62-65/04
0,06	I:65/05-65/4a
133.	Menší Vltavice	10101964	1-06-01-122	6,6	  	PVl	V,H	0,08	II:52-52/2
134.	Mezní potok	10156428	1-06-01-122	3,0	  	PVl	H	2,97	II:48-52
135.	Jezevčí potok	10156420	1-06-01-122	1,4	  	PVl	H	1,44	II:52/3-54/1
136.	Větší Vltavice	10101606	1-06-01-126	8,6	  	PVl	H	2,23	III::III-3/06
0,09	III:3/010-3/4
137.	Polední strouha	10122569	1-06-01-127	0,3	  	PVl	H	0,28	II:76/02-76/4
138.	Hajský potok	10104161	1-06-01-129	4,3	  	PVl	H	3,33	III:3/5-9/3
0,08	III:9/4-9/010
0,36	III:9/014-10/3
0,40	III:10/06-11/04
0,09	III:11/06-11/09
139.	Heršlácký potok	10112985	1-06-01-129	1,8	  	PVl	H	0,44	III:13/01-13/05
1,35	III:15/02-17
140.	Radvanovský potok	10500333	1-06-01-132	2,5	  	PVl	H	2,49	II:64-69
141.	Rosberský potok	10126860	1-06-01-132	0,4	  	PVl	H	0,37	II:63/01-II:63/05
142.	Trávnice	10103118	1-06-01-133	1,9	  	PVl	H	0,15	II:69-69/1
0,14	II:69/04-69/07
0,15	II:69/3-69/010
0,41	II:69/012-70/01
1,01	II:70/05-72
143.	Bystrá (Strážnice)	10101352	1-06-01-134	1,1	  	PVl	H	0,04	II:55/4-55/05
0,14	II:55/5-55/08
0,89	II:55/017-57
144.	Boršíkovský potok	10104418	1-06-01-134	0,3	  	PVl	H	0,29	II:60/4-61
145.	Svatomírovský potok	10116214	1-06-01-135	0,6	  	PVl	H	0,61	II:74-74/4
146.	Polečnice (Kájovský potok)	10100172	1-06-01-161	22,6	(po hranici VÚ Boletice)	PVl	  	  	  
147.	Chvalšinský potok	10100489	1-06-01-176	12,1	(po hranici VÚ Boletice)	PVl	  	  	  
148.	Hejdlovský potok	10104142	1-06-01-177	4,3	  	PVl	V	  	  
149.	Křemžský potok	10100175	1-06-01-195	26,9	(po hranici VÚ Boletice)	PVl	  	  	  
150.	Malše	10100031	1-06-02-001	93,2	  	PVl	V,H	24,4	III:32/3-47/3
151.	Různice	10107139	1-06-02-001	3,4	  	PVl	H	3,38	III.47/2-51/01
152.	Kamenice	10102339	1-06-02-006	0,4	  	PVl	H	0,38	III:23-24
153.	Vulovický příkop	10129114	1-06-02-006	0,4	  	PVl	H	0,44	III:30-30/03
154.	Černá	10100193	1-06-02-024	28,9	  	PVl	  	  	  
155.	Seplovský potok	10117739	1-06-02-029	0,1	  	PVl	H	0,10	III:57/7-58
156.	Pohořský potok	10100228	1-06-02-029	25,6	  	PVl	V	  	  
157.	Stropnice	10100056	1-06-02-040	56,5	  	PVl	H	0,83	IV:31-32
158.	Veveřský potok	10101270	1-06-02-043	9,5	  	PVl	V	  	  
159.	Tetřeví potok	10105423	1-06-02-051	1,1	  	PVl	H	0,27	V:11-12
0,83	V:14-15/3
160.	Svinenský potok	10100176	1-06-02-059	35,2	  	PVl	  	  	  
161.	Mlýnská stoka	10104834	1-06-03-001	3,5	  	PVl	  	  	  
162.	Dobrovodský potok	10100612	1-06-03-003	13,4	  	PVl	  	  	  
163.	Dehtářský potok	10100222	1-06-03-013	25,6	  	PVl	  	  	  
164.	Bezdrevský potok	10100092	1-06-03-017	44,0	  	PVl	  	  	  
165.	Lužnice	10100007	1-07-01-001	157,2	úseky toku na území ČR ř.km. 0,000 - 149,971 ř.km. 157,766 - 160,180 ř.km. 192,200- 197,061	PVl	V,H	1,01	V:31-34
1,08	V:36/3-38
0,35	V:48/5-49/5
166.	Popelnice	10108191	1-07-01-001	2,4	  	PVl	H	2,37	IV:13/2-16
167.	Velenická strouha	10156415	1-07-01-002	0,2	  	PVl	H	0,17	V:29/1-29/2
168.	Skřemelice (Klášterecký potok)	10100098	1-07-01-003	2,0	  	PVl	H	2,00	VI:50-52/2
169.	Romavský potok	10100161	1-07-01-005	1,8	  	PVl	H	0,07	VI:61-61/03
0,12	VI:61/03-61/1
1,65	VI:61/05-62
170.	Romavský příkop	10256187	1-07-01-005	0,7	  	PVl	H	0,72	VI:60-61
171.	Rybná	10101902	1-07-02-001	2,4	pouze hraniční úseky	PVl	H	0,58 1,78	V:24/02-24/6 V:45/10-48/5
172.	Halámecký potok	10101697	1-07-02-005	0,2	  	PVl	H	0,19	V:57/01-58
173.	Dračice	10100068	1-07-02-011	21,0	po státní hranici ř.km 13,68 od státní hranice ř.km 32,70 po zaústění koryta přelivu rybníka Osika	PVl	  	  	  
174.	Blanko	10101941	1-07-02-011	1,0	  	PVl	H	0,37	VI:36/01-36/04
0,47	VI:37-37/011
175.	Stoka v Širokém blátě	10112607	1-07-02-011	2,2	  	PVl	H	2,16	VI:02-4
176.	Bystřický příkop	10158034	1-07-02-011	0.3	  	PVl	H	0,27	VI:42-42/3
177.	Oborský potok	10108428	1-07-02-011	0,3	  	PVl	H	0,27	VI:45/08-46/1
178.	Lunkovický potok	10115829	1-07-02-012	0,1	  	PVl	H	0,09	VI:74/3-75
179.	Koštěnický potok	10100093	1-07-02-018	33,5	(po zaústění koryta přelivu Kačležského rybníka)	PVl	H	1,54	VI:27-29
180.	Červený potok	10104067	1-07-02-025	4,6	  	PVl	H	4,63	VI:29-35
181.	Vodoteč I	10101320	1-07-02-027	2,3	  	PVl	H	2,34	VI:6/01-9/5
182.	Degárka	10128905	1-07-02-077	1,0	  	PVl	  	  	  
183.	Drahoňovský potok	10102198	1-07-03-002	5,7	  	PVl	  	  	  
184.	Kamenice	10100182	1-07-03-001	30,1	  	PVl	  	  	  
185.	Žirovnice	10100177	1-07-03-018	29,6	  	PVl	V	  	  
186.	Nežárka	10100050	1-07-03-025	56,0	  	PVl	  	  	  
187.	Hamerský potok	10100081	1-07-03-032	46,8	  	PVl	  	  	  
188.	Studenský potok	10100504	1-07-03-035	15,6	  	PVl	V	  	  
189.	Nová řeka	10100587	1-07-03-058	13,5	  	PVl	  	  	  
190.	Řečice	10100279	1-07-03-074	9,2	(po soutok s potokem Kardaš)	PVl	  	  	  
191.	Bechyňský potok	10100302	1-07-04-002	20,8	  	PVl	  	  	  
192.	Černovický potok	10100110	1-07-01-027	41,6	  	PVl	  	  	  
193.	Chotovinský potok	10100147	1-07-04-065	6,7	(po soutok s Turoveckým potokem)	PVl	  	  	  
194.	Košínský potok	10100276	1-07-04-073	11,6	(po soutok s Kosteleckým potokem)	PVl	V	  	  
195.	Smutná	10100085	1-07-04-093	48,2	  	PVl	  	  	  
196.	Milevský potok	10100334	1-07-04-102	21,1	  	PVl	  	  	  
197.	Židova strouha	10100368	1-07-04-113	14,1	(po zaústění koryta přelivu Bečického rybníka)	PVl	  	  	  
198.	Vydra	10100259	1-08-01-013	11,8	po soutok s Roklanským potokem	PVl	  	  	  
199.	Křemelná	10100162	1-08-01-023	17,6	po soutok se Slatinným potokem	PVl	  	  	  
200.	Prášilský potok	10100690	1-08-01-026	3,6	  	PVl	H	3,58	X:11-12
201.	Plavební potok	10269922	1-08-01-035	4,5	  	PVl	V	  	  
202.	Otava	10100013	1-08-01-038	113,0	  	PVl	V	  	  
903.	Losenice	10100484	1-08-01-045	2,2	(po soutok se Zlatým potokem)	PVl	  	  	  
904.	Volšovka	10100340	1-08-01-063	7,7	(po soutok s Kepelským potokem)	PVl	  	  	  
905.	Ostružná	10100097	1-08-01-065	41,3	  	PVl	  	  	  
206.	Nezdický potok	10100413	1-08-01-083	18,4	  	PVl	  	  	  
207.	Novosedelský potok	10256214	1-08-01-126	23,5	  	PVl	  	  	  
208.	Volyňka	10100077	1-08-02-001	46,4	  	PVl	V	  	  
209.	Spůlka	10100336	1-08-02-020	4,4	(po soutok s Košínským potokem)	PVl	  	  	  
210.	Peklov	10100374	1-08-02-034	8,2	(po soutok s Hoslovickým potokem)	PVl	  	  	  
211.	Blanice	10100026	1-08-03-003	90,7	(po hranici VÚ Boletice)	PVl	V	  	  
212.	Živný potok (Prachatický)	10100673	1-08-03-030	7,1	(po lávku u Kavanova)	PVl	  	  	  
213.	Zlatý potok	10100139	1-08-03-052	40,4	  	PVl	  	  	  
214.	Lomnice	10100049	1-08-04-017	30,2	(pod stavidla Zámeckého rybníka v Blatné)	PVl	  	  	  
215.	Závišínský potok	10100307	1-08-04-034	23,0	  	PVl	V	  	  
216.	Skalice	10100067	1-08-04-038	45,0	(po konec zátopy rybníka Podzámecký)	PVl	  	  	  
217.	Líšnický potok	10100475	1-08-05-010	16,4	  	PVl	V	  	  
218.	Brzina	10100196	1-08-05-026	29,7	  	PVl	  	  	  
219.	Mastník	10100071	1-08-05-047	52,1	  	PVl	V	  	  
220.	Sedlecký potok	10100290	1-08-05-052	24,5	  	PVl	  	  	  
221.	Drásovský potok	10103627	1-08-05-087	5,6	  	PVl	  	  	  
222.	Sychrovský potok	10101175	1-08-05-095	21,3	  	PVl	V	  	  
223.	Kocába	10100074	1-08-05-104	27,3	(po soutok se Sychrovským potokem)	PVl	  	  	  
224.	Sázava	10100005	1-09-01-001	226,1	  	PVl	  	  	  
225.	Stržský potok	10100844	1-09-01-002	11,9	  	PVl	  	  	  
226.	Staviště	10100916	1-09-01-006	11,8	  	PVl	V	  	  
227.	Borovský potok	10100524	1-09-01-024	18,4	  	PVl	  	  	  
228.	Břevnický potok	10100373	1-09-01-040	20,0	(po profil 50 m nad rybník Křivolaký)	PVl	  	  	  
229.	Šlapanka	10100122	1-09-01-044	41,4	  	PVl	V	  	  
230.	Zlatý potok	10100359	1-09-01-053	21,2	  	PVl	  	  	  
931.	Žabinec	10100491	1-09-01-074	17,6	  	PVl	  	  	  
232.	Rozkošský potok	10101793	1-09-01-078	5,7	(po soutok s potokem Křivolač)	PVl	  	  	  
233.	Úsobský potok	10100332	1-09-01-080	20,9	  	PVl	  	  	  
234.	Perlový potok	10100262	1-09-01-084	24,3	  	PVl	  	  	  
235.	Sázavka	10100149	1-09-01-102	33,1	  	PVl	  	  	  
236.	Žebrákovský potok	10101107	1-09-01-112	9,6	  	PVl	V	  	  
237.	Pstružný potok	10100353	1-09-01-114	154	(po hráz Závršského rybníka)	PVl	  	  	  
238.	Ostrovský potok	10100428	1-09-01-134	19,5	  	PVl	  	  	  
239.	Želivka	10100022	1-09-02-001	104,5	  	PVl	V	  	  
240.	Bělá	10100245	1-09-02-010	25,7	  	PVl	  	  	  
241.	Jankovský potok	10100288	1-09-02-022	24,2	  	PVl	  	  	  
242.	Trnava	10100058	1-09-02-036	58,3	  	PVl	  	  	  
243.	Kejtovský potok	10100318	1-09-02-053	23,0	  	  	  	  	  
244.	Martinický potok	10100126	1-09-02-074	40,5	  	PVl	  	  	  
245.	Blažejovický potok	10100633	1-09-02-090	13,6	  	PVl	  	  	  
246.	Všebořický potok	10104505	1-09-02-102	1,8	(po hráz dočišťovacího rybníka Všebořice)	PVl	  	  	  
247.	Sedlický potok	10100293	1-09-02-104	26,0	  	PVl	  	  	  
248.	Štěpánovský potok	10100379	1-09-03-002	19,1	  	PVl	  	  	  
249.	Blanice	10100045	1-09-03-022	68,9	  	PVl	  	  	  
250.	Chotýšanka	10100120	1-09-03-077	38,8	  	PVl	  	  	  
251.	Jevanský potok	10100313	1-09-03-106	21,9	  	PVl	  	  	  
252.	Mnichovka	10100676	1-09-03-124	13,6	  	PVl	  	  	  
253.	Benešovský potok	10100400	1-09-03-136	18,4	  	PVl	  	  	  
254.	Konopišťský potok	10100142	1-09-03-144	34,2	  	PVl	  	  	  
255.	Janovický potok	10100191	1-09-03-160	29,4	  	PVl	  	  	  
256.	Bojovský potok	10100348	1-09-04-008	15,0	(po přeliv Zámeckého rybníka v Mníšku p/Brdy)	PVl	  	  	  
257.	Mže	10100016	1-10-01-001	105,8	  	PVl	V,H	1,36	IV:32-33
258.	Sklářský potok	10101072	1-10-01-009	0,6	  	PVl	H	0,62	V:5/8-6
259.	Sedlišťský potok	10100328	1-10-01-019	20,8	  	PVl	  	  	  
260.	Hamerský potok	10100143	1-10-01-029	29,3	(od 0,000 - po st. hranici ř.km. 25,309 od st. hranice ř.km. 29,775 - po pramen)	PVl	  	  	  
261.	Kosový potok	10100082	1-10-01-053	46,4	  	PVl	  	  	  
262.	Úšovický potok	10100967	1-10-01-060	10,5	  	PVl	V	  	  
263.	Úhlavka	10100103	1-10-01-089	42,4	  	PVl	  	  	  
264.	Výrovský potok	10100306	1-10-01-110	21,8	  	PVl	  	  	  
265.	Úterský potok	10100131	1-10-01-135	37,6	  	PVl	  	  	  
266.	Nezdický potok	10100937	1-10-01-142	10,4	  	PVl	V	  	  
267.	Hadovka	10100320	1-10-01-152	21,5	  	PVl	  	  	  
268.	Vejprnický potok	10100254	1-10-01-187	23,2	  	PVl	  	  	  
269.	Radbuza	10100017	1-10-02-001	111,2	  	PVl	V	  	  
270.	Černý potok	10100197	1-10-02-022	28,3	  	PVl	  	  	  
271.	Zubřina	10100148	1-10-02-044	33,8	  	PVl	  	  	  
272.	Zahořanský potok	10100577	1-10-02-052	14,1	  	PVl	  	  	  
273.	Merklínka	10100099	1-10-02-085	39,3	  	PVl	  	  	  
274.	Luční potok	10100420	1-10-02-103	16,3	  	PV	  	  	  
275.	Úhlava	10100025	1-10-03-001	108,7	  	PVl	V	  	  
276.	Svinský potok	10103437	1-10-03-004	5,2	  	PVl	  	  	  
277.	Zelenský potok	10101206	1-10-03-006	8,8	  	PVl	  	  	  
278	Lomnička	10109854	1-10-03-013	1,4	  	PVl	H	1,44	IX:17-17/12
279	Chodská Úhlava	10100432	1-10-03-013	17,0	  	PVl	H	1,66	IX:15-15/14
0,15	IX:15/15-15/16
1,70	IX:16-17
280.	Flekovský potok	10102660	1-10-03-014	0,1	  	PVl	H	0,13	IX:12/11-12/12
281.	Jelenka	10100410	1-10-03-025	17,8	  	PVl	  	  	  
282.	Drnový potok	10100300	1-10-03-039	21,3	  	PVl	  	  	  
283.	Poleňka	10267529	1-10-03-049	18,0	  	PVl	  	  	  
284.	Točnický potok	10250618	1-10-03-059	17,6	  	PVl	  	  	  
285.	Berounka	10100011	1-10-04-002	138,6	  	PVl	V	  	  
286.	Úslava	10100028	1-10-05-001	97,3	  	PVl	  	  	  
287.	Myslívský potok	10100357	1-10-05-014	20,5	  	PVl	  	  	  
288.	Víska	10267324	1-10-05-023	19,0	  	PVl	  	  	  
289.	Bradava	10100322	1-10-05-046	22,3	  	PVl	V	  	  
290.	Kornatický potok	10267261	1-10-05-052	17,8	  	PVl	  	  	  
291.	Klabava	10100060	1-11-01-010	51,0	  	PVl	V	  	  
292.	Holoubkovský potok	10100257	1-11-01-023	23,5	  	PVl	  	  	  
293.	Třemošná	10100088	l-H-01-047	44,1	  	PVl	  	  	  
294.	Bělá	10100287	1-11-01-052	21,8	  	PVl	  	  	  
295.	Střela	10100021	1-11-02-001	103,8	  	PVl	V	  	  
296.	Ratibořský potok	10278385	1-11-02-018	10,7	(po hranici VÚ Hradiště)	PVl	  	  	  
297.	Velká Trasovka	10278507	1-11-02-024	13,6	(po hranice VÚ Hradiště)	PVl	  	  	  
298.	Manětínský potok	10100267	1-11-02-036	24,5	  	PVl	  	  	  
299.	Mladotický potok	10100462	1-11-02-056	17,5	  	PVl	  	  	  
300.	Kaznějovský potok	10101879	1-11-02-070	7,3	  	PVl	  	  	  
301.	Kralovický potok	10100294	1-11-02-078	21,7	  	PVl	  	  	  
302.	Javornice	10100158	1-11-02-101	32,0	  	PVl	  	  	  
303.	Zbirožský potok	10100164	1-11-02-123	31,4	  	PVl	  	  	  
304.	Rakovnický potok	10100069	1-11-03-001	48,8	  	PVl	  	  	  
305.	Lišanský potok	10239239	1-11-03-016	19,2	  	PVl	  	  	  
306.	Klíčava	10100264	1-11-03-045	22,3	  	PVl	V	  	  
307.	Habrový potok	10100602	1-11-03-057	13,3	  	PVl	  	  	  
308.	Litavka	10100052	1-11-04-001	54,5	  	PVl	V	  	  
309.	Pilský potok	10102053	1-11-04-002	6,5	  	PVl	V	  	  
310.	Obecnický potok	10101235	l-H-04-004	8,5	  	PVl	V	  	  
311.	Příbramský potok	10100845	1-11-04-008	11,3	  	PVl	  	  	  
312.	Ohrazenický potok	10101492	1-11-04-014	7,9	  	PVl	V	  	  
313.	Červený potok	10100166	1-11-04-026	20,9	(po hranici VÚ Brdy)	PVl	  	  	  
314.	Stroupínský potok	10100266	l-H-04-033	22,6	  	PVl	V	  	  
315.	Suchomastský potok	10100822	l-H-04-054	11,3	  	PVl	  	  	  
316.	Loděnice	10100041	1-11-05-001	65,7	  	PVl	  	  	  
317.	Radotínský potok	10100255	1-11-05-047	5,5	(po hranici HMP)	PVl	  	  	  
318.	Botič	10100145	1-12-01-014	15,0	(od hranice HMP po pramen)	PVl	  	  	 
319.	Rokytka	10100106	1-12-01-026	76	(od hranice HMP po pramen)	PVl	  	  	 
320.	Zákolanský potok	10100167	1-12-02-028	16,9	(po most ve Velkých Čičovicích)	PVl	  	  	 
321.	Knovízský potok	10100211	1-12-02-041	25,5	  	PVl	  	  	 
322.	Bakovský potok	10100080	1-12-02-049	44,6	  	PVl	  	  	 
323	Zlonický potok	10100198	1-12-02-056	26,9	  	PVl	  	  	 
324.	Červený potok	10100219	1-12-02-072	24,0	  	PVl	  	  	 
325.	Vranský potok	10100310	1-12-02-082	21,6	  	PVl	  	  	 
326.	Laterální kanál	10155063	1-12-02-098	10,4	  	PVl	  	  	 
327.	Pšovka	10100129	1-12-03-004	33,6	  	POh	  	  	 
328.	Liběchovka	10100232	1-12-03-020	24,4	  	POh	  	  	 
329.	Uštěcký potok	10100151	1-12-03-044	31,0	  	POh	  	  	 
330.	Ohře	10100004	1-13-01-006	253,6	  	POh	V	  	 
331.	Račí potok	10108171	1-13-01-001	1,3	  	POh	H	1,10	II:2/6-3
0,22	II:4/3-4/4
332.	Kopřivový potok	10123282	1-13-01-001	0,5	  	POh	H	0,51	II:4-4/3
333.	Mlýnský potok	10108527	1-13-01-001	1,0	  	POh	H	1,00	II:6-7
334.	Mezný potok	10107923	1-13-01-001	2,2	  	POh	H	0,28	II:15/5-15/8
1,96	II:16/1-17/10
335.	Libský potok	10101165	1-13-01-002	7,6	  	POh	  	  	 
336.	Reslava	10109728	1-13-01-007	2,3	  	POh	H	2,29	II:22-23
337.	Pomezní potok	10117600	1-13-01-007	0,3	  	POh	H	0,17 0,16	II:23/1-23/3 III:2/5-2/6
338.	Bučinský potok (Výhledský)	10104195	1-13-01-011	2,6	  	POh	H	2,57	III:4-4/12
339.	Slatinný potok	10100325	1-13-01-015	20,0	  	POh	H	0,14	II:8/6-8/8
340.	Hazlovský potok	10102356	1-13-01-018	0,1	  	POH	H	0,1	XXII:4/19-4/22
341.	Sázek	10100390	1-13-01-023	17,3	  	POh	H	3,20	XXI,XXII:22-2
0,50	XXII:3/12-3/20
342.	Velkorybnický potok	10112508	1-13-01-024	1,7	  	POh	H	1,70	XXI:21/5-22
343.	Plesná	10100186	1-13-01-035	24,8	  	POh	H	0,30	XXII:8-8/5
0,50	XXII:8/7-8/15
1,40	XXII:8/16-9
344.	Starý potok	10112054	1-13-01-036	0,6	  	POh	H	0,50	XXII:9-9/7
0,05	XXII:9/19-9/21
345.	Černý potok	10116690	1-13-01-037	0,7	  	POh	H	0,60	XXI:16/1-16/11
0,10	XXI:16/14-17
346.	Rašeliník	10116967	1-13-01-038	0,6	  	POh	H	0,60	XXI:12/5-12/11
347.	Pstruhový potok	10101207	1-13-01-039	4,1	  	POh	H	4,10	XXI:4-6/9
348.	Hraniční potok	10145051	1-13-01-039	0,2	  	POh	H	0,20	XXI:6/11-7
349.	Rokytník	10104360	1-13-01-043	0,1	  	POh	H	0,11	XXI:10/9-10/11
350.	Rákosina	10110301	1-13-01-043	1,5	  	POh	H	0,90	XXI:8/5-8/15
0,60	XXI:8/18-8/24
351.	Lubinka	10100721	1-13-01-046	12,7	  	POh	  	  	 
352.	Odrava	10156400	1-13-01-053	20,6	  	POh	H	0,67	III:17-17/6
353.	Mikulášský potok	10122189	1-13-01-053	0,5	  	POh	H	0,51	IV:14-15
354.	Mlýnský potok	10100249	1-13-01-054	0,9	  	POh	H	0,95	III:11-11/5
0,05	III:11/6-11/7
355.	Tříselný potok	10108760	1-13-01-056	2,9	  	POh	H	0,99	III:15/1-16
1,70	III:16-17
356.	Mohelenský potok	10102900	1-13-01-058	0,6	  	POh	H	0,25	III:22-22/3
0,32	III:22/13-23
357.	Bílý potok	10113799	1-13-01-058	1,4	  	POh	H	1,40	III:24/1-2
358.	Malý potok	10122150	1-13-01-058	0,7	  	POh	H	0,49	III:21/3-21/7
0,21	III:21/8-22
359.	Lipoltovský potok (Kynžvartský)	10100304	1-13-01-067	20,7	  	POh	  	  	  
360.	Libocký potok	10100179	1-13-01-074	30,3	  	POh	V	  	  
361.	Zadní Liboc	10100887	1-13-01-077	12,2	  	POh	  	  	  
362.	Libava (Velká Libava)	10100269	1-13-01-082	22,0	  	POh	V	  	  
363.	Malá Libava	10100649	1-13-01-083	13,3	  	POh	  	  	  
364.	Habartovský potok	10101009	1-13-01-086	6,8	(od soutoku s Ohří po soutok s Částkovským potokem)	POh	  	  	  
365.	Tisová	10101827	1-13-01-090	7,1	  	POh	  	  	  
366.	Svatava	10100091	1-13-01-094	30,3	  	POh	H	1,50	XIX:13-13/15
367.	Hraničná	10109466	1-13-01-095	2,1	  	POh	H	2,10	XIX:11/11-12/19
368.	Stříbrný potok	10100810	1-13-01-098	12,4	  	POh	V	  	  
369.	Rotava	10100561	1-13-01-106	15,7	  	POh	  	  	  
370.	Bystřina	10101899	1-13-01-107	7,7	  	POh	V	  	  
371.	Skříván	10100827	1-13-01-109	11,3	  	POh	  	  	  
372.	Hluboký potok	10103172	1-13-01-118	4,8	  	POh	  	  	  
373.	Lobezský potok	10100350	1-13-01-127	12,1	(od soutoku s Ohří po silniční propustek v Podstrání)	POh	  	  	  
374.	Stoka	10100695	1-13-01-135	11,8	(po přepad z Dlouhé stoky)	POh	  	  	  
375.	Dlouhá stoka	10100272	1-13-01-135	21,9	  	POh	  	  	  
376.	Chodovský potok	10100277	1-13-01-141	20,0	(po most v Mezihorské)	POh	  	  	  
377.	Tatrovický potok	10101098	1-13-01-144	9,4	  	POh	  	  	  
378.	Vlčí potok	10100840	1-13-01-148	11,6	  	POh	  	  	  
379.	Rolava	10100121	1-13-01-153	36,8	  	POh	V	  	  
380.	Černá voda (Slatinný potok)	10101033	1-13-01-156	9,2	  	POh	  	  	  
381.	Limnice	10102204	1-13-01-164	6,0	  	POh	  	  	  
382.	Teplá	10100040	1-13-02-001	64,4	  	POh	V	  	  
383.	Pramenský potok	10100472	1-13-02-006	16,1	  	POh	  	  	  
384.	Mnichovský potok	10100950	1-13-02-007	10,4	  	POh	  	  	  
385.	Otročínský potok (Debrný)	10100734	1-13-02-012	5,5	(pojezužel. zastávky Otročín)	POh	  	  	  
386.	Dolský potok	10101454	1-13-02-018	8,3	(po Dlouhou stoku)	POh	  	  	  
387.	Lomnický potok	10100207	1-13-02-022	26,7	  	POh	V	  	  
388.	Žalmanovský potok (Mlýnský)	10101616	1-13-02-025	4,7	(po hranici VÚ Hradiště)	POh	  	  	  
389.	Javorná	10101886	1-13-02-027	6,4	  	POh	  	  	  
390.	Dražovský potok	10101200	1-13-02-029	9,8	  	POh	  	  	  
391.	Vitický potok	10100430	1-13-02-035	17,3	  	POh	  	  	  
392.	Lužecký potok	10102638	1-13-02-036	5,6	  	POh	  	  	  
393.	Lomnice	10100983	1-13-02-051	0,5	0,00 - 0,50 (od ústí po hranici VÚ Hradiště v ř.km)	POh	  	  	  
394.	Bystřice	10100187	1-13-02-057	30,0	  	POh	V	  	  
395.	Eliášův potok	10101047	1-13-02-060	10,1	  	POh	V	  	  
396.	Jáchymovský potok	10100902	1-13-02-066	10,9	(od soutoku s Bystřicí po výtok z Městského rybníka)	POh	  	  	  
397.	Plavenský potok	10100991	1-13-02-077	9,1	  	POh	V	  	  
398.	Hučivý potok	10101693	1-13-02-089	7,4	  	POh	  	  	  
399.	Podmileský potok	10101204	1-13-02-099/3	3,2	(k přeložce Hradištského potoka)	  	  	  	  
400.	Hradišťský potok	10101749	1-13-02-099/2	3,2	(od soutoku s Podmileským potokem po most na úpravnu vody Hradiště)	POh	  	  	  
401.	Prunéřovský potok	10100227	1-13-02-109	25,1	  	POh	  	  	  
402.	Liboc	10100076	1-13-03-003/1	26,1	(od ústí po hranici VÚ Hradiště)	POh	  	  	  
403.	Leska	10100251	1-13-03-026	1,9	(od ústí po zaústění Doláneckého potoka)	POh	  	  	  
404.	Dolánecký potok	10100252	1-13-03-021	21,9	  	POh	  	  	  
405.	Hutná I	10100363	1-13-03-037	15,3	(od soutoku s Chomutovskou po most v obci Březno)	POh	  	  	  
406.	Blšanka	10100062	1-13-03-043	46,6	0,00 - 46,60 (od ústí po hranici VÚ Hradiště)	POh	  	  	  
407.	Sádecký potok	10101404	1-13-03-085	8,1	  	POh	  	  	  
408.	Chomutovka	10100072	1-13-03-106	48,6	  	POh	V	  	  
409.	Kamenička (Novodomský potok)	10101577	1-13-03-108	8,2	  	POh	V	  	  
410.	Křímovský potok	10101988	1-13-03-111	6,3	  	POh	V	  	  
411.	Hačka	10100513	1-13-03-115/1	10,4	(od soutoku s Chomutovkou po křížení s Přivaděčem Ohře-Bílina)	POh	  	  	  
412.	Hutná II	10100644	1-13-03-115/2	10,8	(od přivaděče Ohře -Bílina po pramen)	POh	  	  	  
413.	Čepel	10100416	1-13-04-065/1	6,4	(po silniční most v Podluskách)	POh	  	  	  
414.	Bílina	10100034	1-14-01-001	82,8	  	POh	V	  	  
415.	Malá voda	10102286	1-14-01-002	5,3	  	POh	  	  	  
416.	Přivaděč Ohře - Bílina	10100233	1-14-01-003/2	33,8	(soustava přivaděčů PPV, PKP II, PKP III, PKP IV)	POh	  	  	  
417.	Lužec (Nivský potok)	10100709	1-14-01-006	10,8	(od přivaděče Ohře -Bílina po pramen)	POh	V	  	  
418.	Kundratický potok	10102262	1-14-01-008/2	6,3	  	POh	V	  	  
419.	Vesnický potok (Mořicův)	10102691	1-14-01-009	5,2	  	POh	  	  	  
420.	Hutní potok I	10101867	1-14-01-011	6,5	(od soutoku s Bílinou po pramen)	POh	  	  	  
421.	Hutní potok II	10103280	1-14-01-013	1,0	(od soutoku s Bílinou po výtok PVN)	POh	  	  	  
422.	Loupnice	10100636	1-14-01-016	13,4	  	POh	V	  	  
423.	Jiřetínský potok	10101750	1-14-01-017/1	6,9	  	POh	  	  	  
424.	Bílý potok	10100479	1-14-01-020	15,9	  	POh	V	  	  
425.	Srpina	10100202	1-14-01-026	25,9	  	POh	  	  	  
426.	Počeradský potok	10101159	1-14-01-035	10,3	  	POh	  	  	  
427.	Bouřlivec	10100355	1-14-01-056	18,5	  	POh	  	  	  
428.	Loučenský potok	10100562	1-14-01-061/1	14,8	  	POh	  	  	  
429.	Radčický potok II	10101232	1-14-01-061/2	7,0	(od soutoku s Loučenským potokem po ŠP Koldům)	POh	  	  	  
430.	Bystřice (Teplický potok)	10100315	1-14-01-073	19,9	  	POh	  	  	  
431.	Ždírnický potok	10100528	1-14-01-095	9,3	(od soutoku s Bílinou po soutok s Telnickým potokem)	POh	  	  	  
432.	Zalužanský potok	10100941	1-14-01-097/2	9,0	(včetně přeložky od soutoku se Ždírnickým potokem po propustek silnice 1/27)	POh	  	  	  
433.	Modlanský potok,	10100703	1-14-01-097/3	7,6	(včetně přeložky od soutoku se Zalužanským potokem po propustek silnice 1/27)	POh	  	  	  
434.	Klíšský potok	10100564	1-14-01-103	14,2	  	POh	  	  	  
435.	Jílovský potok	10100327	1-14-02-026/1	20,2	  	POh	  	  	  
436.	Ploučnice	10100027	1-14-03-001	101,2	  	POh	  	  	  
437.	Ještědský potok	10100384	1-14-03-005	18,9	  	POh	  	  	  
438.	Panenský potok	10100181	1-14-03-015	30,4	  	POh	  	  	  
439.	Svitavka	10100119	1-14-03-038	36,6	  	POh	  	  	  
440.	Hamerský potok	10101226	1-14-03-042	9,5	  	POh	V	  	  
441.	Šporka	10100280	1-14-03-055	23,0	  	POh	  	  	  
442.	Robečský potok	10100195	1-14-03-067	15,8	(po Máchovo jezero)	POh	  	  	  
443.	Bobří potok	10100185	1-14-03-070	28,0	  	POh	  	  	  
444.	Bystrá	10100369	1-14-03-097	18,9	  	POh	  	  	  
445.	Klopotský potok	10104876	1-14-04-008	3,3	  	POh	H	  	  
446.	Kamenice	10100111	1-14-05-001	38,0	  	POh	  	  	  
447.	Šenovský potok	10105377	1-14-05-005	4,2	  	POh	  	  	  
448.	Chřibská Kamenice	10100268	1-14-05-014	23,4	  	POh	V	  	  
449.	Křinice	10100311	1-15-01-001	8,9	  	POh	H	8,90	VI,VII:23-3
450.	Bílý potok	10104297	1-15-01-006	2,9	(od ř. km 0,00 do ř. km 2,9)	POh	H	2,90	VI:20-23
451.	Strouha	10104510	1-15-01-008	0,7	  	POh	H	0,70	VI:18/2-18/25
452.	Stinný potok	10156421	1-15-01-019	0,2	  	POh	H	0,20	VI:16/6-16/15
453.	Tomášovský potok	10117828	1-15-01-019	0,7	  	POh	H	0,70	VI:10/3-11
454.	Vilémovský potok (Poustevenský)	10100689	1-15-01-020	13,0	  	POh	H	2,70	V,VI:18-24/3
455.	Velkošenovský potok	10103812	1-15-01-021	4,2	  	POh	  	  	  
456.	Liščí potok	10101557	1-15-01-023	7,8	  	POh	  	  	  
457.	Mikulášovický potok	10101858	1-15-01-025	7,2	  	POh	  	  	  
458.	Tanečnice	10156422	1-15-01-026/1	0,4	  	POh	H	0,40	VI:4/24-5/9
459.	Luční potok	10100895	1-15-01-027	10,4	(od ústí po státní hranici)	POh	H	0,30	V:5/2-5/18
460.	Severní potok	10108348	1-15-01-028	0,8	  	POh	H	0,80	V:2-2/37
461.	Spréva	10100441	1-15-01-035	3,7	  	POh	H	1,90 0,90	III:10-12 IV:3/19-3/32
462.	Jiříkovský potok	10101417	1-15-01-038	6,8	  	POh	H	0,10	III:18/19-18/22
463.	Rožanský potok	10101135	1-15-01-046	9,5	  	POh	H	0,10	IV:12/15-12/18
464.	Dřevíč	10112527	1-15-01-050	0,2	  	POh	H	0,20	IV:16-16/5
465.	Sporný potok	10104943	1-15-02-012	0,3	(od ř. km 0,00 do ř. km 0,3)	POh	H	0,30	VIII:12/9-13
466.	Rychnovský potok	10115231	1-15-02-013	1,4	  	POh	H	1,40	VIII:13-14/24
467.	Studniční potok	10138243	1-15-02-015	0,5	  	POh	H	0,50	VIII:11/4-11/23
468.	Rybný potok (Gottleuba)	10101741	1-15-02-020	6,9	  	POh	H	1,40	IX:9-10
469.	Malý Větrovský potok	10120026	1-15-02-020	0,2	(LB přítok Větrovského potoka)	POh	H	0,20	IX:14-14/6
470.	Hraniční potok	10103716	1-15-02-021	3,3	  	POh	H	3,30	IX:10-13
471.	Olšový potok	10101619	1-15-02-024	2,1	  	POh	H	2,10	VIII:24-26
472.	Petrovický potok	10101752	1-15-02-026	0,4	  	POh	H	0,40	VIII:26-26/8
473.	Pastvinný potok	10136467	1-15-02-026	0,7	(LB přítok Petrovického potoka)	POh	H	0,50 0,20	VIII:26/8-26/18 IX:2/1-2/9
474.	Slatina	10102452	1-15-02-027/1	0,4	  	POh	H	0,40	IX:6-6/15
475.	Hraniční potok	10108459	1-15-02-027/2	0,9	  	POh	H	0,90	IX:6/15-6/55
476.	Mohelnice	10102773	1-15-02-029	5,1	  	POh	H	5,10	X:3-8/11
477.	Černý potok	10110375	1-15-02-030	2,4	  	POh	H	2,40	IX:15-17
478.	Ašergraben	10154003	1-15-02-032	0,5	  	POh	H	0,50	X:11/26-12
479.	Divoká Bystřice	10102983	1-15-02-033	1,0	  	POh	H	1,00	X:18-19
480.	Hraniční potok	10117494	1-15-02-033	1,8	  	POh	H	1,80	X:19-20/25
481.	Rašelinový potok	10111036	1-15-02-034	2,0	  	POh	H	2,00	X:17-18
482.	Moldavský potok	10102860	1-15-03-001	0,8	  	POh	H	0,80	XI:7-8
483.	Jelení potok	10103530	1-15-03-001	5,5	  	POh	H	4,50 1,00	XI:2/4-6/8 XI:6/11-7
484.	Pastvina	10153225	1-15-03-003	0,2	  	POh	H	0,20	XI:8-8/6
485.	Polava	10100431	1-15-03-004	18,4	  	POh	H	18,40	XV,XVI:13-13
486.	Přísečnice	10100539	1-15-03-011	15,1	  	POh	V,H	1,60	XV:3-4
487.	Kamenička	10106498	1-15-03-017	2,8	  	POh	H	2,80	XV:2-3
488.	Černá voda (Černý potok)	10100495	1-15-03-019	16,7	  	POh	V	  	  
489.	Flájský potok	10100444	1-15-03-023	19,2	  	POh	V,H	1,50 2,00	XII:1-2 XIII:7-8
490.	Bystrý potok	10103009	1-15-03-030	5,1	  	POh	  	1,80	XI:11/5-12/22
3,30	XI:12/26-15/28
491.	Pstružný potok	10103074	1-15-03-032	3,4	  	POh	H	3,40	XII:2-4
492.	Pestrý potok	10140429	1-15-03-032	0,5	  	POh	H	0,50	XII:4-4/10
493.	Svídnice	10100403	1-15-03-034	18,7	(od ř. km 0,00 do ř. km 18,7)	POh	H	18,70	XII,XIII:10-7
494.	Stříbrný potok	10156435	1-15-03-034	0,2	  	POh	H	0,20	XII:8/14-8/19
495.	Ztracený potok	10156441	1-15-03-034	0,3	  	POh	H	0,30	XII:8/14-8/19
496.	Načetínský potok	10100372	1-15-03-042	15,3	(od ř. km 0,00 po ř. km 15,3)	POh	H	15,30	XIII,XIV:8/2-4
497.	Mlýnský potok	10155985	1-15-03-052	0,4	(PB přítok Lesního potoka)	POh	H	0,40	XIV:6/11-7
498.	Telčský potok (Rudolický)	10101016	1-15-03-046	9,8	  	POh	  	  	  
499.	Černá	10100466	1-15-03-048	15,2	  	POh	H	15,70	XIV,XV:8-1/1
500.	Lesní potok	10118422	1-15-03-052	0,9	  	POh	H	0,90	XIV:7-8
501.	Černá	10100404	1-15-04-004	17,6	  	POh	V	  	  
502.	Blatenský potok	10101818	1-15-04-010	0,7	  	POh	H	0,70	XVIII:2/1-3
503.	Široký potok	10110524	1-15-04-011	0,3	  	POh	H	0,30	XVIII:3-3/3
504.	Smolný potok	10106746	1-15-04-011	3,0	  	POh	H	3,00	XVIII:3/3-3/40
505.	Polavský potok	10101281	1-15-04-015	0,7	  	POh	H	0,70	XVII:10-10/10
506.	Zlatý potok	10101954	1-15-04-016	0,01	  	POh	H	0,01	XVII:10-10/1
507.	Komáří potok	10104539	1-15-04-017	3,5	  	POh	H	3,10	XVII:10/10-15
0,40	XVII:15/5-15/9
508.	Štítarský potok	10113919	1-15-05-001	1,0	  	POh	H	1,04	I:13/1-13/8
509.	Pekelský potok	10113849	1-15-05-003	1,8	  	POh	H	1,82	I:7/2-8
510.	Újezdský potok	10106544	1-15-05-004	1,6	  	POh	H	1,62	I:9-10
511.	Rokytnice	10100814	1-15-05-005	12,2	  	POh	V,H	0,49	I:1/1-1/4
0,91	I:2-2/3
1,59	I:2/5-3
512.	Lužní potok	10101405	1-15-05-006	5,2	  	POh	H	5,19	I:3-5
513.	Bystřina	10103507	1-15-05-009	5,8	  	POh	H	0,60	XXIII:12/2-12/7
4,00	XXIII:12/8-13/9
1,20	XXIII:13/10-15
514.	Brodivý potok	10111147	1-15-05-009	0,4	  	POh	H	0,40	XXIII:15/3-15/8
515.	Lesní potok	10156425	1-15-05-011	0,3	  	POh	H	0,30	XXIII:17/2-17/4
516.	Bílý Halštrov	10100777	1-15-05-012	11,4	  	POh	  	  	  
517.	Doubravský potok	10103317	1-15-05-014	0,8	  	POh	H	0,80	XXII:13/37-15/5
518.	Kuželka	10154906	1-15-05-019	0,2	  	POh	H	0,20	XX:6/5-6/9
519.	Hranický potok	10105094	1-15-05-020	0,3	  	POh	H	0,30	XXIII:8/10-8/15
520.	Zelený potok	10115010	1-15-05-020	1,0	  	POh	H	0,80	XXIII:7/4-7/14
0,20	XXIII:7/16-7/18
521.	Lužní potok	10150508	1-15-05-021	0,01	  	POh	H	0,01	XXIII:10/12-10/13
522.	Odra	10100012	2-01-01-028	101,4	(po soutok s Budišovkou na hranici VÚ Libavá)	POd	H	4,23	II:II/1-4/1
3,38	II:II/5-II/9
523.	Budišovka	10100377	2-01-01-025	19,3	  	POd	  	  	  
524.	Luha	10100201	2-01-01-063	3,9	(po Rybník)	POd	  	  	  
525.	Jičínka	10100213	2-01-01-075	10,4	(po Zrzávku)	POd	  	  	  
526.	Husí potok	10100199	2-01-01-081	27,3	  	POd	  	  	  
527.	Sedlnice	10100303	2-01-01-113	23,7	  	POd	  	  	  
528.	Bílovka	10100243	2-01-01-115	23,7	  	POd	  	  	  
529.	Sezina	10100392	2-01-01-118	20,2	  	POd	  	  	  
530.	Lubina	10100109	2-01-01-131	28,7	(po Lomnou)	POd	  	  	  
531.	Ondřejnice	10100180	2-01-01-147	19,1	(po silniční most ve Sklenově)	POd	  	  	  
532.	Porubka	10100370	2-01-01-159	6,9	(po koupaliště Porubá)	POd	  	  	  
533.	Střední Opava	10100658	2-02-01-010	0,9	(po Bílou Opavu)	POd	  	  	  
534.	Opava	10100014	2-02-01-011	109,4	(po soutok Střední a Černé Opavy)	POd	H	5,44	II:II/71-11/76
16,36	II:80/7-90/1
535.	Opavice	10100118	2-02-01-038	26,7	(po silniční most ve Spáleném)	POd	H	2,53	II:II/95-96/7
7,08	II:97/3-II/102
536.	Čižina	10100258	2-02-01-071	14,5	(po Tetřevský potok)	POd	  	  	  
537.	Radynka	10131846	2-02-01-084	0,2	(LB přítok Opavy k.ú. Palhanec)	POd	H	0,21	II:II/71-70/7
538.	Moravice	10100015	2-02-02-007	91,2	(po Bělokamenný potok)	POd	V	  	  
539.	Podolský potok	10100299	2-02-02-018	6,2	(po silniční most v Rýmařově)	POd	  	  	  
540.	Černý potok	10100220	2-02-02-036	20,2	  	POd	  	  	  
541.	Lobník	10100436	2-02-02-060	16,1	  	POd	  	  	  
542.	Hvozdnice	10100125	2-02-02-078	36,2	  	POd	  	  	  
543.	Bílá Ostravice	10101039	2-03-01-001	9,9	  	POd	  	  	  
544.	Černá Ostravice	10101081	2-03-01-006	9,6	  	POd	  	  	  
545.	Ostravice	10100051	2-03-01-007	54,2	(po soutok Černé a Bílé Ostravice)	POd	V	  	  
546.	Řečice	10101202	2-03-01-012	6,7	  	POd	  	  	  
547.	Morávka	10100159	2-03-01-034	29,2	  	POd	V	  	  
548	Skalka	10101428	2-03-01-037	7,8	  	POd	  	  	  
549.	Slavíč	10101544	2-03-01-041	6,9	  	POd	  	  	  
550.	Mohelnice	10100701	2-03-01-047	13,1	  	POd	  	  	  
551.	Olešná	10100297	2-03-01-058	21,3	  	POd	  	  	  
552.	Lučina	10100124	2-03-01-062	37,7	  	POd	  	  	  
553.	Orlovská Stružka	10100698	2-03-02-006	14,1	(po hráz odkaliště nádrže dolu Lazy)	POd	  	  	  
554.	Pasecký potok	10105082	2-03-02-010	1,7	(k.ú. Silheřovice)	POd	H	1,74	II:9/3-II/11
555.	Olše	10100039	2-03-03-001	72,6	  	POd	H	5,87	I:II/1-I/173
4,15	I:I/167-I/161
14,62	I:I/108-I/81
0,37	I:I/16-I/15
556.	Oleška	10156431	2-03-03-001	2,0	  	POd	H	2,01	I:I/15-I/12
557.	Bystrý potok	10104426	2-03-03-002	3,8	  	POd	H	0,48	I:21/1-I/22
558.	Lomná	10100402	2-03-03-008	17,5	  	POd	  	  	  
559.	Líštnice	10101643	2-03-03-030	0,5	4,40 - 4,90	POd	H	0,50	I:I/59-I/58
560.	Tyra	10100668	2-03-03-032	13,1	  	POd	V	  	  
561.	Ropičanka	10100429	2-03-03-040	8,1	(pojez Smilovice)	POd	  	  	  
562.	Stonávka	10100140	2-03-03-052	33,2	  	POd	  	  	  
563.	Petrůvka	10100347	2-03-03-068	14,3	  	POd	H	8,29	I:I/161-I/153
564.	Pština	10102304	2-04-01-003	2,0	  	POd	H	0,86	II:II/43-II/44
0,24	II:52/3-52/2
0,91	II:II/52-51/15
565.	Rudník	10105308	2-04-01-004	1,2	  	POd	H	0,28	II:II/42-42/3
0,91	II:52/18-52/10
566.	Oldřišovský potok	10100296	2-04-01-011	3,8	(dolní úsek po státní hranici)	POd	H	0,15	II:37/4-37/7
0,55	II:II/36-36/4
567.	Celní potok	10118947	2-04-01-011	0,3	(LB přítok Oldřišovského potoka)	POd	H	0,27	II:37/7-37/9
568.	Strahovický potok	10101927	2-04-01-012	1,2	(PB přítok Oldřišovského potoka)	POd	H	1,16	II:II/35-II/36
569.	Hůrka	10125186	2-04-01-016	0,5	(k.ú. Píšť)	POd	H	0,52	II:26/3-26/6
570.	Píšťský potok	10101251	2-04-01-017	1,1	  	POd	H	0,72	II:II/24-II/23
0,42	II:22/5-II/22
571.	Ochoz	10136949	2-04-01-017	0,2	(PB přítok Píšťského p.)	POd	H	0,23	II:II/22-21/12
572.	Bažantí potok	10136949	2-04-01-017	0,7	(PB přítok Píšťského p.)	POd	H	0,71	II:II/23-22/7
573.	Osoblaha	10100113	2-04-02-005	19,0	(po Mušlov)	POd	  	  	  
574.	Hrozová	10100388	2-04-02-014	13,6	9,78 - 23,40	POd	H	12,6	II:III/10-II/104
575.	Biskupický potok	10108615	2-04-02-014	0,6	(PB přítok Hrozové )	POd	H	0,58	II:11/104-103/17
576.	Pomezní potok	10109933	2-04-02-017	0,7	1,08 - 1,77	POd	  	0,70	II:119/9-119/4
577.	Zlatý potok	10100116	2-04-02-022	2,8	(po Černý potok)	POd	  	  	  
578.	Hvozd	10106670	2-04-02-023	0,1	(k.ú. Janov u Krnova)	POd	H	0,10	II:II/143-143/3
579.	Hraniční potok	10101213	2-04-02-023	3,5	(po Lesní potok)	POd	H	3,45	II:134/18-136/9
580.	Lesní potok	10144662	2-04-02-023	0,3	(LB přítok Hraničního potoka)	POd	H	0,32	II:136/9-136/14
581.	Bartultovický potok	10106863	2-04-02-023	2,6	(LB přítok Hraničního potoka)	POd	H	2,55	II:134/15-133/25
582.	Prudník	10156433	2-04-02-024	4,6	  	POd	  	  	  
583.	Sádecký potok	10101386	2-04-02-025	1,6	0,92 - 1,00; 2,90 - 4,42	POd	H	0,08	II:128/4-128/5
1,52	II:129/13-130/12
584.	Lužní potok	10156427	2-04-02-025	0,1	(LB přítok Sádeckého potoka)	POd	H	0,06	II:130/12-130/14
585.	Zelený potok	10101397	2-04-02-028	0,1	  	POd	H	0,05	II:124/1-124/2
586.	Stěnava	10100289	2-04-03-002	20,2	  	PLa	  	  	  
587.	Lipový potok	10105625	2-04-03-001	2,0	(potok nad Vernéřovicemi)	PLa	H	2,02	III:III/227-228/14
588.	Starostínský potok	10104976	2-04-03-002	1,0	  	PLa	H	0,56	III:III/223-223/7
589.	Božanovský potok	10101255	2-04-03-023	90	  	PLa	H	2,29	III:III/188-188/20
590.	Vojtovický potok	10100371	2-04-04-026	0,4	  	POd	H	0,38	II:185/12-185/17
591.	Vidnávka	10100206	2-04-04-035	25,5	  	POd	  	  	  
592.	Černý potok	10100560	2-04-04-056	3,0	(po Červený potok)	POd	  	  	  
593.	Bělá	10100137	2-04-04-067	26,1	(po Červenohorský potok)	POd	H	0,14	II:160/2-160/3
594.	Stařič	10100531	2-04-04-086	8,5	(po Ramzovský potok)	POd	  	  	  
595.	Olešnice	10100556	2-04-04-092	3,5	2,47 - 5,95	POd	H	3,48	II:155/3-II/158
596.	Kolnovický potok	10108340	2-04-04-096	0,1	(k.ú. Kolnovice)	POd	H	0,1	II:164/6-164/7
597.	Černý potok	10101855	2-04-05-003	6,5	  	PLa	H	2,54	IV:4/1- 5/10
598.	Královecký potok	10138689	2-04-05-005	0,7	  	PLa	H	0,55	III:III/265-265/8
599.	Jindřichovický potok	10100778	2-04-06-004	11,8	  	PLa	H	2,83	IV:77/6-79/13
600.	Lužický potok	10110886	2-04-06-001	1,9	  	PLa	H	1,89	IV:IV/66-67/12
601.	Srbský potok	10105475	2-04-06-004	3,5	  	PLa	H	2,11	IV:IV/81-82/11
602.	Lužická Nisa	10100061	2-04-07-001	52,7	  	PLa	H	1,34	I:I/1-3
603.	Novoveský potok	10104612	2-04-07-002	3,7	  	PLa	  	  	  
604.	Mšenský potok	10103758	2-04-07-004	4,3	  	PLa	  	  	  
605.	Bílá Nisa (Rýnovická)	10100912	2-04-07-006	11 ?	  	PLa	  	  	  
606.	Doubský potok	10101422	2-04-07-010	8,3	  	PLa	  	  	  
607.	Slunný potok	10103207	2-04-07-012	4,5	  	PLa	  	  	  
608.	Spojovací potok	10110285	2-04-07-015	1,9	  	PLa	  	  	  
609.	Harcovský potok	10101364	2-04-07-014	8,3	  	PLa	  	  	  
610.	Janovodolský potok	10103087	2-04-07-015	6,8	  	PLa	  	  	  
611.	Černá Nisa	10100540	2-04-07-016	14,6	  	PLa	  	  	  
612.	Ostašovský potok	10102217	2-04-07-020	6,2	  	PLa	  	  	  
613.	Jeřice	10100341	2-04-07-024	16,4	0,00 - 16,40 (po okraj lesa nad osadou Na Pilách)	PLa	  	  	  
614.	Fojtka	10102196	2-04-07-027	5,4	  	PLa	  	  	  
615.	Albrechtický potok	10103543	2-04-07-029	3,5	  	PLa	  	  	  
616.	Václavický potok	10101387	2-04-07-036	10,2	  	PLa	  	  	  
617.	Bílý potok	10105358	2-04-07-037	2,0	  	PLa	H	2,00	I:5-6/15
618.	Oldřichovský potok (Lubota)	10103785	2-04-07-038	4,2	  	PLa	H	3,48	IV:IV/143-ČR,PR,SRN
619.	Mandava	10100261	2-04-08-001	10,5	(po žel. propustek)	POh	H	0,04	II:28/40-28/42
620.	Hornojindřichovský potok	10114253	2-04-08-003	0,04	(PB přítok Mandavy)	POh	H	0,04	II:28/38-28/40
621.	Rumburský potok	10127480	2-04-08-003	1,2	  	POh	H	1,24	II,III:28/45-3
622.	Zlatý potok	10104924	2-04-08-005	1,3	  	POh	H	0,20	II:23/5-23/12
1,10	II:24/4-25
623.	Lužnička	10100944	2-04-08-006	7,8	(po Rybništský rybník)	POh	  	  	  
624.	Oleška	10100765	2-04-09-002	10,5	  	PLa	H	0,11	V:129/1-129/4
625.	Smědá	10100084	2-04-10-001	46,5	  	PLa	V,H	3,02	IV:105/8-106/3
626.	Lomnice	10100465	2-04-10-016	16,4	  	PLa	  	  	  
627.	Řasnice	10100456	2-04-10-020	18,1	  	PLa	V	  	  
628.	Višňovský potok	10103430	2-04-10-022	1,6	  	PLa	H	0,91	IV:IV/118-IV/119
629.	Černouský potok	10117832	2-04-10-029	1,4	  	PLa	H	0,17	IV:IV/105-105/3
630.	Saňský potok	10102986	2-04-10-029	5,0	  	PLa	H	2,42	IV:IV/115-IV/116
631.	Boreček (Andělský potok)	10103869	2-04-10-030	4,1	  	PLa	H	0,72	IV:IV/107-107/12
632.	Javornický potok	10119602	2-04-10-030	1,6	  	PLa	H	1,11	IV:107/12-108/18
633.	Davídkův potok	10156409	2-04-10-030	0,4	  	PLa	H	0,36	IV:106/3-106/11
634.	Kočičí potok	10100627	2-04-10-031	16,0	  	PLa	H	2,70	IV:93/14-94/19
6,23	IV:94/22-98/7
0,95	IV:98/11-IV/99
0,56	IV:99/14-99/25
1,57	IV:99/28-IV/101
0,34	IV:101/5-101/1
635.	Habartický potok	10156412	2-04-10-032	0,1	  	PLa	H	0,06	IV:102/22-102/24
636.	Červená voda (Oldřišský potok)	10104473	2-04-10-034	2,7	  	PLa	H	0,11	IV:91/8-91/11
637.	Železný potok	10101487	4-01-02-018	0,1	  	PVl	H	0,08	VI:20/8-20/10
638.	Nivní potok	10101075	4-01-02-022	0,6	  	PVl	H	0,59	VI:11-12
639.	Hraniční potok	10100394	4-01-02-025	P,1	  	PVl	H	6,85 5,38	V,VI:28-2/3 VI:2/8-6
640.	Celní potok	10100997	4-01-02-029	0,1	  	PVl	H	0,13	V:19/12-19/16
641.	Potůček	10156432	4-01-02-031	0,7	  	PVl	H	0,69	V:19/16-21/9
642.	Havraní potok	10106560	4-01-02-034	2,0	  	PVl	H	0,61	V:15-15/9
1,40	V:15/9-17
643.	Kamenný potok	10105988	4-01-03-011	2,2	  	PVl	H	2,21	VII:17/3-18
644.	Černice	10156416	4-01-03-013	73	  	PVl	H	3,09	VII:8-10/6
4,24	VII:10/6-14
645.	Šedý potok	10110502	4-01-03-014	1,9	  	PVl	H	1,91	VII:14-15
646.	Řezná	10101613	4-02-01-001	7,7	(od státní hranice ř.km. 2,103 - po pramen)	PVl	  	  	 
647.	Grádelský potok	10104869	4-02-01-001	3,0	(do Řezné)	PVl	V	  	 
648.	Kouba	10100835	4-02-02-005	11,8	(od státní hranice ř.km. 2,644 - po pramen)	PVl	H	2,78	IX:3-4
649.	Černý potok	10105744	4-02-02-005	0,8	  	PVl	H	0,56	IX:4/2-4/5
650.	Medvědí potok	10103548	4-02-02-021	2,8	  	PVl	H	2,79	VIII:22-23
651.	Teplá Bystřice	10100813	4-02-02-023	0,7	  	PVl	H	0,68	VIII:17/10-18
652.	Čertova voda	10103820	4-03-01-001	4,7	  	PVl	H	4,72	XI:8/5-13
653.	Červený potok	10104555	4-03-01-001	3,1	  	PVl	H	3,06	XI:13-14
654.	Hraniční potok	10117264	4-04-01-001	0,6	  	PVl	H	0,62	II:II-II/I
655.	Jasánecký potok	10128442	4-04-01-004	0,9	  	PVl	H	0,49	II:8/4-9/02 
                                                                                        0,39	II:9/1-10
656.	Osvaldský potok	10140074	4-04-01-005	0,5	  	PVl	H	0,26	II:13-13/3 
                                                                                        0,21	II:13/4-13/5
657.	Světelský potok	10116549	4-04-01-006	0,2	  	PVl	H	0,19	II:14/07-14/010
658.	Pasečenský potok 10122847	4-04-01-008	0,4	  	PVl	H	0,31	II:26-26/2
                                                                                        0,10	II:26/05-27
659.	Rožnovský potok	10115567	4-04-01-011	0,8	  	PVl	H	0,81	II:22/1-23/3
660.	Mlýnský potok	10102445	4-04-02-001	4,2	  	PVl	H	4,17	II:34/1-38
661.	Dílčí potok	10156417	4-04-02-001	2,1	  	PVl	H	0,30	II:31-31/01
                                                                                        1,75	II:31/4-34/1
662.	Lhotecký potok (Divoká)	10156426 4-04-02-006	4,5	  	PVl	H	2,86	II:40-42/03
                                                                                        1,49	II:43/2-45/01
                                                                                        0,14	II:45/02-45/03
663.	Morava	        10100003	4-10-01-001	271,7	  	PMo	H	38,5	IX:IX/1c-XI/6/3
664.	Krupá	        10100349	4-10-01-012	19,1	  	PMo	  	  	 
665.	Branná	        10100234	4-10-01-028	24,2	  	PMo	  	  	 
666.	Desná	        10100090	4-10-01-059	43,5	  	PMo	  	  	 
667.	Hučivá Desná	10101461	4-10-01-064	2,2 (po soutok s Poniklým potokem) PMo	V	  	 
668.	Merta	        10100445	4-10-01-070	16,4	  	PMo	  	  	  
669.	Moravská Sázava	10100059	4-10-02-001	55,0	  	PMo	  	  	  
670.	Březná	        10100154	4-10-02-035	31,6	  	PMo	  	  	  
671.	Nemilka	        10100746	4-10-02-047	12,2	  	PMo	  	  	  
672.	Mírovka	        10100291	4-10-02-054	21,8	  	PMo	V	  	  
673.	Třebůvka	10100070	4-10-02-070	39,1 (po silniční most v Boršově) PMo	  	  	  
674.	Kunčinský potok	10101115	4-10-02-072	2,0  (po soutok s Bílým potokem)  PMo	V	  	  
675.	Jevíčka	        10100239	4-10-02-083	23,7	  	PMo	  	  	  
676.	Malá voda (Mlýnský potok)10100443 4-10-03-008	18,7	  	PMo	  	  	  
677.	Benkovský potok (Písečná)10197340 4-10-03-018	9,5  (po soutok s Třetí vodou)	PMo	  	  	  
678.	Cholinka	10100319	4-10-03-020	1,8  (po shybku km 1,76)	PMo	  	  	  
679.	Oskava	        10100064	4-10-03-054	24,9 (po soutok s Oslavou)	PMo	  	  	  
680.	Oslava (do Oskavy) 10100314	4-10-03-051	8,9  (po soutok s Huntavou)	PMo	V	  	  
681.	Sitka (Huzovka)	10100114	4-10-03-071	35,1	  	PMo	  	  	  
682.	Trusovický potok (Trusovka) 10100157 4-10-03-086 30,1	  	PMo	  	  	  
683.	Bystřice	10100053	4-10-03-092	53,7(do Moravy)	PMo	V	  	  
684.	Střední Morava (Mlýnský potok)10100426	4-10-03-114 17,9	PMo	  	  	  
685.	Moravka	        10100424	4-10-03-130	7,3 0,00 - 7,30 (rameno Moravy)	PMo	  	  	  
686.	Olešnice (Kokorka) 10100183	4-10-03-129	6,6 (po stupeň nad obcí Kokory) PMo	  	  	  
687.	Vsetínská Bečva	10100047	4-11-01-001	58,8	  	PMo	V	  	  
688.	Lemešná (Podťatý potok)	10219487 4-11-01-006	0,4 2,56 - 3,00	PMo	H	0,44	III:8/7-8/20
689.	Stanovnice (Velká Stanovnice) 10101157	4-11-01-018 9,4	  	PMo	V	  	  
690.	Senice	        10100152	4-11-01-042	32,7	  	PMo	  	  	  
691.	Bystřička	10100281	4-11-01-082	21,0 (do Vsetínské Bečvy) PMo	V
692.	Rožnovská Bečva	10100102	4-11-01-094	37,6	        PMo	V	  	  
693.	Bečva	        10100043	4-11-02-001	61,2	  	PMo	  	  	  
694.	Juhyně	        10100134	4-11-02-008	32,8	  	PMo	  	  	  
695.	Velička	        10100391	4-11-02-037	15,8 (po hranici VÚ Libavá v km 15,80 do Bečvy)	PMo	V	  	  
696.	Jezernice	10100640	4-11-02-051	5,2  (po hranici VÚ Libavá)	        PMo	  	  	  
697.	Strhanec	10100448	4-11-02-069/1	12,8 (od jezu Osek po ústí do Bečvy v km 12,75 u Kryškova mlýna)	PMo	V	  	  
698.	Blata	        10100075	4-12-01-020/2	21,4 (po jez Olšany v km 21,35)	        PMo	  	  	  
699.	Romže	        10219476	4-12-01-038	6,1  (po silniční most v km 6,10)	PMo	  	  	  
700.	Hloučela	10100133	4-12-01-049	17,3 (po hranici VÚ Březina v km 17,30)	PMo	  	  	  
701.	Český potok (Vyklička) 10100510	4-12-01-039	14,4	  	PMo	  	  	  
702.	Valová	        10219482	4-12-01-058	17,5	  	PMo	  	  	  
703.	Velká Haná	10100305	4-12-02-003	7,0   35,82-42,80 (od soutoku s Hanou po hranici VÚ Březina)	PMo	  	  	  
704.	Malá Haná	10100397	4-12-02-004	17,5	  	PMo	V	  	  
705.	Haná	        10100123	4-12-02-009	35,8	  	PMo	  	  	  
706.	Brodečka (Drahanský potok) 10100136 4-12-02-043	19,1  0,00-14,75 a 21,90-26,20 (mimo VÚ Březina)	  	  	  	  
707.	Moštěnka	10100078	4-12-02-072	44,6	  	PMo	  	  	  
708.	Dolnonětčický potok 10100637	4-12-02-081	13,5	  	PMo	  	  	  
709.	Moštěnka	10100378	4-12-02-085	17,6  (do Moštěnky)	PMo	  	  	  
710.	Malá Bečva	10100361	4-12-02-098	18,0	  	PMo	  	  	  
711.	Rusava	        10100163	4-12-02-126	18,0 (pojez v Dobroticích)	PMo	  	  	  
712.	Dřevnice	10100089	4-13-01-001	41,4	  	PMo	V	  	  
713.	Trnávka	        10100942	4-13-01-008	10,4	  	PMo	  	  	  
714.	Lutoninka	10100497	4-13-01-018	6,4	(po soutok s Bratřejovkou)	PMo	  	  	  
715.	Bratřejovka	10100975	4-13-01-017	10,0	  	PMo	  	  	  
716.	Fryštácký potok	10100525	4-13-01-026	13,5	  	PMo	V	  	  
717.	Březnice	10100214	4-13-01-065	24,8	  	PMo	  	  	  
718.	Olšava	        10100083	4-13-01-088	38,3	(po soutok s Kolelačem)	PMo	  	  	  
719.	Kolelač	        10101493	4-13-01-087	7,9	  	PMo	V	  	  
720.	Kladenka	10100657	4-13-01-093	13,1	  	PMo	  	  	  
721.	Luhačovický potok 10100218	4-13-01-101	25,2	(pramen u Lán)	PMo	  	  	  
722.	Ludkovický potok  10100554	4-13-01-106	13,8	  	PMo	V	  	  
723.	Nivnička (Bystřička) 10100316	4-13-01-117	20,1	  	PMo	  	  	  
724.	Okluky	        10100150	4-13-02-005	27,4	0,000-27,400	PMo	  	  	  
725.	Dlouhá řeka (Morávka) 10185722	4-13-02-023	8,4	0,00 - 8,40 (od ústí do odlehčovacího ramena Moravy Vnorovy -Uherský Ostroh železniční most)	PMo	  	  	  
726.	Odlehčovací rameno Moravy, Vnorovy -Uherský Ostroh	10101064	4-13-02-018	9,4	  	PMo	  	  	  
727.	Syrovinka	10100407	4-13-02-031	14,3	(po Ořechovský potok)	PMo	  	  	  
728.	Velička	        10100094	4-13-02-039	26,5	0,00 - 26,5 (k soutoku s po-tokem Hrubý)	PMo	V	  	  
729.	Radějovka	10100248	4-13-02-056	11,1	(po km 11,10)	PMo	H   1,96	VIII:30/34-32/14
730.	PP Vrbečky	10195651	4-13-02-057	0,3	0,819-1,158	PMo	H   0,34	VIII:3/4-4
731.	Plavební kanál Petrov-Veselí n. M. (Baťův kanál) 10101407 4-13-02-017	13,0   PMo	  	  	  
732.	Sudoměřický potok 10100559	4-13-02-063	14,5	(pramen v km 14,467)   PMo  H	7,08	VIII:14/6-21/1
                                                                                                2,78	VIII:21/5-24
                                                                                                0,24	VIII:30/29-31
733.	Skalický potok	10500336	4-13-02-068	0,3	0,00 - 0,275	PMo	H	0,28	VIII:30/24-30/30
734.	Moravská Dyje	10100057	4-14-01-001	55,9	  	        PMo	H	0,26	VII:28/3-29
735.	Myslůvka	10100482	4-14-01-010	15,6	  	        PMo	  	  	  
736.	Vápovka	        10100184	4-14-01-031	12,1	(po soutok s Rečicí)	PMo	  	  	  
737.	Řečice (Olšanský potok)	10100543 4-14-01-030	15,9	  	PMo	V	  	  
738.	Pstruhovec	10100599	4-14-01-065	13,8	  	PMo	V,H	0,56	VI:73/1-74/1
739.	Brunský potok	10219496	4-14-01-067	0,4	0,12-0,52 (LB přítok Pstruhovce)	PMo	H	0,40	VI:74/03-75
740.	Štulbach	10219501	4-14-01-068	0,9	0,00-0,31
                                                                0,80 - 1,44 (PB přítok Pstruhovce v k.ú. Košťálkov) PMo	H 0,31	VI:69/9-69/020
                                                                                                                          0,64	VI:68/03-69/07
741.	Hraniční potok	10106791	4-14-01-068	1,0 (PB přítok do Pstruhovce) PMo H	0,99	VI:72/01-72/08
742.	Leštnický potok	10219500	4-14-01-069	0,8 (k.ú. Maříž)	      PMo H	0,83	VII:5/01-6/07
743.	Dyje	        10100006	4-14-02-002	209,3	(na území ČR)	PMo	V,H	0,34	VII:49/1-52
                                                                                                23,4	VIII:13-26
                                                                                                1,22	IX:36/1-38/2
                                                                                                16,3	XI:XI-6/2
744.	Jindřichovský potok 10219456	4-14-02-002	1,1	1,30-2,35	PMo	H	0,24	VII:55/1-55/05
                                                                                                1,21	VII:55/06-56/03
745.	Stálecký potok	10192274	4-14-02-003	0,2	4,85 - 5,08 (k.ú. Stálky)	PMo	H	0,23	VII:59/2-59/04
746.	Želetavka	10100055	4-14-02-010	50,7	  	PMo	  	  	  
747.	Vratěnínský potok 10102605	4-14-02-036	2,6	3,770-6,400	PMo	H	2,63	VII:41/01-43/4,5
748.	Příkop (Fugnitzbach) 10219511	4-14-02-056	0,1	(k.ú.Podmyče do Fellingbachu)	PMo	H	0,11	VIII:6/01-6/02
749.	Mlýnská strouha (Dyjskomlýnský náhon)	10100171	4-14-02-079	20,9	  	PMo	H	0,26	IX:29/3-29/4
                                                                                                                1,18	IX:30-31
750.	Daníž	        10100205	4-14-02-080	25,4	  	PMo	  	  	  
751.	Haťský potok (Luční potok) 10101955 4-14-02-081	0,1	6,07 - 6,20	PMo	H	0,13	VII:45/01-45/2
752.	Farská strouha	10111302	4-14-02-086	0,9	1,00 - 1,900	PMo	H	0,90	IX:23/4-25/1
753.	Hraniční potok (Bockgraben) 10102481 4-14-02-092 4,5	0,00-4,51 (na území ČR)	PMo	H	0,37	IX:33/2-33/4
                                                                                                        1,14	IX:34/2-36
754.	Jevišovka	10100035	4-14-03-001	83,0	  	PMo	  	  	  
755.	Skalička	10156434	4-14-03-040	16,0	  	PMo	  	  	  
756.	Polní potok	10219474	4-14-03-052	6,3	5,00- 11,30 (hraniční úsek)	PMo	H	6,30	IX:57-66
757.	Svratka	        10100010	4-15-01-001	174,0	0,00 - 7,00 (v zátopě VD Nové Mlýny zkrácení toku)	PMo	V	  	  
758.	Bílý potok	10100452	4-15-01-010	15,8	(k.ú. Polička)	PMo	  	  	  
759.	Fryšávka	10100246	4-15-01-022	22,8	  	PMo	  	  	  
760.	Bystřice	10100217	4-15-01-038	24,9	(do Svratky)	PMo	  	  	  
761.	Nedvědička	10100174	4-15-01-060	28,5	  	PMo	  	  	  
762.	Bobrůvka (Loučka) 10100048	4-15-01-076	60,0	  	PMo	  	  	  
763.	Bílý potok	10100127	4-15-01-132	35,0	(k.ú. Veverská Bitýška)	PMo	  	  	  
764.	Kuřimka	        10100442	4-15-01-142	12,5	  	PMo	  	  	  
765.	Svitava	        10100024	4-15-02-001	98,0	  	PMo	  	  	  
766.	Křetínka	10100160	4-15-02-020	30,6	  	PMo	  	  	  
767.	Bělá	        10100275	4-15-02-048	21,3	  	PMo	V	  	  
768.	Punkva	        10100295	4-15-02-074	21,3	(mimo ponor km 7,20 -14,50)	PMo	  	  	  
769.	Křtinský potok	10100507	4-15-02-100	5,1	(po ponor km 5,05)	PMo	  	  	  
770.	Bobrava	        10100108	4-15-03-002	36,6	  	PMo	  	  	  
771.	Litava (Cézava)	10100046	4-15-03-028	58,3	  	PMo	  	  	  
772.	Rakovec	        10100117	4-15-03-069	22,9	(po hráz rybníka v Pístovicích)	PMo	  	  	  
773.	Říčka (Zlatý potok) 10100107	4-15-03-092	31,0	(po levobřežní přítok v lese)	PMo	  	  	  
774.	Šatava	        10100141	4-15-03-121	32,5	  	PMo	  	  	  
775.	Jihlava	        10100008	4-16-01-001	184,4	  	PMo	  	  	  
776.	Třešťský potok	10100189	4-16-01-020	30,3	  	PMo	  	  	  
777.	Jedlovský potok	10100880	4-16-01-026/3	6,9	(po silniční most km 6,90)	PMo	  	  	  
778.	Maršovský potok	10100970	4-16-01-028	7,9	  	PMo	V	  	  
779.	Jiřínský potok	10100891	4-16-01-030	10,5	  	PMo	V	  	  
781.	Brtnice	        10100156	4-16-01-060	30,3	  	PMo	  	  	  
782.	Oslava	        10100020	4-16-02-001	99,6	(do Jihlavy)	PMo	  	  	  
783.	Bohdalovský potok 10100451	4-16-02-008	12,9	(po hráz Hornomlýnského rybníka) PMo	  	  	  
784.	Balinka	        10100155	4-16-02-026	31,7	  	PMo	  	  	  
785.	Rokytná	        10100032	4-16-03-001	90,1	  	PMo	  	  	  
786.	Rouchovanka	10100188	4-16-03-034	27,7	  	PMo	  	  	  
787.	Štinkovka (Stinkava)	10100532	4-17-01-004	11,6	(po hráz Předního rybníka) PMo	  	  	  
788.	Trkmanka	10100087	4-17-01-012	42,3	  	PMo	  	  	  
789.	Spálený potok	10186024	4-17-01-021	19,0	  	PMo	  	  	  
790.	Včelínek (Sedlecký potok) 10156438 4-17-01-048	12,3	(kromě soustavy rybníků) PMo H	0,43	IX:69/4-70
                                                                                                0,16	IX:71/03-71/2
                                                                                                0,26	IX:72-72/3
                                                                                                1,32	IX:72,3-75
791.	Šibeniční potok	10219480	4-17-01-047	0,6	0,00 - 0,54 0,95 - 1,00	PMo	H	0,05 0,54	IX:68/03-68/3 IX:69/02-69/4
792.	Rybniční potok	10219477	4-17-01-054	1,0	(po km 0,99)	PMo	H	0,4	X:1-02
793.	Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná 10219472 4-17-01-061/1 4,8	  	PMo	  	  	  
794.	Kyjovka (Stupava) 10100029	4-17-01-068    86,8	  	        PMo	V	  	  
795.	Odlehčovací rameno Kyjovky 10219473 4-17-01-112	1,6	  	PMo	  	  	  
796.	Slovenský potok	10156429	4-21-06-051	0,6	(k.ú. Hrčava)	POd	H	0,61	I:1/16-1/1
797.	Gorilův potok	10156419	4-21-06-051	0,2	(k.ú. Hrčava)	POd	H	0,2	I:2/4-2/11
798.	Chmelinecký potok 10109497	4-21-07-083	1,0	0,30 - 1,30 (do toku Beňadin)	PMo	H	1,00	IV:14-15
799.	Dešňanka	10219485	4-21-07-083	0,6	0,40 - 1,01	PMo	H	0,61	IV:16/10-18
800.	Bílá Voda	10219486	4-21-07-083	0,2	1,0-1,19 (do toku Beňadin)	PMo	H	0,20	IV:18/23-19/4
801.	Lysky	        10103096	4-21-07-084	0,1	3,50-3,55	PMo	H	0,05	IV:21/17-21/23
802.	Bartošovecký potok 10219493	4-21-07-084	0,2	0,00 - 0,23 (PB přítok Lysky)	PMo	H	0,23	IV,V:21/21-1/4
803.	Strelenka	10219506	4-21-07-084	0,6	0,15-0,73 (LB přítok Bartošoveckého potoka)	PMo	H	0,58	V:1/12-1/24
804.	Brůmovka (Kloboucký potok) 10100354 4-21-08-006	18,6	  	        PMo	  	  	  
805.	Zápechová (Tovarský potok) 10103558 4-21-08-024	 4,1	16,00-20,09	PMo	H	4,09	V:6/19-10/11
806.	Končitský potok	10126931	4-21-08-024	0,7	0,00 - 0,68 (PB přítok Zápecové v km 18,5)	PMo	H	0,68	V:6/11-7/1
807.	Potůček (Nebrová) 10219504	4-21-08-024	0,1	0,0 - 0,092 (PB přítok Zápechové v km 14,9)	PMo	H	0,09	V:10/9-10/13
808.	Vlára	        10156414	4-21-08-025	  	12,4-47,5 (od hranic ČR km)	  	  	  	  
809.	Zelenský potok	10101627	4-21-08-064	7,3	  	PMo	V	  	  
810.	Krštěnka	10219499	4-21-08-076	0,4	0,28-0,63	PMo	H	0,35	V:18/9-18/16
811.	Vlárka	        10156439        4-21-08-076	1,8	4,012-5,407 3,285 - 3,620 0,486 - 0,590	PMo H	1,40	V:19/14-21/1
                                                                                                                0,34	V:21/9-22/1
                                                                                                                0,10	V:24/10-25/2
812.	Hlubočský potok	10219497	4-21-09-006	1,3	0,06-1,31 (PB přítok Drietomice)PMo	H	1,25	VI:29/4-31/10
813.	Žitkovský (Liešňanský potok) 10102106 4-21-09-007 1,6	2,20 - 3,79	PMo	H	1,59	VI:22/19-25/1
814.	Novohorský potok  10209489      4-21-09-014	0,6	0,00 - 0,56 (PB přítok Hrubáru)	PMo H	0,56	VII:4/9-5
815.	Čaňův potok (Hrabníkový potok) 10219490	4-21-09-014 1,3	po km 1,30 (LB přítok Hrubáru) PMo H 1,30 VII:2/11-4/5
816.	Predpolomský potok (Bošačky) 10111062	4-21-09-015 0,3	6,83-7,10	PMo	H	0,27	VI:38-39
817.	Klanečnice	10185724	4-21-09-025	0,1	16,60-16,71	PMo	H	0,11	VII:8/3-8/9
818.	Hraniční potok	10219491	4-21-09-025	2,3	km 0,0 - 2,29 (PB přítok Klanečnice)	PMo	H	2,29	VII:8/7-10/4
819.	Mandlový potok	10219516	4-21-09-025	1,2	0,22-1,45 (LB přítok Klanečnice)	PMo	H	1,23	VII:6/2-7/8

Vysvětlivky k příloze č. 1
Sloupec 1	Pořadové číslo toku
Sloupec 2	Název vodního toku dle vyhlášky č. 391/2004 Sb. V závorkách je uveden název dle místních zvyklostí.
Sloupec 3	Identifikátor vodního toku dle vyhlášky č. 391/2004 Sb.
Sloupec 4	Číslo hydrologického pořadí dle vyhlášky č. 391/2004 Sb.První detailní plošky povodí, v níž začíná úsek, ve kterém je vodní tok významný.
Sloupec 5	Délka vodního toku nebo jeho úseku v kategorii „významný“.U hraničního toku délka toku nebo jeho úseků nebo součtu délek jeho úseků, které tvoří státní hranici.
Sloupec 6	Vymezení úseku vodního toku v kategorii „významný“ říční kilometrem od - do. Není-li uvedeno jinak, je celý vodní tok významným od ústí po pramen. Upřesnění lokalizace vodního toku.
Sloupec 7	Správce toku:PLa - Povodí Labe, státní podnikPV1 - Povodí Vltavy, státní podnikPOh - Povodí Ohře, státní podnikPOd - Povodí Odry, státní podnikPMo - Povodí Moravy, s.p.
Sloupec 8	Funkce vodního toku:H - vodní tok tvořící státní hranici České republiky (nejedná se o toky, které hranici kříží)V - vodní tok s vodárenským odběrem.
Sloupec 9	Vymezení úseku hraničního toku, tvořícího státní hranici.

Jiné pojmy uvedené ve sloupci 6
po soutok,po potok,po zaústění potoka,po přítok,po zaústění koryta,po přivaděč	
Profil kolmý na osu vodního toku vyššího řádu v místě, kde se v půdoryse protínají osy obou vodních toků, případně obou vodních toků a koryta přeložky nebo koryta přivaděče.Pokud je v tomto prostoru provedena úprava opevněním (objekt soutoku), pak je hranicí profil kolmý na osu vodního toku vyššího řádu v místě, v němž se protíná s vnějším lícem konstrukce tohoto objektu ve směru proti vodě.
po hráz, po rybník, po nádrž	
Profil kolmý na osu vodního toku v průsečíku vzdušného líce hráze rybníka (nádrže) a půdorysné osy vodního toku ve dně L.
po zaústění korytapřelivu, odpadu přelivu, odpadu od vyústí,odpadu od přepadu	Profil kolmý na osu vodního toku v místě, kde se v půdoryse protínají osa vodního toku a osa koryta odpadu od přelivu, koryta odpadu od vyústí -v případě, kdy v situativním uspořádání není podélná osa toku totožná s osou jednotlivých objektů.
pod stavidla, po přeliv rybníka, po výtok	
Profil kolmý na osu vodního toku v místě, kde se protíná s hranicí konstrukce objektu (včetně vývaru, odpadního koryta od přelivu) na vzdušné straně -v případě kdy v situativním uspořádání je podélná osa toku totožná s osou jednotlivých objektů nebo na ni plynule navazuje.
po profil 50 m nad rybníkem	
Profil ve vzdálenosti 50 m od profilu, v němž se protíná osa vodního toku s hranicí zátopy rybníka při normální hladině.
Po silniční most, po propustek, po lávku	
Profil, v němž se protíná osa vodního toku s hranicí konstrukce objektu vtoku do propustku (mostu).
po jez, po stupeň, po shybku, po brod	
Profil kolmý na osu vodního toku v místě, kde se protíná s hranicí konstrukce objektu ve směru proti vodě, tj. včetně konstrukce objektu.
po vojenský Újezd, po vojenský prostor, po obec	
Profil kolmý na osu vodního toku v místě, kde se protíná s katastrální hranicí krajního pozemku náležejícího k vojenskému Újezdu, k vojenskému prostoru nebo k intravilánu obce.
k oboře, po okraj lesa	
Profil kolmý na osu vodního toku v místě, kde se protíná s katastrální hranicí krajního pozemku náležejícího k území obory nebo k pozemku určenému k plnění funkcí lesa.
po mlýn,po úpravnu vody,po koupaliště	
Profil kolmý na osu vodního toku v místě, kde se protíná s katastrální hranicí krajního pozemku náležejícího k areálu mlýna, úpravny vody nebo koupaliště
ZVM	Základní vodohospodářská mapa.
LB,PB	Levobřežní, pravobřežní.
VÚ	Vojenský Újezd.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 178/2012 Sb.
Vzor žádosti o určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku
----------------------------------------Poznámky k 178/2012  -----------------------------------------
1) § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
2) § 64 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3) § 40 zákona č. 254/2001 Sb.
4) § 52 zákona č. 254/2001 Sb.
5) Vyhláška č. 105/2012 Sb., o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny.
6) Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb.
7) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) § 27 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

216/2011 MZe ČR o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl

  účinnost od 1.8.2011 (zrušuje v.195/2002)
216  VYHLÁŠKA  ze dne 15. července 2011  o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) manipulačním řádem vodního díla - soubor zásad a pokynů pro manipulaci s vodou k jejímu účelnému a hospodárnému využití podle povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a stavebního povolení k vodnímu dílu, ke snižování nepříznivých účinků povodní, sucha a ledových jevů, k ochraně a zlepšení jakosti vody, jakož i k zajištění bezpečnosti, stability a spolehlivosti vodního díla,
b) provozním řádem vodního díla - soubor zásad, pokynů a dokumentace pro obsluhu a údržbu objektů a zařízení vodního díla,
c) zabezpečeností - pravděpodobnost zajištění požadovaného účelu, pro který je vodní dílo určeno, vyjádřenou v procentech,
d) identifikací - u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, popřípadě název obchodní firmy, adresa místa trvalého pobytu a telefon, fax a e-mail (dále jen „komunikační spojení“); u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, adresa sídla a komunikační spojení,
e) komplexním manipulačním řádem - soubor zásad a pokynů pro koordinaci manipulací s vodou v soustavě vodních děl.

§ 2  Náležitosti manipulačních řádů
(1) Náležitostmi manipulačního řádu vodního díla jsou
a) údaje o
1. identifikaci vlastníka nebo uživatele1), popřípadě stavebníka vodního díla,
2. identifikaci osoby odpovědné za manipulaci s vodou,
3. identifikaci správce vodního toku,
4. vodohospodářském dispečinku správce povodí,
5. místně příslušném vodoprávním úřadu,
6. identifikaci osoby pověřené k provádění technickobezpečnostního dohledu2) a osoby pověřené k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a vodního zákona,
7. příslušných povodňových orgánech,
b) technické údaje o vodním díle a údaje s ním související, kterými jsou
1. název, umístění a stručný popis vodního díla, popis funkce vodního díla a těch jeho částí, které slouží k manipulaci s vodou a ke kontrole manipulací s vodou,
2. údaje o stavebním povolení k vodnímu dílu a rozhodnutí o jeho kolaudaci,
3. účel vodního díla; slouží-li vodní dílo více účelům, uvedou se v pořadí podle důležitosti,
4. údaje o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami vztahující se k vodnímu dílu, včetně údajů o rozsahu povolení,
5. kategorie vodního díla podle jiného právního předpisu3),
6. zabezpečenost požadovaných nároků na využití vody u vodního díla, které akumuluje nebo vzdouvá vodu,
7. možnosti snížení povodňových průtoků u vodního díla, které akumuluje nebo vzdouvá vodu,
8. základní hydrologické údaje vodního toku, na kterém je vodní dílo umístěno, popřípadě další hydrologické údaje nebo podklady související s vodním dílem nebo se způsobem hospodaření s vodou ve vodní nádrži,
9. seznam technických a právních předpisů souvisejících s vodním dílem a použitých pro vypracování manipulačního řádu,
c) základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním díle,
d) základní požadavky, zásady a pokyny pro manipulaci s vodou na vodním díle, začleněném do soustavy vodních děl, vyplývající z komplexního manipulačního řádu, pokud je pro soustavu vodních děl zpracován,
e) pokyny pro manipulace s vodou při mimořádných událostech a provádění bezpečnostních opatření, zejména se zřetelem na
1. ochranu před povodněmi překračujícími návrhové parametry vodního díla,
2. situace při ohrožení bezpečnosti a stability vodního díla,
3. situace při poškození objektů a zařízení vodního díla,
4. situace při kritickém nedostatku vody ve vodním toku,
5. situace při havárii4) na vodním díle nebo na vodním toku nad a pod vodním dílem,
6. situace při takovém zhoršení jakosti povrchové vody, že vodní dílo nemůže sloužit svému účelu,
f) požadavky na druh, způsob, rozsah a četnost měření a pozorování na vodním díle potřebných pro manipulaci s vodou,
g) seznamy důležitých adres a komunikačních spojení, zejména příslušný vodoprávní úřad, územní hygienik, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, složky integrovaného záchranného systému a orgány povodňového a krizového řízení; je-li vodní dílo součástí sledované vodní cesty dopravně významné využívané, pak se do seznamu důležitých adres a komunikačních spojení uvede i místně příslušná pobočka Státní plavební správy,
h) zásady spolupráce při manipulaci s vodou mezi vlastníky nebo uživateli1) souvisejících vodních děl, popřípadě společné zásady manipulačních řádů těchto vodních děl,
i) ostatní ustanovení, která obsahují
1. způsob a četnost provádění kontrolních měření na výpustných a odběrných zařízeních v rozsahu a lhůtách pro ověření kapacity a měrných křivek,
2. určení období pro provádění revizí a údržby na jednotlivých objektech a zařízeních vodního díla, vhodného z hlediska hydrologického i z hlediska zajištění účelu vodního díla,
3. pravidla pro vedení záznamů o provádění manipulací s vodou a vyhodnocení mimořádných manipulací s vodou,
j) přílohy manipulačního řádu, které obsahují
1. pomůcky k řízení manipulace s vodou, které poskytují informace potřebné pro rozhodování o manipulacích s vodou podle písmen c) a e) a pro vyhodnocení měření a pozorování podle písmene f),
2. výkresovou část projektové dokumentace vodního díla v rozsahu potřebném pro manipulaci s vodou,
3. právní a jinou dokumentaci důležitou pro řízení manipulace na vodním díle nebo pro posouzení docílených výsledků, například povolení k vodnímu dílu a s vodním dílem související, přílohou mohou být i části povodňových plánů, které souvisejí s manipulacemi na vodním díle,
4. doklady o provedené aktualizaci manipulačního řádu,
5. protokol o seznámení obsluhy vodního díla s manipulačním řádem.
(2) Je-li vodní dílo rozděleno na ucelené, funkčně oddělené části nebo podílí-li se na manipulacích na vodním díle více vlastníků nebo uživatelů1), může být v rámci manipulačního řádu vypracován pro každou ucelenou část vodního díla nebo pro každého jednotlivého vlastníka nebo uživatele1) příslušný oddíl manipulačního řádu v přiměřeném rozsahu samostatně.
(3) Pro vodní díla na vodním toku, která spolu provozně souvisí, může být vypracován jeden manipulační řád.
(4) Manipulační řád obsahuje titulní list5), za který se připojí seznam jeho příloh. V poznámce se upozorní na dokumenty a místo jejich uložení, které jsou uloženy mimo soubor manipulačního řádu; dále jsou řazeny náležitosti podle odstavce 1.

§ 3 Náležitosti provozních řádů
(1) Náležitostmi provozního řádu vodního díla jsou
  a) údaje o
    1. identifikaci vlastníka nebo uživatele 1), popřípadě stavebníka vodního díla s uvedením jejich podílu na provozu a údržbě vodního díla,
    2. identifikaci provozovatele vodovodu nebo kanalizace6) a jeho podíl na provozu a údržbě vodního díla, pokud se jedná o vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu,
    3. identifikaci osoby odpovědné za provoz vodního díla,
    4. územně příslušném vodoprávním úřadu,
    5. identifikaci osoby pověřené k provádění technickobezpečnostního dohledu2) a osoby pověřené k provádění technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a vodního zákona,
 b) technické údaje o vodním díle a údaje s ním související, kterými jsou
    1. název, umístění a stručný popis vodního díla a jeho funkce, základní technické údaje o kapacitě nebo výkonu, výčet jeho částí a vybavení, kterých se provozní řád týká,
    2. údaje o povolení k nakládání s vodami vztahující se k vodnímu dílu, stavebním povolení k vodnímu dílu, rozhodnutí o jeho kolaudaci nebo o kolaudačním souhlasu k vodnímu dílu,
    3. kategorie vodního díla podle jiného právního předpisu3),
    4. údaje o schválení a platnosti manipulačního řádu, pokud je zpracován,
 c) provozní údaje a ukazatele nutné pro zajištění řádného a spolehlivého provozu
    1. pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. a), d), f), g), h), i), l) vodního zákona, podle příslušné části technické normy7),
    2. pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, podle příslušných částí technických norem8),
    3. pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. e) vodního zákona, podle příslušné části technické normy9),
 d) pokyny pro provoz a údržbu, členěné podle funkce a druhu objektů a zařízení
    1. pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. a), d), f), g), h), i), l) vodního zákona, podle příslušné části technické normy7),
    2. pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. c) vodního zákona, podle příslušných částí technických norem8),
    3. pro vodní díla podle § 55 odst. 1 písm. e) vodního zákona, podle příslušných částí technické normy9),
    4. určení období pro provádění revizí a údržby jednotlivých objektů a zařízení vodního díla, vhodného z hlediska hydrologického i z hlediska zajištění účelu vodního díla,
    5. způsob a četnost provádění kontrolních měření na výpustných a odběrných zařízeních v rozsahu a lhůtách pro ověření kapacity a měrných křivek,
 e) pokyny pro provoz, údržbu a obsluhu v zimním období,
 f) pokyny pro provoz a obsluhu při mimořádných situacích, včetně situací vyvolaných nebezpečím teroristického ohrožení vodního díla,
 g) seznamy důležitých adres a komunikačních spojení, zejména příslušný vodoprávní úřad, územní hygienik, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba, složky integrovaného záchranného systému a orgány krizového řízení, příslušný inspektorát České inspekce životního prostředí, správce vodního toku, správce povodí; je-li vodní dílo součástí sledované vodní cesty dopravně významné využívané, pak se do seznamu důležitých adres a komunikačních spojení uvede i místně příslušná pobočka Státní plavební správy,
 h) zásady spolupráce mezi osobami, které se podílejí na provozu vodního díla, a společné zásady dílčích provozních řádů,
 i) pokyny pro zabezpečení souladu provozního řádu se souvisejícími předpisy, například s manipulačním řádem, s programem dohledu podle jiného právního předpisu3), havarijními a krizovými plány (stanovení rozsahu a četnosti, místa a druhu pravidelných měření a pozorování potřebných pro provoz vodního díla),
 j) ustanovení o rozsahu, četnosti, místě a druhu pravidelných měření a pozorování při provozu vodního díla u vodních děl, u kterých se nezpracovává manipulační řád a neprovádí technickobezpečnostní dohled,
 k) údaje o
    1. době platnosti provozního řádu vodního díla,
    2. provádění změn provozního řádu při změně stavby vodního díla nebo při změně podmínek provozu vodního díla,
    3. vedení provozního deníku, provozních záznamů a knihy revizí, změn a údržby,
    4. souboru bezpečnostních, požárních a hygienických pokynů,
    5. přehledu opatření zajišťujících bezpečnost pracovníků,
 l) přílohy, které zahrnují
    1. výkresovou část projektové dokumentace v rozsahu a v provedení potřebném k obsluze a údržbě vodního díla,
    2. protokol o seznámení obsluhy s provozním řádem vodního díla.
(2) Je-li vodní dílo rozděleno na ucelené, funkčně oddělené části nebo podílí-li se na provozování více osob, mohou být vypracovány dílčí vzájemně provázané provozní řády pro jednotlivé části, popřípadě technologická zařízení vodního díla.
(3) Za provozní řád vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí podle § 15a odst. 1 vodního zákona jsou výrobky označené CE podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje návod k obsluze zpracovaný dodavatelem vodního díla, doplněný o údaje podle odstavce 1 písm. a), e), f), g) a k) bodů 3 a 4, pokud vodoprávní úřad ve stavebním povolení nestanoví jinak.
(4) Provozní řád obsahuje titulní list5), za který se připojí seznam jeho příloh. V poznámce se upozorní na dokumenty a místo jejich uložení, které jsou uloženy mimo soubor provozního řádu; dále jsou řazeny náležitosti podle odstavce 1.

§ 4  Přechodné ustanovení
  Manipulační a provozní řády vypracované a schválené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.

§ 5  Zrušovací ustanovení
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozích řádů vodních děl, se zrušuje.

§ 6 Účinnost
  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2011.
  Ministr:  Ing. Fuksa v. r.
-----------------------------------------------   Poznámky k 216/2011 o mnaipulačních řádech k vodním dílům -----------
1) § 126 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
2) § 61 odst. 9 a § 62 odst. 4 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
3) Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb.
4) § 40 zákona č. 254/2001 Sb.
5) TNV 75 2910 Manipulační řády vodních děl na vodních tocích.
6) § 2 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb.
7) TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl.
8) TNV 75 5950 Provozní řády vodovodu.
   TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace.
   TNV 75 2569 Obsluha a údržba stok.
   TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.
   TNV 75 5922 Obsluha a údržba vodovodních potrubí veřejných vodovodů.
9) TNV 75 4931 Provozní řád závlah.

155/2011 o profilech povrchovýchh vod ke koupání

Předmět úpravy                                    (§ 1)
Obsah a způsob sestavení profilu vod ke koupání   (§ 2)
Přezkum a aktualizace profilu vod ke koupání      (§ 3 - § 4)
Rozsah a způsob předávání podkladů správcům povodí(§ 5)

155  VYHLÁŠKA  ze dne 30. května 2011  o profilech povrchových vod využívaných ke koupání
Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 34 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 151/2011 Sb.:

Předmět úpravy
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví obsah a způsob sestavení profilu povrchových vod využívaných ke koupání (dále jen „profil vod ke koupání“), podmínky jeho přezkumu a aktualizace a rozsah a způsob předávání podkladů správcům povodí.

Obsah a způsob sestavení profilu vod ke koupání
§ 2
(1) Profil vod ke koupání obsahuje
  a) popis fyzikálních, geografických a hydrologických charakteristik povrchových vod využívaných ke koupání a jiných povrchových vod v jejich povodí, které by mohly být příčinou znečištění,
  b) určení a posouzení příčin znečištění, které mohou mít nepříznivý vliv na jakost povrchových vod využívaných ke koupání a negativně ovlivnit zdraví koupajících se, zahrnující
    1. vyhodnocení mikrobiálního znečištění vody ke koupání v monitorovacím místě, popřípadě na dalších odběrových místech, nejméně za posledních 5 let, pokud jsou data k dispozici, a
    2. inventarizaci významných zdrojů znečištění a posouzení jejich možného vlivu na mikrobiální znečištění vody ke koupání,
  c) posouzení rizika krátkodobého znečištění 2), a pokud existuje, pak tyto informace
    1. předpokládaný charakter, četnost a doba trvání očekávaného krátkodobého znečištění,
    2. údaje o příčinách, které by mohly krátkodobé znečištění způsobit, včetně přijatých preventivních opatření a časového plánu k jejich odstranění,
    3. opatření přijímaná v případě vzniku krátkodobého znečištění s uvedením orgánů odpovědných za přijetí těchto opatření a údajů o spojení na tyto orgány a
  d) posouzení možného rozmnožení sinic a makroskopických řas nebo fytoplanktonu zahrnující
    1. vyhodnocení druhového složení a množství fytoplanktonu, zejména sinic, a koncentrace živin, zejména fosforu, v monitorovacím místě vody ke koupání, případně na dalších odběrových místech, nejméně za posledních 5 let, pokud jsou data k dispozici, a
    2. inventarizaci významných zdrojů znečištění a posouzení jejich možného vlivu na přísun živin (především fosforu) do vody ke koupání,
  e) údaje o tom, kde se nachází monitorovací místa,
  f) mapu obsahující
    1. zákres povrchové vody využívané ke koupání a části povodí, kde se nacházejí zdroje znečištění, které mohou mít nepříznivý vliv na povrchovou vodu využívanou ke koupání, včetně vyznačení zdrojů znečištění a
    2. polohu monitorovacích míst a
  g) jiné podstatné informace, považuje-li to správce povodí za vhodné.
(2) Správci povodí sestavují profily vod ke koupání z podkladů předaných jim podle § 5 z výsledků vlastních činností prováděných podle vodního zákona a z údajů veřejně přístupných v informačních systémech veřejné správy.

Přezkum a aktualizace profilu vod ke koupání
§ 3
(1) Profil vod ke koupání se přezkoumává u povrchových vod využívaných ke koupání klasifikovaných podle vyhlášky upravující hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, v případě jejich
  a) dobré jakosti nejméně každé 4 roky,
  b) přijatelné jakosti nejméně každé 3 roky, nebo
  c) nevyhovující jakosti nejméně každé 2 roky.
(2) Profil vod ke koupání se aktualizuje, pokud byla při přezkumu podle odstavce 1 zjištěna nutnost změny jeho obsahu.
(3) U povrchových vod využívaných ke koupání klasifikovaných podle vyhlášky upravující požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve výborné jakosti se profil vod ke koupání přezkoumává a popřípadě aktualizuje tehdy, dojde-li ke změně klasifikace na dobrou, přijatelnou nebo nevyhovující. Profil těchto vod se dále přezkoumává a popřípadě aktualizuje nejméně každé 4 roky, pokud byl z důvodu výskytu sinic vydán dočasný zákaz nebo dočasné varování podle zákona o ochraně veřejného zdraví3).
(4) V případě rozsáhlých stavebních prací nebo významných změn ve vybavení náležejícím k povrchovým vodám využívaných ke koupání nebo v jejich blízkosti se musí profil vod ke koupání aktualizovat před zahájením následující koupací sezony. Vybavením náležejícím k povrchovým vodám využívaným ke koupání se rozumí vybavení koupacího místa zejména záchody, sprchami, šatnami, převlékárnami a zařízením k nakládání s odpady.

§ 4
Při sestavení, přezkumu a aktualizaci profilu vod ke koupání se přiměřeně použijí údaje získané při zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 vodního zákona, údaje získané při plánování v oblasti vod podle § 23 až 26 vodního zákona a údaje získané při monitorování jakosti vod podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Rozsah a způsob předávání podkladů správcům povodí
§ 5
(1) Krajské hygienické stanice předávají správcům povodí způsobem umožňujícím dálkový přenos dat každoročně do 31. října
  a) výsledky monitoringu jakosti povrchových vod využívaných ke koupání4),
  b) identifikaci a popis monitorovacích míst a popis vybavení náležejícího k povrchovým vodám využívaným ke koupání, včetně popisu charakteru pláže a dna v místech, kde vstupuje do vody větší množství koupajících se,
  c) výsledky posouzení a klasifikaci jakosti povrchových vod využívaných ke koupání,
  d) souhrn vydaných opatření obecné povahy, kterými byl stanoven dočasný nebo trvalý zákaz používání vody ke koupání nebo dočasné nebo trvalé varování před koupáním,
  e) posouzení možných vlivů na mikrobiální znečištění povrchových vod využívaných ke koupání, včetně rizika pro koupající se, jsou-li tyto informace k dispozici, a
  f) posouzení rizika krátkodobého znečištění včetně informací uvedených v § 2 písm. c), pokud je mají k dispozici.
(2) Ministerstvo zdravotnictví předává každoročně správcům povodí způsobem umožňujícím dálkový přenos dat seznam vod ke koupání sestavený podle zákona o ochraně veřejného zdraví5) do 10 dnů ode dne jeho předložení Evropské komisi.
(3) Ministerstvo životního prostředí předává každoročně správcům povodí způsobem umožňujícím dálkový přenos dat do 10 dnů od předložení seznamu vod ke koupání podle odstavce 2 Evropské komisi
  a) údaje o povrchových vodách využívaných ke koupání6),
  b) dlouhodobý průměrný roční průtok (Qa) a specifický odtok potřebné pro zpracování profilu vod ke koupání a
  c) pro sestavení, přezkum a aktualizaci profilu vod ke koupání potřebné údaje o zdrojích znečištění, které nejsou obsaženy ve veřejně přístupných informačních systémech veřejné správy a Ministerstvo životního prostředí je má k dispozici, a údaje o zdrojích znečištění z integrovaného registru znečišťování životního prostředí.
(4) Vodoprávní úřady předávají správcům povodí způsobem umožňujícím dálkový přenos dat opatření přijatá podle § 34 odst. 3 vodního zákona, a to vždy do 15 dnů ode dne nabytí jejich právní moci.

§ 6  Přechodné ustanovení
Podklady k prvnímu vytvoření profilů vod ke koupání podle čl. IV zákona č. 151/2011 Sb. předají správcům povodí orgány uvedené v § 5 ve lhůtě do 15 dnů ode dne účinnosti této vyhlášky.

§ 7  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2011.

Ministr: Ing. Fuksa v. r.
----------------------------------   Poznámky k v yhlšce o vodách ke koupání ------------
1) Čl. 6 a Příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
2) § 82a odst. 2 písm. d) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 151/2011 Sb.
3) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) § 82a odst. 2 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2011 Sb.
5) § 6g zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 151/2011 Sb.
6) Vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání 
   těchto údajů do informačních systémů veřejné správy.

393/2010 vyhl. Ministerstva životního prostředí O oblastech povodí

393  VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2010
o oblastech povodí
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 24 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:

§ 1
(1) Mezinárodní oblasti povodí 1) jsou na území České republiky2) vymezeny jednotlivými dílčími povodími.
(2) Část mezinárodní oblasti povodí Labe na území České republiky je vymezena dílčím povodím
  a) Horní a střední Labe,
  b) Horní Vltava,
  c) Dolní Vltava,
  d) Berounka a
  e) Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe.
(3) Část mezinárodní oblasti povodí Odry na území České republiky je vymezena dílčím povodím
  a) Horní Odra a
  b) Lužická Nisa a ostatní přítoky Odry.
(4) Část mezinárodní oblasti povodí Dunaje na území České republiky je vymezena dílčím povodím
  a) Morava a přítoky Váhu,
  b) Dyje a
  c) ostatní přítoky Dunaje.

§ 2
Jednotlivá dílčí povodí jsou vymezena dílčími povodími 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí. Dílčí povodí, přiřazené hydrogeologické rajony a určení, do kterých správních obvodů krajů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností a do územní působnosti kterých správců povodí spadají, jsou uvedena v příloze této vyhlášky.

§ 3  Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí.
2. Vyhláška č. 390/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí.

§ 4  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Ministr:  Ing. Fuksa v. r.

Příloha k vyhlášce č. 393/2010 Sb.
Vymezení dílčích povodí
I. Dílčí povodí Horního a středního Labe
   Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
1-01-01 Labe po Úpu
1-01-02 Úpa a Labe od Úpy po Metuji - část*)
1-01-03 Metuje - část*)
1-01-04 Labe od Metuje po Orlici
1-02-01 Divoká Orlice - část*)
1-02-02 Tichá Orlice - část*)
1-02-03 Orlice
1-03-01 Labe od Orlice po Loučnou
1-03-02 Loučná a Labe od Loučné po Chrudimku
1-03-03 Chrudimka
1-03-04 Labe od Chrudimky po Doubravu
1-03-05 Doubrava
1-04-01 Labe od Doubravy po Cidlinu
1-04-02 Cidlina po Bystřici
1-04-03 Bystřice
1-04-04 Cidlina od Bystřice po ústí a Labe od Cidliny po Mrlinu
1-04-05 Mrlina a Labe od Mrliny po Výrovku
1-04-06 Výrovka
1-04-07 Labe od Výrovky po Jizeru
1-05-01 Jizera pod Kamenicí - část*)
1-05-02 Jizera od Kamenice pod Klenici
1-05-03 Jizera od Klenice po ústí
1-05-04 Labe od Jizery po Vltavu

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1110 Kvartér Orlice
1121 Kvartér Labe po Hradec Králové
1122 Kvartér Labe po Pardubice
1130 Kvartér Loučné a Chrudimky
1140 Kvartér Labe po Týnec
1151 Kvartér Labe po Kolín
1152 Kvartér Labe po Nymburk
1160 Kvartér Urbanické brány
1171 Kvartér Labe po Jizeru
1172 Kvartér Labe po Vltavu
4110 Polická pánev
4210 Hronovsko-poříčská křída
4221 Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje
4222 Podorlická křída v povodí Orlice
4231 Ústecká synklinála v povodí Orlice
4240 Královédvorská synklinála
4250 Hořicko-miletínská křída
4261 Kyšperská synklinála v povodí Orlice
4270 Vysokomýtská synklinála
4291 Králický prolom - severní část
4310 Chrudimská křída

4320 Dlouhá mez - jižní část

4330 Dlouhá mez - severní část
4340 Čáslavská křída
4350 Velimská křída
4360 Labská křída
4410 Jizerská křída pravobřežní
4420 Jizerský coniak
4430 Jizerská křída levobřežní
4510 Křída severně od Prahy
4521 Křída Košáteckého potoka
4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře
5151 Podkrkonošský permokarbon
5152 Náchodský perm
5161 Dolnoslezská pánev - západní část
5211 Poorlický perm - severní část
6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor v povodí Jizery
6420 Krystalinikum Orlických hor
6531 Kutnohorské krystalinikum
6532 Krystalinikum Železných hor

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Hlavní město Praha - část
Středočeský kraj - část
  Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - část, Čáslav - část, Český Brod -část, Kolín - část, Kralupy nad Vltavou - část, Kutná Hora - část, Lysá nad Labem, Mělník - část, Mladá Boleslav - část, Mnichovo Hradiště, Neratovice - část, Nymburk, Poděbrady, Říčany - část
Liberecký kraj - část
  Česká Lípa - část, Frýdlant - část, Jablonec nad Nisou - část, Jilemnice, Liberec - část, Semily, Tanvald - část, Turnov, Železný Brod - část
Královéhradecký kraj - část
  Broumov - část, Dobruška - část, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod - část, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov -část, Vrchlabí
Pardubický kraj - část
  Česká Třebová - část, Hlinsko - část, Holice, Chrudim - část, Králíky -část, Lanškroun - část, Litomyšl, Moravská Třebová - část, Pardubice, Polička - část, Přelouč, Svitavy - část, Ústí nad Orlicí - část, Vysoké Mýto, Žamberk - část
Vysočina - část
  Havlíčkův Brod - část, Chotěboř - část, Světlá nad Sázavou - část, Žďár nad Sázavou - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Labe, státní podnik
-----------------------------------------------------------------------------------------------
II. Dílčí povodí Horní Vltavy
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
1-06-01 Vltava po Malši - část*)
1-06-02 Malše - část*)
1-06-03 Vltava od Malše po Lužnici
1-07-01 Lužnice po státní hranici - část*)
1-07-02 Lužnice od státní hranice po Nežárku - část*)
1-07-03 Nežárka
1-07-04 Lužnice od Nežárky po ústí
1-07-05 Vltava od Lužnice po Otavu
1-08-01 Otava po Volyňku - část*)
1-08-02 Volyňka a Otava od Volyňky po Blanici
1-08-03 Blanice a Otava od Blanice po Lomnici
1-08-04 Lomnice a Otava od Lomnice po ústí

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1211 Kvartér Lužnice
1212 Kvartér Nežárky
1230 Kvartér Otavy a Blanice
2140 Třeboňská pánev - jižní část
2151 Třeboňská pánev - severní část
2152 Třeboňská pánev - střední část
2160 Budějovická pánev
6310 Krystalinikum v povodí Horní Vltavy a Úhlavy
6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (část tvořená 
       útvary podzemních vod 63201 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy -jižní část, 
                             63202 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Horní povodí Skalice)
6510 Krystalinikum v povodí Lužnice

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Středočeský kraj - část
  Příbram - část, Sedlčany - část, Votice - část
Jihočeský kraj - část
  Blatná, České Budějovice, Český Krumlov - část, Dačice - část, Jindřichův Hradec - část, Kaplice - část, Milevsko - část, Písek - část, Prachatice -část, Soběslav, Strakonice, Tábor - část, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk - část, Vodňany
Plzeňský kraj - část
  Blovice - část, Horažďovice - část, Klatovy - část, Nepomuk - část, Sušice - část
Vysočina - část
  Jihlava - část, Pacov - část, Pelhřimov - část, Telč - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Vltavy, státní podnik
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
III. Dílčí povodí Berounky
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
1-10-01 Mže po soutok s Radbuzou - část*)
1-10-02 Radbuza po Úslavu
1-10-03 Úhlava - část*)
1-10-04 Radbuza od Úhlavy po soutok se Mží a Berounka od soutoku Mže a Radbuzy s Úslavou
1-10-05 Úslava
1-11-01 Berounka od Úslavy po Střelu
1-11-02 Střela a Berounka od Střely po Rakovnický potok
1-11-03 Rakovnický potok a Berounka od Rakovnického potoka po Litavku
1-11-04 Litavka a Berounka po Loděnici
1-11-05 Loděnice a Berounka od Loděnice po ústí

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1310 Kvartér Úhlavy
1320 Kvartér Radbuzy
1330 Kvartér Mže
5110 Plzeňská pánev
5120 Manětínská pánev
5131 Rakovnická pánev
5132 Žihelská pánev
6212 Krystalinikum v povodí Mže po Stříbro a Radbuzy po Staňkov
6221 Krystalinikum v mezipovodí Mže pod Stříbrem
6222 Krystalinikum a proterozoikum v povodí Úhlavy a dolního toku Radbuzy
6230 Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky
6240 Svrchní silur a devon Barrandienu

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Hlavní město Praha - část
Středočeský kraj - část
  Beroun, Černošice - část, Dobříš - část, Hořovice - část, Kladno - část, Příbram - část, Rakovník - část, Slaný - část
Plzeňský kraj - část
  Blovice - část, Domažlice - část, Horažďovice - část, Horšovský Týn, Klatovy - část, Kralovice - část, Nepomuk - část, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice - část, Tachov - část
Karlovarský kraj - část
  Cheb - část, Karlovy Vary - část, Mariánské Lázně - část
Ústecký kraj - část
  Louny - část, Podbořany - část, Žatec - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Vltavy, státní podnik

IV. Dílčí povodí Dolní Vltavy
 Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
1-08-05 Vltava od Otavy po Sázavu
1-09-01 Sázava po Želivku
1-09-02 Želivka
1-09-03 Sázava od Želivky po ústí
1-09-04 Vltava od Sázavy po Berounku
1-12-01 Vltava od Berounky po Rokytku
1-12-02 Vltava od Rokytky po ústí
1-12-03 Labe od Vltavy po Ohři - pouze Vraňansko-hořínský plavební kanál (1-12-03-002)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
5140 Kladenská pánev
6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy
6320 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy (část tvořená útvary podzemních vod 63203 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - Mezipovodí Vltavy od soutoku s Vápenickým potokem po Slapy, 63204 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy - severní část)
6520 Krystalinikum v povodí Sázavy

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Hlavní město Praha kraj - část
Středočeský kraj - část
  Benešov, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - část, Čáslav - část, Černošice - část, Český Brod - část, Dobříš - část, Hořovice - část, Kladno - část, Kolín - část, Kralupy nad Vltavou - část, Kutná Hora - část, Mělník - část, Neratovice - část, Příbram - část, Rakovník - část, Říčany - část, Sedlčany - část, Slaný - část, Vlašim, Votice - část
Jihočeský kraj - část
  Milevsko - část, Písek - část, Tábor - část
Ústecký kraj - část
  Louny - část, Roudnice nad Labem - část
Vysočina - část
  Havlíčkův Brod - část, Humpolec, Chotěboř - část, Jihlava - část, Nové Město na Moravě - část, Pacov - část, Pelhřimov - část, Světlá nad Sázavou - část, Žďár nad Sázavou - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Vltavy, státní podnik
---------------------------------------------------------------------------------------------------------

V. Dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
1-12-03 Labe od Vltavy po Ohři (bez Vraňansko-hořínského plavebního kanálu 1-12-03-002)
1-13-01 Ohře po Teplou - část*)
1-13-02 Teplá a Ohře od Teplé po Liboc
1-13-03 Liboc a Ohře od Liboce pod Chomutovku
1-13-04 Ohře od Chomutovky po ústí
1-13-05 Labe od Ohře po Bílinu
1-14-01 Bílina
1-14-02 Labe od Bíliny po Ploučnici
1-14-03 Ploučnice
1-14-04 Labe od Ploučnice po Kamenici - část*)
1-14-05 Kamenice a Labe pod Kamenicí - část*)
1-15-01 Pravostranné přítoky Labe ze Šluknovského výběžku - část*)
1-15-02 Levostranné přítoky Labe po Divokou Bystřici - část*)
1-15-03 Přítoky Freiberské Muldy, Šopavy a Flőhy - část*)
1-15-04 Přítoky Zwickovské Muldy - část*)
1-15-05 Přítoky Sály a Bílého Halštrovu - část*)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1180 Kvartér Labe po Lovosice
1190 Kvartér a neogén odravské části Chebské pánve
2110 Chebská pánev
2120 Sokolovská pánev
2131 Mostecká pánev - severní část
2132 Mostecká pánev - jižní část
4522 Křída Liběchovky a Pšovky
4523 Křída Obrtky a Úštěckého potoka
4530 Roudnická křída
4540 Ohárecká křída
4550 Holedeč
4611 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, jižní část
4612 Křída Dolního Labe po Děčín - levý břeh, severní část
4620 Křída Dolního Labe po Děčín - pravý břeh
4630 Děčínský Sněžník
4640 Křída Horní Ploučnice
4650 Křída Dolní Ploučnice a Horní Kamenice
4660 Křída Dolní Kamenice a Křinice
4720 Bazální křídový kolektor v od Hamru po Labe
4730 Bazální křídový kolektor v benešovské synklinále
6111 Krystalinikum Smrčin a západní části Krušných hor
6112 Krystalinikum Slavkovského lesa
6120 Krystalinikum v mezipovodí Ohře po Kadaň
6131 Krystalinikum Krušných hor od Chomutovky po Moldavu
6132 Krystalinikum východní části Krušných hor
6133 Teplický ryolit
6411 Krystalinikum Šluknovské pahorkatiny

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Středočeský kraj - část
  Kralupy nad Vltavou - část, Mělník - část, Mladá Boleslav - část, Rakovník - část, Slaný - část
Plzeňský kraj - část
  Kralovice - část, Tachov - část
Karlovarský kraj - část
  Aš, Cheb - část, Karlovy Vary - část, Kraslice, Mariánské Lázně - část, Ostrov, Sokolov
Ústecký kraj - část
  Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny - část, Lovosice, Most, Podbořany - část, Roudnice nad Labem - část, Rumburk -část, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf- část, Žatec
Liberecký kraj - část
  Česká Lípa - část, Liberec - část, Nový Bor - část

Územní působnost správce povodí:
  Povodí Ohře, státní podnik
  Povodí Labe, státní podnik - pro vodní tok Labe od soutoku s Vltavou po státní hranici
---------------------------------------------------------------------------------------------

VI. Dílčí povodí Horní Odry
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
2-01-01 Odra po Opavu
2-02-01 Opava po Moravici - část*)
2-02-02 Moravice
2-02-03 Opava od Moravice po ústí
2-02-04 Odra od Opavy po Ostravici
2-03-01 Ostravice
2-03-02 Odra od Ostravice po Olši
2-03-03 Olše - část*)
2-04-01 Levostranné přítoky Odry od Olše po Osoblahu - část*)
2-04-02 Osoblaha - část*)
2-04-04 Pravostranné přítoky Kladské Nisy v Jeseníku - část*)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1510 Kvartér Odry
1520 Kvartér Opavy
1550 Kvartér Opavské pahorkatiny
2212 Oderská brána
2261 Ostravská pánev - ostravská část
2262 Ostravská pánev - karvinská část
3211 Flyš v povodí Olše
3212 Flyš v povodí Ostravice
3213 Flyš v mezipovodí Odry
6431 Krystalinikum severní části Východních Sudet
6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Olomoucký kraj - část
  Hranice - část, Jeseník - část, Olomouc - část, Šternberk - část, Šumperk - část
Moravskoslezský kraj - část
  Bílovec, Bohumín, Bruntál - část, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm -část, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí - část, Havířov, Hlučín, 
  Jablunkov - část, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín - část, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov - část, Třinec, Vítkov

Územní působnost správce povodí:
Povodí Odry, státní podnik
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VII. Dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
2-04-03 Stěnava - část*)
2-04-05 Bobr po Kwisu - část*)
2-04-06 Kwisa - část*)
2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu - část*)
2-04-08 Mandava - část*)
2-04-09 Lužická Nisa od Mandavy po Smědou - část*)
2-04-10 Smědá a Lužická Nisa pod Smědou - část*)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1410 Kvartér Liberecké kotliny
1420 Kvartér a miocén Žitavské pánve
1430 Kvartér Frýdlantského výběžku
5162 Dolnoslezská pánev - východní část
6412 Krystalinikum Lužických hor
6413 Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Ústecký kraj - část
  Rumburk - část, Varnsdorf- část
Liberecký kraj - část
  Frýdlant - část, Jablonec nad Nisou - část, Liberec - část, Nový Bor - část, Tanvald - část, Železný Brod - část
Královéhradecký kraj - část
  Broumov - část, Dobruška - část, Náchod - část, Trutnov - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Labe, státní podnik pro dílčí povodí 2-04-03, 2-04-05 až 07, 2-04-09 a 10
Povodí Ohře, státní podnik pro dílčí povodí 2-04-08
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VIII. Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
4-10-01 Morava po Moravskou Sázavu - část*)
4-10-02 Moravská Sázava a Morava od Moravské Sázavy po Třebůvku
4-10-03 Morava od Třebůvky po Bečvu
4-11-01 Bečva pod soutok Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy - část*)
4-11-02 Bečva od soutoku Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy po ústí
4-12-01 Morava od Bečvy po Hanou
4-12-02 Haná a Morava od Hané po Dřevnici
4-13-01 Dřevnice a Morava od Dřevnice po Olšavu
4-13-02 Morava od Olšavy po Myjavu - část*)
4-13-03 Myjava a Morava od Myjavy po Dyji - část*)
4-21-06 Pravostranné přítoky Váhu - část*)
4-21-07 Váh od Kysuce po odbočku Púchovského kanálu - část*)
4-21-08 Váh od odbočky Púchovského kanálu po Trenčín - část*)
4-21-09 Váh od Trenčína po Dubovou - část*)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1610 Kvartér Horní Moravy
1621 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - severní část
1622 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - jižní část
1623 Pliopleistocén Blaty
1624 Kvartér Valové, Romže a Hané
1631 Kvartér Horní Bečvy
1632 Kvartér Dolní Bečvy
1651 Kvartér Dolnomoravského úvalu
2211 Bečevská brána
2220 Hornomoravský úval
2230 Vyškovská brána
2250 Dolnomoravský úval (část tvořená útvary podzemních vod 
                 22501 Dolnomoravský úval - severní část a 22502 Dolnomoravský úval - střední část)
3221 Flyš v povodí Bečvy
3222 Flyš v povodí Moravy
3223 Flyš v povodí Váhu - severní část
3224 Flyš v povodí Váhu - jižní část
4262 Kyšperská synklinála - jižní část
4280 Velkoopatovická křída
4292 Králický prolom - jižní část
5212 Poorlický perm - jižní část
6432 Krystalinikum jižní části Východních Sudet
6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Moravy
6620 Kulm Drahanské vrchoviny
6640 Mladečský kras

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Pardubický kraj - část
  Česká Třebová - část, Králíky - část, Lanškroun - část, Moravská Třebová - část, Svitavy - část, Ústí nad Orlicí - část, Žamberk - část
Jihomoravský kraj - část
  Blansko - část, Boskovice - část, Břeclav - část, Bučovice - část, Hodonín - část, Kyjov - část, Veselí nad Moravou, Vyškov - část
Olomoucký kraj - část
  Hranice - část, Jeseník - část, Konice - část, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc - část, Prostějov - část, Přerov, Šternberk - část, 
  Šumperk - část, Uničov, Zábřeh
Moravskoslezský kraj - část
  Bruntál - část, Frenštát pod Radhoštěm - část, Frýdlant nad Ostravicí - část, Jablunkov - část, Nový Jičín - část, Rýmařov - část

Zlínský kraj - část
  Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž - část, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště - část, Uherský Brod, Valašské Klobouky, 
  Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín

Územní působnost správce povodí:
Povodí Moravy, s. p. pro dílčí povodí 4-10-01 až 03, 4-11-01 a 02, 4-12-01 a 02, 4-13-01 až 03, 4-21-07 až 09
Povodí Odry, státní podnik pro dílčí povodí 4-21-06
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
IX. Dílčí povodí Dyje
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
4-14-01 Dyje pod soutok Moravské a Rakouské Dyje
4-14-02 Dyje od soutoku Moravské a Rakouské Dyje po Jevišovku - část*)
4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku - část*)
4-15-01 Svratka po Svitavu
4-15-02 Svitava
4-15-03 Svratka od Svitavy po Jihlavu
4-16-01 Jihlava po Oslavu
4-16-02 Oslava a Jihlava od Oslavy po Rokytnou
4-16-03 Rokytná
4-16-04 Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí
4-17-01 Dyje od Svratky po ústí - část*)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
1641 Kvartér Dyje
1642 Kvartér Jevišovky
1643 Kvartér Svratky
1644 Kvartér Jihlavy
1652 Kvartér soutokové oblasti Moravy a Dyje
2241 Dyjsko-svratecký úval
2242 Kuřimská kotlina
2250 Dolnomoravský úval (část tvořená útvarem podzemních vod 22503 Dolnomoravský úval - jižní část)
3110 Pavlovské vrchy a okolí
3230 Středomoravské Karpaty
4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy
5221 Boskovická brázda - severní část
5222 Boskovická brázda - jižní část
6540 Krystalinikum v povodí Dyje
6550 Krystalinikum v povodí Jihlavy
6560 Krystalinikum v povodí Svratky
6570 Krystalinikum brněnské jednotky
6630 Moravský kras

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Jihočeský kraj - část
  Dačice - část, Jindřichův Hradec - část
Pardubický kraj - část
   Hlinsko - část, Chrudim - část, Moravská Třebová - část, Polička - část, Svitavy - část
Vysočina - část
   Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod - část, Jihlava - část, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě - část, Pelhřimov - část, Telč - část, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou -část
Jihomoravský kraj - část
   Blansko - část, Boskovice - část, Brno, Břeclav - část, Bučovice - část, Hodonín - část, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov - část, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice - část, Tišnov, Vyškov - část, Znojmo, Židlochovice
Olomoucký kraj - část
   Konice - část, Prostějov - část
Zlínský kraj - část
   Kroměříž - část, Uherské Hradiště - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Moravy, s. p.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
X. Dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje
Povodí 3. řádu podle čísla hydrologického pořadí:
4-01-01 Nába a přítoky - Waldnaab (Lesní Nába) - část*)
4-01-02 Nába a přítoky - Kateřinský potok - část*)
4-01-03 Nába a přítoky - Černý potok - část*)
4-02-02 Řezná a přítoky - Kouba - část*)
4-02-01 Řezná a přítoky Grosse Regen - část*)
4-03-01 Ilz - část*)
4-04-01 Grosse Műhl po Kleine Műhl - část*)
4-04-02 Kleine Műhl - část*)

Přiřazené hydrogeologické rajony:
6211 Krystalinikum Českého lesa v povodí Kateřinského potoka
6213 Krystalinikum Českého lesa v povodí Černého potoka

Správní obvod kraje a správní obvod obce s rozšířenou působností:
Jihočeský kraj - část
  Český Krumlov - část, Kaplice - část, Prachatice - část, Vimperk - část
Plzeňský kraj - část
  Domažlice - část, Klatovy - část, Sušice - část, Tachov - část

Územní působnost správce povodí:
Povodí Vltavy, státní podnik
------------------------------------------------------------------------  
Vysvětlivky:
*) povodí přesahující státní hranici České republiky
1) Článek 3 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
2) § 24 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.

Vyhl. 123/2012 o poplatích za vypouštění odpadních vod do povrchových

účinnost od 1.6.2012  (zrušuje 293/2002 včetně novel)
123  VYHLÁŠKA  ze dne 30. března 2012 o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1 a § 96 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:

§ 1  Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) prokazování odborné způsobilosti oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů odpadních vod,
b) vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání,
c) náležitosti žádosti o odklad placení poplatku (dále jen „odklad“),
d) postup České inspekce životního prostředí při
1. posuzování žádosti o povolení odkladu a
2. povolování odkladu.

§ 2  Způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřících skupin k provádění rozborů odpadních vod
(1) Odborná způsobilost oprávněných laboratoří se pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků prokazuje platným osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky1), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii2).
(2) Odborná způsobilost kontrolních laboratoří se pro odběry vzorků a rozbory odpadních vod prokazuje osvědčením o akreditaci nebo autorizací k výkonu úředního měření2) platných pro všechny druhy zpoplatněných znečišťujících látek a pro odběry vzorků odpadních vod.
(3) Odborná způsobilost měřících skupin se prokazuje autorizací k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou2).
§ 3
(1) Kontrolní laboratoř nebo měřící skupina musí být majetkově i personálně nezávislé na znečišťovateli, jehož zdroj znečištění kontrolují.
(2) Kontrolní laboratoř nesmí pro kontrolovaný zdroj působit v postavení oprávněné laboratoře.

§ 4  Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání
Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání se stanoví v příloze k této vyhlášce.

§ 5  Náležitosti žádostí o odklad
(1) K žádosti o odklad v případě zahájení prací na stavbě čistírny odpadních vod znečišťovatel přiloží:
  a) pravomocné rozhodnutí o povolení stavby,
  b) pravomocné rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečištění po dobu realizace stavby spolu s uvedením hodnot znečištění, jichž má být dosaženo po jejím dokončení,
  c) výsledky sledování jakosti odpadních vod vypouštěných z čistírny odpadních vod v období 12 měsíců před zahájením stavby,
  d) doklad s uvedením hodnot o množství a koncentraci znečištění odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění před realizací stavby,
  e) rozpočtové náklady na provedení stavby,
  f) kopii zápisu ze stavebního deníku3), z něhož vyplývá, že stavba byla zahájena, zejména že zhotovitel převzal staveniště a začal provádět stavební práce, a rozhodnutí o stanovení zkušebního provozu,
  g) časový harmonogram stavby,
  h) uzavřenou smlouvu o sdružení prostředků na financování stavby.
(2) K žádosti o odklad v případě zahájení výstavby jiného zařízení znečišťovatel přiloží:
  a) pravomocné rozhodnutí o povolení stavby nebo změny jiného zařízení; v případě, že tohoto povolení není třeba, prohlášení znečišťovatele o zahájení výstavby jiného zařízení doložené vyjádřením vodoprávního úřadu podle § 18 vodního zákona,
  b) rozpočtové náklady na provedení jiného zařízení,
  c) doklad o skutečném zahájení prací s uvedením data zahájení a časovým harmonogramem výstavby,
  d) pravomocné rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečištění pro dobu prací na jiném zařízení spolu s uvedením hodnot, jichž má být dosaženo po ukončení prací; termín dokončení prací bude v povolení výslovně uveden,
  e) doklad s uvedením hodnot o množství a koncentraci znečištění odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění před realizací jiného zařízení.
(3) Doklady, kterými znečišťovatel prokazuje splnění podmínek odkladu, jsou:
  a) kolaudační rozhodnutí nebo kolaudační souhlas, z něhož je patrný den dokončení stavby nebo jiného zařízení,
  b) vyhodnocení zkušebního provozu a doklad o nepřekročení hodnot ukazatelů znečištění stanovených v rozhodnutí vodoprávního úřadu o povolení k vypouštění odpadních vod pro příslušný zdroj znečištění a dobu po dokončení stavby nebo jiného zařízení; tyto hodnoty nesmí přesáhnout úroveň stanovenou jiným právním předpisem4),
  c) doklady o skutečných nákladech na stavbu nebo jiné zařízení.

§ 6 Postup České inspekce životního prostředí při posuzování žádostí o povolení odkladu a povolování odkladu
(1) Výpočet roční výše záloh na poplatky za zdroj znečišťování, na který byl povolen odklad, provede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“) tak, že:
   a) na základě poplatkového hlášení vypočte předpokládanou celkovou výši poplatků na celou dobu trvání odkladu,
   b) z rozpočtových nákladů na provedení stavby nebo jiného zařízení a z vypočtené celkové výše poplatků za dobu trvání odkladu stanoví procento odložené části poplatků z celkové výše poplatků, maximálně však do 80 % celkové výše poplatků,
   c) pro kalendářní roky, ve kterých je doba trvání odkladu kratší než 12 měsíců, stanoví odklad pouze pro měsíce, ve kterých trvá doba odkladu.
(2) Výslednou výši odložené části poplatků stanoví Inspekce podle skutečných nákladů stavby nebo jiného zařízení prokázaných znečišťovatelem a podle skutečně vypuštěného znečištění a objemu odpadních vod za dobu trvání odkladu.

§ 7 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
1. Vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
2. Vyhláška č. 110/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

§ 8  Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2012.

Ministr:  Mgr. Chalupa v. r.

Příloha k vyhlášce č. 123/2012 Sb.
VZOR
Poplatkové hlášení / poplatkové přiznání za zdroj znečišťování (podle Vodního zákona)

------------------------------------------------------------------  Poznámky k vyhl. k 123/2012 poplatkům za vypouštění odpadních vod
1) § 16 zákona    č.  22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
2) § 21 zákona    č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
3) § 157 zákona   č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4) Nařízení vlády č.  61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

125/2004 MŽP vzor poplatkového hlášení za odebrané množství vody

125  VYHLÁŠKA  ze dne 11. března 2004,
kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství stanoví podle § 88 odst. 5 a 10 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:

§ 1
Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku 
se podávají na tiskopisu podle vzoru obsahujícího předepsané náležitosti, který je uveden v příloze.

§ 2  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr: RNDr. Ambrozek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 125/2004 Sb.
Poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku za odebrané množství podzemní vody (za zdroj odběru podzemní vody)

	

V.98/2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů

 účinnost od 15.5.2011
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Vymezení pojmů
§ 3 - Hodnocení jakosti povrchových vod
§ 4 - Hodnocení stavu útvarů povrchových vod
§ 5 - Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
§ 6 - Mísicí zóna
§ 7 - Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
§ 8 - Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
§ 9 - Zajištění systému kvality
§ 10 - Minimální pracovní kritéria metod analýz
§ 11 - Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
§ 12 - Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
§ 13 - Rámcový program monitoringu
§ 14 - Program monitoringu povrchových vod
§ 15 - Program situačního monitoringu povrchových vod
§ 16 - Programy provozního monitoringu povrchových vod
§ 17 - Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
§ 18 - Programy průzkumného monitoringu
Přílohy

98  VYHLÁŠKA   ze dne 30. března 2011
o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:

§ 1  Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje:
a) způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
b) způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod,
c) náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.

§ 2  Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) chemickým stavem povrchové vody - stav určený na základě hodnocení prioritních látek2), aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem [zahrnuje součet izomerů: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 50-29-3), 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 789-02-6), 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethylen (číslo CAS 72-55-9) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 72-54-8)], tetrachlorethylenu, trichlorethylenu podle norem environmentální kvality3) a v souladu s postupy uvedenými v § 5,
b) ekologickým potenciálem - stav silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod stanovený na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
c) kvantitativní charakteristikou povrchové vody - vyjádření množství povrchové vody stanovené na základě hodnocení vodní bilance4) jako vodní zásoba v povodí nebo v útvaru povrchových vod za daný časový interval nebo kvantitativní stav povrchové vody za daný časový interval či bilanční stav určený též s ohledem na stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle § 36 vodního zákona,
d) dobrým ekologickým stavem – stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
e) dobrým ekologickým potenciálem – stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
f) chráněnou oblastí - vody nebo území stanovené podle § 31, 32, 33, 34 a 35 vodního zákona a evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5), kde udržení nebo zlepšení stavu vod je podmiňujícím faktorem jejich ochrany,
g) jakostí povrchových vod - vyhodnocení chemických, mikrobiologických a radiologických ukazatelů daného útvaru povrchových vod na základě vyhodnocení sledovaní monitorovacích míst podle vybraných programů monitoringu v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. b) a c),
h) monitorovacími místy - místa, kde se provádí zjišťování stavu vod, zejména vodoměrné stanice, místa odběru vzorků nebo profily sledování jakosti povrchových vod v určeném úseku toku,
i) vodoměrnou stanicí - měrný profil na vodním toku nebo na útvaru povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku podle čl. 181 ČSN 73 6530,
j) měrným profilem - profil vodního toku podle čl. 147 ČSN 73 6530 a ČSN 75 0120 nebo útvaru povrchových vod, ve kterém se provádějí hydrometrické práce,
k) místem odběru vzorků - celkový rozsah území nebo vymezeného prostoru v rámci vodního toku, vodní nádrže a zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod, kde jsou odebírány vzorky v souladu s částí 2 ČSN ISO 6107-2,
l) profilem sledování jakosti povrchové vody - místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty stanovené příčně k ose vodního toku podle ČSN 75 0120, vodní nádrže, zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod,
m) lokalitou - část útvaru povrchových vod prostorově zahrnující místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky a současně zjišťovány další charakteristiky ekologického stavu, ekologického potenciálu nebo charakteristik kvantitativního stavu,
n) sítí zjišťování stavu vod - seznam monitorovacích míst a míst, kde je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky,
o) referenčními podmínkami - podmínky, u kterých hodnoty ukazatelů stavu vod odpovídají velmi dobrému ekologickému stavu v souladu s přílohami č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
p) matricí - složka vodního ekosystému odebíraná pro provedení analýz; jedná se zejména o vodu, sedimenty, plaveniny a tkáně vodních organismů,
q) mezí detekce - hodnota, nad níž lze se stanovenou úrovní spolehlivosti potvrdit, že je odlišná od výsledku slepého stanovení podle části 14 ČSN ISO 5667-14,
r) mezí stanovitelnosti - stanovený násobek mezní hodnoty detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti,
s) kombinovanou rozšířenou nejistotou měření - nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené hodnotě na základě použitých informací,
t) mísicí zónou - část útvaru povrchových vod, kde není požadováno splnění norem environmentální kvality3) podle § 5 odst. 1, přitom však není ovlivněno dodržení norem environmentální kvality ve zbývající části daného útvaru povrchových vod,
u) typově specifickými referenčními podmínkami - hodnoty stanovené postupem uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky pro hydromorfologické, fyzikálně-chemické a biologické ukazatele kvality uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky,
v) rozdělovacím koeficientem - konstanta charakterizující rovnovážný poměr koncentrací určité látky mezi oktanolem a vodou,
w) bio-koncentračním faktorem - poměr koncentrace určité látky v biotě a daném vodním prostředí za rovnovážného stavu.

§ 3 Hodnocení jakosti povrchových vod
(1) Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá srovnáním zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů s normami environmentální kvality a požadavky na užívání vod4) způsobem uvedeným v § 11 odst. 1, 2 a 3 a v příloze č. 12 této vyhlášky.
(2) Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá každoročně.

§ 4 Hodnocení stavu útvarů povrchových vod
(1) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod se provede hodnocením chemického a ekologického stavu nebo ekologického potenciálu v případě silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka nebo jezero7).
(2) Tam, kde je to při určování chemického stavu, ekologického stavu nebo ekologického potenciálu nezbytné, zohlední se kvantitativní charakteristiky útvaru povrchových vod. V těchto případech se použije přiměřeně postup podle přílohy č. 12 této vyhlášky.
(3) Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s využitím údajů z hodnocení jakosti povrchových vod a hodnocení biologických a hydromorfologických ukazatelů ekologického stavu útvarů povrchových vod za uplynulé tři roky.

§ 5 Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
(1) Pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se použijí normy environmentální kvality3) prioritních látek2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu.
(2) Při posuzování výsledků zjišťování chemického stavu útvarů povrchových vod se v odůvodněných případech mohou vzít v úvahu:
  a) přirozené koncentrace pozadí u niklu, olova, kadmia a rtuti a jejich sloučenin, brání-li souladu s hodnotami norem environmentální kvality3),
  b) tvrdost, pH nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost těchto kovů.
(3) V úsecích toků určených jako mísicí zóny se z hodnocení chemického stavu vyjmou ty látky, pro které byly tyto zóny v souladu s § 6 vymezeny.
(4) Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální kvality3) a postupy podle § 11 odst. 1, 2 a 3.
(5) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického stavu útvarů povrchových vod jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“. Dobrý stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů nepřesáhne hodnoty norem environmentální kvality3).
(6) Znázornění výsledků hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 6 Mísicí zóna
(1) Jako mísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek2) a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality3), pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.
(2) Rozsah mísicí zóny musí být
  a) omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění,
  b) přiměřený s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění,
  c) v souladu s podmínkami týkajícími se emisí znečišťujících látek podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik8) a podle právních předpisů Evropské unie1) a
  d) v souladu s použitím nejlepších dostupných technik.

§ 7 Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod
(1) U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického stavu provede v souladu s přílohami č. 4, 5, 6, 13 a 14 této vyhlášky pro jednotlivé kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Výchozím podkladem pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod jsou typově specifické referenční podmínky pro jednotlivé typy útvarů povrchových vod.
(3) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavu jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(4) Při znázornění výsledků hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se postupuje v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 8 Hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
(1) U útvarů povrchových vod, které byly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického potenciálu provede v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky pro využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického potenciálu jako „dobrý a lepší“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(3) Znázornění výsledků hodnocení ekologického potenciálu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.

§ 9 Zajištění systému kvality
 (1) Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vod musí mít zavedený systém kvality v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025.
 (2) Zjišťování stavu povrchových vod provádějí laboratoře, které:
    a) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17043 k tomu akreditovanými organizacemi pokrývajícími celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a
    b) národnímu akreditačnímu orgánu určenému zvláštním jiným právním předpisem9) doloží způsobilost provádět analýzy dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.

§ 10  Minimální pracovní kritéria metod analýz
  (1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody musí mít na úrovni příslušných norem environmentální kvality kombinovanou rozšířenou nejistotu měření 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší než 30 % odpovídající normy environmentální kvality.
  (2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma environmentální kvality nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, bude sledování takového ukazatele prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující neúměrné náklady.

§ 11 Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
 (1) Pokud se hodnoty fyzikálně-chemických nebo chemických ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, stanoví se výsledky měření pro výpočet průměrných hodnot na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.
 (2) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 1 nachází pod mezí stanovitelnosti, stanoví se uvedená hodnota jako menší než mez stanovitelnosti.
 (3) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny chemických nebo fyzikálně-chemických ukazatelů včetně jejich rozpadových a reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se pro výsledek pod mezí stanovitelnosti pro jednotlivé látky použije hodnota nula.
 (4) Součástí zpracování výsledků chemických ukazatelů je analýza dlouhodobých trendů koncentrací vybraných prioritních látek [anthracen, bromovaný difenylether, kadmium a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10-13, di(2-ethylhexyl)ftalát, fluoranthen, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, hexachlorcyklohexan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a její sloučeniny, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky, sloučeniny tributylcínu] v sedimentu a biotě, sledovaných v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných oblastí České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“).

§ 12 Programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
(1) Podle územního rozsahu sledovaných povodí, vymezených útvarů povrchových vod, rozsahu a míry podrobnosti sledování se programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod člení na:
  a) Rámcový program monitoringu,
  b) Program monitoringu povrchových vod, který zahrnuje Program situačního monitoringu povrchových vod a Programy provozního monitoringu povrchových vod,
  c) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod,
  d) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Údaje získané z programů monitoringu vod jsou využity pro hodnocení jakosti vod a stavu útvarů povrchových vod podle § 3 a 4.
(3) V chráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech6) a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

§ 13 Rámcový program monitoringu
(1) Rámcový program monitoringu závazně určuje v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky:
  a) zásady, věcný obsah, rozsah, metodické postupy a formální náležitosti jednotlivých programů monitoringu,
  b) časový plán postupu nutného pro sestavování, projednávání, schvalování a realizaci jednotlivých programů monitoringu,
  c) kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programů monitoringu, včetně doporučených metod jejich zjišťování pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
  d) způsob stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů monitoringu a závazná pravidla pro nezbytné doplnění těchto sítí a jejich následné zahrnutí do příslušných programů monitoringu,
  e) požadavky na zjišťování a hodnocení stavu vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
  f) technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledků programů monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodí10), orgánů Evropské unie a mezinárodních organizací,
  g) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování návrhů a realizace jednotlivých programů monitoringu nebo jejich částí,
  h) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování hodnocení stavu povrchových vod podle § 4 pro jednotlivé programy monitoringu.
(2) Rámcový program monitoringu se aktualizuje nejpozději do šesti let ode dne jeho schválení, a to vždy k 30. červnu daného kalendářního roku.

§ 14 Program monitoringu povrchových vod
 (1) Program monitoringu povrchových vod se zpracovává v rámci správy povodí podle § 54 vodního zákona v členění na dílčí povodí11).
 (2) Program monitoringu povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.

§ 15 Program situačního monitoringu povrchových vod
(1) Program situačního monitoringu povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 1 a 5 této vyhlášky.
(2) Program situačního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
  a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
  b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.

§ 16  Programy provozního monitoringu povrchových vod
(1) Programy provozního monitoringu povrchových vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a jsou zpracovány v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 2 a 5 této vyhlášky.
(2) Programy provozního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
    a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
    b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.
(3) Programy provozního monitoringu dále obsahují požadavky pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod v chráněných oblastech v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.

§ 17 Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
(1) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 3 a 5 této vyhlášky.
(2) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod stanoví zejména:
    a) vymezení, seznam a počet monitorovacích míst pro sledování vodních stavů a průtoků na vodních tocích,
    b) četnosti sledování pro každé monitorovací místo.
(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se zpracuje pro celé území České republiky v členění podle dílčích povodí podle § 24 odst. 5 až 7 vodního zákona.
(4) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.

§ 18 Programy průzkumného monitoringu
 (1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:
   a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu,
   b) cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
   c) vymezení monitorovacích míst a
   d) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo.
 (2) Programy průzkumného monitoringu se zpracují vždy ve vazbě na útvary povrchových vod nebo jejich seskupení podle přílohy č. 9 bodů 4 a 5 této vyhlášky.

§ 19  Účinnost
  Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení. (15.5.2014)

Ministr životního prostředí:  Mgr. Chalupa v. r.    Ministr zemědělství: Ing. Fuksa v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných oblastech
(1) Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu
   V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů6). Profily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnost, která může ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným právním předpisem12). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.
(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání
   Seznam povrchových vod využívaných ke koupání je uveden v jiném právním předpise13). Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané jiným právním předpisem14), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.
(3) Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných oblastech
   Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnost může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona, které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise3).
   V rámci monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v územích vymezených podle jiného právního předpisu13).
(4) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů
   V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území vymezená podle jiného právního předpisu16). Monitoring se provádí tam, kde by antropogenní činnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru monitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení antropogenních vlivů.
(5) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
   Seznam lokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup provádění monitoringu vod v těchto lokalitách stanoví jiný právní předpis17). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise3).

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary povrchových vod
(1) Pro účely hodnocení ekologického stavu vod se pro každý typ útvaru povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínky, které specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení typově specifických referenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení maximálního ekologického potenciálu normativně definovaného v příloze č. 7 této vyhlášky.
(2) Typově specifické referenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických znečišťujících látek se za meze detekce považují ty hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické referenční podmínky stanovují.
(3) Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínky je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro modelovací postupy, které jsou aplikovány.
(4) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická, paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky. Tím se zabezpečí, že takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchových vod.
(5) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučen.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod
(1) Útvary povrchových vod v kategorii řeka:
  a) biologické ukazatele
1. složení a četnost vodní flóry (fytoplankton, fytobentos, makrofyta)
2. složení a četnost makrozoobentosu
3. složení, četnost a věková struktura fauny ryb
  b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, propojení na útvary podzemních vod)
2. kontinuita toku
3. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky a šířky koryta, struktura a substrát dna, struktura příbřežní zóny)
  c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
1. všeobecné ukazatele (průhlednost, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do útvaru povrchových vod.
(2) Útvary povrchových vod v kategorii jezero:
  a) biologické ukazatele
1. složení, četnost a biomasa fytoplanktonu
2. složení a četnost jiné vodní flóry (makrofyta a fytobentos)
3. složení a četnost makrozoobentosu
4. složení, četnost a věková struktura ryb
  b) hydromorfologické ukazatele podporující biologické ukazatele
1. hydrologický režim (velikost a dynamika proudění vody, velikost vodní plochy, doba zdržení, propojení na útvary podzemní vody)
2. morfologické podmínky (proměnlivost hloubky nádrže/jezera/rybníku, velikost a struktura substrátu dna, struktura břehů)
  c) chemické a fyzikálně-chemické ukazatele podporující biologické ukazatele
1. všeobecné (průhlednost vody, teplotní poměry, kyslíkové poměry, salinita, acidobazický stav, živiny)
2. specifické znečišťující látky (relevantní pro daný útvar povrchových vod a vybrané v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky)
3. znečištění jinými identifikovanými látkami vypouštěnými do vodního útvaru
(3) Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod
  Pro tyto útvary povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
 Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero a řeka
 Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Všeobecné	Nevyskytují se žádné nebo jen velmi malé antropogenní změny hodnot fyzikálně chemických a hydromorfologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod v porovnání s hodnotami spojenými s tímto typem v nenarušených podmínkách. Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného útvaru povrchových vod odpovídají těm, které se obvykle vyskytují u příslušného typu v nenarušených podmínkách a nevykazují žádné nebo jen malé známky narušení. Jedná se o typově specifické podmínky a společenstva.	Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod vykazují mírnou úroveň narušení vzniklého lidskou činností, avšak odlišují se pouze málo od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách.	Hodnoty biologických kvalitativních ukazatelů daného typu útvaru povrchových vod se středně odlišují od těch, které se obvykle vyskytují u příslušného typu útvaru povrchových vod v nenarušených podmínkách. Hodnoty vykazují střední známky narušení vyvolaného lidskou činností a jsou významně více ovlivněny než u dobrého stavu.

Vysvětlivky:
Ekologický stav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude klasifikován jako poškozený nebo zničený.
Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.
Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako zničený.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka

Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Fytoplankton	Taxonomické složení fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. 
  Průměrná četnost fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, 
  aby významně měnila typově specifické podmínky určující průhlednost vody. 
  Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.	
  Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. 
  Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod 
  nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního květu 
  fytoplanktonu.	
  Taxonomické složení fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. 
  Četnost fytoplanktonu je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné  nežádoucí narušení hodnot jiných biologických 
  nebo fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů. Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu. 
  trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentos	
   Taxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. 
   Nevyskytují se žádné zjistitelné změny v průměrné  četnosti makrofyt a fytobentosu.	
   Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnám s typově specifickými společenstvy. 
   Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí 
   narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. 
   Společenstvo fytobentosu není nepříznivě ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.	
   Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. 
   Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. 
   Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.
Fauna bentických bezobratlých	
  Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. 
  Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. 
  Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.	
  Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. 
  Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. 
  Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově specifickým podmínkám.	
   Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. 
   Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. 
   Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně odlišné od typově specifických 
   podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna ryb	Druhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. 
  Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. 
  Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.	
  Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů 
  na ukazatele fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře 
  antropogenních vlivů na fýzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele kvality. Občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji 
  určitých druhů do té míry, že některé věkové skupiny mohou chybět.	
  Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru antropogenních vlivů na ukazatele 
  fyzikálně-chemické a hydromorfologické kvality. Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v takovém rozsahu, 
  že střední podíl typově specifických druhů chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.

Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Hydrologický režim	
    Velikost a dynamika proudění, a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami, plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.	
      Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.	
        Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Kontinuita toku	
    Kontinuita toku není narušena antropogenními činnostmi a umožňuje nerušenou migraci vodních organismů a transport sedimentů.	
       Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.	
         Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínky	
  Uspořádání říčního koryta, proměnlivost jeho šířky a hloubky, rychlosti proudění, vlastnosti substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežních zón plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.	
  Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.	
  Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Všeobecné podmínky	Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. 
Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň salinity, pH, kyslíková bilance, kyselinová 
neutralizační kapacita a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.	
Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita ani salinity nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly 
dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly 
dosaženy příslušné hodnoty pro biologické ukazatele.	Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látky	
 Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.	
 Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. 
 Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Specifické nesyntetické znečišťující látky	
Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.	
Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.	
Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. 
Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero

Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Fytoplankton	Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. 
Průměrná biomasa fytoplanktonu se plně shoduje s typově specifickými fyzikálně-chemickými podmínkami a není taková, aby významně měnila 
typově specifické podmínky určující průhlednost vody. Vodní květ fytoplanktonu se vyskytuje s četností a intenzitou, které odpovídají 
typově specifickým fyzikálně-chemickým podmínkám.	
Vyskytují se slabé změny v taxonomickém složení fytoplanktonu a četnosti fytoplanktonu v porovnání s typově specifickými společenstvy. 
Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst řas mající za následek nežádoucí narušení rovnováhy organismů přítomných v útvaru povrchových 
vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. Může se vyskytovat slabý nárůst četnosti a intenzity typově specifického vodního 
květu fytoplanktonu.	
Taxonomické složení a četnost fytoplanktonu se středně odlišuje od typově specifických společenstev. 
Biomasa je středně narušena a může být taková, že vyvolává významné nežádoucí narušení hodnot jiných biologických kvalitativních ukazatelů 
a fyzikálně-chemické kvality vody nebo sedimentů. 
Může se vyskytovat střední nárůst četnosti a intenzity vodního květu fytoplanktonu; trvale může tato situace nastávat v letních měsících.
Makrofyta a fytobentos	
Taxonomické složení plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Nevyskytují se žádné zjistitelné změny 
v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu.	
Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů makrofyt a fytobentosu v porovnání s typově specifickými společenstvy. 
Tyto změny neindikují žádný zrychlený růst fytobentosu nebo vyšších forem života rostlin, který má za následek nežádoucí narušení rovnováhy 
organismů přítomných v útvaru povrchových vod nebo fyzikálně-chemické kvality vody či sedimentů. Společenstvo fytobentosu není nepříznivě 
ovlivněno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.	
Složení taxonů makrofyt a fytobentosu se středně odlišuje od typově specifického společenstva a je významně více narušeno než u dobrého stavu. 
Jsou zjevné střední změny v průměrné četnosti makrofyt a fytobentosu. 
Společenstvo fytobentosu může být zasaženo a v některých oblastech nahrazeno chomáči a povlaky bakterií vyskytujících se jako důsledek lidské činnosti.
Fauna bentických bezobratlých	
Taxonomické složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení 
nevykazuje žádné známky odlišnosti od nenarušených podmínek. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých nevykazuje žádné známky změn oproti podmínkám 
za nepřítomnosti rušivých vlivů.	
Vyskytují se slabé změny ve složení a četnosti taxonů bezobratlých v porovnání s typově specifickými společenstvy. Poměr taxonů citlivých a necitlivých 
k narušení vykazuje malou odlišnost od typově specifických hodnot. Úroveň rozmanitosti taxonů bezobratlých vykazuje slabé známky změn oproti typově 
specifickým podmínkám.	Složení a četnost taxonů bezobratlých se středně odlišuje od typově specifických společenstev. 
Chybí hlavní taxonomické skupiny typově specifického společenstva. Poměr taxonů citlivých a necitlivých k narušení a úroveň rozmanitosti jsou podstatně 
odlišné od typově specifických podmínek a významně horší než u dobrého stavu.
Fauna ryb	
Druhové složení a četnost plně nebo téměř zcela odpovídá podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů. 
Vyskytují se všechny typově specifické druhy citlivé na narušení. Věková struktura rybích společenstev vykazuje slabé známky antropogenního narušení 
a neindikuje poruchy reprodukce ani vývoje žádného konkrétního druhu.	
Vyskytují se nevýrazné změny v druhovém složení a četnosti oproti typově specifickým společenstvím odpovídající míře antropogenních vlivů na chemické, 
fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. Věková struktura společenství ryb vykazuje známky narušení odpovídající míře antropogenních vlivů 
na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele; občas jsou naznačeny poruchy v reprodukci nebo vývoji určitých druhů do té míry, 
že některé věkové skupiny mohou chybět.	Složení a četnost druhů ryb se středně odlišuje od typově specifických společenstev s ohledem na míru 
antropogenních vlivů na chemické, fyzikálně-chemické a hydromorfologické ukazatele. 
Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky antropogenního narušení v taliovém rozsahu, že střední podíl typově specifických druhů 
chybí, nebo má velmi nízké zastoupení.

Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Hydrologický režim	Velikost a dynamika proudění a z toho plynoucí souvislosti s podzemními vodami plně nebo téměř zcela odpovídají 
 podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Morfologické podmínky	Proměnlivost hloubky nádrže, množství a struktura substrátu a jak struktura, tak vlastnosti příbřežní zóny plně nebo 
 téměř zcela odpovídají podmínkám za nepřítomnosti rušivých vlivů.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
Ukazatel	Velmi dobrý stav	Dobrý stav	Střední stav
Všeobecné podmínky	
  Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů plně nebo téměř zcela odpovídají podmínkám odpovídajícím nepřítomnosti rušivých vlivů. 
  Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů. Stupeň slanosti, pH, kyslíková bilance, 
  kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost a teplota vody nevykazují známky antropogenního narušení a zůstávají v rozmezí obvykle 
  se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.	
  Teplota, kyslíková bilance, pH, kyselinová neutralizační kapacita, průhlednost vody ani slanost nepřekračují rozmezí stanovená tak, 
  aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují 
  úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy příslušné hodnoty pro ukazatele biologické kvality.	
  Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality.
Specifické syntetické znečišťující látky	
  Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických technik.	
  Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
  Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.	
  Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. 
  Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Specifické nesyntetické znečišťující látky	
 Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím při nepřítomnosti rušivých vlivů.	
 Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro ukazatele biologické kvality. 
 Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod 
v kategoriích řeka a jezero

Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele
Ukazatel	Maximální ekologický potenciál	Dobrý ekologický potenciál	Střední ekologický potenciál
Ukazatele biologické kvality	
 Hodnoty příslušných biologických ukazatelů odpovídají v co největší míře hodnotám přiřazeným nejbližšímu typu 
 útvaru povrchových vod při daných fyzikálních podmínkách, které vyplývají z umělých nebo silně ovlivněných charakteristik 
 útvaru povrchových vod.	
 Existují slabé změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu.	
 Existují středně velké změny hodnot příslušných biologických ukazatelů v porovnání s hodnotami odpovídajícími maximálnímu ekologickému potenciálu. 
 Hodnoty jsou významně více narušeny než hodnoty zjišťované při dobré kvalitě.
Hydromorfologické ukazatele	
 Hydromorfologické podmínky odpovídají těm, při kterých je ovlivnění útvaru povrchových vod výhradně výsledkem pouze umělých nebo silně ovlivněných 
 charakteristik útvaru povrchových vod, po té co byla přijata veškerá nápravná opatření k tomu, aby se zajistilo co nejtěsnější přiblížení 
 k ekologické spojitosti útvarů povrchových vod, zejména s ohledem na migraci fauny a vhodná místa pro rozmnožování a tření.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.

Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
Ukazatel	Maximální ekologický potenciál	Dobrý ekologický potenciál	Střední ekologický potenciál
Všeobecné podmínky	
  Fyzikálně-chemické ukazatele plně nebo téměř plně odpovídají nenarušeným podmínkám zjišťovaným v typu útvaru povrchových vod, který je nejblíže 
  srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod. Koncentrace živin zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím 
  za takto nenarušených podmínek. Hodnoty teplot, kyslíkové bilance a acidobazický stav odpovídají hodnotám zjištěným v nejblíže srovnatelných 
  útvarech povrchových vod za nenarušených podmínek.	
  Hodnoty fyzikálně-chemických ukazatelů jsou v rozmezí stanoveném tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované 
  hodnoty pro biologické ukazatele. 
  Teplota a acidobazický stav nepřekračují rozmezí stanovená tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy výše specifikované hodnoty 
  pro ukazatele biologické kvality. Koncentrace živin nepřekračují úrovně stanovené tak, aby se zabezpečily funkce ekosystému a byly dosaženy 
  výše specifikované hodnoty pro biologické ukazatele.	Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele.
Specifické syntetické znečišťující látky	
  Koncentrace blízké nule a přinejmenším pod mezemi detekce všeobecně používaných nejvyspělejších analytických postupů.	Koncentrace nepřekračují normy 
  environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení norem environmentální 
  kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.	
  Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené 
  v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Specifické nesyntetické znečišťující látky	
 Koncentrace zůstávají v rozmezí obvykle se vyskytujícím za nenarušených podmínek zjištěných u typu 
 útvaru povrchových vod, který je nejblíže srovnatelný s příslušným umělým nebo silně ovlivněným útvarem povrchových vod.	
 Koncentrace nepřekračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 Při stanovení norem environmentální kvality se postupuje podle přílohy č. 11 této vyhlášky.	
 Podmínky definované v souladu s dosažením příslušných hodnot pro biologické ukazatele. 
 Koncentrace překračují normy environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek	Látky nebo skupiny látek
1	Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet ve vodním prostředí.
2	Organofosforové sloučeniny.
3	Organocínové sloučeniny.
4	Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5	Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky.
6	Kyanidy.
7	Kovy a jejich sloučeniny.
8	Arsen a jeho sloučeniny.
9	Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10	Nerozpuštěné látky.
11	Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12	Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK, atd.).

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod
Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém 
a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím 
uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.
Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod 18) 
je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, 
provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.
Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele 
biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace 
kvalitativních ukazatelů.
Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají 
společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami 
a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení 
stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.
(1) Situační monitoring
  a) Situační monitoring v příslušných lokalitách a profilech sledování stavu povrchových vod je prováděn za účelem:
    1. doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,
    2. hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek,
    3. hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
    4. účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
    5. vedení vodní bilance,
    6. zjišťování jakosti povrchových vod.
  b) Výsledky monitorování jsou hodnoceny za účelem určení dalších požadavků na programy monitoringu povrchových vod dílčích povodí ve stávajících a následných plánech povodí8).
  c) Situační monitoring je prováděn na dostatečném počtu útvarů povrchových vod tak, aby umožnil hodnocení celkového stavu povrchových vod v každém povodí nebo dílčím povodí.
  d) S ohledem na tyto útvary povrchových vod je monitoring prováděn vždy tam, kde:
    1. je velikost průtoků významná pro dílčí povodí jako celek, včetně míst na velkých tocích, kde je plocha povodí větší než 2500 km2,
    2. je objem vody v rámci dílčího povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží,
    3. významné útvary povrchových vod přesahují hranice členských států,
    4. je nutné splnit požadavky o výměně informací19),
    5. je nutné odhadnout zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států a do mořského prostředí.
  e) Situační monitoring je prováděn na každém monitorovacím místě po období minimálně jednoho roku v průběhu období, které pokrývá plán povodí u:
    1. ukazatelů indikativních pro všechny biologické ukazatele,
    2. ukazatelů indikativních pro všechny hydromorfologické ukazatele,
    3. ukazatelů indikativních pro všechny všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele kvality,
    4. prioritních látek2) vypouštěných v daném dílčím povodí,
    5. ostatních znečišťujících látek v souladu s přílohou č. 8 této vyhlášky, vypouštěných ve významných množstvích v daném dílčím povodí.
  f) Za předpokladu, že předcházející situační monitoring neprokázal, že předmětný útvar povrchových vod dosáhl dobrého stavu a provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nepřinesly důkazy o tom, že se tyto vlivy změnily, je situační monitoring prováděn minimálně jednou za období platnosti tří navazujících plánů povodí.
(2) Provozní monitoring
  a) Provozní monitoring je prováděn za účelem:
    1. zjištění stavu těch útvarů povrchových vod, které byly identifikovány z hlediska dosažitelnosti environmentálních cílů jako rizikové,
    2. vyhodnocení všech změn stavu těchto vodních útvarů vyplývajících z programů opatření.
  b) V období platnosti plánu povodí lze program upravit podle získaných informací tak, aby se umožnilo snížení četnosti monitoringu tam, kde bylo zhodnocení dopadů na stav povrchových vod posouzeno jako nevýznamné.
  c) Provozní monitoring je prováděn pro všechny útvary povrchových vod, které byly na základě buď provedené analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod nebo situačního monitoringu identifikovány jako rizikové z hlediska možnosti dosažení jejich environmentálních cílů stanovených v souladu s požadavky § 23 a vodního zákona, a pro ty útvary povrchových vod, do kterých se vypouštějí látky uvedené v příloze č. 8 této vyhlášky. Pro prioritní látky jsou profily sledování stavu povrchových vod zvoleny s ohledem na příslušné normy environmentální kvality.
  d) Monitorovány budou vždy:
    1. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných bodových zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci každého vodního útvaru tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady vlivů bodového zdroje. Pokud je útvar povrchových vod vystaven vlivům více bodových zdrojů znečištění, mohou být monitorovací místa vybrána tak, aby byla vyhodnocena velikost a dopady těchto vlivů jako celku,
    2. útvary povrchových vod ohrožené vlivy významných difusních zdrojů znečištění, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady ovlivnění těmito difusními zdroji. Výběr vodních útvarů se uskuteční tak, aby representovaly relativní rizika vyplývající z výskytu ovlivnění difusními zdroji a relativní rizika nedosažení dobrého stavu povrchových vod,
    3. útvary povrchových vod ohrožené významnými hydromorfologickými vlivy, dostatečný počet monitorovacích míst v rámci vybraných vodních útvarů tak, aby se vyhodnotila velikost a dopady těchto hydromorfologických vlivů. Výběr vodních útvarů musí být indikativní pro celkový dopad hydromorfologických vlivů, jimž jsou všechny útvary povrchových vod vystaveny.
  e) Pro vyhodnocení velikosti vlivů, kterým jsou vystaveny útvary povrchových vod, jsou sledovány:
    1. ukazatele indikativní pro biologický ukazatel nebo ukazatele, které jsou nejcitlivější vůči vlivům, jimž jsou útvary povrchových vod vystaveny,
    2. všechny vypouštěné prioritní látky2) a jiné znečišťující látky vypouštěné ve významných množstvích,
    3. ukazatele indikativní pro ten hydromorfologický ukazatel, který je nejcitlivější vůči zjištěnému vlivu.
  f) Provozní monitoring dále zabezpečuje:
    1. zjišťování jakosti povrchových vod, včetně jejich ovlivňování lidskou činností,
    2. návrhy programů opatření podle § 26 vodního zákona,
    3. zjišťování stavu vod v těch útvarech povrchových vod, kde byl jejich stav hodnocen jako horší, než dobrý, nebo které byly identifikovány na základě provedené aktualizace analýzy charakteristik povodí a vyhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod z hlediska dosažení environmentálních cílů ochrany vod jako rizikové nebo do kterých jsou vypouštěny prioritní látky,
    4. zjišťování změn stavu vod a stavu útvarů povrchových vod, jejichž sledování vyplývá z programů opatření,
    5. zjišťování jakéhokoli dlouhodobého vzestupného trendu koncentrace znečišťujících látek vyvolaného lidskou činností,
    6. zjišťování stavu povrchových vod pro účely výkonu správy vodních toků a vodních děl,
    7. získávání dat pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
    8. vedení vodní bilance,
    9. plánování v oblasti vod.
(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod
  a) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod je prováděn za účelem:
    1. hodnocení stavu povrchových vod podle § 21 vodního zákona,
    2. hodnocení odtokového režimu vodních toků,
    3. vedení vodní bilance,
    4. plánování v oblasti vod.
(4) Průzkumný monitoring
  a) Průzkumný monitoring je prováděn tam, kde:
   1. nejsou známy příčiny mimořádných jevů,
   2. situační monitoring indikuje, že není pravděpodobné dosáhnout cílů stanovených pro daný útvar povrchových vod podle § 23a vodního zákona a dosud 
     nebyl zřízen provozní monitoring, a to s cílem zjistit příčiny nedosažení environmentálních cílů vodního útvaru nebo útvarů,
   3. je nutné zjistit velikost a dopady havarijního znečištění.
  b) Průzkumný monitoring musí poskytnout informace pro zřízení programu opatření k dosažení environmentálních cílů a specifických opatření nezbytných 
     k nápravě dopadů havarijního znečištění.
  c) Průzkumný monitoring se uplatní:
   1. tam, kde se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
   2. v případě, že výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný útvar povrchových vod dosud 
      nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,
   3. za účelem zjištění velikosti a dopadů havarijního znečištění nebo
   4. za účelem poskytnutí informací pro zřízení programu opatření k dosažení cílů ochrany vod8).
(5) Obecné náležitosti monitoringu povrchových vod
  a) Četnost monitorování
   1. Pro období situačního monitoringu jsou minimálně použity hodnoty četností monitorování ukazatelů indikativních pro fyzikálně-chemické kvalitativní 
      ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy. Pro biologické nebo hydromorfologické ukazatele bude monitorování provedeno alespoň jednou v průběhu 
      období situačního monitoringu.
   2. Pro provozní monitoring musí být potřebná četnost monitorování pro každý ukazatel určena tak, aby zabezpečila dostatečné údaje pro spolehlivé 
      vyhodnocení stavu příslušného kvalitativního ukazatele. Monitoring se uskutečňuje minimálně v intervalech, jež jsou uvedeny v tabulce č. 1 této přílohy.
   3. Četnosti jsou voleny tak, aby se dosáhla přijatelná úroveň spolehlivosti a přesnosti.
   4. Četnost monitorování je volena se zřetelem na proměnlivost ukazatelů vyplývající jak z přírodních, tak z antropogenních podmínek. Období, 
      ve kterých je monitoring prováděn, musí být vybráno tak, aby se minimalizoval vliv sezónní proměnlivosti, a tím se zajistilo, že výsledky odrážejí 
      změny v útvaru povrchových vod v důsledku změn antropogenních vlivů. Je-li to nezbytné, pak je prováděn dodatečný monitoring v průběhu různých 
      ročních období téhož roku.

Tabulka č. 1: Četnost monitorování jednotlivých ukazatelů
Ukazatele kvality	                  Řeky	Jezera
Ekologický stav
Biologické		
Fytoplankton	                          6 měsíců	6 měsíců
Jiná vodní flóra (makrofyta a fytobentos) 3 roky	3 roky
Makrobezoobenthos	                  3 roky	3 roky
Ryby	                                  3 roky	3 roky
Hydromorfologické		
Hydrologický režim	                  nepřetržitě	1 měsíc
Kontinuita toku	                          6 let	
Morfologické podmínky	                  6 let	        6 let
Chemické a fyzikálně-chemické		
Průhlednost a teplotní poměry	          3 měsíce	3 měsíce
Kyslíkové poměry	                  3 měsíce	3 měsíce
Salinita	                          3 měsíce	3 měsíce
Acidobazický stav	                  3 měsíce	3 měsíce
Živiny	                                  3 měsíce	3 měsíce
Ostatní znečišťující látky	          3 měsíce	3 měsíce
Chemický stav
Prioritní látky a další znečišťující látky pro hodnocení chemického stavu	
                                          1 měsíc	1 měsíc
b) Dodatečné požadavky s ohledem na chráněné oblasti
 1. Útvary povrchových vod určené s ohledem na splnění požadavků pro místa odběru pitné vody, které poskytují v průměru více než 100 m3 za den, 
    jsou určeny jako monitorovací místa a jsou také předmětem monitoringu. Na těchto útvarech jsou monitorovány všechny vypouštěné prioritní 
    látky a všechny ostatní látky vypouštěné ve významných množstvích, které by mohly ovlivnit stav útvaru povrchových vod. 
    Monitoring musí být prováděn v souladu s četnostmi uvedenými v tabulce č. 2.

  Tabulka č. 2: Četnost monitoringu podle počtu zásobovaných obyvatel
  Počet zásobovaných obyvatel	        Četnost
                  méně než 10000	4 x za rok
  větší než 10000 menší než 30000	8 x za rok
                          ≥ 30000	12 x za rok
 2. Útvary povrchových vod vytvářející chráněné oblasti stanovišť a druhů jsou začleněny do provozního monitoringu tam, kde jsou na základě 
    hodnocení dopadů a situačního monitoringu identifikovány jako rizikové. Monitoring je prováděn k vyhodnocení velikosti a dopadu všech 
    příslušných významných vlivů na tyto útvary a tam, kde je to nutné k vyhodnocení změn stavu těchto útvarů vyplývajících z programů opatření. 
    Monitoring pokračuje, dokud tyto oblasti nevyhoví všem požadavkům a nejsou splněny cíle podle § 23a vodního zákona.

c) Normy pro monitorování kvalitativních ukazatelů
Metody použité pro monitorování příslušných ukazatelů odpovídají českým technickým normám, které zabezpečí získání dat odborné kvality a srovnatelnosti.
d) Předávání dat
1. Výsledky jednotlivých programů monitoringu povrchových vod se ukládají do informačního systému spravovaného podle § 21 odst. 2 písmene c) bod 3 
   vodního zákona, po kontrole a primárním zpracování dat, nejpozději do 3 měsíců od ukončení vzorkování v daném kalendářním roce.
2. Zkontrolované výsledky jednotlivých programů monitoringu se uloží do informačního systému podle odstavce 2, nejpozději do 3 měsíců 
   po ukončení všech prací na příslušném programu monitoringu v daném kalendářním roce.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
(1) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení ekologického stavu a ekologického potenciálu útvarů povrchových vod
  a) Porovnatelnost výsledků monitoringu biologických ukazatelů
    1. Hodnocení stavu útvarů povrchových vod je realizováno podle § 4 této vyhlášky pro účely odhadování hodnot biologických ukazatelů specifikovaných 
       pro každou kategorii povrchových vod nebo pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod. Při aplikaci dále stanoveného postupu na silně 
       ovlivněné nebo umělé útvary povrchových vod jsou postupy aplikované na ekologický stav chápány i pro určení ekologického potenciálu. Jsou hodnoceny 
       specifické živočišné druhy nebo skupiny druhů, které jsou reprezentativní pro kvalitativní ukazatele jako celek.
    2. Pro zabezpečení srovnatelnosti jsou výsledky hodnocení ekologického stavu vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry. Tyto poměry musí představovat 
       vztah mezi hodnotami biologických ukazatelů pozorovaných pro daný útvar povrchových vod a hodnotami těchto ukazatelů za referenčních 
       podmínek platných pro tento útvar. Každý poměr je vyjádřen ve formě číselné hodnoty od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují 
       hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule.
    3. Rozpětí ekologického kvalitativního poměru pro každou kategorii povrchových vod je rozděleno do pěti tříd v rozmezí od velmi dobrého do zničeného 
       ekologického stavu. Každé hranici mezi třídami je přiřazena číselná hodnota. Pro hranici mezi velmi dobrým a dobrým stavem a pro hranici 
       mezi dobrým a středním stavem bude číselná hodnota stanovena na základě mezikalibračního porovnání. Přitom budou využity podklady Komise, které usnadní 
       příslušné mezikalibrační porovnání. Budou též využity další informace členských států, nacházejících se v odpovídajícím ekoregionu.
    4. Způsob monitoringu biologických ukazatelů bude aplikován na ta místa na mezikalibrační síti, která jsou jak v ekoregionu, tak typu útvaru povrchových 
       vod, na který má být zjišťování aplikováno ve shodě s požadavky této vyhlášky. Výsledky této aplikace budou použity ke stanovení 
       číselných hodnot hranic příslušných tříd.
  b) Znázornění výsledků monitorování a klasifikace ekologického stavu a ekologického potenciálu
    1. Pro kategorie povrchových vod je klasifikace ekologického stavu útvaru povrchových vod vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu 
       odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných podle prvního sloupce tabulky č. 1 této přílohy. 
       Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického stavu každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen 
       podle druhého sloupce tabulky č. 1 této přílohy vyjadřujícího klasifikaci ekologického stavu útvaru povrchových vod

Tabulka č. 1: Znázornění klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových vod
Klasifikace ekologického stavu	Barevné označení
                   Velmi dobrý	modrá
                   Dobrý	zelená
                   Střední	žlutá
                   Poškozený	oranžová
                   Zničený	červená

2. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod je klasifikace ekologického potenciálu silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod 
vyjádřena použitím nižší z hodnot výsledků monitoringu odpovídajících biologických a fyzikálně-chemických kvalitativních ukazatelů klasifikovaných 
podle prvního sloupce tabulky č. 2 této přílohy. Pro každé dílčí povodí je zpracována mapa zobrazující klasifikaci ekologického potenciálu každého 
silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod, který bude v případě umělých útvarů barevně označen podle druhého sloupce a v případě silně 
ovlivněných vodních útvarů třetího sloupce tabulky č. 2 této přílohy.
Tabulka č. 2: Znázornění klasifikace ekologického stavu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
Klasifikace ekologického potenciálu  Barevné označení umělé útvarů povrchových vod	Barevné označení silně ovlivněných útvarů povrchových vod 
                  Dobrý a lepší	     Stejné zelené a světle šedé pruhy	                Stejné zelené a tmavošedé pruhy
                  Střední	     Stejné žluté a světle šedé pruhy	                Stejné žluté a tmavošedé pruhy
                  Poškozený	     Stejné oranžové a světle šedé pruhy	        Stejné oranžové a tmavošedé pruhy
                  Zničený	     Stejné červené a světle šedé pruhy	                Stejné červené a tmavošedé pruhy

c) Černou tečkou na mapě jsou označeny ty útvary povrchových vod, které nedosahují dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu v důsledku 
   nesplnění jedné nebo více norem environmentální kvality stanovených pro tento útvar povrchových vod pro specifické syntetické a nesyntetické 
   znečišťující látky.

(2) Klasifikace a znázornění výsledků zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod
  a) Pokud útvar povrchových vod vyhoví normám environmentální kvality u všech látek sloužících k hodnocení chemického stavu, pak je označen 
     jako dosahující dobrého chemického stavu. Pokud tomu tak není, pak je označen jako nedosahující dobrého stavu. Pro každé dílčí povodí 
     je zpracována mapa zobrazující chemický stav každého útvaru povrchových vod, který je barevně označen podle druhého sloupce tabulky č. 3 
     této přílohy.
Tabulka č. 3: Znázornění klasifikace chemického stavu útvarů povrchových vod
Klasifikace chemického stavu	Barevné označení
                      Dobrý	modrá
   Nedosažení dobrého stavu	červená

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Postup pro stanovení norem environmentální kvality
Normy environmentální kvality (NEK) pro znečišťující látky vyjmenované v příloze č. 8 bodech 1 až 9 této vyhlášky mohou být stanoveny pro vodu, 
sedimenty a biotu. Všude, kde je to možné, jsou získány jak akutní, tak i chronické údaje pro níže uvedené vodní organizmy, které jsou relevantní 
pro předmětné typy útvarů povrchových vod a také pro ostatní vodní organizmy, pro které existují dostupné údaje. 
Základní soubor vodních organizmů zahrnuje:
   - řasy nebo makrofyty,
   - dafnie nebo reprezentativní organizmy pro slané vody a
   - ryby.
(1) Stanovení norem enviromentální kvality
  a) Při stanovení maximální průměrné roční koncentrace se stanoví přiměřené bezpečnostní faktory vždy v souladu 
     s povahou a kvalitou dostupných dat, návodem uvedeným v oddílu 3.3.1 části II „Technického návodu na podporu 
     směrnice Komise 93/67/EHS o hodnocení rizik u nově ohlášených látek a nařízení Komise (ES) č. 1488/94 o hodnocení 
     rizik pro existující látky“ a bezpečnostními faktory uvedenými v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Stanovení norem environmentální kvality
                                     Obsah dat pro stanovení NEK	                                                           Bezpečnostní faktor
Nejméně jeden akutní L(E)C50* z každé ze tří trofických úrovní základního souboru	                                                          1000
Jeden chronický NOEC** (ryba nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody)                                                           100
Dva chronické NOEC z druhů představujících dvě trofické úrovně (ryba a/nebo dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a/nebo řasy)	    50
Chronické NOEC z nejméně tří druhů (obvykle ryba, dafnie nebo reprezentativní organizmus pro slané vody a řasy) představujících tři trofické úrovně 10
Ostatní případy včetně pozorovaných dat nebo modelových ekosystémů, které umožňují výpočet a aplikaci přesnějších bezpečnostních faktorů	
                                                                                                                            Individuální hodnocení

Vysvětlivky:
* L(E)C50 - letální (efektivní) koncentrace znečišťující látky mající za následek úhyn 50% testovaných organizmů.
** NOEC - nejvyšší testovaná koncentrace znečišťující látky, při které nebylo zjištěno statisticky významné zvýšení četnosti výskytu nebo závažnosti nepříznivých účinků oproti kontrole

b) Pokud existují dostupná data o perzistenci a bioakumulaci, budou vzata v úvahu při odvozování konečných hodnot norem environmentální kvality.
c) Takto odvozené normy environmentální kvality jsou porovnány s výsledky studií v terénu. Pokud jsou zjištěny velké rozdíly, bude odvození 
   přezkoumáno a vypočítán přesnější bezpečnostní faktor.
d) Odvozená norma environmentální kvality je podrobena podrobnému přezkoumání a veřejné konzultaci, aby bylo umožněno vypočítat přesnější 
   bezpečnostní faktor.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových vod
(1) Postup hodnocení jakosti povrchových vod
 a) Tento postup hodnocení, není-li řečeno jinak, pracuje s údaji z provozního a situačního monitoringu, tedy s údaji, které byly vyhodnoceny jako relevantní pro daný útvar povrchových vod, monitorovací profil, resp. dílčí povodí.
 b) Základem hodnocení jsou data sbíraná každoročně v profilech uvedených v příslušných programech monitoringu. V těchto profilech se hodnotí ukazatele vybrané na základě kategorizace profilů uvedených v odstavci 4. Rozsah hodnocených ukazatelů je uveden v tabulkách 2 až 4, odstavci 3 a v jiném právním předpise2). Limity pro ukazatele z tabulek 1 až 3 této přílohy a vybrané pesticidní látky pro povrchovou vodu vyjádřené jako obecné požadavky pro všeobecné ukazatele nebo normy environmentální kvality a požadavky na užívání vod pro ty části útvarů povrchových vod, kde jsou vymezeny, jsou uvedeny v jiném právním předpise3).
 c) Všeobecné ukazatele se pro účely hodnocení jakosti vyhodnocují podle hodnot uvedených v jiném právním předpise3).
 d) Ukazatele jsou seskupeny do tří skupin:
  1. skupina č. 1 - všeobecné ukazatele uvedené v tabulce č. 1 této přílohy,
  2. skupina č. 2 - ukazatele sloužící pro vyhodnocení chemického stavu útvarů podle § 2 písm. a),
  3. skupina č. 3 - všechny další syntetické a nesyntetické znečišťující látky.
(2) Relevantní ukazatel
 a) Ukazatel se pro účely hodnocení považuje za relevantní, je-li:
  1. v daném útvaru povrchových vod v souladu s platným vodoprávním povolením vypouštěna odpadní voda s obsahem tohoto ukazatele,
  2. v dané oblasti dílčího povodí evidována stará ekologická zátěž, u které pro tento ukazatel je prováděn monitoring,
  3. látka, kterou tento ukazatel zastupuje, používána v dané oblasti dílčího povodí při zemědělské činnosti.
 b) Dále je možné za relevantní ukazatele pro daný útvar povrchových vod označit ty ukazatele, které byly při posledním provedeném cyklu situačního monitoringu dlouhodobě nalezeny v koncentracích vyšších než je mez stanovitelnosti a je u nich důvodné podezření, že se jedná o ukazatele, které mohou mít vliv na zhoršení jakosti povrchové vody alespoň o dvě třídy.
   Pesticidní látky relevantní pro celou ČR se určí na základě údajů zveřejňovaných každoročně Státní rostlinolékařskou správou. Pesticidní látky, které byly v předchozích 3 letech použity v průměrném ročním množství větším jak 30 t, jsou relevantními pesticidy.
(3) Kategorizace profilů
  V tabulce č. 4 této přílohy je uvedena kategorizace profilů, tabulka č. 5 této přílohy uvádí rozsah ukazatelů sledovaných v jednotlivých kategoriích profilů.
  Na profilech kategorie 1 až 5 se v rámci provozního monitoringu mimo mezinárodní závazky z povinného rozsahu uvedeného v tabulce č. 5 této přílohy sledují vždy jen látky relevantní pro daný útvar povrchových vod. Probíhá-li v daném roce monitoring situační, sledují se na profilech uvedených v Rámcovém programu monitoringu povrchových vod všechny ukazatele.
  Na profilech kategorie 6 probíhá situační monitoring každoročně a sledují se všechny ukazatele. V případě, že se podle vyhodnocení ukazatelů v profilech kategorie 6 zjistí, že je ukazatel pod mezí stanovitelnosti, není tento ukazatel v dalším roce pro daný útvar povrchových vod relevantní a na profilech kategorií 1 až 5 se nesleduje, není-li uložena povinnost jej na základě jiných závazků sledovat. V případě, že se na profilu kategorie 6 zjistí přítomnost nového ukazatele, je v souladu s odstavcem 2 na zvážení, zda bude v dalším roce sledován i na dalších profilech nižších kategorií.
(4) Požadavky na data vstupující do hodnocení jakosti vod
  Pro účely hodnocení jakosti vod poskytne laboratoř provádějící měření kromě samotných hodnot i údaje o mezi stanovitelnosti a rozšířené kombinované nejistotě (dále jen U2k). Pokud je U2k > 50% nebo mez stanovitelnosti vyšší než 30% hodnoty normy environmentální kvality, ukazatel se v daném profilu nehodnotí a uvede se do výsledku „nehodnotitelné“.
(5) Vliv nejistoty měření
   Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti stanovení se za účelem hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových zohledňuje U2k.
   Pro výpočet NEKrozhodovací, který bude nejistotu zahrnovat, se použije následující vztah:
   NEKrozhodovaci = NEK + k*NEK*U2k/2,
   Kde hodnota „k“ je závislá na hladině spolehlivosti. Doporučuje se hladina spolehlivosti „P“, a to P = 95%; té odpovídá hodnota k = 1,64.
(6) Mechanismus hodnocení podle norem enviromentální kvality - roční průměr (NEK-RP)
  a) Je-li hodnota NEK vyjádřená jako roční průměrná hodnota, použijí se pro její výpočet hodnoty naměřené v průběhu jednoho kalendářního roku. Z výsledné skupiny dat se spočítá aritmetický průměr.
  b) Hodnota aritmetického průměru se porovná s limitními hodnotami pro jakostní třídy uvedené v tabulce č. 6 této přílohy.
  c) Pro grafické znázornění jakosti jednotlivých ukazatelů se použijí barvy uvedené v tabulce č. 6 této přílohy.
  d) V každé skupině ukazatelů uvedených v odstavci 2 se vybere ukazatel s nejhorším hodnocením (barvou), který tuto skupinu dále reprezentuje ve všech výstupech.
  e) Následně se pro účely obecné a zjednodušené prezentace jakosti vybere ze všech skupin ta, která má nejhorší hodnocení (barvu) a toto hodnocení bude reprezentovat hodnocení jakosti daného profilu.
(7) Hodnocení ukazatelů norem enviromentální kvality - nejvyšší přípustná hodnota (NEK - NPH)
  a) Pro hodnocení jakosti povrchových vod podle nejvyšší přípustné koncentrace se použijí všechny výsledky pro daný ukazatel, bez ohledu na jejich statistickou odlehlost. Nejvyšší naměřená hodnota se porovná s limitem NEK-NPH.
  b) Pokud je nejvyšší naměřená hodnota vyšší než hodnota NPH, je jakostní třída minimálně „střední“, nezávisle na tom, byla-li jakostní třída podle NEK-RP „velmi dobrá“ nebo „dobrá“. Bylo-li hodnocení dle NEK-RP „poškozená“, nemá hodnocení dle NEK-NPH další vliv.
(8) Hodnocení ukazatelů bez norem enviromentální kvality - roční průměr (NEK-RP)
  a) Mikrobiologické a radiologické ukazatele nemají uvedeny NEK-RP, ale ve sloupci NEK-NPH mají uvedeny jiné statistické prezentace hodnotících limitů. Hodnotí se pouze ve třech jakostních třídách uvedených v tabulce č. 7 této přílohy.
(9) Podpůrné ukazatele a jejich hodnocení
  a) Pro vyhodnocení některých ukazatelů je nutné provést hodnocení i dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na biologickou dostupnost závadných látek a další vlastnosti hodnocených ukazatelů. Pro vyhodnocení kadmia je nutné použít tvrdost vody vyjádřenou jako uhličitan vápenatý.
     Výpočet celkové tvrdosti vody Ca + Mg vyjádřené jako CaCO3:
     tvrdost (mmol/l) = A1/40,08 + A2/24,305,
        kde: „A1“ = koncentrace vápníku v mg/l, „A2“ = koncentrace hořčíku v mg/l
     Přepočet mmol na mg CaCO3:
     tvrdost (mmol/l) x 100 = mg/l CaCO3
  b) Je možno postupovat i tak, že koncentrace Ca, resp. Mg se přepočte na mmol CaCO3, resp. mmol MgCO3, obě molární koncentrace Ca a Mg se sečtou a výsledek se vynásobí 100. Tímto postupem se dojde ke stejnému výsledku, jako při použití předchozího způsobu výpočtu.
  c) Třídy tvrdosti vody jsou uvedeny v tabulce č. 8.
(10) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod
  a) Hodnocení probíhá především podle uzávěrového profilu útvaru povrchových vod. V případě, že jsou v daném útvaru povrchových vod i další reprezentativní profily, použije se k vyhodnocení stavu útvaru povrchových vod hodnocení profil s nejhorší zjištěnou třídou jakosti.
  b) Vložené profily se použijí v případě, že jsou v útvaru povrchových vod vymezeny vody vhodné ke koupání, rybné vody nebo vody pro odběr surové vody. Dále se vložené profily použijí pro hodnocení přítoků nebo antropogenních vlivů. Na vložených profilech se hodnotí jen ty ukazatele, které jsou pro daný útvar povrchových vod relevantní z hlediska antropogenního vlivu nebo chráněných oblastí vymezených podle přílohy č. 1 této vyhlášky. V případě, že je hodnocení jakosti na vložených profilech horší než na profilu uzávěrovém, použije se pro hodnocení útvaru povrchových vod hodnocení profilu s nejhorší zjištěnou třídou jakosti.
  c) V případě, že se výsledky hodnocení v profilech lokalizovaných v jednom útvaru povrchových vod výrazně rozcházejí a výše uvedeným způsobem není možné provést relevantní hodnocení, je možné vzít v úvahu kvantitativní charakteristiky a provést látkovou bilanci znečištění a na jejím základě hodnocení upravit. V případě úpravy hodnocení útvaru povrchových vod na základě látkové bilance znečištění je třeba u výsledného hodnocení podrobně uvést důvody, které vedly k úpravě výsledků a navrhnout sledování odchylek v hodnoceném profilu útvarů povrchových vod.
(11) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod s vymezenou mísící zónou
   V případě, že uzávěrový profil daného útvaru povrchových vod je umístněn v mísící zóně vymezené podle § 6 této vyhlášky, ukazatele, pro které byla mísící zóna vymezena, se do hodnocení jakosti nezahrnou. V případě, že je v mísící zóně lokalizován vložený profil a uzávěrový profil je mimo ni, hodnotí se podle uzávěrového profilu.
(12) Hodnocení jakosti doplňkových matric
  a) Ukazatele sledované v doplňkových matricích, tedy v sedimentu, plavenině nebo biotě, se hodnotí pro účely vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod. Pro jiné účely se hodnotí pouze v případě, že jsou k dispozici dostatečně dlouhé časové řady, které umožní správné hodnocení trendu změny. Pokud se daná látka sleduje jak v doplňkových matricích, tak ve vodě, je pro danou látku použito pouze hodnocení té matrice, která je pro daný ukazatel nejvhodnější. Pro prioritní látky jsou doporučené matrice uvedeny v Rámcovém programu monitoringu povrchových vod.
  b) Hodnocení jakosti se provádí postupem uvedeným v odstavcích 5 až 11 této přílohy.
  c) Hodnocení stavu útvarů povrchových postupem uvedeným v odstavcích 15 a 16 této přílohy.
  d) Pro další znečišťující látky obecně platí, že:
    1. látky, které mají log Kow > 5, by se měly sledovat především v sedimentu, tzn. použít k jejich hodnocení výhradně hodnoty ze sledování sedimentů a informace o koncentracích z jiných, podpůrných, matric brát v potaz pouze ve sporných případech,
    2. látky s log Kow < 3 hodnotit výhradně ve vodě,
    3. skupina látek s log Kow ≥ 3 ≤ 5 se musí hodnotit v obou matricích, přičemž jako konečný výsledek se použije horší z obou hodnocení.
  e) Výběr látek sledovaných v biotě vychází z hodnot log Kow a BCF.
    1. U látek, které mají log Kow > 3 a BCF > 1000 je vhodné doplnit jejich sledování ve vodě a sedimentu i sledováním v biotě.
    2. U látek, které splňují podmínky uvedené v bodu 1 a jsou zároveň i prokázaným endokrinním disruptorem, anebo mají metabolity této látky výrazně škodlivější účinky než látka samotná, je základní matricí pro hodnocení biota a voda se použije pouze jako podpůrná matrice.
    3. U látek, které mají log Kow > 5 a BCF > 1000 a zároveň jsou prokázaným endokrinním disruptorem, je základní matricí biota a doplňkovou matricí sediment.
    4. U látek, které mají log Kow > 5 a BCF ≥ 1000 a nejsou prokázaným endokrinním disruptorem, je základní matricí sediment a biota se použije jako podpůrná matrice. Výsledky hodnocení podpůrné matrice se použijí pouze v případě, že je u hodnocení podle základní matrice nejistota, které třídy jakosti bylo dosaženo a/nebo jaký stav útvaru povrchových vod přiřadit.
  f) Pro ukazatele kovů sledované v sedimentu se použije pro přepočet na standardní matrici koncentrace hliníku. Pro organické látky se použije ke standardizaci koncentrace organického uhlíku.
(13) Sledování trendů
   Pro sledování trendů se použijí data ze sledování sedimentu a bioty. K hodnocení trendů se použije nejméně 6 hodnot. Vyhodnocuje se vždy změna koncentrace ke zvolenému referenčnímu roku, nejdéle však jedenkrát za období 10 let. Negativní trend je označen pouze v případě, že dojde meziročně maximálně k 5 % přírůstku při 95 % úrovni spolehlivosti. Pro první hodnotící cyklus je referenčním rokem 2007. Sledování trendů je nedílnou součástí hodnocení jakosti povrchových vod v monitorovacích místech sledovaných v rámci situačního monitoringu povrchových vod.
(14) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod podle provozního monitoringu
   a) Hodnocení jakosti vod na základě provozního monitoringu probíhá každoročně postupem popsaným v odstavcích 5 až 11 této přílohy. Ve všech skupinách ukazatelů se pro toto hodnocení použijí jen ukazatele relevantní pro daný útvar povrchových vod, které jsou určeny podle odstavce 2 této přílohy ve všech kategoriích profilů.
   b) V případě, že se k hodnocení použijí i doplňkové matrice, postupuje se podle odstavce 13 této vyhlášky.
   c) Každoročně se pro daný útvar povrchových vod provede v nejbližším profilu kategorie 6 vyhodnocení relevantnosti ukazatelů v souladu s odstavcem 4 a následně se upraví rozsah ukazatelů pro další monitorovací období.
   d) Výstupem tohoto hodnocení je informace o jakosti povrchových vod pro všeobecné ukazatele, ukazatele reprezentující chemický stav a relevantní specifické syntetické a nesyntetické znečišťující látky vztažená k jednotlivým monitorovacím profilům.
(15) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod na základě situačního a provozního monitoringu probíhá postupem popsaným v odstavcích 5 až 11 této vyhlášky
a) Pro účely hodnocení stavu útvarů povrchových vod se použijí všechny ukazatele nezávisle na jejich relevanci pro daný útvar povrchových vod stanovenou podle odstavce 2 této přílohy. Pro hodnocení jsou použity údaje z posledního uskutečněného situačního monitoringu podle odstavce 4 a z mezidobí mezi dvěma posledními situačními monitoringy. Roční průměrné koncentrace ukazatele se vztáhnou na celé tříleté období.
b) Pro účely hodnocení stavu útvarů povrchových vod se použije rozdělení ukazatelů do skupin podle odstavce 2 této přílohy:
  1. skupina č. 1 se použije pro vyhodnocení všeobecných ukazatelů jako podpůrné složky ekologického stavu.
  2. skupina č. 2 se použije k hodnocení chemického stavu.
  3. skupina č. 3 pro hodnocení specifických syntetických a nesyntetických znečišťujících látek jako podpůrné složky ekologického stavu.
c) Znázornění hodnocení se provádí v souladu s přílohami č. 5, 6 a 10 této vyhlášky.
d) V případě, že byly k hodnocení použity i doplňkové matrice, postupuje se podle odstavce 13 této přílohy.
e) Dalším výstupem hodnocení stavu útvaru povrchových vod je informace o relevanci jednotlivých ukazatelů vzhledem k jejich dalšímu sledování v rámci Programu monitoringu povrchových vod. V případě, že ukazatel byl v daném útvaru povrchových vod pod mezí stanovitelnosti, není jeho zařazení do dalšího situačního monitoringu pro daný útvar povrchových vod nutné.
f) V rámci vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod probíhá i hodnocení trendů v souladu s odstavcem 14 této přílohy.

Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod
Zkratka	Název ukazatele	                Jednotky
BSK5	biochemická spotřeba kyslíku	mg/l
Ca	vápník	                        mg/l
Cl-	chloridy	                mg/l
CHSKCr	chemická spotřeba kyslíku-Cr	mg/l
KNK-4,5	kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5  mmol/l
KNK-8,3	kyselinová neutralizační kapacita do pH 8,3  mmol/l
KONDUKT	vodivost	                mS/m
Mg	hořčík	                        mg/l
NL105	nerozpuštěné látky 105 °C	mg/l
N-NH4+	amoniakální dusík	        mg/l
N-NO2-	dusitanový dusík	        mg/l
N-NO3-	dusičnanový dusík	        mg/l
Ncelk	celkový dusík	                mg/l
pH	pH	                        -
P-PO43-	o-fosforečnanový fosfor	        mg/l
Pcelk.	celkový fosfor	                mg/l
RL105	rozpuštěné látky 105 °C	        mg/l
SO42-	sírany	                        mg/l
Nanorg	anorganický dusík	        mg/l
TOC	celkový organický uhlík	        mg/l
t	teplota vody	                °C
FKOLÍ	termotolerantní koliformní bakterie KTJ/ml
TVZD	teplota vzduchu	                °C
O2	rozpuštěný kyslík	        mg/l


Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti povrchových vod
A	B	C
AOX	EDTA	galaxolide	chlorotoluron
arsen	NTA	tonalide	MCPA
Escherichia coli	PDTA	2,4-D	MCPB
	chlorofyl	2,4-DP	MCPP
		acetochlor a metabolity (OA, ESA)	metazachlor
		bentazone	metolachlor a metabolity (OA,ESA)
		dicamba	terbuthylazine a metabolity (desethyl-, hydroxy-)
		hexazinon	terbutryn


Tabulka č. 3: Další ukazatele sledování jakosti povrchových vod
Ukazatel
glyphosate	chrysen
AMPA	        pyren
antimon	        fluoren
baryum	benzo(a)antracen
beryllium	dibenzo(a,h)antracen
bor	        chlorbenzen
hliník	        1,2-dichlorbenzen
chrom veškerý	1,3-dichlorbenzen
kobalt	        1,4-dichlorbenzen
mangan veškerý	1,2,4,5-tetrachlorbenzen
měď	        PCB 28
měď rozpuštěná	PCB 52
molybden	PCB 101
selen	        PCB 118
stříbro	        PCB 138
vanad	        PCB 153
zinek	        PCB 180
železo veškeré	PCB 194
1,2-trans-dichlorethen	fenol (CAS 8002-07-1)
toluen	         PFOS
o-xylen	bisfenol A
m-xylen, p-xylen tenzidy
ethylbenzen	kyanidy veškeré
fenantren	enterokoky


Tabulka č. 4: Kategorie profilů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod
Kategorie	Popis	        Vlastnosti a rozsah sledování
6	Profil komplexní	Plný rozsah matric, vždy zařazen do situačního monitoringu a programů měření příslušných mezinárodních komisí. 
                                Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod.
5	Profil páteřní	        Základní matrice voda, doporučuje se rozšíření sledování o pevné matrice, může být zařazen do situačního monitoringu. 
                                Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod.
4	Profil běžný	        Základní matrice voda, rozšíření sledování o pevné matrice je na uvážení správce povodí. Využívá se pro každoroční 
                                hodnocení jakosti povrchových vod.
3	Profil doplňkový	Základní matrice voda, rozšíření sledování o pevné matrice je na uvážení správce povodí. 
                                Využívá se převážně pro účely správy vodních toků.
2	Profil specifický	Rozsah matric dán specifickými závazky a účely sledování (přeshraniční vody, radiologické sledování)
1	Profil variabilní	Rozsah ukazatelů a matric, popřípadě četnost sledování se může měnit v průběhu plánovacího cyklu. 
                                Využívá se převážně pro účely správy vodních toků.

Tabulka č. 5: Minimální rozsah sledování jakosti povrchových vod na jednotlivých kategoriích profilů
Kategorie profilu	Povinný rozsah sledování	Volitelný rozsah sledování
6  příloha č. 6 NV č. 61/2003 Sb., látky podle odstavec č. 3 této přílohy,
          tabulka č. 1 této přílohy,
          tabulka č. 2 této přílohy, sloupce A, B a C,
          tabulka č. 3 této přílohy, mezinárodní závazky.	
   relevantní látky dle NV č. 61/2003 Sb., radiologické ukazatele, biologické ukazatele.
5  relevantní látky z odstavce č. 3 této přílohy,
            tabulka č. 1 této přílohy,
            tabulka č. 2 této přílohy, sloupce A a B, mezinárodní závazky.	
   relevantní látky z přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., relevantní látky z Tabulky č. 2 sloupce C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele.
4	relevantní látky z odstavce č. 3 této přílohy,
            tabulka č. 1 této přílohy,
            tabulka č. 2 sloupec A této přílohy, mezinárodní závazky.	
        relevantní látky z přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., relevantní látky z tabulky č. 2, sloupce B a C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele.
3	tabulka č. 1 této přílohy, mezinárodní závazky.	
        relevantní látky z přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., relevantní látky tabulky č. 2, sloupce A, B a C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele.
2	látky dle účelu sledování, mezinárodní závazky.	
1	mezinárodní závazky	
              relevantní látky z přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., relevantní ukazatele tabulky č. 1 relevantní látky tabulky č. 2, 
              sloupce A, B a C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele.

Tabulka č. 6: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění
Jakostní třída	Limitní hodnoty	                Barva znázornění
1. velmi dobrá	meší než mez stanovitelnosti	modrá
2. dobrá	menší než NEK	                zelená
3. střední	menší než 2*NEK	                žlutá
4. poškozená	≥ 2*NEK	                        oranžová


Tabulka č. 7: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění pro ukazatele bez NEK-RP
Jakostní třída	Limitní hodnoty	Barva znázornění
1. velmi dobrá*	menší než  ⅓ NEK	modrá
2. dobrá	menší než    NEK	zelená
3. poškozená	   ≥         NEK	oranžová

* Jakostní třída „velmi dobrá“ se použije pro mikrobiologické ukazatele v případě, že výsledná hodnota je pod ⅓ NEK.

Tabulka č. 8: Tabulka tříd tvrdosti vody
Třída	Tvrdost v mmol (Ca+Mg)/l
  1.	menší než 0,4
  2.	0,40 menší než 0,5
  3.	0,5 menší než 1,0
  4.	1,0 menší než 2,0
  5.	≥ 2,0

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Základní principy a pravidla pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele ryby
(1) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele ryby je založené na vzorcích společenstev juvenilních ryb odebraných v souladu s platnou metodikou. Výchozím podkladem pro tvorbu hodnocení ekologického stavu jsou typově specifické referenční podmínky stanovené v souladu s přílohou č. 2 této vyhlášky.
(2) Ekologický stav útvarů povrchových vod v kategorii řeka je na základě rozřazení do typů vodních útvarů hodnocený pomocí 
    Českého multimetrického indexu (CZI), jehož výsledný vzorec je uvedený níže.	
               (Td + A + Rd ) - (Ed)
      CZI = 	–––––––––––––––––
	        4
Td - ekologický kvalitativní poměr výskytu typických druhů
A - ekologický kvalitativní poměr celkové početnosti
Rd - ekologický kvalitativní poměr relativní početnosti reofilních druhů
Ed - ekologický kvalitativní poměr relativní početnosti eurytopních druhů
  Z důvodu přirozeně nízké početnosti ryb ve vyšších polohách neobsahuje CZI v nadmořské výšce nad 800 m.n.m. metriku hodnotící celkovou početnost. 
  V tomto případě má vzorec CZI následující podobu.	
            (Td + Rd ) - (Ed)
  CZI =     –––––––––––––––
	         3

(3) Metriky, ze kterých se CZI skládá, jsou v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry a CZI tak nabývá 
    hodnot od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule. 
    Hranice mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hranice mezi dobrým a středním stavem bude upřesněna Rozhodnutím vydaným Evropskou komisí 
    na základě výsledků mezinárodního interkalibračního porovnání.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 98/2011 Sb.
Základní principy a pravidla pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele fauna bentických bezobratlých
(1) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele „makrozoobentos“ je založeno na vzorcích společenstev bentických bezobratlých odebraných a zpracovaných v souladu s ČSN 75 7701.
(2) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se provádí na základě typově specifických referenčních podmínek stanovených v souladu s přílohou č. 2 této vyhlášky. Na základě zařazení hodnoceného útvaru povrchových vod do typu útvaru povrchových vod v kategorii řeka je jeho ekologický stav hodnocen pomocí odpovídajícího multimetrického indexu skládajícího se z několika metrik. Metriky pro jednotlivé multimetrické indexy byly vybrány tak, aby naplnily normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka v souladu s přílohou č. 5 této vyhlášky.
(3) Celková sada použitých metrik je uvedena a definována v následující tabulce č. 1 této přílohy.

Tabulka č. 1: Metriky použité pro hodnocení biologického ukazatele „makrozoobentos“Metrika	Popis metriky
EPT Abu (%)	procentuální zastoupení jedinců skupin Ephemeroptera, Plecoptera, Trichoptera (jepice, pošvatky, chrostíci)
Jep Abu (%)	procentuální zastoupení jedinců skupiny Ephemeroptera (jepice)
Počet čeledí	celkový počet čeledí nacházejících se ve vzorku
Diversita Margalef	Margalefův index diversity
Počet taxonů pakomárů	počet taxonů čeledi Chironomidae (pakomáři) ve vzorku
Saprobní index	český saprobní index
Litál      (%)	procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují štěrkovitý kamenitý, substrát (větší než 2 cm)
Epiritrál  (%)	procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují toky s velkým spádem, velmi hrubým substrátem dna a výrazně převažujícím 
                turbulentním prouděním (zóna epiritrál)
Metaritrál (%)	procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují mělké toky, v jejichž proudnici hloubka nepřekračuje 1m a kde převládají 
                peřejnaté úseky (zóna metaritrál)
Hyporitrál (%)	procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují hlub. podhorské toky lipanového pásma (zóna hyporitrál)
RETI	     poměrné zastoupení potravních strategií ve společenství makrozoobentos
Index B	     číslo od nuly do jedné, které představuje shodu druhového složení hodnocené lokality se společenstvem predikovaným pro referenční lokality

(4) Hodnoty metrik jsou vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
(5) Výsledný multimetrický index je váženým průměrem ekologických kvalitativních poměrů jednotlivých metrik, ze kterých se skládá.
(6) Multimetrický index nabývá hodnot od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický 
    stav hodnoty blízké nule. Hranice mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hranice mezi dobrým a středním stavem bude upřesněna Rozhodnutím 
    vydaným Evropskou komisí na základě výsledků mezinárodního interkalibračního porovnání.
---------------------------------------------------------   Poznámky k vyhlášce 98/2011 ----------------------------------------------------------
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
   Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech 
   a návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
   Směrnice Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.
   Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
   Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
   Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
   Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
   Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
   Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
2) Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
3) Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
4) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.
6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
   Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
   Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů.
   Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
   Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
   Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
8) Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.
9) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10)§ 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
   § 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a 
   předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
11)Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.
12)Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
   Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů 
   (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
13)Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů.
14)Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.
15)Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění 
   protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
16)Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
17)Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování 
   a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
18)§ 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.
19)Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, 
   ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí 
   Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, 
   rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - 
   přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, 
   Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, 
   Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska 
   (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, 
   Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, 
   Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, 
   Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní prostředí.

Vyhl.49/2011 MŽP a MZe o vymezení útvarů povrchových vod

49  VYHLÁŠKA ze dne 21. února 2011 o vymezení útvarů povrchových vod
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů 
(vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
 § 1
  Předmět úpravy
  Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví vymezení útvarů povrchových vod pro účely zjišťování a 
  hodnocení stavu těchto vod a zpracování plánů povodí.
 § 2  Vymezení pojmů
  Pro účely této vyhlášky se rozumí
   a) kategorií povrchových vod řeka nebo jezero,
   b) řekou útvar povrchové vody tekoucí v převážné části po zemském povrchu, který může téci v části toku pod povrchem, například vodní tok nebo kanál,
   c) jezerem útvar stojaté povrchové vody, například přirozené jezero, vodní nádrž na toku, rybník a umělé jezero,
   d) typem útvaru povrchových vod popisné charakteristiky, které představují zjednodušení přírodních podmínek ovlivňujících složení vodních ekosystémů.
 § 3  Vymezení útvarů povrchových vod
  (1) Útvar povrchových vod je vymezen nad sítí vodních toků2) jako souvislá ucelená dílčí jednotka, která umožňuje hodnocení stavu povrchových vod a 
      uskutečňování programů opatření podle § 26 vodního zákona.
  (2) Útvar povrchových vod je zařazen do kategorie povrchových vod a na základě popisných charakteristik uvedených v příloze k této vyhlášce do typu 
      útvaru povrchových vod.
 § 4  Vymezení umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod
  (1) Útvar povrchových vod může být vymezen jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:
   a) změny hydromorfologických charakteristik, které by byly nutné k dosažení dobrého ekologického stavu tohoto útvaru, měly výrazně nepříznivé účinky na:
    1. širší okolí,
    2. plavbu, včetně přístavních zařízení nebo rekreaci,
    3. činnosti, pro něž je voda jímána, jako je zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy,
    4. úpravu vodních poměrů, ochranu před povodněmi, odvodňování, nebo
    5. jiné stejně důležité trvalé rozvojové činnosti člověka,
   b) užitečné funkce poskytované umělými nebo ovlivněnými charakteristikami útvaru povrchových vod nemohly být, z důvodů technické neproveditelnosti 
      nebo pro neúměrné náklady, rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí.
  (2) Pro umělé a silně ovlivněné útvary povrchových vod se rozdělení do typů povrchových vod provede podle popisných charakteristik té kategorie 
      povrchových vod uvedené v příloze k této vyhlášce, která je nejblíže příslušnému silně ovlivněnému nebo umělému vodnímu útvaru.

§ 5  Účinnost
  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2011.

  Ministr životního prostředí:  Mgr. Chalupa v. r. Ministr zemědělství: Ing. Fuksa v. r.

Příloha k vyhlášce č. 49/2011 Sb.
Popisné charakteristiky kategorií povrchových vod
Tabulka č. 1: Popisné charakteristiky kategorie řeka
Popisná charakteristika	Pozice v čtyřmístném kódu*	Počet kritérií popisné charakteristiky	Kritérium	Kód kritéria
                 úmoří 	        A 	                          3 	                        Severní moře	1
                                                                                                Baltské moře	2
                                                                                                Černé moře	3
nadmořská výška v m n. m. (h) 	B 	                          4 	                        h < 200	        1
                                                                                                200 ≤ h < 500	2
                                                                                                500 ≤ h < 800	3
                                                                                                h ≥ 800	4
               geologie 	C 	                          2 	                   krystalinikum a vulkanity	1
                                                                                   pískovce, jílovce, kvartér	2
              řád toku** 	D 	                          3 	                 potoky (řád 1-3)	1
                                                                                         říčky (řád 4-6)	2
                                                                                         řeky (řád 7-9)	3
 velikost plochy povodí v km2 (v)  - 	                          5 	                  v ≤ 100	        S
                                                                  100                  menší než  v ≤ 500	M
                                                                  500                  menší než  v ≤ 1000	L
                                                                  1000                 menší než  v ≤ 10000	XL
                                                                                       větší než 10000	XXL

Tabulka č. 2: Popisné charakteristiky kategorie jezero
Popisná charakteristika	Pozice v pětimístném kódu***	Počet kritérií popisné charakteristiky	Kritérium	Kód kritéria
umoří 	E 	3 	Severní moře	1
Baltské moře	2
Černé moře	3
nadmořská výška v m n. m. (h) 	F 	4 	         h ≤ 200	1
                                                         200 ≤ h < 500	2
                                                        500 ≤ h < 800	3
                                                         h ≥ 800	4
geologie 	G 	2 	krystalinikum a vulkanity	1
                                pískovce, jílovce, kvartér	2
Velikost plochy v km2 (p) 	H 	4 	0,5 ≤ p < 1	1
                                                 1 ≤ p < 5	2
                                                 5 ≤ p < 10	3
                                                 p ≥ 10	        4
Hloubka v m (W) 	I 	3 	  hl < 3	1
                                      3 ≤ hl < 15	2
                                       hl ≥ 15        	3

--------------------------------------------------------------   Poznámky ----------------
1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
2)  Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
*   typ útvaru povrchových vod kategorie řeka je určen čtyřmístným kódem v obecném formátu A-B-C-D
**  řád toku stanovený podle metody Strahlera
*** typ útvaru povrchových vod kategorie jezero je určen pětimístným kódem v obecném formátu E-F-G-H-I

24/2011 MZe a MŽP o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik

 
24 VYHLÁŠKA ze dne 2. února 2011 o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 25 odst. 2 a § 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně 
některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb., (dále jen „zákon“):
  § 1 Předmět úpravy
      Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
	a) obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
	b) obsah základních a doplňkových opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona,
	c) podrobnosti etap zpracování návrhů plánů podle písmene a),
	d) způsob a formu zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik,
	e) způsob stanovení oblastí s významným povodňovým rizikem,
	f) obsah a způsob zpracování map povodňového nebezpečí, map povodňových rizik a formy jejich zveřejnění,
	g) způsob zpřístupnění přípravných prací, návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti,
	h) způsob zpracování plánů podle písmene a).

  § 2  Vymezení pojmů
       Pro účely této vyhlášky se rozumí
	a) vodohospodářskými službami veškeré činnosti, které pro domácnosti, veřejné instituce nebo jakoukoliv hospodářskou činnost zajišťují odběr, vzdouvání, jímání, úpravu a rozvod povrchových nebo podzemních vod, nebo odvádění a čištění odpadních vod s následným vypouštěním do povrchových vod,
	b) rizikovým vodním útvarem vodní útvar, u něhož na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti bylo zjištěno riziko nesplnění cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci období platnosti plánu povodí,
	c) chráněnou oblastí území, které v návaznosti na vodní útvary povrchové nebo podzemní vody vyžaduje zvláštní ochranu podle zákona nebo zákona o ochraně přírody a krajiny,
	d) oblastí s významným povodňovým rizikem území, v němž existují významná povodňová rizika, nebo lze výskyt těchto rizik považovat za pravděpodobný.

  § 3 Obsah plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
	(1) Národní plán povodí obsahuje textovou část, tabulkové přílohy a mapové přílohy. Základní obsah národního plánu povodí je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Mapové přílohy musí obsahovat mapy podle seznamu uvedeného v příloze č. 2 této vyhlášky. Základní obsah národního plánu povodí se doplní podle výsledků etap zpracování plánu povodí a podle požadavků, které vyplývají z mezinárodní koordinace prací v rámci mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.
	(2) Plán dílčího povodí doplňuje národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření. Základní obsah plánu dílčího povodí je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky.
	(3) Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají samostatně pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky koordinovaně s příslušnými plány povodí. Obsah plánu pro zvládání povodňových rizik je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

  § 4  Obsah základních a doplňkových opatření
	(1) Základní opatření pro ochranu vod podle § 23a zákona navrhovaná v plánech povodí jsou
		a) opatření vyžadovaná k provádění předpisů Evropské unie pro oblast ochrany vod, včetně opatření požadovaných podle předpisů Evropské unie2),
		b) opatření k úpravě cenové politiky, která uplatní zásadu návratnosti nákladů s ohledem na ekonomickou analýzu podle § 11 a v souladu s principem znečišťovatel platí a která vytvoří dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů a tím k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, k zajištění přiměřených výnosů za vodohospodářské služby z průmyslu, zemědělství a domácností s přihlédnutím k zavedené praxi, sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady vodohospodářských služeb a ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčeného území,
		c) opatření pro podporu efektivního a udržitelného užívání vody s ohledem na dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a zákona,
		d) opatření k ochraně vod a vodních zdrojů využívaných k výrobě pitné vody,
		e) opatření k ochraně vod využívaných ke koupání,
		f) regulace odběrů povrchových a podzemních vod a vzdouvání povrchových vod, která mají významný vliv na stav vod,
		g) regulace umělých infiltrací nebo doplňování podzemích vod,
		h) opatření k zabránění a regulaci znečištění z bodových zdrojů, včetně opatření směřujících ke snižování rozsahu mísicích zón,
		i) opatření k zabránění nebo regulaci znečištění z plošných zdrojů,
		j) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek schopných způsobit znečištění do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím,
		k) opatření k zamezení vstupu jakýchkoliv látek uvedených v příloze č. 1 zákona do podzemních vod,
		l) opatření na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami,
		m) opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění,
		n) opatření pro jakékoliv jiné významné nepříznivé ovlivnění stavu vod identifikované v přípravných pracích, zejména opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodního útvaru, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu pro vodní útvary klasifikované jako umělé nebo silně ovlivněné,
		o) opatření k ochraně vodních ekosystémů, suchozemských ekosystémů a využití podzemních vod lidmi závislými na části útvaru podzemní vody zastoupené monitorovacím místem nebo místy, kde byla překročena hodnota normy jakosti pro podzemní vody nebo prahová hodnota,
		p) opatření potřebná pro zvrat významných a trvalých vzestupných trendů identifikovaných v útvarech podzemních vod za účelem postupného snižování znečištění podzemních vod a předcházení zhoršování jejich stavu.	
	(2) Doplňková opatření jsou zejména
		a) právní nástroje,
		b) správní nástroje,
		c) ekonomické a fiskální nástroje,
		d) sjednané environmentální dohody,
		e) omezování emisí,
		f) kodexy správné praxe,
		g) znovuzřízení a obnova mokřadů,
		h) omezování odběrů vody,
		i) opatření na ovlivňování požadavků, mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby, jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech postižených suchem,
		j) opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu,
		k) stavební projekty,
		l) revitalizační projekty,
		m) umělé doplňování zvodněných vrstev,
		n) vzdělávací projekty,
		o) výzkumné, vývojové a demonstrační projekty.

  § 5  Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů
       Podklady pro přípravné práce a zpracování návrhů plánů zahrnují zejména
	a) státní mapová díla určená pro veřejné užití3) nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,
	b) informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,
	c) údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona,
	d) demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,
	e) schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací4),
	f) územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,
	g) údaje ze schválených pozemkových úprav5),
	h) údaje o stavu ochrany před povodněmi,
	i) údaje o vodním režimu krajiny,
	j) akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,
	k) údaje o užívání vod a nakládání s nimi,
	l) údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu6) a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod,
	m) údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,
	n) údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,
	o) ekonomické údaje o užívání vody a
	p) údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích.

  § 6    Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem
	(1) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je založené na dostupných a snadno odvoditelných informacích, zpracovává se pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky s využitím dokumentací o stanovených záplavových územích podle § 66 odst. 6 zákona a dokumentací a vyhodnocení povodní podle § 76 zákona.
	(2) Předběžné vyhodnocení povodňových rizik zahrnuje zejména
		a) mapy národních částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky ve vhodném měřítku, včetně hranic dílčích povodí, znázorňující místopis a využití území,
		b) popis povodní, které měly v minulosti výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a u nichž je velká pravděpodobnost výskytu i v budoucnu, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly,
		c) popis významných povodní v minulosti, pokud lze u podobných povodní v budoucnu očekávat výrazné nepříznivé účinky,
		d) vyhodnocení účinnosti realizovaných a připravených opatření na snížení povodňového rizika.
	(3) V oblastech, kde nebyly zaznamenány významné povodně v minulosti, lze provést vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost s přihlédnutím k místopisu, poloze vodních toků a jejich hydrologickým a geomorfologickým vlastnostem, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnosti stávající ochrany před povodněmi, poloze osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobému vývoji včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.
	(4) Oblasti s významným povodňovým rizikem v jednotlivých částech mezinárodních oblastí povodí na území České republiky se vymezí podle počtu potenciálně zasažených trvale bydlících osob a hodnoty potenciálně zasaženého majetku v dotčených obcích. Současně se přihlédne k rizikům ohrožení životního prostředí nebezpečnými látkami a kulturního dědictví. Vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem sdílených se sousedními státy probíhá v koordinaci s těmito státy.

  § 7  Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí
	(1) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí zohlední požadavky mezinárodních komisí7), které koordinují zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje.
	(2) Časový plán a program prací pro zpracování plánů povodí je koordinován se zpracováním příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik a zahrnuje zejména
		a) analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí,
		b) zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod,
		c) zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik,
		d) ekonomickou analýzu užívání vody,
		e) stanovení cílů pro plán povodí,
		f) přehled významných problémů nakládání s vodami,
		g) určení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, včetně posouzení dopadů opatření navrhovaných do plánů pro zvládání povodňových rizik na stav vod,
		h) návrh zvláštních cílů podle § 23a odst. 4 zákona,
		i) návrh opatření k dosažení cílů,
		j) návrh plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
		k) připomínkování výstupů přípravných prací,
		l) připomínkování návrhů plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik,
		m) posouzení vlivu plánů povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik na životní prostředí.
	(3) V časovém plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí se určí období, za které budou shromažďovány podklady používané podle § 5. Období se určí na základě dostupnosti podkladových údajů a dat s přihlédnutím k požadavkům mezinárodních komisí, které koordinují zpracování plánů mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje.

    § 8  Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik
	(1) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik se zpracovává pro každé dílčí povodí pro úrovně
		a) dílčího povodí,
		b) vodních útvarů,
		c) chráněných oblastí.
	(2) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň dílčího povodí obsahuje zejména
		a) informace o geografických charakteristikách,
		b) informace o hydrogeologických podmínkách, zejména o nadložních vrstvách infiltračních oblastí podzemních vod,
		c) informace o říční síti a o podzemních vodách,
		d) informace o vodních útvarech včetně jejich umístění a hranic,
		e) demografické a socioekonomické informace,
		f) informace o způsobu užívání území, včetně určení hlavních urbanizovaných, průmyslových a zemědělských oblastí, případně též rybářských a lesnických oblastí a oblastí využívaných k rekreaci,
		g) informace o užívání území v infiltračních oblastech nebo oblastech, ze kterých se podzemní voda doplňuje, včetně vnosu znečišťujících látek a změn charakteristik doplňování zásob podzemních vod vlivem lidské činnosti,
		h) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na užívání vody,
		i) identifikaci současných a odhady budoucích požadavků na ochranu před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod.
	(3) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň vodních útvarů obsahuje zejména
		a) identifikaci vazeb mezi útvary podzemních vod, útvary povrchových vod a vodními či na vodu vázanými suchozemskými ekosystémy a stanovení vodních útvarů podzemních vod, na kterých jsou přímo závislé ekosystémy povrchových vod nebo suchozemské ekosystémy, včetně návrhu úpravy vymezení vodních útvarů, pokud vazby mezi vodními útvary či chráněnými územími způsobují riziko nedosažení cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v části vodního útvaru,
		b) informace o typech a míře lidských činností, kterým jsou útvary povrchových a podzemních vod vystaveny, zejména
			1. odhady a identifikaci významných zdrojů znečištění, zvláště látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona, z komunálních, průmyslových, zemědělských a jiných zařízení podle požadavků přílohy II části 1.4 směrnice 2000/60/ES,
			2. odhady a identifikaci významných odběrů z podzemních a povrchových vod, vypouštění do povrchových vod a umělého doplňování podzemních vod, v členění pro komunální, průmyslová, zemědělská a jiná užití, včetně jejich umístění, sezonní proměnlivosti, celkového ročního množství a chemického složení,
			3. odhady a identifikaci vlivů významných regulací odtoku vody, včetně převádění a odklánění vod na celkové průtokové charakteristiky a vodní bilanci,
			4. identifikaci významných morfologických úprav vodních útvarů,
			5. odhady a identifikaci dalších významných vlivů lidské činnosti na stav vod.
	(4) Pro rizikové vodní útvary se provádí kromě analýzy podle odstavců 2 a 3 také analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik sloužící k optimalizaci návrhu programů zjišťování a hodnocení stavu vod a k návrhu opatření.
	(5) Pro rizikové útvary podzemních vod analýza podle odstavce 4 obsahuje zejména
		a) geologické charakteristiky vodního útvaru, včetně rozsahu a typu geologických jednotek,
		b) hydrogeologické charakteristiky vodního útvaru, včetně propustnosti, pórovitosti a napjatosti hladiny podzemních vod,
		c) charakteristiky povrchových sedimentů a půd infiltračního území, včetně mocnosti, pórovitosti, propustnosti a absorpčních vlastností sedimentů a půd,
		d) stratifikační charakteristiky podzemní vody ve vodním útvaru,
		e) seznam souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a suchozemských ekosystémů, se kterými je vodní útvar hydraulicky spojen, včetně odhadu směrů a podílu výměny vody mezi nimi,
		f) dostačující data potřebná pro výpočet dlouhodobého ročního průměrného množství odběrů a celkového doplňování podzemní vody, včetně poloh všech míst odběrů a vypouštění,
		g) chemické složení vod vypouštěných do útvaru podzemní vody,
		h) popis chemického složení podzemní vody, včetně specifikace míry ovlivnění lidskou činností,
		i) další hodnocení trendů znečišťujících látek z kontaminačních mraků s ohledem na jejich šíření a vliv na stav vod, životní prostředí a lidské zdraví.
	(6) Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik pro úroveň chráněných oblastí obsahuje zejména
		a) identifikace vazeb mezi chráněnými oblastmi a vodními útvary,
		b) informace o vodních zdrojích, včetně identifikace míst odběrů vody s vydatností více jak 10 m3/den a míst k odběru pitné vody sloužících pro 50 a více osob, a ročních průměrných odběrech z těchto zdrojů,
		c) informace o povrchových vodách využívaných ke koupání osob,
		d) údaje charakterizující stav jednotlivých chráněných oblastí,
		e) odhady vlivů lidské činnosti podle odstavce 3 písm. b) na stav jednotlivých chráněných oblastí.

  § 9  Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
	(1) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary.
	(2) Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména
		a) vyhodnocení citlivosti stavu vodních útvarů povrchových vod na dopady lidské činnosti podle § 8 odst. 3 písm. b),
		b) vyhodnocení rizika nedosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí podle § 23a zákona v jednotlivých vodních útvarech,
		c) zpracování seznamu emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek8) z údajů podle § 5 písm. l),
		d) vyhodnocení předchozích opatření9) přijatých s cílem omezit negativní vliv lidské činnosti na stav vod,
		e) návrh vymezení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 14),
		f) zhodnocení očekávaných dopadů různých scénářů klimatické změny na
		1. dopady lidské činnosti na stav vod a na chráněné oblasti,
		2. vodní zdroje a zajištění vodohospodářských služeb.
	(3) Referenčním obdobím10) pro stanovení hodnot látek do seznamu podle odstavce 2 písm. c) je rok 2010; pro ty látky, na které se vztahuje směrnice 91/414/EHS, budou vypočteny jako průměrná hodnota z let 2008, 2009 a 2010. Při aktualizaci plánů povodí je referenčním obdobím rok před dokončením přípravných prací. Pro látky, na které se vztahuje směrnice 91/414/EHS, budou vypočteny jako průměrná hodnota ze tří posledních let před dokončením přípravných prací.

  § 10  Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik
    (1) Mapy povodňového nebezpečí zahrnou území, která by mohla být zaplavena podle těchto scénářů:
	a) povodeň s nízkou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování 500 let) případně i zaznamenaná extrémní povodeň,
	b) povodeň se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování 100 let),
	c) povodeň s vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobnost opakování 20 let).
    (2) Pro každý scénář se na mapách povodňového nebezpečí zobrazí rozsah povodně, hloubka vody, případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody. Dále se uvedou úseky toků, kde dochází k významnému pohybu sedimentů nebo transportu unášených předmětů a tím k ovlivňování průtočnosti koryt a příčných staveb při povodních.
    (3) V mapách povodňových rizik se vyznačí souhrnné hodnocení povodňového rizika minimálně podle všech scénářů uvedených v odstavci 1 a zahrnující jejich možné nepříznivé následky podle
	a) odhadu počtu potenciálně zasažených obyvatel,
	b) druhu hospodářské činnosti v potenciálně ohrožené oblasti,
	c) zařízení uvedených v příloze I směrnice 96/61/ES, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění,
	d) potenciálně zasažených oblastí evidovaných podle § 21 odst. 2 písm. c) bodů 8 a 11 zákona a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů podle jiného právního předpisu11), kde zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany,
	e) potenciálně zasažených kulturních památek, památkových rezervací a památkových zón podle jiného právního předpisu12).
    (4) Pro oblasti s významným povodňovým rizikem, v nichž je zaplavení způsobováno podzemními vodami, mohou být mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik omezeny jen na scénář popsaný v odstavci 1 písm. a).

 § 11 Ekonomická analýza užívání vody
      Ekonomická analýza užívání vody zahrnuje shromáždění a vyhodnocení ekonomických informací o užívání vody pro
	a) výpočty návratnosti nákladů se zřetelem na dlouhodobou předpověď nabídky a poptávky užívání vody včetně
		1. odhadu objemu, cen a nákladů souvisejících s vodohospodářskými službami
		2. odhadu souvisejících investic, včetně prognózy těchto investic,
	b) posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření týkajících se užívání vody k naplnění cílů plánů povodí na základě odhadu nákladů na tato opatření.

  § 12   Stanovení cílů
    (1) Cíle se stanovují pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 odst. 4 zákona, aby jejich plnění bylo možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí.
    (2) Při stanovení cílů se zohlední cíle dohodnuté na mezinárodní úrovni.
    (3) Cíle ochrany vod podle § 23a zákona se stanoví pro jednotlivé vodní útvary nebo typy vodních útvarů a pro chráněné oblasti při respektování postupu podle odstavců 4 až 8.
    (4) Cíle pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů uvedou jmenovitě nebo odkazem na příslušný právní předpis ukazatele a jejich hodnoty, jichž má být v daném vodním útvaru nebo chráněném území dosaženo.
    (5) Cíle ke snížení nepříznivých účinků povodní stanoví zejména standardy ochrany před povodněmi pro území, která nejsou vymezena jako oblasti s významnými povodňovými riziky. Stanovené standardy ochrany území jsou podkladem pro návrh opatření do plánů povodí.
    (6) Cíle pro zvládání povodňových rizik se stanoví pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem s ohledem na zmírnění nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na nestrukturální opatření nebo snížení pravděpodobnosti zaplavení.
    (7) Cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb stanoví zejména cíle pro ochranu a užívání vodních zdrojů s ohledem na očekávané dopady klimatické změny, včetně požadované míry zabezpečení vodních zdrojů.
    (8) Cíle pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability stanoví zejména cíle pro obnovu vodního režimu, zvýšení retence vody v krajině, zásady tvorby nových biotopů, zvýšení kvality a stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů a zlepšení hydromorfologických ukazatelů v korytech vodních toků a v údolních nivách.

  § 13  Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami
    (1) Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami se sestavuje na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik podle § 8, hodnocení dopadů lidské činnosti podle § 9, map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik podle § 10, ekonomické analýzy podle § 11 a programů zjišťování a hodnocení stavu vod podle § 21 odst. 3 zákona s přihlédnutím ke stanoveným cílům podle § 12.
    (2) Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami obsahuje zejména
       a) jmenovité vymezení rizikových vodních útvarů,
       b) informace o významných dopadech lidské činnosti v rizikových vodních útvarech,
       c) odhad významnosti jednotlivých vlivů na stav vodního útvaru,
       d) jmenovité vymezení umělých vodních útvarů,
       e) jmenovité vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jejich zdůvodnění,
       f) návrhy zvláštních cílů ochrany vod pro vybrané vodní útvary (§ 15).

 § 14  Silně ovlivněné a umělé vodní útvary
     Pro každý vodní útvar určený jako silně ovlivněný nebo umělý se uvede,
     a) pro jaké hydromorfologické složky nelze dosáhnout dobrého ekologického stavu odpovídajícího přirozenému útvaru povrchové vody,
     b) jak by změny těchto hydromorfologických složek nepříznivě ovlivnily
	1. okolí,
	2. plavbu, včetně přístavních zařízení,
	3. rekreaci,
	4. činnosti, pro něž je voda jímána, jako jsou zásobování pitnou vodou, výroba elektrické energie nebo závlahy,
	5. úpravu vodních poměrů,
	6. ochranu před povodněmi,
	7. odvodňování,
	8. jiné trvalé rozvojové činnosti člověka,
     c) jaké užitečné funkce jsou poskytovány umělými nebo ovlivněnými charakteristikami vodního útvaru, které nemohou být pro technickou neproveditelnost nebo pro neúměrné náklady rozumně dosaženy jinými prostředky, jež by byly významně lepší z hlediska životního prostředí.

    § 15  Návrh zvláštních cílů ochrany vod
    (1) Pro útvary podzemních vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany vod zváží vliv stavu útvaru podzemní vody na rozvoj společnosti, povrchové vody a související suchozemské ekosystémy, na regulaci vodních zdrojů, povodňovou ochranu a odvodnění území.
    (2) Pro útvary povrchových vod se při stanovení zvláštních cílů ochrany zváží možnost jejich dosažení ve lhůtě prodloužené podle § 23a odst. 5 zákona.

    § 16 Způsob zpřístupnění výsledků přípravných prací pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti
    (1) Výsledky přípravných prací podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona se zveřejňují po dobu 6 měsíců13) ode dne zveřejnění k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
    (2) Příslušná oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek se vyvěšují na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a místně příslušných krajských úřadů.

    § 17  Návrh opatření pro plány povodí
    (1) Návrh opatření pro plány povodí se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary v rozsahu podle § 4 na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek podle § 16 odst. 1 a podle § 26 odst. 4 zákona.
    (2) Do programu opatření se zařadí ta opatření, která lze zavést nejpozději do lhůty prodloužené podle § 23a odst. 5 zákona a která přispějí k dosažení konkrétních cílů stanovených v plánech povodí pro jednotlivé vodní útvary, oblasti, sektory či dílčí povodí.
    (3) U každého opatření se uvede odhad nákladů na opatření, aktuální stav přípravy opatření a odhadovaná doba přípravy a realizace.
    (4) Opatření podle § 4 odst. 1 písm. j) nemusí být navrhována, pokud ke vstupu látky do podzemních vod dochází v souladu s povolením podle § 8 zákona nebo jiného právního předpisu14), které zahrnuje
      a) vtláčení vody, obsahující látky vznikající při činnostech spojených s průzkumem a těžbou ropných látek nebo s důlní činností, a vtláčení vody pro technické účely do geologických struktur, ze kterých byly vytěženy ropné nebo jiné látky nebo do geologických struktur, které jsou z důvodů přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely, aniž by ve vtláčené vodě byly obsaženy jiné látky než ty, které vznikly při výše uvedených činnostech,
      b) zpětné vtláčení podzemní vody čerpané z dolů a lomů nebo čerpané v souvislosti s výstavbou nebo údržbou stavebních děl,
      c) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur, které jsou z důvodu přírodních poměrů trvale nevhodné pro jiné účely,
      d) vtláčení oxidu uhličitého za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur, které jsou z přirozených příčin trvale nevhodné pro jiné účely, za předpokladu, že je tato injektáž provedena v souladu se směrnicí15), nebo se na ni uvedená směrnice v souladu se svým čl. 2 odst. 2 nevztahuje,
      e) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur pro zajištění zásobování plynem a kde je vtláčení prováděno tak, aby se zamezilo jakémukoliv současnému nebo budoucímu ohrožení jakosti souvisejících podzemních vod,
      f) konstrukční, inženýrské a jiné stavební práce a podobné činnosti na zemském povrchu nebo pod ním, které přicházejí do kontaktu s podzemními vodami,
      g) vypouštění malých množství látek pro vědecké účely pro charakterizování, ochranu nebo zlepšení stavu vodních útvarů, omezené na množství nezbytně nutné pro tyto účely.
    (5) Opatření podle § 4 odst. 2 písm. k) nemusí být navrhována, pokud nejsou dotčeny přísnější požadavky podle předpisů Evropské unie2), je prováděno monitorování dotčených útvarů podzemních vod a vstup znečišťujících látek do podzemních vod
	a) je v tak malém množství a koncentraci, že lze vyloučit jakékoli současné i budoucí nebezpečí zhoršení jakosti souvisejících podzemních vod,
	b) je důsledkem havárií nebo mimořádných okolností přírodního původu, které nebylo možné rozumně předvídat, odvrátit ani zmírnit,
	c) je důsledkem povolené umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod,
	d) není možné technicky zamezit ani jej omezit bez užití
		1. opatření, která by vedla ke zvýšenému ohrožení lidského zdraví nebo kvality životního prostředí jako celku,
		2. nepřiměřeně nákladných opatření k odstranění množství znečišťujících látek z kontaminovaného horninového prostředí nebo půdního podloží, případně k použití jiného způsobu regulace jejich pronikání,
	e) je důsledkem činností týkajících se povrchových vod mimo jiné za účelem zmírnění účinku povodní a období sucha a za účelem správy vodních toků a vodních cest, prováděných podle jiných právních předpisů16) nebo povolení, a pokud tyto činnosti neohrožují dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí,
	f) pochází z plošných zdrojů znečištění a opatření na tyto zdroje není technicky možné.
    (6) Návrh opatření pro zajištění cílů pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb bude obsahovat zejména
	a) opatření zaměřené na řízení a využívání stávajících vodních zdrojů,
	b) vymezení vodních zdrojů ve vodních útvarech, jež mohou sloužit jako zdroj vody pro pitné účely s kapacitou více jak 10 m3/den nebo pro více jak 50 obyvatel, včetně návrhu ochrany takového vodního zdroje,
	c) opatření zaměřená na ochranu vod využívaných ke koupání,
	d) návrh na doplnění vodohospodářské infrastruktury.

    § 18 Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik
    (1) Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik se zpracovává pro jednotlivé oblasti s významným povodňovým rizikem na základě výsledků přípravných prací, vyhodnocení připomínek podle § 16 odst. 1 a požadavků podle § 64a odst. 5 zákona.
    (2) Pro každé opatření se uvede odhad nákladů, zhodnocení účinnosti, ekonomická efektivnost, aktuální stav přípravy, odhadovaná doba přípravy a realizace a zhodnocení dopadu opatření na stav dotčených vodních útvarů.

    § 19 Způsob zpřístupnění návrhů plánů pro aktivní zapojení uživatelů vody a veřejnosti
    (1) Návrh národního plánu povodí se zpřístupňuje společně s návrhy příslušných plánů dílčích povodí a návrhem plánu pro zvládání povodňových rizik. K návrhu národního plánu povodí a plánu pro zvládání povodňových rizik se přikládá stručný souhrn, který umožní porozumět jejich odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření, a to zpravidla ve formě přehledných map a stručných doprovodných textů, doplněných v nezbytném rozsahu tabulkami.
    (2) Návrhy plánů podle odstavce 1 jsou zveřejněny po dobu 6 měsíců13) ode dne zveřejnění k písemným připomínkám uživatelů vody a veřejnosti na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na všech krajských úřadech a u všech správců povodí, jejichž územní působnosti se příslušná mezinárodní oblast povodí na území České republiky týká, a to v listinné podobě a v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
    (3) Příslušná oznámení o zveřejnění a termínu pro uplatnění připomínek se vyvěšují na úředních deskách Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a místně příslušných krajských úřadů.
    (4) Vyhodnocení podaných připomínek ve formě zprávy s přehledem podaných připomínek a změnami, které byly v jejich důsledku provedeny v návrhu plánů, bude zveřejněno stejným způsobem jako návrhy plánů do 60 dnů po uplynutí lhůty k podávání připomínek podle odstavce 3 po dobu 30 dnů.

    § 20 Způsob zpracování plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik
	(1) Národní plány povodí se zpracovávají v rozsahu podle § 3 odst. 1 a podle vyhodnocení připomínek podle § 19 odst. 4.
	(2) Plány pro zvládání povodňových rizik se zpracovávají v rozsahu podle § 3 odst. 3, výsledků přípravných prací, zejména předběžného hodnocení povodňových rizik, hodnocení podle § 8 odst. 3 a vyhodnocení připomínek podle § 19 odst. 4.
	(3) Plány dílčích povodí se zpracovávají v rozsahu podle § 3 odst. 2, podle vyhodnocení připomínek podle § 19 odst. 4 a upravují se na základě schváleného příslušného národního plánu povodí a schváleného příslušného plánu pro zvládání povodňových rizik.
	(4) Při zpracování návrhů plánů povodí a návrhů plánů pro zvládání povodňových rizik se průběžně evidují a ukládají dokumenty související s jejich zpracováním a dokumentující postup jejich zpracování, včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a projednávání. Dokumenty použité pro zpracování návrhu plánu povodí a návrhu plánu pro zvládání povodňových rizik jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti plánu veřejně přístupné k nahlédnutí u příslušného pořizovatele plánu povodí nebo plánu pro zvládání povodňových rizik.
 
 § 21 Přechodné ustanovení
     Schválené plány oblastí povodí a Plán hlavních povodí České republiky zpracované podle vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, se považují za plány povodí, a to až do doby schválení plánů povodí podle této vyhlášky.

 § 22 Zrušovací ustanovení
     Vyhláška č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, se zrušuje.

 § 23  Účinnost
    Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.

	Ministr zemědělství: Ing. Fuksa v. r.	Ministr životního prostředí: Mgr. Chalupa v. r.

	Příloha č. 1 k vyhlášce č. 24/2011 Sb.
	Základní obsah národního plánu povodí
	1. Všeobecný popis charakteristik části mezinárodní oblasti povodí na území České republiky, zjištěných podle § 8 až 10, který zahrne zejména
	1.1. pro povrchové vody
	- mapy mezinárodní oblasti povodí a dílčích povodí,
	- popis a zdůvodnění změny vymezení vodních útvarů,
	- mapy umístění a hranic vodních útvarů,
	- mapy ekoregionů, úmoří a typů útvarů povrchové vody,
	- referenční podmínky pro typy útvarů povrchové vody,
	- zdůvodnění vyloučení některé složky kvality z hodnocení ekologického stavu,
	- popis přístupů a metodických postupů použitých pro vymezení mísících zón,
	1.2. pro podzemní vody
	- mapy umístění a hranic útvarů podzemní vody,
	- seznam útvarů podzemních vod a souvisejících útvarů povrchových vod, vodních a přímo závislých suchozemských ekosystémů, včetně shrnutí informací o vzájemném vztahu,
	- informace o rizikových útvarech podzemních vod, zejména informace o jejich velikosti, vztazích se souvisejícími útvary povrchových vod, vodními a přímo závislými suchozemskými ekosystémy a informace o přirozené koncentraci znečišťujících látek.
	
	2. Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, včetně
	- odhadu bodových zdrojů znečištění, včetně mapy jejich polohy, souhrnných informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody,
	- odhadu difúzních zdrojů znečištění, včetně přehledu využití půdy, a souhrnných informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody,
	- odhadu vlivů na kvantitativní stav vod a souhrnných informací o ovlivněných útvarech podzemní vody,
	- analýzy jiných dopadů lidských činností na stav vod,
	- hodnocení trendů a kontaminačních mraků,
	- seznamu emisí, vypouštění a úniků látek podle § 9 odst. 2 písm. c),
	- souhrnu informací o rizikových útvarech podzemních vod, zejména o počtu vodních útvarů nebo skupin vodních útvarů a o znečišťujících látkách a ukazatelích znečištění, které k tomuto označení přispívají, včetně zjištěných hodnot nebo koncentrací.
	3. Identifikace a mapové znázornění chráněných oblastí a popis právních předpisů, na jejichž základě jsou tyto oblasti vymezeny.
	
	4. Výsledky zjišťování a hodnocení stavu vod zahrnující
	- mapy monitorovacích sítí zřízených pro účely zjišťování a hodnocení stavu vod a stavu chráněných oblastí, mapy znázornění výsledků monitorovacích programů pro stav
	a) povrchových vod (ekologický a chemický),
	b) podzemních vod (chemický a kvantitativní),
	c) chráněných území,
	- přehled identifikovaných významných a trvalých vzestupných trendů,
	- přehled monitorovacích míst, na kterých byly překročeny normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty,
	- souhrn, jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu, pokud jde o koncentraci znečišťující látky, nebo jeho změny, a důvody počátku změny trendu,
	- odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků programů zjišťování a hodnocení stavu vod a vysvětlení způsobu, jak byly při hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.
	5. Seznam cílů přijatých podle § 12 pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti, doplněný o
	- souhrnné informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 23a odst. 4 zákona,
	- souhrnné informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 23 a odst. 7 zákona,
	- souhrnné informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 26 odst. 5 zákona, včetně příslušných podmínek a ukazatelů,
	- souhrnné informace podle § 14 o silně ovlivněných a umělých vodních útvarech,
	- seznam prahových hodnot pro jednotlivé útvary podzemních vod, včetně souhrnných informací o jejich vztahu k přirozené koncentraci znečišťujících látek, k normám environmentální kvality nebo jiným normám a další důležité informace o toxikologii, ekotoxikologii, perzistenci, bioakmulačním potenciálu znečišťujících látek a tendenci se rozptylovat.
	
	6. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vody podle § 11, včetně
	- informací o výnosech z různých užívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby,
	- informací o plánovaných krocích směřujících k uplatnění principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby, včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, a směřovaných k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí, v souladu s principem znečišťovatel platí
	- případně důvody pro neúplné uplatnění principu návratnosti nákladů.
	
	7. Shrnutí programu nebo programů opatření přijatých podle § 17 včetně postupů, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů přijatých podle § 12
	- souhrn opatření potřebných k provádění právních předpisů Evropských společenství v oblasti ochrany vod,
	- zprávu o praktických krocích a opatřeních podle § 4 odst. 1 písm. b) provedených k uplatnění zásady návratnosti nákladů na užívání vody,
	- souhrn opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu,
	- souhrn opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání,
	- souhrn opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odůvodnění případných výjimek,
	- souhrn omezení přijatých ve vztahu k vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod,
	- identifikace případů, ve kterých byl uplatněn § 17 odst. 4 a 5 zahrnující výčet vodních útvarů, zdůvodnění a popis, jak se toto uplatnění promítlo do programů zjišťování a hodnocení stavu vod,
	- souhrn opatření proti znečišťování vod látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona,
	- souhrn opatření provedených k prevenci nebo snížení dopadu případů havarijního znečištění a informace o opatřeních, která mají být přijata za mimořádných okolností,
	- souhrn opatření provedených podle § 26 odst. 4 zákona.
	- podrobnosti o doplňujících opatřeních nezbytných pro splnění přijatých cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
	- podrobnosti o opatřeních přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod,
	- podrobnosti o opatřeních, která jsou považována za nezbytná k cílenému dosažení dobrého stavu vodního útvaru v termínu prodlouženém podle § 23 a odst. 5 zákona, důvody jejich jakéhokoliv zpoždění a očekávaný časový plán jejich realizace včetně odhadu nákladů,
	- popis opatření s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón např. opatření k odstraněni znečišťování povrchových vod látkami uvedenými v seznamu prioritních látek a opatření k postupnému snižování znečišťování povrchových vod dalšími látkami, přezkum povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, regulace vypouštění znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění,
	- přehled opatření prováděných v souvislosti s přeshraničním znečištěním a popis kroků, které byly podniknuty na úrovni příslušné mezinárodní oblasti povodí nebo úrovni Evropské Unie,
	- posouzení nákladově nejefektivnější kombinace opatření na základě odhadu nákladů na tato opatření a strategii financování opatření.
	8. Evidence dalších podrobnějších programů a plánů pro danou část mezinárodní části oblasti povodí na území České republiky týkajících se zejména dílčích povodí, odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.
	9. Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu povodí.
	10. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování plánu povodí.
	11. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací a zejména podrobností o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod podle § 21 zákona.
	
	Aktualizace národního plánu povodí dále obsahuje
	1. Souhrn změn od publikace předchozího plánu povodí včetně přehledu realizovaných a plánovaných opatření u útvarů se zvláštními cíli ochrany vod.
	2. Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí včetně jejich vyznačení v mapovém podkladu, výsledků hodnocení stavu vod v období platnosti předchozího plánu a vysvětlení důvodů pro nesplnění cílů ochrany vod jako složky životního prostředí.
	3. Souhrn a vysvětlení neprovedených opatření z předchozích plánů.
	4. Souhrn dodatečných opatření podle § 26 odst. 4 písm. d) zákona od zveřejnění předchozích plánů povodí.
	5. Souhrn důsledků mimořádných okolností a souhrn opatření podle § 26 odst. 5 písm. e) zákona.
	Příloha č. 2 k vyhlášce č. 24/2011 Sb.
	Seznam map v plánech povodí
	Plány povodí musí zahrnovat následující mapy
	1. Povodí a dílčí povodí
	2. Útvary povrchových vod - typy
	3. Útvary povrchových vod - kategorie
	4. Umístění a hranice útvarů podzemních vod
	5. Vodní útvary s odběry vody určené k lidské spotřebě
	6. Vody ke koupání, oblasti citlivé na živiny
	7. Oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů, chráněné ptačí oblasti
	8. Monitorovací síť povrchových vod
	9. Ekologický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod
	10. Dodržení norem environmentální kvality pro další znečišťující látky v útvarech povrchových vod
	11. Chemický stav útvarů povrchových vod
	12. Dodržení norem environmentální kvality pro těžké kovy v útvarech povrchových vod
	13. Dodržení norem environmentální kvality pro pesticidy v útvarech povrchových vod
	14. Dodržení norem environmentální kvality pro průmyslové znečišťující látky v útvarech povrchových vod
	15. Dodržení norem environmentální kvality pro další znečišťující látky v útvarech povrchových vod
	16. Monitorovací síť podzemních vod - kvantitativní stav
	17. Monitorovací síť podzemních vod - chemický stav
	18. Chemický stav útvarů podzemních vod a identifikace útvarů podzemních vod s významným trvalým vzestupným trendem znečišťujících látek, popřípadě zvratem tohoto trendu
	19. Dodržení norem jakosti nebo prahových hodnot na monitorovacích místech v útvarech podzemních vod
	20. Chemický stav útvarů podzemních vod z hlediska obsahu dusičnanů
	21. Chemický stav útvarů podzemních vod z hlediska obsahu pesticidů
	22. Chemický stav útvarů podzemních vod z hlediska obsahu dalších znečišťujících látek
	23. Kvantitativní stav útvarů podzemních vod
	24. Stav vodních útvarů s odběry vody určené k lidské spotřebě
	25. Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - ekologický stav
	26. Environmentální cíle pro útvary povrchových vod - chemický stav
	27. Environmentální cíle pro útvary podzemních vod - kvantitativní stav
	28. Environmentální cíle pro útvary podzemních vod - chemický stav
	29. Působnost kompetentních úřadů
	Příloha č. 3 k vyhlášce č. 24/2011 Sb.
	Základní obsah plánu dílčího povodí
	1. Všeobecný popis charakteristik dílčího povodí zjištěných podle § 8 až 10, který zahrne zejména
	1.1. pro povrchové vody
	- mapy umístění a hranic útvarů povrchové vody,
	- mapy typů útvarů povrchové vody,
	- informace o vymezených mísících zónách a jejich rozsahu
	1.2. pro podzemní vody
	- mapy umístění a hranic útvarů podzemní vody,
	- informace o rizikových útvarech podzemních vod, zejména informace o jejich velikosti, vztazích se souvisejícími útvary povrchových vod, vodními a přímo závislými suchozemskými ekosystémy a informace o přirozené koncentraci znečišťujících látek.
	2. Přehled významných vlivů a dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, včetně
	- informací o bodových zdrojích znečištění, jejich poloze a informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody,
	- informací o difúzních zdrojích znečištění, informací o ovlivněných útvarech povrchové a podzemní vody a přehledu využití půdy,
	- informací o vlivech na kvantitativní stav vod a informací o ovlivněných útvarech podzemní vody,
	- analýzy jiných dopadů lidských činností na stav vod,
	- hodnocení trendů a kontaminačních mraků,
	- informací o emisích, vypouštění a únicích látek podle § 9 odst. 2 písm. c).
	3. Identifikace a mapové znázornění chráněných oblastí.
	4. Výsledky zjišťování a hodnocení stavu vod zahrnující
	- informace o monitorovacích sítích zřízených pro účely zjišťování a hodnocení stavu vod a stavu chráněných oblastí, informace o výsledcích monitorovacích programů pro stav
	a) povrchových vod (ekologický a chemický),
	b) podzemních vod (chemický a kvantitativní),
	c) chráněných území,
	- přehled identifikovaných významných a trvalých vzestupných trendů,
	- Informace o monitorovacích místech, na kterých byly překročeny normy jakosti podzemních vod nebo prahové hodnoty,
	- souhrn, jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu, pokud jde o koncentraci znečišťující látky, nebo jeho změny, a důvody počátku změny trendu,
	- odhady úrovně spolehlivosti a přesnosti výsledků programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod včetně vysvětlení způsobu, jak byly při hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemních vod nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.
	5. Seznam cílů přijatých podle § 12 pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti, doplněný o
	- detailní informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 23a odstavec 4 zákona,
	- detailní informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 23a odstavec 7 zákona,
	- detailní informace o vodních útvarech, ve kterých byl uplatněn § 26 odstavec 5 zákona, včetně příslušných podmínek a ukazatelů,
	- detailní informace podle § 14 o silně ovlivněných a umělých vodních útvarech.
	6. Informace o výnosech z různých užívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby.
	7. Návrhy opatření podle § 17 včetně postupů, jejichž prostřednictvím má být dosaženo cílů přijatých podle § 12
	- návrh opatření potřebných k provádění právních předpisů Evropských společenství v oblasti ochrany vod včetně odhadu nákladů,
	- návrh opatření pro vody užívané nebo uvažované pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu včetně odhadu nákladů,
	- návrh opatření ke zlepšení jakosti vod ke koupání včetně odhadu nákladů,
	- návrh opatření pro omezování odběrů a vzdouvání vod, včetně odůvodnění případných výjimek včetně odhadu nákladů,
	- návrh omezení ve vztahu k vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod včetně odhadu nákladů,
	- detailní informace o případech, ve kterých byl uplatněn § 17 odst. 4 a 5 včetně odhadu nákladů a popis, jak se toto uplatnění promítlo do programů zjišťování a hodnocení stavu vod,
	- návrh opatření proti znečišťování vod látkami uvedenými v příloze č. 1 zákona včetně odhadu nákladů,
	- popis opatření provedených k prevenci nebo snížení dopadu případů havarijního znečištění a návrh opatření, která mají být přijata za mimořádných okolností včetně odhadu nákladů,
	- popis opatření provedených podle § 26 odst. 4 zákona včetně odhadu nákladů,
	- podrobnosti o doplňkových opatřeních nezbytných pro splnění přijatých cílů pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů včetně odhadu nákladů,
	- podrobnosti o opatřeních přijatých k zabránění vzrůstu znečištění mořských vod včetně odhadu nákladů,
	- návrhy opatření, která jsou považována za nezbytná k cílenému dosažení dobrého stavu vodního útvaru v termínu prodlouženém podle § 23a odst. 5 zákona, důvody jejich jakéhokoliv zpoždění a očekávaný časový plán jejich realizace včetně odhadu nákladů,
	- návrh opatření s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón např. opatření k odstranění znečišťování povrchových vod látkami uvedenými v seznamu prioritních látek a opatření k postupnému snižování znečišťování povrchových vod dalšími látkami, přezkum povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, regulace vypouštění znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění,
	- návrhy opatření prováděných v souvislosti s přeshraničním znečištěním,
	- návrhy opatření ke snížení nepříznivých účinků povodní v územích, která nebyla vymezena jako území s významným rizikem včetně odhadu nákladů,
	- návrhy opatření ke snížení nepříznivých účinků sucha včetně odhadu nákladů,
	- návrhy opatření pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání vody a pro zajištění vodohospodářských služeb včetně odhadu nákladů,
	- návrh opatření pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny včetně odhadu nákladů.
	8. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů v dílčím povodí, týkajících se zejména odvětví, problémů nebo vodních typů, a to zároveň se shrnutím jejich obsahu.
	9. Souhrn uskutečněných opatření pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v plánu povodí.
	10. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování plánu povodí.
	11. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací a zejména podrobností o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod podle § 21 zákona.
	12. Závěry předběžného hodnocení povodňových rizik a výsledky analýz oblastí s významným povodňovým rizikem a dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem.
	
	Aktualizace plánu dílčího povodí dále obsahuje
	1. Informace o změnách od publikace předchozího plánu povodí včetně přehledu realizovaných a plánovaných opatření u útvarů se zvláštními cíli ochrany vod.
	2. Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí včetně jejich vyznačení v mapovém podkladu, výsledků hodnocení stavu vod v období platnosti předchozího plánu a vysvětlení důvodů pro nesplnění cílů ochrany vod jako složky životního prostředí.
	3. Informace o neprovedených opatřeních z předchozích plánů povodí s vysvětlením důvodů.
	4. Informace o dodatečných opatřeních podle § 26 odst. 4 písm. d) zákona od zveřejnění předchozích plánů povodí.
	5. Souhrn důsledků mimořádných okolností a informace o opatřeních podle § 26 odst. 5 písm. e) zákona.

	Příloha č. 4 k vyhlášce č. 24/2011 Sb.
	Obsah plánu pro zvládání povodňových rizik
	1. Závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky, na něž se vztahuje tento plán, včetně mapového znázornění.
	2. Popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik v souladu s § 12 odst. 6.
	3. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a závěry, které lze z těchto map vyvodit.
	4. Souhrn opatření a jejich účinnosti, ekonomické efektivnosti a priorit, včetně opatření spojených s povodněmi přijatých podle jiných právních předpisů.
	5. Popis metodiky používané v rámci mezinárodních povodí pro analýzu nákladů a přínosů k posuzování opatření s nadnárodními účinky, je-li k dispozici.
	6. Popis stanovení priorit a způsobu, jakým bude sledován pokrok při provádění plánu.
	7. Souhrn uskutečněných opatření nebo akcí pro informování veřejnosti a konzultace s ní.
	8. Seznam příslušných orgánů a popis postupu koordinace v rámci mezinárodních oblastí povodí a v dílčích povodích.
	9. Popis postupu koordinace s plány povodí.
	
	Aktualizace plánu pro zvládání povodňových rizik dále obsahuje
	1. Souhrn všech změn nebo aktualizace od zveřejnění předchozího plánu, včetně souhrnu přezkumů provedených v souladu s § 25 odst. 1 zákona.
	2. Zhodnocení pokroku v dosažení cílů uvedených v § 12 odst. 6.
	3. Popis a vysvětlení všech opatření z předchozího plánu, která byla naplánována, ale nebyla provedena.
	4. Popis všech dalších opatření od zveřejnění předchozího plánu.
	5. Informace o pravděpodobných dopadech změny klimatu na výskyt povodní.
	
	-----------------------------------------   Poznámky k vyhlášce -----------------------------------------------------------------
	1) Čl. 2 odst. 32, a 38, čl. 5 odst. 1, čl. 9 odst. 2 a 4, čl. 10, čl. 11 odst. 2 až 4, čl. 13 odst. 4 až 6, čl. 14, přílohy II, III, V, VI a VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, v platném znění.
           Čl. 4 odst. 2, čl. 5, čl. 6 odst. 3 až 5 a 7, čl. 7 odst. 2 a čl. 14 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
           Čl. 3 odst. 5, čl. 4 odst. 4 a 5, čl. 5 odst. 4 a 5 a čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu.
        2) Směrnice 2006/7/ES o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/106/EHS.
           Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků.
 	   Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.
 	   Směrnice 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek.
 	   Směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice 97/11/ES, směrnice 2003/35/ES a směrnice 2009/31/ES.
 	   Směrnice 86/278/EHS o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství.
 	   Směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
 	   Směrnice 91/414/EHS o uvádění na trh přípravků na ochranu rostlin.
 	   Směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
           Směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
           Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. 
           Směrnice 82/176/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění rtuti z průmyslu elektrolýzy alkalických chloridů, ve znění směrnice 2006/11/ES.
           Směrnice 83/513/EHS o mezních hodnotách a jakostních cílech pro vypouštění kadmia, ve znění směrnice 2006/11/ES.
           Směrnice 84/156/EHS o rtuti, ve znění směrnice 2008/105/EHS.
           Směrnice 84/491/EHS o vypouštění hexachlorcyklohexanu, ve znění směrnice 2006/11/ES.
           Směrnice 86/280/EHS o vypouštění nebezpečných látek, ve znění směrnice 2008/105/ES.
           Směrnice 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými o vodního prostředí Společenství.
           Směrnice 2008/105/ES o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky.
	3) § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
	4) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
	5) Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
	6) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a o integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
	7) Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe ze dne 8. října 1990.
	   Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2003 Sb. m. s. o sjednání Dohody o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
	   Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 122/1999 Sb. o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
	8) Čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
	9) Například akční program podle § 33 odst. 2 zákona, program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými látkami podle § 39 odst. 3 zákona.
	10) Čl. 5 odst. 2 a 4 směrnice 2008/105/ES.
	11) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
	12) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
	13) Čl. 14 odst. 2 směrnice 2000/60/ES
	14) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
	15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého.
	16) Například vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění pozdějších předpisů.
	   
    

255/2010 Vyhláška MZe, mění 471/2001 o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly

02.09.2010 částka 93

471/2001 ve znění 255/2010 o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly

02.09.2010 částka 93
k 21.12.2013
    471  VYHLÁŠKA  Ministerstva zemědělství      ze dne 14. prosince 2001 o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly
    Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 61 odst. 3 a § 62 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):
    § 1
    Předmět úpravy
    Tato vyhláška vymezuje vodní díla podléhající technickobezpečnostnímu dohledu (dále jen "dohled"), stanoví kritéria a postup jejich zařazení 
    do kategorií rozsah a četnost provádění dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, 
    změny vodních děl po jejich dokončení nebo provozu a náležitosti programu dohledu.
    § 2
    Základní pojmy
    Pro účely této vyhlášky se rozumí
	a) mezí bdělosti - informativní kritérium pro jevy a skutečnosti před dosažením mezních nebo kritických hodnot,
	b) mezní hodnotou - předem stanovené limitní hodnoty veličin popisující jevy a skutečnosti, popřípadě jejich časové vývoje pro zvolený zatěžovací stav,
	c) kritickou hodnotou - hodnota veličin popisující jevy a skutečnosti, které signalizují stavy ohrožení bezpečnosti a stability vodního díla,
	d) etapou přípravy stavby vodního díla - zpracování přípravné dokumentace záměru výstavby vodního díla, dokumentace pro územní řízení a projektové 
	   dokumentace pro stavební povolení,
	e) změnou vodního díla - zásah do vodního díla, který má za následek změnu účelu nebo technických parametrů,
	f) etapou stavby nebo změnou vodního díla po jeho dokončení - provádění stavebních a montážních prací na vzdouvací konstrukci, funkčních objektech 
	   nebo částech vodního díla rozhodujících pro jeho stabilitu, bezpečnost a spolehlivou funkci od převzetí staveniště do započetí etapy provozu,
	g) etapou ověřovacího provozu - období prvního zatížení vodního díla nebo jeho části vzdutou vodou, zahrnující vyzkoušení provozu v takovém rozsahu, 
	   že lze zhodnotit naplnění předpokladů projektu, spolehlivou funkci, bezpečnost a stabilitu vodního díla,
	h) etapou trvalého provozu - období užívání vodního díla od ukončení ověřovacího provozu až do zániku povinnosti zajistit na vodním díle dohled; 
	   u vodních děl, kde nelze zajistit etapu ověřovacího provozu, od období prvního zatížení zadrženou nebo vzdutou vodou až do zániku povinnosti 
	   zajistit na vodním díle dohled,
	i) určeným vodním dílem - vodní dílo, nad nímž byla stanovena podle § 61 odst. 5 vodního zákona povinnost zajistit dohled.

    § 3  Vymezení vodních děl podléhajících dohledu
    Dohledu podléhají
	a) přehrady, hráze a jezy, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých územích, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 metr a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1000 m3, nebo pevných a nepohyblivých příčných vzdouvacích staveb, v korytech vodních toků, jejichž pevná přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m,
	b) stavby na ochranu před povodněmi,
	c) stavby odkališť,
	d) hydrotechnické štoly a tunely,
	e) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
	f) stavby k využití energetického potenciálu povrchových vod, pokud vzdouvají nebo zadržují vodu, s výjimkou příčných staveb uvedených v písmenu a),
	g) jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, tůní, lagun, slepých 
	   ramen, vodovodních řadů a vodojemů, kanalizačních sítí a rekreačních bazénů.

    § 4
    Stanovení kritérií a postupů pro zařazení vodních děl do kategorií
	(1) Kritéria pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska dohledu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.
	(2) Zařazení vodního díla do jedné ze čtyř kategorií se provádí podle velikosti možných škod, ke kterým může dojít při poruše stability a 
	    bezpečnosti vodního díla doprovázené vznikem povodňové vlny zvláštní povodně. Výše možných škod se vyčísluje pomocí potenciálu škod 
	    (P) jako součet bodového ohodnocení z možného ohrožení lidských životů, možných ztrát na majetku v přilehlém území a možných ztrát 
	    z omezení funkce a užitků ve veřejném zájmu, k nimž by došlo při havárii vodního díla na díle samém a v území pod ním.
	(3) Vyčíslení potenciálu škod (P) provádí pověřená osoba3) v rámci vypracování posudku pro zařazení vodního díla do kategorie na základě
	   a) kvantifikace parametrů zvláštní povodně a účinků jejího šíření pod vodním dílem,
	   b) bodového hodnocení možných škod, které mohou vzniknout v důsledku havárie vodního díla.
	(4) Vodní dílo se navrhne zařadit do jedné ze čtyř kategorií podle dosaženého počtu bodů potenciálu škod (P)		(P)	>	1500		I. kategorie
	   200	≤	(P)	menší než	1500		II. kategorie
	   15	≤	(P)	menší než	200		III. kategorie
	   		(P)	menší než	15		IV. kategorie.
	(5) Posudek pro zařazení vodního díla do kategorie a návrh podmínek provádění dohledu se provádí v etapě přípravy stavby vodního díla ve fázi zpracování dokumentace pro územní řízení.
	(6) Důvodem ke změně kategorie určeného vodního díla může být také změna vodního díla po jeho dokončení, změna v účelu užívání určeného vodního díla nebo změna využití území nebo jeho části pod určeným vodním dílem.

    § 5  Rozsah a četnost provádění dohledu
	(1) Metody, rozsah a četnost dohledu se řídí
		a) kategorií určeného vodního díla,
		b) etapou určeného vodního díla podle § 2,
		c) typem určeného vodního díla z hlediska provozních podmínek a zatěžovacích stavů.
	(2) V etapě přípravy stavby vodního díla se pro určené vodní dílo I. až III. kategorie dohled zajišťuje zpracováním projektu měření podle § 6. Pro určené vodní dílo IV. kategorie v etapě přípravy stavby vodního díla se projekt měření zpracovává, jestliže povinnost předložení projektu měření uloží vlastníkovi, popřípadě stavebníkovi příslušný vodoprávní úřad jako podmínku provádění dohledu1).
	(3) V etapě stavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení, v etapě ověřovacího provozu a v etapě trvalého provozu určeného vodního díla I. až III. kategorie se dohled provádí
		a) zpracováním programu dohledu,
		b) pozorováním a měřením určených jevů a skutečností stanovených programem dohledu,
		c) obchůzkami,
		d) zpracováním zpráv o dohledu s návrhy opatření k odstranění zjištěných nedostatků,
		e) prohlídkami,
		f) hodnocením výsledků všech pozorování a měření.
	(4) U určeného vodního díla I. až III. kategorie se vždy sledují změny a výskyty jevů a skutečností v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 této vyhlášky.
	(5) Dohled u určeného vodního díla IV. kategorie v etapě stavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení, v etapě ověřovacího provozu a v etapě trvalého provozu se provádí obchůzkami, při kterých se zjišťují a hodnotí jevy a skutečnosti v rozsahu uvedeném v příloze č. 2 této vyhlášky.
	(6) U odkališť, kde dochází k postupnému zvyšování zatížení, se dohled provádí jako v etapě ověřovacího provozu po celou dobu jejich provozu.
	(7) U určených vodních děl, kde není možné zajistit etapu ověřovacího provozu, se rozsah a četnost dohledu stanoví v závislosti na provozních režimech a zatížení určeného vodního díla. Za situace bez zatížení vodou se četnost, popřípadě rozsah dohledu může snížit.
	
	§ 6
	Projekt měření a jeho obsah
	(1) Projekt měření je technický dokument, který obsahuje rozsah a způsob měření a pozorování určeného vodního díla, jakož i návrh zařízení a přístrojů potřebných pro zajištění měření.
	(2) Projekt měření obsahuje
	a) přehled důležitých předpokladů bezpečnosti a stability určeného vodního díla pro etapu trvalého provozu určeného vodního díla a návrh způsobu sledování jevů a skutečností,
	b) návrh druhu, rozsahu a přesnosti metod měření, přístrojů a zařízení k provádění dohledu,
	c) přehled mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností ovlivňujících bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla a jím ohroženého území,
	d) návrh bezpečných přístupů k měřicím zařízením a návrh opatření na zajištění bezpečného výkonu měření a údržby měřicích zařízení, včetně jejich ochrany před poškozením,
	e) harmonogram instalací a prvních měření podle postupu výstavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení,
	f) požadavky na obnovu a modernizaci měřicích přístrojů a zařízení,
	g) návrh období, ve kterém se bude měření a pozorování provádět,
	h) dokumentaci kontrolních přístrojů.
	
	§ 7
	Program dohledu a jeho obsah
	(1) Program dohledu je technický dokument, který obsahuje rozsah a zajištění činností, které jsou významné pro bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla.
	(2) Program dohledu obsahuje
	a) kontaktní údaje pověřené osoby3) a osoby odpovědné za dohled2) podle § 62 odst. 4 písm. a) vodního zákona, příslušných povodňových orgánů9) a hasičského záchranného sboru příslušného kraje,
	b) četnost obchůzek, pozorování a měření jevů a skutečností, které jsou významné pro bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla,
	c) předmět a rozsah pozorování, měření a obchůzek, jakož i způsob zaznamenávání jejich výsledků,
	d) pracovní postupy k pozorování a měření,
	e) pokyny obsluze určeného vodního díla, které výsledky pozorování, měření nebo obchůzek se neprodleně hlásí určené fyzické osobě odpovědné za dohled2) a pověřené osobě,3)
	f) pokyny pro náhradní měření a předávání výsledků v případě výpadku monitorovacího systému, je-li na určeném vodním díle zaveden, včetně četností kontrolních verifikačních měření nebo odečtů prováděných manuálně,
	g) způsob a termíny zpracovávání a hodnocení získaných výsledků ve zprávách o dohledu podle § 10,
	h) režim zpracování zpráv o dohledu,
	i) odkazy na dokumentaci zabudovaných měřicích přístrojů a zařízení,
	j) mezní, popřípadě kritické hodnoty sledovaných jevů a skutečností a jejich časový vývoj,
	k) meze bdělosti sledovaných jevů a skutečností,
	l) údaje o parametrech zvláštní povodně způsobené poruchou vzdouvací konstrukce, výpustných a přelivných zařízení na určeném vodním díle nebo nouzovým řešením kritických situací na něm a vazby těchto situací na provádění dohledu a stupně povodňové aktivity4) nebo krizových stavů,5)
	m) místo uložení programu dohledu.
	
	§ 8
	Zpracování výsledků pozorování a měření
	(1) Výsledky pozorování a měření se ihned porovnávají s předem stanovenými mezemi bdělosti nebo mezními, popřípadě kritickými hodnotami a jejich očekávaným časovým vývojem.
	(2) Výsledky pozorování, měření a obchůzek se bezodkladně zaznamenají v rozsahu a způsobem uvedeným v programu dohledu. Zjištění mezních, popřípadě kritických hodnot hlásí obsluha určeného vodního díla neprodleně určené fyzické osobě odpovědné za dohled2) a pověřené osobě.3)
	(3) Výsledky všech měření, pozorování a obchůzek se na vodním díle uchovávají po celou dobu trvání vodního díla.
	
	§ 9
	Obchůzky
	(1) Při obchůzkách se sleduje určené vodní dílo a jeho blízké okolí, průtokové poměry, pravidelnost chodu všech mechanismů, výskyt trhlin a viditelných deformací, posunů a sesuvů, výskyt průsaků, vývěrů a zamokřených až zbahnělých míst, vlivy provozu a prostředí na technický stav objektů a technologických zařízení, zvláště konstrukcí výpustných, přelivných a odběrných zařízení.
	(2) Obchůzky provádí obsluha určeného vodního díla po stanovené trase nejméně jedenkrát denně u určeného vodního díla I. kategorie, nejméně třikrát týdně u určeného vodního díla II. kategorie, nejméně jedenkrát týdně u určeného vodního díla III. kategorie a nejméně jedenkrát měsíčně u určeného vodního díla IV. kategorie.
	(3) V odůvodněných případech může pověřená osoba3) v programu dohledu snížit četnost obchůzek nebo ji upravit tak, aby lépe vyhovovala klimatickým podmínkám, zatěžovacímu stavu a charakteru určeného vodního díla.
	
	§ 10	Zprávy o dohledu
	(1) O dohledu se zpracovávají v etapě výstavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení dílčí zprávy o dohledu a souhrnné zprávy o dohledu, v etapě ověřovacího provozu dílčí zprávy o dohledu a celkové zprávy o dohledu a v etapě trvalého provozu etapové zprávy o dohledu a souhrnné etapové zprávy o dohledu.
	(2) Dílčí zprávy o dohledu se zpracovávají v termínech určených v programu dohledu. Souhrnná zpráva o dohledu za etapu stavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení se zpracovává nejpozději před zahájením ověřovacího provozu a celková zpráva o dohledu nejpozději před zahájením etapy trvalého provozu určeného vodního díla. Etapové zprávy o dohledu se zpracovávají k termínu konání prohlídky určeného vodního díla. Každá pátá etapová zpráva o dohledu se zpracovává jako souhrnná etapová zpráva o dohledu.
	(3) Zprávy o dohledu obsahují hodnocení výsledků pozorování, měření a obchůzek, a to ve vztahu k předem stanoveným mezním a kritickým hodnotám, popřípadě k mezím bdělosti, parametrům projektové dokumentace, k poznatkům z průběhu výstavby a dosavadního provozu určeného vodního díla.
	(4) Náležitosti jednotlivých druhů zpráv o dohledu jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.
	
	§ 11	Prohlídky
	(1) Prohlídky prováděné v rámci dohledu podle § 62 odst. 4 písm. b) vodního zákona zahrnují hodnocení
	a) provozní schopnosti a funkční spolehlivosti ve vztahu k bezpečnosti a stabilitě určeného vodního díla,
	b) neobvyklých skutečností vzniklých při provozu,
	c) provádění dohledu.
	(2) Při prohlídkách se projednají návrhy opatření k nápravě a plánované termíny jejich realizace a náměty na zlepšení technického stavu, způsobu užívání, provozu a údržby ke zvýšení bezpečnosti a stability určeného vodního díla.
	(3) O prohlídce určeného vodního díla se pořizuje zápis, jehož obsah stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
	
	§ 12	Rozsah účasti vlastníka, popřípadě stavebníka při provádění dohledu
	U určeného vodního díla I. až III. kategorie se provádění dohledu účastní vlastník, popřípadě stavebník určeného vodního díla tak, že
	a) shromažďuje výsledky pozorování, měření a obchůzek a předává je ke zhodnocení pověřené osobě3) v termínech stanovených programem dohledu,
	b) zajišťuje údržbu a opravy zařízení pro kontrolní měření,
	c) svolává pravidelné, podle potřeby i mimořádné prohlídky, účastní se jich a pořizuje z nich zápis,
	d) předem uvědomuje pověřenou osobu3) o přípravě projekčních a stavebních prací nebo o jiných zásazích na určeném vodním díle a jeho okolí, pokud mohou mít vliv na bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla nebo na výsledky kontrolních měření,
	e) informuje pověřenou osobu3) o zpracování a schválení manipulačních řádů určeného vodního díla.
	
	§ 13 Přechodné a závěrečné ustanovení
	Program dohledu zpracovaný podle dosavadního právního předpisu6) se pokládá za zpracovaný podle této vyhlášky, pokud nejpozději do dvou let od počátku účinnosti této vyhlášky bude doplněn o údaje podle § 7 odst. 2 písm. j).
	
	§ 14 Účinnost
	Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
	
	Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 255/2010 Sb. Čl. II
	1. Zařazení určených vodních děl do kategorií do dne nabytí účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti.
	2. Určená vodní díla podle § 3 vyhlášky č. 471/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, která nebudou podléhat dohledu podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 471/2001 Sb., ve znění této vyhlášky, podléhají dohledu do 31. srpna 2011, pokud vodoprávní úřad nestanoví kratší dobu podle § 61 odst. 5 vodního zákona.
	
	Ministr: Ing. Fencl v. r.
    
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 471/2001 Sb.
Kritéria pro zařazení vodního díla do kategorie
Kategorie	Kritéria
I.	Ohroženy řádově tisíce až desetitisíce lidí a předpokládány velké ztráty na lidských životech.
 Velké škody na určeném vodním díle, jehož následná obnova je velmi složitá a nákladná.
 V území na vodním toku pod určeným vodním dílem vzniknou rozsáhlé škody na obytné a průmyslové zástavbě, silniční a železniční síti, ohrožena jsou další určená vodní díla nebo jiná vodní díla.
 Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy ap. jsou velmi vysoké a těžko nahraditelné.
 Škody na životním prostředí jsou vysoké, překračují význam vyššího územního samosprávného celku7), ekonomické důsledky se dotýkají celého státu.
II.	Ohroženy řádově stovky až tisíce lidí a předpokládány ztráty na lidských životech.
 Značné škody na určeném vodním díle, jeho následná obnova je složitá a nákladná.
 V území na vodním toku pod určeným vodním dílem vzniknou škody na obytné a průmyslové zástavbě, dopravní síti, ohrožena jsou další určená vodní díla nebo jiná vodní díla.
 Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy nebo jiné ztráty jsou značné.
 Škody na životním prostředí překračují význam vyššího územního samosprávného celku7).
III.	Ohroženy řádově desítky až stovky lidí, mohou být ztráty na lidských životech.
 Poškození určeného vodního díla, obnova je proveditelná.
 V území na vodním toku pod určeným vodním dílem vzniknou škody na obytné a průmyslové zástavbě i dopravní síti, ohrožena mohou být další méně významná vodní díla.
 Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního díla z provozu, z přerušení průmyslové výroby, dopravy nebo jiné ztráty jsou plně nahraditelné.
 Škody na životním prostředí nepřekračují význam vyššího územního samosprávného celku7).
IV.	Ztráty na životech jsou nepravděpodobné.
 Poškození určeného vodního díla, obnova je proveditelná. V území na vodním toku pod určeným vodním dílem jsou malé materiální škody.
 Ztráty způsobené vyřazením určeného vodního díla z provozu jsou malé. Škody na životním prostředí jsou zanedbatelné.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 471/2001 Sb.
Přehled sledovaných jevů a skutečností
Při provádění dohledu se podle druhu a typu určeného vodního díla sledují zejména:
a) statická a dynamická stabilita vzdouvací konstrukce a souvisejících objektů určeného vodního díla, popřípadě jeho částí,
b) deformace určeného vodního díla, vzájemné posuny jednotlivých částí konstrukcí, trhliny v konstrukčním materiálu,
c) deformace podloží,
d) fyzikálně mechanické vlastnosti stavebních a podložních materiálů,
e) režim podzemních a průsakových vod, tj. tlak vody, spojitosti, směr a rychlost proudění vody v prostoru určeného vodního díla,
f) funkce ochranných, těsnicích, filtračních a drenážních prvků určeného vodního díla a jeho podloží
g) hydraulický spád v konstrukčních a podložních materiálech a jejich filtrační stabilita,
h) vlivy prostředí na technický stav určeného vodního díla a jeho technologická zařízení, tj. účinky povětrnosti (zvláště mrazu a vlnobití), sesuvů břehů vodní nádrže a zdrže a sesuvů v blízkém okolí určeného vodního díla, agresivní účinky vzduchu a vody ve vodní nádrži a zdrži, vliv podzemní a průsakové vody, účinky stavebních a trhacích prací v okolí určeného vodního díla, zemětřesení, poddolování, provozních a dopravních otřesů, vegetace, živočichů a nepovolených zásahů třetích osob,
i) vliv provozu na technický stav určeného vodního díla a jeho technologických zařízení, tj. účinky manipulace s vodou ve vodní nádrži a zdrži, mechanické a jiné účinky vypouštěné vody a vodou unášených materiálů, opotřebení a možné důsledky selhání uzávěrů a hradících konstrukcí výpustí, přelivů a odběrných zařízení,
j) stav a funkci bezpečnostních a výpustných zařízení10), jejich ovládání a kapacitu zařízení ve srovnání s platnými normativy jiné jevy a skutečnosti, které mohou podle místních poměrů ovlivnit bezpečnost, stabilitu a mechanickou pevnost určeného vodního díla.

Pro určené vodní dílo
I. kategorie se sledují všechny jevy a skutečnosti, jejichž změna může objektivně signalizovat nebo způsobit překročení předpokladů projektové dokumentace v takové míře, že stupeň stability určeného vodního díla nebo jeho významné části by klesl pod přípustnou hranici danou technickými normami8). Povětrnostní a provozní poměry se zjišťují v rozsahu potřebném pro hodnocení všech sledovaných jevů a skutečností.
 Měření se provádí nejen v místech charakterizujících průměrné poměry, ale i v místech, kde by především mohlo dojít k nespojitému vývoji jevů, např. k poruchám v základech, změnám ve spojení těsnících a drenážních prvků, apod.
 V pochybnostech o spolehlivosti způsobu sledování nejdůležitějších jevů a skutečností stanoví pověřená osoba3) více měřických metod.
II. kategorie je rozsah dohledu obdobný jako u I. kategorie s tím, že není třeba sledovat jevy a skutečnosti, jejichž existenci, popřípadě nepřiměřenou změnu, je možno odvodit z jiného jevu nebo souhrnného jevu, jako například z celkových průsaků a deformací nebo posunů. Měření se zpravidla soustřeďuje do charakteristických profilů. Zjišťují se jen takové povětrnostní a provozní poměry, které bezprostředně objasňují sledované jevy a skutečnosti.
III. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů, skutečností a jejich vývoje, zjištěných zpravidla při obchůzkách. Z běžných měření se zavádí měření průsaků, popřípadě tlaků vody a měření celkových deformací na povrchu určeného vodního díla. Z povětrnostních a provozních poměrů se zjišťují hladiny vody a průtok vody v nádrži, teploty vzduchu a srážky.
IV. kategorie se dohled provádí hodnocením jevů a skutečností a jejich porovnáním se zjištěními při předchozích obchůzkách. O každé obchůzce se pořizuje písemný záznam. Měření se zavádějí jen k objasnění jevů nebo skutečností, které nebylo možné předvídat.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 471/2001 Sb.
Náležitosti jednotlivých druhů zpráv o dohledu
1. Dílčí zprávy o dohledu obsahují
a) přehled postupu výstavby nebo změny vodního díla po jeho dokončení určeného vodního díla, změn zatěžovacích stavů, postupu v instalacích měřických zařízení,
b) přehled všech výsledků pozorování a měření,
c) poznatky z obchůzek,
d) zhodnocení sledovaných jevů a zjištěných skutečností, případné návrhy opatření k nápravě.
2. Souhrnné zprávy o dohledu obsahují
a) popis dohledu,
b) dokumentace umístění a popis všech zabudovaných měřicích přístrojů a zařízení určených k výkonu dohledu,
c) souhrnné zpracování všech sledovaných jevů a zjištěných skutečností ve srovnání s předpoklady projektové dokumentace a vyhodnocením jejich vlivu na bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla a jeho podloží.
d) program dohledu v ověřovacím provozu.
3. Celkové zprávy o dohledu obsahují
a) popis dohledu
b) zhodnocení sledovaných jevů a zjištěných skutečností,
c) zjištění, zda určené vodní dílo po prověrce všech hlavních zatěžovacích stavů a provozních situací, popřípadě po provedení opatření k nápravě, má nebo nemá z hlediska dohledu závady, které by bránily jeho trvalému provozu.
4. Etapové zprávy o dohledu obsahují
a) popis dohledu za období trvalého provozu od jeho zahájení, nebo za období od poslední etapové zprávy, popřípadě souhrnné etapové zprávy,
b) stručný přehled výsledků pozorování a měření,
c) zhodnocení všech sledovaných jevů a skutečností ve vztahu k mezním hodnotám,
d) návrhy opatření k nápravě.
5. Souhrnné etapové zprávy o dohledu obsahují
a) popis dohledu za období od poslední etapové zprávy,
b) dokumentace všech změn ve vybavení měřicími přístroji a zařízeními,
c) návrh obnovy nebo modernizace měřících přístrojů a zařízení,
d) souhrnné zpracování výsledků pozorování a měření,
e) zhodnocení všech sledovaných jevů a skutečností,
f) výsledky přezkoumání stability hlavních konstrukcí určeného vodního díla a zjištění stupně bezpečnosti na základě nově získaných poznatků,
g) výsledky přezkoumání bezpečnosti určeného vodního díla při povodních podle aktuálních hydrologických podkladů10),
h) posouzení vlivů prostředí a provozu na stárnutí, funkční spolehlivost a celkovou bezpečnost a stabilitu určeného vodního díla,
i) prověrka programu dohledu, včetně mezí bdělosti, mezních a kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností,
j) návrh opatření k nápravě.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 471/2001 Sb.
NÁLEŽITOSTI ZÁPISU Z PROHLÍDKY
  1. Základní náležitosti
    a) datum konání prohlídky,
    b) datum poslední předcházející prohlídky,
    c) seznam přítomných osob nebo prezenční listina.
  2. Základní identifikační údaje o určeném vodním díle
    a) název určeného vodního díla,
    b) vodní tok,
    c) kategorie určeného vodního díla z hlediska dohledu,
    d) katastrální území
  3. Údaje o správě a obsluze díla – kontaktní údaje na
    a) správce, provozovatele a obsluhu určeného vodního díla,
    b) organizaci pověřenou výkonem dohledu nad určeným vodním dílem,
    c) příslušný vodoprávní úřad, popřípadě další organizace nebo osoby.
  4. Základní údaje o dokumentaci k určenému vodnímu dílu
    a) manipulační řád,
    b) provozní řád,
    c) projektová dokumentace,
    d) program dohledu a další.
  5. Stručný popis určeného vodního díla a jeho účelu.
  6. Hlavní údaje o dění na určeném vodním díle od předchozí prohlídky 
   a) hydrologická situace,
   b) provozní činnost,
   c) plnění úkolů z minulé prohlídky a další.
  7. Technickobezpečnostní dohled
   a) plnění programu dohledu,
   b) výsledky dohledu za hodnocené období.
  8. Výsledek prohlídky určeného vodního díla
   a) zjištěné závady a nedostatky,
   b) uložené úkoly,
   c) návrhy opatření,
   d) náměty na zlepšení bezpečnosti a provozuschopnosti.
  9. Celkové zhodnocení stavu určeného vodního díla z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti a zhodnocení provádění dohledu (vyjádření fyzické osoby odpovědné za dohled2), vlastníka, popřípadě pověřené osoby3) určených vodních děl I. až III. kategorie, popřípadě zástupce vodoprávního úřadu).
 10. Jméno zapisovatele a podpisy účastníků prohlídky.
------------------------------------------------      Poznámky k vyhlášce ------------
1) § 61 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
2) § 62 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb.
3) § 61 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb.
4) § 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb.
5) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o z měně některých zákonů (krizový z ákon).
6) Vyhláška č. 62/1975 Sb., o odborném technickobezpečnostním dohledu na některých vodohospodářských dílech a o technickobezpečnostním dozoru národních výborů nad nimi.
7) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění zákona č. 176/2001 Sb.
8) Například ČSN 73 0002 Statické výpočty stavebních konstrukcí, ČSN 73 6850 Sypané přehradní hráze. ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže, ČSN 73 1404 Navrhování ocelových konstrukcí vodohospodářských staveb, ON 73 6854 Statický výpočet betonových přehrad.
9) § 77 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.
	
    

23/2007 MZe podrobnosti vymezení vodních děl v katastru nemovitostí

	
23 VYHLÁŠKA ze dne 31. ledna 2007  o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky
Ministerstvo zemědělství v dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů 
(vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.:
§ 1  Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví podrobnější vymezení vodních děl spojených se zemí pevným základem, evidovaných v katastru nemovitostí České republiky, kterými jsou přehrady, hráze, jezy, stavby k plavebním účelům zřízené v korytech vodních toků nebo na jejich březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť.
Podrobnosti vymezení vodních děl pro účely evidence v katastru nemovitostí České republiky

§ 2  V katastru nemovitostí České republiky se eviduje
a) přehrada jako stavba přehrazující vodní tok nebo údolí, tvořená přehradní hrází, včetně funkčních zařízení, která slouží k trvalému vzdouvání a akumulaci povrchových vod ve vodní nádrži za účelem řízení odtoku povrchových vod,
b) hráz jako stavba, včetně funkčních zařízení, která
1. přehrazuje vodní tok nebo údolí a která slouží k trvalému nebo občasnému vzdouvání nebo akumulaci povrchových vod,
2. slouží na ochranu před povodněmi, popřípadě ke zvětšení kapacity koryta vodního toku, nebo
3. slouží k ohrázování vodních nádrží,
c) jez jako stavba přehrazující vodní tok, případně údolí, včetně funkčních zařízení, která slouží především ke vzdouvání povrchové vody ve zdrži,
d) stavba k plavebním účelům zřízená v korytě vodního toku nebo na jeho březích jako stavba, která souvisí s plavbou1), včetně funkčních zařízení, například plavební komora, lodní zdvihadlo, úsporná komora, plavební most, plavební tunel, lodní propust, uzavírací objekt na plavebních kanálech, plavební kanál včetně rejd nebo vodní část přístavů včetně bazénu, nábřežních zdí a velínu pro řízení plavebního provozu,
e) stavba k využití vodní energie jako stavba průtočné, akumulační nebo přečerpávací vodní elektrárny, včetně funkčních zařízení a souvisejících objektů jako vtokového objektu, přivaděče, odpadního kanálu a vyrovnávací komory, v případě přečerpávací vodní elektrárny navíc včetně hráze horní nádrže a umělé nádrže,
f) stavba odkaliště jako stavba především hrázového systému včetně základní, zvyšovací a dělící hráze a včetně funkčních zařízení, prostoru odkaliště a odběrného nebo vypouštěcího zařízení, která umožňuje trvalé nebo dočasné uskladnění zvodnělého materiálu.

§ 3
(1) Obvod vodního díla odpovídá průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem nebo svislému průmětu vnějšího obvodu vodního díla na terén, pokud svislý průmět přesahuje plochu průniku vnějšího obvodu vodního díla s terénem.
(2) Nelze-li část obvodu vodního díla stanovit z důvodu zatopení vzdutou vodou, popřípadě z důvodu trvalého přelévání vodou, určí se geometrické a polohové určení této části obvodu vodního díla převzetím z dokumentace skutečného provedení stavby2).
(3) Není-li v případech podle odstavce 2 dokumentace skutečného provedení stavby k dispozici, použije se k určení části obvodu vodního díla, kterou nelze stanovit z důvodu zatopení vzdutou vodou, popřípadě z důvodu trvalého přelévání vodou, zjednodušená dokumentace (pasport stavby)3), zejména její geodetická část.

§ 4 Označení obvodu vodního díla v terénu
Nelze-li část obvodu vodního díla v terénu stanovit z důvodu
a) nemožnosti ztotožnit část obvodu vodního díla s průnikem vnějšího obvodu vodního díla s terénem bez použití zvláštních technických zařízení, zejména z důvodu terénní nedostupnosti,
b) nezřetelnosti průniku vodního díla s terénem, zejména pokud vodní dílo netvoří ostrý terénní zlom nebo přechází neznatelně do břehu nebo přes něj vede pozemní komunikace, nebo
c) velké členitosti průniku vodního díla s terénem, která překračuje kritérium pro rozlišení podrobných tvarů předmětů zobrazovaných v polohopisu katastrální mapy podle právního předpisu vydaného k provedení katastrálního zákona,
použijí se pro označení této části obvodu vodního díla v terénu obdobně ustanovení o trvalém označení hranic pozemků právního předpisu vydaného k provedení katastrálního zákona.

§ 5  Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2007.
Ministr: Mgr. Gandalovič v. r.
----------------------------------------
1) § 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě.
2) § 125 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
3) § 125 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.

241/2002 MDS plavba plavidel

	
241 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 10. června 2002  ve znění 39/2006, ve znění 209/2007 
 o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě
 Ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), (dále jen "zákon"):
 § 1
 Předmět úpravy
 Tato vyhláška stanoví vodní nádrže a vodní toky, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory,1) a rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě.
 § 1a
 Základní pojmy
 Pro účely této vyhlášky se rozumí
	a) vodním lyžováním činnost prováděná s použitím vodních lyží či jiného plovoucího předmětu bez vlastního kormidelního zařízení ve vleku za plavidlem se spalovacím motorem,
	b) vodním skútrem plavidlo o délce menší než 4 m, používající jako hlavní zdroj pohonu spalovací motor s hydroreaktivním systémem pohonu a konstruované pro řízení osobou nebo osobami, jež sedí, stojí nebo klečí na trupu, nikoli uvnitř něj,
	c) plavidlem určeným pro plavbu v kluzu malé plavidlo s vlastním strojním pohonem, schopné nést jednu nebo více osob, navržené a postavené pro klouzání po hladině vysokou rychlostí, u něhož poměr výkon/výtlak r > 120, nebo případně Froudeho číslo Fn > 3,
	d) využitím spalovacího motoru jako pomocného pohonu plachetnice jeho použití z důvodu zajištění bezpečnosti plavby při manévrech v přístavech, kotvištích, vývazištích a v plavebních komorách, dále při závažných závadách bránících použít oplachtění, nebo pro dojezd za bezvětří či jiných nepříznivých klimatických podmínek; není jím trvalé používání při běžném provozu.

 § 2 Zákaz plavby plavidel se spalovacími motory
 Plavba plavidel se spalovacími motory je zakázána na vodních nádržích a na vodních tocích nebo jejich úsecích, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

 Rozsah užívání povrchových vod k plavbě
 § 3
 (1) Na povrchových vodách, na kterých není plavba plavidel se spalovacími motory zakázána podle § 7 odst. 5 zákona nebo § 2 této vyhlášky, je možná plavba těchto plavidel pouze při ponoru odpovídajícímu výtlaku plavidla, při níž je vliv hydrodynamického vztlaku zanedbatelný (výtlačný režim plavby), nejvýše však rychlostí 25 km/hod. Plavba vyšší rychlostí mimo výtlačný režim je možná pouze:
	a) v úsecích povrchových vod uvedených v příloze č. 2 této vyhlášky ve vzdálenosti větší než 25 m od břehu, není-li plavebními znaky stanoveno jinak,
	b) v úsecích povrchových vod uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky ve vzdálenosti větší než 25 m od břehu, není-li plavebními znaky stanoveno jinak, a jestliže poměr výkonu motoru či motorů a výtlaku použitého plavidla je ≤ 60; poměr výkon/výtlak se vypočte dělením maximálního výkonu motoru či motorů P (kW) výtlakem plavidla D (m3 nebo tuny), jenž odpovídá maximálnímu povolenému zatížení: r=P/D,
	c) na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky podle odstavců 2 a 3.
 (2) Vodní lyžování lze provozovat pouze na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky umístěnými podle § 28 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, za podmínky dobré viditelnosti, v době od 8 do 12 a od 14 do 19 hodin a mimo neděle, státní svátky a ostatní svátky.1a)
 (3) Plavidla určená pro plavbu v kluzu podle § 1a písm. c) a vodní skútry lze provozovat pouze
	a) na povrchových vodách, které se ani zčásti nenachází na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, přírodního parku, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti1b),
	b) na vodních nádržích a úsecích vodních toků, na kterých nejsou povrchové vody využívané ke koupání1c), nebo které s takovými povrchovými vodami bezprostředně nesousedí,
	c) na povrchových vodách, které nejsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky,
	d) na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky podle zvláštního právního předpisu1d),
	e) na povrchových vodách, na kterých je zabezpečen přístup plavidel po zpevněné přístupové komunikaci vstupující do povrchových vod ve vzdálenosti maximálně 1 km od hranice podle písmene d),
	f) za podmínky dobré viditelnosti,
	g) v době od 8 do 12 a od 14 do 19 hodin mimo neděle, státní svátky a ostatní svátky.
 (4) Přímá plavba plavidel určených pro plavbu v kluzu nebo vodních skútrů od zpevněné přístupové komunikace podle písmene e) k povrchovým vodám podle písmene d) a zpět, ve výtlačném režimu plavby a v přímé souvislosti s provozováním plavby na povrchových vodách podle písmene d), se povoluje podle této vyhlášky. Poměr výkon/výtlak se vypočte podle vztahu uvedeného v § 3 odst. 1 písm. b) a Froudeho číslo se vypočte dělením maximální rychlosti plavidla V(m/s) druhou odmocninou součinu gravitační konstanty (g = 9,81 m/s2) a délky hlavní vodorysky L wl (m): Fn = V/(g . L wl) 1/2.

 § 4
 (1) Na vodních nádržích uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce se upravuje rozsah užívání povrchových vod k plavbě plavidel se spalovacími motory tak, že na těchto nádržích je možná veřejná vodní doprava podle § 35 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, a plavba plavidel plujících pomocí plachet a využívajících pomocný lodní spalovací motor.
 (2) Povrchové vody nelze užívat k plavbě po dobu vyhlášeného druhého a třetího stupně povodňové aktivity, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.2) Plavidla se během této povodňové aktivity musí nacházet v chráněných místech a musí být zabezpečena tak, aby nedošlo k jejich uvolnění.

 § 5  Malá plavidla podléhající evidenci1) mohou stát mimo vyznačená vývaziště a kotviště, pokud je plavidlo pod trvalým dohledem, nejvýše však 24 hodin vcelku.

 § 6 Omezení podle § 3 až 5 se nevztahuje na
	a) plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru České republiky, ozbrojených sil České republiky, Policie České republiky, obecní policie a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům,
	b) plavidla složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací,
	c) plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi.

 § 7 Podmínky užívání povrchových vod k plavbě
 Povrchové vody lze užívat k plavbě plavidlem se spalovacím motorem, jestliže je
	a) jako palivo použit bezolovnatý benzin, nafta, nebo plyn,3)
	b) k mazání dvoudobého spalovacího motoru použit olej, který je označen výrobcem jako olej nepoškozující životní prostředí (biologicky odbouratelný).

 § 8 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
 Ministr:  Ing. Schling v. r.
 
 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 241/2002 Sb.
 Vodní nádrže a vodní toky, na nichž je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory
Tabulka č. 1 - Vodní nádrže
č.	hydrologické číslo povodí	název vodní nádrže	vodní tok	okres
1	1-03-03-025	Seč	Chrudimka	Chrudim
2	1-03-03-025	Padrty (Seč II)	Chrudimka	Chrudim
3	1-03-03-031	Práčov (Křížanovice II)	Chrudimka	Chrudim
4	1-03-05-021	Pařížov	Doubrava	Chrudim
5	1-01-01-005	Labská	Labe	Trutnov
6	1-01-01-067	Les Království	Labe	Trutnov
7	1-02-01-011	Pastviny I.	Divoká orlice	Ústí nad Orlicí
8	1-02-01-011	Pastviny II.	Divoká Orlice	Ústí nad Orlicí
9	2-04-07-004	Mšeno	Mšenský potok	Jablonec nad Nisou
10	2-04-07-016	Bedřichov	Černá Nisa	Liberec
11	2-04-07-014	Harcov	Harcovský potok	Liberec
12	2-04-07-027	Fojtka	Fojtka	Liberec
13	2-04-07-029	Mlýnice	Albrechtický potok	Liberec
14	1-02-01-076	Ivanské jezero	Javornický potok	Rychnov nad Kněžnou
15	1-15-05-005	Hranice(Studánka)	Rokytnice	Cheb
16	1-13-01-066	Jesenice	Odrava	Cheb
17	1-13-02-021	Březová	Teplá	Karlovy Vary
18	1-13-02-114	Kadaň	Ohře	Chomutov
19	1-13-02-121	Nechráníce	Ohře	Chomutov
20	1-14-01-007	Újezd	Bílina	Chomutov
21	1-14-01-014	Zaječice	Hutní potok	Chomutov
22	1-14-01-018	Jiřetín II	Loupnice	Most
23	1-06-01-121	Lipno II.	Vltava	Český Krumlov
24	1-07-03-020	Ježkov	Žirovnice	Pelhřimov
25	1-07-03-035	Zhejral	Studený potok	Jihlava
26	1-07-04-075	Jordán	Košinský potok	Tábor
27	1-08-05-099	Chotobuš	Kotenčický potok	Příbram
28	1-09-01-001	Pilská	Sázava	Žďár n/Sázavou
29	1-09-01-004	Strž	Stržský p.	Žďár n/Sázavou
30	1-09-02-033	Sedlice	Želivka	Pelhřimov
31	1-09-02-035	Vřesník	Želivka	Pelhřimov
32	1-09-02-068	Trnávka	Trnava	Pelhřimov
33	1-09-02-108	Němčíce	Sedlický potok	Benešov
34	1-10-02-108	Č.Údolí	Radbuza	Plzeň - město
35	1-11-01-036	Klabava	Klabava	Rokycany
36	1-11-04-014	Jince	Ohrazenický p.	Příbram
37	1-11-04-026	Záskalská	Červený potok	Beroun
38	1-11-04-026	Dráteník	Červený potok	Beroun
39	1-11-04-054	Suchomasty	Suchomastský potok	Beroun
40	4-10-02-047	Nemilka	Nemilka	Šumperk
41	4-11-02-037	Potštát	Velička	Přerov
42	4-16-01-047	Pístov soustava rybníků	Koželužský potok	Jihlava
43	4-16-01-056	Bítovčice	Křenický potok	Jihlava
44	4-21-08-064	Štítná	Zelenský potok	Zlín
45	4-21-08-062	Šanov	Rokytenka	Zlín
46	4-10-02-070	Moravská Třebová	Třebůvka	Svitavy
47	4-11-01-094	Horní Bečva	Rožnovská Bečva	Vsetín
48	4-11-01-088	Bystřička	Bystřička	Vsetín
49	4-12-01-057	Plumlov	Hloučela	Prostějov
50	4-13-01-103	Luhačovice	Luhačovický potok	Zlín
51	4-14-03-009	Jevišovice	Jevišovka	Znojmo
52	4-17-01-001	Nové Mlýny II	Dyje	Břeclav
53	4-15-02-020	Křetínka	Křetínka	Blansko
54	2-03-01-060	Olešná	Olešná	Frýdek-Místek
55	2-03-01-032	Baška	Baštíce	Frýdek-Místek
56	4-16-01-105	Mohelno	Jihlava	Třebíč
57	4-10-01-061	Dlouhé stráně	Děsná	Šumperk
58	1-06-02-039	Husinec	Blaníce	Prachatice
59	1-07-02-016	Cep	zatop, těžební jáma	Jindřichův Hradec
60	1-07-02-075 až 077	Vlkov	zatop, těžební jáma	Tábor
61	2-02-02-055	Slezská Harta	Moravice	Bruntál

Tabulka č.2 - Úseky vodních toků
Poř. č. toku	Název toku a lokalita určující počátek - není-li uvedena je počátkem pramen vodního toku	Číslo hydrolog. pořadí ukončujícího profilu toku	Ukončující profil toku - název lokality
1	2	3	4
1	Labe	1-01-01-061	jez Debrné
2	Úpa	1-01-02-055	jez Temný důl
3	Metuje	1-01-03-049	jez pevný Nové Město n.M.
4	Divoká Orlice	1-02-01-050	jez pevný Kostelec n.O.
5	Tichá Orlice	1-02-02-059	jez Ústí nad Orlicí-Kerhartice
6	Orlice	1-02-03-005	ústí do Labe
7	Loučná	1-03-02-062	jez Zámrsk
8	Chrudimka	1-03-03-031	vyr. nádrž Práčov
9	Doubrava	1-03-05-045	jez „Zámecký" Zleby
10	Cidlina	1.04-04-015	kam. most Libice n.C.
11	Jizera	1-05-01-054	ústí Olešky Semily
12	Jizera (od Benátek nad Jizerou)	1-05-03-013 až 015	Sojovice
13	Lomnický potok	1-13-02-030	Stanovíce
14	Libocký potok	1-13-01-080	Horka
15	Libava	1-13-01-084	Libavské Údolí
16	Rolava	1-13-01-157	Chaloupky
17	Teplá	1-13-02-001	Podhora
18	Pramenský potok	1-13-02-008	Mnichov
19	Ohře	1-13-02-121	úsek VD Nechráníce - jez Stranná (vodárenský odběr prostřednictvím PVN-ÚV Velebudice)
20	Rybný potok (Gottleuba)	1-15-02-020	státní hranice
21	Přísečnice	1-15-03-017	silniční most na silnici II/224 (před nádrží Přísečnice)
22	Černá Voda	1-15-03-021	Černý Potok
23	Flájský potok	1-15-03-029	Fláje
24	Moravice	2-02-02-065	Kružberk
25	Ostravice	2-03-01-015	Šance
26	Moravka	2-02-01-042	Moravka
27	Lomná	2-03-03-008	Horní Lomná
28	Černý potok	2-04-04-056	Velký Kras
29	Černá Nisa	2-04-07-016	Bedřichov
30	Kouba	4-02-02-010	státní hranice
31	Morava	4-10-01-027	Hanušovice
32	Děsná	4-10-01-065	pod Hučivou Děsnou
33	Nemilka	4-10-02-047	Nemilka
34	Oslava	4-10-03-051	Dlouhá Loučka
35	Stanovnice	4-11-01-018	Karolínka
36	Juhyně	4-11-02-010	Rajnochovice
37	Velička	4-11-02-041	Olšovce
38	Velká Haná	4-12-02-003	Hamiltony
39	Malá Haná	4-12-02-008	Opatovice
40	Fryštácký potok	4-13-01-032	Fryšták
41	Dřevnice	4-13-01-015	Slušovice
42	Kolelač	4-13-01-087	Bojkovice
43	Ludkovický potok	4-13-01-106	Ludkovice
44	Velička	4-13-02-037	Javorník
45	Ochoz (Řečice)	4-14-01-030	Nová Říše
46	Pstruhový potok (Pstruhovec)	4-14-01-065	Landštejn
47	Svratka	4-15-01-037	Vír
48	Bělá	4-15-02-050	Boskovice
49	Marsovský potok	4-16-01-028	Hubenov
50	Brtnice	4-16-01-072	Střížov
51	Oslava	4-16-02-093	Čučice
52	Kyjovka	4-17-01-068	Koryčany
53	Vlára	4-21-08-057	Vlachovice
54	Dyje (česko-rakouská st. hranice)	4-14-02-001	Znojmo
55	Svratka (od v. díla Brněnská)	4-15-01-147 až 153	Brno, jez Kamenný mlýn
56	Malše	1-06-02-035	VN Římov
57	Blaníce	1-08-03-025	VN Husinec
58	Vltava	1-06-01-063	VN Lipno I
59	Lužnice	1-07-03-078	v CHKO Třeboňsko
60	Otava	1-08-03-099	Václavský jez v Písku
61	Sázava	1-09-03-181	Pikovice

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 241/2002 Sb.
Úseky povrchových vod, na kterých je povolena plavba rychlostí vyšší než 25 km/hod.
1. Labe:        od říčního km 102,2 (Chvaletice) na státní hranici se Spolkovou republikou Německo.
2. Vltava:   a) od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín,
             b) od říčního kilometru 135 (Kamýk) po říční kilometr 140.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 241/2002 Sb.
Úseky povrchových vod, na kterých je povolena plavba rychlostí vyšší než 25 km/hod., při stanoveném poměru výkonu motoru či motorů a výtlaku plavidla
Vltava:
  a) od říčního kilometru 105 (Živohošť, ústí Mastníka) po říční kilometr 128,93 (Vestec, silniční most), v období od 15. září do 15. června,
  b) od říčního kilometru 159,90 (Orlík nad Vltavou, Žďákovský most) po říční kilometr 193 (Rejsíkov); v úseku od říčního kilometru 159,90 (Orlík n/Vlt., Žďákovský most) po říční kilometr 179 pouze v období od 1. června do 31. října.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 241/2002 Sb.
Vodní nádrže, kde se upravuje rozsah užívání povrchových vod k plavbě plavidel se spalovacími motory tak, že na těchto nádržích je možná pouze veřejná vodní doprava a plavba plavidel plujících pomocí plachet a využívajících pomocný lodní spalovací motorč.	hydrologické číslo povodí	název vodní nádrže	vodní tok	okres
1	1-06-01-115	Lipno I	Vltava	Český Krumlov
2	4-14-02-051	Vranov	Dyje	Znojmo
3	4-14-03-072	Nové Mlýny I	Dyje	Břeclav
4	1-10-01-174 	Hracholusky	Mže	Plzeň sever, Tachov 
5	1-14-03-067	Máchovo jezero	Robečský potok 	Česká Lípa 
6	4-15-01-147	Brněnská	Svratka	Brno-město
7	4-17-01-011 	Nové Mlýny III 	Dyje	Břeclav
-------------------------------------------------------------------  Poznámky --------
1) Vyhláška č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách.
1a) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
1b) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1c) § 34 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb.
1d) § 28 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb.
3) Vyhláška č. 227/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti

590/2002 vyhl. MZe technické požadavky pro vodní díla

590  VYHLÁŠKA  ze dne 19. prosince 2002  o technických požadavcích pro vodní díla
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 143 odst. 4 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 254/2001 Sb.:

§ 1  Předmět úpravy
     Tato vyhláška stanoví technické požadavky pro vodní díla.1)
§ 2  Vymezení pojmů
     Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) odběrným objektem – vodní dílo nebo jeho část, sloužící k odebírání vody z koryta vodního toku nebo z vodní nádrže,
b) výpustným objektem – vodní dílo nebo jeho část, sloužící k vypouštění vody z vodní nádrže,
c) návrhovým průtokem – průtok vody použitý pro návrh vodního díla a jeho části s požadovanou periodicitou,
d) kontrolním průtokem – průtok vody vyskytující se při přirozené povodni s požadovanou periodicitou,
e) návrhovou povodňovou vlnou – teoretická povodňová vlna určená průtokem vody, objemem a časovým průběhem vlny s periodicitou odpovídající periodicitě návrhového průtoku,
f) kontrolní povodňovou vlnou – průtoková vlna určená kulminačním průtokem se zvolenou pravděpodobností překročení, objemem a časovým průběhem,
g) stupněm – vodní dílo nebo jeho část v korytě vodního toku, kterým se zmenšuje podélný sklon dna koryta vodního toku a které mění výškovou úroveň dna o více než 0,3 m,
h) shybkou – vodní dílo nebo jeho část, sloužící pro převedení vody pod překážkou,
i) vakovým jezem – jez, jehož hradícím uzávěrem je vak, kterým je pružný plášť z plastu nebo pryže připevněný k pevné spodní stavbě jezu a naplněný vodou,
j) bezpečnostním přelivným zařízením – zařízení sloužící k ochraně hráze před přelitím.

Technické požadavky pro vodní díla
§ 3  Základní požadavky
 (1) Vodní dílo musí být navrženo a provedeno způsobem zajišťujícím splnění požadavků na jeho účel a současně splnění požadavků na vodní dílo z hlediska
   a) mechanické odolnosti a stability, 
   b) ochrany zdraví, zdravých životních podmínek2) a životního prostředí,
   c) bezpečnosti při jeho užívání a požární bezpečnosti,3),4)
   d) přiměřené odolnosti proti zneužití násilnou činností,
   e) ochrany konstrukcí vodního díla před účinky mrazu, ledu a splavenin,
   f) dalších zájmů chráněných vodním zákonem.
 (2) Technické požadavky pro provedení vodního díla jsou určeny jeho účelem a jeho vazbou na koryto vodního toku, vodní nádrž, zdrž nebo jiný vodní útvar. Při návrhu vodního díla se posuzuje i umístění sítí technického vybavení5) a možnosti převádění vody během výstavby vodního díla.
(3) Vodní dílo je možno navrhnout jen v lokalitě s vyhovujícími morfologickými, geologickými a hydrogeologickými podmínkami. Při jeho navrhování musí být zvážena náročnost opatření spojených
   a) se zásahy do zastavěného území,
   b) se stabilizací navazujícího úseku koryta vodního toku,
   c) s ochranou před účinky povodní,
   d) s požadavky ochrany přírody a krajiny6) a ochrany zdraví a zdravých životních podmínek.
(4) Technické podmínky pro vodní dílo, kterým se zřizuje nebo mění koryto vodního toku, jsou určeny morfologickými podmínkami území a požadavky na minimalizaci škodlivých účinků vody, chodu ledů a chodu splavenin. Vedení trasy nového koryta vodního toku je určeno účelem jeho zřízení a navrhuje se s ohledem na minimalizaci střetů se zástavbou v zastavěném území, pozemními komunikacemi, sítěmi technického vybavení území a požadavky ochrany přírody a krajiny. Vedení trasy koryta vodního toku v nábřežních zdech se volí v technicky odůvodněných případech, při řešení nevyhovující stability břehů a ve stísněných poměrech (například v zastavěném území).
(5) Ochranné hráze a zdi podél koryt vodních toků se provádějí tak, aby vytvořily dostatečný průtočný profil pro bezpečné převedení návrhového průtoku podle § 11.
(6) Technické podmínky pro odkaliště jsou určeny druhem a kategorií ukládaného odpadu.7) Odkaliště nesmí být zřízeno v územích, která jsou chráněna nebo jsou v nich vymezena ochranná pásma podle zvláštních právních předpisů8) v aktivní zóně záplavového území a v území s výskytem svahových pohybů. Odkaliště pro ukládání nebezpečného odpadu7) nesmí být zřízeno v lokalitě, kde je nelze hospodárně zabezpečit proti porušení v důsledku překročení únosnosti nebo nadměrných deformací podloží, v lokalitě, kterou nelze zabezpečit proti zaplavení, a tam, kde je podstatným faktorem využití území cestovní ruch nebo rekreace.
(7) Pokud je součástí vodního díla čerpací stanice pro odvedení vod čerpáním, umísťuje se podlaží její strojovny nad úrovní hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který se vyskytuje při přirozené povodni s periodicitou 20 let. Související elektrická zařízení a další zařízení, která by mohla být vodou poškozena, se umisťují nad úrovní hladiny vody odpovídající alespoň průtoku vody, který odpovídá příslušné technické normě4) a vyskytuje se při přirozené povodni s periodicitou 100 let.
(8) Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových vod se zřizují v takovém místě, kde koryto vodního toku není děleno na vedlejší ramena a kde hladina vody není ovlivněna přirozenou nebo umělou překážkou v korytě vodního toku. Stavby k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod musí umožnit funkčnost a přístupnost i při průchodu povodně, pokud se nejedná o měření minimálních zůstatkových průtoků vody.

§ 4  Zakládání vodních děl
(1) Založení vodního díla umístěného v korytě vodního toku nebo v místě, kde na něj mohou působit účinky vody, musí splňovat požadavky na stabilitu a odolnost pro krajně nepříznivý zatěžovací stav účinků vody a účinků možných nahodilých zatížení.
(2) Při zakládání vodního díla se posuzuje i možná změna průtokových poměrů, zejména průchod povodní, a možná změna režimu podzemních vod.
(3) Založení přehrady, hráze nebo jezu musí splňovat požadavky na zajištění drenážní stability podloží a omezení průsakového množství vody.
(4) Způsob založení přehrady nebo hráze, popřípadě její části, například sdruženého objektu, odběrného objektu nebo výpustného objektu, musí vycházet ze zjištěných geologických a hydrogeologických poměrů v místě zakládání. Žádná část stavby v podloží přehrady se nesmí zakládat na piloty, prahy nebo sedla.
(5) Podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory vodního díla od okolního horninového prostředí se podle jejich charakteru a účelu izolují proti podzemní vodě a podle potřeby se dále chrání před jejím negativním působením.
(6) Vodní dílo, které se navrhuje v území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seismických účinků, se navrhuje též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seismické činnosti.
Technické požadavky na stavební konstrukce vodních děl

§ 5  Obecné požadavky
(1) Návrh a provedení stavební konstrukce nebo stavebního prvku vodního díla musí splňovat požadavky určené účelem vodního díla a požadavky na odolnost proti všem předvídatelným zatížením a jiným vlivům, které se mohou při provádění a užívání vodního díla vyskytnout (například škodlivé působení prostředí, povodně, ledové jevy, mechanické působení plovoucích předmětů, koroze, otřesy, teplotní změny).
(2) Předvídatelná zatížení a škodlivé vlivy nesmí způsobit
a) nepřípustné přetvoření stavební konstrukce (například deformaci nebo vznik trhlin), které by mohlo narušit mechanickou odolnost, stabilitu a užívání vodního díla nebo jeho části,
b) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických zařízení v důsledku deformace stavební konstrukce, změny hladiny podzemní vody nepříznivě ovlivňující základové poměry ostatních staveb v okolí vodního díla.
(3) Beton používaný pro stavební konstrukci vodního díla a jeho části, který přichází do styku s vodou, musí splňovat požadavky na vodostavební betony z hlediska odolnosti, mrazuvzdornosti, vodotěsnosti, objemové stálosti, pevnosti a houževnatosti.
(4) Návrh vodního díla, které umožňuje nakládání s vodami vyžadující měření množství a jakosti vody, popřípadě měření množství vody vzduté nebo akumulované vodním dílem podle § 10 vodního zákona, musí zahrnovat zařízení pro měření, odpovídající požadavkům podle zvláštního právního předpisu.9)
(5) Nově prováděné vodní dílo určené ke vzdouvání vody, nebo při změně stavby stávajícího vodního díla, se toto vodní dílo vybavuje vodočetnou latí osazenou do výškové úrovně koruny hráze nebo limnigrafem pro měření výškové úrovně hladin.
(6) Bezpečnost přehrady nebo hráze za povodně se posuzuje odstupňovaně podle jejího významu z hlediska možných škod při jejím poškození. Význam přehrady nebo hráze z hlediska možných škod se odvozuje podle zařazení přehrady nebo hráze do kategorie podle zvláštního právního předpisu9a). Požadovaná míra bezpečnosti, vyjádřená pravděpodobností překročení kulminačního průtoku kontrolní povodňové vlny, kterou je třeba přes vodní dílo bezpečně převést, je upravena v příloze. Podmínky převedení kontrolní povodňové vlny přes vodní dílo jsou upraveny normovými hodnotami9b).

§ 6  Přehrady a hráze
(1) Při určení výškové úrovně koruny hráze se vychází z požadavku na bezpečnost stavební konstrukce proti přelévání vody se zvážením spolehlivosti stanovení maximální hladiny vody, z charakteru území ohroženého zvláštní povodní, z podmínek pro vznik větrných vln, z druhu stavební konstrukce hráze, úpravy její koruny a z provozních potřeb hráze.
(2) Proti účinku vln, ledu, povětrnosti a jiným vlivům se návodní líc sypané hráze opevňuje způsobem zajišťujícím stabilitu hráze i jejího opevnění při všech zatěžovacích stavech, vůči usmyknutí po svahu a způsobem vylučujícím poškození opevnění tlakem vody, vytékající z tělesa hráze při poklesu hladiny vody.
(3) Výstavba sypané hráze se provádí tak, aby bylo zajištěno splnění projektem navržených kritérií zhutnění sypaniny.
(4) Zemník materiálu pro hráz vodního díla, které slouží ke vzdouvání nebo akumulaci vody, se přednostně navrhuje v zátopě budoucí vodní nádrže. Po ukončení těžby se posoudí stabilita svahů zemníku a navrhne jejich úprava a rekultivace.
(5) Míra ochrany staveniště hráze proti povodni se navrhuje s ohledem na možné dopady přelití vody nebo protržení rozestavěné hráze.
(6) Ochrana stavební jámy pro založení hráze se navrhuje úměrně možným škodám, vzniklým zatopením jámy.
(7) Každá přehrada musí mít nejméně dvě samostatně použitelné, funkčně na sobě nezávislé spodní výpusti s třemi uzávěry, přičemž za jednu ze spodních výpustí lze pokládat i jiné odběrné zařízení (například vodárenské odběrné zařízení) s kapacitou vyhovující účelu vodního díla. U nově prováděných přehrad nelze za jednu ze spodních výpustí pokládat jiné odběrné zařízení, například vodárenské odběrné zařízení, s kapacitou vyhovující účelu vodního díla. Hráz může být vybavena jednou spodní výpustí pouze ve výjimečném případě, a to u vodního díla s ovladatelným objemem nejvýše 1 mil. m3 vody, hloubkou vody při maximální hladině vody nejvýše 9 m nad úrovní dna vtoku do spodní výpusti a nehrazeném přelivu, popřípadě pokud byl pro převádění návrhové povodně předpokládán pouze přepad přes uzavřené uzávěry a není požadováno udržování trvalého průtoku vody v korytě vodního toku.
(8) Kapacita spodních výpustí musí umožnit při všech v úvahu přicházejících hladinách vody ve vodní nádrži snížení hladiny vody na požadovanou úroveň v požadovaném čase a dodržení předepsaného postupu prvního plnění vodní nádrže s přiměřenou zabezpečeností. Vypouštění požadovaných průtoků vody musí být možné i pouze jedinou spodní výpustí.
(9) Každá nově prováděná přehrada nebo hráz vodní nádrže, popřípadě při změně stavby stávající přehrady nebo vodní nádrže, se přehrada nebo hráz vodní nádrže vybavuje bezpečnostním přelivným zařízením k bezpečnému převádění vody za povodní. Konstrukce a kapacita bezpečnostního přelivného zařízení je dána mírou bezpečnosti odpovídající kategorii vodního díla.
(10) Potrubí nebo chodba prostupující tělesem sypané hráze se pro zabránění průsakům vody navrhuje s průtokem vody o volné hladině. Pokud je třeba navrhnout potrubí s tlakovým průtokem, ukládá se volně do chodby.

§ 7  Vodní nádrže a zdrže
(1) Při návrhu stavební konstrukce vodní nádrže se posuzuje
  a) propustnost dna a svahů vodní nádrže a předpokládané ztráty vody průsakem,
  b) stabilita břehů proti abrazi, jejich odolnost proti sesouvání a prognóza jejich přetváření v nových podmínkách,
  c) předpokládaná změna hydrogeologických poměrů,
  d) možnost vyluhování látek, jež mohou ohrozit jakost vody ve vodní nádrži, a jejich možný agresivní účinek na betonové konstrukce,
  e) splaveninový režim pro prognózu zanášení vodní nádrže a případný návrh těžby a nakládání s usazeninami, zejména u větších a štěrkonosných vodních toků,
  f) založení jiných staveb a umístění stávajících kanalizačních nebo drenážních výústí.
(2) Posouzení vlivu vodní nádrže a zdrže na režim tvorby a chodu ledů, možnosti tvorby ledových jevů na konci vzdutí vodní nádrže a ovlivnění teplotního režimu v korytě vodního toku pod vodní nádrží se provádí s využitím prognózy ledových jevů.
(3) Při zřizování vodní nádrže nebo zdrže se v prostoru budoucí zátopy odstraní zdroje možného znečištění, například hnojiště, žumpy, močůvkové jímky, silážní a senážní jámy, skládky, hřbitovy, mrchoviště, sklady ropných látek nebo obalovny.
(4) Dřeviny se odstraňují z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže až po výškovou úroveň stanovenou nejvyšším předpokládaným dosahem účinku vody při hladině zásobního prostoru a ze zdrže až po úroveň stálého vzdutí vody.
(5) V prostoru budoucí zátopy vodní nádrže se odstraňují stavby, s výjimkou obtížně odstranitelných stavebních konstrukcí, které neovlivní jakost vody a neomezí provoz a využití vodní nádrže. Stavební suť se může rozhrnout a přikrýt zeminou. Neodstraněné stavební konstrukce musí být vyznačeny v příslušné dokumentaci vodní nádrže.
(6) Kulturní vrstva půdy se z prostoru budoucí zátopy vodní nádrže odstraňuje pouze v rozsahu daném požadavky na její další využití.10)

§ 8 Jezy
(1) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje možnost jeho energetického využití. Prokáže-li se vhodnost energetického využití, musí návrh jezu zohlednit současnou nebo dodatečnou možnost instalace příslušných zařízení.
(2) U koryt vodního toku s chodem splavenin návrh stavební konstrukce jezu zahrnuje možnosti transportu splavenin přes jez, včetně jejich těžby a odvozu.
(3) Při návrhu stavební konstrukce vakového jezu se posuzuje nebezpečí poškození jezu plovoucími předměty a sunutými předměty a riziko úmyslného poškození v dané lokalitě.
(4) Na dopravně významné vodní cestě11) je součástí návrhu jezu dispoziční řešení plavební komory, odpovídající zatřídění vodní cesty.
(5) U návrhu stavební konstrukce jezu, pod nímž je v korytě vodního toku říční proudění, je nutno zajistit tlumení energie přepadající vody, a to zpravidla vývarem nebo účinnou drsností přelivné plochy a podjezí. Při návrhu vývaru se zvažuje vliv stavu koryta vodního toku na průtokové poměry vody pod objektem, předpokládaná manipulace s jezovými uzávěry, manipulace při chodu ledu, manipulace při provizorním zahrazení některého jezového pole a manipulace při výstavbě jezu.
(6) Stavební konstrukce pohyblivého jezu musí umožnit vyhrazení hradicí konstrukce před dosažením kulminace návrhové povodňové vlny a vyloučení poklesu hladiny vody ve zdrži pod hladinu stálého vzdutí vody.
(7) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění průtočné kapacity stávajícího koryta vodního toku včetně ochranných hrází nad jezem a v případě potřeby se navrhují opatření k zachování této průtočné kapacity.
(8) Při návrhu stavební konstrukce jezu se posuzuje ovlivnění stability břehů stávajícího koryta vodního toku v dosahu vzdutí jezu a jeho ovlivnění úrovně hladiny podzemní vody v okolí, popřípadě další negativní dopady.
(9) Při návrhu stavební konstrukce jezu nebo při její změně se posuzují limity hlučnosti a vibrací vznikající přepadem vody, stanovené zvláštními právními předpisy11a).

§ 9  Stavby, kterými se zřizují, upravují nebo mění koryta vodních toků
 (1) Směrová úprava stavební konstrukce stavby, kterou se zřizuje, upravuje nebo mění koryto vodního toku, se navrhuje podle charakteru vodního toku a místních podmínek a nesmí bránit provádění údržby v souvisejícím úseku koryta vodního toku. Při návrhu přeložky trasy vodního toku se současně řeší způsob využití původního koryta vodního toku.
 (2) Volba hodnoty návrhového průtoku pro úpravu koryta vodního toku vychází ze zvážení rizika možných ztrát na lidských životech a z možných škod způsobených povodní.
 (3) Návrh podélného sklonu dna, šířky, hloubky a opevnění koryta vodního toku musí být řešen ve vzájemné souvislosti s režimem chodu splavenin a musí zajišťovat stabilitu koryta vodního toku, kterou se rozumí stav, kdy nánosy a výmoly neohrožují stabilitu jeho břehů.
 (4) Návrh úrovně dna koryta vodního toku musí zohlednit provoz vodních děl a zařízení v korytě vodního toku, například umístění výpustí a odběrů pro průmysl a energetiku, staveb k vodohospodářským melioracím pozemků nebo zaústění stok. Návrh úrovně hladiny vody, odpovídající průtoku vody, který se vyskytuje s periodicitou 210 dní, se volí s ohledem na úroveň hladiny podzemní vody v přilehlém území.
 (5) Vedení trasy koryta vodního toku uzavřeným profilem se navrhuje pouze výjimečně v zastavěném území nebo v souvislosti s inženýrskými objekty, pokud je toto řešení nezbytné z prostorových nebo provozních důvodů.
 (6) Uzavřený profil nebo shybka se navrhují na návrhový průtok, který se vyskytuje při přirozené povodni s periodicitou 100 let; při průtoku vody v uzavřeném profilu s volnou hladinou se navrhuje volný prostor nad hladinou vody nejméně 0,5 m. Při návrhu uzavřeného profilu nebo shybky se přihlíží k nebezpečí ucpávání, zanášení, k podmínkám zimního provozu a možnostem oprav a údržby vodního díla.
 (7) Opevnění koryta vodního toku, s výjimkou zdůvodněných případů, nesmí znemožnit propojení podzemní vody s vodou v korytě vodního toku. V území mimo zastavěné území se přednostně volí opevnění vegetační, popřípadě opevnění kombinované z vegetačních a nevegetačních prvků.
 (8) Návrhový průtok pro mostní objekt při křížení koryta vodního toku s dráhou a pozemní komunikací nesmí být menší než návrhový průtok upraveného úseku koryta vodního toku nad mostním profilem. Volná výška mezi úrovní hladiny vody při návrhovém průtoku a horní hranou průtočného otvoru nesmí být menší než 0,5 m.
 (9) Podmínky pro křížení a souběh koryta vodního toku s dráhou, pozemní komunikací a vedením jsou upraveny normovými hodnotami.12)
(10) Při návrhu úpravy a ohrázování koryta vodního toku se posoudí stavba zařízení, která odlehčí vyšší než návrhový průtok tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost ochranné hráze. Toto zařízení se opatří hrázovými propustmi s hradicím zařízením nebo zpevněním.

§ 10  Stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace
  Technické požadavky pro stavby vodovodních řadů z vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i pro stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace stanoví zvláštní právní předpis.13)

§ 11  Stavby na ochranu před povodněmi
(1) Stavební konstrukce ochranné hráze se navrhuje tak, aby nebránila soustředění návrhové povodně do horní části koryta vodního toku. Při návrhovém průtoku menším, než je návrhový průtok vody, který je upraven normovými hodnotami4) a vyskytuje se s periodicitou 100 let, se zabezpečuje ochranná hráz proti porušení při jejím přelévání. Z území chráněného ochrannou hrází se zajišťuje odtok vody. Místo ochranné hráze, nebo jako její součást, lze navrhnout mobilní zábranu, spojenou se zemí pevným základem.
(2) Hodnota návrhového průtoku pro stavbu ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 odpovídá způsobu užívání, popřípadě významu chráněných pozemků a staveb. Při návrhu parametrů ochranné hráze nebo mobilní zábrany podle odstavce 1 se posuzuje vliv na průtočné poměry horní částí koryta vodního toku.
(3) Převýšení ochranné hráze se navrhuje s ohledem na třídu hydrologických údajů, průtokové poměry koryta vodního toku a výši možných škod v případě rozlivu povodně. Při ochraně území na návrhový průtok, který odpovídá příslušné technické normě4) a vyskytuje se s periodicitou 100 let, se navrhuje převýšení ochranné hráze 0,3 m – 1,0 m, při ochraně nižší se navrhuje převýšení ochranné hráze do 0,5 m. U mobilní zábrany podle odstavce 1 je převýšení nejméně 0,3 m. Pokud je mobilní zábrana podle odstavce 1 součástí ochranné hráze, navrhuje se převýšení této mobilní zábrany shodné s převýšením ochranné hráze, která je stanovena normovými hodnotami14).
(4) Nejmenší přípustná šířka koruny ochranné hráze je 3,0 m, pouze u ochranných hrází nižších než 2,0 m je nejmenší přípustná šířka 2,0 m. Svahy a korunu ochranné hráze je třeba chránit vhodným opevněním, a to alespoň osetím. Opevnění ochranných hrází se navrhuje na základě výpočtu unášecích sil při návrhovém průtoku. V projektové dokumentaci se posuzuje nutnost zpevnění koruny hráze pro pojezd mechanizmů při údržbě.
(5) Trasa ochranné hráze podél nestabilního koryta vodního toku musí být navržena v takové vzdálenosti od konkávního břehu koryta vodního toku, aby v případě jeho vymílání nebyla ohrožena stabilita a bezpečnost tělesa ochranné hráze. V případě nezbytného křížení se slepými rameny koryt vodních toků musí být pro zabezpečení deformační a filtrační stability s ohledem na únosnost podloží navržena technická opatření, odpovídající příslušným normovým hodnotám.14)
(6) Jako stavba na ochranu před povodněmi slouží i suchá nádrž, která je určena výhradně pro zachycení povodňové vlny nebo její části a jejíž zátopu lze jinak obvyklým způsobem využívat. Požadavky na stavbu suché nádrže jsou upraveny normovými hodnotami14a).

§ 12 Stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků
(1) Základní parametry hlavního závlahového zařízení se stanoví na základě potřeby vody pro zavlažování a potřeby obsahu živin při hnojivé závlaze.
(2) Při návrhu hlavního odvodňovacího zařízení se vychází z morfologických a vodohospodářských podmínek a současně se zohledňují i podmínky pro zemědělské využití pozemků.
(3) Při návrhu stavby k odvodnění pozemků se přednostně volí povrchové odvodnění sběrnými příkopy a objekty na nich, pouze v odůvodněných případech se volí podzemní odvodnění sběrnými a svodnými drény, například v zastavěném území. Odvádění přebytečné vody se navrhuje přednostně gravitačním způsobem, čerpání se navrhuje výhradně tam, kde to vyžadují výškové poměry odvodňovaných pozemků.
(4) Vzhledem k proměnnosti čerpaného množství vody a dopravní výšky v průběhu času a rovněž z provozních důvodů se při návrhu odvodňovací čerpací stanice volí přednostně zajištění čerpání větším počtem čerpadel stejného výkonu a typu.

§ 13  Stavby zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na jeho březích
(1) Požadavky na stavební konstrukce objektů na dopravně významných vodních cestách, zřizované k plavebním účelům v korytě vodního toku nebo na jeho březích, a podmínky křížení vodních cest dopravně významných stanoví zvláštní právní předpis.15)
(2) Při návrhu plavební komory se vždy zvažuje potřeba vody při proplavování.
(3) Průplav, jehož hladina je trvale nebo dočasně nad hladinou podzemní vody, je nutno opatřit vhodným těsněním dna a svahů.

§ 14  Stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu
(1) Spodní hrana vtokového objektu stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu ve vodní nádrži se umisťuje výše než spodní hrana spodní výpusti, a to nad úrovní předpokládaného zanášení vodní nádrže. Vtokový objekt na štěrkonosném korytě vodního toku nebo v korytě vodního toku s větším množstvím splavenin se opatřuje usazovací nádrží.
(2) Pro utlumení hydraulických rázů vody vyvolaných náhlými změnami průtoku vody na přívodu vody nebo odpadu vody stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu se navrhuje vyrovnávací komora nebo jiné technické zařízení.

§ 15  Stavby odkališť
(1) Návrh stavební konstrukce odkaliště vychází z předpokládané doby provozu zařízení, produkujícího ukládaný odpad. Odkaliště a jeho objekty se navrhují na maximálně možné využití lokality. Součástí návrhu je výpočet předpokládané bilance provozu odkaliště, jímž se rozumí množství vypouštěné odsazené odpadní vody a jejího znečištění a prokázání účinností odvodňovacího systému.
(2) Stabilita hrázového systému odkaliště se posuzuje pro maximální navrhovanou výšku a pro všechny etapy výstavby a provozu odkaliště. Současně se posuzuje možnost nehodové situace, nastávající při přírodní seismicitě oblasti s intenzitou 7 ° MSK a vyšší, popřípadě při intenzivní technické seismicitě. Převýšení nejnižšího místa koruny hráze nad maximální hladinou vody pro návrhovou povodňovou vlnu musí být nejméně 0,6 m.

§ 16 Stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod
(1) Stavbou sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod je pevný měrný profil (dále jen "vodoměrný profil"), osazený vodoměrnou stanicí nebo měrným přelivem ke sledování množství povrchových vod, zařízení pro sledování jakosti povrchových vod nebo studna a vrt, sloužící k pozorování hladiny vody, popřípadě i jakosti pramenů a mělkých zvodní nebo hlubokých zvodní.
(2) Vodoměrná stanice musí být vybavena přístroji a zařízeními a musí umožňovat měření hladiny vody s přesností ± 10 mm.
(3) Vodoměrný profil musí mít pravidelný tvar a rovnoměrné rozdělení rychlostí vody a umožnit měření v celém rozsahu průtoku, pro který je určen.
(4) Lano lanovky pro měření průtoku vody nesmí být v místě největšího průhybu méně než 0,5 m nad hladinou vody při návrhovém průtoku, který odpovídá příslušné technické normě4) a vyskytuje se s periodicitou 100 let.

§ 17  Studny
(1) Studna se provádí ze stavebních hmot, které odpovídají příslušným materiálovým normám. Studna pro odběr podzemní vody využívaná pro zásobování pitnou vodou se provádí z materiálů podle zvláštního právního předpisu15a).
(2) Konstrukce studny se provádí tak, aby zabraňovala vnikání dešťové vody a nečistot do studny.
(3) Podmínky umístění a zřizování studně se stanoví způsobem podle zvláštního právního předpisu16) a podle normových hodnot16a) s přihlédnutím k vyjádření osoby s odbornou způsobilostí16b), je-li toto vyjádření k dispozici.

§ 18  Hrazení bystřin a strží
(1) Technická opatření pro stavební konstrukce vodního díla k hrazení bystřin a strží jsou navrhována na základě stanovení příčin zrychlení eroze a narušení ochranné vegetace.
(2) Technické požadavky na vodní díla k hrazení bystřin a strží stanoví zvláštní právní předpis.16),17)

§ 19  Jiné stavby vyžadující povolení k nakládání s vodami
(1) Jinou stavbou vyžadující povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je například rybí přechod, kanál, náhon, odpadní kanál nebo štola.
(2) Rybí přechod musí být zajištěn před nežádoucí manipulací a před neoprávněným lovem ryb. Návrh rybího přechodu vychází z
a) ichtyologického posouzení a údajů o druhové skladbě ryb, velikostním složení, vlastnostech a migračních schopnostech jednotlivých druhů ryb s přihlédnutím k ročním obdobím a osvětlení,
b) hydrologického režimu vodního toku, včetně chodu povodně a chodu splavenin,
c) možností řízení průtoku vody,
d) předpokládané spolehlivosti jeho provozu a náročnosti jeho údržby.
(3) Kanál a náhon se v části trasy s hladinou vody nad úrovní okolního terénu opatří těsněním dna i svahů. Na vhodných místech, například při křížení s korytem vodního toku, se zřizují odlehčovací přelivy, kterými se odvádějí větší průtoky vody, než je kapacita kanálu nebo náhonu.
(4) Odpadní kanál se navrhuje a provádí obdobně jako umělá koryta vodních toků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jeho provozu.
(5) Štola se navrhuje v případě, že okolní terén neumožňuje vedení otevřeného kanálu. Požadavky na provádění stanoví zvláštní právní předpis.18)

§ 20 Účinnost
  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
  Ministr:   Ing. Palas v. r.

Příloha k vyhlášce č. 590/2002 Sb.
Požadovaná míra bezpečnosti vodních děl při povodni
Skupina vodních děl Označení výše škody	Kategorie vodního díla 9a)  Hodnotící hlediska	 Požadovaná míra bezpečnosti vodního díla
                                                                                                            P=1/N	N
A	Velmi vysoké	I. - II.	Očekávají se značné ztráty na lidských životech	                   0,0001	10 000
                             II.	Ztráty na lidských životech jsou nepravděpodobné                   0,0005	2 000
B	Vysoké	       III. - IV.	Očekávají se ztráty na jednotlivých lidských životech	            0,001	1000
                                        Ztráty na lidských životech jsou nepravděpodobné	            0,005	200
C	Nízké	             IV.	Škody pod vodním dílem a ztráty z užitku	                    0,01	100
                                        Ztráty jsou jen u vlastníka, ostatní škody jsou nevýznamné	0,02 až 0,05	50 až 20
Vysvětlivka: N - doba opakování povodně vyjádřená v letech.

------------------------------------------------------------  Poznámky k 590/2002--------------------------
1) § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
2) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
4) ČSN 75 1400 Hydrologické údaje povrchových vod.
5) § 3 písm. k) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
6) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 67 zákona č. 254/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.
9) Vyhláška č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody.
9a) Vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.
9b) TNV 75 2935 Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.
10) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.
11a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.
 Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb.
12) ČSN 75 2130 Křížení a souběhy vodních toků s dráhami, pozemními komunikacemi a vedeními.
13) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
14) ČSN 75 2410 Malé vodní nádrže.
14a) TNV 75 2415 Suché nádrže.
15) Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.
15a) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou nebo na úpravu vod.
16) Například vyhláška č. 137/1998 Sb.
16a) ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou.
16b) § 9 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb.
 Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
17) Vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa.
18) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
	

Vyhláška 20/2002 MZe o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody

20  VYHLÁŠKA  Ministerstva zemědělství ze dne 27. prosince 2001  o způsobu a četnosti měření množství vody
Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 10 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):

§ 1  Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
a) způsob a četnost měření množství vody pro jednotlivé druhy povoleného nakládání s vodami, a to
1. jde-li o povrchové vody a nejde-li přitom o obecné nakládání s nimi, k jejich odběru, k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání a k jinému nakládání s nimi,1)
2. jde-li o podzemní vody, k jejich odběru, akumulaci, čerpání za účelem snižování jejich hladiny, umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou a k jinému nakládání s nimi,2)
3. k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,
4. k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových;
b) způsob a četnost měření množství vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která je vyhrazeným nerostem;
c) způsob měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované;
d) rozsah, způsob a četnost předávání výsledků měření správcům povodí.

§ 2  Způsob a četnost měření množství odebírané povrchové nebo podzemní vody
(1) Množství odebírané povrchové nebo podzemní vody se stanoví
a) měřením v tlakových úsecích potrubí, nebo
b) měřením v úsecích s volnou hladinou.
(2) V případě, kdy nejsou vytvořeny technické podmínky pro způsob měření podle odstavce 1, měření se provádí odvozením podle prokázaného odběru elektrické energie potřebné k odebírání povrchové nebo podzemní vody.
(3) Při měření v případě podle odstavce 1 písm. a) se měří pracovním měřidlem stanoveným,3) měřícím kontinuálně objem vody proteklý průtočným profilem za jednotku času. Toto měřidlo, celoročně provozuschopné, zajištěné před odcizením a ovlivněním neoprávněnou manipulací a umožňující odečet nebo výpočet odebraného množství povrchové nebo podzemní vody, je vybaveno místním nedestruktivním záznamem a při výpadku elektrické energie zajištěním k uchování naměřených údajů.
(4) Při měření v případě podle odstavce 1 písm. b) se měří měřicím systémem, metrologicky navázaným ve smyslu zvláštního právního předpisu,4) měřícím kontinuálně výšku hladiny vody, popřípadě rychlost proudění vody a využívajícím funkční závislost naměřených hodnot k objemu vody proteklé měrným profilem. Tento měřicí systém, celoročně provozuschopný, zajištěný před odcizením a ovlivněním neoprávněnou manipulací a umožňující odečet nebo výpočet odebraného množství vody, zahrnuje pro kontrolu správnosti měření pevný vodočet v rozsahu celého měrného profilu, navázaný na výškový systém Balt po vyrovnání a dále vybavení místním nedestruktivním záznamem a při výpadku elektrické energie zajištěním k uchování naměřených údajů. Měření musí eliminovat vliv vlnění hladiny na jeho správnost.
(5) Při odběrech podzemních vod v jedné lokalitě se v případě rozdílných hydrogeologických struktur měří odebírané množství podzemní vody odděleně z jednotlivých využívaných úrovní podzemní vody.
(6) Odebírané množství povrchové nebo podzemní vody v období prokazatelné nefunkčnosti měřidla nebo měřicího systému se vypočítá z počtu hodin nefunkčnosti a z průměrného hodinového průtoku vody za období od počátku roku do vzniku poruchy a u sezonních odběrů povrchové nebo podzemní vody z naměřených údajů předchozího roku.
(7) Při měření v případě podle odstavce 1 písm. c) se měří množství odebírané povrchové nebo podzemní vody v tlakovém úseku potrubí odvozením z prokázaného odběru elektrické energie čerpadly instalovanými v okruhu pro dopravu odebírané vody, a to vynásobením spotřeby elektrické energie přepočtovým koeficientem, stanoveným ze snímku kontrolního měření průtoku potrubím, zjištěného průkazným způsobem. Přepočtový koeficient je poměr mezi objemem odebrané povrchové nebo podzemní vody a spotřebou elektrické energie. Přepočtový koeficient je stanoven na základě snímku kontrolního měření v trvání nejméně 7 dnů nepřetržitě. Podmínkou tohoto způsobu měření je oddělené měření spotřebované elektrické energie příslušnou čerpací jednotkou či soustavou čerpacích jednotek.
(8) Měření množství odebírané povrchové nebo podzemní vody se provádí jedenkrát za 30 dnů

§ 4  Způsob a četnost měření množství vod k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou
Měření množství povrchové vody k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou se provádí způsobem stanoveným v § 2 jedenkrát za měsíc.

§ 5  Způsob a četnost měření množství podzemních vod čerpaných za účelem snižování jejich hladiny
Měření množství čerpaných podzemních vod za účelem snižování jejich hladiny se provádí způsobem stanoveným v § 2 jedenkrát za měsíc.

§ 6 V ostatních případech nakládání s vodami uvedených v § 1 písm. a) se měří množství vody způsobem a v četnosti podle podmínek stanovených v povolení vodoprávního úřadu k tomuto nakládání s vodami.

§ 7   Způsob a četnost měření množství odebírané vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod, nebo vody, která je vyhrazeným nerostem
(1) Způsob a četnost měření množství odebírané vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod, se provádí podle § 2, pokud není v povolení k využívání tohoto zdroje vydaném podle zvláštního právního předpisu6) stanoveno jinak.
(2) Měření množství vody, která je vyhrazeným nerostem, se provádí způsobem a v četnosti podle podmínek stanovených v povolení k nakládání s těmito vodami.

§ 8   Způsob měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované
Množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované se určí z funkční závislosti naměřené výšky hladiny vody a objemu povrchové vody vodním dílem vzduté nebo akumulované. Pro kontrolu správnosti měření výšky hladiny vody se používá pevný vodočet, navázaný na výškový systém Balt po vyrovnání. Při měření výšky hladiny vody se musí eliminovat vliv vlnění hladiny vody na správnost měření, zajistit celoroční provozuschopnost pevného vodočtu a jeho ochranu před odcizením a ovlivněním neoprávněnou manipulací.

§ 9   Rozsah, způsob a četnost předávání výsledků měření správcům povodí
(1) Výsledky měření množství odebírané povrchové vody předá fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami,7) (dále jen "oprávněný") příslušnému správci povodí v rozsahu zjištěného množství odebírané povrchové vody za každý kalendářní měsíc vždy k pátému pracovnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Tyto výsledky předá oprávněný v písemné formě, popřípadě způsobem, který oprávněný předem dohodne s příslušným správcem povodí.
(2) Výsledky měření množství odebírané podzemní vody a vody, která je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo je vyhrazeným nerostem, a dále výsledky měření podle § 4 až 6 předá oprávněný příslušnému správci povodí v písemné formě, popřípadě způsobem, který oprávněný předem dohodne s příslušným správcem povodí, vždy k 31. lednu následujícího roku, v rozsahu zjištěného množství vod za každý kalendářní měsíc.
(3) Výsledky měření množství povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované předá oprávněný příslušnému správci povodí v rozsahu zjištěného množství povrchové vody za každý kalendářní měsíc kalendářního roku vždy k 31. lednu roku následujícího. Tyto výsledky předá oprávněný v písemné formě, popřípadě způsobem, který oprávněný předem dohodne s příslušným správcem povodí.

§ 10  Účinnost             Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:  Ing. Fencl v. r.
---------------------------------------------- Poznámky -------------------
1) § 8 odst. 1 písm. a) body 1, 4 a 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
2) § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb.
3) § 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 5 zákona č. 505/1990 Sb.
6) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
7) § 8 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.		

		

274/2001 zákon o vodovodech a kanalizacích

účinnost novely od 1.1.2014 
Obsah
ČÁST PRVNÍ - VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU(§ 1 - § 40)
ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona(§ 41)
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o přestupcích(§ 42)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví(§ 43)
ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby(§ 45)
ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o místních poplatcích(§ 46)
Přechodná ustanovení
274  ZÁKON  ze dne 10. července 2001  o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ          VODOVODY A KANALIZACE PRO VEŘEJNOU POTŘEBU
HLAVA I             OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1   Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě 
    (dále jen "vodovody a kanalizace"), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.
(2) Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu se zřizují a provozují ve veřejném zájmu.
(3) Tento zákon se vztahuje 
    a) vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá alespoň 50 fyzických osob, nebo pokud průměrná denní produkce z ročního průměru pitné 
       nebo odpadní vody za den je 10 m3 a více,
    b) každý vodovod nebo kanalizaci, které provozně souvisejí s vodovody a kanalizacemi podle písmene a).“.
(4) Tento zákon se nevztahuje na
    a) vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody1),
    b) oddílné kanalizace sloužící k odvádění povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod,
    c) vodovody a kanalizace nebo jejich části, na které není připojen alespoň 1 odběratel.
(5) Vodoprávní úřad může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na kanalizace uvedené odstavci 
    4 písm. b) a na vodovody, které nesplňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo na vodovody uvedené v odstavci 4 písm. a), jestliže 
    je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci 
    připojeni alespoň 2 odběratelé.
1) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2  Vymezení základních pojmů
(1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání 
    a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.2)
(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod 3) a srážkových vod společně nebo 
    odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod 
    před jejich vypouštěním do kanalizace. 
    Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci  a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou 
    stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.
(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Rozumí se jím zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod, dodržování provozních nebo manipulačních řádů3a), kanalizačního řádu, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodů a kanalizací, příprava podkladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné a další související činnosti; není jím správa vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.
(4) Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt30).
    30) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
        Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
(5) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení 
    k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6.
(6) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky 
    je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona;4) u budov, u nichž spoluvlastník 
    budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy,5) 
    je odběratelem společenství vlastníků. U pozemků nebo budov předaných pro hospodaření příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými 
    celky jsou odběratelem tyto osoby.
(7) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Vnitřní vodovod není vodním dílem.
(8) Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou 
    odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. 
    Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky.
(9) Obnovou je výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace nebo čistírny odpadních vod, která je inventárně sledovanou částí majetku vlastníka nebo 
    samostatnou položkou uvedenou ve vybraných údajích majetkové evidence, za účelem prodloužení životnosti stavby a s ní související technologie.
(10) Provozně souvisejícím vodovodem nebo provozně související kanalizací je vodovod, který je propojen s vodovodem jiného vlastníka nebo kanalizace, 
     která je propojena s kanalizací jiného vlastníka.
(11) Vybrané údaje majetkové evidence jsou souborem technických a ekonomických údajů, údajů o poloze umožňujících identifikaci staveb přiváděcích řadů a 
     rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích stok a stokových sítí, čistíren odpadních vod tak, 
     že u každé položky jsou uvedeny identifikační údaje jejich vlastníka.
(12) Vybrané údaje provozní evidence jsou souborem technických, ekonomických a provozních údajů umožňujících sledovat z hlediska kvantity i kvality služby 
     poskytované prostřednictvím staveb přiváděcích řadů a rozvodné vodovodní sítě, staveb pro úpravu vody s technologií pro úpravu nebo bez ní, přiváděcích 
     stok a stokových sítí a čistíren odpadních vod. V provozní evidenci se u každého zařízení uvedou identifikační údaje jejich provozovatele, 
     kterým může být právnická nebo podnikající fyzická osoba.

§3 Přípojky
(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodním dílem.
(2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.
(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.
(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.
(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství,6) zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.
(8) Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit 
    se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.
§ 3a
(1) V případě, jsou-li pozemky nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci rozděleny na 2 nebo více pozemků evidovaných v katastru nemovitostí 
   s různými vlastníky, mohou zřídit tito vlastníci nové přípojky.
(2) Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z hlediska svého členění charakter provozně 
    souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vodoprávní úřad rozhodne o změně v užívání stavby vodovodní nebo kanalizační přípojky a části vnitřního 
    vodovodu nebo vnitřní kanalizace podle tohoto zákona. Vodoprávní úřad si za účelem vydání rozhodnutí podle tohoto odstavce vyžádá stanovisko 
    příslušného stavebního úřadu.
(3) Pokud část vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb má z hlediska svého členění charakter vodovodní nebo kanalizační 
    přípojky, stavební úřad rozhodne o změně užívání stavby části vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace na vodovodní nebo kanalizační přípojku.“.
(4) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 2 podává její vlastník vodoprávnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadované změny. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.
(5) Žádost o změnu užívání stavby podle odstavce 3 podává její vlastník stavebnímu úřadu. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí i odůvodnění požadovaného záměru. K žádosti se připojí doklady o vlastnictví staveb a pozemků, v nichž jsou uvedené stavby uloženy, a dokumentace stávajícího stavu a případných úprav, a to ve dvojím vyhotovení.“.

§ 4  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje a území státu
(1) Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací (dále jen „plán rozvoje“) pro své území. Plán rozvoje obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod na území daného kraje. Plán rozvoje musí být hospodárný a musí obsahovat technicky nejvhodnější řešení a vazby k plánu rozvoje pro území sousedících krajů.
(2) Kraj v samostatné působnosti průběžně aktualizuje a schvaluje plán rozvoje pro své území.
(3) Při zpracování návrhu plánu rozvoje pro území kraje a při zpracování jeho aktualizací se vychází z politiky územního rozvoje a ze zásad územního rozvoje příslušného kraje podle zvláštního právního předpisu7) a z národních plánů povodí zpracovaných podle zákona o vodách8), pokud jsou pro dané území zpracovány a schváleny.
(4) Při zpracování aktualizací plánu rozvoje se vychází z návrhů změn plánu rozvoje vodovodů a kanalizací předkládaných krajskému úřadu obcemi ve stanovené elektronické podobě, formátu a obsahu. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb.
(5) Návrh plánu rozvoje i jeho aktualizaci před schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje týká, s Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“), s dotčeným orgánem územního plánování, s příslušným správcem povodí a s příslušným vodoprávním úřadem. V případech, kdy se plán rozvoje dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, projedná kraj tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje chráněných území a ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí9), projedná kraj tento návrh s Ministerstvem životního prostředí. Od projednání se upouští v případech, kdy se jedná o doplnění aktuálního stavu zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění.
(6) Plán rozvoje je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace podle zvláštního právního předpisu7) a plánu dílčího povodí podle zákona o vodách8) pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce a kraje v samostatné i přenesené působnosti.
(7) Ministerstvo zajišťuje zpracování, aktualizaci a schválení plánu rozvoje pro území státu, který před jeho schválením projedná s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tento plán obsahuje aktuální plány rozvoje pro území krajů se stanovisky k aktualizacím a souhrnné údaje z krajských plánů včetně vodovodů a kanalizací, které svým rozsahem překračují působnost krajů. Plán rozvoje pro území státu je podkladem pro politiku územního rozvoje.
(8) Krajský úřad předá ministerstvu v elektronické podobě a ve stanoveném formátu schválené aktualizace plánu rozvoje za předchozí rok do 31. ledna následujícího roku.
(9) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje stanoví prováděcí právní předpis.
    7) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    8) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
    9) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 5 Evidence vodovodů a kanalizací
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.10)
(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštních právních předpisů.3a)
(3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu 
    nebo kanalizace povinen bezplatně předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu územně příslušnému vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy 
    do 28. února za předcházející kalendářní rok.
(4) Vodoprávní úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března v elektronické podobě 
    a ve stanoveném formátu příslušnému ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5.
(5) Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo.
(6) Obsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací a formát předání těchto údajů, stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II               PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ
§ 6 Oprávnění k provozování
(1) Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá krajský úřad o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.
(2) Krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která
  a) je oprávněna provozovat živnost podle zvláštního zákona, 12)
  b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace nebo s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace uzavřela smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat. 
     V případě, že vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovody nebo kanalizacemi jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou 
     písemnou dohodu podle § 8 odst. 3,
  c) sama nebo její odborný zástupce splňuje kvalifikaci odpovídající požadavkům na provozování, správu a rozvoj vodovodů nebo kanalizací, pro které se 
     povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace, a to:
    1. střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělávání obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 4 roky 
       praxe v oboru vodovody a kanalizace, jedná-li se o nejvýše 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace;
    2. vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v akreditovaném studijním programu v oblasti vodovody a kanalizace a má nejméně 2 roky praxe v oboru 
       vodovody a kanalizace, jedná-li se o více než 5 000 fyzických osob trvale využívajících tyto vodovody nebo kanalizace.
(3) Krajský úřad nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nestanoví-li tento zákon jinak, pokud:
  a) povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě,
  b) o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace žádá osoba, které bylo zrušeno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle odstavce 9, nebo
  c) předchozí povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, které jsou předmětem žádosti o vydání povolení, bylo zrušeno podle odstavce 9 písm. b) a 
     nebyl odstraněn důvod vedoucí ke zrušení předchozího povolení.
(4) V případech uvedených v odstavci 3 písm. b) nebo c) může krajský úřad vydat povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace pouze s předchozím souhlasem ministerstva.
(5) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho změně, krajský úřad uvede údaje provozovatele, údaje o odborném zástupci provozovatele, provozovaný majetek uvedený identifikačními čísly majetkové evidence vodovodů nebo kanalizací, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst. 1 v rozsahu uvedeném v žádosti o povolení k provozování.“.







(6) Bez splnění podmínky uvedené v odstavci 2 písm.a) krajský úřad vydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace těm obcím, organizačním složkám státu nebo sdružením vlastníků vodovodů a kanalizací, která jsou právnickými osobami, pokud neprovozují vodovod nebo kanalizaci za účelem dosažení zisku.
(7) Krajský úřad rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2 písm. a), b) nebo c). O zrušení povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace krajský úřad neprodleně informuje ministerstvo.
(8) Krajský úřad rozhodnutím změní, popřípadě zruší a vydá nové povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, změní-li se výčet vodovodů nebo kanalizací, 
    pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno, nebo dojde-li ke změně osoby odborného zástupce provozovatele.
(9) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, pokud
     a) provozovatel přes předchozí upozornění ministerstva opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů 12a), nebo
     b) technickým auditem (§ 38) byly zjištěny závažné nedostatky,
    o zrušení povolení informuje neprodleně příslušný krajský úřad.
(10) Krajský úřad informuje v elektronické podobě a ve stanoveném formátu o vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i o jejich změně nebo zrušení neprodleně ministerstvo.
(11) Odborným zástupcem provozovatele je fyzická osoba, která odpovídá za provozování vodovodů nebo kanalizací, a která je k provozovateli ve smluvním vztahu.
(12) K formuláři žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se přikládá kopie živnostenského oprávnění, kopie smlouvy, kterou uzavřel žadatel s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na jejich provozování, pokud jím žadatel není sám, identifikační čísla vodovodů a kanalizací, uvedená ve vybraných údajích majetkové evidence podle § 4 odst. 3 a 6 tohoto zákona, kterých se povolení k provozování týká, úředně ověřená kopie dokladů o vzdělání a praxi odborného zástupce a jeho písemný souhlas včetně ověřeného podpisu, pokud sám není žadatelem. Formulář žádosti se podává v elektronické podobě a ve stanoveném formátu.
(13) Vymezení příbuzného oboru k oboru vodovody a kanalizace a formulář žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7 Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí. Stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace.
(2) Stavebník 13) a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umísťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace.
(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.
(4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.
(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace osobě uvedené v odstavci 4 jednorázovou náhradu podle zvláštního právního předpisu14) bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích.15)
(6) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

§ 8 Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich 
    obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely.
(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod 
    nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.
(3) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou 
    dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. 
    Tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona.
(4) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních 
    objektů provozně souvisejících, jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a 
    technické možnosti. 
    Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odstavce 3. 
    Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. 
    Náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace.
(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci 
    a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. 
    Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být 
    podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky 
    na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník 
    vodovodu nebo kanalizace.
(6) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo 
    odvádění odpadních vod s odběratelem. 
    Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.
(7) Při uzavírání smlouvy podle odstavce 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba.
(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou 
    uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.
(9) Vlastník vodovodu nebo kanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, 
     které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů nebo kanalizací a jejich technického 
     stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony.
(10) Vlastník vodovodu i provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit přístup k vodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany16) při 
     záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
     Poznámka pod čarou č. 31 zní:
     „31) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
(11) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, a to na dobu nejméně 10 kalendářních let. 
     Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací včetně pravidel pro jeho zpracování stanoví prováděcí právní předpis.
(12) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstva údaje o technickém stavu jeho vodovodů nebo kanalizací. 
     Vlastník, popřípadě stavebník nových vodovodů nebo kanalizací nebo vlastník obnovovaných vodovodů nebo kanalizací je 
     povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě stanovené ve výzvě ministerstvu projektovou dokumentaci těchto nových nebo obnovovaných vodovodů nebo kanalizací, včetně 
     specifikace nákladů na jejich výstavbu nebo obnovu. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13) Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí 
     provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, 
     vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu 
     a za službu  spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě 
     uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce 
     nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
(14) Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, 
     že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. 
     Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. 
     Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. 
     Takové sjednání je možné ode dne účinnosti 
     obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je 
     vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.
(15) Písemná dohoda vlastníků provozně souvisejících vodovodů a provozně souvisejících kanalizací musí alespoň obsahovat
     a) u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví vodovodů, stanovení podmínek dodávky 
        (jakost, množství, tlakové poměry, měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, postup v odstranění závad, vzájemná informovanost, řešení sporů), 
        specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody,
     b) u písemné dohody vlastníků provozně souvisejících kanalizací strany dohody, předmět dohody včetně uvedení vlastnictví kanalizací, stanovení podmínek 
        odvádění odpadních vod (čištění odpadních vod, limity znečištění, množství a způsob jejich měření, kontrola podmínek, zajištění funkčnosti, 
        postup v odstranění závad, vzájemná informovanost o významných situacích, řešení sporů), specifikace nákladů a jejich kontroly, způsob plateb, 
        smluvní sankce, možnost změn a doba platnosti této dohody.
(16) Smlouva o dodávce pitné vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, smluvní strany, vlastníka a provozovatele vodovodu, vlastníka 
     přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale připojených osob, stanovení podmínek dodávky, limity množství dodávaného 
     a množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky, tlakové poměry v místě přípojky (maximální a minimální), ukazatele jakosti 
     (minimálně hodnoty obsahu vápníku, hořčíku a dusičnanů), způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, způsob fakturace a způsob plateb, možnost změn a 
     doba platnosti této smlouvy.
(17) Smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli musí obsahovat alespoň předmět smlouvy, 
     smluvní strany, vlastníka a provozovatele kanalizace, vlastníka přípojky a připojené stavby nebo pozemku s určením místa, počet trvale 
     připojených osob, stanovení podmínek odvádění nebo odvádění a čištění (limity množství, způsob stanovení množství, limity znečištění), 
     způsob stanovení ceny a jejího vyhlášení, fakturace záloh a způsob plateb, možnost změn a doba platnosti této smlouvy.

§ 9  Práva a povinnosti provozovatele
(1) Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz 
    rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovod nebo kanalizaci 
    provozně související.
(2) Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.
(3) Provozovatel je povinen předat obci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace 
    nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2).
(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, 
    při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. 
    Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,17) 
    vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení 
    nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.
(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,
  a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,
  b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,
  c) neumožní-li odběratel provozovateli , po jeho opakované písemné výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace 
     za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,
  d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,
  e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem 
    ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,
  f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod, nebo
  g) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.
(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení 
   dodávek vody nebo odvádění odpadních vod
  a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,
  b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.
(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky 
    tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a 
    místních podmínek.
(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 
    6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.
(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.
(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.
(12) Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovodu nebo kanalizace, 
     které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné podle § 20 odst. 9. 
     Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13) Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny povinnosti provozovatele vodovodu podle tohoto zákona.


§ 10
(1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr
    a) před vodoměrem,
    b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní,
    c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo
    d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.
(2) Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění
    a) bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní,
    b) v rozporu s podmínkami stanovenými pro odběratele kanalizačním řádem, nebo.
    c) přes měřicí zařízení neschválené provozovatelem nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod 
       nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší, než je množství skutečné.
(3) Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 
    není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III        OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU VODOVODŮ A KANALIZACÍ A NA JAKOST VODY
§ 11  Vodovody
(1) Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a 
    aby byla zabezpečena 
    nepřetržitá dodávka pitné vody pro odběratele. Je-li vodovod jediným zdrojem pro zásobování požární vodou, musí splňovat požadavky požární ochrany na zajištění 
    odběru vody k hašení požáru, je-li to technicky možné.
(2) Potrubí vodovodu pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů nesmí být propojeno s vodovodním potrubím z jiného zdroje 
    vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
(3) Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek 
    zhoršujících kvalitu pitné vody. Další technické požadavky na stavby vodovodů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 12  Kanalizace
(1) Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a 
    čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. 
    Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. 
    Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. 
    Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz kanalizací a čistíren odpadních 
    vod stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji 
    než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřad za předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, 
    které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

§ 13  Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou
(1) Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") musí splňovat 
    v místě odběru před její vlastní úpravou požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.
(2) Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody, stanovené 
    prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu krajský úřad, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody 
    z takového zdroje vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.1)
(3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru před její vlastní úpravou a provádět jejich rozbory a celkové 
    výsledky v elektronické podobě a ve stanoveném formátu zasílat krajskému úřadu a příslušnému správci povodí jednou ročně do 31. března za předchozí 
    kalendářní rok. 
(4) Údaje podle odstavce 3 použije příslušný správce povodí jako podklad pro zpracování a aktualizaci plánů povodí a programů opatření z hlediska 
    zlepšování jakosti surové vody.
(5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, 
    formu elektronického a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované 
    parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a analýz, možnosti odchylek od požadavků na jakost a způsob předávání výsledků stanoví prováděcí 
    právní předpis.

§ 14  Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod
(1) Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, 
    stanovené zvláštními právními předpisy.1)
(2) Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon.17)
(3) Vlastník kanalizace je povinen před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace zajistit zpracování 
   kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě 
   nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen 
   předložit před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení. 
   Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím20) vodoprávní úřad.
(4) V případě, kdy rozšíření kanalizační sítě nevyvolá žádnou jinou změnu ustanovení kanalizačního řádu než změnu v údajích 
    o délce kanalizační sítě, vodoprávní úřad současně s vydáním stavebního povolení rozhodne o upuštění od zpracování 
    nového kanalizačního řádu.
(5) Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory.
(6) Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky 
    na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA IV      DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY
§ 15  Dodávky vody
(1) Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.
(2) Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy.18)
(3) Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit podle § 9 odst. 5 a 6.
(4) Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců.
(5) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.
(6) Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném projednání uplatnit ústní připomínky.
  20) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Měření dodávané vody
§ 16
(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů21). Jiný způsob určení množství dodané vody může stanovit v odůvodněných případech pouze vlastník vodovodu, popřípadě provozovatel vodovodu, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, a to se souhlasem odběratele. Vodoměrem registrované množství dodané vody nebo jiným způsobem určené množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.
(2) Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.
(3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.
    Jeho povinností je oznámit odběrateli výměnu vodoměru alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, 
    a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak. 
    Přítomnému odběrateli se současně s výměnou předává potvrzení obsahující zaznamenaný stav měření odebraného vodoměru a 
    u nově osazeného vodoměru jeho číslo, zaznamenaný stav a termín, do kterého musí být vyměněn.
(4) Odběratel má právo zajistit si na vlastní náklady metrologickou zkoušku vodoměru na místě instalace, a to nezávislým měřidlem, připojeným na odbočení s uzávěrem za osazeným vodoměrem na potrubí vnitřního vodovodu před jeho prvním rozdělením. Tuto zkoušku provede za přítomnosti provozovatele vodovodu na základě smlouvy s odběratelem Český metrologický institut, pokud to vnitřní vodovod umožňuje. Zjistí-li se odchylka větší, než připouští zvláštní právní předpis21), vodoměr se považuje za nefunkční a při stanovení množství dodané vody pro vypořádání případné reklamace se postupuje podle § 17 odst. 4 písm. a).
(5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
(6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 17
(1) Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.
(2) Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(3) Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů.21) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí provozovatel neprodleně písemně odběrateli.
(4) Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že
a) údaje vodoměru nesplňují některý z požadavků stanovených zvláštním právním předpisem21), vodoměr se považuje za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v tom případě provádí podle skutečného odběru ve stejném období roku předcházejícímu tomu období, které je předmětem reklamace nebo žádosti o přezkoušení vodoměru. V případě, že takové údaje nejsou k dispozici, nebo jsou zjevně zpochybnitelné, stanoví se množství dodané vody podle následného odběru ve stejném období roku nebo podle směrných čísel spotřeby vody a podle odstavce 6, pokud se provozovatel s odběratelem nedohodne jinak,
b) údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem,21) hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru odběratel,
c) pozbylo platnosti ověření vodoměru podle zvláštního právního předpisu21), považuje se vodoměr za nefunkční; stanovení množství dodané vody se v případě nesouhlasu odběratele provede postupem uvedeným v písmenu a),
d) vodoměr je nefunkční, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením provozovatel.
(5) Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.
(6) Při reklamaci podle § 16 odst. 4 a vypořádání vyplývajícím ze zjištění podle odstavců 4 a 5 se za období k vypořádání považuje období od posledního skutečně provedeného odečtu vodoměru předcházejícího skutečnému odečtu vodoměru na základě kterého došlo k výměně vodoměru do dne výměny vodoměru, související s reklamací nebo žádostí o jeho přezkoušení.
(7) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.
(8) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.
(9) Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody, není-li osazen vodoměr, a způsob vypořádání rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 18 Odvádění odpadních vod
(1) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.
(2) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v limitech znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.
(3) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do této kanalizace odpadní vody přes septiky a čistírny odpadních vod, pokud se nejedná o čistírny odpadních vod k odstranění znečištění, které převyšuje limity znečištění uvedené kanalizačním řádem.

§ 19  Měření odváděných odpadních vod
(1) Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřicího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a typ měřicího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů21) a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřicího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřicímu zařízení.
(2) Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek,22) je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.
(3) Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřicího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.
(4) Zjistí-li se při přezkoušení měřicího zařízení vyžádaném provozovatelem, že
a) údaje měřicího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřicího zařízení, měřicí zařízení se považuje za nefunkční; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení odběratel,
b) údaje měřicího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřicího zařízení provozovatel,
c) měřicí zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřicí zařízení.
(5) Pokud není množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody, pokud nejsou instalovány vodoměry. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.
(6) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.
(7) Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30 m3 za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.
(8) Vypořádání rozdílů z nefunkčního měření podle výsledku přezkoušení měřicího zařízení se provádí od odečtu, který předcházel tomu odečtu, který byl důvodem žádosti o přezkoušení měřicího zařízení.
(9) Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.
(10) Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20  Vodné a stočné
(1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.
(2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů 17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19.
(3) Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů 17a) a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis.17a) 
    Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky. 
   O úhradě vodného a stočného ve dvousložkové formě včetně druhu stanovení pevné složky může také rozhodnout nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce.
(5) Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozovatelem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.
(6) Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových 
    komunikací 15) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a 
    plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.
(7) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích 31).
(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodné a stočné podle struktury uvedené v odstavci 9.
(9) Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA V    KRIZOVÁ SITUACE A VEŘEJNÁ SLUŽBA
§ 21   Krizová situace
(1) Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy,25) v jejichž rámci provozovatelé vodovodů nebo kanalizací podle svých možností zabezpečují odborné služby.
(2) Za krizové situace jsou provozovatelé povinni informovat na vyžádání ministerstvo a orgány krizového řízení o stavu zásobování pitnou vodou.
(3) Krajské úřady připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací u vybraných provozovatelů vodovodů a kanalizací pro území kraje.

§ 22   Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace
(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, která
   a) přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna nebo plněna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, 
      životního prostředí, majetku a veřejného pořádku, nebo
   b) vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.
(2) Povinnost veřejné služby lze uložit provozovateli, který má k jejímu zajištění vytvořeny potřebné podmínky; tato povinnost vzniká rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy (§ 26 až 28). Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 1 roku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Po dobu vykonávání povinnosti veřejné služby přechází právo na vodné a stočné na toho, komu je tato povinnost uložena. V případě provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, při jejichž provozování nelze vybírat vodné a stočné, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli vlastník, popřípadě provozovatel, který pitnou vodu odebírá nebo odpadní vody předává.
(4) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen umožnit provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle odstavce 2.
(5) V případech podle odstavce 1 písm. a), které se netýkají provozu vodovodů nebo kanalizací, hradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím příslušného orgánu veřejné správy o uložení povinnosti veřejné služby tento orgán veřejné správy.

HLAVA VI         OCHRANA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK
§ 23     Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
(1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma").
(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona26) tímto nejsou dotčena.
(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
(4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.
(5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
b) vysazovat trvalé porosty,
c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
d) provádět terénní úpravy,
jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
(6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.
(7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů27) u činností uvedených pod písmeny a), c) a d).
(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona.28) Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

§ 24        Přeložky vodovodů a kanalizací
(1) Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů.29)
(3) Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích15) nestanoví jinak.
(4) Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.
(5) Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního 
    souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

HLAVA VII        PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 25  Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají
  a) obecní úřady,
  b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů,
  c) krajské úřady,
  d) ministerstvo,
  e) Ministerstvo obrany.

§ 26
(1) Obce v samostatné působnosti
    a) dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,
    b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem podle § 9 odst. 11 a § 20 odst. 4.
(2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují
    a) o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem,
    b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 9,
    c) o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6.

§ 27
  (1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací ministerstvo, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností 
      a újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady.
„(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů
a) rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22,
b) rozhodují o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6,
c) schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3,
d) zajišťují soulad kanalizačních řádů vlastníků provozně souvisejících kanalizací z hlediska kapacitních a kvalitativních možností.“.

§ 28
  (1) Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování, aktualizace a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.
  (2) Krajské úřady v přenesené působnosti
     a) vydávají, mění nebo ruší povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje podle § 6,
     b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2,
     c) rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22, jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s obecními úřady s rozšířenou působností,
     d) připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod za krizových situací.“.

§ 29  Ministerstvo
(1) Ministerstvo
  a) je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem v prvním stupni,
  b) zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu,
  c) projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje vodovodů a kanalizací pro území krajů a pro území státu,
  d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,
  e) vede seznam technických auditorů,
  f) vyhlašuje provedení technického auditu.
(2) V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného 
    monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu 
    nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací 
    veřejnosti.
(3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o
   a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 9,
   b) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodů.
(4) Ministerstvo dále
a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,
b) zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy,
c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné , nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání prostředků na obnovu, a zveřejňuje výsledky,
d) provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je,
e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,
f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
(5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni
a) vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod,
b) nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodů nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení; o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.
(6) Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 29a
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost újezdního úřadu podle § 25.“.

§ 30  Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost orgánů veřejné správy na úseku vodovodů a kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.
(2) Jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území obvodů více orgánů veřejné správy, je místně příslušný orgán veřejné správy, 
    v jehož územním obvodu leží převažující část vodovodu nebo kanalizace. 

HLAVA VIII      SANKCE
  Správní delikty
§ 32
Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle § 23 odst. 5

1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

2. vysazuje trvalé porosty,

3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo

4. provádí terénní úpravy,

b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace,

c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,

d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,

f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo

g) v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1,

b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 2,

c) v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a v elektronické podobě a ve stanoveném formátu, nebo je předá neúplné či chybné,

d) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 1,

e) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,

f) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,

g) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,

h) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,

i) v rozporu s § 8 odst. 11

1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací,

2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo

3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1.

j) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12,

k) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli

1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo

2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,

l) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo

m) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22 odst. 4,

n) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel

1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo

2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo

o) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.

(4) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.

(5) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,

b) v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovodu,

c) v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace,

d) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,

e) v rozporu s § 18 odst. 2 odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,

f) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,

g) v rozporu s § 17 odst. 2 neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,

h) v rozporu s § 18 odst. 2 nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,

i) vypouští do kanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,

j) v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,

k) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod v případech podle § 19 odst. 1,

l) v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal,

m) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3, nebo

n) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

(6) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 10000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c), h) nebo i) bodu 2, odstavce 2 písm. j) nebo k) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. n) bodu 1 anebo odstavce 5 písm. f) až h) nebo k) až m),

b) do 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a), b) nebo n) bodu 2 anebo odstavce 5 písm. a) až d),

c) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e), g) nebo i) bodu 1 nebo 3, odstavce 5 písm. e), i), j) nebo n) anebo odstavce 6,

d) do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), l) nebo o) anebo odstavce 3 nebo 4, nebo

e) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) nebo m).

§ 33
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle § 23 odst. 5
1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2. vysazuje trvalé porosty,
3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4. provádí terénní úpravy,
b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace podle § 7 odst. 1,
c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,
e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g) v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že
a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 1,
b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle § 5 odst. 2,
c) v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a ve stanovené formě elektronického předání, nebo je předá neúplné či chybné,
d) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 1,
e) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 3,
f) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g) v rozporu s § 8 odst. 1
1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací,
2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1,
h) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12,
i) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému provozovateli, nebo
j) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22 odst. 4.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace nebo jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že
a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,
b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 36 odst. 2,
c) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo
2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
d) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo
e) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo jako provozovatel vodovodu dopustí správního deliktu tím, že neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích32), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že
a) provozuje vodovod nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,
b) nepředá obci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3,
c) nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,
d) neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod ve lhůtách stanovených podle § 9 odst. 7 písm. a) nebo b),
e) odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2,
f) v rozporu s § 13 odst. 3 neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru před vlastní úpravou nebo neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,
g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory § 14 odst. 5,
h) nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,
i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2, nebo
j) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,
b) v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovodu,
c) v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace,
d) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod podle § 18 odst. 2,
f) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
g) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
h) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace podle § 18 odst. 2,
i) vypouští do kanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
j) v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
k) v rozporu s § 19 odst. 1 neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod,
l) v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal, nebo
m) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí správního deliktu tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(9) Za správní delikt se uloží pokuta
a) do 10000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo g) bodu 2, odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. b) nebo c) bodu 1 nebo 2, odstavce 3 písm. d) bodu 1, odstavce 6 písm. b) až d) nebo g) anebo h) nebo odstavce 7 písm. f) až m),
b) do 50000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a) nebo b), odstavce 3 písm. d) bodu 2 nebo podle odstavce 7 písm. a) až d),
c) do 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e) nebo g) bodu 1 nebo 3, odstavce 3 písm. a), odstavce 6 písm. e), f), i) nebo j), odstavce 7 písm. e) nebo odstavce 8,
d) do 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. f) nebo i), odstavce 3 písm. e), anebo odstavce 4 nebo 5, nebo
e) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. d), j) nebo odstavce 6 písm. a).
(10) Byl-li správní delikt spáchán opakovaně, uloží se pokuta až ve výši dvojnásobku horní hranice sazby pokuty, kterou lze podle odstavce 9 za správní delikt uložit. Správní delikt je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za nesplnění téže povinnosti neuplynul 1 rok.

§ 34  Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby29a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle § 32 odst. 1 až 6 a podle § 33 odst. 1, 7 a 8 v prvním stupni projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Správní delikty podle § 33 odst. 2 až 6 v prvním stupni projednává krajský úřad, v jehož správním obvodu došlo ke spáchání správního deliktu. Správní delikty na území vojenských újezdů v prvním stupni projednají újezdní úřady a ve druhém stupni Ministerstvo obrany.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
(7) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

HLAVA IX        OCHRANA ODBĚRATELE, DOZOR, TECHNICKÝ A EKONOMICKÝ AUDIT
§ 36 Ochrana odběratele
(1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.
(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud byl k uzavírání smluv zmocněn, nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 6 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen předat obecnímu úřadu obce, v jejímž obvodu zajišťuje provoz vodovodu nebo kanalizace, informaci s platnými údaji pro možné odběratele k uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 6, o
  a) rozsahu zmocnění předaných identifikovaným vlastníkem vodovodu nebo kanalizace identifikovanému provozovateli smlouvou podle § 8 odst. 2,
  b) jakosti a tlaku dodávané pitné vody a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod s uvedením místa zveřejňování aktuálních informací,
  c) způsobu zjišťování množství odebírané vody včetně stanovení způsobů umístění vodoměrů, způsobu zjišťování množství odpadních vod, výpočtu odváděných srážkových vod a o možných výjimkách,
  d) technických požadavcích na vnitřní vodovod a vnitřní kanalizaci včetně zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,
  e) technických požadavcích na přípojky,
  f) fakturaci, případné zálohové platbě a o způsobu vyúčtování,
  g) rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),
  h) možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a o podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod a údajích o způsobu informování osob, které tyto služby využívají,
  i) případných smluvních pokutách.
(4) Obecní úřad v přenesené působnosti zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách pro uzavření smlouvy podle § 8 odst. 6 uvedených v odstavci 3.
(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen nejpozději do 30. dubna kalendářního roku způsobem uvedeným v prováděcím právním předpisu zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné17a) a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % hodnot kalkulovaných musí být zdůvodněn. Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě ministerstvu. V případě, že v předchozím kalendářním roce bylo zpracováno více kalkulací cen pro vodné a stočné, zveřejní se každá platná kalkulace a na ministerstvo se zašle ve stanoveném elektronickém způsobu předání i součtová kalkulace.
(6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a krajskému úřadu a dále postupovat podle zvláštního právního předpisu17).
(7) Obsah a rozsah porovnání podle odstavce 5 a formu předávání porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Povinnost zveřejnit informace podle odstavce 4 nebo 5 se považuje za splněnou okamžikem předání údajů podle odstavce 4 nebo 5 obecnímu úřadu obce, které se týká. Obec informace podle
  a) odstavce 4 zveřejní na úřední desce obecního úřadu nebo oznámí, kde jsou tyto informace zpřístupněny,
  b) odstavce 5 zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů.

§ 37 Dozor
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů vykonávají jako vodoprávní úřady dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných a mohou ukládat opatření k odstranění zjištěných závad.
(2) Krajské úřady vykonávají jako vodoprávní úřady dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných v rozsahu své působnosti založené tímto zákonem.
(3) Ministerstvo dozírá, jak orgány veřejné správy na úseku vodovodů a kanalizací, s výjimkou území vojenských újezdů, provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí orgánu veřejné správy vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.
(4) Ministerstvo obrany dozírá, jak újezdní úřady na území vojenských újezdů provádějí ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něj vydaných, a jak jsou dodržována rozhodnutí újezdních úřadů vydaná podle tohoto zákona. Zjistí-li závady, může uložit opatření k jejich odstranění.

§ 38
Technický audit
(1) Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen "technický audit") je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodů a kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů, jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodů a kanalizací.
(2) Provedení technického auditu ministerstvo vyhlásí z vlastního podnětu nebo z podnětu obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, vodoprávního úřadu, krajského úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Ministerstva financí. Vlastník nebo provozovatel vodovodu nebo kanalizace je povinen poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje. Na vyhlášení technického auditu není právní nárok.
(3) Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními ke zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.
(4) Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo jej navrhl. Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo k němu dal podnět, a ministerstvu.
(5) K provedení technického auditu vybere ten, kdo k němu dal podnět, technického auditora ze seznamu technických auditorů vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše na dobu 7 let do seznamu technických auditorů odborně způsobilou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací, praxi v tomto oboru nejméně 10 let a byla vybrána ministerstvem.
(6) Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Pro osoby zapsané ministerstvem do seznamu technických auditorů k provádění technického auditu platí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.

§ 38a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

HLAVA X  USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 39
(1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit 
    vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a 
    předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.
(3) Fyzické a právnické osoby oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost "Provozování vodovodů 
    a kanalizací", které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování 
    živnosti pokračovat nejpozději do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti krajský úřad nevydá povolení podle § 6 
    před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve 
    lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.
(4) Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky 
    stanovené v § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.
(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.
(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být 
    poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.
(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.
(8) Povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, která se vydávají podle § 18 odst. 3, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je 
    jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, 
    o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím 
    nejsou dotčena.

§ 40
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst. 13, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 6, § 16 odst. 6, § 17 odst. 9, § 19 odst. 10, § 20 odst. 3, § 20 odst. 9, § 36 odst. 7 a § 38 odst. 6.“.

Čl. II   Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená podle zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 2 písm. c) vydané v návaznosti na § 6 odst. 13 do 31. prosince 2012 pozbývá právních účinků ke dni 31. prosince 2017.
3. Pokud přípojky a vnitřní vodovod nebo vnitřní kanalizace rozdělených pozemků nebo staveb mají z technického hlediska charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace, vlastníci vodovodní nebo kanalizační přípojky a vnitřního vodovodu požádají vodoprávní úřad nejpozději do 31. prosince 2017 o vydání rozhodnutí podle § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na tento vodovod nebo kanalizaci.
4. Stavebníci a vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, zřizovaných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou; tato dohoda je podmínkou kolaudačního souhlasu7).
5. Smlouvy vlastníka, popřípadě provozovatele vodovodu nebo kanalizace s odběratelem uzavřené před účinností tohoto zákona, musí být uvedeny do souladu s ustanovením § 8 odst. 16 a 17 tohoto zákona do 1. ledna 2024.
6. Písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů a vlastníků provozně souvisejících kanalizací uzavřené před účinností tohoto zákona musí být uvedeny do souladu s ustanovením § 8 odst. 15 tohoto zákona do 1. ledna 2020.

ČÁST DRUHÁ   Změna živnostenského zákona
§ 41
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., 
zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., 
zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., 
zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., 
zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., 
zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., 
zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., 
zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., 
zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb. a zákona č. 256/2001 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214: Ostatní, se na konci v jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:
  "Provozování vodovodů a kanalizací  pro veřejnou potřebu 	a) vyučení v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 3 
                                                                   roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo
                                                                b) středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 
                                                                   2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo
                                                                c) vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace. 	
 Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).". 
2. V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v jednotlivých sloupcích zrušuje tento text:
  "Provozování vodovodů*) a kanalizací 	a) vyučení v tříletém učebním oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo
                                        b) středoškolské vzdělání v oboru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo
                                        c) vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo příbuzném. 		
 
   Ministerstvo zemědělství**) 	*) § 30 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),
                               **) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb.". 

ČÁST TŘETÍ         Změna zákona o přestupcích
§ 42
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., 
zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., 
zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., 
zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 52/2001 Sb., zákona 
č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 273/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 34 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f), g), h), i), j), k), l) a m), která včetně poznámek 
  pod čarou č. 3j) a 3k) znějí:
  "f) neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo odebírá vodu z vodovodu před vodoměrem, nebo přes vodoměr, který 
     v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný, nebo za vodoměrem, na němž bylo porušeno 
     zajištění proti neoprávněné manipulaci,
   g) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní nebo s podmínkami stanovenými 
     kanalizačním řádem,
   h) řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku,
   i) odebírá vodu z vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod,3j)
   j) v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu jeho vlastníka nebo provozovatele, popřípadě vodoprávního úřadu, provádí zemní práce, 
     provádí stavby nebo jinak omezuje přístup k vodovodu nebo kanalizaci či ohrožuje jejich technický stav nebo vysazuje trvalé porosty, provádí skládky 
     nebo provádí terénní úpravy,
   k) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
   l) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,
   m) provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona o vodovodech a kanalizacích.3k)
  3j) § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).
  3k) Zákon č. 274/2001 Sb.".
2. V § 34 odstavec 2 zní:
 "(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. f) až m) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c) a e) lze uložit 
      pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.".

ČÁST ČTVRTÁ      Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 43
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5) zní:
   "(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu5) je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou povinnost má osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu, a osoba, která vyrábí pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda.
    5) § 1 a 2 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).".
2. V § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní: "Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.".
3. V § 3 odst. 4 dosavadní věta druhá zní: "Povolení však nelze vydat, jde-li o ukazatele s nejvyšší meznou hodnotou nebo meznou hodnotou referenčního rizika a závadu nelze odstranit do 30 dnů.".
4. V § 3 se zrušuje odstavec 5.
5. V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova "výrobce pitné vody" nahrazují slovy "osoby uvedené v § 3 odst. 2".
6. V § 4 odstavec 6 zní:
   "(6) K jímání, odběru, dopravě k úpravě, úpravě, shromažďování, dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a odběratelé pitné vody užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle § 5.".
7. V § 4 se odstavec 7 zrušuje.
8. V § 57 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
   "(2) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby ve své provozovně zajistit každá fyzická osoba, která je podnikatelem, právnická osoba a každá osoba při likvidaci původců nákaz, při zvýšeném výskytu škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů.".
9. V § 58 odst. 2 se za slova "v jeho objektech" vkládají slova ", jakož i speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle odstavce 3".
10. V § 58 odstavec 3 zní:
   "(3) Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech může být vykonávána jen pod dohledem a řízením fyzické osoby, která
     a) absolvovala speciální mistrovský kurs,
     b) podrobila se před komisí úspěšné zkoušce odborné způsobilosti a má osvědčení o odborné způsobilosti.".
11. V § 58 odstavec 5 zní:
   "(5) Řídit a dohlížet na výkon speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, při které se používají toxické a vysoce toxické chemické látky a chemické přípravky, může fyzická osoba, která má kvalifikaci podle odstavců 3 a 4.".
12. V § 58 odstavec 6 zní:
      "(6) Předpokladem k přijetí do kursu podle odstavce 3 písm. a) je absolvování odborného kursu podle odstavce 2 písm. b) a 5 let praxe ve speciální 
        ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Předpokladem přijetí do kursu podle odstavce 4 písm. b) je absolvování odborného kursu podle 
        odstavce 2 písm. b). Pro vydání povolení podle odstavce 1 neplatí správní řád.".
13. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:
    "§ 60a
     (1) Občané členských států Evropské unie prokazují oprávnění k výkonu činností podle § 58 odst. 2 až 5 
       a) průkazem způsobilosti vyžadovaným v členském státě Evropské unie pro přístup k této činnosti a vydaným tímto členským státem Evropské unie, nebo
       b) dokladem prokazujícím kvalifikaci pro výkon této činnosti, získaným v členském státě Evropské unie,
          pokud poskytují záruky zejména v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele v rozsahu upraveném v § 58 odst. 2 až 5.
      (2) V případě pochybností rozhoduje o splnění požadavků podle odstavce 1 na žádost občana členského státu Evropské unie Ministerstvo zdravotnictví. 
          Žádost musí obsahovat dokumenty vydané příslušnými orgány členského státu Evropské unie prokazující skutečnosti v odstavci 1. Řízení o posouzení 
          žádosti musí být ukončeno nejpozději do 4 měsíců po předložení všech dokumentů vztahujících se k dotyčné osobě."
     
14. V § 82 odst. 2 větě druhé se za slova "městského hygienika" vkládají slova "na návrh příslušného krajského hygienika".
15. V § 84 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje čárka a doplňují se slova "nebo zvláštním právním předpisem,".
16. V § 87 odst. 3 se za slovo "podle" vkládají slova "§ 81 odst. 2 a".
17. V § 88 odst. 2 se za slova "služebního průkazu" vkládají slova "nebo pověření".
18. V § 97 odst. 2 se slova "výkonu státního zdravotnického dozoru" nahrazují slovy "plnění úkolu orgánu ochrany veřejného zdraví a zaměstnanců 
     uvedených v § 88 odst. 1" a za slova "orgánem ochrany veřejného zdraví" se vkládají slova "a zařízením ochrany veřejného zdraví".
19. V § 108 odst. 1 se slova "§ 3 odst. 1, 4 a 5" nahrazují slovy "§ 3 odst. 1 a 4".

ČÁST ŠESTÁ  Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby
§ 45
V zákoně č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, 
ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., 
zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb., zákona č. 164/1998 Sb., zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 21/2000 Sb., 
zákona č. 246/2000 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb., se v § 15 odst. 2 písm. u) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
"v) k převodu finančních prostředků ve výši 2 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k částečnému financování programů státního rozpočtu 
    "výstavba a technická obnova vodovodů a úpraven vod (329 030)" a "výstavba a technická obnova čistíren odpadních vod a kanalizací (329 040)".  "

ČÁST SEDMÁ  Změna zákona o místních poplatcích
§ 46
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 185/2001 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
   "i) poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.".
2. Za § 10b se vkládá nový § 10c, který včetně poznámek pod čarou č. 16) až 18) zní:
  "§ 10c
 (1) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku16) zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích. Má-li k tomuto stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
 (2) Poplatek se platí obci, na jejímž území se nachází stavební pozemek uvedený v odstavci 1.
 (3) Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. Cena stavebního pozemku v obci se stanoví podle zvláštního právního předpisu17) v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí18) pro stavbu vodovodu nebo kanalizace obcí vybudované. Výše sazby na 1 m2 zhodnoceného stavebního pozemku stanoví obec v obecně závazné vyhlášce.
   16) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
   17) Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
   18) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.".

ČÁST OSMÁ  ÚČINNOST
§ 47
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení části šesté § 45, které nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Přechodná a závěrečná ustanovení zavedena zákonem č. 76/2006 Sb. Čl. II
1. Povinnost vlastníků pozemků nebo staveb připojených na vodovod nebo kanalizaci, která je stanovena v § 3a zákona č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněna do 31. prosince 2015.
2. Smlouvy o dodávce vody nebo smlouvy o odvádění odpadních vod, uzavřené podle dosavadní právní úpravy, musí být do 31. prosince 2010 uvedeny do souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován nejpozději do 31. prosince 2008.
4. Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydané fyzické osobě, která je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, nebo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, vydané podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě, jejichž odpovědný zástupce je vyučen v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru, zaniká dnem 31. prosince 2011.
5. Řízení zahájená a neskončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r.

-----------------------------------------------Poznámky k zákonu o vodovodech a kanalizacích--------------------------------
1)   § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
     Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.
2)   § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3)   § 38 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
3a)  § 59 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb. § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
4)   § 9 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
5)   Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
6)   § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
7)   § 9 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
7a)  § 25 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
8)   Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb.
9)   § 8 až 11 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)  Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.
12)  Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12a) Například zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13)  § 139 písm. d) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14)  Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
15)  Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
16)  Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
17)  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
20)  Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
21)  Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
     Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované zkratkou EHS.
22)  Příloha č. 1 zákona č. 254/2001 Sb.
24)  § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
25)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
     Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
     Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
26)  § 30 zákona č. 254/2001 Sb.
27)  Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 
     zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 
     zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, 
     zákon č. 254/2001 Sb.
28)  § 103 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
29)  Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
30)  Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů

428/2001 Vyhláška k provedení zákona o vodovodech a kanalizacích

Obsah
ČÁST PRVNÍ -  VYMEZENÍ POJMŮ(§ 1)
ČÁST DRUHÁ -  ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ(§ 2 - § 4)
ČÁST TŘETÍ -  EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ(§ 5 - § 11)
ČÁST ČTVRTÁ - NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE(§ 12 - § 12a)
ČÁST PÁTÁ -   NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DODÁVCE VODY A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD A OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ A PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ(§ 13 - § 13a)
ČÁST ŠESTÁ -  ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD(§ 14)
ČÁST SEDMÁ -  TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ(§ 15)
ČÁST OSMÁ     (§ 16 - § 20)
ČÁST DEVÁTÁ - UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBÍRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU(§ 21 - § 23)
ČÁST DESÁTÁ - NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD(§ 24 - § 26)
ČÁST JEDENÁCTÁ- URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENÍ(§ 27)
ČÁST DVANÁCTÁ - OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY(§ 28)
ČÁST TŘINÁCTÁ - ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ(§ 29 - § 31)
ČÁST ČTRNÁCTÁ - ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ A POSTUP A ROZSAH VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ(§ 32 - § 35a)
ČÁST PATNÁCTÁ - TECHNICKÝ AUDIT(§ 36)
Přílohy

428  VYHLÁŠKA  Ministerstva zemědělství  ze dne 16. listopadu 2001,  kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
  Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ   VYMEZENÍ POJMŮ
§ 1  Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,
b) přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,
c) rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,
d) stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na zdravotní zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,
e) kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen "srážková voda"),
f) přiváděcí stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,
g) stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,
h) čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,
i) odpovědným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),
j) referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody.

ČÁST DRUHÁ    ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ  (K § 4 odst. 8 zákona)
§ 2
(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací lze zpracovat a schválit i pro část území kraje.
(2) Část území kraje se určuje ve vztahu ke stávajícím systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod.
§ 3  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje v tomto rozsahu:
a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo části obcí1) na území kraje nebo části kraje, pro kterou je plán rozvoje vodovodů a kanalizací zpracován, (dále jen "řešený územní celek"),
b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části v řešeném územním celku,
c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,
d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a rekonstrukce systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,
e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,
f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),
g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.
§ 4
(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracovává v digitální formě ve vazbě na geografický informační systém.
(2) Ke každému plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se zpracuje databáze plánu rozvoje jako informační výstup pro rozhodování a zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu.

ČÁST TŘETÍ   EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ   (K § 5 odst. 6 zákona)
ODDÍL PRVNÍ   SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 5 Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "majetková evidence") a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "provozní evidence") 
    se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 3 zákona.

ODDÍL DRUHÝ   MAJETKOVÁ EVIDENCE
§ 6
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v předepsané elektronické formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence uvedené v přílohách č. 1 až 4.
(2) Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,
b) stavby pro úpravu vody,
c) přiváděcí stoku a stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahuje do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z majetkové evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) Potvrzení správnosti předávaných vybraných údajů z majetkové evidence se provádí elektronicky opatřené zaručeným elektronickým podpisem1a) statutárního orgánu vlastníka vodovodu nebo kanalizace, předáním nosiče dat s vybranými údaji z majetkové evidence potvrzeným statutárním orgánem vlastníka vodovodu nebo kanalizace včetně prohlášení o správnosti předávaných údajů nebo předáním vytištěných jednotlivých formulářů vybraných údajů z majetkové evidence s podpisem člena statutárního orgánu vlastníka vodovodu nebo kanalizace.
(5) Soubor vybraných údajů majetkové evidence na území kraje předává krajským úřadům Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") do konce července za předcházející kalendářní rok.

ODDÍL TŘETÍ  PROVOZNÍ EVIDENCE
§ 7
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předá v předepsané elektronické formě příslušnému vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z provozní evidence uvedené v přílohách č. 5 až 8.
(2) Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:
a) rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce1) a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,
b) stavby pro úpravu vody,
c) stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1)
d) čistírny odpadních vod.
(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu podle § 27 zákona, v jehož územní působnosti se vodovod nebo kanalizace nachází; pokud vodovod nebo kanalizace zasahují do územní působnosti více vodoprávních úřadů, předávají se vybrané údaje z provozní evidence tomu vodoprávnímu úřadu, v jehož územní působnosti se nachází místo nejvyšší roční spotřeby pitné vody nebo z jehož územní působnosti je odváděno nejvyšší množství odpadních vod.
(4) V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence vodoprávnímu úřadu za tento funkční celek nebo jeho části. Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku s nejvyšší cenou podle bodu 5 v přílohách č. 1 až 4.
(5) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou dodávanou vodovody se vedou podle jejich názvu, názvu a číselného kódu katastrálního území a identifikačního čísla odběru2), bylo-li přiděleno.
(6) Záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu pitnou obsahují údaje o:
a) maximálním měsíčním odběru vody a o odebraném množství vody za rok,
b) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,4)
c) kategorii jakosti vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou podle § 13 zákona.
(7) Potvrzení správnosti předávaných vybraných údajů z provozní evidence se provádí elektronicky opatřené zaručeným elektronickým podpisem1a) odpovědného zástupce provozovatele vodovodu nebo kanalizace, předáním nosiče dat s vybranými údaji z provozní evidence potvrzeným odpovědným zástupcem provozovatele vodovodu nebo kanalizace včetně prohlášení o správnosti předávaných údajů nebo předáním vytištěných jednotlivých formulářů vybraných údajů z provozní evidence s podpisem odpovědného zástupce provozovatele vodovodu nebo kanalizace.
(8) Soubor vybraných údajů provozní evidence na území kraje předává krajským úřadům ministerstvo do konce června za předcházející kalendářní rok.

§ 8  Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody
(1) Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen "plán kontrol jakosti vod") obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.
(3) Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5)
(4) Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku 
    v příslušném místě odběru.
(5) Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu5a).

§ 9  Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů
(1) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:
a) místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
b) rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí 
   odpadních vod bez čištění,
c) četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,
d) postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,
e) způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.
(2) Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.
(3) Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7)
(4) Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití 
    se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné 
    metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního 
    předpisu.7a)
(5) Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10  Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace
(1) Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen "výkresová dokumentace") je zjednodušená dokumentace 
   skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav a 
   pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.8)
(2) Výkresová dokumentace musí obsahovat:
a) údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen "stavba"), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) 
   vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku 
   a údaje o rozhodnutích o stavbě, a pokud se rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,
b) technický popis stavby a jejího vybavení,
c) situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,
d) technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, 
   výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),
e) druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.
(3) Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1 : 1000, 1 : 500, popřípadě 1 : 2880. Jejich součástí 
    jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. 
    U nově budovaného nebo rekonstruovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace 
    upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.
(4) Výkresová dokumentace podle odstavce 1 může být zpracována v digitální formě a průběžně se upravuje podle skutečností zjištěných 
    při provozování vodovodu nebo kanalizace.

§ 11  Provozní deník
(1) Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně 
    událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace. Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících 
    kontrolu provozu a odběry vzorků vody a odpadů. V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.
(2) Je-li to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.
(3) Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení.

ČÁST ČTVRTÁ    NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE A PŘÍBUZNÝ OBOR K OBORU VODOVODY A KANALIZACE  (K § 6 odst. 11 zákona)
§ 12 (1) Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace se podává na tiskopise uvedeném v příloze č. 11.
     (2) K žádosti se přikládá:
	a) úředně ověřená kopie živnostenského oprávnění k provozování živnosti v oboru "Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu" podle zvláštního zákona,9)
	b) kopie smlouvy, popřípadě kopie smlouvy o smlouvě budoucí, kterou uzavřela osoba podávající žádost s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace na provozování jeho vodovodu nebo kanalizace,
	c) identifikační čísla uvedená ve vybraných údajích z majetkové evidence podle § 6 pro vodovody nebo kanalizace, kterých se povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace týká.
	d) úředně ověřená kopie dokladu o vzdělání osoby podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona a doklady umožňující posouzení příbuznosti oboru podle § 12a,
	e) písemný souhlas fyzické osoby s jejím uvedením v žádosti jako odpovědného zástupce provozovatele, včetně ověřeného podpisu této osoby, nejedná-li se o fyzickou osobu podávající žádost.
§ 12a Příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace      (K § 6 odst. 11 zákona)
(1) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou, 
   který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 4 z těchto činností:
	a) znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,
	b) znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,
	c) znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,
	d) znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny vodného a stočného,
	e) schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,
	f) schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,
	g) schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,
	h) schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny vodného a stočného,
	i) schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.
(2) Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, 
   doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň 
   na 4 z činností podle odstavce 1.

ČÁST PÁTÁ   NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DODÁVCE VODY A NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O ODVÁDĚNÍ ODPADNÍCH VOD A OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ 
            A PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ (K § 8 odst. 11 a 15 zákona)
§ 13
(1) Smlouva o dodávce vody obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:
a) určení místa stavby nebo pozemku připojených přípojkou na vodovod,
b) limit množství dodávané vody, včetně množství určujícího kapacitu vodoměru nebo profil přípojky,
c) způsob zjišťování množství odebírané vody, včetně požadavků na odběratele z toho vyplývajících (např. požadavky na umístění vodoměru, 
   osobní účast při odečtu),
d) jakost dodávané vody,
e) způsob stanovení ceny a způsob jejího vyhlášení,
f) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,
g) v případě, že vlastník vodovodu je odlišný od provozovatele, rozsah jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona,
h) dobu plnění.
(2) Smlouva o odvádění vypouštěných odpadních vod obsahuje kromě obecných náležitostí tyto náležitosti:
a) určení místa stavby nebo pozemku připojené přípojkou na kanalizaci,
b) přípustné míry množství a znečištění vypouštěné odpadní vody,
c) výpočet množství srážkové vody,
d) způsob zjišťování množství odváděných odpadních vod,
e) možnost uplatnění snížení množství odváděných odpadních vod, včetně dodavatelem uplatňovaného způsobu výpočtu snížení (§ 19 odst. 7 zákona),
f) míru a bilanci znečištění vypouštěných odpadních vod,
g) způsob stanovení ceny a způsob jejího zveřejnění,
h) způsob fakturace, včetně případných záloh, a způsob plateb,
i) v případě, že vlastník kanalizace je odlišný od provozovatele, specifikaci jejich odpovědnosti ve vztahu k odběrateli v souladu se 
   smlouvou podle § 8 odst. 2 zákona,
j) dobu plnění.

§ 13a  Obsah plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací a pravidla pro jeho zpracování
(1) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se zpracovává v rozsahu údajů a podle pravidel stanovených v příloze č. 18.
(2) Plán financování obnovy vodovodů nebo kanalizací se aktualizuje nejpozději po 5 letech od jeho zpracování. Každá provedená aktualizace je nedílnou součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.

ČÁST ŠESTÁ   ZPŮSOB VÝPOČTU NÁHRADY ZTRÁT PŘI NEOPRÁVNĚNÉM ODBĚRU VODY NEBO NEOPRÁVNĚNÉM VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD  (K § 10 odst. 3 zákona)
§ 14
(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.
(2) Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
(3) Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.
(4) Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených
a) překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a
b) vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

ČÁST SEDMÁ         TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBU VODOVODŮ   (K § 11 odst. 2 zákona)
§ 15
(1) Rozvodná vodovodní síť a potrubí zásobních řadů se navrhuje na maximální hodinovou potřebu vody. Potrubí ostatních vodovodních řadů se navrhuje na maximální denní potřebu vody.
(2) Vodovodní potrubí vodovodu se navrhuje podle normových hodnot.10)
(3) Vodovodní potrubí vodovodu se nesmí propojovat s potrubím užitkové a provozní vody a ani s vodovodním potrubím z jiného zdroje vody, který by mohl ohrozit jakost vody a provoz vodovodního systému.
(4) Maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma nesmí převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa.
(5) Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa.
(6) Vodovodní potrubí musí být chráněno proti vnější a vnitřní korozi s ohledem na vlastnosti trubního materiálu, jakost dopravované vody a prostředí, ve kterém bude potrubí uloženo.
(7) Vodovodní potrubí do vnitřního průměru 200 mm se navrhuje v podélném sklonu nejméně 3‰, od vnitřního průměru 250 mm do vnitřního průměru 500 mm ve sklonu nejméně 1‰ a potrubí vnitřního průměru 600 mm a větším ve sklonu nejméně 0,5‰.
(8) Vodoměrná šachta musí být zabezpečena proti vniknutí nečistot, podzemní a povrchové vody a musí být odvětrána a přístupná.
(9) Šachty na vodovodním potrubí musí být provedeny tak, aby armatury v nich umístěné byly dostatečně chráněny před mrazem.
(10) Vodotěsnost vodovodního potrubí se prokazuje tlakovou zkouškou podle normových hodnot.11)
(11) Vodotěsnost vodovodních nádrží se prokazuje zkouškou vodotěsnosti podle normových hodnot.12)
(12) Požadavky na materiály, používané chemikálie a výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.13)
(13) Stavba pro úpravu vody se navrhuje podle technických požadavků vycházejících z ukazatelů jakosti surové vody a souladu její kategorie s typem úpravy vody podle přílohy č. 13. Při navrhování a výstavbě stavby pro úpravu vody se postupuje podle technických norem upravujících oblast vodárenství.

ČÁST OSMÁ   
ODDÍL PRVNÍ    POŽADAVKY NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ POŽADAVKŮ NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD  (K § 12 odst. 1 zákona)
§ 16  Pro účely této části se rozumí
a) městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen "odpadní vody"),
b) splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností 
   v domácnostech,
c) aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,
d) sběrným systémem systém kanalizačních stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,
e) populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den,
f) primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, 
   při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 
   20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,
g) sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,
h) dalším stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,
i) přiměřeným čištěním čištění odpadních vod jakýmkoliv postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,
j) kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a 
   to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,
k) vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.
§ 17
(1) Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen "návrh") vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.
(2) Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.
(3) Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména
a) ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu se zvláštními právními předpisy14) a požadavky vodoprávního úřadu,
b) z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,
c) z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,
d) z normových hodnot.15)
(4) Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16) zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.
(5) Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.
(6) Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.
(7) Součástí návrhu je
a) stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),
b) způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).
§ 18
(1) Množství bezdeštných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví především podle přímého měření se zohledněním budoucího vývoje spotřeby vody nebo podle normových hodnot.15)
(2) U stokové sítě jednotné soustavy se jako maximální přítok do čistírny odpadních vod použije objem zředěných odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod po odlehčení za poslední odlehčovací komorou před čistírnou odpadních vod.
(3) Přítok odpadních vod přiváděných za deště do biologické části čistírny odpadních vod se navrhuje tak, aby nebyl větší než hodnota 1,2 Qh u čistíren do 5000 ekvivalentních obyvatel a než hodnota 2 Qd - QB 
    u čistíren odpadních vod pro více než 5000 ekvivalentních obyvatel, pokud není odlišně navrhována biologická část, včetně dosazovací nádrže. Jestliže maximální přítok může způsobit přetížení 
    objektů mechanického čištění (česle, lapák písku, usazovací nádrž), navrhne se pro zachycení přítokové vlny za deště vyrovnávací nádrž.
(4) Znečištění odpadních vod přitékajících do čistírny odpadních vod se stanoví na základě průzkumu s přesně stanovenou metodikou odběrů vzorků, výsledků chemických rozborů odpadních vod a na základě dalších údajů (zejména počtu připojených obyvatel, charakteru a kapacity průmyslové výroby).
(5) Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 je výchozí hodnotou k určení průměrných hodnot přiváděného znečištění v odpadních vodách, podle kterých se navrhují technologické objekty čistírny odpadních vod, ve kterých parametry návrhu obsahují údaj vztažený na den, stáří kalu, produkce kalu, produkce písku, produkce bioplynu apod.
(6) Denní přítok Qv je výchozí hodnotou k navrhování technologických objektů čistírny odpadních vod, u nichž návrhové parametry jsou: hydraulické zatížení, doba zdržení, doba kontaktu, recirkulační poměr apod.
(7) Technologické objekty čistírny odpadních vod podle své funkce musí být posouzeny na maximální hydraulické a látkové zatížení.
(8) V uspořádání čistírny odpadních vod musí být navržen obtok celé čistírny odpadních vod, a pokud možno, 
    obtok a náhradní propojení i 
    u jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod. Obtoky musí být zajištěny proti zneužití.
(9) Pro navrhování plynového hospodářství čistíren odpadních vod platí normové hodnoty.17)
(10) Pro provoz hygienických zařízení v čistírně odpadních vod musí být k dispozici pitná voda.
(11) Průtoky Q uvedené v odstavcích 3, 5 a 6 jsou stanoveny normovými hodnotami.15)

ODDÍL DRUHÝ   POŽADAVKY NA PROJEKTOVOU DOKUMENTACI, VÝSTAVBU A PROVOZ STOKOVÉ SÍTĚ
§ 19
(1) Odvádění odpadních vod18) se navrhuje podle výpočtu množství odpadních vod, výpočtu množství odváděných srážkových vod a systému jednotné nebo oddílné kanalizace.
(2) Při vypracování návrhu a výstavbě stokových sítí se postupuje podle normových hodnot.19)
(3) Stokové sítě se navrhují s ohledem na dlouhodobou životnost stokové sítě, obtížnost sanačních prací a na výhledový stav odkanalizovaného území.
(4) Stoková síť se navrhuje jako gravitační, tlaková, podtlaková nebo jejich kombinace.
(5) Stoky a objekty na stokách se navrhují a provádějí jako vodotěsné konstrukce. Spoje trub musí být vodotěsné.
(6) Vodotěsnost se prokazuje podle normových hodnot.20)
(7) U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory a separátory spolehlivě rozdělit průtok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod.
(8) Při sklonu potrubí do 10‰ může být výšková odchylka v uložení stoky nejvýše ±10 mm, při sklonu nad 10‰ ±30 mm oproti kótě dna určené projektovou dokumentací. Na potrubí nesmí vzniknout protisklon.
(9) Přímé úseky stok mezi dvěma šachtami mohou mít směrovou odchylku od přímého směru při vnitřním průměru do 500 mm včetně, nejvýše 50 mm, u větších vnitřních průměrů nejvýše 80 mm.
(10) V případě, že se na jednotnou kanalizaci nebo na oddílnou kanalizaci k odvádění srážkových vod napojuje nová část kanalizace odvádějící srážkové vody z nové zástavby na zastavitelných plochách, provede se v projektové dokumentaci nový výpočet, ověřující schopnost kanalizace odvést zvýšené množství těchto vod. Tento výpočet je podkladem pro vlastníka kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, k umožnění nebo odmítnutí uvedeného napojení.
(11) Vzdálenost revizních a vstupních šachet v přímé trati neprůchodných stok je nejvýše 50 m, u průchodných stok nejvýše 200 m. Revizní, vstupní a lomové šachty a spadiště nelze umístit mimo trasu kanalizační stoky.

§ 20 Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21)

ČÁST DEVÁTÁ  UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ VODY ODEBÍRANÉ Z POVRCHOVÝCH VODNÍCH ZDROJŮ NEBO Z PODZEMNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU (K § 13 odst. 5 zákona)
§ 21
(1) Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen "surová voda") a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.
(2) Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.
(3) Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 5 a 6.
(4) Krajskému úřadu předává provozovatel výsledky rozborů v předepsané elektronické formě stanovené ministerstvem jedenkrát ročně vždy do 31. března za předcházející rok v rozsahu přílohy č. 9 tabulek 1 a 3.
§ 22
(1) Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.
(2) Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.
(3) Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.
(4) Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13; směrné a mezné hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23)
(5) Pro zařazení surové povrchové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků činí 24 - 36.
(6) Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.
(7) Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným zdravotním zabezpečením vody.
§ 23
(1) Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.
(2) Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

ČÁST DESÁTÁ   NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU A POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD  (K § 14 odst. 5 zákona)
 ODDÍL PRVNÍ   NÁLEŽITOSTI KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
 § 24    Kanalizační řád obsahuje:
	a) popis území, a to:
		1. charakteristiku obce, její zvláštnosti v návaznosti na posuzované kanalizační stoky, převládající charakter průmyslu, odtokové poměry v obci (konfigurace území), stručný popis vodního recipientu, srážkové poměry, rozsah čištění odpadních vod v septicích a shromažďování v žumpách,
		2. cíle příslušného kanalizačního řádu pro danou lokalitu;
	b) technický popis stokové sítě, a to:
		1. uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,
		2. údaje o situování kmenových stok,
		3. výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,
		4. údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),
		5. uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),
		6. základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),
		7. údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,
		8. údaje o odběru vody na osobu a den a o počtu a délce kanalizačních přípojek,
		9. další významné údaje související s cílem kanalizačního řádu;
	c) mapovou přílohu s vyznačením:
		1. hlavních producentů odpadních vod,
		2. producentů s možností vzniku havarijního znečištění,
		3. míst pro měření a odběr vzorků,
		4. odlehčovacích komor a výustních objektů,
		5. čistíren odpadních vod kanalizace,
		6. čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení odběratelů;
	d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní a srážkové vody, a to:
1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
2. současný stav čistírny odpadních vod (bilance, koncentrace na přítoku a odtoku),
3. počet připojených obyvatel a počet připojených ekvivalentních obyvatel,
4. způsob řešení oddělení dešťových vod;
e) údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:
1. kvalitativní hodnocení,
2. průtokové poměry
f) seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24)
g) stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);
h) způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u odběratelů;
i) opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;
j) další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a kontrolu míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;
k) způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

§ 25  Vlastník kanalizace je povinen změnit nebo doplnit kanalizační řád, změní-li se podmínky, za kterých byl schválen.

ODDÍL DRUHÝ      POŽADAVKY NA ROZBOR VZORKŮ ODPADNÍCH VOD
§ 26
(1) Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.
(2) Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25)

ČÁST JEDENÁCTÁ   URČENÍ MNOŽSTVÍ ODEBRANÉ VODY BEZ MĚŘENI  (K § 16 odst. 5 zákona)
§ 27
(1) Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

ČÁST DVANÁCTÁ   OBECNÉ TECHNICKÉ PODMÍNKY MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ DODANÉ VODY  (K § 17 odst. 9 zákona)
§ 28 
(1) Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.
(2) Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.
(3) Jestliže se při přezkoušení vodoměru zjistí v jakémkoli rozsahu měření vyšší odchylka, než připouští normová hodnot26) a po přistoupení České republiky k Evropské unii zvláštní právní předpis,27) je považován tento vodoměr za nefunkční a postupuje se podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona.

ČÁST TŘINÁCTÁ   ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH A SRÁŽKOVÝCH VOD DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ  (K § 19 odst. 10 zákona)
ODDÍL PRVNÍ
§ 29
(1) Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.
(2) Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.
ODDÍL DRUHÝ     ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD BEZ MĚŘENÍ
§ 30
(1) Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.
(2) Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.
(3) Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity 
    činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr 
    nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou 
    havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku 
    dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

ODDÍL TŘETÍ     ZPŮSOB VÝPOČTU MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE BEZ MĚŘENÍ
§ 31
(1) Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.
(2) Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

ČÁST ČTRNÁCTÁ    ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ A POSTUP A ROZSAH VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK 
                 VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ   (K § 20 odst. 3 a § 36 odst. 7 zákona)
§ 32
(1) Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů
a) kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28) zařazením do zvolené kategorie, nebo
b) profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo
c) množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,  a je uveden v příloze č. 17.
(2) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)
a) musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b) se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším qp, než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,
c) u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.
(3) Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)
a) musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,
b) je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).
(4) Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.
§ 33
(1) Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.
(2) Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34 Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.
§ 35
(1) Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m3.h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4" a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.
(2) Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

§ 35a Vyúčtování podle § 36 odst. 5 zákona se provádí postupem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 19.

ČÁST PATNÁCTÁ         TECHNICKÝ AUDIT (K § 38 odst. 6 zákona)
§ 36
(1) Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:
a) úvod (zadání auditu);
b) výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);
c) specifikace majetku podle majetkové evidence;
d) provozní údaje:
1. popis výroby a její vyhodnocení,
2. zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,
3. rozbor nákladů a cenových kalkulací,
4. personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),
5. popis a vyhodnocení smluvních vztahů;
e) analýzu současného stavu
1. srovnávací,
2. úvahovou;
f) závěry v oblastech
1. péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,
2. provozování (výroba a vztah k odběratelům),
3. ekonomie a ceny,
4. smluvní vztahy;
g) návrh opatření pro
1. vlastníka vodovodu nebo kanalizace,
2. obce,
3. provozovatele,
4. vodoprávní úřad,
5. ministerstvo.
(2) Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,
b) kopii dokladů o dosaženém vzdělání,
c) doklady o vykonané praxi,
d) soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,
e) popis dosavadní odborné činnosti.
(3) Žádosti o zápis do seznamu technických auditorů se podávají ministerstvu. Součástí žádosti je i souhlas se zveřejněním osobních údajů, údajů o dosaženém vzdělání, soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací a popisu dosavadní odborné činnosti spolu s dalšími údaji, které jsou jako doklady součástí žádosti o zařazení do seznamu technických auditorů.
(4) Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.
(5) Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

ČÁST ŠESTNÁCTÁ   USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 37
Zrušují se:
1. vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,
2. vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.
§ 38
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.
Ministr:   Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - vodovodní řady
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - stavba pro úpravu vody
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - kanalizační stoky
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - čistírna odpadních vod
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z provozní evidence vodovodů a kanalizací - vodovodní řady
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z provozní evidence vodovodů a kanalizací - stavba pro úpravu vody
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z provozní evidence vodovodů a kanalizací - kanalizační stoky
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.  Vybrané údaje z provozní evidence vodovodů a kanalizací - čistírna odpadních vod

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
ČÁST 1
MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH  VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY):
a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,
b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory),
c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,
d) vodojemy.
VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):
a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením (tj. dezinfekcí různými způsoby),
b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,
c) vodojemy.
V případech neměnné jakosti vody a krátkého přiváděcího řadu do spotřebiště je možné sledovat jakost vody pouze v odběrném profilu podle bodů b) a c).
ČÁST 2
MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Tabulka č. 1
ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY
Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Reakce vody	pH	 
2.	Barva(po filtraci)	 	mg/l Pt
3.	Nerozpuštěné látky suš.	NL	mg/l
4.	Teplota	T	°C
5.	Konduktivita	κ	mS/m 
6.	Pach	 	stupeň
7.	Dusičnany	NO3ˉ	mg/l
8.	Fluoridy	F-	mg/l
9.	Adsorbovatelné organické vázané halogeny1)	AOX	mg/l
10.	Železo celkové	Fe	mg/l
11.	Mangan	Mn	mg/l
12.	Měď	Cu	mg/l
13.	Zinek	Zn	mg/l
14.	Bór	B	mg/l
15.	Berylium1)	Be	mg/l
16.	Kobalt1)	Co	mg/l
17.	Nikl	Ni	mg/l
18.	Vanad1)	V	mg/l
19.	Arsen	As	mg/l
20.	Kadmium	Cd	mg/l
21.	Chrom (veškerý)	Cr	mg/l
22.	Olovo	Pb	mg/l
23.	Selen1)	Se	mg/l
24.	Rtuť	Hg	mg/l
25.	Baryum1)	Ba	mg/l
26.	Kyanidy	CNˉ	mg/l
27.	Sírany	SO42-	mg/l
28.	Chloridy	Cl-	mg/l
29.	Tenzidy aniontové	PAL-A	mg/l
30.	Fosforečnany	PO43-	mg/l
31.	Fenoly jednosytné	FN-1	mg/l
32.	Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	mg/l
33.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l
34.	Pesticidní látky celkem	PLC	μg/l
35.	Chemická spotřeba kyslíku	CHSKMn	mg/l
36.	Nasycení kyslíkem	% O2	%
37.	Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace	BSK5	mg/l
38.	Celkový dusík	Ncelk.	mg/l
39.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
40.	Extrahovatelné látky	EL	mg/l
41.	Celkový organický uhlík1)	TOC	mg/l
42.	Huminové látky1)	HL	mg/l
43.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100ml
44.	Termotolerantní koliformní bakterie	TKB	KTJ/100ml
45.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	FS	KTJ/100ml
46.	Salmonely1)	SAL	KTJ/1000ml nebo KTJ /5000 ml
47.	Mikroskopický obraz: Živé organismy	ŽO	jedinci /ml
48.	Chem. Spotřeba kyslíku Dichromanem	CHSKCr	mg/l
49.	Fosfor celkový	P	mg/l
50.	Pesticid jednotlivý1)	PJ	mg/l
51.	Hliník 1)	Al	mg/l

Poznámky k tabulce č. 1:
1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující limit uvedený v příloze č. 13 k této vyhlášce v tabulce č. 1 pro kategorii A1.
Pořadové číslo ukazatele:
Ukazatel 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)berylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren.
Ukazatel 34 je vyjádřen jako součet pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v daném zdroji. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území.
Ukazatel 50: sledují se všechny pesticidy s pravděpodobným výskytem. Aldrin, dieldrin, heptachlor a hektachlorepoxid mají limit stanovený podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka č. 2
ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY)
A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
Pořadové číslo ukazatele	Ukazatel	Symbol	Jednotka
1.	Clostridium perfringens		KTJ/100 ml
2.	Enterokoky	EK	KTJ/100 ml
3.	Escherichia coli	EC	KTJ/100 ml
4.	Koliformní bakterie	KB	KTJ/100 ml
5.	Mikroskopický obraz: abioseston	ABS	%
6.	Mikroskopický obraz; počet organismů	PO	Jedinci/ml
7.	Mikroskopický obraz: živé organismy	ŽO	Jedinci/ml
8.	Počty kolonií při 22°C	PB	KTJ/ml
9.	Počty kolonií při 36°C	MB	KTJ/ml
10.			
B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
11.	1,2-dichlorethan		μg/l
12.	Akrylamid		μg/l
13.	Amonné ionty	NH4+	mg/l
14.	Antimon	Sb	μg/l
15.	Arsen	As	μg/l
16.	Barva		mg/l Pt
17.	Benzen		μg/l
18.	Benzo[a]pyren	BaP	μg/l
19.	Berylium	Be	μg/l
20.	Bor	B	mg/l
21.	Bromičnany	BrO3-	μg/l
22.	Celkový organický uhlík	TOC	mg/l
23.	Dusičnany	NO3-	mg/l
24.	Dusitany	NO2-	mg/l
25.			
26.	Fluoridy	F-	mg/l
27.	Hliník	Al	mg/l
28.	Hořčík	Mg	mg/l
29.	Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	CHSKmn	mg/l
30.	Chlor volný	Cl2	mg/l
31.	Chlorethen (vinylchlorid)		μg/l
32.	Chloridy	Cl-	mg/l
33.	Chloritany	ClO2-	μg/l
34.	Chrom	Cr	μg/l
35.			
36.	Kadmium	Cd	μg/l
37.	Konduktivita	K	mS/m
38.	Kyanidy celkové	CN-	mg/l
39.	Mangan	Mn	mg/l
40.	Měď	Cu	μg/l
41.	Microcystin-LR	MC-LR	μg/l
42.	Nikl	Ni	
43.	Olovo	Pb	μg/l
44.	Ozon	O3	μg/l
45.	Pach		stupeň
46.	Pesticidní látky	PL	μg/l
47.	Pesticidní látky celkem	PLC	μg/l
48.	pH	pH	
49.	Polycyklické aromatické uhlovodíky	PAU	μg/l
50.	Rtuť	Hg	μg/l
51.	Selen	Se	μg/l
52.	Sírany	SO42-	mg/l
53.	Sodík	Na	mg/l
54.	Stříbro	Ag	μg/l
55.	Tetrachlorethen	PCE	μg/l
56.	Trihalomethany	THM	μg/l
57.	Trichlorethen	TCE	μg/l
58.	Trichlormethan (chloroform)		μg/l
59.	Vápník	Ca	mg/l
60.	Vápník a hořčík	Ca + Mg	mmol/l
61.	Zákal	Z	ZF(t,n)
62.	Železo	Fe	mg/l
C. Další ukazatele
64.	kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	KNK4,5	mmol/l
65.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	ZNK8,3	mmol/l
66.	Huminové látky	HL	mg/l

Poznámky k tabulce č. 2:
Pořadové číslo ukazatele: 1, 6, 7, 11, 17, 18, 31, 41, 55, 56, 57, 58	
Stanoví se u vod upravovaných z povrchových zdrojů a vod podzemních, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou
12	Stanoví se výpočtem. Stanovení se provádí pouze v případě, pokud se dávkuje polymer akrylamidu v procesu úpravy vody.
19	Stanoví se pouze při výskytu v přirozených vodách. Stanovuje se tehdy, když nálezy Be přesahují 25% limitní hodnoty.
22	Není nutno stanovovat, pokud je stanoven ukazatel 29. Jedná se o alternativní stanovení k tomuto ukazateli . 
        Nemusí se stanovovat u zdrojů dávajících méně než 10000 m3 vody denně.
30	Stanoví se v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor.
31	Stanoví se pouze výpočtem pro zbytkovou koncentraci monomeru v případě možnosti jeho výskytu.
33, 44	Stanoví se pouze v případě dezinfekce oxidem chloričitým nebo ozónem.
41	Stanoví se u pitné vody upravené z povrchové vody. Od stanovení lze upustit tam, kde je uveden v provozním řádu 
        vhodný postup zaručující, že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna 
        včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení veřejného zdraví a orgán ochrany veřejného zdraví 
        schválil omezení nebo zcela odstoupení od stanovení tohoto ukazatele. Postupuje se dle rozhodnutí místně 
        příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.
46, 47	Pesticidy a dále součet koncentrací pesticidů, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle 
        používaných pesticidů v daném území. Stanoví se pouze v případech odůvodněného podezření kontaminace zdroje surové vody 
        pesticidní látkami.
49	Suma specifických sloučenin: 
	 benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, 
	 benzo(ghi)perylen, indeno (1,2,3-cd) pyren.
53	Stanoví se v případě, že výstup z úpravny vody slouží jako jedno odběrné místo rozvodné vodovodní sítě.
54	Stanoví se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
56	Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu.
66	Stanoví se pouze v případě výskytu v surové vodě.

Tabulka č. 3  MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Rozsah pro řízení jakosti a k účelům monitoringu
Pořadové číslo ukazatele monitor. rozboru	Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 2)	
Ukazatel	Jednotka
1.	3.	Escherichia coli	KTJ/100 ml
2.	4.	Koliformní bakterie	KTJ/100 ml
3.	2.	Enterokoky	KTJ/100 ml
4.	8.	Počty kolonií při 22°C	KTJ/ml
5.	9.	Počty kolonií při 36°C	KTJ/ml
6.	7.	Mikroskopický obraz (živé organizmy)1)	Jedinci/ml
7.	6.	Mikroskopický obraz (počet organizmů)1)	Jedinci/ml
8.	5.	Abioseston1)	%
9.	39.	Mangan	mg/l
10.	23.	Dusičnany	mg/l
11.	24.	Dusitany	mg/l
12.	30.	Chlór volný2)	mg/l
13.	27.	Hliník	mg/l
14.	13.	Amonné ionty	mg/l
15.	32.	Chloridy	mg/l
16.	37.	Konduktivita	mS/m
17.	48.	pH	
18.	52.	Sírany	mg/l
19.	16.	Barva	mg/l Pt
20.	45.	Pach	Stupeň
21.	61.	Zákal	ZFn nebo ZFt
22.	63.	Železo	mg/l
23.	29.	Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem)	mg/l
24.	60.	Vápník	mg/l
25.	28.	Hořčík	mg/l
26.	61.	Vápník a hořčík	mmol/l
27.	64.	Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5	mmol/l
28.	65.	Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3	mmol/l
29.	66.	Huminové látky1)	mg/l
30.	-	Absorbance A1254 3)	
31.	-	Nerozpuštěné látky1)	mg/l
32.	-	Fosforečnany1)	mg/l
33.	-	BSK5 1)	mg/l
34.	-	Nasycení kyslíkem1)	%

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:
1) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.
2) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo- stanoví se pouze u vody vyrobené.
3) Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A254 = 0,08.

Tabulka č. 4  PROVOZNÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Rozsah k technologickému řízení provozu
V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. 
Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele závisí na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.
Povrchová voda 
Teplota	°C  
Reakce vody	   Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l
Kyselinová neutralizační kapacita               do pH 4,5	mmol/l
Hliník 1)	                                                mg/l
Železo 1)	                                                mg/l
Mangan	                                                        mg/l
Vybrané mikrobiol. a biologické ukazatele	 
Dezinfekční činidlo	                                        mg/l
Podzemní voda
         Teplota	                                        °C
         Reakce vody	  
           Železo	                mg/l
           Mangan	                mg/l
           Formy oxidu uhličitého	mg/l
 Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	    mg/l
 Vybrané mikrobiol. a biologické ukazatele	  
 Dezinfekční činidlo	                    mg/l

Poznámky k tabulce č. 4:
1. Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
   Rozšíření rozsahu rozborů surové vody a zařazení dalších ukazatelů do monitorovacího a provozního rozboru:
1. Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4). Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.
2. Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

ČÁST 3   MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ
A) SUROVÁ VODA POUŽÍVANÁ K ÚPRAVĚ NA VODU PITNOU
1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.
2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.

Tabulka č. 5
PRO VODU UPRAVOVANOU     MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den 	  Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den) 	Četnost /rok 
provozní rozbor (tab. č. 4) 	monitorovací rozbor (tab. č. 3) 	úplný rozbor (tab. č. 1) 
do 100 	do 500 	x 	1 	x 
101 - 1000 	501 - 5000 	6 	2 	1 
1001 - 4000 	5001 - 20 000 	26 	4 	1 
4001 - 10 000 	20001 - 50 000 	26 	8 	2 
10 001 - 20 000 	50001 - 100 000 	104 	12 	2 
20 001 - 30 000 	100001 - 150 000 	365 	12 	4 
nad 30 000 	nad 150 000 	x 	24 	4  
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu úpravy vody. 

Tabulka č. 6   PRO VODU BEZ ÚPRAVY (POUZE ZDRAVOTNĚ ZABEZPEČENOU)
               MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den  Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den) 	Četnost /rok monitorovací rozbor (tab. č. 3) 
             do 100 	                       do 500 	                          1 
             101  -  1000 	               501 - 5000                  	  2 
             1001 -  4000 	               5001 - 20 000 	                  4 
             4001 - 10000 	               20001 - 50 000 	                  8 
            10001 - 20000 	               50001 - 100 000 	                  12 
            20001 - 30000 	               100001 - 150 000 	          12 
              nad 30000 	                       nad 150 000 	                   x 
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu úpravy vody. 

1. Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.

B) VYROBENÁ VODA
B1) VODA Z ÚPRAVNY VODY
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.
2. V případě přerušovaného provozu úpravny vody lze provést odběr z nejbližší akumulační nádrže vyrobené vody.
3. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.

Tabulka č. 7    MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY
Objem vody vyrobené  m3/den 	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den) 	Četnost / rok 
provozní rozbor (tab. č.4) 	Monitorovací rozbor (tab. č. 3) 	úplný rozbor vyrobené vody (tab. č.2) 
                 do 100 	do 500 	X 	2 	1 za 2 roky 
             101 - 1000 	501 - 5000 	12 	4 	1 
             1001 - 4000 	5001 - 20 000 	52 	8 	1 
            4001 - 10 000 	20001 - 50 000 	52 	16 	2 
            10 001 - 20 000 	50001 - 100 000 	104 	52 	2  
            20 001 - 30 000 	100001 - 150 000 	365 	52 	4 
             nad 30 000 	nad 150 000 	x 	x 	x 
 x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu a náročnosti úpravy vody.
 Četnost nesmí být nižší než údaj s menším počtem obyvatel.  

Tabulka č. 8    MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY Z ÚPRAVNY VODY
Počet zásobovaných	Četnost kontroly obsahu desinfekčního činidla/den  vodní zdroj
obyvatel	                                podzemní	povrchový 
do 500					dvakrát týdně		1
501 - 5 000				dvakrát týdně		2
5001 - 20 000					2		3
nad 20000					3		x
x Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení povrchového vodního zdroje.
 Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků.

B2) VODA BEZ ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ)
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.
2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo potrubí lze nahradit toto místo odběrem z nejbližší akumulační nádrže.
3. Četnost provozních rozborů podle tabulky č. 4 určí provozovatel podle potřeby s ohledem na proměnlivou jakost zdroje.
4. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.

Tabulka č. 9   MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den	Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den)	Četnost/rok
Monitorovací rozbor
 (tab. č. 3)	úplný rozbor
 (tab. č. 2)
do 100	do 500				2	1 za 2 roky
101 - 1000	501 - 5000		4	1
1001 - 4000	5001 - 20 000		8	1
4001 - 10 000	20001 - 50 000		16	2
10 001 - 20 000	50001 - 100 000		52	2
20 001 - 30 000	100001 - 150 000	52	4
nad 30 000	nad 150 000		x	x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje a způsobu a náročnosti úpravy vody.
 Četnost nesmí být nižší než údaj s menším počtem obyvatel.

Kontrola obsahu dezinfekčního činidla:  Určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Pro hlavní ukazatele jakosti a sledování obsahu dezinfekčního činidla je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody.
3. Technologické zkoušky (např. určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

D) VODOJEMY
1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.
2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.

ČÁST 4    ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 až 3 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorků, datu, časovém rozpětí odběru vzorku, jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí rozbory surové a vyrobené pitné vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek" pro sledované ukazatele).
3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:
– překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu30) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody),
- počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení limitu u minimálně jednoho ukazatele v analyzovaném vzorku),
- množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,
- počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.
4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).
5. Protokoly podle bodu 1, se uchovávají trvale.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.   TECHNICKÉ UKAZATELÉ PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
ČÁST 1        MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.
ČÁST 2         MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
A) ZÁKLADNÍ ROZBOR
Ukazatel	              Symbol	Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku	BSK5	mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou	CHSK5	mg/l
Nerozpuštěné látky sušené	NL	mg/l
Reakce vody               	pH	  
B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)
Ukazatel 	               Symbol	Jednotka
Amoniakální dusík	        N−NH4+	mg/l
Celkový anorganický dusík	Nanorq.	mg/l
Celkový dusík	                 Ncelk.	mg/l
Celkový fosfor	                Pcelk.	mg/l
C) PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
Rozšíření rozsahu rozborů:
Podle místních podmínek může určit provozovatel sledování dalších ukazatelů, které mohou mít vliv na čistící efekt čistírny odpadních vod nebo na znečištění vodního recipientu.

ČÁST 3      MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD
A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY
Tabulka č. 1   MINIMÁLNÍ ČETNOST A ROZSAH KONTROLY:
MÍSTA ODBĚRŮ:  PŘÍTOK ODPADNÍ VODY DO ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
               ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
               ODPADNÍ VODA NEČIŠTĚNÁ (VYPOUŠTĚNÁ) Z KAŽDÉ VOLNÉ VÝUSTĚ
Velikost čistírny odpadních vod
  počet připojených ekvivalentních obyvatel	Rozsah a četnost kontrol / rok (podle typu odběru vzorku)
                    vzorek a	         vzorek b	                vzorek c
základní rozbor	dusík, fosfor	základní rozbor	dusík, fosfor	základní rozbor	dusík, fosfor
do 200	1	 	 	 	 	  
201 - 500	2	1	 	 	 	  
501 - 2 000	4	2	 	 	 	  
2 001 - 5 000	 	 	4 1)	4 1)	 	  
5 001 - 10 000	 	 	6 1)	6 1)	 	  
10 001 - 50 000	 	 	12	12	 	  
větší než nad 50 000	 	 	 	 	24	24
1) Četnost platí po prvním roce provozu, a to v případě, že se dosáhne povolených limitních hodnot.
Typ odběru vzorku:
vzorek a: dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
vzorek b: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
vzorek c: dvacetičtyřhodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

B) PROVOZNÍ ROZBORY
Tabulka č. 2
MINIMÁLNÍ ČETNOST PROVOZNÍCH ROZBORŮ MÍSTA ODBĚRŮ:
PŘÍTOK NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD A ODTOK Z ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
Velikost čistírny odpadních vod počet připojených ekvivalentních obyvatel	
                    Rozsah a četnost kontrol / rok 
                    vzorek a základní rozbor	dusík, fosfor
	do 200			x		x
	201 - 500		x		x
	501 - 2 000		x		x
	2 001 - 5 000		6		x
	5 001 - 25 000		12		12
	25 001 -100 000		26		26
	nad 100 000		x		x
x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu. Četnost u čistírny  nad 100 000 ekvivalentních obyvatel nesmí být nižší než uvedená četnost 
  pro nižší počet připojených ekvivalentních obyvatel.

Místa odběrů vzorků:
- přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod před hrubým předčištěním,
- odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
  Typ odběru vzorku:
- minimálně „vzorek a“ v čase, který nejlépe charakterizuje provoz.

PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů a další technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni, dále v kalovém a plynovém hospodářství čistírny určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Provozní rozbory mezi jednotlivými stupni se provádí podle potřeby s tím, že odběrná místa jsou:
a) místo přítoku odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) místa mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
c) místo odtoku odpadní vody z čistírny odpadních vod,
d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.
3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. vzorek a) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

DENNÍ KOLÍSÁNÍ PŘÍTOKU ODPADNÍCH VOD
Za účelem zjištění průběhu míry znečištění odpadních vod v průběhu dne se doporučuje provádět celodenní bodové odběry vzorků (případně směsné vzorky po dobu 15 minut) zvláště na přítoku do čistírny odpadních vod a to v minimálním intervalu jedné hodiny se současně prováděným rozborem a měřením průtoku za bezdeštného počasí.

ČÁST 4  KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro další využití se zjišťují:
a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl),
b) pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík,
c) polychlorované bifenyly (suma šesti kongenerů – 28 + 52 + 101 + 138 + 153 + 180), adsorbovatelné organické halogeny (AOX),
d) mikrobiologické ukazatele podle potřeby.
2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro jiné než v bodě 1) uvedené účely se zjišťují:
a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),
b) pH, sušina, organické látky,

Tabulka č. 3            MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU
Počet připojených ekvivalentních obyvatel	Počet rozborů za rok
                                       pro bod 1. a) a b)     pro bod 2.
do 500	podle potřeby                               Provozů 
   501 - 5 000	                                        1	 1 
   5001 - 25 000	 				2	 2
   25 001 - 100 000	 				6	 4
   nad 100 000	         				12	 6
Organické kontaminanty a mikrobiologické ukazatele se zjišťují minimálně jedenkrát za rok u čistíren odpadních vod s připojeným počtem ekvivalentních obyvatel více než 5000.
ČÁST 5
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí rozbory odpadní vody prokazuje pravidelně kvalitu své práce (výsledky rozborů) nezávislou kontrolou (např. „Osvědčení o účasti v mezilaboratorním porovnání zkoušek" pro sledované ukazatele)
3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
- dodržení limitních koncentrací určených vodoprávním úřadem,
- účinnosti čištění jednotlivých technologických stupňů,
- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo vypouštění nečištěných odpadních vod (volná výusť),
- bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
- bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod,
4. Protokoly podle bodu 1. se uchovávají trvale.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.    SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY
I. BYTOVÝ FOND
byty
  1. na jednoho obyvatele bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok... 15 m3
  2. na jednoho obyvatele bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok... 25 m3
  3. na jednoho obyvatele bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok... 35 m3
     Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.
  Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. 
  Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo 
  je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě. 
  V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.
rodinné domy
  na jednoho obyvatele bytu v rodinném domu s (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu 
  i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.
rekreační chaty (chalupy)
  na jednoho obyvatele rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2 a 3 s přihlédnutím k době, po kterou je chata 
  během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.
  snížení množství m3 odpadní vody pro stočné
  nárok na snížení množství odpadní vody pro stočné podle § 19 odst. 7 zákona prokazuje odběratel technickým propočtem daným rozdílem odebrané, vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveného podle položek č. 1 a 2 v odběru pro bytový fond (je-li důvodem kropení) nebo množstvím stanoveným odborným výpočtem (je-li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod.). Pokud je snížení množství pro stočné přiznáno s podmínkou měření vody pro kropení (zvláštním vodoměrem), nebo v případě vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) měření (zvláštním vodoměrem) množství pitné vody odebíraného pro bytový fond, je takto stanovované množství pro stočné přiznáno na celou dobu kdy měření probíhá, tedy i v případě, že snížené množství v některém z roků nedosáhne 30 m3 za rok.

II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY
 a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
 b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
 c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.
kancelářské budovy  (bez stravování)  na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
 4. WC, umyvadla... 8 m3
 5. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda... 14 m3
 6. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování...18 m3
školy  (bez stravování)  na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
 7. WC, umyvadla...3 m3
 8. WC a tekoucí teplá voda...5 m3
mateřské školy a jesle s celodenním provozem (bez stravování)  na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
 9. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda...8 m3
10. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování...16 m3

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY   (směrná čísla pouze pro ubytování)
na jedno lůžko za rok
  hotely a penziony
	11. většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou...45 m3
	12. většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě...23 m3
	13. restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20
	14. pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
		denní připouštění bazénu ...10 m3
		sauna, welnes...10 m3
        V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
  internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
  15. většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou...25 m3
  16. v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě...15 m3
  17. stravování podle položek č. 18, 19 a 20.
stravování - kuchyně, jídelna (bezobslužné)
 na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
 18. dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla...3 m3
 19. vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla...8 m3
 20. bufet, občerstvení...1 m3

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ
Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda  na 1 pracovníka v denním průměru za rok
zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace    21. na jednoho pracovníka...18 m3
lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice      22. na jednoho pracovníka...18 m3
zubní střediska s celoročním provozem, ordinace  23. na jednoho pracovníka...20 m3
ošetřovaná osoba                                 24. na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok...2 m3
rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna         25. na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
                                                 26. na jednoho pracovníka...18 m3 na jedno lůžko za rok
nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení) 27. na jedno lůžko...50 m3
léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení) 28. na jedno lůžko...45 m3

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem  (vybavení WC, umyvadla)
při plné obsazenosti za rok                    29. na jedno sedadlo a jedno představení denně...1 m3  
přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla) na jednoho stálého pracovníka za rok
                                               30. ...14 m3  na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
                                               31. na jednoho návštěvníka...2 m3  
tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou)
na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok 32. na jednoho návštěvníka...20 m3 
na 1 hřiště za rok      33. kropení antukových hřišť krytých...230 m3
			34. kropení antukových hřišť nekrytých...460 m3   na 100 m2 za provozní den
			35. kropení travnatých hřišť...20 m3  za rok
			36. golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje...22500 m3 na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
			37. WC, umyvadla ...1 m3
Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky - diváky.
zimní stadion
38. pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava ledové plochy, relaxační zařízení apod.)

VI. RESTAURACE, VINÁRNY
(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
Restaurace, vinárny, kavárny	na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
39. pouze výčep...50 m3
40. výčep, podávání studených jídel...60 m3
41. výčep, podávání studených jídel a teplých jídel...80 m3

Vybavení na mytí skla:  (připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
42. výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu...450 m3
43. mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu...60 m3

VII. PROVOZOVNY        na jednoho pracovníka v jedné směně za rok provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
  44. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda...18 m3
  45. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování...26 m3
  46. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny...30 m3
holičství a kadeřnictví  na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky)
   47. v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou...50 m3
samostatné prádelny (zakázkové)
  48. na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda)...1 m3
  49. na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46

VIII. PRODEJNY  prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů
                na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
  50. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda...18 m3
prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny   na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
  51. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda...20 m3
  52. na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51)...34 m3 na 100 kg živých ryb
  53. prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb...6 m3
potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod. (WC, umyvadla)
                          na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
  54. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování...26 m3
  Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ
   hospodářská zvířata   na jeden kus v průměru za rok
   55. dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů...36 m3
   56. býk...18 m3
   57. tele, ovce, koza, vepř...6 m3
   58. prasnice...8 m3
   59. kůň...14 m3
   60. pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy)...1 m3
       drůbež   na 100 kusů v průměru za rok
   61. slepice, perličky...11m3
   62. husy, kachny, krůty...36 m3

X. ZAHRADY               v průměru za. rok
63. venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2...16 m3
Poznámka: neplatí pro výpočet snížení stočného podle § 19 odst. 9 zákona.
64. sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2...3 m3
65. pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti...12 m3
66. průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) 
    se určí potřeba množství podle příslušného technického návodu pro provoz využívaného objektu

XT. MYTÍ AUTOMOBILŮ       v průměru za rok      
67. osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání) - předpokládá se mytí 10 x ročně...1 m3
Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, 
výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY
ČÁST 1
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).
Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu 
(tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě 
na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a
Pořadové číslo	Ukazatel       Jednotka A1	A2	A3
			              mezní	mezní	mezní
1.	Reakce vody	       pH	6,5-9,5	5-6,5   9,5-10	je menší než 5 nebo je větší než 10
2.	Barva	              mg/l Pt	20	100	200
3.	Nerozpuštěné látky suš.	mg/l	10		
4.	Teplota	                °C	20	25	25
5.*	Konduktivita	      mS /m	125	125	125
6.	Pach	             stupeň	2	5	8
7.	Dusičnany	      mg/l	50	50	50
8.	Fluoridy	      mg/l	1,5	1,5	1,5
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX) mg/l	0,01	0,02	0,03
10.	Železo celkové	      mg/l	0,2	1	2
11.	Mangan	              mg/l	0,05	0,5	1,5
12.	Měď	               mg/l	0,05	0,05	0,1
13.	Zinek	               mg/l	3	5	5
14.	Bor	               mg/l	1	1	1
15.	Berylium	       mg/l	0,002	0,002	0,002
16.	Nikl	               mg/l	0,02	0,03	0,03
17.	Arsen	               mg/l	0,01	0,01	0,02
18.	Kadmium	               mg/l	0,005	0,005	0,005
19.	Chrom veškerý	       mg/l	0,05	0,05	0,05
20.	Olovo	               mg/l	0,01	0,025	0,05
21.	Selen	               mg/l	0,01	0,01	0,01
22.	Rtuť	               mg/l	0,001	0,001	0,001
23.	Kyanidy veškeré	       mg/l	0,05	0,05	0,05
24.*	Sírany	               mg/l	250	250	250
25.*	Chloridy	       mg/l	100	100	250
26.	Tenzidy aniontové      mg/l	0,2	0,2	0,5
27.	Uhlovodíky         C10-C40mg/l	0,05	0,05	0,5
28.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) µg/l	0,1	0,1	0,2
29.	Pesticidní látky celkem	                 µg/l	0,5	0,5	0,5
30.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	 mg/l	3	10	15
31.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace	
                                             mg/l	3	5	7
32.	Amonné ionty	                     mg/l	0,5	1	3
33.	Celkový organický uhlík (TOC)	     mg/l	5	7	10
34.	Huminové látky	                     mg/l	2,5	5,0	8,0
35.	Koliformní bakterie                 KTJ/100ml	50	5000	50000
36.	Termotolerantní koliformní bakterie KTJ/100 ml	20	2000	20000
37.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/ 100 ml	20	1000	10000
38.	Mikroskopický obraz	            jedinci/ml	50	3000 
                                                        500 1)	10000
                                                        1000 1)
39.	Pesticid jednotlivý 2)	            µg/l	0,1	0,1	0,5
40.	Hliník	                            mg/l        0,2	1,0	2,0

1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid 
   s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.
* U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
1) M - mezní, povinné hodnoty.
2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu (větší než stupeň 5), který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, 
   případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich 
   závadnost a koncentrace.
3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické 
   látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou 
   žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. 
   Mezní hodnoty se nemění do doby, kdy bude provedeno na centrální úrovni vyhodnocení vazeb těchto dvou stanovení.
6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fmoranten, benzo(k)fluoranten, 
   benzo(ghi) perylen,  indeno (1, 2, 3 - cd) pyren.
7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. 
   Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, 
   že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jakosti a referenční metody jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. 
   Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné 
   v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1b
UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, 
pro které platí následující limity:
Ukazatel	Jednotka	A1	A2	A3
     Železo	mg/l	        0,2	5	20
     Mangan	mg/l	        0,05	1,0	2,0
     Sulfan	mg/l	        platí limity pachu

ČÁST 2            STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2
Pro kategorii	Typy úprav
A1	Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2	Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3	Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí popř. jejich kombinaci. Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3	Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem. Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, při čemž je nutné zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2.

ČÁST 3            ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ
1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedeným v tabulkách č.1a a 1b, a to s četnosti minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
2) Upřesnění kategorie
a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce.
b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).
c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů získaných za období posledních 2 let. 
   V případě podzemní vody se vychází z hodnot získaných za období posledních 2 až 5 let.
3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) 
   nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek).
b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených 
   v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové 
   vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie.
c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn), 
   nasycení kyslíkem, BSK5.
   Odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech 
   z různých horizontů;
d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, 
   pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále 
   uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený 
   výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nejde v průběhu roku 
   zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
Iu,p = Iu1 a + Iu2 b + Iu3 c + Iu4 d
          —— 	   —— 	   —— 	   —— 
          100	   100	   100	   100
kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3). 
   Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda 
   vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí 
   akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY A REFERENČNÍ METODY

Tabulka č. 1    MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST	
        Ukazatel	Jednotka  Mez stanovitelnosti	Přesnost +/- Správnost +/-
1.	Reakce vody			                      0.1       0.2
2.	Barva	        mg/l Pt	               2	      10%	20%
3.	Nerozpuštěné látky mg/l	               3	      10%	20%
4.	Teplota	                °C              	      5%	10%
5.	Konduktivita	mS/m		5%	10%
6.	Pach	stupeň			
7.	Dusičnany	mg/l	2	10%	20%
8.	Fluoridy	mg/l	0,2	10%	20%
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	0,01	20%	25%
10.	Železo celkové	mg/l	0,05	10%	20%
11.	Mangan	        mg/l	0,01	15%	25%
12.	Měď	mg/l	0,01	15%	25%
13.	Zinek	mg/l	0,01	15%	25%
14.	Bor	mg/l	0,05	10%	20%
15.	Berylium	mg/l	0,0005	20%	30%
16.	Nikl	mg/l	0,001	20%	30%
17.	Arsen	mg/l	0,001	20%	30%
18.	Kadmium	mg/l	0,0005	20%	30%
19.	Chrom veškerý	mg/l	0,001	20%	30%
20.	Olovo	mg/l	0,001	20%	30%
21.	Selen	mg/l	0,001	20%	30%
22.	Rtuť	mg/l	0,0002	20%	30%
23.	Baryum	mg/l	0,01	15%	25%
24.	Kyanidy veškeré	mg/l	0,005	20%	25%
25.	Sírany	mg/l	10	10%	20%
26.	Chloridy	mg/l	10	10%	10%
27.	Tenzidy aniontové	mg/l	0,02	10%	20%
28.	Fenoly jednosytné	mg/l	0,002	20%	25%
29.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	0,1	20%	25%
30.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l	0,02	30%	50%
31.	Pesticidní látky celkem	µg/l	0,1	30%	50%
32.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	0,5	10%	20%
33.	Nasycení kyslíkem	%		10%	20%
34.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace	
                                     mg/l		10%	20%
35.	Amonné ionty	             mg/l	0,05	10%	20%
36.	Celkový organický uhlík (TOC)mg/l	1	10%	20%
37.	Huminové látky	             mg/l	0,5	10%	20%
38.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml			
39.	Termotolerantni koliformní bakterie	KTJ/100ml			
40.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml			
41.	Salmonely	                             KTJ/1000ml KTJ/5000ml			
42.	Mikroskopický obraz	  jedinci/ml			
43.	Pesticid jednotlivý	        µg/l	0,01	30%	50%
44.	Hliník	                        mg/l	0,005	20%	25%

Pro účely této tabulky se rozumí:
a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností.
b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu.
c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Tabulka č. 2
REFERENČNÍ METODY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ POVRCHOVÉ SUROVÉ VODY	
Ukazatel	Jednotka	Pracovní postup podle
1.	Reakce vody		ČSN ISO 10523
2.	Barva	mg/l Pt	ČSN EN ISO 7887
3.	Nerozpuštěné látky	mg/l	ČSN EN 872
4.	Teplota	°C	ČSN 75 7342
5.	Konduktivita	mS/m	ČSN EN 27888
6.	Pach	stupeň	ČSN EN 1622
7.	Dusičnany	mg/l	ČSN ISO 7890-3 ČSN EN ISO 10304-1 ČSN EN ISO 13395 ČSN 75 7455
8.	Fluoridy	mg/l	ČSN ISO 10359-1 ČSN EN ISO 10304-1
9.	Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)	mg/l	ČSN EN ISO 9562
10.	Železo celkové	mg/l	ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885 ČSN ISO 6332
11.	Mangan	mg/l	ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
12.	Měď	mg/l	ČSN ISO 8288 ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
13.	Zinek	mg/l	ČSN ISO 8288 ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
14.	Bor	mg/l	ČSN ISO 9390 ČSN EN ISO 11 885
15.	Berylium	mg/l	ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
16.	Nikl	mg/l	ČSN ISO 8288 ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
17.	Arsen	mg/l	ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11969 ČSN EN ISO 11885
18.	Kadmium	mg/l	ČSN EN ISO 5961 ČSN ISO 8288 ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
19.	Chrom veškerý	mg/l	ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885 ČSN EN 1233
20.	Olovo	mg/l	ČSN ISO 8288 ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885
21.	Selen	mg/l	ČSN EN ISO 15586 ČSN EN ISO 11885 ČSN ISO 9965
22.	Rtuť	mg/l	ČSN 75 7440 ČSN EN 1483 ČSN ISO 5666-2 ČSN EN 12338
23.	Baryum	mg/l	ČSN EN ISO 11885
24.	Kyanidy veškeré	mg/l	CSN EN ISO 14403
25.	Sírany	mg/l	ČSN ISO 10 304-1
26.	Chloridy	mg/l	ČSN ISO 9297 ČSN EN ISO 15682 ČSN EN ISO 10304-1
27.	Tenzidy aniontové	mg/l	ČSN EN 903
28.	Fenoly jednosytné	mg/l	ČSN ISO 6439 ČSN EN ISO 14402 ČSN ISO 8165-1
29.	Uhlovodíky C10-C40	mg/l	ČSN EN ISO 9377-2
30.	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)	µg/l	ČSN 75 7554 ČSN EN ISO 17993
31.	Pesticidní látky celkem	µg/l	ČSN EN ISO 6468 ČSN EN ISO 10695
32.	Chemická spotřeba kyslíku manganistanem	mg/l	ČSN EN ISO 8467
33.	Nasycení kyslíkem	%	ČSN EN 25 813 ČSN EN 25 814
34.	Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace	mg/l	ČSN EN 1899-1 ČSN EN 1899-2
35.	Amonné ionty	mg/l	ČSN ISO 7150-1 ČSN EN ISO 11732
36.	Celkový organický uhlík (TOC)	mg/l	ČSN EN 1484
37.	Huminové látky	mg/l	ČSN 75 7536
38.	Koliformní bakterie	KTJ/100ml	ČSN EN ISO 9308-1
39.	Termotolerantní koliformní bakterie	KTJ/100ml	ČSN 75 7835
40.	Fekální streptokoky (Enterokoky)	KTJ/100ml	ČSN EN ISO 7899-1 ČSN EN ISO 7899-2
41.	Salmonely	KTJ/1000ml KTJ/5000ml	ČSN ISO 19250
42.	Mikroskopický obraz	jedinci/ml	ČSN 75 7712
43.	Pesticid jednotlivý	µg/l	ČSN EN ISO 6468 ČSN EN ISO 10695 ČSN EN ISO 11369
44.	Hliník	mg/l	ČSN EN ISO 15 586 ČSN ISO 10 566 ČSN EN ISO 12020 ČSN EN ISO 11885

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE
  1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance 
     znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby, popřípadě srážkové vody), které je možné do čistírny městských odpadních vod 
     přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. 
     Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
  2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v tabulce této přílohy uvedeny orientační koncentrační limity pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace a čištěné společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod.
  3. Podle konkrétního stavu jakosti průmyslových odpadních vod v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.
  4. Dále uvedené koncentrační limity mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
  5. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
  6. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v tabulce se používají podle metodiky ministerstva také pro výpočet zvýšených nákladů na čištění odpadních vod s nadstandardním znečištěním.

ORIENTAČNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNI VODY DO KANALIZACE (KONCENTRAČNÍ LIMITY)
Ukazatel	Symbol	Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku 1) mg/l
Reakce vody	pH	6,0 - 9,0
Teplota	         T	40° C
Biochemická spotřeba kyslíku BSK5	     800
Chemická spotřeba kyslíku   CHSKCr	    1600
Nerozpuštěné látky	       NL	     500
Dusík amoniakální	     N− NH4+	      45
Dusík celkový	          Ncelk.	      60
Fosfor celkový	          Pcelk.	      10
Rozpuštěné anorganické soli   RAS	2500
Kyanidy celkové	       CNˉcelk.	0,2
Kyanidy toxické	CNtox.	0,1
Uhlovodíky C10-C40	C10-C40	10
Extrahovatelné látky	EL	80
Tenzidy anionaktivní	PAL-A	10
Rtuť	Hg	0,05
Měď	Cu	1,0
Nikl	Ni	0,1
Chrom celkový	Crcelk.	0,3
Chrom šestimocný	Cr6+	0,1
Olovo	Pb	0,1
Arsen	As	0,2
Zinek	Zn	2
Kadmium	Cd	0,1
Salmonella sp.2	 	negativní nález

1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.
2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO
A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:
1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U1 až Un), kde n je celkový počet kategorií.
U1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h]; u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok].
2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného, v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S1 podle § 35 této vyhlášky.
3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:
   Si = k + a × Uib           , kde i = 1, ... n.
4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k menší než Si.
   Poznámka:  Konstanta k má rozměr Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru 
   bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více 
   roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům.
5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 ≤ b ≤ 2.
   Poznámka:  Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům.
6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:   	S1 - k
                                      a = 	---
                                             	U1b
7. Pevné složky (Si + 1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:  Si+1 = k + a × Ui+1b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)
  sS = Qs × (JSS - DSS)
   sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok
   Qs ... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok
   JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m3
   DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m3.

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru
Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:
  pi ... počet odběrů v jednotlivých kategoriích
  m.....% stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)
  N ... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/rok
  Z......přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.

Poznámka:  Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k ab.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.    PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ
1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
A. Právnická osoba:
 Obchodní firma nebo název:
 Sídlo:
 Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
 Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
 Jméno a příjmení:
 Obchodní firma:
 Identifikační číslo, bylo-li přiděleno:
 Datum narození:
 Adresa místa trvalého pobytu:
 Místo podnikání:
2.  Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:

Č.j.:
Datum schválení:
Razítko vlastníka a podpis statutárního zástupce:
Poř. č.	Majetek podle skupin pro vybrané údaje majetkové evidence	
Hodnota jako součet hodnot položek uvedených ve vybraných údajích majetkové evidence v mil.Kč na 2 desetinná místa	
Vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v% opotřebení. 
Výsledek Impairmentu v %	Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků	Délka potrubí v roce schválení plánu v km	
Finanční prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací v mil. Kč na 2 desetinná místa
2011	2012	2013	2014	2015	              2016-2020
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
2	Vodovody přiváděcí řady										
3	+ rozvodná vodovodní síť						
4	Úpravny vody				0						
5	+ zdroje bez úpravy						
6	Kanalizace, přiváděcí stoky										
7	+ stoková síť						
8	Čistírny odpadních vod				0	+					
9						
10	Vodovody celkem									
11	Kanalizace celkem									
12	CELKEM									
13	Celkem řádky 2, 4, 6, 8 +	+					
14	Celkem řádky 3, 5, 7, 9 ++						

* Obnovou je pro tento účel myšlena taková výměna části vodovodu, úpravny vody, kanalizace, ČOV, kterou lze vymezit samostatnou položkou uvedenou 
  ve vybraných údajích majetkové evidence (VÚME),  případně jako inventárně vymezenou a sledovanou část majetku vlastníka, za účelem získání nové 
  životnosti stavby i technologie a tím i zachování dobrého stavu celého systému vodovodu nebo kanalizace.
+  Finanční prostředky získané z vodného a stočného. V komentáři vlastník popíše zdroje této hodnoty (nájemné, odpisy účetní, opravy, popř. 
   prostředky účelově určené pro obnovu tímto plánem.
++ Finanční prostředky ostatní - jedná se o jiné než získané z vodného a stočného; v komentáři vlastník popíše způsob členění a stanovení 
   této hodnoty (např. dotace, zdroje z příjmů obcí, úvěry atd.)

Sloupce
1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).
3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek ve vybraných údajích majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Majetek se ocení v cenách stanovených ministerstvem podle dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací. Tyto ceny jsou ministerstvem nejméně každých pět let aktualizovány. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí dle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
4. Vlastník si dle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti Vyhodnocení je možné i jako výsledek Impairmentu.
5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 - opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let; úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let; kanalizační síť 90 let; čistírny odpadních vod 40 let.
6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci - přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.

5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
  A. majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
  B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené aktuální pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Aktuální hodnota se podle cen uvedených v metodickém pokynu ministerstva stanovených na základě dlouhodobého sledování cen investic v oboru vodovodů a kanalizací; tyto ceny jsou nejméně každé 3 roky aktualizovány. Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).
  C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle aktuální hodnoty. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům - například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“.
  D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.

6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří vyúčtování podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně nákladů.
9. Č. j. a datum schválení:
10. Otisk razítka a podpis vlastníka:

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.   CELKOVÉ VYÚČTOVÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ PRO VODNÉ A STOČNÉ
Pro kalendářní rok:
1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
  A. Právnická osoba: 
     Obchodní firma nebo název: 
     Sídlo: 
     Identifikační číslo, bylo-li přiděleno: 
     Statutární orgán:
  B. Fyzická osoba: 
     Jméno a příjmení: 
     Obchodní firma: 
     Identifikační číslo, bylo-li přiděleno: 
     Datum narození: 
     Adresa místa trvalého pobytu: 
     Místo podnikání:
2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3. Tabulky:
Tabulka č. 1
Dílčí část se samostatnou cenou pro místo:Řádek	Náklady pro výpočet ceny pro vodné a stočné
Nákladové položky	Voda pitná	Voda odpadní
                     xxxx  Rozdíl	xxxx	Rozdíl
                    Skuteč. Kalkul.	Skuteč.	Kalkul.
1	2	3	4	5	6	7	8
1.	Materiál	 	 	 	 	 	 
1.1	- surová voda podzemní + povrchová	 	 	 	 	 	 
1.2	-pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění	 	 	 	 	 	 
1.3	- chemikálie	 	 	 	 	 	 
1.4	- ostatní materiál	 	 	 	 	 	 
2.	Energie	 	 	 	 	 	 
2.1	- elektrická energie	 	 	 	 	 	 
2.2	- ostatní energie (plyn, pevná a kapalná e.)	 	 	 	 	 	 
3.	Mzdy	 	 	 	 	 	 
3.1	- přímé mzdy	 	 	 	 	 	 
3.2	- ostatní osobní náklady	 	 	 	 	 	 
4.	Ostatní přímé náklady	 	 	 	 	 	 
4.1	-odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku	 	 	 	 	 	 
4.2	- opravy infrastrukturního majetku	 	 	 	 	 	 
4.3	- nájem infrastrukturního majetku	 	 	 	 	 	 
4.4	- poplatky za vypouštění odpadních vod	 	 	 	 	 	 
4.5	-ostatní provozní náklady externí	 	 	 	 	 	 
4.6	- ostatní provozní náklady ve vlastní režii	 	 	 	 	 	 
5.	Finanční náklady	 	 	 	 	 	 
6.	Výrobní režie	 	 	 	 	 	 
7.	Správní režie	 	 	 	 	 	 
8.	Úplné vlastní náklady	 	 	 	 	 	 
A	Hodnota infrastruktur, m. podle VÚME	 	 	 	 	 	 
B	Pořizovací cena provozního h. m.	 	 	 	 	 	 
C	Počet pracovníků	 	 	 	 	 	 
D	Voda pitná fakturovaná v mil. m3	 	 	 	 	 	 
E	- z toho domácnosti v mil. m3	 	 	 	 	 	 
F	Voda odpadní odv. fakturovaná v mil. m3	 	 	 	 	 	 
G	-z toho domácnosti	 	 	 	 	 	 
H	Voda srážková fakturovaná v mil. m3	 	 	 	 	 	 
I	Voda odpadní čištěná v mil. m3	 	 	 	 	 	 
J	Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3	 	 	 	 	 	 
K	Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3	 	 	 	 	 	 
9.	JEDNOTKOVÉ NÁKLADY v Kč/m3	 	 	 	 	 	 
Vypracoval:    Kontroloval:           Telefon:	 	Datum: Schválil: (ředit., stat. orgán)	 
Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa.
Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa.
Vyúčtování všech položek výpočtu cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok ....

Tabulka č. 2a
Dílčí část se samostatnou cenou pro místo:Řádek	Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné
Text	Měrná jednotka	Poznámka	Voda pitná	Voda odpadní
                                   Skuteč.	Kalkul.	Skuteč.	Kalkul.
  1	2	2a	2b	5	6	7	8
10.	Úplné vlastní náklady - ÚVN	mil. Kč	ř. 8	 	 	 	 
11.	Kalkulační zisk	mil. Kč	 	 	 	 	 
11.a	- podíl z ÚVN	%	ř. 11/ř. 10	 	 	 	 
11.b	-z ř. 11 na rozvoj a obnovu infr. maj.	mil. Kč	 	 	 	 	 
11.c	Prostředky uvedené v plánu financování obnovy a skutečnost jejich čerpání	mil. Kč	 	 	 	 	 
12.	Celkem UVN + zisk	mil. Kč	ř. 10 + ř. 11	 	 	 	 
13.	Voda faktur, pitná, odpadní + srážk.	mil. m3	ř. D, F + H, I*	 	 	 	 
14.	CENA pro vodné, stočné	Kč. m-3	ř. 12/ř. 13	 	 	 	 
15.	CENA pro vodné, stočné + DPH	Kč. m-3	 	 	 	 	 

* Pouze pro případy kalkulace a skutečnosti ceny u vody odpadní převzaté k čištění.
Vyúčtování všech položek výpočtu cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok .... při použití dvousložkové formy vodného a stočného.

Tabulka č. 2b
Dílčí část se samostatnou cenou pro místo:
Řádek	Kalkulovaná cena pro vodné a pro stočné při dvousložkové formě
Text	Měrná jednotka	Poznámka	Voda pitná	Voda odpadní
Skuteč.	Kalkul.	Skuteč	Kalkul.
1	2	3	4	5	6	7	8
16.	Pevná složka - (UVN + zisk)	mil. Kč	z ř. 12	 	 	 	 
16.a	- podíl z celkových UVN a zisku	%	ř. 16/ř. 12	 	 	 	 
17.	Pohyblivá složka - (ÚVN + zisk)	mil. Kč	ř. 12 - ř. 16	 	 	 	 
17.a	- z toho: UVN	mil. Kč	ř. 10* (1-ř. 16a)	 	 	 	 
17.b	            : kalkulační zisk	mil. Kč	ř. 17 - ř. 17a	 	 	 	 
18.	Cena pohyblivé složky	Kč. m-3	ř. 17/ř. 13	 	 	 	 
19.	Cena pohyblivé složky + DPH	Kč. m-3	 	 	 	 	 
Parametry pevné složky podle § 32 odst. 1 ( a, b, c)	 	 	 	 
Vypracoval:	 	Datum:	 
Kontroloval:	 	Schválil:	 
Telefon:	 	(ředit., stat. orgán)	 

4. Povinnost podle § 36 odst. 5 zákona plní (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, popřípadě bodu 2).
5. Pravidla pro zpracování vyúčtování:
A. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se porovnává sloupec 3 a sloupec 4, sloupec 6 a sloupec 7 tabulky č. 1. Rozdíl kalkulovaných a skutečných nákladů v jednotlivých položkách je nutné zdůvodnit, a to jak u záporných tak kladných hodnot.
B. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se porovnávají i technické údaje uvedené v tabulce č. 1 a údaj o kalkulovaném zisku a skutečně dosaženém zisku uvedené v tabulce č. 2a nebo 2b. Rozdíly je nutné zdůvodnit, a to jak u záporných tak kladných hodnot.
C. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se zpracuje informace o celkovém vyúčtování (porovnání) všech položek výpočtu všech cen pro vodné a pro stočné a pro vodu předanou a odpadní vodu převzatou. Současně se předává i celkový součet samostatných cen, umožňující kontrolu jednotlivých položek s účetnictvím vlastníka, popřípadě provozovatele.“.
----------------------------------------  Poznámky k vyhlášce 428/2001 -------------------------------------------------------
1)  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb.
1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
2)  § 11 odst. 2 vyhlášky č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.
3)  § 25 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
4)  § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 a § 8 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
5)  ČSN EN 25667 — 1 Jakost vod — Odběr vzorků — část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
    ČSN EN 25667 — 2 Jakost vod — Odběr vzorků — část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
    ČSN ISO 5667 — 3 Jakost vod — Odběr vzorků
     — Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi, — Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží, — Část 5: Pokyny pro odběr vzorků pitné vody a vody užívané při výrobě potravin a nápojů, — Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků, — Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod, — Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
5a) § 7odst. 2 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb.
6)  ČSN 75 77 11 Jakost vod — Biologický rozbor — Stanovení mikroskopického obrazu.
    ČSN 75 77 12 Biologický rozbor — Stanovení biosestonu.
    ČSN 75 77 13 Biologický rozbor — Stanovení a biosestonu.
7)  ČSN EN 25667 — 1 Jakost vod — Odběr vzorků — část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků.
    ČSN EN 25667 — 2 Jakost vod — Odběr vzorků — část 2: Pokyny pro způsob odběru vzorků.
    ČSN ISO 5667 — 3 Jakost vod — Odběr vzorků
    — Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi, — Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod, — Část 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod, — Část 14: Pokyny k zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.
7a) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
8)  § 59 zákona č. 254/2001 Sb
    § 4 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)  Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10) ČSN 755401 Navrhování vodovodních potrubí.
    TNV 755402 Výstavba vodovodních potrubí.
11) ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí.
12) ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodovodních a kanalizačních nádrží.
13) Vyhláška č. 37/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
14) Zákon č. 254/2001 Sb.
15) ČSN 756401 Čistírny odpadních vod pro více než 500 ekvivalentních obyvatel.
16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb.
17) ČSN 75 6415 Plynové hospodářství čistíren odpadních vod.
18) § 38 zákona č. 254/2001 Sb.
19) ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky.
    ČSN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek — část 1 — 6.
    ČSN EN 1091 Venkovní podtlakové systémy stokových sítí.
    ČSN EN 1671 Venkovní tlakové systémy stokových sítí.
20) ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení.
    ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok
    ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.
21) ČSN EN 752 — 7 Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek — část 7: Provoz a údržba.
    TNV 75 6925 Obsluha a údržba stokových sítí
    TNV 75 6930 Obsluha a údržba čistíren odpadních vod.
23) § 4 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.
24) Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
25) § 92 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.
26) ČSN EN 4064 — 1, 257807 — stávající technické a metrologické požadavky na vodoměry na studenou vodu.
27) Vyhláška č. 334/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na vodoměry na studenou vodu označované EHS.
28) ČSN ISO 4064 — 1 Měření průtoku vody v uzavřených potrubích (měřidla pro studenou pitnou vodu).
29) § 10 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.
1) Typy limitů podle přílohy č. 1 vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody.	

137/1999 Vyhl. MŽp stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro ochranná pásma

Íčinnost od 1.8.1999
137  VYHLÁŠKA   Ministerstva životního prostředí ze dne 10. června 1999,
kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 19 odst. 8 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
ZÁSADY PRO STANOVENÍ A ZMĚNY OCHRANNÝCH PÁSEM VODNÍCH ZDROJŮ
§ 1
(1) Ochranná pásma se stanovují na základě odborného posouzení stavu a potřeb ochrany vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje ve vztahu k jeho hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu.
(2) Ochranná pásma vodních zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou se stanovují a mění individuálním postupem s přihlédnutím k zásadám pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů uvedeným v této vyhlášce.

§ 2  Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem zahrnují zejména
a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho, s přihlédnutím k tomu, zda parametry surové vody užívané k úpravě na vodu pitnou odpovídají požadavkům vyplývajícím z příslušné technické normy,1) a jejich vývoji, povolení k odběru vody z tohoto vodního zdroje,
b) charakteristiku území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje zahrnující:
1. geomorfologické poměry,
2. meteorologické a klimatické poměry,
3. hydrografické a hydrologické poměry,
4. pedologické poměry,
5. geologické a hydrogeologické poměry,
6. údaje o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů,2) zvláště chráněných územích a ostatních územích chráněných podle zvláštních předpisů o ochraně přírody a krajiny,3) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,4) chráněných ložiskových územích,5) ochranných pásmech vodních zdrojů, ochranných pásmech k ochraně vodohospodářských děl,6) například pozorovacích objektů podzemních vod a pramenů,
c) analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje zahrnující údaje o:
1. ohrožení vodního zdroje vlivem přírodních poměrů,
2. množství a jakosti podzemních a povrchových vod, které se nacházejí v blízkosti vodního zdroje a mohou ovlivnit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
3. odběrech vody, nakládání s vodami včetně povolení k nakládání s vodami, které mohou ovlivnit přirozené hydrologické poměry vodního zdroje,
4. charakteristice zástavby a hospodářského využívání území,
5. bodových a plošných zdrojích znečištění a z nich vyplývající možnosti vlivů na jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jakož i činnostech, které mohou ohrozit jeho vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost,
d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění obsahující:
1. zákres a popis ochranných pásem na kopii katastrální mapy včetně návrhu jejich vyznačení v terénu,
2. parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí pro území ochranných pásem včetně uvedení jejich vlastníků nebo osob s právem hospodaření podle zvláštních předpisů;7) v případě, že návrh stanovení ochranných pásem se týká pouze částí pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako parcely, i geometrický plán těchto pozemků pro vyznačení věcného břemene k části pozemku,8)
3. návrh a zdůvodnění konkrétních ochranných opatření (technické úpravy, zákazy a omezení činností, omezení užívání nemovitostí) ve vztahu k jednotlivým nemovitostem,
4. návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy [monitoring jakosti vody1) a podobně].

§ 3  (1) Ochranné pásmo prvního stupně se stanoví jako souvislé území:
a) u vodárenských nádrží uvedených v příloze a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí rozšířenou o pruh o minimální šířce 50 m nad maximální kótu vzdutí podél celé nádrže, podle potřeby i v účelném rozsahu podél vybraných přítoků nádrže,
b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
c) u vodních toků
1. se vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
2. bez vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
e) v ostatních případech individuálně s přihlédnutím k zásadám uvedeným v § 1 odst. 1.
    (2) Vodohospodářský orgán může stanovit ochranné pásmo prvního stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 1 písm. a) až d), po projednání s Ministerstvem životního prostředí.
§ 4
(1) Ochranné pásmo druhého stupně se stanoví vně ochranného pásma prvního stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu.
(2) Vodohospodářský orgán může ochranné pásmo druhého stupně, je-li to účelné, projednávat i stanovovat postupně po jednotlivých územích.
(3) Ochranné pásmo druhého stupně se nestanoví v případech, kdy území ochranného pásma prvního stupně v daných místních podmínkách dostatečně zajišťuje ochranu vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje.
§ 5
(1) Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu.
(2) Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu o stanovení ochranných pásem na viditelných místech tabulemi s nápisem 
    "ochranné pásmo x stupně vodního zdroje". 
    Je-li vodohospodářským orgánem stanoven zákaz vstupu, pak i textem "nepovolaným vstup zakázán". Ochranné pásmo druhého stupně se v terénu označuje 
    obvykle pouze v místech se zvýšeným nebezpečím znečištění vodního zdroje a v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi. 
    Probíhá-li ochranné pásmo vodní hladinou nádrže, umístí se tabule na plovoucí zakotvené bóje.
§ 6
(1) Při rozhodování o stanovení nebo změně ochranných pásem vychází vodohospodářský orgán z návrhu, jehož součástí jsou podklady podle § 2, z vyhodnocení podmínek, které mohou ovlivnit vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, a z výsledků provedeného řízení.
(2) V řízení o stanovení či změně ochranných pásem vodohospodářský orgán posoudí činnosti, na které se vztahují zákazy podle § 19 odst. 4 zákona, vždy:
   a) činnosti, při kterých dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod9) a látkami vykazujícími toxické, karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti,10) především s organohalogenovými, organofosforovými, organocínovými sloučeninami, rtutí a jejími sloučeninami, kadmiem a jeho sloučeninami, minerálními oleji a uhlovodíky, kyanidy, kovy a jejich sloučeninami, biocidy a jejich deriváty, statkovými hnojivy, látkami ovlivňujícími organoleptické vlastnosti vody, persistentními sloučeninami křemíku, neorganickými sloučeninami fosforu a elementárního fosforu, fluoridy, amoniakem a dusitany,
   b) zásahy, jimiž se narušuje půdní vrstva a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, která mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev.
(3) V rozhodnutí o stanovení nebo změně ochranných pásem vodohospodářský orgán vždy stanoví pro ochranné pásmo prvního, bude-li stanoveno též pro ochranné pásmo druhého stupně, podmínky k ochraně vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje, sledování účinnosti stanoveného způsobu ochrany vodního zdroje, provedení potřebných technických úprav v ochranných pásmech a po projednání s dotčenými orgány státní správy i činnosti, na které se vztahují zákazy a omezení užívání nemovitostí ve smyslu § 19 odst. 4 zákona.

ČÁST DRUHÁ   SEZNAM VODÁRENSKÝCH NÁDRŽÍ
§ 7  Seznam vodárenských nádrží je uveden v příloze.

§ 8  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1999.

Ministr:   RNDr. Kužvart v. r.
Příloha k vyhlášce č. 137/1999 Sb.
Seznam vodárenských nádrží
Poř. č.	Název vodárenské nádrže	Vodní tok	Okres
1.	Hamry	Chrudimka	Chrudim
2.	Křižanovice	Chrudimka	Chrudim
3.	Vrchlice	Vrchlice	Kutná Hora
4.	Josefův Důl	Kamenice	Jablonec nad Nisou
5.	Souš	Černá Desná	Jablonec nad Nisou
6.	Římov	Malše	České Budějovice, Český Krumlov
7.	Karhov	Studenský potok	Jindřichův Hradec
8.	Husinec	Blanice	Prachatice
9.	Staviště	Staviště	Žďár nad Sázavou
10.	Švihov	Želivka	Benešov, Kutná Hora, Pelhřimov, Havlíčkův Brod
11.	Lučina	Mže	Tachov
12.	Mariánské Lázně	Ú šovický potok	Cheb
13.	Nýrsko	Ú hlava	Klatovy
14.	Žlutice	Střela	Karlovy Vary
15.	Klíčava	Klíčava	Kladno, Rakovník
16.	Láz	Litavka	Příbram
17.	Pilská	Pilský potok	Příbram
18.	Obecnice	Obecnický potok	Příbram
19.	Horka	Libocký potok	Cheb, Sokolov
20.	Podhora	Teplá	Cheb, Karlovy Vary
21.	Stanovice	Lomnický potok	Karlovy Vary
22.	Kamenička	Kamenička	Chomutov
23.	Křímov	Křímovský potok	Chomutov
24.	Jirkov	Bílina	Chomutov
25.	Jezeří	Vesnický potok	Chomutov, Most
26.	Janov	Loupnice	Most
27.	Chřibská	Chřibská Kamenice	Děčín
28.	Přísečnice	Přísečnice	Chomutov
29.	Fláje	Flájský potok	Most, Teplice
30.	Myslivny	Černá	Karlovy Vary
31.	Kružberk	Moravice	Opava
32.	Šance	Ostravice	Frýdek-Místek
33.	Morávka	Morávka	Frýdek-Místek
34.	Karolinka	Stanovnice	Vsetín
35.	Opatovice	Malá Haná	Vyškov
36.	Fryšták	Fryštácký potok	Zlín
37.	Slušovice	Dřevnice	Zlín
38.	Bojkovice	Kolelačský potok	Uherské Hradiště, Zlín
39.	Ludkovice	Ludkovický potok	Zlín
40.	Nová Říše	Řečice	Jihlava
41.	Landštejn	Pstruhovec	Jindřichův Hradec
42.	Znojmo	Dyje	Znojmo
43.	Vír I	Svratka	Žďár nad Sázavou
44.	Boskovice	Bělá	Blansko
45.	Hubenov	Maršovský potok	Jihlava
46.	Mostiště	Oslava	Žďár nad Sázavou
47.	Koryčany	Kyjovka	Kroměříž
 -----------------------------------------------------------  Poznámky k vyhlášce o seznamju vodárenských nádrží ---------------- 	 	 	 
 1) ČSN 7572 14 Jakost vod — surová voda pro úpravu na pitnou vodu.
 2) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb, zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., 
    zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu 
    č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.
    Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
 3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., 
    zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb.
 4) § 18 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
 5) § 17 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
 6) § 40 odst. 3 zákona č. 138/1973 Sb.
 7) Například vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 544/1992 Sb.
 8) § 5 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
 9) Vyhláška č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
10) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.