500/2002
501/2002
502/2002
503/2002
504/2002

504/2002 pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví

6.	01.01.2014	471/2013 Sb.	Aktuální verze. 
5.	01.01.2009	471/2008 Sb.	
4.	01.01.2006	400/2005 Sb.	
3.	01.01.2005	548/2004 Sb.	
2.	01.01.2004	476/2003 Sb.	
1.	01.01.2003		Počátek účinnosti. 
0.	05.12.2002
ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 3 - § 30)
ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA(§ 31)
ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY(§ 32 - § 42b)
Přechodná ustanovení
Přílohy
   	504

VYHLÁŠKA

ze dne 6. listopadu 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění

pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví

Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Tato vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,

c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce,

d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky,

e) směrnou účtovou osnovu,

f) účetní metody,

g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví.

§ 2

(1) Vyhláška se týká účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona a na které se vztahují zvláštní právní předpisy; jedná se zejména o tyto účetní jednotky:

a) politické strany a politická hnutí,1)

b) spolky podle občanského zákoníku,

c) církve a náboženské společnosti,3)

d) obecně prospěšné společnosti,4)

e) zájmová sdružení právnických osob,5)

f) nadace, nadační fondy a ústavy podle občanského zákoníku,

g) společenství vlastníků jednotek podle občanského zákoníku,

h) veřejné vysoké školy9) a

i) jiné účetní jednotky, které nebyly založeny a zřízeny za účelem podnikání,10) s výjimkou obchodních korporací

(dále jen "účetní jednotky").

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis.11)

(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,

a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,11a)

b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a nepoužijí ustanovení § 18, 24, 30, 34, 35, 36, 41, 42 a 43 zákona, v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,

c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

(K § 4 odst. 8 zákona)

HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

(1) Účetní závěrka účetních jednotek uvedených v § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu.

(2) V rozvaze (bilanci) jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance) se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty.

(5) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném rozsahu nebo v zjednodušeném rozsahu podle § 18 odst. 3 zákona. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha (bilance) v rozsahu podle § 5 odst. 4, výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 6 odst. 2 a příloha k účetní závěrce v rozsahu podle § 30.

§ 4

(1) V rozvaze (bilanci) a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí.

(2) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky.

(3) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny. Jednotlivé položky se vykazují v tisících Kč. Položky "Aktiva celkem" (netto) a "Pasiva celkem" se musí rovnat. Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" za běžné účetní období ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" uvedené v pasivech rozvahy (bilance) za běžné účetní období.

(4) Účetní jednotky k okamžiku vzniku nebo zřízení sestavují zahajovací rozvahu. Účetní jednotky, které vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, sestavují ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni prohlášení konkursu účetní závěrku v plném rozsahu. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou ho použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím.

§ 5
Rozvaha (bilance)

(1) V rozvaze (bilanci) se položky aktiv uvádějí v hodnotě neupravené o opravné položky a oprávky, to je v brutto. Opravné položky a oprávky k příslušným aktivům se uvedou v aktivech rozvahy (bilance) v záporných hodnotách. Každá z položek rozvahy (bilance) obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za minulé účetní období. V případě, že informace uváděné za minulé a za běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a úprava se odůvodní v příloze.

(2) Hodnoty položek rozvahy (bilance) se vykazují podle konečných zůstatků zjištěných na jednotlivých syntetických účtech směrné účtové osnovy buď s kladným nebo záporným znaménkem. Položky v aktivech, s výjimkou opravných položek a oprávek, se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Má dáti nad stavem obratu strany Dal. Položky pasiv se uvádějí s kladným znaménkem, jestliže převažuje na účtu stav obratu strany Dal nad stavem obratu strany Má dáti. V prvním sloupci se uvádějí částky aktiv a pasiv se stavem k prvnímu dni účetního období. Ve druhém sloupci se uvádějí stavy aktiv a pasiv k poslednímu dni účetního období, za které se účetní závěrka sestavuje. Výjimku tvoří položka pasiv "A.II.1. Účet výsledku hospodaření", která se vykazuje pouze k poslednímu dni uzavíraného účetního období, a položka pasiv "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení", která se vykazuje pouze k prvnímu dni účetního období.

(3) Položky rozvahy (bilance) v nulové výši za minulé účetní období i za běžné účetní období se neuvádějí.

(4) Rozvaha (bilance) ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi, pokud jedna položka rozvahy obsahuje několik účtových skupin a v rámci skupiny bude existovat několik skupinových účtů, pak bude položka rozvahy úhrnem mezisoučtů příslušných účtových skupin.

§ 6
Výkaz zisku a ztráty

(1) Ve výkazu zisku a ztráty se uvádějí k rozvahovému dni konečné zůstatky syntetických účtů nákladů a výnosů, rozdělené na hlavní činnost a hospodářskou činnost. Výsledek hospodaření před zdaněním a výsledek hospodaření po zdanění se uvede samostatně za hlavní činnost a samostatně za hospodářskou činnost. Za účetní jednotku jako celek se dílčí výsledky hospodaření sumarizují. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí.

(2) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových účtů v rámci účtových skupin podle zadání v příloze č. 2.

(3) Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši se neuvádějí.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)

§ 7
Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem" obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Dále obsahuje povolenky na emise, kterými jsou povolenky na emise skleníkových plynů, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství11b) bez ohledu na výši ocenění a další obdobná práva, zejména individuální preferenční množství mléka, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv (dále jen „preferenční limity“)11c) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele11c) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku v položce „A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem“ podle odstavce 1,

a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b) drobného dlouhodobého nehmotného majetku vymezeného v odstavci 5,

c) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem".

(3) Položka "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" a položka "A.I.2. Software" obsahují nehmotné výsledky výzkumu a vývoje a software, které byly buď vytvořeny vlastní činností a určeny k obchodování a nebo byly nabyty od jiných osob.

(4) Položka "A.I.3. Ocenitelná práva" obsahuje zejména ocenitelná práva k předmětům průmyslového a obdobného vlastnictví, k výsledkům duševní tvůrčí činnosti a další ocenitelná práva podle zvláštních právních předpisů.

(5) Položka "A.I.4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje nehmotný majetek, zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.

(6) Položka "A.I.5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který podle své povahy nelze uvést v jiných položkách dlouhodobého majetku zejména povolenky na emise a preferenční limity bez ohledu na výši ocenění.

(7) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet.

(8) Položka "A.I.6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Položka "A.I.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.

(10) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.

(11) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti11d) a software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto vybavení nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity11e) a energetické audity11f), lesní hospodářské plány11g) a plány povodí11h) a povodňové plány.

§ 8
Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka "A.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zásobami podle § 11 odst. 7. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“, „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 10 písmen a) a d).

(2) Položka „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“ obsahuje zejména umělecká díla, sbírky, předměty kulturní hodnoty12), a obdobný hmotný movitý majetek bez ohledu na výši ocenění, který není součástí stavby nebo není zbožím, včetně movitých kulturních památek, sbírek muzejní povahy, předmětů kulturní hodnoty oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, a včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a).

(3) Za dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný se považují kromě pozemků, uměleckých děl, předmětů a sbírek i církevní stavby, například kostely, kaple, kláštery a galerie, za podmínky, že jsou tyto stavby uvedeny v základním dokumentu církve nebo náboženské společnosti, kterým je statut, řád nebo stanovy, a to v souladu se zásadami hospodaření církve nebo náboženské společnosti.

(4) Položka "A.II.3. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti

a) stavby14) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,

b) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“,

c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci, včetně spoluvlastnického podílu na pozemku, se použije odstavec 1 obdobně,

f) nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou,

g) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,

h) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

(5) Položka "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" obsahuje

a) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných majetku, které jsou charakterizovány" se považují za drobný hmotný majetek a účetní jednotka o něm účtuje jako o zásobách,

b) předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky.

(6) Položka "A.II.3. Stavby" a položka "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" dále obsahuje technické zhodnocení, a to od výše ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku v položkách „A.II.3. Stavby“ a „A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ a dále obsahuje technické zhodnocení

a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,

b) drobného hmotného majetku.

(7) Položka "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje

a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,

b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

(8) Položka "A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata" obsahuje bez ohledu na výši ocenění plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus; podle rozhodnutí účetní jednotky sem patří též zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, například muflonů, daňků, jelenů a pštrosů. Položka obsahuje též koně, například tažné a dostihové, a dále osly, muly a mezky.

(9) Položka "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je 3 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40 000 Kč, který byl pořízen nejpozději 31. prosince 2002, a to až do doby vyřazení.

(10) Položka "A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na pořizovací cenu

a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 38 odst. 3 písm. d),

b) technické zhodnocení provedené na majetku oceněném podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno v položce „A.II.3. Stavby,

c) jiný majetek, mající charakter dlouhodobého hmotného majetku, neobsažený v majetkových položkách "A.II.1. Pozemky", "A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky", "A.II.3. Stavby", "A.II.4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí", "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů", "A.II.6. Základní stádo a tažná zvířata", "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek", "A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" a "A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek",

d) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „A.II.3. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(11) Položka "A.II.9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(12) Položka "A.II.10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

(13) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání, to je pro způsobilost k provozu. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

§ 9
Dlouhodobý finanční majetek

(1) Dlouhodobým finančním majetkem je majetek s dobou splatnosti delší než jeden rok nebo majetek do splatnosti nakupovaný nebo vlastněný účetní jednotkou za účelem

a) majetkové účasti, zejména podílů v obchodní korporaci, nebo

b) obchodování s nimi, nebo

c) dlouhodobého umístění volných peněžních prostředků se záměrem jejich zhodnocení formou budoucího výnosu.

(2) Položka "A.III.1. Podíly v ovládaných a řízených osobách" obsahuje majetkové účasti, to je podíly podle zákona o obchodních korporacích, ustanovení o množství hlasovacích práv podle zvláštního právního předpisu se nepoužije.

(3) Položka "A.III.2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem" obsahuje majetkové účasti, to je podíly nejméně ve výši dvaceti procent, avšak s nižším podílem účasti, než je uvedeno v odstavci 2.

(4) Položka "A.III.3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti" obsahuje dluhové cenné papíry, které mají stanovenu splatnost a u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držby až do jejich splatnosti.

(5) Položka "A.III.4. Zápůjčky organizačním složkám" obsahuje zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok, poskytnuté účetní jednotkou vlastním organizačním složkám, pokud jsou účetními jednotkami.

(6) Položka "A.III.5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky" obsahuje zejména ostatní zápůjčky s dobou splatnosti delší než jeden rok neuvedené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku.

(7) Položka "A.III.6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek" obsahuje ostatní cenné papíry neobsažené v jiných položkách dlouhodobého finančního majetku, termínové vklady s dobou splatnosti delší než jeden rok a majetek přenechaný do užívání jiné účetní jednotce formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)

(8) Položka "A.III.7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje složky ocenění dlouhodobých cenných papírů a podílů v průběhu jejich pořízení. V položce se uvádí dlouhodobý finanční majetek, jehož doba splatnosti nebo doba držby je delší než jeden rok.

§ 10
Oprávky k dlouhodobému majetku

Položky "A.IV.1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje", "A.IV.2. Oprávky k softwaru", "A.IV.3. Oprávky k ocenitelným právům", "A.IV.4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku", "A.IV.5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku", "A.IV.6. Oprávky ke stavbám", "A.IV.7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí", "A.IV.8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů", "A.IV.9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům", "A.IV.10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku" a "A.IV.11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku" obsahují oprávky k příslušnému dlouhodobému majetku, které vyjadřují opotřebení příslušného majetku ve finančním vyjádření, kterým se snižuje ocenění příslušného majetku až do výše jeho ocenění v účetnictví a současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím odpisů.

§ 11
Zásoby

(1) Položka "B.I.1. Materiál na skladě" zejména obsahuje

a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,

b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,

c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,

d) náhradní díly,

e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,

f) další hmotné movité věci s dobou použitelnosti do jednoho roku, vedené jako materiál.

(2) Položka "B.I.2. Materiál na cestě" obsahuje majetek uvedený v odstavci 1, který byl vyúčtován dodavatelem, avšak nebyl dosud účetní jednotkou fyzicky převzat.

(3) Položka "B.I.3. Nedokončená výroba" obsahuje produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem, nedokončené výkony jiných činností, při nichž nevznikají hmotné produkty.

(4) Položka "B.I.4. Polotovary vlastní výroby" obsahuje odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.

(5) Položka "B.I.5. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.

(6) Položka "B.I.6. Zvířata" obsahuje mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm.

(7) Položka "B.I.7. Zboží na skladě a v prodejnách" obsahuje zejména hmotné movité věci nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje.

(8) Položka "B.I.8. Zboží na cestě" obsahuje zejména hmotné movité věci uvedené v odstavci 7 vyúčtované dodavatelem, avšak účetní jednotkou dosud nepřevzaté.

(9) Položka "B.I.9. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.

§ 12
Pohledávky z obchodních závazkových vztahů

(1) Položka "B.II.1. Odběratelé" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za splněné a vyúčtované dodávky a služby odběratelům vyplývající z obchodních závazkových vztahů. Do této položky nenáleží pohledávky směnečné.

(2) Položka "B.II.2. Směnky k inkasu" obsahuje směnečné krátkodobé a dlouhodobé pohledávky za odběrateli a jinými dlužníky z cizích směnek a ze směnek na vlastní řad.

(3) Položka "B.II.3. Pohledávky za eskontované cenné papíry" obsahuje pohledávky za směnky předané bance k proplacení, do doby splatnosti směnky a pohledávky za jiné cenné papíry s termínem splatnosti, předané bance k proplacení.

(4) Položka "B.II.4. Poskytnuté provozní zálohy" obsahuje dlouhodobé i krátkodobé zálohy a závdavky poskytnuté dodavatelům na dodávky vyplývající z obchodních závazkových vztahů. Do položky se neuvádějí zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11 a v § 11 odst. 9.

(5) Položka "B.II.5. Ostatní pohledávky" obsahuje ostatní krátkodobé i dlouhodobé pohledávky z obchodních závazkových vztahů, neuvedené v odstavcích 1 až 4, zejména pohledávky za dodavateli z důvodu reklamace dodávek.

§ 13
Pohledávky z pracovněprávních vztahů

(1) Položka "B.II.6. Pohledávky za zaměstnanci" obsahuje pohledávky za zaměstnanci zejména z titulu poskytnutých záloh na cestovné na pracovní cesty a jiných záloh, které jsou zaměstnanci povinni vyúčtovat.

(2) Položka "B.II.7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění" obsahuje pohledávky za příslušnými institucemi jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.

§ 14
Daně a dotace – pohledávky

(1) Položka "B.II.8. Daň z příjmů" obsahuje pohledávky z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.

(2) Položka "B.II.9. Ostatní přímé daně" obsahuje pohledávky z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti a funkčních požitků, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.

(3) Položka "B.II.10. Daň z přidané hodnoty" obsahuje pohledávky zejména z titulu nároků na vrácení daně z přidané hodnoty při uplatnění nadměrného odpočtu u plátců této daně. Do této položky se zahrnují rovněž pohledávky z titulu nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu18) a ostatní pohledávky související s touto daní.

(4) Položka "B.II.11. Ostatní daně a poplatky" obsahuje pohledávky z titulu spotřebních daní například při uplatnění nároku na jejich vrácení. Obsahem této položky jsou i pohledávky z titulu silniční daně, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z nabytí nemovitých věcí a pohledávky za příslušnými institucemi z titulu poplatků vyměřovaných podle zvláštních právních předpisů, například cla, správních poplatků a jiných obdobných plnění.

(5) Položky "B.II.12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem" a "B.II.13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků" obsahují nároky na dotace, pokud zvláštní právní předpisy nebo příslušné smlouvy účtování o vzniku nároků připouštějí.

§ 15
Ostatní pohledávky

(1) Položka „B.II.14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti“ obsahuje krátkodobé i dlouhodobé pohledávky vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku za ostatními společníky sdruženými v této společnosti.

(2) Položka "B.II.15. Pohledávky z pevných termínových operací a opcí" obsahuje pohledávky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu pohledávky.

(3) Položka "B.II.16. Pohledávky z vydaných dluhopisů" obsahuje pohledávky emitentů z titulu úpisu krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů.

(4) Položka "B.II.17. Jiné pohledávky" obsahuje krátkodobé pohledávky, které se neuvádějí v jiných položkách pohledávek, zejména nároky na náhradu škody od odpovědné osoby, zálohy a závdavky vyplacené jiným osobám než osobám v pracovněprávním vztahu, pokud se nejedná o zálohy a závdavky uvedené v § 7 odst. 9, § 8 odst. 11, § 11 odst. 9 a v § 12 odst. 4.

(5) Položka "B.II.18. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky dlouhodobých a krátkodobých pohledávek stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(6) Položka "B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" obsahuje opravné položky vytvářené k jednotlivým pohledávkám podle zvláštního právního předpisu20) v případech, kdy se pohledávky vztahují k činnosti účetní jednotky podléhající dani z příjmů. V účetní závěrce se tato položka uvádí v aktivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.

§ 16
Krátkodobý finanční majetek

(1) Položka "B.III.1. Pokladna" obsahuje peněžní prostředky v hotovosti, které má účetní jednotka v pokladně ke dni sestavení účetní závěrky.

(2) Položka "B.III.2. Ceniny" obsahuje stav zejména poštovních známek, kolků, dálničních kupónů, karet (benzinových, telefonních), které představují určitou majetkovou hodnotu s limitem čerpání, z níž po vydání do používání bude moci být čerpáno, stav stravovacích poukázek do provozoven veřejného stravování a stav jiných poukázek a karet, majících povahu cenin.

(3) Položka "B.III.3. Účty v bankách" obsahuje disponibilní peněžní prostředky na účtech v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak se tento zůstatek uvádí v položce pasiv "B.III.18. Krátkodobé bankovní úvěry".

(4) Položky "B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování" a "B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování" obsahují cenné papíry určené k obchodování, držené účetní jednotkou po dobu kratší než jeden rok za účelem obchodování s nimi a dosahování zisků z cenových rozdílů.

(5) Položka "B.III.6. Ostatní cenné papíry" obsahuje jiné cenné papíry krátkodobé povahy, které se neuvádějí v položkách "B.III.4. Majetkové cenné papíry k obchodování" a "B.III.5. Dluhové cenné papíry k obchodování". V této položce se uvádějí i dluhové cenné papíry držené do splatnosti, kdy splatnost je kratší než jeden rok.

(6) Položka "B.III.7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek" obsahuje složky ocenění krátkodobých cenných papírů a podílů v průběhu jejich pořizování.

(7) Položka "B.III.8. Peníze na cestě" obsahuje stav veškerých peněžních prostředků, které z důvodu časového nesouladu při vkladech, výběrech a převodech mezi účty v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev účetní jednotky nebo pokladnami nebyly dosud připsány na účet nebo z účtu odepsány. Stav se v aktivech rozvahy (bilance) uvádí v kladné nebo v záporné hodnotě, podle povahy konečného zůstatku účtu 261 – Peníze na cestě.

§ 17
Jiná aktiva, aktiva celkem

(1) Položky "B.IV.1. Náklady příštích období" a "B.IV.2. Příjmy příštích období" obsahují tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Položka "B.IV.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů v příštích účetních obdobích. Položka "B.IV.2. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek za právnickými a fyzickými osobami.

(2) Položka "B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní" obsahuje ke dni sestavení účetní závěrky zjištěné kursové rozdíly aktivní povahy, to je ztrátové, vznikající při přepočtu dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizích měnách, včetně dlouhodobých termínových vkladů, úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí.

(3) Položka "Aktiva celkem" obsahuje hodnotu aktiv brutto sníženou o hodnotu oprávek a opravných položek k příslušným aktivům.

§ 18
Vlastní zdroje

(1) Položka "A.I.1. Vlastní jmění" obsahuje hodnotu vlastních zdrojů majetku účetní jednotky. V položce se uvádí v případech, kdy to ukládá nebo připouští zvláštní právní předpis, hodnota povinného nebo dobrovolného majetkového vkladu zakladatelů účetní jednotky, jmenovitě zapsaná do příslušného rejstříku. Položka obsahuje i dotace, pokud byly přijaty jako zdroj pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Dále se zde uvádí hodnota bezúplatně nabytého dlouhodobého nehmotného a hmotného odpisovaného majetku snížená o oprávky, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku, pokud je bezúplatně nabytý majetek určen na činnost účetní jednotky. Uvádějí se zde i hodnota nově zjištěného a v účetnictví dosud nezachyceného neodpisovaného dlouhodobého majetku a zdroje převedené z fondů.

(2) Položka "A.I.2. Fondy" obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy20a) od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů21), stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.

(3) Položka "A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků" obsahuje zejména oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů a oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky. V případě aktivního zůstatku se tato položka uvádí v pasivech rozvahy (bilance) v záporné hodnotě.

(4) Položka "A.II.1. Účet výsledku hospodaření" obsahuje výsledek hospodaření vykázaný k rozvahovému dni za celou účetní jednotku za běžné účetní období.

(5) Položka "A.II.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení" obsahuje výsledek hospodaření za celou účetní jednotku z minulého účetního období.

(6) Položka "A.II.3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let" obsahuje nevypořádané výsledky hospodaření účetní jednotky za minulá účetní období.

§ 19

Položka "B.I.1. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštního právního předpisu.22)

§ 20
Dlouhodobé závazky

(1) Položka "B.II.1. Dlouhodobé úvěry" obsahuje cizí zdroje účetní jednotky s dobou splatnosti delší než jeden rok, zejména přijaté úvěry a dlouhodobé úvěry.

(2) Položka "B.II.2. Vydané dluhopisy" obsahuje hodnotu dlouhodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.

(3) Položka "B.II.3. Závazky z pronájmu" obsahuje dlouhodobé závazky z titulu majetku převzatého do užívání od jiné účetní jednotky, to je pronajímatele, formou smluv o pronájmu hmotných movitých a nemovitých věcí sjednaných před 1. lednem 2001 při dodržení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.17)

(4) Položka "B.II.4. Přijaté dlouhodobé zálohy" obsahuje dlouhodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu delší než jeden rok, od odběratelů na dodávky v obchodním styku.

(5) Položka "B.II.5. Dlouhodobé směnky k úhradě" obsahuje směnečné dlouhodobé závazky k dodavatelům a jiným věřitelům z akceptovaných cizích směnek a ze směnek vlastních, v případě směnek jako platebních prostředků. Neuvádějí se zde dlouhodobé směnky použité jako zajišťovací prostředky.

(6) Položka "B.II.6. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dlouhodobých závazků podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(7) Položka "B.II.7. Ostatní dlouhodobé závazky" obsahuje ostatní dlouhodobé závazky, které se neuvádějí v jiných položkách dlouhodobých závazků, zejména přijaté dlouhodobé zápůjčky od jiných osob než od bank.

§ 21
Závazky z obchodních závazkových vztahů

(1) Položka "B.III.1. Dodavatelé" obsahuje krátkodobé dluhy vůči dodavatelům vyplývající z příslušných smluvních ujednání v obchodních závazkových vztazích. Neuvádějí se zde dluhy směnečné.

(2) Položka "B.III.2. Směnky k úhradě" obsahuje směnečné dluhy k dodavatelům a jiným věřitelům z titulu krátkodobých vlastních nebo akceptovaných cizích směnek, pokud jsou použity jako platební prostředek. Neuvádějí se zde krátkodobé směnky mající povahu cenného papíru.

(3) Položka "B.III.3. Přijaté zálohy" obsahuje krátkodobé závazky z titulu přijatých záloh a závdavků na dobu jednoho roku a kratší, od odběratelů na dodávky v obchodních závazkových vztazích.

(4) Položka "B.III.4. Ostatní závazky" obsahuje krátkodobé závazky z obchodních závazkových vztahů, které se neuvádějí v položkách "B.III.1. Dodavatelé", "B.III.2. Směnky k úhradě" a "B.III.3. Přijaté zálohy", zejména dluhy odběratelům z důvodu reklamace dodávek.

§ 22
Závazky z pracovněprávních vztahů

(1) Položka "B.III.5. Zaměstnanci" obsahuje dluhy zaměstnancům zejména z titulu nároku na výplatu mezd a odměn vyplývajících z pracovního poměru.

(2) Položka "B.III.6. Ostatní dluhy vůči zaměstnancům" obsahuje dluhy v souvislosti s pracovním poměrem vůči zaměstnancům, vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například nároky na cestovní náhrady a náhrady za používání vlastních pracovních pomůcek a obdobná plnění.

(3) Položka "B.III.7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění" obsahuje dluhy příslušným institucím jak z titulu povinného pojistného stanoveného zvláštními právními předpisy, tak z dobrovolně hrazeného pojistného a obdobného plnění.

§ 23
Daně a dotace – závazky

(1) Položka "B.III.8. Daň z příjmů" obsahuje dluhy z titulu daně z příjmů jak za běžné účetní období, tak i za minulá účetní období.

(2) Položka "B.III.9. Ostatní přímé daně" obsahuje dluhy z titulu ostatních přímých daní, zejména daní ze závislé činnosti a funkčních požitků, které účetní jednotka jako plátce vybírá od svých zaměstnanců, členů statutárních orgánů, případně jiných osob.

(3) Položka "B.III.10. Daň z přidané hodnoty" obsahuje dluhy zejména z titulu odvodu daně z přidané hodnoty u plátců této daně. Do položky se zahrnují rovněž dluhy z titulu neoprávněně uplatněného nároku na vrácení daně z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu18) a ostatní dluhy související s touto daní.

(4) Položka "B.III.11. Ostatní daně a poplatky" obsahuje dluhy z titulu spotřebních daní u plátců těchto daní. Obsahem této položky jsou i dluhy z titulu silniční daně, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z nabytí nemovitých věcí a dluhy příslušným institucím z titulu poplatků vyměřovaných podle zvláštních právních předpisů, například cla, správních poplatků a jiných obdobných plnění.

(5) Položky "B.III.12. Závazky ze vztahu ke státnímu rozpočtu" a "B.III.13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků" obsahují dluhy z titulu nedočerpaných nebo neoprávněně použitých dotací.

§ 24
Ostatní závazky

(1) Položka "B.III.14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů" obsahuje dluhy vyplývající z majetkové účasti, to je podílu účetní jednotky v obchodní korporaci z titulu převzatých, avšak dosud nesplacených akcií, zatímních listů nebo vkladů.

(2) Položka „B.III.15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti“ obsahuje krátkodobé a dlouhodobé dluhy vzniklé z činnosti účetní jednotky ve společnosti, která nemá právní osobnost, na základě smlouvy o společnosti uzavřené podle občanského zákoníku k ostatním společníkům sdruženým v této společnosti.

(3) Položka "B.III.16. Závazky z pevných termínových operací a opcí" obsahuje závazky vyplývající z uskutečněných pevných termínových operací s finančními nástroji, respektive změny reálné hodnoty těchto nástrojů, pokud mají povahu závazku.

(4) Položka "B.III.17. Jiné dluhy" obsahuje krátkodobé dluhy, které se neuvádějí v jiných položkách krátkodobých závazků, zejména dluhy z odpovědnosti za způsobenou škodu, dluhy členům statutárních orgánů a dluhy vyplývající z členství v účetní jednotce.

(5) Položka "B.III.18. Krátkodobé bankovní úvěry" obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.

(6) Položka "B.III.19. Eskontní úvěry" obsahuje cizí zdroje s dobou splatnosti jeden rok a kratší, zejména krátkodobé úvěry.

(7) Položka "B.III.20. Vydané krátkodobé dluhopisy" obsahuje hodnotu krátkodobých dluhopisů vydaných účetní jednotkou.

(8) Položka "B.III.21. Vlastní dluhopisy" obsahuje dluhopisy vydané účetní jednotkou, které může mít v držení podle zvláštních právních předpisů. Položka se uvádí v pasivech v záporné hodnotě.

(9) Položka "B.III.22. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky krátkodobých závazků stanovené podle smluv, které nejsou ke dni sestavení účetní závěrky doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(10) Položka "B.III.23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci" obsahuje zejména dluhy účetní jednotky s dobou splatnosti jeden rok a kratší z titulu přijatých finančních výpomocí a půjček od jiných osob, s výjimkou bank. V položce se rovněž uvádějí krátkodobé dluhy z cenných papírů včetně směnek vystavených účetní jednotkou s výjimkou dluhopisů.

§ 25

(1) Položka "B.IV.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale úhrady dosud nebyly uskutečněny. Jedná se o pasivní účet s přírůstky účtovanými v jeho prospěch.

(2) Položka "B.IV.2 Výnosy příštích období" obsahuje úhrady, které jsou přijaty v běžném účetním období, příslušné výkony budou realizovány až v období následujícím. Uvedený účet je pasivní, výnosy jsou účtovány v jeho prospěch.

(3) Položka "B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní" obsahuje ke dni sestavení účetní závěrky zjištěné kursové rozdíly pasivní povahy, vznikající při přepočtu hodnot dlouhodobého finančního majetku, pohledávek a závazků v cizích měnách, včetně dlouhodobých termínových vkladů, úvěrů a krátkodobých finančních výpomocí.

(4) Položka "Pasiva celkem" obsahuje úhrnnou hodnotu pasiv.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 26
Náklady

(1) Spotřebované nákupy

a) položka "A.I.1. Spotřeba materiálu" obsahuje náklady na spotřebu materiálu včetně majetku účtovaného jako zásoby a úbytky materiálu do normy přirozených úbytků, například z důvodu vysychání, rozprášení a vylití,

b) položka "A.I.2. Spotřeba energie" obsahuje náklady na spotřebovanou energii,

c) položka "A.I.3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek" obsahuje náklady na spotřebu ostatních neskladovatelných dodávek, např. dodávky vody nebo stlačeného vzduchu pro technologické účely,

d) položka "A.I.4. Prodané zboží" obsahuje náklady na prodané zboží; v položce se uvádějí i úbytky zboží do normy přirozených úbytků, například z důvodu vysychání, rozprášení a vylití.

(2) Nakupované služby

a) položka "A.II.5. Opravy a udržování" obsahuje náklady na opravy a udržování majetku, ke kterému má účetní jednotka právo vlastnické nebo jiné právo k majetku a je povinna o něm účtovat dle § 28 zákona,

b) položka "A.II.6. Cestovné" obsahuje náklady na pracovní cesty podle zvláštních právních předpisů,23)

c) položka "A.II.7. Náklady na reprezentaci" obsahuje náklady na reprezentaci, například pohoštění, dary a obdobná plnění,

d) položka "A.II.8. Ostatní služby" obsahuje náklady na ostatní nakupované služby, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty "A.II.5.

Opravy a udržování", "A.II.6. Cestovné" a "A.II.7. Náklady na reprezentaci"; obsahuje rovněž pořizovací cenu nakoupeného drobného nehmotného majetku zařazeného do užívání v účetní jednotce. Tuto cenu neuvádí účetní jednotka jako položku aktiv v rozvaze (bilanci).

(3) Osobní náklady

a) položka "A.III.9. Mzdové náklady" obsahuje náklady na příjmy ze závislé činnosti včetně naturálních příjmů, náklady na civilní službu patřící do mzdových nákladů, to je služné, vyplácené podle zvláštních právních předpisů a náklady na příjmy z funkčních požitků vyplácené členům vlastních statutárních nebo kontrolních orgánů,

b) položka "A.III.10. Zákonné sociální pojištění" obsahuje náklady na pojištění, které je účetní jednotka povinna podle zvláštních právních předpisů hradit na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění,

c) položka "A.III.11. Ostatní sociální pojištění" obsahuje náklady z titulu plnění ze smluv o dobrovolném penzijním připojištění zaměstnanců a obdobné dobrovolné platby a plnění za zaměstnance podle zvláštních právních předpisů,

d) položka "A.III.12. Zákonné sociální náklady" obsahuje náklady podle zvláštních právních předpisů24) související se zaměstnanci,

e) položka "A.III.13. Ostatní sociální náklady" obsahuje ostatní sociální náklady, které se neuvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty "A.III.10. Zákonné sociální pojištění", "A.III.11. Ostatní sociální pojištění" a "A.III.12. Zákonné sociální náklady", a ostatní náklady například na civilní službu a službu dobrovolníků, vyplácené jako náhrady podle zvláštních právních předpisů.

(4) Daně a poplatky

a) položka "A.IV.14. Daň silniční" obsahuje náklady na daň silniční splatnou podle zákona o dani silniční,

b) položka "A.IV.15. Daň z nemovitostí" obsahuje náklady na daň z nemovitostí, splatnou podle zákona o dani z nemovitostí,

c) položka "A.IV.16. Ostatní daně a poplatky" obsahuje ostatní daně a odvody, správní a jiné poplatky podle zvláštních právních předpisů a obdobná plnění v případech, kdy je účetní jednotka poplatníkem, s výjimkou splatné daně z příjmů právnických osob za příslušné zdaňovací období, která se uvádí v položce výkazu zisku a ztráty "34. Daň z příjmů"; položka "A.IV.16. Ostatní daně a poplatky" dále obsahuje ostatní daně (daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí) a poplatky za minulá období včetně daně z přidané hodnoty, o které již nelze zvýšit ocenění majetku, zásob a pohledávek, dále doměrky spotřební daně vztahující se k vlastní spotřebě vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních.

(5) Ostatní náklady

a) položka "A.V.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení" obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení daňově uznatelné podle ustanovení zvláštního právního předpisu s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle zvláštního právního předpisu, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále poplatky, penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,

b) položka "A.V.18. Ostatní pokuty a penále" obsahuje ostatní pokuty a penále daňově neuznatelné, které se neuvádějí v položce "A.V.17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení",

c) položka "A.V.19. Odpis nedobytné pohledávky" obsahuje náklady na odpis pohledávek podle zvláštního právního předpisu25) a odpis pohledávek podle zvláštního právního předpisu26) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů, ztrátové položky, u kterých k úhradě nestačí likvidační podstata dlužníků podle zvláštního právního předpisu,27) a náklady na postoupené pohledávky související s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

d) položka "A.V.20. Úroky" obsahuje úroků vůči bankám nebo jiným věřitelům včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, v případě půjček, finančních operací, například eskontace cenných papírů, a dále poplatky, penále, postižní částky a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,

e) položka "A.V.21. Kursové ztráty" obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech pohledávek a závazků při inkasu nebo platbě a na finančních účtech, to je účtech účtových skupin 21, 22, 24, 25, 26, znějících na cizí měnu, při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni,

f) položka "A.V.22. Dary" obsahuje zejména zůstatkovou cenu odpisovaného dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku ve vlastnictví účetní jednotky při bezúplatném převodu z důvodu darování jiným osobám, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních finančních zdrojů účetní jednotky. V této položce se neuvádí pořizovací cena neodpisovaného majetku a bezúplatné převody majetku jiným osobám v rámci hlavního poslání účetní jednotky podle statutu, stanov nebo jiné zřizovací listiny, pokud byl majetek pořízen z účelových finančních zdrojů,

g) položka "A.V.23. Manka a škody" obsahuje manka a škody na majetku s výjimkou schodku u pokladní hotovosti a cenin, které jsou vždy pohledávkou vůči hmotně odpovědné osobě, s výjimkou hodnoty chybějících cenných papírů, kdy je nutno vést tyto položky odděleně na analytických účtech k příslušnému účtu v účtových skupinách 06 a 25 "Cenné papíry v umořovacím řízení" a zahájit umořovací řízení; v položce se uvádí také zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v důsledku manka a škody; škodou pro účely této vyhlášky je fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení hmotného majetku včetně zásob,

h) položka "A.V.24. Jiné ostatní náklady" obsahuje jiné náklady nezachycené na ostatních položkách nákladů, zejména náklady, které se týkají provozní činnosti, dále náklady peněžního styku, jimiž jsou poplatky související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, náklady na smluvní pojištění majetku a osob, náklady spojené se získáváním bankovních záruk a obdobné poplatky související s vedením účtů u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, jakož i depozitní poplatky s výjimkou případů, kdy se tyto položky stávají součástí pořizovací ceny majetku, a náklady na odstupné za uvolnění bytů; patří sem i náklady spojené s rozhodnutím o zrušení připravované nebo rozestavěné výstavby, to je zmařené investice vztahující se k této činnosti, a to k okamžiku rozhodnutí o zrušení výstavby. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba preferenčních limitů a povolenek na emise je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení27a).

(6) Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek

a) položka "A.VI.25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje náklady na odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou podle § 28 zákona, dále zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při vyřazení z důvodu jeho likvidace v důsledku opotřebení,

b) položka "A.VI.26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje náklady ve výši zůstatkové ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného při vyřazení z důvodu prodeje; uvádí se zde i pořizovací cena prodaného dlouhodobého hmotného majetku neodpisovaného, k okamžiku vyřazení,

c) položka "A.VI.27. Prodané cenné papíry a podíly" obsahuje prodané cenné papíry a podíly v ocenění stanoveném zákonem,

d) položka "A.VI.28. Prodaný materiál" obsahuje náklady vzniklé při vyřazení majetku,

e) položka "A.VI.29. Tvorba rezerv" obsahuje náklady na tvorbu rezerv tvořených podle zvláštního právního předpisu,22) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

f) položka "A.VI.30. Tvorba opravných položek" obsahuje náklady na tvorbu opravných položek tvořených podle zvláštního právního předpisu,20) souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(7) Poskytnuté příspěvky

a) položka "A.VII.31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami" obsahuje finanční příspěvky určené pro vlastní organizační složky na provoz, pokud jsou účetními jednotkami, v rámci hlavní činnosti vymezené příslušnou zřizovací listinou,

b) položka "A.VII.32. Poskytnuté členské příspěvky" obsahuje zaplacené členské příspěvky právnickým osobám, vyplývající z nepovinného členství účetní jednotky.

(8) Položka "A. VIII. 33. Dodatečné odvody daně z příjmů" obsahuje dodatečné odvody daně z příjmů, zejména doměrky daně za minulá období, snížené o vratky daně za minulá zdaňovací období.

(9) Položka "34. Daň z příjmů" obsahuje splatnou daň z příjmů právnických osob zjištěnou za příslušné zdaňovací období, týkající se výsledku hospodaření za účetní období, za které se účetní závěrka sestavuje.

(10) Výdaje přímo související se založením a zřízením účetní jednotky, vynaložené do dne vzniku právní osobnosti (dále jen "zřizovací výdaje"), se zaúčtují jako první účetní zápisy po otevření účetních knih v prvním účetním období při vzniku účetní jednotky. Uvádějí se ve výkazu zisku a ztráty v položkách nákladů, kterých se týkají. Za zřizovací výdaje se považují zejména soudní a správní poplatky a jiná obdobná plnění, výdaje na pracovní cesty související se založením účetní jednotky, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné; zřizovacími výdaji jsou též výdaje uhrazené nově založenou účetní jednotkou jiné osobě, například zakladateli, která tyto výdaje vynaložila. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo související s přeměnou právní osobnosti organizace.

(11) Položka "Náklady celkem" obsahuje úhrn nákladů za příslušné účetní období.

§ 27
Výnosy

(1) Vlastní výkony a prodej zboží

a) položka "B.I.1. Tržby za vlastní výrobky" obsahuje tržby za vlastní výrobky,

b) položka "B.I.2. Tržby z prodeje služeb" obsahuje tržby za vlastní služby,

c) položka "B.I.3. Tržby za prodané zboží" obsahuje tržby za prodané zboží.

(2) Změny stavu vnitroorganizačních zásob

a) položka "B.II.4. Změna stavu zásob nedokončené výroby" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob nedokončených výrobků, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob, popřípadě změny stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob nedokončené výroby ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních nedokončených výrobků k účelům reprezentace,

b) položka "B.II.5. Změna stavu zásob polotovarů" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob polotovarů, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob polotovarů, popřípadě změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob polotovarů ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních polotovarů k účelům reprezentace,

c) položka "B.II.6. Změna stavu zásob výrobků" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob výrobků, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob vlastních výrobků, popřípadě změna stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zásob v případě použití vlastních výrobků k účelům reprezentace,

d) položka "B.II.7. Změna stavu zvířat" obsahuje zvýšení, případně snížení stavu zásob zvířat, jimiž jsou přírůstky a úbytky zásob zvířat, popřípadě změnu stavu zásob vyplývající z inventarizace jako rozdíl mezi výší stavu zásob ke konci a k počátku účetního období; uvádí se zde i změna stavu zvířat v případě použití vlastních zásob zvířat k účelům reprezentace.

(3) Aktivace materiálu, zboží, vlastních výkonů a dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

a) položka "B.III.8. Aktivace materiálu a zboží" obsahuje hodnotu vyrobeného materiálu a zboží a materiálu získaného demontáží při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku ve vlastní režii, v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení,

b) položka "B.III.9. Aktivace vnitroorganizačních služeb" obsahuje zejména hodnotu vlastní přepravy a jiné výkony provedené pro vlastní potřebu účetní jednotky v ocenění vlastními náklady na jejich pořízení; uvádí se zde i hodnota vlastních služeb použitá pro účely reprezentace,

c) položka "B.III.10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku" obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na pořízení, jimiž je aktivace dlouhodobého nehmotného majetku pořízeného ve vlastní režii účetní jednotky,

d) položka "B.III.11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku" obsahuje výnosy ve výši vlastních nákladů na pořízení, jimiž je aktivace dlouhodobého hmotného majetku pořízeného ve vlastní režii účetní jednotky.

(4) Ostatní výnosy

a) položka "B.IV.12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení" obsahuje smluvní pokuty a úroky z prodlení daňově uznatelné podle ustanovení zvláštního právního předpisu s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, poplatky z prodlení podle ustanovení zvláštního právního předpisu, penále, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů, postižní částky a dále poplatky, penále a plnění obdobné povahy podle zvláštních právních předpisů,

b) položka "B.IV.13. Ostatní pokuty a penále" obsahuje pokuty a penále daňově neuznatelné, které se neuvádějí v položce "B.IV.12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení",

c) položka "B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky" obsahuje úhrady z pohledávek, které byly v minulosti odepsány na vrub nákladů a od tohoto okamžiku se v účetnictví sledovaly pouze na podrozvahových účtech; do této položky se zahrnují i platby za postoupení pohledávek souvisejících s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

d) položka "B.IV.15. Úroky" obsahuje úroky přijaté od banky a jiných dlužníků a obdobná plnění; v případě úroků, které se podle zvláštního právního předpisu zdaňují zvláštní sazbou daně a srážkovou daň je možno započíst na celkovou daňovou povinnost, se uvádějí úroky před zdaněním, to je v brutto, v ostatních případech se úroky uvádějí ve výši po zdanění, to je v netto,

e) položka "B.IV.16. Kursové zisky" obsahuje kursové rozdíly vznikající na účtech pohledávek a závazků, při inkasu nebo platbě a na finančních účtech, to je na účtech účtových skupin 21, 22, 24, 25, 26, při uzavírání účetních knih k rozvahovému dni,

f) položka "B.IV.17. Zúčtování fondů" obsahuje výnosy do výše nákladů při použití prostředků účelových fondů uváděných v položce pasiv "A.I.2. Fondy",

g) položka "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy" obsahuje zejména náhrady za manka a škody od fyzických i právnických osob, přebytky na majetku s výjimkou přebytků dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a ostatní výnosy neuvedené v jiných položkách výnosů; dále výnosy z právně zaniklých dluhů, s výjimkou splnění, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, splynutí, nebo narovnání.

(5) Prodej majetku, zúčtování rezerv a opravných položek

a) položka "B.V.19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku" obsahuje tržby za prodaný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, odhad částek poplatků za pronajímání licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není známa výše poplatků,

b) položka "B.V.20. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" obsahuje tržby z prodeje cenných papírů a podílů dlouhodobého i krátkodobého charakteru, zachycených na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek a účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,

c) položka "B.V.21. Tržby z prodeje materiálu" obsahuje tržby za prodaný materiál,

d) položka "B.V.22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku" obsahuje výnosy z krátkodobého finančního majetku, například podíly na zisku a úroky vyplývající z vlastnictví krátkodobého finančního majetku vedeného na účtech účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek,

e) položka "B.V.23. Zúčtování rezerv" obsahuje výnosy z rozpuštění nebo zrušení rezerv tvořených podle zvláštního právního předpisu22) v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů,

f) položka "B.V.24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje výnosy zejména z podílů na zisku a úroků vyplývajících z vlastnictví dlouhodobého finančního majetku vedeného na účtech účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek,

g) položka "B.V.25. Zúčtování opravných položek" obsahuje výnosy z částečného nebo úplného rozpuštění opravných položek tvořených podle zvláštního právního předpisu20) v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(6) Přijaté příspěvky

a) položka "B.VI.26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami" obsahuje přijaté příspěvky na provoz v rámci hlavní činnosti účetní jednotky vymezené příslušnou zřizovací nebo zakladatelskou listinou od vlastních organizačních složek, pokud jsou účetními jednotkami,

b) položka "B.VI.27. Přijaté příspěvky (dary)" obsahuje přijaté dary na provozní činnost účetní jednotky; uvádí se zde i část výtěžku z veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu28) určená na úhradu výdajů spojených s uspořádáním veřejných sbírek,

c) položka "B.VI.28. Přijaté členské příspěvky" obsahuje členské příspěvky podle statutu, stanov nebo jiných zřizovacích listin; v položce se uvádějí i příspěvky členů registrovaných církví a náboženských společností; neuvádějí se zde výnosy z kostelních sbírek pořádaných v rámci obřadů příslušné registrované církve nebo náboženské společnosti.

(7) Položka "B.VII.29. Provozní dotace" obsahuje dotace, pokud jsou určeny na provozní činnost účetní jednotky. Za dotaci se považují bezúplatná plnění přímo nebo zprostředkovaně poskytnutá podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění poskytnutá účetním jednotkám na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizích států a prostředky a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Za dotaci se považuje též zaniklý dluh, ve výši poplatku, nebo jeho části, pokud povinnost uhradit tento poplatek, nebo jeho část, zanikla rozhodnutím příslušného orgánu. Položka se snižuje o případné dluhy poskytovateli dotace z důvodu jejího nedočerpání, zneužití nebo vrácení. Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem nebo provozovatelem se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem11b) nebo držitelem11c) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.

(8) Položka "Výnosy celkem" obsahuje úhrn výnosů za příslušné účetní období.

§ 28
Výsledek hospodaření

Položka "C. Výsledek hospodaření před zdaněním" obsahuje rozdíl položek "Výnosy celkem" a "Náklady celkem", s výjimkou položky "34. Daň z příjmů". Položka "D. Výsledek hospodaření po zdanění" obsahuje rozdíl položky "C. Výsledek hospodaření před zdaněním" a položky "34. Daň z příjmů". Účetní jednotky jsou povinny ke dni sestavení účetní závěrky vykázat odděleně náklady, výnosy, výsledek hospodaření za hlavní činnost a náklady, výnosy a výsledek hospodaření za hospodářskou činnost:

a) hlavní činnost; pro účely této vyhlášky se rozumí hlavní činností veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem,

b) hospodářská činnost; pro účely této vyhlášky se rozumí hospodářskou činností činnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo činnosti stanovené ve zřizovací listině, statutu, nebo zakládací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.

HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

§ 29

(1) Příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací.

(2) Účetní jednotky v příloze uvedou údaje podle § 18 odst. 2 zákona a údaje, jimiž vysvětlují a doplňují informace obsažené v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotky sestavují přílohu s ohledem na zvláštní právní předpisy.1) až 10)

§ 30

(1) Příloha obsahuje informace o

a) účetní jednotce, jejím sídle, názvu, právní formě, jejím poslání, tj. činnosti hlavní, hospodářské, a dalších činnostech, statutárních orgánech a organizačních složkách s vlastní právní osobností, pokud byly zřízeny,

b) zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, povaze a výši těchto vkladů a zápisu vkladů do příslušného rejstříku,

c) účetním období, použitých účetních metodách, způsobu zpracování účetních záznamů, způsobech a místech jejich úschovy, aplikaci obecných účetních zásad, způsobech oceňování a odpisování, pokud je jejich znalost významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, odchylkách od účetních metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, způsobu stanovení oprávek k majetku a způsobu stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, způsobu tvorby a výši vytvořených opravných položek a rezerv za uzavírané účetní období,

d) každé významné události, která se stala mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona,

e) způsobech oceňování použitých pro položky aktiv a závazků včetně toho, jak byly stanoveny úpravy hodnoty, ať již přechodné nebo trvalé, a přepočtena aktiva a závazky v cizí měně s uvedením použitého kursu k rozvahovému dni vyhlašovaného Českou národní bankou,

f) názvu jiných účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet drží podíl, tento podíl může být i v podobě držených akcií, s uvedením výše tohoto podílu, u akcií s uvedením počtu, jmenovité hodnoty a druhu těchto akcií, jakož i výše základního kapitálu, vlastního jmění, fondů a zisku nebo ztráty této jiné účetní jednotky za minulé účetní období,

g) přehled splatných dluhů pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, přehled splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a evidované daňové nedoplatky u místně příslušných finančních a celních orgánů s uvedením částek, datem vzniku a splatnosti,

h) počtu a jmenovité hodnotě akcií nebo podílů, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, informace o jejich ocenění,

i) existenci majetkových cenných papírů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů nebo podobných cenných papírů nebo práv, s udáním jejich počtu a rozsahu práv, která propůjčují,

j) částkách dlužených, které vznikly v daném účetním období a u kterých zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje pět let, jakož i o výši všech dluhů účetních jednotek, krytých plnohodnotnou zárukou, danou touto účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle struktury rozvahy (bilance),

k) celkové výši finančních nebo jiných dluhů, které nejsou obsaženy v rozvaze (bilanci),

l) výsledku hospodaření v členění podle hlavní a hospodářské činnosti a pro účely daně z příjmů,

m) průměrném evidenčním přepočteném počtu zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu29) v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění podle výkazu zisku a ztráty u položek "A.III.9 Mzdové náklady" až "A.III.13. Ostatní sociální náklady," údaje o počtu a postavení zaměstnanců, pokud jsou zároveň členy statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou,

n) výši stanovených odměn a funkčních požitků za účetní období členům statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou, z titulu jejich funkce, jakož i o výši vzniklých nebo smluvně sjednaných dluhů ohledně požitků bývalých členů těchto orgánů, s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,

o) účasti členů statutárních, kontrolních nebo jiných orgánů účetní jednotky určených statutem, stanovami nebo jinou zřizovací listinou a jejich rodinných příslušníků v osobách, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované účetní období obchodní smlouvy nebo jiné smluvní vztahy,

p) výši záloh, závdavků a úvěrů, poskytnutých členům orgánů uvedeným v písmenu n), s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a případně proplacených částkách, o dluzích přijatých na jejich účet jako určitý druh záruky s uvedením celkové výše pro každou kategorii členů,

q) rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty ovlivněn způsoby oceňování finančního majetku v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího účetního období; pokud takové ocenění má závažný vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti,

r) způsobu zjištění základu daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období, získaných z daňových úlev v předcházejících zdaňovacích obdobích, v členění za jednotlivá zdaňovací období podle požadavku zvláštních právních předpisů,30)

s) rozdílech mezi daňovou povinností připadající na běžné nebo minulé účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen v případě, že je tento rozdíl významný; tato informace se uvede, jen není-li tento rozdíl v celkové výši obsažen v příslušné položce v rozvaze (bilanci),

t) každé významné položce, z rozvahy (bilance) nebo výkazu zisku a ztráty, u kterých je uvedení podstatné pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, pokud tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty; u významných položek aktiv se uvedou též jejich přírůstky a úbytky a zvlášť o významných položkách, které jsou v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty zahrnuty nebo kompenzovány s jinými položkami a v rozvaze (bilanci) a výkazu zisku a ztráty nejsou samostatně vykázány, například rozpis dlouhodobých úvěrů včetně úrokových sazeb a popis zajištění úvěrů, přijaté dotace na provozní účely nebo na pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků nebo ze státních fondů, s uvedením výše dotací a jejich zdrojů,

u) přehled o přijatých a poskytnutých darech, dárcích a příjemcích těchto darů, jedná-li se o významné položky nebo pokud to vyžaduje zvláštní právní předpis,

v) přehled o veřejných sbírkách podle zvláštního právního předpisu,28) s uvedením účelu a výši vybraných částek,

w) způsobu vypořádání výsledku hospodaření z předcházejících účetních období, zejména rozdělení zisku. Dále účetní jednotka uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka11c), individuální produkční kvótě11c), individuálním limitu prémiových práv11c) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich reprodukční pořizovací ceně převýšily její významnost.

(2) V případě majetku, který byl oceněn podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, nebo v případě souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), účetní jednotka uvede počet jednotlivých věcí a souborů majetku a odkaz na průkazný účetní záznam o skutečném stavu tohoto majetku, nebo přiloží seznam tohoto majetku.

(3) Pokud účetní jednotka vlastní více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede v příloze účetní závěrky také tyto údaje

a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,

b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.

(4) Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle odstavce 3 písm. b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede v příloze účetní závěrky také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a důvod jejího zjišťování.

(5) Součástí přílohy k účetní závěrce mohou být i další informace podle zvláštních právních předpisů31) a podle rozhodnutí účetní jednotky.

(6) Informace vymezené v odstavci 1 písm. f) se uvádějí tak, aby jejich povaha neměla za následek vážnou újmu pro některé tam uvedené účetní jednotky. Informace vymezené v odstavci 1 písm. n), o) a u) se uvádějí tak, aby neumožnily určit postavení určitého člena takového orgánu nebo osoby, a s ohledem na zvláštní právní předpis.32)

ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 31

(1) Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Uspořádání směrné účtové osnovy je členěno na účtové třídy a účtové skupiny.

(3) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy.

(4) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 32
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 7 odst. 10 nebo v § 8 odst. 12 jsou zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, například odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) úroky, zejména z úvěrů,

c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku nikoliv pro budoucí provoz,

f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

h) úhradu podílu na:

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy, spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

i) úhrady nákladů za přeložky31a), překládky31b) a náhradní pozemní komunikaci31c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

j) ověření způsobilosti majetku k užívání, vzniknou-li v průběhu tohoto procesu použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí ostatních výnosů a náklady na ně, s výjimkou odpisů, součástí ostatních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování tohoto majetku; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, zaúčtuje se pořizovaný majetek do ostatních nákladů,

l) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není právo stavby vykazováno podle § 8 odst. 4 písm. b) nebo není součástí ocenění v rámci položky „B.I. Zásoby“.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) náklady spojené s pořízením dlouhodobého majetku, které zákon o daních z příjmů neuznává za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a dále daň z převodu nemovitostí.

(3) V případě pozemku vykazovaného v položce „A.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „A.II.3. Stavby“, „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „A.II.8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 8 odst. 10 písm. d).

(4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka; v případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku nabytého účetní jednotkou do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované účetní jednotkou v nebo pachtu a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(5) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 6. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

(6) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(7) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou majetkem, který se uvádí v položce aktiv "A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů".

(8) U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku.

(9) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby.

(10) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do užívání podle § 8 odst. 13 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí ocenění technického zhodnocení této stavby podle odstavce 5.

(11) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.

(12) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a odstavec 1 písmeno f) se použije obdobně.

§ 33
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny cenných papírů a podílů

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se započítávají poplatky makléřům, poradcům a burzám. Do pořizovací ceny cenných papírů a podílů se nezapočítávají úroky z úvěrů a půjček na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s jejich držbou.

§ 33a
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny zásob

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

Do pořizovací ceny zásob se započítávají náklady na dopravu, clo, provizi, pojistné, vnitropodnikové náklady na přepravu a zpracování zásob. Do pořizovací ceny zásob se nezapočítávají úroky z úvěrů a půjček na pořízení zásob.

§ 33b
Vymezení tvorby obsahu pořizovací ceny pohledávek

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

Do pořizovací ceny pohledávek se započítávají náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize, uvedené sumy však nesmí přesáhnout výnos pohledávky.

§ 34
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů
(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)
(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů, které jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu, například tuzemská nebo zahraniční burza, s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů na veřejném trhu v krátkodobém horizontu, se účtují jako náklad nebo výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení prostřednictvím účtů nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty výnosů.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92.

§ 35
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako náklad nebo výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 92. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % – 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§ 36
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 3 a 4, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 36a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako náklad nebo výnos.

§ 37
Postup tvorby a použití opravných položek

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 opravné položky stanovené v § 26 odst. 3 zákona nevytvářejí a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o opravných položkách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,20) a to pouze v případech, pokud jsou tvořeny v souvislosti s činností účetní jednotky podléhající dani z příjmů.

(3) Opravné položky se tvoří na vrub nákladů. Opravné položky vymezené v odstavci 2 se uvádějí v aktivech rozvahy (bilance) v položce "B.II.19. Opravná položka k pohledávkám" v záporné hodnotě.

(4) Výše opravných položek nesmí přesáhnout výši pohledávek, k nimž jsou opravné položky tvořeny. Jsou-li opravné položky vytvořeny ve výši jednoho sta procent jmenovitých hodnot pohledávek, mohou být tyto pohledávky odepsány a opravné položky k nim zrušeny. Odepsané pohledávky se dále sledují na podrozvahových účtech do okamžiku, než je prokazatelně známo, že nemůže v žádném případě nastat úhrada, nebo do okamžiku, kdy pohledávky právně zanikly. Přijatá úhrada za původně již odepsanou pohledávku se uvádí ve výkazu zisku a ztráty do výnosů v položce "B.IV.14. Platby za odepsané pohledávky". O částku provedené úhrady se sníží zůstatek pohledávky vedený na příslušném podrozvahovém účtu.

(5) Částečné snížení nebo zrušení opravných položek se zahrne ve prospěch výnosů. Snížení, popřípadě zrušení opravné položky se zahrne do výnosů také v případech, kdy inventarizace prokáže jejich nepřiměřenou výši nebo neopodstatněnost.

(6) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek.

(7) Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří rezerva, nelze současně tvořit opravnou položku.

(8) Tvořit opravné položky na zvýšení hodnoty majetku je zakázáno.

(9) V případě, že se při inventarizaci závazků zjistí, že jejich částka je vyšší než jejich výše v účetnictví, nevytvářejí se opravné položky, ale zvýšení se zaúčtuje přímo na účtu závazků se souvztažným zápisem na příslušný účet nákladů.

§ 38
Odpisování majetku

(K § 4 odst. 8 a § 28 odst. 1 zákona)

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný nebo jejich části se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje

a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla jiné právo k majetku, než je právo vlastnické, a je povinna o něm účtovat podle ustanovení § 28 zákona a odpisovat jej,

b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

c) technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,

d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném po 1. lednu 1997.

e) soubor majetku, který je charakterizován samostatným technicko-ekonomickým určením,

f) technické zhodnocení u nemovitých kulturních památek a církevních staveb oceněných podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.

(3) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení pozemku. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství v Kč/t nebo v Kč/m3 je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu v t nebo v m3 prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(4) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotu stavby při jejím vyřazení.

(5) Při odpisování zvířat základního stáda a tažných zvířat se odpisy stanoví podílem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při vyřazení ze stáda – brakaci, to je čitatele, a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda, to je jmenovatele.

(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v podílovém spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

(7) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je nebo pachtýř oprávněn technické zhodnocení účtovat a odpisovat, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(8) Pokud účetní jednotka tvoří fond reprodukce investičního majetku jako peněžní fond, a nezajistí ke dni účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu reprodukce investičního majetku finančními prostředky, sníží se výsledkově o tento rozdíl fond reprodukce investičního majetku.

(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se nabytá nemovitá věc zaúčtuje dnem doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(10) Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace, se vlastní jmění zvýší o částku ve výši přijaté dotace. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:

a) stanoví se částka, která zvýší výnosy, a to z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny. V případě, že je majetek pořízen zcela z přijaté dotace, je tato částka rovna výši odpisů,

b) sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a

c) současně se zvýší jiné ostatní výnosy o tuto částku.

(11) Pokud zákon nebo tato vyhláška stanoví, že se určitý majetek odpisuje, není významný způsob nabytí tohoto majetku, případně důvod účtování o tomto majetku.

§ 39

Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují

a) pozemky,

b) umělecká díla,12) která nejsou součástí stavby, sbírky,13) movité kulturní památky,13) předměty kulturní hodnoty12) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,13)

c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,

d) finanční majetek,

e) zásoby,

f) najatý nebo obdobně užívaný dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,

g) pohledávky,

h) povolenky na emise a preferenční limity a

i) majetek oceněný podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, soubory tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a) a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.

§ 40
Postup tvorby a použití rezerv

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Účetní jednotky uvedené v § 2 nevytvářejí rezervy stanovené v § 26 odst. 3 zákona a ani o nich neúčtují, s výjimkou stanovenou v odstavci 2.

(2) Účetní jednotky uvedené v § 2 účtují o rezervách, u kterých jsou tvorba a použití stanoveny zvláštním právním předpisem,22) a to pouze v případech, kdy jsou stanoveny zákonem o daních z příjmů.

(3) Rezervy se tvoří na vrub nákladů. Jejich použití, částečné snížení nebo zrušení pro nepotřebnost se zahrnuje do výnosů.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(6) Rezervy podléhají inventarizaci, při které se posuzuje jejich výše a odůvodněnost. Pominou-li důvody, pro které byly rezervy vytvořeny, je povinna je účetní jednotka zrušit.

(7) Postup při tvorbě rezerv účetní jednotka upraví vnitřním předpisem.

§ 41
Vzájemné zúčtování

(K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví se nepovažuje zúčtování

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení,

d) kladných a záporných kursových rozdílů cizích měn v rámci téhož účetního případu.

(2) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemné započtení pohledávek a dluhů podle zvláštních právních předpisů33) na rozvahových účtech, jedná-li se o pohledávky a dluhy s dobou splatnosti jednoho roku a kratší a ve stejné měně.

(3) V účetní závěrce se za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání rozdílů zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu.

§ 42
Metoda kursových rozdílů

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění finančního majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu se uvádějí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky".

(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech ve skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub příslušných nákladů a ve prospěch příslušných výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů jsou při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, bez ohledu na to, zda je účtováno výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly uvádějí prostřednictvím rozvahového účtu v položce "A.I.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků". Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl uvádí podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.24. Jiné ostatní náklady" nebo v položce "B.IV.18. Jiné ostatní výnosy".

(4) Při přepočtu cizí měny na českou měnu postupují účetní jednotky podle § 24 odst. 6 zákona.

(5) Při přepočtu měny, která není obsažena v kursech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou, se pro přepočet použije oficiální střední kurs centrální banky příslušné země, popřípadě aktuální kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

(6) Kursové rozdíly zjištěné ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, se uvádějí

a) podle povahy ve výkazu zisku a ztráty v položce "A.V.21 Kursové ztráty" nebo v položce "B.IV.16. Kursové zisky", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21, 22 a 26,

b) podle povahy v rozvaze (bilanci) v položce aktiv "B.IV.3. Kursové rozdíly aktivní" nebo v položce pasiv "B.IV.3. Kursové rozdíly pasivní", pokud se jedná o kursové rozdíly zjištěné na účtech účtové skupiny 06 a na účtech pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocí.

§ 42a

Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje takto:

a) konečné stavy majetku, závazků, případně rezerv stanovených zvláštním právním předpisem34) a vyplývající z údajů předchozích období, které nebyly podle zvláštního právního předpisu34a) zjištěné při uzavírání účetních knih, se převedou jako počáteční zůstatky příslušných účtových skupin nebo příslušných syntetických účtů v rozvaze; hodnota časového rozlišení34b) se uvede v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 38,

b) smluvní dluhy z nedočerpaných finančních prostředků určených na předem stanovený účel v rámci poslání účetní jednotky podle stanov, statutu nebo jiné zřizovací nebo zakládací listiny se uvedou v pasivech rozvahy jako počáteční zůstatek účtové skupiny 91,

c) je-li při uzavření peněžního deníku zjištěna informace o nevyrovnané průběžné položce, uvede se v aktivech jako počáteční zůstatek účtové skupiny 26, a to podle povahy zůstatku buď v kladné nebo záporné hodnotě,

d) kladný rozdíl mezi položkou aktiv celkem k prvnímu dni účetního období a mezi součtem počátečních zůstatků účtových skupin pasivních nebo počátečních zůstatků syntetických účtů pasiv k prvnímu dni účetního období se uvede jako počáteční zůstatek účtové skupiny 90; je-li zjištěný rozdíl záporný, uvede se v pasivech rozvahy v záporné hodnotě jako počáteční zůstatek účtové skupiny 93.

§ 42b
Metoda oceňování souboru majetku

(1) Soubor majetku je tvořen více věcmi a je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty a předmětů tvořících sbírky muzejní povahy určením společných znaků jeho částí nebo prvků (dále jen „soubor majetku“). Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí hmotnou movitou.

(2) Soubor majetku v případě kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty se oceňuje

a) ve výši 1 Kč, pokud není známa pořizovací cena ani jedné z věcí tvořících soubor majetku, nebo

b) součtem pořizovacích cen nebo reprodukčních pořizovacích cen všech jednotlivých věcí tvořících soubor majetku.

(3) Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku oceněného podle odstavce 2 písm. a), ocenění celého souboru majetku se nemění. Pokud dochází ke změnám v rozsahu souboru majetku v ostatních případech, ocenění souboru majetku se upraví o ocenění věci, které se příslušná změna týká.

(4) Tvorbu souboru majetku, jeho změny a ocenění dokládá účetní jednotka průkazným účetním záznamem.

ČÁST PÁTÁ

§ 43
Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky "A.I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem" a "A.II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

(3) Ustanovení § 35 a 36 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 92 a budou podle § 35 a 36 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují do ostatních nákladů a výnosů.

§ 44
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ustanovení přechodné a závěrečné zavedeno vyhláškou č. 476/2003 Sb. Čl. II

Ustanovení § 38 odst. 8 se použije poprvé v účetním období začínajícím nejdříve 1. lednem 2005.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 548/2004 Sb. Čl. II

Ustanovení § 38 odst. 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, ve znění vyhlášky č. 476/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, účetní jednotky použijí již při sestavování účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2004.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 400/2005 Sb. Čl. II

Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která předcházela účetnímu období započatému v roce 2006, použijí účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 471/2008 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, není-li v bodech 3 a 4 stanoveno jinak.

2. V případě majetku oceňovaného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, včetně souborů tohoto majetku podle § 42b odst. 2 písm. a), který je již ke dni účinnosti této vyhlášky oceněn podle právních předpisů účinných do dne účinnosti této vyhlášky, se výše jeho ocenění nemění.

3. Do doby, než účetní jednotka ocení majetek podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, neuvádí tento majetek v položce „A.II.2. Umělecká díla, předměty a sbírky“.

4. Ustanovení § 30 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 471/2013 Sb. Čl. II

Ustanovení vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později.

Ministr:
 Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY (BILANCE)

AKTIVA

A. Dlouhodobý majetek celkem

I. Dlouhodobý nehmotný majetek celkem

1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

2. Software

3. Ocenitelná práva

4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

6. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek

II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem

1. Pozemky

2. Umělecká díla, předměty a sbírky

3. Stavby

4. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí

5. Pěstitelské celky trvalých porostů

6. Základní stádo a tažná zvířata

7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek

8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek

9. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

III. Dlouhodobý finanční majetek celkem

1. Podíly v ovládaných a řízených osobách

2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem

3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti

4. Zápůjčky organizačním složkám

5. Ostatní dlouhodobé zápůjčky

6. Ostatní dlouhodobý finanční majetek

7. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem

1. Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje

2. Oprávky k softwaru

3. Oprávky k ocenitelným právům

4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku

5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku

6. Oprávky ke stavbám

7. Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí

8. Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů

9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům

10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku

11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku

B. Krátkodobý majetek celkem

I. Zásoby celkem

1. Materiál na skladě

2. Materiál na cestě

3. Nedokončená výroba

4. Polotovary vlastní výroby

5. Výrobky

6. Zvířata

7. Zboží na skladě a v prodejnách

8. Zboží na cestě

9. Poskytnuté zálohy na zásoby

II. Pohledávky celkem

1. Odběratelé

2. Směnky k inkasu

3. Pohledávky za eskontované cenné papíry

4. Poskytnuté provozní zálohy

5. Ostatní pohledávky

6. Pohledávky za zaměstnanci

7. Pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění

8. Daň z příjmů

9. Ostatní přímé daně

10. Daň z přidané hodnoty

11. Ostatní daně a poplatky

12. Nároky na dotace a ostatní zúčtování se státním rozpočtem

13. Nároky na dotace a ostatní zúčtování s rozpočtem orgánů územních samosprávných celků

14. Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti

15. Pohledávky z pevných termínovaných operací a opcí

16. Pohledávky z vydaných dluhopisů

17. Jiné pohledávky

18. Dohadné účty aktivní

19. Opravná položka k pohledávkám

III. Krátkodobý finanční majetek celkem

1. Pokladna

2. Ceniny

3. Účty v bankách

4. Majetkové cenné papíry k obchodování

5. Dluhové cenné papíry k obchodování

6. Ostatní cenné papíry

7. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

8. Peníze na cestě

IV. Jiná aktiva celkem

1. Náklady příštích období

2. Příjmy příštích období

3. Kursové rozdíly aktivní

Aktiva celkem

PASIVA

A. Vlastní zdroje celkem

I. Jmění celkem

1. Vlastní jmění

2. Fondy

3. Oceňovací rozdíly z přecenění finančního majetku a závazků

II. Výsledek hospodaření celkem

1. Účet výsledku hospodaření

2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

3. Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta minulých let

B. Cizí zdroje celkem

I. Rezervy celkem

1. Rezervy

II. Dlouhodobé závazky celkem

1. Dlouhodobé bankovní úvěry

2. Vydané dluhopisy

3. Závazky z pronájmu

4. Přijaté dlouhodobé zálohy

5. Dlouhodobé směnky k úhradě

6. Dohadné účty pasivní

7. Ostatní dlouhodobé závazky

III. Krátkodobé závazky celkem

1. Dodavatelé

2. Směnky k úhradě

3. Přijaté zálohy

4. Ostatní závazky

5. Zaměstnanci

6. Ostatní závazky vůči zaměstnancům

7. Závazky k institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění

8. Daň z příjmů

9. Ostatní přímé daně

10. Daň z přidané hodnoty

11. Ostatní daně a poplatky

12. Závazky ze vztahu k státnímu rozpočtu

13. Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků

14. Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a podílů

15. Závazky ke společníkům sdruženým ve společnosti

16. Závazky z pevných termínovaných operací a opcí

17. Jiné závazky

18. Krátkodobé bankovní úvěry

19. Eskontní úvěry

20. Vydané krátkodobé dluhopisy

21. Vlastní dluhopisy

22. Dohadné účty pasivní

23. Ostatní krátkodobé finanční výpomoci

IV. Jiná pasiva celkem
1. Výdaje příštích období
2. Výnosy příštích období
3. Kursové rozdíly pasivní
Pasiva celkem

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
A. Náklady
I. Spotřebované nákupy celkem
1. Spotřeba materiálu
2. Spotřeba energie
3. Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek
4. Prodané zboží

II. Služby celkem
5. Opravy a udržování
6. Cestovné

7. Náklady na reprezentaci
8. Ostatní služby

III. Osobní náklady celkem
9. Mzdové náklady
10. Zákonné sociální pojištění
11. Ostatní sociální pojištění
12. Zákonné sociální náklady
13. Ostatní sociální náklady

IV. Daně a poplatky celkem
14. Daň silniční
15. Daň z nemovitostí
16. Ostatní daně a poplatky

V. Ostatní náklady celkem
17. Smluvní pokuty a úroky z prodlení
18. Ostatní pokuty a penále
19. Odpis nedobytné pohledávky
20. Úroky
21. Kursové ztráty
22. Dary
23. Manka a škody
24. Jiné ostatní náklady

VI. Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek celkem
25. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
26. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
27. Prodané cenné papíry a podíly
28. Prodaný materiál
29. Tvorba rezerv
30. Tvorba opravných položek

VII. Poskytnuté příspěvky celkem
31. Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami
32. Poskytnuté členské příspěvky

VIII. Daň z příjmů celkem
33. Dodatečné odvody daně z příjmů
Náklady celkem

B. Výnosy
I. Tržby za vlastní výkony a za zboží celkem
1. Tržby za vlastní výrobky
2. Tržby z prodeje služeb
3. Tržby za prodané zboží

II. Změny stavu vnitroorganizačních zásob celkem
4. Změna stavu zásob nedokončené výroby
5. Změna stavu zásob polotovarů
6. Změna stavu zásob výrobků
7. Změna stavu zvířat

III. Aktivace celkem
8. Aktivace materiálu a zboží
9. Aktivace vnitroorganizačních služeb
10. Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku
11. Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

IV. Ostatní výnosy celkem
12. Smluvní pokuty a úroky z prodlení
13. Ostatní pokuty a penále
14. Platby za odepsané pohledávky
15. Úroky
16. Kursové zisky
17. Zúčtování fondů
18. Jiné ostatní výnosy
V. Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek celkem
19. Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
20. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
21. Tržby z prodeje materiálu
22. Výnosy z krátkodobého finančního majetku
23. Zúčtování rezerv
24. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku
25. Zúčtování opravných položek
VI. Přijaté příspěvky celkem
26. Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami
27. Přijaté příspěvky (dary)
28. Přijaté členské příspěvky
VII. Provozní dotace celkem
29. Provozní dotace
Výnosy celkem
C. Výsledek hospodaření před zdaněním
34. Daň z příjmů
D. Výsledek hospodaření po zdanění
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 504/2002 Sb.

Směrná účtová osnova
Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
Účtové skupiny:
01 – Dlouhodobý nehmotný majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný
03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný
04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
06 – Dlouhodobý finanční majetek
07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku
Účtová třída 1 – Zásoby Účtové skupiny:
11 – Materiál
12 – Zásoby vlastní výroby
13 – Zbož
Účtová třída 2– Finanční účty

Účtové skupiny:
21 – Peníze
22 – Účty v bankách
23 – Krátkodobé bankovní úvěry
24 – Jiné krátkodobé finanční výpomoci
25 – Krátkodobý finanční majetek
26 – Převody mezi finančními účty
Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
Účtové skupiny:
31 – Pohledávky
32 – Závazky
33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi
34 – Zúčtování daní, dotací a ostatní zúčtování
35 – Pohledávky za společností
36 – Závazky ke společnosti a závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů
37 – Jiné pohledávky a závazky
38 – Přechodné účty aktiv a pasiv
39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování
Účtová třída 4 – volná
Účtová třída 5 – Náklady

Účtové skupiny:
50 – Spotřebované nákupy
51 – Služby
52 – Osobní náklady
53 – Daně a poplatky
54 – Ostatní náklady
55 – Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek
58 – Poskytnuté příspěvky
59 – Daň z příjmů
Účtová třída 6 – Výnosy
Účtové skupiny:
60 – Tržby za vlastní výkony a za zboží
61 – Změny stavu vnitroorganizačních zásob
62 – Aktivace
64 – Ostatní výnosy
65 – Tržby z prodeje majetku, zúčtování rezerv a opravných položek
68 – Přijaté příspěvky
69 – Provozní dotace
Účtová třída 7 a 8
Účetní jednotky použijí účty účtové třídy 7 a 8 podle vnitřního předpisu.
Účtová třída 9 – Vlastní jmění, fondy, výsledek hospodaření, rezervy, dlouhodobé úvěry a zápůjčky, závěrkové a podrozvahové účty
Účtové skupiny:
90 – Vlastní jmění
91 – Fondy
92 – Oceňovací rozdíly
93 – Výsledek hospodaření
94 – Rezervy
95 – Dlouhodobé bankovní úvěry a závazky
96 – Závěrkové účty
97 – 99 – Podrozvahové účty
-----------------------------------------  Poznamky ----------------------
1) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 111/1998Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
10) Například zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů.
11) Například vyhláška č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.
11a) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
11b) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11c) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.
11d) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11e) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
11f) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
11g) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
11h) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
 Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.
13) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.
 Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).
 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
17) Bod 3 čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 492/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
18) § 81 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb.
20) § 8 a 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
20a) Například podle § 628 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
21) Například § 18zákona č. 111/1998Sb., § 17 zákona č. 248/1995 Sb.
22) § 7, 9 a 10 zákona č. 593/1992 Sb.
23) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
 Zvláštní právní předpisy související.
24) § 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb.
25) § 24 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb.
26) Čl. V – Přechodná ustanovení k čl. I – zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.
27) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
27a) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
28) Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).
29) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Zvláštní právní předpisy související.
30) § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb.
31) Například vyhláška č. 456/2001 Sb., o vzoru formuláře pro předkládání výroční finanční zprávy politickými stranami a politickými hnutími Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
31a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
31b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.
31c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 580 zákona č. 40/1964 Sb.
34) Zákon č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34a) § 3 až 6 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví.
34b) § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

   	

503/2002 o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny

   	6.	01.01.2014	470/2013 Sb.	Aktuální verze. 
5.	01.01.2010	445/2009 Sb.	
4.	01.01.2008	352/2007 Sb.	
3.	01.01.2005	547/2004 Sb., 445/2009 Sb.	
2.	01.01.2004	475/2003 Sb., 445/2009 Sb.	
1.	01.01.2003		Počátek účinnosti. 
0.	05.12.2002
bsah
ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 3 - § 12a)
ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA(§ 13)
ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ(§ 17 - § 25a)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Aktuální verze



503

VYHLÁŠKA

ze dne 6. listopadu 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny

Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Vyhláška stanoví uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení položek této závěrky, směrnou účtovou osnovu, účetní metody a jejich použití pro účetní jednotky uvedené v § 2.

§ 2

Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona, které jsou zdravotními pojišťovnami1) a provádějí veřejné zdravotní pojištění podle zvláštních právních předpisů.2)

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

(K § 4 odst. 8 zákona)

HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 se skládá z částí

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha,

d) přehled o peněžních tocích a

e) přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí v příloze v účetní závěrce se označují v souladu s § 12 a 12a.

(3) Položky částí účetní závěrky podle odstavce 1 se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění položek na podpoložky lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.

(4) Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech2a).

(5) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v tisících Kč.

§ 4

(1) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

(2) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za zdaňovanou činnost. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.

(3) Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). Informace za minulé účetní období se uvádějí v čisté výši. V případě, že informace vykazované za minulé a běžné účetní období nejsou obsahově srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze. Položky rozvahy v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí. Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí, vyžaduje-li to jiný právní předpis.

(4) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Tento postup mohou použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím nebo sloučením.

(5) Položky „Aktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ uvedené v rozvaze se musí rovnat. Položka „Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.

(6) Přehled o peněžních tocích podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

(7) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ rozvahy. Podává informaci o změnách vlastního kapitálu a jeho jednotlivých složek za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

(8) Příloha v účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy v účetní závěrce a její závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce a ustanovení § 12 a 12a.

§ 5

(1) V rozvaze se u položek majetku3) s výjimkou položky "B. Finanční umístění (investice)" použije jeho členění na dlouhodobý a krátkodobý.4)

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro členění jiných aktiv3) nebo závazků a jiných pasiv.3)

(3) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí u položek "A. Dlouhodobý nehmotný majetek", "C. Dlouhodobý hmotný majetek" a "D. Dlouhodobý finanční majetek" podle charakteru aktiv v ní uváděných

a) výše neupravená o opravné položky a oprávky,

b) výše opravných položek a oprávek k nim se vážících, není-li dále stanoveno jinak,

c) výše snížená o opravné položky a oprávky.

Pohyb aktiv v těchto položkách se uvádí v ocenění, ve kterém byly zachyceny v rozvaze (bilanci) na počátku účetního období.

V rozvaze (bilanci) za minulé účetní období se uvedené položky uvádějí jen ve výši snížené o opravné položky a oprávky.

(4) Vztahuje-li se určité aktivum nebo pasivum k více než jedné položce uspořádání a členění, jejich vztahy k jiným položkám se uvádějí v příloze v účetní závěrce, pokud je taková informace nezbytná pro sestavení jasné a přehledné účetní závěrky.

§ 7
Zvláštní ustanovení pro zdaňovanou činnost

Pro obsahové vymezení položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které se týkají zdaňované činnosti, účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY

§ 8

(1) Položka "A. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, zlepšovacím návrhům, ochranné známce, označení původu výrobků a užitnému vzoru, k počítačovým programům a k jiným předmětům ochrany podle autorského zákona, popřípadě jiné věci nehmotné22). Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek této položky účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Položka "C. Dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje

a) pozemky a stavby, popřípadě jiné věci nemovité23),

b) věci movité,8a) s výjimkou zásob; tento majetek se člení na odpisovaný a neodpisovaný,

c) náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného majetku a poskytnuté zálohy a závdavky na pořízení uvedeného majetku,

d) právo stavby a věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v položce „C.I.2. Stavby“ nebo součást ocenění v položce „F.I. Zásoby“.

Položku lze členit na podpoložky. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek dlouhodobého hmotného majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Souhrnná položka "D.I. Podíly v podnikatelských seskupeních" obsahuje podíly v podnikatelských seskupeních,9) dluhopisy vydané osobami v podnikatelských seskupeních a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté osobám v podnikatelských seskupeních.

(4) Položka "D.I.1. Podíly v ovládaných osobách" obsahuje podíly,10) které představují účasti s rozhodujícím vlivem. V této položce se uvádějí i další případy, kdy účetní jednotka je ovládající osobou.11)

(5) Položka "D.I.3. Podíly s podstatným vlivem" obsahuje podíly,10) které představují účasti s podstatným vlivem.

(6) Souhrnná položka "D.II. Jiný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje aktiva uváděná v položkách D.II.1. až D.II.4. aktiv.

(7) Položka "D.II.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly" obsahuje zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, popřípadě jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem, a dále podíly a vliv, které se neuvádějí v položkách D.I.1. a D.I.3. aktiv.

(8) Položka "D.II.2. Dluhové cenné papíry" obsahuje

a) dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, vydané emitenty dluhopisů podle zvláštního právního předpisu,12) pokud tyto cenné papíry nespadají pod položky "D.I.2. Dluhopisy vydané ovládanými osobami a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám" nebo "D.I.4. Dluhopisy vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám",

b) za cenné papíry s pevným výnosem se považují cenné papíry s pevnou úrokovou mírou nebo s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím.

Ostatní cenné papíry se zařazují jako cenné papíry s proměnlivým výnosem a uvádějí se v položce D.II.1. aktiv. Nabíhající úrokové výnosy u dluhových cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se vykazují v příslušném fondu položky "A.III. Ostatní kapitálové fondy" nebo "A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění". Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech vykazování úrokového výnosu, úrokového nákladu a naběhlého příslušenství účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 44 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(9) Položka "D.II.3. Depozita u finančních institucí" obsahuje vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem v souladu se zvláštním právním předpisem,13) popřípadě jiné penězi ocenitelné hodnoty, které účetní jednotky umístily u finančních institucí a mohou být vyzvednuty až po určité době. Hodnoty deponované bez uvedeného omezení výběru včetně vkladů, které lze čerpat do 24 hodin po oznámení, se uvádějí v položce "F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně".

(10) Položka "D.II.4. Ostatní dlouhodobý finanční majetek" obsahuje dlouhodobý finanční majetek, který není uveden v položkách D.II.1. až D.II.3. V této položce se uvádějí také předměty a díla umělecké kulturní hodnoty podle zvláštního právního předpisu.14)

§ 9

(1) Položka "E.I. Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění" obsahuje pohledávky z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.2)

(2) Položka „E.I.7. Dohadné položky aktivní“ obsahuje v oblasti veřejného zdravotního pojištění pohledávky, na základě kterých vznikly nároky na plnění, ale není známa skutečná výše plnění k okamžiku uskutečnění účetního případu a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. Dále obsahuje pohledávky za rozpočty, pokud vznikly nároky na plnění, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.

(3) Položka "E.II. Ostatní pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z cizích směnek a cizích směnek na vlastní řad, pohledávky z eskontu směnek, pohledávky za institucemi sociálního zabezpečení, veřejného zdravotního pojištění a dohadné položky za zdaňovanou činnost. Pohledávky v této položce se člení na dlouhodobé a krátkodobé. Neuvádějí se zde žádné pohledávky z operací veřejného zdravotního pojištění.

(4) Souhrnná položka "F. Ostatní aktiva" obsahuje aktiva uváděná v položkách F.I. až F.III.

(5) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení složek položky "F.I. Zásoby" účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(6) Položka "F.II. Hotovost na účtech ve finančních institucích a hotovost v pokladně" obsahuje kromě uvedených hotovostí dále

a) ceniny, zejména poštovní známky, kolky,

b) šeky,17) které se uvádějí v podpoložce,

c) jiné hodnoty v pokladně, zejména úvěrové a platební karty, mají-li hodnotu, ze které bude po vydání do používání čerpáno.

(7) Položka F.II. obsahuje též zvláštní bankovní účty k fondům veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu1) a bankovní účty jiných fondů podle zvláštního předpisu.18)

(8) Položka "F.III. Jiná aktiva" obsahuje taková aktiva, která nejsou zahrnuta do položek F.I. a F.II. V této položce se rovněž podle § 19 vykazují kladné reálné hodnoty z ocenění derivátů podle § 27 odst. 1 zákona.

§ 10

(1) Položka pasiv "A.I. Základní kapitál" obsahuje základní kapitál, jehož zdrojem není veřejné zdravotní pojištění.

(2) Položka „A.II. Oceňovací rozdíly“ obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji podle § 18a. Tato položka se rovněž použije v případě, pokud to vyžaduje jiný právní předpis.

(3) Položka "A.III. Ostatní kapitálové fondy" obsahuje ty fondy, které se vytvářejí z jiného zdroje než ze zisku v účetnictví zdravotní pojišťovny, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, s výjimkou Rezervního fondu na nové ocenění, který je obsahem položky A.II. Tato položka obsahuje též fondy veřejného zdravotního pojištění s výjimkou základního fondu a rezervního fondu. Zdroje těchto fondů veřejného zdravotního pojištění a způsoby jejich užití stanovuje zvláštní právní předpis.18) Změny stavu fondů veřejného zdravotního pojištění se zachycují za použití rozvahových účtů, bez použití účtů nákladů a výnosů. Uvedené fondy se uvádějí zvlášť v jednotlivých podpoložkách. V této položce se uvádějí také dotace nebo zdroje z bezúplatných plnění nebo oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou a úroky z držených dluhových cenných papírů. Základní fond a rezervní fond veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v položce "A.V." v souladu s odstavcem 5.

(4) Položka "A.IV. Ostatní fondy ze zisku" obsahuje ostatní fondy, které se vytvářejí ze zisku v účetnictví zdravotní pojišťovny.

(5) Položka "A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění" obsahuje fondy určené pro provádění veřejného zdravotního pojištění, kterými jsou základní fond a rezervní fond. Zdroje fondů veřejného zdravotního pojištění a způsoby jejich užití stanovuje zvláštní právní předpis.19) Změny stavu těchto fondů se zachycují za použití rozvahových účtů, bez použití účtů nákladů a výnosů.

(6) Souhrnná položka "B. Rezervy" obsahuje rezervy na ostatní rizika a ztráty podle § 26 odst. 3 zákona.

(7) Položka "C.I. Závazky z veřejného zdravotního pojištění" obsahuje závazky z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.2)

(8) Položka „C.I.6. Dohadné položky pasivní“ obsahuje v oblasti veřejného zdravotního pojištění dluhy, u nichž není známa skutečná výše plnění k okamžiku uskutečnění účetního případu a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů. Dále obsahuje dluhy za rozpočty, pokud vznikly nároky plnění, ale není známa skutečná výše plnění nebo je jiným způsobem zpochybnitelná výše plnění a zároveň nelze o těchto skutečnostech účtovat v knihách podrozvahových účtů.

(9) Položka "C.II. Závazky z dluhových cenných papírů" obsahuje částky určené k překlenutí nedostatku finančních prostředků z důvodů nesplacení pohledávek z vydaných dluhopisů; v podpoložce a) se uvádějí konvertibilní dluhopisy.

(10) Položka "C.IV. Ostatní závazky" obsahuje dluhy zejména ze směnek a jejich eskontu, z emitovaných dluhopisů, dluhy vůči zaměstnancům z příjmů ze závislé činnosti včetně sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, dluhy vůči institucím sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění, dluhy z daně z příjmů a jiných přímých daní, dluhy z daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní, dluhy z dotací a dohadné položky za zdaňovanou činnost. Dluhy v této položce se člení na dlouhodobé a krátkodobé. V této položce se neuvádějí žádné dluhy z operací veřejného zdravotního pojištění.

(11) V položce "D. Ostatní pasiva" se zejména podle § 19 vykazují záporné reálné hodnoty z ocenění derivátů podle § 27 odst. 1 zákona.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY, OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

§ 11

Pro obsahové vymezení položek výkazu zisku a ztráty zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 11a

Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku účetního období, příjmy, výdaje, změnu stavu peněžních prostředků (příjmy minus výdaje) a zůstatek peněžních prostředků k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období, a to celkem a v rozdělení na peněžní prostředky fondů celkem a peněžní prostředky za zdaňovanou činnost. Položky v nulové výši se uvádějí.

§ 11b

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o změnách jeho jednotlivých složek. Zachycuje stav složek vlastního kapitálu k rozvahovému dni minulého účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav složek k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. Položky v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí.

HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

§ 12

(1) Příloha v účetní závěrce je členěna na položky v tomto pořadí:

a) položky „A. podle zákonných ustanovení“; položky obsahují informace podle ustanovení zákona, které jsou uvedeny v příloze č. 6 této vyhlášky,

b) položky „E. ostatní doplňující informace k jiným částem účetní závěrky“.

(2) Informace uváděná v příloze v účetní závěrce se označuje číslem položky přílohy v účetní závěrce, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky. U položek, pro něž není obsah, se vyplní číslice 0.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, vychází se při obsahovém vymezení jednotlivých položek přílohy v účetní závěrce z názvů daných položek uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4) Pro uvádění informací o cenných papírech a derivátech v jednotlivých položkách přílohy v účetní závěrce použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Položka „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona.

(6) Položka „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona.

§ 12a
Obsahové vymezení informací o podrozvahových účtech

(1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením v odstavcích 3 až 5 při respektování principu významnosti.

(2) Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.

(3) Pro obsahové vymezení informací o skutečnostech na podrozvahových účtech se použijí přiměřeně ustanovení § 49 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, pokud není jiným právním předpisem14a) a v odstavcích 4 a 5 stanoveno jinak.

(4) Položka „P.I. Majetek účetní jednotky“ zahrnuje

a) podpoložku „P.I.1. Drobný nehmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném nehmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti,

b) podpoložku „P.I.2. Drobný hmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném hmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti.

(5) Položka „P.II.1. Odepsané pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela, nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou, a jiné odepsané pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování. Uvedené pohledávky se sledují do doby jejich právního zániku v členění informací na dlužné pojistné, sankční platby v oblasti veřejného zdravotního pojištění (penále, pokuty a přirážky k pojistnému) a ostatní odepsané pohledávky. Ostatními odepsanými pohledávkami jsou zejména náhrady škod a pohledávky za zdravotnickými zařízeními14b).

ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 13

(1) Směrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro zdravotní pojišťovny a je stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí zdravotní pojišťovny syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují zdravotní pojišťovny členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb zdravotní pojišťovny.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ

(K § 4 odst. 8 zákona)

§ 17
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen "oceňovací rozdíly").

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů pořízených z prostředků veřejného zdravotního pojištění se uvádějí v příslušných položkách finančního majetku a v příslušných fondech položky "A.III. Ostatní kapitálové fondy" nebo "A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění".

§ 18
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob a cenných papírů

(K § 4 odst. 8 a § 25 odst. 4 zákona)

(1) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení těchto nákladů účetní jednotky použijí přiměřeně vyhlášku č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To platí rovněž u položek podílů, metody ocenění souboru majetku nebo metody ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem anebo pohledávek s výjimkou pohledávek z veřejného zdravotního pojištění.

(2) Veškerý dlouhodobý majetek zdravotní pojišťovny se pořizuje z prostředků fondu reprodukce majetku, který je součástí systému veřejného zdravotního pojištění. Bude-li tento dlouhodobý majetek používán pro zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny, převede se alikvotní část prostředků z těchto činností do fondu reprodukce majetku. Pořízení dlouhodobého majetku se vykáže jako čerpání fondu reprodukce majetku a nárůst fondu majetku.

(3) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 18a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji

(1) S výjimkou cenných papírů a derivátů se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji pořízeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění účtuje prostřednictvím příslušného rozvahového účtu vykazovaného v položce „A.II. Oceňovací rozdíly“ se souvztažným zápisem na příslušném analytickém účtu majetku.

(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně navazuje na rozhodnutí osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.

(3) Majetek podle odstavce 1 se neodpisuje a nevytvářejí se k němu opravné položky.

§ 19
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

(K § 4 odst. 8 a § 27 odst. 6 zákona)

(1) Umožňuje-li používání derivátů zvláštní právní předpis a není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení derivátů a uplatňování ocenění derivátů reálnou hodnotou účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(2) U derivátů týkajících se prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění jsou oceňovací rozdíly podle charakteru vykázány v položce aktiv "F. Ostatní aktiva" nebo položce pasiv "D. Ostatní pasiva" a v tom fondu, kterému použité prostředky patří, v položce "A.III. Ostatní kapitálové fondy" nebo "A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění".

§ 21
Postup tvorby a použití opravných položek

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Opravné položky podle ustanovení § 26 odst. 3 zákona se účtují prostřednictvím příslušného účtu opravných položek v jednotlivých účtových skupinách majetku se souvztažným zápisem na příslušném účtu fondu, se kterým zaúčtované aktivum, k němuž je vytvářena opravná položka, věcně souvisí.

(2) V případě pohledávek se tvoří opravná položka ve výši 5 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky. Účetní jednotka může stanovit opravnou položku k pohledávce vyšší než 5 %. Informaci o této skutečnosti účetní jednotka uvede a řádně odůvodní v příloze v účetní závěrce.

(3) Pro tvorbu a použití opravných položek u zdaňovaných činností zdravotní pojišťovny použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 22
Odpisování majetku

(K § 4 odst. 8 a § 28odst. 1 zákona)

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce A. aktiv, stavby v položce C. aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony.

(2) Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku zúčtované v rámci provozního fondu se rozčlení na činnosti, ve kterých byl dlouhodobý majetek využíván. Podíl odpisů a způsob rozčlenění stanoví zdravotní pojišťovna vnitřním předpisem. Finanční prostředky v hodnotě odpisů uplatněných v činnostech podléhajících zdanění se převedou na provozní fond, a to i v případě, že výsledek hospodaření dané činnosti bude v běžném účetním období záporný.

(4) Objem veškerých odpisů dlouhodobého majetku a zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku se současně uvedou jako čerpání fondu majetku a nárůst fondu reprodukce majetku.

§ 23
Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel a u kterých je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a) nestanoví jinak.

(2) V oblasti veřejného zdravotního pojištění je vytvářena rezerva na pravomocně neskončené soudní spory. Vytvářejí se i jiné rezervy, pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti veřejného zdravotního pojištění14a).

(3) Pro tvorbu a použití rezerv u zdaňovaných činností účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24
Vzájemné zúčtování

(K § 4 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona)

(1) Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků.

(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.

(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje vzájemný zápočet pohledávek a závazků uskutečněný podle ustanovení občanského a obchodního zákoníku.

§ 25
Metoda kursových rozdílů

(K § 4 odst. 8 zákona)

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se uvádějí v příslušných podpoložkách položky "A.III. Ostatní kapitálové fondy" nebo "A.V. Fondy veřejného zdravotního pojištění".

(2) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou.

(3) V případě cizí měny, u které se nevyhlašuje kurs devizového trhu denně, použije účetní jednotka pro její přepočet kurs mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo EUR a kurs devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou pro americký dolar nebo EUR ke stejnému dni nebo může účetní jednotka použít i poslední známý kurs vyhlášený či zveřejněný Českou národní bankou.

§ 25a
Některá specifika oceňování podmíněných aktiv a podmíněných pasiv

(1) Pro obsahové vymezení podmíněných aktiv a pasiv se použijí ustanovení § 51 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, pokud není jiným právním předpisem stanoveno jinak.

(2) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.

(3) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.

(4) Krátkodobé podmíněné dluhy a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.

(5) Dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.

(6) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.

(7) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné dluhy a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.

ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 26

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

§ 27
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 475/2003 Sb. Čl. II

Ustanovení této vyhlášky mohou zdravotní pojišťovny použít i pro sestavení účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2003 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 352/2007 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 2 stanoveno jinak.

2. Ustanovení čl. I bodů 8 až 11 použijí účetní jednotky již při sestavování účetní závěrky za účetní období započaté 1. ledna 2007 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 445/2009 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2010 a později, není-li v bodech 2 až 4 stanoveno jinak.

2. V případě prvního použití (změny) metody tvorby opravných položek k pohledávkám podle § 21 odst. 2 vyhlášky č. 503/2002 Sb., ve znění této vyhlášky, účetní jednotka stanoví způsob tvorby opravných položek k pohledávkám z veřejného zdravotního pojištění po splatnosti zaúčtovaných na příslušných rozvahových účtech pohledávek před datem účinnosti této vyhlášky, včetně jejich příslušenství, tak, aby byla opravná položka vytvořena do výše stanovené vyhláškou č. 503/2002 Sb., ve znění této vyhlášky, anebo vytvořena nejméně ve výši 2,5 % za každých ukončených devadesát dnů po 31. prosinci 2009. Účetní jednotka uvede způsob tvorby opravných položek u výše uvedených pohledávek v příloze v účetní závěrce.

3. V účetních závěrkách sestavovaných k okamžiku od účinnosti této vyhlášky do 31. prosince 2010 účetní jednotky uvádějí v přehledu o změnách vlastního kapitálu ve sloupci týkajícím se minulého účetního období informace o stavu příslušné položky k 1. lednu 2010.

4. Účetní jednotky, které vstoupily do konkursu nebo jejichž likvidace byla zahájena přede dnem účinnosti této vyhlášky, postupují do doby ukončení konkursu a likvidace nebo do doby zániku účetní jednotky podle právních předpisů účinných ke dni vstupu do konkursu nebo zahájení likvidace.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 470/2013 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 503/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující bod jinak.

2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a zásoby v položkách stanovených v § 8 odst. 1 a 2 a § 9 odst. 5 vyhlášky č. 503/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení podle § 8 odst. 1 a 2 a § 9 odst. 5 vyhlášky č. 503/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Ministr:
 Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek rozvahy

AKTIVA

A. Dlouhodobý nehmotný majetek

I. Dlouhodobý nehmotný majetek

II. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

III. Poskytnuté zálohy na pořízení nehmotného majetku

B. Finanční umístění (investice)

C. Dlouhodobý hmotný majetek

I. Pozemky a stavby

1. Pozemky

2. Stavby

II. Movitý majetek

1. Movitý majetek - odepisovaný

2. Movitý majetek - neodepisovaný

III. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

IV. Poskytnuté zálohy na pořízení hmotného majetku

D. Dlouhodobý finanční majetek

I. Podíly v podnikatelských seskupeních

1. Podíly v ovládaných osobách

2. Dluhopisy vydané ovládanými osobami a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám

3. Podíly s podstatným vlivem

4. Dluhopisy vydané osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté těmto osobám

II. Jiný dlouhodobý finanční majetek

1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly

2. Dluhové cenné papíry

3. Depozita u finančních institucí

4. Ostatní dlouhodobý finanční majetek

E. Dlužníci

I. Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění

1. Pohledávky za plátci pojistného

2. Pohledávky za poskytovateli zdravotních služeb

3. Pohledávky z přerozdělení pojistného

4. Pohledávky z náhrad škod veřejného zdravotního pojištění

5. Pohledávky z přeplatků do zajišťovacího fondu

6. Pohledávky z plnění mezinárodních smluv o zdravotní péči

7. Dohadné položky aktivní

8. Ostatní pohledávky

II. Ostatní pohledávky

1. Krátkodobé

2. Dlouhodobé

F. Ostatní aktiva

I. Zásoby

II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně

1. Zvláštní bankovní účty

1.1. Základního fondu

1.2. Rezervního fondu

1.3. Provozního fondu

1.4. Sociálního fondu

1.5. Fondu reprodukce majetku

1.6. Fondu prevence

1.7. Fondu pro úhradu preventivní péče

1.8. Fondu pro zprostředkování úhrady zdravotní péče

1.9. Fondu pro úhradu závodní preventivní péče z prostředků zaměstnavatele

1.10. Ostatní bankovní účty

2. Pokladna a jiné pokladní hodnoty

III. Jiná aktiva

G. Časové rozlišení

I. Náklady příštích období

II. Příjmy příštích období

AKTIVA CELKEM

PASIVA

A. Vlastní kapitál

I. Základní jmění

II. Oceňovací rozdíly

III. Ostatní kapitálové fondy

1. Provozní fond

2. Sociální fond

3. Fond majetku

4. Fond reprodukce majetku

5. Fond prevence

6. Fond pro úhradu preventivní péče

7. Fond pro zprostředkování úhrady zdravotní péče

8. Fond pro úhradu závodní preventivní péče z prostředků zaměstnavatele

9. Jiné

IV. Ostatní fondy ze zisku

1. Zdroj podílů v ovládaných osobách

2. Jiné ostatní fondy ze zisku

V. Fondy veřejného zdravotního pojištění

1. Základní fond

2. Rezervní fond

VI. Výsledek hospodaření minulých období

VII. Výsledek hospodaření běžného účetního období

B. Rezervy

C. Věřitelé

I. Závazky z veřejného zdravotního pojištění

1. Závazky za plátci pojistného

2. Závazky k poskytovatelům zdravotních služeb

3. Závazky z přerozdělení pojistného

4. Závazky k zajišťovacímu fondu

5. Závazky z plnění mezinárodních smluv o zdravotní péči

6. Dohadné položky pasivní

7. Ostatní závazky

II. Závazky z dluhových cenných papírů, z toho:

a) Směnitelné (konvertibilní) dluhopisy

III. Závazky vůči finančním institucím

IV. Ostatní závazky

1. Dluhy daňové

2. Dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

3. Ostatní závazky

D. Ostatní pasiva

E. Časové rozlišení

I. Výdaje příštích období

II. Výnosy příštích období

PASIVA CELKEM

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztrátyminulé období	základna	mezi součet	výsledek
I. Technický účet k neživotnímu pojištění 1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění a) předepsané hrubé pojistné		X	X
b) pojistné postoupené zajišťovatelům (-)			X
c) změna stavu hrubé výše rezervy na nezasloužené pojistné (+/-)		X	X
d) změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, podíl zajišťovatelů (+/-)			
2. Převedené výnosy z finančního umístění (investic) z Netechnického účtu (pol. II.4)	X	X	
3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění	X	X	
4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění: a) náklady na pojistná plnění: aa) hrubá výše		X	X
bb) podíl zajišťovatelů (-)			X
b) změna stavu rezervy na pojistná plnění: aa) hrubá výše		X	X
bb) podíl zajišťovatelů (-)			
5. Změny stavu ostatních technických rezerv očištěné od zajištění (+/-)	X	X	
6. Prémie a slevy, očištěné od zajištění	X	X	
7. Čistá výše provozních nákladů: a) pořizovací náklady na poj. smlouvy	X		X
b) změna stavu časově rozlišených pořizovacích nákladů (+/-)	X		X
c) správní režie	X		X
d) provize od zajišťovatelů a podíly na ziscích (-)	X		
8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění	X	X	
9. Změna stavu vyrovnávací rezervy (+/-)	X	X	
10. Mezisoučet, zůstatek Technického účtu k neživotnímu pojištění (pol. II. 1.)	X	X	
II. Netechnický účet			
1. Výsledek Technického účtu k neživotnímu pojištění (pol. 1.10.)	X	X	
2 Výnosy z finančního umístění			
a) výnosy z podílů se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob	X		X
b) výnosy z ostatního finančního umístění, se zvláštním uvedením těch, které pocházejí z ovládaných osob, v tom:			
aa) výnosy z pozemků a staveb		X	X
bb) výnosy z ostatních investic			X
c) změny hodnoty finančního umístění	X		X
d) výnosy z realizace finančního umístění	X		
3. Náklady na finanční umístění:			
a) náklady na správu finančního umístění, včetně úroků	X		X
b) změny hodnoty finančního umístění	X		X
c) náklady spojené s realizací finančního umístění	X		
4. Převod výnosů z finančního umístění na			
Technický účet k neživotnímu pojištění (pol. 1.2.)	X	X	
b) odpisy	X	X
c) mzdové náklady		
ca) mzdové náklady	X	X
cb) odměny členům správní a dozorčí rady, včetně rozhodčího orgánu	X	X
d) sociální náklady		
da) zákonné sociální náklady	X	X
db) ostatní sociální náklady	X	X
e) jiné náklady	X	X
7. Daň z příjmů	X	X
8. Výsledek hospodaření po zdanění	X	X
9. Mimořádné náklady	X	X
10. Mimořádné výnosy	X	X
11. Ostatní daně neuvedené v předcházejících položkách	X	X
12. Výsledek hospodaření za účetní období	X	X


Příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.

Směrná účtová osnova pro zdravotní pojišťovny

Účtová třída 1 - Finanční umístění (investice)

Účtové skupiny: Pozemky a stavby

Finanční umístění v podnikatelských seskupeních

Jiná finanční umístění

Účtová třída 2 - Majetek

Účtové skupiny: Dlouhodobý nehmotný majetek

Dlouhodobý hmotný majetek

Pořízení majetku

Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně, jiný finanční majetek

Zvláštní bankovní účty k fondům veřejného zdravotního pojištění

Ostatní aktiva

Dlouhodobý finanční majetek

Účtová třída 3 - Pohledávky, závazky a přechodné účty

Účtové skupiny: Pohledávky z operací přímého pojištění a z operací zajištění

Pohledávky z veřejného zdravotního pojištění

Pohledávky z plnění mezinárodních smluv

Ostatní pohledávky

Závazky z operací přímého pojištění a z operací zajištění

Závazky z veřejného zdravotního pojištění

Závazky z plnění mezinárodních smluv

Zaměstnanci, zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění

Ostatní závazky

Zúčtování daní a dotací

Přechodné účty aktiv a pasiv

Účtová třída 4 - Účty jmění a dlouhodobých závazků

Účtové skupiny: Základní kapitál a kapitálové fondy

Fondy ze zisku a hospodářský výsledek minulých účetních období

Výsledek hospodaření

Fondy veřejného zdravotního pojištění

Rezervy

Dlouhodobé závazky

Ostatní pasiva

Účtová třída 5 - Náklady

Účtové skupiny: Technický účet k neživotnímu pojištění

Netechnický účet

Vnitropodnikové převody zdravotních pojišťoven

Účtová třída 6 - Výnosy

Účtové skupiny: Technický účet k neživotnímu pojištění

Netechnický účet

Vnitropodnikové převody zdravotních pojišťoven

Účtová třída 7 - Závěrkové účty a podrozvahové účty

Účtové skupiny: Účty rozvažné

Účet zisku a ztráty

Podrozvahové účty

Účtová třída 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví zdravotních pojišťoven

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.


Příloha č. 5 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.


Příloha č. 6 k vyhlášce č. 503/2002 Sb.


1) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech).

3) § 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) § 54 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 176/2002 Sb.

6) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 119 odst. 2 občanského zákoníku.

8a) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.

9) § 66a obchodního zákoníku.

10) § 61 obchodního zákoníku.

11) Například § 66a odst. 2 a 7 obchodního zákoníku.

12) § 2 odst. 1 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 15/1998Sb., zákona č. 165/1999 Sb., zákona č. 362/1999 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 211/2002 Sb. a zákona č. 308/2002 Sb.

13) § 21 odst. 1 písm. k) zákona o pojišťovnictví.

14) § 21 odst. 1 písm. m) zákona o pojišťovnictví.

14a) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 41/2000 Sb., kterou se stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky na úhradu zdravotní péče hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění z prostředků státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany.

14b) Například § 16a, 17 a 45a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 21 odst. 1 písm. r) zákona o pojišťovnictví.

17) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

18) Vyhláška č. 418/2003 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů veřejného zdravotního pojištění zdravotních pojišťoven, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotních pojišťoven krytých ze zdrojů základního fondu včetně postupu propočtu tohoto limitu, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 41/2000 Sb., kterou se stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky na úhradu zdravotní péče hrazené nad rámec veřejného zdravotního pojištění z prostředků státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany.

19) Zákon č. 551/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

21) § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb.
 § 2 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 120/2000 Sb.
22) § 496 odst. 2 občanského zákoníku.
23) Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.

   	

502/2002 pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

   9.	01.01.2014	469/2013 Sb.	Aktuální verze. 
8.	01.01.2011	421/2010 Sb.	
7.	25.11.2009	411/2009 Sb.	
6.	01.01.2008	351/2007 Sb.	
5.	01.01.2006	399/2005 Sb.	
4.	05.10.2005	399/2005 Sb.	
3.	01.01.2005	546/2004 Sb.	
2.	01.01.2004	474/2003 Sb.	
1.	01.01.2003		Počátek účinnosti. 
0.	05.12.2002
ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 3 - § 23)
ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA(§ 24)
ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ(§ 25 - § 37)
ČÁST PÁTÁ - KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 38 - § 43)
Přechodná ustanovení
Přílohy
502

VYHLÁŠKA

ze dne 6. listopadu 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví

a) uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce a konsolidované účetní závěrce, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,

b) účetní metody a jejich použití,

c) směrnou účtovou osnovu,

pro účetní jednotky uvedené v § 2.

§ 2

(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) zákona, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami podle zvláštního právního předpisu1a) včetně exportních pojišťoven,2) a na Českou kancelář pojistitelů3) (dále jen "Kancelář").

(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje, s výjimkou ustanovení § 38a, na účetní jednotky podle § 23a zákona a dále na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu, není-li dále stanoveno jinak (§ 8 odst. 1).

(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Výkaz zisku a ztráty se člení na Technický účet k neživotnímu pojištění, Technický účet k životnímu pojištění a Netechnický účet. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

(5) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období, s přihlédnutím ke specifikům v provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu1a).

(6) Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, účetní případy související s takovými vztahy se společníky obchodní korporace, kdy vystupují v roli vlastníků, výplatu dividend nebo dalších podílů na zisku.

§ 4

(1) V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.

(2) Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých a malých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky „+“ a „-“.

(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,

a) pokud nejde o významnou4) částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo

b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti4) informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.

(4) Sloučení položek za podmínek podle odstavce 3 je u pojišťoven omezeno

a) v rozvaze na položky uvedené v uspořádání podle odstavce 1 pod arabskou číslicí, s výjimkou položek technických rezerv, a

b) ve výkazu zisku a ztráty na položky uvedené v uspořádání pod jedním nebo několika malými písmeny, s výjimkou položek "I.1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění", "I.4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění", "II.1. Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění", "II.5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění" a "II.6. Změna stavu ostatních technických rezerv, očištěná od zajištění (+/-)".

(5) Každá z položek rozvahy a položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). Informace za minulé účetní období se uvádějí v čisté výši. V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné,4) upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na jejich významnost4) a v příloze se tato úprava odůvodní.

(6) Položky rozvahy (bilance) a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.

(7) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období informace zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením, a mohou jej použít i účetní jednotky nově vzniklé fúzí splynutím.

(8) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se uvádějí v celých tisících Kč. Položky "Aktiva celkem" a "Pasiva celkem" se musí rovnat. Položka "Zisk nebo ztráta za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "Zisk nebo ztráta běžného účetního období" uvedené v rozvaze.

§ 5

(1) V rozvaze se u položek majetku5) s výjimkou položky "C. Finanční umístění (investice)" a položky "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ použije jeho členění na dlouhodobý a krátkodobý.6)

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro členění závazků s výjimkou technických rezerv v položkách „C.“ a „D.“ pasiv a přiměřeně pro členění jiných aktiv5) nebo jiných pasiv.5)

(3) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí u položek "F. I.", pokud se týká dlouhodobého hmotného majetku, a "B. Dlouhodobý nehmotný majetek", "C.I. Pozemky a stavby" a "C.II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních", C.III.2.b) dluhopisy „OECD“ držené do splatnosti jejich

a) výše neupravená o opravné položky a oprávky,

b) výše opravných položek a oprávek k nim se vážících, není-li dále stanoveno jinak (§ 32 odst. 2 a § 33 odst. 7),

c) výše snížená o opravné položky a oprávky.

Pohyb aktiv v těchto položkách se uvádí v ocenění, ve kterém byly zachyceny v rozvaze na počátku účetního období. V rozvaze za minulé účetní období se uvedené položky uvádějí jen ve výši snížené o opravné položky a oprávky.

(4) Pro ostatní aktiva se ustanovení odstavce 3 použije přiměřeně.

(5) Vztahuje-li se určité aktivum nebo pasivum k více než jedné položce v uspořádání a členění, jejich vztahy k jiným položkám se uvádějí v příloze v účetní závěrce, pokud je taková informace nezbytná pro sestavení jasné a přehledné účetní závěrky. Vlastní akcie a akcie obchodních společností ve skupině mohou být vykázány jen v položkách předepsaných pro tento účel.

§ 6

(1) Technický účet k neživotnímu pojištění se používá u odvětví přímého pojištění7) a u odpovídajících druhů zajištění.

(2) Technický účet k životnímu pojištění se používá u odvětví přímého pojištění8) a u odpovídajících druhů zajištění.

(3) Netechnický účet se používá vždy současně s technickými účty podle odstavce 1 nebo 2.

§ 7
Zvláštní ustanovení pro exportní pojišťovny

(1) Exportní pojišťovny uvádějí fondy vytvářené podle zvláštního právního předpisu2) v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv. Informace o jednotlivých těchto fondech se uvádějí v příloze v účetní závěrce.

(2) Exportní pojišťovny uvádějí dotace ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu2) do fondů podle odstavce 1 v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv. Informace o těchto dotacích se uvádí v příloze v účetní závěrce.

(3) Pokud jsou na exportní pojišťovnu převáděny pojištěné pohledávky týkající se jejích pojistných produktů, uskutečňují se tyto transakce buď podle ustanovení platných pro postoupení pohledávky9) nebo podle ustanovení o právu na náhradu škody způsobené pojistnou událostí.10) V případě postoupení pohledávky se uvedená pojištěná pohledávka stává součástí aktiv exportní pojišťovny a uvádí se v položce "E.III. Ostatní pohledávky" aktiv. V případě přechodu práv na pojistitele se uvedená pojištěná pohledávka nestává součástí aktiv exportní pojišťovny. Informace o těchto transakcích se uvádějí v příloze v účetní závěrce.

(4) Exportní pojišťovny provozující pojišťování vývozních úvěrových rizik se státní podporou podle zvláštního právního předpisu2) provádí účetní zápisy o účetních případech, které se týkají tohoto pojišťování, odděleně od ostatních účetních případů, které nepodléhají státní podpoře.

§ 8
Zvláštní ustanovení pro Kancelář

(1) Kancelář3) nesestavuje přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Kancelář uvádí pohledávky z hraničního pojištění11) v položce "E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění" aktiv v případech, kdy dochází k časovému posunu mezi uzavřením smlouvy a zaplacením pojistného; v ostatních případech uvádí v položce "I.1. a) Zasloužené pojistné, očištěné od zajištění, předepsané hrubé pojistné" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty jen zaplacené pojistné hraničního pojištění. Pojistné hraničního pojištění se časově nerozlišuje.

(3) Kancelář uvádí pohledávky z příspěvku pojistitelů podle zvláštního právního předpisu12) v položce "E.III. Ostatní pohledávky" aktiv.

(4) Kancelář uvádí dluhy v uznané výši plnění z ohlášené pojistné události, které jsou uplatněným nárokem na plnění poškozeným, v položce "G.I. Závazky z operací přímého pojištění" pasiv.

(5) Kancelář uvádí dluhy vyplývající z ostatní činnosti jí vykonávané podle zvláštního právního předpisu13) v položce "G.V. Ostatní závazky" pasiv.

(6) Kancelář uvádí Garanční fond, který vytváří a používá podle zvláštního právního předpisu,14) v položce "G.VI. Garanční fond Kanceláře" pasiv.

(7) Kancelář uvádí tvorbu Garančního fondu v položce "I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění" v Technickém účtu neživotního pojištění výkazu zisku a ztráty.

(8) Kancelář uvádí použití Garančního fondu v položce "I.3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění" v Technickém účtu neživotního pojištění výkazu zisku a ztráty.

(9) Kancelář uvádí náklady vyplývající z její činnosti, kromě nákladů na hraniční pojištění, nákladů na plnění poskytovaná z Garančního fondu v souladu s § 24 odst. 2 a § 29 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů na finanční umístění, podle charakteru transakce a účetního případu v položce "III.8. Ostatní náklady" v Netechnickém účtu, v položce „I.7.c) Správní režie“, nebo v položce „I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty. Náklady na plnění poskytovaná z Garančního fondu v souladu s § 24 odst. 2 a § 29 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se uvádějí v položce "I.4. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění. Náklady na finanční umístění se uvádějí v položce "III.5. Náklady na finanční umístění (investice)" v Netechnickém účtu, v položce „I.7.c) Správní režie“, nebo v položce „I.8. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění. V souladu s uváděním těchto nákladů se ve stejné výši uvádí použití Garančního fondu.

(10) Kancelář uvádí výnosy vyplývající z její činnosti, kromě výnosů z finančního umístění, v položce "III.7. Ostatní výnosy" v Netechnickém účtu výkazu zisku a ztráty. Výnosy z finančního umístění se uvádějí v položce "III.3. Výnosy z finančního umístění (investic)" v Netechnickém účtu.

(11) Pro obsahové vymezení technických rezerv vytvářených Kanceláří podle zvláštních právních předpisů1a),3) platí obdobně příslušná ustanovení hlavy II, hlavy III a hlavy IV. V souladu s uváděním tvorby a použití technických rezerv se ve stejné výši uvádí použití a tvorba Garančního fondu, s výjimkou částek tvorby a použití technických rezerv na pojistná plnění plynoucí z hraničního pojištění.

(12) Pro uvádění zajišťovacích smluv Kanceláře platí obdobně příslušná ustanovení hlavy II a hlavy III. V souladu s uváděním tohoto zajištění se ve stejné výši uvádí tvorba a použití Garančního fondu, s výjimkou zajištění k hraničnímu pojištění.

(13) Kancelář, která provozuje hraniční pojištění podle zvláštního právního předpisu,11) provádí účetní zápisy o těchto účetních případech odděleně od ostatních účetních případů. Stejně tak provádí účetní zápisy o zákonném pojištění podle zvláštního právního předpisu.15)

(14) Přijaté úhrady regresů, na které má Kancelář nárok z titulu vyplaceného pojistného plnění15a) se uvádějí způsobem upraveným v § 19 odst. 5 písm. b). Současně se ve stejné výši uvádí tvorba Garančního fondu.

(15) Přijaté úhrady příspěvků podle § 24c zákona upravujícího pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uvádí Kancelář v položce „I.3. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění“ v Technickém účtu k neživotnímu pojištění výkazu zisku a ztráty. Současně se ve stejné výši uvádí tvorba Garančního fondu.

§ 8a
Fond zábrany škod

(1) Kancelář uvádí tvorbu Fondu zábrany škod52) z příspěvku členů Kanceláře jako zvýšení jeho zůstatku v okamžiku přijetí úhrady příspěvku od člena Kanceláře, a to v položce „G.VII. Fond zábrany škod“ pasiv. Stejně se postupuje v případě tvorby Fondu zábrany škod z dotace Kanceláře z jejích prostředků do tohoto fondu.

(2) Kancelář uvádí použití Fondu zábrany škod do výše příspěvků podle odstavce 1 jako snížení jeho zůstatku v okamžiku poskytnutí prostředků na úhradu nákladů, a to v položce pasiv „G.VII. Fond zábrany škod“. Stejně se postupuje v případě použití Fondu zábrany škod pro poskytnutí dotace nebo zápůjčky.

(3) Kancelář uvádí výnosy z investování dočasně volných prostředků Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.3. Výnosy z finančního umístění (investic)“ výkazu zisku a ztráty. Současně s uvedením těchto výnosů uvádí ve stejné výši tvorbu Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.8. Ostatní náklady“.

(4) Kancelář uvádí náklady plynoucí z investování dočasně volných prostředků Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.5. Náklady na finanční umístění (investice)“ výkazu zisku a ztráty. Současně s uvedením těchto nákladů uvádí ve stejné výši použití Fondu zábrany škod v položce Netechnického účtu „III.7. Ostatní výnosy“.

(5) V případě povinnosti příjemce vrátit poskytnuté prostředky do Fondu zábrany škod je Kancelář až do jejich uhrazení uvádí na podrozvahových účtech. V okamžiku úhrady se tyto prostředky uvádějí jako tvorba Fondu zábrany škod dle odstavce 1, a to včetně případně uhrazených úroků z prodlení.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY

§ 9

(1) Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie podle zákona o obchodních korporacích a zákona upravujícího pojišťovnictví.

(2) Položka "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména zřizovací výdaje, goodwill, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, práva k vynálezům, průmyslovým vzorům, zlepšovacím návrhům, ochranné známce, označení původu výrobků a užitnému vzoru, k počítačovým programům a k jiným předmětům ochrany podle autorského zákona, popřípadě jiné věci nehmotné53). V podpoložce a) se uvádí zřizovací výdaje a v podpoložce b) se uvádí goodwill. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení této položky účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška č. 500/2002 Sb.“). Pro účely této vyhlášky se za dlouhodobý nehmotný majetek považuje goodwill, který obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací cenou při nákupu a reálnou hodnotou nabytého majetku a závazků k okamžiku jejich nabytí. Goodwill může vyplývat také z převodu pojistného kmene podle zvláštního právního předpisu.1a)

§ 10

(1) Souhrnná položka "C. Finanční umístění (investice)" obsahuje pozemky, stavby, popřípadě jiné věci nemovité, finanční umístění v podnikatelských seskupeních, jiná finanční umístění a depozita při aktivním zajištění, bez ohledu na to, z jakého zdroje byly financovány.

(2) Položka "C.I. Pozemky a stavby" obsahuje pozemky a stavby, popřípadě jiné věci nemovité.54) V podpoložce a) se tento majetek uvádí jako provozní investice, pokud jej účetní jednotka využívá k pojišťovací činnosti a zajišťovací činnosti nebo k činnostem, které souvisejí s pojišťovací nebo zajišťovací činností.19) V této položce se dále uvádějí právo stavby a věcná břemena s výjimkou užívacího práva k pozemku a stavbě, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění v rámci položky „C.I.“ nebo položky „F.I.“

(3) Souhrnná položka "C.II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních" obsahuje podíly v podnikatelských seskupeních,20) dluhové cenné papíry vydané osobami v podnikatelských seskupeních a zápůjčky nebo úvěry poskytnuté osobám v podnikatelských seskupeních.

(4) Položka "C.II.1. Podíly v ovládaných osobách" obsahuje podíly,21) které představují účasti s rozhodujícím vlivem. V této položce se uvádějí i další případy, kdy účetní jednotka je ovládající osobou.22)

(5) Položka "C.II.3. Podíly s podstatným vlivem" obsahuje podíly,21) které představují účasti s podstatným vlivem.

(6) Souhrnná položka "C.III. Jiná finanční umístění" obsahuje aktiva uváděná v položkách C.III.1. až C.III.3. a C.III.5. až C.III.7. aktiv.

(7) Položka "C.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly" obsahuje zejména akcie, zatímní listy, podílové listy, popřípadě jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem a dále podíly a vliv, které se neuvádějí v položkách "C.II.1. Podíly v ovládaných osobách" a "C.II.3. Podíly s podstatným vlivem" aktiv. V položce C.III.1. uvádí zajišťovatel i cenné papíry s proměnlivým výnosem, které jsou depozitem při aktivním zajištění.

(8) Položka "C.III.2. Dluhové cenné papíry" obsahuje

a) dluhopisy a ostatní cenné papíry s pevným výnosem, vydané jejich emitenty podle zvláštního právního předpisu,23) pokud tyto cenné papíry nespadají pod položky "C.II.2. Dluhové cenné papíry vydané jejich ovládanými osobami a zápůjčky nebo úvěry těmto osobám" nebo "C.II.4. Dluhové cenné papíry vydané jejich osobami, ve kterých má účetní jednotka podstatný vliv, a zápůjčky nebo úvěry těmto osobám". Vlastní dluhopisy24) nebo jiné vlastní dluhové cenné papíry se uvádějí v položce "G.V. Ostatní závazky" pasiv,

b) za cenné papíry s pevným výnosem se považují cenné papíry s pevnou úrokovou mírou nebo s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím.

Ostatní cenné papíry se zařazují jako cenné papíry s proměnlivým výnosem a uvádějí se v položce "C.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly" aktiv. Cenné papíry v položce C.III.2. se člení na cenné papíry, které jsou drženy jako cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo cenné papíry realizovatelné, a cenné papíry držené do splatnosti. V položce C.III.2. uvádí zajišťovatel i dluhové cenné papíry, které jsou depozitem při aktivním zajištění. V položce C.III.2. se dále uvádějí dluhové cenné papíry z položek C.II.2. nebo C.II.4., jen jsou-li tyto drženy jako cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo cenné papíry realizovatelné. V položce „C.III.2. Dluhové cenné papíry“ se uvádějí rovněž hypoteční zástavní listy podle zvláštního právního předpisu1a).

(9) Položka "C.III.3. Finanční umístění v investičních sdruženích" obsahuje poměrnou část, kterou má účetní jednotka na prostředcích, společně investovaných několika účetními jednotkami, jejichž správa je svěřena jedné z nich.

(10) Položka „C.III.5. Ostatní zápůjčky nebo úvěry“ obsahuje částky poskytnuté pojištěným, u nichž je pojistná smlouva hlavní zárukou. V této položce se uvádějí rovněž částky poskytnuté pojištěným, které nejsou zaručeny pojistnou smlouvou.

(11) Položka "C.III.6. Depozita u finančních institucí" obsahuje vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem podle zvláštního právního předpisu,27) popřípadě jiné penězi ocenitelné hodnoty, které účetní jednotky umístily u finančních institucí a mohou být vyzvednuty až po určité době. Hodnoty deponované bez uvedeného omezení výběru včetně vkladů, které lze čerpat do 24 hodin po oznámení, se uvádějí v položce "F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně".

(12) Položka "C.III.7. Ostatní finanční umístění" obsahuje finanční umístění (investice), které nejsou obsaženy v položkách C.III.1. až C.III.6 aktiv. V této položce se uvádějí také předměty a díla umělecké kulturní hodnoty nebo pohledávky za zajišťovnami podle zvláštního právního předpisu.28) Uvádí se zde rovněž kladná i záporná reálná hodnota derivátů.29) Neuvádí se zde hodnota podkladových nástrojů; tato hodnota se uvádí v příloze v účetní závěrce. Není-li stanoveno jinak, pokud operace s deriváty nebo jiné operace s cennými papíry nejsou v rozporu se zvláštními právními předpisy o pojišťovnictví, účetní jednotky při uvádění derivátů a cenných papírů použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(13) Položka "C.IV. Depozita při aktivním zajištění" obsahuje

a) v rozvaze pojišťovny, která přebírá zajištění (dále jen "zajišťovatel"), pohledávky zajišťovatele za pojišťovnou postupující část rizika a odpovídající zajištění (dále jen "prvopojistitel"), a to ve výši záručních depozit složených zajišťovatelem u prvopojistitele nebo u třetí strany, nebo ve výši, která je stanovena těmito osobami,

b) částky podle písmene a) nelze vzájemně zúčtovat s jinými pohledávkami zajišťovatele za prvopojistitelem, ani je nelze vzájemně zúčtovat s dluhy zajišťovatele vůči prvopojistiteli,

c) cenné papíry složené u prvopojistitele nebo u třetí strany, které přecházejí do majetku zajišťovatele, se u tohoto zajišťovatele uvádějí v položkách "C.III.1. Akcie a ostatní cenné papíry s proměnlivým výnosem, ostatní podíly" nebo "C.III.2. Dluhové cenné papíry" aktiv.

(14) Položka "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" obsahuje investice, jejichž zdrojem financování je technická rezerva uváděná v položce "D. Technické rezervy životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" pasiv. Tyto investice také zahrnují investice, které jsou uskutečňovány jménem členů tontiny a budou později mezi ně rozděleny.

(15) Finanční umístění (investice), u nichž to přichází v úvahu, zahrnují i naběhlé příslušenství.

§ 11

(1) Souhrnná položka "E. Dlužníci" obsahuje pohledávky z operací přímého pojištění, pohledávky z operací zajištění a ostatní pohledávky, nejsou-li jako nehmotná věc movitá uváděny v položkách „B.“, popřípadě „C.“ aktiv.

(2) Položka "E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění" obsahuje pohledávky v podpoložce "E.I.1. pojistníci29a)" a v podpoložce "E.I.2. pojišťovací zprostředkovatelé".30)

(3) Položka "E.II. Pohledávky z operací zajištění" obsahuje pohledávky za zajišťovateli včetně pojišťovacích zprostředkovatelů30), pokud se jejich činnost týká zajištění.

(4) V případě soupojištění podle příslušné smlouvy uvádí každá z účetních jednotek pohledávky pouze ve výši, ve které se podílí na tomto soupojištění.

(5) Položka "E.III. Ostatní pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z cizích směnek a cizích směnek na vlastní řad, pohledávky z eskontu směnek, opravné položky k těmto pohledávkám, pohledávky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Neuvádějí se zde žádné pohledávky z operací přímého pojištění a pohledávky z operací zajištění nebo pohledávky za makléři.

§ 12

(1) Souhrnná položka "F. Ostatní aktiva" obsahuje aktiva uváděná v položkách F.I. až F.IV. Tato aktiva nejsou součástí položky "C. Finanční umístění (investice)". Nezahrnují-li konkrétní aktiva naběhlé příslušenství, to se uvádí v položce "G.I. Naběhlé úroky a nájemné".

(2) Položka "F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný v položce „C.I. Pozemky a stavby, a zásoby" obsahuje

a) věci movité,32) s výjimkou zásob; tento majetek se člení na odpisovaný a neodpisovaný,

b) zásoby, pokud se neuvádějí v položce "G.III. Ostatní přechodné účty aktiv",

c) náklady souvisejí s pořízením dlouhodobého majetku, včetně pozemků, staveb, popřípadě jiné věci nemovité, poskytnuté zálohy a závdavky na pořízení uvedeného majetku.

Položku lze členit na podpoložky. Není-li stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení dlouhodobého hmotného majetku, včetně položky „C.I.“ aktiv, účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(3) Položka "F.II. Hotovost na účtech u finančních institucí a hotovost v pokladně" obsahuje kromě uvedených hotovostí dále

a) ceniny, zejména poštovní známky, kolky,

b) šeky,33) které se uvádějí v podpoložce,

c) jiné hodnoty v pokladně, zejména úvěrové a platební karty, mají-li hodnotu, ze které bude po vydání do používání čerpáno.

(4) Položka "F.IV. Jiná aktiva" obsahuje taková aktiva, která nejsou zahrnuta do položek F.I. až F.III.

§ 13

(1) Souhrnná položka "G. Přechodné účty aktiv" obsahuje položky časového rozlišení, které jsou příjmy příštích období nebo náklady příštích období, a dohadné položky aktivní. Příjmy příštích období představují výnosy běžného účetního období, které se týkají příjmů příštích účetních období. Náklady příštích období představují výdaje běžného účetního období, které se týkají nákladů následujících účetních období. Kritériem pro uvádění účetních případů jako časového rozlišení je skutečnost, že je známo současně jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Neuvádějí se zde žádné částky naběhlého příslušenství podle § 10 odst. 15.

(2) Položka "G.I. Naběhlé úroky a nájemné" obsahuje uvedené částky, které jsou příjmy příštích období.

(3) Položka "G.II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy" obsahuje uvedené částky, které jsou náklady příštích období. Výše těchto nákladů se vypočítá metodami uvedenými v § 30.

(4) Položka "G.III. Ostatní přechodné účty aktiv" obsahuje částky, které se neuvádějí v položce "G.I. Naběhlé úroky a nájemné" nebo "G.II. Odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy". Jde zejména o zásoby, pokud jsou uváděny jako časové rozlišení. V podpoložce a) se uvádějí dohadné položky aktivní, kterými jsou částky, jež nelze uvést jako pohledávky z důvodů jejich dohadné výše; jde například o předběžné pojistné krytí pojišťovny, odhad částek za pronajímání majetkových práv. Jako dohadné položky nelze uvádět žádné částky, které se vztahují k technickým rezervám podle zvláštního právního předpisu.35)

§ 14

(1) Souhrnná položka "A. Vlastní kapitál" obsahuje pasiva uváděná v položkách A.I. až A.VII. pasiv.

(2) Položka "A.I. Základní kapitál" obsahuje základní kapitál podle zákona o obchodních korporacích a zákona upravujícího pojišťovnictví. V případě obchodních společností jde o základní kapitál do obchodního rejstříku zapsaný nebo i povinně nezapisovaný. V případě družstev jde o základní kapitál do obchodního rejstříku zapsaný nebo i nezapsaný. V podpoložce a) se uvádějí změny základního kapitálu obchodních společností před zápisem těchto změn do obchodního rejstříku.

(3) Položka "A.II. Emisní ážio" obsahuje rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií podle zákona o obchodních korporacích.36)

(4) Položka "A.III. Rezervní fond na nové ocenění" se uvádí jen v případě, že jeho použití vyplývá ze zvláštního právního předpisu.

(5) Položka "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" obsahuje fondy, které se vytvářejí z jiného zdroje než ze zisku v účetnictví účetní jednotky, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, s výjimkou Rezervního fondu na nové ocenění, který se uvádí v položce "A.III. Rezervní fond na nové ocenění". Tyto fondy se uvádějí zvlášť v jednotlivých podpoložkách této položky. V této položce se uvádějí také dotace nebo zdroje z bezúplatných plnění nebo oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou.

(6) Položka "A.V. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku" obsahuje rezervní fond, popřípadě jiné fondy vytvářené podle zákona o obchodních korporacích a ostatní fondy, které se vytvářejí ze zisku v účetnictví účetní jednotky.

§ 15

Položka "B. Podřízená pasiva" obsahuje všechny závazky, ať již doložené nebo nikoli cennými papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace nebo konkursu budou proplaceny v posledním pořadí až po uspokojení práv ostatních věřitelů.

§ 16

(1) Souhrnná položka "C. Technické rezervy" obsahuje technické rezervy podle zvláštního právního předpisu.1a)

(2) Položky a podpoložky C.1.a), C.2.a), C.3.a), C.4.a), C.6.a), C.7.a), C.8.a) a D.a) pasiv obsahují hrubou výši technických rezerv před jejich snížením o podíl zajišťovatelů.

(3) Položky a podpoložky C.1.b), C.2.b), C.3.b), C.4.b), C.6.b), C.7.b), C.8.b) a D.b) pasiv obsahují podíl zajišťovatelů podle zajišťovací smlouvy36a), o který se vždy snižuje hrubá výše technických rezerv.

(4) Pokud jde o položku "C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné", podíl zajišťovatele se stanoví stejnými způsoby tvorby jako v případě samotné rezervy37) a podle zajistné smlouvy a zahrnuje částku představující podíl předepsaného hrubého pojistného, které má být přiřazeno k následujícímu účetnímu období či k pozdějším účetním obdobím. Rezerva se vytváří podle zvláštního právního předpisu1a) rovněž na nezasloužené zajistné.

(5) Položka "C.5. Vyrovnávací rezerva" nevstupuje do zajištění, nestanoví-li jinak zvláštní právní předpis.1a) K účelu, ke kterému se používá tato rezerva nelze použít fondy uváděné v položkách "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" a "A.V. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku" pasiv ani zdroje uváděné v položkách "A.VI. Nerozdělený zisk minulých účetních období nebo neuhrazená ztráta minulých účetních období" a "A.VII. Zisk nebo ztráta běžného účetního období" pasiv.

(6) Položka "C.6. Ostatní technické rezervy", nejsou-li zahrnuty v položce "C.1. Rezerva na nezasloužené pojistné" nebo "C.2. Rezerva pojistného životních pojištění" anebo "C.7. Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry" a ostatních početních parametrů pasiv, obsahuje rezervu na nedostatečnost pojistného nebo jiné rezervy, pokud byly schváleny podle zvláštního právního předpisu.38)

(7) Položka "C.7. Rezerva na splnění závazků z použité technické úrokové míry" a ostatních početních parametrů obsahuje technickou rezervu podle zvláštního právního předpisu37a).

(8) Položka „C.9. Rezerva na závazky Kanceláře“ obsahuje technickou rezervu podle zvláštního právního předpisu37b). Ustanovení odstavců 2 a 3 platí přiměřeně.

(9) Položka "D. Technická rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" obsahuje rezervu podle zvláštního právního předpisu,39) která se vztahuje k položce "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" aktiv. Uvádí se zde také technické rezervy vytvořené ke krytí závazků organizátora tontiny vůči členům tohoto sdružení, jak je uvedeno v položce D. aktiv.

(10) Položka "F. Depozita při pasivním zajištění" obsahuje

a) v rozvaze prvopojistitele dluhy ze záručních depozit složených u prvopojistitele zajišťovatelem nebo od něj převzatých podle smlouvy o zajištění,

b) částky podle písmene a) nelze vzájemně zúčtovat s jinými dluhy prvopojistitele vůči zajišťovateli, ani je nelze takto zúčtovat s pohledávkami prvopojistitele za zajišťovatelem,

c) pokud prvopojistitel přijal záruku v podobě cenných papírů, které byly převedeny do jeho majetku, vyjadřuje tato položka částku, kterou prvopojistitel dluží zajišťovateli z titulu této záruky.

Depozita při pasivním zajištění zahrnují i naběhlé příslušenství.

§ 17

(1) Souhrnná položka "E. Rezervy" obsahuje z rezerv podle § 26 odst. 3 zákona rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů, rezervu na rizika a ztráty a rezervu na restrukturalizaci.

(2) Položka "E.1. Rezerva na důchody a podobné závazky" obsahuje tuto rezervu, pokud závazek účetní jednotky vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky vyplývá ze smlouvy nebo ze zvláštního právního předpisu.

(3) Položka "E.2. Rezerva na daně" obsahuje rezervu, která se vytváří ve výši odhadu daňové povinnosti ze splatné daně z příjmů právnických osob ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se účetní závěrka sestavuje; k použití rezervy dochází k okamžiku podání daňového přiznání za uvedenou daň.

(4) Položka "E.3. Ostatní rezervy" obsahuje rezervu na rizika a ztráty a rezervu na restrukturalizaci:

a) Rezerva na rizika a ztráty se vytváří, jen jsou-li rizika a ztráty spojeny s uzavřenými smlouvami, z nichž vyplývají náklady vyšší než jim odpovídající výnosy a jejichž zrušení by vedlo k sankcím neúměrným užitkům pocházejícím z těchto smluv.

b) Rezerva na restrukturalizaci se vytváří tehdy, pokud závazek k této restrukturalizaci je již neodvolatelný. Rezerva na restrukturalizaci může zahrnovat pouze náklady s restrukturalizací přímo spojené. Při stanovení výše rezervy se přihlíží k případným ziskům z prodeje aktiv, kterých se restrukturalizace týká. Rezerva nesmí zahrnovat náklady na činnosti, v nichž se pokračuje, zejména náklady na školení a přesídlení pracovníků, kteří zůstanou a budou převedeni na jiná pracoviště, obchodní náklady, investice do nových odbytových systémů a sítí. Pro účely rezervy se za neodvolatelný považuje takový závazek, na který je uzavřena platná smlouva o budoucí smlouvě na prodej obchodního závodu nebo jeho části, zejména organizační složky nebo pobočky, nebo podrobný plán restrukturalizace, který již nemůže být odvolán; podmínka neodvolatelnosti plánu není splněna, pokud je tento plán pouze schválen statutárním orgánem, kromě toho je třeba, aby realizace plánu začala a byly o něm informovány osoby, kterých se týká. Plán restrukturalizace nejméně obsahuje popis činnosti obchodního závodu nebo jeho části, zejména organizační složky nebo pobočky, kterých se týká, místo výkonu práce, pracovní zařazení a přibližný počet zaměstnanců, kterým bude ukončen pracovní poměr nebo bude změněno jejich pracovní zařazení, náklady spojené s realizací plánu a časový harmonogram jeho realizace v blízké budoucnosti, plán bude realizován dostatečně rychle, aby jeho změna byla málo pravděpodobná.

§ 18

(1) Souhrnná položka "G. Věřitelé" obsahuje pasiva uváděná v položkách G.I. až G.VI.

(2) Položky "G.I. Závazky z operací přímého pojištění" a "G.II. Závazky z operací zajištění" obsahují uvedené dluhy ve vztahu k příslušným položkám nákladů ve výkazu zisku a ztráty. V těchto položkách se uvádějí také dluhy vůči pojišťovacím zprostředkovatelům nebo samostatným likvidátorům pojistných událostí30) a dluhy z nastalého ručení za dluhy Kanceláře podle zvláštního právního předpisu.40)

(3) Položka "G.III. Závazky z dluhových cenných papírů" obsahuje částky určené k překlenutí nedostatku finančních prostředků z důvodů nesplacení pohledávek z vydaných dluhopisů; v podpoložce a) se uvádějí konvertibilní dluhopisy.

(4) Položka "G.V. Ostatní závazky" obsahuje zejména ze směnek a jejich eskontu, z emitovaných dluhových cenných papírů, dluhy vůči zaměstnancům z příjmů ze závislé činnosti, dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, dluhy z daně z příjmů a jiných přímých daní, dluhy z odložené daně z příjmů, dluhy z daně z přidané hodnoty a jiných nepřímých daní, dluhy z dotací. V této položce se uvádějí také dluhy vyplývající z povinnosti platit příspěvky Kanceláři podle zvláštního právního předpisu41) a dluhy z povinnosti členů Kanceláře odvádět příspěvek do Fondu zábrany škod52). V této položce se neuvádějí žádné dluhy, které se uvádějí v položkách G.I. až G.III. pasiv.

(5) Souhrnná položka "H. Přechodné účty pasiv" obsahuje případy časového rozlišení, kterými jsou výdaje příštích období a výnosy příštích období, a dohadné položky pasivní. Výdaji příštích období se rozumí náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, ale výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Výnosy příštích období se rozumí částky přijaté v běžném účetním období, které časově a věcně souvisejí s výnosy následujícího účetního období. Kritériem pro uvádění účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je současně známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Neuvádějí se zde žádné částky naběhlého příslušenství podle § 10 odst. 15 nebo § 15 odst. 8. Nezahrnují-li konkrétní pasiva naběhlé příslušenství, to se uvádí v položce "H.I. Výdaje příštích období a výnosy příštích období".

(6) Položka "H.I. Výdaje příštích období a výnosy příštích období" obsahuje uvedené částky časového rozlišení.

(7) Položka "H.II. Ostatní přechodné účty pasiv" obsahuje částky, které se neuvádějí v položce "H.I. Výdaje příštích období a výnosy příštích období". V podpoložce a) se uvádějí dohadné položky pasivní, kterými jsou částky, jež nelze uvést jako dluhy z důvodu jejich dohadné výše; jde například o úrokové výnosy z cenných papírů s proměnlivým výnosem, částky, které jsou předmětem soudních sporů. Jako dohadné položky nelze uvádět žádné částky, které se vztahují k technickým rezervám podle zvláštního právního předpisu.35)

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 19

(1) Položka "Předepsané pojistné v hrubé výši" (dále jen "předepsané hrubé pojistné") v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.1.a)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.1.a)" obsahuje veškeré částky splatné během účetního období podle pojistných smluv, nezávisle na skutečnosti, že se tyto částky mohou vztahovat zcela nebo zčásti k pozdějšímu účetnímu období; tyto částky zejména zahrnují:

a) pojistné, které dosud nebylo předepsáno, jelikož se výpočet pojistného může provést až na konci účetního období,

b)

1. jednorázové pojistné, včetně pojistného placeného ve splátkách,

2. v životním pojištění jednorázové pojistné vyplývající z rezervy na prémie a slevy, pokud se bere v úvahu jako pojistné na základě smluv a pokud zvláštní právní předpisy1a) nařizují nebo umožňují jeho uvedení pod pojistným,

c) navýšení pojistného v případě půlročních, čtvrtletních nebo měsíčních plateb a dále dodatkové platby pojistníků, určené ke krytí zřizovacích výdajů pojišťovny,

d) podíl pojišťovny na celkovém pojistném v případě soupojištění,

e) zajistné, pocházející z aktivního zajištění, při kterém dochází k postoupení pojistného (dále jen "cese"), nebo ze zajištění sjednaného mezi zajišťovateli (dále jen "retrocese"), včetně přírůstků pojistného kmene, po odečtení

f) úbytků pojistného kmene ve prospěch cesí a retrocesí, a

g) anulací, které jsou zrušením nebo opravou.

Tyto částky nesmějí zahrnovat daně nebo poplatky vybírané s pojistným.

(2) Položka "Pojistné postoupené zajišťovatelům" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.1.b)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.1.b)" obsahuje veškeré pojistné z titulu zajistných smluv uzavřených pojišťovnou. Nové přírůstky pojistného ze smluv, které je splatné během uzavírání nebo změny zajistných smluv, se přičítají; úbytky pojistného ze smluv, u nichž dojde ke zrušení, se odečítají.

(3) Položka "Změna stavu rezervy na nezasloužené pojistné, očištěná od zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.1.c)" a "I.1.d)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.1.c)" obsahuje změnu stavu této rezervy.

(4) Položky změn stavu ostatních technických rezerv v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označené "I.4.b)" a "I.5." a "I.9." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.5.b)" a "II.6." obsahují změny stavu příslušných technických rezerv. Změny stavu se uvádějí tak, aby to umožnilo zjistit zvlášť hrubou výši těchto rezerv a podíl zajišťovatelů. Změna stavu rezervy se vypočte jako rozdíl mezi konečným a počátečním stavem příslušné rezervy.

(5) Položka "Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.4." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.5." obsahuje

a) náklady na pojistná plnění v hrubé výši, od které se odečítají podíly zajišťovatelů. Tyto náklady zahrnují všechny částky pojistného plnění schválené k výplatě za účetní období osobám, které mají právo na plnění, zvýšené o změnu stavu rezervy na pojistná plnění za běžné účetní období. Uvedené částky zahrnují zejména anuity, náklady na odstoupení od smluv nebo na nové smlouvy, a ztráty z odstoupení od smluv v rezervě na pojistná plnění u prvopojistitelů nebo zajišťovatelů, vnější i vnitropodnikové náklady a náklady na správu dluhů z pojistného plnění, jakož i nastalé, ale dosud neohlášené pojistné události,

b) od nákladů podle písmene a) se odečítají zejména navrácené částky z nabytí zákonného vlastnictví pojištěného majetku, nebo z nabytí věřitelských práv zaplacením pohledávky věřiteli za dlužníka, které je subrogací, a náhrady škod za dlužníka z pohledávek postižených výkonem rozhodnutí, které jsou regresem, výplaty pojistného plnění poškozeným za pojištěného podle pojistné smlouvy.

(6) Položka "Prémie a slevy, očištěné od zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.6." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.7." obsahuje

a) prémie, které zahrnují veškeré částky za účetní období, které byly nebo budou vyplaceny pojištěným nebo jiným osobám, které mají smluvní právo na pojistné plnění nebo na prémie a slevy, které jsou v jejich prospěch v rezervě na prémie a slevy, včetně částek používaných ke zvýšení technických rezerv nebo ke snížení budoucího pojistného v případě, že tyto částky jsou vyměřením přebytku pojistného nebo zisku, plynoucího z veškerých operací nebo pouze z některých z nich, po odečtení částek, které tvořily rezervy v předchozích účetních obdobích a kterých již není třeba,

b) slevy, které zahrnují částky podle písmene a) v případě, kdy jde o částečné proplácení pojistného plnění na základě jednotlivých smluv.

Prémie a slevy se uvádějí tak, aby to umožnilo zjistit zvlášť jejich hrubou výši a podíl zajišťovatelů.

(7) Položka "Pořizovací náklady na pojistné smlouvy" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.7.a)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.8.a)" a obsahuje náklady vyplývající z uzavírání pojistných smluv. Položka označená "I.7.b)" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění a položka označená "II.8.b)" v Technickém účtu k životnímu pojištění obsahují změnu stavu odložených pořizovacích nákladů. Pořizovací náklady zahrnují jak přímé náklady, zejména pořizovací provize nebo náklady na založení spisu, tak nepřímé náklady, zejména náklady na reklamu nebo režijní náklady na sjednávání pojištění a uzavírání pojistných smluv.

(8) Položka "Správní režie" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.7.c)" a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.8.c)" obsahuje zejména provize za obnovování pojistných smluv, náklady spojené s inkasem pojistného, správou pojistného kmene, správou prémií a slev a náklady na přijatá i postoupená zajištění. Správní režie v podrobnostech zahrnuje zejména osobní náklady, odpisy dlouhodobého hmotného majetku, který není finančním umístěním (investicemi) podle § 10, spotřebu energie.

(9) Položky "Výnosy z finančního umístění" a "Náklady na finanční umístění" v Technickém účtu k životnímu pojištění označené "II.2." a "II.9." a v Netechnickém účtu označené "III.3." a "III.5." obsahují

a) veškeré výnosy a náklady finančního umístění v rámci neživotního pojištění, které se uvádějí v Netechnickém účtu,

b) jde-li o pojišťovnu poskytující životní pojištění, výnosy a náklady finančního umístění se uvádějí v Technickém účtu k životnímu pojištění,

c) jde-li o pojišťovnu, poskytující zároveň životní i neživotní pojištění, výnosy a náklady finančního umístění se uvádějí v Technickém účtu k životnímu pojištění, pokud jsou přímo spojeny s činností v oblasti životního pojištění,

d) v podpoložkách II.2.c), II.9.b), III.3.c) a III.5.b) se uvádí tvorba a použití opravných položek k dluhopisům drženým do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b).

V této položce se uvádějí také úrokové výnosy a náklady.

(10) Položka "Převedené výnosy z finančního umístění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.2." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená, "II.12." a v Netechnickém účtu označená "III.4." a "III.6." obsahuje tyto výnosy tak, že

a) pokud je část výnosů z finančního umístění převedena na Technický účet k neživotnímu pojištění (položka I.2.), odečte se převod z Netechnického účtu v položce "III. 6. Převod výnosů z finančního umístění (investic) na Technický účet k neživotnímu pojištění (položka I.2.)"  a přičte se k položce "I.2. Převedené výnosy z finančního umístění (investic) z Netechnického účtu (položka III.6.)",

b) pokud je část výnosů z finančního umístění, uvedená na Technickém účtu k životnímu pojištění, převedena na Netechnický účet, odečte se převedená částka z položky "II.12. Převod výnosů z finančního umístění (investic) na Netechnický účet (položka III.4.)" a přičte se k položce "III.4. Převedené výnosy finančního umístění (investic) z Technického účtu k životnímu pojištění (položka II.12.)".

(11) Položky "Přírůstky hodnoty finančního umístění (investic)" a "Úbytky hodnoty finančního umístění (investic)" v Technickém účtu k životnímu pojištění označené "II.3." a "II.10." obsahují částky oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty podle § 29. V každém případě se uvedené rozdíly uvádějí v této položce, vztahují-li se k finančnímu umístění v položce "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" aktiv.

§ 20

(1) Položka "Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.8." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.11." obsahuje náklady, které nelze uvádět v jiných položkách těchto Technických účtů. V této položce se uvádí tvorba technických rezerv. V této položce se dále uvádí tvorba opravných položek k pohledávkám z operací přímého pojištění, pohledávkám z operací zajištění a jiným pohledávkám uváděným v položkách "E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z operací zajištění" aktiv a odpis těchto pohledávek. V této položce se také uvádějí zachraňovací náklady podle občanského zákoníku41a).

(2) Položka "Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění" v Technickém účtu k neživotnímu pojištění označená "I.3." a v Technickém účtu k životnímu pojištění označená "II.4." obsahuje výnosy, které nelze uvádět v jiných položkách těchto Technických účtů. V této položce se uvádí použití technických rezerv. V této položce se dále uvádí použití opravných položek k pohledávkám z operací přímého pojištění, pohledávkám z operací zajištění a jiným pohledávkám uváděným v položkách "E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z operací zajištění" aktiv. V této položce se také uvádějí odměny odpovídající pojistnému podle občanského zákoníku55).

(3) Položka "III. 8. Ostatní náklady" v Netechnickém účtu obsahuje náklady vyplývající z jiných činností pojišťovny, než je pojišťovací nebo zajišťovací činnost, nebo náklady, které se neuvádějí v jiné položce Netechnického účtu. V této položce se uvádějí také

a) odpisy a opravné položky k majetku, který není finančním umístěním v položkách "C. Finanční umístění (investice) a "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" aktiv. K finančnímu umístění, které je obsahem souhrnné položky „C. Finanční umístění (investice)“, s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b), se odpisy a opravné položky nevytvářejí. Odpisy a opravné položky se dále nevytvářejí k finančnímu umístění, které je obsahem položky „D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“,

b) smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále, popřípadě jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů, postižní částky, sankce z příslušného rozhodnutí nebo zvláštních právních předpisů, a to bez ohledu na to, zda dluhy z nich byly zaplaceny, nebo nikoli; žádnou z těchto sankcí nelze převádět do nákladů Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo Technického účtu k životnímu pojištění,

c) tvorba rezerv, které se uvádějí v položce "E. Ostatní rezervy" pasiv,

d) kursové rozdíly z přepočtu majetku a závazků vyjádřeného v cizí měně na českou měnu podle § 24 odst. 4 písm. b) zákona; v případě oceňování reálnou hodnotou je kursový rozdíl součástí této hodnoty a samostatně se neuvádí.

(4) Položka "III.11. Mimořádné náklady" v Netechnickém účtu obsahuje náklady ze zcela mimořádných operací vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.

(5) Položka "III.7. Ostatní výnosy" v Netechnickém účtu obsahuje výnosy vyplývající z jiných činností pojišťovny, než je pojišťovací nebo zajišťovací činnost, zejména výnosy, které se neuvádějí v jiné položce Netechnického účtu. V této položce se uvádějí také

a) přijaté platby z odepsaných pohledávek,

b) přijaté smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále, popřípadě jiné sankce vyplývající ze smluvních vztahů, postižní částky, sankce z příslušného rozhodnutí nebo zvláštního právního předpisu, a to bez ohledu na to, zda platba na pohledávku byla přijata, nebo nikoli; žádnou z těchto sankcí nelze převádět do výnosů Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo Technického účtu k životnímu pojištění,

c) použití rezerv, které se uvádějí v položce "E. Ostatní rezervy" pasiv,

d) kursové rozdíly z přepočtu majetku a závazků vyjádřeného v cizí měně na českou měnu podle § 24 odst. 4 písm. b) zákona; v případě oceňování reálnou hodnotou je kursový rozdíl součástí této hodnoty a samostatně se neuvádí.

(6) Položka "III.12. Mimořádné výnosy" v Netechnickém účtu obsahuje výnosy ze zcela mimořádných operací vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.

§ 21

(1) Není-li dále stanoveno jinak, nelze převádět náklady a výnosy mezi

a) Technickým účtem k životnímu pojištění a Technickým účtem k neživotnímu pojištění,

b) Netechnickým účtem a Technickým účtem k životnímu pojištění nebo Technickým účtem k neživotnímu pojištění.

(2) V případě, že nelze některý z účelově členěných nákladů jednoznačně přiřadit do Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo do Technického účtu k životnímu pojištění, přiřadí se takový náklad primárně na Netechnický účet, ze kterého jej lze následně rozvrhovat na příslušný Technický účet. Tyto převody nesmí vést ke zkreslení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Takto nelze převádět daně a poplatky, náklady, které nesouvisí s pojištěním a zajištěním, a další náklady, které jsou uvedeny pouze v Netechnickém účtu.

(3) V případě, že nelze některý z účelově členěných výnosů jednoznačně přiřadit do Technického účtu k neživotnímu pojištění nebo do Technického účtu k životnímu pojištění, přiřadí se takový náklad primárně na Netechnický účet, ze kterého jej lze následně rozvrhovat na příslušný Technický účet. Tyto převody nesmí vést ke zkreslení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Takto nelze převádět použití opravných položek, použití rezerv, mimořádné výnosy a výnosy, které nesouvisejí s neživotním nebo životním pojištěním a zajištěním.

HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

§ 22

(1) Obsahové vymezení jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty dále zahrnuje informace

a) k položce „C.I. Pozemky a stavby“ o držbě, vlastnickém právu a jiných věcných právech k majetku v této položce, jakož i jiné informace, které se o tomto majetku zapisují do veřejných seznamů nebo rejstříků či jiných evidencí vedených podle zvláštních právních předpisů; to platí přiměřeně i pro majetek uváděný v položce „F.I.“,

b) k položce "C.III.5. Ostatní zápůjčky nebo úvěry" o částkách poskytnutých pojistníkům, u nichž je pojistka hlavní zárukou, a rovněž o částkách poskytnutých pojistníkům nezaručených pojistkou; je-li jejich výše významná,4) jednotlivě,

c) k položce "C.III.7. Ostatní finanční umístění" o tomto finančním umístění, je-li jeho výše významná,4) jednotlivě,

d) k položce "F.IV. Jiná aktiva" o těchto aktivech, je-li jeho výše významná,4) jednotlivě,

e) k položce "C.5. Vyrovnávací rezerva" o tom, nejsou-li k účelu použití této rezervy vytvořeny současně fondy vykazované v položce A.IV nebo A.V. pasiv,

f) k položce "C.6. Ostatní technické rezervy" o výši těchto rezerv, je-li významná,4) jednotlivě,

g) k položkám "G. Přechodné účty aktiv" a "H. Přechodné účty pasiv" o částkách těchto aktiv nebo pasiv, jsou-li významné,4)

h) k položce "I.4. a II.5. Náklady na pojistná plnění, očištěné od zajištění" o výši a rozsahu rozdílu, je-li významný,4) mezi

1. výší rezervy na pojistná plnění na počátku účetního období, určené k použití na pojistná plnění nastalá během předcházejících účetních období, která dosud nebyla uhrazena, a

2. částkami vyplacenými během účetního období na pojistná plnění nastalá během předcházejících účetních období a výší rezervy určené k použití na tato dosud neuhrazená pojistná plnění na konci běžného účetního období,

i) k položce "I.6. a II.7. Prémie a slevy, očištěné od zajištění" o částkách prémií a slev, je-li jejich výše významná,4) jednotlivě,

j) k položce "I.2. a II.12. Převedené výnosy z finančního umístění" o důvodech převodů a základně, na které se uskutečnily tyto převody,

k) o celkové výši provedených převodů podle § 21 odst. 2 nebo 3,

l) o podílu zajišťovatelů na položkách "Ostatní technické náklady" nebo "Ostatní technické výnosy",

m) k položkám "III.11. Mimořádné náklady" a "III.12. Mimořádné výnosy" o výši a charakteru těchto nákladů a výnosů za běžné nebo minulé účetní období, pokud jsou významné4) pro výsledek hospodaření,

n) k položce "B.a) zřizovací výdaje" vysvětlení částek uváděných v této položce,

o) k položce "B.b) goodwill" o postupu odpisování použitém podle § 33 odst. 4 s náležitým odůvodněním tohoto použití.

(2) Kromě informací podle odstavce 1 příloha dále obsahuje nejméně informace o

a) způsobech oceňování, použitých pro různé položky účetní závěrky, včetně použitých postupů tvorby a použití opravných položek nebo postupů odpisování, kursu použitém pro přepočet cizí měny na českou měnu,

b) obchodní firmě nebo jiném názvu a sídle účetních jednotek, v nichž účetní jednotka sama, nebo prostřednictvím třetí osoby jednající jejím jménem a na její účet, drží podíl s uvedením výše tohoto podílu, jakož i výši základního kapitálu, fondů a zisku nebo ztráty této účetní jednotky za poslední účetní období; tyto informace nemusí být uvedeny, pokud nejsou významné.4) Tyto informace o vlastním kapitálu nemusí být rovněž uvedeny tehdy, pokud se týkají účetní jednotky, která nemá povinnost jejich zveřejnění a jejíž podíl ve výši nejméně rozhodujícího vlivu na jejím základním kapitálu drží účetní jednotka způsobem vpředu uvedeným,

c) počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetní závěrce akcií upsaných v průběhu účetního období, s omezením schváleného základního kapitálu, aniž by to bylo v rozporu s ustanoveními o jeho výši podle zvláštních právních předpisů,

d) počtu a jmenovité hodnotě nebo, nemají-li jmenovitou hodnotu, ocenění v účetní závěrce každého druhu akcií, existuje-li takových druhů více,

e) existenci zatímních listů, poukázek na akcie, opčních listů, vyměnitelných a prioritních dluhopisů, nebo podobných cenných papírů nebo práv s nimi spojených, s udáním jejich počtu a rozsahu práv s nimi spojených,

f) dluzích účetní jednotky, jejichž zbytková doba splatnosti k rozvahovému dni přesahuje 5 let, jakož i o výši všech dluhů účetní jednotky, krytých plnohodnotnou zárukou, danou účetní jednotkou, s uvedením povahy a formy záruky; tyto informace se uvádějí odděleně pro položku každého věřitele podle uspořádání rozvahy,

g) celkové výši finančních závazků, které nejsou obsaženy v rozvaze, v tomto případě tyto informace slouží ke stanovení finanční pozice. Dluhy týkající se důchodů nebo penzí a ovládaných osob se uvádějí samostatně,

h) charakteru a obchodním účelu transakcí účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a finančním dopadu transakcí na účetní jednotku, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto transakcí významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace42a) účetní jednotky,

i) transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za podmínek obvyklých na regulovaném trhu. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci účetní jednotky; výraz spřízněná strana má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech uvedených v § 19a zákona,

j) pojištění podle § 23,

k) průměrném přepočteném stavu zaměstnanců v průběhu účetního období v členění podle kategorií, jakož i o osobních nákladech za účetní období v členění na mzdy a platy, náklady na sociální pojištění se samostatnou informací o těch, které se vztahují k penzím, nejsou-li uvedeny samostatně ve výkazu zisku a ztráty,

l) rozsahu, ve kterém byl výpočet zisku nebo ztráty za účetní období ovlivněn způsoby oceňování v průběhu účetního období nebo bezprostředně předcházejícího účetního období, s cílem dosáhnout daňových úlev. Pokud takové ocenění má významný vliv na budoucí daňovou povinnost, je nutno o tom uvést podrobnosti,

m) rozdílech mezi daňovou povinností připadající na účetní období nebo předcházející účetní období a již zaplacenou daní v těchto účetních obdobích jen v případě, že je tento rozdíl z hlediska budoucího daňového zatížení významný; tato informace se uvede, jen není-li uvedený rozdíl v celkové výši obsažen ve zvláštní položce v rozvaze,

n) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

o) výši záloh, zápůjček a ostatních pohledávek, poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši poskytnutých záruk, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

p) firmě nebo názvu, sídle a právní formě každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,

r) celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na povinný audit účetní závěrky, jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace nemusí být uváděny tam, kde účetní jednotka je zahrnuta do konsolidované účetní závěrky, vypracované podle části páté, jestliže jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(3) V příloze se uvedou veškeré dluhy, spojené s nějakým druhem záruky, pokud nejsou dluhovými cennými papíry vykázanými jako pasiva, s rozlišením druhů záruk, které dovolují zvláštní právní předpisy, a dále se zvláštním uvedením záruk poskytnutých v podobě cenného papíru. Pokud se tyto dluhy vztahují k ovládaným osobám, uvádějí se samostatně. To neplatí pro takové dluhy, které jsou spojeny s pojišťovací a zajišťovací činností, které se uvádějí v rozvaze.

(4) Informace podle odstavce 2 písm. b) mohou mít formu přehledu.

(5) V případě, že účetní jednotka má organizační složku nebo pobočku v zahraničí,43) uvede o ní informace v rozsahu jako u účetní jednotky.

(6) Pro uvádění informací o cenných papírech a derivátech se použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(7) V příloze účetní jednotka uvede také:

a) název a sídlo konsolidující účetní jednotky vyššího konsolidačního celku (§ 39 odst. 2), do kterého účetní jednotka jako ovládaná nebo řízená osoba náleží,

b) název a sídlo konsolidující účetní jednotky nižšího konsolidačního celku (§ 39 odst. 2), vstupujícího do konsolidačního celku podle písmene a), do kterého účetní jednotka jako ovládaná nebo řízená osoba náleží,

c) místo, kde je možné konsolidované účetní závěrky konsolidujících účetních jednotek uvedených v písmenech a) a b) získat.

(8) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.

§ 23

(1) Informace o pojištění podle § 22 odst. 2 písm. h) se uvádějí v členění podle odstavců 2 až 8.

(2) Pokud jde o neživotní pojištění, uvádí se

a) předepsané hrubé pojistné,

b) zasloužené pojistné v hrubé výši,

c) náklady na pojistná plnění v hrubé výši,

d) provozní výdaje v hrubé výši,

e) výsledek ze zajištění, který zahrnuje příslušné položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

(3) Částky podle odstavce 2 písm. a) až e) budou rozčleněny na přímé pojištění a aktivní (přijatá) zajištění, pokud tato zajištění dosahují 10 % nebo více předepsaného hrubého pojistného, a dále v rámci přímého pojištění do skupin odvětví pojištění podle zvláštního právního předpisu1a).

(4) Rozčlenění do odvětvových skupin podle odstavce 3 se v rámci přímého pojištění nevyžaduje, pokud výše předepsaného hrubého pojistného v dané skupině nepřesáhne 10 000 000 EUR. Nicméně pojišťovny uvedou v každém případě informace ke třem skupinám odvětví pojištění, které v její činnosti zaujímají nejdůležitější místo.

(5) Pokud jde o životní pojištění, uvádí se informace o předepsaném hrubém pojistném v rozčlenění na přímé pojištění a aktivní (přijatá) zajištění, pokud tato zajištění dosahují 10 % a více předepsaného hrubého pojistného.

(6) V rámci přímého pojištění podle odstavce 5 se uvedou následující informace:

a) individuální pojistné a pojistné ze smluv kolektivního pojištění,

b) běžné pojistné a jednorázové pojistné,

c) pojistné ze smluv bez prémií, pojistné ze smluv s prémiemi a pojistné ze smluv, u nichž je nositelem investičního rizika pojistník,

d) výsledek ze zajištění, který zahrnuje příslušné položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Uvádění částek u každého z písmen a), b) nebo c) se nevyžaduje, pokud jejich výše nepřesahuje 10 % předepsaného hrubého pojistného v rámci přímého pojištění.

(7) V každém případě se uvádějí informace o celkové výši předepsaného hrubého pojistného v rámci přímého pojištění, které plyne ze smluv, které pojišťovna uzavřela

a) v členském státu Evropské unie, kde má své sídlo,

b) v ostatních členských státech Evropské unie,

c) v ostatních státech,

s tím, že uvádění příslušných částek se nevyžaduje, pokud nepřesahují 5 % celkové výše předepsaného hrubého pojistného.

(8) Pojišťovny uvádějí informaci o výši provizí v rámci přímého pojištění v průběhu účetního období. To se vztahuje na provize všeho druhu, zvláště pak provize za získávání, obnovování, inkaso a za správu pojistného kmene.

ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

§ 24

Směrná účtová osnova je uspořádáním účtových tříd a účtových skupin pro pojišťovny a stanoví se v příloze č. 4.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ
Finanční umístění

§ 25

(1) Reálná hodnota44) se použije k ocenění investic, které jsou obsahem:

a) položky „D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník“ a

b) souhrnné položky „C. Finanční umístění (investice)“ s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b).

(2) Pořizovací cena jednotlivých položek uvedených v odstavci 1 zjištěná podle § 25 odst. 1 zákona se uvádí v příloze v účetní závěrce. V příloze v účetní závěrce účetní jednotka také uvádí k rozvahovému dni reálnou hodnotu u dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b).

§ 26

(1) V případě jiného finančního umístění (investic), než které je obsahem položky "C.I. Pozemky a stavby", se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pokud k okamžiku sestavení účetní závěrky byla finanční umístění oceňovaná tržní hodnotou již prodána nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 1 měsíce, sníží se jejich tržní hodnota o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

(3) Není-li objektivně možné stanovit tržní hodnotu podílu, použije se ocenění ekvivalencí (protihodnotou). Kromě podílů a finančního umístění oceňovaného tržní hodnotou, oceňují se všechna další finanční umístění na základě kvalifikovaného odhadu jejich pravděpodobné realizační hodnoty.

(4) Při ocenění ekvivalencí (protihodnotu)

a) pořizovací cena podílu, po vyloučení goodwillu, se

1. sníží o přijatý podíl na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté částky plynoucí z rozdělení zisku,

2. zvýší o podíl na zisku nebo sníží o podíl na ztrátě vzniklý po okamžiku pořízení podílu,

3. sníží nebo zvýší o podíly na změnách ve vlastním kapitálu, které nebyly uvedeny ve výkazu zisku nebo ztráty,

b) částka, o kterou zisk nebo ztráta z ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou), uvedená ve výkazu zisku a ztráty, převyšuje částky uvedené v písmenu a) bodě 1, se převede do fondů uváděných v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv,

c) podíl se ocení nulou, jestliže podíl na ztrátě konsolidované účetní jednotky, ve které má konsolidující účetní jednotka podstatný vliv, je roven nebo vyšší než ocenění podílu v účetnictví.

§ 27

(1) V případě finančního umístění, které je obsahem položky "C.I. Pozemky a stavby", se reálnou hodnotou rozumí tržní hodnota, která se stanoví kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce jako cena, za jakou by mohly být pozemky a stavby prodány v okamžiku provedení jejich ocenění.

(2) Ocenění se provede tak, že se odděleně ocení každý pozemek a každá stavba, a to nejméně jednou za 5 let, tržní hodnotou podle odstavce 1.

(3) Pokud k okamžiku sestavení účetní závěrky byly pozemky a stavby již prodány nebo k jejich prodeji dojde v krátké době, nejdéle do 3 měsíců, sníží se tržní hodnota stanovená podle odstavce 1 o skutečné náklady na jeho uskutečnění.

(4) Odstavce 1 až 3 platí přiměřeně i pro jiné věci nemovité než pozemky a stavby.

§ 28
Technické rezervy

(1) Za reálnou hodnotu technických rezerv se považuje jejich výše stanovená podle zvláštního právního předpisů.1a) Reálnou hodnotu technických rezerv lze stanovit podle § 27 odst. 2 zákona též s použitím tržní hodnoty nebo posudku znalce.

(2) Výše technických rezerv se stanoví tak, aby v každém okamžiku byla dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát svým závazkům, plynoucím z pojistných smluv.

§ 29
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty

(1) Za oceňovací rozdíly z ocenění reálnou hodnotou se považují rozdíly mezi oceněním k okamžiku uskutečnění účetního případu podle § 24 odst. 2 písm. a) zákona vůči ocenění k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona a změny reálné hodnoty zjištěné v následujících účetních obdobích (dále jen "oceňovací rozdíly").

(2) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 se uvádějí, není-li dále stanoveno jinak, s výjimkou u technických rezerv, v položce "II.3. Přírůstky hodnoty finančního umístění (investic)" nebo "II.10. Úbytky hodnoty finančního umístění (investic)" Technického účtu k životnímu pojištění nebo v položce "III.3.c)" nebo "III.5.b)" Netechnického účtu ve výkazu zisku a ztráty a v příslušných položkách finančního umístění.

(3) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u technických rezerv se uvádějí v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, ve které se uvádí tvorba nebo použití této rezervy, a v příslušné položce technické rezervy v pasivech.

(4) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů a ostatního finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky "C.II. Finanční umístění v podnikatelských seskupeních", se uvádějí v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(5) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky "C.I. Pozemky a stavby", se uvádějí v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2. Stejně se postupuje u předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty podle zvláštního právního předpisu,28) které se uvádějí v položce "C.III.7. Ostatní finanční umístění".

(6) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které jsou obsahem položky "C.III. Jiná finanční umístění" kromě předmětů a děl umělecké kulturní hodnoty a derivátů podle zvláštního právního předpisu28),29) a cenných papírů držených do splatnosti (položka C.III.2.), se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2. Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u cenných papírů držených do splatnosti se uvádějí v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv a v okamžiku realizace, zejména prodeje, se uvedené oceňovací rozdíly převedou do položek výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(7) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u finančního umístění (investic), které je obsahem položky "C.IV. Depozita při aktivním zajištění" a položky "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník" se uvádějí v položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2.

(8) Oceňovací rozdíly podle odstavce 1 u zajišťovacích derivátů se uvádějí

a) v případech, ve kterých se zajišťuje změna reálné hodnoty podle odstavce 2,

b) v případech, ve kterých se zajišťují změny budoucích peněžních toků v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv a v položce "C.III.7. Ostatní finanční umístění" aktiv. V položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejných účetních obdobích, ve kterých se uvádějí náklady a výnosy spojené se zajišťovacími deriváty,

c) v případech, ve kterých se zajišťuje měnové riziko vyplývající z čisté investice do cizoměnového podílu s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, v položce "A.IV. Ostatní kapitálové fondy" pasiv a v položce "C.III.7. Ostatní finanční umístění" aktiv pro zajišťovací derivát. V položkách výkazu zisku a ztráty podle odstavce 2 se oceňovací rozdíly uvádějí ve stejném účetním období, ve kterém se uvádějí náklady a výnosy spojené s úbytkem těchto zajišťovaných čistých investic.

(9) Pro oceňovací rozdíly podle odstavce 1 při přeměně účetní jednotky se použije přiměřeně § 14a, 54 a 54a vyhlášky č. 500/2002 Sb. s tím, že tyto rozdíly se uvádějí v položce „A.IV. Ostatní kapitálové fondy“; u cenných papírů, podílů a derivátů se oceňovací rozdíly uvádějí podle této vyhlášky.

§ 30

(1) V případě neživotního pojištění se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá ze základu, který je slučitelný se základem používaným pro nezasloužené pojistné. To neplatí, jde-li o neživotní pojištění, ke kterému se stanovuje také rezerva pojistného neživotních pojištění; v tomto případě se výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy vypočítá s použitím pojistně matematických metod slučitelných s metodami výpočtu rezervy pojistného neživotních pojištění.

(2) V případě životního pojištění mohou být pro výpočet výše časově rozlišených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy použity pojistně matematické metody jako u technických rezerv tohoto pojištění.

§ 31
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, zásob, pohledávek, cenných papírů a podílů

(1) Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku, zásob, zvířat, pohledávek s výjimkou pohledávek uváděných v položkách "E.I. Pohledávky z přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z operací zajištění" aktiv a pro metodu ocenění souboru majetku nebo metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(2) Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též přímé náklady související s jeho pořízením, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Náklady související s pořízením cenného papíru a podílu nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, prémii nebo diskont, vnitřní správní náklady nebo náklady na držbu cenného papíru a podílu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

§ 32
Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí (protihodnotou).

(3) Tvorba opravných položek se uvádí v Netechnickém účtu v položce "III.8. Ostatní náklady" nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce "II.11. Ostatní technické náklady, očištěné od zajištění". V případě dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b), se tvorba opravných položek vykazuje v souladu s § 19 odst. 9 písm. d). Použití opravných položek včetně jejich rozpuštění na základě inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce "III.7. Ostatní výnosy" nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce "II.4. Ostatní technické výnosy, očištěné od zajištění". V případě dluhopisů držených do splatnosti, které se neoceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. 1 písm. c) zákona a jsou vykazovány v položce C.III.2.b), se použití opravných položek vykazuje v souladu s § 19 odst. 9 písm. d).

(4) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 33
Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek, který se uvádí v položce "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" aktiv, a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek, který se uvádí v položce "F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než majetek uváděný v položce „C.I. Pozemky a stavby“, a zásoby" aktiv, se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Odpis může být vyjádřen i jinak než časem, zejména výkony.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně příslušná ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb.

(3) Zřizovací výdaje, které jsou obsahem položky "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" aktiv, musí být odepsány nejpozději do 5 let.

(4) Goodwill, který je obsahem položky "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" aktiv, se rovnoměrně odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používání uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu 5 let.

(5) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je obsahem položky B. aktiv a není uveden v odstavcích 3 a 4, se odpisuje nejdéle po dobu 20 let.

(6) Odpisy se uvádějí v Netechnickém účtu v položce "III.8. Ostatní náklady" nebo v Technickém účtu k životnímu pojištění v položce "II.8.c) Správní režie".

(7) Podle ustanovení § 28 zákona se dále neodpisují aktiva, která jsou obsahem položek "C. Finanční umístění (investice)" a "D. Finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník", "E.I. Pohledávky z operací přímého pojištění" a "E.II. Pohledávky z operací zajištění".

§ 34
Postup tvorby a použití rezerv

(1) Z rezerv uvedených v § 26 zákona se upravuje postup tvorby a použití rezervy na rizika a ztráty, rezervy na daň z příjmů, rezervy na důchody a podobné závazky a rezervy na restrukturalizaci, které se uvádějí v položce "E. Rezervy" pasiv. Stejně se uvádějí rezervy podle zvláštních právních předpisů46) s výjimkou technických rezerv.

(2) Rezervy jsou určeny ke krytí dluhů, které jsou jasně definované co do jejich charakteru a které jsou k okamžiku ocenění [§ 26 odst. 2 písm. b) zákona] buď pravděpodobné nebo sice jisté, ale nejistá je jejich výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Při inventarizaci rezerv se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

(3) Tvorba rezerv podle odstavce 1 se uvádí v Netechnickém účtu v položce "III.8. Ostatní náklady", použití rezerv včetně jejich rozpuštění na základě zjištění inventarizace se uvádí v Netechnickém účtu v položce "III.7. Ostatní výnosy".

(4) Rezervy nelze použít na výdaje, které nemají žádný vztah k původnímu dluhu, k jehož krytí byla vytvořena rezerva. Rezervy nelze rovněž použít na výdaje, které se podle zvláštních zákonů uhrazují z vlastního kapitálu. Rezervy se nesmějí používat k úpravě hodnoty aktiv.

§ 35
Metoda vzájemného zúčtování

(1) Za porušení zákazu vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:
a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně odložené daně (§ 36),
c) transakcí podle § 7 odst. 3.
(2) V účetní závěrce lze dále vzájemně zúčtovávat pohledávky a dluhy, s výjimkou přijatých záloh a závdavků nebo poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, a emitované a vlastní dluhopisy nebo jiné dluhové cenné papíry.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 2 neplatí pro pohledávky a dluhy a náklady a výnosy, které se vztahují k pojištění a zajištění.
(4) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje započtení podle občanského zákoníku.
§ 36
Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v následujícím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a jejich účetní hodnotou v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu podle odstavce 2 a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Účetní jednotka uvádí odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

§ 37
Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající u ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 25 zákona se uvádějí v položce "III.8. Ostatní náklady" nebo "III.7. Ostatní výnosy" v Netechnickém účtu ve výkazu zisku a ztráty.

(2) Kursové rozdíly u majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona při jejich ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, způsoby podle § 27 zákona se neuvádějí samostatně podle odstavce 1, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí (protihodnotou), bez ohledu na to, zda se oceňovací rozdíly podle § 29 k uvedenému okamžiku uvádějí ve výkazu zisku a ztráty nebo v rozvaze.

ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

§ 38

(1) Konsolidační celek podle § 22 odst. 6 zákona tvoří konsolidující účetní jednotka a konsolidované účetní jednotky.

(2) Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba, jejíž jediným nebo hlavním účelem je podílnictví v konsolidovaných účetních jednotkách, jakož i správa a zhodnocování těchto podílů, pokud jsou tyto konsolidované účetní jednotky výlučně nebo převážně pojišťovnami.1a) Konsolidující účetní jednotkou podle odstavce 1 je rovněž ovládající osoba vykonávající vliv na základě existence trvalých vztahů zajišťovací činnosti podle zvláštního právního předpisu.1a)

(3) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky:

a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný,4) zejména z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku; pokud je u dvou a více uvedených konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný,4) jsou tyto účetní jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo

b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek nebo výjimečně, nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo

c) jsou-li akcie konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje.

(4) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka i účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud bude tato závěrka sestavována.

(5) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 3.

(6) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu uvedené účetní jednotky nevýznamný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku.

§ 38a

(1) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky nebo jiné konsolidující osoby bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen "konsolidující zahraniční osoba"), za předpokladu, že:

a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží všechny akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží, nebo

b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží nejméně 90 procent akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby,

b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí,

c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a), konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za jejich ověření konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy jsou zveřejněny v českém jazyce a

d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na účetní jednotky, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státu Evropské unie.

(4) V případech neuvedených v odstavci 1 konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, za předpokladu, že jsou všechny podmínky uvedené v odstavci 2 splněny a současně akcionáři nebo společníci této konsolidující účetní jednotky vlastnící společně nejméně desetiprocentní podíl v akciové společnosti nebo nejméně 20 procent v ostatních typech společností nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky.

(5) Sestavuje-li se konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí.

HLAVA II
METODY KONSOLIDACE

§ 39

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:

a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,

b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,

c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí (protihodnotou) znamená ocenění podílu konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

(9) Ustanovení odstavce 8 se nepoužije u položek pasiv, které účetní jednotky, zahrnuté do konsolidace, ocenily podle ustanovení o způsobech oceňování a jejich použití platných pro pojišťovny, ani u položek aktiv, jejichž změny hodnot mají mimo jiné vliv na některá práva pojištěných nebo taková práva vytvářejí. Informace o použití tohoto ustanovení se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(10) Vyloučení zisku a ztráty, které plynou z operací, prováděných mezi účetními jednotkami, zahrnutými do konsolidace, a které jsou součástí účetní hodnoty aktiv, se neprovede, pokud byla operace provedena na regulovaném trhu a z ní vyplynula práva ve prospěch pojištěných. Informace o použití tohoto ustanovení, zejména pokud mělo významný vliv na majetek a závazky, finanční situaci, výsledek hospodaření všech účetních jednotek zahrnutých do konsolidace, se uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY

§ 40

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha a může zahrnovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu konsolidačního celku.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, z konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších informací, které poskytují uvedené účetní jednotky podle § 22b odst. 1 zákona konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je účetním záznamem a uchovává se po celou dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

§ 41
Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky, odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

a) "Kladný konsolidační rozdíl",

b) "Záporný konsolidační rozdíl",

c) "Menšinový vlastní kapitál",

d) "Menšinový základní kapitál",

e) "Menšinové kapitálové fondy",

f) "Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých účetních období",

g) "Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období",

h) "Cenné papíry a podíly v ekvivalenci",

i) "Konsolidační rezervní fond",

j) "Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci".

(2) Položka "Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období" obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým společníkům obchodní korporace.

(3) Položka "Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci" obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na hospodářském výsledku běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí podílu.

§ 42
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se podle použité metody konsolidace doplní

a) v nákladových položkách o položku "Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu",

b) ve výnosových položkách o položky "Zúčtování záporného konsolidačního rozdílu",

c) o položky "Menšinové podíly na výsledku hospodaření" a "Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci".

§ 43
Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce

a) způsob konsolidace podle § 39 odst. 1 a metodu konsolidace podle § 39 odst. 3,

b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,

c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 38 odst. 4, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 38 odst. 6, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %,

h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahového vymezení položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,

i) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období,

j) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod společným vlivem.

(2) Konsolidující účetní jednotka v příloze v konsolidované účetní závěrce dále uvede zejména:

a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů k bývalým členům vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

b) výši záloh závdavků, zápůjček a úvěrů, poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

c) celkovou částku dluhů, které ke dni sestavení konsolidované účetní závěrky mají dobu splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných dluhů s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,

d) souhrnnou výši finančních závazků, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace; samostatně se uvedou veškeré dluhy související s důchody a dluhy mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do konsolidované účetní závěrky,

e) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního umístění (investic); pokud nebyl cenný papír, derivát a podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky,

f) informace o pojištění podle § 23,

g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto transakcí významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace42a),

h) transakce, s výjimkou transakcí mezi účetními jednotkami v konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka konsolidované účetní jednotky účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci; výraz spřízněná strana má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech uvedených v § 23a odst. 1 zákona,

i) informace podle § 22 odst. 2 písm. r).

ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 46

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky "B. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "F.I. Dlouhodobý hmotný majetek, jiný než pozemky a stavby (nemovitosti), a zásoby" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

§ 47
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 474/2003 Sb. Čl. II

1. Není-li v bodě 2 stanoveno jinak, ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

2. Ustanovení čl. I bodů 24, 66 až 69, 71, 74 až 8 0 a 97 mohou účetní jednotky použít již při sestavování účetní závěrky za účetní období započaté v roce 2003.

3. V odpisování finančního umístění (investic) pořízených do 31. prosince 2003 se dnem účinnosti této vyhlášky nepokračuje. Dosavadní oprávky se vypořádají s příslušnou položkou finančního umístění (investic), bez vlivu na výsledek hospodaření účetní jednotky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 399/2005 Sb. Čl. II

1. Ustanovení čl. I bodu 5 této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé pro sestavení účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2005.

2. Ustanovení čl. I bodů 10 až 14 použijí účetní jednotky poprvé pro sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2005 a později.

3. Ustanovení bodu 2 se nevztahuje na konsolidované účetní závěrky již sestavené před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 351/2007 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 2 stanoveno jinak.

2. Ustanovení čl. I bodu 25 a čl. I bodu 29 v rozsahu § 43 písm. o) použijí účetní jednotky pro účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29. červnu 2008 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 411/2009 Sb. Čl. II

(1) Ustanovení této vyhlášky se použijí pro účetní období započatá 1. ledna 2009 a později.

(2) V oceňování reálnou hodnotou se u dluhopisů držených do splatnosti, které splňují kritéria § 27 odst. 1 c) zákona, pořízených do dne účinnosti zákona č. 230/2009 Sb., nepokračuje. Oceňovací rozdíly těchto dluhopisů vzniklé do dne účinnosti zákona č. 230/2009 Sb. se jednorázově vypořádají s příslušnou položkou finančního umístění.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 421/2010 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodu 2 stanoveno jinak.

2. Ustanovení § 2 odst. 2 a § 38 až 40, 42 a 43 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 469/2013 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující bod jinak.

2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a zásoby v položkách stanovených v § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení podle § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Ministr:
 Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.



Příloha č. 2 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.



Příloha č. 3 k vyhlášce č. 502/2002 Sb.


1) Směrnice Rady ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (91/674/EHS).Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven.Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.

1a) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb. a zákona č. 126/2002 Sb.

2) Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 60/1998Sb., zákona č. 188/1999 Sb. a zákona č. 282/2002 Sb.

3) § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. a zákona č. 56/2001 Sb.

3a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 353/2001 Sb.

5) § 2 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.

6) § 19 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.

7) Část B přílohy k zákonu o pojišťovnictví.

8) Část A přílohy k zákonu o pojišťovnictví.

9) § 1879 občanského zákoníku.

10) § 2820 občanského zákoníku.

11) § 14 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

12) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

13) § 18 odst. 2 písm. a) a c) až g) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

14) § 24 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

15) § 29 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

15a) § 24 odst. 2 písm. b) nebo § 24 odst. 8 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších přepisů.

19) § 2 písm. e) zákona o pojišťovnictví.

20) § 71 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

21) § 31 zákona o obchodních korporacích.

22) § 74 zákona o obchodních korporacích.

23) § 2 odst. 1 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

24) § 12 odst. 6 zákona č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

27) § 21 odst. 1 písm. k) zákona o pojišťovnictví.

28) § 21 odst. 1 písm. m) zákona o pojišťovnictví.

29) § 21 odst. 1 písm. r) zákona o pojišťovnictví.

29a) § 3 písm. g) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě).

30) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů.

30a) § 2 odst. 1 písm. hh) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

32) § 498 odst. 2 občanského zákoníku.

33) Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

35) § 13 odst. 1 zákona o pojišťovnictví.

35a) Například § 120, 161d a 161f obchodního zákoníku.

36) § 248 zákona o obchodních korporacích.

36a) § 2 odst. 1 písm. g) zákona o pojišťovnictví.

37) § 14 zákona o pojišťovnictví.

37a) § 18a zákona o pojišťovnictví.

37b) § 15a zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 377/2005 Sb.

38) § 13 odst. 4 zákona o pojišťovnictví.

39) § 19 zákona o pojišťovnictví.

40) § 18 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

41) § 18 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

41a) § 2819 občanského zákoníku.

42a) § 21 odst. 3 zákona o účetnictví.

43) § 21 odst. 1 písm. h) zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.

44) § 27 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 353/2001 Sb.

47) § 28odst. 1 věta první zákona č. 563/1991 Sb., ve znění zákona č. 492/2000 Sb.

48) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

51) § 1 písm. a) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.

52) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 160/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

53) § 496 odst. 2 občanského zákoníku.

54) Např. § 498 odst. 1 občanského zákoníku.

55) § 2764 odst. 2 občanského zákoníku.
   

501/2002 pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

ve znění novel
   10.	01.01.2014	468/2013 Sb.	Aktuální verze. 
9.	01.01.2013	408/2012 Sb.	
8.	01.01.2011	420/2010 Sb.	
7.	01.01.2009	470/2008 Sb.	
6.	01.01.2008	350/2007 Sb.	
5.	01.01.2006	398/2005 Sb.	
4.	05.10.2005	398/2005 Sb.	
3.	01.01.2005	545/2004 Sb., 350/2007 Sb.	
2.	01.01.2004	473/2003 Sb.	
1.	01.01.2003		Počátek účinnosti. 
0.	05.12.2002
ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 3 - § 65)
ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA(§ 66)
ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ(§ 67 - § 80)
ČÁST PÁTÁ - KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 81 - § 86)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Aktuální verze



501

VYHLÁŠKA

ze dne 6. listopadu 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví pro účetní jednotky uvedené v § 2

a) uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení položek těchto závěrek, účetní metody a jejich použití, metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku,

b) účetní metody a jejich použití,

c) směrnou účtovou osnovu.

§ 2

(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a), b), j) a k) zákona, které jsou:

a) bankou a pobočkou zahraniční banky podle zákona upravujícího činnost bank,

b) spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“),

c) obchodníkem s cennými papíry, organizační složkou zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d) investiční společností a investičním fondem nebo pobočkou zahraniční osoby, která je oprávněna obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů,

e) smíšenou holdingovou osobou podle zákona upravujícího činnost bank,

f) finanční holdingovou osobou podle zákona upravujícího činnost bank,

g) penzijní společností, důchodovým fondem, účastnickým fondem nebo transformovaným fondem podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření nebo důchodovým fondem podle zákona upravujícího důchodové spoření,

h) institucí elektronických peněz, pobočkou zahraniční instituce elektronických peněz z členského státu podle zákona upravujícího platební styk, nebo

i) platební institucí, pobočkou zahraniční platební instituce z členského státu podle zákona upravujícího platební styk.“.

(2) Tato vyhláška se vztahuje na účetní jednotky uvedené v odstavci 1 písm. h) a i), pouze pokud jsou finančními institucemi podle zákona upravujícího činnost bank nebo pobočkami zahraničních osob, které jsou srovnatelné s finančními institucemi podle zákona upravujícího činnost bank.

(3) Tato vyhláška se vztahuje, s výjimkou části páté, i na důchodový fond, účastnický fond a transformovaný fond, pro který vede penzijní společnost oddělené účetnictví podle zákona upravujícího důchodové spoření a zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření.

(4) Tato vyhláška se vztahuje i na Českou národní banku8) s výjimkou ustanovení části druhé týkající se účetní závěrky a ustanovení části páté týkající se konsolidované účetní závěrky.

(5) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje, s výjimkou ustanovení § 81a, na účetní jednotky podle § 23a zákona a dále na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis8a) nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv a podrozvahových položek. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

(5) V přehledu o změnách vlastního kapitálu jsou uspořádány položky, které vyjadřují celkovou změnu vlastního kapitálu za účetní období. Přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b), j) a k) zákona. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 4

(1) V rozvaze a výkazu zisku a ztráty se položky a podpoložky podle příloh č. 1 a č. 2 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí a nesmí se slučovat. Další podrobnější členění těchto položek a podpoložek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.

(2) Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona a v příloze se tato úprava odůvodní.

(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.

(4) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurz, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace nebo ke dni účinnosti prohlášení konkurzu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo použijí i účetní jednotky nově vzniklé rozdělením a mohou jej použít i účetní jednotky nově vzniklé fúzí splynutím.

(5) Označení položky se skládá z arabských číslic a názvu položky; označení podpoložek se skládá z písmen malé abecedy a názvu podpoložky.

(6) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s čistou částkou hodnoty aktiv deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč. Položky "Aktiva celkem" a "Pasiva celkem" se musí rovnat. V rozvaze se výše jednotlivých položek majetku a jiných aktiv uvádí v částkách snížených o oprávky a opravné položky, to znamená v čisté hodnotě. Položka "Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "Zisk nebo ztráta za účetní období" uvedené v rozvaze.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK ROZVAHY

§ 5
Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

Položka "1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank" obsahuje bankovky a mince české a cizí měny v pokladně, vklady u České národní banky a u centrálních bank země nebo zemí, ve kterých má banka sídlo nebo je pobočka banky registrována, a které jsou splatné na požádání; částkami splatnými na požádání se pro účely této vyhlášky rozumí částky, které mohou být kdykoli vyzvednuty bez výpovědi nebo pro které je dohodnuta výpovědní lhůta nebo splatnost dvacet čtyři hodin nebo jeden pracovní den. Ostatní pohledávky k těmto institucím se vykazují v položce "3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami".

§ 6
Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování

(1) Položka "2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování" obsahuje cenné papíry včetně naběhlého příslušenství, které přijímá centrální banka k refinancování, v samostatném členění na cenné papíry emitované vládními institucemi a cenné papíry emitované ostatními společnostmi. Dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi, které nesplňují podmínku pro refinancování centrální bankou, se vykazují v podpoložce "5a) Dluhové cenné papíry vydané vládními institucemi"; ostatní bezkuponové dluhopisy, které nepřijímá centrální banka k refinancování, se vykazují v podpoložce "5b) Dluhové cenné papíry vydané ostatními osobami". Tuto položku vykazují pouze účetní jednotky, které jsou bankou.

(2) V položce "2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování" se nevykazuje vložený derivát, který musí účetní jednotka oddělit od hostitelského nástroje, jestliže jsou současně splněny tyto podmínky:

a) ekonomické vlastnosti a rizika vloženého derivátu nejsou v těsném vztahu s ekonomickými vlastnostmi a riziky hostitelského nástroje,

b) finanční nástroj se stejnými podmínkami jako vložený derivát by jako samostatný nástroj splňoval definici derivátu,

c) hostitelský nástroj není oceňován reálnou hodnotou nebo je oceňován reálnou hodnotou, ale změny z ocenění jsou vykázány v příslušné položce rozvahy.

Vložený derivát oddělený od hostitelského nástroje se vykáže v příslušné položce podrozvahy, reálná hodnota vloženého derivátu se vykáže v položce "11. Ostatní aktiva" nebo v položce "4. Ostatní pasiva".

§ 7
Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

(1) Položka „3. Pohledávka za bankami a družstevními záložnami“ obsahuje pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky za bankami nebo družstevními záložnami, včetně naběhlého příslušenství, zejména běžné účty u bank nebo družstevních záložen, termínové vklady u centrálních bank, u bank nebo družstevních záložen, poskytnuté úvěry centrálním bankám, bankám nebo družstevním záložnám, včetně poskytnutých úvěrů centrálním bankám, bankám nebo družstevním záložnám v rámci repo obchodů, ostatní pohledávky za bankami nebo družstevními záložnami, neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované bankami, které nejsou pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou oceňovány reálnou hodnotou, opravné položky k těmto pohledávkám.

(2) Pokud se několik účetních jednotek spojí k poskytnutí úvěru (dále jen "konsorcionální úvěr") jiné osobě, každá účetní jednotka zúčastněná na poskytnutí úvěru vykáže v rozvaze jen poměrnou část celkového úvěru.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 8
Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen

(1) Položka „4. Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky včetně příslušenství za tuzemskými a zahraničními klienty, členy družstevních záložen nebo osobami, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, a to zejména debetní zůstatek běžného účtu, faktoringové pohledávky, pohledávky vzniklé z finančního leasingu, pohledávky z plateb ze záruk, akreditivů, poskytnuté úvěry v rámci řepo obchodů, zálohy na pořízení cenných papírů poskytnuté na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů nevypořádaných do třiceti dnů po stanoveném dni vypořádání, neobchodovatelné dluhové cenné papíry emitované osobami jinými, než jsou banky, které nejsou pořízeny se záměrem bezprostředního nebo brzkého prodeje a nejsou oceňovány reálnou hodnotou, a opravné položky k těmto pohledávkám.

(2) V položce "4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen" se nevykazují ostatní neidentifikovatelné pohledávky za klienty a členy družstevních záložen, které se vykazují v položce "11. Ostatní aktiva", nesplacené družstevní podíly, které se vykazují v položce "12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu".

(3) Účetní jednotky, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, označí tuto položku "4. Pohledávky za nebankovními subjekty". Položka obsahuje zejména poskytnuté úvěry osobám, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, včetně repo obchodů, zálohy na pořízení cenných papírů s odkladem splatnosti prodejní ceny na dobu delší než třicet kalendářních dnů, pohledávky vzniklé z prodeje cenných papírů nevypořádaných do třiceti dnů po stanoveném dni vypořádání, ostatní pohledávky vyplývající z nezaplacených splatných dluhových cenných papírů. Pohledávky jsou vykazovány včetně naběhlého příslušenství.

(4) V případě poskytnutí konsorcionálního úvěru jiné osobě použije účetní jednotka ustanovení § 7 odst. 4.

(5) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 9
Dluhové cenné papíry

(1) Položka "5. Dluhové cenné papíry" obsahuje cenné papíry s pevným výnosem včetně naběhlého příslušenství, a to cenné papíry s pevnou úrokovou mírou a cenné papíry s proměnlivou úrokovou mírou, jestliže její proměnlivost je předem určena ve vztahu k mírám používaným na trhu k určeným datům nebo obdobím. Položka obsahuje dluhové cenné papíry emitované vládními institucemi a ostatní dluhové cenné papíry oceňované reálnou hodnotou, držené do splatnosti, dluhové cenné papíry poskytnuté jako kolaterál v repo obchodech, poskytnuté dluhové cenné papíry zápůjčkou a opravnou položku k dluhovým cenným papírům drženým do splatnosti.

(2) V položce "5. Dluhové cenné papíry" se nevykazují cenné papíry, které jsou vykazovány v položkách "3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami" a "4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen"; dluhové cenné papíry, které jsou vykazovány v položce "2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování", a vlastní dluhové cenné papíry, které se vykazují v položce "3. Závazky z dluhových cenných papírů".

(3) Dluhové cenné papíry, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách "14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení" nebo "15. Hodnoty převzaté k obhospodařování".

(4) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 10
Akcie, podílové listy a ostatní podíly

(1) Položka „6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly“ obsahuje podíly, které nemají charakter účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, podílové listy, ostatní cenné papíry a cenné papíry poskytnuté v rámci řepo obchodů nebo zápůjčkou. Položka obsahuje opravnou položku k podílům neoceňovaným reálnou hodnotou.

(2) Akcie, podílové listy a ostatní podíly, které účetní jednotka získala jménem a ve prospěch třetí strany a zároveň je převzala do úschovy, k uložení, do správy či k obhospodařování, se vykazují v podrozvahových položkách "14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení" nebo "15. Hodnoty převzaté k obhospodařování".

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 11
Účasti s podstatným vlivem a rozhodujícím vlivem

(1) Položka "7. Účasti s podstatným vlivem" obsahuje zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostech, které mají charakter účasti s podstatným vlivem. Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce podstatný vliv uplatňovaný v bankách. Položka obsahuje i opravnou položku k těmto účastem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí.

(2) Položka "8. Účasti s rozhodujícím vlivem" obsahuje zejména akcie, zatímní listy, poukázky na akcie a ostatní podíly v jiných než akciových společnostech, které mají charakter účasti s rozhodujícím vlivem. Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce rozhodující vliv uplatňovaný v bankách. Položka obsahuje i opravnou položku k těmto účastem, pokud není tato účast oceněna ekvivalencí.

§ 12
Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka "9. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatně se v této položce jako podpoložka vykazuje goodwill.

(2) Podpoložka "9b) Goodwill" pro účely této vyhlášky obsahuje kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací cenou při nákupu a reálnou hodnotou nabytého majetku a závazků k okamžiku nabytí majetku a závazků. Tato podpoložka obsahuje i oprávky vztahující se ke goodwillu.

(3) Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software jsou takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob.

(4) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky "9. Dlouhodobý nehmotný majetek" použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 13
Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka "10. Dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje zejména pozemky, budovy, stavby, soubory hmotného movitého majetku včetně příslušenství, dopravní prostředky, světelné reklamy. Součástí dlouhodobého hmotného majetku je i jeho technické zhodnocení. Položka obsahuje nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, oprávky a opravné položky. Dlouhodobý hmotný majetek dále obsahuje majetek odpisovaný a neodpisovaný. Neodpisovaným dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí pozemky, umělecká díla, sbírky, zejména mincí a platidel a knihovní sbírky. V této položce se nevykazují zásoby, které se vykazují v položkách "11. Ostatní aktiva" nebo "13. Náklady a příjmy příštích období".

(2) Účetní jednotky uvedou v samostatné podpoložce pozemky a budovy využívané pro provozní činnost. Provozním dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, který využívá účetní jednotka při výkonu svých hlavních činností; neprovozním dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí majetek, který účetní jednotka nevyužívá při výkonu svých hlavních činností.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, v podrobnostech obsahového vymezení položky "10. Dlouhodobý hmotný majetek" účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14
Ostatní aktiva

(1) Položka "11. Ostatní aktiva" obsahuje zejména ostatní pohledávky ke třetím osobám, kladnou reálnou hodnotu derivátů včetně kladné reálné hodnoty vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje podle § 6 odst. 2, marže burzovních derivátů, odloženou daňovou pohledávku, ostatní pokladní hodnoty, zlato, jiné drahé kovy, pohledávky z obchodování s cennými papíry, nejsou-li součástí položky "3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami" nebo "4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen".

(2) V položce "11. Ostatní aktiva" se dále vykazují zejména zásoby, nejsou-li vykázány v položce "13. Náklady a příjmy příštích období", zúčtování se státním rozpočtem, poskytnuté provozní zálohy, ostatní neidentifikované pohledávky za klienty, členy družstevních záložen, dohadné účty aktivní. Položka obsahuje opravnou položku, která se vztahuje k pohledávkám za třetími osobami a poskytnutým provozním zálohám. V této položce se nevykazují účty časového rozlišení, které se vykazují v položce "13. Náklady a příjmy příštích období".

§ 15
Pohledávky z upsaného základního kapitálu

Položka "12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu" obsahuje nesplacenou část upsaného a splatného základního kapitálu, popřípadě emisního ážia, nesplacené družstevní podíly členů družstev a nesplacený podíl členů družstev z titulu uhrazovací povinnosti člena.

§ 16
Náklady a příjmy příštích období

Položka "13. Náklady a příjmy příštích období" obsahuje výdaje vynaložené během účetního období, ale týkající se pozdějších období, výnosy daného období, které budou splatné v dalších účetních obdobích a zásoby, nejsou-li vykázány v položce "11. Ostatní aktiva". Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně. Součástí této položky není naběhlé příslušenství, které se vykazuje v příslušné položce aktiv, ke které se vztahují.

§ 17
Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

(1) Položka „1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám“ obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, dluhy z úvěrů a ostatní dluhy vůči centrálním bankám, jiným bankám nebo družstevním záložnám včetně příslušenství, zejména přijaté úvěry, přijaté úvěry v rámci repo obchodů, plateb ze záruk, z akreditivů. Tato položka dále obsahuje běžné účty a termínové vklady centrálních bank, jiných bank nebo družstevních záložen. V této položce se nevykazují závazky vyplývající z cenných papírů, které se vykazují v položce „3. Závazky z dluhových cenných papírů“ nebo „4. Ostatní pasiva“.

(2) U účetních jednotek, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, tato položka obsahuje zejména přijaté úvěry od bank a přijaté úvěry v rámci repo obchodů.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 18
Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen

(1) Položka "2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen" obsahuje u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, dluhy z finančních činností včetně naběhlého příslušenství, zejména zůstatky běžných účtů, úsporné vklady splatné na požádání, termínové vklady s výpovědní lhůtou nebo se splatností, úsporné vklady s výpovědní lhůtou nebo se splatností, vkladové certifikáty a vkladní listy klientů nebo členů družstevních záložen. Položka dále obsahuje přijaté úvěry od vládních institucí a dalších osob jiných, než jsou banky nebo družstevní záložny, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodů, účelově vázané vklady, vklady veřejných fondů, vklady organizačních složek státu, vklady územních samosprávných celků.

(2) V položce "2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen" se nevykazují ostatní neidentifikované závazky vůči klientům nebo členům družstevních záložen, které jsou vykázány v položce "4. Ostatní pasiva", a závazky z cenných papírů, které jsou vykázány v položce "3. Závazky z dluhových cenných papírů" nebo "4. Ostatní pasiva".

(3) Účetní jednotky, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, označí tuto položku "2. Závazky vůči nebankovním subjektům". Položka obsahuje zejména přijaté úvěry od jiných osob, než jsou banky nebo družstevní záložny, včetně přijatých úvěrů v rámci repo obchodů. Nevykazují se zde závazky z krátkých prodejů cenných papírů, které se vykazují v položce "3. Závazky z dluhových cenných papírů" nebo "4. Ostatní pasiva".

(4) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 19
Závazky z dluhových cenných papírů

(1) Položka "3. Závazky z dluhových cenných papírů" obsahuje zejména emitované krátkodobé a dlouhodobé dluhové cenné papíry, a to kuponové a bezkuponové dluhopisy, hypoteční zástavní listy a směnky, závazky ze splatných, dosud neproplacených emitovaných dluhových cenných papírů, prémie ze slosovaných dluhopisů, a dále vlastní dluhové cenné papíry a závazky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů. Závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů se vykazují v položce "4. Ostatní pasiva".

(2) Emitovaný cenný papír se oceňuje emisní cenou včetně přímých nákladů emise; od okamžiku vypořádání emise do okamžiku splatnosti se emisní cena postupně zvyšuje o nabíhající úrokové náklady spojené s emitovanými cennými papíry.

(3) V případě vloženého derivátu účetní jednotka postupuje podle § 6 odst. 2.

§ 20
Ostatní pasiva

(1) Položka „4. Ostatní pasiva“ obsahuje závazky vůči třetím osobám, zejména přijaté zálohy od příkazců na nákup cenných papírů, dluhy z penzijního připojištění, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření, závazky z obchodování s cennými papíry a ostatní dluhy, které mají charakter dluhů z pracovněprávních a dodavatelsko odběratelských vztahů nebo dluhů vůči státnímu rozpočtu, pokud nejsou obsaženy v jiných položkách. Položka dále obsahuje zápornou reálnou hodnotu derivátů včetně vložených derivátů oddělených od hostitelského nástroje podle § 6 odst. 2, závazky z krátkých prodejů jiných než dluhových cenných papírů, odložený daňový dluh, závazky z hodnot k inkasu, ostatní neidentifikované závazky vůči klientům, dohadné položky pasivní a ostatní zůstatky účtů, které nejsou obsaženy v jiných položkách. Tato položka neobsahuje účty časového rozlišení, které jsou vykázány v položce „5. Výnosy a výdaje příštích období“.

(2) Účetní jednotky v položce „4. Ostatní pasiva“ vykazují i neproplacené cenné papíry při jejich zpětném odkupu.

§ 21
Výnosy a výdaje příštích období

Položka "5. Výnosy a výdaje příštích období" obsahuje příjmy přijaté v běžném účetním období, ale související s výnosy následujících účetních období a náklady, které se vztahují k běžnému účetnímu období, ale budou zaplaceny v následujících účetních obdobích. Kritériem pro účtování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že je známo jejich věcné vymezení, výše a období, kterého se týkají. Všechna uvedená kritéria musí být splněna současně. Součástí této položky není naběhlé příslušenství, které se vykazuje v příslušné položce pasiv, ke které se vztahuje.

§ 22
Rezervy

(1) Položka "6. Rezervy" obsahuje rezervy vytvořené účetní jednotkou v členění na rezervy na důchody a podobné dluhy, daně a ostatní rezervy, zejména na restrukturalizaci.

(2) Podpoložka "6a) Rezerva na důchody a podobné závazky" obsahuje tuto rezervu, pokud dluh účetní jednotky vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky vyplývá ze smlouvy nebo zvláštního právního předpisu. Penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy v této podpoložce vykazují rezervu na dluhy vyplývající ze smluv o penzijním připojištění.

(3) Podpoložka "6b) Rezerva na daně" obsahuje rezervu, kterou tvoří účetní jednotka k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, předchází-li okamžik sestavení účetní závěrky okamžiku stanovení daňové povinnosti.

(4) Podpoložka "6c) Ostatní" obsahuje zejména rezervu na restrukturalizaci. Rezervu na restrukturalizaci tvoří účetní jednotka tehdy, pokud je závazek k této restrukturalizaci již neodvolatelný. Rezerva na restrukturalizaci může zahrnovat pouze náklady s restrukturalizací přímo spojené. Při stanovení výše rezervy se přihlíží k případným ziskům z prodeje aktiv, kterých se restrukturalizace týká. Rezerva nesmí zahrnovat náklady na činnosti, v nichž se pokračuje, zejména náklady na školení a přesídlení pracovníků, kteří zůstanou a budou převedeni na jiná pracoviště, obchodní náklady, investice do nových odbytových systémů a sítí.

(5) Pro účely rezervy na restrukturalizaci se za neodvolatelný považuje takový dluh, na který je uzavřena platná smlouva o budoucí smlouvě na prodej obchodní korporace nebo její části nebo jeho části, nebo podrobný plán restrukturalizace, který již nemůže být odvolán; podmínka neodvolatelnosti plánu není splněna, pokud je tento plán pouze schválen statutárním orgánem, zároveň je třeba, aby realizace plánu začala a byly o něm informovány osoby, kterých se týká. Plán restrukturalizace nejméně obsahuje popis činnosti obchodní korporace nebo její části nebo jeho části, kterých se týká, místo výkonu práce, pracovní zařazení a přibližný počet zaměstnanců, kterým bude ukončen pracovní poměr nebo bude změněno jejich pracovní zařazení, náklady spojené s realizací plánu a časový harmonogram jeho realizace v blízké budoucnosti s tím, že plán bude realizován dostatečně rychle, aby jeho změna byla málo pravděpodobná.

§ 23
Podřízené závazky

Položka "7. Podřízené závazky" obsahuje přijaté úvěry, vklady a emitované dluhové cenné papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou splaceny až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Tuto položku vykazují účetní jednotky, kterým podřízené závazky vznikly.

§ 24
Základní kapitál

(1) Položka „8. Základní kapitál“ obsahuje upsaný základní kapitál. V samostatné podpoložce účetní jednotka uvede splacený základní kapitál. Tato položka dále obsahuje vlastní podíly bez zřetele na účel nabytí, které snižují hodnotu základního kapitálu.

(2) Účetní jednotky, které mají proměnný základní kapitál podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů, v položce „8. Základní kapitál“ vykazují pouze částky vložené úpisem zakladatelských akcií, které se zapisují do obchodního rejstříku.

§ 25
Emisní ážio

(1) Položka „9. Emisní ážio“ obsahuje rozdíl mezi emisním kurzem a vkladem do základního kapitálu. Tato položka obsahuje i rozdíl mezi hodnotou vlastního podílu a jeho pořizovací cenou při snížení základního kapitálu a rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou při prodeji.

(2) Tato položka obsahuje i emisní ážio v případě emise podílových listů nebo investičních akcií a případnou srážku, o kterou je snížena aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie, při zpětném odkupu.

§ 26
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

Položka "10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku" obsahuje rezervní fondy tvořené podle zvláštních právních předpisů a ostatní fondy ze zisku, zejména dobrovolně tvořené rezervní fondy na bankovní rizika.

§ 27
Rezervní fond na nové ocenění

Položka "11. Rezervní fond na nové ocenění" obsahuje změny ocenění majetku na základě rozhodnutí státních orgánů, a to při vyhlášení generálního ocenění majetku. Tuto položku vykazují všechny účetní jednotky.

§ 28
Kapitálové fondy

Položka "12. Kapitálové fondy" obsahuje fondy, které jsou tvořeny z jiného zdroje než účetního zisku, zejména bezplatným nabytím majetku, vydáváním podílových listů nebo investičních akcií, dotacemi. Tato položka obsahuje i aktuální hodnotu zpětně odkoupených podílových listů nebo investičních akcií, hodnotu připsaných penzijních a důchodových jednotek. Nevykazuje se zde emisní ážio, které se vykazuje v položce "9. Emisní ážio".

§ 29
Oceňovací rozdíly

(1) Položka "13. Oceňovací rozdíly" obsahuje zejména rozdíly zjištěné při ocenění realizovatelných cenných papírů reálnou hodnotou a zajišťovacích derivátů reálnou hodnotou v případě použití metody zajištění peněžních toků nebo metody zajištění čistých investic spojených s rozhodujícím nebo podstatným vlivem a kurzové rozdíly zejména z realizovatelných akcií, z realizovatelných podílových listů a z přepočtu čistých investic spojených s účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem.

(2) Účetní jednotky v položce "13. Oceňovací rozdíly" dále vykazují rozdíly z ocenění neprovozního dlouhodobého hmotného majetku a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem reálnou hodnotou podle zvláštních právních předpisů.

§ 30
Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období

Položka "14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období" obsahuje zisk za předchozí účetní období, který nebyl rozdělen, a ztrátu za předchozí účetní období, která nebyla uhrazena. Položka dále obsahuje změny účetních metod a opravy zásadních chyb nákladů a výnosů minulých účetních období (dále jen "opravy zásadních chyb"). V případě, že se nejedná o opravy zásadních chyb, vykazují se tyto opravy v příslušných položkách výkazu zisku a ztráty běžného období.

§ 31
Zisk nebo ztráta za účetní období

Položka "15. Zisk nebo ztráta za účetní období" obsahuje zisk nebo ztrátu za běžné účetní období.
Obsahové vymezení podrozvahových položek

§ 32
Poskytnuté přísliby a záruky

Položka "1. Poskytnuté přísliby a záruky" obsahuje všechny budoucí možné závazky k plnění, které účetní jednotce vyplývají zejména:

a) z poskytnutých příslibů úvěrů a zápůjček,

b) z poskytnutých záruk a ručení včetně poskytnutých příslibů k zárukám,

c) z poskytnutých přijetí směnek, jimiž jsou akcepty směnek, z převedených směnek, jimiž jsou indosamenty směnek, z poskytnutých směnečných rukojemství, jimiž jsou avaly směnek a dluhy výstavců směnek,

d) z otevření nebo potvrzení akreditivů.

§ 33
Poskytnuté zástavy

Položka "2. Poskytnuté zástavy" obsahuje zejména poskytnuté nemovité zástavy, poskytnuté peněžní zástavy, poskytnuté zástavy ve formě cenných papírů, popřípadě jiné formy poskytnutých zástav. Majetek a jiná aktiva, která účetní jednotka poskytla jako zajištění za vlastní dluhy nebo pro třetí strany, se nadále vykazují v příslušných rozvahových položkách.

§ 35
Pohledávky ze spotových operací, pevných termínových operací a opcí

(1) Položky "3. Pohledávky ze spotových operací", "4. Pohledávky z pevných termínových operací" a "5. Pohledávky z opcí" obsahují pohledávky z operací s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji v hodnotách podkladových nástrojů.

(2) Účetní jednotka může spotové operace vykázat v příslušné položce aktiv nebo pasiv buď od okamžiku sjednání obchodu anebo od okamžiku vypořádání obchodu. Použitou metodu je třeba důsledně uplatňovat pro každou skupinu finančních aktiv. Spotové operace, jež jsou vykazovány v příslušné položce aktiv nebo pasiv od okamžiku vypořádání obchodu, se od okamžiku sjednání obchodu do okamžiku vypořádání obchodu vykáží v příslušné podrozvahové položce.

§ 36
Odepsané pohledávky

Položka "6. Odepsané pohledávky" obsahuje pohledávky, které účetní jednotka odepsala, ale jsou předmětem dalšího sledování, upomínání a vymáhání.

§ 37
Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení

Položka "7. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení" obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala do úschovy, do správy, k uložení jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech.

§ 38
Hodnoty předané k obhospodařování

Položka "8. Hodnoty předané k obhospodařování" obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka předala k obhospodařování jiným osobám, a to ve stejném ocenění, v jakém jsou tyto nástroje vykázány v aktivech.

§ 39
Přijaté přísliby a záruky

Položka "9. Přijaté přísliby a záruky" obsahuje všechna budoucí možná plnění ve prospěch účetní jednotky, která vyplývají:

a) z přijatých příslibů úvěrů a zápůjček,

b) z přijatých záruk a ručení včetně přijatých příslibů k zárukám,

c) ze směnek,

d) z otevřených nebo potvrzených akreditivů.

§ 40
Přijaté zástavy a zajištění

Položka "10. Přijaté zástavy a zajištění" obsahuje zejména přijaté nemovité zástavy, přijaté peněžní zástavy, přijaté zástavy ve formě cenných papírů, popřípadě jiné formy přijatých zástav a zajištění, pokud toto zajištění není ve formě přijaté hotovosti. Položka dále obsahuje i cenné papíry, které si účetní jednotka půjčila, a kolaterály přijaté v repo obchodech s výjimkou těch, které jsou předmětem krátkého prodeje.

§ 41
Závazky ze spotových operací, z pevných termínových operací a opcí

(1) Položky "11. Závazky ze spotových operací," "12. Závazky z pevných termínových operací" a "13. Závazky z opcí" obsahují závazky z operací s úrokovými, měnovými, akciovými, komoditními a úvěrovými nástroji v hodnotách podkladových nástrojů.

(2) Pro spotové operace, které účetní jednotka vykazuje v příslušné položce aktiv nebo pasiv od okamžiku vypořádání obchodu, použije účetní jednotka ustanovení § 35 odst. 2.

§ 42
Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení

Položka "14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení" obsahuje finanční nástroje, které účetní jednotka převzala do úschovy, do správy nebo k uložení, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou.

§ 43
Hodnoty převzaté k obhospodařování

(1) Položka "15. Hodnoty převzaté k obhospodařování" obsahuje finanční nástroje s výjimkou peněžních prostředků, které účetní jednotka převzala od jiných osob k obhospodařování, zpravidla v ocenění reálnou hodnotou. Závazky z hotovosti převzaté od jiných osob k obhospodařování se vykazují v pasivech.

(2) Peněžní prostředky získané jménem a ve prospěch třetí strany se vykáží v příslušných položkách aktiv a pasiv.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY
§ 44
Výnosy z úroků a podobné výnosy a Náklady na úroky a podobné náklady

(1) Položky "1. Výnosy z úroků a podobné výnosy" a "2. Náklady na úroky a podobné náklady" obsahují u účetních jednotek, které jsou bankou nebo družstevní záložnou, všechny výnosy a náklady, které souvisejí zejména s úroky z poskytnutých vkladů a úvěrů centrálním a jiným bankám nebo družstevním záložnám, s úroky z přijatých vkladů a úvěrů od centrálních bank a jiných bank nebo družstevních záložen, s úroky z úvěrů poskytnutých nebo přijatých od klientů nebo členů družstevních záložen, s úroky z úvěrů v rámci repo obchodů. Položky dále obsahují úroky z držených dluhových cenných papírů a úroky z emitovaných dluhových cenných papírů a krátkých prodejů, zejména výnosy z úroků z aktiv vykázaných v položkách "1. Pokladní hotovost", "2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování", "3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami", "4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen" a "5. Dluhové cenné papíry" a náklady na úroky z pasiv vykázaných v položkách "1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám", "2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen", "3. Závazky z dluhových cenných papírů" a "7. Podřízené závazky". V těchto položkách se vykazují i výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků a jsou vypočítávány ve vztahu k částkám pohledávek nebo dluhů, a dále zisky nebo ztráty ze zajišťovacích úrokových derivátů.

(2) U účetních jednotek, které nejsou bankou nebo družstevní záložnou, položky "1. Výnosy z úroků a podobné výnosy" a "2. Náklady na úroky a podobné náklady" obsahují úroky z vkladů, běžných účtů, úvěrů v rámci repo obchodů a držených dluhových cenných papírů, výnosy z aktiv vykázaných zejména v položkách "3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami", "4. Pohledávky za klienty – členy družstevních záložen", "5. Dluhové cenné papíry", náklady na úroky z přijatých úvěrů včetně úvěrů v rámci repo obchodů, náklady na pasiva vykázaná zejména v položkách "1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám", "2. Závazky vůči klientům – členům družstevních záložen" a "7. Podřízené závazky". V těchto položkách se vykazují i výnosy a náklady z poplatků a provizí, které mají povahu úroků a jsou vypočítávány ve vztahu k částkám pohledávek nebo dluhů a dále zisky nebo ztráty ze zajišťovacích úrokových derivátů.

(3) Úrokovým výnosem nebo úrokovým nákladem se:

a) u kuponových dluhopisů rozumí nabíhající kupon stanovený v emisních podmínkách a nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a čistou pořizovací cenou, označovaný jako prémie nebo diskont. Čistou pořizovací cenou se rozumí pořizovací cena kuponového dluhopisu snížená o naběhlý kupon k okamžiku pořízení cenného papíru,

b) u bezkuponových dluhopisů a směnek rozumí nabíhající rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou.

(4) Účetní jednotka vykazuje naběhlé příslušenství vztahující se k majetku a dluhům ve výnosech nebo nákladech od okamžiku vypořádání obchodu, zpravidla za použití úrokové míry, kterou se diskontují očekávané budoucí peněžní toky až do splatnosti nebo nejbližšího data změny úrokové sazby (dále jen "efektivní úroková míra"). Efektivní úrokovou míru nemusí účetní jednotka použít u položek oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u realizovatelných cenných papírů se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u cenných papírů držených do splatnosti se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě, u cenných papírů pořízených v primárních emisích neurčených k obchodování se zbytkovou splatností kratší než jeden rok v okamžiku vypořádání koupě a u emitovaných krátkodobých cenných papírů. V těchto případech může účetní jednotka použít lineární metodu. Lineární metodu může účetní jednotka použít také pro vykázání úrokových výnosů pohledávek a úrokových nákladů dluhů, a to v obdobích mezi jednotlivými splátkami, pokud tato období jsou kratší než jeden rok, pro vykázání úrokových výnosů z cenných papírů nakoupených s prémií či diskontem a v dalších odůvodněných případech.

§ 45
Výnosy z akcií a podílů

Položka "3. Výnosy z akcií a podílů" obsahuje všechny podíly na zisku. Podíly na zisku na zisku z účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které jsou oceňovány ekvivalencí, se vykazují v položce "18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem".

§ 46
Výnosy z poplatků a provizí a Náklady na poplatky a provize

Položky "4. Výnosy z poplatků a provizí" a "5. Náklady na poplatky a provize" obsahují výnosy a náklady z provizí a poplatků, které souvisejí s poplatky a provizemi za služby spojené zejména s vedením účtů a prováděním platebního styku, provize za záruky, správu úvěrů ve prospěch jiných věřitelů a operace s cennými papíry a deriváty ve prospěch třetích osob, provize a jiné výnosy, náklady, které souvisejí s péčí o bezpečnost a správu cenných papírů, úschovami, uložením, obhospodařováním finančních nástrojů, náklady na poplatky a provize související zejména s prodejem nebo jiným úbytkem cenných papírů, poplatky a provize za převody cizích měn a za prodej a nákup mincovních a drahých kovů, provize za zprostředkovatelskou činnost.

§ 47
Zisk nebo ztráta z finančních operací

(1) Položka "6. Zisk nebo ztráta z finančních operací" obsahuje zejména zisk nebo ztrátu z operací s cennými papíry oceňovanými reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, s realizovatelnými cennými papíry, které jsou vykázány v položkách "2. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování", "5. Dluhové cenné papíry" a "6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly", z krátkých prodejů, oceňovací rozdíly cenných papírů. Položka dále obsahuje zisk nebo ztrátu ze zajišťovacích derivátů s výjimkou úrokových derivátů, zisk nebo ztrátu z pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, zisk nebo ztrátu z prodeje ostatních podílů v jiných než akciových společnostech, které nejsou účastmi s podstatným nebo rozhodujícím vlivem spolu s opravnými položkami vytvořenými k těmto ostatním podílům, zisk nebo ztrátu z cenných papírů držených do splatnosti spolu s opravnými položkami vytvořenými k těmto cenným papírům, zisk nebo ztrátu z devizové činnosti, zisky a ztráty z ostatních operací nákupu a prodeje souvisejících s finančními nástroji k obchodování včetně drahých kovů a zisky nebo ztráty z jiných než zajišťovacích derivátů. Oceňovací rozdíly z ocenění realizovatelných cenných papírů reálnou hodnotou jsou vykázány v této položce až v okamžiku úbytku těchto cenných papírů a dále v případech, kdy je prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru.

(2) Účetní jednotky vykazují v položce "6. Zisk nebo ztráta z finančních operací" oceňovací rozdíly neprovozního dlouhodobého hmotného majetku a účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem oceňovaných reálnou hodnotou až v okamžiku jejich úbytku a dále v případech, kdy je prokázáno, že došlo k trvalému snížení jejich hodnoty.

§ 48
Ostatní provozní výnosy a Ostatní provozní náklady

Položky "7. Ostatní provozní výnosy" a "8. Ostatní provozní náklady" obsahují ostatní provozní výnosy a náklady, zejména zisky z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, zisky z převodu pohledávek, výnosy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, výnosy z finančního leasingu, náklady na příspěvky do Fondu pojištění vkladů nebo Garančního fondu nebo obdobného fondu. V této položce se nevykazují ztráty z převodu účastí s podstatným nebo rozhodujícím vlivem, které se vykazují v položce "15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem", náklady na odpis pohledávek a náklady z převodu pohledávek a výnosy z dříve odepsaných pohledávek, které se vykazují v položce "12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek".

§ 49
Správní náklady

Položka "9. Správní náklady" obsahuje zejména náklady na mzdy a platy zaměstnanců, na zdravotní a sociální pojištění, vzdělávání, zdravotní péči, stravování, cestovné. Položka dále obsahuje ostatní správní náklady, zejména nájemné, spotřebu energie, reklamu, audit, právní a daňové poradenství a ostatní nakupované služby. Nevykazují se zde odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, které se vykazují v položce "11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku".

§ 50
Odpisy, tvorba, použití a rozpuštění rezerv a opravných položek

(1) Položky "10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku" a "11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku" obsahují rozpuštění opravných položek a rezerv k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, odpisy, tvorbu a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku, zejména na krytí ztrát z převodu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a použití rezerv vytvořených v předchozích obdobích podle zvláštního zákona.

(2) Položka "12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek" obsahuje rozpuštění opravných položek k pohledávkám a k dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování vytvořených v předchozích účetních obdobích, rozpuštění rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích, a to pro nepotřebnost, a dále výnosy z pohledávek, které již byly dříve odepsány.

(3) Položka "13. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám" obsahuje zejména tvorbu opravných položek k pohledávkám a dluhovým cenným papírům pořízeným v primárních emisích neurčených k obchodování, odpisy pohledávek, ztráty z převodu pohledávek, použití opravných položek na krytí ztrát z převodu pohledávek, použití rezerv, zejména na krytí ztrát z plnění ze záruk, použití rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích podle zvláštního právního předpisu.

(4) Položka "14. Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem" obsahuje rozpuštění opravných položek vytvořených v předchozích účetních obdobích k účastem neoceňovaným ekvivalencí pro nepotřebnost.

(5) Položka "15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem" obsahuje zejména tvorbu opravných položek k účastem s rozhodujícím nebo podstatným vlivem neoceňovaným ekvivalencí, ztráty z převodu účastí a použití opravných položek na krytí ztrát z tohoto převodu.

(6) Položky "16. Rozpuštění ostatních rezerv" a "17. Tvorba a použití ostatních rezerv" obsahují zejména výnosy z rozpuštění rezerv vytvořených v předchozích účetních obdobích pro nepotřebnost, tvorbu a použití rezerv nevykázané v jiných položkách výkazu zisku a ztráty.

§ 51
Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

Položka "18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem" obsahuje podíl účetní jednotky na zisku nebo ztrátě ovládaných osob nebo osob pod podstatným vlivem v případě, že účetní jednotka oceňuje účasti s rozhodujícím a podstatným vlivem ekvivalencí.

§ 52
Mimořádné výnosy a Mimořádné náklady

Položky „20. Mimořádné výnosy“ a „21. Mimořádné náklady“ obsahují výnosy a náklady z účetních případů zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy a náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících. Tyto položky neobsahují manka a škody, náhrady mank a škod, které se vykazují v položce „7. Ostatní provozní výnosy“ nebo „8. Ostatní provozní náklady“.

§ 53
Daň z příjmů

Položka "23. Daň z příjmů" obsahuje náklady na splatnou daň z příjmů včetně nákladů na tvorbu rezervy na daň z příjmů a výnosů z použití této rezervy, náklady a výnosy na odloženou daň z příjmů, podíl na dani z příjmů ovládaných osob nebo osob pod podstatným vlivem spojené s podílem na zisku při oceňování účastí ekvivalencí.

HLAVA IV
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘÍLOHY

§ 54

Příloha obsahuje nejméně informace o:

a) uplatněných účetních metodách,

b) použitých finančních nástrojích,

c) účastech s rozhodujícím nebo podstatným vlivem,

d) oborech činnosti a zeměpisných oblastech, ve kterých účetní jednotky provozují svou činnost,

e) významných položkách uvedených v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu, návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,

f) vztazích s propojenými osobami nebo osobami se zvláštním vztahem k finanční instituci (dále jen "spřízněné osoby"),

g) událostech za období počínající koncem rozvahového dne a končící okamžikem sestavení účetní závěrky,

h) případných opravách zásadních chyb minulých let a vliv těchto změn na vlastní kapitál k rozvahovému dni,

i) dalších okolnostech ovlivňujících výsledek hospodaření a finanční situaci účetní jednotky, které jsou významné pro uživatele účetní závěrky.

§ 55

(1) Část týkající se uplatněných účetních metod obsahuje zejména informace o:

a) použitých nových účetních metodách oproti předchozímu období, důvodech jejich uplatnění a vlivu na hospodářský výsledek a vlastní kapitál účetní jednotky,

b) způsobech oceňování majetku a závazků, metodách použitých při stanovování reálných hodnot majetku a závazků, cizích měnách a kurzech použitých pro přepočet cizích měn na českou měnu,

c) okamžiku uskutečnění účetního případu, zejména informace o zachycování majetku a závazků v aktivech nebo pasivech v okamžiku sjednání obchodu nebo v okamžiku vypořádání obchodu,

d) postupech odpisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

e) postupech účtování obchodů s cennými papíry, deriváty, o devizových obchodech včetně způsobu účtování kurzových rozdílů, repo obchodů, finančního leasingu, sekuritizovaného majetku a dalších nástrojů používaných k realokaci úvěrového rizika, penzijních plánů a odložené daně,

f) postupech účtování úrokových výnosů a nákladů, způsobech vykazování příjmů z ohrožených pohledávek včetně úroků, prémií a diskontů vzniklých při pořízení pohledávek od třetích stran,

g) metodách a postupech identifikace klasifikovaného majetku, zejména pohledávek, způsobech odpisování majetku, zejména pohledávek,

h) zásadách a postupech výpočtu výše opravných položek a rezerv včetně vysvětlení základních předpokladů pro jejich použití,

i) vlivu použitého zajištění na oceňování majetku, zejména pohledávek.

(2) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné činnosti například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.

§ 56

Část týkající se použitých finančních nástrojů obsahuje u úvěrového rizika nejméně:

a) kvalitativní informace o:

1. způsobech používání úvěrového hodnocení dlužníka včetně vysvětlení obsahu jednotlivých hodnotících stupňů, definice pohledávky po splatnosti, sledované a ohrožené pohledávky,

2. charakteristice pohledávek, u nichž se při hodnocení uplatňuje portfoliový přístup, a způsobu tvorby opravných položek k těmto pohledávkám,

3. strategii a postupech zajištění uznávaného pro účely tvorby opravných položek; sledování hodnoty zajištění v průběhu času,

4. kvalitě současného úvěrového portfolia včetně uvedení používaných typů zajištění,

5. tom, zda účetní jednotka používá při posuzování pohledávek hodnocení zveřejňované hodnotícími agenturami; při použití hodnocení zveřejňovaného hodnotícími agenturami účetní jednotka uvede název používaných hodnotících agentur,

6. interním hodnocení, pokud jej účetní jednotka používá, a vztah mezi interním a externím hodnocením,

7. modelech měření úvěrového rizika portfolia, pokud je účetní jednotka používá,

8. zásadách a postupech, jimiž se řídí vymáhání pohledávek za dlužníky,

9. závěrech týkajících se složení úvěrového portfolia, které učinila účetní jednotka na základě dosavadních zkušeností z neplnění dlužníků,

10. charakteristice významných koncentrací úvěrového rizika s uvedením postupů a metod používaných pro zjištění koncentrace úvěrového rizika a vysvětlením pojmu "významná koncentrace",

11. charakteristice použitých nových nebo inovovaných nástrojů realokace úvěrového rizika, jako jsou úvěrové deriváty, sekuritizace, důvod využívání těchto nástrojů účetní jednotkou, role účetní jednotky v těchto transakcích, zejména původce, obsluhovatel, úvěrový posilovatel,

12. charakteristice smluvních závazků z rekurzních dohod včetně uvedení případných očekávaných ztrát z těchto dohod,

b) kvantitativní informace o:

1. členění majetku podle hlavních kategorií partnerů,

2. členění majetku podle jednotlivých hlavních odvětví (sektorů),

3. členění majetku podle hlavních zeměpisných oblastí,

4. členění majetku a dluhů podle zbytkové doby splatnosti v členění na splatnost do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let, nad pět let,

5. výši pohledávek podle členění na standardní, sledované, nestandardní, pochybné, ztrátové,

6. výši pohledávek, které byly během účetního období restrukturalizovány,

7. výši opravných položek k majetku,

8. výši sekuritizovaného majetku podle druhů.

§ 57

Část týkající se použitých finančních nástrojů obsahuje u tržního rizika nejméně:

a) kvalitativní informace o:

1. charakteristice operací spojených s tržním rizikem,

2. účelu použití derivátů,

3. používání inovovaných nebo komplexních nástrojů,

4. způsobu sjednávání derivátů, zejména na burzovním a mimoburzovním trhu (OTC),

5. metodách používaných k měření, sledování a řízení tržního rizika, typech modelů, hlavních předpokladech a parametrech modelů, jako jsou doba držení, hladina spolehlivosti; zásadách a postupech validace vlastních modelů,

6. používání stresového testování, zejména zásady a postupy stresového testování; frekvenci stresového testování,

7. metodách používaných k zajištění se proti vlivu změn tržních úrokových měr,

8. úrokové citlivosti majetku, dluhů a podrozvahových položek na změny úrokových měr,

9. metodách měření úrokového rizika, zejména denní hodnotu zjištěnou pomocí metody hodnoty v riziku (VAR), a další související informace, jako je zejména použití intervalu spolehlivosti,

b) kvantitativní informace o:

1. jmenovité a reálné hodnotě derivátů v členění podle účelu jejich použití a dále v členění podle různých typů derivátů, jako jsou forwardy, futures, opce, swapy, a v rozdělení na burzovní a mimoburzovní (OTC),

2. zbytkové splatnosti derivátů v členění podle účelu jejich použití,

3. přehledu majetku a závazků podle položek rozvahy uspořádaných do skupin podle data smluvní změny úrokové míry nebo data splatnosti podle toho, co nastane dříve, a to v členění do tří měsíců, od tří měsíců do jednoho roku, od jednoho roku do pěti let, nad pět let, za předpokladu, že tržní riziko není měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR),

4. přehledu majetku a závazků podle položek rozvahy uspořádaných do skupin podle rozhodujících měn, za předpokladu, že tržní riziko není měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR),

5. hodnotě zjištěné metodou hodnoty v riziku (VAR) k rozvahovému dni a denní průměrné hodnotě zjištěné metodou hodnoty v riziku (VAR), je-li tržní riziko měřeno metodou hodnoty v riziku (VAR).

§ 58

Část týkající se použitých finančních nástrojů u ostatních druhů a kategorií rizik obsahuje stručné uvedení metody identifikace likvidního, operačního, právního rizika a popřípadě dalších rizik, jímž je vystavena, a charakterizuje metody měření, sledování a řízení těchto rizik.

§ 59

(1) Část týkající se účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem obsahuje zejména obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, předmět podnikání, výši základního kapitálu zapsanou v obchodním rejstříku nebo obdobném registru v zahraničí a souhrnnou výši ostatních složek vlastního kapitálu. Dále tato část obsahuje informace o tom, zda je v účetní jednotce vykonáván:

a) fakticky nebo právně přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování ovládané osoby, nebo

b) podstatný vliv.

(2) Tato část u každé ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem obsahuje:

a) přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem v procentech,

b) přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech v procentech,

c) jiný důvod pro vykonávání rozhodujícího nebo podstatného vlivu,

d) počet, jmenovitou nebo účetní hodnotu a pořizovací cenu upsaných akcií nebo podílů na základním kapitálu účetní jednotky, ve které uplatňuje vykazující účetní jednotka podstatný nebo rozhodující vliv v účetním období a změny v průběhu účetního období,

e) pohledávky a dluhy vůči osobám, ve kterých má podstatný nebo rozhodující vliv; vždy s uvedením počátečního zůstatku, úhrnu přírůstků, úhrnu úbytků, konečného zůstatku; u poskytnutých úvěrů úrokové výnosy vztahující se k poskytnutým úvěrům,

f) cenné papíry, které má v majetku a v závazcích k obchodování a které jsou emitované ovládanými osobami a osobami pod podstatným vlivem,

g) záruky vydané za ovládané osoby, osoby pod podstatným vlivem,

h) záruky přijaté od ovládaných osob, osob pod společným vlivem.

§ 60

(1) Část týkající se významných položek uvedených v rozvaze a návrhu na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty obsahuje zejména informace o:

a) odloženém daňovém dluhu nebo pohledávce s uvedením důvodu jejich změn a výše, dále v členění podle jednotlivých druhů přechodných rozdílů a podle jednotlivých druhů nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů; informace o nákladu nebo výnosu u odložené daně z příjmu, a to zvlášť v důsledku vzniku nebo zrušení přechodných rozdílů, v důsledku změn v sazbách daně z příjmů nebo zavedení nových daní z příjmů, v důsledku snížení nebo zrušení dříve snížené odložené daňové pohledávky, v důsledku změn účetních metod a zásadních chyb. Účetní jednotka dále zveřejní informace o souhrnné splatné a odložené dani vztahující se k položkám, které vykázala přímo ve vlastním kapitálu; informace o daňovém nákladu nebo výnosu vztahujícímu se k mimořádným položkám uznaným v průběhu účetního období; informace o částce odčitatelných přechodných rozdílů, pokud existuje lhůta splatnosti, pak i tuto lhůtu, informace o částce nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových odpočtů, pro které se odložená daňová pohledávka nevykazuje v aktivech,

b) podřízených aktivech a podřízených závazcích s uvedením částky, měny, úrokové míry, původní a zbytkové doby splatnosti, podmínek podřízenosti, popřípadě důvody požadovaného dřívějšího zaplacení těchto aktiv a závazků; podřízenými aktivy se pro účely této vyhlášky rozumí taková aktiva, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou uspokojena až po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti,

c) konsorcionálních úvěrech,

d) ostatních pohledávkách a dluzích, o pohledávkách a závazcích z repo obchodů a dále o vkladech termínových se splatností, s výpovědní lhůtou, o úsporných vkladech se splatností, s výpovědní lhůtou a na požádání,

e) cenných papírech v členění na oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů, realizovatelné a držené do splatnosti podle těchto kategorií; dále se cenné papíry uvedou v členění na kótované a nekótované na burze. U cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů nebo realizovatelných cenných papírů se uvedou trhy, na kterých je s nimi obchodováno,

f) dluhových cenných papírech v členění na držené do splatnosti, oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelné. U cenných papírů držených do splatnosti se uvede hodnota vytvořených opravných položek k těmto cenným papírům a reálná hodnota těchto cenných papírů,

g) důvodech tvorby a použití rezerv a opravných položek, postupu jejich výpočtu s uvedením stavu rezerv a opravných položek na začátku účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stavu na konci účetního období,

h) vlastních akciích a vlastních zatímních listech,

i) dlouhodobém hmotném a nehmotném majetku; účetní jednotka uvede za každou skupinu celkový počáteční zůstatek na začátku období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období a dále obdobné informace o oprávkách a opravných položkách vztahujících se k tomuto majetku,

j) dlouhodobém hmotném majetku pořizovaném nebo prodávaném na základě smlouvy o finančním leasingu; účetní jednotka uvede celkový počáteční zůstatek na začátku účetního období, přírůstky, úbytky, celkový konečný zůstatek na konci účetního období, informace o smluvně sjednaných splátkách splatných z těchto smluv v běžném roce a následujících letech (v období jeden rok až pět let) a splatných později,

k) ostatním majetku a závazcích, ostatních provozních výnosech a mimořádných výnosech, ostatních provozních nákladech a mimořádných nákladech, které mají rozhodující podíl na jejich celkovém objemu v členění podle jednotlivého majetku, jednotlivých závazků, zejména nákladů na příspěvky do Garančního nebo obdobného fondu, přijaté náhrady od Garančního nebo obdobného fondu,

l) použití zisku nebo úhradě ztráty za minulá účetní období a návrh na použití zisku běžného účetního období nebo vypořádání ztráty běžného účetního období,

m) hodnotách převzatých účetní jednotkou od třetích osob do správy a k obhospodařování a hodnotách předaných účetní jednotkou třetím osobám do správy a k obhospodařování, v členění podle jednotlivých druhů hodnot v úhrnných částkách za každý druh hodnoty v ocenění tak, jak je uvedeno v obsahovém vymezení k podrozvahovým položkám,

n) kolaterálech přijatých v repo obchodech v ocenění reálnou hodnotou, v členění podle jednotlivých druhů kolaterálů v úhrnných částkách za každý druh,

o) oceňovacích rozdílech z přepočtu zajišťovacích derivátů, realizovatelných cenných papírů, čistých investic do účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem a ostatních oceňovacích rozdílech z přepočtu neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, a to vždy s uvedením stavu oceňovacích rozdílů na začátku účetního období, jejich zvýšení nebo snížení v průběhu účetního období, stavu na konci účetního období,

p) časovém rozlišení, je-li tato částka významná.

(2) Část týkající se významných položek uvedených ve výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu obsahuje zejména informace o:

a) nákladu nebo výnosu na splatnou daň z příjmu, všechny úpravy vykazované v účetním období pro splatnou daň z příjmů za předchozí období, dále se uvede rozsah, ve kterém daně z příjmů ovlivňují zisk nebo ztrátu z běžných a mimořádných činností,

b) odpisech nepromlčených pohledávek v členění na odepsané pohledávky za bankami a ostatními osobami a případné výnosy z dříve odepsaných pohledávek,

c) výši neuplatněných nebo prominutých úroků z prodlení a výši úroků u ohrožených pohledávek z úvěrů, u nichž se neuplatňuje akruální princip a jejich vliv na zisk nebo ztrátu účetní jednotky,

d) úrokových výnosech a úrokových nákladech v členění minimálně na úroky z vkladů, úvěrů a ostatní,

e) placených poplatcích a provizích při prodeji nebo jiném úbytku cenných papírů a derivátů, poplatcích za obhospodařování, správu, uložení a úschovu hodnot; obchodníci s cennými papíry uvedou informace o poplatcích a provizích za obstarání nákupu a prodeje cenných papírů a derivátů,

f) zisku nebo ztrátě z ostatních finančních činností minimálně v členění na zisk nebo ztrátu z cenných papírů, z obchodování s cizími měnami, kurzových rozdílů, derivátů,

g) mimořádných nákladech a výnosech, je-li jejich výše významná, s uvedením jejich povahy a výše. Stejná informace se uvede i pro náklady a výnosy vztahující se k jinému účetnímu období.

(3) Část týkající se významných položek uvedených ve výkazu zisku a ztráty a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu dále obsahuje informace o:

a) správních nákladech v členění na:

1. osobní náklady a odměny; mzdy a odměny bez mezd a odměn členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů,

2. sociální náklady a zdravotní pojištění,

3. veškeré mzdy a veškeré odměny členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů podle jednotlivých orgánů v úhrnných částkách za každý orgán a dále zaměstnanců podílejících se na řízení účetní jednotky,

b) průměrném počtu zaměstnanců v běžném účetním období, počtu členů statutárních orgánů a dozorčí rady nebo obdobných orgánů,

c) odměnách vázaných na vlastní kapitál, a to:

1. zaměstnanecké požitky, na jejichž základě mají zaměstnanci nárok obdržet finanční nástroje vázané na vlastní kapitál vydané účetní jednotkou, nebo

2. podle kterých výše dluhů účetní jednotky vůči zaměstnancům závisí na budoucí ceně finančních nástrojů vázaných na vlastní kapitál vydaných účetní jednotkou, jako jsou zejména akcie, opce na akcie,

d) ostatních správních nákladech s uvedením souhrnných nákladů na audit, právní a daňové poradenství,

e) výnosu na akcii, jestliže akcie účetní jednotky jsou registrovány na regulovaném trhu,

f) celkové výši zákaznického majetku v souvislosti s poskytováním investičních služeb,

g) dalších skutečnostech požadovaných zvláštními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.

§ 61

Část týkající se vztahů se spřízněnými osobami obsahuje zejména informace o:

a) souhrnné výši úvěrů poskytnutých účetní jednotkou členům statutárních orgánů, dozorčí rady nebo obdobných orgánů a dále zaměstnancům podílejícím na řízení účetní jednotky,

b) souhrnné výši záruk vydaných účetní jednotkou za členy statutárních orgánů, dozorčí rady nebo obdobných orgánů a dále zaměstnance podílející se na řízení účetní jednotky,

c) názvu a sídle fyzických nebo právnických osob, jestliže výše jejich podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech účetní jednotky přesáhla deset procent.

§ 62

Investiční fondy a investiční společnosti použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky:

a) informace požadované zvláštním právním předpisem,

b) další informace požadované zvláštními právními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.

§ 63

Družstevní záložny použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky informace o:

a) počtu členů družstevní záložny,

b) výši zapisovaného a nezapisovaného základního kapitálu,

c) výši členského vkladu,

d) výši nesplacených členských vkladů,

e) poskytnutých úvěrech osobám podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,

f) jmenovité hodnotě záruk vydaných družstevní záložnou jako ručení za úvěry členům poskytnuté jinými osobami,

g) celkové výši dluhů družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,

h) celkové výši pohledávek družstevní záložny po lhůtě splatnosti k rozvahovému dni účetního období,

i) dalších skutečnostech požadovaných zvláštními předpisy a předpisy vydanými dozorovými a regulatorními orgány.

§ 64

Penzijní společnosti za jimi obhospodařované důchodové, účastnické a transformované fondy použijí přiměřeně ustanovení § 53 až 57, § 59 a 60. Kromě těchto informací uvedou v příloze účetní závěrky informace o:

a) počtu účastníků penzijního připojištění a důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření,

b) počtu a výši vyplacených dávek,

c) depozitáři penzijního fondu nebo důchodových, účastnických a transformovaných fondů,

d) výši zhodnocení vložených prostředků,

e) postupu stanovení rezervy na výplatu penzí,

f) dalších skutečnostech požadovaných zvláštními právními předpisy a předpisy vydanými regulátorem a orgánem státního dozoru.

HLAVA V
PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

§ 65

Přehled o změnách vlastního kapitálu obsahuje zejména zvýšení nebo snížení vlastního kapitálu v průběhu účetního období podle oceňovacích zásad používaných v účetní závěrce, rozdíly ze změn účetních metod, opravy zásadních chyb, účetní případy související se vztahy se společníky, výplatu podílů na zisku. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu se stanoví v příloze č. 3 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

§ 66

(1) Směrná účtová osnova uspořádaná do účtových tříd a účtových skupin se stanoví v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) V rámci účtových skupin směrné účtové osnovy vytvářejí účetní jednotky syntetické účty. Tvorbou analytických účtů zajišťují účetní jednotky členění syntetických účtů podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů, požadavků externích uživatelů, popřípadě dalších potřeb účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti.

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY A JEJICH POUŽITÍ

§ 67
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů15)

Součástí pořizovací ceny jsou též přímé transakční náklady s pořízením související, které jsou účetní jednotce při prvotním zachycení známy, zejména poplatky a provize makléřům, poradcům, burzám. Transakční náklady nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení cenného papíru a podílu, jinak také označované jako náklady na financování, prémii nebo diskont, interní správní náklady nebo náklady na držbu. U cenného papíru přijatého nebo dodaného v rámci termínové operace je součástí jeho ocenění reálná hodnota pevné termínové operace nebo vnitřní hodnota opce.

§ 68
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u cenných papírů

(1) Oceňovací rozdíly z ocenění cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Oceňovací rozdíly realizovatelných cenných papírů se vykazují v příslušné položce pasiv. V okamžiku realizace, zejména prodeje, se souhrnná hodnota oceňovacích rozdílů vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) realizovatelného cenného papíru, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí cenného papíru sníženým nebo zvýšeným o časové rozlišení prémie nebo diskontu a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po vykázání znehodnocení ve výkazu zisku a ztráty dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, vykazuje se toto zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů ve výkazu zisku a ztráty, nejvýše však do výše znehodnocení vykázaného podle věty třetí.

(3) Investiční fondy oceňují účasti reálnou hodnotou podle zákona upravujícího činnost investičních společností a investičních fondů. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Je-li prokázáno, že došlo k trvalému snížení hodnoty (znehodnocení) této účasti, musí být tato ztráta bez zbytečného odkladu vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Výše této ztráty odpovídá rozdílu mezi oceněním při nabytí účasti a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích vykázaných ztrát ze znehodnocení.

§ 68a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u neprovozního dlouhodobého hmotného majetku

(1) Účetní jednotky oceňují neprovozní dlouhodobý hmotný majetek reálnou hodnotou podle zvláštního právního předpisu. Změny ocenění tohoto majetku se vykáží v příslušné položce pasiv. Při úbytku tohoto majetku se výsledná změna vykáže v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) V případě, že dojde k trvalému snížení hodnoty neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, vykáže se toto snížení hodnoty v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 69
Metoda ocenění ekvivalencí

(1) Účetní jednotka může podíl vykázaný v položkách "7. Účasti s podstatným vlivem" a "8. Účasti s rozhodujícím vlivem" ocenit ekvivalencí.16)

(2) Goodwill zahrnutý v pořizovací ceně se převede do dlouhodobého nehmotného majetku a ocenění podílu je následně:

a) snižováno o přijaté podíly na zisku ve výši před zdaněním, popřípadě o další přijaté příspěvky z rozdělení a

b) zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátě ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, který vznikl po datu nabytí podílu, a

c) snižováno nebo zvyšováno o podíly na změnách ve vlastním kapitálu ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem, které nebyly zahrnuty do výkazu zisku a ztráty ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(3) Účetní jednotka oceňuje podíl k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku ocenění a používá k tomu údaje o vlastním kapitálu společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv. Účetní jednotka je povinna použít údaje o vlastním kapitálu společnosti ke stejnému okamžiku, jako je okamžik, ke kterému účasti oceňuje. Jestliže společnost, ve které účetní jednotka uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, nemá shodný rozvahový den, může účetní jednotka pro ocenění účasti použít údaje o vlastním kapitálu společnosti, které předcházejí okamžik ocenění ne více jak o tři měsíce. Rozdíly z tohoto ocenění jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty.

(4) Částku, o kterou zisk z ocenění podílu ekvivalencí zahrnutý účetní jednotkou do výkazu zisku a ztráty převyšuje přijaté podíly na zisku, popřípadě další přijaté příspěvky z rozdělení, převede při rozdělování zisku účetní jednotka do rezervního fondu. Pro ocenění podílu ekvivalencí použije účetní jednotka údaje z účetní závěrky ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem.

(5) Účetní jednotka ocení podíl nulou, jestliže podíl účetní jednotky na ztrátách společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, je roven nebo převyšuje ocenění účasti v účetnictví účetní jednotky. Je-li účetní jednotka na základě záruky nebo ovládací smlouvy povinna vyrovnat záporný vlastní kapitál společnosti, ve které uplatňuje rozhodující nebo podstatný vliv, tvoří rezervu podle § 65.

§ 70
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů

(1) Reálná hodnota derivátu se stanoví jako tržní hodnota (dále jen "tržní cena") vyhlášená ke dni stanovení reálné hodnoty. Pokud je derivát přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní cenou cena na tomto trhu, za kterou se na něm v okamžiku ocenění obchoduje. V případě, že regulovaný trh k okamžiku ocenění nepracuje, použije se cena platná poslední pracovní den, který předchází okamžiku ocenění. Není-li k dispozici tržní cena, použije účetní jednotka pro ocenění derivátu kvalifikovaný odhad. Stanovení tržní ceny derivátu nebo jeho komponentů kvalifikovaným odhadem může účetní jednotka odvodit z podobného derivátu nebo jeho komponentů, pro které je tržní cena známa.

(2) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění reálné hodnoty, jsou oceňovací rozdíly z ocenění vykázány v okamžiku ocenění ve výkazu zisku a ztráty.

(3) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění peněžních toků, jsou oceňovací rozdíly vztahující se k zajišťovanému riziku vykázány v příslušné položce pasiv. Zisky nebo ztráty z ocenění zajišťovacích derivátů jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve stejných obdobích, kdy jsou ve výkazu zisku nebo ztráty vykázány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými nástroji. Pokud v důsledku zajištěné očekávané transakce dojde následně k vykázání nefinančního aktiva, nefinančního závazku nebo pevného závazku, u kterého je zajištěna reálná hodnota, mohou být související zisky nebo ztráty vykázány společně s nefinančním aktivem nebo závazkem.

(4) U zajišťovacích derivátů, pro něž je použita metoda zajištění čisté investice spojené s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, jsou oceňovací rozdíly, které se vztahují k měnovému riziku, vykázány v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou vykázány ve stejném období, kdy jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty náklady nebo výnosy spojené s úbytkem zajišťovaných čistých investic do cizoměnových účastí.

(5) Za zajišťovací derivát se považuje derivát, který současně splňuje následující podmínky:

a) odpovídá strategii účetní jednotky v řízení rizik,

b) na počátku zajištění je zajišťovací vztah formálně zdokumentován účetním záznamem; dokumentace obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích nástrojů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, přístup k zjišťování a doložení efektivnosti zajištění,

c) zajištění je efektivní; zajištění je efektivní, jestliže na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku, popřípadě celkové změny reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovacích nástrojů v rozmezí osmdesát procent až jedno sto dvacet pět procent změn reálných hodnot nebo peněžních toků zajišťovaných položek odpovídajících zajišťovanému riziku. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů.

(6) Derivát označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, který nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 6, není zajišťovacím derivátem podle tohoto předpisu.

(7) Derivát, který není označený účetní jednotkou za sjednaný za účelem zajištění, je označován jako derivát k obchodování a oceňovací rozdíly se vykazují ve výkazu zisku a ztráty alespoň k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

§ 71
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob

Pro vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, souboru hmotných nemovitých věcí a zásob použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 72
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 72a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

§ 73
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky

Pro oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

§ 74
Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze při přechodném snížení hodnoty majetku, které je prokázáno na základě inventarizace. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky se nevytvářejí u majetku, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou nebo ekvivalencí.

(3) Tvorba opravné položky je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití opravné položky je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami spojenými s úbytkem majetku ve výkazu zisku a ztráty. Odděleně se vykazuje rozpuštění opravné položky pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) K účtům majetku vedených v cizí měně se tvoří opravné položky v této cizí měně. Kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z ocenění majetku, k němuž se vztahují.

(5) Opravná položka se nesmí vytvářet na hodnotu vyšší, než je hodnota majetku v účetnictví. Použití opravné položky nesmí být vyšší než celková tvorba opravné položky.

§ 75
Odpisování majetku

(1) Dlouhodobý nehmotný majetek a odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek se odpisuje z ocenění stanoveného v § 25 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh odpisování může být vyjádřen i jinak než časem, například výkony.

(2) Goodwill, který je vykázán v položce "9b) Goodwill", se systematicky odpisuje po dobu používání majetku, ke kterému se vztahuje. Nelze-li zjistit dobu používaní uvedeného majetku, odpisuje se goodwill nejdéle po dobu pěti let.

(3) Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek, který je vykázán v položce "9. Dlouhodobý nehmotný majetek" a není uveden v odstavcích 2 a 3, se odpisuje nepřímo po dobu použitelnosti stanovenou na základě nejlepšího odhadu v souladu s odpisovým plánem účetní jednotky. Platí vyvratitelná domněnka, že doba použitelnosti ostatního dlouhodobého nehmotného majetku nepřesáhne dvacet let od okamžiku, kdy lze tento majetek používat.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, v podrobnostech odpisování majetku účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

(5) Podle tohoto ustanovení se neodpisují pohledávky.

(6) Neprovozní dlouhodobý hmotný majetek, který se podle § 27 zákona oceňuje reálnou hodnotou, se neodpisuje.

§ 76
Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí dluhů nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné nebo jisté, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, ke kterému vzniknou.

(2) Účetní jednotka může použít rezervu jen k účelům, ke kterým byla vytvořena.

(3) Tvorba rezervy je vykázána v příslušné položce výkazu zisku a ztráty, použití rezervy je vykázáno společně s náklady nebo ztrátami, na jejichž krytí byly rezervy vytvořeny, v příslušné položce výkazu zisku a ztráty. Účetní jednotka nesmí tvořit a používat rezervu přímo ve prospěch a na vrub příslušného účtu dluhu. Odděleně se vykazuje rozpuštění rezervy pro nepotřebnost, která byla vytvořena v minulých účetních obdobích.

(4) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(5) Rezervy nesmí mít aktivní zůstatek.

(6) Účetní jednotka tvoří rezervu v měně, v níž předpokládá, že nastane plnění. Nemůže-li určit předpokládanou měnu plnění, tvoří rezervu v korunách českých. Pokud se tvoří rezervy v cizí měně, kurzové rozdíly se vykazují stejně jako kurzové rozdíly z jiných dluhů.

(7) Rezerva podléhá dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje její výše a odůvodněnost.

(8) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

(9) Rezerva se netvoří na krytí obecných bankovních rizik a jiných rizik. K těmto účelům slouží fondy tvořené z rozdělení zisku účetní jednotky nebo z jiných zdrojů.

(10) Penzijní společnosti za jimi obhospodařované transformované fondy tvoří rezervu na dluhy vyplývající ze smluv o penzijním připojištění v účetnictví transformovaných fondů. Výši tvorby rezervy penzijní společnost za jí obhospodařovaný transformovaný fond stanoví na základě pojistně-matematické současné hodnoty přislíbených výplat penzijního připojištění snížené o sumu prostředků evidovaných ve prospěch příjemců penzí. Současnou hodnotou přislíbených výplat se rozumí diskontovaná hodnota budoucích čistých úbytků peněz, které budou nutné k vypořádání dluhů podle penzijního plánu.

§ 77
Vzájemné zúčtování

Za zákaz vzájemného zúčtování se nepovažuje

a) započtení částek:

1. hodnot z realizace zajištění úvěru s poskytnutým úvěrem nebo jím podobných pohledávek,

2. dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

3. nedoplatků a přeplatků daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, a to v rámci stejného druhu daně nebo poplatku a stejného správce daně nebo poplatku,

4. pokladních schodků a přebytků, pokud je prokázána jejich vzájemná souvislost (záměna hodnot), na základě rozhodnutí příslušných orgánů účetní jednotky,

5. kurzových rozdílů,

6. rozdílů ze změn reálných hodnot jednotlivých finančních nástrojů v rámci účetního období,

b) způsob účtování prodeje finančních aktiv nebo převzetí finančních závazků, při kterém je do nákladů nebo výnosů zahrnut rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním v účetnictví k okamžiku sjednání obchodu nebo vypořádání prodeje; tento způsob se označuje jako netto způsob.

§ 78
Metoda odložené daně

(1) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěná v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně není známa, použije se sazba platná v příštím účetním období.

(2) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 1 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(3) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(4) Při změně daňové sazby se vypočítané odložené daňové pohledávky a odložené daňové závazky přepočítávají sazbou platnou podle zákona o dani z příjmů pro období, ve kterém bude daňová pohledávka realizována nebo odložený daňový dluh uhrazen a rozdíl vykázán v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(5) Účetní jednotka vykazuje odložený daňový dluh vždy a odloženou daňovou pohledávku s ohledem na ustanovení § 25 odst. 2 zákona.

(6) Odloženým daňovým dluhem se rozumí částky daně z příjmů k úhradě v příštích obdobích z titulu zdanitelných přechodných rozdílů.

(7) Odloženými daňovými pohledávkami se rozumí částky daně z příjmů nárokované v příštích obdobích z titulu:

a) odčitatelných přechodných rozdílů,

b) převedených nevyužitých daňových ztrát,

c) převedených nevyužitých daňových odpočtů.

§ 79
Metoda kurzových rozdílů

(1) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu se vykazují v příslušné položce výkazu zisku a ztráty.

(2) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu čistých investic spojených s cizoměnovými účastmi s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu a kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, jimiž se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku z čistých investic do cizoměnových účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem, se vykazují v příslušné položce pasiv. Ve výkazu zisku a ztráty se vykáží až při úbytku těchto účastí.

(3) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu ze smlouvy, která není vykázána v aktivech nebo pasivech, ale zavazující obě strany a obsahující všechny významné podmínky včetně stanovení množství, ceny, termínu realizace, sankcí za nedodržení podmínek, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých na základě výše uvedené smlouvy a vykázaných v příslušných položkách aktiv a pasiv.

(4) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv nebo závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu, kterými se účetní jednotka zajišťuje proti měnovému riziku plynoucímu z očekávané budoucí transakce dosud smluvně nepokryté, jejíž uskutečnění je vysoce pravděpodobné, se vykazují, nejde-li o deriváty, v příslušné položce pasiv, a to do okamžiku, než se stanou součástí ocenění aktiv nebo závazků vzniklých z očekávané budoucí transakce. V případě, že se očekávaná budoucí transakce neuskuteční, vykáže účetní jednotka tyto kurzové rozdíly ve výkazu zisku a ztráty.

(5) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu akcií nebo podílových listů vyjádřených v cizí měně na českou měnu oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů a realizovatelných se vykazují spolu se změnou jejich reálné hodnoty.

(6) Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem vyjádřených v cizí měně na českou měnu, které se oceňují ekvivalencí, se vykazují spolu se změnou z ocenění ekvivalencí.

§ 80
Repo obchody

(1) Repo obchodem se rozumí repo nebo reverzní repo.

(2) Repem se rozumí poskytnutí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem přijmout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se původní hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

(3) Reverzním repem se rozumí přijetí finančních aktiv, jiných než hotovost, za hotovost nebo jinou formu úhrady se současným závazkem poskytnout tato finanční aktiva k přesnému datu za částku rovnající se převedené hotovosti nebo jiné formě úhrady a úroku.

(4) Jako repo obchod se vykazuje:

a) klasické repo, kterým se rozumí přijetí úvěru se zajišťovacím převodem finančního aktiva a klasické reverzní repo, kterým se rozumí poskytnutí úvěru se zajišťovacím převodem finančního aktiva,

b) zápůjčka cenných papírů zajištěná převodem hotovosti nebo jinou formou úhrady,

c) prodej cenných papírů se současně sjednaným zpětným nákupem a nákup cenných papírů se současně sjednaným zpětným prodejem.

(5) Kolaterál jako finanční aktivum poskytnuté v repu zůstává v aktivech a účetní jednotka ho vykazuje ve stejné položce aktiv, kde bylo vykazováno před poskytnutím v repu za použití dosavadního způsobu oceňování. Zároveň účetní jednotka u klasického repa, prodeje cenného papíru se současně sjednaným nákupem a poskytnutí cenného papíru zápůjčkou zajištěnou převodem hotovosti vykáže v pasivech přijatý úvěr.

(6) Kolaterál jako finanční aktivum přijaté v reverzním repu se k okamžiku sestavení řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky a k okamžiku sestavení výkazů podle zvláštních právních předpisů vykazuje v reálné hodnotě v příslušné podrozvahové položce. V podrozvahových položkách se nevykazuje kolaterál, který je předmětem krátkého prodeje; tento prodej je vykázán v příslušné položce pasiv. Zároveň účetní jednotka u klasického reverzního repa, nákupu cenného papíru se současně sjednaným prodejem a u přijetí cenného papíru zápůjčkou zajištěnou převodem hotovosti vykáže v aktivech poskytnutý úvěr.

ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

§ 81

(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka

a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek,

b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.

(2) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky,

a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný22) z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku; pokud je u dvou a více takových konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný22), jsou tyto účetní jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo

b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně, nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo

c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje.

(3) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 2.

(4) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku.

§ 81a

(1) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně osobou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky řídící se právem České republiky, nebo jiné konsolidující osoby bez ohledu na její sídlo, která se řídí právem členského státu Evropské unie (dále jen "konsolidující zahraniční osoba"), za předpokladu, že:

a) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží všechny akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým členy správních, řídících a dozorčích orgánů zřízených na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy se nepřihlíží, nebo

b) tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba drží nejméně 90 procent akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby,

b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka nebo konsolidující zahraniční osoba řídí,

c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a), konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za jejich ověření konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce, a

d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a informaci o uplatnění odstavce 1.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státu Evropské unie.

(4) V případech neuvedených v odstavci 1 konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky nebo konsolidující zahraniční osoby, za předpokladu, že jsou všechny podmínky uvedené v odstavci 2 splněny a současně akcionáři nebo společníci této konsolidující účetní jednotky, kteří vlastní společně nejméně desetiprocentní podíl v akciové společnosti nebo nejméně 20 procent v ostatních typech společností, nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky.

(5) Sestavuje-li se konsolidovaná účetní závěrka a konsolidovaná výroční zpráva pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí.

HLAVA II
METODY KONSOLIDACE

§ 82

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají metody:

a) plné konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,

b) poměrné konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,

c) konsolidace ekvivalencí, která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace začleňuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření.

(9) Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky a dluhy, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK TÉTO ZÁVĚRKY

§ 83

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky je i přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidované účetní jednotky, účetních jednotek pod společným vlivem, účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uschovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2, 3 a 5 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

§ 84
Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v čistých částkách odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

a) Kladný konsolidační rozdíl,

b) Záporný konsolidační rozdíl,

c) Menšinový vlastní kapitál,

d) Menšinový základní kapitál,

e) Menšinové kapitálové fondy,

f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,

g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,

h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,

i) Konsolidační rezervní fond,

j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

(3) Položka Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období obsahuje podíl na zisku nebo ztrátě za účetní období, který přísluší menšinovým akcionářům nebo společníkům.

(4) Položka Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci obsahuje podíl konsolidující účetní jednotky na výsledku hospodaření běžného účetního období osoby pod podstatným vlivem ve výši podílu konsolidující účetní jednotky na základním kapitálu osoby pod podstatným vlivem od okamžiku nabytí účasti.

§ 85
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a za minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní

a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,

b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,

c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.

§ 86
Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce:

a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů bývalých členů vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

b) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:

1. povinný audit účetní závěrky,

2. jiné ověřovací služby,

3. daňové poradenství,

4. jiné neauditorské služby,

c) výši záloh, zápůjček a úvěrů poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

d) souhrnnou výši dluhů, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace; samostatně se uvedou veškeré dluhy související s důchody a dluhy mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do konsolidované účetní závěrky,

e) celkové dluhy po lhůtě splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných závazků, s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,

f) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, oceňovací rozdíly, včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka výši a důvody tvorby opravné položky,

g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky těchto transakcí významné a pokud je uvedení těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,

h) výnosech v členění podle hlavních činností konsolidačního celku a v členění na tuzemsko19) a zahraničí,

i) doplňující informace o povaze a podmínkách realizace finanční pomoci; v případě nezahrnutí konsolidované účetní jednotky nebo účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky podle § 81 odst. 3 písm. c) a odstavce 4, která je bankou nebo jinou finanční institucí, a jsou-li akcie nebo podíly této účetní jednotky dočasně drženy v rámci finanční pomoci za účelem reorganizace nebo jiných opatření směřujících k pokračování v činnosti, přiloží konsolidující účetní jednotka ke konsolidované účetní závěrce účetní závěrku této účetní jednotky,

j) transakce, s výjimkou transakcí mezi účetními jednotkami v konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka, konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace18d), pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci; výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie.

(2) Konsolidující účetní jednotka v příloze dále zejména uvede:

a) způsob konsolidace podle § 82 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 82 odst. 4,

b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede skutečnosti, na základě kterých se stala ovládající osobou,

c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 81 odst. 2, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich vlastním kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 81 odst. 4, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky s uvedením podílu na jejich kapitálu, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž má konsolidující účetní jednotka sama nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet procentní podíl na vlastním kapitálu menší než 20; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce; informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 procent,

h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahové vymezení těchto položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,

i) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod společným vlivem,

j) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období.

ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 88

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Položky "9. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "10. Dlouhodobý hmotný majetek" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

§ 89
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 473/2003 Sb. Čl. II

1. Není-li v bodě 2 stanoveno jinak, ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

2. Ustanovení čl. I bodu 99 mohou účetní jednotky použít i pro sestavení účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2003 a později.

3. V 1. dni účetního období započatém 1. ledna 2004 a později se opravné položky u pohledávek, které účetní jednotka nabyla v účetních obdobích před 1. lednem 2004 a určila k obchodování, rozpustí ve prospěch výnosů. Snížení hodnoty těchto pohledávek vyjádřené prostřednictvím opravných položek se vykáže jako snížení hodnoty pohledávky proti položce "14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období".

4. Investiční fond a penzijní fond v odpisování neprovozního dlouhodobého hmotného majetku pořízeného do 31. prosince 2003 v účetním období započatém 1. ledna 2004 a později nepokračuje. Dosavadní oprávky se vypořádají s položkou "10. Dlouhodobý hmotný majetek" bez vlivu na výsledek hospodaření účetní jednotky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 545/2004 Sb. Čl. II

1. Od 1. ledna 2005 se dosavadní cenné papíry k prodeji považují za realizovatelné cenné papíry a dosavadní cenné papíry k obchodování se považují za cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. Účetní jednotka je oprávněna k 1. lednu 2005 provést přesun ze skupiny realizovatelných cenných papírů do skupiny cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů. Účetní jednotka je oprávněna zařadit k 1. lednu 2005 do těchto skupin cenných papírů i dluhové cenné papíry pořízené v primárních emisích neurčené k obchodování obchodované na regulovaném trhu.

2. Investiční fond, penzijní fond nebo podílový fond obhospodařovaný investiční společností vykáže v položce "14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období" v prvním dni účetního období započatého 1. ledna 2005 a později změny reálné hodnoty cenných papírů, změny reálné hodnoty derivátů, změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv a kurzové rozdíly, které byly vykazovány prostřednictvím rozvahových položek a budou podle § 68 a 70 vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění vyhlášky č. 473/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky vykazovány prostřednictvím položek výkazu zisku a ztráty.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 398/2005 Sb. Čl. II

1. Ustanovení čl. I bodů 10 až 17 použijí účetní jednotky pro sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období započatá 1. ledna 2005 a později.

2. Ustanovení bodu 1 se nevztahuje na konsolidované účetní závěrky již sestavené před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 350/2007 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 2 stanoveno jinak.

2. Ustanovení čl. I bodu 36 v rozsahu § 86 odst. 1 písm. a) použijí účetní jednotky pro účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29. červnu 2008 a později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 470/2008 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodě 2 stanoveno jinak.

2. Ustanovení čl. I bodu 2 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2009 a později.

3. Zřizovací výdaje vykazované před účinností této vyhlášky v aktivech v položce „9. Dlouhodobý nehmotný majetek“ odepíše účetní jednotka do výše pořizovací ceny nejpozději do 31. prosince 2009. Informaci o dopadu ve výkazu zisku a ztráty uvede účetní jednotka v příloze účetní závěrky.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 420/2010 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodu 2 stanoveno jinak.

2. Ustanovení § 2 odst. 5, § 81 až 86 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.
Přechodné ustanovení zavedeno vyhláškou č. 468/2013 Sb. Čl. II

Ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později.

Ministr:
 Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Uspořádání položek Rozvahy a jejich označení

AKTIVA

1. Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

2. Státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování

v tom: a) vydané vládními institucemi

b) ostatní

3. Pohledávky za bankami a družstevními záložnami v tom:

a) splatné na požádání

b) ostatní pohledávky

4. Pohledávky za klienty - členy družstevních záložen v tom:

a) splatné na požádání

b) ostatní pohledávky

5. Dluhové cenné papíry

v tom: a) vydané vládními institucemi

b) vydané ostatními osobami

6. Akcie, podílové listy a ostatní podíly

7. Účasti s podstatným vlivem z toho: v bankách

8. Účasti s rozhodujícím vlivem z toho: v bankách

9. Dlouhodobý nehmotný majetek z toho:

b) goodwill

10. Dlouhodobý hmotný majetek

z toho: pozemky a budovy pro provozní činnost

11. Ostatní aktiva

12. Pohledávky z upsaného základního kapitálu

13. Náklady a příjmy příštích období

Aktiva celkem

PASIVA

1. Závazky vůči bankám a družstevním záložnám v tom:

a) splatné na požádání

b) ostatní závazky

2. Závazky vůči klientům - členům družstevních záložen v tom:

a) splatné na požádání

b) ostatní závazky

3. Závazky z dluhových cenných papírů

v tom:

a) emitované dluhové cenné papíry

b) ostatní závazky z dluhových cenných papírů

4. Ostatní pasiva

5. Výnosy a výdaje příštích období

6. Rezervy

v tom:

a) na důchody a podobné závazky

b) na daně

c) ostatní

7. Podřízené závazky

8. Základní kapitál

z toho: a) splacený základní kapitál

9. Emisní ážio

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

v tom: a) povinné rezervní fondy a rizikové fondy

b) ostatní rezervní fondy

c) ostatní fondy ze zisku

11. Rezervní fond na nové ocenění

12. Kapitálové fondy

13. Oceňovací rozdíly

z toho: a) z majetku a závazků

b) ze zajišťovacích derivátů

c) z přepočtu účastí

14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období

15. Zisk nebo ztráta za účetní období

Pasiva celkem

Podrozvahové položky

1. Poskytnuté přísliby a záruky

2. Poskytnuté zástavy

3. Pohledávky ze spotových operací

4. Pohledávky z pevných termínových operací

5. Pohledávky z opcí

6. Odepsané pohledávky

7. Hodnoty předané do úschovy, do správy a k uložení

8. Hodnoty předané k obhospodařování

9. Přijaté přísliby a záruky

10. Přijaté zástavy a zajištění

11. Závazky ze spotových operací

12. Závazky z pevných termínových operací

13. Závazky z opcí

14. Hodnoty převzaté do úschovy, do správy a k uložení

15. Hodnoty převzaté k obhospodařování

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Uspořádání položek výkazu zisku a ztráty a jejich označování

1. Výnosy z úroků a podobné výnosy

z toho: úroky z dluhových cenných papírů

2. Náklady na úroky a podobné náklady

z toho: náklady na úroky z dluhových cenných papírů

3. Výnosy z akcií a podílů

v tom: a) výnosy z účastí s podstatným vlivem

b) výnosy z účastí s rozhodujícím vlivem

c) ostatní výnosy z akcií a podílů

4. Výnosy z poplatků a provizí

5. Náklady na poplatky a provize

6. Zisk nebo ztráta z finančních operací

7. Ostatní provozní výnosy

8. Ostatní provozní náklady

9. Správní náklady

v tom: a) náklady na zaměstnance z toho:

aa) mzdy a platy

ab) sociální a zdravotní pojištění

b) ostatní správní náklady

10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku

12. Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek

13. Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám

14. Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem

16. Rozpuštění ostatních rezerv

17. Tvorba a použití ostatních rezerv

18. Podíl na ziscích nebo ztrátách účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním

20. Mimořádné výnosy

21. Mimořádné náklady

22. Zisk nebo ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním

23. Daň z příjmů

24. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.


Příloha č. 4 k vyhlášce č. 501/2002 Sb.

Směrná účtová osnova

Účtová třída 0 - Zúčtovací vztahy České národní banky (jen Česká národní banka)

01 Měnové pohledávky

02 Měnové závazky

Účtová třída 1 - Pokladní, bankovní účty, závazky z krátkých prodejů

11 Pokladní hodnoty

12 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za centrálními bankami

13 Vklady, úvěry a ostatní závazky a pohledávky za jinými bankami

14 Vklady družstevních záložen" doplňují slova "(jen družstevní záložny)

15 Úvěry družstevních záložen" doplňují slova "(jen družstevní záložny)

16 Závazky z jiných hodnot

17 Závazky z cenných papírů

Účtová třída 2 - Pohledávky a závazky z vybraných finančních činností

20 Zvláštní agendy České národní banky (jen Česká národní banka)

21 Standardní pohledávky

22 Vklady klientů

23 Přijaté úvěry

24 Sledované a ohrožené pohledávky

25 Agendy z pověření (jen Československá obchodní banka)

26 Emitované krátkodobé cenné papíry

27 Účelově vázané pohledávky a závazky

28 Vklady a úvěry členů družstevních záložen (jen družstevní záložny)

29 Zúčtování s orgány státu a obdobnými orgány (jen Česká národní banka)

Účtová třída 3 - Cenné papíry, deriváty, ostatní pohledávky a závazky a přechodné účty

31 Pevné termínové operace

32 Pohledávky a závazky z inkasa a ze zúčtování

33 Pobočky a jednatelství

34 Ostatní pohledávky a závazky

35 Časové rozlišení, dohadné účty, uspořádací účet

36 Realizovatelné cenné papíry a ostatní podíly

37 Pohledávky a závazky z obchodování s cennými papíry a z emise vlastních cenných papírů, závazky z penzijního připojištění, důchodového spoření nebo doplňkového penzijního spoření

38 Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů

39 Opce

Účtová třída 4 - Dlouhodobý nehmotný, dlouhodobý hmotný majetek, účasti, cenné papíry držené do splatnosti a ostatní dlouhodobé finanční investice, zahraniční pobočky a jednatelství

41 Dlouhodobé finanční investice

42 Zahraniční pobočky a jednatelství

43 Dlouhodobý hmotný majetek a pořízení dlouhodobého hmotného majetku

47 Dlouhodobý nehmotný majetek a pořízení dlouhodobého nehmotného majetku

48 Zásoby

Účtová třída 5 - Kapitálové účty, dlouhodobé závazky a závěrkové účty

50 Dotace a obdobné prostředky

52 Emitované dlouhodobé cenné papíry

53 Podřízené finanční závazky

54 Rezervy

55 Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

56 Základní kapitál a kapitálové fondy

57 Převedený hospodářský výsledek

58 Závěrkové účty

59 Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení

Účtová třída 6 - Náklady

61 Náklady na finanční činnosti

63 Správní náklady

65 Tvorba rezerv a opravných položek

66 Ostatní provozní náklady

67 Mimořádné náklady

68 Daň z příjmů

69 Vnitropodnikové náklady

Účtová třída 7 - Výnosy

71 Výnosy z finančních činností

75 Použití rezerv a opravných položek

76 Ostatní provozní výnosy

77 Mimořádné výnosy

79 Vnitropodnikové výnosy

Účtová třída 8 - Vnitropodnikové účetnictví

Účtová třída 9 - Podrozvahové účty

91 Pohledávky a závazky z příslibů úvěrů a zápůjček

92 Pohledávky a závazky ze záruk

93 Pohledávky a závazky z akreditivů

94 Pohledávky a závazky ze spotových operací

95 Pohledávky a závazky z pevných termínových operací

96 Pohledávky a závazky z opcí

97 Pohledávky a závazky ze zástav a závazky z kolaterálu

98 Pohledávky a závazky z hodnot v úschově, správě, uložení a z obhospodařovaných hodnot

99 Uspořádací a evidenční účty
-------------------------------------  Poznamky --------------
1) Směrnice Rady ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (86/635/EHS). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven.
8) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 163a obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.
5) § 12 odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) § 129 zákona č. 256/2004 Sb.
5) Zákon č. 189/2004 Sb.
15) § 61 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 27 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
18d) § 21 odst. 3 zákona o účetnictví.
19) § 1 písm. a) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
22) § 19 odst. 6 zákona o účetnictví
   

500/2002 pro podnikatele v podvojném účetnictví

10.	01.01.2014	467/2013 Sb.	Aktuální verze. 
9.	01.01.2012	413/2011 Sb.	
8.	01.01.2011	419/2010 Sb.	
7.	01.01.2009	469/2008 Sb.	
6.	29.06.2008	349/2007 Sb.	
5.	01.01.2008	349/2007 Sb.	
4.	01.01.2006	397/2005 Sb.	
3.	05.10.2005	397/2005 Sb.	
2.	01.01.2004	472/2003 Sb.	
1.	01.01.2003		Počátek účinnosti. 
0.	05.12.2002
Obsah
ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 3 - § 44)
ČÁST TŘETÍ - SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA(§ 45 - § 46)
ČÁST ČTVRTÁ - ÚČETNÍ METODY(§ 47 - § 61b)
ČÁST PÁTÁ - KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA(§ 62 - § 67)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Aktuální verze



500

VYHLÁŠKA

ze dne 6. listopadu 2002,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

Ministerstvo financí stanoví podle § 37a odst. 1 k provedení § 4 odst. 2, § 14 odst. 1, § 18 odst. 4, § 22 odst. 3 a § 23 odst. 2 a 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., (dále jen "zákon"):

ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY A PŮSOBNOST

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1a) a upravuje:

a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledků hospodaření v účetní závěrce; uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze v účetní závěrce; uspořádání, označování a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky; metody konsolidace účetní závěrky a postup zahrnování účetních jednotek do konsolidačního celku;

b) uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu; směrnou účtovou osnovu; účetní metody; metody přechodu z daňové evidence podle zákona upravujícího daně z příjmů na účetnictví;

c) metodu ocenění při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením;

d) metodu oceňování při přeměně obchodní korporace podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), včetně úprav prováděných v rámci přeměn obchodní korporace ke dni zápisu do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne;

e) metodu sestavení zahajovací rozvahy při přeměně obchodní korporace;

f) úpravy při přeshraniční přeměně nebo převodu obchodního závodu nebo jeho části, zejména organizační složky nebo pobočky (dále jen „obchodní závod“);

g) metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem, včetně možnosti použití způsobu oceňování podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 v případě přeshraniční přeměny, vkladu nebo prodeje obchodního závodu;

h) ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace včetně okamžiku účtování o ocenění reálnou hodnotou.

§ 2

(1) Vyhláška se vztahuje na účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. a) a b), d) až i) a l) zákona, s výjimkou účetních jednotek uvedených v odstavci 2.

(2) Z účetních jednotek uvedených v odstavci 1 se tato vyhláška nevztahuje na účetní jednotky podle § 19a zákona, pokud zvláštní právní předpis1c) nestanoví jinak, a na účetní jednotky, jejichž účetnictví upravuje zvláštní právní předpis1d). Dále se tato vyhláška, s výjimkou § 62 odst. 2 až 5, nevztahuje na účetní jednotky podle § 23a zákona.

(3) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu,

a) tvoří opravné položky a rezervy pouze podle zvláštních právních předpisů,1e) a proto použijí ustanovení § 16, 26, 31, 55 a 57 přiměřeně,

b) neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona, s výjimkou přeměny bytových družstev, a nepoužijí ustanovení § 14, 39, § 51 až 55, § 58, 60 a 69, v rozsahu v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou,

c) sestavují účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.

ČÁST DRUHÁ
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
ROZSAH A ZPŮSOB SESTAVOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 3

(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 zahrnuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty, přílohu a může zahrnout přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

(2) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů a výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v přílohách č. 2 a č. 3 k této vyhlášce.

(4) Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

(5) Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období.

(6) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky "A. Vlastní kapitál" z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období.

(7) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku podle § 18 odst. 3 zákona v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Zjednodušeným rozsahem se rozumí rozvaha v rozsahu podle § 4 odst. 8, výkaz zisku a ztráty v rozsahu podle § 4 odst. 9 a příloha v rozsahu podle § 4 odst. 10.

§ 4

(1) V rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty se položky podle příloh č. 1, č. 2 a č. 3 k této vyhlášce uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.

(2) Položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic a arabských číslic a názvem položky; položky lze členit na podpoložky. Výpočtové položky se označují znaménky "+" a "*".

(3) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,

a) pokud nejde o významnou2) částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo

b) pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti2) informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.

(4) V rozvaze za běžné účetní období se uvádí výše aktiv podle jednotlivých položek neupravená o opravné položky a oprávky (brutto), výše opravných položek a oprávek k nim se vážícím (korekce) a výše aktiv snížená o opravné položky a oprávky (netto).

(5) Každá z položek rozvahy, z položek výkazu zisku a ztráty a z položek přehledu o změnách vlastního kapitálu obsahuje též informaci o výši této položky uvedené za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen "minulé účetní období"). V rozvaze se výše jednotlivých položek aktiv za minulé účetní období uvádí snížená o opravné položky a oprávky (netto). V případě, že informace uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze.

(6) Položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se neuvádějí.

(7) Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.

(8) Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi s výjimkou položek „A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/“ a „A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/“.

(9) Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi a výpočtové položky.

(10) Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu podle § 13a zákona, a ostatní účetní jednotky, které mohou podle § 18 odst. 3 zákona sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, sestavují přílohu nejméně v rozsahu obsahového vymezení podle § 39 odst. 1 až 10.

(11) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč; tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky. Položky "AKTIVA CELKEM" (netto) a "PASIVA CELKEM" se musí rovnat. Položka "***Výsledek hospodaření za účetní období" uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce "A.V.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období" uvedené v rozvaze.

HLAVA II
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK ROZVAHY

§ 5
Pohledávky za upsaný základní kapitál

Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky za upisovateli a společníky obchodní korporace plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie.

§ 6
Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle odstavce 1 věty první:

a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", ale v nákladech.

(3) Podle odstavce 1 jsou

a) zřizovacími výdaji souhrn výdajů vynaložených na založení účetní jednotky do okamžiku jejího vzniku, zejména soudní a správní poplatky, výdaje na pracovní cesty, odměny za zprostředkování a poradenské služby, nájemné a pachtovné. Zřizovací výdaje se odpisují nejvýše po dobu pěti let. Zřizovacími výdaji nejsou zejména výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a zásob, na reprezentaci nebo výdaje související s přeměnou obchodní korporace nebo družstva,

b) nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných osob,

c) ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů5) za podmínek stanovených v písmenu b),

d) goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování,

e) povolenkami na emise bez ohledu na výši ocenění:

1. povolenky na emise skleníkových plynů5a) a povolenky na emise způsobené letectvím5a),

2. jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností5a),

3. jednotky přiděleného množství5a),

f) preferenčními limity zejména individuální referenční množství mléka5b), individuální produkční kvóty5b) a individuální limit prémiových práv5b) bez ohledu na výši ocenění; u prvního držitele5b) pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.

(4) Věci vzniklé při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku, zejména prototypy, modely a vzorky, pokud nejsou vyřazeny například z důvodu prodeje nebo likvidace, se v případě dalšího využití ve vlastní činnosti zaúčtují na příslušný majetkový účet. V případě variantního postupu při pořizování dlouhodobého nehmotného majetku nebo jeho části jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného majetku všechna variantní řešení.

(5) Položka "B.I.6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku, zejména povolenky na emise a preferenční limity.

(6) Položka "B.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(7) Položka "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku.

(8) Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.

(9) Dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti5c) a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity5d) a energetické audity5e), lesní hospodářské plány5f) a plány povodí5g).

§ 7
Dlouhodobý hmotný majetek

(1) Položka "B.II.1. Pozemky" obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím (§ 9 odst. 5). Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách „B.II.2. Stavby“, „B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle odstavce 6 písmene a).

(2) Položka "B.II.2. Stavby" obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti

a) stavby6) včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,7)

b) právo stavby, pokud není záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby, a proto není vykazováno jako součást ocenění stavby podle písmene a) nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“,

c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky; v případě společných částí nemovité věci použije se odstavec 1 obdobně.

(3) Položka "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" obsahuje

a) předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění,

b) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.

(4) Položka "B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů" obsahuje

a) ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar,

b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

(5) Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. O dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" se účtuje jako o zásobách.

(6) Položka "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje bez ohledu na výši ocenění

a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 56 odst. 2 písm. d) a odst. 4,

b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,11) popřípadě jejich soubory,

c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky „B.II.2. Stavby“ nebo jako součást ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“.

(7) Položka "B.II.2. Stavby" a položka "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí" dále obsahuje technické zhodnocení , a to od výše ocenění stanoveného v § 47 odst. 3:

a) majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona,

b) drobného hmotného majetku.

(8) Položka "B.II.7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Položka "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

(10) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.

(11) Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci uvedené do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy12) pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

§ 8
Dlouhodobý finanční majetek

(1) Položka "B.III.3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména podíly, které nepředstavují podíl v ovládaných osobách nebo podíl v účetních jednotkách pod podstatným vlivem,12b) dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Dluhovým cenným papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papír úvěrové povahy, například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem, a směnka.

(2) Položka „B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv“ obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry ovládaným osobám a účetním jednotkám pod podstatným vlivem, poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry mezi ovládanými osobami a účetními jednotkami pod podstatným vlivem a poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry ovládajícím osobám a účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv.

(3) Položka "B.III.5. Jiný dlouhodobý finanční majetek" obsahuje zejména poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry, pokud nejsou vykázány v položce "B.III.4. Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv" a drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v položce „B.II. Dlouhodobý hmotný majetek“ nebo „C.I. Zásoby“.

(4) Položka "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku.

§ 9
Zásoby

(1) Položka "C.I.1. Materiál" zejména obsahuje

a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,

b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,

c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,

d) náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponenty,

e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,

f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,

g) samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce "B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí", považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,

h) pokusná zvířata12c).

(2) Položka "C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary" obsahuje

a) produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,

b) odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.

(3) Položka "C.I.3. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky.

(4) Položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat12d), která nejsou vykazována v položkách "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny", "C.I.1. Materiál" a "C.I.5. Zboží".

(5) Položka "C.I.5. Zboží" obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat12d). Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.

(6) Položka "C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob.

(7) O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.

§ 10
Dlouhodobé pohledávky

(1) Položka "C.II. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku.

(2) Položka "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů.

(3) Položka „C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za ovládajícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.

(4) Položka "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.

(5) Položka „C.II.4. Pohledávky za společníky“ obsahuje zejména pohledávky za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve společnosti, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti.

(6) Položka "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" obsahuje u všech účetních jednotek poskytnuté dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou záloh a závdavků vykázaných v položkách "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek", "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek", "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek", "C. I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby" a "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy".

(7) Položka "C.II.6. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(8) Položka "C.II.7. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje obchodního závodu, pohledávky z pachtu obchodního závodu, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů.

§ 11
Krátkodobé pohledávky

(1) Položka "C.III. Krátkodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.

(2) Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek v položkách "C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.III.4. Pohledávky za společníky", "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy" a "C.III.8. Dohadné účty aktivní" je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v položkách "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.II.4. Pohledávky za společníky", "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" a "C.II.6. Dohadné účty aktivní" s odchylkami uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5.

(3) Položka "C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba" zejména poskytnuté zápůjčky a úvěry.

(4) Položka "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" zejména poskytnuté zápůjčky a úvěry.

(5) Položka „C.III.4. Pohledávky za společníky“ obsahuje kromě titulů uvedených v položce „C.II.4. Pohledávky za společníky“ zejména krátkodobé zápůjčky společníkům obchodní korporace a převod nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti.

(6) Položka „C.III.6. Stát - daňové pohledávky“ obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.III.6. Stát - daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.

(7) Položka "C.III.9. Jiné pohledávky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.7. Jiné pohledávky" zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté zápůjčky a úvěry, s výjimkou zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách "C.III.2. Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba", "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" a "C.III.4. Pohledávky za společníky".

§ 12
Krátkodobý finanční majetek

(1) Položka "C.IV.1. Peníze" obsahuje zejména peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.

(2) Položka "C.IV.2. Účty v bankách" obsahuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstev, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo umožňuje, aby byl ke konci rozvahového dne vykázán pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků, pak je tento zůstatek obsahem položky "B.IV.2. Krátkodobé bankovní úvěry".

(3) Položka "C.IV.3. Krátkodobé cenné papíry a podíly" obsahuje zejména cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.

§ 13
Časové rozlišení v aktivech rozvahy

(1) Položka "D.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.

(2) Položka "D.I.1. Náklady příštích období" obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.

(3) Položka "D.I.2. Komplexní náklady příštích období" obsahuje položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu.

(4) Položka "D.I.3. Příjmy příštích období" obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek.

§ 14
Základní kapitál

(1) Položka "A.I.1. Základní kapitál" obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků,  základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu.

(2) Položka "A.I.3. Změny základního kapitálu" obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku.

§ 14a
Kapitálové fondy

(1) Položka „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Pro účely této vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace.

(2) Položka „A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“ obsahuje rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů.

(3) Položka „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.

§ 15
Fondy ze zisku

Položka "A.III. Fondy ze zisku" obsahuje fondy vytvářené zejména podle zákona o obchodních korporacích, stanov, společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny nebo podle zákona o státním podniku.

§ 15a
Výsledek hospodaření minulých let

Položka „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.

§ 16
Rezervy

(1) Položka "B.I. Rezervy" obsahuje rezervy podle zvláštních právních předpisů,13) rezervu na důchody a podobné závazky, rezervu na daň z příjmů a ostatní rezervy.

(2) Položka „B.I.2. Rezerva na důchody a podobné závazky" se vykazuje, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem.

(3) Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a zaúčtuje se ve výši předpokládané daně. Účetní jednotka uvede položku „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku „B.I.3. Rezerva na daň z příjmů“ neuvede.

(4) Položka "B.I.4. Ostatní rezervy" obsahuje zejména rezervu na garanční opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky.

§ 17
Dlouhodobé závazky

(1) Položka "B.II. Dlouhodobé dluhy" obsahuje dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odložený daňový dluh.

(2) Položka "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z obchodních vztahů, dluhy plynoucí ze směnek, prostřednictvím nichž má být placeno.

(3) Položka „B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba“ obsahuje dluhy k ovládaným osobám, mezi ovládanými osobami a k ovládajícím osobám, které nejsou vykázány v ostatních položkách. Obsahuje zejména dluhy z dlouhodobých zápůjček a úvěrů.

(4) Položka "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" obsahuje dluhy k účetním jednotkám pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a dluhy účetních jednotek pod podstatným vlivem k účetním jednotkám uplatňujícím podstatný vliv. Obsahuje zejména dluhy z dlouhodobých zápůjček a úvěrů.

(5) Položka „B.II.4. Závazky ke společníkům“ obsahuje zejména dlouhodobé dluhy z titulu poskytnutých zápůjček společníky obchodní korporace a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

(6) Položka "B.II.6. Vydané dluhopisy" obsahuje dluhy emitenta z titulu vydaných dluhopisů po odečtení vlastních dluhopisů.

(7) Položka "B.II.8. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky dluhů stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

(8) Položka "B.II.9. Jiné závazky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé dluhy z pachtu obchodního závodu, dluhy z koupě obchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu přijatých zápůjček, s výjimkou dluhů vykázaných v položkách "B.II.2. Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba", "B.II.3. Závazky - podstatný vliv" a "B.II.4. Závazky ke společníkům".

§ 18
Krátkodobé závazky

(1) Položka "B.III. Krátkodobé závazky" obsahuje dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.

(2) Obsahové vymezení položek krátkodobých závazků "B.III.1. Závazky z obchodních vztahů" až "B.III.3. Závazky - podstatný vliv", "B.III.9. Vydané dluhopisy" a "B.III.10. Dohadné účty pasivní" je obdobné obsahovému vymezení položek dlouhodobých závazků "B.II.1. Závazky z obchodních vztahů" až "B.II.3. Závazky - podstatný vliv", "B.II.6. Vydané dluhopisy" a "B.II.8. Dohadné účty pasivní".

(3) Položka „B.III.4. Závazky ke společníkům“ obsahuje obdobné tituly jako položka „B.II.4. Závazky ke společníkům“ a dále zejména dluhy ke společníkům obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, dluhy z upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

(4) Položka "B.III.5. Závazky k zaměstnancům" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám, s výjimkou dluhů ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti.

(5) Položka "B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění" obsahuje u všech účetních jednotek dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění.

§ 19
Časové rozlišení v pasivech rozvahy

(1) Položka "C.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.

(2) Položka "C.I.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn.

(3) Položka "C.I.2. Výnosy příštích období" obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích.

HLAVA III
OBSAHOVÉ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY

§ 20
Obchodní marže

(1) Položka "+ Obchodní marže" obsahuje rozdíl z vyúčtovaných tržeb za prodej zboží a nákladů vynaložených na prodané zboží.

(2) Položka "A. Náklady vynaložené na prodané zboží" obsahuje pořizovací cenu, popřípadě reprodukční pořizovací cenu prodaného zboží, přeúčtovanou z příslušného účtu účtové skupiny 13.

§ 21
Výkony

Položka "II. Výkony" obsahuje

a) tržby za prodej vlastních výrobků a služeb,

b) změnu stavu zásob vlastní výroby, to je nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin; tato položka může mít i zápornou hodnotu,

c) aktivaci, v této položce je hodnota aktivovaných nákladů zejména na zásoby a dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvořený vlastní činností.

§ 22
Služby

Položka "B.2. Služby" obsahuje zejména náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku.

§ 23
Přidaná hodnota

Položka "+ Přidaná hodnota" obsahuje součet položky "+ Obchodní marže" a rozdílu položek "II. Výkony" a "B. Výkonová spotřeba".

§ 24
Osobní náklady

Položka "C. Osobní náklady" obsahuje mzdové náklady, včetně příjmů společníků obchodní korporace ze závislé činnosti, odměny členům orgánů obchodní korporace, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění zákonné i ostatní a sociální náklady zákonné i ostatní, včetně sociálních nákladů fyzické osoby.

§ 25
Daně a poplatky

Položka "D. Daně a poplatky" obsahuje veškeré daně a poplatky zaúčtované účetní jednotkou jako náklady s výjimkou daně z příjmů.

§ 26
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

Položka "G. Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období" obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období; tato položka může mít i zápornou hodnotu.

§ 27
Ostatní provozní výnosy

Položka "IV. Ostatní provozní výnosy" obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy13a) a pojistná plnění, která nejsou uvedena v položce "XIII. Mimořádné výnosy".

§ 28
Ostatní provozní náklady

Položka "H. Ostatní provozní náklady" obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami13c). Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení13b).

§ 29
Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

Položka "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku" obsahuje zejména podíly na zisku, úrokové výnosy u dluhových cenných papírů ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou dluhopisu ve věcné a časové souvislosti, u dluhopisů, jejichž úrokový výnos je stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a nižším emisním kursem, rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou.

§ 30
Náklady z finančního majetku

Položka "K. Náklady z finančního majetku" obsahuje například u dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou držených do splatnosti rozdíl mezi pořizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti.

§ 31
Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

Položka "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti" obsahuje rozdíl mezi konečným a počátečním stavem rezerv a opravných položek ve finanční oblasti; tato položka může mít i zápornou hodnotu.

§ 32
Výnosové úroky, nákladové úroky

Položka "X. Výnosové úroky" a položka "N. Nákladové úroky obsahuje úroky vykázané ve věcné a časové souvislosti; do příslušné položky patří i úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování zejména bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.

§ 33
Ostatní finanční výnosy

Položka "XI. Ostatní finanční výnosy" obsahuje zejména kursové zisky a nároky na náhrady mank a schodků na finančním majetku.

§ 34
Ostatní finanční náklady

Položka "O. Ostatní finanční náklady" obsahuje zejména kursové ztráty, manka, schodky a škody na finančním majetku a poplatky související s vedením účtů zejména u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev.

§ 35
Mimořádné výnosy

Položka "XIII. Mimořádné výnosy" obsahuje výnosy z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i výnosy z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.

§ 36
Mimořádné náklady

Položka "R. Mimořádné náklady" obsahuje náklady z operací zcela mimořádných vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky, jakož i náklady z mimořádných událostí nahodile se vyskytujících.

§ 37
Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům

Položka "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" obsahuje nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti.

§ 38
Výkaz zisku a ztráty v účelovém členění

Nákladové položky "A. Náklady prodeje", "B. Odbytové náklady" a "C. Správní režie" obsahují náklady na provozní činnost členěné podle funkce. Obsahové vymezení položek "IV. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "F. Náklady z finančního majetku", "H. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti", "VII. Výnosové úroky", "I. Nákladové úroky", "VIII. Ostatní finanční výnosy", "J. Ostatní finanční náklady", "X. Mimořádné výnosy", "M. Mimořádné náklady" a "O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům" je obdobné obsahovému vymezení položek "VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku", "K. Náklady z finančního majetku", "M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti", "X. Výnosové úroky", "N. Nákladové úroky", "XI. Ostatní finanční výnosy", "O. Ostatní finanční náklady", "XIII. Mimořádné výnosy", "R. Mimořádné náklady" a "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům".

§ 38a
Výsledky hospodaření

(1) Položka "* Provozní výsledek hospodaření"

a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "I. Tržby za prodej zboží" až "I. Převod provozních nákladů",

b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb" až "D. Jiné provozní náklady".

(2) Položka "* Finanční výsledek hospodaření"

a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění zohledňuje položky "VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "P. Převod finančních nákladů",

b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění zohledňuje položky "III. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů" až "K. Převod finančních nákladů".

(3) Položka "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost"

a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření" sníženým o položku "Q. Daň z příjmů za běžnou činnost",

b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření" a "* Finanční výsledek hospodaření" sníženým o položku "L. Daň z příjmů za běžnou činnost".

(4) Položka "* Mimořádný výsledek hospodaření"

a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je rozdílem položky "XIII. Mimořádné výnosy" a součtu položek "R. Mimořádné náklady" a "S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti",

b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je rozdílem položky "X. Mimořádné výnosy" a součtu položek "M. Mimořádné náklady" a "N. Daň z příjmů z mimořádné činnosti".

(5) Položka "*** Výsledek hospodaření za účetní období"

a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek hospodaření" sníženým o položku "T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům",

b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "** Výsledek hospodaření za běžnou činnost" a "* Mimořádný výsledek hospodaření" sníženým o položku "O. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům".

(6) Položka "**** Výsledek hospodaření před zdaněním"

a) ve výkazu zisku a ztráty - druhové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a položky "XIII. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "R. Mimořádné náklady",

b) ve výkazu zisku a ztráty - účelové členění je součtem položek "* Provozní výsledek hospodaření", "* Finanční výsledek hospodaření" a položky "X. Mimořádné výnosy" sníženým o položku "M. Mimořádné náklady".

HLAVA IV
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ VYSVĚTLUJÍCÍCH A DOPLŇUJÍCÍCH INFORMACÍ V PŘÍLOZE V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

§ 39

(1) V příloze účetní jednotka uvede informace podle zákona, zejména informace podle § 18 odst. 2 zákona, den vzniku účetní jednotky nebo den zahájení činnosti, údaje o fyzických a právnických osobách, které ovládají tuto účetní jednotku nebo v ní mají podstatný vliv12b) s uvedením výše vkladu v procentech, popis změn a dodatků provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku a popis organizační struktury účetní jednotky a její zásadní změny během uplynulého účetního období. Dále účetní jednotka uvede jména členů statutárních a dozorčích orgánů k rozvahovému dni.

(2) V příloze uvede účetní jednotka obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které účetní jednotka ovládá nebo v nichž má účetní jednotka podstatný vliv12b) s uvedením výše podílu na základním kapitálu. Uvádějí se také případné dohody mezi společníky, které zakládají rozhodovací práva bez ohledu na výši podílu na základním kapitálu u těchto účetních jednotek. Účetní jednotka uvede také výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, které ovládá nebo v nichž má podstatný vliv s ohledem na § 19 odst. 6 zákona. Účetní jednotka rovněž uvede obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením. Účetní jednotka uvede dále, zda byly uzavřeny ovládací smlouvy nebo smlouvy o převodech zisku a jaké povinnosti z nich vyplývají.

(3) V příloze uvede účetní jednotka průměrný přepočtený počet zaměstnanců během účetního období a z toho členů řídících orgánů, s uvedením výše osobních nákladů, které byly vynaloženy na zaměstnance a z toho na členy řídících orgánů. Dále se uvedou odměny osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních a dozorčích orgánů, jakož i výše vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů bývalých členů vyjmenovaných orgánů. Uvádějí se úhrnné údaje, nikoliv údaje o jednotlivých pracovnících.

(4) V příloze uvede účetní jednotka výši zápůjček, úvěrů, s uvedením úrokové sazby a hlavních podmínek, poskytnutá zajištění a ostatní plnění jak v peněžní, tak v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů včetně bývalým osobám a členům těchto orgánů v úhrnné výši odděleně za jednotlivé kategorie osob. Za ostatní plnění se považují zejména bezplatná předání k užívání osobních automobilů nebo jiných movitých a nemovitých věcí, využití služeb poskytovaných účetní jednotkou a platby důchodového připojištění.

(5) Účetní jednotka uvede

a) informace o aplikaci obecných účetních zásad, o použitých účetních metodách, způsobech oceňování a odpisování, jejichž znalost je významná pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a pro analýzu údajů obsažených v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty,

b) informace o odchylkách od metod podle § 7 odst. 5 zákona s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky,

c) podle principu významnosti způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku s uvedením zdroje informací pro stanovení výše opravných položek a oprávek, způsob uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu a způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků podle zákona, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování, pro každý druh derivátů údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41; pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky.

(6) V další části přílohy uvede účetní jednotka doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Vysvětlí každou významnou položku nebo skupinu položek z rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty, jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky a tyto informace nevyplývají přímo ani nepřímo z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, a u významných položek aktiv uvede též jejich přírůstky a úbytky. Zvlášť uvede významné údaje, které nejsou v rozvaze a výkazu zisku a ztráty samostatně vykázány, zejména doměrky splatné daně z příjmů za minulá účetní období, rozpis odloženého daňového dluhu nebo pohledávky, rozpis rezerv a dlouhodobých úvěrů včetně úrokových sazeb a popisu zajištění úvěrů, výši splatných dluhů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši splatných dluhů veřejného zdravotního pojištění a výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních a celních orgánů, výši pohledávek určených k obchodování oceněných reálnou hodnotou, přijaté dotace na investiční a provozní účely. Dále uvede údaj o individuálním referenčním množství mléka5b), individuální produkční kvótě5b), individuálním limitu prémiových práv5b) a jiných obdobných kvótách a limitech, o kterých účetní jednotka neúčtovala na rozvahových ani výsledkových účtech, protože náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou by převýšily její významnost. Účetní jednotka dále uvede informace o druzích zvířat, která jsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pokud účetní jednotka vlastní, má právo nebo příslušnost k hospodaření k více než 10 ha lesních pozemků s lesním porostem, uvede také tyto údaje:

a) celková výměra lesních pozemků s lesním porostem,

b) výše ocenění lesních porostů stanovená součinem výměry lesních pozemků s lesním porostem v m2 a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva na m2, která činí 57 Kč.

Pokud účetní jednotka zjišťuje cenu lesního porostu také jiným způsobem než součinem lesních pozemků s lesním porostem a průměrné hodnoty zásoby surového dřeva podle písmene b), například v souvislosti s podrobnějším členěním podle skupiny dřevin, a takto zjištěná cena je významně rozdílná, uvede také tuto cenu a informace o způsobu stanovení její výše a jejím účelu.

(7) Účetní jednotka v příloze též uvede důležité informace týkající se majetku a závazků, zejména pohledávky a dluhy po lhůtě splatnosti, pohledávky a dluhy, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než pět let, nájem a pacht majetku, zatížení majetku věcným právem a uvedení převedeného nebo poskytnutého zajištění, například majetek v rámci propachtovaného obchodního závodu, penzijní dluhy a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku uvede zvlášť. Dále účetní jednotka uvede každou významnou událost, která se stane mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky podle § 19 odst. 5 zákona.

(8) Za předpokladu, že účetní jednotka zvolí pro sestavení účetní závěrky výkaz zisku a ztráty podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, uvede v rámci přílohy náklady a výnosy provozního výsledku hospodaření v členění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce podle § 4 odst. 9.

(9) V další části přílohy uvede účetní jednotka informace, které nejsou vykázány v rozvaze:

a) celkovou výši závazků, je-li tato informace významná k posouzení finanční situace účetní jednotky,

b) s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek,

c) charakter a obchodní účel operací účetní jednotky13d), která není fyzickou osobou, jsou-li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotka, která ke konci rozvahového dne, za nějž se účetní závěrka sestavuje, překročila alespoň dvě ze tří kritérií:

1. aktiva celkem více než 350000000 Kč; aktivy celkem se pro účely této vyhlášky rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona,

2. roční úhrn čistého obratu více než 700000000 Kč; ročním úhrnem čistého obratu se pro účely této vyhlášky rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy, dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti,

3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců, včetně případů pracovního poměru člena k družstvu, v průběhu účetního období více než 250, zjištěný způsobem stanoveným na základě zvláštního právního předpisu,

uvede i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku.

(10) V další části přílohy uvede účetní jednotka, která není fyzickou osobou, a

a) která překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), informace o transakcích13e), které uzavřela se spřízněnou stranou. Pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek, účetní jednotka uvede výši těchto transakcí včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky. Výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie13f),

b) která má formu akciové společnosti a která nemá povinnost uvádět informace podle písmena a), informace o transakcích13d) provedených přímo nebo nepřímo mezi

1. účetní jednotkou a jejími většinovými akcionáři,

2. účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů,

které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.

Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky. Informace podle písmen a) a b) není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a jejím jediným společníkem.

(11) V další části přílohy uvede účetní jednotka odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na:

a) povinný audit13h) účetní závěrky,

b) jiné ověřovací služby,

c) daňové poradenství,

d) jiné neauditorské služby.

Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky sestavené podle části páté, pokud jsou tyto informace uvedeny v příloze v konsolidované účetní závěrce.

(12) V další části přílohy uvede účetní jednotka počet a jmenovitou hodnotu nebo ocenění podle § 25 zákona vydaných akcií během účetního období, u každého druhu akcií zvlášť; obdobně se postupuje u změn podílů. Dále účetní jednotka uvede informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají. Významné zvýšení nebo snížení u jednotlivých složek vlastního kapitálu účetní jednotka popíše v příloze.

(13) Účetní jednotka, která není fyzickou osobou a překročila ke konci rozvahového dne, za který se účetní závěrka sestavuje, alespoň dvě ze tří kritérií uvedených v odstavci 9 písm. c), dále v příloze uvede

a) informaci o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky,

b) vysvětlení částky vykázané v položce „B.I.1. Zřizovací výdaje“.

(14) Účetní jednotka, která použila účetní metody způsobem vycházejícím z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a u které zároveň existuje významná nejistota, spočívající zejména ve skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho například plnit své závazky, uvede v příloze v účetní závěrce tuto skutečnost. Dále popíše případná opatření nebo návrhy řešení těchto skutečností.

(15) Příloha obsahuje i údaje předepsané v ustanoveních § 4 a 56 a v ustanoveních § 40, 41 a 43, pokud účetní jednotka sestavuje přehled o peněžních tocích.

HLAVA V
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

§ 40

(1) Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26.

(2) Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například dlouhodobé peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.

(3) Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.

(4) Účetní jednotka uvede v příloze buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Účetní jednotka dále v příloze uvede změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků.

(5) Účetní jednotka prokáže soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.

§ 41

(1) Peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované. Případné výjimky z tohoto ustanovení účetní jednotka uvede v příloze.

(2) Provozní činností se rozumí základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti.

(3) Investiční činností se rozumí pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost.

(4) Finanční činností se rozumí taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.

§ 42

(1) Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti:

a) přímou metodou, u které se vykáží vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo

b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:

1. nepeněžní transakce,

2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,

3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.

(2) Za nepeněžní transakce v provozní činnosti se považují transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.

(3) Nepeněžní transakce v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.

§ 43

(1) Peněžní toky spojené s peněžními transakcemi, které tvoří mimořádný výsledek hospodaření, peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách.

(2) Příjmy a výdaje související s mimořádnými účetními transakcemi a platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnosti.

(3) Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných úroků, a s přijatými podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti.

(4) Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou kapitalizovaných, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými kapitalizovanými úroky se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.

(5) Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti.

HLAVA VI
USPOŘÁDÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ PŘEHLEDU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

§ 44

(1) Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny.

(2) Účetní jednotky vyčíslí vyplacené podíly na zisku a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

ČÁST TŘETÍ
SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

§ 45

Směrná účtová osnova je uvedena v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 46

(1) Při vedení účetnictví v plném rozsahu účetní jednotka stanoví v účtovém rozvrhu uspořádání a obsah syntetických účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy; při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu účetní jednotka sestaví účtový rozvrh, v němž může uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější. V účtovém rozvrhu je účetní jednotka povinna vycházet z označení a uspořádání účtových skupin směrné účtové osnovy. Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových skupinách 50 až 55 a 60 až 64; členění přizpůsobí výkazu s přihlédnutím k povinnosti uvedené v § 39 odst. 8.

(2) V rámci syntetických účtů účetní jednotky vytvářejí analytické účty, které zajišťují členění syntetických účtů například podle potřeb účetní závěrky, požadavků právních předpisů a případně dalších potřeb účetní jednotky.

(3) Účetní jednotka, která poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze a není finanční institucí podle zákona upravujícího činnost bank, uvede v účtovém rozvrhu samostatné účty, na kterých bude účtováno o této činnosti20).

ČÁST ČTVRTÁ
ÚČETNÍ METODY

§ 47
Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

(1) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku nebo jeho části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v § 7 odst. 11 je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména náklady na

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne,

c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci, za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

h) úhradu podílu na

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

i) úhrady nákladů za přeložky14a), překládky14b) a náhradní pozemní komunikaci14c) účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů,

l) právo stavby, pokud je záměrem účetní jednotky realizovat stavbu vyhovující právu stavby a proto není právo stavby vykazováno podle § 7 odst. 2 písm. b) nebo není součástí ocenění v rámci položky „C.I. Zásoby“.

(2) Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:

a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,

b) náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předcházejícího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba14d),

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,

j) v případě pozemku vykazovaného v položce „B.II.1. Pozemky“ náklady spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku podle odstavce 1 vykazovaného v položkách „B.II.2. Stavby“, „B.II.4. Pěstitelské celky trvalých porostů“ a „B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek“ podle § 7 odst. 6 písm. a).

(3) Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ (§ 6 odst. 1 věta první) a „B.II.3. Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Pokud je stavba oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, pak účetní jednotka postupuje při určení hranice významnosti přiměřeně. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.

(4) Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě nemovité kulturní památky a církevní stavby, která je oceněna podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona, se ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení; toto technické zhodnocení je odpisováno samostatně. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

(5) Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b). Za dotaci se považují bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.

(6) Souvisí-li právo stavby s více stavbami, vstupuje do nákladů souvisejících s pořízením stavby poměrná část hodnoty práva stavby; § 61a odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně.

(7) V případě pořízení práva stavby ke stavbě po okamžiku jejího uvedení do užívání podle § 7 odst. 11 jsou náklady související s pořízením práva stavby součástí ocenění technického zhodnocení této stavby podle § 47 odst. 3.

(8) V případě zániku stavby vyhovující právu stavby se právo stavby, které je součástí ocenění této stavby, nevyřazuje; ustanovení o naplnění účetních metod v souvislosti s naplněním § 26 odst. 3 zákona tímto nejsou dotčena.

(9) Zanikne-li právo stavby před dobou, na kterou je právo stavby zřízeno, a současně je zřízeno nové právo stavby ve prospěch stejné účetní jednotky, nedochází k vyřazení zaniklého práva stavby, případně stavby vyhovující právu stavby a § 47 odst. 1 písm. f) se použije obdobně.

(10) Bezúplatné nabytí preferenčních limitů a povolenek na emise prvním držitelem5b) nebo provozovatelem5a) se účtuje a vykazuje jako poskytnutí dotace ve výši ocenění reprodukční pořizovací cenou. Ocenění povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem5a) nebo držitelem5b) se nesnižuje o částku zaúčtovanou ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34. Při spotřebě, prodeji či jiném úbytku těchto aktiv nebo při odpisu preferenčního limitu bezúplatně nabytého prvním držitelem5b), který lze odpisovat, se odpovídající částka zaúčtovaná ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 zaúčtuje na příslušné účty výnosů ve věcné a časové souvislosti s náklady.

(11) Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.

(12) Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů (§ 7 odst. 4).

§ 48
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením cenných papírů a podílů

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu.

§ 49
Způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících

(1) Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení, kursové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

(2) Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

(3) Pokud jsou u stejného druhu zásob využity způsoby ocenění cenou, která vychází z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou podle ustanovení § 25 odst. 4 zákona, pak v rámci jednoho analytického účtu zásob je nutno používat pouze jeden způsob ocenění; pokud je využit vážený aritmetický průměr, počítá se nejméně jednou za měsíc.

(4) Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

(5) Vlastními náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle způsobu kalkulace výroby stanoveného účetní jednotkou. Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty. Odchylně mohou účetní jednotky oceňovat zásoby vlastní výroby, jimiž jsou nedokončená výroba, polotovary a výrobky

a) ve výrobě s krátkodobým nepřetržitým cyklem nedokončenou výrobu pouze přímými materiálovými náklady a výrobky nebo polotovary přímými materiálovými a mzdovými náklady,

b) v hromadné a velkosériové výrobě pouze přímými náklady, jimiž jsou náklady na přímý materiál, polotovary, přímé mzdy a ostatní přímé náklady,

c) v malosériové a kusové nebo zakázkové výrobě a ve výrobě s dlouhodobým cyklem přímými náklady, výrobní režií a v případě, že výrobní cyklus přesahuje dvanáct měsíců výjimečně i správní režií.

§ 50
Vymezení nákladů souvisejících s pořízením pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům a provize.

§ 51
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty a ocenění ekvivalencí u cenných papírů a podílů

(1) Změny reálných hodnot u cenných papírů určených účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

(2) Změny reálných hodnot ostatních cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou (realizovatelné cenné papíry) se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Je-li prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty (znehodnocení) těchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, zaúčtuje se znehodnocení bez zbytečného odkladu na příslušné účty finančních nákladů. Výše tohoto znehodnocení odpovídá kladnému rozdílu mezi oceněním realizovatelného cenného papíru při jeho nabytí a stávající reálnou hodnotou se zohledněním předchozích ztrát ze znehodnocení. Pokud následně po zaúčtování znehodnocení na účty finančních nákladů dojde k prokazatelnému zvýšení reálné hodnoty realizovatelných dluhových cenných papírů, je zvýšení reálné hodnoty zaúčtováno nejvýše ve výši zaúčtovaného znehodnocení podle předchozí věty na účty finančních výnosů.

(3) Změny v ocenění cenných papírů a podílů oceňovaných podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané osoby nebo osoby pod podstatným vlivem se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41.

§ 52
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů

(1) Změny reálné hodnoty derivátu, který zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos. Změna reálné hodnoty zajištěného rozvahového aktiva nebo závazku z titulu konkrétního rizika se účtuje prostřednictvím účtů nákladů a výnosů.

(2) Změny reálné hodnoty derivátu zajišťujícího očekávané peněžní toky se účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Do nákladů nebo výnosů jsou zaúčtovány ve stejných obdobích, kdy jsou zaúčtovány náklady nebo výnosy spojené se zajišťovanými položkami.

(3) Derivát se považuje za zajišťovací pouze tehdy, pokud splňuje následující podmínky:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,

b) zajištění je efektivní,

c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.

(4) Dokumentace je účetním záznamem a obsahuje identifikaci zajišťovaných položek a zajišťovacích derivátů, přesné vymezení rizika, které je předmětem zajištění, způsob výpočtu efektivnosti. Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % - 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále nejméně k okamžiku sestavení účetní závěrky.

(5) Přestane-li splňovat zajišťovací derivát podmínky podle odstavce 3, účtuje se o něm od tohoto okamžiku jako o derivátu k obchodování.

(6) Účetní jednotka stanoví, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik; za derivát se nepovažuje smluvní vztah, jehož předmětem je koupě, prodej nebo užívání komodity, a očekává se jeho splnění dodáním komodity.

(7) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.

(8) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

§ 53
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u derivátů k obchodování

(1) Změny reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, jimiž jsou deriváty, které nesplňují podmínky uvedené v § 52 odst. 3, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

(2) Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně15a) nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

§ 53a
Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování

Změny reálné hodnoty pohledávek, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, se účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos.

§ 54
Ocenění majetku a závazků při přeměně obchodní korporace a okamžik účtování

(1) Při přeměně obchodní korporace z titulu změny právní formy nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění při přeměně obchodní korporace vyžaduje.

(2) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje u zanikající obchodní korporace nebo u obchodní korporace rozdělované odštěpením, které jsou účetní jednotkou (dále jen „zanikající účetní jednotka“ a „účetní jednotka rozdělovaná odštěpením“), ocenění jmění při přeměně obchodní korporace, použijí tyto účetní jednotky při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 nebo 2 zákona; obdobně postupuje nástupnická obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen „nástupnická účetní jednotka“), nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, v případě uvedeném v odstavci 7.

(3) Účetní jednotka účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 2 na základě ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace provedeného k rozvahovému dni pro ocenění.

(4) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, nebo pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením účtuje k rozhodnému dni o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, a to po otevření účetních knih.

(5) Pokud se rozhodný den neshoduje se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni pro ocenění, a zároveň se neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením

a) účtuje při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 2 zákona pouze o reálné hodnotě majetku a závazků, které vykázala v účetní závěrce ke dni předcházejícímu rozhodný den; o oceňovacích rozdílech, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v období mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem, se účtuje prostřednictvím účtu vykazovaného v položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“, nebo

b) při ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou způsobem ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona o položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ neúčtuje; existuje-li ocenění jmění posudkem znalce k rozhodnému dni a došlo-li mezi rozvahovým dnem pro ocenění a rozhodným dnem ke změně položky „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“, účetní jednotka zaúčtuje tuto změnu na příslušný účet vykazovaný v položce „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ souvztažně s příslušným účtem vykazovaným v položce „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“.

(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o převzetí oceňovacích rozdílů vzniklých z ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou při úpravách v souladu s § 54b ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne.

(7) Pokud se rozhodný den shoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, účtuje o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou podle odstavce 5 k rozhodnému dni, a to po otevření účetních knih. Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou neúčtuje.

§ 54a
Ocenění majetku a závazků při přeshraniční přeměně obchodní korporace a okamžik účtování

(1) Pokud zákon o přeměnách vyžaduje ocenění jmění při přeshraniční přeměně obchodní korporace zanikající zahraniční osoby nebo části zahraniční osoby rozdělované odštěpením a není-li toto ocenění jmění vykázáno v její účetní závěrce sestavené nejpozději ke dni předcházejícímu rozhodný den, nástupnická účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, nebo přejímající společník, který je nebo bude účetní jednotkou, použije při účtování o ocenění reálnou hodnotou § 54 obdobně, s výjimkou postupu podle § 54 odst. 6, jelikož v tomto případě nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, nepřebírá ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou, ale účtuje o tomto ocenění.

(2) Zanikající účetní jednotka nebo účetní jednotka rozdělovaná odštěpením, která je českou právnickou osobou, při přeshraniční přeměně obchodní korporace o ocenění jmění reálnou hodnotou neúčtuje.

(3) Pokud je v případě uvedeném v odstavci 2 alespoň jednou z nástupnických účetních jednotek účetní jednotka, která má nebo má mít sídlo v České republice, použijí zanikající účetní jednotka i nástupnická účetní jednotka při účtování o ocenění majetku a závazků reálnou hodnotou § 54 obdobně.

(4) Účetní jednotka při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, neúčtuje o oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou, a to ani v případě, že zákon o přeměnách ocenění jmění vyžaduje.

(5) Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách může účetní jednotka postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. V tomto případě účetní jednotka postupuje podle § 54. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

(6) Majetek a závazky nabyté přeměnou obchodní korporace, které jsou vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.

§ 54b
Úpravy prováděné s účinky od rozhodného dne

(1) Při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, zúčastněná obchodní korporace, která je účetní jednotkou (dále jen „zúčastněná účetní jednotka“), přejímající společník, který je účetní jednotkou, nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, nebo účetní jednotka uvedená v § 17 odst. 5 zákona upraví, za účelem dosažení cíle stanoveného v § 10 zákona o přeměnách, ke dni zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku účetnictví s účinky od rozhodného dne.

(2) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, při přeměně obchodní korporace, kdy se rozhodný den neshoduje se dnem zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, v souladu s odstavcem 1 účtuje ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne zejména

a) o převzetí nebo úbytku aktiv a pasiv zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením,

b) o převzetí nebo úbytku oceňovacích rozdílů k majetku a závazkům podle § 54 a 54a,

c) o dalších skutečnostech podle § 14 odst. 2,

d) o použití oceňovacího rozdílu vykázaného v položkách uvedených v § 14a odst. 1 až 3, pokud provádí rozdělení těchto položek,

e) o převzetí nebo úbytku nákladů a výnosů zanikající účetní jednotky nebo účetní jednotky rozdělované odštěpením.

(3) Při přeshraniční přeměně obchodní korporace nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, provádí úpravy podle odstavců 1 a 2 tak, aby skutečnosti zaúčtované u zahraniční zanikající osoby v období od rozhodného dne do dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku byly v účetnictví nástupnické účetní jednotky nebo přejímajícího společníka, který je účetní jednotkou, zaúčtovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou.

(4) Nástupnická účetní jednotka nebo přejímající společník, který je účetní jednotkou, může o účetních případech uvedených v odstavci 2 písm. a) až d) účtovat při sestavení zahajovací rozvahy, je-li takovýto postup efektivní.

(5) Účetní případy podle odstavce 4 jsou účetními případy běžného účetního období podle § 3 odst. 3 zákona.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním přemístění sídla.

§ 55
Postup tvorby a použití opravných položek

(1) Opravné položky se vytvářejí pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Tyto opravné položky se vytvářejí jen v případech, kdy snížení ocenění majetku v účetnictví není trvalého charakteru nebo není snížení ocenění vyjádřeno jiným způsobem, například reálnou hodnotou. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek.

(2) Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Tvorba opravných položek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů, pokud inventarizace neprokáže opodstatněnost její výše.

(4) Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvořit na zvýšení hodnoty majetku.

§ 56
Odpisování majetku

(1) Odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části se odpisuje z ocenění stanoveného v § 47, 61, 61a a v § 25 a 27 zákona postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například na výkony. Pro odpisování dlouhodobého hmotného majetku lze použít metodu stanovenou v § 56a.

(2) Podle ustanovení § 28 zákona se dále odpisuje:

a) dlouhodobý nehmotný majetek, k němuž účetní jednotka nabyla právo užívání od vlastníka, majitele nebo jiné oprávněné osoby; majetek odpisuje též oprávněná osoba, pokud o majetku účtuje,

b) technické zhodnocení u účetní jednotky, která dlouhodobý odpisovaný majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provedla na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet,

c) technické zhodnocení drobného nehmotného a hmotného majetku,

d) ložisko nevyhrazeného nerostu nebo jeho část (dále jen "ložisko") na pozemku koupeném nebo nabytém vkladem po 1. lednu 1997,

e) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením jako jeden celek, a to i v případě, že je sestaven z hmotných movitých věcí, u kterých je od počátku známo jejich ocenění,

f) preferenční limit, který lze odpisovat podle času nebo výkonů.

(3) Účetní jednotky sestavují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou. S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu. Předpokládanou zbytkovou hodnotou se pro účely této vyhlášky rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících. Zohledněním předpokládané zbytkové hodnoty majetku podle věty druhé se pro účely této vyhlášky rozumí, že účetní jednotka stanoví a aktualizuje odpisový plán předmětného majetku tak, aby se za plánovanou dobu jeho používání součet vykázaných a plánovaných odpisů včetně předpokládané zbytkové hodnoty nebo zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku podle odstavce 1. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Účetní jednotky neprovádějí účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích.

(4) Pokud je předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby kratší než sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, účetní jednotka v odpisovém plánu zohlední případnou hodnotu práva stavby při vyřazení stavby. Pokud je sjednaná doba, na kterou je právo stavby zřízeno, kratší než předpokládaná doba užívání stavby vyhovující právu stavby, účetní jednotka v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlední případnou hodnotou stavby při jejím vyřazení ve zbytkové hodnotě stavby podle odstavce 3.

(5) Pořizovací cenou ložiska na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době koupě pozemku nebo v době nabytí pozemku vkladem. Ložisko těžené podle horních předpisů se odpisuje sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Odpisová sazba na jednotku těženého množství (Kč/t, Kč/m3) je podílem pořizovací ceny ložiska na jednotlivém pozemku a zásob nevyhrazeného nerostu (t, m3) prokázaných geologickým průzkumem na tomto pozemku.

(6) V případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku ve spoluvlastnictví odpisuje každý spoluvlastník svůj vlastnický podíl.

(7) Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, který je majetkem bytových družstev, pokud neslouží k podnikání, se nemusí odpisovat. Právnické osoby založené za účelem, aby se staly vlastníkem domu s byty v nájmu společníků, členů nebo zakladatelů, nemusí tento dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek odpisovat, pokud neslouží k podnikání.

(8) Technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku, se odepíše v průběhu používání technického zhodnocení. Odpisování technického zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, pokud je uživatel oprávněn účtovat a odpisovat technické zhodnocení, se zahájí uvedením technického zhodnocení do stavu způsobilého k užívání.

(9) Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se o této nemovité věci účtuje ke dni doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, v inventurních soupisech a v příloze účetní závěrky.

(10) O dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku účtuje a odpisuje jej nájemce, pokud je oprávněn o tomto majetku účtovat a odpisovat jej na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu.

(11) Podle ustanovení § 28 zákona se neodpisují:

a) pozemky,

b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky,9) předměty kulturní hodnoty10) a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy,11)

c) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,

d) finanční majetek,

e) zásoby,

f) najatý či obdobně užívaný dlouhodobý hmotný nebo nehmotný majetek, není-li zákonem nebo touto vyhláškou stanoveno jinak,

g) pohledávky,

h) preferenční limity, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a povolenky na emise.

§ 56a
Metoda komponentního odpisování majetku

(1) Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2 písm. d)], samostatné movité věci a soubory movitých věcí [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.

(2) Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).

(3) Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1.

(4) Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.

(5) O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.

(6) Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce 1, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.

§ 57
Postup tvorby a použití rezerv

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích dluhů nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo den, k němuž vzniknou. U rezerv podle zvláštních právních předpisů13) se postupuje podle těchto předpisů. Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a, neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.

(2) Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů.

(3) Zůstatky rezerv se převádějí do následujícího účetního období.

(4) Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek.

(5) Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

(6) Výši vytvořených rezerv a jejich odůvodněnost ověřuje účetní jednotka nejméně při každé inventarizaci.

§ 58
Vzájemné zúčtování

(1) Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování:

a) dobropisů nebo refundací týkajících se konkrétní nákladové, popřípadě výnosové položky a vztahujících se k účetnímu období, ve kterém byl náklad, popřípadě výnos zúčtován,

b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní a poplatků, včetně účtování o odložené dani podle § 59 odst. 4,

c) rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob,

d) rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období.

(2) V účetní závěrce se navíc za vzájemné zúčtování nepovažuje souhrnné vykázání kursových rozdílů, zisků a ztrát z přecenění majetku a závazků na reálnou hodnotu, pohledávek a závazků, s výjimkou přijatých a poskytnutých záloh a závdavků, vůči téže fyzické nebo právnické osobě, které mají dobu splatnosti do jednoho roku a jsou vedeny ve stejných měnách, vykázání vlastních dluhopisů a vykázání rezervy na daň z příjmů a uhrazených záloh a závdavků na daň z příjmů.

(3) Za vzájemné zúčtování se nepovažuje účtování o započtení pohledávek ve smyslu občanského zákoníku prostřednictvím rozvahových účtů pohledávek a závazků.

§ 59
Metoda odložené daně
(1) O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (§ 18 odst. 3 zákona). Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.

(2) Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Pokud tato sazba daně známa není, použije se sazba platná v příštím účetním období.

(3) Rozvahový přístup znamená, že závazková metoda podle odstavce 2 vychází z přechodných rozdílů, jimiž jsou rozdíly mezi daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv a výší aktiv, popřípadě pasiv uvedených v rozvaze. Daňovou základnou aktiv, popřípadě pasiv je hodnota těchto aktiv, popřípadě pasiv uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely.

(4) Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový dluh se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím účtu v účtové skupině 59.

(5) Účetní jednotka účtuje o odloženém dluhu vždy a o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.

(6) Při prvním účtování o odložené dani se část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, zaúčtuje na účtech účtové skupiny 42 a část, která se vztahuje k běžnému účetnímu období, na účtech účtové skupiny 59. V následujících letech se na účtu účtové skupiny 48 účtuje zvýšení nebo snížení odložené daně meziročně vypočtené ze všech přechodných rozdílů. V případě změny metody se vzniklé rozdíly zaúčtují na účtech účtové skupiny 42.

§ 60
Metoda kursových rozdílů

(1) Kursové rozdíly vznikající při ocenění majetku a závazků uvedených v § 4 odst. 12 zákona k okamžiku uskutečnění účetního případu, ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, se účtují na vrub účtu finančních nákladů nebo ve prospěch účtu finančních výnosů.

(2) Kursové rozdíly podle odstavce 1 lze při postupném splácení pohledávek a dluhů a při pohybech na účtech v účtových skupinách 21, 22 a 26 vyúčtovat na vrub účtu finančních nákladů a ve prospěch účtu finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

(3) Kursové rozdíly z cenných papírů a podílů se při ocenění ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka, neúčtují samostatně na příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou nebo ocenění ekvivalencí, ať je účtována výsledkově nebo rozvahově. Pokud není cenný papír nebo podíl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, pak se kursové rozdíly účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině 41. Pokud není dluhový cenný papír oceněn reálnou hodnotou nebo se podle § 27 zákona reálnou hodnotou neoceňuje, pak se kursový rozdíl účtuje na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů.

(4) Kursové rozdíly z aktiv a závazků v cizí měně, které účetní jednotka vykazuje v rozvaze a kterými se rozhodla zajistit proti měnovému riziku již vzniklé nebo očekávané smluvní vztahy, jejichž plnění je v cizí měně a o nichž není dosud účtováno, se účtují, nejde-li o deriváty, na rozvahových účtech účtové skupiny 41. Na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují tyto kursové rozdíly v okamžiku zaúčtování příslušných smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Aktiva a závazky podle věty první musí splňovat podmínky platné pro zajišťovací derivát podle § 52 odst. 3 a 4; přestanou-li splňovat uvedené podmínky, postupuje účetní jednotka od tohoto okamžiku podle odstavců 1 až 3.

§ 61
Metoda ocenění souboru majetku

(1) Souborem majetku (§ 24 odst. 4 zákona), který se podle § 24 odst. 5 zákona ocení jednou cenou, pokud při pořízení tohoto souboru nejsou známy ceny jeho jednotlivých složek, se rozumí

a) soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, který slouží jednotnému účelu, popřípadě stroj nebo zařízení včetně prvního vybavení náhradními díly s výjimkou náhradních dílů určených k výměně komponenty,

b) soubor jiného dlouhodobého hmotného majetku vykázaný v položce "B.II.6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek" s výjimkou ložisek nevyhrazeného nerostu.

(2) Za soubor majetku lze též považovat soubor pohledávek vytvářený podle zákona o daních z příjmů.

§ 61a
Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona

(1) V případě nabytí majetku podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona se základem pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny rozumí goodwill zjištěný za přiměřeného použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d). Není-li zjištěný základ pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny nulový, rozdělí se a přičte v poměru k cenám jednotlivého nabytého dlouhodobého hmotného majetku, dlouhodobého nehmotného majetku, zásob a finančního majetku, s výjimkou finančního majetku oceňovaného jmenovitou hodnotou, popřípadě k dalším složkám majetku, u kterých nedojde jejich úpravou ke zkreslení věrného obrazu předmětu účetnictví.

(2) Nejsou-li součástí nabytého majetku též dluhy a jsou-li zároveň náklady na ocenění majetku nabytého podle odstavce 1 znalcem neúměrné významu tohoto ocenění, lze pro účely zjištění základu pro poměrné rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční pořizovací ceny podle odstavce 1 použít ocenění kvalifikovaným odhadem, jenž zajistí přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě majetku.

(3) Při poměrném rozúčtování celkové pořizovací ceny nebo reprodukční ceny, podle odstavců 1 a 2 se vychází z ocenění všech složek majetku znalcem nebo kvalifikovaným odhadem.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně i při nabytí více než jedné části majetku.

§ 61b
Metoda přechodu z daňové evidence na účetnictví

(1) Fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci, které se staly účetní jednotkou podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) zákona, zjistí v záznamech daňové evidence stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku a u finančního leasingu neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost podle § 4 odst. 2 až 7 zákona.

(2) Jednotlivé složky majetku a dluhů se ocení podle § 24 a 25 zákona. U dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku účetní jednotky sestaví odpisové plány podle § 28 odst. 6 zákona. Stav oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví.

(3) Stavy jednotlivých složek majetku a dluhů, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odstavce 1 se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; neuplatněná část výdajů u finančního leasingu se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38.

(4) Rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv se uvede na účet v účtové skupině 49, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

ČÁST PÁTÁ
KONSOLIDOVANÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA

HLAVA I
POSTUP ZAHRNOVÁNÍ ÚČETNÍCH JEDNOTEK DO KONSOLIDAČNÍHO CELKU

§ 62

(1) Do konsolidované účetní závěrky zahrnuje konsolidující účetní jednotka

a) konsolidované účetní jednotky, které s konsolidující účetní jednotkou tvoří konsolidační celek,

b) účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené, pokud se bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.

(2) Konsolidační celek nevytváří konsolidující účetní jednotka v případech stanovených v § 22a zákona nebo pokud je současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je konsolidující účetní jednotkou nebo konsolidující zahraniční osobou řídící se právem členského státu Evropské unie (dále jen „jiná konsolidující účetní jednotka“), za předpokladu, že tato jiná konsolidující účetní jednotka:

a) drží veškeré akcie nebo podíly konsolidující účetní jednotky; k akciím nebo podílům drženým na základě zvláštních právních předpisů, stanov nebo společenské smlouvy členy správních, řídících a dozorčích orgánů se nepřihlíží,

b) drží alespoň 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a nesestavení konsolidované účetní závěrky schválili ostatní akcionáři nebo společníci konsolidující účetní jednotky, nebo

c) drží méně než 90 % akcií nebo podílů konsolidující účetní jednotky a ostatní akcionáři nebo společníci držící určitý podíl v konsolidující účetní jednotce nepožádali nejpozději 6 měsíců před koncem účetního období o sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky; tento podíl činí celkem v případě akciové společnosti nejméně 10 % a v případě ostatních obchodních společností nejméně 20 %.

(3) Podle odstavce 2 se postupuje, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) konsolidující účetní jednotka a všechny jí konsolidované účetní jednotky jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku jiné konsolidující účetní jednotky,

b) konsolidovaná účetní závěrka podle písmene a) a konsolidovaná výroční zpráva jsou sestaveny jinou konsolidující účetní jednotkou a jsou ověřeny auditorem podle práva státu, kterým se tato jiná konsolidující účetní jednotka řídí,

c) konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) a konsolidovanou výroční zprávu podle písmene b) a zprávu auditora odpovědného za ověření této konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy konsolidující účetní jednotka zveřejní podle § 21a zákona; tyto účetní záznamy musí být zveřejněny v českém jazyce a

d) příloha k účetní závěrce konsolidující účetní jednotky obsahuje obchodní firmu a sídlo jiné konsolidující účetní jednotky, která konsolidovanou účetní závěrku podle písmene a) sestavila, a důvody nevytvoření konsolidačního celku.

(4) Požaduje-li se sestavení konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu anebo na žádost správních nebo soudních orgánů pro jejich potřeby, postup podle odstavců 2 a 3 se nepoužije.

(5) Na účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu cenných papírů se sídlem v členském státě Evropské unie, se ustanovení odstavce 2 písm. a) a b) nepoužijí.

(6) Do konsolidačního celku nemusí být zahrnuty konsolidované účetní jednotky,

a) u nichž není podíl na konsolidačním celku významný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku; pokud je u dvou a více takových konsolidovaných účetních jednotek jejich souhrnný podíl významný, jsou tyto účetní jednotky zahrnuty do konsolidačního celku, nebo

b) u nichž dlouhodobá omezení významně brání konsolidující účetní jednotce ve výkonu jejích práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení uvedených konsolidovaných účetních jednotek, nebo výjimečně nelze-li bez prokazatelně nutných nepřiměřených nákladů nebo bez prokazatelně nutného zbytečného zdržení získat informace nezbytné pro sestavení konsolidované účetní závěrky podle této vyhlášky, nebo

c) jsou-li akcie nebo podíly konsolidovaných účetních jednotek drženy výhradně za účelem jejich prodeje.

(7) Pro zahrnutí účetních jednotek pod společným vlivem do položek konsolidované účetní závěrky se přiměřeně použijí ustanovení odstavce 6.

(8) Účetní jednotky přidružené nemusí být zahrnuty do položek konsolidované účetní závěrky, je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu účetní jednotky přidružené nevýznamný z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidující účetní jednotky a účetních jednotek začleněných do konsolidované účetní závěrky.

HLAVA II
METODY KONSOLIDACE

§ 63

(1) Konsolidace se provádí způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích celků. Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech účetních jednotek najednou, bez využití konsolidovaných účetních závěrek případně sestavených za dílčí celky.

(2) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky, které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších celků.

(3) Při sestavování konsolidované účetní závěrky se využívají tyto metody:

a) plná konsolidace, která se použije při zahrnutí konsolidované účetní jednotky do konsolidované účetní závěrky,

b) poměrná konsolidace, která se použije při zahrnutí účetní jednotky pod společným vlivem do konsolidované účetní závěrky,

c) konsolidace ekvivalencí (protihodnotou), která se použije při zahrnutí účetní jednotky přidružené do konsolidované účetní závěrky.

(4) Metoda plné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních závěrek konsolidovaných účetních jednotek v plné výši, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(5) Metoda poměrné konsolidace zahrnuje položky rozvahy a výkazu zisku a ztráty účetních jednotek pod společným vlivem v poměrné výši odpovídající podílu konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu těchto účetních jednotek, po jejich případném vyloučení, přetřídění a úpravách, do rozvahy a výkazu zisku a ztráty konsolidující účetní jednotky.

(6) Metoda konsolidace ekvivalencí znamená ocenění účasti konsolidující účetní jednotky na účetní jednotce přidružené ve výši podílu na vlastním kapitálu, po případném přetřídění a úpravách jednotlivých položek účetní závěrky.

(7) U účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky, se zvolená metoda konsolidace může změnit pouze ve výjimečných případech. Takovouto změnu uvede účetní jednotka v příloze v účetní závěrce s odůvodněním a s uvedením jejího vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

(8) Přetříděním se rozumí takové operace v účetních závěrkách účetních jednotek vstupujících do konsolidace, na jejichž základě je možno přiřadit k sobě v procesu konsolidace sourodé položky a sčítat je. Úpravami se rozumí operace ke sladění účetních metod v rámci konsolidace v případech, kdy odlišné metody by podstatným způsobem ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce a na vykázaný výsledek hospodaření. Vyloučením se rozumí takové operace, které umožní, aby konsolidovaná účetní závěrka neobsahovala vzájemné transakce, které byly realizovány účetními jednotkami v konsolidaci. Jde zejména o vzájemné pohledávky, nákup a prodej zásob, dlouhodobého majetku, přijaté a vyplacené podíly na zisku, dary a další operace mezi účetními jednotkami, které mají významný vliv na konsolidovaný výsledek hospodaření.

(9) Pokud konsolidující účetní jednotka zahrne do konsolidované účetní závěrky účetní jednotku s odlišným rozvahovým dnem, který předchází o méně než 3 měsíce rozvahový den, ke kterému se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje, zohlední skutečnosti, které nastaly v účetnictví zahrnované účetní jednotky mezi těmito rozvahovými dny, jsou-li významné. Informace o této skutečnosti konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce.

HLAVA III
USPOŘÁDÁNÍ, OZNAČOVÁNÍ A OBSAHOVÉ VYMEZENÍ POLOŽEK KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

§ 64

(1) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Součástí konsolidované účetní závěrky může být i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Konsolidovaná rozvaha zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 65. Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty zahrnuje nejméně položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi doplněné o položky podle § 66 a výpočtové položky.

(2) Informace konsolidované účetní závěrky vycházejí z účetních závěrek konsolidující účetní jednotky, konsolidovaných účetních jednotek, účetních jednotek pod společným vlivem a účetních jednotek přidružených, konsolidovaných účetních závěrek dílčích celků a dalších údajů, které poskytují konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem a účetní jednotky přidružené konsolidující účetní jednotce. Tyto dokumenty jsou účetními záznamy a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(3) Konsolidovaná účetní závěrka se dokumentuje přehledem o způsobu transformace z účetních závěrek účetních jednotek, které mají povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento přehled je písemným záznamem a uchovává se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.

(4) Pro uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení se použije uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky podle § 3 odst. 2 a 3 doplněné o položky, které vyplývají z konsolidace.

§ 65
Konsolidovaná rozvaha

(1) V konsolidované rozvaze se uvádí výše aktiv v ocenění sníženém o opravné položky a oprávky odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výše pasiv se uvádí za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Rozvaha se podle použité metody konsolidace doplní o položky

a) Kladný konsolidační rozdíl,

b) Záporný konsolidační rozdíl,

c) Menšinový vlastní kapitál,

d) Menšinový základní kapitál,

e) Menšinové kapitálové fondy,

f) Menšinové fondy ze zisku včetně nerozděleného zisku a neuhrazené ztráty minulých let,

g) Menšinový výsledek hospodaření běžného účetního období,

h) Cenné papíry a podíly v ekvivalenci,

i) Konsolidační rezervní fond,

j) Podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci.

§ 66
Konsolidovaný výkaz zisku a ztráty

(1) V konsolidovaném výkazu zisku a ztráty se uvádí výše nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.

(2) Výkaz zisku a ztráty se doplní

a) v nákladových položkách o zúčtování kladného konsolidačního rozdílu,

b) ve výnosových položkách o zúčtování záporného konsolidačního rozdílu,

c) o menšinové podíly na výsledku hospodaření, o podíl na výsledku hospodaření v ekvivalenci, podle použité metody konsolidace.

§ 67
Obsahové vymezení přílohy v konsolidované účetní závěrce

(1) Konsolidující účetní jednotka uvede v příloze v konsolidované účetní závěrce

a) způsob konsolidace podle § 63 odst. 1 a použité metody konsolidace podle § 63 odst. 4,

b) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách zahrnutých do konsolidačního celku držený jinými účetními jednotkami než konsolidující účetní jednotkou nebo osobami jednajícími vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých se stala ovládající osobou,

c) obchodní firmu a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku podle § 62 odst. 6 a § 22a odst. 3 zákona, včetně důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou,

d) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách přidružených, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek,

e) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek přidružených, které nejsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky podle § 62 odst. 8, včetně uvedení důvodu pro nezahrnutí,

f) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek pod společným vlivem zahrnutých do konsolidované účetní závěrky; podíl na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách pod společným vlivem, který drží účetní jednotky zahrnuté do konsolidace nebo osoby jednající vlastním jménem, ale na účet těchto účetních jednotek; dále uvede důvody, na základě kterých je vykonáván společný vliv,

g) obchodní firmu a sídlo účetních jednotek, které nejsou uvedeny pod písmeny b) až f), v nichž mají účetní jednotky samy nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem na její účet podíl na vlastním kapitálu menší než 20 %; uvede se výše podílu na vlastním kapitálu, včetně celkové výše vlastního kapitálu, výše výsledku hospodaření za poslední účetní období těchto účetních jednotek; tato informace nemusí být uvedena, nejsou-li tyto účetní jednotky významné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace v konsolidované účetní závěrce, informace o vlastním kapitálu a o výsledku hospodaření se rovněž neuvádějí, nejsou-li zveřejněny a je-li podíl konsolidující účetní jednotky na vlastním kapitálu přímo nebo prostřednictvím jiných účetních jednotek menší než 50 %,

h) informace o použitých účetních metodách a zásadách, o změnách způsobů oceňování, postupů účtování, uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a obsahového vymezení položek oproti předcházejícímu účetnímu období, s uvedením důvodů těchto změn; u položek uvedených v konsolidované účetní závěrce, které jsou nebo původně byly vyjádřeny v cizí měně, se uvedou informace o způsobu jejich přepočtu na měnu, v níž byla sestavena konsolidovaná účetní závěrka,

i) vysvětlení položek „Kladný konsolidační rozdíl“ a „Záporný konsolidační rozdíl“, metody jejich stanovení a jakékoli významné změny oproti předcházejícímu účetnímu období,

j) průměrný přepočtený počet zaměstnanců konsolidačního celku během účetního období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, rozčleněných podle kategorií; samostatně se uvede průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období u účetních jednotek pod společným vlivem.

(2) Konsolidující účetní jednotka dále v příloze uvede zejména

a) výši odměn vyplacených za účetní období jak v peněžní, tak i v nepeněžní formě osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů, jakož i výši vzniklých nebo sjednaných penzijních dluhů k bývalým členům vyjmenovaných orgánů, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

b) výši záloh a závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých osobám, které jsou statutárním orgánem, členům statutárních nebo jiných řídících a dozorčích orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a jakýchkoliv splatných částek, výši všech forem zajištění, s uvedením úhrnu za každou kategorii,

c) celkovou částku dluhů, které ke dni sestavení konsolidované účetní závěrky mají dobu splatnosti delší než pět let a celkovou částku zajištěných dluhů s uvedením povahy a formy tohoto zajištění,

d) způsob stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků, popis použitého oceňovacího modelu při ocenění cenných papírů a derivátů reálnou hodnotou, změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílu ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování; pokud nebyl cenný papír, podíl a derivát oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí, uvede účetní jednotka důvody a případnou výši opravné položky,

e) souhrnnou výši dluhů, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, jsou-li tyto informace užitečné pro posouzení finanční situace; samostatně se uvedou veškeré dluhy související s důchody a dluhy mezi konsolidující účetní jednotkou a účetními jednotkami nezahrnutými do konsolidované účetní závěrky,

f) konsolidované výnosy z běžné činnosti rozvržené podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti,

g) charakter a obchodní účel transakcí, které nejsou uvedeny v konsolidované rozvaze, a finanční dopad těchto transakcí, pokud jsou rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace,

h) transakce18a), s výjimkou transakcí v rámci účetních jednotek v konsolidaci, které konsolidující účetní jednotka, konsolidované účetní jednotky, účetní jednotky pod společným vlivem nebo účetní jednotky přidružené uzavřely se spřízněnou stranou, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí se spřízněnou stranou na finanční situaci; výraz „spřízněná strana“ má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech upravených právem Evropské unie18b),

i) odděleně informace o celkových nákladech na odměny statutárnímu auditorovi13g) nebo auditorské společnosti za účetní období v členění na

1. povinný audit13h) roční účetní závěrky,

2. jiné ověřovací služby,

3. daňové poradenství,

4. jiné neauditorské služby.

ČÁST ŠESTÁ

§ 69
Ustanovení přechodná a závěrečná

(1) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavené za účetní období započatá před účinností této vyhlášky.

(2) Ustanovení této vyhlášky nemusí uplatnit účetní jednotky v likvidaci, jejichž likvidace byla zahájena před 1. lednem 1993, a státní podniky hospodařící v režimu zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, do doby jejich zániku.

(3) Položka "B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku" obsahuje též opravnou položku k nabytému majetku stanovenou (vytvořenou) před nabytím účinnosti této vyhlášky.

(4) Položky "B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" a "B.II. Dlouhodobý hmotný majetek" obsahují též dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení zařazené do těchto položek v ocenění před nabytím účinnosti této vyhlášky, a to až do vyřazení tohoto majetku.

(5) Ustanovení § 52 a 53 se použijí až v účetním období začínajícím 1. ledna 2004 a později. Změny reálné hodnoty derivátů a změny reálné hodnoty zajištěných položek aktiv a pasiv, které byly účtovány před 1. lednem 2004 prostřednictvím rozvahových účtů na účtech účtové skupiny 41 a budou podle § 52 a 53 účtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů, se poté zaúčtují jako změna metody do mimořádných nákladů a výnosů.

§ 70
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 472/2003 Sb. Čl. II

1. Účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky za účetní období započatá před účinností této vyhlášky se sestaví podle dosavadních právních předpisů, pokud není v bodě 4 stanoveno jinak.

2. V prvním dni účetního období započatého 1. ledna 2004 a později se opravné položky u pohledávek, které účetní jednotka nabyla v účetních obdobích započatých před 1. lednem 2004 a určila k obchodování, zruší ve prospěch nákladů; ke stejnému okamžiku se zaúčtuje snížení hodnoty pohledávek prostřednictvím účtu v účtové skupině 58.

3. Při přechodu ze soustavy jednoduchého účetnictví na účetnictví se po uzavření účetních knih v soustavě jednoduchého účetnictví postupuje způsobem uvedeným v § 61b odst. 2 až 4. Je-li při uzavření účetních knih v jednoduchém účetnictví zjištěn v peněžním deníku konečný zůstatek průběžných položek,19) uvede se jako počáteční zůstatek účtu v účtové skupině 26, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

4. Ustanovení bodu 11 této vyhlášky s výjimkou bodů 100 a 105 této vyhlášky a ustanovení bodů 82 a 112 této vyhlášky se použijí pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2004, včetně.

5. Ustanovení bodů 4, 43, 83, 84 a 88 této vyhlášky se použijí poprvé v účetním období nejblíže následujícím po účetním období, v němž vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost; do této doby se použijí ustanovení § 2 odst. 2, § 39 odst. 10, § 62 odst. 4 a § 68 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 397/2005 Sb. Čl. II

1. Ustanovení čl. I bodů 1 až 9 a 13 až 15 této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé pro účtování v účetních obdobích započatých v roce 2005 a pro sestavování účetní závěrky za účetní období započatá v roce 2005.

2. Pro účtování o preferenčních limitech nabytých v účetních obdobích, která předcházela účetnímu období započatému v roce 2005, použijí účetní jednotky účetní metody, které byly použity při jejich nabytí, a to až do doby jejich vyřazení bez ohledu na nabytí účinnosti této vyhlášky.

3. Ustanovení čl. I bodů 18 až 23 použijí účetní jednotky poprvé pro konsolidované účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2005 včetně; toto ustanovení se nedotýká konsolidovaných účetních závěrek již sestavených před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 349/2007 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2008 a později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak.

2. Položka "B.II.5. Dospělá zvířata a jejich skupiny" obsahuje též zvířata zařazená do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "B.II.5. Základní stádo a tažná zvířata" a položka "C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny" obsahuje též zvířata vykazovaná do doby nabytí účinnosti této vyhlášky v položce "C.I.4. Zvířata", a to až do doby jejich vyřazení.

3. Ustanovení čl. I bodů 22, 23 a 45 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky sestavované k 29. červnu 2008 a později.
Ustanovení přechodná zavedena vyhláškou č. 469/2008 Sb. Čl. II

1. Ustanovení této vyhlášky použijí účetní jednotky poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2009 a později, pokud není v bodech 2 až 5 stanoveno jinak.

2. Ustanovení čl. I bodu 4 se použije již v účetní závěrce sestavované ke dni 31. prosince 2008.

3. Ustanovení čl. I bodů 5 a 6 použijí účetní jednotky pro účetní závěrky sestavované po 1. lednu 2009 a později.

4. Ustanovení čl. I bodů 2, 9, 11 a 12 použijí účetní jednotky poprvé v účetních obdobích započatých 1. ledna 2010 a později.

5. Pokud jsou při přeměně společnosti nebo družstva příslušné smlouvy o přeměně nebo projekty o přeměnách uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku přede dnem účinnosti této vyhlášky, použijí účetní jednotky ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Účetní jednotky mohou použít ustanovení čl. I bodů 3 a 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění této vyhlášky, při přeměně společnosti nebo družstva, pokud projekt přeměny byl uložen do sbírky listin v obchodním rejstříku v období od 1. července 2008 do 31. prosince 2008.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 419/2010 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2011 nebo později, pokud není v bodech 2 až 4 stanoveno jinak.

2. Použití ustanovení § 6 odst. 3 písm. d) a § 7 odst. 10 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pro odpisování položek „B.I.5. Goodwill“ a „B.II.9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku“ vykazovaných do doby účinnosti této vyhlášky, se nepovažuje za porušení požadavku rovnoměrného odpisování.

3. Ustanovení § 39 odst. 7 a 13 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí pro zjištění podmínek osvobození od povinnosti uvádět rozvrh tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů a vysvětlení výše částky vykázané v položce „B.I.1. Zřizovací výdaje“ za účetní období, které započalo v roce 2010 a později.

4. Ustanovení § 2 odst. 2 věty druhé a § 62 až 67 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé použijí při sestavení konsolidované účetní závěrky za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 413/2011 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2012 nebo později, pokud není v bodě 3 stanoveno jinak.

2. V případech, kdy byl projekt přeměny vypracován podle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění účinném do 31. prosince 2011, postupuje se při účtování o přeměně společnosti podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

3. Ustanovení § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije poprvé v účetním období, které započne 1. ledna 2013 nebo později.
Přechodná ustanovení zavedena vyhláškou č. 467/2013 Sb. Čl. II

1. Ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se použijí poprvé v účetním období započatém 1. ledna 2014 a později, nestanoví-li následující bod jinak.

2. Účetní jednotka, která vykazovala dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a zásoby v položkách stanovených v § 6,7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, vykazuje tento majetek a účtuje o něm až do jeho vyřazení podle § 6, 7, 9, 47, 56 a 61a vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek rozvahy (bilance)AKTIVA CELKEM
A		Pohledávky za upsaný základní kapitál 

B		Dlouhodobý majetek 

B.I.		Dlouhodobý nehmotný majetek 
B.I. 	1.	Zřizovací výdaje 
	2. 	Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 
	3. 	Software 
	4. 	Ocenitelná práva 
	5. 	Goodwill 
	6. 	Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 
	7. 	Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 
	8. 	Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 

B.II. 		Dlouhodobý hmotný majetek 
B.II.	1.	Pozemky 
	2. 	Stavby 
	3. 	Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí
	4. 	Pěstitelské celky trvalých porostů 
	5. 	Dospělá zvířata a jejich skupiny
	6. 	Jiný dlouhodobý hmotný majetek 
	7. 	Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 
	8. 	Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 
	9. 	Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 

B.III. 		Dlouhodobý finanční majetek 
B.III.	1.	Podíly - ovládaná osoba
	2. 	Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 
	3. 	Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 
	4. 	Zápůjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv
	5. 	Jiný dlouhodobý finanční majetek 
	6. 	Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 
	7. 	Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek 

C.		Oběžná aktiva 

C.I.		Zásoby 
C.I.	1.	Materiál 
	2. 	Nedokončená výroba a polotovary 
	3. 	Výrobky 
	4. 	Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
	5. 	Zboží 
	6. 	Poskytnuté zálohy na zásoby 

C.II.		Dlouhodobé pohledávky 
C.II.	1.	Pohledávky z obchodních vztahů 
	2. 	Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
	3. 	Pohledávky - podstatný vliv 
	4.
 5. 	Pohledávky za společníky
 Dlouhodobé poskytnuté zálohy
	6. 	Dohadné účty aktivní 
	7. 	Jiné pohledávky 
	8. 	Odložená daňová pohledávka 

C.III.		Krátkodobé pohledávky 
C.III.	1.	Pohledávky z obchodních vztahů 
	2. 	Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba
	3. 	Pohledávky - podstatný vliv 
	4. 	Pohledávky za společníky
	5. 	Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 
	6. 	Stát - daňové pohledávky 
	7. 	Krátkodobé poskytnuté zálohy 
	8. 	Dohadné účty aktivní 
	9. 	Jiné pohledávky 

C.IV.		Krátkodobý finanční majetek 
C.IV.	1.	Peníze 
	2. 	Účty v bankách 
	3. 	Krátkodobé cenné papíry a podíly 
	4. 	Pořizovaný krátkodobý finanční majetek 

D.I.		Časové rozlišení 
D.I.	1.	Náklady příštích období 
	2. 	Komplexní náklady příštích období 
	3. 	Příjmy příštích období 

		PASIVA CELKEM 
A.		Vlastní kapitál 

A.I.		Základní kapitál 
A.I.	1.	Základní kapitál 
	2. 	Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 
	3. 	Změny základního kapitálu 

A.II.		Kapitálové fondy 
A.II.	1.	Ážio
	2. 	Ostatní kapitálové fondy 
	3. 	Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 
	4. 
 5.
 6.	Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací
 Rozdíly z přeměn obchodních korporací
 Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

A.III.		Fondy ze zisku
A.III.	1.	Rezervní fond
	2.	Statutární a ostatní fondy 

A.IV.		Výsledek hospodaření minulých let 
A.IV.	1.	Nerozdělený zisk minulých let 
	2.
 3.	Neuhrazená ztráta minulých let 
 Jiný výsledek hospodaření minulých let

A.V.1.


 A.V.2.		Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/
 A.V.2. Rozhodnuto o zálohách na výplatu podílu na zisku /-/
B.		Cizí zdroje 

B.I.		Rezervy 
B.I.	1.	Rezervy podle zvláštních právních předpisů 
	2. 	Rezerva na důchody a podobné závazky 
	3. 	Rezerva na daň z příjmů 
	4. 	Ostatní rezervy 

B.II.		Dlouhodobé závazky 
B.II.	1.	Závazky z obchodních vztahů 
	2. 	Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
	3. 	Závazky - podstatný vliv 
	4. 	Závazky ke společníkům
	5. 	Dlouhodobé přijaté zálohy 
	6. 	Vydané dluhopisy 
	7. 	Dlouhodobé směnky k úhradě 
	8. 	Dohadné účty pasivní 
	9. 	Jiné závazky 
	10. 	Odložený daňový závazek 

B.III.		Krátkodobé závazky 
B.III.	1.	Závazky z obchodních vztahů 
	2. 	Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba
	3. 	Závazky - podstatný vliv 
	4. 	Závazky ke společníkům
	5. 	Závazky k zaměstnancům 
	6. 	Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 
	7. 	Stát - daňové závazky a dotace 
	8. 	Krátkodobé přijaté zálohy 
	9. 	Vydané dluhopisy 
	10. 	Dohadné účty pasivní 
	11. 	Jiné závazky 

B.IV.		Bankovní úvěry a výpomoci 
B.IV.	1.	Bankovní úvěry dlouhodobé 
	2. 	Krátkodobé bankovní úvěry 
	3. 	Krátkodobé finanční výpomoci 

C.I.		Časové rozlišení 
C.I.	1.	Výdaje příštích období 
	2. 	Výnosy příštích období


Příloha č. 2 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - druhové členěníI. 	Tržby za prodej zboží 
A. 	Náklady vynaložené na prodané zboží 

+ 	Obchodní marže 

II. 	Výkony 
II.1. 	Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 
2. 	Změna stavu zásob vlastní činnosti 
3. 	Aktivace 

B. 	Výkonová spotřeba 
B.1. 	Spotřeba materiálu a energie 
2. 	Služby 

+ 	Přidaná hodnota 

C. 	Osobní náklady 
C.1. 	Mzdové náklady 
2. 	Odměny členům orgánů obchodní korporace
3. 	Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 
4. 	Sociální náklady 

D. 	Daně a poplatky 

E. 	Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 

III. 	Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu 
III.1. 	Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 
2. 	Tržby z prodeje materiálu 

F. 	Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu 
F.1. 	Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku 
2. 	Prodaný materiál 

G. 	Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů 
	příštích období 

IV. 	Ostatní provozní výnosy 

H. 	Ostatní provozní náklady 

V. 	Převod provozních výnosů 

I. 	Převod provozních nákladů 

* 	Provozní výsledek hospodaření 

VI. 	Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 

J. 	Prodané cenné papíry a podíly 

VII. 	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 
VII.1. 	Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
2. 	Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 
3. 	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 

VIII. 	Výnosy z krátkodobého finančního majetku 

K. 	Náklady z finančního majetku 

IX. 	Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 

L. 	Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 

M. 	Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 

X. 	Výnosové úroky 

N. 	Nákladové úroky 

XI. 	Ostatní finanční výnosy 

O. 	Ostatní finanční náklady 

XII. 	Převod finančních výnosů 

P. 	Převod finančních nákladů 

* 	Finanční výsledek hospodaření 

Q. 	Daň z příjmů za běžnou činnost 
Q.1. 	- splatná 
2. 	- odložená 

** 	Výsledek hospodaření za běžnou činnost 

XIII. 	Mimořádné výnosy 

R. 	Mimořádné náklady 

S. 	Daň z příjmů z mimořádné činnosti 
S.1. 	- splatná 
2. 	- odložená 

* 	Mimořádný výsledek hospodaření 

T. 	Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) 

***
 ****	Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) 
 Výsledek hospodaření před zdaněním


Příloha č. 3 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.

Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty - účelové členěníI. 	Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb 

A. 	Náklady prodeje 

* 	Hrubý zisk nebo ztráta 

B. 	Odbytové náklady 

C. 	Správní režie 

II. 	Jiné provozní výnosy 

D.
 * 	Jiné provozní náklady 
 Provozní výsledek hospodaření

III. 	Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 

E. 	Prodané cenné papíry a podíly 

IV. 	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 
IV. 1. 	Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
2. 	Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 
3. 	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku 

V. 	Výnosy z krátkodobého finančního majetku 

F. 	Náklady z finančního majetku 

VI. 	Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů 

G. 	Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů 

H. 	Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti 

VII. 	Výnosové úroky 

I. 	Nákladové úroky 

VIII. 	Ostatní finanční výnosy 

J. 	Ostatní finanční náklady 

IX. 	Převod finančních výnosů 

K. 
 *	Převod finančních nákladů 
 Finanční výsledek hospodaření

L. 	Daň z příjmů za běžnou činnost 
L. 1.	- splatná 
2.	- odložená 

** 	Výsledek hospodaření za běžnou činnost 

X. 	Mimořádné výnosy 

M. 	Mimořádné náklady 

N. 	Daň z příjmů z mimořádné činnosti 
N. 1.	- splatná 
2.	- odložená 

* 	Mimořádný výsledek hospodaření 

O. 	Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 

***
 **** 	Výsledek hospodaření za účetní období 
 Výsledek hospodaření před zdaněním


Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb.

Směrná účtová osnovaÚčtová třída 0 - Dlouhodobý majetek 
01 	- Dlouhodobý nehmotný majetek 
02 	- Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 
03 	- Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 
04 	- Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 
05 	- Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 
06 	- Dlouhodobý finanční majetek 
07 	- Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 
08 	- Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 
09 	- Opravné položky k dlouhodobému majetku 

Účtová třída 1 - Zásoby 
11 	- Materiál 
12 	- Zásoby vlastní výroby 
13 
 15	- Zboží 
 - Poskytnuté zálohy na zásoby
19 	- Opravné položky k zásobám 

Účtová třída 2 - Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry
21 	- Peníze 
22 	- Účty v bankách 
23 	- Krátkodobé bankovní úvěry 
24 	- Krátkodobé finanční výpomoci 
25 	- Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 
26 	- Převody mezi finančními účty 
29 	- Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku 

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy 
31 	- Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 
32 	- Závazky (krátkodobé) 
33 	- Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 
34 	- Zúčtování daní a dotací 
35 	- Pohledávky za společníky
36 	- Závazky ke společníkům
37 	- Jiné pohledávky a závazky 
38 	- Přechodné účty aktiv a pasiv 
39 	- Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 

Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
41 	- Základní kapitál a kapitálové fondy 
42 	- Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření
43 	- Výsledek hospodaření 
45 	- Rezervy 
46 	- Dlouhodobé bankovní úvěry 
47 	- Dlouhodobé závazky 
48 	- Odložený daňový závazek a pohledávka 
49 	- Individuální podnikatel 

Účtová třída 5 - Náklady
50 	- Spotřebované nákupy 
51 	- Služby 
52 	- Osobní náklady 
53 	- Daně a poplatek 
54 	- Jiné provozní náklady 
55 	- Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti
56 	- Finanční náklady 
57 	- Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti
58 	- Mimořádné náklady 
59 	- Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů 

Účtová třída 6 - Výnosy
60 	- Tržby za vlastní výkony a zboží 
61 	- Změny stavu zásob vlastní činnosti 
62 	- Aktivace 
64 	- Jiné provozní výnosy 
66 	- Finanční výnosy 
68 	- Mimořádné výnosy 
69 	- Převodové účty 

Účtová třída 7 - Závěrkové a podrozvahové účty
70 	- Účty rozvažné 
71 	- Účet zisků a ztrát 
75 až 79 	- Podrozvahové účty 

Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví


1a) Čtvrtá směrnice Rady ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách určitých forem společností (78/660/EHS), ve znění směrnic Rady 83/349/EHS, 84/569/EHS, 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS, 94/8/ES, 1999/60/ES, 2003/38/ES a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES, 2006/46/ES a 2009/49/ES.
 Sedmá směrnice Rady ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o konsolidovaných účetních závěrkách (83/349/EHS), ve znění směrnic Rady 89/666/EHS, 90/604/EHS, 90/605/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES, 2003/51/ES, 2006/43/ES, 2006/46/ES, 2006/99/ES a 2009/49/ES.

1c) Například zákon č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1d) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
 Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů.

1e) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

5) Například zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.

5a) § 2 odst. 1 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb. a zákona č. 315/2008 Sb.

5b) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb., nařízení vlády č. 244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., a nařízení vlády č. 196/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.

5c) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5d) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

5e) Například zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

5f) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

5g) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7) Například zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích).

9) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty.

11) Například zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

12) Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 16 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12b) § 22 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb.

12c) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

12d) Například § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, ve znění pozdějších předpisů.

13) Například zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

13a) Například nařízení vlády č. 337/2006 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, ve znění nařízení vlády č. 44/2007 Sb.

13b) § 12 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.

13c) § 9 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 212/2006 Sb.

13d) Čl. 43 odst. 1 bod 7a směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.

13e) Čl. 43 odst. 1 bod 7b směrnice 78/660/EHS, ve znění směrnice 2006/46/ES.

13f) Čl. 43 odst. 1 bod 7b Čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.

13g) Čl. 2 bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.

13h) Čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES.

14a) Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

14b) Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

14c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

14d) § 6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

15) § 61 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

15a) Například § 6 vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Například § 69 odst. 8 a § 69a odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

18a) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.

18b) Čl. 34 bod 7b Sedmé směrnice Rady 83/349/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES.
 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.

19) § 3 odst. 2 vyhlášky č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, zrušena zákonem č. 437/2003 Sb.
20) Například zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu