zákony a jejich chyby

Sbírka zákonů 351 až 400 ročník 2013

400/2013 Nařízení vlády, mění NV 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor
399/2013 Vyhl. mění 329/1997,provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zák.110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích, škrob, luštěniny a olejnatá semena
398/2013 Vyhl. mění 313/2007, o odměně insolvenčního správce, o náhradách hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru
397/2013 Vyhl. mění 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení
396/2013 ve věci návrhu na zrušení úhradové vyhlášky pro r. 2013
395/2013 platová základna státních zástupců v r. 2014
394/2013 platová základna soudců v r. 2014 a platy ústavních činitelů
393/2013 o seznamech druhů lesních dřevin
392/2013 o výši paušálních nákladů na vytištění veterinárního osvědčení
391/2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu
390/2013 změna advokátního tarifu
389/2013 změna vyhlášky k provedení zákona o sociálních službách
388/2013 změna vyhl. o provedení zákona o dávkách zdravotně postiženým
387/2013 emisní podmínky pro Proti-inflační spořicí st. dluhopis, 2013-2020
386/2013 emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis,2013-2018
385/2013 emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis, 2013-2018 II
384/2013 emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis, 2013-2016 II
383/2013 formulář pro předkládání účetnictví o vydaném majetku církvím
382/2013 o schválení zákonného opatření Senátu
381/2013 o schválení zákonného opatření Senátu
380/2013 o schválení zákonného opatření Senátu
379/2013 o schválení zákonného opatření Senátu
378/2013 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti
377/2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
376/2013 o technických požadavcích na zabezpečení bezpečnostního materiálu
375/2013 ve věci návrhu na zrušení části zákona o spotřebních daních
374/2013 změna vyhlášky o užívání zpoplatněných pozemních komunikací
373/2013 vyhlášení celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí
372/2013 změna vyhlášky o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání
371/2013 úplné znění zákona o matrikách, jménu a příjmení
370/2013 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG)
369/2013 vyhlášení dne zápisu údajů o vymezení volebních okrsků do registru
368/2013 seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů k 1.1.2014
367/2013 o vydání cenového rozhodnutí
366/2013 úprava záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
365/2013 změna nařízení o obsahových náplních jednotlivých živností
364/2013 formuláře pro smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení
363/2013 poučení o právu na odstoupení od smluv uzavř. distančním způsobem
362/2013 změna vyhlášky k provedení zákona o myslivosti
361/2013 paušální částka nákladů v souvislosti s převzetím odsouzeného
360/2013 změna vyhl. o minimálním limitu pojistného plnění pojistných smluv
359/2013 o vzoru formuláře pro návrh na zahájení řízení o povolení vkladu
358/2013 o poskytování údajů z katastru nemovitostí
357/2013 katastrální vyhláška
356/2013 změna seznamu katastrálních území s průměrnými cenami pozemků
355/2013 o úředních hodinách provozovny a činnostech insolvenčního správce
354/2013 základní sazby zahraničního stravného pro rok 2014
353/2013 o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu ČR
352/2013 změna vyhl. o požadavcích na výrobky přicházející do styku s vodou
351/2013 výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky

400/2013

400 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. listopadu 2013,
kterým se mění nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů, a některá související nařízení vlády
Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.:

ČÁST PRVNÍ
Změna nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor
Čl. I
Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 264/2012 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 1 části A se řádek s pořadovým číslem 2 zrušuje.
2. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 1 pořadovém čísle požadavku 2 sloupci Znění požadavku se věta „Nedošlo k zásahu do krajinných prvků (remízky, meze, křovinné pásy a jiná rozptýlená zeleň) v rozporu se zákonem?“ nahrazuje větou „Nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k poškození nebo zničení dřevin rostoucích mimo les v rozporu se zákonem?“.
3. V příloze č. 2 části A se řádky s pořadovým číslem aktu 2 s pořadovými čísly požadavků 1 až 4 zrušují.
4. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 4 pořadovém čísle požadavku 4 sloupci Znění požadavku se věta „Byla dodržena kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva, která musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky?“ nahrazuje větou „Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění?“.
5. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 4 pořadovém čísle požadavku 4 sloupci Vymezení požadavku v právním předpise ČR se za slova „odst. 1“ vkládají slova „a 2“.
6. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 4 pořadovém čísle požadavku 5 sloupci Znění požadavku se slovo „širokořádkových“ nahrazuje slovy „erozně nebezpečných“.
7. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 4 se za pořadové číslo požadavku 7 vkládá nový bod pořadového čísla aktu 4 pořadového čísla požadavku 8, který zní:
„4 8 Splňují skladovací kapacity statkových hnojiv kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod?
Články 4 a 5 směrnice Rady 91/676/EHS § 39 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
8. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 6 pořadovém čísle požadavku 3 sloupci Znění požadavku, pořadovém čísle aktu 7 pořadovém čísle požadavku 1 sloupci Znění požadavku a pořadovém čísle aktu 8 pořadovém čísle požadavku 1 sloupci Znění požadavku se věta „Nebyla na hospodářství zjištěna nikdy neoznačená zvířata?“ nahrazuje větou „Jsou na kontrolovaném hospodářství zjištěna pouze zvířata, která chovatel označil a identifikoval?“.
9. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 7 pořadovém čísle požadavku 2 sloupci Znění požadavku se věta „Nebyla na hospodářství zjištěna zvířata, na která nebyly vydány průvodní listy skotu pověřenou osobou?“ nahrazuje větou „Jsou na hospodářství zjištěna pouze zvířata, na která byly vydány průvodní listy skotu pověřenou osobou?“.
10. V příloze č. 2 části A pořadovém čísle aktu 7 pořadovém čísle požadavku 4 sloupci Znění požadavku a pořadovém čísle aktu 8 pořadovém čísle požadavku 3 sloupci Znění požadavku se věta „Nebyla na hospodářství zjištěna zvířata nikdy neevidovaná v ústřední evidenci?“ nahrazuje větou „Jsou všechna fyzicky přítomná zvířata evidována v ústřední evidenci kontrolovaného hospodářství?“.
11. V příloze č. 2 části B pořadovém čísle aktu 9 pořadových číslech požadavků 2 až 6 sloupci Vymezení požadavku v právním předpise EU se za slova „Článek 55“ vkládají slova „věta první a druhá“.
12. V příloze č. 2 části B pořadovém čísle aktu 9 pořadovém čísle požadavku 4 sloupci Vymezení požadavku v právním předpise ČR se slova „vyhlášky č. 327/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „vyhlášky č. 327/2012 Sb.“.
13. V příloze č. 2 části B pořadovém čísle aktu 9 pořadovém čísle požadavku 5 sloupci Vymezení požadavku v právním předpise ČR se slova „vyhlášky č. 327/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „a § 13 odst. 1, 5, 6 a 7 vyhlášky č. 327/2012 Sb.“.
14. V příloze č. 2 části B pořadovém čísle aktu 11 pořadových číslech požadavků 12 a 13 sloupci Znění požadavku se slova „96/23/EHS“ nahrazují slovy „96/23/ES“.
15. V příloze č. 2 části B pořadovém čísle aktu 12 pořadovém čísle požadavku 4 sloupci Znění požadavku se slovo „správu“ nahrazuje slovem „správou“.
16. V příloze č. 2 části B pořadovém čísle aktu 12 pořadových číslech požadavků 6 až 8 sloupci Znění požadavku se slova „č. 1774/2002“ nahrazují slovy „č. 1069/2009“.
17. V příloze č. 3 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června
následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok;
porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin
nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních
směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze
s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem
za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně
nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie
procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než
erozně nebezpečná plodina.“.
18. V příloze č. 3 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla
pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a
nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.

Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 479/2009 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 479/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST DRUHÁ
Změna nařízení vlády o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu s vínem
Čl. III
Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhu
s vínem, ve znění nařízení vlády č. 83/2006 Sb., nařízení vlády č. 33/2007 Sb., nařízení vlády č. 320/2008 Sb.,
nařízení vlády č. 82/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády
č. 214/2010 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 258/2012 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb.,
se mění takto:
1. V § 5 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
2. V § 5 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene c) se slovo „nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
3. V § 5 odst. 5 se slova „o provedení opatření na všech půdních blocích“ nahrazují slovy „o provedení všech opatření na půdních blocích“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ke každé žádosti žadatel podá pouze jedno oznámení o provedení všech opatření.“.
4. V § 5 odst. 8 se za slovo „dodržení“ vkládají slova „povinných požadavků na hospodaření48) a“.
Poznámka pod čarou č. 48 zní:
„48) Čl. 103z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, v platném znění.“.
5. V § 5 se doplňují odstavce 10 až 12, které včetně poznámek pod čarou č. 49 až 51 znějí:
„(10) Žadatel může použít k restrukturalizaci a přeměně vinic pouze platná práva na opětovnou výsadbu v souladu s předpisem Evropské unie49) evidovaná
v registru vinic a nahlášená Komisi do 1. března kalendářního roku50) k použití pro restrukturalizaci a přeměnu vinic v souladu s předpisem Evropské unie51).
(11) Při použití platných práv na opětovnou výsadbu starších 5 let při restrukturalizaci a přeměnu vinice se za zahájení restrukturalizace a přeměny
vinice považuje podání oznámení o provedení restrukturalizace a přeměny vinice. Pokud se k restrukturalizaci a přeměny vinice použijí pouze
platná práva na opětovnou výsadbu, podává se pouze žádost o podporu, oznámení o provedení restrukturalizace a přeměny vinice se nepodává.
(12) Využití platných práv na opětovnou výsadbu pro restrukturalizaci a přeměnu vinic podle odstavce 10 není omezeno a lze je uplatnit nejpozději
v oznámení o provedení opatření spolu s uvedením registračního čísla vinice nebo čísla půdního bloku, který byl restrukturalizován.
49) Čl. 85i nařízení Rady č. 1234/2007, v platném znění.
Čl. 4 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999
§ 9 odst. 7 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství).
50) Čl. 185a odst. 3 nařízení Rady č. 1234/2007, v platném znění.
51) Čl. 103q nařízení Rady č. 1234/2007, v platném znění.“.
6. V § 6 odst. 1 písm. a) a c), § 7 odst. 1 písm. a) a v § 8 odst. 1 písm. a) se za slovo „vinice“ vkládají slova „ , z níž pochází udělené právo na opětovnou výsadbu,“.
7. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „u vinice, z níž pochází udělené právo na opětovnou výsadbu nebo nejméně 1000 ks
keřů na 1 ha nad původní počet kusů keřů na 1 ha dosazované vinice v případě dosadby“.
8. § 8a se včetně nadpisu zrušuje.
9. V § 8d odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
10. V § 8d odst. 4 a v § 8f odst. 1 a 2 se slova „§ 6 až 8a“ nahrazují slovy „§ 6 až 8“.
11. V § 8d odst. 6 se slova „podle § 6, § 8 nebo § 8a“ nahrazují slovy „podle § 6 nebo 8“.
12. V § 8g úvodní části ustanovení se slova „Po kontrole provedené Fondem v souladu s předpisy Evropské unie43) není v žádosti přípustné“ nahrazují slovy „S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností52) není po kontrole provedené Fondem v souladu s předpisy Evropské unie43) v žádosti přípustné“.
Poznámka pod čarou č. 52 zní:
„52) Čl. 75 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“.
13. V příloze č. 2 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
14. V příloze č. 2 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.

ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh
Čl. IV
V § 10 odst. 6 nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 373/2010 Sb. a nařízení vlády č. 251/2013 Sb., se slova „podle odstavců 2, 4 a 5“ nahrazují slovy „podle odstavců 2 a 4“ a slova „podle odstavců 1 a 3“ se nahrazují slovy „podle odstavců 1, 3 a 5“.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy
Čl. V
Nařízení vlády č. 45/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za cukr pěstitelům cukrové řepy, ve znění nařízení vlády č. 310/2007 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.

Čl. VI Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 45/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 45/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST PÁTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu
Čl. VII
Nařízení vlády č. 47/2007 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování jednotné platby na plochu zemědělské půdy a některých podmínek poskytování informací o zpracování zemědělských výrobků pocházejících z půdy uvedené do klidu, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 47/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 47/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST ŠESTÁ
Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě
Čl. IX
Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 113/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 111/2010 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 372/2010 Sb., nařízení vlády č. 283/2011 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 bod 2 zní:
„ 2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze č. 2 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. X
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST SEDMÁ
Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření
Čl. XI
Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění nařízení vlády č. 114/2008 Sb., nařízení vlády č. 45/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 78/2010 Sb., nařízení vlády č. 112/2010 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 282/2011 Sb., nařízení vlády č. 61/2012 Sb., nařízení vlády č. 263/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 298/2013 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze č. 2 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST OSMÁ
Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy
Čl. XIII
Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění nařízení vlády č. 148/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 298/2013 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze č. 2 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST DEVÁTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování
Čl. XV
Nařízení vlády č. 95/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování oddělené platby za rajčata určená ke zpracování, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.

Čl. XVI
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 95/2008 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 95/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST DESÁTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích
Čl. XVII
Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 106/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 76/2013 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 3 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze č. 3 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření
Čl. XIX
Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 108/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 75/2013 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 4 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze č. 4 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. XX
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST DVANÁCTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka
Čl. XXI
Nařízení vlády č. 87/2010 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování platby na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka, ve znění nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 61/2012 Sb. a nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. XXII
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 87/2010 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 87/2010 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům
Čl. XXIII
Nařízení vlády č. 60/2012 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb. a nařízení vlády č. 60/2013 Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 bod 2 zní:
„2. Žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku jako půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí,
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií.
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V příloze č. 2 se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Žadatel v souladu s § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor musí dodržovat pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí
a) při manipulaci se závadnými látkami musí být zajištěna ochrana povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí,
b) závadné látky musí být skladovány tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
c) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, musí být provedeny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek,
d) pro kontrolu zjišťování úniku skladovaných ropných látek musí být vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém.“.
Čl. XXIV
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech podaných podle nařízení vlády č. 60/2012 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 60/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.

ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu
Čl. XXV
Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění nařízení vlády č. 448/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odstavec 1 zní:
„(1) Na zemědělských pozemcích označených od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku, podle evidence půdy vedené podle jiného právního předpisu12), se vyskytuje půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí13),
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií13).
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na ploše, jejíž celková výměra nepřesáhne výměru 0,40 ha zemědělské půdy z celkové obhospodařované plochy žadatelem za předpokladu, že směr řádků erozně nebezpečné plodiny je orientován ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod plochou erozně nebezpečné plodiny se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 m, který na erozně nebezpečnou plodinu navazuje a přerušuje všechny odtokové linie procházející erozně nebezpečnou plodinou na erozně ohrožené ploše, a na kterém bude žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než erozně nebezpečná plodina.“.
2. V § 11 odst. 2 se slovo „širokořádkové“ nahrazuje slovy „erozně nebezpečné“.

Čl. XXVI
Přechodné ustanovení

Řízení podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
ČÁST PATNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXVII
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády: Rusnok v. r.
Ministr zemědělství: Toman v. r.

399/2013

399  VYHLÁŠKA  ze dne 27. listopadu 2013,
kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění vyhlášky č. 418/2000 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.:

Čl. I
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění.

Čl. II
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění vyhlášky č. 418/2000 Sb., se mění takto:
1. V názvu a v úvodní větě se slova „§ 18 písm. a), d), h), i), j) a k)“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h)“.
2. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení, v § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „zvláštní vyhlášce1)“ nahrazují slovy „vyhlášce o způsobu označování potravin2)“.
  Poznámka pod čarou č. 2 zní:
  „2) Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.“.
  Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje.
3. V § 3 odst. 3 se slova „5 % hmotnostních čokolády, přičemž čokoládu je přípustné nahradit kakaovou hmotou, kakaem, odtučněným kakaem s přídavkem nebo bez přídavku kakaového másla, avšak obsah odtučněného kakaového prášku musí odpovídat nejméně 5 % hmotnostním čokolády“ nahrazují slovy „20 % hmotnostních odtučněného kakaového prášku“.
4. V § 5 písm. j) se slova „sójová bílkovina“ nahrazují slovem „potravina“.
5. V § 5 se na konci textu písmene k) doplňují slova „nebo jiná luštěnina, obilnina nebo jejich kombinace“.
6. V § 5 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí:
„l) natto - sójovým výrobkem sójový fermentovaný výrobek,
m) sójovou omáčkou - sójovým výrobkem fermentovaná omáčka ze sójových bobů nebo ze směsi sójových bobů a pšenice,
n) miso - sójovým výrobkem fermentovaná pasta ze sójových bobů nebo ze směsi sójových bobů a jiných obilnin.“.
7. V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
   „(4) Pro použití v potravinářství lze použít pouze semeno máku setého (Papaver sommferum L.) semenného, olejného typu pocházející z odrůd, které obsahují max. 0,8 % morfinových alkaloidů v sušině tobolky (makovici) a na povrchu makového semene není obsah morfinových alkaloidů vyšší než 25 mg/kg.“.
8. Příloha č. 4 zní:
  „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 329/1997 Sb.
   Členění luštěnin na druhy, skupiny a podskupiny
   Druh			Skupina				Podskupina
   Luštěnina		hrách žlutý			předvařené
			hrách zelený			loupané celé
			čočka velkozrnná	loupané půlené
			čočka drobnozrnná	
			fazole bílé	
			fazole barevné	
			cizrna	
			bob	
			sója	
Mlýnský výrobek z luštěnin	mouky	
				vločky	
				vlákninový koncentrát	
Sójový výrobek		sójový nápoj	
			zakysaný sójový výrobek	
			tofu	
			sojanéza	
			tempeh	
			natto	
			sójová omáčka	
			miso	
“.

9. V příloze č. 6 tabulka 3 zní:
„Tabulka 3
Sójový výrobek	Bílkovina v % hmotnosti min.	Tuk v sušině v % hmotnosti max.	Sušina v % hmotnosti min.
Sójový nápoj				1,8	30,0	4,0
Sójový nápoj v prášku			20,0	30,0	90,0
Zakysaný sójový výrobek			2,5	50,0	8,0
Tofu					4,5	40,0	10,0
Sojanéza				1,0		
Tempeh					10,0	50,0	27,0
Miso					9,0		
Sójová omáčka				2,3		
Natto					15,0		
“.

10. Příloha č. 7 zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 329/1997 Sb.
Členění olejnatých semen na druhy, skupiny a podskupiny
Druh			Skupina	Podskupina
Olejnaté semeno		mák	modrý
				bílý
				barevný*
			slunečnice
			tykev
			sezam
			len
			hořčice	bílá
				černá


* barevný: šedý, oranžový, okrový, růžový “.
11. Příloha č. 9 zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 329/1997 Sb.
Fyzikální a chemické požadavky na jakost olejnatých semen
Tabulka 1 - Semeno máku setého (Papaver somniferum L.) semenného, olejného typu
Barva semen		modrá			nejvýše 0,2 % hmotnosti máku bílého
			bílá nebo směs barev	nad 0,2 % hmotnosti máku bílého
Vlhkost	1. jakost				nejvýše 8,0 % hmotnosti
	2. jakost				nejvýše 10,0 % hmotnosti
Semena nevybarvená tmavá až černá		nejvýše 5,0 % hmotnosti
Příměsi a nečistoty celkem			nejvýše 8,0 % hmotnosti
z toho:
a)	semena nevyzrálá rezavé barvy		nejvýše 5,0 % hmotnosti
b)	poškozená semena			nejvýše 3,0 % hmotnosti
c)	nečistoty 	celkem 1.jakost		nejvýše 0,2 % hmotnosti
	celkem 2. jakost			nejvýše 1,0 % hmotnosti
d)	semena blínu černého (Hyoscyamus niger L.)	nejvýše 0,00 % hmotnosti
e)	semena laskavce a merlíku		nejvýše 0,2 % hmotnosti
f)	anorganické nečistoty			nejvýše 0,0 % hmotnosti
g)	obsah kadmia				nejvýše 0,8 mg/kg
h)	obsah arsenu				nejvýše 0,1 mg/kg
i)	obsah rtuti				nejvýše 0,012 mg/kg
j)	obsah olova				nejvýše 1,0 mg/kg
k)	obsah morfinových alkaloidů		nejvýše 25 mg/kg


Tabulka 2 - Ostatní semena
Semeno					Vlhkost v % nejvýše	Příměsi v % nejvýše	Nečistoty v % nejvýše
slunečnice (Heliantus annus L.)			8,0		4,0			1,0
tykve (Cucurbita)				10,0		4,0			1,0
sezamu (Sesamum indicum L.)			10,0		4,0			1,0
lnu (Linum usitatissimum L.)			9,0		2,0			1,0
hořčice (Sinapis alba L., 
 Brassica nigra L., Brassica juncca L.)		10,0		3,0			0,5
Světlice barvířské (Carthamus tinctorius L.)	10,0		4,0			1,0                                                    “.

Čl. III
Přechodné ustanovení
Potraviny označené podle vyhlášky č. 329/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze uvádět do oběhu nejpozději do 1. července 2014. Potraviny, které byly uvedeny do oběhu před tímto datem, mohou být prodávány do vyprodání zásob.

Čl. IV  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministr: Ing. Toman, CSc, v. r.

398/2013

398 VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013,
kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. b) a c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění vyhlášky č. 488/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele a odměny určené z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele“ nahrazují slovy „podle odstavce 2 a odstavce 3“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce.“.
2. V § 1 odst. 2 se slova „připadajícího na zajištěného věřitele“ nahrazují slovy „jednotlivého předmětu zajištění“, slova „zajištěnému věřiteli“ se nahrazují slovy „věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna“ a na konci odstavce 2 se doplňuje věta „Pro účely této vyhlášky se za jednotlivý předmět zajištění považuje i funkční celek tvořený souborem věcí, práv či majetkových hodnot.“.
3. V § 1 odstavec 3 zní:
„(3) Odměna určená z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí při výtěžkuod 0 do 500 tis. Kč 25 %
od 500 tis. Kč do 1 mil. Kč 125000 Kč + 20 % z částky přesahující 500 tis. Kč
od 1 mil. Kč do 5 mil. Kč 225000 Kč + 15 % z částky přesahující 1 mil. Kč
od 5 mil. Kč do 10 mil. Kč 825000 Kč + 13 % z částky přesahující 5 mil. Kč
od 10 mil. Kč do 50 mil. Kč 1475000 Kč + 10 % z částky přesahující 10 mil. Kč
od 50 mil. Kč do 100 mil. Kč 5475000 Kč + 5 % z částky přesahující 50 mil. Kč
od 100 mil. Kč do 250 mil. Kč 7975000 Kč + 1 % z částky přesahující 100 mil. Kč
od 250 mil. Kč 9475000 Kč + 0,5 % z částky přesahující 250 mil. Kč.
“.

4. § 2 zní:
„§ 2 Odměna insolvenčního správce při reorganizaci
Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku reorganizace a neschválí-li schůze věřitelů se souhlasem insolvenčního správce jinou výši odměny, náleží insolvenčnímu správci za každý započatý měsíc
a) v prvním roce po rozhodnutí o povolení reorganizace odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu, a
b) v následujících letech trvání reorganizace odměna, která je stanovena z dvanáctinásobku průměrného měsíčního obratu za účetní období předchozího roku trvání reorganizace:
při obratu
od 0 do 100 mil. Kč 33000 Kč
od 100 mil. Kč do 250 mil. Kč 83000 Kč
od 250 mil. Kč do 500 mil. Kč 166000 Kč
od 500 mil. Kč do 750 mil. Kč 249000 Kč
od 750 mil. Kč do 1 mld. Kč 332000 Kč
nad 1 mld. Kč 415000 Kč.
“.
5. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

„§ 2a
Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1000 Kč, nejvýše však 1000000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených pohledávek podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45000 Kč.“.
6. V § 3 písm. b) a § 3 písm. c) se za slova „750 Kč“ vkládají slova „a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 1125 Kč“ a slova „trvání účinků schválení oddlužení plněním“ se nahrazují slovy „od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění“.
7. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ustanovení § 2a tím není dotčeno.“.
8. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Zařadilo-li přihlášky pohledávek do seznamu přihlášených pohledávek více insolvenčních správců, pak náleží každému z nich
a) odměna podle § 2a, nejvýše však podíl z částky 1000000 Kč odpovídající počtu přihlášek pohledávek jím zařazených do seznamu přihlášených pohledávek, nebo
b) podíl z odměny podle § 2a věty poslední odpovídající počtu přihlášek pohledávek jím zařazených do seznamu přihlášených pohledávek.“.
9. V § 7 odst. 4 se za slova „150 Kč“ vkládají slova „a v případě oddlužení povoleného na základě společného návrhu manželů 225 Kč“ a slova „trvání účinků schválení oddlužení plněním“ se nahrazují slovy „od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění“.

Čl. II
Přechodná ustanovení
1. V insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.
2. V insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky nedošlo k přezkoumání přihlášek pohledávek insolvenčním správcem podle insolvenčního zákona.

Čl. III Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministryně: Mgr. Benešová v. r.

397/2013

397 VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013, kterou se mění vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 70/2011 Sb.
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. a) a d) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 69/2011 Sb. a zákona č. 294/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 70/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písmeno a) zní:
„a) jednací řád pro insolvenční řízení včetně náležitostí záznamu podle § 85 insolvenčního zákona, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, soupisu majetkové podstaty, vyrozumění o soupisu majetkové podstaty, vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, seznamu přihlášených pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti reorganizačního plánu a“.
2. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:

„§ 3a
Náležitosti záznamu o přijetí nebo podání informace insolvenčním soudem
(1) Záznam o přijetí nebo podání informace insolvenčním soudem podle § 85 insolvenčního zákona obsahuje
a) označení „Záznam o přijetí nebo podání informace insolvenčním soudem podle § 85 insolvenčního zákona“,
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,
c) datum a čas přijetí nebo podání informace,
d) jméno a příjmení zaměstnance, který záznam vyhotovil,
e) stručné, jasné a výstižné vylíčení přijímané nebo podávané informace,
f) seznam příloh, kterými jsou informace dokládány, se kterými jsou přijímány nebo podávány,
g) údaje o osobě, která informaci přijímá nebo podává, a v případě, že je u soudu přítomna, její podpis.
(2) Pro označení osoby podle odstavce 1 písm. g) se použije obdobně § 21 odst. 2; je-li tato osoba subjektem insolvenčního řízení, označuje se jménem a příjmením nebo názvem a označením procesního postavení.“.
3. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

„§ 13a
Vyrozumění o soupisu majetkové podstaty
(1) Písemné vyrozumění o zahrnutí věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty do soupisu majetkové podstaty obsahuje
a) označení insolvenčního soudu včetně spisové značky, pod kterou je insolvenční řízení vedeno,
b) označení dlužníka a označení osoby, které je vyrozumění určeno,
c) údaje umožňující identifikaci věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty zahrnuté do soupisu majetkové podstaty,
d) odůvodnění zahrnutí věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty do soupisu majetkové podstaty,
e) datum a podpis insolvenčního správce.
(2) Vyrozumění o soupisu majetkové podstaty dále obsahuje poučení o možnosti podat vylučovací žalobu s uvedením lhůty k jejímu podání a o následcích zmeškání této lhůty.
(3) Pro označení dlužníka a osoby, které je vyrozumění určeno, se použije obdobně § 21 odst. 2.“.
4. V § 21 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n) kód pro přenos údajů prostřednictvím čtecího zařízení.“.
5. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který včetně nadpisu zní:

„§ 21a
Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň
(1) Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň obsahuje
a) označení „Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“,
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno,
c) označení dlužníka,
d) označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
e) bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,
f) údaje, zda pohledávka či její část je vykonatelná,
g) údaj o povaze pohledávky, h) údaj o výši pohledávky,
i) seznam příloh,
j) údaje o osobě, která vyrozumění podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele,
k) datum a podpis.
(2) Pro označení osoby věřitele a dlužníka se použije obdobně § 21 odst. 2.
(3) Pro údaje o povaze pohledávky se použije obdobně § 21 odst. 3.“.
6. V § 22 úvodní části ustanovení se za slovo „pohledávky“ vkládají slova „a vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“.
7. V § 22 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo ve vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“.
8. V § 23 odst. 1 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) až s) se označují jako písmena n) až r).
9. V § 23 odst. 1 písm. n) se slova „není podnikatelem a že“ zrušují.
10. V § 24 písm. a) se slova „například výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru“ nahrazují slovy „pokud nelze tuto skutečnost ověřit podle zákona o základních registrech v příslušném registru“.
11. V § 24 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) pokud je podáván společný návrh manželů na povolení oddlužení, přikládá se k návrhu na povolení oddlužení kopie oddacího listu manželů a prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.“.
12. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní:

„§ 24a Náležitosti reorganizačního plánu
(1) Reorganizační plán obsahuje
a) označení „Reorganizační plán“,
b) označení insolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízení vedeno, je-li reorganizační plán předkládán po zahájení insolvenčního řízení,
c) označení dlužníka,
d) označení předkladatele reorganizačního plánu, jde-li o osobu odlišnou od dlužníka,
e) popis dlužníkova podnikání a příčin vzniku dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku,
f) popis veškerého majetku dlužníka; majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, musí být uveden zvlášť,
g) výčet předpokladů pro schválení reorganizačního plánu a podmínek přípustnosti reorganizace podle § 316 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona, jejichž splnění se předkladatel dovolává, s uvedením skutečností, na základě nichž předkladatel jejich splnění dovozuje,
h) popis všech závazků dlužníka; věřitelé musí být rozděleni do skupin s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách a v jakém rozsahu budou uspokojeny,
i) určení způsobu reorganizace a určení opatření k plnění reorganizačního plánu, údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna,
j) uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit,
k) údaj o tom, zda a které závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace,
l) seznam příloh.
(2) Pro označení osoby věřitele, dlužníka a předkladatele se použije obdobně § 21 odst. 2.“.

Čl. II Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministryně: Mgr. Benešová v. r.

396/2013 Nález ÚS- zrušuje část vyhl.475/2012 od 31.12.2014

396/2013 Sb. NÁLEZ Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 19/13 dne 22. října 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava
Balíka, Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové a
Michaely Židlické o návrhu skupiny 39 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, jejichž jménem jedná senátorka MUDr. Alena Dernerová, na
zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních
omezení pro rok 2013, eventuálně na zrušení § 17, přílohy č. 1, přílohy č. 3 části A bodu 1 písm. g) a části B, přílohy č. 4, přílohy č. 5 bodu
5 a přílohy č. 14 vyhlášky č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, za
účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení takto:

I. Vyhláška č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, je v rozporu s čl.
1 odst. 1 Ústavy České republiky a čl. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Vyhláška č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013, se ruší uplynutím
dne 31.12. 2014.

Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a rekapitulace návrhu
1. Ústavnímu soudu byl dne 25. 3. 2013 doručen návrh skupiny 39 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "navrhovatel")
podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), a podle ustanovení § 64 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993
Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot
bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 (dále jen "vyhláška" nebo "úhradová vyhláška"), eventuálně na zrušení §
17, přílohy č. 1, přílohy č. 3 části A bodu č. 1 písm. g) a části B, přílohy č. 4, přílohy č. 5 bodu č. 5, přílohy č. 14 a jiných
ustanovení, která budou shledána ústavně nekonformními. Napadená vyhláška je podle navrhovatele v rozporu s čl. 1 a čl. 79 odst. 3
Ústavy a čl. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 28, čl. 31 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). S návrhem byla spojena
žádost o přednostní projednání návrhu.

2. Navrhovatel spatřuje porušení čl. 1, a to konkrétně v něm obsaženého zákazu libovůle a svévole a zásady předvídatelnosti coby základních
hodnot právního státu, a čl. 79 odst. 3 Ústavy především v tom, že ve srovnání s předchozími léty snížila vyhláška úhrady téměř ve všech
segmentech hrazených zdravotních služeb, a to navzdory tomu, že náklady na provoz v roce 2013 prokazatelně porostou. Poskytovatelé zdravotních
služeb (dále též "poskytovatelé") proto očekávali spíše navýšení úhrad, které by alespoň částečně pokrylo zdražení vstupů. I setrvání na
stávajících hladinách, což se děje již od roku 2009, je pro ně dlouhodobě neudržitelné. Snížení úhrad ministerstvo nezdůvodnilo,
respektive tak neučinilo ústavně konformním způsobem.

3. O změně úhrad nebyli poskytovatelé předem nijak informováni, neboť obsah úhradové vyhlášky, jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013, byl
zveřejněn až publikací předpisu ve Sbírce zákonů dne 31. 12. 2012.
Reálně však není skutečná výše úhrad zřejmá ani po jejím vydání. Způsob výpočtu je totiž nastaven tak, že poskytovatelé v řadě segmentů nebudou
do poloviny roku 2014 vědět, kolik dostanou zaplaceno za práci odvedenou během roku 2013. Obdrží pouze tzv. předběžné měsíční úhrady,
jejichž výši zdravotní pojišťovna stanoví podle úhrad v referenčním období, jímž je období před dvěma lety, ovšem zcela bez vazby na
aktuální objem vykázané péče. Podle názoru navrhovatele má nepředvídatelnost několik příčin. U poskytovatelů lůžkové péče je
způsob výpočtu úhrady (pomocí 14 vzorců se 45 proměnnými) nastaven natolik složitě a překombinovaně, že bez expertního posouzení není
možno matematické vzorce "vyluštit". Jen úhrada lůžkové péče se skládá z 5 samostatně vypočítávaných složek úhrady a samostatným výpočtem pro
každou ambulanci a odborné pracoviště. U nemocnic s 20 ambulancemi by se tak měl výpočet úhrady provádět samostatně ve 25 složkách úhrady pro
každou ze 7 zdravotních pojišťoven, což představuje celkem 175 částí úhrady. Kromě toho lze vyhlášku interpretovat různě a do ní dosazené
veličiny z ničeho logicky nevyplývají a jsou výrazem libovůle tvůrce vyhlášky. Tento systém tak činí péči poskytovanou nemocnicemi
neřiditelnou a možnost vyhovět omezením a regulacím je minimální.
Výpočet, oproti předchozím obdobím ještě ztížený, dokáží reálně provést pouze speciálně vybavené instituce, dokonce ani ne všechny zdravotní
pojišťovny, a nemocnice nejsou schopny správnost výpočtu úhrady zpětně ověřit. I nejlépe vybavená Všeobecná zdravotní pojišťovna České
republiky (dále jen "Všeobecná zdravotní pojišťovna" nebo "VZP") ve výpočtu chybuje a opakovaně jej opravuje, pročež v době podání tohoto
návrhu neměla řada nemocnic ještě vypočtenu úhradu za rok 2011 a některé dokonce ani za rok 2010.

4. Problematickou činí vyhlášku i rozptyl ve výši úhrad mezi jednotlivými poskytovateli. Podle statistiky z 58 nemocnic zveřejněné
Asociací českých a moravských nemocnic dochází k rozptylu předběžných úhrad od 83 % do 101 % předběžných úhrad v roce 2012, ačkoliv vstupní
data z roku 2011 včetně struktury poskytované péče zůstaly v podstatě nezměněné. Nemocnice tak stojí před rozhodnutím, zda po celý rok 2013
poskytovat omezenou péči úměrně omezení úhrady, anebo v listopadu poskytování péče zastavit. Ambulantní specialisté nemohou v dané chvíli
vědět, za jakou cenu pracují, neboť tato cena bude stanovena až po uplynutí celého kalendářního roku, nejdříve však ke konci první
poloviny roku 2014, podle počtu ošetřených pojištěnců a toho, jak nákladná péče jim bude v souhrnu muset být poskytnuta. Neúměrný je i
sám termín, kdy dojde k vyúčtování. Podle navrhovatele je celá vyhláška koncipována tak, aby platby byly prováděny zpětně a zdravotní
pojišťovny je mohly nastavit způsobem zajišťujícím jejich vyrovnané hospodaření. Veškeré riziko zdravotního pojištění je tak přenášeno na
poskytovatele zdravotních služeb.

5. Ministerstvo vytvořením překombinovaného způsobu úhrady překročilo rámec zákonného zmocnění vyplývajícího ze zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o
veřejném zdravotním pojištění"). Dle jeho § 17 odst. 5 může Ministerstvo zdravotnictví, nedojde-li k dohodě v dohadovacím řízení,
stanovit vyhláškou hodnoty bodu, výši úhrad hrazených služeb a regulační omezení. Odstavec 2 téhož ustanovení vyhrazuje smlouvám mezi
poskytovateli a zdravotními pojišťovnami stanovit způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, jakož i práva a povinnosti
účastníků smlouvy, nejsou-li stanoveny zákonem. V rozporu s tím vyhláška stanoví způsob úhrady včetně detailního vymezení jeho
jednotlivých složek i práva a povinnosti účastníků smlouvy, což je vyhrazeno jen zákonu nebo smlouvě.

6. Přesvědčení o porušení čl. 26 odst. 1 a čl. 28 Listiny vychází ze skutečnosti, že vyhláška úhrady snižuje, ačkoliv náklady na provoz
zdravotnických zařízení rostou. Důsledkem je skutečnost, že navzdory své stejně náročné a odpovědné práci nejsou lékaři a další zdravotnický
pracovníci spravedlivě odměňováni za vykonanou práci. Přitom na snížení úhrad není dán veřejný zájem, neboť výběr pojistného na zdravotní
pojištění v roce 2012 dosáhl 102 % výběru z roku 2011. Omezení dopadá zvláště na vybrané poskytovatele. Vyhláška totiž na jedné straně
vypočítává ty poskytovatele, kteří nejsou objemem poskytnutých zdravotních služeb limitováni (u nich je úhrada transparentní, snadno
spočitatelná a předvídatelná), a ty, kteří limitováni jsou, což znamená, že část služeb je jim hrazena v plné výši a část sníženou
hodnotou bodu. Poměr těchto částí nemůže poskytovatel nijak ovlivnit. V plné výši mu bude uhrazeno maximálně to, co vykázal v referenčním
období (tj. v roce 2011), resp. 98 % této hodnoty. Všechny zdravotní služby poskytnuté nad tuto hodnotu budou uhrazeny za sníženou hodnotu
bodu. Na modelovém příkladu navrhovatel demonstruje, že za sníženou hodnotu bodu může být a je poskytována značná část služeb. Vyhláška
neobsahuje ani žádnou vyviňovací klauzuli, ukládající zdravotní pojišťovně uhradit službu v plné výši v případě, kdy poskytovatel
zdůvodní její potřebnost či vyšší nákladnost. V případě překročení stanoveného objemu hrazené zdravotní péče je úhrada poskytována ve
zcela nepřiměřené výši a nepokrývá ani náklady poskytovatelů (navrhovatel poukazuje na případy, kdy se péče poskytnutá nad stanovený
objem hradí ve výši 0,30 Kč za bod, přičemž plná hodnota bodu je 1,02 Kč). Dle jeho názoru jde o svévoli vydavatele vyhlášky, o formu jakési
pokuty za překročení objemu péče. Taková úhrada je ovšem netransparentní, neboť v průběhu příslušného období poskytovatel neví a
nemůže vědět, která péče a jak mu bude uhrazena, neboť neví, zda již vyčerpal povolený limit zdravotní péče. I kdyby to ale věděl, nemůže
jako jiný podnikatel konstatovat, že vyčerpal limit a za cenu nepokrývající ani náklady pracovat nebude.

7. Porušení rovnosti v právech, garantované čl. 1 Listiny, spatřuje navrhovatel ve způsobu odměňování neodkladné péče. Pro neodkladnou péči
poskytnutou nesmluvními poskytovateli se stanoví hodnota bodu ve výši 75 % běžné úhrady. Taková nerovnost v odměňování stejné práce je dle
navrhovatele zcela neodůvodněná. Paradoxně tento typ služby obvykle klade na zdravotnické pracovníky vyšší nároky. Povinnost zdravotních
pojišťoven hradit neodkladnou péči poskytovatelům nad rámec dohodnutého objemu péče uložil jak Nejvyšší soud, tak i Ústavní soud. Není zřejmé,
proč by měla být tatáž (neodkladná) péče hrazena jednotlivým poskytovatelům různě, navíc když pojem "nesmluvní poskytovatel" není
úplně jasný. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ukládá zdravotním pojišťovnám zajistit smluvně péči pro své pojištěnce, nesplnění této
povinnosti - řada menších zdravotních pojišťoven nezajišťuje péči po celém území České republiky - ovšem paradoxně bonifikuje 25 % snížením
úhrady.

8. Další nerovnost vyhláška zavádí výší úhrady podle změny počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven v jednotlivých krajích uplatněním
koeficientu KPp, který ve výpočtu úhrady zohledňuje vedle počtu pacientů skutečně ošetřených i počet pojištěnců pojišťovny v daném
kraji. Rozdíly v úhradách stejné péče za jednotlivé pojištěnce jsou pak dány nejen podle zdravotní pojišťovny, ale i podle kraje, ve kterém
byli ošetřeni. Největší nerovnost pak působí jen částečné dodržováním principu stejné úhrady za poskytnutou péči, neboť kombinace tzv.
technické celostátní základní sazby a individuální základní sazby jako proměnných vede k rozptylu úhrad nemocnicím ve výši 17 000 až 39 000 Kč
u její nejdůležitější složky - lůžkové péče. Obdobně vyhláška zakládá nerovnost u péče nehrazené platbou za diagnózu se základní sazbou
výpočtem úhrady na základě individuální ceny bodu odlišné pro každého poskytovatele lůžkové péče.

9. Ve smyslu čl. 31 Listiny má pojištěnec právo požadovat dostupnou léčbu, a i to, aby byla uhrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Vyhláška nastavuje parametry tak, že poskytovatelé nebudou schopni pojištěncům péči sice zákonem garantovanou, ve skutečnosti však
pojišťovnami nehrazenou, poskytnout.

10. Rozpor s právem na spravedlivý proces spatřuje navrhovatel ve složitosti její aplikace, která se neobejde bez expertního
matematického posouzení. V celé České republice jsou 2 až 3 společnosti s několika odborníky schopnými provést výpočet (alespoň dle
dosavadních, méně komplikovaných předpisů). Nutnost ověření případného nároku neúměrně komplikuje probíhající soudní spory mezi zdravotními
pojišťovnami a poskytovateli o výši úhrad. V jednom konkrétním řízení již odvolací soud vyzval soud prvního stupně, aby o přepočet požádal
Ministerstvo zdravotnictví. Takovým pověřováním je ohrožen samotný princip dělby moci, každopádně pro účastníky je náročnost vyhlášky
překážkou uplatnění práva na soudní ochranu. Navíc není nijak právně podchycen a upraven způsob úhrady prostřednictvím platby za diagnózu,
pracuje se jen s metodikou vypracovanou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Vyhláška tak operuje s pojmy nijak a nikde právně
nedefinovanými, jejichž výklad je nejednoznačný.

II. A)
Vyjádření Ministerstva zdravotnictví
11. Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že pravomoc regulovat vyhláškou objem poskytnuté péče a objem úhrad za ni se opírá o
zmocňovací ustanovení § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, což potvrdil i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo
3067/2010 ze dne 31. 7. 2012. Vyhláška respektuje rozsah a meze předmětného zákonného zmocnění a k jejímu vydání ministerstvo
přistoupilo z důvodu zde předpokládaného, čili poté, co v dohodovacím řízení nedošlo mezi jeho účastníky k dohodě. Dohodovací řízení pro
úhrady na rok 2013 bylo svoláno dne 6. 3. 2012 a ukončeno závěrečným jednáním dne 21. 8. 2012, přičemž k dohodě dospěli jeho účastníci pouze
ve třech z jedenácti segmentů zdravotní péče. Tento kladný výsledek jednání byl do vyhlášky převzat. Obecně platí, že výsledkem
dohodovacího řízení, které mezi sebou vedou zástupci zdravotních pojišťoven a profesních sdružení poskytovatelů zdravotních služeb, musí
být kompromis. Výši plateb nelze nastavit jen s přihlédnutím k zájmu poskytovatelů, neboť proti nim stojí zájem zdravotních pojišťoven a
nepřímo i veřejný zájem na zachování stability financování zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyhláška vydaná v
případě neúspěšného dohodovacího řízení proto nemusí beze zbytku reflektovat zisk poskytovatelů. Ti nemohou kalkulovat dokonce ani s
tím, že budou vždy za každé situace plně uhrazeny i všechny jejich náklady na podnikání. Opačný přístup by při zachování současného počtu
poskytovatelů znamenal destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění, který je v propadu 4 mld. Kč. Ve svém důsledku by to vedlo k
omezení dostupnosti zdravotní péče, neboť pojišťovny by byly nuceny uzavírat méně smluv. Konečně v roce 2012 se mimořádně přerozdělilo 6
mld. Kč z rezerv zdravotních pojišťoven, čímž byl zajišťovací fond víceméně vyčerpán, takže k podobnému kroku již v roce 2013 nebude možné
přistoupit. V této souvislosti ministerstvo poukazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), v němž
Ústavní soud konstatoval, že systém veřejného zdravotního pojištění je jako každý pojišťovací systém limitován objemem finančních prostředků,
které získává z pojistného, přičemž objem finančních prostředků na úhradu zdravotní péče jako limitující faktor veřejného zdravotního
pojištění je přímo obsažen v čl. 31 Listiny. Ministerstvo respektuje, že poskytovatelé zdravotních služeb mají právo realizovat přiměřený
zisk, který je smyslem podnikání, a současně nemohou poskytovat zdravotní péči ke své tíži. Tento účel se ve vyhlášce také promítl.
Ovšem současně vyhláška musí odrážet fakt, že systém zdravotního pojištění není schopen ufinancovat proplácení veškerých nákladů
poskytovatelů a že zachování systému zdravotního pojištění je veřejným zájmem, který je ministerstvo povinno chránit.

12. Protože k dohodě o výši úhrad pro rok 2013 nedošlo, muselo ministerstvo přistoupit k vydání vyhlášky. Odmítá však, že by jeho
postup byl nepředvídatelný či netransparentní. Výsledky dohodovacího řízení sice obdrželo dne 3. 9. 2012, do listopadu však muselo čekat na
podklady od Všeobecné zdravotní pojišťovny (v systému přerozdělovaných prostředků veřejného zdravotního pojištění obhospodařuje cca 66 %, a
tedy bez těchto údajů se ministerstvo nemohlo obejít a muselo čekat). Dne 28. 11. 2012 byl návrh vyhlášky rozeslán do vnitřního
připomínkového řízení, od 29. 11. 2012 byla veřejně přístupná první verze návrhu (tedy měsíc předtím, než uvádí navrhovatel), operativně se
pak projednaly připomínky. Finální verze vyhlášky byla v zásadě zveřejněna již momentem zaslání do pracovních komisí Legislativní rady
vlády (při standardnímu způsobu projednávání návrhů se na nich v této fázi již po věcné stránce nic nemění), tj. 17. 12. 2012. Zástupci
poskytovatelů zdravotních služeb i veřejnost se mohli s obsahem vyhlášky seznámit již tento den. Navíc, kde to bylo možné, respektovala
vyhláška výsledky dohodovacího řízení. Pokud jde o vytýkanou nepředvídatelnost, ministerstvo již na počátku dohodovacího řízení jeho
stranám deklarovalo, že je s ohledem na finanční situaci systému zdravotního pojištění třeba počítat s restriktivnější formou vyhlášky
oproti roku 2012. Obsah vyhlášky není zásadně jiný, je založen na stejných principech, v případě akutní lůžkové péče především na tzv.
případovém paušálu - DRG. Ten se používá v řadě jiných zemí, v České republice je užíván od roku 2007 a stále se vyvíjí tak, aby byl co
nejspravedlivější k malým i velkým nemocnicím. Ani v případě ambulantních specialistů není systém úhrady na principu bodového
hodnocení výkonů s regresí u označených výkonů žádnou novinkou.
Ministerstvo nezastírá, že výpočet úhrady je zejména u akutní lůžkové služby komplikovanější a rozhodně není určen pro laiky, tedy osoby
nepohybující se ve zdravotnictví, které nemají s úhradovým systémem zkušenost. Ministerstvo však poskytuje pomoc a radu v případech, kdy
mohou s aplikací nastat potíže. Z uvedených důvodů odmítá námitky o libovůli a svévoli při tvorbě předpisu.

13. Hodnoty a omezení ve vyhlášce se stanoví pro předem určené kategorie poskytovatelů rozlišené obecnými znaky. Každému poskytovateli
z dané kategorie se úhrada vypočte stejně. Skutečnost, že u jednotlivých kategorií se vypočítává odlišně, je odrazem rozdílnosti
těchto kategorií v reálném životě, a s tím související objektivně různé výše nákladů. Kategorizace nicméně navazuje na přechozí úpravu.

14. Práva podnikat se vyhláška, která nijak nereguluje podmínky pro získání oprávnění poskytovat zdravotní péči, netýká, neboť nabízet tyto
služby, ať hrazené z veřejného zdravotního pojištění či nikoliv, poskytovatelům nebrání. Poskytovatelé však nemohou založit své
podnikání na tom, že jim jejich aktivity budou bez dalšího proplaceny z veřejného zdravotního pojištění, disponujícího omezenými zdroji, které
je navíc třeba spravedlivě rozdělovat. Dle principu smluvní volnosti mohou krom toho poskytovatelé uzavřít smlouvu se zdravotní pojišťovnou
o způsobu a výši úhrady a regulačních omezeních, kterou aplikaci vyhlášky vyloučí. Vazba zkoumané problematiky na Listinou zaručené
právo na spravedlivou odměnu pak dle ministerstva chybí tím více.

15. Taktéž s právem na spravedlivý proces postrádá právní úprava obsažená ve vyhlášce jakoukoliv souvislost. Vyhláška nemá žádný vliv na
to, zda, s kým, z jakého titulu, u kterého soudu či jakými procesními prostředky budou poskytovatelé žádat ochranu svých práv před soudy.
Poskytovatelé i zdravotní pojišťovny, jejichž vztah i Ústavní soud označil za soukromoprávní, mají možnost obracet se na obecné soudy, aby
řešily jejich vzájemné spory. Obtíže s obstaráním znalce k ověření správnosti výpočtu způsobené jeho mimořádnou komplikovaností jsou
spekulací navrhovatele, krom toho na webových stránkách ministerstva je k dispozici manuál pro výpočet úhrad.

II. B)
Stanovisko Veřejného ochránce práv
16. Veřejný ochránce práv Ústavnímu soudu sdělil, že svého práva vstoupit do řízení nevyužívá.

II. C)
Replika k vyjádřením a stanoviskům
17. Navrhovatel podal k postoupenému vyjádření Ministerstva zdravotnictví repliku. Podle jeho názoru ministerstvo vyvrací
argumenty, s nimiž vůbec nepracoval, a naopak se nevyjadřuje k zásadním předestřeným otázkám. Není tak zřejmé, z čeho usuzuje, že je ústavně
konformní, když za stejné zdravotní služby obdrží poskytovatel jednou určitou částku a jindy (po překročení stanoveného limitu) částku méně
než třetinovou. Totéž platí pro krácení úhrad za neodkladné zdravotní služby poskytnuté nesmluvními poskytovateli. Ministerstvo rovněž nedává
odpověď na nastolenou otázku, jak mají poskytovatelé plnit zákonem uložené povinnosti, když k tomu nemají vytvořeny elementární ekonomické
předpoklady. Naopak se obšírně zabývá procesem přijímání vyhlášky a tvrdí, že odpovídá zákonnému zmocnění, ačkoliv proti tomu navrhovatel
nic nenamítal. Stejně tak nijak neakcentoval právo poskytovatelů na přiměřený zisk, jak se ve vyjádření tvrdí, ale poukazoval hlavně na to,
že aktuální nastavení úhrad jim neumožňuje pokrýt ani běžné náklady, natož realizovat přiměřený zisk, což je situace většiny poskytovatelů
lůžkových zdravotních služeb a některých poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb. Navrhovatel nenapadá systém DRG jako takový, jak je
mu vytýkáno, ale systém, který kategoricky limituje úhrady dle DRG bez ohledu na skladbu a diagnózy ošetřených pacientů. Sám nespatřuje ani
nerovnost v tom, že je nastavena jiná úhrada pro praktické lékaře, praktické lékaře pro děti a dorost, ambulantní specialisty,
poskytovatele lůžkových služeb, atd., jak ministerstvo podsouvá, nýbrž v tom, že za zcela stejné zdravotní služby se poskytuje při překročení
stanoveného objemu úhrada nižší než jedna třetina úhrady běžné, ačkoliv překročení bylo nutné, neměl-li poskytovatel porušit zákon. Ani k
dalšímu klíčovému bodu, totiž poskytování neodkladných zdravotních služeb nesmluvním poskytovatelem za úhradu o 25 % nižší, ačkoliv se
jedná o stejnou službu, poskytnutou navíc v náročnějších podmínkách, se ministerstvo nevyjádřilo.

II. D)
Vyjádření amicorum curiae
18. Během projednávání věci dospělo plénum Ústavního soudu k závěru, že je žádoucí získat k obsahu návrhu vyjádření Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky, Svazu zdravotních pojišťoven České republiky (dále jen "Svaz zdravotních pojišťoven" nebo "Svaz") a
Asociace nemocnic České republiky (dále jen "Asociace nemocnic" nebo "Asociace"), coby reprezentanta poskytovatelů zdravotních služeb.

19. VZP s argumenty navrhovatele nesouhlasí. Pojmy libovůle a svévole používá podle ní navrhovatel spíše emotivně, ve skutečnosti
ministerstvo vychází z jednoznačného zákonného zmocnění. To dokonce ukládá povinnost vyhlášku vydat, přitom ale nechává jednotlivým
poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám prostor pro vyjednávání o výši úhrad i regulačních omezení. Ministerstvo je při vydání vyhlášky
povinno sledovat veřejný zájem, kterým je vedle dostupnosti kvalitní zdravotní péče i finanční rovnováha systému. Překročením zmocnění by
proto naopak bylo vydání prováděcího předpisu v podobě nereflektující finanční možnosti a stabilitu systému veřejného zdravotního pojištění.
Ten je totiž dlouhodobě v propadu a navyšování úhrad dle požadavků poskytovatelů by jej destabilizovalo. V tomto směru mohli poskytovatelé
v období hospodářské krize a jejím doznívání celkové snížení úhrad očekávat. Vyhláška navazuje na dohodovací řízení, v němž došlo ke shodě
jen v některých segmentech. Její podoba je kompromisem vzešlým z řady jednání, v rámci kterých se mohly dotčené subjekty k věci vyslovit,
veškeré jejich připomínky ale není možné akceptovat. Text vyhlášky je srozumitelný, s výpočtem úhrad potíže nejsou. Za zcela zavádějící
považuje VZP tvrzení navrhovatele, že zdravotní pojišťovny soustředí finanční prostředky na svých kontech a ke konečnému vyúčtování
poskytnutých služeb dochází s velkou prodlevou. Platby od VZP naopak probíhají průběžně, dokonce dochází k přeplatkům, které po vyúčtování
musí pojišťovna žádat zpět. Podíl předběžných úhrad na celkovém souhrnu úhrad činí dle statistik VZP 88 % až 101,1 %, převážnou většinu
finančních zdrojů mají tak poskytovatelé k dispozici průběžně v předem dohodnuté výši. Vyhláška nenarušuje ani princip rovnosti, neboť rozdíly
mezi jednotlivými kategoriemi široké škály poskytovatelů odpovídají jejich objektivním potřebám. Celkově nebyl prostor pro navýšení úhrad,
argument navrhovatele o zvýšení výběru pojistného zdravotními pojišťovnami je účelově vytržen z kontextu dalších okolností. Současně
totiž kontinuálně rostou náklady na zdravotní péči, v posledních letech dokonce tempem násobně vyšším. Z vládou schváleného materiálu -
Souhrnného hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2013 na základě vyhodnocení údajů
zdravotně pojistných plánů pojišťoven - vyplývá kromě výše uvedených údajů o růstu výběru pojistného a růstu nákladů na zdravotní péči i to,
že přes restrikce napadené vyhlášky bude mít systém zdravotního pojištění vyšší výdaje než příjmy. Vyhláška tak má jednoznačně
stabilizační charakter. Pokud jde o výhrady proti regulacím, snížení hodnoty bodu v případě překročení limitů představuje dle VZP sui
generis množstevní slevu za plnění poskytnutá nad sjednaný objem.
Současně vyhláška umožňuje, aby všechna překročení limitů nevyústila v regulační omezení. Pokud jde o úhrady neodkladné péče poskytnuté
nesmluvním poskytovatelem, nejde dle VZP o menší ohodnocení poskytnuté péče, ale pouze vyjádření a důsledek toho, že daný poskytovatel nemá
uzavřenou smlouvu s pojišťovnou, tedy není povinen zajišťovat celé spektrum hrazených služeb vyžadovaných pojišťovnou od smluvních
partnerů, což představuje vedle materiálově nenáročných a lukrativních služeb i služby materiálově náročné a nelukrativní. Každopádně podíl
úhrad vypočtených ze sestupné hodnoty bodu činil dle podkladů VZP v roce 2011 okolo 3 % z celkové úhrady, což je podíl spíše zanedbatelný.
Konečně zásah do čl. 31 Listiny VZP odmítá. Ten totiž předpokládá existenci finančně stabilizovaného systému veřejného zdravotního
pojištění, což vyhláška pomáhá naplňovat.

20. Svaz zdravotních pojišťoven považuje navrhovatelem tvrzený rozpor s ústavněprávními pravidly pouze za domnělý a s jejich argumenty se
neztotožňuje. Ministerstvo vydalo vyhlášku v intencích zákonného zmocnění v reakci na to, že k dohodě v rámci dohodovacího řízení došlo
pouze v několika segmentech zdravotních služeb. Ke konkrétní věcně obsahové stránce vyhlášky, tedy zejména zda jsou úhrady nastaveny ve
správné výši, odpovídají ekonomickým možnostem státu, a zda bylo možné takto nastavenou výši úhrad očekávat, se Svaz nevyjádřil, neboť
hodnocení těchto aspektů podle něj nemůže být předmětem přezkumu Ústavním soudem. Upozorňuje proto spíše na některé aspekty s vydáním
vyhlášky související. Předně ministerstvo je zmocněno vydat úhradovou vyhlášku vždy na následující a zároveň pouze na celý kalendářní rok. I
kdyby tedy Ústavní soud návrhu vyhověl a napadenou vyhlášku zrušil, nemohlo by ministerstvo vydat vyhlášku jen pro zbývající část roku,
neboť to je v rozporu s § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pokud by vydalo novou vyhlášku pro celý rok 2013, působila
by retroaktivně, což je nepřípustné. Vstupovala by do cenových dohod uzavřených v dobré víře v ústavnost a zákonnost vyhlášky nyní napadené.
Pokud jde o vliv vyhlášky na její adresáty, Svaz sice připouští, že některé konstrukce nejsou nejjednodušší, ale vyhlášku jako celek proto
nelze hodnotit negativně či dokonce jako protiústavní. Poznamenává, že podle vyhlášky se postupuje, jen nesjednají-li si pojišťovna s
poskytovatelem výši úhrad a regulací jinak. Předpis má tedy povahu doporučení, s možností se od jeho obsahu odchýlit, což se také ve
většině smluvních vztahů o úhradách hrazených služeb děje. Dále svaz zdůrazňuje, že návrh je z věcného hlediska neopodstatněný, neboť
hypotetické zrušení vyhlášky nemůže mít žádné důsledky na již uzavřené cenové dohody pro rok 2013. Závěrem se Svaz ohrazuje proti některým
tvrzením obsaženým v návrhu, například že ve výbavě pojišťoven absentuje výpočetní systém umožňující aplikaci vyhlášky nebo že
pojišťovny zneužívají regulace ve svůj prospěch. Návrh na zrušení vyhlášky jako celku by měl být dle Svazu zamítnut, alternativní návrh
na zrušení jejích vybraných ustanovení považuje dokonce za absurdní, neboť sleduje zájmy jen některých vybraných poskytovatelů.

21. Asociace nemocnic ve své zprávě uvedla, že její členové považují vyhláškou provedené snížení úhrady lůžkové péče za neodůvodněné,
neodpovídající dané ekonomické situaci. Jestliže se nemocnice a léčebny musí vypořádat s navýšením DPH, zdražením energií i státem nařízenou
úpravou platů zdravotnických pracovníků, pak snížení úhrad ohrožuje základní fungování jednotlivých zařízení i poslání poskytovat zdravotní
péči v rozsahu stanoveném zákony, a to zejména po vyčerpání vnitřních rezerv. Nedostatek financí se promítá do plánování poskytování péče,
vede k jejímu celkovému omezování, odkládání neakutní péče, propouštění zaměstnanců. Složitost výpočtu úhrad podle názoru Asociace stále
narůstá a potvrzuje, že zdravotnická zařízení mohou z toho důvodu jen těžko předvídat, jaké skutečné úhrady se jim nakonec dostane. Asociace
se shoduje s navrhovatelem stran tvrzené nepředvídatelnosti úhrad založené složitostí mechanismu výpočtu. Vyhláška se sice snaží některé
nevyváženosti napravit, nicméně nerovnost v úhradách přetrvává, například to, že každá pojišťovna hradí za stejnou péči jinou cenu.
Vyhlášce dále vytýká, že pracuje s DRG výstupy, což jsou instrumenty zákonem nepředvídané. Nakonec asociace vyjadřuje obavu, že případné
zrušení vyhlášky během její účinnosti by v případě, že ministerstvo nepřipraví novou, nejhůře dolehlo právě na poskytovatele, jejichž
postavení by po ekonomické stránce ještě více znejistělo.

II. E) Informace o zahraničních právních úpravách
22. Ústavní soud si ve snaze získat lepší přehled o řešené problematice obstaral rovněž informace o tom, jak jsou nastavena pravidla úhrad
poskytnuté zdravotní péče a její regulace v okolních zemích, konkrétně na Slovensku, ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, v Polsku a ve
Francii. Ukázalo se, že zejména pro zcela odlišné výchozí parametry jednotlivých úprav jsou předložené zprávy pro řízení nepoužitelné, neboť je není jak do odůvodnění promítnout. Z toho důvodu není jejich obsah ani v naraci rekapitulován.

III. Shrnutí obsahu napadené vyhlášky a dikce některých jejích ustanovení
23. Napadená vyhláška stanoví hodnoty bodu, výši úhrad hrazených služeb a regulační omezení pro smluvní poskytovatele ve vyjmenovaných oborech nebo odbornostech a v rámci neodkladné péče také pro poskytovatele nesmluvní. Tyto parametry jsou konkretizovány v jejích jednotlivých přílohách, a to konkrétně v příloze č. 1 pro hrazené služby poskytované poskytovateli lůžkové péče, v příloze č. 2 pro hrazené služby poskytované v oboru všeobecného praktického lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, v příloze č. 3 pro specializovanou ambulantní péči, v přílohách č. 4, 5, 6 a 7 pro ambulantní zdravotní péči v různých odbornostech a v příloze č. 8 pro hrazené služby poskytované poskytovateli zdravotnické dopravní služby. Přílohy č. 9 až 13 obsahují výčty související s předchozími přílohami, příloha č. 14 koeficienty změny počtu pojištěnců zdravotních pojišťoven podle krajů České republiky a příloha č. 15 obsahuje léčivé přípravky vyjmuté z platby případovým paušálem.
24. Protože Ústavní soud nepovažoval za účelné reprodukovat na tomto místě úplné znění napadené vyhlášky, omezil se na citaci jejího ustanovení § 2, jež obsahuje některé relevantní definice, dále na ustanovení § 17, jež stanoví výši úhrad pro nesmluvní poskytovatele, a nakonec na podstatné části přílohy č. 3, jež se týká výše úhrad u poskytovatelů ambulantní zdravotní péče a na níž lze zároveň ilustrovat způsob, jakým vyhláška stanoví limitaci a jiná regulační omezení. Tyto části vyhlášky zní:
„Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 369/2011 Sb.:
§ 2
(1) Referenčním obdobím se rozumí pro účely příloh č. 1, 3 až 8 k této vyhlášce rok 2011.
(2) Hodnoceným obdobím se rozumí pro účely příloh č. 1, 3 až 8 k této vyhlášce rok 2013.
(3) Unikátním pojištěncem se pro účely této vyhlášky rozumí jeden pojištěnec příslušné zdravotní pojišťovny ošetřený poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen ,poskytovatel‘) v dané odbornosti v hodnoceném nebo referenčním období alespoň jednou, s tím, že není rozhodné, zda se jedná o ošetření v rámci vlastních služeb nebo služeb vyžádaných. Pokud byl tento pojištěnec poskytovatelem v dané odbornosti ošetřen v příslušném hodnoceném období nebo referenčním období vícekrát, zahrnuje se do počtu unikátních pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny ošetřených v dané odbornosti pouze jednou. V případě sloučení zdravotních pojišťoven se počtem unikátních pojištěnců rozumí součet unikátních pojištěnců zdravotních pojišťoven, které se sloučily. Pokud byl pojištěnec v referenčním období pojištěncem více než jedné zdravotní pojišťovny, do počtu unikátních ošetřených pojištěnců se započítává pouze jednou.
(4) Při výpočtu celkového počtu poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů za výkony za referenční období podle příloh č. 3, 5 až 8 k této vyhlášce se těmito body rozumí body přepočtené podle seznamu výkonů ve znění účinném k 1. lednu 2013.
(5) Pokud došlo v referenčním období nebo v roce 2012 ke sloučení dvou zdravotních pojišťoven, použije se pro výpočet úhrad součet údajů za referenční období sloučených zdravotních pojišťoven.

§ 17 Pro neodkladnou zdravotní péči poskytovanou nesmluvními poskytovateli hrazenou podle seznamu výkonů se stanoví hodnota bodu ve výši 75 % hodnoty bodu stanovené v § 8, 12 a 14 a v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Výsledná hodnota bodu se zaokrouhluje na 2 desetinná místa.

Příloha 3
Hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení podle § 6
A) Hodnota bodu a výše úhrad
1. Výše úhrad se stanoví podle seznamu výkonů úhradou za poskytnuté zdravotní výkony s hodnotou bodu ve výši
a)...
...
g) 1,02 Kč pro poskytovatele hrazených služeb poskytující specializovanou ambulantní zdravotní péči výše neuvedenou, do objemu vypočteného pro jednotlivé odbornosti podle seznamu výkonů takto: POPho
PBro x ------------- x 0,98
POPro
kde:
PBro celkový počet těch poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů, které nebyly za referenční období uhrazeny ve snížené hodnotě bodu
POPho počet unikátních pojištěnců ošetřených poskytovatelem v dané odbornosti v hodnoceném období
POPro počet unikátních pojištěnců ošetřených poskytovatelem v dané odbornosti v odbornosti v referenčním období
Zdravotní péče poskytnutá poskytovatelem nad vypočtený objem v dané odbornosti, vyjádřená počtem bodů za výkony poskytovatelem vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané za referenční období, se hradí podle seznamu výkonů s hodnotou bodu ve výši 0,30 Kč.
2. U poskytovatele, který v referenčním období neexistoval, popřípadě který neposkytoval péči v dané odbornosti, může zdravotní pojišťovna pro účely výpočtu objemu použít průměrné počty bodů na jednoho unikátního pojištěnce ošetřeného v dané odbornosti za referenční období srovnatelných poskytovatelů.
3. U poskytovatele, kde oproti referenčnímu období dojde vlivem změny nasmlouvaného rozsahu poskytovaných hrazených služeb v některé odbornosti k nárůstu průměrného počtu bodů na jednoho unikátního pojištěnce, se objem počtu bodů podle bodu 1 písm. g) navýší o počet bodů, který odpovídá poskytovatelem vykázaným a zdravotní pojišťovnou uznaným nově nasmlouvaným zdravotním výkonům.
4. Snížená hodnota bodu v dané odbornosti podle bodu 1 písm. g) se nepoužije:
a) v případě poskytovatele, který v referenčním nebo hodnoceném období v rámci jedné odbornosti ošetřil 100 a méně unikátních pojištěnců při nasmlouvané kapacitě poskytovaných hrazených služeb nejméně 30 ordinačních hodin týdně. V případě nasmlouvané kapacity poskytovaných hrazených služeb menší než 30 ordinačních hodin týdně se limit 100 ošetřených unikátních pojištěnců přepočítává koeficientem n/30, kde n se rovná kapacitě nasmlouvaných hrazených služeb pro danou odbornost.
b) v případě hrazených služeb poskytované zahraničním pojištěncům.
V případech uvedených v písmenu a) se všechny výkony hradí s hodnotou bodu 1,02 Kč.
5. Měsíční předběžná úhrada se poskytne poskytovateli ve výši jedné dvanáctiny objemu úhrady za odpovídající referenční období nebo ve výši hodnoty poskytovatelem vykázaných a uznaných hrazených služeb za příslušný měsíc. Zvolenou formu předběžných úhrad zdravotní pojišťovna zachová po celé hodnocené období, pokud poskytovatel během hodnoceného období nepožádá o snížení výše předběžných úhrad. Předběžné úhrady za hodnocené období se finančně vypořádají v rámci celkového finančního vypořádání, včetně regulačních omezení, a to nejpozději do 120 dnů po dni skončení hodnoceného období.
B) Regulační omezení
1. Pokud poskytovatel dosáhne průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za zvlášť účtované léčivé přípravky, s výjimkou zvlášť účtovaných léčivých přípravků označených symbolem ,S‘ podle § 39 odst. 1 vyhlášky, a zvlášť účtovaný materiál v hodnoceném období vyšší než 100 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za zvlášť účtované léčivé přípravky, s výjimkou zvlášť účtovaných léčivých přípravků označených symbolem ,S‘ podle § 39 odst. 1 vyhlášky, a zvlášť účtovaný materiál v referenčním období, zdravotní pojišťovna může poskytovateli po skončení roku 2013 snížit úhradu o 40 % částky, o niž celková úhrada za uvedené zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál v hodnoceném období překročila takovou úhradu v referenčním období, a to způsoby obsaženými ve smlouvě poskytovatele a zdravotní pojišťovny.
2. Pokud poskytovatel dosáhne průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v hodnoceném období vyšší než 100 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v referenčním období, zdravotní pojišťovna může poskytovateli po skončení hodnoceného období snížit úhradu o 50 % částky, o niž celková úhrada za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v hodnoceném období překročila takovou úhradu v referenčním období, a to způsoby obsaženými ve smlouvě poskytovatele a zdravotní pojišťovny. Do průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce se započítávají i doplatky za léčivé přípravky, u kterých předepisující lékař vyloučil možnost nahrazení podle § 32 odst. 2 zákona.
3. Pokud poskytovatel dosáhne průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech v hodnoceném období vyšší než 100% průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce v referenčním období, zdravotní pojišťovna může poskytovateli po skončení hodnoceného období snížit úhradu o 40 % částky, o niž celková úhrada za vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech v hodnoceném období překročila takovou úhradu v referenčním období, a to způsoby obsaženými ve smlouvě poskytovatele a zdravotní pojišťovny. Do vyžádané péče se nezahrnují ... Pro účely stanovení výše průměrných úhrad i výše případné srážky podle věty první se výkony vyžádané péče v hodnoceném i referenčním období ocení podle seznamu výkonů ve znění účinném k 1. lednu 2013 hodnotou bodu platnou v hodnoceném období.
4. Regulační omezení podle bodů 1 až 3 se nepoužijí, pokud poskytovatel odůvodní poskytnuté hrazené služby, na jejímž základě došlo k překročení průměrných úhrad podle bodů 1, 2, popřípadě 3.
5. ...“

IV. Dosavadní relevantní judikatura Ústavního soudu
25. Návrh na zrušení úhradové vyhlášky není Ústavnímu soudu předložen poprvé. Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.) bylo zrušeno tehdejší znění ustanovení § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. To určovalo, že hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení mezi jeho označenými účastníky a že pokud se v dohodovacím řízení nedospěje k výsledku či půjde o výsledek jsoucí v rozporu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, rozhodne o hodnotách bodu a výši úhrad vláda a své rozhodnutí vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Důvod derogace spočíval v tom, že příslušný akt vlády není vzhledem ke své obecné povaze rozhodnutím, ale právním předpisem. S prameny (formami) práva nemohou zákonodárce ani exekutiva nakládat libovolně, a je-li dle čl. 78 Ústavy nařízení jedinou formou normativního aktu, který je oprávněna přijmout vláda, pak v posuzované věci vznikl rozpor mezi normativním obsahem aktu vlády a absencí tomu odpovídající právní formy. Toto plenární řízení inicioval III. senát Ústavního soudu v rámci projednávání ústavní stížnosti skupiny lékařů, směřující proti části rozhodnutí vlády z 23. 6. 1999 o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Vlastní ústavní stížnost pak byla vzhledem k závěrům pléna pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatelů nálezem sp. zn. III. ÚS 407/99 ze dne 9. 11. 2000 (N 165/20 SbNU 171) zamítnuta. Závěr o právní povaze aktu vlády se promítl i do dalších rozhodnutí: usnesením sp. zn. III. ÚS 60/2000 ze dne 10. 11. 2000 (ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu nepublikováno; všechna usnesení jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) byla odmítnuta ústavní stížnost lékaře proti rozhodnutí vlády o stanovení hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného pojištění pro 1. pololetí roku 2000 jakožto podaná osobou zjevně neoprávněnou a z téhož důvodu byla dne 30. 11. 2000 odmítnuta usnesením sp. zn. I. ÚS 498/98 ústavní stížnost skupiny stěžovatelů proti rozhodnutí vlády o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro IV. čtvrtletí roku 1998.
26. Usnesením sp. zn. IV. ÚS 407/99 ze dne 15. 6. 2001 odmítl Ústavní soud jako zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost skupiny soukromých praktických lékařů směřující proti opatření Ministerstva zdravotnictví - Výsledkům dohodovacího řízení o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro 3. a 4. čtvrtletí 1999. Stěžovatelé tvrdili, že výsledek dohodovacího řízení není v souladu s právními předpisy o cenách, neboť neumožňuje realizovat přiměřený zisk, že nastavení regulačních limituje staví do nerovného postavení vůči zdravotním pojišťovnám a že byl porušen princip reprezentativnosti, neboť plné moci k zastupování neudělili buď nikomu, anebo je udělili zástupci, který pro regulace nehlasoval. Ministerstvo nemělo výsledky dohodovacího řízení akceptovat a o úhradách měla rozhodnout vláda. Ústavní soud konstatoval, že zmocňovací ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle něhož se hodnota bodu a úhrady zdravotní péče stanoví v dohodovacím řízení, má vůči zákonu o cenách (zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) povahu speciálního zákona. Smyslem institutu je dosáhnout dohody mezi zdravotními pojišťovnami a skupinami poskytovatelů na vyvážených úhradách ze zdravotního pojištění tak, aby ekonomické požadavky zdravotnických zařízení byly prosazeny při zachování finanční stability systému zdravotního pojištění. V mechanismu dohodovacího řízení je na každém poskytovateli, zda a jak zplnomocní příslušné profesní sdružení k obhajobě svých zájmů. Opomenutí či nečinnost konkrétního poskytovatele v tomto směru nemůže zpochybnit regulérnost celého procesu. Bylo věcí stěžovatelů a jejich profesních sdružení, aby vystupovali v duchu názorového a zájmového konsensu. Pokud došlo v dohodovacím řízení k dohodě na výši úhrad, nemohou se stěžovatelé závazků z této dohody vyplývajících zbavit poukazem na zásah do základních práv.
27. Usnesením sp. zn. Pl. ÚS 13/03 ze dne 25. 8. 2004 se Ústavní soud vyjádřil k pravomoci Ministerstva zdravotnictví rozhodnout o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče. Odmítl jako zjevně neopodstatněný návrh skupiny senátorů na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 101/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, eventuálně na zrušení v návrhu přesně označených ustanovení této vyhlášky. Návrh stál na tvrzení, že po derogaci (nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/99) zmocňovacího ustanovení § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění nemůže ministerstvo rozhodnout o hodnotě bodu a výši úhrad zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění mimo dohodovací řízení, tedy v případě nedohody jeho subjektů. Ústavní soud tomu nepřisvědčil s tím, že ze zrušení předmětného ustanovení nelze dovodit vázanost Ministerstva zdravotnictví výsledky dohodovacího řízení při určení hodnoty bodu a výše úhrad způsobem, jak to činí navrhovatelé. Smyslem zákonného ustanovení upravujícího dohodovací řízení je zakotvení mechanismu vyjednávání zainteresovaných subjektů, a tedy minimalizace veřejnoprávních dopadů cenové regulace. Tímto ustanovením ale není založena normotvorná kompetence uvedených nestátních subjektů (ve smyslu korporativního systému), neboť ta zůstává Ministerstvu zdravotnictví.
28. Usnesením sp. zn. IV. ÚS 127/03 ze dne 7. 4. 2003 (U 9/30 SbNU 523) byl jako zjevně neopodstatněný odmítnut návrh skupiny třiapadesáti zdravotnických zařízení na zrušení části vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 532/2002 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2003, jelikož legislativní činnost, spočívající ve vydání obecně závazného právního předpisu, nelze považovat za zásah orgánu veřejné moci způsobilý porušit základní právo či svobodu. Z téhož důvodu byl usnesením sp. zn. IV. ÚS 128/03 ze dne 11. 11. 2003 odmítnut návrh Sdružení praktických lékařů České republiky a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky na zrušení téže vyhlášky, tentokrát jako celku.
29. Návrh na zrušení posledně uvedené vyhlášky pro rozpor se zákonem a ústavním pořádkem pak podala i skupina senátorů a skupina poslanců. Návrh argumentoval především tím, že regulace provedená vyhláškou jde nad rámec zákonného zmocnění. Usnesením sp. zn. Pl. ÚS 53/03 ze dne 17. 10. 2006 byl návrh odmítnut jako zjevně neopodstatněný, neboť po zahájení řízení byla zrušena zmocňovací ustanovení zákona, na základě kterých byla napadená vyhláška vydána, a byla nahrazena zmocňovacími ustanoveními novými, odlišně formulovanými. Vyhláška sice před skončením řízení nepozbyla platnosti, ale právní vztahy z ní vzniklé byly bezesporu již z velké části realizovány a vyhláška již nebyla způsobilá nadále vyvolávat právní účinky. Věcné posouzení by nemělo smysl ani z toho důvodu, že hlavním jeho smyslem by byla obecná specifikace rozsahu zákonného zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví, přičemž zmocňovací ustanovení bylo zrušeno.
30. Skupina senátorů navrhla zrušit i vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 50/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro 1. pololetí 2005, a to s argumenty, že byla porušena procedura přijímání vyhlášky, že ministerstvo vydalo vyhlášku mimo a nad rámec svého zákonného zmocnění a že pro období od prvého do pětadvacátého ledna 2005 je retroaktivní. Usnesením sp. zn. Pl. ÚS 16/05 ze dne 4. 5. 2007 Ústavní soud návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný z téhož důvodu jako ve věci sp. zn. Pl. ÚS 53/03. V mezidobí totiž došlo ke zrušení zmocňovacího ustanovení, podle něhož byla napadená vyhláška přijata, a k jeho nahrazení zmocňovacím ustanovením novým, jinak formulovaným. Vzhledem k absenci materiálních podmínek dalšího normativního působení, dané tím, že chybí zákonné zmocnění, je sice vyhláška i nadále platným právním předpisem, ale stala se předpisem, který není ani účinným ani aplikovatelným, tedy takovým, který by byl způsobilý vyvolávat v realitě právní účinky pro futuro.
31. O dalším návrhu senátorů na zrušení úhradové vyhlášky, tentokrát vyhlášky č. 550/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, pro 1. pololetí roku 2006, odůvodněném jejími formálněprávními a materiálněprávními nedostatky, Ústavní soud rozhodoval v řízení sp. zn. Pl. ÚS 23/06. Ministerstvo dle navrhovatelů fakticky neposkytlo prostor pro uzavření dohody o výši úhrad zdravotní péče, když účastníkům dohodovacího řízení účelově pod záminkou dotčení veřejného zájmu vrátilo uzavřené dohody a vytvořilo si tím uměle předpoklad pro vydání napadené vyhlášky. Ta navíc překročila zákonné zmocnění, neboť upravila i vztahy, které jí regulovat nepřísluší, a nastavením způsobu výše úhrad založila nerovnost mezi dotčenými subjekty. Ústavní soud návrh usnesením ze dne 13. 3. 2007 dílem odmítl z důvodu uplatněného již ve věci sp. zn. Pl. ÚS 53/03, tedy zrušení příslušného zmocňovacího ustanovení, a dílem řízení o něm zastavil, neboť podstatná část vyhlášky pozbyla v průběhu řízení platnosti.
32. Stejný předpis - vyhlášku č. 550/2005 Sb. - navrhli zrušit v rámci konkrétní kontroly ústavnosti ještě další dva stěžovatelé, lékaři, kteří se ústavní stížností bránili proti specifikovaným rozhodnutím zdravotní pojišťovny o uplatnění regulačních mechanismů. Usneseními sp. zn. I. ÚS 701/06 ze dne 10. 7. 2007 a sp. zn. IV. ÚS 1544/07 ze dne 21. 8. 2007 byly obě ústavní stížnosti odmítnuty jako nepřípustné (stěžovatelé nevyužili možnosti domáhat se ochrany proti postupu smluvní strany - zdravotní pojišťovny - u obecného soudu) a připojené návrhy na zrušení právního předpisu procesně sdílely jejich osud.

V. Vlastní přezkum
33. Ačkoliv je poskytování zdravotních služeb předmětem soukromoprávních vztahů mezi jejich poskytovateli a pacienty, jde o oblast, v níž je významným způsobem omezena kontraktační svoboda a zároveň je dán výrazný prostor pro veřejnoprávní regulaci. Právo zde reflektuje rizika, která jsou při poskytování zdravotní péče spojena se zásahy do tělesné integrity, a stanoví pravidla, která mají v maximální možné míře vést k jejich eliminaci. Současně však z něho vyplývají i další povinnosti, jejichž smyslem je zajistit, aby měli občané ve všeobecnosti reálný přístup ke zdravotní péči, a byly jim tak vytvořeny podmínky pro jejich důstojný život i v případech, kdy by si tuto péči nemohli dovolit z vlastních prostředků. Ve všech těchto případech opodstatňuje uložení příslušných povinností požadavek ochrany života a zdraví člověka, jakož i jeho důstojnosti.
34. K dosažení těchto účelů slouží v České republice systém povinného veřejného zdravotního pojištění, jehož zákonnou úpravu výslovně předvídá věta druhá čl. 31 Listiny. Tento systém významným způsobem modifikuje právní vztah mezi poskytovatelem zdravotních služeb a pacientem. Je-li totiž poskytovatel ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, pak právě jí vzniká (v rozsahu vymezeném právními předpisy a předmětnou smlouvou) povinnost k úhradě zdravotních služeb poskytnutých jejím pojištěncům. Mezi pacientem a pojišťovnou současně existuje veřejnoprávní vztah, jehož součástí je, nejde-li o státního pojištěnce (§ 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění), i zákonem vymezená povinnost platit pojistné. Lze jen dodat, že zákon nebrání tomu, aby jednotliví poskytovatelé poskytovali zdravotní služby i pojištěncům zdravotních pojišťoven, s nimiž nemají uzavřenou smlouvu. Tito poskytovatelé však s výjimkou neodkladné péče a některých dalších zákonem vymezených případů poskytnutí zdravotních služeb (§ 17 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění) nemají nárok na jejich úhradu vůči zdravotním pojišťovnám, ale přímo vůči pacientům.
35. Vzhledem k tomu, že účastníky veřejného zdravotního pojištění jsou povinně v zásadě všechny osoby trvale žijící nebo pracující na území České republiky, je pochopitelné, že právě tento systém má na výdajích na zdravotnictví dominantní podíl. Podle zveřejněných (předběžných) statistických údajů představovaly v roce 2011 výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví částku 225547 mil. Kč z celkové částky 242410 mil. Kč veřejných výdajů, zatímco soukromé výdaje představovaly částku 46376 mil. Kč (srov. Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2011. Časové řady vybraných finančních ukazatelů. Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, s. 33, dostupné na http://www.uzis.cz/system/files/zdrnarekon2011.pdf). Přímé platby za zdravotní výkony, které se navíc v zásadě týkají pouze jejich úzkého okruhu (např. stomatologická péče, estetická chirurgie), přitom představují jen dílčí část posledně uvedené skupiny výdajů, kterou dále tvoří např. platby za léky a zdravotnické prostředky či regulační poplatky. Za těchto okolností není nikterak sporné, že v případě poskytovatelů zdravotních služeb závisí možnost jejich podnikání v rozhodující míře na tom, zda jim za provedené výkony (resp. obecně služby) vznikne nárok na úhradu vůči některé ze zdravotních pojišťoven. Podmínky jejich podnikání pak dotváří regulace výše úhrad hrazených služeb, ke které dochází podle § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění vždy na období kalendářního roku tzv. úhradovou vyhláškou Ministerstva zdravotnictví.
36. Hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační opatření stanovené touto vyhláškou se promítají do obsahu smluv mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami. Jak vyplývá ze znění rámcových smluv stanovených vyhláškou č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, vydanou Ministerstvem zdravotnictví podle § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, uvedené smlouvy předpokládají, že výše úhrad bude uvedena v jejich dodatku (tzv. cenový dodatek). Tento dodatek se přitom zpravidla uzavírá každý rok a zpravidla odkazuje na znění úhradové vyhlášky účinné pro příslušné období, ledaže se strany dohodnou na výši úhrad jinak. Předmětná vyhláška se na tyto vztahy aplikuje přímo pouze v případě, že se na výši úhrad nedohodnou. Vždy se ale použije na právní vztahy mezi tzv. nesmluvními poskytovateli a zdravotními pojišťovnami, jež vznikly z důvodu poskytnutí neodkladné péče pojištěnci nebo z jiného právním předpisem stanoveného důvodu. Právě zrušení této vyhlášky, vydané pro rok 2013, se domáhá navrhovatel v tomto řízení.

V. A) Posouzení, zda byla napadená vyhláška vydána na základě a v mezích zákona
37. V souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se Ústavní soud v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda byla napadená vyhláška přijata a vydána ústavně konformním způsobem a v mezích Ústavou stanovené kompetence. Zatímco při posuzování procedury jejího přijetí se Ústavní soud z povahy věci zabýval vyhláškou jako celkem, v případě otázky, zda byla vydána v mezích zákonného zmocnění, se omezil toliko na ty její části, na které dopadá navrhovatelem uplatněná argumentace.
38. Ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy svěřuje ministerstvům a jiným správním úřadům pravomoc k vydávání podzákonných právních předpisů, k její realizaci však může dojít jen na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Uvedené ustanovení je třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [nález. sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (preater legem). Zjednodušeně řečeno, jde o to, aby v případě, kdy má být podle zákona X, tento předpis nestanovil, že má být Y, ale že má být XI, X2, X3. Ze zmocňovacího ustanovení musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard. Ani v takovém případě však podzákonný právní předpis nesmí zasahovat do věcí vyhrazených k regulaci toliko zákonem (tzv. výhrada zákona) [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)].
39. Zmocnění Ministerstva zdravotnictví k vydání vyhlášky, kterou se stanoví hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení, vyplývá z § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Toto ustanovení zároveň předpokládá, že jejímu vydání bude předcházet dohodovací řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupců příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů, které svolá ministerstvo. Bude-li výsledkem tohoto řízení dohoda na uvedených parametrech, ministerstvo ji vydá jako vyhlášku. Pokud by však obsah této dohody byl v rozporu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, jímž se ve smyslu § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění rozumí zájem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění, nebo by k předmětné dohodě nedošlo do 120 dnů před skončením příslušného kalendářního roku, posoudí ministerstvo hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok samostatně.
40. Napadená vyhláška byla vydána právě na základě § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to státním orgánem k tomu oprávněným, přičemž, jak Ústavní soud zjistil z vyžádaných vyjádření, v souladu s tímto ustanovením se uskutečnilo i předmětné dohodovací řízení, byť v jeho rámci došlo ke včasné dohodě účastníků pouze ohledně tří z jedenácti segmentů zdravotní péče [k otázce významu dohodovacího řízení pro využití zmocnění a závaznosti eventuální dohody srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/07 ze dne 9. 2. 2010 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.), bod 77]. Protože byla napadená vyhláška zároveň uveřejněna ve Sbírce zákonů, a to konkrétně pod č. 475/2012 v částce 178, jež byla rozeslána dne 31. prosince 2012, lze konstatovat, že k jejímu přijetí a vydání došlo ústavně konformním způsobem.
41. Pokud jde o otázku, zda napadená vyhláška byla vydána v mezích zákonného zmocnění, předmětné zmocňovací ustanovení nevymezuje, co přesně se rozumí hodnotou bodu, výší úhrad hrazených služeb a regulačního omezení. Ústavní soud má za to, že pojem výše úhrad je širší a že pravomoc k jejich stanovení bez dalšího zahrnuje i stanovení hodnoty bodu a regulačních omezení, jež jsou v podstatě toliko prostředky k jejímu určení. Tím, že je zákonodárce přesto považoval za potřebné výslovně zmínit, dal najevo především svou představu o způsobu výpočtu těchto úhrad, který sice má být založen na tzv. bodovém systému, a tedy výše úhrad se v něm má odvíjet od počtu bodů za jednotlivé zdravotní výkony, avšak s možností jejich celkového omezení, které by současně zohledňovalo i jiné skutečnosti relevantní zejména z hlediska stability systému zdravotnictví. S ohledem na poslední větu § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění je zřejmé, že toto zmocnění zahrnuje i možnost stanovení způsobu úhrad, byť nikoliv způsobu provedení úhrad (§ 17 odst. 2 tohoto zákona a contrario). Způsobem úhrad je přitom třeba rozumět především jejich časové rozložení, např. formou poskytování měsíčních úhrad.
42. Podstata regulace výše úhrad spočívá v tom, že ve stanovených případech jsou poskytovatelé povinni poskytovat zdravotní služby právě za úhradu (cenu) v určité výši. Tato povinnost má s ohledem na svůj obsah povahu podmínek nebo omezení výkonu práva na podnikání (viz níže), a podléhá tak výhradě zákona podle čl. 26 odst. 2 Listiny, což však nevylučuje, aby podzákonným právním předpisem - jak tomu nakonec je i v případě napadené vyhlášky - došlo k zpřesnění zákonem stanovených omezení a vymezení jejich podrobností [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.)]. Konkrétní výše úhrad, k jejímuž stanovení dochází vyhláškou, se pak musí odvíjet od celkové (předpokládané) výše příjmů systému veřejného zdravotního pojištění a současně reflektovat rozsah hrazené zdravotní péče a již zmíněné kritérium veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Lze jen dodat, že vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard je ze zmocňovacího ustanovení § 17 odst. 5 uvedeného zákona zřejmá.
43. Zatímco při posuzování procedury přijetí se Ústavní soud z povahy věci zabýval vyhláškou jako celkem, v případě otázky, zda byla vydána v mezích zákonného zmocnění, se omezil toliko na ty její části, na které podle jeho názoru dopadá navrhovatelem uplatněná argumentace. Nedospěl přitom k závěru, že by některá z těchto části nebyla vydána v mezích zmocnění podle § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V. B) Východiska přezkumu zejména z hlediska práva poskytovatelů zdravotních služeb na podnikání (čl. 26 odst. 1 Listiny) a principu předvídatelnosti práva (čl. 1 odst. 1 Ústavy)
44. Napadená vyhláška podle navrhovatele nepřípustným způsobem zasahuje do postavení poskytovatelů zdravotních služeb, v důsledku čehož není v souladu s jejich právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Stěžejní část jeho námitek se týká její nepředvídatelnosti (resp. porušení principu předvídatelnosti a zákazu svévole ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy), a to jednak s ohledem na celkové snížení výše úhrad, jednak s ohledem na složitost jejich výpočtu. Rovněž je této vyhlášce vytýkáno, že z hlediska výše úhrad zakládá v několika směrech nerovnost mezi jednotlivými poskytovateli, ať už mezi smluvními a nesmluvními nebo pouze mezi smluvními navzájem, a že z důvodu nepoměru mezi jejich povinností poskytovat některé výkony a výší úhrad, na které mají nárok, působí ve vztahu k některým z nich nepřiměřeně zatěžujícím způsobem. Tyto nedostatky se mají negativně promítat i do dostupnosti zdravotní péče, a být tak z tohoto důvodu v rozporu s právem pacientů na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění podle čl. 31 Listiny.
45. Ústavní soud považoval za žádoucí, aby ještě předtím, než přistoupil k vlastnímu přezkumu napadené vyhlášky, vymezil alespoň v obecné rovině jeho základní východiska.
46. Z čl. 1 odst. 1 Ústavy, podle něhož je Česká republika právním státem, vyplývají základní principy vztahující se obecně na normotvorbu. Jejich součástí je i princip předvídatelnosti práva, jeho srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), bod 36]. Jakákoliv právní úprava může dostát tomuto požadavku pouze za předpokladu, že je adekvátně přístupná tak, aby osoby byly schopné seznat, že pravidlo, které vytvořila, dopadá na konkrétní věc. Současně však musí být formulována dostatečně precizně, aby umožnila osobám přizpůsobit jí své chování. Osoba musí být schopna, jsouc eventuálně vybavena vhodnou odbornou radou, předvídat důsledky, jež může vyvolat určité (její) chování, a to se stupněm jistoty, který odpovídá okolnostem [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 29/11 ze dne 21. 2. 2012 (N 34/64 SbNU 361; 147/2012 Sb.), též rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 26. 4. 1979 ve věci stížnosti Sunday Times proti Spojenému království č. 6538/74, § 49].
47. Při posuzování, zda právní úprava obstojí z hlediska požadavku na vnitřní koherenci právního řádu a na jeho určitost a srozumitelnost [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 2/97 ze dne 2. 7. 1997 (N 91/8 SbNU 325; 186/1997 Sb.)], nelze obecně upřít relevanci poukazům na možné složitější nebo nejednoznačné případy její aplikace. Samotná skutečnost, že tyto případy mohou nastat, však ještě neodůvodňuje závěr o její protiústavnosti. Ten by přicházel v úvahu toliko tehdy, pokud by znění právního předpisu neumožňovalo určit jeho normativní obsah ani pomocí obvyklých interpretačních metod [k tomu blíže zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 2/97, rovněž nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), bod 186; nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (č. 437/2012 Sb.), body 338 a 339].
48. Napadená vyhláška má povahu cenové regulace (srov. právní závěry obsažené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/99), která tím, že na základě § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění stanoví výši úhrad hrazených služeb, zásadním způsobem ovlivňuje celkové podmínky pro podnikání v oblasti poskytování zdravotních služeb, a zasahuje tak do práva poskytovatelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V jejím důsledku jsou totiž jednotliví poskytovatelé ve stanovených případech povinni poskytovat zdravotní služby právě za úhradu stanovenou na základě této vyhlášky. Ústavní soud již v minulosti vyslovil, byť formou obiter dicti, že „nezbytnou součástí demokratického právního státu je i ochrana svobody smluvní vůle, jež je derivátem ústavní ochrany práva vlastnického dle čl. 11 odst. 1 Listiny (jehož základním komponentem je ius disponendi). Cenová regulace je proto opatřením výjimečným a akceptovatelným pouze za zcela omezených podmínek“, přičemž „vycházejíc ze zohlednění důležitých faktorů (v dané oblasti výše vybraného pojistného, výše nákladů při poskytování zdravotní péče atd.), musí při stanovení ceny zohlednit i možnost tvorby zisku. Důsledkem absence této maximy při regulaci cen se“ totiž „může stát znemožnění určité oblasti podnikatelské aktivity a vytvoření státního monopolu, tj. dotčení podstaty a smyslu základního práva, plynoucího z čl. 26 Listiny.“ Je namístě zdůraznit, že smyslem podnikání je právě dosažení zisku. Z ústavně zaručeného práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost sice neplyne právo mít zisk, stát je však povinen vytvářet takové podmínky, které umožní jednotlivcům reálně usilovat o jeho dosažení. Ve vztahu k předmětu přezkoumávané regulace to znamená nastavit spravedlivě podmínky nákupu zdravotních služeb, a to z hlediska jejich ceny i rovného postavení subjektů smluvního vztahu, chránit svobodnou soutěž mezi nimi a adekvátně vyrovnávat případné deformace.
49. Práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které jej provádějí. Ustanovení čl. 26 odst. 2 Listiny současně předpokládá možnost omezení výkonu některých povolání nebo činností zákonem, aniž by specifikovalo účel takovéhoto omezení [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 38/04 ze dne 20. 6. 2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), bod 29]. Zákonodárce má tedy relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto článku, leč ani ta není absolutní. Ve svém uvážení je vázán především čl. 4 odst. 4 Listiny, který brání tomu, aby se omezení základního práva podnikat dotýkalo samotné jeho podstaty a smyslu [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 24/99, též nález sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), část VIII písm. H]. Rovněž je však povinen respektovat zásadu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny [nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12, bod 278].
50. Ústavní soud při posouzení souladu napadené právní úpravy s právem podnikat, jež má povahu práva hospodářského, postupuje obdobně jako v případě práv sociálních, k jejichž přezkumu byl v dosavadní judikatuře konstruován a rozvinut tzv. test rozumnosti [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 83/06 či sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (č. 186/2012 Sb.), bod 48], sestávající ze čtyř následujících kroků:
1. vymezení smyslu a podstaty hospodářského nebo sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu,
2. zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence hospodářského nebo sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu,
3. posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, a
4. zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší.
51. Dospěje-li Ústavní soud ve druhém kroku tohoto testu k závěru, že napadená právní úprava se dotýká samotné existence některého z těchto práv nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, posoudí přípustnost zásahu do tohoto práva v rámci testu proporcionality. To znamená, že bude v následujícím pořadí hodnotit, zda
a) předmětný zásah sleduje legitimní (ústavně aprobovaný) cíl jeho omezení,
b) je tento zásah k dosažení tohoto cíle vhodný (požadavek vhodnosti),
c) tohoto cíle nelze dosáhnout jiným způsobem, jenž by byl k dotčenému základnímu právu šetrnější (požadavek potřebnosti), a
d) zájem na dosažení tohoto cíle v rámci určitého právního vztahu převáží nad dotčeným základním právem (požadavek proporcionality v užším smyslu).
Nebude-li přitom splněna některá z těchto podmínek, Ústavnímu soudu nezbude než konstatovat nesoulad s ústavním pořádkem. Stejným způsobem Ústavní soud postupuje i v případech, kdy by důvod porušení práva měl spočívat současně v porušení principu rovnosti.
52. Pokud jde o právo občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného zdravotního pojištění podle čl. 31 Listiny, Ústavní soud v minulosti vymezil podstatu tohoto práva v tom smyslu, že mu odpovídá povinnost státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující způsob přístupu ke zdravotní péči přiměřené kvality [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 23/98 ze dne 5. 5. 1999 (U 33/14 SbNU 319)]. Všichni pojištěnci by tak měli mít nárok na taková ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/02 ze dne 4. 6. 2003 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)]. I v případě tohoto sociálního práva aplikuje Ústavní soud výše uvedený test rozumnosti. Zároveň šije vědom, že napadená vyhláška přímo nestanoví práva a povinnosti pacientů, a tedy i její případný nesoulad by bylo možné konstatovat toliko v případě, pokud by v jejím důsledku byla fakticky ohrožena nebo dokonce znemožněna samotná realizace tohoto práva.
53. Závěrem obecné části svého odůvodnění Ústavní soud poznamenává, že navrhovatel namítal rovněž nesoulad napadené vyhlášky s právem zaměstnanců na spravedlivou odměnu podle čl. 28 Listiny. Této námitce nicméně nelze přisvědčit již z toho důvodu, že poskytovatelé zdravotních služeb mají standardně postavení podnikatelů nebo neziskových organizací, a tedy z povahy věci nelze jejich příjmu poskytnout takový stupeň ochrany, jaký se předpokládá v případě zaměstnanců. Stejně tak se nebylo třeba dál zabývat námitkou rozporu napadené vyhlášky s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť její obsah je v podstatě shodný s námitkou nepředvídatelnosti právní úpravy. Její průmět do aktuálně probíhajících soudních sporů v tomto řízení posuzovat nelze.

V. C) Předvídatelnost výše úhrad hrazených služeb, na které vznikne poskytovatelům nárok
54. Ústavní soud přistoupil k posouzení jednotlivých námitek, přičemž jako první se zabýval námitkou složitosti a nepředvídatelnosti vyhláškou stanoveného způsobu výpočtu výše úhrad, na které vznikne poskytovateli nárok vůči zdravotní pojišťovně za poskytnuté hrazené služby.
55. Předně je třeba uvést, že výše těchto úhrad se v případě jednotlivých výkonů odvíjí od počtu bodů, kterými je tento výkon ohodnocen, a hodnoty bodu vyjádřené peněžní částkou, která je stanovena rozdílně pro jednotlivé skupiny výkonů, vymezené zpravidla taxativním výčtem nebo podle odborností. Přesný seznam výkonů a jejich ohodnocení počtem bodů, které by mělo reflektovat jejich finanční i odbornou náročnost, stanoví na základě zmocnění podle § 17 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění pro všechny druhy zdravotní péče vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotnických výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. Nají provedenou klasifikaci pak navazuje vyhláška podle § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, která stanoví konkrétní hodnoty bodu vždy pro příslušný kalendářní rok. Výpočet výše úhrad za určitý výkon přitom zásadně spočívá ve vynásobení hodnoty bodu příslušným počtem bodů.
56. Nastíněný způsob výpočtu se v takto jednoduché podobě uplatní jen výjimečně, neboť napadená vyhláška jej v různých směrech doplňuje a modifikuje. Především tak činí prostřednictvím snížení hodnoty bodu nad určitý objem poskytnuté zdravotní péče nebo regulačních srážek v případě překročení stanovené výše úhrad. Smyslem obou omezení je působit na jednotlivé poskytovatele v tom smyslu, aby dodrželi uvedené limity, neboť v případě jejich překročení by se jim poskytování dalších zdravotních služeb již ekonomicky nevyplatilo. Z tohoto důvodu je v jejich vlastním zájmu, aby v průběhu celého roku dbali o to, že zdravotní péče a jiné služby budou poskytovat jen tehdy, kdy je to potřebné. V opačném případě se totiž vystavují riziku, že na konci tohoto období sami ponesou náklady poskytnutých zdravotních služeb. Další modifikace způsobu výpočtu mohou spočívat v jeho doplnění o nástroje umožňující promítnout do výše úhrad některé rozdíly mezi jednotlivými poskytovateli, které mají vliv na výši jejich nákladů a jejichž nezohlednění by mohlo představovat překážku při zajišťování kvalitní a dostupné zdravotní péče.
57. Navrhovatelem tvrzená nepředvídatelnost napadené vyhlášky, ze které dovozuje její nesoulad s čl. 1 odst. 1 Ústavy a potažmo také s čl. 26 odst. 1 Listiny, má několik rovin. Je zřejmé, že zjištění celkové výše úhrad, na kterou vznikne poskytovateli nárok v roce 2013, vyžaduje aplikaci více či méně složitých matematických operací. Její výpočet může v závislosti na druhu zdravotních služeb sestávat dokonce z desítek dílčích výpočtů zahrnujících velký počet proměnných. Ústavní soud nicméně nedospěl k závěru, že by samotná tato charakteristika postačovala pro závěr o neurčitosti napadené vyhlášky (srov. body 46 a 47). Vzal přitom v úvahu, že jde o právní předpis dopadající na velmi specifický okruh právních vztahů, u jejichž subjektů se předpokládá určitá odborná znalost, a že jeho složitost je v míře nikoliv nepodstatné důsledkem složitosti samotné materie, kterou upravuje. Aniž by Ústavní soud na tomto místě zaujímal stanovisko k vyhlášce jako celku, a v tomto směru tak do budoucna obecně zakládal překážku věci rozhodnuté, v případě těch jejích částí, kterými se v tomto řízení zabýval, bylo normativní vyjádření jednotlivých výpočtů vždy dostatečně určité na to, aby je po dosazení vstupních hodnot (proměnných) bylo možné provést. Jestliže proto lze uvažovat o nepředvídatelnosti napadené vyhlášky, její hlavní důvod nelze spatřovat v její pouhé složitosti, nýbrž je nezbytné zabývat se podrobně samotnou strukturou výpočtu výše úhrad, včetně uvedených limitací a regulačních omezení, které výši úhrad umožňují snižovat. Právě na posouzení těchto dvou typů omezení se v této části zaměřil i Ústavní soud, a to konkrétně v tom smyslu, zda jsou s ohledem na svou regulační funkci, kdy je překročení stanovených limitů fakticky sankcionováno snížením hodnoty bodu nebo možností snížení výše úhrad, ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb dostatečně určitá a předvídatelná.
58. Podstata limitace poskytování některých zdravotních služeb spočívá v tom, že pro výpočet výše úhrad za výkony poskytnuté nad stanovený objem se použije snížená hodnota bodu. Tento objem je nicméně vymezen prostřednictvím vzorce, pro jehož použití nejsou relevantní jen souhrnné údaje o poskytnutých zdravotních službách za referenční období roku 2011, nýbrž také za hodnotící období roku 2013, jež z povahy věci nemohou být poskytovatelům známy již v jeho průběhu. Tuto skutečnost lze ilustrovat např. na hodnotě bodu v případě specializované ambulantní péče podle části A odst. 1 písm. g) přílohy č. 3 napadené vyhlášky (podrobně viz bod 68), kde se uvedený objem vypočte tím způsobem, že se počet poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů za rok 2011, které byly uhrazeny v plné hodnotě bodu, vynásobí podílem počtu unikátních pojištěnců ošetřených poskytovatelem v dané odbornosti v roce 2013 a jejich počtu v roce 2011. Ústavní soud se proto zabýval otázkou, zda tito poskytovatelé vůbec mohou přizpůsobit své chování takovéto regulaci, když stanovený objem, který by měli dodržet v průběhu roku, bude možné přesně určit až po jeho skončení. Dospěl přitom k závěru, že na ni i přes některé výhrady lze odpovědět kladně. Poskytovatelé totiž mohou a měli by mít přehled o rozsahu jimi poskytované zdravotní péče a počtu unikátních pojištěnců a z tohoto důvodu mohou v průběhu roku také sledovat, jakým způsobem se vyvíjí hodnota předmětného limitu. Určitou představu o tomto vývoji nakonec mohou mít již z toho důvodu, že tento způsob limitace používaly i úhradové vyhlášky pro minulé roky. Nic na tom nemění ani navrhovatelem tvrzená skutečnost, že v praxi došlo k situacím, kdy někteří poskytovatelé neměli ani počátkem roku 2013 k dispozici souhrnné údaje za rok 2011, neboť ta není nedostatkem právní úpravy, nýbrž pochybením příslušné zdravotní pojišťovny.
59. Je třeba dodat, že tyto závěry aprobují toliko samotný způsob stanovení limitu prostřednictvím souhrnného údaje o počtu unikátních pojištěnců za rok 2013, neznamenají však, že Ústavní soud považuje konkrétní úpravu limitace objemu poskytované zdravotní péče za ústavně konformní. Problému, že nezohledňuje rozsah poskytnuté neodkladné péče, respektive obecně péče, k jejímuž poskytnutí je poskytovatel bez ohledu na jakékoliv limity povinen, a jeho ústavněprávním důsledkům je věnována část V. E) tohoto nálezu.
60. Za problematickou z hlediska předvídatelnosti shledal Ústavní soud naopak právní úpravu tzv. regulačních srážek. Podle části B odst. 2 přílohy č. 3 úhradové vyhlášky může zdravotní pojišťovna poskytovateli, jemuž v roce 2013 vznikne za předepsané léčivé přípravky a zdravotní prostředky nárok na úhradu, jejíž průměrná výše na jednoho unikátního pojištěnce bude vyšší než 100 % této úhrady v roce 2011, po skončení roku 2013 snížit úhradu o 50 % částky, o niž celková úhrada za tyto prostředky v roce 2013 překročila celkovou úhradu v roce 2011. Obdobným způsobem, byť toliko v rozsahu 40 %, lze uplatnit tuto srážku v případě překročení předmětného limitu u zvlášť účtovaných léčivých přípravků (odst. 1) nebo vyžádané péče v některých odbornostech (odst. 3). Tyto srážky uplatňuje zdravotní pojišťovna ve vztahu k výši úhrad, na které vznikne poskytovatelům nárok za rok 2013. Ve své podstatě jde přitom o sankci za překročení uvedených limitů, která má bránit tomu, aby nedocházelo k nadbytečné preskripci léků nebo vyžadování péče po jiných poskytovatelích. Tuto úpravu v obecné rovině dotváří odstavec 4, podle něhož se uvedená regulační omezení nepoužijí, pokud poskytovatel odůvodní poskytnuté hrazené služby, na jejichž základě došlo k překročení průměrných úhrad. V praxi dostávají za tímto účelem poskytovatelé informaci od zdravotní pojišťovny, v jakém rozsahu vůči nim budou uplatněny regulace s tím, že se k tomuto rozsahu mohou vyjádřit a uplatnit námitky, které pojišťovna buď uzná, nebo neuzná.
61. První problém této právní úpravy spatřuje Ústavní soud již v tom, že předmětné limity nejsou v žádné souvztažnosti s výše uvedenými limity pro celkový roční objem poskytované zdravotní péče, resp. jsou mnohem restriktivnější. To znamená, že vyhláška na jedné straně umožňuje poskytovatelům poskytnout bez jakýchkoliv restrikcí určitý objem zdravotních služeb, na straně druhé však stanoví výrazně menší limity pro preskripci léčiv, která však s poskytováním zdravotních služeb neoddělitelně souvisí. Tím přitom zákonitě dochází k tomu, že u podstatné části poskytovatelů vzniká prostor pro uplatnění regulačních srážek (čili pro uplatnění sankce!) již v důsledku toho, že poskytovatel při poskytování zdravotních služeb v nasmlouvaném objemu či objemu, u něhož se neuplatní limitace prostřednictvím snížené hodnoty bodu, plní svou povinnost a předepisuje léčiva, aby byla léčba účinná. Obdobná situace vzniká i v případě vyžádané péče, kde navíc poskytovatel nemá možnost ovlivnit, zda si jiný poskytovatel, od něhož byla zdravotní péče vyžádána, nevyúčtuje péči ve větším rozsahu, než o jakou byl žádán, což by šlo z hlediska možnosti uplatnění regulačních srážek zas jen k tíži prvně uvedeného poskytovatele. Další a z hlediska otázky předvídatelnosti stejně závažný problém se pak týká toho, že nejde-li o případy, kdy uplatnění regulační srážky brání to, že poskytovatel ve smyslu části B odst. 4 přílohy č. 3 odůvodnil poskytnutí hrazené služby (což v praxi závisí především na posouzení zdravotní pojišťovny), nebo případně jiný vyhláškou stanovený důvod, není zdravotní pojišťovna nijak omezena ve své úvaze, zda a v jakém rozsahu (v rámci procentuálního vymezení) regulační srážky uplatní. To znamená, že pojišťovna může tyto srážky uplatňovat selektivně a podle své vlastní úvahy některé poskytovatele (Jejich uplatněním) znevýhodňovat a jiné zase (jejich neuplatněním) zvýhodňovat. Rovněž tak je může pojišťovna bez jakkoliv formulovaných kritérií využívat ke snižování vlastních výdajů, a tím fakticky jednostranně modifikovat výši úhrad oproti tomu, jak ji stanoví vyhláška. Dotčeným poskytovatelům, kteří nemají možnost rozsah, v jakém dojde k uplatnění regulačních srážek, předvídat, tak zůstává jen možnost akceptovat v roce 2014 dodatečné rozhodnutí zdravotní pojišťovny o tom, v jaké výši jim vlastně za rok 2013 vznikl nárok na úhradu, a se skloněnou hlavou doufat, že za rok bude pojišťovna při nakládání s jí svěřenými veřejnými prostředky o něco vstřícnější.
62. Takovýto stav činí právní úpravu regulačních srážek v rozporu se zásadou předvídatelnosti a zákazem svévole podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a též se zásadou rovnosti podle čl. 1 Listiny. Tento rozpor má přitom zjevný přesah do práva poskytovatelů zdravotních služeb podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť umožňuje zdravotní pojišťovně bez jakýchkoliv kritérií jednostranně měnit výši úhrad za poskytnuté zdravotní služby, a tím i podmínky pro podnikání v této oblasti. V tomto smyslu se tato úprava dotýká samotné podstaty práva podnikat. Lze jen dodat, že uvedený derogační důvod se uplatní ve vztahu k celé části B přílohy č. 3 vyhlášky, jakož i ve vztahu k části D přílohy č. 2 a k části B přílohy č. 4 vyhlášky.

V. D) Snížení celkové výše úhrad zdravotních služeb
63. Navrhovatel dále brojí proti tomu, že napadená vyhláška překvapivě (celkově) snižuje výši úhrad poskytnutých zdravotních služeb o 2 %, a to navzdory tomu, že se v tomto roce předpokládá oproti roku předchozímu jak nárůst nákladů poskytovatelů zdravotních služeb, tak nárůst výběru pojistného. Tato skutečnost podle jeho názoru zakládá nesoulad s právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny a s ohledem na předpokládané důsledky tohoto stavu (omezení rozsahu a kvality zdravotní péče) také s právem na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny.
64. Z důvodové zprávy k napadené vyhlášce Ústavní soud zjistil, že jako základní parametr výše úhrad pro rok 2013 určilo Ministerstvo zdravotnictví sazbu ve výši 98 % objemu referenčního období (roku 2011) s výraznou degresí nad tento objem. Tímto snížením chtělo ministerstvo vyvinout tlak na zvýšení efektivity celého systému veřejného zdravotního pojištění a zabránit nepotřebné nadprodukci péče, a to i s ohledem na předpokládané nominální snížení příjmů zdravotního pojištění o 1,4 % v tomto roce. V textu vyhlášky je přitom vyjádřeno použitím koeficientu 0,98 pro výpočet počtu bodů, kterým je limitována úhrada zdravotní péče při plné hodnotě bodu.
65. Je třeba zdůraznit, že konkrétní nastavení výše úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění závisí především na politickém rozhodnutí, k němuž je v rámci své zákonodárné kompetence příslušný Parlament a v rozsahu a mezích jím přijatého zákonného zmocnění také Ministerstvo zdravotnictví. Ústavnímu soudu naopak zásadně nepřísluší vstupovat do jejich kompetence a nahrazovat nebo přehodnocovat jejich rozhodnutí toliko z důvodu odlišného názoru na jeho správnost či účelnost, a proto se musí i v řízení o kontrole norem, jejichž předmětem je právním předpisem vyjádřené snížení výše těchto úhrad, omezit na posouzení jejich souladu s ústavním pořádkem. Základní otázka, kterou tak musel v dané věci zodpovědět, zní, zda povinnost poskytovatelů poskytovat zdravotní služby za úhradu v takto snížené výši obstojí z hlediska jejich práva podnikat podle čl. 26 Listiny.
66. Ústavní soud takovéto posouzení samozřejmě nemůže provést paušálně ve vztahu ke všem poskytovatelům, neboť výše úhrad se liší v závislosti na konkrétní specializaci nebo segmentu zdravotních výkonů, a stejně tak se liší i dopad jejich případného snížení. Pro závěr o tom, že byla takovýmto snížením dotčena podstata a smysl práva podnikat, by přitom nepostačovalo pouhé zjištění, že se pro jednotlivé poskytovatele ztížily podmínky pro dosažení zisku, nebo že se dokonce snížil počet poskytovatelů. Musela by reálně vzniknout situace, kdy stát na jedné straně formálně umožňuje podnikání v určité oblasti, na straně druhé však pro něj stanoví takové podmínky, které fakticky vylučují jeho smysl. Důvod domnívat se, že takovýto stav nastal nebo může nastat v důsledku vyhláškou provedeného snížení úhrad, však Ústavní soud, aniž by v tomto směru po stránce věcné jakkoliv relativizoval související argumentaci navrhovatele a vyjádření Asociace nemocnic, neshledal. Stejně tak neměl důvod učinit závěr, že by v důsledku tohoto snížení došlo k takovým změnám v systému zdravotnictví, jež by vedly k ohrožení dostupnosti a kvality poskytované zdravotní péče. Za této situace nelze dospět k závěru o tom, že by byly tímto snížením dotčeny podstata a smysl práv podle čl. 26 odst. 1 a čl. 31 Listiny. Protože je toto opatření navíc způsobilé dosáhnout sledovaného účelu (viz bod 64) a nelze jej považovat za nerozumné, neshledal ani nesoulad napadené vyhlášky s těmito ustanoveními.
67. Nad rámec uvedeného je žádoucí poznamenat, že argumentace navrhovatele nebyla v obecné rovině nezpůsobilá odůvodnit tvrzený nesoulad s ústavním pořádkem. Realizace práva podle čl. 31 Listiny závisí na objemu finančních prostředků, které jsou prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění vynakládány na zdravotní péči. Tento objem přitom musí reflektovat i případný nárůst nákladů vznikajících v souvislosti s jejím poskytováním, neboť v opačném případě by dřív nebo později vedl ke ztížení přístupu pacientů ke zdravotní péči nebo dokonce k jejich ohrožení. Jak již bylo uvedeno, nalezení optimálního způsobu financování zdravotnictví je v plné kompetenci Parlamentu a exekutivy. Náleží-li proto Ústavnímu soudu v rámci řízení o kontrole norem možnost určité ingerence, pak jejím smyslem není nahrazovat uvedené orgány při hledání věcného řešení, nýbrž dbát o to, aby si tyto řádně plnily svou z ústavního pořádku vyplývající povinnost a aktivně využívaly své pravomoci k zajištění ochrany života, zdraví a důstojnosti jednotlivce. Prostor pro zásah Ústavního soudu tak v zásadě může vzniknout i tehdy, pokud by se tyto orgány při výkonu své normotvorné pravomoci nezabývaly okolnostmi, které by mohly mít dopad z hlediska práva na bezplatnou zdravotní péči podle čl. 31 Listiny, mezi něž nárůst nákladů na poskytování zdravotních služeb nepochybně patří. Takovéto posouzení lze přitom od nich očekávat ve vztahu ke všem segmentům hrazené zdravotní péče. Zbývá jen dodat, že realizace uvedeného práva může za určitých okolností vyžadovat i navýšení prostředků veřejného zdravotního pojištění.

V. E) Limitace výše úhrad objemem poskytnutých zdravotních služeb
68. V příloze č. 3 napadené vyhlášky je stanovena hodnota bodu pro specializovanou ambulantní péči, a to zvlášť pro jednotlivé druhy výkonů. V případě výkonů, jež jsou taxativně uvedeny v části A odst. 1 písm. a) až f) této přílohy, jde o částky 0,68 až 1,08 Kč za bod, přičemž výše úhrad za každý z nich se vypočte jako násobek hodnoty bodu, vyjádřeného počtem bodů. Tento výpočet se však již neuplatní v případě výkonů uvedených pod písm. g), tedy všech ostatních výkonů specializované ambulantní péče. Základní hodnota bodu ve výši 1,02 Kč se zde totiž použije jen do vypočteného objemu poskytnuté zdravotní péče v dané odbornosti, zatímco pro výkony, které ho přesahují, je určující snížená hodnota bodu ve výši 0,30 Kč. Tento objem se vypočte podle matematického vzorce tak, že se celkový počet těch poskytovatelem vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů, které nebyly za referenční období uhrazeny ve snížené hodnotě bodu, vynásobí podílem počtu unikátních pojištěnců ošetřených poskytovatelem v dané odbornosti v roce 2013 a jejich počtu v roce 2011, a pak se vynásobí číslem 0,98. Jinými slovy, lze jej vyjádřit počtem bodů, které byly poskytovateli zdravotní služby hrazeny v plné výši již v roce 2011, zvýšeným nebo sníženým poměrně podle toho, o kolik se v roce 2013 zvýšil nebo snížil počet unikátních pojištěnců ošetřených poskytovatelem v dané odbornosti oproti roku 2011, a současně sníženým o 2 %.
69. Dosažení uvedeného objemu se významným způsobem dotýká výše úhrady, na kterou vznikne poskytovatelům specializované ambulantní péče nárok vůči zdravotní pojišťovně, nemá však vliv na rozsah, v jakém jsou povinni poskytovat zdravotní péči. Ti totiž ani po jeho dosažení nemohou odmítnout poskytnutí neodkladné péče, a nestanoví-li zákon jinak, tak v případě pojištěnců, s jejichž zdravotní pojišťovnou mají uzavřenou smlouvu, ani poskytnutí péče jiné [srov. § 48 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)]. Za těchto okolností vzniká otázka, zda uvedené rozlišování dvou hodnot bodu za stejné výkony vůbec může z ústavněprávního hlediska obstát.
70. Je evidentní, že plná hodnota bodu ve výši 1,02 Kč neumožňuje, aby zisk poskytovatelů z každého bodu dosahoval výše až dvou třetin této částky, což zároveň znamená, že jeho snížená hodnota ve výši 0,30 Kč nemůže být postačující k pokrytí nákladů poskytované péče nebo jejich podstatné části. Účel jejího zavedení je proto třeba spatřovat v působení na jednotlivé poskytovatele, aby při poskytování zdravotních služeb postupovali efektivně, a zamezovali tak plýtvání s prostředky veřejného zdravotního pojištění. Pokud by tak totiž nepostupovali, dostali by se do situace, kdy se s ohledem na objem jimi poskytnuté zdravotní péče stane její další poskytování (po zbytek kalendářního roku) ekonomicky nevýhodným.
71. Ústavní soud se při posuzování této části návrhu zabýval otázkou, zda povinnost poskytovat zdravotní péči za úhradu vypočtenou ze snížené hodnoty bodu podle části A odst. 1 písm. g) přílohy č. 3 napadené vyhlášky není v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny, jenž zaručuje dotčeným poskytovatelům právo na podnikání. K jejímu zodpovězení přitom aplikoval již zmíněný test rozumnosti, v jehož rámci v první řadě zkoumal, co je třeba z hlediska projednávané věci považovat za podstatu a smysl uvedeného práva (krok 1).
72. Výše bylo uvedeno, že ačkoliv z práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost neplyne právo na zisk, stát je povinen vytvářet takové podmínky, které umožní jednotlivcům usilovat o jeho dosažení. Tento závěr se v plné míře uplatní i ve specifických poměrech podnikání v oblasti poskytování zdravotní péče, kde jsou v některých odbornostech hrazeny zdravotní výkony převážně nebo dokonce výlučně z veřejného zdravotního pojištění. Důsledkem jsou tak požadavky ve vztahu k regulaci úhrad za poskytnuté výkony, které by při normálním běhu věcí, odhlédnuv od případných rizik přirozeně spojených s podnikáním, měly umožňovat (nikoliv zajišťovat) víc než jen pokrytí nákladů poskytovaných služeb. Z hlediska práva na podnikání by naopak byla nepřijatelná taková úprava, která by tyto náklady, byť jen částečně, systémově přenášela na poskytovatele. Právní závěr, podle něhož „cenová regulace, nemá-li přesáhnout meze ústavnosti, nesmí evidentně snížit cenu tak, aby tato vzhledem ke všem prokázaným a nutně vynaloženým nákladům eliminovala možnost alespoň jejich návratnosti“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 3/2000), se zde uplatní přiměřeně.
73. Pro posouzení, zda se napadená povinnost dotýká takto vymezené podstaty a smyslu práva na podnikání (krok 2), bylo rozhodující, že předmětné snížení hodnoty bodu může vést ke vzniku situace, kdy celková roční výše úhrad, na kterou vznikne poskytovateli nárok, nebude pokrývat ani jen nezbytné náklady poskytované zdravotní péče. To by znamenalo, že po určitou část roku bude její poskytování tímto poskytovatelem fakticky dotováno. Ústavní soud opětovně zdůrazňuje, že takovýto stav není sám o sobě problémem v případech, kdy příčinou vzniku ztráty jsou vlastní podnikatelská rozhodnutí poskytovatele, nelze jej však akceptovat tehdy, pokud vzniká jako nezbytný důsledek nastavení výše úhrad. Poskytovatelé nemohou předvídat celkový rozsah zdravotních služeb, které budou v průběhu roku nuceni poskytnout, a stejně tak nemohou ovlivnit, zda nedojde k jejich výraznému navýšení v důsledku mimořádných událostí, typicky např. hromadných nehod, přírodních katastrof nebo epidemií. Hlavní důvod, pro který je třeba na otázku druhého kroku prováděného testu odpovědět kladně, nicméně spočívá v tom, že vyhláška nepřiznává takto dotčeným poskytovatelům ani jen dodatečný nárok na kompenzaci takto vzniklé ztráty. Pouhou možnost, že zdravotní pojišťovna takovouto částku poskytne ze svých zdrojů dobrovolně (tj. na základě individuálního ujednání mezi ní a poskytovatelem podle poslední věty § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění), nelze považovat ve vztahu k poskytovatelům za relevantní garanci nebo systémové řešení problému. Podle Ústavního soudu je totiž problematická již samotná možnost uzavírání těchto individuálních dohod, jež nemá žádná transparentní pravidla a z podstaty věci umožňuje nerovný přístup vůči poskytovatelům ze strany zdravotní pojišťovny. Napadená vyhláška tak zcela nepřijatelně platí pro jednoho adresáta méně a pro jiného více.
74. Vzhledem k tomu, že napadenou povinností byly dotčeny podstata a smysl práva na podnikání, přistoupil Ústavní soud v rámci tohoto kroku testu rozumnosti k posouzení, zda předmětná povinnost obstojí jako přípustný zásah do ústavně zaručeného práva na podnikání i v testu proporcionality. V této souvislosti neměl pochybnosti o tom, že cíl sledovaný touto povinností, jímž je zajištění efektivního poskytování zdravotní péče, resp. zamezení plýtvání prostředky veřejného zdravotního pojištění, lze považovat z hlediska možnosti omezení práva na podnikání za legitimní a že napadená povinnost je vhodným (způsobilým) prostředkem k jeho dosažení. Ústavní soud ale neshledal splnění podmínky potřebnosti, jež se posuzuje s ohledem na případnou existenci jiných, k ústavně zaručenému právu šetrnějších prostředků. I když totiž lze v některých směrech připustit větší efektivnost limitace výše úhrad před jinými způsoby kontroly hospodárného vynakládání prostředků veřejného zdravotního pojištění, neexistuje žádný důvod, aby stanovení výše úhrad zcela abstrahovalo od možnosti, že k překročení stanoveného objemu zdravotní péče nedojde jen v důsledku plýtvání či jejího nadužívání, nýbrž také v důsledku řádného plnění zákonných povinností ze strany poskytovatele. Základním problémem předmětné právní úpravy je tak absence nároku na dorovnání či kompenzaci, který by dopadal na tuto situaci. Již dnes nakonec judikatura soudů přiznává nárok na úhradu neodkladné péče i v případech, kdy byl dohodnutý finanční limit v daném období vyčerpán [srov. nález sp. zn. I. ÚS 2785/08 ze dne 13. 9. 2011 (N 157/62 SbNU 373) nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3507/2008 ze dne 27. 4. 2011], přičemž to, že tak činí nad rámec, a nikoliv na základě úhradové vyhlášky, samo o sobě vypovídá o jejím obsahovém deficitu. Právě z tohoto důvodu napadená povinnost neobstála v tomto kroku testu proporcionality, a tudíž je v rozporu s právem dotčených poskytovatelů na podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny.
75. Tato argumentace nezpochybňuje ústavnost povinnosti poskytovat zdravotní služby podle § 48 zákona o zdravotních službách obecně, nýbrž pouze za podmínek, kdy poskytovateli za výkony poskytnuté nad objem stanovený napadenou vyhláškou náleží úhrada vypočtená nikoliv podle hodnoty bodu ve výši 1,02 Kč, nýbrž ve snížené výši 0,30 Kč. Zjištěný derogační důvod proto dopadá pouze na ustanovení části A odst. 1 písm. g) přílohy č. 3 napadené vyhlášky, a to jako na celek. Ústavnímu soudu totiž zásadně nepřísluší, aby zrušením toliko části tohoto ustanovení, upravující předmětnou limitaci a sníženou hodnotu bodu, měnil vyhláškou stanovený systém úhrad pro určitou část zdravotní péče, a ve své podstatě tak ve vztahu k některým výkonům poskytovatelů specializované ambulantní péče navýšil jejich úhrady.
76. Ústavní soud dále konstatuje, že uvedené derogační důvody se mutatis mutandis vztahují i na limitace úhrad podle ustanovení části B bodu 2 písm. b) přílohy č. 1 napadené vyhlášky, které se týká zvláštní ambulantní péče poskytované podle § 22 písm. c) zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle bodů 1 a 2 přílohy č. 4 napadené vyhlášky, které se týkají odborností 603 (gynekologie a porodnictví) a 604 (dětská psychologie), podle bodů 2 až 5 přílohy č. 5, bodů 1, 2 a 4 přílohy č. 6 a bodů 1 a 3 přílohy č. 7 napadené vyhlášky, které se týkají hrazených služeb poskytovaných poskytovateli ambulantní zdravotní péče v některých odbornostech, a bodů 1 a 2 přílohy č. 8 napadené vyhlášky, které se týkají hrazených služeb poskytovaných poskytovateli zdravotnické dopravní služby.
77. Uvedené nedostatky napadené právní úpravy nejsou neutrální ani z hlediska čl. 31 Listiny. Vyhláškou nastavené limitace totiž pro nedostatek garancí jakéhokoliv dorovnání fakticky nutí jednotlivé poskytovatele k tomu, aby ve vlastním ekonomickém zájmu omezovali poskytovanou zdravotní péči (např. odkládali operace či jiné výkony na příští rok) nebo se jejímu poskytování v maximální přípustné míře vyhýbali. V situaci, kdy to, zda jde v určitém případě o neodkladnou péči, nelze před poskytnutím zdravotní služby zcela jednoznačně zjistit, tak tento stav může vést k obecně restriktivnímu přístupu ze strany lékařů při tomto posuzování, a v konkrétních případech tak i k ohrožení života jednotlivých pacientů, došlo-li pod tímto tlakem k tomu, že jim bylo poskytnutí zdravotní péče odmítnuto z důvodu nesprávného posouzení neodkladnosti. Ústavní soud se domnívá, že i na tuto negativní stránku napadené právní úpravy musí brát ministerstvo do budoucna zřetel.

V. F) Nerovné postavení smluvních a nesmluvních poskytovatelů z hlediska výše úhrad za poskytnutou neodkladnou zdravotní péči
78. Ve smyslu § 17 odst. 1 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění má poskytovatel, který poskytl neodkladnou péči pojištěnci, nárok na věcné plnění vůči jeho zdravotní pojišťovně i tehdy, nemá-li s ní uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Jeho výše se však podle § 17 napadené vyhlášky vypočítá pouze z hodnoty bodu ve výši 75 % hodnoty, kterou pro tuto péči jinak stanoví ostatní ustanovení (resp. přílohy) vyhlášky, což podle navrhovatele zakládá neodůvodněnou nerovnost mezi smluvními a nesmluvními poskytovateli.
79. Obsahem principu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 Listiny se ve své rozhodovací činnosti zabýval již Ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky, který v této souvislosti vyslovil závěr, že rovnost je třeba chápat jako kategorii relativní, nikoliv absolutní (nález sp. zn. Pl. ÚS 22/92 ze dne 8. 10. 1992, publikován pod č. 11 ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR). Na jeho pojetí následně navázal v řadě svých rozhodnutí i Ústavní soud, který v obecné rovině připustil zákonem založenou nerovnost, avšak pouze za předpokladu, zeji lze odůvodnit na základě ústavně akceptovatelných hledisek. O takovýto případ se přitom nejedná tehdy, pokud je tato založena na libovůli (nerovnost neakcesorická) nebo je jejím důsledkem dotčení některého ze základních práv a svobod (nerovnost akcesorická) [srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 nebo sp. zn. Pl. ÚS 17/11 ze dne 15. 5. 2012 (č. 220/2012 Sb.)].
80. V projednávané věci si musel Ústavní soud nejprve položit otázku, jaký účel vlastně sleduje stanovení rozdílné hodnoty bodu za poskytnutou neodkladnou péči. Vzhledem k tomu, že povinnost k jejímu poskytnutí mají ve stejné míře jak smluvní, tak nesmluvní poskytovatelé, lze důvod tohoto rozlišení spatřovat v tom, že v případě prvních z nich nejsou tyto úhrady posuzovány samostatně, nýbrž jako součást poskytnuté zdravotní péče v určité odbornosti, a z tohoto důvodu podléhají i omezením celkové výše úhrad podle napadené vyhlášky, např. prostřednictvím snížené hodnoty bodu nebo regulačních srážek. Protože se však tato omezení nemohou uplatnit i vůči nesmluvním poskytovatelům, nelze považovat za bez dalšího nepřípustné, aby se tato skutečnost v jejich případě promítla určitým způsobem již do výše hodnoty bodu.
81. Za předpokladu, že by takto vymezený účel bylo možné považovat za legitimní, by Ústavní soud musel posoudit v rámci testu proporcionality, zda by povinnost nesmluvního poskytovatele poskytovat neodkladnou péči při hodnotě bodu ve výši pouze 75 % hodnoty bodu, od níž se odvíjí výše úhrady pro smluvní poskytovatele, obstála jako důvod nerovnosti, pokud jde o související míru zásahu do jejich práva podnikat. Nesmluvní poskytovatel bude mít totiž v tomto případě výrazně horší postavení než poskytovatel smluvní. Ústavní soud má za to, že takovouto povinnost by bylo nepochybně možné považovat za vhodný prostředek k dosažení uvedeného účelu, v rámci poměřování s čl. 1 ve spojení s čl. 26 odst. 1 Listiny by však mohl být problematický předmětný rozdíl činící 25 %. Bylo by tomu tak z toho důvodu, že hodnoty bodu při poskytování zdravotních služeb zjevně nejsou stanovovány tak, aby obecně vytvářely podmínky pro zisk až ve výši jejich 25 %, a tedy je otázkou, zda by případné poskytnutí neodkladné péče ze strany nesmluvního poskytovatele ve větším objemu nevedlo k situaci, kdy by on sám tuto péči dotoval. Právě absence mechanismu, který by při výpočtu výše úhrad bránil vzniku takovéto situace, nakonec byla důvodem, pro který Ústavní soud neakceptoval napadenou vyhláškou stanovenou úpravu limitací objemu poskytované zdravotní péče prostřednictvím snížené hodnoty bodu.
82. Posledně uvedený závěr se paradoxně promítá do samotné otázky legitimnosti účelu posuzované nerovnosti. Má-li být totiž důvodem nižší hodnoty bodu u nesmluvních poskytovatelů skutečnost, že se na ně nemohou uplatnit omezení výše úhrad vztahující se na smluvní poskytovatele a že jinak by byli vlastně oni ve výhodnějším postavení, pak tento důvod přestává být opodstatněným (a tím i legitimním) v důsledku výše uvedených právních závěrů Ústavního soudu [část V. E) tohoto nálezu], jež zpochybňují možnost bezvýjimečně uplatňovat předmětná vyhláškou stanovená omezení právě v případech, kdy je poskytována neodkladná péče.
83. Za této situace tak vyšší hodnota bodu v případě smluvních poskytovatelů představuje pouze určité beneficium, jež má v obecné rovině povahu nepřímé kompenzace za další povinnosti plynoucí ze smluvního vztahu. Ústavní soud však takto vymezený důvod nepovažuje za způsobilý odůvodnit předmětnou nerovnost ve výši úhrad za neodkladnou péči. Přitom, i kdyby tomu bylo jinak, sníženou hodnotu bodu ve výši 75 % plné hodnoty bodu by nebylo možné akceptovat bez toho, aby byly součástí výpočtu výše úhrad podle vyhlášky garance bránící tomu, že bude poskytování zdravotní péče fakticky dotováno ze strany nesmluvních poskytovatelů. Z těchto důvodů není § 17 napadené vyhlášky v souladu s čl. 1 ve spojení s čl. 26 odst. 1 Listiny.
84. Pokud jde o ostatní navrhovatelem uplatněné námitky nerovnosti (viz bod 8), Ústavní soud v obecné rovině neshledává problém v tom, aby se do výše úhrad za lůžkovou péči promítaly i rozdíly mezi jednotlivými typy zdravotnických zařízení nebo rozdíly vyplývající z různé struktury obyvatelstva v jednotlivých krajích. V projednávané věci nicméně neshledává prostor pro podrobné zkoumání případných neodůvodněných nerovností, které by v důsledku aplikace jednotlivých výpočtů mohly v individuálních případech nastat. Tím není vyloučeno, aby se k této otázce podrobně vyjádřil v budoucnu v souvislosti s konkrétní věcí, ať už v řízení o ústavní stížnosti nebo v rámci konkrétní kontroly norem.

VI. Závěr
85. Z výše podrobně uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že napadená vyhláška je v částech, kterými stanoví regulační srážky, v rozporu se zásadou předvídatelnosti a zákazem svévole podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, dále zásadou rovnosti v právech podle čl. 1 Listiny a právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. V částech, kterými stanoví limitace výše úhrad prostřednictvím snížené hodnoty bodu, je napadená vyhláška v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny. Ustanovení § 17 vyhlášky je pak v rozporu s čl. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť zakládá neodůvodněnou nerovnost mezi smluvními a nesmluvními poskytovateli z hlediska výše úhrad za poskytnutou neodkladnou péči.
86. Uvedená zjištění podle názoru Ústavního soudu zpochybňují soulad celé vyhlášky s ústavním pořádkem. Jejím prostřednictvím provedené nastavení výše úhrad je totiž vzájemně provázáno a nelze do něho zasáhnout tím způsobem, že se zrušením některých jejích částí v podstatě změní význam ostatních parametrů, v důsledku čehož by došlo bez jakéhokoliv ústavněprávního zdůvodnění ke zvýšení nebo snížení některých nároků jednotlivých poskytovatelů vůči zdravotním pojišťovnám, a tím i k ohrožení stability v rámci systému veřejného zdravotního pojištění.
87. Ústavní soud si je vědom faktických i právních limitů svého případného derogačního zásahu v projednávané věci a nezastírá, že právní závěry obsažené v tomto nálezu se mají promítnout především do podoby úhradových vyhlášek, jež budou vydány pro následující roky. Okamžité zrušení některých částí napadené vyhlášky by vedlo ve velkém množství případů k tomu, že se poskytovatelé zdravotních služeb mohou v důsledku absence právní úpravy výše úhrad ocitnout v mnohem horším postavení, než jaké by měli za její účinnosti. Místo odstranění zásahu do jejich ústavně garantovaných práv by tak tento nález naopak vedl k jeho prohloubení, což by bylo zcela v rozporu s jeho smyslem. Přehlédnout ale nelze ani možný dopad ve vztahu k veřejným financím, kde by případný nezamýšlený nárůst výdajů veřejného zdravotního pojištění v důsledku dílčí derogace napadené vyhlášky musel být kompenzován v příštích letech.
88. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo namístě zvážit odklad vykonatelnosti tohoto nálezu ve smyslu čl. 89 odst. 1 Ústavy, který by zabránil uvedeným negativním následkům. Ústavní soud tak předně zvažoval možnost, že by napadenou vyhlášku zrušil uplynutím dne 31. prosince 2013, neboť tato vyhláška by se stejně nemohla aplikovat na výpočet výše úhrad za zdravotní služby, k jejichž poskytnutí by došlo až v roce 2014, tedy po tomto okamžiku. Takovémuto kroku nicméně brání skutečnost, že tato vyhláška by jinak zůstala i po skončení roku 2013 účinným právním předpisem, jenž vedle toho, že zůstane aplikovatelným ve vztahu k již poskytnutým zdravotním službám (na čemž by nic nezměnilo ani případné pozbytí účinnosti), bude dále zakládat přinejmenším oprávnění zdravotní pojišťovny k uplatnění regulačních srážek. K těm může totiž z povahy věci dojít až po skončení hodnotícího období. Je třeba zdůraznit, že jejich uplatnění je právním úkonem (právním jednáním), který může působit změnu výše nároku poskytovatelů na úhradu pouze za předpokladu, že s ním takovýto následek bude spojovat účinná právní norma. Jestliže tedy napadená vyhláška počítala s uplatněním regulačních srážek, a tomu přizpůsobila i výši jednotlivých dalších svých parametrů, pak Ústavní soud, a to přes výše uvedenou kritiku jejich právní úpravy, nemůže k této skutečnosti s ohledem na možné výše popsané negativní důsledky nepřihlédnout. Za účelem vytvoření dostatečného časového prostoru pro zúčtování výše úhrad jednotlivých poskytovatelů ze strany zdravotních pojišťoven, jakož i k eventuálnímu uplatnění regulačních omezení, rozhodl Ústavní soud o zrušení napadené vyhlášky až uplynutím dne 31. prosince 2014.
89. Napadená vyhláška tak může, a to i přes uvedené výhrady, i nadále plnit svou regulační funkci ve vztahu k výdajům veřejného zdravotního pojištění vztahujícím se k roku 2013. Závěr o její protiústavnosti přitom nelze interpretovat v tom smyslu, že by neměla být vůbec aplikována, čemuž nakonec neodpovídá ani rozsah ani povaha derogačních důvodů. V této souvislosti Ústavní soud podotýká, že napadená vyhláška zůstává i přes své zrušení nadále aplikovatelným právním předpisem ve vztahu k posouzení výše úhrad za jednotlivé zdravotní služby poskytnuté v roce 2013, neboť v tomto smyslu založila nárok jednotlivých poskytovatelů již okamžikem jejich poskytnutí. Zdravotní pojišťovny však mohou uplatnit regulační omezení ve vztahu k výši úhrad za rok 2013 pouze do konce roku 2014, přičemž při jejich uplatňování jsou povinny postupovat v intencích tohoto nálezu. Možnost domáhat se v důvodných případech úhrady za poskytnutou neodkladnou péči i tehdy, došlo-li k překročení touto vyhláškou stanovených limitů, zůstává ve smyslu, jak byla uznána dosavadní judikaturou Ústavního soudu i Nejvyššího soudu, i přes závěr o odkladu vykonatelnosti nedotčena. Závěrem Ústavní soud dodává, že s ohledem na čl. 89 odst. 2 Ústavy je Ministerstvo zdravotnictví povinno postupovat při vydávání úhradových vyhlášek pro další roky (včetně roku 2014) takovým způsobem, aby ve vztahu k nim již dále nebyly relevantní výše uvedené derogační důvody.
90. Ze všech těchto důvodů rozhodl Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto nálezu.

Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík a Vladimír Kůrka.

395/2013

 395/2013 SDĚLENÍ  Ministerstva práce a sociálních věcí  ze dne 29. listopadu 2013
 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., 
      o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových 
      a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
 Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně 
      a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších 
      předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a zákona č. 347/2011 Sb., 
      pro rok 2014 platovou základnu ve výši 58046,17 Kč.
      Ministr: Ing. Koníček v. r.

Platová základna soudců - od Koníčka a platy ústavních činitelů

394/2013 Sb. SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 29. listopadu 2013
o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších
náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve
znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem
funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona
č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb. a zákona č. 11/2013 Sb.,
pro rok 2014 platovou základnu pro soudce ve výši 64 495,75 Kč.
Ministr: Ing. Koníček v. r.

To znamená, že soudce, který má započítáno 30 a více let (t.j. 54 letý bez ohledu na to kolik let byl z toho soudcem) například
na Městském soudu v Praze má 113513,-Kč měsíčně plus 3257,-Kč měsíčně na reprezentaci a literaturu, plus vykázané výdaje na zahraniční
a tuzemské cesty plus ubytování plus doprava plus stravování plus ubytování
Předseda Městského soudu v Praze JUDr.Libor Vávra 132861,-Kč plus 3257 Kč měsíčně na representaci a literaturu plus vykázané výdaje
na zahraniční a tuzemské cesty plus ubytování plus doprava plus stravování plus ubytování.

---------------------------///////////////////////////// /////////////////////////////////////
ZÁKON 236/1995 Sb. ve znění k 7.12.2013
ze dne 26. září 1995
o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců
Evropského parlamentu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Rozsah působnosti

§ 1
Tento zákon upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce
a) poslance a senátora Parlamentu (dále jen "poslanec"),
b) člena vlády,
c) prezidenta republiky,
d) soudce Ústavního soudu,
e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu,
(dále jen "představitel") a
g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (dále jen "soudce"),
h) poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky (dále jen "poslanec Evropského parlamentu").

§ 2
(1) Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží
a) plat,
b) náhrady výdajů,
c) naturální plnění a
d) odchodné.
(2) Poslanci Evropského parlamentu náleží plat, pokud mu není plat vyplácen z rozpočtu Evropské unie.

§ 3
Plat
(1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek dále stanovených.
(2) Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob
v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.1)
(4) Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele a poslance Evropského parlamentu 96 % platu podle tohoto zákona a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb.

§ 3a Platová základna představitelů v letech 2011 až 2014
Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí platová základna pro představitele 51731,-Kč.

§ 4a Představiteli a soudci další plat za druhé pololetí roku 1997 nenáleží.

§ 5 Náhrady výdajů
(1) Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce jsou peněžitá plnění poskytovaná za podmínek, ve výši a ve formách dále stanovených. Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, se nahrazují
a) výdaje na reprezentaci,
b) výdaje na dopravu vlastním vozidlem nebo nájemným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla orgánu, v němž vykonává funkci, a zpět, v místě sídla tohoto orgánu a při cestách spojených s výkonem funkce,
c) výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky, s výjimkou letecké dopravy, při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen "tuzemské cesty"),
d) výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách,
e) výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen "zahraniční cesty"),
f) výdaje na stravování při tuzemských cestách,
g) výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách,
h) výdaje na ubytování při tuzemských cestách,
ch) výdaje na ubytování při zahraničních cestách,
i) výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci,
j) výdaje na odborné a administrativní práce,
k) výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta,
l) výdaje na odbornou literaturu.

(2) Náhrady výdajů uvedených v odstavci 1 se poskytují formou
a) peněžitého plnění poskytovaného měsíčně v předem stanovené výši k úhradě jednoho druhu výdajů (dále jen "jednoúčelová paušální náhrada") nebo k úhradě více druhů výdajů (dále jen "víceúčelová paušální náhrada"),
b) náhrady prokázaných výdajů,
c) náhrady prokázaných výdajů až do stanovené výše.
(3) Náhrady výdajů podle odstavce 2 písm. a) se stanoví procentem z platové základny (§ 3 odst. 3) a zaokrouhlují se na 100 Kč nahoru.

§ 6 Naturální plnění
(1) Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené za podmínek, v rozsahu a ve formách dále stanovených. Představiteli nebo soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží tato naturální plnění:
a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
b) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
c) užívání služebního vozidla bez řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
d) užívání přiměřeně vybaveného bytu,
e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,
f) užívání jedné přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji nebo ve svém volebním obvodu zřízené po dohodě s poslancem,
g) užívání nemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky,
h) úhrada zdravotních služeb,
ch) přednostní zřízení účastnické telefonní stanice,
i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice,
j) zřízení a užívání dvou účastnických telefonních stanic.
(2) Naturální plnění uvedená v odstavci 1 se poskytují
a) naturální formou a úhradou nákladů nebo
b) úhradou nákladů.
(3) Pokud z provozních nebo jiných vážných důvodů nelze poskytnout naturální plnění, náleží místo tohoto plnění náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění, jestliže lze účelu, pro který byl nárok na naturální plnění stanoven, dosáhnout i peněžitým plněním.

§ 7 Odchodné
(1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou prezidenta republiky a člena Nejvyššího kontrolního úřadu, v souvislosti
s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele
nebo soudce.
(2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu (§ 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce,
k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let.
(3) Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné
funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel.
(4) Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené
v odstavci 1.

ČÁST DRUHÁ
NÁLEŽITOSTI PŘEDSTAVITELŮ

HLAVA PRVNÍ
NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ
§ 8 Plat
Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Platový koeficient poslance se zvyšuje
a) místopředsedovi podvýboru o 0,11,
b) místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého
klubu o 0,22,
c) předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi
delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací
Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,44; předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový
koeficient o 0,03 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem,
d) místopředsedovi komory Parlamentu o 0,98,
e) místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,09,
f) předsedovi komory Parlamentu o 1,82.

§ 9 Náhrady výdajů
(1) Poslanci náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a) a f) ve výši 16 % platové základny,
b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) podle vzdálenosti obce, v níž má poslanec trvalý pobyt, od sídla komory
Parlamentu nebo od obce, v níž má poslanec kancelář [§ 6 odst. 1 písm. f)], při vzdálenosti
1. do 50 km ve výši 40 % platové základny,
2. nad 50 km ve výši 45 % platové základny,
3. nad 150 km ve výši 50 % platové základny,
4. nad 250 km ve výši 60 % platové základny,
c) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. e), h) a ch),
1. na zasedání a schůze komory Parlamentu a jejích orgánů,
2. k nimž byl pověřen předsedou komory Parlamentu nebo výborem komory Parlamentu se souhlasem předsedy komory Parlamentu,
d) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši 2,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru,2)
e) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e),
pokud o ni požádal místo naturálního plnění,
f) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. j) do výše 25 % platové základny; způsob čerpání náhrady v kalendářním roce,
druhy výdajů a způsob jejich vyúčtování stanoví orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

(2) Těžce zdravotně postiženému poslanci, který potřebuje k výkonu své funkce průvodce nebo osobního asistenta, dále náleží jednoúčelová
paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. k) ve výši 20 % platové základny.
(3) Předsedovi komory Parlamentu a místopředsedovi komory Parlamentu náleží namísto paušálních náhrad podle odstavce 1 písm. a) a b)
víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to
a) předsedovi komory Parlamentu ve výši 58 % platové základny,
b) místopředsedovi komory Parlamentu ve výši 54 % platové základny.
(4) Náhrada výdajů podle odstavce 1 písm. d) náleží předsedovi komory Parlamentu ve výši 3,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)

§ 10 Naturální plnění
(1) Poslanci náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), f) a ch).
(2) Předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru
přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací dále
náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) a i); v těchto případech naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) nezahrnuje
úhradu za spotřebované pohonné hmoty.
(3) Předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i).
(4) Předsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), a dále
naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), d) a i).
(5) Místopředsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1 a dále podle § 6 odst. 1 písm. b) a i);
pokud má místopředseda komory Parlamentu místo trvalého pobytu mimo místa sídla komory Parlamentu, náleží mu namísto naturálního plnění
podle § 6 odst. 1 písm. e) naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d).

HLAVA DRUHÁ
NÁLEŽITOSTI ČLENŮ VLÁDY
§ 11 Plat
Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví
a) ministru ve výši 2,06,
b) místopředsedovi vlády ve výši 2,49,
c) předsedovi vlády ve výši 2,90.

§ 12 Náhrady výdajů
(1) Členovi vlády náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to:
1. ministru ve výši 30 % platové základny,
2. místopředsedovi vlády ve výši 33 % platové základny,
3. předsedovi vlády ve výši 37 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance
v pracovním poměru; 2)
násobek sazby činí pro ministra a místopředsedu vlády 2,5 a pro předsedu vlády 3,5.
(2) Ministru a místopředsedovi vlády náleží náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění.

§ 13 Naturální plnění
(1) Členům vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i).
(2) Předsedovi vlády dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d).

HLAVA TŘETÍ
NÁLEŽITOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY
§ 14 Plat
Prezidentu republiky náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 3,60.

§ 15 Náhrady výdajů
Prezidentu republiky náleží místo náhrad výdajů stanovených v § 5 zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základny.

§ 16
Naturální plnění
Prezidentu republiky náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), g), h) a j).

HLAVA ČTVRTÁ
NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ ÚSTAVNÍHO SOUDU
§ 17 Plat
Soudci Ústavního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06. Platový koeficient soudce Ústavního soudu se zvyšuje
a) místopředsedovi Ústavního soudu o 0,43,
b) předsedovi Ústavního soudu o 0,84.

§ 18 Náhrady výdajů
(1) Soudci Ústavního soudu náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro soudce Ústavního soudu a místopředsedu Ústavního soudu 2,0 a pro předsedu Ústavního soudu 3,0.
(2) Předsedovi Ústavního soudu a místopředsedovi Ústavního soudu náleží namísto víceúčelové paušální náhrady podle odstavce 1 písm. a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to předsedovi Ústavního soudu ve výši 37 % a místopředsedovi Ústavního soudu ve výši 33 % platové základny.

§ 19 Naturální plnění
(1) Soudci Ústavního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.
(2) Místopředsedovi Ústavního soudu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).
(3) Předsedovi Ústavního soudu náleží vedle naturálního plnění podle odstavce 1 ještě plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a i).

HLAVA PÁTÁ
NÁLEŽITOSTI ČLENŮ, VICEPREZIDENTA A PREZIDENTA NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO ÚŘADU
Plat
§ 20
Členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.
§ 21
Viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06.
§ 22
Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.
§ 23 Náhrady výdajů
Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to
1. prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 37 % platové základny,
2. viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 33 % platové základny,
3. členu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 30 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí u prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 3,0 a u člena Nejvyššího kontrolního úřadu 2,5.
§ 24 Naturální plnění
(1) Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.
(2) Prezidentu a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i).
(3) Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 6 odst. 1 písm. b).

HLAVA PÁTÁ A
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ
Plat
§ 24a
Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08.
§ 24b
Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,19.
§ 24c
Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30.

HLAVA SEDMÁ
NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY A PŘEDSEDY RADY ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO ÚŘADU
Plat
§ 27a
Členům Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.
§ 27b
Předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06.

HLAVA OSMÁ
NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ
Plat
§ 27c
Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44.
§ 27d
Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48.
§ 27e
Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51.

ČÁST TŘETÍ
NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ
§ 28
Plat
(1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce
okresního soudu krajského soudu vrchního soudu
0,88 0,96 1,05 do ukončení 5. roku
1,01 1,09 1,17 od počátku 6. roku
1,14 1,26 1,33 od počátku 9. roku
1,22 1,35 1,47 od počátku 12. roku
1,30 1,44 1,60 od počátku 15. roku
1,35 1,53 1,68 od počátku 18. roku
1,39 1,56 1,72 od počátku 21. roku
1,43 1,59 1,75 od počátku 24. roku
1,46 1,64 1,80 od počátku 27. roku
1,51 1,67 1,84 od počátku 30. roku.
(2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje
a) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,09, s 15 až 30 senáty o 0,11, s 31 až 45 senáty o 0,13 a s více než 45 senáty o 0,15,
b) předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 senáty o 0,22, s 15 až 30 senáty o 0,25, s 31 až 45 senáty o 0,28 a s více než 45 senáty o 0,31,
c) soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,07,
d) předsedovi senátu krajského soudu o 0,09,
e) místopředsedovi krajského soudu o 0,18,
f) předsedovi krajského soudu o 0,40,
g) předsedovi senátu vrchního soudu o 0,12,
h) předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,18,
ch) místopředsedovi vrchního soudu o 0,26,
i) předsedovi vrchního soudu o 0,50.
(3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje
a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15,
b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23.
(4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.
(5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27.
(6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce.
(7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.
§ 29
(1) Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.3) To neplatí o práci přesčas konané v noci4) a v den pracovního klidu.5)
(2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu
hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud
se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního
volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců
po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první.
§ 30
(1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1.
(2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého
dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním
dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků
na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.
§ 31 Způsob určení platového koeficientu
(1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen "rozhodná doba") se započítává
a) doba výkonu funkce justičního čekatele,
b) doba výkonu funkce soudce,
c) soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání.
(2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b).
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.
(4) Do rozhodné doby se započítává také doba
a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby,
b) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této
péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě
těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však
v celkovém rozsahu šesti let a
c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce.
(5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a
vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával
funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první
náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a
vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.
(6) Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů.
§ 32 Náhrady výdajů
(1) Soudci náleží
a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).
(2) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží
a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to
1. předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 51 % platové základny,
2. místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 30 % platové základny,
b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši dvojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2)
§ 33 Naturální plnění
(1) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle
a) § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na náhradu výdajů spojených s užíváním bytu,
b) § 6 odst. 1 písm. i).
(2) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b).
(3) Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).

ČÁST ČTVRTÁ
NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
§ 33a
Plat
Poslanci Evropského parlamentu, kterému náleží plat podle tohoto zákona, se výše platu určuje z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.

ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
(1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží plat ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce.
(2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší.
(3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v období od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu; plat nepřísluší za období prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v období prvních 3 kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu. Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu10a). Pro účely stanovení sníženého platu podle věty první se zjištěný průměrný výdělek upravuje shodným způsobem jako průměrný výdělek pro stanovení náhrady platu podle § 192 zákoníku práce; pro účely stanovení výše platu ve snížené výši podle věty druhé se jedna třicetina platu upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.
(5) Prezidentu republiky náleží plat i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává.
(6) Představiteli a poslanci Evropského parlamentu náleží plat do dne ukončení výkonu funkce.
(7) Soudci náleží plat do dne ukončení pracovního vztahu.
§ 35
(1) Představiteli náleží jednoúčelová paušální náhrada a víceúčelová paušální náhrada a soudci víceúčelová paušální náhrada ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli náhrady uvedené v odstavci 1 spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli pouze náhrady výdajů stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele.
(3) Za dobu, po kterou představitel nebo soudce dočasně nevykonává funkci, se krátí náhrady výdajů podle odstavce 1 v poměru k délce této doby. Prezidentu republiky náleží náhrada výdajů podle § 15 i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává.
§ 36
(1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží naturální plnění ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce. Prezidentu republiky a členu vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení výkonu funkce, pokud mu v této době nevznikl nárok na stejné naturální plnění.
(2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli naturální plnění spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli naturální plnění stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele a naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. f).
§ 37
(1) Plat a další náležitosti podle tohoto zákona poskytuje orgán, v němž představitel nebo soudce vykonává svoji funkci, kancelář komory Parlamentu, Úřad vlády České republiky a Kancelář prezidenta republiky. Poslanci Evropského parlamentu poskytuje plat a další náležitosti podle tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny. Poslanec Evropského parlamentu je povinen Kancelář Poslanecké sněmovny informovat o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho nároky podle tohoto zákona. Plat a další náležitosti jsou splatné ve shodných termínech jako u zaměstnanců uvedených orgánů.11)
(2) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu12) a ve stejném rozsahu a pořadí13) jako u zaměstnanců v pracovním poměru.
(3) Nárok na plat a na náhrady výdajů lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 36 odst. 1).
(4) Pro odchodné platí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
(5) Odchodné se pro účely daně z příjmů považuje za plat.
(6) Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl.
§ 38
(1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou.
(2) Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu.
(3) Poslanci nenáleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, výkonu ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence.
(4) Doba uvedená v odstavci 3 se nezapočítává do doby, z níž se stanoví počet celých ukončených let výkonu funkce poslance rozhodných pro výpočet odchodného.
§ 39
Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.
§ 40
Pracovní nebo obdobný poměr poslance může zaměstnavatel ukončit proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory Parlamentu; to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné.
§ 41
Pokud odpovědnost za škodu způsobenou představitelem, poslancem Evropského parlamentu nebo soudcem nebo jim vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním není upravena zvláštními předpisy,14) postupuje se podle pracovněprávních předpisů.15)

ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 42
(1) Platová základna pro určení platu činí v době od účinnosti tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 % základny stanovené v § 3 odst. 3;
to neplatí pro určení platu prezidenta republiky.
(2) Představiteli a soudci, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci, náleží plat a další náležitosti podle tohoto zákona
od prvého dne kalendářního měsíce, v němž nabývá tento zákon účinnosti; plat a další náležitosti podle dosavadních předpisů mu
za tento měsíc nenáleží.
(3) Poslanci náleží náhrada výdajů podle § 9 odst. 2 do doby úpravy nároků průvodců a osobních asistentů těžce zdravotně
postižených občanů zvláštním předpisem.

§ 43
Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na představitele nebo soudce, obsahují ustanovení o
a) poslaneckém platu, základním platu, pevném platu, měsíčním platu, příplatcích a funkčních příplatcích, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,
b) dietách, úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby potřebné pro výkon funkce, paušálních náhradách věcných výdajů, paušální náhradě za cestovné, cestovní náhradě při cestách do zahraničí a náhradě za ubytování v prokázané výši, rozumí se tím náhrady výdajů podle tohoto zákona,
c) bezplatném užívání prostředků veřejné hromadné dopravy, bezplatném užívání nebo užívání přiměřeně vybaveného bytu, bezplatném užívání služebního vozidla a právu na přednostní nebo bezplatné zřízení nebo na bezplatné používání jedné nebo dvou účastnických telefonních stanic, rozumí se tím naturální plnění podle tohoto zákona.

§ 44
Zrušují se:
1. zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady
č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.,
2. zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb.,
3. § 6 čl. II a III zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.,
4. § 47 odst. 1 až 10 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.,
5. § 126 až 130 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.

§ 45
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 138/1996 Sb. Čl. II
Podle dosavadního předpisu se posuzují nároky, které podle něho vznikly představiteli nebo soudci před účinností tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 425/2002 Sb. § 3
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, a ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 nepoužije.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 427/2003 Sb. § 3
Ustanovení § 3 odst. 3 až 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., a ustanovení § 3 odst. 3 až 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2006 nepoužije.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 359/2004 Sb. Čl. XIII
1. Ustanovení o neslučitelnosti funkce poslance Evropského parlamentu podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.
2. Ustanovení částí druhé až jedenácté se poprvé užijí na poslance Evropského parlamentu zvolené v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. XLVII
1. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2008 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2007, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2007 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2007.
2. Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce nebo poslanec Evropského parlamentu, zvolený na území České republiky, uznán dočasně neschopným k výkonu funkce před 1. lednem 2009 a tato dočasná neschopnost k výkonu funkce trvá i po 31. prosinci 2008, poskytuje se mu plat při této neschopnosti po 31. prosinci 2008 podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2008.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 261/2007 Sb. Čl. XLVIII
Mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců v letech 2008 až 2010
1. Pro určení platu, popřípadě i některých náhrad výdajů, toho,
a) kdo je uveden v § 1 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů,
b) u něhož zvláštní právní předpis stanoví, že je mu plat poskytován jako někomu uvedenému v písmenu a)1),
se v letech 2008 až 2010 použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 20072).
2. Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2010 nepoužije.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 346/2010 Sb. Čl. VI
Při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaných za kalendářní měsíc prosinec 2010 se použije § 37 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 364/2011 Sb. Čl. XV
Byl-li představitel uvedený v § 1 písm. a) až f) zákona č. 236/1995 Sb. nebo soudce uznán dočasně neschopným k výkonu funkce nebo mu byla nařízena karanténa před 1. lednem 2014 a dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa trvá ještě v roce 2014, poskytuje se mu plat podle § 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 2013.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 11/2013 Sb. Čl. II

Platová základna podle tohoto zákona se použije poprvé pro určení platu a náhrady výdajů za měsíc leden 2013.
Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
1) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
2) § 12 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
3) § 96 zákoníku práce.
4) § 99 odst. 1 zákoníku práce.
5) § 91 odst. 1 zákoníku práce.
6) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
7) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů, a zákoník práce.
8) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.
9) Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 127 a 128 zákoníku práce.
10a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
11) § 16 a 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 21 zákona č. 119/1992 Sb.
12) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
14) Např. hlava sedmá zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, § 57 zákona č. 335/1995 Sb., o soudech a soudcích.
15) Hlava osmá zákoníku práce.
1) Například § 8 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv.
2) § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 582/2006 Sb., o vyhlášení platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2007.

393/2013

393 VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013 o seznamech druhů lesních dřevin
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 232/2013 Sb., k provedení § 2a odst. 5 a § 3 odst. 1:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje
a) seznam druhů lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný, a
b) seznam druhů lesních dřevin, které mohou být zařazeny do Národního programu2).
(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.

§ 2
Seznamy druhů lesních dřevin

(1) Seznam druhů lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovaný, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Seznam druhů lesních dřevin, které mohou být zařazeny do Národního programu, je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 3
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr:

Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 393/2013 Sb.
Seznam druhů lesních dřevin, jejichž reprodukční materiál lze uvádět do oběhu pouze jako identifikovaný, selektovaný, kvalifikovaný nebo testovanývědecký název český název
Abies alba Mill. jedle bělokorá
Abies cephalonica Loudon jedle řecká
Abies grandis (Douglas ex D. Don) Lindl. jedle obrovská
Abies pinsapo Boiss. jedle španělská
Acer platanoides L. javor mléč
Acer pseudoplatanus L. javor klen
Alnus glutinosa (L.) Gaertn. olše lepkavá
Alnus incana (L.) Moench olše šedá
Betula pendula Roth bříza bělokorá
Betula pubescens Ehrh. bříza pýřitá
Carpinus betulus L. habr obecný
Castanea sativa Mill. kaštanovnik jedlý
Cedrus atlantica (Endl.) Carrière cedr atlaský
Cedrus libani A. Richard cedr libanonský
Fagus sylvatica L. buk lesní
Fraxinus angustifolia Vahl jasan úzkolistý
Fraxinus excelsior L. jasan ztepilý
Larix decidua Mill. modřín opadavý
Larix kaempferi (Lamb.) Carrière modřín japonský
Larix sibirica Ledeb. modřín sibiřský
Larix xeurolepis modřín opadavý x m. japonský
Picea abies (L.) H. Karst. smrk ztepilý
Picea sitchensis (Bong.) Carrière smrk sïtka
Pinus brutia Tenore borovice kalabrijská
Pinus canariensis C. Smith borovice kanárská
Pinus cembra L. borovice limba
Pinus contorta Loudon borovice pokroucená
Pinus halepensis P. Miller borovice halepská
Pinus leucodermis Antoine borovice bělokorá
Pinus nigra J. F. Arnold borovice černá
Pinus pinaster Aiton borovice přímořská
Pinus pinea L. borovice pinie
Pinus radiata D. Don borovice montereyská
Pinus sylvestris L. borovice lesní
Populus spp. a jejich umělí kříženci všechny druhy topolů a jejich umělí kříženci
Primus avium (L.) L. třešeň ptačí
Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco douglaska tisolistá
Quercus cerris L. dub cer
Quercus ilex L. dub cesmínový
Quercus petraea (Mart.) Liebl. dub zimní
Quercus pubescens Willd. dub pýřitý
Quercus robur L. dub letní
Quercus rubra L. dub červený
Quercus suber L. dub korkový
Robinia pseudoacacia L. trnovník akát
Tilia cordata Mill. lípa srdčitá
Tilia platyphyllos Scop. lípa velkolistá
Ulmus glabra Huds. jilm drsný
Ulmus laevis Pall. jilm vaz

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 393/2013 Sb.
Seznam druhů lesních dřevin, které mohou být zařazeny do Národního programuvědecký název český název
Abies alba Mill. jedle bělokorá
Acer campestre L. javor babyka
Acer platanoides L. javor mléč
Acer pseudoplatanus L. javor klen
Alnus alnobetula (Ehrh.) K. Koch olše zelená
Alnus glutinosa (L.) Gaertn. olše lepkavá
Alnus incana (L.) Moench olše šedá
Betula carpatica Waldst. et Kit. ex Willd. bříza karpatská
Betula nana L. bříza trpasličí
Betula oycoviensis Besser bříza ojcovská
Betula pendula Roth bříza bělokorá
Betula pendula var. obscura (Kotula ex Feik) Olšavská bříza tmavá
Betula pubescens Ehrh. bříza pýřitá
Carpinus betulus L. habr obecný
Fagus sylvatica L. buk lesní
Fraxinus angustifolia Vahl jasan úzkolistý
Fraxinus excelsior L. jasan ztepilý
Larix decidua Mill. modřín opadavý
Malus sylvestris Mill. jabloň lesní
Picea abies (L.) H. Karst. smrk ztepilý
Pinus x digenea G. Beck = Pinus rotundata x P. sylvestris borovice podvojná
Pinus mugo Turra borovice kleč
Pinus x pseudopumilio (Willk.) G. Beck = Pinus mugo x P. rotundata borovice rašelinná
Pinus sylvestris L. borovice lesní
Pinus rotundata Link borovice blatka
Populus alba L. topol bílý
Populus x canescens (Aiton) Sm. = Populus alba x P. tremula topol šedý
Populus nigra L. topol černý
Populus tremula L. topol osika
Prunus avium (L.) L. třešeň ptačí
Pyrus pyraster (L.) Burgsd. hrušeň polnička
Quercus cerris L. dub cer
Quercus dalechampii Ten. dub žlutavý
Quercus petraea (Matt.) Liebl. dub zimní
Quercus polycarpa Schur dub mnohoplodý
Quercus pubescens Willd. dub pýřitý
Quercus robur L. dub letní
Quercus virgiliana (Ten.) Ten. dub jadranský
Salix x rubens Schrank = Salix alba x S. fragilis vrba načervenalá
Salix x rubra Huds. = Salix purpurea x S. viminalis vrba červená
Salix x smithiana Willd. = Salix caprea x S. viminalis vrba Smithova
Salix alba L. vrba bílá
Salix appendiculata Vili. vrba velkolistá
Salix aurita L. vrba ušatá
Salix caprea L. vrba jíva
Salix cinerea L. vrba popelavá
Salix daphnoides Vili. vrba lýkovcová
Salix elaeagnos Scop. vrba šedá
Salix euxina L. V. Belyaeva vrba křehká
Salix hastata L. vrba hrotolistá
Salix myrsinifolia Salisb. vrba černající
Salix pentandra L. vrba pětimužná
Salix purpurea L. vrba nachová
Salix repens L. vrba plazivá
Salix rosmarinifolia L. vrba rozmarýnolistá
Salix silesiaca Willd. vrba slezská
Salix triandra L. vrba trojmužná
Salix viminalis L. vrba košíkářská
Sorbus albensis M. Lepší at al. jeřáb labský
Sorbus alnifrons Kovanda jeřáb olšolistý
Sorbus aria (L.) Crantz jeřáb muk
Sorbus aucuparia L. jeřáb ptačí
Sorbus austriaca (Beck) Prain at al. jeřáb rakouský
Sorbus bohemica Kovanda jeřáb český
Sorbus danubialis (Jáv.) Kárpáti jeřáb dunajský
Sorbus domestica L. jeřáb oskeruše
Sorbus eximia Kovanda jeřáb krasový
Sorbus gemella Kovanda jeřáb džbánský
Sorbus graeca (Spach) S. Schauer jeřáb řecký
Sorbus hardeggensis Kovanda jeřáb hardecký
Sorbus milensis M. Lepší et al. jeřáb milský
Sorbus portae-bohemicae M. Lepší et al. jeřáb soutěskový
Sorbus quernea Kovanda jeřáb dubolistý
Sorbus rhodanthera Kovanda jeřáb manětínský
Sorbus sudetica (Tausch) Bluff et al. jeřáb sudetský
Sorbus torminalis (L.) Crantz jeřáb břek
Sorbus spp. další druhy s přirozeným výskytem v České republice další druhy jeřábů s přirozeným výskytem v České republice
Taxus baccata L. tis červený
Tilia cordata Mill. lípa srdčitá
Tilia platyphyllos Scop. lípa velkolistá
Ulmus glabra Huds. jilm drsný
Ulmus laevis Pall. jilm vaz
Ulmus minor Mill. jilm habrolistý

1) Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh.
2) § 2 písm. t) zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 232/2013 Sb.

392/2013

392 VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013, kterou se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu
a výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly pro roky 2014 a 2015
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),
ve znění zákona č. 308/2011 Sb., k provedení § 38b odst. 3 a § 75 odst. 5 veterinárního zákona:

§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) výši paušální částky nákladů spojených s
a) vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky,
b) prováděním pohraniční veterinární kontroly pro roky 2014 a 2015.
§ 2 Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu
(1) Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky je 150 Kč.
(2) Výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním přílohy veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky je 50 Kč.
§ 3 Výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly
Výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly pro roky 2014 a 2015 je stanovena v příloze této vyhlášky.
§ 4 Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 26/2012 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu a výše paušální částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly, se zrušuje.
§ 5 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha k vyhlášce č. 392/2013 Sb.
VÝŠE PAUŠÁLNÍ ČÁSTKY NÁKLADŮ SPOJENÝCH S PROVÁDĚNÍM POHRANIČNÍ VETERINÁRNÍ KONTROLY PRO ROKY 2014 A 2015
Živočišné produkty
Vstupující komodita Parametry zásilky Poplatek
Produkty živočišného původu a vedlejší produkty živočišného původu
do 6 tun včetně 1800 Kč / zásilka
do 46 tun včetně 1800 Kč a za každou započatou tunu nad 6 tun 250 Kč
nad 46 tun 20000 Kč / zásilka

Živá zvířata
Vstupující komodita Parametry zásilky Poplatek
Živá zvířata
živé ryby do 40000 kusů 1200 Kč / zásilka
nad 40000 kusů 1800 Kč / zásilka
Živá zvířata
a) plazi
b) obojživelníci do 1000 kusů 1200 Kč / zásilka
nad 1000 kusů 1800 Kč / zásilka
Živá zvířata
a) psi
b) kočky
c) fretky 500 Kč / kus
Max. 1800 Kč / zásilka
Živá zvířata
a) drůbež
b) násadová vejce
c) drobná pernatá zvěř
d) králíci
e) drobná srstnatá zvěř 1800 Kč / zásilka
Živá zvířata
a) ptáci
b) hlodavci
c) hmyzožravci
d) malí savci
e) letouni
f) zvířata určená pro ZOO
g) kožešinová zvířata
h) bezobratlí 1200 Kč / zásilka

Tranzit produktů a živých zvířat
Vstupující komodita Poplatek
bez rozlišení 1800 Kč / zásilka + 600 Kč / ZČHP*)

*) ZČHP - započatá čtvrthodina každého pracovníka podílejícího se na kontrole.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.

391/2013

391/2013 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 95 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále jen „zákon“) k provedení § 52 písm. a) a c) zákona a podle § 95 odst. 2 zákona v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k provedení § 52 písm. b) zákona:
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Tato vyhláška stanoví druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu, včetně rozsahu odborných vyšetření, a postupy při jejich zajišťování, seznam nemocí, stavů a vad vylučujících zdravotní způsobilost a náležitosti lékařského posudku, jde-li o posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu, k vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání ve školách se zaměřením na sport a tělesnou výchovu nebo pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova, pokud jiným právním předpisem upravujícím posuzování zdravotní způsobilosti není stanoveno jinak1).
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) výkonnostním sportovcem osoba, která
1. vykonává výkonnostní sport v organizovaných sportovních soutěžích nebo se na ně připravuje a
2. je registrována v organizaci, která zajišťuje přípravu výkonnostních sportovců, popřípadě organizuje sportovní soutěže,
b) vrcholovým sportovcem osoba, která vykonává vrcholový sport na úrovni státní sportovní reprezentace, nebo osoba, která se k reprezentaci připravuje jako člen rezortního sportovního centra, sportovního centra mládeže nebo obdobného zařízení pro přípravu sportovců,
c) školou se zaměřením na sport a tělesnou výchovu (dále jen „sportovní škola“) škola, v níž se žák nebo student (dále jen „žák“) vzdělává v oboru vzdělání se zaměřením na sport a tělesnou výchovu,
d) organizovaným sportem sport, který sportovec vykonává v organizacích jiných než uvedených v písmenu a) nebo b),
e) neorganizovaným sportem sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva,
d) zdravotně náročnou sportovní disciplínou sport, při kterém je zvýšené riziko poškození zdraví nebo je jeho provozování spojeno se zvýšenými nároky na zdraví sportovce, který takový sport vykonává.

§ 2
(1) Zdravotní způsobilost se posuzuje ke zdravotní náročnosti výkonnostního sportu, vrcholového sportu, organizovaného sportu, neorganizovaného sportu nebo sportu a tělesné výchově ve sportovních školách nebo k předmětu tělesná výchova za účelem uvolnění žáka z vyučování tohoto předmětu (dále jen „předmět tělesná výchova“).
(2) Nemoci, stavy nebo vady vylučující nebo omezující zdravotní způsobilost ke sportu, sportu a tělesné výchově ve sportovních školách nebo předmětu tělesná výchova jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů upravujících zdravotní způsobilost ke vzdělávání2).
Lékařské prohlídky nezbytné pro posouzení zdravotní způsobilosti a odborná vyšetření

§ 3
(1) Druhy lékařských prohlídek jsou pro účely zjištění zdravotní způsobilosti
a) k výkonnostnímu sportu, vrcholovému sportu nebo sportu a tělesné výchově ve sportovních školách
1. vstupní lékařská prohlídka,
2. pravidelná lékařská prohlídka a
3. mimořádná lékařská prohlídka, nebo
b) k organizovanému sportu, neorganizovanému sportu nebo předmětu tělesná výchova jednorázová lékařská prohlídka.
(2) Obsahem každé lékařské prohlídky podle odstavce 1 je
a) rodinná anamnéza se zaměřením na výskyt náhlého úmrtí,
b) sportovní anamnéza se zaměřením na provozovanou pohybovou aktivitu posuzované osoby a popis druhu, časové a fyzické náročnosti sportu, pro který je posuzována,
c) rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu posuzované osoby a dosud prodělaných onemocněních a užívaných léčivých přípravcích s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost posuzované osoby ke sportu nebo tělesné výchově, k nimž je posuzována,
d) komplexní fyzikální vyšetření s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů posuzované osoby, které budou zatěžovány sportem nebo tělesnou výchovou, k nimž je posuzována, a
e) rozbor údajů o vykonávaném sportu nebo tělesné výchově,
(dále jen „základní vyšetření“).

§ 4
(1) Vstupní lékařská prohlídka se provádí za účelem zjištění nemocí, stavů nebo vad, které by vedly při výkonnostním sportu, vrcholovém sportu nebo sportu a tělesné výchově ve sportovních školách ke zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby nebo v souvislosti s jejím zdravotním stavem k poškození zdraví jiných osob.
(2) Vstupní lékařská prohlídka se provádí
a) před zaregistrováním posuzované osoby v organizaci podle § 1 písm. a),
b) před zařazením posuzované osoby do státní sportovní reprezentace, do rezortního sportovního centra, sportovního centra mládeže nebo obdobného zařízení pro přípravu vrcholových sportovců, nebo
c) před podáním přihlášky ke vzdělávání ve sportovní škole.
(3) Vstupní lékařská prohlídka vedle základního vyšetření obsahuje,
a) jde-li o výkonnostního sportovce nebo uchazeče ke vzdělávání ve sportovní škole,
1. zjištění základní antropometrie,
2. standardní klidové elektrokardiografické vyšetření a
3. laboratorní a jiná odborná vyšetření, pokud to vyžaduje zdravotní stav zjištěný základním vyšetřením nebo pokud je to nutné s ohledem na věk posuzované osoby nebo zdravotní náročnost sportu a předpokládanou intenzitu zatížení a objem tréninku,
b) jde-li o vrcholového sportovce nebo výkonnostního sportovce vykonávajícího zdravotně náročnou sportovní disciplínu,
1. vyšetření podle písmene a) a
2. zátěžové vyšetření včetně monitorace elektrokardiografické křivky a tlaku krve,
pokud jiný právní předpis upravující posuzování zdravotní způsobilosti nestanoví jinak. Zdravotně náročné sportovní disciplíny jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5
(1) Pravidelná lékařská prohlídka se provádí za účelem zjištění změn zdravotního stavu posuzované osoby, které by mohly vést při dalším provozování výkonnostního sportu, vrcholového sportu nebo sportu a tělesné výchovy ve sportovních školách k poškození zdraví této osoby nebo k poškození zdraví jiných osob, popřípadě za účelem zjištění, zda sportovní zátěž nepřevyšuje adaptační možnosti organismu posuzované osoby.
(2) Pravidelná lékařská prohlídka obsahuje vedle základního vyšetření laboratorní a další odborná vyšetření, pokud to vyžaduje zdravotní stav posuzované osoby zjištěný základním vyšetřením nebo zdravotní náročnost sportu nebo tělesné výchovy, k níž je posuzována, nebo předpokládaná intenzita zatížení a objemu tréninku.
(3) Jde-li o vrcholového sportovce, pravidelná lékařská prohlídka dále obsahuje
a) zjištění základní antropometrie,
b) standardní klidové elektrokardiografické vyšetření a
c) zátěžové vyšetření včetně monitorace elektrokardiografické křivky a tlaku krve.
(4) Pravidelná lékařská prohlídka se provádí jednou za 12 měsíců, pokud jiný právní předpis upravující zdravotní způsobilost nestanoví jinak.

§ 6
(1) Mimořádná lékařská prohlídka se provádí, pokud
a) byla při pravidelné lékařské prohlídce zjištěna taková změna zdravotního stavu posuzované osoby, která předpokládá změnu zdravotní způsobilosti v době kratší, než je interval provedení další pravidelné prohlídky,
b) došlo k závažné změně zdravotního stavu vrcholového sportovce, výkonnostního sportovce nebo žáka sportovní školy, nebo
c) nastala porucha vědomí, popřípadě bezvědomí vrcholového sportovce, výkonnostního sportovce nebo žáka sportovní školy.
(2) Mimořádná lékařská prohlídka se dále provádí
a) u výkonnostních nebo vrcholových sportovců mladších 18 let před zařazením do vyšší věkové kategorie výkonnostního nebo vrcholového sportu, než odpovídá jejich věku, nebo
b) na žádost výkonnostního nebo vrcholového sportovce nebo žáka sportovní školy nebo jeho zákonného zástupce, pokud nabude přesvědčení, že jeho zdravotní obtíže vznikly nebo se zhoršují při soustavném výkonu sportu nebo tělesné výchovy.
(3) Mimořádná lékařská prohlídka vedle základního vyšetření obsahuje další odborná vyšetření, pokud to vyžaduje zdravotní stav posuzované osoby zjištěný základním vyšetřením nebo zdravotní náročnost sportu nebo tělesné výchovy, k nimž je posuzována, nebo předpokládaná intenzita zatížení a objemu tréninku.

§ 7
(1) Jednorázová lékařská prohlídka se provádí za účelem zjištění nemocí, vad nebo stavů, které by vedly při výkonu organizovaného sportu, neorganizovaného sportu nebo předmětu tělesná výchova ke zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby nebo v souvislosti s jejím zdravotním stavem k poškození zdraví jiných osob.
(2) Jednorázová lékařská prohlídka se provádí před sportovní soutěží nebo sportovní akcí v případě, že organizátor soutěže nebo sportovní akce určí provedení lékařské prohlídky jako podmínku účasti v soutěži nebo na sportovní akci.
(3) Jednorázová lékařská prohlídka obsahuje vedle základního vyšetření laboratorní a jiná odborná vyšetření, pokud to vyžaduje zdravotní stav zjištěný základním vyšetřením, věk posuzované osoby nebo zdravotní náročnost sportu nebo předmětu tělesná výchova nebo jde-li o zdravotně náročnou sportovní disciplínu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 8 Lékařský posudek
Lékařský posudek obsahuje náležitosti stanovené jiným právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace3). Jde-li o lékařský posudek
a) se závěrem o zdravotní způsobilosti, zdravotní nezpůsobilosti nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou ke sportu nebo tělesné výchově, uvede se konkrétní sport nebo předmět tělesná výchova; jde-li o zdravotně náročnou sportovní disciplínu, uvede se sport podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, nebo
b) k organizovanému sportu, nebo neorganizovanému sportu nebo předmětu tělesná výchova, uvede se vždy doba platnosti posudku.

§ 9 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 3/1981 Věst. MZ ČSR, o péči o zdraví při provádění tělesné výchovy, sportu a branně sportovních činností (registrována v částce č. 15/1981 Sb.).
2. Směrnice MZ ČSR č. 5/1985 Věst. MZ ČSR, o poskytování zvlášť specializované léčebně preventivní péče vybraným vrcholovým sportovcům (registrována v částce č. 24/1984 Sb.).
3. Výnos MZ ČSR č. OP-062-10.10.89, kterým se doplňují směrnice č. 3/1981 Věst. MZ ČR (registrován v částce č. 28/1989 Sb.).

§ 10
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2013.
Ministr: MUDr. Holcát, MBA, v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 391/2013 Sb.
Zdravotně náročné sportovní disciplíny

Zdravotně náročné sportovní disciplíny bez ohledu na úroveň soutěže jsou
1. sportovní disciplíny s vysokým rizikem poškození zdraví sportovce nebo jeho okolí úrazem, například ragby, box, kickbox, zápas, judo, karate, další bojové a úpolové sporty s plným kontaktem nebo motorismus,
2. sportovní disciplíny s vysokým rizikem selhání základních životních funkcí v důsledku přetížení pohybového, termoregulačního, metabolického, oběhového, dechového, endokrinního, nervového nebo jiného systému organismu, například sportovní akce v otužileckém plavání nebo soutěže s vytrvalostními výkony trvajícími déle než 2 hodiny, kterými jsou zejména běžecké, lyžařské nebo cyklistické maratóny a ultramaratóny, dálkové plavání, triatlony, další víceboje vytrvalostního charakteru a turistické pochody v délce nejméně 50 km,
3. sportovní disciplíny se ztíženou dostupností pomoci, například potápění, paragliding, horolezecké expedice nad 4000 m.n.m. a distanční soutěže v námořním jachtingu,
4. sportovní aktivity prováděné v extrémních podmínkách zevního prostředí, kterými jsou například extrémně nízká nebo vysoká teplota, hyper a hypobarie a vysoké přetížení,
5. letectví a parašutismus, například let v kluzácích, závěsných kluzácích a balónech.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 391/2013 Sb.
Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost ke sportu nebo tělesné výchově
Nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost ke sportu nebo tělesné výchově jsou nemoci, vady a stavy, které způsobují takové zdravotní komplikace nebo odchylky, které mohou v souvislosti s výkonem konkrétního sportu nebo tělesné výchovy vést ke zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby nebo v souvislosti s jejím zdravotním stavem k poškození zdraví jiných osob. Jsou to:

I. Nemoci, vady nebo stavy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
1. osteoporóza
2. osteoarthróza
3. osteochondropatie
4. aseptické kostní nekrózy
5. organické poruchy páteře (skolióza, rotace, floridní stadium morbus Scheuermann)
6. dysplázie kyčle a další poruchy vývoje hybného systému s trvalými následky
7. stavy po implantaci kloubní náhrady
8. závažné funkční poruchy hybného systému
9. stavy po úrazech s trvalými následky

II. Nemoci, vady nebo stavy oběhové soustavy
1. ischemická choroba srdeční
2. nedostatečně korigovaná hypertenze či její závažné orgánové komplikace
3. srdeční selhání
4. dysrytmie a stavy po implantaci kardiostimulátoru/ICD/CRT
5. plicní hypertense
6. cerebrovaskulární onemocnění s deficitem či s vysokým rizikem komplikací
7. kardiomyopatie
8. závažná vrozená onemocnění srdce a cév
9. závažné chlopenní vady
10. cévní náhrady

III. Nemoci, vady nebo stavy dýchací soustavy
1. asthma bronchiale
2. chronická obstrukční plicní nemoc
3. tuberkulosa
4. intersticiální plicní procesy

IV. Nemoci, vady nebo stavy krve, krvetvorných orgánů a novotvary
1. maligní nádorová onemocnění
2. závažná hematologická onemocnění
3. krvácivé stavy, antikoagulační a antiagregační léčba
4. hyperkoagulační stavy
5. splenomegalie

V. Nemoci, vady nebo stavy endokrinní soustavy, výživy a přeměny látek
1. diabetes mellitus, zejména nedostatečně kompenzovaný, s orgánovými komplikacemi
2. nemoci se zvýšeným rizikem hypoglykémie
3. závažné endokrinopatie
4. dědičné metabolické vady včetně mitochondriálních poruch
5. obezita, zejména vyššího stupně

VI. Poruchy duševní a poruchy chování
1. závažná psychiatrická onemocnění a poruchy mentálního vývoje
2. poruchy příjmu potravy
3. závislosti
4. poruchy pozornosti včetně navozených léčbou

VII. Nemoci, vady a stavy nervové soustavy
1. epilepsie, křečové stavy a stavy s poruchou vědomí
2. demyelinizační a degenerativní onemocnění nervové soustavy
3. radikulopatie, neuropatie
4. myopatie, myasthenia gravis
5. poruchy rovnováhy
6. encephalopatie
7. dětská mozková obrna
8. poruchy hybnosti organického původu
9. úžinové syndromy

VIII. Nemoci, vady a stavy oka a očních adnex, ucha a bradavkového výběžku
1. smyslové vady včetně refrakčních vad nad 4,5 D
2. retinopatie
3. onemocnění středního a vnitřního ucha
4. slepota i jednostranná
5. závažná nedoslýchavost a hluchota
IX. Nemoci, vady, poruchy a stavy infekční povahy nebo týkající se mechanismu imunity
1. recidivující a chronická zánětlivá onemocnění
2. auto imunitní onemocnění
3. závažné imunodeficience
4. stavy po transplantaci
5. imunosuprese

X. Nemoci, vady a stavy trávicí soustavy
1. chronické střevní záněty a jiná závažná onemocnění zažívacího traktu
2. chronická hepatitis a jiné hepatopatie
3. vředová choroba
4. hernie s rizikem komplikací

XI. Nemoci, vady a stavy močové a pohlavní soustavy
1. chronická onemocnění ledvin a vývodných cest močových
2. solitární ledvina

XII. Nemoci a stavy spojené s těhotenstvím
1. preeklampsie
2. patologická gravidita
3. vícečetné těhotenství
4. druhý a třetí trimestr fyziologické gravidity a šestinedělí
1) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění nařízení vlády č. 367/2012 Sb.
2) Nařízení vlády č. 211/2010 Sb.
3) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb.

390/2013

VYHLÁŠKA  ze dne 21. listopadu 2013, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 79/2006 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., vyhlášky č. 484/2000 Sb., vyhlášky č. 68/2003 Sb., vyhlášky č. 618/2004 Sb., vyhlášky č. 276/2006 Sb., vyhlášky č. 399/2010 Sb., vyhlášky č. 486/2012 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 8 odst. 1 se slovo „závazku“ nahrazuje slovem „dluhu“.
2. V § 8 odst. 6 se slova „bezpodílového spoluvlastnictví manželů“ nahrazují slovy „společného jmění manželů“ a slovo „závazků“ se nahrazuje slovem „dluhů“.
3. V § 9 odstavec 2 zní:
„(2) Ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění se považuje za tarifní hodnotu částka 5000 Kč.“.
4. V § 9 odst. 3 písm. a), § 9 odst. 3 písm. b) a v § 11 odst. 1 písm. m) se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.
5. V § 9 odst. 3 písmeno c) zní:
„c) zřízení nebo zrušení věcného břemene nebo práva stavby a dalších práv a povinností z věcných břemen nebo práva stavby,“.
6. V § 9 odst. 4 písm. b) se slova „podniku, nemovitosti“ nahrazují slovy „obchodnímu závodu, nemovité věci“.
7. V § 9 odst. 4 písm. c) se za slovo „otázkách“ vkládají slova „svěřenských fondů,“.
8. V § 9 odst. 4 písm. d) se za slova „s výjimkou věcí podle odstavce 2,“ vkládají slova „a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu,“.
9. V § 9 odst. 5 se za slova „správním orgánem účastníku řízení“ vkládají slova „ , ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní“.
10. V § 10 odst. 5 se slovo „škody“ nahrazuje slovem „újmy“.
11. V § 11 odst. 1 písm. k) se za slova „obnovu řízení,“ vkládají slova „žaloba pro zmatečnost,“.

Čl. II Přechodné ustanovení
Za úkony právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží advokátovi odměna podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministryně:  Mgr. Benešová v. r.

389/2013

 389  VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013,kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 366/2011 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., k provedení § 35 odst. 2, § 73 odst. 3, § 74 odst. 3, § 75 odst. 1, § 76 odst. 1, § 85 odst. 4 a § 116 odst. 5 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č. 239/2009 Sb., vyhlášky č. 162/2010 Sb. a vyhlášky č. 391/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 2, § 8 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 2 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a), § 12 odst. 2 písm. a), § 22 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 23 odst. 2 a § 35 odst. 2 písm. c) se částka „120 Kč“ nahrazuje částkou „130 Kč“.
2. V § 6 odst. 1 písm. d) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 až 9 se označují jako body 2 až 8.
3. V § 6 odst. 2 písm. a) se částka „120 Kč“ nahrazuje částkou „130 Kč“ a slova „bodech 1 až 6“ se nahrazují slovy „bodech 1 až 5“.
4. V § 6 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 10 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 11 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 12 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 13 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 14 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 15 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 16 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 17 odst. 2 písm. a) bodě 1, § 18 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 22 odst. 2 písm. a) bodě 1, § 29 odst. 2 písm. b) bodě 1, § 32 odst. 2 bodě 1, § 33 odst. 2 písm. a) bodě 1 a § 35 odst. 2 písm. b) bodě 1 se částka „160 Kč“ nahrazuje částkou „170 Kč“.
5. V § 6 odst. 2 písm. c) se částka „25 Kč“ nahrazuje částkou „30 Kč“.
6. V § 6 odst. 2 písm. d) se částka „110 Kč“ nahrazuje částkou „115 Kč“ a slova „bodě 7“ se nahrazují slovy „bodě 6“.
7. V § 6 odst. 2 písm. e) se částka „60 Kč“ nahrazuje částkou „70 Kč“ a slova „bodech 8 a 9“ se nahrazují slovy „bodech 7 a 8“.
8. V § 10 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 2 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 17 odst. 2 písm. b), § 18 odst. 2 písm. a) a § 35 odst. 2 písm. a) se částka „200 Kč“ nahrazuje částkou „210 Kč“.
9. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) pomoc při osobní hygieně a poskytnutí podmínek pro osobní hygienu:
1. pomoc při úkonech osobní hygieny,
2. pomoc při základní péči o vlasy a nehty,
3. pomoc při použití WC.“.
10. V § 17 odst. 2 písm. c) se částka „120 Kč“ nahrazuje částkou „130 Kč“ a slova „písm. c) až g)“ se nahrazují slovy „písm. c) až h)“.
11. V nadpisu § 18, § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení a § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „ústavní“ nahrazuje slovem „lůžkové“.
12. V § 22 odst. 2 písm. b) bodě 2 se částka „90 Kč“ nahrazuje částkou „100 Kč“ a částka „60 Kč“ se nahrazuje částkou „70 Kč“.
13. V § 29 odst. 2 písm. a) a § 33 odst. 2 písm. b) se částka „170 Kč“ nahrazuje částkou „180 Kč“.
14. V § 37a se slova „s maturitní zkouškou“ zrušují.
15. V nadpisu části páté se na konci doplňují slova „A INFORMACE O VÝSLEDKU PROVEDENÉ INSPEKCE“.
16. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní:

„§ 38a
Informace o výsledku provedené inspekce obsahuje:
a) datum zahájení a ukončení inspekce v místě poskytování sociální služby,
b) název a adresu kontrolního orgánu,
c) předmět provedené inspekce,
d) hodnocení plnění povinností poskytovatele sociálních služeb a standardů kvality sociálních služeb,
e) seznam zjištěných nedostatků, ke kterým byla uložena opatření k jejich odstranění, a datum, kdy tato opatření byla splněna.“.

Čl. II  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministr: Ing. Koníček v. r.

388/2013 mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Oprava vyhlášky - částka 9 2014 RS02/2014
SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 388/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o
poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
V příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. v bodě 3 na straně 6768 mají místo slov:
„m) psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu,
neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy.“.
správně být slova:
„m) psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu,
n) neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy.“.

388/2013 VYHLÁŠKA ze dne 28. listopadu 2013, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., k provedení § 9 odst. 13 a § 34b odst. 2 tohoto zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb. a vyhlášky č. 333/2013 Sb., se mění takto:
1. Za § 2a se vkládá nový § 2b, který zní:
„§ 2b
Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.“.
2. V příloze č. 1 části I bodu 5 se slova „písm. a), d) a i)“ nahrazují slovy „písm. a), b), d), i) a l)“.
3. Za přílohu č. 3 se doplňuje příloha č. 4, která zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb.
Zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením
1. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:
a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny,
b) anatomická ztráta několika prstů nohou nebo ztráta nohy v nártu a výše až po bérec včetně,
c) podstatné omezení funkce dolní končetiny,
d) středně těžké omezení funkce dvou končetin,
e) zkrácení dolní končetiny přesahující 5 cm,
f) postižení pánve s poruchou pánevního prstence a závažnou neurologickou symptomatologií,
g) postižení páteře s často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění a poruchou svalového korzetu nebo se ztuhnutím dvou úseků páteře,
h) stavy spojené s často se opakujícími poruchami vědomí nebo závrativými stavy,
i) omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích,
j) psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně vysoce funkčního typu autismu,
k) neurodegenerativní postižení s pohybovou chudostí, poruchou posturální stability, slabostí dvou končetin a podstatným snížením dosahu chůze.
2. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:
a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, exteriérový uživatel protézy,
b) anatomická ztráta dolních končetin v nártech nebo v nártu a bérci,
c) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce,
d) anatomická ztráta dolní a horní končetiny v úrovni bérce a předloktí,
e) anatomická ztráta horních končetin v úrovni předloktí,
f) těžké omezení funkce dvou končetin,
g) postižení pánve provázené těžkými parézami dolních končetin nebo závažnou nestabilitou pánevního prstence,
h) postižení páteře provázené těžkými parézami končetin nebo ztuhnutím tří úseků páteře nebo závažné deformity páteře s omezením exkurzí hrudníku,
i) těžké postižení pohyblivosti a celkové výkonnosti již při lehkém zatížení při interních a onkologických postiženích,
j) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby starší 18 let věku,
k) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera 40 až 65%, a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší než 3/60, nebo oboustranné koncentrické zúžení zorného pole v rozsahu 30 až 10 stupňů, i když centrální ostrost není postižena,
l) oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
m) psychické postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru včetně středně funkčního typu autismu,
n) neurodegenerativní postižení s mnohočetnými hybnými komplikacemi typu rigidity, hypokinézy, tremoru, ataxie, mimovolných pohybů.
3. Za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace lze považovat tyto zdravotní stavy:
a) anatomická ztráta dolní končetiny v kolenním kloubu nebo výše, interiérový uživatel protézy nebo odkázanost na invalidní vozík z uvedeného důvodu,
b) anatomická ztráta dolních končetin v bércích nebo výše,
c) anatomická ztráta horních končetin v úrovni lokte nebo výše nebo anatomická ztráta horní a dolní končetiny v úrovni paže a stehna,
d) funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce a současná funkční ztráta horní končetiny,
e) funkční ztráta dolních končetin se ztrátou opěrných funkcí,
f) zvlášť těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí; funkčním celkem se rozumí hrudník, páteř, pánev, končetina,
g) disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška nepřesahuje po ukončení růstu 120 cm,
h) multiorgánové selhávání dvou a více orgánů nebo ztráta imunity spojené se zvlášť těžkým postižením orientace nebo pohyblivosti,
i) celková ztráta sluchu podle Fowlera 85% a více s neschopností slyšet zvuky a rozumět řeči i přes nejlepší korekci (oboustranná praktická nebo úplná hluchota) u osoby mladší 18 let věku,
j) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit se správnou světelnou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální zraková ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí,
k) kombinované těžké postižení sluchu a zraku (těžká hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta sluchu podle Fowlera horší než 65%, a oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60,
l) střední, těžká nebo hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ nižší než 50,
m) psychické postižení se ztrátou duševních kompetencí, s neschopností komunikace a orientace včetně nízkofunkčního typu autismu, oprava 02/2014
n) neurodegenerativní postižení s akinézou, mnohočetnými velmi těžkými hybnými komplikacemi a těžkými neuropsychickými projevy.“.
Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministr: Ing. Koníček

387/2013

387 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. listopadu 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Protiinflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2020 II, CPI %
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Protiinflačního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013-2020 II, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Protiinflační spořicí státní dluhopis České republiky, 2013-2020 II, CPI % Zkrácený název: SSD-I ČR, CPI %, 20 II Pořadové číslo emise: 87.
Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká)
Emisní kurz k datu emise: 100 % jmenovité hodnoty
Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír
Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 4. 11. 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 6. 2020
Datum emise: 12. 12. 2013
Datum splatnosti: 12. 12. 2020
Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou
Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004204
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo.
3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“).
4. Dluhopisy může upsat pouze:
a) fyzická osoba,
b) občanské sdružení fyzických osob nebo honební společenstvo,
c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů,
d) nadace nebo nadační fond,
e) obecně prospěšná společnost,
f) stavovská komora nebo profesní organizace,
g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů,
l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů,
m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha,
n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky,
p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo
q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f),
(dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno.
6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 500000000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 150000000000 Kč (slovy: sto padesát miliard korun českých).
7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., J & T BANKA, a.s., a Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva.
9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 50000000 (slovy: padesát milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisů. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet distributora nebo ministerstva a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici.
10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl distributorovi nebo ministerstvu v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoliv způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 30000000 (slovy: třicet milionů) se pak dále jedná zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. Takovýto upisovatel předkládá ministerstvu čestné prohlášení spolu se žádostí o úpis, při níž dojde k překročení stanoveného celkového počtu kusů dluhopisů, tj. 30000000 (slovy: třicet milionů), přičemž upisovatel je povinen uvést v tomto čestném prohlášení údaje a informace, které se vztahují taktéž k předchozím žádostem o úpis. Dobrá víra upisovatele ohledně splnění veškerých podmínek a souvisejících požadavků pro úpis dluhopisů dle těchto emisních podmínek musí na straně upisovatele trvat od okamžiku podání žádosti o úpis až do splacení upsaných dluhopisů emitentem. Dobrá víra tak musí na straně upisovatele trvat i poté, co se stane vlastníkem upsaných dluhopisů. V případě převodu či přechodu dluhopisů musí zahrnovat dobrá víra na straně nabyvatele dluhopisů, tedy nového vlastníka dluhopisů, vedle dobré víry ohledně úplnosti a pravdivosti údajů a informací o povaze a identifikaci své osoby taktéž skutečnost, že převod či přechod dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami. Emitent si vyhrazuje právo ověřovat existenci a trvání dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, a to od okamžiku podání žádosti o úpis až do okamžiku splacení dluhopisů emitentem. V případě pochybností ohledně dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, je emitent oprávněn požadovat prokázání dobré víry na straně upisovatele, a to formou předložení dodatečných údajů, informací a dokladů vztahujících se zejména k povaze a identifikaci osoby upisovatele, zamýšlenému účelu úpisu dluhopisů a zdroje finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Dotčený upisovatel, případně vlastník dluhopisů je přitom povinen požadované údaje, informace a doklady předložit přímo ministerstvu.
11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 10000000 (slovy: deset milionů), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 10000000 (slovy: deset milionů) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele. Jedná se zejména o pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou, pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet distributora nebo ministerstva, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora nebo ministerstva, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora.
12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 29. 11. 2013 nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve.
13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty.
14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoliv dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů.
15. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2020 vylučuje.
16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 6., se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,25 % p. s.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Úroková sazba za šest měsíců (p. s., per semestre) pro výnosové období, které končí datem 12. 12., se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc říjen příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben téhož roku, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,25 % p. s.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,25 % p. s., (per semestre). Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 5. a k datu 20. 11. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek, a to vždy k datu 12. 6. a k datu 12. 12., počínaje datem 12. 6. 2014 vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“) dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek.
17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek.
18. Výnosové období se stanoví jako šestiměsíční, a to vždy od 12. 12. příslušného roku do 12. 6. roku následujícího a od 12. 6. do 12. 12. příslušného roku. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 12. 2013 do 12. 6. 2014. Druhé výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 6. 2014 do 12. 12. 2014.
19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc duben a za měsíc říjen příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 5. nebo až po datu 20. 11., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o šest měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže.
20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datům 13. 5. a 12. 11. počínaje rokem 2014. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise do 12. 6. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 13. 5. 2014.
21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje.
22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona
o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek
určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení
emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech
vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů
vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky
stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto
emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích
o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu
dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně
vlastníka dluhopisů zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto
emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů
či původem zdrojů finančních prostředků, budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních
podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem
jejich splatnosti.
Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent
oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem
jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo
evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent
či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele
poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich
splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník
dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí.
Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem,
kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena
a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému
vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti
jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta
o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět.
Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos dluhopisu. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.

23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím
ministerstva o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti
dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“):Období pro podávání žádostí
o předčasné splacení
Datum předčasného splacení
Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014
1. 4. 2015 30. 4. 2015 12. 6. 2015
1. 10. 2015 30. 10. 2015 12. 12. 2015
1. 4. 2016 29. 4. 2016 12. 6. 2016
3. 10. 2016 31. 10. 2016 12. 12. 2016
3. 4. 2017 28. 4. 2017 12. 6. 2017
2. 10. 2017 31. 10. 2017 12. 12. 2017
3. 4. 2018 30. 4. 2018 12. 6. 2018
1. 10. 2018 31. 10. 2018 12. 12. 2018
1. 4. 2019 30. 4. 2019 12. 6. 2019
1. 10. 2019 31. 10. 2019 12. 12. 2019
1. 4. 2020 30. 4. 2020 12. 6. 2020

Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní
sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu
po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat prostřednictvím
distributora pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti
o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může
mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných
dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém
účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným
datem splatnosti v počtu kusů menším než 1000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných
na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného
splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500000 (slovy: pět set tisíc) včetně
a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným
datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému
výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti
uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který
je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není
pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb.
Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak.
Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů
dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného
výnosového období do data ukončení příslušného výnosového období se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2020, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti
dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto
emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent dle § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba,
která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2020. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu
s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2020. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty
dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den
bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb.
25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních
podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení
splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo.
Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů.
Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena
vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení
příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu
po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo
pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva,
nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí
vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu
ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou
dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým
je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat
daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě
podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení
této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví
úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě
Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou
platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo
k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních
z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou rezidenty smluvních států.
26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti
o reinvestici dluhopisů požádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím
ministerstva o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém
případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část
bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány
do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu
dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva
zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů,
a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém
předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat
o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1000
(slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty
všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů emitenta podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím
distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Celková částka výnosu z dluhopisů
vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice
posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti
o reinvestici dluhopisů je 11. 11. 2020. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu,
bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů.
Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních
států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným
průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát
Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující
ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné
mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci
vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit
také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice
dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky
nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci
ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek.
27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet
pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a
to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě
první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny
před datem provedení příslušné platby.
28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností
Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími
přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
30. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla
být uplatněna poprvé.
31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto
dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných
státních dluhopisech.
32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky
dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů.
33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva.
34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr: Ing. Fischer, CSc.,
Plarnost od 4.12.2013

386/2013

386 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. listopadu 2013, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018 II, FIX %
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013-2018 II, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí
Název: Reinvestiční spořicí státní dluhopis České republiky, 2013-2018 II, FIX %
Zkrácený název: SSD-R ČR, FIX %, 18 II
Pořadové číslo emise: 86.
Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká)
Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty
Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír
Druh dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 4. 11. 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 12. 2017
Datum emise: 12. 12. 2013
Datum splatnosti: 12. 12. 2018

Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou stanovenou pro
první výnosové období od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014 ve výši 0,50 % p. a.
druhé výnosové období od 12. 12. 2014 do 12. 12. 2015 ve výši 1,00 % p. a.
třetí výnosové období od 12. 12. 2015 do 12. 12. 2016 ve výši 3,00 % p. a.
čtvrté výnosové období od 12. 12. 2016 do 12. 12. 2017vevýši 4,00% p. a.
páté výnosové období od 12. 12. 2017 do 12. 12. 2018vevýši 6,50% p. a.
Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001004196
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo.
3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst.1 písm. d)
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“).
4. Dluhopisy může upsat pouze:
a) fyzická osoba,
b) občanské sdružení fyzických osob nebo honební společenstvo,
c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů,
d) nadace nebo nadační fond,
e) obecně prospěšná společnost,
f) stavovská komora nebo profesní organizace,
g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky
a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů,
j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb.,
o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři,
ve znění pozdějších předpisů,
l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb.,
o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů,
m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha,
n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky,
p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo
q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem
v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno.
6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 5000000000 Kč (slovy: pět miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením
§ 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů.
Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50000000000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých).
7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním
dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“).
Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., J & T BANKA, a.s., a
Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních
míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva.
9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů prostřednictvím distributora
a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím
jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé
z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 50000000 (slovy: padesát milionů) pro každou jednotlivou
tranši emise dluhopisů. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží
mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Cenou úpisu dluhopisů
příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis
násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data
ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše
emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet distributora nebo ministerstva
a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti o úpis přímo ministerstvu
je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data
vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů
již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se
rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky
toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních
dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici.
10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je
v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis
dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje
a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace,
které upisovatel poskytl distributorovi nebo ministerstvu v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv,
jež se jakýmkoliv způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než
30000000 (slovy: třicet milionů) se pak dále jedná zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena
úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo
došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen
uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace
zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel
více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. Takovýto upisovatel předkládá ministerstvu čestné prohlášení spolu se žádostí o úpis,
při níž dojde k překročení stanoveného celkového počtu kusů dluhopisů, tj. 30000000 (slovy: třicet milionů), přičemž upisovatel je povinen uvést
v tomto čestném prohlášení údaje a informace, které se vztahují taktéž k předchozím žádostem o úpis. Dobrá víra upisovatele ohledně splnění
veškerých podmínek a souvisejících požadavků pro úpis dluhopisů dle těchto emisních podmínek musí na straně upisovatele trvat od okamžiku
podání žádosti o úpis až do splacení upsaných dluhopisů emitentem. Dobrá víra tak musí na straně upisovatele trvat i poté, co se stane vlastníkem
upsaných dluhopisů. V případě převodu či přechodu dluhopisů musí zahrnovat dobrá víra na straně nabyvatele dluhopisů, tedy nového vlastníka
dluhopisů, vedle dobré víry ohledně úplnosti a pravdivosti údajů a informací o povaze a identifikaci své osoby taktéž skutečnost, že převod
či přechod dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami. Emitent si vyhrazuje právo ověřovat existenci
a trvání dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, a to od okamžiku podání žádosti o úpis až
do okamžiku splacení dluhopisů emitentem. V případě pochybností ohledně dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně
vlastníka dluhopisů, je emitent oprávněn požadovat prokázání dobré víry na straně upisovatele, a to formou předložení dodatečných údajů,
informací a dokladů vztahujících se zejména k povaze a identifikaci osoby upisovatele, zamýšlenému účelu úpisu dluhopisů a zdroje finančních
prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Dotčený upisovatel, případně vlastník dluhopisů je přitom povinen požadované údaje, informace a doklady předložit přímo ministerstvu.
11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení
upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů
upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí
na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele
ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 10000000 (slovy: deset milionů), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento
celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis
jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 10000000 (slovy: deset milionů) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto
způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení
upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo
zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele. Jedná se zejména
o pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými
těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních
podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených
či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně
upisovatele zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek.
Pro případ, že pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků,
budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou, pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost
o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho
upisovatele méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis
dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným
upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet distributora
nebo ministerstva, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet
distributora nebo ministerstva, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora.
12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 29. 11. 2013, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve.
13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisů dle bodů 16
a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných
formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty.
14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout
emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších
emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoliv dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek
bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného
výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů.
15. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva.
Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak,
že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání
žádosti o převod dluhopisů distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních
podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2018 vylučuje.
16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena
dle bodu 1 těchto emisních podmínek. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. počínaje
rokem 2014, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů
dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části
jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů
před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem
předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek;
přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný
výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek.
17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy
téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní
vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den,
který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka
výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se
pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na
jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka
této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek,
se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních
z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice
nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí
členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení
o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího
zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely
uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů
po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky
zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek.
18. Výnosové období se stanoví jako dvanáctiměsíční, a to vždy od 12. 12. příslušného roku do 12. 12. roku následujícího. První výnosové období
pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014. Výpočet výnosu a poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů
v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období dle bodu 1 těchto
emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období a vypočte se jako
výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů
příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu
zaokrouhluje na haléře.
19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2014.
Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu
12. 11. 2014.
20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje.
21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4
zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a
za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených
emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si
dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného
výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací
či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází,
a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů,
resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků
určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto
emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně vlastníka
dluhopisů zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10
těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů, zejména v souvislosti s účelem
úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek,
a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka
před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1000
(slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich
splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“)
je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci
ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi
dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení
jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení
oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta
o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů
při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení
poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů
si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů
doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli,
tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení
včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět.
Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi
prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů blokovat počet kusů dluhopisů,
na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod
dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku
doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před
datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent
v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet
výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka
bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení.
Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou
dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním
převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován
na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají
současně s právem vlastníka na výnos dluhopisu. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených
před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich
splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného
splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“):Období pro podání žádosti o předčasné splacení Datum předčasného splacení
Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014
1. 4. 2015 30. 4. 2015 12. 6. 2015
1. 10. 2015 30. 10. 2015 12. 12. 2015
1. 4. 2016 29. 4. 2016 12. 6. 2016
3. 10. 2016 31. 10. 2016 12. 12. 2016
3. 4. 2017 28. 4. 2017 12. 6. 2017
2. 10. 2017 31. 10. 2017 12. 12. 2017
3. 4. 2018 30. 4. 2018 12. 6. 2018

Příslušný výnos nebo poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat prostřednictvím distributora pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu nebo poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu nebo poměrného výnosu za toto odsunutí plateb. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2018, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent dle § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2018. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2018. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb.
24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou rezidenty smluvních států.
25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů emitenta podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 11. 2018. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek.
26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby.
27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
29. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech.
31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů.
32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva.
33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Fischer, CSc., v. r.

Kuponový státní dluhopis ČR 2013-2018

385 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. listopadu 2013,
jímž se určují emisní podmínky pro Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2018 II, FIX %
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb, o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Kuponového spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013-2018 II, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).

1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Kuponový spořicí státní dluhopis České republiky, 2013-2018 II, FIX % Zkrácený název: SSD-K ČR, FIX %, 18 II Pořadové číslo emise: 85.
Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká)
Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty

Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír
Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 4. 11. 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 12. 2017
Datum emise: 12. 12. 2013
Datum splatnosti: 12. 12. 2018
Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou stanovenou pro
první výnosové období od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014 ve výši 0,50 % p. a.
druhé výnosové období od 12. 12. 2014 do 12. 12. 2015 ve výši 1,00 % p. a.
třetí výnosové období od 12. 12. 2015 do 12. 12. 2016 ve výši 3,00 % p. a.
čtvrté výnosové období od 12. 12. 2016 do 12. 12. 2017vevýši 4,00% p.a.
páté výnosové období od 12. 12. 2017 do 12. 12. 2018vevýši 5,50% p.a.
Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky
ISIN: CZ0001004188
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo.
3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“).
4. Dluhopisy může upsat pouze:
a) fyzická osoba,
b) občanské sdružení fyzických osob nebo honební společenstvo,
c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů,
d) nadace nebo nadační fond,
e) obecně prospěšná společnost,
f) stavovská komora nebo profesní organizace,
g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů,
l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů,
m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha,
n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky,
p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo
q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno.
6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 500000000 Kč (slovy: pět set milionů korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50000000000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých).
7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
8. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., J & T BANKA, a.s., a Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva.
9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 50000000 (slovy: padesát milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisů. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet distributora nebo ministerstva a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak.
10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl distributorovi nebo ministerstvu v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoliv způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 30000000 (slovy: třicet milionů) se pak dále jedná zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. Takovýto upisovatel předkládá ministerstvu čestné prohlášení spolu se žádostí o úpis, při níž dojde k překročení stanoveného celkového počtu kusů dluhopisů, tj. 30000000 (slovy: třicet milionů), přičemž upisovatel je povinen uvést v tomto čestném prohlášení údaje a informace, které se vztahují taktéž k předchozím žádostem o úpis. Dobrá víra upisovatele ohledně splnění veškerých podmínek a souvisejících požadavků pro úpis dluhopisů dle těchto emisních podmínek musí na straně upisovatele trvat od okamžiku podání žádosti o úpis až do splacení upsaných dluhopisů emitentem. Dobrá víra tak musí na straně upisovatele trvat i poté, co se stane vlastníkem upsaných dluhopisů. V případě převodu či přechodu dluhopisů musí zahrnovat dobrá víra na straně nabyvatele dluhopisů, tedy nového vlastníka dluhopisů, vedle dobré víry ohledně úplnosti a pravdivosti údajů a informací o povaze a identifikaci své osoby taktéž skutečnost, že převod či přechod dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami. Emitent si vyhrazuje právo ověřovat existenci a trvání dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, a to od okamžiku podání žádosti o úpis až do okamžiku splacení dluhopisů emitentem. V případě pochybností ohledně dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, je emitent oprávněn požadovat prokázání dobré víry na straně upisovatele, a to formou předložení dodatečných údajů, informací a dokladů vztahujících se zejména k povaze a identifikaci osoby upisovatele, zamýšlenému účelu úpisu dluhopisů a zdroje finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Dotčený upisovatel, případně vlastník dluhopisů je přitom povinen požadované údaje, informace a doklady předložit přímo ministerstvu.
11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 10000000 (slovy: deset milionů), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 10000000 (slovy: deset milionů) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele. Jedná se zejména o pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou, pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet distributora nebo ministerstva, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora nebo ministerstva, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora.
12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 29. 11. 2013, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve.
13. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisů dle bodu 12 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoliv dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů.
14. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2018 vylučuje.
15. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena dle bodu 1 těchto emisních podmínek. Výnosy jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. počínaje rokem 2014. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Připadne-li datum vyplacení výnosu na den, který není pracovním dnem, bude vyplacení výnosu provedeno první následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odsunutí platby
16. Výnosové období se stanoví jako dvanáctiměsíční, a to vždy od 12. 12. příslušného roku do 12. 12. roku následujícího. První výnosové období pro vyplacení výnosu se stanoví od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014. Výpočet výnosu a poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období dle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře.
17. Výnos určený dle bodu 15 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2014. Výnos za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2014.
18. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje.

19. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 20 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos dluhopisu. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.

20. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“):Období pro podávání žádostí o předčasné splacení Datum předčasného splacení
Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014
1. 4. 2015 30. 4. 2015 12. 6. 2015
1. 10. 2015 30. 10. 2015 12. 12. 2015
1. 4. 2016 29. 4. 2016 12. 6. 2016
3. 10. 2016 31. 10. 2016 12. 12. 2016

3. 4. 2017 28. 4. 2017 12. 6. 2017
2. 10. 2017 31. 10. 2017 12. 12. 2017
3. 4. 2018 30. 4. 2018 12. 6. 2018

Příslušný výnos nebo poměrný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat prostřednictvím distributora pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o splacení před stanoveným datem splatnosti 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu nebo poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu nebo poměrného výnosu za toto odsunutí plateb. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
21. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2018, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 19 nebo 20 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 23 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent dle § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2018. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2018. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb.
22. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a. s., Česká národní banka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 23 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou rezidenty smluvních států.
23. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů jejich celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část splacena bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 22 těchto emisních podmínek, nýbrž bude ve vlastníkem požadované výši reinvestována do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). O reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů ministerstvo podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 11. 2018.
24. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby.
25. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
26. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
27. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
28. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech.
29. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů.
30. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva.
31. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.
Ministr:
Ing. Fischer, CSc., v. r.

Premiovy sporici dluhopis CR 2013-2016

384 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 4. listopadu 2013,
jímž se určují emisní podmínky pro Prémiový spořicí státní dluhopis České republiky, 2013–2016 II, FIX %
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) vydává státní dluhopisy v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a určuje jejich emisní podmínky v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb, o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Tyto emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Prémiového spořicího státního dluhopisu České republiky, 2013-2016 II, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“).
1. Základní popis dluhopisů:
Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Prémiový spořicí státní dluhopis České republiky, 2013-2016 II, FIX % Zkrácený název: SSD-P ČR, FIX %, 16 II Pořadové číslo emise: 84.
Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká)
Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty
Forma dluhopisu: cenný papír na doručitele
Podoba dluhopisu: zaknihovaný cenný papír
Druh dluhopisu: státní dluhopis
Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK)
Datum počátku lhůty pro upisování emise: 4. 11. 2013
Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 12. 2015
Datum emise: 12. 12. 2013
Datum splatnosti: 12. 12. 2016
Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou stanovenou pro
první výnosové období od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014 ve výši 0,50 % p. a.
druhé výnosové období od 12. 12. 2014 do 12. 12. 2015 ve výši 0,50 % p. a.
třetí výnosové období od 12. 12. 2015 do 12. 12. 2016 ve výši 6,00 % p. a.
Zdaňování výnosu dluhopisu: dle právních předpisů České republiky ISIN: CZ0001004170
2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě zvláštních zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo.
3. Dluhopisy znějí na doručitele, vydávají se v zaknihované podobě a jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo, (dále jen „evidence ministerstva“).

4. Dluhopisy může upsat pouze:
a) fyzická osoba,
b) občanské sdružení fyzických osob nebo honební společenstvo,
c) odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů,
d) nadace nebo nadační fond,
e) obecně prospěšná společnost,
f) stavovská komora nebo profesní organizace,
g) školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem není ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí ve smyslu § 124 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
h) Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a o Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
i) veřejná vysoká škola zřízená ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
j) veřejná výzkumná instituce zřízená ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
k) Česká televize zřízená zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, Český rozhlas zřízený zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, nebo Česká tisková kancelář zřízená zákonem č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů,
l) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřízená zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, nebo resortní, oborová, podniková a další zdravotní pojišťovna zřízená ve smyslu zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů,
m) územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha,
n) dobrovolný svazek obcí zřízený ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
o) Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky,
p) společenství vlastníků jednotek ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo
q) zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v písmenech b) až f), (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“).
5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno.
6. Předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů je 5000000000 Kč (slovy: pět miliard korun českých). Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menším nebo ve větším objemu emise, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení objemu emise dluhopisů činí 50000000000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých).
7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších).
8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a. s., J & T BANKA, a.s., a Komerční banka, a.s. Dluhopisy budou upisovány také na vybraných pobočkách České pošty, s.p. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva.
9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 50000000 (slovy: padesát milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisů. Upisovatelé jsou povinni při podání žádosti o úpis distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů do pěti pracovních dnů od data ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet distributora nebo ministerstva a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici.
10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl distributorovi nebo ministerstvu v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoliv způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 30000000 (slovy: třicet milionů) se pak dále jedná zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení, které se předkládá ministerstvu přímo nebo prostřednictvím distributora; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. Takovýto upisovatel předkládá ministerstvu čestné prohlášení spolu se žádostí o úpis, při níž dojde k překročení stanoveného celkového počtu kusů dluhopisů, tj. 30000000 (slovy: třicet milionů), přičemž upisovatel je povinen uvést v tomto čestném prohlášení údaje a informace, které se vztahují taktéž k předchozím žádostem o úpis. Dobrá víra upisovatele ohledně splnění veškerých podmínek a souvisejících požadavků pro úpis dluhopisů dle těchto emisních podmínek musí na straně upisovatele trvat od okamžiku podání žádosti o úpis až do splacení upsaných dluhopisů emitentem. Dobrá víra tak musí na straně upisovatele trvat i poté, co se stane vlastníkem upsaných dluhopisů. V případě převodu či přechodu dluhopisů musí zahrnovat dobrá víra na straně nabyvatele dluhopisů, tedy nového vlastníka dluhopisů, vedle dobré víry ohledně úplnosti a pravdivosti údajů a informací o povaze a identifikaci své osoby taktéž skutečnost, že převod či přechod dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami. Emitent si vyhrazuje právo ověřovat existenci a trvání dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, a to od okamžiku podání žádosti o úpis až do okamžiku splacení dluhopisů emitentem. V případě pochybností ohledně dobré víry na straně upisovatele, resp. následně na straně vlastníka dluhopisů, je emitent oprávněn požadovat prokázání dobré víry na straně upisovatele, a to formou předložení dodatečných údajů, informací a dokladů vztahujících se zejména k povaze a identifikaci osoby upisovatele, zamýšlenému účelu úpisu dluhopisů a zdroje finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Dotčený upisovatel, případně vlastník dluhopisů je přitom povinen požadované údaje, informace a doklady předložit přímo ministerstvu.
11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 6 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 10000000 (slovy: deset milionů), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 10000000 (slovy: deset milionů) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele. Jedná se zejména o pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti o dobré víře na straně upisovatele, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou, pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet distributora nebo ministerstva, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet distributora nebo ministerstva, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora.
12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 29. 11. 2013, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve.
13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty.
14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoliv dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů.
15. Žádost o převod dluhopisů se podává prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Osoba, na kterou se dluhopisy převádějí, je povinna při podání žádosti o převod dluhopisů distributorovi nebo ministerstvu důvěryhodným způsobem osvědčit, že náleží mezi osoby uvedené v bodě 4 těchto emisních podmínek, a prokázat své oprávnění jednat jménem těchto osob nebo za tyto osoby. Převoditelnost dluhopisů se po datu 12. 11. 2016 vylučuje.
16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která je pro každé výnosové období stanovena dle bodu 1 těchto emisních podmínek. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 12. 12. počínaje rokem 2014, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek.
17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek.
18. Výnosové období se stanoví jako dvanáctiměsíční, a to vždy od 12. 12. příslušného roku do 12. 12. roku následujícího. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 12. 12. 2013 do 12. 12. 2014. Výpočet výnosu a poměrného výnosu probíhá na bázi skutečného počtu kalendářních dnů v roce a skutečného počtu dnů v příslušném výnosovém období (standard act/act). Výnosovým obdobím se rozumí příslušné výnosové období dle bodu 1 těchto emisních podmínek. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období a vypočte se jako výnos vynásobený podílem skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu dnů příslušného výnosového období. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře.
19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. počínaje rokem 2014. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise do 12. 12. 2014 obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2014.
20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje.

21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. k) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta o dobré víře na straně vlastníka dluhopisů, zejména v souvislosti s účelem úpisu dluhopisů či původem zdrojů finančních prostředků, budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos dluhopisu. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“):Období pro podávání žádostí o předčasné splacení Datum předčasného splacení
Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů
1. 10. 2014 31. 10. 2014 12. 12. 2014
1. 10. 2015 30. 10. 2015 12. 12. 2015

Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat prostřednictvím distributora nebo ministerstva pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení požádat o splacení před stanoveným datem splatnosti 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data ukončení příslušného výnosového období se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře.
23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2016, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Emitent dle § 17 zákona o dluhopisech rozhodl, že právo na splacení dluhopisů má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisy k datu 12. 11. 2016. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2016. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny první následující pracovní den bez nároku na vyplacení výnosu za toto odsunutí plateb.
24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní banka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů a bydliště/sídlo pro daňové účely ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, a o skutečném vlastníkovi nebude mít ministerstvo k dispozici potřebné informace, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou rezidenty smluvních států.
25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o datu, od kterého je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. O reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů požádá vlastník dluhopisů ministerstvo podáním žádosti o reinvestici dluhopisů prostřednictvím distributora a za podmínek určených a uveřejněných emitentem také prostřednictvím ministerstva. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Posledním dnem pro podání žádosti o reinvestici dluhopisů je 11. 11. 2016. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně dle zákona o daních z příjmů určené rezidentům České republiky a rezidentům smluvních států je třeba prokázat plátci daně bydliště/sídlo pro daňové účely v České republice nebo ve smluvním státě například platným průkazem totožnosti, čestným prohlášením či zápisem v příslušném veřejném rejstříku. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů. Pokud dojde k doložení výše uvedených dokumentů po datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u banky nebo pobočky zahraniční banky v domácí měně (CZK) a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek.
26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby.
27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností Standard & Poor’s je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni A1 a společností Fitch Ratings na úrovni AA–.
28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými závazky České republiky.
29. Veškerá práva spojená s dluhopisy se v souladu s ustanovením § 42 zákona o dluhopisech promlčují uplynutím deseti let ode dne, kdy mohla být uplatněna poprvé.
30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Jakákoli oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů se uveřejňují v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech.
31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů.
32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva.
33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, bude rozhodující verze česká.

Ministr: Ing. Fischer, CSc., v. r.

383/2013

383 VYHLÁŠKA ze dne 22. listopadu 2013 o stanovení vzoru formuláře pro předkládání údajů z účetnictví o věcech vydaných podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
  Ministerstvo kultury v dohodě s Ministerstvem financí a Českým statistickým úřadem stanoví podle § 18 odst. 11 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi):

§ 1
Vzor formuláře pro předkládání údajů z účetnictví o věcech vydaných podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb., je stanoven v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministr:
Mgr. Balvín v. r

382/2013

382 USNESENÍ  Poslanecké sněmovny  ze dne 27. listopadu 2013
o schválení zákonného opatření Senátu
Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.
Předseda Poslanecké sněmovny: Hamáček v. r.

381/2013

381  USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 27. listopadu 2013
o schválení zákonného opatření Senátu
Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu č. 342/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Předseda Poslanecké sněmovny: Hamáček

380/2013

380 USNESENÍ Poslanecké sněmovny ze dne 27. listopadu 2013
o schválení zákonného opatření Senátu
Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
Předseda Poslanecké sněmovny: Hamáček v.

379/2013

379 USNESENÍ  Poslanecké sněmovny ze dne 27. listopadu 2013
o schválení zákonného opatření Senátu
Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
Předseda Poslanecké sněmovny: Hamáček v. r.

378/2013

378  ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 29. listopadu 2013  o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti
Na základě zmocnění daného mi ustanovením § 366 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, vydávám toto rozhodnutí:
I.
Přenáším na ministra spravedlnosti svou pravomoc
1. provádět řízení o žádostech o milost
2. zamítat žádosti o milost s výjimkou žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu.
II.
Ruším rozhodnutí prezidenta republiky č. 254 ze dne 4. srpna 2003 o zrušení přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti.
III.
Vyřízení žádostí o milost podaných přede dnem 8. března 2013 se řídí dosavadním rozhodnutím.
Prezident republiky:  Zeman v. r. Předseda vlády: Rusnok v.

377/2013

od 1.1.2014

377 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv
§ 1 - Předmět úpravy
§ 2 - Skladování tuhých minerálních hnojiv
§ 3 - Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného
§ 4 - Skladování kapalných minerálních hnojiv
§ 5 - Skladování organických a organominerálních hnojiv
§ 6 - Skladování statkových hnojiv
§ 7 - Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
§ 8 - Hnojení lesních pozemků
§ 9 - Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů
§ 10 - Způsob hlášení o používání upravených kalů
§ 11 - Zrušovací ustanovení
Přílohy
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:

§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje způsob
a) skladování hnojiv a pomocných látek a kapacitu skladovacích prostor,
b) používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
c) vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,
d) hlášení o používání upravených kalů.

§ 2
Skladování tuhých minerálních hnojiv
(1) Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech jako volně ložená nebo balená.
(2) Volně ložená minerální hnojiva se skladují
a) v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m,
b) v odděleních označených názvem hnojiva, kde hromady mohou dosahovat nejvýše po horní hranu přepážky, nebo
c) v zásobnících.
(3) Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.
(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.
(5) Nejdéle 24 měsíců se může vápenaté hnojivo cukrovarská šáma uložit na zemědělské půdě.
(6) Nejdéle 2 měsíce se mohou hnojiva na bázi mletých vápenců dodávaná s vlhkostí 2 až 10 % uložit na zemědělské půdě.

§ 3 Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného
(1) Jednosložkovými hnojivy typu dusičnanu amonného se pro účely této vyhlášky rozumějí hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku, jak dusičnanového tak amonného, vyšším než 28 %.
(2) Hnojiva uvedená v odstavci 1 se mohou skladovat pouze
a) ve skladech, odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu, zejména pilin, slámy, dřeva, oleje nebo látek alkalicky reagujících, zejména vápna a cementu,
b) balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě,
c) tak, aby byla chráněna proti přímému slunečnímu záření,
d) minimálně ve vzdálenosti 1 m od zdi a stropu skladu a minimálně 0,5 m od tepelného a světelného zdroje a
e) za podmínky, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů jsou neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.

§ 4
Skladování kapalných minerálních hnojiv
(1) Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem skladovaného hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné.
(2) Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.
(3) Balená kapalná minerální hnojiva se skladují ve skladech.
(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená kapalná minerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se ochrání před povětrnostními vlivy a maximální objem jednoho balení činí 1000 litrů.

§ 5 Skladování organických a organominerálních hnojiv
(1) Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.
(2) Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 2 odst. 2 ve skladech.
(3) Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech způsobem uvedeným v § 2 odst. 3.
(4) Nejdéle 1 měsíc se mohou balená tuhá nebo kapalná organická a organominerální hnojiva skladovat i na volných zpevněných plochách, přičemž se umístí na palety a ochrání před povětrnostními vlivy.
(5) Tuhé organické hnojivo kompost může být před použitím uloženo na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jeho uložení, schválených v havarijním plánu2).

§ 6 Skladování statkových hnojiv
(1) Tuhá statková hnojiva se skladují ve stavbách pro skladování tuhých statkových hnojiv s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod. Součástí těchto staveb musí být sběrná jímka tekutého podílu. Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí při uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle 24 měsíců, na místech vhodných k jejich uložení, schválených v havarijním plánu.
(2) Tekutá statková hnojiva se skladují v nepropustných nádržích, jímkách nebo podroštových prostorech ve stájích. Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu uvedeno jinak.
(3) Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky A, a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky B. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, tabulky C. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.
(4) Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.

§ 7 Používání hnojiv, pomocných látek a substrátů
(1) Hnojiva, pomocné látky a substráty se používají v souladu s údaji uvedenými v jejich označení a při používání nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
(2) Pomocné půdní látky, které vznikají v zemědělské prvovýrobě jako technologické vody při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů, obsahují maximálně 1 % sušiny a 0,1 % dusíku.
(3) Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu3) nebo podle nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor4).
(4) Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory a hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin; to neplatí pro vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin.
(5) Pro určování potřeby hnojiv se vychází
a) z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
b) z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
c) z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a
d) z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).
(6) Údaje o množství živin v půdě poskytuje agrochemické zkoušení půdy podle § 10 zákona o hnojivech. Chemickým rozborem je stanovena půdní reakce (pH), obsah uhličitanů, potřeba vápnění, obsah přístupných živin (fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku) a kationtová výměnná kapacita půdy.

§ 8 Hnojení lesních pozemků
Hnojiva se používají podle
a) vyhodnocení výsledků chemických rozborů půdy a porostů,
b) vnějších příznaků poruch výživy, růstu a vývoje porostů a jejich celkového stavu,
c) stanovištních podmínek a
d) výsledků předchozího použití hnojiv v porostech.

§ 9 Vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů
(1) V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Pro určení přívodu živin se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo substrátu, případně údaje stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce A. Pro vlastní odběry vzorků hnojiv a jejich rozbory se užijí postupy stanovené vyhláškou o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv5). Pokud se použijí ke hnojení vedlejší či hlavní produkty vzniklé při pěstování kulturních rostlin, tedy skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin.
(3) Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči a údaje o přívodu živin stanovené v příloze č. 3 k této vyhlášce, tabulce B. Datem použití statkového hnojiva je v tomto případě časové rozpětí pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě.
(4) V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastevní období“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat. Pokud nejsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky údaje podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, tabulky C.
(5) Žadatelé o dotace na ošetřování travních porostů podle nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření6) použijí pro účely evidence přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě údaje stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 10 Způsob hlášení o používání upravených kalů
Vzor formuláře pro hlášení o používání upravených kalů je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce.

§ 11 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
2. Vyhláška č. 476/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
3. Vyhláška č. 473/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb.
4. Vyhláška č. 399/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 91/2007 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vyhláška č. 353/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.
Produkce statkových hnojiv, požadované skladovací kapacity a přepočet zvířat na dobytčí jednotky

A) Průměrná roční produkce statkových hnojiv a technologických vod1), při průměrné spotřebě steliva, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku
(1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a kategorie zvířat
Ustájení s produkcí kejdy nebo drůbežího trusu
Ustájení s produkcí hnoje, bez produkce močůvky
Ustájení s produkcí hnoje a močůvky
hluboká podestýlka
pravidelný odkliz chlévské mrvy
technologické vody5)
neředěná kejda, drůbeží trus
ředěná kejda2), vč. technologických vod3)
stelivo hnůj4) stelivo hnůj4) stelivo hnůj
volná moč močůvka6)
t/rok % suš. t/rok % suš. kg/den t/rok kg/den t/rok t/rok kg/den t/rok t/rok t/rok
Telata 19,0 7,4 23,7 5,9 7,9 13,3 6,0 12,7 1,0 3,7 10,5 3,4 6,1
Jalovice, býci 13,5 10,5 15,4 9,2 8,5 11,8 6,0 11,0 1,0 3,7 8,7 1,8 6,1
Krávy dojené 14,4 10,0 20,0 7,2 8,5 12,4 6,0 11,6 5,6 4,0 9,1 1,7 7,3
Skot bez tržní produkce mléka 8,5 11,5
Předvýkrm prasat 21,0 6,5 29,0 4,7 15,0 18,9 12,5 18,1 5,0 10,0 13,5 5,3 10,0
Výkrm prasat, prasničky 12,0 8,0 16,0 6,0 8,0 9,6 3,5 8,2 4,0 3,1 6,0 4,8 8,9
Prasnice 10,0 6,9 15,0 4,6 6,0 8,1 2,3 7,0 4,5 2,0 4,1 4,7 8,5
Ovce, kozy 7,0 7,8 5,5 7,4
Koně 6,0 7,2 3,0 6,3
Drůbež - čerstvý trus 9,4 28,0 0,8
- uleželý trus 6,3 32,0 0,8
- sušený trus 2,8 73,0 0,8
- podestýlka 2,1 5,9 0,8 5,5 0,8

1) Technologické vody vznikající v souvislosti s procesem dojení, při napájení zvířat a očistě stájí.
2) Při odlišném obsahu sušiny se produkce kejdy úměrně přepočte.
3) Technologické vody z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor (roční produkce 4,2-5,6 t/DJ, tj. 15-20 litrů na krávu a den) mohou být skladovány samostatně. Technologické vody vznikající při očistě stájí a při napájení zvířat (roční produkce 0-1,4 t/DJ, tj. 0-5 litrů na krávu a den) jsou skladovány společně s kejdou.
4) Při odlišné spotřebě steliva se produkce hnoje úměrně přepočte (1 kg steliva na 1 DJ za den = 0,3 t hnoje na 1 DJ za rok).
5) Technologické vody s obsahem 1 % sušiny a 0,9 kg dusíku na tunu (N/t).
6) Močůvku tvoří volná moč, která se nezasákla do steliva a technologické vody.

B) Požadované minimální skladovací kapacity pro průměrnou produkci statkových hnojiv1),
v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a kategorie zvířat Objem skladu na čtyřměsíční produkci kejdy (m3)
Objem skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky (m3)
Plocha skladu na šestiměsíční produkci drůbežího trusu a hnoje, včetně hnoje z drůbeží podestýlky, při vrstvě 2 m (m2)
Objem skladu na tříměsíční produkci močůvky (m3)
neředěná kejda2) ředěná kejda2) drůbeží trus hnůj3) z hluboké podestýlky hnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvy hnůj z ustájení s produkcí močůvky drůbeží trus hnůj3)z hluboké podestýlky hnůj3), při pravidelném odklizu chlévské mrvy hnůj z ustájení s produkcí močůvky volná moč močůvka
Telata 6,1 7,7 7,8 7,4 6,2 3,9 3,7 3,1 0,9 1,5
Jalovice, býci 4,4 5,0 7,0 6,4 5,2 3,5 3,2 2,6 0,5 1,5
Krávy dojené 4,7 6,5 7,2 6,8 5,4 3,6 3,4 2,7 0,4 1,8
Předvýkrm prasat 6,8 9,4 11,2 10,6 8,0 5,6 5,3 4,0 1,3 2,5
Výkrm prasat, prasničky 3,9 5,2 5,6 4,8 3,6 2,8 2,4 1,8 1,2 2,2
Prasnice 3,2 4,9 4,8 4,2 2,4 2,4 2,1 1,2 1,2 2,1
Ovce, kozy 4,6 4,4 2,3 2,2
Koně 4,2 3,8 2,1 1,9
Drůbež 2,4 3,4 3,2 1,2 1,7 1,6

1) Při měrných hmotnostech kejdy 1,03 t/m3, hnoje 0,85 t/m3a močůvky 1,00 t/m3.
2) Při odlišném obsahu sušiny v kejdě, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce kejdy a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.
3) Při odlišné spotřebě steliva, než je uvedeno v příloze č. 1, tabulce A, se produkce hnoje a požadovaná skladovací kapacita úměrně přepočte.

C) Přepočet zvířat na dobytčí jednotky1) (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a kategorie zvířat Věk Průměrná hmotnost (kg/kus) Koeficient přepočtu (DJ/kus)
Skot
Telata do 6 měsíců 115 0,23
Jalovice nad 6 měsíců až do 1 roku 265 0,53
Jalovice nad 1 rok až do 2 let 470 0,94
Jalovice nad 2 roky 600 1,20
Krávy, bez ohledu na užitkový typ 650 1,30
Býci nad 6 měsíců až do 1 roku 300 0,60
Býci nad 1 rok až do 2 let 560 1,12
Býci, vč. volů nad 2 roky 800 1,60
Prasata
Předvýkrm 20 0,04
Výkrm, prasničky (do zapuštění) 70 0,14
Prasničky (od zapuštění) 160 0,32
Prasnice 235 0,47
Prasata divoká 75 0,15
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy2) nad 1 rok 70 0,20
Mufloni 35 0,07
Koně3)
Hříbata do 6 měsíců 200 0,40
Koně nad 6 měsíců až do 1 roku 350 0,70
Koně nad 1 rok až do 3 let 500 1,00
Koně nad 3 roky 650 1,30
Jelenovití
Srnci 20 0,04
Daňci 50 0,10
Jeleni 110 0,22
Drůbež
Nosnice 1,7 0,0034
Kuřice 0,8 0,0016
Brojleři 1,0 0,0020
Kachny chov 3,5 0,0070
Kachny výkrm 2,0 0,0040
Husy chov 4,8 0,0096
Husy výkrm 2,5 0,0050
Krůty chov 10,0 0,0200
Krůty výkrm 5,0 0,0100
Krocani chov 20,0 0,0400
Krocani výkrm 10,0 0,0200

1) Pokud jsou k dispozici údaje o hmotnosti zvířat zjištěné vážením, použijí se pro přepočet na dobytčí jednotky, za účelem výpočtu produkce statkových hnojiv, tyto zjištěné hodnoty.
2) Do koeficientu přepočtu na dobytčí jednotky jsou započtena i jehňata a kůzlata. Při odlišné průměrné hmotnosti dospělých ovcí a koz, než je uvedeno, se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv koeficient úměrně upraví.
3) Pro poníky a jiná malá plemena koní se pro účely výpočtu produkce statkových hnojiv použije koeficient přepočtu na dobytčí jednotky v poloviční hodnotě.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.
Evidence o použití hnojiv, statkových hnojiv, pomocných látek a upravených kalů

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.
Průměrný přívod živin ve hnojivech a průměrná roční produkce dusíku zvířaty

A) Průměrný přívod živin1) ve statkových a organických hnojivech
Hnojiva Průměrný obsah sušiny Průměrný přívod živin
N P2O5 K2O
% kg/t
Statková hnojiva
Hnůj skotu telata, jalovice, býci 22 6,5 4,0 7,6
krávy dojené 22 6,9 4,0 7,6
skot bez tržní produkce mléka 22 5,6 2,1 5,7
Močůvka skotu a hnojůvka 1,3 1,5 0,2 2,1
Hnůj prasat předvýkrm 24 5,5 8,8 7,0
výkrm, prasničky, prasnice 24 8,5 8,8 7,0
Močůvka prasat a hnojůvka 1,2 2,2 0,5 2,1
Hnůj koňský 30 5,2 3,5 8,7
Hnůj ovcí a koz 32 8,9 5,4 17,7
Kejda skotu telata 5,9 3,7 1,5 3,0
jalovice, býci 9,2 3,9 1,9 3,8
krávy dojené 7,2 3,8 1,6 3,1
směs kejdy od více kategorií skotu 7,3 3,9 1,6 3,1
tekutá část po separaci (fugát) 5,8 3,9 1,6 3,2
tuhá část po separaci (separát) 21 4,2 1,7 2,5
Kejda prasat předvýkrm 4,7 3,1 2,5 2,0
výkrm, prasničky 6,0 4,8 3,1 2,6
prasnice 4,6 4,0 2,4 1,5
směs kejdy od více kategorií prasat 5,3 4,3 3,0 2,1
tekutá část po separaci (fugát) 3,4 4,1 2,4 2,0
tuhá část po separaci (separát) 27 6,6 9,7 2,9
Drůbeží trus čerstvý 28 18,5 12,8 8,9
uleželý 32 19,0 14,6 10,2
sušený 73 35,0 33,3 23,2
s podestýlkou 42 20,4 18,8 15,2
Hnůj králíků 29 7,9 6,2 10,4
Kejda králíků 18 4,1 4,1 4,2
Silážní šťávy ředěné 2,1 1,3 0,7 2,5
Organická hnojiva
Kompost ze statkových hnojiv 40 5,5 4,5 6,1
Digestát ze zemědělské bioplynové stanice 5,8 5,3 1,6 3,5
Tekutá část po separaci digestátu (fugát) 3,9 5,1 1,4 3,4
Tuhá část po separaci digestátu (separát) 23 6,8 3,0 4,5

1) Přívod živin ve statkových hnojivech je uveden k termínu jejich použití, tedy po odpočtu ztrát živin ve stájích a při skladování statkových hnojiv. Při odlišném obsahu sušiny u tekutých statkových hnojiv se obsah živin úměrně přepočte. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, použijí se hodnoty tohoto rozboru.

Poznámka: Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (obsah P2O5 = obsah P x 2,292; obsah K2O = obsah K x 1,204).

B) Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod celkového dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půdě
Druh zvířat Výkaly a moč Průměrný přívod živin

celkový N1) P2O5 K2O
t/rok kg/t výkalů a moči
Skot 14,014 4,9 2,1 4,2
Ovce a kozy 9,1 8,2 2,6 6,6
Koně 8,6 4,7 2,3 3,5
Mufloni 11,8 4,9 2,6 6,6
Jelenovití 12,3 2,9 2,7 7,5
Prasata divoká 12,5 5,0 3,0 2,3

1) Přívod živin ve výkalech a moči hospodářských zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě se rovná produkci živin. Ztráty dusíku nejsou odečteny. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

C) Průměrná roční produkce dusíku ve výkalech, moči a drůbežím trusu, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti)
Druh a kategorie zvířat Produkce dusíku ve výkalech, moči a čerstvém drůbežím trusu Produkce dusíku po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnoj i v1)
Kejda, drůbeží trus Hnůj z hluboké podestýlky Hnůj, při pravidelném odklizu chlévské mrvy Hnůj a močůvka
kg N/DJ za rok
Skot
Telata 90 88 86 83 77
Jalovice, býci 69 60 77 72 66
Krávy dojené 84 76 91 85 74
Skot bez tržní produkce mléka 69 64
Prasata
Předvýkrm 110 90 108 104 96
Výkrm, prasničky 95 77 85 73 71
Prasnice 75 60 73 64 54
Prasata divoká 63
Ovce, kozy, mufloni
Ovce, kozy 75 69 65
Mufloni 58
Koně
Koně 40 37 33
Jelenovití
Jeleni, daňci, srnci 36
Drůbež
- čerstvý trus 175
- uleželý trus 175 120
- sušený trus 175 99
- trus s podestýlkou 175 121 113

1) Ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah dusíku v 1 t obilní slámy je 5 kg N). V hodnotě produkce dusíku je započítán i dusík obsažený v technologických vodách, skladovaných samostatně.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.
Průměrná roční produkce výkalů a moči, v přepočtu na jednu dobytčí jednotku (1 DJ = 500 kg živé hmotnosti) a průměrný přívod účinného dusíku a dalších živin při pastvě zvířat nebo jejich jiném pobytu na zemědělské půděDruh zvířat Výkaly a moč Průměrný přívod živin
účinný N1) P2O5 K2O
t/rok kg/t výkalů a moči
Skot 14,0 3,0 2,1 4,2
Ovce a kozy 9,1 4,9 2,6 6,6
Koně 8,6 2,8 2,3 3,5
Mufloni 11,8 2,9 2,6 6,6
Jelenovití 12,3 1,8 2,7 7,5
Prasata divoká 12,5 3,0 3,0 2,3

1) V tabulce je uveden přívod dusíku do půdy po odpočtu ztrát do ovzduší a při zohlednění jeho účinnosti v roce pastvy. Tyto údaje použijí v evidenci hnojení za celý podnik, namísto údajů stanovených v příloze 3, tabulce B, žadatelé o dotace na ošetřování travních porostů podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření. Zde uvedené hodnoty se použijí pro výpočet produkce výkalů a moči a přívodu živin pro všechny věkové kategorie zvířat.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 377/2013 Sb.
Hlášení o používání upravených kalů

1) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
2) § 2 písm. g) vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
3) Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.
6) Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů

376/2013

376 VYHLÁŠKA ze dne 21. listopadu 2013 o technických požadavcích na zabezpečení bezpečnostního materiálu
§ 1 - Úvodní ustanovení
§ 2 - Mechanické zábranné prostředky I. kategorie
§ 3 - Mechanické zábranné prostředky II. kategorie
§ 4 - Uzamykání mechanických zábranných prostředků
§ 5 - Provozně důležité součástky a paliva
§ 6 - Elektronické zabezpečovací zařízení
§ 7 - Speciální televizní systém
§ 8 - Nepřetržitá fyzická ostraha
§ 9 - Uložení bezpečnostního materiálu ve venkovních prostorách
§ 10 - Zabezpečení bezpečnostního materiálu podle jiného právního předpisu
§ 11 - Závěrečné ustanovení
Vyhlášené znění

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 10 odst. 6 zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem):

§ 1 Úvodní ustanovení
(1) Technické provedení stanovených technických požadavků na zabezpečení bezpečnostního materiálu musí odpovídat zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu s ohledem na jeho množství, povahu a rizika spojená s jeho uložením.
(2) Stanovené technické požadavky na zabezpečení bezpečnostního materiálu se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou technickou normou nebo její částí (dále jen „určená technická norma“) podle jiného zákona1), která obsahuje podrobné technické požadavky a je zveřejněna Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví (dále jen „Úřad“).
(3) Seznam určených technických norem je zveřejněn ve Věstníku Úřadu způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.
(4) Osoba, která je povinna zabezpečit uložení bezpečnostního materiálu, může požadavky na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu podle odstavce 2 splnit i jiným technickým řešením, je-li zajištěna úroveň zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu, která je přinejmenším srovnatelná s úrovní zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu vyplývající z určené technické normy zveřejněné podle odstavce 3 ve Věstníku Úřadu.

§ 2 Mechanické zábranné prostředky I. kategorie
(1) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň, které splňují požadavky odolnosti proti vloupání nejméně 15 odporových jednotek podle určené technické normy upravující požadavky klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání2).
(2) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje zabezpečený objekt I. kategorie, kterým je uzamčená místnost nebo samostatný objekt, pokud splňuje následující požadavky:
a) vstup je vybaven uzamykatelnými dveřmi, které vyhovují nejméně bezpečnostní třídě RC 3 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3),
b) stěny, stropy a podlahy jsou zhotoveny z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu,
c) jiný otvor ve stěně, stropu nebo podlaze, například okna, světlíky, komíny, větrací otvory, je opatřen pevně zabudovanou ocelovou mříží s pruty o průměru nejméně 5 mm, přičemž vzdálenost os prutů činí nejvýše desetinásobek průměru prutu, avšak ne více než 130 mm, a jejich spoje jsou svařeny nebo snýtovány,
d) okno, které spojuje zabezpečený objekt I. kategorie s prostorem nacházejícím se mimo uzavřené vnitřní prostory budov a dolní hrana jeho rámu se nalézá alespoň ve výšce 4 m nad úrovní terénu a v horizontální rovině alespoň ve vzdálenosti 5 m od jakéhokoli jiného objektu nebo terénní překážky, může být namísto mříže vybaveno výplní nebo zasklením s odolností proti průrazu nebo vytlačení z rámu nejméně 250 J a okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy a
e) zabezpečení otvoru ve stěně, stropu nebo podlaze, například okna, světlíky, komíny, větrací otvory jiné, než které je uvedeno v písmenech c) a d), splňuje požadavky nejméně pro bezpečnostní třídu RC 3 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3).
(3) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje výloha, která má celoocelový rám pevně zabudovaný do stěny budovy s výplní (zasklením) výlohy, která odpovídá požadavkům na odolnost proti průrazu nebo vytlačení z rámu nejméně pro bezpečnostní třídu RC 3 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3) nebo pro kategorii odolnosti P3A podle určené technické normy upravující bezpečnostní zasklení, zkoušení a klasifikaci odolnosti proti ručně vedenému útoku4). Podmínka odolnosti výplně nebo zasklení výlohy je splněna též v případě, je-li výloha vybavena
a) výplní nebo zasklením s odolností proti průrazu nebo vytlačení z rámu nejméně 250 J,
b) posuvnou, sklopnou, svinovací mříží nebo předokenní roletou, která splňuje požadavky nejméně pro bezpečnostní třídu RC 3 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3), nebo
c) mříží,
1. tvořenou pevně zabudovanými ocelovými pruty o průměru nejméně 5 mm, přičemž vzdálenost os prutů činí nejvýše desetinásobek průměru prutu, avšak ne více než 130 mm, a jejich spoje jsou svařeny nebo snýtovány, nebo
2. splňující požadavky na otvorové výplně, a to nejméně pro bezpečnostní třídu RC 3 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3).
(4) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje výplň nebo zasklení vitríny nebo pultu s odolností proti průrazu nebo vytlačení z rámu nejméně 250 J.
(5) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje zvláštní uzamčené zařízení, neoddělitelně ukotvené do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu
a) sloužící k zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu jeho znehybněním, uzamčením nebo jiným znemožněním manipulace s bezpečnostním materiálem,
b) zabraňující vyjmutí jakékoli podstatné součástky uloženého bezpečnostního materiálu.

§ 3 Mechanické zábranné prostředky II. kategorie
(1) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje uzamykatelný skříňový trezor, který je neoddělitelně ukotven nebo vestavěn do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a který splňuje požadavky nejméně pro bezpečnostní třídu I podle určené technické normy upravující požadavky klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání2).
(2) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje zabezpečený objekt II. kategorie, kterým je uzamčená místnost nebo samostatný objekt splňující tyto požadavky:
a) vstup je vybaven
1. trezorovými dveřmi, které splňují požadavky nejméně pro bezpečnostní třídu I podle určené technické normy upravující požadavky klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání2), nebo
2. dveřmi, které splňují požadavky nejméně bezpečnostní třídy RC 5 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3),
b) stěny, stropy a podlahy jsou zhotoveny z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu,
c) jiný otvor ve stěně, stropu nebo podlaze, například okna, světlíky, komíny, větrací otvory, je opatřen mříží,
1. tvořenou pevně zabudovanými ocelovými pruty o průměru nejméně 5 mm, přičemž vzdálenost os prutů činí nejvýše desetinásobek průměru prutu, avšak ne více než 130 mm, a jejich spoje jsou svařeny nebo snýtovány, nebo
2. splňující požadavky na otvorové výplně, a to nejméně pro bezpečnostní třídu RC 5 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3),
d) okno, které spojuje zabezpečený objekt II. kategorie s prostorem nacházejícím se mimo uzavřené vnitřní prostory budov a dolní hrana jeho rámu se nalézá alespoň ve výšce 4 m nad úrovní terénu a v horizontální rovině alespoň ve vzdálenosti 5 m od jakéhokoli jiného objektu nebo terénní překážky, může být namísto mříže vybaveno výplní nebo zasklením s odolností proti průrazu nebo vytlačení z rámu nejméně 250 J a celoocelovým okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy, nebo
e) zabezpečení otvoru ve stěně, stropu nebo podlaze, například okna, světlíky, komíny, větrací otvory jiné, než které je uvedeno v písmenech c) a d), splňuje požadavky nejméně pro bezpečnostní třídu RC 5 určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3).
(3) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považuje komorový trezor, který splňuje požadavky nejméně pro bezpečnostní třídu I podle určené technické normy upravující požadavky klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání2).

§ 4
Uzamykání mechanických zábranných prostředků
(1) Za vyhovující technickým požadavkům na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se pro účely zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu považuje uzamykání
a) zajištěné zámkem s vysokou bezpečností, který je zařazen nejméně do třídy A podle určené normy klasifikující zámky s vysokou bezpečností vzhledem k jejich odolnosti proti nedovolenému otevření5),
b) mechanických zábranných prostředků I. kategorie, které splňují požadavky na otvorové výplně, a to nejméně pro bezpečnostní třídu RC 3 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3), nebo
c) mechanických zábranných prostředků II. kategorie, které splňují požadavky na otvorové výplně, a to nejméně pro bezpečnostní třídu RC 5 podle určené technické normy upravující odolnost dveří, oken, lehkých obvodových plášťů, mříží a okenic proti vloupání3).
(2) Mechanické zábranné prostředky I. a II. kategorie, které lze otevřít, nebo takové konstrukční prvky, které umožňují přístup do mechanických zábranných prostředků I. a II. kategorie, musí být vybaveny alespoň jedním zámkem podle odstavce 1 písm. a). Posuvná, sklopná, svinovací mříž a předokenní roleta podle § 2 odst. 3 písm. c) musí být vybavena alespoň dvěma zámky podle odstavce 1 písm. a).

§ 5
Provozně důležité součástky a paliva
(1) Provozně důležitou součástkou se rozumí taková součástka, která není na běžném spotřebitelském trhu volně dostupná, nebo kterou nelze součástkou na takovémto trhu volně dostupnou bez dalších úprav nahradit a jejímž vyjmutím nebo demontáží je
a) u vozidel znemožněno uvedení do pohybu,
b) u letounů a vrtulníků znemožněno uvedení do pohybu a vzlet,
c) u bezpilotních prostředků znemožněn vzlet nebo zabráněno příjmu řídícího signálu,
d) u leteckých motorů nebo zařízení letadel a vrtulníků znemožněno uvedení do chodu nebo instalace do příslušného typu letadla či vrtulníku.
(2) Ke znehybnění bezpečnostního materiálu postačuje vyjmutí 2 provozně důležitých součástek; tyto součástky mohou tvořit jediný technologický celek.
(3) Využívá-li bezpečnostní materiál k pohonu více typů paliv, postačuje k jeho znehybnění vyjmutí paliva jednoho typu. Palivem se rozumí rovněž jiný zdroj energie, pokud slouží k pohonu bezpečnostního materiálu.

§ 6 Elektronické zabezpečovací zařízení
(1) Elektronickým zabezpečovacím zařízením je soustava elektrických, elektronických, mechanických nebo jiných součástek instalovaných v místech, kde je uložen bezpečnostní materiál, a sloužících k detekci události představující riziko pro uložený bezpečnostní materiál. Elektronické zabezpečovací zařízení musí umožňovat přenést hlášení o takové události poplachovým přenosovým systémem osobě, která je oprávněna přijmout opatření k zajištění bezpečnosti uloženého bezpečnostního materiálu, případně rovněž aktivovat akustické výstražné zařízení.
(2) Technické požadavky na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považují za splněné v případě, kdy elektronické zabezpečovací zařízení, včetně způsobu jeho instalace zahrnujícího prostorovou a plášťovou ochranu a tísňový systém, splňuje požadavky nejméně pro stupeň zabezpečení 2 podle určené technické normy upravující poplachové systémy pro detekci vniknutí a poplachové systémy pro detekci přepadení6) a splňující všeobecné požadavky na poplachové přenosové systémy7).

§ 7 Speciální televizní systém
(1) Speciální televizní systém je zařízení umožňující snímání, přenos, zobrazování a případnou dokumentaci události představující riziko pro bezpečnostní materiál v místě jeho uložení. Výstup ze speciálního televizního systému musí umožňovat nepřetržité sledování uloženého bezpečnostního materiálu osobou, která je, po zjištění události představující riziko pro uložený bezpečnostní materiál, oprávněna přijmout opatření k zajištění bezpečnosti uloženého bezpečnostního materiálu nebo umožní přenos poplachové zprávy takovéto osobě.
(2) Technické požadavky na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považují za splněné v případě, kdy speciální televizní systém splňuje požadavky nejméně pro stupeň zabezpečení 2 podle určené technické normy upravující obecné provozní požadavky na poplachové systémy CCTV sledovací systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích8).

§ 8 Nepřetržitá fyzická ostraha
Nepřetržitá fyzická ostraha uloženého bezpečnostního materiálu se zajišťuje
a) nejméně jednou fyzickou osobou nepřetržitě přítomnou anebo vykonávající nepravidelnou obchůzkovou činnost, nebo
b) připojením elektronického zabezpečovacího zařízení podle § 6 na dohledové a poplachové přijímací centrum.

§ 9 Uložení bezpečnostního materiálu ve venkovních prostorách
Požadavky na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu, který je uložen na místě nacházejícím se mimo uzavřené vnitřní prostory budov, se v případě, že se nejedná o zabezpečení bezpečnostního materiálu podle § 10 odst. 2 písm. b) a c) zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, považují za splněné, postupuje-li se před prvním uložením bezpečnostního materiálu podle § 10 odst. 5 zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem.

§ 10 Zabezpečení bezpečnostního materiálu podle jiného právního předpisu
(1) Technické požadavky na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považují za splněné v případě, kdy zabezpečení místa, kde je uložen bezpečnostní materiál, odpovídá požadavkům právních předpisů upravujících nakládání se zbraněmi, střelivem a municí9), výbušninami10), jaderným materiálem nebo radionuklidovými zářiči11), nebo návykovými látkami, přípravky a prekurzory, s nimiž lze zacházet jen na základě povolení12).
(2) Technické požadavky na zabezpečení uloženého bezpečnostního materiálu se považují za splněné rovněž tehdy, pokud je bezpečnostní materiál uložen v objektu nebo zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací13).

§ 11
Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr: Ing. Pecina, MBA, v. r.

1) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Například Česká technická norma ČSN EN 1143-1.
3) Například Česká technická norma ČSN EN 1627.
4) Například Česká technická norma ČSN EN 356.
5) Česká technická norma ČSN EN 1300+A1.
6) Česká technická norma ČSN EN 50131-1.
7) Česká technická norma ČSN EN 50136-1.
8) Česká technická norma ČSN EN 50132-5-1.
9) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, ve znění vyhlášky č. 500/2005 Sb.
12) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů.

375/2013

375 NÁLEZ Ústavního soudu
Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 3/13 dne 15. října 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:
Návrh se zamítá.

Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrhu
1. Ústavnímu soudu byl dne 10. 1. 2013 doručen návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 43 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebních daních“).
2. Navrhovatel v ústavní stížnosti uvádí, že mu byla předložena žaloba společnosti AB style, s. r. o., proti rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 24. 10. 2011 č. j. 6248-2/2011-140100-21, kterým bylo zamítnuto odvolání této společnosti a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu Frýdek-Místek ze dne 19. 8. 2011 sp. zn. 9041/2011, jímž byla AB style, s. r. o., uložena pokuta dle § 43 zákona o spotřebních daních ve výši 2925139 Kč představující 10 % z částky výše zajištění daně použité na úhradu nedoplatků na spotřební daň z lihu a vína. Navrhovatel se ztotožňuje s ústavněprávní argumentací, která je podstatou předmětné žaloby, proto ve smyslu § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o Ústavním soudu“) přistoupil k podání návrhu na zrušení ve věci aplikovaného § 43 zákona o spotřebních daních.
3. Navrhovatel má za to, že uložená pokuta je svou povahou sankcí za správní či daňový delikt, z hlediska právní teorie je však nezbytným předpokladem pro uložení sankce nějaké protiprávní, resp. deliktní jednání. Pokud zákon o spotřebních daních na jedné straně počítá se zajištěním daně, ukládá provozovateli daňového skladu povinnost daň zajistit (srov. ustanovení § 20 odst. 9 zákona o spotřebních daních) a upravuje též postup realizace zajištění daně v případě, že daňový dlužník daň nebo příslušenství nezaplatí, nemůže být na druhé straně považováno zaplacení daně ručitelem zajednání protiprávní či škodlivé. Totožné jednání, resp. postup, nemůže být totiž současně v souladu se zákonem a současně naplňovat znaky správního (daňového) deliktu. Ustanovení § 43 zákona o spotřebních daních s ohledem na výše uvedené vykazuje rozpor s ústavně chráněnými právy i s principy právního státu, k nimž se Česká republika hlásí, neboť k základním znakům právního státu patří také požadavek, aby stát prostřednictvím svých orgánů nikoho nepostihoval zajednání, které není protiprávní ani škodlivé a které je navíc zákonem výslovně dovoleno.
4. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že se pokuta podle výše citovaného ustanovení ukládá pouze v některých případech realizace zajištění daně, aniž by toto rozlišení mělo jakýkoliv racionální základ. Ustanovení § 43 zákona o spotřebních daních je proto dle názoru navrhovatele diskriminační, neboť zakládá neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými subjekty v závislosti na zvoleném způsobu zajištění daně. Toto ustanovení je tak v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatel spatřuje diskriminaci taktéž v tom, že podobné ustanovení neobsahuje žádný jiný daňový předpis. Neexistuje přitom rozumný důvod, proč by sankce tohoto charakteru měla být upravena právě jen u spotřební daně, a u jiných daní nikoliv.
5. Navrhovatel dále upozorňuje, že předmětné ustanovení stanovuje pevnou sankci, čímž zároveň určuje minimální výši pokuty, která neumožňuje nijak zohlednit majetkové a osobní poměry delikventa ani jakékoliv další významné okolnosti. Pokuta tudíž může být zcela nepřiměřená okolnostem případu i majetkovým poměrům osoby, které byla uložena, a v některých případech tak může mít i likvidační charakter. Takto však v právním státu nesmí být sankce formulována, jak již rozhodl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), případně v nálezu ze dne 25. 10. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.). V nyní projednávané věci celní úřad uložil AB style, s. r. o., pokutu ve výši 2925139 Kč, což samo o sobě představuje značně citelný zásah do jejích majetkových poměrů. Celní úřad ani Generální ředitelství cel poměry AB style, s. r. o., nehodnotily ani se nezabývaly přiměřeností výše sankce, neboť ustanovení § 43 zákona o spotřebních daních jim v rozporu se shora popsanými požadavky Ústavního soudu neposkytuje možnost správního uvážení ani moderace výše pokuty. Na tuto skutečnost ostatně celní orgány v odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázaly. Likvidační účinky pokuty lze spatřovat také v tom, že podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších zákonů, může být důsledkem opakovaného nebo závažného porušení daňových nebo celních předpisů rozhodnutí celních orgánů o odnětí registrace, bez níž AB style, s. r. o., nemůže značit líh, tedy ani vykonávat svou podnikatelskou činnost. Ustanovení § 43 zákona o spotřebních daních je tak v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a nepřípustně zasahuje do práva AB style, s. r. o., vlastnit majetek garantovaného ustanovením čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
......
46. Jak vyplývá z výše citovaných nálezů Ústavního soudu, rozhodujícím hlediskem pro posouzení účelu zásahu ve vztahu k použitým prostředkům je zásada proporcionality. Ústavní soud na tomto místě opětovně poukazuje na skutečnost, že se v případě spotřebních daní nejedná o „běžnou“ daň, nýbrž o daň vztahující se ke specifické skupině výrobků, přičemž podnikání s nimi podléhá zvláštnímu režimu, který je dotčeným daňovým subjektům předem znám. Obdobně jak činil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 25. 10. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09, i v nyní projednávané věci se Ústavní soud zabýval otázkou, zda stanovením pevné procentní sazby pokuty není zasažen princip správního uvážení, pokud rozhodující orgán nemůže v konkrétní kauze dostatečně přihlédnout k sociálním a majetkovým poměrům daňového subjektu a náležitě diferencovat výměru sankce či od jejího uložení zcela upustit.
47. Ústavní soud se otázkou ústavnosti sankce (§ 135d zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb.) z důvodu údajného porušení principu diferenciace a přiměřenosti sankce zabýval ve svém nedávném nálezu ze dne 30. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 37/11 (vyhlášeném pod č. 299/2013 Sb.; dostupném jako ostatní výše citované nálezy Ústavního soudu též na http://nalus.usoud.cz), ve kterém konstatoval, že zodpovězení otázky potřebnosti sankce jako takové (ve smyslu druhu této sankce), resp. související otázky intenzity chráněného veřejného zájmu, soudním výkladem provést nelze. Ústavní soud uvedl, že se jedná o otázky politického charakteru, jejichž řešení je ve výlučné kompetenci zákonodárce, jemuž nakonec obecně náleží legislativní úprava otázek, zda určité jednání má být trestné nebo nikoliv, definování skutkových podstat deliktů (trestných činů, přestupků, jiných správních deliktů) a stanovení druhu a výše sankcí. V citovaném nálezu Ústavní soud taktéž poukázal na přetrvávající roztříštěnost a nekoncepčnost právní úpravy správního trestání a dovodil, že absenci možnosti správního uvážení v právním předpise nelze vykládat tak, že zákonodárce měl v úmyslu vyloučit povinnost správních orgánů dbát cestou správního uvážení ústavně zaručených základních práv občanů; takovýto výklad by nebylo možné považovat za ústavně konformní. Absenci explicitní úpravy takové možnosti v zákoně tedy neshledal samu o sobě důvodem pro zásah Ústavního soudu ani pro to, aby Ústavní soud vyslovil protiústavnost této mezery v právu.
48. Ústavní soud nemůže odhlédnout od skutečnosti, že napadená právní norma požadavek diferenciace sankcí respektuje již tím, že uložená pokuta je závislá na výši nedoplatku ke spotřební dani. Z tohoto pohledu lze ohledně výše předmětné sankce konstatovat, že ve svém důsledku odráží objem finančních prostředků pohybujících se v obchodu s minerálními oleji, lihem, pivem, vínem a meziprodukty a tabákovými výrobky, kterému odpovídá výše daně, kterou je daňový subjekt povinen přiznat a zaplatit, a následně pak i částka zajištění daně, z níž je odvozována pokuta ve smyslu § 43 zákona o spotřebních daních. Za této situace a s přihlédnutím ke shora citovaným závěrům, jak vyplývají z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/11, nemohl Ústavní soud dospět k obecnému závěru, že by napadeným ustanovením nastavená sankce byla pro daňové subjekty pohybující se v oblasti podnikání s přísně regulovanými komoditami likvidační.

VIII.
Závěr
49. Ústavní soud proto uzavírá, že neshledal důvody k vyslovení protiústavnosti § 43 zákona o spotřebních daních, a proto návrh bez provedení ústního jednání podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.

374/2013

374 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013,
kterou se mění vyhláška č. 435/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem a o změně vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 435/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem a o změně vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:

1. V nadpisu vyhlášky se slova „a o změně vyhlášky č. 527/2006 Sb., o užívání zpoplatněných pozemních komunikací a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů“ zrušují.
2. Označení části první včetně nadpisu se zrušuje.
3. V § 2 odst. 3 se číslo „32“ nahrazuje číslem „34“.

4. V § 3 odstavec 4 zní:
„(4) Jako základní podkladové barvy jsou použity u kupónů na
a) kalendářní rok barvy žlutá a modrá,
b) jeden měsíc barvy modrá a růžová,
c) deset dnů barvy žlutá a zelená.“.

5. § 4 a 5 včetně nadpisů znějí:
„§ 4
Plošné řešení prvních dílů kupónů
(1) Piktogram vozidla je umístěn na přední straně v pravém dolním rohu a na zadní straně ve střední dolní části.
(2) Nápis vyjadřující údaj o hmotnostní kategorii vozidla je umístěn v pravé dolní části přední strany a levé dolní části na zadní straně kupónů pod piktogramem vozidla.
(3) Číslo označující rok platnosti je na obou stranách umístěno v jeho horní části.
(4) Písmeno označující dobu platnosti je na přední straně umístěno v levé dolní části a na zadní straně v pravé dolní části.
(5) Symboly dopravních značek „dálnice“ a „silnice pro motorová vozidla“ jsou umístěny na přední straně v pravé dolní části a na zadní straně v levé dolní části.
(6) Holografická fólie se stříbrným opticky variabilním prvkem je na přední straně umístěna v jeho levé střední části a na zadní straně v pravé střední části. Prvek je odlišný tvarem podle doby platnosti kupónu. Na stejných místech je umístěn motiv tištěný opticky variabilní barvou. Motiv je na přední straně částečně zakryt holografickou fólií. Na zadních stranách motivu je vyraženo písmeno „R“, „M“ nebo „D“ označující dobu platnosti kupónů.
(7) Rámeček pro zápis registrační značky je umístěn na přední straně v jeho dolní části. Písmena „RZ“ jsou umístěna vlevo nad rámečkem.
(8) Dvoupísmenná série i šestimístné pořadové číslo jsou umístěny na přední straně v pravé části nad číslem označujícím rok platnosti. Dvoupísmenná série je umístěna vlevo od šestimístného pořadového čísla, které vykazuje červenou fluorescenci v UV záření.
(9) Text „(1. DÍL)“ je umístěn na přední straně v jeho levé střední části nad písmenem označujícím dobu platnosti.
(10) Na papírové podložce pod spodním okrajem kupónů je vytištěn třináctimístný čárový kód tmavomodré barvy.

§ 5 Plošné řešení druhých dílů kupónů
(1) Piktogram vozidla je umístěn dole vlevo od písmene označujícího dobu platnosti.
(2) Nápis vyjadřující údaj o hmotnostní kategorii vozidla je umístěn dole vlevo od piktogramu vozidla.
(3) Číslo označující rok platnosti je umístěno ve spodní části nad údajem o hmotnostní kategorii vozidla.
(4) Písmeno označující dobu platnosti je umístěno dole vpravo od piktogramu vozidla.
(5) Symboly dopravních značek „dálnice“ a „silnice pro motorová vozidla“ jsou umístěny ve střední části vlevo od holografické fólie.
(6) Holografická fólie se stříbrným opticky variabilním prvkem a motiv tištěný opticky variabilní barvou jsou umístěny ve střední části vpravo od symbolů dopravních značek. Motiv je částečně zakryt fólií. Prvek je odlišný tvarem podle doby platnosti kupónu.
(7) Dvoupísmenná série i šestimístné pořadové číslo jsou umístěny v horní části nad holografickým prvkem. Dvoupísmenná série je umístěna vlevo od šestimístného pořadového čísla, které vykazuje červenou fluorescenci v UV záření.
(8) Nápis „KUPÓN PROKAZUJÍCÍ ZAPLACENÍ POPLATKU ZA UŽÍVÁNÍ ZPOPLATNĚNÉ POZEMNÍ KOMUNIKACE (2. DÍL)“ je umístěn ve střední části pod symboly dopravních značek. Nápis je rozdělen do pěti řádků.
(9) Rámeček pro zápis registrační značky je umístěn na papírové podložce zadní strany kupónu otočený o 908. Vpravo od rámečku jsou písmena „RZ“. V horní části je písmeno označující dobu platnosti, údaj o hmotnostní kategorii vozidla a doplňkové texty ve třech jazykových mutacích.“.
6. Část druhá včetně nadpisu se zrušuje.
7. Označení části třetí včetně nadpisu se zrušuje.
8. Pod označení § 11 se vkládá nadpis, který zní: „Účinnost“.
9. Příloha č. 1 včetně nadpisu zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 435/2012 Sb.
Vzory předních stran kupónů prokazujících zaplacení časového poplatku
1. Kupón na kalendářní rok,
2. na měsíc
3. na 10 dnů

373/2013

373 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 25. listopadu 2013
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 23. listopadu 2013
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 23. listopadu 2013.

Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 123/2013 Sb., č. 138/2013 Sb., č. 174/2013 Sb., č. 175/2013 Sb. a č. 222/2013 Sb. se dne 23. listopadu 2013 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a) celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 5
b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 657
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 518
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcí: 27
v tom podle volebních stran:
80 Nezávislí kandidáti 5
90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem 22
e) seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
– seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se,
– seznam obcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se.

Předseda Státní volební komise:
Ing. Pecina, MBA

372/2013

372 VYHLÁŠKA ze dne 19. listopadu 2013, kterou se mění vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., k provedení § 15d odst. 7:

Čl. I
Vyhláška č. 22/2013 Sb., o vzdělávání na úseku ochrany zvířat proti týrání, se mění takto:
1. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Pro držitele platného osvědčení o odborné způsobilosti k řízení, provádění a kontrole pokusů na zvířatech vydaného do 31. prosince 2012 se kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů uskutečňuje v rozsahu 10 výukových hodin teoretické výuky a obsahem kurzu jsou zejména základní otázky a změny v oblastech uvedených v odstavci 2.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
2. V § 12 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pro držitele platného osvědčení o odborné způsobilosti pro laboranty, techniky a ošetřovatele vydaného do 31. prosince 2012 se kurz odborné přípravy pro získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat uskutečňuje v rozsahu 10 výukových hodin teoretické výuky a obsahem kurzu jsou zejména základní otázky a změny v oblastech uvedených v odstavci 2.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministr: Ing. Toman, CSc.,

371/2013

371 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 578/2002 Sb., zákonem č. 165/2004 Sb., zákonem č. 422/2004 Sb., zákonem č. 499/2004 Sb., zákonem č. 21/2006 Sb., zákonem č. 115/2006 Sb., zákonem č. 165/2006 Sb., zákonem č. 342/2006 Sb., zákonem č. 239/2008 Sb., zákonem č. 41/2009 Sb., zákonem č. 190/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 375/2011 Sb., zákonem č. 89/2012 Sb., zákonem č. 142/2012 Sb., zákonem č. 167/2012 Sb., zákonem č. 333/2012 Sb. a zákonem č. 312/2013 Sb.
ZÁKON
o matrikách, jménu a příjmení
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
MATRIKY, JMÉNO A PŘÍJMENÍ

HLAVA I
MATRIKA

Díl 1
Obecná ustanovení
§ 1
(1) Matrika je státní evidence
a) narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) a úmrtí fyzických osob na území České republiky,
b) narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky (dále jen „občan“), a
c) uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen15) a nejde-li o občany.
(2) Matrika se dělí na
a) matriku narození, pro kterou se vede kniha narození,
b) matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství,
c) matriku partnerství, pro kterou se vede kniha partnerství, a
d) matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí.
(3) Kniha narození, kniha manželství, kniha partnerství a kniha úmrtí (dále jen „matriční kniha“) je vytvořena z předem svázaných tiskopisů.
(4) Součástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen „rejstřík“) provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen „matriční událost“).

§ 1a
V tomto zákoně se nezletilým rozumí fyzická osoba mladší 18 let, která nenabyla plné svéprávnosti.
Působnost na úseku matrik

§ 2
(1) Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem vykonávají
a) matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady1), které určí a jejich správní obvody vymezí Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) prováděcím právním předpisem,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností (dále jen „úřad s rozšířenou působností“),
c) krajské úřady, v hlavním městě Praze a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen „krajský úřad“),
d) ministerstvo.
(2) Určení matričního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu správního obvodu matričního úřadu lze provést pouze k počátku kalendářního roku, nedojde-li ke změnám v územním členění státu k jinému datu.

§ 3
Matriční úřad
(1) Matriční úřad vede
a) matriční knihy,
b) sbírky listin v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(2) Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin pro
a) obec, v níž má sídlo, a dále pro obce patřící do jeho správního obvodu vymezeného prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)],
b) území vojenského újezdu.
(3) Matriční úřad příslušný k přijetí prohlášení o vstupu do partnerství (dále jen „registrující matriční úřad“) vede jednu matriční knihu pro správní obvod vymezený prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].
(4) V hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň vede matriční úřad matriční knihy a sbírky listin pro městskou část nebo městský obvod, v němž má sídlo, a pro další městské části nebo městské obvody ve svém správním obvodu vymezeném prováděcím právním předpisem [§ 2 odst. 1 písm. a)].
(5) Matriční knihy, do kterých se zapisuje narození, uzavření manželství, vznik partnerství a úmrtí občanů, ke kterým došlo v cizině, vede Úřad městské části Brno-střed (dále jen „zvláštní matrika“).
(6) Vedení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.

§ 4
Úřad s rozšířenou působností
(1) Úřad s rozšířenou působností provádí kontrolu vedení matričních knih a sbírek listin, a to u všech matričních úřadů ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně.
(2) Úřad s rozšířenou působností provádí ověřování (§ 28) rodných, oddacích a úmrtních listů a dokladů o partnerství (dále jen „matriční doklad“), vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.
(3) Úřad s rozšířenou působností vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro matriční úřady zařazené v jeho správním obvodu.

§ 4a
Krajský úřad
(1) Krajský úřad kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u úřadů s rozšířenou působností ve svém správním obvodu nejméně jednou ročně.
(2) Krajský úřad provádí ověřování (§ 28) matričních dokladů, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin a v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, vydaných matričními úřady a úřady s rozšířenou působností, které jsou zařazeny do jeho správního obvodu.
(3) Krajský úřad vede a aktualizuje sbírku listin a vede a aktualizuje druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958, jde-li o narození, uzavření manželství nebo úmrtí, pro úřady s rozšířenou působností zařazené v jeho správním obvodu.
(4) Krajský úřad provádí zkoušku odborné způsobilosti k vedení matričních knih a k plnění úkonů zabezpečovaných v souvislosti s vedením matričních knih a sbírek listin (dále jen „zkouška“) u zaměstnance obce, v hlavním městě Praze zaměstnance městské části nebo zaměstnance Ministerstva obrany zařazeného do matričního úřadu (dále jen „matrikář“), který je zařazen do jeho správního obvodu.

§ 4b
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku matrik, užívání a změny jména a příjmení u matričních úřadů, úřadů s rozšířenou působností a u krajských úřadů.
Zápisy do matričních knih

§ 5
(1) Do matriční knihy se zapisuje
a) matriční událost,
b) rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné, nebo o tom, že manželství nevzniklo, rozvod manželství, zrušení partnerství, rozhodnutí o prohlášení, že partnerství nevzniklo nebo že je neplatné, údaje o osvojení, určení rodičovství, změně jména nebo příjmení a další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize, (dále jen „matriční skutečnost“), je-li matriční událost zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem (§ 1) nebo zvláštní matrikou (§ 3).
(2) Změny a opravy zápisů v matriční knize se provádějí na základě veřejných listin nebo jiných listin, stanoví-li tak tento zákon.

§ 6
(1) Zápisy se do matriční knihy provádějí rukopisně do předem svázaných knih.
(2) Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se souběžně vedou pomocí výpočetní techniky.
(3) Zápisy matričních událostí, matričních skutečností, dodatečných zápisů, změn a oprav pomocí výpočetní techniky se provádějí na základě uzavřeného zápisu ve svazku matriční knihy rukopisně vedené. Jestliže se údaje v zápise provedeném pomocí výpočetní techniky odlišují od údajů uvedených v matriční knize rukopisně vedené, považují se za správné údaje uvedené v matriční knize rukopisně vedené.

§ 7
(1) Matriční zápisy uvedené v § 5 se provádějí v úřední místnosti v sídle matričního úřadu po obdržení podkladů nebo ústního oznámení pro jejich provedení, nejpozději do 30 dnů od obdržení těchto podkladů, popřípadě ústního oznámení.
(2) Úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad může povolit na návrh matričního úřadu provádění matričních zápisů uvedených v odstavci 1, vydávání matričních dokladů a potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize i mimo úřední místnost matričního úřadu na jiném vhodném místě, kde jsou pro to vytvořeny podmínky.
(3) Matriční úřad je povinen zabezpečit ochranu technického vybavení a matričních knih před zneužitím údajů v nich obsažených a před zničením nebo poškozením a uchovávat matriční knihy po stanovenou dobu.
(4) Údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak.
Sbírka listin

§ 8
(1) Matriční úřad vede pro knihu narození, knihu manželství a knihu úmrtí a registrující matriční úřad pro knihu partnerství sbírku listin za každý kalendářní rok samostatně. Sbírku listin tvoří listiny, které slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho změnu či opravu.
(2) Matriční úřad předá sbírku listin za kalendářní rok úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu nejpozději do konce února následujícího roku.
(3) Matriční úřad předává úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin nebo k provedení dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a uložené u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, listiny, na jejichž podkladě provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v prvopisu matriční knihy. Bude-li se provádět dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, matriční úřad zašle úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu písemné sdělení se zněním dodatečného zápisu matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny provedeného v prvopisu matriční knihy.
(4) Listiny, na jejichž podkladě úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provedl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny v druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958, se nevkládají do druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Ukládají se odděleně od druhopisu matričních knih vedených do 31. prosince 1958 za každý kalendářní rok samostatně do složky s uvedením odkazu na příslušný prvopis matriční knihy, ve které byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem a podpisem zaměstnance úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu pověřeného činností na úseku matrik.
(5) Úřad s rozšířenou působností a krajský úřad uchovávají a aktualizují sbírku listin a druhopisy matričních knih vedených do 31. prosince 1958. Tyto úřady jsou povinny zabezpečit ochranu sbírky listin a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958 před zneužitím údajů a před zničením nebo poškozením.

§ 8a
(1) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(2) Registrující matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin vedené ke knize partnerství a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, nebo
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(3) V případě osvojení mohou nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do sbírky listin až po nabytí svéprávnosti.
(4) Do sbírky listin vedené k zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.
(5) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad vydá kopii sbírky listin nebo doslovný výpis z druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, který lze pořídit i kopií matričního zápisu, pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků.
(6) Za členy rodiny se pro účely tohoto zákona považuje manžel, partner, rodiče, děti, prarodiče, vnuci a pravnuci.

§ 8b
Je-li prvopis matriční knihy a druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 uložen v Národním archivu, Vojenském historickém archivu, státním oblastním archivu nebo Archivu hlavního města Prahy,
a) archiv, v němž je uložen prvopis matriční knihy, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny do tohoto prvopisu. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře. Listiny, na jejichž podkladě byl dodatečný zápis podle věty první proveden, spolu s písemným sdělením se zněním tohoto zápisu tento archiv předá Národnímu archivu, Vojenskému historickému archivu, státnímu oblastnímu archivu nebo Archivu hlavního města Prahy, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958,
b) archiv, v němž je uložen druhopis matriční knihy vedené do 31. prosince 1958, provede dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny na základě písemného sdělení podle písmene a), do tohoto druhopisu. Listiny, na jejichž podkladě byl proveden dodatečný zápis podle věty první, se ukládají mimo příslušný druhopis do samostatné složky za každý kalendářní rok s uvedením odkazu na prvopis matriční knihy, ve kterém byl dodatečný zápis matriční události, matriční skutečnosti, opravy či změny proveden. Zápis se opatří datem jeho vyhotovení a podpisem archiváře.

§ 9
Matrikář
(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona1a).
(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky.
(3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání.
(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.
(5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce, starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích2), a to i po skončení výkonu jejich funkce.
(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Příslušnost matričního úřadu k zápisu matriční události

§ 10
(1) Příslušný k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela.
(2) Nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena.
(3) Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku.
(4) K provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný Úřad městské části Praha 1.

§ 11
Příslušný k zápisu o uzavření manželství je matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k uzavření manželství.

§ 11a
(1) Snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před
a) starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které jsou matričním úřadem, a to pouze ve správním obvodu tohoto matričního úřadu,
b) starostou nebo místostarostou obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, které nejsou matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, a to pouze ve správním obvodu této obce, městské části hlavního města Prahy, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst,
c) primátorem hlavního města Prahy, náměstkem primátora hlavního města Prahy nebo pověřeným členem zastupitelstva hlavního města Prahy, jakož i před primátorem statutárního města, náměstkem primátora statutárního města nebo pověřeným členem zastupitelstva statutárního města, a to pouze ve správním obvodu hlavního města Prahy nebo statutárního města.
(2) Prohlášení snoubenců podle odstavce 1, že spolu vstupují do manželství, musí být učiněno v přítomnosti matrikáře matričního úřadu, v jehož správním obvodu se manželství uzavírá.
(3) Manželství se uzavírá v místě určeném obcí pro konání slavnostních obřadů.
(4) Je-li život snoubence přímo ohrožen15), snoubenci projeví vůli, že spolu vstupují do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, městské části hlavního města Prahy, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo úředníkem zařazeným do obecního úřadu, a to na kterémkoli místě i bez přítomnosti matrikáře.

§ 12
Matriční úřad může povolit na základě žádosti snoubenců uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve svém správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou obce.

§ 13
(1) K vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku, (dále jen „osvědčení“)4) je příslušný matriční úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o vydání osvědčení je třeba předložit doklady potřebné k uzavření manželství. Požádají-li snoubenci o vydání osvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jejich podpisy na plné moci úředně ověřeny.
(2) Osvědčení vydá matriční úřad ve dvojím vyhotovení.

§ 13a
(1) Příslušný k zápisu partnerství je registrující matriční úřad.
(2) Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matrikářem registrujícího matričního úřadu.
(3) Registrující matriční úřad přijímá prohlášení na místě, které k tomu určí ve svém správním obvodu.

Díl 2 Zápisy narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí
Kniha narození
§ 14
(1) Do knihy narození se zapisuje
a) jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte,
b) den, měsíc a rok narození dítěte,
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů,
e) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. d) se do knihy narození nezapisují v případě, že matka dítěte požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem4a).
(3) Zápis do knihy narození se provede
a) na základě písemného hlášení o narození živého nebo mrtvého dítěte, nebo
b) na základě ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení, nebyly-li jeho matce ani následně poskytnuty zdravotní služby; o tomto oznámení sepíše matrikář s oznamovatelem zápis.
(4) Písemné hlášení o narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, obsahuje informaci, že se jedná o takový případ.
(5) Při ústním oznámení je oznamovatel povinen prokázat svoji totožnost.
(6) Je-li oznamovatel neslyšící, nebo němý, popřípadě učiní-li oznámení v jiném než českém, nebo slovenském jazyce, je nutná přítomnost tlumočníka6).

§ 15
(1) Narození je povinen oznámit matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní služby.
(2) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1, narození je povinen oznámit matričnímu úřadu jeden z rodičů, popřípadě jeho zákonný zástupce, nebo soudem jmenovaný opatrovník.
(3) Nedošlo-li k oznámení podle odstavce 1 nebo 2, narození je povinna oznámit matričnímu úřadu fyzická osoba, která se o narození dozvěděla.
(4) Oznámení podle odstavců 1 a 2 se učiní nejpozději do 3 pracovních dnů od narození dítěte. Matka učiní oznámení nejpozději do 3 pracovních dnů od okamžiku, kdy je schopna oznámení učinit. Fyzická osoba uvedená v odstavci 3 učiní oznámení do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o narození dozvěděla.
(5) Matriční úřad sdělí neprodleně poskytovateli zdravotních služeb na základě jeho žádosti rodné číslo dítěte, jehož narození tento poskytovatel oznámil podle odstavce 1.

§ 16
(1) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného za trvání manželství předloží jeden z rodičů
a) oddací list,
b) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
c) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,
d) souhlasné prohlášení rodičů o příjmení dítěte, pokud údaj o příjmení dítěte není patrný z oddacího listu rodičů dítěte,
e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.
(2) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, jehož otec není znám, předloží matka
a) prohlášení o jménu, popřípadě jménech dítěte,
b) rodný list,
c) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,
d) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li jí vydán,
e) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.
(3) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo manželství, k němuž bylo určeno otcovství nebo jehož otcem je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), předloží jeden z rodičů
a) souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte,
b) souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství nebo písemný souhlas muže, který dal k umělému oplodnění, potvrzený poskytovatelem zdravotních služeb, popřípadě rozhodnutí soudu o určení otcovství k dítěti,
c) rodný list matky a otce dítěte,
d) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li matka dítěte rozvedená, nebo úmrtní list manžela, je-li matka dítěte ovdovělá,
e) občanský průkaz, nebo cestovní doklad, nebo průkaz povolení k pobytu cizince, byl-li mu vydán,
f) případně další doklady potřebné k zjištění, nebo ověření správnosti údajů, zapisovaných do knihy narození.
(4) K zápisu do knihy narození dítěte narozeného mimo zdravotnické zařízení, jehož matce nebyly ani následně poskytnuty zdravotní služby, předloží jeden z rodičů kromě dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 nebo 3 další doklady potřebné k prokázání skutečnosti, že matkou dítěte je žena, která je porodila.
(5) Pokud je rodič neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná pro souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden z rodičů na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících. Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k tomuto dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem.
(6) V případech hodných zvláštního zřetele, zejména u osoby, která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, může matriční úřad připustit nahrazení dokladů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 čestným prohlášením rodičů, nebo jednoho z nich.

§ 17
(1) Zápis dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), do knihy narození se provede podle zprávy poskytovatele zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení byl porod ukončen, obsahující údaje uvedené v § 14 odst. 1, přičemž údaje uvedené v § 14 odst. 1 písm. d) se do knihy narození nezapíší.
(2) Zápis dítěte nezjištěné totožnosti se do knihy narození provede podle výsledků šetření orgánů policie a zprávy lékaře obsahující sdělení o pohlaví a pravděpodobném datu narození dítěte. Výsledek šetření i zprávu lékaře předává matričnímu úřadu orgán policie, který šetření prováděl7).
(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum narození dítěte nezjištěné totožnosti, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum narození dítěte určí soud.
(4) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo narození dítěte, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo narození sídlo matričního úřadu příslušného k provedení zápisu narození do matriční knihy.
§ 17a
Dodatečný záznam o změně pohlaví se do knihy narození provede na základě potvrzení vydaného poskytovatelem zdravotních služeb, který je povinen toto potvrzení oznámit matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů ode dne provedení změny pohlaví. Dnem změny pohlaví je den uvedený v tomto potvrzení24). Vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 18
(1) Jméno, popřípadě jména dítěte se do matriky zapíší podle souhlasného prohlášení rodičů; není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se jméno, popřípadě jména dítěte podle prohlášení druhého z rodičů, jinak podle pravomocného rozhodnutí soudu.
(2) Zapsána mohou být dvě jména, která nesmí být stejná; dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, lze zapsat více jmen. Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně.
(3) Souhlasným prohlášením je i písemné prohlášení rodičů učiněné u poskytovatele zdravotních služeb na předepsaném tiskopise.
(4) Matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno, popřípadě jména, a učiní o tom oznámení soudu, jestliže rodiče
a) se nedohodnou na jménu, popřípadě jménech dítěte do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo
b) jméno dítěti neurčí do jednoho měsíce od narození dítěte, nebo
c) určí dítěti jméno, popřípadě jména, které nelze do knihy narození zapsat, nebo
d) nejsou známi.
§ 19
(1) Do knihy narození se dítěti zapíše společné příjmení rodičů, nebo, mají-li příjmení různá, zapíše se příjmení jednoho z nich, určené dohodou při uzavření manželství. Nevyplývá-li z oddacího listu rodičů dohoda o příjmení dítěte, zapíše se dítěti příjmení, na jehož užívání se manželé (rodiče) dohodli.
(2) Dítěti, jehož rodiče neuzavřeli manželství a mají různá příjmení, se zapíše příjmení podle dohody rodičů při určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů, nebo podle pravomocného rozsudku soudu o určení otcovství. Dohodou je možné určit příjmení, které v době, kdy k dohodě došlo, má jeden z rodičů nebo dítě. Dítěti, které není občanem a jehož rodiče nemají státní občanství České republiky, se zapíše příjmení podle dohody rodičů. U dítěte staršího 15 let musí být připojen k této dohodě jeho souhlas. Tuto dohodu nelze měnit.
(3) Dítěti, které se narodí v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, nebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, se zapíše příjmení, na kterém se manželé dohodli při uzavření manželství, pokud matka neuzavřela nové manželství8).
(4) Narodí-li se dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané, u něhož se má za to, že otcem dítěte je muž, který dal k umělému oplodnění souhlas23), zapíše se dítěti do knihy narození příjmení, na němž se rodiče dohodli podle odstavce 2.
(5) Není-li otec dítěte znám, zapíše se do knihy narození příjmení matky, které má v době narození dítěte.
(6) Nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu.

Kniha manželství
§ 20
(1) Do knihy manželství se zapisují
a) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, (dále jen „manželé“),
b) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů,
d) dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru,
e) jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození,
f) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Zápis do knihy manželství se provede na základě protokolu o uzavření manželství (§ 40). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k uzavření manželství (§ 33 až 38).

§ 20a
Kniha partnerství
(1) Do knihy partnerství se zapisují
a) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,
b) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
c) jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů,
d) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Zápis do knihy partnerství se provede na základě protokolu o vstupu do partnerství (§ 40a). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných ke vstupu do partnerství (§ 33 až 35).

Kniha úmrtí
§ 21
(1) Do knihy úmrtí se zapisuje
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
d) datum zápisu a podpis matrikáře.
(2) Zápis do knihy úmrtí se provede na základě
a) listu o prohlídce zemřelého, nebo
b) pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou (§ 10 odst. 4).
(3) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen oznámit úmrtí příslušnému matričnímu úřadu do 3 pracovních dnů od prohlídky těla zemřelého, popřípadě od provedení pitvy na listu o prohlídce zemřelého9).

§ 22
(1) Zápis úmrtí fyzické osoby nezjištěné totožnosti se provede do knihy úmrtí na základě listu o prohlídce zemřelého.

(2) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit místo úmrtí fyzické osoby, uvede se v zápisu, dodatečném zápisu, dodatečném záznamu a opravě zápisu jako místo úmrtí místo, kde bylo tělo nalezeno25).

(3) Nelze-li ani po následném dalším šetření zjistit datum úmrtí fyzické osoby, matriční úřad o tom učiní oznámení soudu a datum úmrtí určí soud.

§ 23
Doba uložení matriční knihy a sbírky listin
(1) Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu:
a) kniha narození po dobu 100 let,
b) kniha manželství po dobu 75 let,
c) kniha partnerství po dobu 75 let,
d) kniha úmrtí po dobu 75 let.
(2) Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Druhopisy matričních knih a sbírky listin zůstanou uložené po provedení posledního zápisu v prvopisu matriční knihy u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
a) jde-li o zápisy narození, po dobu 100 let,
b) jde-li o zápisy manželství, po dobu 75 let,
c) jde-li o zápisy partnerství, sbírky listin po dobu 75 let,
d) jde-li o zápisy úmrtí, po dobu 75 let.
(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky listin předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě Praze zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.
(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy odděleně od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.

Díl 3
Matriční doklad, potvrzení o údajích z matriční knihy a doslovný výpis z matriční knihy
§ 24
(1) Matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize a je opatřen zvláštními zajišťovacími prvky proti jeho padělání a pozměnění.
(2) Doslovný výpis z matriční knihy obsahuje všechny údaje zapsané v matriční knize v původním i pozměněném znění.
(3) Potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize obsahuje údaje potřebné pro uplatnění nároku fyzické osoby v cizině; v jiných případech se takové potvrzení vydá, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
(4) Matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin jsou veřejnými listinami.
§ 24a
Rodným listem se prokazuje narození, oddacím listem se prokazuje uzavření manželství, dokladem o partnerství se prokazuje vznik partnerství a úmrtním listem se prokazuje úmrtí.
§ 25
(1) Matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,
d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(2) V případě osvojení mohou nahlédnout do zápisu pouze osvojitelé a po dovršení 12 let i osvojenec, pokud nebylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení; pokud bylo soudem rozhodnuto o utajení osvojení, může osvojenec nahlédnout do zápisu až po nabytí svéprávnosti.
(3) Do zápisu narození dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem22), může nahlédnout pouze matka dítěte a po dovršení 12 let i dítě.
(4) Matriční úřad vydá školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a střediskům výchovné péče9a) rodný list fyzické osoby9b) umístěné v těchto zařízeních.
(5) Matriční úřad vydá úmrtní list fyzické osobě, která na jeho vydání prokáže právní zájem nebo která žila se zemřelým v době jeho smrti ve společné domácnosti anebo osobě, která je vypravitelem jeho pohřbu.
(6) Doslovný výpis z matriční knihy se vydává
a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písmeno a),
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu.
(7) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a), c) a d) nebo odstavci 5 o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
§ 25a
(1) Registrující matriční úřad vydá doklad o partnerství nebo povolí nahlédnout do knihy partnerství a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře
a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo jejímu zmocněnci,
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků, nebo
c) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.
(2) Doslovný výpis z knihy partnerství se vydává
a) fyzické osobě uvedené v odstavci 1 písm. a), nebo
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,
a lze jej pořídit i kopií matričního zápisu.
(3) Požádá-li fyzická osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) a c) o vydání matričního dokladu nebo doslovného výpisu z matriční knihy prostřednictvím zmocněnce, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.
§ 25b
(1) Matriční úřad vydá fyzické osobě matriční doklad nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.
(2) Matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře, uplynula-li od provedení dotčeného zápisu v matriční knize lhůta 100 let u knihy narození, 75 let u knihy manželství nebo knihy partnerství a 30 let u knihy úmrtí.
§ 26
(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.
(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být jméno, popřípadě jména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě.
(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, uvede se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny9c) znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem6). Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let. Do matriční knihy se vyznačí, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.
(4) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.
§ 27
V matričním dokladu se uvede jméno, popřípadě dvě jména, v pořadí, jak jsou v matriční knize uvedena.
§ 28
Mají-li být doklady vydané matričním úřadem použity v cizině, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad provede na žádost jejich ověření.
§ 29
Rodný list obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte,
b) den, měsíc a rok narození,
c) rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte,
d) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, datum a místo narození a rodná čísla rodičů dítěte; v případě osvojení dítěte se namísto uvedených údajů o rodičích dítěte uvádějí tyto údaje o osvojiteli, popřípadě osvojitelích dítěte,
e) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
§ 30
Oddací list obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, manželů a jejich rodná čísla,
c) den, měsíc, rok a místo narození manželů,
d) osobní stav manželů,
e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů manželů,
f) dohodu manželů o příjmení a dohodu o příjmení jejich společných dětí, a to v mužském a ženském tvaru,
g) datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.

§ 30a
Doklad o partnerství obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství,
b) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů, a jejich rodná čísla,
c) den, měsíc, rok a místo narození partnerů,
d) osobní stav partnerů,
e) jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, rodičů partnerů,
f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení registrujícího matričního úřadu a otisk razítka registrujícího matričního úřadu, který doklad vydává.
§ 31
Úmrtní list obsahuje
a) den, měsíc, rok a místo úmrtí,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, zemřelého,
c) den, měsíc, rok a místo narození zemřelého,
d) rodné číslo, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu zemřelého,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera8a),
f) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis matrikáře, označení matričního úřadu a otisk razítka matričního úřadu, který doklad vydává.
Díl 4
Doklady potřebné k uzavření manželství a ke vstupu do partnerství
§ 32
Snoubenci nebo ti, kdo chtějí vstoupit do partnerství, vyplní před uzavřením manželství nebo vstupem do partnerství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno nebo partnerství vzniknout.

§ 33

Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem přihlášeným k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit

a) rodný list,

b) doklad o státním občanství,

c) výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen „výpis z evidence obyvatel“) o místě trvalého pobytu,

d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,

e) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a).

§ 34

(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, občanem, který má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v § 33, nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány.

(2) Doklady uvedené v § 33 písm. c) a d) nebo jim odpovídající obdobné doklady, pokud jsou cizím státem vydávány, musí být vydány státem, na jehož území má snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, pobyt.

§ 35

(1) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí

a) rodný list,

b) doklad o státním občanství,

c) doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství, je-li cizím státem vydáván,

d) potvrzení o osobním stavu a pobytu, je-li cizím státem vydáváno,

e) úmrtní list zemřelého manžela, jde-li o ovdovělého cizince; tento doklad není třeba předkládat, je-li tato skutečnost uvedena v dokladu o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo dokladu o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,

f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, jde-li o rozvedeného cizince,

g) potvrzení o tom, že bude manželství v domovském státě cizince uznáno za platné, je-li uzavíráno zmocněncem,

h) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a), jde-li o cizince, který žil v partnerství8a),

i) doklad, kterým je možné prokázat totožnost.

(2) Je-li snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, cizincem, předloží matričnímu úřadu před uzavřením manželství nebo vznikem partnerství potvrzení vydané Ministerstvem vnitra o oprávněnosti pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, občana jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jeho rodinné příslušníky10a). Toto potvrzení nesmí být ke dni uzavření manželství nebo vzniku partnerství starší 7 pracovních dnů.

(3) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) mohou být uvedeny v jednom dokladu; státní občanství lze rovněž prokázat cestovním dokladem.

(4) Doklad o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo doklad o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství nesmí být k datu uzavření manželství nebo vzniku partnerství starší 6 měsíců.

(5) Registrující matriční úřad může na žádost osoby, která chce vstoupit do partnerství a která žádá o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky nebo je azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, předložení dokladů uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) a h) prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

§ 36

Snoubenec, který je občanem, nebo snoubenec, který je osobou bez státního občanství (dále jen „bezdomovec“), jíž byl povolen trvalý pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů11), předkládá při uzavření manželství před zastupitelským úřadem České republiky v cizině také vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství (dále jen „vysvědčení“).

§ 37

Nezletilý, který není plně svéprávný a dovršil 16 let věku, připojí k předepsanému tiskopisu (§ 32) rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství12).

§ 38

(1) O povolení uzavřít manželství zmocněncem rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K žádosti o povolení uzavřít manželství zmocněncem přiloží snoubenci doklady, které jsou přikládány k uzavření manželství, a písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem13).

(2) Písemná plná moc obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, rodná čísla a místo trvalého pobytu snoubenců a zmocněnce,

b) prohlášení o příjmení snoubenců a jejich společných dětí v mužském a ženském tvaru,

c) prohlášení, že zmocniteli nejsou známy překážky, které by mu bránily uzavřít manželství, že je mu znám zdravotní stav druhého snoubence a že spolu zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství.

(3) Zmocněncem může být pouze zletilá fyzická osoba, jejíž svéprávnost není v této oblasti omezena.

§ 39

Pokud je snoubenec nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, neslyšící, němý nebo nemluví nebo nerozumí česky, je nutná při prohlášení o uzavření manželství nebo vstupu do partnerství přítomnost tlumočníka6). Účast tlumočníka zajišťuje jeden ze snoubenců nebo osob, které chtějí vstoupit do partnerství, na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o uzavření manželství nebo o vstupu do partnerství v těchto případech učinit. Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, a to ve znění slibu podle zákona o znalcích a tlumočnících.

§ 40

O uzavření manželství se sepíše protokol, který podepisují

a) manželé, svědci a oddávající,

b) zmocněnec, je-li manželství uzavíráno zmocněncem,

c) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o uzavření manželství nutná (§ 39),

d) matrikář, je-li uzavřen občanský sňatek.

§ 40a

O vstupu do partnerství se sepíše protokol, který podepisují

a) partneři,

b) tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o vstupu do partnerství nutná (§ 39),

c) matrikář, který prohlášení o vstupu do partnerství přijal.

§ 41

(1) Bylo-li manželství uzavřeno v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15),

a) před obecním úřadem, úřadem městské části či městského obvodu, v hlavním městě Praze úřadem městské části, který není matričním úřadem, zašle tento úřad do 3 pracovních dnů protokol o uzavření manželství matričnímu úřadu příslušnému podle místa uzavření manželství,

b) v cizině před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky nebo velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice, a je-li alespoň jeden ze snoubenců státním občanem České republiky, rovněž před velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně zvláštní matrice prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky a na území České republiky přímo; jsou-li oba snoubenci cizinci, zašle oddávající protokol o uzavření manželství bezodkladně Úřadu městské části Praha 1, který je příslušný k provedení zápisu do matriční knihy.

(2) V protokolu o uzavření manželství se uvedou alespoň jména a příjmení manželů, jejich rodná čísla, popřípadě datum a místo narození, platný úřední průkaz, kterým prokázali totožnost, a prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly. Jde-li o manželství podle odstavce 1 písm. b), oddávající spolu s protokolem o uzavření manželství doručí vyjádření lékaře o zdravotním stavu manžela, a není-li to možné, prohlášení manžela. Jsou-li oba snoubenci cizinci, oddávající je před uzavřením manželství poučí, že takto uzavřené manželství nemusí být platné na území jejich domovského státu.

Díl 5
Zvláštní matrika

§ 42

(1) Do zvláštní matriky se zapisují narození, uzavření manželství a úmrtí občana, ke kterému došlo na

a) území cizího státu,

b) zastupitelském úřadu České republiky,

c) námořním plavidle nebo v letadle mimo území České republiky,

d) místě, které nepatří pod pravomoc žádného státu.

(2) Do zvláštní matriky se zapisují i partnerství občana vzniklá na území cizího státu.

(3) Došlo-li k narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí občana v cizině a stanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis, že je občan povinen předložit matriční doklad, je občan nebo pozůstalý, jde-li o zápis úmrtí, povinen předložit matriční doklad vydaný zvláštní matrikou.

(4) Uzavřel-li cizinec manželství nebo partnerství s občanem v cizině, je povinen předložit při jednání před orgány veřejné moci, Českou národní bankou, Veřejným ochráncem práv, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, státními fondy a zdravotními pojišťovnami (dále jen „úřední styk“) oddací list nebo doklad o partnerství vydaný zvláštní matrikou, nelze-li požadované údaje ověřit jinak.

§ 43

(1) Žádost o zápis do zvláštní matriky se podává u zastupitelského úřadu České republiky, u kteréhokoli matričního úřadu nebo u krajského úřadu, před nímž občan složil státoobčanský slib nebo učinil prohlášení o nabytí státního občanství České republiky, a připojí se k ní

a) cizozemský matriční doklad, který se týká matriční události, jež má být zapsána do zvláštní matriky; nelze-li cizozemský matriční doklad pro závažnou překážku předložit, je možno provést zápis i na podkladě jiných veřejných listin,

b) doklad o státním občanství České republiky osoby, které se zápis týká16),

c) další doklady potřebné k ověření správnosti matričních skutečností, zapisovaných do matriční knihy, nelze-li je prokázat doklady uvedenými v písmenu a) nebo b).

(2) Zastupitelský úřad České republiky nebo matriční úřad vyhotoví písemné oznámení, v němž uvede skutečnosti zapisované do matričních knih (§ 14, 20, 20a a 21), a zašle je spolu s předloženými doklady zvláštní matrice.

(3) Doklady uvedené v odstavci 1 lze předložit a písemné oznámení učinit i přímo zvláštní matrice.

(4) Zápis do zvláštní matriky se provede i na základě protokolu o uzavření manželství v případě, že byl život snoubence přímo ohrožen15), pokud k uzavření manželství došlo před velitelem námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky, velitelem letadla zapsaného v leteckém rejstříku v České republice nebo velitelem vojenské jednotky České republiky v cizině, je-li alespoň jeden ze snoubenců občanem.

(5) Zápis do zvláštní matriky se provede i z úřední povinnosti na základě údajů uvedených v cizozemském matričním dokladu, který zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv. Zvláštní matrika může požádat příslušný orgán cizího státu o doplnění, případně upřesnění údajů. Překlady těchto zaslaných podkladů do českého jazyka zabezpečí zvláštní matrika sama. Ověření cizozemského matričního dokladu není třeba, obdrží-li jej zvláštní matrika od orgánu cizího státu přímo nebo prostřednictvím jiného orgánu České republiky.

§ 44

Správní úřady, soudy, státní zastupitelství a orgány územních samosprávných celků, které obdrží na základě mezinárodních smluv doklady vystavené orgány cizího státu, osvědčující narození, úmrtí nebo uzavření manželství, které jim nejsou určeny, zašlou tyto doklady bezodkladně zvláštní matrice.

Díl 6
Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství

§ 45

Vysvědčení vydá na žádost občana nebo na žádost bezdomovce, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů18), matriční úřad podle místa trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu občana na území České republiky před odchodem do ciziny, a pokud takový pobyt nikdy neměl, Úřad městské části Praha 1.

§ 46

(1) Vysvědčení obsahuje

a) jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě rodné příjmení,

b) datum a místo narození,

c) rodné číslo,

d) osobní stav,

e) údaj o místu trvalého pobytu,

f) státní občanství,

g) údaj o tom, že občan, popřípadě bezdomovec, který má povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů, je podle právních předpisů České republiky způsobilý k uzavření manželství, popřípadě ke vstupu do partnerství,

h) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum a místo narození a místo trvalého pobytu druhého snoubence, popřípadě druhé osoby, která chce vstoupit do partnerství,

i) datum vydání, otisk úředního razítka, jméno, příjmení a podpis matrikáře.

(2) K žádosti o vydání vysvědčení žadatel předkládá

a) občanský průkaz, cestovní pas nebo povolení k pobytu pro cizince,

b) rodný list,

c) výpis z evidence obyvatel o místu trvalého pobytu,

d) výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,

e) úřední doklad o bydlišti a o osobním stavu, vydaný orgánem cizího státu, zdržuje-li se žadatel trvale v cizině,

f) pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo úmrtní list zemřelého manžela, popřípadě pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, nebo úmrtní list zemřelého partnera8a),

g) úřední doklad o správné podobě užívaného příjmení, není-li tato skutečnost patrna z předložených matričních dokladů.

(3) Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen.

(4) Vysvědčení se vydává na předepsaném tiskopise a platí 6 měsíců ode dne jeho vydání.

Díl 7
Vymezení některých pojmů a postupů matričních úřadů

§ 47
Zápis do matriční knihy

Zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí podle časové posloupnosti uvedených matričních událostí.

§ 48
Dodatečný zápis do matriční knihy

Dodatečným zápisem do matriční knihy se rozumí zapsání údajů o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství nebo úmrtí mimo časovou posloupnost uvedených matričních událostí.

§ 49
Dodatečný záznam do matriční knihy

Dodatečným záznamem se rozumí zapsání některých matričních skutečností [§ 5 odst. 1 písm. b)] po uzavření zápisu (§ 51).

§ 50
Oprava zápisu v matriční knize

Opravou zápisu v matriční knize se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, dodatečném zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.

§ 51
Uzavření zápisu, dodatečného zápisu, dodatečného záznamu v matriční knize

Zápis, dodatečný zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v matriční knize jsou uzavřeny podpisem matrikáře s uvedením data, kdy byly pořízeny.

§ 52

zrušen

§ 53

Do matriční knihy se zapíše osvojení občana nebo cizince podle právních předpisů cizího státu za předpokladu, že jeho narození nebo uzavření manželství je zapsáno v matriční knize vedené matričním úřadem podle tohoto zákona. Pokud žije cizinec v manželství s občanem, zapíše se změna příjmení v důsledku osvojení i u tohoto občana, popřípadě u jejich nezletilých dětí.

§ 54

(1) Stanoví-li tak mezinárodní smlouvy, současně se zápisem o narození, uzavření manželství nebo vstupem do partnerství cizince na území České republiky do matriční knihy se vydá rodný nebo oddací list anebo doklad o partnerství a zašle se do 3 pracovních dnů zastupitelskému úřadu cizího státu, jehož je narozená fyzická osoba, popřípadě osoba, která uzavřela manželství, anebo vstoupila do partnerství, státním občanem. Není-li takový zastupitelský úřad na území České republiky, zašle se tento doklad Ministerstvu zahraničních věcí České republiky.

(2) Úmrtí cizince na území České republiky se po zápisu do knihy úmrtí oznámí zastupitelskému úřadu cizího státu v České republice, a není-li na jejím území, Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, vždy úmrtním listem19).

§ 55
Obnovení matriční knihy a sbírky listin

(1) Jestliže se prvopis matriční knihy, nebo její druhopis vedený do 31. prosince 1958 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad jejich obnovení, nebo určí druhopis za prvopis a zabezpečí vyhotovení nového druhopisu ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.

(2) Jestliže se matriční kniha vedená po 1. lednu 1959 ztratí, nebo zničí, zabezpečí matriční úřad její obnovení podle sbírky listin ve spolupráci s úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem.

(3) Ztratí-li se, nebo zničí opis matriční knihy pořízený podle dřívějších předpisů a není-li zachována sbírka listin, zajistí úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad, u něhož byl opis matriční knihy uložen, vyhotovení nového opisu matriční knihy. Je-li matriční kniha vedena v cizím jazyce, či je obtížně čitelná, může úřad s rozšířenou působností zajistit nový opis matriční knihy vyhotovením kopií matriční knihy. Jednotlivé listy opisu matriční knihy musí být pevně spojeny vazbou nebo provlečením šňůry, která se opatří pečetí či otiskem úředního razítka, podpisem zaměstnance zařazeného do úřadu s rozšířenou působností, nebo zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu a ověřovací doložkou.

(4) Ztratí-li se, nebo zničí sbírka listin uložená u úřadu s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, nahradí ji opis matriční knihy, nebo její kopie pořízená způsobem uvedeným v odstavci 3.

(5) Jestliže se nedochová ani sbírka listin, zabezpečí matriční úřad obnovení matriční knihy podle jiných listin, popřípadě i podle jiných dokladů. Listiny, popřípadě doklady, které sloužily k obnovení matriční knihy, tvoří sbírku listin.

§ 56

(1) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize, uložené ve státním oblastním archivu, vystaví matriční úřad, v jehož správním obvodu k narození, uzavření manželství, nebo úmrtí došlo. Podklady pro jeho vydání zašle matričnímu úřadu příslušný státní oblastní archiv na základě žádosti matričního úřadu, právnické či fyzické osoby.

(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené v Archivu hlavního města Prahy, Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části Praha 1.

(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha 1.

(4) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené do 31. prosince 2002 pro území města Brna, vydá Úřad městské části Brno-střed.

(5) Za matriční doklad vydaný podle odstavců 1 až 4 vybere správní poplatek pouze matriční úřad, který tento doklad vydá.

§ 57

(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, dodatečný zápis, anebo dodatečný záznam v matriční knize, nebo opravu zápisu v matriční knize, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka6).

(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny potřebnými ověřeními19a). Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

§ 58

(1) Jsou-li v matriční knize zapsány chybně údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, popřípadě rodném příjmení, datu narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí, nebo o rodném čísle, provede se oprava zápisu podle druhopisu matriční knihy, nebo sbírky listin, popřípadě podle zápisu, který je uveden v knize narození.

(2) Jsou-li údaje uvedené v odstavci 1 zapsány chybně v matričním dokladu, příslušný matriční úřad vydá nový matriční doklad.

(3) Jestliže se údaje v matričních dokladech odlišují od údajů uvedených v jiných veřejných listinách, považují se za správné údaje uvedené v matričním dokladu, pokud se neprokáže opak.

(4) Matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje uvedeného v odstavci 1 v zápise provedeném v matriční knize u fyzické osoby, které se zápis týká, a u jejích nezletilých dětí. U zletilých dětí této fyzické osoby matriční úřad provede opravu chybně zapsaného údaje pouze na jejich žádost.

(5) Pokud fyzická osoba v dobré víře po dobu nejméně 5 let užívá své příjmení v nesprávné podobě, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude nadále užívat své příjmení ve tvaru, v jakém je uvedeno na vydaných dokladech. Jde-li o společné příjmení manželů, lze učinit prohlášení pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 15 let.

§ 59

Jsou-li podklady k provedení zápisu do matriční knihy neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující.

§ 60

Pokud tento zákon stanoví, že se do matriční knihy zapisují rodná čísla, vztahuje se toto ustanovení na občany. Na cizince nebo bezdomovce se vztahuje pouze za předpokladu, že jim bylo příslušným státním orgánem České republiky rodné číslo přiděleno.

HLAVA II
JMÉNO A PŘÍJMENÍ

Díl 1
Jméno

§ 61

(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.

(2) Jménem se rozumí osobní jméno podle občanského zákoníku26).

§ 62

(1) Do matriční knihy lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě. Nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká. Fyzické osobě mužského pohlaví nelze zapsat jméno ženské a naopak. Matriční úřad dále nezapíše jméno, pokud je mu známo, že toto jméno užívá žijící sourozenec, mají-li sourozenci společné rodiče. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem6).

(2) Fyzická osoba je povinna užívat v úředním styku dvě jména, jsou-li zapsána v matriční knize vedené matričním úřadem.

(3) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsáno jedno jméno, může před matričním úřadem prohlásit, že bude užívat dvě jména. Při volbě druhého jména platí ustanovení odstavce 1 a § 18. Za nezletilého učiní toto prohlášení jeho zákonní zástupci. U nezletilého staršího 15 let připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke zvolení druhého jména nemůže dojít.

(4) Prohlášení podle odstavce 3 se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo před matričním úřadem, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Matriční úřad, v jehož knize narození není zapsáno jméno, jehož se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno zapsáno. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

(5) Jde-li o zápis narození do zvláštní matriky a je-li na cizozemském matričním dokladu uvedeno více jmen, může občan prohlásit, které z nich, popřípadě, která dvě z nich bude užívat. Za nezletilého učiní prohlášení jeho zákonní zástupci.

§ 63

(1) Užívání české podoby cizojazyčného jména nevyžaduje povolení.

(2) Občan, který chce užívat českou podobu cizojazyčného jména, popřípadě jmen, oznámí tuto skutečnost matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno, popřípadě jména, zapsáno, není-li to v rozporu s tímto zákonem. V případě pochybnosti, zda jde o českou podobu jména, je oznamovatel povinen předložit vyjádření znalce6). Toto oznámení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

§ 64

(1) Osvojitelé mají právo do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, nejpozději však do dosažení zletilosti osvojence, zvolit osvojenci souhlasným prohlášením před matričním úřadem jiné jméno, popřípadě jména, než to, které má zapsáno v matriční knize. Má-li zapsáno pouze jedno jméno, mohou mu zvolit druhé. Je-li osvojenec starší 15 let, připojí k prohlášení jeho souhlas, bez něhož ke změně jména nebo zvolení jiného nebo druhého jména nemůže dojít.

(2) Jde-li o osvojení manželem matky dítěte, nebo manželkou otce dítěte, práva uvedená v odstavci 1 mají manželé.

(3) Jde-li o osvojení osamělou fyzickou osobou, má práva uvedená v odstavci 1 tato osoba.

(4) Na zvolení jména, popřípadě jmen, podle odstavců 1 až 3 se vztahují ustanovení § 18 a 62.

§ 65
Zánik, nebo zrušení osvojení nemá vliv na jméno, popřípadě jména, osvojence zvolená podle § 64.
§ 66
K přijetí prohlášení podle § 64 je příslušný kterýkoli matriční úřad. Není-li zápis o narození zapsán v knize narození, kterou vede, postoupí prohlášení nejpozději do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození je narození osvojence zapsáno.
§ 67
(1) Prohlášení o zvolení jména, popřípadě jmen, obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a rodné číslo osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
b) místo narození osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, a datum narození fyzických osob činících prohlášení za nezletilce,
d) jméno, popřípadě jména, která si zvolí,
e) ověřený podpis prohlašovatelů; je-li prohlášení činěno osobně, ověření podpisů není třeba a matriční úřad na prohlášení poznamená, že bylo podepsáno před ním, popřípadě, že byl podpis, popřípadě podpisy, uznány za vlastní.
(2) K prohlášení se připojí
a) rodný list osoby, jejíhož jména se prohlášení týká,
b) pravomocný rozsudek o osvojení, jde-li o postup podle § 64,
c) rodné listy fyzických osob uvedených v § 62, popřípadě jejich oddací list.

Díl 2
Příjmení
§ 68
(1) Fyzická osoba, které byl matričním úřadem vydán matriční doklad, má povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na tomto matričním dokladu.
(2) Rodným příjmením se rozumí příjmení uvedené v knize narození při narození dítěte, určení otcovství nebo osvojení do nabytí svéprávnosti dítěte a v souvislosti se změnou pohlaví.

§ 69
(1) Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice.
(2) Při zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě žádosti ženy, jíž se uzavření manželství nebo vznik partnerství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru, jde-li o
a) cizinku,
b) občanku, která má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo
d) občanku, která je jiné než české národnosti.
(3) Při zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li dítě
a) cizincem,
b) občanem, který má nebo bude mít trvalý pobyt v cizině,
c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo
d) občanem, který je jiné než české národnosti.
Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle prohlášení druhého z rodičů.
(4) Při zápisu úmrtí cizinky se uvede v matriční knize příjmení ženy, jíž se zápis týká, v mužském tvaru, je-li jeho užívání prokázáno matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou.
§ 69a
(1) Na základě žádosti ženy, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li o
a) cizinku,
b) občanku, která má trvalý pobyt v cizině,
c) občanku, jejíž manžel je cizinec nebo jejíž partnerka je cizinka, nebo
d) občanku, která je jiné než české národnosti.
(2) Na základě žádosti rodičů dítěte ženského pohlaví, jehož příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést jeho příjmení v mužském tvaru, je-li dítě
a) cizincem,
b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině,
c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem, nebo
d) občanem, který je jiné než české národnosti.
Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.
(3) Žádost podle odstavce 1 nebo 2 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.
(4) Do poznámky matričního dokladu matriční úřad nebo registrující matriční úřad vyznačí, odkdy užívá žena nebo dítě ženského pohlaví své příjmení v mužském tvaru.
(5) Uvede-li se příjmení ženy nebo dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru podle odstavce 1 nebo 2, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.
(6) Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72).

§ 69b
Užívá-li žena v souladu s § 69 nebo § 69a příjmení v mužském tvaru, může u kteréhokoli matričního úřadu požádat o užívání svého příjmení v souladu s pravidly české mluvnice. Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

§ 70
(1) Občan může užívat více příjmení pouze za těchto podmínek:
a) nabyl-li je podle dříve platných předpisů a je oprávněn je užívat podle tohoto zákona, anebo
b) prohlásil-li souhlasně při uzavírání manželství, že příjmení druhého snoubence užívajícího více příjmení bude jejich příjmením společným, anebo
c) prohlásil-li při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí20), nebo
d) jde-li o příjmení dítěte po jeho rodičích, kteří jsou oprávněni užívat více příjmení, nebo
e) nabyl-li je v souvislosti s osvojením27).
(2) Fyzická osoba, jejíž příjmení jsou zapsána v knize narození nebo v knize manželství, může před kterýmkoli matričním úřadem prohlásit, že bude užívat pouze jedno, popřípadě dvě příjmení. Za trvání manželství lze takovéto prohlášení učinit pouze souhlasným prohlášením manželů. Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí, nelze prohlášením upustit od užívání společného příjmení, jestliže toto manželství trvá.
(3) Prohlásila-li fyzická osoba při uzavírání manželství, že si ponechá své dosavadní příjmení, které je složeno z více příjmení, a tato příjmení užívají společné nezletilé děti manželů, prohlášení o upuštění od užívání příjmení lze za trvání manželství učinit pouze se souhlasem druhého manžela a vztahuje se i na společné nezletilé děti manželů.
(4) Ponechají-li si manželé po uzavření manželství svá dosavadní příjmení, mohou i později učinit prohlášení před kterýmkoli matričním úřadem, že se dohodli na společném příjmení jednoho z nich. Prohlášení se vztahuje i na společné nezletilé děti manželů. V poznámce oddacího listu matriční úřad vyznačí, odkdy manželé užívají společné příjmení28).
(5) Při zápisu manželství uzavřeného na území cizího státu zvláštní matrika na základě žádosti občana uvede jeho příjmení i příjmení jeho manžela v podobě uvedené na cizozemském matričním dokladu nebo dokladu totožnosti anebo v potvrzení cizího státu.
(6) Postupem podle odstavce 5 zapíše zvláštní matrika i manželství, které bylo uzavřeno na území cizího státu přede dnem 1. července 2012.
§ 70a
(1) Matriční úřad na základě prohlášení občana, který je současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, uvede v matriční knize jméno, popřípadě jména, nebo příjmení občana v podobě, kterou mu umožňuje užívat právo a tradice tohoto jiného členského státu Evropské unie, prokáže-li občan jeho užívání matričním dokladem, popřípadě jinou veřejnou listinou tohoto jiného členského státu Evropské unie. Prohlášení se činí před matričním úřadem, v jehož knize narození nebo knize manželství je jméno, popřípadě jména, nebo příjmení zapsáno. U nezletilého staršího 15 let se k prohlášení připojí jeho souhlas, bez něhož k prohlášení nemůže dojít. Prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.
(2) K prohlášení podle odstavce 1 nezletilého dítěte musí být přiložen písemný souhlas druhého rodiče nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas. Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, musí být podpis na listině obsahující souhlas druhého rodiče úředně ověřen. Není-li jeden rodič znám, je rodičovské odpovědnosti zbaven nebo je výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven, zapíše se prohlášení podle druhého z rodičů.
§ 71
Do knihy manželství se zapíše oznámení rozvedeného manžela, že přijímá zpět své dřívější příjmení, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem21).
§ 71a
Po zrušení osvojení může osvojenec prohlásit před kterýmkoli matričním úřadem, že si příjmení nabyté v souvislosti s osvojením ponechá29).

Díl 3
Změna jména a příjmení

§ 72

(1) Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců.

(2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod.

(3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem6).

(4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého.

(5) Matriční úřad povolí na základě žádosti fyzické osoby a potvrzení poskytovatele zdravotních služeb změnu jména, popřípadě jmen, a příjmení

a) na neutrální jméno a příjmení, byla-li zahájena léčba pro změnu pohlaví, nebo

b) na jiné jméno, popřípadě jména, a příjmení, byla-li léčba pro změnu pohlaví dokončena24).

Nepožádá-li fyzická osoba po změně pohlaví o změnu jména a příjmení, matriční úřad uvede v knize narození její příjmení v souladu s pravidly české mluvnice ve tvaru odpovídajícím novému pohlaví; jméno do knihy narození nezapíše a učiní o tom oznámení soudu.

(6) Fyzické osobě, která není občanem, lze povolit změnu jména nebo příjmení, jen má-li povolen trvalý pobyt podle zvláštních právních předpisů18).

§ 73

(1) Za trvání manželství může být změna příjmení povolena pouze na základě souhlasu obou manželů.

(2) Mají-li manželé společné příjmení a je-li povolena změna příjmení jednomu z nich, vztahuje se tato změna i na příjmení druhého manžela a příjmení jejich nezletilých dětí.

(3) Mají-li manželé a rodiče dítěte různá příjmení, změna příjmení toho z manželů, jehož příjmení má nezletilý, se vztahuje i na nezletilého.

(4) Mají-li manželé společné příjmení a jeden z nich užívá a na druhém místě uvádí příjmení předchozí, může jim být povolena změna pouze tohoto společného příjmení.

§ 73a

U fyzických osob, které změnily osobní stav a kterým byla povolena změna rodného příjmení, se povolená změna příjmení zapíše v knize manželství nebo v knize partnerství, popřípadě v knize úmrtí v zápise úmrtí zemřelého manžela, popřípadě partnera.

§ 74

(1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte.

(2) Pokud žadatel, popřípadě nezletilé dítě, není na území České republiky přihlášen k trvalému pobytu, je příslušný k projednání žádosti matriční úřad podle místa posledního trvalého pobytu na území České republiky. Pokud není ani takový pobyt, je příslušný k projednání žádosti Úřad městské části Praha 1.

(3) Jsou-li pro to závažné důvody, může matriční úřad postoupit žádost k vyřízení matričnímu úřadu, v jehož knize narození je jméno nebo příjmení, které má být změněno, zapsáno.

§ 75
Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo vzniku partnerství8a) žadatele,
b) rodné číslo,
c) místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě nezletilého dítěte,
d) jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození manžela, popřípadě nezletilých dětí, vztahuje-li se změna jména, nebo příjmení i na tyto fyzické osoby,
f) údaj o státním občanství žadatele, nebo nezletilého dítěte,
g) odůvodnění.

§ 76
(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen
a) rodný, popřípadě oddací, list žadatele, nebo nezletilého dítěte, popřípadě doklad o uzavřeném partnerství8a),
b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,
c) jde-li o osoby, jejichž partnerství8a) zaniklo, pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení partnerství, anebo úmrtní list zemřelého partnera8a),
d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,
e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,
f) doklad o státním občanství16),
g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího jména, popřípadě jmen a příjmení.
(2) K žádosti o povolení změny jména nebo příjmení nezletilého dítěte musí být dále přiložen písemný souhlas druhého rodiče, nebo pravomocné rozhodnutí soudu nahrazující tento souhlas.
(3) Není-li souhlas činěn před matričním úřadem, který rozhoduje o změně jména, nebo příjmení nezletilého dítěte, musí být podpis na souhlasu s uvedenou změnou úředně ověřen.
(4) Doklad podle odstavce 2 není třeba předkládat, pokud
a) druhý rodič zemřel; v tom případě se k žádosti přiloží jeho úmrtní list, anebo
b) pokud byl druhý rodič rodičovské odpovědnosti zbaven nebo byl výkon jeho rodičovské odpovědnosti v této oblasti omezen nebo pozastaven; v tom případě se k žádosti přiloží pravomocný rozsudek, nebo
c) není známo místo trvalého pobytu druhého rodiče.

§ 77
(1) Občan, který žije v manželství s cizincem, k žádosti o změnu příjmení přiloží doklad o tom, že podle právního řádu jeho domovského státu tento stát uzná změnu příjmení, pokud se má změna příjmení vztahovat i na tohoto cizince.
(2) Doklad podle odstavce 1 se nepředkládá, pokud má cizinec povolen pobyt na území České republiky podle zvláštních právních předpisů18).

§ 78
Pravomocná rozhodnutí cizího státu ve věci změny příjmení občana, ke kterým došlo za trvání manželství s cizincem v době,
a) kdy měl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná bez dalšího i na území České republiky,
b) kdy neměl občan na území cizího státu trvalý pobyt, jsou platná i na území České republiky poté, co ministerstvo uzná jejich platnost.

§ 79
Rozhodnutí o změně jména nebo příjmení občanů vydaná orgány cizího státu jsou platná i pro orgány České republiky bez ohledu na ustanovení § 78, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

HLAVA III
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 80
Způsobilost k vedení matričních knih a zabezpečování s tím souvisejících úkonů získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za zkoušku podle tohoto zákona.

§ 81
Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti o narození, uzavření manželství, vzniku partnerství, úmrtí a osobním stavu, pokud byla vydána matričním úřadem, soudem nebo jiným státním orgánem České republiky v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 81a
Doklad, který je jinak třeba podle tohoto zákona předložit matričnímu úřadu, se nepředkládá, pokud si skutečnost v něm uvedenou matriční úřad může ověřit z jím vedené matriční knihy, ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců, z informačního systému evidence občanských průkazů nebo z informačního systému evidence cestovních dokladů.

§ 82
(1) Matriční úřad plní oznamovací povinnost o údajích zapsaných v matričních knihách, nebo o rozhodnutích týkajících se jména, nebo příjmení v případech a způsoby, které stanoví zvláštní zákon.
(2) Matriční úřad zašle soudu příslušnému k projednání dědictví úmrtní list; pokud je mu znám vypravitel pohřbu, uvede tuto skutečnost do poznámky úmrtního listu.

§ 83
(1) Soudy, správní úřady, obce a matriční úřady jsou povinny zasílat příslušnému matričnímu úřadu oznámení o vydaných rozhodnutích, nebo učiněných dohodách, nebo souhlasných prohlášeních, které mají vliv na matriční události a matriční skutečnosti zapisované do matričních knih. Tyto doklady, které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný zápis do matriční knihy, popřípadě dodatečný záznam do matriční knihy, zašlou uvedené orgány příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozsudku nebo do 30 dnů od uzavření dohody, nebo souhlasného prohlášení.
(2) Jsou-li rozhodnutí uvedená v odstavci 1 doručována do ciziny a nelze-li splnit oznamovací povinnost vůči příslušnému matričnímu úřadu do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je nutno tak učinit i po uplynutí této lhůty, nejdéle do 30 dnů od obdržení potvrzení o převzetí rozhodnutí.

§ 84
(1) K ověření správnosti údajů zapisovaných do matričních knih jsou ministerstva, ostatní správní úřady, soudy a orgány územních samosprávných celků povinny poskytnout potřebné informace.
(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

§ 84a
(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
i) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, nebylo-li mu přiděleno, datum, místo a okres jeho narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla,
j) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,
k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území České republiky, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo manžela nebo partnera; je-li manželem nebo partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a datum jeho narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(3) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z registru rodných čísel tyto údaje:
a) důvod přidělení rodného čísla,
b) označení výdejového místa, které rodné číslo přidělilo,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení nositele rodného čísla,
d) rodné číslo,
e) datum přidělení rodného čísla,
f) datum, místo a okres narození a u nositele rodného čísla, který se narodil v cizině, stát, na jehož území se narodil.

§ 84b
(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému cizinců tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví,
d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
i) omezení svéprávnosti,
j) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,
k) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,
l) jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,
o) o osvojenci údaje v rozsahu data nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení,
p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,
q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 84c
Údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců může pro účely tohoto zákona ministerstvo, krajský úřad a matriční úřad dále předávat.

§ 84d
(1) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence občanských průkazů o občanských průkazech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) rodné číslo,
c) místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
d) číslo, popřípadě série občanského průkazu,
e) datum vydání občanského průkazu,
f) označení úřadu, který občanský průkaz vydal,
g) datum skončení platnosti občanského průkazu,
h) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datum ohlášení ztráty, odcizení, nebo zničení občanského průkazu.

(2) Pro výkon státní správy na úseku matrik využívají ministerstvo, krajské úřady a matriční úřady z informačního systému evidence cestovních dokladů o cestovních dokladech a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo,
b) místo a okres narození, v případě narození v cizině stát narození,
c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,
d) datum vydání cestovního dokladu
e) datum převzetí cestovního dokladu,
f) datum skončení platnosti cestovního dokladu,
g) označení orgánu, který cestovní doklad vydal,
h) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech číslo, druh, datum vydání a datum skončení platnosti ztraceného, odcizeného nebo neplatného cestovního dokladu a datum a místo ohlášení jeho ztráty nebo odcizení.

§ 84e
Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 85
Jestliže jsou v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, nebo více jmen, platí v úředním styku jméno uvedené na prvním místě. Je-li však některé z nich označeno za hlavní, platí v úředním styku toto jméno.

§ 86
(1) Fyzická osoba, která má v matriční knize zapsána k 31. prosinci 1949 dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, že bude tato jména užívat. Má-li v této matriční knize zapsána více než dvě jména, může před matričním úřadem prohlásit, které jméno z těchto zapsaných jmen bude užívat jako druhé.
(2) Prohlášení se činí před matričním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo matričním úřadem, v jehož knize narození jsou jména zapsána. Matriční úřad, v jehož knize narození nejsou zapsána jména, jichž se prohlášení týká, postoupí toto prohlášení do 3 pracovních dnů matričnímu úřadu, v jehož knize narození jsou jména zapsána. Toto prohlášení lze učinit pouze jednou a nelze je vzít zpět.

§ 87
Pokud se žadateli podle § 5, § 8a odst. 1 písm. a) nebo d), § 8a odst. 2 písm. a) nebo c), § 8a odst. 3 nebo 4, § 12, 13, § 16 odst. 6, § 19, § 25 odst. 1 písm. a) nebo d), § 25 odst. 2 nebo 3, § 25 odst. 6 písm. a), § 25a odst. 1 písm. a) nebo c), § 25a odst. 2 písm. a), § 25b, § 26 odst. 2 nebo 3, § 28, 45, 53, § 57 odst. 2, § 62 odst. 1, 3 nebo 5, § 63 odst. 2, § 64 odst. 1, § 69 až 71 nebo § 86 odst. 1 nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.

§ 88 Matriční úřad, který od účinnosti tohoto zákona povede matriční knihy, převezme nejpozději do jednoho měsíce od účinnosti tohoto zákona matriční knihy od obecních úřadů a újezdních úřadů1), pověřených vedením matrik, jejichž působnost na úseku matrik zanikla.

§ 89 Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří od 1. ledna 2006 též výtisk počítačového záznamu.

§ 90
(1) V případech, kdy nejsou uloženy prvopisy a druhopisy matričních knih a sbírky listin v souladu s ustanovením § 23, předá matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad a archiv ve lhůtě 2 let od účinnosti tohoto zákona matriční knihy k uložení příslušnému archivu stanovenému tímto zákonem.
(2) Není-li zachován prvopis či druhopis matriční knihy u příslušného matričního nebo úřadu s rozšířenou působností anebo krajského úřadu, postupuje matriční úřad a úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad před předáním matričních knih (§ 23) příslušnému archivu podle § 55.
(3) Není-li zachován druhopis matriční knihy a její prvopis je již uložen u příslušného archivu, zajistí tento archiv vyhotovení druhopisu matriční knihy. Přitom postupuje podle § 55 odst. 3.

§ 91
(1) Matriční doklady
a) vyhotovené orgány příslušnými k jejich vydání podle předpisů platných k 31. prosinci 1949 (rodný, případně rodný a křestní, popřípadě křestní a rodný, nebo oddací, anebo úmrtní list), nebo
b) vyhotovené podle právních předpisů platných k počátku účinnosti tohoto zákona (rodný, oddací, nebo úmrtní list),
zůstávají i nadále v platnosti a mají charakter veřejných listin, pokud nedošlo ke změně skutečností v nich uvedených (§ 58).
(2) Křestní list se považuje za veřejnou listinu prokazující narození za předpokladu, že
a) obsahuje údaje uváděné v době jeho vydání v rodném listu,
b) byl vydán do 31. prosince 1949.

§ 92
Při vydávání matričních dokladů ze zápisů v matričních knihách se údaje uvádějí v souladu s předpisy platnými v době vzniku matriční události. Obdobně se postupuje při dodatečných zápisech matričních událostí, dodatečných záznamech nebo jejich změnách.

§ 93
zrušen

§ 94
Zápis do zvláštní matriky se neprovede, jestliže došlo k matriční události před 1. lednem 1950, pokud tato událost byla zapsána podle právních předpisů platných v době provedení zápisu do matriční knihy, kterou nyní vede matriční úřad na území České republiky.

§ 95
Podání učiněná před účinností tohoto zákona se vyřizují podle dosavadních předpisů.

§ 95a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu měst Brna, Ostravy a Plzně, úřadům městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, obecnímu úřadu, starostovi, místostarostovi nebo pověřenému členu zastupitelstva podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 96 Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem
a) matriční úřady a jejich správní obvody,
b) registrující matriční úřady a jejich správní obvody,
c) podrobnosti o technickém způsobu vedení předem svázaných matričních knih,
d) způsob a postup při vedení rejstříku,
e) postup při zapisování do matričních knih,
f) postup při vydávání matričních dokladů, potvrzení a doslovných výpisů z matričních knih,
g) postup při zasílání matričních dokladů do ciziny,
h) obecné podmínky pro vedení sbírky listin a nahlížení do ní,
i) postup při vydávání osvědčení4) a vysvědčení,
j) postup při zápisu oznámení o užívání příjmení po rozvodu,
k) postup při uvádění příjmení žen v matričních knihách a na matričních dokladech,
l) vzory matričních tiskopisů,
m) vzor potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o zahájení a ukončení léčby pro změnu pohlaví,
n) způsob a postup ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce matrikáře,
o) postup při provádění zápisů do zvláštní matriky,
p) postup při předávání matričních knih a sbírek listin k archivaci.

ČÁST DRUHÁ
zrušena
§ 97
zrušen

ČÁST TŘETÍ
§ 98
Tímto ustanovením byl novelizován jiný zákon.

ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 99
Zrušují se:
1. Zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách.
2. Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení.
3. Vládní nařízení č. 161/1950 Sb., o některých přesunech působnosti v oboru vojenské správy.
4. Vládní nařízení č. 93/1958 Sb., o změnách působnosti v matričních věcech.

ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 100 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou ustanovení § 6 odst. 2, uvedeného v části první tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.

***
1. Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení čl. XXV bodu 3, čl. XLV, čl. CXIII bodů 4 a 7, čl. CXVII bodů 3, 4, 5, 9, 10 a 15 a čl. CXVIII bodů 4, 6, 7, 8 a 9, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2002), a čl. XXV bodů 1 a 2, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2004.
2. Zákon č. 578/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (30. prosince 2002).
3. Zákon č. 165/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (16. dubna 2004).
4. Zákon č. 422/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. září 2004).
5. Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005.
6. Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), nabyl účinnosti dnem 1. března 2006, s výjimkou § 30, který nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (26. ledna 2006).
7. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. července 2006).
8. Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 34, pokud jde o § 115 odst. 3 písm. b), které nabylo účinnosti dnem spuštění Schengenského informačního systému v České republice stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o spuštění Schengenského informačního systému v České republice (1. září 2007), a čl. XVIII, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007.
9. Zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (3. července 2006).
10. Zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (1. července 2008), s výjimkou ustanovení čl. IX bodů 4, 5 a 44, které nabyly účinnosti dnem 1. července 2008, a s výjimkou ustanovení čl. XIV, které nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2009.
11. Zákon č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010, s výjimkou ustanovení čl. XV bodu 3, čl. XXI až XXIV, čl. XXVI a čl. XXXVI, které nabyly účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. března 2009).
12. Zákon č. 190/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou čl. VI bodů 1, 2, 17, 18 a 20, které nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2010.
13. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXI a čl. LXXXII bodů 1, 2 a 5, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabyla účinnosti dnem 30. listopadu 2011, a ustanovení čl. C bodu 60 a čl. CLXVI bodu 1, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (24. července 2009).
14. Zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, nabyl účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. dubna 2012).
15. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
16. Zákon č. 142/2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2012.
17. Zákon č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2012.
18. Zákon č. 333/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (1. listopadu 2012).
19. Zákon č. 312/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014, s výjimkou čl. I bodu 47, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.
Předseda vlády: Rusnok v. r.
15) § 667 občanského zákoníku.
1) § 35 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
22) § 37 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
1a) § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
2) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
4) § 666 odst. 1 občanského zákoníku.
4a) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
23) § 778 občanského zákoníku.
7) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 212 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.
24) § 29 odst. 1 občanského zákoníku.
8) § 776 odst. 1 občanského zákoníku.
8a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
9) Vyhláška č. 297/2012 Sb., o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky (vyhláška o Listu o prohlídce zemřelého).
25) § 28 odst. 1 občanského zákoníku.
9a) § 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 563/2004 Sb., zákona č. 383/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb.
9b) § 1 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb.
9c) Čl. 11 odst. 1 Rámcové úmluvy o ochraně národnostních menšin (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/1998 Sb.). § 7 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10a) Článek 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004 o právu občanů unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.
11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
12) § 672 občanského zákoníku.
13) § 669 občanského zákoníku.
16) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.
18) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
19) Čl. 37 vyhlášky č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.
19a) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
26) § 77 odst. 1 občanského zákoníku.
20) § 660 písm. c) občanského zákoníku.
27) § 835 odst. 2 a § 851 odst. 2 občanského zákoníku.
28) § 661 odst. 2 občanského zákoníku.
21) § 759 občanského zákoníku.
29) § 842 občanského zákoníku.

370/2013

370 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 18. listopadu 2013 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG)
Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví podle § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., oznamuje s účinností od 1. ledna 2014 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) (dále jen „klasifikace IR-DRG“).
Klasifikace IR-DRG (International Refined Diagnosis Related Groups - Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní nemocniční péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich nemocniční pobyt.
Pro klasifikaci IR-DRG se pro rok 2014 vydává definiční manuál, verze 010 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 010 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 010. Pro klasifikaci IR-DRG pacientů v akutní nemocniční péči během roku 2012 je v platnosti definiční manuál, verze 009.2012 (formát pdf), program pro automatizované zařazování případů do DRG podle této klasifikace (tzv. grouper), česká verze 009.2012 a závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG, verze 009.2012. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2.
Definiční manuál a grouper pro klasifikaci IR-DRG lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz). Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace IR-DRG jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách.

Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc

369/2013

369 SDĚLENÍ Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 15. listopadu 2013 o vyhlášení dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení volebních okrsků do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí
Český úřad zeměměřický a katastrální podle čl. IV zákona č. 222/2012 Sb., kterým se mění volební zákony a zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje:
Dne 31. prosince 2013 dojde k zápisu údajů o vymezení volebních okrsků do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Předseda: Ing. Večeře v. r.

368/2013

 368  SDĚLENÍ  Českého úřadu zeměměřického a katastrálního ze dne 15. listopadu 2013
Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2014
Český úřad zeměměřický a katastrální podle § 5 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 175/2003 Sb., zveřejňuje Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu:

Čl. I
Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. lednu 2014

1. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu
1.1 Katastrální pracoviště Praha se sídlem v Praze, které vykonává působnost pro územní obvod obce Praha.

2. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj
2.1 Katastrální pracoviště České Budějovice se sídlem v Českých Budějovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Adamov, Bečice, Bořek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, Čenkov u Bechyně, České Budějovice, Čížkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dražíc, Dříteň, Dubičné, Dubne, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřman, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Horní Stropnice, Hosín, Hosty, Hradce, Hranice, Hrdejovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrášťany, Janko v, Jílovice, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libin, Libníč, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Nové Hrady, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice (na území obce Radošovice), Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrabče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice.
2.2 Katastrální pracoviště Český Krumlov se sídlem v Českém Krumlově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Dvořiště, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Srnín, Střítež, Světlík, Velešín, Větrní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov a vojenský Újezd Boletice.
2.3 Katastrální pracoviště Dačice se sídlem v Dačicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Báňovice, Budeč, Budíškovice, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec, Dačice, Dešná, Dobrohošť, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčíce, Horní Slatina, Hříšice, Kostelní Vydři, Peč, Písečné, Slavonice, Staré Hobzí, Studená, Třebětice, Volfiřov, Županovice.
2.4 Katastrální pracoviště Jindřichův Hradec se sídlem v Jindřichově Hradci, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Cep, České Velenice, Číměř, Člunek, Deštná, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňo v, Drunče, Dunajovice, Dvory nad Lužnicí, Frahelž, Hadravova Rosička, Halámky, Hamr, Hatín, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Hospříz, Hrachoviště, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdálena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Nová Ves nad Lužnicí, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Rapšach, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Smržov, Staňkov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbřec, Střížovice, Suchdol nad Lužnicí, Světce, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydři, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár.
2.5 Katastrální pracoviště Písek se sídlem v Písku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Bránice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Drhovle, Heřman, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kozlí, Králova Lhota, Křenovice, Křižanov, Kučer, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězíce, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zbelítov, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár.
2.6 Katastrální pracoviště Prachatice se sídlem v Prachaticích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Lažiště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčíce, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný, Strunkovice nad Blanicí, Svatá Maří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žarovná, Želnava, Žernovice.
2.7 Katastrální pracoviště Strakonice se sídlem ve Strakonicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bavorov, Bělčice, Bezdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chelčice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty-Hradec, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Malenice, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Mystice, Nebřehovice, Němčíce, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovíce, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Předslavice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočíce, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašíce, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štěken, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Úlehle, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Volyně, Záboří, Zahorčice, Zvotoky.
2.8 Katastrální pracoviště Tábor se sídlem v Táboře, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražíce, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chotěmice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vozíce, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlecko u Soběslave, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žíšov.

3. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj
3.1 Katastrální pracoviště Blansko se sídlem v Blansku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Adamov, Blansko, Bořitov, Brťov-Jeneč, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Habrůvka, Holštejn, Jedovnice, Kotvrdovice, Krasová, Krtiny, Kulířov, Kuničky, Lažany, Lipovec, Lipůvka, Lubě, Malá Lhota, Milonice, Olomučany, Ostrov u Macochy, Petrovíce, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rudice, Senetářov, Sloup, Spešov, Svinošice, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Újezd u Černé Hory, Vavřinec, Vilémovice, Vysočany, Závist, Žďár, Žernovník.
3.2 Katastrální pracoviště Boskovice se sídlem v Boskovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bedřichov, Benešov, Borotín, Boskovice, Cetkovice, Crhov, Černovice, Deštná, Drnovice, Hodonín, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kozárov, Krhov, Křetín, Křtěnov, Kunčina Ves, Kunice, Kunštát, Lazinov, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Louka, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Roudka, Míchov, Němčíce, Nýrov, Obora, Okrouhlá, Olešnice, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svitávka, Šebetov, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Úsobrno, Ústup, Valchov, Vanovice, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vísky, Voděrady, Vránová, Zbraslavec, Žďárná, Žerůtky.
3.3 Katastrální pracoviště Brno-město se sídlem v Brně, které vykonává působnost pro územní obvod obce Brno.
3.4 Katastrální pracoviště Brno-venkov se sídlem v Brně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Běleč, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Borač, Borovník, Braníškov, Branišovice, Bratčice, Brumov, Březina (okres Blansko), Březina (okres Brno-venkov), Bukovice, Cvrčovice, Čebín, Černvír, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Dolní Loučky, Domašov, Doubravník, Drahonín, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Hluboké Dvory, Holasice, Horní Loučky, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Ivan, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kaly, Kanice, Katov, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Křižínkov, Kupařovice, Kuřim, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřábí, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Loděnice, Lomnice, Lomnická, Lubné, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modříce, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Níhov, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Ochoz u Tišnova, Olší, Omice, Opatovice, Ořechov, Osiky, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Pasohlávky, Pernštejnské Jestřábí, Podolí, Pohořelice, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Přibice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rašov, Rebešovice, Rohozec, Rojetín, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Řikonín, Senorady, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalická, Skryje, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Strhaře, Střelíce, Svatoslav, Synalov, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Šumice, Telnice, Těšany, Tetčice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Trboušany, Troskotovice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Újezd u Tišnova, Unín, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vlasatice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Vranovice, Vratislávka, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Zhoř, Žabčice, Žatčany, Žďárec, Želešice, Železné, Židlochovice.
3.5 Katastrální pracoviště Břeclav se sídlem v Břeclavi, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Břeclav, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Hrušky, Jevišovka, Klentnice, Kostice, Ladná, Lanžhot, Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Novosedly, Nový Přerov, Pavlov, Perná, Podivín, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Tvrdonice, Týnec, Valtice, Velké Bílovice, Zaječí.
3.6 Katastrální pracoviště Hodonín se sídlem v Hodoníně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Blatnice pod Svatým Antonínkem, Blatnička, Čejč, Čejkovice, Dolní Bojanovice, Dubňany, Hodonín, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Javorník, Josefov, Karlín, Kněždub, Kozojídky, Kuželov, Lipov, Louka, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Moravský Písek, Mutěnice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Starý Poddvorov, Strážnice, Sudoměřice, Suchov, Tasov, Terezín, Tvarožná Lhota, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Žeraviny.
3.7 Katastrální pracoviště Hustopeče se sídlem v Hustopečích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice.
3.8 Katastrální pracoviště Kyjov se sídlem v Kyjově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice.
3.9 Katastrální pracoviště Vyškov se sídlem ve Vyškově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice u Brna, Kojátky, Komořany, Kozlany, Kožušice, Krásensko, Křenovice, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malinky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouřínov, Němčany, Nemocnovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nízkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora a vojenský Újezd Březina.
3.10 Katastrální pracoviště Znojmo se sídlem ve Znojmě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hluboké Mašůvky, Hnanice, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plavec, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmyče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelíce, Suchohrdly, Suchohrdly u Miroslavi, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky.

4. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj
4.1 Katastrální pracoviště Cheb se sídlem v Chebu, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Teplá, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín.
4.2 Katastrální pracoviště Karlovy Vary se sídlem v Karlových Varech, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Horní Blatná, Hory, Hroznětín, Chodov, Chýše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročin, Pernink, Pila, Potůčky, Pšov, Sad v, Smolné Pece, Stanovíce, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplická, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutíce a vojenský Újezd Hradiště.
4.3 Katastrální pracoviště Sokolov se sídlem v Sokolově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kačerov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Sabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová.

5. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj
5.1 Katastrální pracoviště Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice, Barchov, Běleč nad Orlicí, Benátky, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Čistěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušíce, Hněvčeves, Holohlavý, Hořiněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Jílovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Ledce, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prásek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Vysoký Újezd, Zachrašťany, Zdechovice.
5.2 Katastrální pracoviště Jičín se sídlem v Jičíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bačalky, Básnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bořek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holin, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kováč, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice u Hořic, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Páka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petro vičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Páka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Zelenecká Lhota, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice.
5.3 Katastrální pracoviště Náchod se sídlem v Náchodě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Hejtmankovice, Heřmanice, Heřmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov.
5.4 Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javorníce, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa nad Orlicí, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Zámel, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí.
5.5 Katastrální pracoviště Trutnov se sídlem v Trutnově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice nad Labem, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovíce, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobin, Zlatá Olešnice, Žacléř.

6. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj
6.1 Katastrální pracoviště Česká Lípa se sídlem v České Lípě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatíce, Brniště, Cvikov, Česká Lípa, Doksy, Duba, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec.
6.2 Katastrální pracoviště Frýdlant se sídlem ve Frýdlantu, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasníce, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasníce, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Pertoltice, Raspenava, Višňová.
6.3 Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Děsná, Držkov, Frýdštejn, Harrachov, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držková, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavý, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod.
6.4 Katastrální pracoviště Liberec se sídlem v Liberci, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Cetenov, Český Dub, Čtveřín, Dlouhý Most, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastavá, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Janův Důl, Jeřmanice, Kobyly, Kryštofovo Údolí, Křižany, Lažany, Liberec, Mníšek, Nová Ves, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek.
6.5 Katastrální pracoviště Semily se sídlem v Semilech, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřábí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepere, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Studenec, Stružinec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov.

7. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj
7.1 Katastrální pracoviště Bruntál se sídlem v Bruntále, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Břidličná, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Malá Moravka, Malá Štáhle, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Rázová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Tvrdkov, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem.
7.2 Katastrální pracoviště Frýdek-Místek se sídlem ve Frýdku-Místku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Baška, Bílá, Brušperk, Bruzovice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno, Pstruzí, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Hamry, Staré Město, Stařic, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice.
7.3 Katastrální pracoviště Karviná se sídlem v Karviné, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bohumín, Český Těšín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Chotěbuz, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava.
7.4 Katastrální pracoviště Krnov se sídlem v Krnově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bohušov, Brantice, Býkov-Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno, Vysoká, Zátor.
7.5 Katastrální pracoviště Nový Jičín se sídlem v Novém Jičíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Bravantice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Kopřivnice, Kujavy, Kunín, Libhošť, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Velké Albrechtice, Veřovice, Vražné, Vrchy, Závišíce, Ženklava, Životice u Nového Jičína.
7.6 Katastrální pracoviště Opava se sídlem v Opavě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Šilheřovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Štítina, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada.
7.7 Katastrální pracoviště Ostrava se sídlem v Ostravě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Albrechtice, Čavisov, Dolní Lhota, Havířov, Horní Bludovice, Horní Lhota, Horní Suchá, Klimkovice, Olbramice, Ostrava, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Těrlicko, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice.
7.8 Katastrální pracoviště Třinec se sídlem v Třinci, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Dolní Lomná, Hnojník, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Komorní Lhotka, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Písečná, Písek, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí, Vendryně.

8. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj
8.1 Katastrální pracoviště Hranice se sídlem v Hranicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bělotín, Býškovice, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Jindřichov, Klokočí, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Olšovec, Opatovice, Paršovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rakov, Rouské, Skalická, Střítež nad Ludinou, Špičky, Teplice nad Bečvou, Ústí, Všechovice, Zámrsky.
8.2 Katastrální pracoviště Jeseník se sídlem v Jeseníku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Kobyla nad Vidnavkou, Lipová-lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kras, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová.
8.3 Katastrální pracoviště Olomouc se sídlem v Olomouci, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojíce, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraničné Petrovice, Huzová, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Lipinka, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lutín, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Mladeč, Mladějovice, Moravský Beroun, Mrsklesy, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Norberčany, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotišky, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střen, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Štěpánov, Šternberk, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín a vojenský Újezd Libavá.
8.4 Katastrální pracoviště Prostějov se sídlem v Prostějově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Alojzov, Bedihošť, Bílovice-Lutotín, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Dobromilice, Doloplazy, Drahany, Držovice, Dřevnovice, Dzbel, Hačky, Hluchov, Horní Štěpánov, Hradčany-Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Ivaň, Jesenec, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice-Osíčany, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Lipová, Ludmírov, Malé Hradisko, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčíce nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Obědkovice, Ohrozím, Ochoz, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Polomí, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Raková u Konice, Rakůvka, Rozstání, Seloutky, Skalka, Skřípov, Slatinky, Smržice, Srbce, Stařechovice, Stínava, Stražisko, Suchdol, Šubířov, Tištín, Tvorovice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vranovice-Kelčice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč.
8.5 Katastrální pracoviště Přerov se sídlem v Přerově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí: Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Hradčany, Jezernice, Kladníky, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrníce, Sušice, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Uhřičice, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice.
8.6 Katastrální pracoviště Šumperk se sídlem v Šumperku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Líšnice, Loštice, Loučná nad Děsnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malin, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Petrov nad Děsnou, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole.

9. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj
9.1 Katastrální pracoviště Chrudim se sídlem v Chrudimi, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojano v, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědova, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hošťalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice, Kamenicky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Míčov-Sušice, Miřetice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Orel, Ostrov, Otradov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Rabštejnská Lhota, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk.
9.2 Katastrální pracoviště Pardubice se sídlem v Pardubicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Barchov, Bezděkov, Bořek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roven, Dolní Ředíce, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředíce, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičen, Kunětice, Labské Chrčíce, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Němčíce, Neratov, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravý, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Ráby, Rohovládova Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Uhersko, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Urbanice, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice.
9.3 Katastrální pracoviště Svitavy se sídlem ve Svitavách, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděcí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Děsná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Němčíce, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldřiš, Opatov, Opatovec, Osik, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Sloupnice, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vlčkov, Vránová Lhota, Vražné, Vysoká, Želivsko.
9.4 Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí se sídlem v Ústí nad Orlicí, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Rybná, Česká Třebová, České Heřmanice, České Libchavy, České Petrovice, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Čermná, Dolní Dobrouč, Dolní Morava, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Klášterec nad Orlicí, Koldín, Kosořín, Králíky, Krasíkov, Kunvald, Lanškroun, Leština, Letohrad, Libecina, Libchavy, Lichkov, Líšnice, Lubník, Lukavice, Luková, Mistrovice, Mladkov, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Nové Hrady, Orlické Podhůří, Orlický, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Plchovice, Podlesí, Přívrat, Pustina, Radhošť, Rudoltice, Rybník, Řepníky, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Semanín, Skořenice, Slatina, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Stradouň, Strážná, Studené, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Týnišťko, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vinary, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Výprachtice, Vysoké Mýto, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek.

10. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj
10.1 Katastrální pracoviště Domažlice se sídlem v Domažlicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černovice, Česká Kubice, Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenci pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenový, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (dříve okres Domažlice), Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčíce, Neuměř, Nevolíce, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáno v, Srbice, Srby, Stanko v, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trháno v, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidíce, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov.
10.2 Katastrální pracoviště Klatovy se sídlem v Klatovech, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Černíkov, Červené Poříčí, Číhaň, Čímice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejna, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlistov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kovčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, MaňoviceMěčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modravá, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovíce u Sušice, Planíce, Podmokly, Polen, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Planíce, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice.
10.3 Katastrální pracoviště Královice se sídlem v Královicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bezvěrov, Bílov, Bohy, Brodeslavy, Černíkovice, Dobříc, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražen, Hlince, Holovousy, Horní Bělá, Hvozd, Chříč, Jaro v, Kaznějov, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kožlany, Královice, Líté, Loza, Manětín, Mladotice, Mrtník, Nečtiny, Obora, Pastuchovice, Pláně, Plasy, Potvorov, Rybníce, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tis u Blatná, Velečín, Všehrdy, Výrov, Vysoká Libyně, Žihle.
10.4 Katastrální pracoviště Plzeň-jih se sídlem v Plzni, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Blovice, Bolkov, Borovno, Borový, Buková, Čižice, Čížkov, Čmelíny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšíce, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumy, Chlumčany, Chocenice, Chotěšov, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Lisov, Líšina, Louhová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Milec, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Nebílovy, Nekvasový, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezdice, Nezdřev, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polanka, Prádlo, Přestavlky, Předenice, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Spálené Poříčí, Soběkury, Srby, Stod, Střelíce, Střížovice, Stěno více, Tojice, Třebčice, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčen, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice.
10.5 Katastrální pracoviště Plzeň-město se sídlem v Plzni, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Dýšina, Chrást, Chválenice, Kyšice, Letkov, Lhůta, Losina, Plzeň, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Bořek, Tymákov.
10.6 Katastrální pracoviště Plzeň-sever se sídlem v Plzni, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bdeněves, Blatnice, Blažim, Bučí, Čeminy, Čerňovice, Česká Bříza, Dolany, Druztová, Heřmanova Huť, Hněvnice, Horní Bříza, Hromnice, Chotíkov, Kačerov, Kbelany, Kozolupy, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Ledce, Líně, Líšťany, Lochousice, Město Touškov, Myslinka, Nadryby, Nekmíř, Nevřen, Nýřany, Ostrov u Bezdružic, Pernarec, Plešnice, Pňovany, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Tatiná, Tlučná, Trnová, Třemošná, Uherce, Újezd nade Mží, Úlice, Úněšov, Úterý, Vejprnice, Vochov, Všeruby, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žilov.
10.7 Katastrální pracoviště Rokycany se sídlem v Rokycanech, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašíce, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Tyček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec.
10.8 Katastrální pracoviště Tachov se sídlem v Tachově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctibor, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Sytno, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř.

11. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj
11.1 Katastrální pracoviště Benešov se sídlem v Benešově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctibor, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Královice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kunovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nespeky, Netvoříce, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řehenice, Řimovice, Sázava, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov.
11.2 Katastrální pracoviště Beroun se sídlem v Berouně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinaříce, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná.
11.3 Katastrální pracoviště Kladno se sídlem v Kladně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Běleč, Běloky, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Doksy, Dolany, Družec, Dřetovice, Horní Bezděkov, Hostouň, Hradečno, Hřebec, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kladno, Kolec, Kyšice, Lány, Lhota, Libochovičky, Libušin, Lidice, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Otvovice, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Slatina, Stehelčeves, Stochov, Svárov, Svinařov, Třebichovice, Třebusice, Tuchlovice, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Vinaříce, Zájezd, Zákolany, Žilina.
11.4 Katastrální pracoviště Kolín se sídlem v Kolíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Barchovice, Bečváry, Bělušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Choťovice, Chotutice, Chrášťany, Jestřábí Lhota, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovaný, Křupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzký, Nebovidy, Němčíce, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pasinka, Pecky, Plaňany, Pňov-Předhradí, Polepy, Polní Chrčíce, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Tatce, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velím, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Výžerky, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žehuň, Žiželice.
11.5 Katastrální pracoviště Kutná Hora se sídlem v Kutné Hoře, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Češtin, Dobrovítov, Dolní Pohleď, Drobovice, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šebestěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžíce, Vavřinec, Vidíce, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby.
11.6 Katastrální pracoviště Mělník se sídlem v Mělníku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Býkev, Byšice, Cítov, Čakovičky, Čečelice, Dobřen, Dolany, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Horní Počaply, Hořín, Hostin, Hostin u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kojetice, Kokořín, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Ledčice, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Olovnice, Ovčáry, Postřižín, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Bořek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Zlončice, Zlosyň, Želízy.
11.7 Katastrální pracoviště Mladá Boleslav se sídlem v Mladé Boleslavi, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Borec, Bosen, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Křupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kosátky, Kován, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčíce, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Pětkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepere, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokyta, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Skorkov, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselíce, Vinaříce, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves.
11.8 Katastrální pracoviště Nymburk se sídlem v Nymburku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradištko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučen, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Vrbová Lhota, Všechlapy, Vykán, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřinek, Žitovlice.
11.9 Katastrální pracoviště Praha-východ se sídlem v Praze, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice, Bašť, Borek, Bořanovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdím, Březí, Čelákovice, Černé Voděrady, Čestlice, Dobročovice, Dobřejovice, Doubek, Dřevčice, Dřísy, Herink, Hlavenec, Horoušany, Hovorčovice, Hrusice, Husinec, Jenštejn, Jevany, Jirny, Kaliště, Kamenice, Káraný, Klecany, Klíčany, Klokočná, Konětopy, Kostelec u Křížků, Kostelní Hlavno, Křenek, Křenice, Křížkový Újezdec, Kunice, Květnice, Lázně Toušeň, Lhota, Líbezníce, Louňovice, Máslovice, Měšice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mochov, Mratín, Mukařov, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Nupaky, Odolena Voda, Ondřejov, Panenské Břežany, Pětihosty, Petříkov, Podolanka, Polerady, Popovický, Předboj, Přezletice, Radějovice, Radonice, Říčany, Sedlec, Senohraby, Sibřina, Sluhy, Sluštice, Strančice, Struhařov, Sudovo Hlavno, Sulice, Svémyslice, Světice, Svojetice, Šestajovice, Škvorec, Štíhlíce, Tehov, Tehovec, Úvaly, Velen, Veliká Ves, Velké Popovice, Větrušice, Vodochody, Všestary, Vyšehořovice, Vyžlovka, Zápy, Záryby, Zdiby, Zeleneč, Zlatá, Zlonín, Zvánovíce.
11.10 Katastrální pracoviště Praha-západ se sídlem v Praze, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bojanovice, Bratřínov, Březová-Oleško, Buš, Černolice, Černošice, Červený Újezd, Číčovice, Čisovice, Davle, Dobrovíz, Dobříc, Dobřichovice, Dolní Břežany, Drahelčice, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Hradištko, Hvozdnice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jeneč, Jesenice, Jílové u Prahy, Jíloviště, Jinočany, Kamenný Přívoz, Karlík, Klínec, Kněževes, Kosoř, Kytín, Lety, Libčice nad Vltavou, Liber, Lichoceves, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Nučice, Ohrobec, Okoř, Okrouhlo, Ořech, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Ptice, Roblín, Roztoky, Rudná, Řevnice, Řitka, Slapy, Statenice, StředoMuky, Svrkyně, Štěchovice, Tachlovice, Trnová, Třebotov, Tuchoměřice, Tursko, Úholičky, Úhonice, Únětice, Velké Přílepy, Vestec, Vonoklasy, Vrané nad Vltavou, Všenory, Zahořany, Zbuzany, Zlatníky-Hodkovice, Zvole.
11.11 Katastrální pracoviště Příbram se sídlem v Příbrami, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutín, Borotice, Bratkovice, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbitý, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hřiměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chrastice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechválíce, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečíce, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíc, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovíce, Těchařovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice a vojenský Újezd Brdy.
11.12 Katastrální pracoviště Rakovník se sídlem v Rakovníku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovický, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Křupá, Krušovice, Křivoklát, Lašovice, Lišany, Lubná, Luzná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár.
11.13 Katastrální pracoviště Slaný se sídlem ve Slaném, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Beřovice, Bílichov, Černuc, Drnek, Dřínov, Hobšovice, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hrdlív, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kamenný Most, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Královice, Kutrovice, Kvílíce, Ledce, Libovice, Lísky, Loucká, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Páleč, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Smečno, Stradonice, Studeněves, Šlapanice, Třebíz, Tuřany, Uhy, Velvary, Vraný, Vrbičany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želeníce, Žižice.

12. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj
12.1 Katastrální pracoviště Děčín se sídlem v Děčíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Velen, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Těchlovice, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé.
12.2 Katastrální pracoviště Chomutov se sídlem v Chomutově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Libědice, Loučná pod Klínovcem, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spoříce, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec.
12.3 Katastrální pracoviště Litoměřice se sídlem v Litoměřicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolanky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hoštka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Klenec, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkán, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovíce, Podsedice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice.
12.4 Katastrální pracoviště Louny se sídlem v Lounech, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Domoušice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Lenešice, Libčeves, Líšťany, Louny, Nová Ves, Obora, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Pnětluky, Počedělice, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vinaříce, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Vyškov, Zbrašín, Želkovice, Žerotín.
12.5 Katastrální pracoviště Most se sídlem v Mostě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havran, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Lišnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želeníce.
12.6 Katastrální pracoviště Rumburk se sídlem v Rumburku, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Dolní Podluží, Dolní Poustevna, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov, Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Vilémov.
12.7 Katastrální pracoviště Teplice se sídlem v Teplicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí, Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim.
12.8 Katastrální pracoviště Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Třmíce, Ústí nad Labem, Velké Březno, Velké Chvojno, Zubrnice.
12.9 Katastrální pracoviště Žatec se sídlem v Žatci, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Čeradice, Deštnice, Holedeč, Krásný Dvůr, Kryry, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nové Sedlo, Očihov, Petrohrad, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Staňkovice, Tuchořice, Velemyšleves, Vroutek, Zálužice, Zatec, Žiželice.

13. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Vysočinu
13.1 Katastrální pracoviště Bystřice nad Pernštejnem se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Blažkov, Bohuňov, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Dalečín, Dolní Rozinka, Horní Rozinka, Chlum-Korouhvice, Koroužné, Lísek, Milasín, Moravecké Pavlovice, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Radkov, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Sejřek, Skorotice, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Věchnov, Velké Janovice, Velké Třesné, Věstín, Vězná, Vír, Zvole, Ždánice.
13.2 Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod se sídlem v Havlíčkově Brodě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bačkov, Bartoušov, Bělá, Bezděkov, Bojiště, Boňkov, Bořek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Křupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčkova Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Křupá, Horní Paseka, Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jílem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kozlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Malec, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Nová Ves u Světlé, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorkov, Skryje, Skuhrov, Slavětín, Slavíkov, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Stoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole.
13.3 Katastrální pracoviště Jihlava se sídlem v Jihlavě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Boršov, Brtnice, Brtnička, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dudín, Dusejov, Dvorce, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Hrutov, Hubeno v, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Kněžice, Kostelec, Kozlov, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Měšín, Milíčov, Mirošov, Nadějov, Opatov, Otín, Panenská Rozsíčka, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Růžená, Rybné, Smrčná, Stáj, Stonařov, Střítež, Suchá, Šimanov, Švábov, Třešť, Třeštíce, Ústí, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věznice (okres Jihlava), Věznice (okres Havlíčkův Brod), Věžnička, Vílanec, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Záborná, Zbilidy, Zbinohy, Zhoř, Ždírec.
13.4 Katastrální pracoviště Moravské Budějovice se sídlem v Moravských Budějovicích, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice, Bačkovice, Blatnice, Bohušice, Budkov, Cidlina, Častohostice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Domamil, Hornice, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jemnice, Jiratice, Kdousov, Kojatice, Komárovice, Kostníky, Láz, Lesná, Lesonice, Lhotice, Litohoř, Lomy, Lovčovice, Lukov, Martinko v, Menhartice, Meziříčko, Mladoňovice, Moravské Budějovice, Nimpšov, Nové Syrovice, Oponešice, Pálovice, Police, Rácovice, Radkovice u Budce, Radotice, Slavíkovice, Štěpkov, Třebelovice, Vícenice, Zvěrkovice, Želetava.
13.5 Katastrální pracoviště Pelhřimov se sídlem v Pelhřimově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratříce, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovíce, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovíce, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martinice u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moravec, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčin, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Vězná, Vojslavíce, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice.
13.6 Katastrální pracoviště Telč se sídlem v Telči, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bohuslavice, Borovná, Černíc, Dolní Vilímeč, Doupě, Dyjice, Horní Myslová, Hostětice, Jindřichovice, Klatovec, Knínice, Kostelní Myslová, Krahulci, Krasonice, Lhotka, Markvartice, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Ořechov, Panské Dubenky, Radkov, Rozseč, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Stará Říše, Strachoňovice, Svojkovice, Telč, Urbanov, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Volevčice, Vystrčenovice, Zadní Vydři, Zdeňkov, Zvolenovice, Žatec.
13.7 Katastrální pracoviště Třebíč se sídlem v Třebíči, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bacíce, Benetice, Biskupice-Pulkov, Bochovice, Bransouze, Březník, Budišov, Čáslavice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dolní Vilémovice, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hrotovice, Hroznatín, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jinošov, Kamenná, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kojatín, Kojetice, Koněšín, Kouty, Kozlany, Kožichovice, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Lesní Jakubov, Lesůňky, Lhánice, Lipník, Litovaný, Loukovice, Markvartice, Mastník, Mikulovice, Mohelno, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nová Ves, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Ostašov, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Račice, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Slavětice, Slavíčky, Smrk, Stařec, Stropešín, Střítež, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Trnava, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice.
13.8 Katastrální pracoviště Velké Meziříčí se sídlem ve Velkém Meziříčí, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Baliny, Blízko v, Bory, Březejc, Březí, Březské, Černá, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Heřmanov, Horní Libochová, Horní Radslavice, Chlumek, Jabloňov, Jívoví, Kadolec, Kozlov, Křižanov, Křoví, Kundratice, Lavičky, Martinice, Měřín, Meziříčko, Milešín, Moravec, Netín, Nová Ves, Nové Sady, Ořechov, Oslavice, Oslavička, Osová Bítýška, Osové, Otín, Pavlínov, Petráveč, Pikárec, Radenice, Radňoves, Rousměrov, Rozseč, Ruda, Sklené nad Oslavou, Skřinářov, Stránečka Zhoř, Sviny, Tasov, Uhřínov, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Vídeň, Vidonín, Vlkov, Zadní Zhořec, Záblatí.
13.9 Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Borovnice, Březí nad Oslavou, Budeč, Cikháj, Danko více, Dlouhé, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Hodíškov, Chlumětín, Jámy, Javorek, Jimramov, Kadov, Karlov, Kněževes, Kotlasy, Krásné, Krásněves, Křídla, Křižánky, Kuklík, Kyjov, Lhotka, Líšná, Malá Losenice, Matějov, Mirošov, Nížkov, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Nový Jimramov, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Pavlov, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Račice, Račín, Radešín, Radešínská Svratka, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rosička, Rudolec, Řečice, Sázava, Sazomín, Sirákov, Sklené, Sněžné, Spělkov, Světnov, Svratka, Škrdlovice, Tři Studně, Újezd, Vatín, Věcov, Velká Losenice, Vepřová, Vlachovice, Vojnův Městec, Vysoké, Znětínek, Zubří, Žďár nad Sázavou.
14. Katastrální pracoviště Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj
14.1 Katastrální pracoviště Holešov se sídlem v Holešově, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Blažíce, Bořenovice, Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Horní Lapač, Chomýž, Chvalčov, Jankovice, Komárno, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Loukov, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Mrlínek, Němčíce, Osičko, Pacetluky, Podhradní Lhota, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Roštění, Rusava, Rymice, Slavkov pod Hostýnem, Třebětice, Vítonice, Zahnašovice, Žeranovice.
14.2 Katastrální pracoviště Kroměříž se sídlem v Kroměříži, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bařice-Velké Těšany, Bezměrov, Břest, Cetechovice, Dřínov, Honětice, Hoštice, Hulín, Chropyně, Chvalnov-Lísky, Jarohněvice, Karolín, Koryčany, Kostelany, Kroměříž, Kunkovice, Kvasíce, Kyselovice, Litenčice, Lubná, Lutopecny, Morkovice-Slížany, Nitkovíce, Nová Dědina, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Prasldice, Pravčice, Rataje, Roštín, Skaštice, Soběsuky, Střílky, Střížovice, Sulimov, Šelešovice, Troubky-Zdislavice, Uhřice, Věžky, Vrbka, Zářiči, Zástřizly, Zborovice, Zdounky, Zlobíce, Žalkovice.
14.3 Katastrální pracoviště Uherské Hradiště se sídlem v Uherském Hradišti, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Babice, Bílovice, Boršice, Boršice u Blatnice, Břestek, Březolupy, Buchlovice, Částko v, Hluk, Hostějov, Huštěnovice, Jalubí, Jankovíce, Kněžpole, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Podolí, Polešovice, Popovice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrníce, Stupava, Sušice, Svárov, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Újezdec, Vážany, Velehrad, Zlámanec, Zlechov.
14.4 Katastrální pracoviště Uherský Brod se sídlem v Uherském Brodě, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bánov, Bojkovice, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Drslavice, Horní Němčí, Hostětín, Hradčovice, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Pitín, Prakšice, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Vápenice, Veletiny, Vlčnov, Vyškovec, Záhorovice, Žítková.
14.5 Katastrální pracoviště Valašské Klobouky se sídlem ve Valašských Kloboukách, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Biskupice, Bohuslavice nad Vláří, Brumov-Bylnice, Dolní Lhota, Drnovice, Haluzice, Horní Lhota, Jestřábí, Křekov, Lipová, Loučka, Ludkovice, Luhačovice, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Petrůvka, Podhradí, Poteč, Pozlovice, Rokytnice, Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Šanov, Štítná nad Vláří-Popov, Študlov, Tichov, Újezd, Valašské Klobouky, Valašské Příkazy, Vlachova Lhota, Vlachovice, Vysoké Pole.
14.6 Katastrální pracoviště Valašské Meziříčí se sídlem ve Valašském Meziříčí, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Branky, Dolní Bečva, Horní Bečva, Hutisko-Solanec, Choryně, Jarčová, Kelč, Kladeruby, Krhová, Kunovice, Lesná, Loučka, Mikulůvka, Oznice, Podolí, Police, Poličná, Prostřední Bečva, Rožnov pod Radhoštěm, Střítež nad Bečvou, Valašská Bystřice, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Vidče, Vigantice, Zašová, Zubří.
14.7 Katastrální pracoviště Vsetín se sídlem ve Vsetíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bystřička, Francova Lhota, Halenkov, Horní Lideč, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Jablůnka, Janova, Karolínka, Kateřinice, Lačnov, Leskovec, Lhota u Vsetína, Lidečko, Liptál, Lužná, Malá Bystřice, Nový Hrozenkov, Pozděchov, Prlov, Pržno, Ratiboř, Růžďka, Seninka, Střelná, Ústí, Valašská Polanka, Valašská Senice, Velké Karlovice, Vsetín, Zděchov.
14.8 Katastrální pracoviště Zlín se sídlem ve Zlíně, které vykonává působnost pro územní obvody obcí: Bělov, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Halenkovice, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Lukov, Lukoveček, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Neubuz, Oldřichovice, Ostrata, Otrokovice, Podkopná Lhota, Pohořelice, Provodov, Racková, Sazovice, Slušovice, Spytihněv, Šarovy, Tečovice, Tlumačov, Trnava, Ublo, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice-Raková, Zlín, Želechovice nad Dřevnicí, Žlutava.

Čl. II
Katastrální pracoviště katastrálních úřadů uvedená v čl. I vznikla dnem 1. ledna 2004.
Předseda:
Ing. Večeře v. r.

367/2013 ERU o vydání cenového rozhodnutí -teplo

367 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 8. listopadu 2013 o vydání cenového rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 2/2013 ze dne 1. listopadu 2013, k cenám tepelné energie.
Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 2/2013 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 5. listopadu 2013, v částce 5. Uvedeným dnem nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabývá cenové rozhodnutí dnem 1. ledna 2014.
Předsedkyně: Ing. Vitásková v. r.

366/2013 úprava záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím

366   NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 30. října 2013
o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Toto nařízení upravuje
a) způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce,
b) části nemovité věci, které jsou společné,
c) podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku.
(2) Ustanovení tohoto nařízení týkající se bytu platí také pro nebytový prostor.

ČÁST DRUHÁ
ZPŮSOB VÝPOČTU PODLAHOVÉ PLOCHY
§ 2  Prostorové ohraničení bytu
   Pro účely výpočtu podlahové plochy je byt, jako prostorově oddělená část domu, ohraničen vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově oddělené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt; obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor.

§ 3  Způsob výpočtu podlahové plochy bytu v jednotce
  (1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. Započítává se také podlahová plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu.
  (2) Podlahovou plochu mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu tvoří půdorysná plocha všech místností vypočtená způsobem stanoveným v odstavci 1 a plocha pouze dolního průmětu schodiště.
  (3) V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště. Pokud podmínky minimální podchodné výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolní místnosti.
  (4) Vypočtená podlahová plocha bytu podle odstavců 1 až 3 se uvádí v m2 a zaokrouhluje na jedno desetinné místo tak, že pět setin m2 a více se zaokrouhluje směrem nahoru, k méně než pěti setinám m2 se nepřihlíží.

ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÉ ČÁSTI NEMOVITÉ VĚCI
§ 4
Společnými částmi nemovité věci může být vedle pozemku, na němž je dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu.

Společné části domu
§ 5
(1) Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména
a) vodorovné a svislé nosné konstrukce včetně základů domu, obvodové stěny domu,
b) střecha včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních,
c) komíny jako stavební konstrukce v celé své stavební délce, včetně vyvložkování pořízeného spolu s komínem, mimo dodatečně instalovaných komínových vložek pořízených se souhlasem osoby odpovědné za správu domu jednotlivými vlastníky jednotek, do nichž jsou zaústěny tepelné spotřebiče těchto vlastníků a které tvoří jeden technologický celek jako spalinová cesta tepelného spotřebiče,
d) zápraží, schody, vchody a vstupní dveře do domu, průčelí, schodiště, chodby, výplně stavebních otvorů hlavní svislé konstrukce (okna včetně okenic),
e) výkladní skříň (výkladce) v rozsahu, v jakém se nachází v rovině obvodové stěny domu, včetně vnějšího skla a rolety výkladce, která je vždy ve výlučném užívání vlastníka jednotky, kromě částí výkladce vstupujících od vnitřního povrchu obvodové stěny do vnitřního prostoru místnosti,
f) balkony, lodžie, terasy, atria, i v případě, že jsou přístupné pouze z bytu, dveře z balkonů, lodžií a teras; tyto společné části, jsou-li přístupné pouze z bytu, jsou vždy ve výlučném užívání vlastníka příslušné jednotky,
g) domovní kotelny, místnosti výměníkových (předávacích) stanic, včetně všech technických zařízení a součástí, nejsou-li ve vlastnictví jiné osoby,
h) výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů, autovýtahů a autoplošin, vnější požární schodiště,
i) půdy, mandlovny, prádelny, sušárny, kočárkárny, kolárny, sklepní kóje a místnosti nacházející se ve společných částech domu, které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu,
j) bazény, dále prostory, v nichž jsou umístěna parkovací místa, pokud nejsou zahrnuty v jednotce.
(2) Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách.
(3) Podlahy jsou společnými částmi domu, vyjma podlahových krytin v bytě a všeho, co je spojeno s položením či usazením a s funkcí příslušného druhu podlahových krytin, spolu s případnou kročejovou protihlukovou izolací a s tepelnou izolací, je-li součástí podlahové krytiny a nezasahuje do společných částí domu.

§ 6  Společnými částmi domu jsou dále
  a) přípojky od hlavního řadu nebo od hlavního vedení pro dodávky energií, vody, pro odvádění odpadních vod, pokud nejsou ve vlastnictví dodavatelů, domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu, domovní potrubí pro odvádění dešťových vod,
  b) rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem,
  c) rozvody plynu až k uzávěru pro byt,
  d) rozvody vody teplé i studené včetně stoupacích šachet, ať jde o hlavní svislé rozvody, nebo odbočky od nich až k poměrovým měřidlům pro byt, nebo k uzávěrům pro byt, nejsou-li instalována měřidla pro jednotlivé byty, včetně těchto měřidel nebo uzávěrů; to se netýká rozvodů uvnitř bytu, včetně vodovodních baterií,
  e) jde-li o centrální vytápění, celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části,
  f) protipožární zařízení, nouzové osvětlení včetně záložních zdrojů, osvětlení společných částí,
  g) veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud byla pořízena jako společná; to se netýká zařízení vzduchotechniky, pořídí-li je vlastník jednotky; obdobně to platí pro veškeré druhy ventilací,
  h) systémy rozvodu a příjmu televizního signálu a datových sítí až k zapojení do bytu,
  i) rozvody telefonu, domácí zvonek, vnitřní vybavení a umělecká výzdoba společných částí domu, vjezdové závory, brány, vrata a jiné příslušenství domu, které je nezbytně nutné k provozu domu a k užívání jednotek a z hlediska své povahy je k tomuto účelu určeno.

ČÁST ČTVRTÁ
PODROBNOSTI O ČINNOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE SPRÁVY DOMU A POZEMKU
Činnosti týkající se správy domu a pozemku

§ 7  Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska provozního a technického se rozumí zejména
  a) provoz, údržba, opravy, stavební úpravy a jiné změny společných částí domu, včetně změn vedoucích ke změně v účelu jejich užívání; týká se to také všech technických zařízení domu, jako společných částí, dále společných částí vyhrazených k výlučnému užívání vlastníku jednotky, pokud podle prohlášení nebo stanov společenství vlastníků jednotek nejde o činnost příslušející vlastníku jednotky v rámci správy této společné části na vlastní náklady,
  b) revize technických sítí, společných technických zařízení domu, protipožárního zařízení, hromosvodů, rozvodů energií včetně tepla, teplé vody, pitné vody a telekomunikačních zařízení, a jiných společných zařízení podle technického vybavení domu,
  c) údržba pozemku a údržba přístupových cest na pozemku,
  d) uplatnění práva vstupu do bytu v případě, že vlastník jednotky upravuje stavebně svůj byt, včetně možnosti požadovat v odůvodněných případech předložení stavební dokumentace, pokud je podle jiných právních předpisů vyžadována, pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části domu.

§ 8  Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména
  a) zajišťování veškeré správní, administrativní a operativně technické činnosti, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, uchovávání dokumentace stavby odpovídající jejímu skutečnému provedení podle jiných právních předpisů1) a zajišťování dalších činností, které vyplývají pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku z jiných právních předpisů,
  b) stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku, stanovení záloh na úhrady cen služeb a jejich vyúčtování a vypořádání,
  c) vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových přiznání, řádné hospodaření s finančními prostředky, vedení seznamu členů společenství vlastníků jednotek,
  d) uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek,
  e) činnosti spojené s provozováním společných částí a technických zařízení, která slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek v domě, včetně sjednávání s tím souvisejících smluv,
  f) výkon činností vztahujících se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek.

§ 9
Neplní-li vlastník jednotky povinnost udržovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu, a přímo hrozí nebezpečí, že dojde k poškození jiného bytu, 
je osoba odpovědná za správu domu oprávněna činit opatření ke zjednání nápravy i v případě, že nejde o ohrožení nezávadného stavu domu jako celku. 
Právo vlastníka jednotky činit opatření k nápravě tím není dotčeno.

§ 10
 (1) Pro účely správy domu a pozemku je osoba odpovědná za správu domu a pozemku oprávněna sjednávat smlouvy týkající se zejména
     a) zajištění činností spojených se správou domu a pozemku,
     b) zajištění dodávek služeb spojených s užíváním společných částí a spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž dodávky si vlastníci jednotek zajišťují u dodavatele přímo,
     c) pojištění domu,
     d) nájmu společných částí domu a
     e) zajištění provozu vybraných technických zařízení spojených s užíváním společných částí domu a s užíváním jednotek, ke kterým nemá osoba odpovědná za správu domu a pozemku oprávnění je provozovat, jako jsou domovní kotelny, výměníkové (předávací) stanice, dieselagregáty a podobná vyhrazená technická zařízení.
 (2) Osoba odpovědná za správu domu a pozemku dohlíží na plnění uzavřených smluv a vymáhá nároky z porušení povinností druhé smluvní strany.

§ 11
  Osoba odpovědná za správu domu a pozemku je oprávněna, určí-li tak shromáždění vlastníků jednotek, uzavřít nebo měnit smlouvu s osobou, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku.

§ 12
  Pro účely rozvržení příspěvků ve stejné výši na každou jednotku podle § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se odměnami osoby, která dům spravuje, rozumí odměna správce v domě, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek; odměnami členů orgánů osoby, která dům spravuje, se rozumí odměny členů volených orgánů společenství vlastníků jednotek.
  Některé další činnosti společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku

§ 13
  (1) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž pořizovací cena nedosáhne v kalendářním roce souhrnné částky 10000 Kč, dále rozhodování o zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž zůstatková cena v kalendářním roce nepřesahuje v souhrnu 10000 Kč; to neplatí, pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.
  (2) V působnosti statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek je rozhodování o opravě nebo stavební úpravě společných částí nemovité věci, nepřevyšují-li náklady v jednotlivých případech částku 1000 Kč v průměru na každou jednotku; tento limit neplatí, pokud se jedná o opravy způsobené havárií na společných částech, nebo pokud stanovy společenství vlastníků jednotek určí něco jiného.

§ 14
 (1) K nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek nebo k jinému nakládání s nimi může shromáždění vlastníků jednotek dát předchozí souhlas jen v případě, jde-li o nabytí nemovité věci pro účely správy domu a pozemku; rozhodování v této záležitosti statutárnímu orgánu společenství vlastníků jednotek nepřísluší.
 (2) Ke sjednání úvěru a k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil, je oprávněno shromáždění vlastníků jednotek dát souhlas jen pro účely správy domu a pozemku, především pro opravy, úpravy společných částí nebo změny stavby, jejichž realizace byla schválena usnesením shromáždění vlastníků jednotek.
     Hospodaření společenství vlastníků jednotek při správě domu a pozemku

§ 15
 Rozpočet na kalendářní rok, sestavený podle pravidel určených ve stanovách, schvaluje shromáždění vlastníků jednotek, které také schvaluje výsledky jeho plnění v rámci schválení zprávy o hospodaření společenství vlastníků jednotek.

§ 16
  (1) Příjmem společenství vlastníků jednotek jsou zejména
    a) příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku,
    b) úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku,
    c) úroky z prodlení přijaté od vlastníků jednotek z důvodu prodlení s platbami za plnění spojená nebo související s užíváním jednotky podle § 1181 občanského zákoníku, včetně nedoplatků z jejich vyúčtování, a pokuty za nesplnění povinnosti vlastníka jednotky podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,
    d) úroky z vkladů na bankovních účtech společenství vlastníků jednotek,
    e) penále, úroky z prodlení a smluvní pokuty zaplacené třetími osobami za porušení povinností ze smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek,
    f) pojistné plnění z pojistných smluv sjednaných společenstvím vlastníků jednotek týkající se společných částí a bonifikace za příznivý škodní průběh a
    g) příjmy plynoucí z nakládání s majetkem společenství vlastníků jednotek.
  (2) Příjmem společenství vlastníků jednotek nejsou příjmy plynoucí z nakládání se společnými částmi, a to i v případě, že jsou hrazeny na bankovní účet společenství vlastníků jednotek; jde zejména o tyto příjmy
    a) nájemné z pronájmu společných částí domu,
    b) úroky z prodlení placené z důvodu prodlení nájemců těchto společných částí s platbami nájemného a s úhradami za plnění spojená s užíváním těchto společných částí včetně nedoplatků z jejich vyúčtování a
    c) příjmy od třetích osob plynoucí z provozování technických zařízení v domě pro tyto osoby.

§ 17
  Vymezení některých nákladů vlastní správní činnosti
  Podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména
  a) náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků jednotek,
  b) náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,
  c) náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy,
  d) náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, spotřeba elektřiny, je-li samostatně měřena, poštovné, a
  e) náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.

ČÁST PÁTÁ  ÚČINNOST
§ 18  Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
  Předseda vlády: Rusnok v. r.  Ministr pro místní rozvoj: Lukl v. r.
  1) Například vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.

365/2013 změna nařízení o obsahových náplních jednotlivých živností

365
NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. října 2013,
kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů

Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb. a nařízení vlády č. 368/2012 Sb., se mění takto:
1. V příloze č.1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Zednictví“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci prvním větě šesté se slova „nosných příček, rovných a šikmých stropních zavěšených podhledů, suchých podlah a obkladů stěn a sloupů konstrukcemi ze sádrokartonu“ nahrazují slovy „konstrukcí nosných i nenosných příček, rovných a šikmých stropních zavěšených podhledů, suchých podlah a obkladů stěn a sloupů systémy suché výstavby“ a v odstavci druhém se slovo „zděných“ nahrazuje slovem „stavebních“.
2. V příloze č.1 Obsahové náplně živností řemeslných u živnosti „Kosmetické služby“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci prvním větě páté se slovo „prostředky“ nahrazuje slovem „přípravky“ a v odstavci druhém se slovo „prostředků“ nahrazuje slovem „přípravků“.
3. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se živnost „Výroba a zpracování paliv a maziv“ zrušuje.
4. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Oční optika“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti v odstavci prvním větě první se slova „Zhotovení, prodej, opravy“ nahrazují slovy „Individuální zhotovení, výdej a opravy“ a odstavec druhý zní: „V rámci živnosti lze provádět též prodej a opravy brýlových obrub, hromadně zhotovovaných korekčních očních pomůcek, slunečních a ochranných brýlí. Prodej příslušenství k brýlím, pomůcek a prostředků určených k údržbě, k ochraně korekčních očních pomůcek a ochranných prostředků zraku (například pouzdra na brýle, utěrky a kapaliny určené k čištění brýlových čoček).“.
5. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se na konci textu věty první doplňují slova „ , včetně vedení realizace staveb a jejich změn“.
6. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se věta první nahrazuje větou „Provádění dobrovolných veřejných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách, přičemž dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.“ a ve větě druhé se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.
7. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných v názvu živnosti „Oceňování majetku pro - věci movité, - věci nemovité, - nehmotný majetek, - finanční majetek, - podnik“ se slovo „- podnik“ nahrazuje slovy „- obchodní závod“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti větě první se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.
8. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace - bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech, - v potravinářských a zemědělských provozech, - toxickými nebo vysoce toxickými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti větě druhé se slova „hubení původců a přenašečů infekčních onemocnění“ nahrazují slovy „inaktivaci původců a hubení přenašečů onemocnění“ a slovo „přípravků“ se nahrazuje slovem „směsí“.
9. V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Průvodcovská činnost horská“ v odstavci prvním se slova „a je vyloučena realizace jakýchkoli lyžařských, skialpinistických a obdobných činností, s výjimkou chůze na sněžnicích po značených turistických cestách“ nahrazují slovy „ ; v rámci živnosti je též možný pohyb na skialpinistických nebo běžeckých lyžích nebo sněžnicích po značených turistických cestách a trasách“.
10. V příloze č.2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Činnosti, při kterých je porušována integrita lidské kůže“ v odstavci druhém se slova „a další chemické přípravky“ zrušují.
11. V příloze č.2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se živnost „Výroba a zpracování paliv a maziv“ zrušuje.
12. V příloze č.2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ u živnosti „Oceňování majetku pro - věci movité, - věci nemovité, - nehmotný majetek, - finanční majetek, - podnik“ se slovo „podnik“ nahrazuje slovy „obchodní závod“.
13. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných se v názvu živnosti „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“ doplňují slova „a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ a ve sloupci Obsahová náplň živnosti se na konci odstavce doplňuje věta „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.“.
14. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti větě první se slova „bezpečnostního materiálu“ nahrazují slovy „věcí využitelných k obranným a bezpečnostním účelům“.
15. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných se za živnost „Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu“ vkládá nová živnost, která zní: „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“ a text ve sloupci Obsahová náplň živnosti zní:
„Řízení a obsluha technologických procesů za účelem zpracování ropy a výroby ropných produktů (paliv a maziv) s využitím velkokapacitních jednotek nebo jednotlivých částí technologických komplexů s prvky běžné automatizace, měření a regulace, včetně kontroly technologického režimu výroby. Ovládání procesů chemicko-fyzikálních přeměn ve všech skupenstvích ručním nebo mechanickým ovládáním prvků řízení. Obsluha čerpacích zařízení s potrubními rozvody, skladovací a manipulační práce. Používání chemických činidel a sloučenin pro zušlechťování polotovarů a výrobků. Shromažďování, zpracování a přenos informací o průběhu výroby i o změnách chemických a fyzikálně-chemických vlastností meziproduktů a hotových výrobků při realizaci technologických úkolů a integrované řízení výrobního procesu. Výroba biopaliv mícháním směsí komponentů uhlovodíkového a neuhlovodíkového (rostlinného) původu (například směsné nafty). Výroba mazacích olejů a plastických maziv. Výroba kapalných uhlovodíkových paliv ze surovin neropného původu. Přepracování odpadních uhlovodíkových produktů (například použitých a odpadních minerálních olejů) na kapalná paliva (topné oleje) a znovupoužitelné mazací oleje (motorové a převodové). Distribuce pohonných hmot, kterou se rozumí jejich prodej, s výjimkou prodeje pohonných hmot z čerpací stanice a prodeje stlačeného zemního plynu, pokud je jeho prodejce držitelem platné licence na obchod s plynem podle energetického zákona.“.
16. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných se v názvu živnosti „Kontrolní testování zařízení na ochranu rostlin“ slova „zařízení na ochranu rostlin“ nahrazují slovy „profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků“.
17. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Provádění veřejných dražeb - dobrovolných - nedobrovolných“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti větě druhé se za slova „na předem určeném místě“ vkládají slova „ , nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese,“, za slova „licitátora vlastnictví“ se vkládají slova „nebo jiné právo k“, za slova „nebo totéž“ se vkládá slovo „veřejné“, slovo „podnik“ se nahrazuje slovy „obchodní závod“ a ve větě čtvrté se slovo „podniku“ nahrazuje slovy „obchodního závodu“.
18. V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Vedení spisovny“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti text zní:
„Zajištění odborné správy dokumentů původce, popřípadě jeho právních předchůdců, v rozsahu úkonů souvisejících s uchováním těchto dokumentů, výkonem nahlédací agendy a umožnění provedení výběru archiválií, a to ve stejném rozsahu souvisejících povinností, které jsou zákonem o archivnictví a spisové službě stanoveny tomuto původci.“.
19. V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ u živnosti „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“ se doplňují slova „a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“.
20. V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ se za živnost „Nákup a prodej, půjčování, vývoj, výroba, opravy, úpravy, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování a ničení bezpečnostního materiálu“ vkládá nová živnost, která zní: „Výroba a zpracování paliv a maziv a distribuce pohonných hmot“.
21. V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ u živnosti „Kontrolní testování zařízení na ochranu rostlin“ se slova „zařízení na ochranu rostlin“ nahrazují slovy „profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků“.
22. V příloze č.4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 3. „Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin a ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti větě první se slovo „podniky“ nahrazuje slovy „obchodní závody“.
23. V příloze č.4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 16. „Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci druhém se slovo „přípravků“ nahrazuje slovem „směsí“.
24. V příloze č.4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 17. „Výroba chemických látek, vláken a přípravků a kosmetických prostředků“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti text zní:
„Výroba chemických látek a směsí nebo předmětů, například plastů, syntetického kaučuku, nátěrových hmot, barviv a pigmentů, pracích prášků, chemických látek a směsí pro laboratorní účely. Výroba syntetického nekonečného vlákna, spřádacích kabelů, jednoduchých vláken, včetně vysoce houževnatých a tvarovaných přízí, monofilů, vláken, střiže, kabelů, vložek a pásků z celulózy a přírodních polymerů obsahujících dusík a dalších chemických umělých vláken. Zpracování základních organických a anorganických surovin, polotovarů a pomocných látek při výrobě polotovarů a jednotlivých druhů a forem tuhých i kapalných kosmetických přípravků, jejich modifikace a zušlechťování v různých technologických a tepelných režimech. Kosmetickými přípravky jsou látky nebo směsi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kosmetické přípravky, například toaletní mýdla, přípravky do koupele, šampony na vlasy, barvy na vlasy, pleťové a tělové krémy, zubní pasty, přípravky na holení, dekorativní kosmetika, parfémy, přípravky na slunění, laky na nehty a odlakovače, přípravky na úpravu vlasů, přípravky pro vnější intimní hygienu. V rámci oboru činnosti lze provádět příslušné vývojové činnosti a laboratorní analýzy chemických látek a směsí pro výrobu kosmetických přípravků.
Obsahem činnosti není výroba nebezpečných chemických látek a chemických směsí nebo předmětů, paliv a maziv, syntetického a kvasného lihu, léčiv a hnojiv.“.
25. V příloze č.4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 48. „Velkoobchod a maloobchod“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci druhém se slovo „přípravků“ nahrazuje slovy „směsí, kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“, za slova „distribuce léčiv,“ se vkládají slova „distribuce pohonných hmot,“ a slovo „(LPG)“ se zrušuje.
26. V příloze č.4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 60. „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním větě první se slovo „auditora“ nahrazuje slovem „specialisty“.
27. V příloze č.4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 79. „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti v odstavci prvním se za slova „individuální péče o“ vkládají slova „osoby, zejména“ a slova „péče o osoby vyžadující zvýšenou péči,“ se zrušují a v odstavci druhém se za slovo „není“ vkládají slova „poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách,“.

Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády: Rusnok v. r.
Ministr průmyslu a obchodu: Cieńciała v. r.

364/2013 formuláře pro smlouvy o dočasném užívání ubytovacího zařízení

364 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. října 2013 o formulářích pro smlouvy, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby
Vláda nařizuje podle § 1854 odst. 2 a § 1856 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:
§ 1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) náležitosti formuláře obsahujícího informace, které podnikatel poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává
1. právo užívat ubytovací zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek, pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než jeden rok,
2. právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě včetně dopravy nebo jiných služeb, pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než jeden rok,
3. účastenství ve výměnném systému spojené s právem na plnění podle bodu 1 nebo 2 výměnou za poskytnutí možnosti jiné osobě využít svá obdobná práva ze smlouvy uvedené v bodě 1 nebo 2, nebo
4. právo na pomoc podnikatele při úplatném nabytí nebo úplatném převodu práva užívat ubytovací zařízení nebo jiné rekreační služby,
b) náležitosti formuláře pro odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo jiné rekreační služby.

§ 2
Formuláře jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 5 k tomuto nařízení.

§ 3
Nařízení vlády č. 38/2011 Sb., o formulářích pro smlouvy, ve kterých se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby, se zrušuje.

§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády:  Rusnok v. r. Ministr průmyslu a obchodu:  Cieńciała v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 364/2013 Sb.
Formulář pro informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení s noclehem na více než jeden časový úsek, pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než 1 rok

I.Určení podnikatele, který je smluvní stranou - jméno/obchodní firma, adresa sídla, jde-li o zahraniční právnickou osobu, také umístění její organizační složky na území České republiky, právní forma podnikatele, je-li právnickou osobou:
Stručný popis dočasného užívání ubytovacího zařízení (včetně například popisu nemovité věci):
Přesná povaha a obsah práva nebo práv:
Přesné uvedení období, po které může být vykonáváno právo, jež je obsahem závazku, a případně doba jeho trvání:
Datum, od kterého bude moci spotřebitel vykonávat právo, které je obsahem závazku:
Pokud se smlouva týká konkrétní nemovité věci ve výstavbě, datum dokončení výstavby a zpřístupnění služeb:
Cena, kterou má spotřebitel zaplatit za nabytí práva nebo práv:

Přehled dalších plateb určených ve smlouvě; druh plateb a výše částek (například roční a další opakující se poplatky, místní daně):
Přehled hlavních služeb, které jsou spotřebiteli k dispozici (například elektrická energie, voda, údržba, odvoz odpadu), a částka, kterou za ně spotřebitel musí zaplatit:

Přehled zařízení, která jsou spotřebiteli k dispozici (například bazén nebo sauna):

Jsou zahrnuty do výše uvedených plateb?

Pokud ne, uveďte, co je zahrnuto do plateb a za co je třeba dále zaplatit:
Je možné zúčastnit se výměnného systému?

Pokud ano, uveďte název výměnného systému:

Uvedení plateb za členství/výměnu:
Podepsal podnikatel, který je smluvní stranou, kodex nebo kodexy chování a kde je možné je v takovém případě najít?


II.Všeobecné informace
1. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 kalendářních dnů od uzavření smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí nebo od jejich obdržení, nastane -li tento okamžik později.
 2. Během lhůty pro odstoupení od smlouvy nesmí podnikatel po spotřebiteli požadovat ani přijmout platbu zálohy ani jiné plnění nebo jejich zajištění.

3. Spotřebiteli nevzniknou žádné jiné povinnosti než ty, které jsou uvedeny ve smlouvě.
 4. V souladu s pravidly mezinárodního práva soukromého se smlouva může řídit jiným právem, než je právo daného členského státu Evropské unie nebo smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), v němž má spotřebitel bydliště nebo místo obvyklého pobytu, a případné spory mohou být projednávány před jinými soudy, než jsou soudy daného členského státu, v němž má spotřebitel bydliště nebo místo obvyklého pobytu.

Podpis spotřebitele:
III.Doplňující informace, na něž má spotřebitel nárok, a přesné místo, kde je lze najít (například v jaké kapitole nabídkového katalogu), 
    nejsou-li uvedeny níže:
  1. Informace o nabytých právech:
   a) za jakých podmínek je toto právo, které je obsahem závazku, vykonáváno na území členských států, ve kterých se nachází dotčená nemovitá 
      věc nebo nemovité věci, a informace o tom, zda byly tyto podmínky splněny, anebo v opačném případě, jaké podmínky je nutno ještě splnit,
   b) pokud smlouva poskytuje práva na využívání ubytovacího zařízení vybraného ze skupiny ubytovacích zařízení, informace o omezeních, pokud 
      jde o možnost spotřebitele kdykoli využít kterékoli ubytovací zařízení náležející do dané skupiny.
  2. Informace o nemovitých věcech:a) pokud se smlouva týká určité nemovité věci, přesný a podrobný popis této nemovité věci a jejího umístění,
   b) pokud se smlouva týká více nemovitých věcí (rekreační střediska), přesný popis těchto nemovitých věcí a jejich umístění; 
      pokud se smlouva týká jiného ubytovacího zařízení než nemovité věci, přesný popis tohoto ubytovacího zařízení a jeho vybavení,
   c) služby (například elektřina, voda, údržba, odvoz odpadu), ke kterým má nebo bude mít spotřebitel přístup a za jakých podmínek,
   d) případně společná zařízení, jako je bazén, sauna, atd., ke kterým má nebo bude mít spotřebitel přístup a za jakých podmínek.
  3. Dodatečné požadavky na ubytovací zařízení ve výstavbě:   (je-li to relevantní)
      a) údaje o stadiu ukončení výstavby a o stadiu prací na zařízení nezbytném pro úplné zprovoznění (přípojky plynu, elektřiny, 
         vody, telefonní přípojky), jakož i na veškerém zařízení, k němuž bude mít spotřebitel přístup,
      b) lhůta pro ukončení výstavby a prací na zařízení nezbytném pro úplné zprovoznění (přípojky plynu, elektřiny, vody, telefonní přípojky), 
         jakož i na veškerém zařízení, k němuž bude mít spotřebitel přístup,
      c) číslo stavebního povolení, názvy a úplné adresy příslušných orgánů,
      d) zajištění týkající se úspěšného dokončení výstavby ubytovacího zařízení nebo pro případ nedokončení výstavby zajištění vrácení 
         veškerých provedených plateb a případně údaj o podmínkách použití těchto zajištění.
  4. Informace o platbách:
     a) přesný a odpovídající popis celkových plateb spojených se smlouvou o dočasném užívání ubytovacího zařízení; 
        způsob rozdělení těchto plateb mezi jednotlivé spotřebitele a za jakých podmínek a kdy mohou být tyto platby zvýšeny; 
        metoda výpočtu výše plateb spojených s obýváním nemovité věci, povinné zákonné platby (například daně, poplatky), jakož i dodatečné platby 
        za správu (například údržba, opravy),
     b) informace o tom, zda je v příslušném rejstříku zapsáno jakékoli právo odpovídající věcnému břemeni, zástavnímu právu nebo jinému právu 
        omezujícímu užívací právo k ubytovacímu zařízení.
 5. Informace o zániku závazku ze smlouvy:
     a) informace o způsobech zániku závazku z vedlejší smlouvy a o důsledcích tohoto zániku,
     b) podmínky zániku závazku ze smlouvy, důsledky zániku a informace o veškerých povinnostech spotřebitele, které mohou být s tímto zánikem spojeny.
 6. Další informace:
     a) informace o způsobu, jakým bude zajištěna údržba a opravy nemovité věci, jakož i její správa a řízení, včetně toho, zda a jak mohou 
        spotřebitelé ovlivňovat rozhodnutí o těchto otázkách a podílet se na nich,b) informace o možnosti nebo nemožnosti účastnit se systému 
        dalšího prodeje práv, která jsou obsahem závazku, informace o příslušném systému a výši plateb spojených s dalším prodejem v rámci 
        tohoto systému,
     c) uvedení jazyka nebo jazyků, v nichž bude možné komunikovat s podnikatelem v záležitostech souvisejících se smlouvou, například 
        v případě správních rozhodnutí, zvýšení plateb a vyřizování dotazů a stížností,
     d) upozornění na případnou možnost mimosoudního řešení sporů.

Potvrzení přijetí informací:
 Podpis spotřebitele:
   Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 364/2013 Sb.
   Formulář pro informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává právo na výhodu spojenou s ubytováním, popřípadě včetně dopravy 
   nebo jiných služeb, pokud je taková smlouva uzavřena na období delší než 1 rok
   I.Určení podnikatele, který je smluvní stranou - jméno/obchodní firma, adresa sídla, jde-li o zahraniční právnickou osobu, také umístění 
     její organizační složky na území České republiky, právní forma podnikatele, je-li právnickou osobou:
     Stručný popis produktu:Přesná povaha a obsah práva nebo práv:
     Přesné uvedení období, po které může být vykonáváno právo, jež je obsahem závazku, a případně doba jeho trvání:
     Datum, od kterého bude moci spotřebitel vykonávat právo, které je obsahem závazku:
     Cena, kterou má spotřebitel za nabytí práva zaplatit, včetně opakovaných plateb, jejichž vznik může spotřebitel předpokládat, a to 
     v souvislosti se svým právem na ubytování, dopravu a veškeré určené související služby nebo zboží:
     Splátkový kalendář s rovnoměrnými platbami uvádějící stejnou výši splátek této ceny pro každý rok po dobu trvání závazku ze smlouvy, 
     jakož i data splatnosti:
     Po prvním roce mohou být následující částky upraveny tak, aby zůstala zachována skutečná hodnota těchto splátek (zohlednění inflace).
     Přehled dodatečných povinných plateb určených ve smlouvě, druh plateb a výše částek (například roční členské poplatky v klubech):
     Přehled hlavních služeb, které jsou spotřebiteli k dispozici (například slevy na ubytování v hotelích a letenky):Jsou zahrnuty 
     do výše uvedených plateb?
     Pokud ne, uveďte, co je zahrnuto do plateb a za co je třeba zaplatit (například 3 noclehy jsou zahrnuty do ročního členského poplatku, 
     veškeré další ubytování musí být zaplaceno zvlášť):
     Podepsal podnikatel kodex nebo kodexy chování, a pokud ano, kde je možné jev takovém případě najít?
   II.Všeobecné informace
    1. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 kalendářních dnů od uzavření dané smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí 
       nebo od jejich obdržení, nastane-li tento okamžik později.
    2. Během lhůty pro odstoupení od smlouvy nesmí podnikatel po spotřebiteli požadovat ani přijmout platbu zálohy ani jiné plnění nebo jejich zajištění.
    3. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy, aniž by to pro něj představovalo jakékoliv další plnění, a to podáním výpovědi, kterou podnikateli 
       zašle do 14 kalendářních dnů od obdržení žádosti o platbu jednotlivé roční splátky.
    4. Spotřebiteli nevzniknou žádné jiné povinnosti než ty, které jsou uvedeny ve smlouvě.
    5. V souladu s pravidly mezinárodního práva soukromého se smlouva může řídit jiným právem, než je právo daného členského státu Evropské unie 
       nebo smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), v němž má spotřebitel bydliště nebo místo obvyklého 
       pobytu, a případné spory mohou být projednávány před jinými soudy, než jsou soudy daného členského státu, v němž má spotřebitel bydliště 
       nebo místo obvyklého pobytu.
 
 Podpis spotřebitele:
  III.Doplňující informace, na které má spotřebitel nárok, a přesné místo, kde je lze najít (například v jaké kapitole nabídkového katalogu), 
      nejsou-li uvedeny níže:
   1. Informace o nabytých právech:
    a) přesný a odpovídající popis slev, které jsou k dispozici pro budoucí rezervace, znázorněných na souboru příkladů nedávných nabídek,
    b) informace o omezení týkajícím se možnosti spotřebitele využívat svá práva, například o omezené dostupnosti nebo nabídce poskytované 
       spotřebitelům, kteří o ni požádají nejdříve, časové omezení některých akčních nabídek a zvláštních slev.
   2. Informace o zániku závazku ze smlouvy:
    a) informace o ujednáních týkajících se zániku závazku z vedlejší smlouvy a o důsledcích tohoto zániku,
    b) podmínky zániku závazku ze smlouvy, důsledky zániku a informace o veškerých povinnostech spotřebitele, které mohou být s tímto zánikem spojeny.
   3. Další informace:
    a) uvedení jazyka nebo jazyků, v nichž bude možné komunikovat s podnikatelem v záležitostech souvisejících se smlouvou, například v případě 
       vyřizování dotazů a stížností,
    b) upozornění na případnou možnost mimosoudního řešení sporů.

 Potvrzení přijetí informací:
 Podpis spotřebitele:
  Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 364/2013 Sb.
   Formulář pro informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává účastenství ve výměnném systému
   I.Určení podnikatele, který je smluvní stranou - jméno/obchodní firma, adresa sídla, jde-li o zahraniční právnickou osobu, 
     také umístění její organizační složky na území České republiky, právní forma podnikatele, je-li právnickou osobou:
     Stručný popis produktu:
     Přesná povaha a obsah práva nebo práv:
     Přesné uvedení období, po které může být vykonáváno právo, jež je obsahem závazku, a případně doba jeho trvání:

  Datum, od kterého bude moci spotřebitel vykonávat právo, které je obsahem závazku:
  Cena, kterou má spotřebitel zaplatit za členské poplatky spojené s výměnou:
    Přehled dodatečných povinných plateb určených ve smlouvě; druh plateb a výše částek (například poplatky za obnovení, 
    další opakující se poplatky, zvláštní dávky, místní daně):
    Přehled hlavních služeb, které jsou spotřebiteli k dispozici:
  Jsou zahrnuty do výše uvedených plateb?
  Pokud ne, uveďte, co je zahrnuto do plateb a za co je třeba zaplatit (druh plateb a výše částek, například odhad ceny, jež má být 
  zaplacena za jednotlivé transakce spojené s výměnou, včetně veškerých dalších poplatků):
  Podepsal podnikatel kodex nebo kodexy chování, a pokud ano, kde je možné jev takovém případe najít?

II.Všeobecné informace
  1. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 kalendářních dnů od uzavření dané smlouvy nebo 
     smlouvy o smlouvě budoucí nebo od jejich obdržení, nastane-li tento okamžik později. Uzavře-li spotřebitel současně smlouvu, 
     ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, a smlouvu, ve které se sjednává výměna, běží pro obě smlouvy 
     pouze jedna lhůta pro odstoupení, určená podle smlouvy, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení.
  2. Během lhůty pro odstoupení od smlouvy nesmí podnikatel po spotřebiteli požadovat ani přijmout platbu zálohy ani jiné plnění 
     nebo jejich zajištění.
  3. Spotřebiteli nevzniknou jiné povinnosti než ty, které jsou uvedeny ve smlouvě.
  4. V souladu s pravidly mezinárodního práva soukromého se smlouva může řídit jiným právem, než je právo daného členského státu Evropské unie 
     nebo smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), v němž má spotřebitel bydliště nebo místo 
     obvyklého pobytu, a případné spory mohou být projednány před jinými soudy, než jsou soudy daného členského státu, v němž má spotřebitel 
     bydliště nebo místo obvyklého pobytu.
  
  Podpis spotřebitele:

III.Doplňující informace, na něž má spotřebitel nárok, a přesné místo, kde je lze najít (například v jaké kapitole nabídkového katalogu), nejsou-li uvedeny níže:
 1. Informace o nabytých právech:
  a) vysvětlení, jak funguje výměnný systém a jaké jsou možnosti a podmínky výměny, uvedení hodnoty, která byla na principu dočasného užívání ubytovacího zařízení náležející spotřebiteli přidělena v systému výměn, a soubor příkladů konkrétních možností výměn,
  b) uvedení počtu dostupných zařízení a počtu členů výměnného systému, včetně všech omezení dostupnosti konkrétního ubytovacího zařízení, které si spotřebitel zvolil, například v důsledku období vysoké poptávky, možnost rezervace s velkým předstihem, jakož i veškerá omezení volby vyplývající z práv spojených s dočasným užíváním ubytovacího zařízení a vložených spotřebitelem do systému výměn.
 2. Informace o nemovitých věcech:
    stručný a přesný popis nemovitých věcí a jejich umístění; pokud se smlouva týká jiného ubytovacího zařízení než nemovité věci, přesný popis tohoto ubytovacího zařízení a místa, kde může spotřebitel získat další informace.
 3. Informace o platbách:
      informace o povinnosti podnikatele poskytnout podrobné informace před objednáním výměny, a to s ohledem na každou navrhovanou výměnu, a o veškerých dalších platbách, které musí spotřebitel zaplatit v souvislosti s danou výměnou.
 4. Informace o zániku závazku ze smlouvy:
  a) případně informace o způsobech zániku závazku z vedlejší smlouvy a o důsledcích tohoto zániku,
  b) podmínky pro zánik závazku ze smlouvy, důsledky zániku a informace o veškerých povinnostech spotřebitele, které mohou být s tímto zánikem spojeny.
 5. Další informace:
  a) uvedení jazyka nebo jazyků, v nichž bude možné komunikovat s podnikatelem, například v případě vyřizování dotazů a stížností,
  b) upozornění na případnou možnost mimosoudního řešení sporů.

  Potvrzení přijetí informací:
  Podpis spotřebitele:
 
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 364/2013 Sb.
  Formulář pro informace před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává právo na pomoc podnikatele při úplatném nabytí nebo úplatném převodu práva užívat ubytovací zařízení nebo jiné rekreační služby
 I.Určení podnikatele, který je smluvní stranou - jméno/obchodní firma, adresa sídla, jde-li o zahraniční právnickou osobu, také umístění její organizační složky na území České republiky, právní forma podnikatele, je-li právnickou osobou:
  Stručný popis služeb:
  Doba trvání závazku ze smlouvy:
  Cena, kterou má spotřebitel zaplatit za odběr služeb:
  Přehled dodatečných povinných plateb určených ve smlouvě; druh plateb a výše částek (například místní daně, notářské poplatky, platby na reklamu):
  Podepsal podnikatel kodex nebo kodexy chování, a pokud ano, kde je možné jev takovém případě najít?

 II.Všeobecné informace
  1. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 kalendářních dnů od uzavření dané smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí nebo od jejich obdržení, nastane-li tento okamžik později.
  2. Podnikatel nesmí po spotřebiteli požadovat ani přijmout platbu zálohy ani jiné plnění nebo jejich zajištění do doby, než se prodej uskuteční nebo než závazek ze smlouvy o dalším prodeji zanikne jiným způsobem.
  3. Spotřebiteli nevzniknou jiné povinnosti než ty, které jsou uvedeny ve smlouvě.
  4. V souladu s pravidly mezinárodního práva soukromého se smlouva muže řídit jiným právem, než je právo daného členského státu Evropské unie nebo smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát“), v němž má spotřebitel bydliště nebo místo obvyklého pobytu, a případné spory mohou být projednávány před jinými soudy, než jsou soudy daného členského státu, v němž má spotřebitel bydliště nebo místo obvyklého pobytu.
  Podpis spotřebitele:

 III.Doplňující informace, na něž má spotřebitel nárok, a přesné místo, kde je lze najít (například v jaké kapitole nabídkového katalogu), nejsou-li uvedeny níže:
  a) podmínky zániku závazku ze smlouvy, důsledky zániku a informace o veškerých povinnostech spotřebitele, které mohou být s tímto zánikem spojeny,
  b) uvedení jazyka nebo jazyků, v nichž bude po prodeji možné komunikovat s podnikatelem, například v případě vyřizování dotazů a stížností,
  c) upozornění na případnou možnost mimosoudního řešení sporů.

 Potvrzení přijetí informací:
 Podpis spotřebitele:

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 364/2013 Sb.
  Formulář pro odstoupení od smlouvy, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo jiné rekreační službyPrávo na odstoupení od smlouvy
  Spotřebitel má právo odstoupit od této smlouvy bez uvedení důvodu ve lhůtě 14 kalendářních dnů.
  Lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet dnem________________(doplní podnikatel před poskytnutím formuláře spotřebiteli).
  Pokud podnikatel nepředal spotřebiteli řádně vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy, činí lhůta pro odstoupení 1 rok a 14 dnů ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, popřípadě ode dne, kdy spotřebitel obdržel její vyhotovení, nastal-li tento den později.
  Je-li spotřebiteli předán řádně vyplněný formulář pro odstoupení od smlouvy v textové podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat do 1 roku ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, popřípadě ode dne, kdy spotřebitel obdržel její vyhotovení, nastal-li tento den později, končí lhůta pro odstoupení 14. dnem od předání formuláře.
  Pokud spotřebitel neobdržel všechny požadované informace, činí lhůta pro odstoupení od smlouvy 3 měsíce a 14 dnů ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, popřípadě ode dne, kdy spotřebitel obdržel její vyhotovení, nastal-li tento den později. Byly-li však tyto informace spotřebiteli poskytnuty do 3 měsíců ode dne, kdy byla smlouva uzavřena, popřípadě ode dne, kdy spotřebitel obdržel její vyhotovení, nastal-li tento den později, končí lhůta pro odstoupení 14. dnem od poskytnutí informací.
  Pro účely uplatnění práva na odstoupení od smlouvy zašle spotřebitel podnikateli prostřednictvím trvalého nosiče dat (například dopis zaslaný poštou) oznámení, přičemž uvede níže uvedené jméno, příjmení a adresu. Spotřebitel může použít tento formulář, není to však povinné.
  Jestliže spotřebitel využije práva na odstoupení od smlouvy, nenese žádné náklady.
 
 Zákaz přijetí záloh
 Během lhůty pro odstoupení od smlouvy nesmí podnikatel po spotřebiteli požadovat ani přijmout platbu zálohy ani jiné plnění nebo jejich zajištění.

 Oznámení o odstoupení od smlouvy
 - Adresát (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název a sídlo podnikatele (*):
 - Oznamuji/Oznamujeme (**), že odstupuji/že odstupujeme (**) od smlouvy (*):
 - Den uzavření smlouvy (*):
 - Jméno a příjmení spotřebitele nebo spotřebitelů (***):
 - Adresa spotřebitele nebo spotřebitelů (***):
 - Podpis spotřebitele nebo spotřebitelů (pouze pokud jde o formulář zaslaný v textové podobě)***:
 - Datum(***):

  -----------------------------------------------
 (*) Vyplní podnikatel před předáním formuláře spotřebiteli.
 (**) Nehodící se škrtnete.
 (***) Vyplní spotřebitel při uplatňování práva na odstoupení od smlouvy.

 Potvrzení přijetí informací:
 Podpis spotřebitele:

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně.

363/2013 poučení o právu na odstoupení od smluv uzavř. distančním způsobem

	363  NAŘÍZENÍ VLÁDY  ze dne 30. října 2013
o vzorovém poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory a vzorovém formuláři pro odstoupení od těchto smluv
Vláda nařizuje podle § 1820 odst. 1 písm. f) a § 1820 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník:

§ 1
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje vzorové poučení o právu na odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podnikatele a náležitosti vzorového formuláře pro odstoupení od těchto smluv.
§ 2
Vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy a vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Předseda vlády: Rusnok v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Cieńciała v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 363/2013 Sb.
Vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy a vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy

a) Vzorové poučení o právu na odstoupení od smlouvy1. Právo odstoupit od smlouvy
1.1 „Do 14 dnů máte právo odstoupit od této smlouvy bez udání důvodu.“
1.2 „Máte právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů ode dne následujícího po dni (...)“
Vložte na místo vynechaného textu jeden z textů dále uvedených v uvozovkách:
a) „uzavření smlouvy“,
b) v případě uzavření kupní smlouvy:
 „ , kdy Vy nebo Vámi určená třetí osoba (jiná než dopravce) převezmete zboží.“,
c) v případě uzavření smlouvy, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí:
 „ , kdy Vy nebo Vámi určená třetí osoba (jiná než dopravce) převezmete poslední dodávku zboží.“, nebo
d) v případě uzavření smlouvy o pravidelné dodávce zboží po stanovenou dobu:
 „ , kdy Vy nebo Vámi určená třetí osoba (jiná než dopravce) převezmete první dodávku zboží.“.
1.3 „Pro účely uplatnění práva na odstoupení od smlouvy musíte o svém odstoupení od této smlouvy informovat (vložte Vaše jméno a příjmení, obchodní firmu/název, adresu sídla a případně Vaše telefonní a faxové číslo a e-mailovou adresu) formou jednostranného právního jednání (například dopisem zaslaným prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, faxem nebo e-mailem). Můžete použít přiložený vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, není to však Vaší povinností.“

Pokud na Vašich internetových stránkách nabízíte spotřebiteli možnost elektronicky vyplnit a odeslat informaci o odstoupení od smlouvy, vložte toto:
 „Na naší webové stránce (vložte internetovou adresu) můžete rovněž elektronicky vyplnit a odeslat formulář pro odstoupení od smlouvy nebo jakékoliv jiné jednoznačné prohlášení. Využijete-li této možnosti, obratem Vám zašleme potvrzení o přijetí tohoto oznámení o odstoupení od smlouvy.“.
1.4 „Aby byla dodržena lhůta pro odstoupení od této smlouvy, postačuje odeslat odstoupení od smlouvy před uplynutím příslušné lhůty.“
2. Důsledky odstoupení od smlouvy
2.1 „Pokud odstoupíte od této smlouvy, vrátíme Vám bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy nám došlo Vaše oznámení o odstoupení od smlouvy, všechny platby, které jsme od Vás obdrželi, včetně nákladů na dodání (kromě dodatečných nákladů vzniklých v důsledku Vámi zvoleného způsobu dodání, který je jiný než nejlevnější způsob standardního dodání námi nabízený). Pro vrácení plateb použijeme stejný platební prostředek, který jste použil(a) pro provedení počáteční transakce, pokud jste výslovně neurčil(a) jinak. V žádném případě Vám tím nevzniknou další náklady.“
2.1 „Pokud odstoupíte od této smlouvy, vrátíme Vám bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy nám došlo Vaše oznámení o odstoupení od smlouvy, všechny platby, které jsme od Vás obdrželi, včetně nákladů na dodání (kromě dodatečných nákladů vzniklých v důsledku Vámi zvoleného způsobu dodání, který je jiný než nejlevnější způsob standardního dodání námi nabízený). Pro vrácení plateb použijeme stejný platební prostředek, který jste použil(a) pro provedení počáteční transakce, pokud jste výslovně neurčil(a) jinak. V žádném případě Vám tím nevzniknou další náklady.“

V případě uzavření kupní smlouvy, v níž nenabízíte, že při odstoupení od smlouvy vyzvednete zboží, vložte toto:
 „Platbu vrátíme až po obdržení vráceného zboží nebo prokážete-li, že jste zboží odeslal(a) zpět, podle toho, co nastane dříve.“.
2.2 Pokud spotřebitel obdržel zboží na základě smlouvy, vložte zde text odpovídající jedné z následujících variant:
a) Převzetí zboží

Pokud nabízíte, že zboží od spotřebitele převezmete:
 „Zboží vyzvedneme.“.

V opačném případě:
 „Zboží bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy došlo k odstoupení od této smlouvy, zašlete zpět nebo je předejte na adrese (vložte Vaše jméno a příjmení/obchodní firmu, název, adresu sídla, případně jméno a příjmení, adresu osoby, která je oprávněna k převzetí zboží). Lhůta se považuje za zachovanou, pokud nám odešlete zboží zpět před uplynutím 14 dnů.“.

b) Náklady spojené s vrácením zboží

Pokud nabízíte, že ponesete náklady spojené s vrácením zboží:
 „Náklady spojené s vrácením zboží ponese (vložte Vaše jméno a příjmení/obchodní firmu, název, adresu sídla).“.

V opačném případě:
 „Ponesete přímé náklady spojené s vrácením zboží.“.
  Pokud ve smlouvě uzavřené na dálku nenabízíte, že ponesete náklady spojené s vrácením zboží, a pokud toto zboží ze své podstaty nemůže být vráceno obvyklou poštovní cestou:
 „Ponesete přímé náklady spojené s vrácením zboží ve výši (vložte částku) Kč.“.

 Pokud nelze náklady na vrácení zboží rozumně vypočítat předem:
 „Ponesete přímé náklady spojené s vrácením zboží. Maximální náklady jsou odhadované ve výši (vložte částku) Kč.“.

 Pokud v rámci smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory nelze zboží ze své podstaty vrátit obvyklou poštovní cestou a v době uzavření smlouvy bylo dodáno do domácnosti spotřebitele:
 „Zboží vyzvedneme na vlastní náklady.“.

 c) Odpovědnost za snížení hodnoty vráceného zboží
  „Odpovídáte pouze za snížení hodnoty zboží v důsledku nakládání s tímto zbožím jiným způsobem, než který je nutný k obeznámení se s povahou a vlastnostmi zboží, včetně jeho funkčnosti.“
   2.3 V případě uzavření smlouvy o poskytování služeb nebo smlouvy týkající se dodávek vody, plynu nebo elektřiny, pokud nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění, vložte toto:
  „Pokud jste požádal(a), aby poskytování služeb nebo dodávky vody/plynu/elektřiny/tepla z dálkového vytápění (nehodící se vymažte) začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy, zaplatíte nám částku úměrnou rozsahu poskytnutých služeb do doby, kdy jste nás informoval(a) o odstoupení od smlouvy, a to v porovnání s celkovým rozsahem služeb stanoveným ve smlouvě.“.


 b) Vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy

 (vyplňte tento formulář a pošlete jej zpět pouze v případě, že chcete odstoupit od smlouvy)Oznámení o odstoupení od smlouvy

 - Adresát (zde podnikatel vloží jméno a příjmení/obchodní firmu, adresu sídla a případně faxové číslo a e-mailovou adresu podnikatele):
 - Oznamuji/oznamujeme (*), že tímto odstupuji/odstupujeme (*) od smlouvy o nákupu tohoto zboží (*)/o poskytnutí těchto služeb (*)

 - Datum objednání (*)/datum obdržení (*)
 - Jméno a příjmení spotřebitele/spotřebitelů

 - Adresa spotřebitele/spotřebitelů
 - Podpis spotřebitele/spotřebitelů (pouze pokud je tento formulář zasílán v listinné podobě)

 - Datum
 (*) Nehodící se škrtněte nebo údaje doplňte.

 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.

362/2013 změna vyhlášky k provedení zákona o myslivosti

362  VYHLÁŠKA  ze dne 7. listopadu 2013,
 kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb.
 Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 44 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.:

Čl. I
  Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění vyhlášky č. 350/2003 Sb., se mění takto:
  1. V § 14 odst. 1 písm. a) se slovo „vyhledání“ nahrazuje slovem „vyhledávání“.
  2. V § 14 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
   „b) vyhledávání spárkaté zvěře u psů s kohoutkovou výškou do 55 cm,“.
       Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
  3. V § 14 odst. 1 písm. c) se slova „vyhledání a“ zrušují.
  4. V § 14 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „ , nebo“.
  5. V § 14 odst. 2 písmeno a) zní:
   „a) vyhledáváním - ochota a schopnost psa v určeném prostoru prohledávat terén a vyhledávat v něm živou zvěř drobnou i spárkatou,“.
  6. § 15 včetně nadpisu zní:  „§ 15
    Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb
   (1) Pro honitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy drobné zvěře [§ 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto:
      a) v honitbě o výměře do 1000 ha
        1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a
        2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
      b) v honitbě o výměře do 3000 ha
        1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a
        2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
      c) v honitbě o výměře od 3000 ha
        1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání drobné zvěře, dohledání drobné zvěře a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře [§ 14 odst. 1 písm. a)] a
        2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
   (2) Pro honitbu [§ 2 písm. i) zákona], která má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy spárkaté zvěře [§ 2 písm. l), § 3 odst. 2 a § 29 odst. 3 zákona], se stanoví počty držených psů takto:
      a) v honitbě o výměře do 1000 ha
        1. nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
        2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
      b) v honitbě o výměře do 3000 ha
        1. nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
        2. nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)],
      c) v honitbě o výměře od 3000 ha
        1. nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] a nejméně 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
        2. nejméně 2 psi se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
   (3) V případě, že honitba má stanoveny jakostní třídy, minimální stavy a normované stavy jak drobné, tak spárkaté zvěře (odstavce 1 a 2), se počet držených psů se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)] stanoví takto:
       a) v honitbě o výměře do 3000 ha nejméně 1 pes,
       b) v honitbě o výměře od 3000 ha nejméně 2 psi.
   (4) V případě, že honitba [§ 2 písm. i) zákona] nemá stanovenu jakostní třídu, minimální stav a normovaný stav drobné zvěře nebo spárkaté zvěře, 
       stanoví se pro všechny výměry honitby počet držených psů takto:
       a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání, dohledání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře 
          [§ 14 odst. 1 písm. a)],
       b) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné 
          spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] 
          a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
       c) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].
   (5) Pro oboru [§ 2 písm. j) zákona] se počet psů stanoví takto:
       a) nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře a výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné 
          spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b) a c)] nebo nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu vyhledávání spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. b)] 
          a nejméně 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře [§ 14 odst. 1 písm. c)] a
       b) nejméně 1 pes se zkouškou z výkonu norování [§ 14 odst. 1 písm. d)].“.

7. V § 17 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Věta první neplatí v případě všestranných zkoušek loveckých psů, jimiž lze současně získat 
   loveckou upotřebitelnost podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 1 písm. c) (dále jen „všestranné zkoušky“). V případě podle věty druhé 
   postačí, aby ten, kdo chce být rozhodčím pro všestranné zkoušky, prokázal, že vycvičil a předvedl na všestranných zkouškách alespoň dva psy, 
   musí však být rozhodčím pro všechny zkoušky, z nichž jsou všestranné zkoušky složeny.“.
8. Příloha č. 8 zní:
  „Příloha č. 8 k vyhlášce č. 244/2002 Sb.
   Vzor potvrzení o složení zkoušky psa z výkonů

“.
 Čl. II  Přechodné ustanovení
   Psi se zkouškou složenou podle § 14 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 244/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považují za psy se zkouškou složenou podle § 14 odst. 1 písm. b) a c) vyhlášky č. 244/2002 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.
 Čl. III Účinnost
   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
   Ministr: Ing.Toman

361/2013 paušální částka nákladů v souvislosti s převzetím odsouzeného

361  VYHLÁŠKA ze dne 4. listopadu 2013,
 kterou se stanoví paušální částka nákladů vynaložených státem v souvislosti s převzetím odsouzeného
 Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 132 odst. 3 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních:

 § 1  Paušální částka nákladů, které Česká republika vynaložila v souvislosti s převzetím odsouzeného, který byl se svým souhlasem převzat 
     z cizího státu k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím, činí
     a) 5000 Kč, předává-li odsouzeného cizí stát, se kterým má Česká republika společnou státní hranici,
     b) 65000 Kč, předává-li odsouzeného cizí stát z jiného místa nacházejícího se na území Evropy, a
     c) 150000 Kč v ostatních případech.
 § 2 Vyhláška č. 24/2002 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů vynaložených státem v souvislosti s předáním odsouzených, se zrušuje.
 § 3  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
 Ministryně:  Mgr. Benešová v. r.

360/2013 změna vyhl. o minimálním limitu pojistného plnění pojistných smluv

360 VYHLÁŠKA ze dne 4. listopadu 2013,
kterou se mění vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 39 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 296/2007 Sb.:

Čl. I
Vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolvenčních správců, se mění takto:
1. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ ; pro fyzické osoby, které mají právo vykonávat funkci insolvenčního správce dlužníka uvedeného v § 3 odst. 2 zákona, se stanoví částkou 10000000 Kč“.
2. V § 2 odst. 2 se slova „částkou 1000000 Kč násobenou počtem ohlášených společníků“ nahrazují slovy „jako součet částek, které by byly stanoveny jednotlivým ohlášeným společníkům podle odstavce 1“.
3. V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Minimální limit pojistného plnění z pojištění se stanoví pro jednu pojistnou událost.“.

4. § 3 včetně nadpisu zní:
„§ 3 Minimální standardy pojistných smluv
Pojištění se vztahuje na odpovědnost insolvenčního správce za škodu, která je způsobena jeho konáním nebo opomenutím při výkonu funkce insolvenčního správce nebo v souvislosti s ní nebo konáním nebo opomenutím jeho zaměstnanců při výkonu jeho funkce, pokud ke konání nebo opomenutí došlo v době trvání pojištění.“.

Čl. II Přechodné ustanovení
Pojistná smlouva, která splňuje podmínky podle vyhlášky č. 314/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považuje za pojistnou smlouvu splňující podmínky podle vyhlášky č. 314/2007 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

Čl. III Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministryně: Mgr. Benešová v. r.

359/2013 o vzoru formuláře pro návrh na zahájení řízení o povolení vkladu

359  VYHLÁŠKA  ze dne 1. listopadu 2013 o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu
 Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):
§ 1
(1) Vzor formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu (dále jen „návrh na vklad“) do katastru nemovitostí v listinné podobě je uveden v příloze k této vyhlášce.
(2) Formulář návrhu na vklad do katastru nemovitostí lze vyplnit rovněž v elektronické podobě prostřednictvím aplikace, která je dostupná na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

§ 2
Návrhy na vklad vlastnického práva, zástavního práva, podzástavního práva, věcného břemene a předkupního práva, které bylo zřízeno jako právo věcné, k pozemkům, stavbám a jednotkám vymezeným podle zákona o vlastnictví bytů lze do 31. prosince 2014 předkládat i na formuláři podle vyhlášky č. 401/2011 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí.

§ 3
Vyhláška č. 401/2011 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí, se zrušuje.

§ 4
Účinnost  Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda:  Ing. Večeře v. r.  
Příloha k vyhlášce č. 359/2013 Sb.

358/2013 o poskytování údajů z katastru nemovitostí

358 VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2013 o poskytování údajů z katastru nemovitostí
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. j) a k) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Tato vyhláška upravuje

a) podmínky pro poskytování údajů z katastru,

b) formu poskytovaných údajů z katastru,

c) podmínky šíření údajů z katastru,

d) úplaty za poskytování údajů z katastru, pokud nejsou stanoveny jiným právním předpisem,

e) podmínky poskytování služby sledování změn v katastru (dále jen „sledování změn“) zajišťující informování vlastníků a jiných oprávněných o postupu zápisů elektronickými prostředky.

ČÁST DRUHÁ
POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ Z KATASTRU

§ 2
Podmínky pro poskytování údajů z katastru

Údaje z katastru se poskytují osobám na žádost za podmínek a ve formě stanovené touto vyhláškou.

§ 3
Formy poskytování údajů z katastru

Údaje z katastru se poskytují v těchto formách

a) nahlížení do katastru, s výjimkou sbírky listin katastru, přehledu vlastnictví z území České republiky a údajů o dosažených cenách nemovitostí, a ústní informace (§ 5),

b) výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin (§ 6),

c) ověřené kopie písemností v listinné podobě, ověřené výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo ověřené duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (§ 7),

d) prosté kopie písemností v listinné podobě, prosté výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo v elektronické podobě nebo prosté duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (§ 8),

e) reprografické kopie z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin podle písmen b) a c) (§ 9),

f) tiskové výstupy z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin podle písmena b) (§ 10),

g) dálkový přístup k údajům katastru (§ 11 až 14),

h) údaje katastru v elektronické podobě (§ 15),

i) kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle posledního dochovaného stavu grafického operátu pozemkového katastru či přídělového nebo scelovacího operátu (dále jen „dřívější pozemkové evidence“) (§ 16),

j) srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru (§ 17),

k) souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru (§ 18), nebo

l) sledování změn (§ 19 a 20).

§ 4

(1) Údaje z katastru poskytují katastrální úřady o nemovitostech v územním obvodu své působnosti. Údaje podle § 6 odst. 3 písm. a) a b) a údaje podle písm. c), pokud se jedná o digitální katastrální mapu a dále údaje podle § 10 a 15 poskytují katastrální úřady z území celé České republiky.

(2) Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) poskytuje údaje z katastru podle § 5 odst. 3, § 11 až 15 a podle § 18 až 20.

§ 5
Nahlížení do katastru a poskytování ústních informací

(1) Katastrální úřad umožňuje v úředních hodinách a v prostorách k tomu určených bezúplatně nahlížet do katastru a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty či o údajích katastru poskytuje ústní informace, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Pořízení opisů, výpisů nebo náčrtů podle odstavce 1 může být nahrazeno pořízením fotografických snímků bezkontaktním způsobem na zařízení žadatele, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Úřad umožňuje bezúplatné nahlížení do katastru na vybrané údaje souboru popisných informací a souboru geodetických informací aplikací dostupnou prostřednictvím internetu. Úřad umožňuje rovněž bezúplatné nahlížení na obraz katastrální mapy formou prohlížecí služby a bezúplatně poskytuje údaje katastrální mapy prostřednictvím služby stahování dat.

(4) V případě, že uživatel služeb uvedených v odstavci 3 přetěžuje technologickou infrastrukturu Úřadu nebo neodborně využívá nebo zneužívá aplikace a služby k neoprávněnému vytěžování údajů z katastru, je Úřad oprávněn mu v tomto jednání zabránit technickými prostředky.

§ 6
Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin

(1) Výpis, opis, kopie nebo identifikace parcel se opatří datem vyhotovení, číslem řízení o poskytnutí údajů z katastru, otiskem razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem, jménem a příjmením zaměstnance katastrálního úřadu, který výpis, opis nebo kopii vyhotovil, a jeho podpisem a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1).

(2) V žádosti o výpis, opis, kopii nebo identifikaci parcel se uvede předmět žádosti, název obce a katastrálního území s označením předmětu žádosti, a to identifikací vlastníka nebo jiného oprávněného, parcelním číslem pozemku v katastru nebo ve zjednodušené evidenci, popisným nebo evidenčním číslem budovy (s uvedením části obce v případě, že je obec členěna na části, které mají samostatné číslování domů), číslem jednotky, popřípadě číslem listu vlastnictví, a to tak, aby rozsah požadovaných výstupů byl nepochybný. V případě pochybností vyzve katastrální úřad žadatele k doplnění žádosti.

(3) Výpisem, opisem a kopií podle odstavce 1 se rozumí na tiskopisu Úřadu vyhotovený

a) výčet nemovitostí vlastníka (spoluvlastníků) nebo oprávněného z dalšího práva příslušejících k listu vlastnictví s údaji o právech a s dalšími údaji katastru podle jiného právního předpisu2),

b) výčet údajů o nemovitosti s vymezenými jednotkami3) podle jiného právního předpisu4),

c) kopie katastrální mapy zobrazující vybrané parcely.

(4) Výčet údajů podle odstavce 3 písm. a) a b) je označen jako „Výpis z katastru nemovitostí“ a obsahuje údaje listu vlastnictví5), údaje o datu, hodině a minutě, ke kterým výpis z katastru nemovitostí prokazuje stav evidovaný v katastru, údaje o okresu, obci a katastrálním území, číslo listu vlastnictví a informace o druhu číslování parcel. Výčet údajů podle odstavce 3 písm. a) je úplný nebo částečný. Úplný výčet se týká všech nemovitostí příslušejících k jednomu listu vlastnictví, částečný výčet pouze těch nemovitostí, o jejichž výčet žadatel požádá. Částečný výčet je vždy označen slovy „Částečný výpis“.

(5) Při poskytování kopie podle odstavce 3 písm. c) se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí jen na žádost.

(6) Identifikace parcel obsahuje porovnání totožnosti parcely nebo skupiny souvisejících parcel posledního dochovaného stavu dřívějších pozemkových evidencí nebo stavu katastrálního operátu k určitému datu s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru. Parcely se uvádějí podle katastrálních území a parcelních čísel. V případě, že nelze zákres hranic parcely dřívější pozemkové evidence nebo parcely podle stavu před obnovou katastrálního operátu ztotožnit se zákresem hranic parcely katastru, sdělí katastrální úřad žadateli, že identifikaci nelze provést bez vytyčení hranic pozemku v terénu a vyhotovení geometrického plánu.

(7) Současně s výpisem, opisem nebo kopií podle odstavce 3 nebo identifikací parcel podle odstavce 6 vyhotoví katastrální úřad na žádost jejich kopii, kterou označí slovem „Kopie“. Na kopii se dále uvede datum vyhotovení, číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, jméno a příjmení zaměstnance katastrálního úřadu, který kopii vyhotovil, a jeho podpis. Kopie se opatří kolkem v odpovídající hodnotě nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1) a opatří se otiskem razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem.

§ 7
Ověřené kopie písemností v listinné podobě, ověřené výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo ověřené duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru

(1) Katastrální úřady vyhotoví na žádost

a) ověřenou kopii písemnosti v listinné podobě,

b) ověřený výstup vzniklý převedením písemnosti v listinné podobě do elektronické podoby nebo převedením písemnosti v elektronické podobě do listinné podoby, pokud tato písemnost byla v době doručení katastrálnímu úřadu opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou uznávanou elektronickou značkou,

c) duplikát písemnosti v elektronické podobě, pokud tato písemnost byla v době doručení katastrálnímu úřadu opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem nebo platnou uznávanou elektronickou značkou.

(2) Pokud není žádost o kopii písemnosti v listinné nebo v elektronické podobě ze sbírky listin katastru podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, musí být opatřena

a) úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu,

b) úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele, jde-li o právnickou osobu; to neplatí v případě, kdy je výsledek úkonu zasílán na adresu jejího sídla uvedenou v obchodním nebo jiném zákonem stanoveném rejstříku, nebo v seznamu vedeném Notářskou komorou či Českou advokátní komorou6),

c) otiskem úředního razítka a podpisem oprávněné úřední osoby, jde-li o orgán veřejné moci nebo organizační složku státu.

(3) Kopie písemnosti v listinné podobě ze sbírky listin katastru se označí slovem „Kopie“. Kopie se opatří ověřovací doložkou, která obsahuje text: „Kopie doslovně souhlasí s listinou uloženou ve sbírce listin katastru“, údaj o počtu stran kopie, údaj o tom, zda jde o kopii úplnou nebo částečnou, dále číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, datum, otisk razítka katastrálního úřadu s malým státním znakem, jméno a příjmení zaměstnance katastrálního úřadu, který kopii vyhotovil, a jeho podpis, a dále kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku1).

(4) Při poskytování výstupů a duplikátů podle odstavce 1 písm. b) a c) se použije ustanovení odstavce 3 přiměřeně.

§ 8
Prosté kopie písemností v listinné podobě, prosté výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo v elektronické podobě nebo prosté duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru

(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost prostou kopii písemnosti v listinné podobě ze sbírky listin katastru nebo poskytne výstup vzniklý převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě nebo duplikát písemnosti v elektronické podobě podle § 7 odst. 1 písm. b) a c); přitom použije ustanovení § 7 odst. 2 obdobně. Na kopii, výstup nebo duplikát písemnosti se vyznačí číslo řízení o poskytnutí údajů.

(2) Namísto prosté kopie písemnosti v listinné podobě lze na žádost poskytnout její rastrový obraz nebo rastrové obrazy jejích částí, přesahuje-li kopie formát A4. Rastrové obrazy se poskytují pouze prostřednictvím datové schránky.

(3) Prosté kopie písemností v listinné podobě, jejich rastrové obrazy, výstupy vzniklé převedením písemností v listinné nebo elektronické podobě a duplikáty písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 9
Reprografické kopie z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin

(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost reprografické kopie z částí katastrálního operátu, které nejsou vedeny v elektronické podobě, s výjimkou sbírky listin katastru. Kopii označí katastrální úřad slovem „Kopie“. Uvede číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, den vyhotovení, jméno a příjmení zaměstnance, který kopii vyhotovil, a připojí řádkové razítko katastrálního úřadu, který kopii vydal. Kopie nepřihlížejí k vyznačené plombě.

(2) Namísto reprografické kopie lze na žádost poskytnout její rastrový obraz nebo rastrové obrazy jejích částí, přesahuje-li kopie formát A4.

(3) Kopie a jejich rastrové obrazy se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(4) Pokud jsou územním samosprávným celkům poskytovány bezúplatně podle § 55 odst. 5 katastrálního zákona kopie mapového listu katastrální mapy vedené na plastové fólii, jsou poskytovány bezúplatně nejvýše jednou za kalendářní rok, a to jen pokud obsahují změny oproti naposled poskytnuté kopii nebo rastrovým datům katastrální mapy poskytnutým podle § 15. Kopie mapového listu jsou poskytovány z obvodu územní působnosti příslušného územního samosprávného celku.

§ 10
Tiskové výstupy z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin

(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost tiskové výstupy údajů z katastru z částí katastrálního operátu, které jsou vedeny v elektronické podobě. Katastrální úřad vyhotovuje tiskové výstupy takového obsahu a uspořádání, které umožňuje informační systém katastru nemovitostí.

(2) Při poskytování tiskového výstupu obsahujícího přehled vlastnictví z území České republiky a údaje o dosažených cenách nemovitostí se použije ustanovení § 7 odst. 2 obdobně.

(3) Tiskový výstup je označen slovy „Tiskový výstup informativního charakteru“. Uvede se číslo řízení o poskytnutí údajů z katastru, den vyhotovení, jméno a příjmení zaměstnance, který tiskový výstup vyhotovil, jeho podpis a připojí se řádkové razítko katastrálního úřadu, který tiskový výstup vydal. Tiskové výstupy se poskytují za úplatu stanovenou v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 11
Dálkový přístup k údajům katastru za úplatu

(1) Dálkový přístup k údajům katastru vedeným v elektronické podobě poskytuje Úřad na základě písemné žádosti. Žádost se podává na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(2) Dálkový přístup k údajům katastru poskytuje Úřad formou vlastní aplikace nebo webovou službou. Pro získání dálkového přístupu ke každé z uvedených forem se podává samostatná žádost. Technické podrobnosti aplikace i webové služby Úřad zveřejní na internetových stránkách Úřadu.

(3) Úřad žadateli po založení zákaznického účtu sdělí údaje potřebné pro umožnění dálkového přístupu k údajům katastru. Úřad založí žadateli jeden zákaznický účet pro jedno připojení žadatele. Podúčty pro další připojení žadatele a jeho zaměstnanců si žadatel zakládá přímo prostřednictvím dálkového přístupu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na jednorázové poskytnutí údajů dálkového přístupu uhrazené prostřednictvím on-line platby.

(5) Úřad uchovává v elektronické podobě veškeré sestavy údajů poskytnutých dálkovým přístupem.

(6) Úřad provádí pravidelné měsíční nebo čtvrtletní vyúčtování za poskytnuté údaje z katastru. Výše úplaty za poskytnutí údajů z katastru dálkovým přístupem je stanovena v přílohách č. 4 a 5 k této vyhlášce.

(7) O zrušení oprávnění užívat dálkový přístup k údajům katastru žádá uživatel dálkového přístupu Úřad písemně. Úřad mu dálkový přístup zruší a do 30 dnů zašle žadateli konečné vyúčtování.

§ 12

(1) Pokud uživatel dálkového přístupu přetěžuje technologickou infrastrukturu Úřadu, dálkový přístup neodborně využívá nebo zneužívá k neoprávněnému vytěžování údajů z katastru anebo neplní-li své povinnosti v oblasti úhrad za poskytované údaje z katastru dálkovým přístupem, je Úřad oprávněn mu zabránit v dálkovém přístupu k údajům katastru technickými prostředky.

(2) Má-li žadatel zřízen dálkový přístup k údajům katastru i pro jiný zákonný účel, je veden přehled o poskytnutých údajích pro každý z těchto účelů samostatně. Pro každý z těchto účelů je také veden samostatný zákaznický účet.

§ 13
Bezúplatný dálkový přístup k údajům katastru

(1) Pokud jiný právní předpis stanoví, že se právnické osobě nebo organizační složce státu poskytují k určitému účelu dálkovým přístupem údaje z katastru bezúplatně, použijí se obdobně § 11 a 12, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Při získávání údajů z katastru uvede žadatel vždy účel, ke kterému je nárok na bezúplatný dálkový přístup zákonem stanoven. Je-li údaj z katastru vyžadován pro řízení vedené orgánem veřejné moci, uvede též spisovou značku.

§ 14
Dálkový přístup k údajům katastru pro poskytovatele ověřených výstupů z informačního systému

(1) Osobám oprávněným poskytovat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy podle jiného právního předpisu7) se poskytují dálkovým přístupem údaje pro vydávání výpisů a kopií podle § 6 odst. 3 za úplatu stanovenou podle jiného právního předpisu7). Přitom se použijí obdobně § 11 a 12, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) V prohlášení žadatele se uvede, že žadatel bere na vědomí, že údaje z katastru poskytnuté podle tohoto ustanovení nesmí užít k jinému účelu než k poskytování ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy a jiným způsobem nesmí tyto údaje šířit a že je povinen nakládat s poskytnutými údaji z katastru v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů.

§ 15
Údaje katastru v elektronické podobě

(1) Poskytování údajů katastru v elektronické podobě se může provést fyzickým předáním na technickém nosiči dat nebo prostřednictvím internetu. Ustanovení § 11 a 12 se při poskytování údajů katastru podle tohoto ustanovení nepoužijí.

(2) Údaje katastru vedené v elektronické podobě se poskytují v rozsahu a struktuře, které umožňuje informační systém katastru nemovitostí. V jiném rozsahu a struktuře lze údaje katastru poskytnout pouze osobě, které se tyto údaje týkají, nebo osobě, která na jejich poskytnutí prokáže právní zájem nebo jiný vážný důvod.

(3) Údaje katastrální mapy v digitální formě jsou poskytovány také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ostatní údaje z katastru v elektronické podobě se poskytují na písemnou žádost, která se podává na formuláři, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu.

(4) Údaje poskytované v elektronické podobě na technických nosičích dat nebo prostřednictvím internetu podle tohoto ustanovení mají informativní charakter. Výše úplaty za jejich poskytnutí je stanovena v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(5) Údaje katastru v elektronické podobě v rozsahu větším než katastrální území se poskytují zpravidla jedenkrát měsíčně. V tomto rozsahu se častěji údaje katastru poskytují jen, pokud to technické možnosti informačního systému katastru nemovitostí dovolí.

(6) Pokud jsou územním samosprávným celkům poskytovány údaje podle § 55 odst. 5 katastrálního zákona v elektronické podobě na technických nosičích dat nebo prostřednictvím datové sítě, jsou poskytovány nejvýše jedenkrát za 3 měsíce z území příslušného územního samosprávného celku. Rastrová data katastrální mapy jsou poskytována jedenkrát za kalendářní rok, a to jen pokud obsahují změny oproti naposled poskytnuté kopii podle § 9 nebo naposled poskytnutým rastrovým datům katastrální mapy.

§ 16
Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí

(1) Katastrální úřad vyhotoví na žádost kopii katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle posledního dochovaného stavu grafického operátu pozemkového katastru či přídělového nebo scelovacího operátu. Údaje vyplývající z orientačního zákresu jsou přibližné a mají informativní charakter. Kopie je označena slovy „Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem stavu pozemkové držby podle .......... “ s doplněním, podle kterého dřívějšího grafického operátu byl zákres proveden. Je opatřena datem, číslem řízení o poskytnutí údajů z katastru, jménem a příjmením zaměstnance, který kopii vyhotovil, jeho podpisem a otiskem řádkového razítka katastrálního úřadu, který kopii vydal.

(2) Výše úplaty za poskytnutí kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí je stanovena v příloze č. 7 k této vyhlášce.

§ 17
Srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru

(1) Srovnávací sestavení parcel je orientační srovnání popisných informací o parcelách dřívějších pozemkových evidencí se stavem parcel katastru nebo srovnání popisných informací o parcelách katastru s posledním dochovaným stavem dřívějších pozemkových evidencí, pokud tento stav je považován za součást katastrálního operátu. K vyhotovení srovnávacího sestavení parcel se využije porovnání obou stavů v grafickém vyjádření.

(2) Srovnávací sestavení parcel se vyhotovuje na tiskopisu Úřadu. Výměra částí parcel je určena pouze přibližně. Na tuto skutečnost musí být ve srovnávacím sestavení parcel upozorněno.

(3) Srovnávací sestavení parcel se opatří datem, číslem řízení o poskytnutí údajů z katastru, jménem a příjmením zaměstnance, který srovnávací sestavení vyhotovil, jeho podpisem a otiskem řádkového razítka katastrálního úřadu, který srovnávací sestavení vydal.

(4) Srovnávací sestavení parcel se neposkytuje v katastrálních územích nebo v jejich částech, ve kterých je zcela odstraněno evidování zjednodušeným způsobem.

(5) Výše úplaty za poskytnutí srovnávacího sestavení parcel je stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 18
Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru

Souhrnné přehledy o půdním fondu České republiky z údajů katastru se vyhotovují každoročně podle stavu ke dni 31. prosince. Je-li to důvodné, vyhotovují se podle stavu k jinému dni.

§ 19
Sledování změn

(1) Úřad poskytuje službu sledování vybraných změn údajů katastru osobám, které mají zapsáno věcné právo k dotčeným nemovitostem, nebo účastníkům řízení o takovém právu.

(2) Úřad zasílá informace o změnách elektronickou poštou, prostřednictvím datové schránky, krátkou textovou zprávou nebo webovou službou. Technické podrobnosti sledování změn Úřad zveřejní na internetových stránkách Úřadu.

(3) V rámci sledování změn údajů o nemovitostech jsou poskytovány informace týkající se nemovitostí, ke kterým je osoba podle odstavce 1 v katastru zapsána jako

a) vlastník,

b) zástavní nebo podzástavní věřitel,

c) oprávněný z věcného břemene,

d) oprávněný z předkupního práva ujednaného jako věcné právo, nebo

e) oprávněný z práva zpětné koupě, oprávněný z práva lepšího kupce, nájemce nebo pachtýř.

(4) K nemovitostem podle odstavce 3 jsou poskytovány informace o

a) vyznačení upozornění, že právní vztahy jsou dotčeny změnou,

b) provedení vkladu,

c) provedení záznamu,

d) zápisu poznámky.

(5) V rámci sledování změn o řízení jsou poskytovány údaje o významných úkonech katastrálního úřadu v řízeních, jichž je osoba podle odstavce 1 účastníkem. Sledování změn o řízení se poskytuje pouze webovou službou.

§ 20

(1) Podmínkou zřízení služby sledování změn je prokázání totožnosti žadatele. Totožnost žadatele se považuje za prokázanou, pokud byla žádost o poskytnutí služby sledování změn podána Úřadu prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadatel má zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku. Je-li žádost podána v listinné podobě, považuje se totožnost za prokázanou, byla-li žádost opatřena úředně ověřeným podpisem. Při osobním podání žádosti prostřednictvím katastrálního úřadu ověří katastrální úřad totožnost žadatele podle průkazu totožnosti. Obdobně se postupuje i v případě změny kontaktních údajů pro zasílání informací.

(2) Přístupové údaje budou žadateli předány po založení zákaznického účtu. V případě podání žádosti prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup budou přístupové údaje zaslány do datové schránky žadatele. Služba bude aktivována po zaplacení úplaty, je-li vyžadována, a po prvním přihlášení žadatele. Při změně kontaktních údajů, sdělených uživatelem za účelem správy zákaznického účtu, Úřad informuje žadatele také zasláním zprávy o této změně na původní kontaktní údaje. Zrušení sledování změn bude umožněno prostřednictvím aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Úřad zašle před koncem období sledování změn uživateli výzvu k zaplacení úplaty za poskytování služby pro následující období, pokud je vyžadována, a to na kontaktní údaje sdělené uživatelem za účelem správy zákaznického účtu. Pokud nebude úplata za následující období zaplacena nejpozději den před začátkem tohoto období, Úřad účastníkovi službu sledování změn zruší.

(4) Při zaslání informace elektronickou poštou nebo prostřednictvím krátké textové zprávy Úřad odpovídá pouze za její odeslání. Uživatel odpovídá za funkčnost prostředku, který si pro zasílání zvolil.

(5) Výše úplaty za sledování změn je stanovena v příloze č. 9 k této vyhlášce.

ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 21
Úplata za poskytování údajů

(1) Úplata za poskytnuté údaje stanovená touto vyhláškou s výjimkou údajů poskytovaných podle § 11 se nehradí v případech, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů poskytovat tyto údaje jiným orgánům či osobám8). Požadavek na bezúplatné poskytnutí údajů musí být uveden v žádosti o jejich poskytnutí a zdůvodněn odkazem na příslušný jiný právní předpis.

(2) Úplata za údaje poskytnuté podle § 11 se nehradí, pokud tak stanoví katastrální zákon nebo jiný právní předpis9).

§ 22
Lhůty pro poskytování údajů

(1) Údaje katastru se žadatelům podle této vyhlášky poskytují ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti o poskytnutí údajů. Ve zvlášť rozsáhlých případech se lhůta prodlužuje o dalších 30 dnů.

(2) Odmítne-li příslušný úřad, kterému byla žádost podána, poskytnout údaje podle odstavce 1, uvede v odmítnutí právními předpisy stanovené důvody, které k odmítnutí vedly.

§ 23
Šíření údajů katastru

(1) Údaje získané z katastru lze šířit pouze na základě písemné žádosti, se kterou vysloví Úřad nebo katastrální úřad souhlas.

(2) Úplata za šíření odpovídá úplatám za poskytnutí údajů z katastru ve formě, ve které žadatel údaje šíří.

(3) Pokud uživatel dálkového přístupu šíří údaje z katastru, ač k tomu není oprávněn, Úřad mu zabrání v dálkovém přístupu k údajům katastru technickými prostředky.

§ 24
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Poskytování prostých kopií písemností v listinné podobě, prostých výstupů vzniklých převedením písemností v listinné nebo v elektronické podobě nebo prostých duplikátů písemností v elektronické podobě ze sbírky listin katastru (§ 8)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
1001 Prostá kopie, výstup podle § 7 odst. 1 písm. b) nebo duplikát podle § 7 odst. 1 písm. c) formát A4 20 Kč

Poznámka:

Úplata podle položky 1001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Vyhotovení reprografických kopií z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin (§ 9)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
2001 Kopie části katastrální mapy vedené na plastové fólii formát A4 50 Kč
2002 Kopie mapového listu katastrální mapy vedené na plastové fólii mapový list 250 Kč
2003 Kopie přehledu čísel bodů v rozsahu části mapového listu katastrální mapy formát A4 50 Kč
2004 Kopie přehledu čísel bodů v rozsahu celého mapového listu katastrální mapy mapový list 250 Kč
2005 Kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“) nebo přehledu parcel ve zjednodušené evidenci v rozsahu části mapového listu katastrální mapy formát A4 50 Kč
2006 Kopie grafického podkladu se zobrazením obvodů a kódů BPEJ nebo přehledu parcel ve zjednodušené evidenci v rozsahu celého mapového listu katastrální mapy mapový list 250 Kč
2007 Kopie dokumentace podle § 59 a § 61 odst. 1 písm. b) a c) katastrální vyhlášky mimo kopie geodetických údajů, kopie přehledu sítě pevných bodů a kopie geometrických plánů formát A4 50 Kč
2008 Kopie přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje v rozsahu části mapového listu Státní mapy 1 : 5000 - odvozené formát A4 30 Kč
2009 Kopie přehledu sítě pevných bodů podrobného polohového bodového pole a jejího vývoje v rozsahu mapového listu Státní mapy 1 : 5000 - odvozené mapový list 160 Kč
2010 Kopie geodetických údajů o bodech podrobného polohového bodového pole bod 20 Kč
2011 Rastrový obraz reprografické kopie formát A4 60 Kč

Poznámky:

a) Úplaty podle položek 2002, 2004, 2006 a 2009 se při vyhotovení kopie na rozměrově stálé transparentní podložce zvyšují o cenu této podložky.

b) Úplata podle položek 2002, 2004, 2006 a 2009 se snižuje o 40 %, pokud zobrazovaný obsah podle specifikace pokrývá méně než 50 % plochy mapového listu.

c) Úplata podle položky 2002 se zvyšuje při vyhotovení fotoreprodukční zvětšeniny mapy o částku 500 Kč a při vyhotovení fotoreprodukční zmenšeniny mapy o částku 100 Kč (za každou změnu měřítka).

d) V územích, ve kterých jsou pozemky evidovány zjednodušeným způsobem, se podle položek 2001 a 2002 poskytují rovněž kopie části mapy nebo mapového listu dřívější pozemkové evidence, na které jsou tyto pozemky zobrazeny.

e) Úplata za kopie části katastrální mapy vedené na plastové fólii podle položky 2001 je stanovena za každý i započatý formát A4, na kterém je polohopisná kresba.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Vyhotovení tiskových výstupů z katastrálního operátu v případech, ve kterých nejde o poskytnutí údajů ve formě veřejných listin (§ 10)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
3001 Tiskový výstup ze souboru popisných informací formát A4 50 Kč
3002 Tiskové výstupy z ostatních částí katastrálního operátu mimo souboru popisných informací, katastrální mapy a kopie geometrických plánů formát A4 50 Kč
3003 Tisk (vykreslení) katastrální mapy v digitální formě na papír nebo plastovou fólii formát A4 50 Kč

Poznámky:

a) Za tiskový výstup podle položky 3001 se považuje i informace o tom, že určitý zápis v souboru popisných informací není uveden.

b) Úplata za tiskový výstup podle položek 3001 a 3002 formátu většího než A4 odpovídá počtu formátů A4 včetně započatého formátu.

c) Při poskytování tiskového výstupu podle položky 3003 se hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazí jen na žádost.

d) Úplata za tisk (vykreslení) podle položky 3003 vyhotovený na rozměrově stálé transparentní podložce se zvyšuje o cenu této podložky.

e) Úplata za tisk (vykreslení) katastrální mapy podle položky 3003 je stanovena za každý i započatý formát A4 pokrytý kresbou.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Dálkový přístup k údajům katastru s výstupy ve formátu PDF nebo HTML (§ 11 a 12)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
4001 Výpis z katastru nemovitostí formát A4 50 Kč
4002 Informace o parcelách formát A4 50 Kč
4003 Informace o stavbách formát A4 50 Kč
4004 Informace o bytech a nebytových prostorech (jednotkách) formát A4 50 Kč
4005 Informace o právech stavby formát A4 50 Kč
4006 Informace o průběhu řízení formát A4 50 Kč
4007 Evidence práv pro osobu formát A4 50 Kč
4008 Přehled vlastnictví formát A4 50 Kč
4009 Kopie katastrální mapy formát A4 50 Kč
4010 Seznam parcel katastru nemovitostí formát A4 50 Kč
4011 Seznam parcel evidovaných zjednodušeným způsobem formát A4 50 Kč
4012 Seznam budov s čísly popisnými a evidenčními formát A4 50 Kč
4013 Seznam vodních děl formát A4 50 Kč
4014 Seznam obcí formát A4 50 Kč
4015 Seznam částí obcí formát A4 50 Kč
4016 Seznam katastrálních území formát A4 50 Kč
4017 Statistické údaje o katastrálních územích formát A4 50 Kč
4018 Seznam bodů bodového pole formát A4 50 Kč
4019 Geodetické údaje o bodech PPBP formát A4 50 Kč

Poznámky:

a) PDF se rozumí formát Portable Document Formát.

b) HTML se rozumí formát HyperText Markup Language.

c) PPBP se rozumí Podrobné polohové bodové pole.

d) Úplata je stanovena za každý i započatý formát A4 výstupní sestavy ve formátu PDF nebo jemu obsahově odpovídající část výstupní sestavy ve formátu HTML.

e) Maximální výše úplaty podle položky 4001 činí 1000 Kč.

f) Orientační mapa parcel a zobrazení katastrální mapy se dálkovým přístupem poskytuje bezúplatně.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Dálkový přístup k údajům katastru (webové služby) s výstupy ve formátu XML
(§ 11 a 12)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
5001 Výpis z katastru nemovitostí každých započatých 20 parcel, staveb nebo bytů a nebytových prostorů (včetně rozestavěných) 100 Kč
5002 Informace o parcelách parcela 10 Kč
5003 Informace o stavbách stavba 10 Kč
5004 Informace o bytech a nebytových prostorech (jednotkách) jednotka 10 Kč
5005 Informace o právech stavby právo stavby 10 Kč
5006 Informace o průběhu řízení výstup 50 Kč
5007 Evidence práv pro osobu výstup 50 Kč
5008 Přehled vlastnictví výstup 50 Kč
5009 Seznam souřadnic definičních bodů bod 1 Kč

Poznámky:
a) XML se rozumí formát Extensible Markup Language.
b) Výstupem se rozumí údaje z informačního systému, týkající se jedné osoby nebo jednoho řízení, poskytnuté na základě žádosti.
c) Přehledem vlastnictví se rozumí tiskový výstup vytvořený pro zadanou osobu v rámci územní jednotky, jehož obsahem je výčet katastrálních území s uvedením čísel listů vlastnictví, na kterých má zadaná osoba zapsáno vlastnické nebo jiné věcné právo, případně, že k zadané osobě v katastru žádné takové právo evidováno není.
d) Jednotkou se rozumí jednotka vymezená podle občanského zákoníku nebo jednotka vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb.
e) Orientační mapa parcel a zobrazení katastrální mapy se dálkovým přístupem poskytuje bezúplatně.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Údaje katastru v elektronické podobě (§ 15)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
6001 Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ do 10000 včetně, bez JPV počet měrných jednotek je dán jako součet počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV 0,80 Kč
6002 Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ do 10000 včetně, s JPV počet měrných jednotek je dán jako součet počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV 2 Kč
6003 Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ od 10000 do 150000 včetně, bez JPV počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV nad 10000 MJ 0,50 Kč
6004 Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ od 10000 do 150000 včetně, s JPV počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV nad 10000 MJ 1,60 Kč
6005 Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ nad 150000, bez JPV počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LV nad 150000 MJ 0,30 Kč
6006 Datový soubor s údaji SPI katastru s počtem MJ nad 150000, s JPV počet měrných jednotek je dán součtem počtu parcel katastru + počtu parcel ZE + počtu LVnad 150000 MJ 0,80 Kč
6007 Datový soubor s údaji SGI katastru nebo seznam souřadnic definičních bodů výstup 400 Kč
6008 Údaje ze seznamu souřadnic podrobných bodů (RES nebo databáze bodů) bod 0,40 Kč
6009 Seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole bod 5 Kč
6010 Rastrová data katastrální mapy mapový list 150 Kč
6011 Rastrová data přehledu čísel bodů mapový list 150 Kč
6012 Geodetické údaje bodů podrobného polohového bodového pole bod 20 Kč
6013 Výstup s obsahem odpovídajícím tiskovému výstupu podle § 10 formát A4 50 Kč
6014 Vícepráce hodina 300 Kč

Poznámky:
a) Základní úplaty podle položek 6001 až 6006 a 6008 až 6013 se zvyšují o cenu technického nosiče dat, pokud není dodán žadatelem.
b) Základní úplata podle položek 6001, 6002, 6008 je nejméně 100 Kč.
c) Základní úplata podle položky 6003 se zvyšuje o pevnou částku 8000,- Kč, základní úplata podle položky 6004 se zvyšuje o pevnou částku 20000,- Kč.
d) Základní úplata podle položky 6005 se zvyšuje o pevnou částku 78000,- Kč, základní úplata podle položky 6006 se zvyšuje o pevnou částku 244000,- Kč.
e) V základní úplatě podle položek 6001 až 6006, 6008 a 6009 jsou zahrnuta nejvýše tři další poskytnutí údajů nebo změnových vět v průběhu kalendářního roku, ve kterém bylo poskytnuto prvé předání. V každém dalším bezprostředně následujícím kalendářním roce po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytnuto prvé předání dat, činí výše úplaty 20 % základní úplaty včetně příslušné pevné částky podle písmen c) nebo d) za nejvýše čtyři poskytnutí údajů nebo změnových vět stejného obsahu i stejného rozsahu. V prvém bezprostředně následujícím kalendářním roce činí výše úplaty 20 % základní úplaty jen v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty v 1. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Jinak v tomto roce činí výše úplaty 15 % základní úplaty v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty ve 2. čtvrtletí, 10 % v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty ve 3. čtvrtletí, a 5 % v případě, že údaje byly poprvé poskytnuty ve 4. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Při pátém a dalším poskytnutí aktualizovaných údajů v kalendářním roce činí výše úplaty vždy 5 % základní úplaty včetně příslušné pevné částky podle písmen c) nebo d).
f) Při žádosti o rozšíření původního požadavku při poskytování údajů podle písmene e) se navýšený počet poskytnutých MJ uhradí podle příslušné položky ve výši základní úplaty.
g) Úplaty podle položek 6010 a 6011 se snižují o 50 %, pokud polohopisná kresba pokrývá méně než 50 % plochy mapového listu.
h) Úplaty podle položek 6001 až 6006 a položky 6010 se na základě předchozí dohody uzavřené mezi Úřadem a ústředním orgánem státní správy při prvním poskytnutí snižují o 80 % v případě, pokud údaje poskytnuté z katastru slouží k vedení seznamu podle jiného právního předpisu10) a následnému ohlášení údajů z tohoto seznamu pro zápis do katastru.
i) Úplata podle položky 6014 se účtuje, pokud vytvoření požadovaného datového souboru vyžaduje zvláštní konverze a programování, a to za každou započatou hodinu práce. Za vícepráci se nepovažuje vlastní vytvoření výstupu a práce spojené s vytvořením kopie souboru na technický nosič dat (kopírování nebo konverze do zhuštěného formátu).
j) Při požadavku na odběr pouze vybraných údajů se výše úplaty stanoví procentním podílem ze základních úplat za údaje podle položek 6001, 6003 a 6005 včetně příslušných pevných částek podle písmen c) nebo d) takto:
- ve výši 55 % při výběru údajů o nemovitostech,
- ve výši 5 % při výběru údajů o bytových jednotkách,
- ve výši 10 % při výběru údajů o bonitních dílech parcel,
- ve výši 40 % při výběru údajů o vlastnictví.
k) Výše úplaty za položky 6010 a 6011 je stanovena ve stejné výši jak pro zdrojová rastrová data, tak i pro transformovaná rastrová data.
l) Definiční body parcel jsou součástí údajů SPI, úplata za data SPI se jejich přidáním nezvyšuje.
m) Údaje o úhrnných hodnotách druhů pozemků a číselníky informačního systému katastru nemovitostí se poskytují bezúplatně.
n) Orientační mapa parcel se poskytuje podle položek 6007 a 6010 (v závislosti na počtu měrných jednotek jednotlivých položek).
o) Výstup podle položky 6013 se poskytuje ve formátu PDF. Úplata je stanovena za každý i započatý formát A4 výstupní sestavy.
p) Pro účel zpracování bakalářské, diplomové nebo jiné práce zpracované za účelem získání akademického titulu se úplata za poskytnuté údaje snižuje o 100 % na podkladě písemné žádosti potvrzené školou.
q) Výstupem podle položky 6007 se rozumí datový soubor nebo datové soubory na jednom nosiči dat.
r) Úplata podle položky 6007 se účtuje pouze, jsou-li údaje poskytnuty ve formě exportních datových souborů na technickém nosiči dat. Úplata se neúčtuje, jsou-li současně s údaji podle položky 6007 poskytnuty údaje podle položek 6001 až 6006.
s) Základní úplatou se rozumí úplata za měrnou jednotku vynásobená počtem měrných jednotek.

Vysvětlivky:
JPV = jiný právní vztah
LV = list vlastnictví
RES = registr souřadnic
SGI = soubor geodetických informací
SPI = soubor popisných informací
ZE = zjednodušená evidence

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí (§ 16)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
7001 Kopie katastrální mapy formát s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí formát A4 100 Kč

Poznámky:
a) Úplata podle položky 7001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.
b) Úplata za kopie katastrální mapy s orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí je stanovena za každý i započatý formát A4, na kterém je polohopisná kresba.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Vyhotovení srovnávacího sestavení parcel (§ 17)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ) Úplata za MJ
8001 Orientační srovnání popisných informací o parcelách dřívějších pozemkových evidencí se stavem parcel katastru nebo srovnání popisných informací o parcelách katastru s posledním dochovaným stavem dřívějších pozemkových evidencí 20 parcel ze součtu parcel uvedených v obou srovnávaných grafických operátech 300 Kč

Poznámka:
Úplata podle položky 8001 se státním orgánům a státním fondům snižuje o 100 %.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 358/2013 Sb.
Sledování změn (§ 19 a 20)Položka Specifikace Měrná jednotka (MJ)
Úplata za MJ
9001 Informace o změnách katastru v rozsahu 0-20 sledovaných nemovitostí - 200 Kč
9002 Informace o změnách katastru v rozsahu 21 a více sledovaných nemovitostí, za každou nemovitost rok 10 Kč

Poznámky:
a) Sledovanou nemovitostí se rozumí nemovitost, ke které má žadatel vztah podle § 19 odst. 3.
b) Počet nemovitostí pro účel zařazení do jednotlivých položek se zjišťuje v prvním roce při aktivaci služby a poté vždy 30 dnů před začátkem každého dalšího běžného roku sledování.
c) Úplata podle položky 9001 se účtuje pouze v prvním roce při aktivaci služby.
d) Maximální výše úplaty podle položky 9002 činí 500000 Kč.
e) Měrnou jednotkou rok se rozumí 12 po sobě následujících měsíců. V případě, že je sledování ukončeno v průběhu roku, úplata ani její poměrná část se nevrací.
f) Při poskytování informací o sledovaných nemovitostech a řízeních webovou službou se úplata podle položky 9002 snižuje o 20 %.
g) Úplata je splatná na rok dopředu, nejpozději den před začátkem období, na které je vyžadována.
1) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 23 odst. 2 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).
3) § 2 písm. d) zákona č. 72/1994 Sb., kterým s upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
§ 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
4) § 23 odst. 2 a 3 katastrální vyhlášky.
5) § 23 katastrální vyhlášky.
6) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Například § 57 a 58 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, § 12 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 20 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 1 písm. c) nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceňováním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků, § 128 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 21a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, § 9 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 175ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 33 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.
10) Například § 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

357/2013 Katastrální vyhláška

357 VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2013  o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)

ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ ČÁST(§ 1 - § 2)
ČÁST DRUHÁ - OBSAH SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ(§ 3 - § 8)
ČÁST TŘETÍ - OBSAH SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ(§ 9 - § 24)
ČÁST ČTVRTÁ - ČINNOST PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU(§ 25 - § 61)
ČÁST PÁTÁ - POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISŮ(§ 62 - § 64)
ČÁST ŠESTÁ - FORMÁTY A DALŠÍ TECHNICKÉ PARAMETRY PÍSEMNOSTÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ(§ 65)
ČÁST SEDMÁ - NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS DO KATASTRU(§ 66 - § 73)
ČÁST OSMÁ - ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU(§ 74 - § 90)
ČÁST DEVÁTÁ - OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM(§ 91 - § 92)
Přílohy
Vyhlášené znění

Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 66 odst. 1 písm. a) až c) a e) až i) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon):

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a) obsah souboru geodetických informací,

b) obsah souboru popisných informací,

c) činnost při správě a obnově katastrálního operátu,

d) postup při ověřování pravosti podpisů na soukromých listinách pro zápis do katastru, nejsou-li podpisy úředně ověřeny,

e) formáty a další technické parametry písemností v elektronické podobě přijímaných k zápisu práv,

f) listiny pro zápis do katastru v případech, kdy zákon stanoví, že určitá skutečnost zapisovaná do katastru vzniká, mění se, zaniká nebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru,

g) zeměměřické činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,

h) označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem.

§ 2
Vymezení pojmů

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) číselným vyjádřením předmětů polohopisu určení souřadnic S-JTSK geodetickými metodami,

b) definičním bodem bod umístěný uvnitř katastrálního území, parcely, zobrazení budovy nebo vodního díla v katastrální mapě poblíž jejich středu se souřadnicemi určenými v S-JTSK,

c) obvodem budovy průnik vnějšího obvodu budovy s terénem nebo u netypických budov svislý průmět vnějšího obvodu budovy na terén,

d) parcelou zjednodušené evidence pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem podle katastrálního zákona, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence a označen parcelním číslem zpravidla podle této dřívější pozemkové evidence,

e) plombou informace u nemovitosti, že práva k ní jsou dotčena změnou,

f) pozemkovou tratí pomístním názvem označený pozemek nebo seskupení pozemků mimo zastavěné území,

g) původním výsledkem zeměměřické činnosti výsledek zeměměřických činností, který byl podkladem pro zápis platného geometrického a polohového určení,

h) S-JTSK souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální,

i) vedlejší stavbou budova, která je určena k tomu, aby se jí trvale užívalo s hlavní stavbou v rámci jejich hospodářského účelu, a která není drobnou stavbou,

j) záznamem podrobného měření změn výsledek zeměměřických činností podle této vyhlášky, jakož i obdobné výsledky zeměměřických činností, provedených podle dřívějších právních předpisů, dokumentované u katastrálního úřadu, zejména měřická část geometrického plánu, polní nebo měřický náčrt a s nimi související dokumentace, například zápisník měřených údajů.

(2) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na oprávněného z práva odvozeného od vlastnického práva (dále jen „odvozené právo“).

(3) Ustanovení této vyhlášky týkající se vlastníka se obdobně užijí i na svěřenského správce.

(4) Ustanovení této vyhlášky týkající se nemovitostí se obdobně užijí i na jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů.

(5) Ustanovení této vyhlášky týkající se věcných práv k věci cizí se obdobně užijí i na práva ujednaná jako věcná práva a na nájem a pacht.

ČÁST DRUHÁ
OBSAH SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ

HLAVA I
KATASTRÁLNÍ MAPA

§ 3
Katastrální mapa a její obsah

(1) Katastrální mapa je státním mapovým dílem velkého měřítka.

(2) Obsahem katastrální mapy je polohopis a popis, které se do ní vyznačují v souladu s bodem 10 přílohy k této vyhlášce.

§ 4
Forma katastrální mapy

(1) Katastrální mapa má digitální formu. Katastrální mapa vzniklá podle dřívějších právních předpisů může být do obnovy operátu vedena na plastové fólii.

(2) Katastrální mapa v digitální formě se vede počítačovými prostředky v S-JTSK ve vztažném měřítku 1 : 1000.

(3) Katastrální mapa může mít pro ucelené části katastrálního území různou formu.

§ 5
Polohopis katastrální mapy

(1) Polohopis katastrální mapy obsahuje zobrazení hranic katastrálních území, hranic územních správních jednotek, státních hranic, hranic pozemků, obvodů budov a vodních děl evidovaných v katastru, další prvky polohopisu, hranice chráněných území a ochranných pásem a body polohového bodového pole. Polohopis katastrální mapy v digitální formě obsahuje zobrazení hranic rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Dalšími prvky polohopisu jsou

a) most,

b) propustek a tunel v násypovém tělese pozemní komunikace, pokud jimi prochází vodní tok nebo pozemní komunikace, přičemž pozemek pod tímto vodním tokem nebo pozemní komunikací je evidován jako parcela,

c) obvod budovy, která je hlavní stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby,

d) obvod budovy, která je vedlejší stavbou a je součástí pozemku nebo součástí práva stavby.

(3) Hranice a obvody budov a vodních děl se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů, popřípadě bodů vložených do těchto přímých spojnic. Jsou-li hranice podle předchozí věty tvořeny kruhovým obloukem nebo jinou křivkou, vyjádří se úsečkami, jejichž délka se volí tak, aby se žádný bod na úsečce od skutečného průběhu hranice neodchýlil o více než 0,10 m. Není-li vhodné postupovat podle předchozí věty, lze použít kružnici nebo její část.

(4) Při měření se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů alespoň 0,10 m. Pro zobrazení polohopisu v mapě vedené na plastové fólii musí spojnice lomových bodů v mapě dosahovat délky alespoň 0,2 mm, jinak se nezobrazuje.

§ 6
Popis katastrální mapy

(1) Popis katastrální mapy tvoří

a) čísla bodů polohového bodového pole,

b) čísla hraničních znaků na státní hranici,

c) místní a pomístní názvosloví

1. názvy územních samosprávných celků a částí obcí,

2. pomístní jména pozemkových tratí ve standardizovaném znění,

3. v příslušných listech katastrální mapy standardizovaná znění názvů sousedních států,

4. názvy veřejných prostranství,

5. názvy vodních toků a vodních ploch ve standardizovaném znění,

d) mapové značky budov a vodních děl a

e) označení parcel parcelními čísly a mapovými značkami.

(2) U katastrální mapy vedené na plastové fólii tvoří její popis také mimorámové údaje, kterými jsou název Katastrální mapa, označení mapového listu a údaje o jeho poloze v územním členění státu, údaje o souřadnicovém systému, měřítko, označení sousedních mapových listů, údaje o vzniku katastrální mapy, tirážní údaje a okrajové náčrtky.

HLAVA II
GEOMETRICKÉ A POLOHOVÉ URČENÍ
§ 7
(1) V souboru geodetických informací jsou geometricky a polohově určeny

a) katastrální území,

b) pozemky,

c) rozsahy věcného břemene k části pozemku,

d) budovy a vodní díla,

e) další prvky polohopisu.

(2) Geometrické a polohové určení je dáno číselným vyjádřením prvků podle odstavce 1 a spojnicemi lomových bodů, nebo jen zobrazením hranic nebo obvodů těchto prvků v katastrální mapě.

(3) Přesnost geometrického a polohového určení vyplývá z charakteristik a kritérií pro přesnost určení podrobných bodů nebo z charakteristik a kritérií pro přesnost zobrazení hranice v katastrální mapě uvedených v bodech 13 a 15 přílohy k této vyhlášce. Přesnost je u souřadnic podrobných bodů, které byly určeny v S-JTSK, vyjádřena kódem charakteristiky kvality souřadnic (dále jen „kód kvality“).

(4) Geometrické a polohové určení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem je dáno číselným vyjádřením hranic pozemků podle původních výsledků zeměměřických činností nebo jen zobrazením průběhu hranic v grafickém operátu dřívější pozemkové evidence.

§ 8
Údaje o bodu podrobného polohového bodového pole

V katastru se o bodu podrobného polohového bodového pole evidují tyto geodetické údaje:

a) číslo bodu,

b) lokalizační údaje o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000,

c) souřadnice v S-JTSK a výška bodu,

d) místopisný náčrt s vyhledávacími mírami,

e) nárys nebo detail,

f) popis, způsob stabilizace a určení bodu a

g) poznámka.

ČÁST TŘETÍ
OBSAH SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ

HLAVA I
ÚDAJE O KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍCH A NEMOVITOSTECH

§ 9
Katastrální území

(1) V katastru se o katastrálním území vedou tyto údaje:

a) název katastrálního území,

b) číselný kód katastrálního území,

c) název a číselný kód obce, v jejímž územním obvodu katastrální území leží, s vazbou údajů o obci na název a číselný kód části obce,

d) název a číselný kód kraje podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, okresu, ve kterém katastrální území leží, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, do jejichž správního obvodu náleží obec, v jejímž územním obvodu katastrální území leží,

e) druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce a údaj o formě katastrální mapy,

f) souřadnice definičního bodu katastrálního území v S-JTSK.

(2) Název katastrálního území je v rámci České republiky jedinečný.

§ 10
Pozemek

(1) V katastru se o pozemku evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) výměra parcely,

f) kód způsobu určení výměry,

g) druh pozemku a způsob využití pozemku podle bodů 1 a 2 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí pozemku a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí pozemku,

i) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

j) číslo listu vlastnictví, na kterém je evidována stavba jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, pokud tato stavba není součástí práva stavby,

k) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

l) údaje o právech,

m) upozornění týkající se pozemku,

n) označení listu katastrální mapy,

o) souřadnice definičního bodu v S-JTSK.

(2) Parcely se označují čísly vyjádřenými arabskými číslicemi

a) ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo

b) v jedné číselné řadě.

(3) Parcelní číslo má podobu samostatného kmenového čísla nebo zlomku. Parcelní číslo v podobě zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Kmenové číslo může být nejvýše pětimístné, číslo poddělení nejvýše trojmístné.

(4) Kód způsobu určení výměry rozlišuje, zda je výměra určena

a) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK s kódem kvality 3 nebo 4; způsob určení výměry se označuje kódem 2,

b) z přímo měřených měr nebo ze souřadnic v místním systému; způsob určení výměry se označuje kódem 1,

c) ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK, z nichž nejméně jeden lomový bod má souřadnici s kódem kvality 5 až 8; způsob určení výměry se označuje kódem 0, nebo

d) graficky, a to planimetrováním, výpočtem z měr odměřených na mapě, nebo výpočtem ze souřadnic lomových bodů na obvodu parcely nebo dílu parcely odměřených na mapě; způsob určení výměry se označuje kódem 0.

(5) V katastru se o parcele zjednodušené evidence evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) rozlišení a druh číslování parcel a jejich původ podle bodu 8 přílohy k této vyhlášce,

d) parcelní číslo,

e) údaj o původním katastrálním území u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem dotčených změnou hranice katastrálního území,

f) původní nebo zbytková výměra po provedených majetkoprávních změnách,

g) údaje o právech,

h) upozornění týkající se pozemku.

§ 11
Budova a vodní dílo

(1) V katastru se o budově a vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které nejsou součástí pozemku ani součástí práva stavby, evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) údaje o parcele, popřípadě údaje o parcelách, je-li budova nebo vodní dílo postaveno na více pozemcích, u kterých jsou evidovány různé údaje o právech,

d) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno,

e) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním,

f) typ stavby podle bodu 3 přílohy k této vyhlášce,

g) způsob využití stavby podle bodu 4 přílohy k této vyhlášce,

h) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku nebo o jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů,

i) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

j) údaj o tom, zda jde o dočasnou stavbu,

k) údaje o právech,

l) upozornění týkající se budovy nebo vodního díla,

m) souřadnice definičního bodu budovy nebo vodního díla v S-JTSK.

(2) Budova může být evidována pouze na parcele

a) s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku,

b) s druhem pozemku lesní pozemek se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1 nebo 5,

c) s druhem pozemku vodní plocha se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 28,

d) zemědělského pozemku se způsobem využití podle bodu 2 přílohy k této vyhlášce kód 1.

(3) Vodní dílo může být evidováno pouze na parcele s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří bez vyznačení způsobu využití pozemku.

§ 12
Právo stavby

V katastru se o právu stavby evidují

a) příslušnost do katastrálního území,

b) číslo listu vlastnictví,

c) účel práva stavby, je-li uveden,

d) údaje o pozemku, ke kterému je právo stavby zřízeno,

e) údaje o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m), která je součástí práva stavby a která je hlavní stavbou na pozemku, nebo obdobné údaje o vodním díle spojeném se zemí pevným základem, které je součástí práva stavby,

f) údaje o jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,

g) poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno,

h) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,

i) údaje o právech,

j) upozornění týkající se práva stavby.

§ 13  Jednotka
V katastru se o jednotce vymezené podle občanského zákoníku a jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů evidují
a) číslo listu vlastnictví,
b) číslo jednotky,
c) údaje o nemovitosti, ve které je jednotka vymezena,
d) typ jednotky podle bodu 5 přílohy k této vyhlášce a způsob využití jednotky podle bodu 6 přílohy k této vyhlášce,
e) typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce,
f) spoluvlastnický podíl na společných částech nemovitosti v bytovém spoluvlastnictví u jednotky vymezené podle občanského zákoníku, nebo spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku, které jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, u jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů,
g) údaje o právech,
h) upozornění týkající se jednotky.

HLAVA II
ÚDAJE O PRÁVECH A UPOZORNĚNÍCH
§ 14
Údaje o vlastníkovi a jiném oprávněném
(1) Datum narození fyzické osoby, které nebylo přiděleno rodné číslo splňující podmínky zákona o evidenci obyvatel, se eviduje ve tvaru RRMMDD, kde RR je poslední dvojčíslí letopočtu, MM měsíc a DD den.
(2) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným Česká republika, sídlo se neeviduje. O organizační složce státu se evidují obdobné údaje jako o právnické osobě.
(3) Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným vyšší územní samosprávný celek nebo obec, eviduje se jako jeho sídlo adresa krajského či obecního úřadu.
(4) O organizační složce právnické osoby cizího státu zapsané v obchodním rejstříku se eviduje identifikační číslo osoby, její název a adresa sídla.
(5) O vlastníku nebo jiném oprávněném, kterým je cizí stát, se eviduje název státu a za pomlčkou název orgánu nebo osoby, které mají k nemovitostem právo odvozené od vlastnického práva, a adresa sídla tohoto orgánu nebo osoby. Není-li u cizího státu uveden orgán nebo osoba, které mají k nemovitosti právo odvozené od vlastnického práva, eviduje se jako sídlo vlastníka sídlo zastupitelského úřadu pro Českou republiku, pokud je zřízen. Identifikační číslo osoby se u cizího státu eviduje pouze v případě, že mu bylo v České republice přiděleno.
§ 15
Údaje o vlastnickém právu
(1) U vlastnického práva a odvozeného práva se evidují
a) označení práva,
b) údaje o vlastníku,
c) spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém oprávněný z odvozeného práva toto právo vykonává,
d) údaje o nemovitosti, která je předmětem práva,
e) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která je předmětem práva, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a
f) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin.
(2) U majetku ve svěřenském fondu se evidují

a) text „svěřenský správce“,

b) údaje o svěřenském správci,

c) označení svěřenského fondu,

d) údaj o době trvání svěřenského fondu,

e) spoluvlastnický podíl,

f) údaje o nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu,

g) údaj o tom, že k užívání nemovitosti, která náleží do majetku svěřenského fondu, slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví,

h) údaj o uložení dohody spoluvlastníků o správě nemovitosti do sbírky listin a

i) údaje o zakladateli.

(3) U bytového spoluvlastnictví podle občanského zákoníku se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, ve které jsou jednotky vymezeny,

d) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

e) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(4) U vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se evidují

a) údaje o vlastnících jednotek,

b) celkový spoluvlastnický podíl každého vlastníka jednotek na společných částech domu, případně pozemku,

c) údaje o domu, ve kterém jsou jednotky vymezeny,

d) údaj o tom, že k užívání jednotky slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, a

e) údaje o funkčně souvisejících pozemcích, na které se vztahuje § 21 zákona o vlastnictví bytů, a vedlejších stavbách, které tvoří společné části domu, a

f) údaj o uložení úplného znění prohlášení do sbírky listin.

(5) U přídatného spoluvlastnictví se evidují údaje podle odstavce 1, přitom namísto údajů o spoluvlastnících se evidují údaje o nemovitostech, k jejichž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží. Spoluvlastnický podíl na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví se eviduje zvlášť pro každou nemovitost, k jejímuž užívání věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

§ 16
Údaje o věcném břemeni

(1) U věcného břemene se evidují

a) obsah práva jeho stručným popisem,

b) údaje o zatížené nemovitosti,

c) údaje o povinném v případě, kdy se věcné břemeno vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

d) údaje o panující nemovitosti nebo údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, a

e) poslední den doby, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující se v katastru eviduje jak u nemovitosti panující, tak u nemovitosti zatížené.

(3) Věcné břemeno ve prospěch osoby se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(4) Věcné břemeno ve prospěch nemovitosti panující, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti zatížené.

(5) Věcné břemeno zatěžující nemovitost, která není předmětem evidování v katastru, se eviduje pouze u nemovitosti panující.

(6) U budoucího výměnku se evidují obdobné údaje jako u věcného břemene.

§ 17
Údaje o zástavním právu

(1) U zástavního práva se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) výše zajištěného dluhu, popřípadě podíl věřitele na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části dluhu,

c) údaje o věřiteli,

d) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu, který je zástavním právem zatížen, v případě, kdy se zástavní právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

e) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(2) U budoucího zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 a údaj o zástavním dlužníku.

(3) U uvolněného zástavního práva se evidují údaje podle odstavce 1 s výjimkou údaje podle písmena c) a poznámka o uvolnění zástavního práva.

(4) Namísto výše dluhu se eviduje u

a) budoucího dluhu výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

b) dluhů určitého druhu, které budou vznikat dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době,

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje,

2. druh dluhů stručným popisem nebo odkazem na listinu a

3. doba, po kterou mohou vznikat, aby se na ně vztahovalo zajištění,

c) různých dluhů z téhož právního důvodu

1. výše jistiny, do které se zajištění poskytuje, a

2. právní důvod dluhů.

(5) Jde-li o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede.

(6) Má-li být nové zástavní právo zapsáno v pořadí již zapsaného zástavního práva pod podmínkou, že do roku po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, zapíše se i tato podmínka včetně data, do kterého musí být výmaz starého zástavního práva proveden.

(7) U podzástavního práva se evidují obdobné údaje jako u zástavního práva.

§ 18
Údaje o ostatních věcných právech, nájmu a pachtu

(1) U předkupního práva, výhrady práva zpětné koupě, výhrady práva lepšího kupce, zákazu zcizení nebo zatížení a ujednání o koupi na zkoušku s odkládací podmínkou se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o oprávněném,

c) údaje o povinném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti, a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(2) U výhrady vlastnického práva, výhrady práva zpětného prodeje a ujednání o koupi na zkoušku s rozvazovací podmínkou se evidují

a) údaje o nemovitosti, ke které se právo vztahuje,

b) údaje o oprávněném v případě, kdy se právo vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o povinném a

d) poslední den doby, na kterou bylo právo sjednáno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu, nebo na kterou je zákonem omezeno; nelze-li poslední den doby určit, eviduje se délka doby a způsob stanovení jejího počátku nebo jiný způsob jejího určení.

(3) U vzdání se práva na náhradu škody na pozemku se evidují

a) údaje o zatíženém pozemku,

b) údaje o oprávněném a

c) poslední den doby, na kterou je vzdání se práva na náhradu škody omezeno, pokud bylo sjednáno na omezenou dobu.

(4) U nájmu a pachtu se evidují

a) údaje o zatížené nemovitosti,

b) údaje o nájemci nebo pachtýři a

c) poslední den doby, na kterou byl nájem nebo pacht sjednán, pokud byl sjednán na omezenou dobu.

§ 19
Údaje o pořadí

(1) U věcných práv k věci cizí se eviduje údaj o pořadí práva. Jako údaj o pořadí se eviduje doba, která je podle jiného právního předpisu1) rozhodná pro pořadí, a to jako datum a čas s přesností na minuty.

(2) Bylo-li pro věcné právo k věci cizí vyhrazeno přednostní pořadí, eviduje se jako údaj o jeho pořadí doba rozhodná pro pořadí věcného práva, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, spolu s údajem o přednostním pořadí před právem, vůči kterému bylo přednostní pořadí vyhrazeno, a označením tohoto práva. Má-li být věcné právo k věci cizí zapsáno ve vyhrazeném přednostním pořadí, je k zápisu třeba doložit souhlas vlastníka; souhlas může být udělen ve smlouvě, kterou je věcné právo k věci cizí zřizováno, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis práva ze strany vlastníka.

(3) Bylo-li věcné právo k věci cizí zřízeno na základě přednostního práva zapsaného v katastru, eviduje se jako údaj o pořadí tohoto věcného práva doba, kdy bylo požádáno o zápis poznámky o přednostním právu, na jehož základě bylo zřízeno.

(4) U zástavního práva, které je zapsáno pod podmínkou, že do roka po zápisu nového zástavního práva bude staré zástavní právo vymazáno, se jako údaj o pořadí eviduje doba rozhodná pro pořadí starého zástavního práva.

(5) U zástavního práva, které vznikne tím, že zástavní dlužník nabude vlastnické právo k nemovitosti, ke které bylo zapsáno budoucí zástavní právo, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího zástavního práva.

(6) U výměnku, který vznikne tím, že vlastník nemovitosti, který nechal pro sebe do katastru zapsat budoucí výměnek, převede nemovitost na jinou osobu, se jako údaj o pořadí eviduje doba, kdy bylo požádáno o zápis budoucího výměnku.

(7) Lepší pořadí je vyjádřeno dřívějším datem a časem. V případě stejného data a času je lepší pořadí vyjádřeno údajem o přednostním pořadí.

§ 20
Údaje o poznámkách

(1) U poznámky k nemovitosti se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem,

b) údaje o vlastníkovi spoluvlastnického podílu v případě, kdy se poznámka vztahuje pouze ke spoluvlastnickému podílu na nemovitosti,

c) údaje o nemovitosti, jíž se poznámka týká, a

d) údaje o oprávněné osobě, jde-li o poznámku zapisovanou o

1. výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti,

2. právu užívání nebo požívání, o němž se neprovádí zápis vkladem,

3. přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,

4. závazku nezajistit zástavním právem ve výhodnějším pořadí nový dluh a

5. závazku neumožnit zápis nového zástavního práva namísto starého.

(2) U poznámky k osobě se evidují

a) předmět poznámky jeho stručným popisem a

b) údaje o osobě, jíž se poznámka týká.

§ 21
Údaje o upozorněních

(1) V katastru se evidují upozornění na

a) probíhající obnovu katastrálního operátu,

b) probíhající řízení o opravě chyby v katastru nebo řízení o námitce,

c) výzvu zapsanou v záznamu pro další řízení,

d) podanou žalobu proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad,

e) související list vlastnictví,

f) spornou hranici mezi pozemky,

g) podanou žalobu o určení hranice mezi pozemky,

h) závazek zástavního věřitele nepožádat o výmaz zástavního práva a

i) další skutečnosti, pokud jiný právní předpis stanoví povinnost vyznačit je v katastru nebo jsou potřebné pro správu katastru.

(2) U upozornění se v katastru eviduje předmět upozornění jeho stručným popisem, údaj o nemovitosti, popřípadě osobě, jíž se upozornění týká.

§ 22
Další údaje o právech a upozorněních

Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a 21 se dále eviduje označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis do katastru v dané věci proveden. Při zápisu podle § 14 až 18, 20 a § 21 odst. 1 písm. d), f), g), h) a popřípadě i) se evidují také údaje o listině, která byla podkladem k zápisu. Při zápisu podle § 15 až 18 a 20 se k údajům o listině, která byla podkladem k zápisu, připojí údaje o datu provedení zápisu a datu právních účinků zápisu.

HLAVA III
LIST VLASTNICTVÍ

§ 23

(1) List vlastnictví je evidenční jednotka, která se zakládá v rámci katastrálního území pro skupinu nemovitostí, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví.

(2) List vlastnictví se člení na části A, B, B1, C, D, E a F a obsahuje

a) v části A slovní označení vlastnického práva a údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, nebo text „svěřenský správce“, údaje o svěřenském správci a označení svěřenského fondu, popřípadě slovní označení odvozeného práva a údaje o oprávněném z odvozeného práva, a dále spoluvlastnický podíl, popřípadě podíl, v jakém má oprávněný z odvozeného práva toto právo k nemovitostem uvedeným v části B,

b) v části B údaje o nemovitostech, které jsou předmětem práv označených v části A, a případně plomby vyznačené písmenem „P“ před označením nemovitosti,

c) v části B1 práva založená služebností ve prospěch nemovitostí uvedených v části B, údaje o tom, že k užívání nemovitostí uvedených v části B slouží nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví, věcná práva ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B a práva zapsaná podle dřívějších právních předpisů ve prospěch vlastníka nemovitostí uvedených v části B, včetně údajů o těmito právy dotčených nemovitostech, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

d) v části C věcná práva k věci cizí, která se zapisují do katastru, včetně věcných práv zřízených podle dřívějších právních předpisů, a která zatěžují nemovitosti uvedené v části B, včetně poznámek, které se k těmto právům bezprostředně vážou, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

e) v části D

1. omezení převodu nemovitostí podle § 58 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 1991, a další omezení podle dřívějších právních předpisů,

2. poznámky, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti uvedené v části B s výjimkou poznámek podle písmena d),

3. plomby a

4. upozornění,

včetně označení protokolu a pořadového čísla, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis,

f) v části E údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny práva označeného v části A,

g) v části F údaje pro daňové účely k pozemkům uvedeným v části B.

(3) Pro bytové spoluvlastnictví se zakládá samostatný list vlastnictví pro všechny spoluvlastníky domu s jednotkami vymezenými podle občanského zákoníku nebo s jednotkami vymezenými podle zákona o vlastnictví bytů (dále jen „list vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví“) a současně se zakládají samostatné listy vlastnictví pro každou skupinu jednotek v domě, ke kterým jsou evidovány shodné údaje o vlastnictví (dále jen „list vlastnictví pro vlastnictví jednotky“). Na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví nejsou uvedena věcná práva k věci cizí, poznámky, popřípadě omezení vztahující se k jednotkám. Tyto údaje jsou uvedeny pouze na listech vlastnictví pro vlastnictví jednotky. Údaje o věcném břemeni zřízeném k nemovitosti, která je v bytovém spoluvlastnictví, jsou uvedeny pouze na listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví. V části D listu vlastnictví pro bytové spoluvlastnictví je vedena informace o uloženém úplném znění prohlášení vlastníka domu ve sbírce listin.

(4) Pro vlastnictví jednotek podle zákona o vlastnictví bytů se použije odstavec 3 obdobně.

(5) Samostatný list vlastnictví se také zakládá v případě duplicitního zápisu vlastnického práva, v případě majetku ve svěřenském fondu a v případě přídatného spoluvlastnictví.

HLAVA IV
CENOVÉ ÚDAJE A ÚDAJE PRO DAŇOVÉ ÚČELY

§ 24

(1) Cenový údaj je údaj o dosažené kupní ceně nemovitosti nebo skupiny nemovitostí.

(2) Cenový údaj se vede pro skupinu nemovitostí, které byly nabyty

a) na základě téže kupní smlouvy, nebo

b) společně za jednu cenu podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, ve veřejné dražbě podle zákona o veřejných dražbách, v dražbě provedené soudním exekutorem podle exekučního řádu nebo správcem daně podle daňového řádu.

(3) Pro daňové účely se v souboru popisných informací evidují

a) u parcel zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách, popřípadě další údaje stanovené jiným právním předpisem,

b) u ostatních nemovitostí údaje stanovené jiným právním předpisem.

ČÁST ČTVRTÁ
ČINNOST PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

HLAVA I
ČINNOST PŘI SPRÁVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Díl 1
Změny obsahu katastru

§ 25

(1) Změnou obsahu katastru je nahrazení, zrušení nebo doplnění údaje katastru. Katastrální úřad vede protokoly, do kterých průběžně zaznamenává údaje o činnostech při zápisech změn do katastrálního operátu.

(2) Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud je z technického hlediska způsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje takový rozdíl mezi údaji katastru a geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit identifikací parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit.

(3) Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, jsou-li v listině pozemky označeny parcelními čísly podle stavu platného ke dni uzavření smlouvy nebo ke dni vydání rozhodnutí či vyhotovení jiné listiny, pokud jsou v návrhu na zápis nemovitosti označeny podle stavu katastru platného ke dni podání návrhu na zápis a k listině je připojena identifikace parcel ve formě veřejné listiny, pokud lze takovou identifikaci parcel vyhotovit. Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, byla-li smlouva uzavřena nebo rozhodnutí vydáno či jiná listina vyhotovena před a doručena k zápisu po dni vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu a pozemky, které jsou předmětem právního úkonu, lze ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru po obnově operátu.

Díl 2
Změny údajů o právech a upozorněních

§ 26
Vklad práv k nemovitostem

(1) Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém zaznamenává došlé návrhy na vklad, průběh a výsledek vkladového řízení.

(2) Po provedení vkladu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení vkladového řízení. Byl-li návrh na vklad zamítnut, odstraní katastrální úřad plombu po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nebo po doručení pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla žaloba zamítnuta.

(3) Ve vyrozumění o provedeném vkladu katastrální úřad uvede

a) název katastrálního úřadu,

b) název, adresu a kontaktní údaje katastrálního pracoviště,

c) text „Vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí“,

d) spisovou značku řízení,

e) datum vydání rozhodnutí katastrálního úřadu nebo údaj o tom, že vklad byl povolen soudem, údaj o okamžiku právních účinků vkladu, údaj o datu provedení vkladu, označení listiny, na základě které byl vklad proveden, a

f) výpis provedených změn, který obsahuje změnou dotčené údaje výpisu z katastru před vkladem a po vkladu s rozlišením vymazaných a nových údajů.

§ 27
Záznam odvozených práv k nemovitostem

(1) Návrhy na záznam a související úkony katastrálního úřadu se zaznamenávají v protokolu o záznamech, poznámkách a dalších zápisech (dále jen „protokol o záznamech“).

(2) V případě, že odvozené právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis odvozeného práva v rámci vkladu vlastnického práva.

(3) V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz odvozeného práva v rámci vkladu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je toto právo odvozeno.

(4) Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 je způsobilá k provedení záznamu pouze ve vztahu k některým nemovitostem, provede záznam pouze v tomto rozsahu. O tom, v jakém rozsahu byl záznam proveden, pořídí katastrální úřad úřední záznam, který založí spolu s listinou do sbírky listin. Zároveň o této skutečnosti vyrozumí toho, kdo listinu předložil, a svůj postup odůvodní.

(5) Po provedení záznamu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k provedení záznamu.

§ 28
Poznámky

(1) Návrhy na zápis nebo výmaz poznámky (dále jen „zápis poznámky“) a listiny určené k zápisu poznámky se zaznamenávají v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda jsou listiny podle odstavce 1 bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Pokud je podkladem pro zápis poznámky soukromá listina, katastrální úřad postupuje podle části páté a zkoumá návaznost na stav zápisů.

(3) K výmazu poznámky na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí, pokud z jiného právního předpisu neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

(4) Po zápisu poznámky katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k zápisu poznámky.

§ 29
Upozornění

Při zápisu nebo výmazu upozornění se § 28 použije přiměřeně.

Díl 3
Změny jiných údajů katastru

§ 30

(1) Katastrální úřad zaznamenává činnosti při změně jiných údajů katastru v protokolu o záznamech.

(2) Katastrální úřad zkoumá, zda listiny předložené k zápisu změn jiných údajů katastru jsou bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. V případě rozhodnutí orgánů veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka. Obdobně se postupuje v případě, kdy je ohlášení doloženo listinou, vztahující se na všechny vlastníky, kterých se ohlašovaná změna dotýká.

(4) Změna údajů katastru, které vypovídají o fyzickém stavu nemovitosti, se v katastru provede na základě příslušných listin, pokud jich je podle jiných právních předpisů ke změně fyzického stavu nemovitosti potřeba, až po uskutečnění této změny. Pokud skutečnost, že změna fyzického stavu nemovitosti již byla uskutečněna, nevyplývá z předložených listin, lze ji doložit prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

(5) Spočívá-li změna jiných údajů katastru ve výmazu budovy nebo vodního díla, vymaže katastrální úřad veškeré údaje evidované o budově nebo vodním díle, a to i v případě, že by jinak byl k jejich výmazu nezbytný návrh.
Změny katastrálního území

§ 31

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého zaznamenává došlé návrhy na schválení změny hranice katastrálního území, postup a výsledek řízení o schválení změny hranice katastrálního území.

(2) Ke změně hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, dochází

a) sloučením více katastrálních území v jedno katastrální území,

b) oddělením části jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území,

c) vytvořením nového katastrálního území,

d) nahrazením pohyblivé hranice pevnou hranicí.

(3) Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedených pozemkových úprav. Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. c) může dojít jen v případě, že je to nezbytné pro správu katastru nebo z jiných závažných důvodů, například při vzniku nové obce.

§ 32

(1) Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

(2) Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad projedná s obcemi průběh navrhované hranice z hlediska správy katastru.

§ 33

Společně s rozhodnutím, kterým se schvaluje změna hranice katastrálního území, zašle katastrální úřad vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, srovnávací sestavení přečíslovaných parcel.

§ 34

(1) Schválení názvu katastrálního území oznámí Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu a obci, v níž katastrální území leží.

(2) Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách.

(3) Změnu údajů podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

§ 35
Změny údajů o geometrickém a polohovém určení

(1) Změnu geometrického a polohového určení v důsledku vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků lze provést pouze v mezích přesnosti dosavadního geometrického a polohového určení, přitom průběh zpřesněné hranice musí pohledově odpovídat jejímu zobrazení v katastrální mapě.

(2) Listinou dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků je zejména souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranice pozemků s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení podle § 66 odst. 2 písm. a) až c), které dále obsahuje popis průběhu vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemku čísly bodů podle geometrického plánu, a uvedení skutečnosti, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a že je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru.

(3) Katastrální úřad při zápisu zpřesněného geometrického a polohového určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněné výměry ověří pravost podpisů na souhlasném prohlášení některým ze způsobů uvedených v části páté. Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis za pravý i v případě, že úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále jen „ověřovatel“), který geometrický plán ověřil, výslovně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali.

(4) Jde-li o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

(5) Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru. Bez samostatného ohlášení se zapíše do katastru zpřesnění dosavadní hranice v souvislosti s rozdělením pozemku, a to v rozsahu bodu vloženého do dosavadní hranice, ze kterého při dělení pozemku vychází nová hranice.

(6) Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(7) Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech. Výjimkou jsou parcely nebo jejich části, u kterých je evidováno věcné břemeno, jehož rozsah byl vymezen v geometrickém plánu, nebo u kterých je evidováno předkupní právo podle stavebního zákona na části pozemku. Je-li věcné břemeno evidováno k celé parcele, lze tuto parcelu nebo její část sloučit jen při současném vymezení dosavadního rozsahu věcného břemene v geometrickém plánu.

§ 36
Označování parcel parcelními čísly

(1) Nově vzniklé parcely se označují

a) číslem ve tvaru zlomku, kde čitatelem je kmenové číslo původní parcely a jmenovatelem první vyšší dosud nepoužité číslo poddělení, nebo

b) číslem následujícím za posledním použitým kmenovým parcelním číslem příslušné číselné řady.

(2) Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

(3) Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu.

(4) Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

(5) Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 1.

(6) Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

(7) Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

(8) Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území, například nová komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor, a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.

(9) Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 1 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 1 písm. b).

(10) Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 1 písm. b).

(11) Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 1.

(12) O přečíslování parcel katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není přečíslování provedeno na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu.

§ 37
Změna výměry parcely

(1) Ke změně výměry parcely dochází

a) při změně hranice pozemku a při určení hranice pozemku soudem,

b) při změně geometrického určení pozemku i při nezměněných hranicích pozemku,

c) výpočtem s vyšším kódem způsobu určení výměry i při nezměněném geometrickém určení pozemku, nebo

d) při opravě chyb zobrazení hranice parcely v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel.

(2) Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka, pokud nejde o obnovu katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 38
Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti

(1) Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle písemných podkladů

a) o zařazení nebo odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu a souhlasu nebo rozhodnutí orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,

b) o určení nebo odnětí pozemků k plnění funkcí lesa a rozhodnutí orgánu státní správy lesů,

c) o ochraně přírodních léčebných lázní, přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody a jejich ochranných pásem a podle ohlášení Ministerstva zdravotnictví,

d) o ochraně části přírody a krajiny a jejím ochranném pásmu a ohlášení příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny nebo odborné organizace ochrany přírody a krajiny, která vede ústřední seznam ochrany přírody,

e) o ochraně památkově chráněné nemovitosti, památkové rezervace, památkové zóny a jejich ochranném pásmu a ohlášení odborné organizace státní památkové péče, která vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky,

f) o ochraně značky geodetického bodu a chráněného území geodetického bodu a ohlášení správce bodového pole; u chráněného území dále rozhodnutí příslušného orgánu,

g) o chráněném ložiskovém území a ohlášení příslušného orgánu, který chráněné ložiskové území stanovil,

h) o ochranném pásmu vodního zdroje a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu,

i) o ochranném pásmu vodního díla a ohlášení příslušného vodoprávního úřadu.

(2) Podkladem podle odstavce 1 je listina, která obsahuje seznam chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce. Seznam je členěn podle obcí a katastrálních území. Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny nemovitosti v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých nemovitostí.

(3) Nejsou-li hranice chráněného území nebo hranice ochranného pásma shodné s hranicemi parcel v katastrální mapě, je přílohou listiny podle odstavce 2 záznam podrobného měření změn obsahující jejich geometrické a polohové určení.

(4) Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských pozemků se v katastru provádí také společně se změnou druhu pozemku na druh náležící mezi zemědělské pozemky, s výjimkou případu, kdy je tento pozemek určen k plnění funkcí lesa.

§ 39
Změny ostatních údajů o nemovitosti

(1) Katastrální úřad ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí přebírá změny

a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. h),

b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. d), e), f), g) a m) a

c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. e),

pokud jsou v něm tyto údaje vedeny jako referenční.

(2) Katastrální úřad z moci úřední provádí změny
a) údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. a) až f), j), m), n) a o),
b) údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. a) až c), l) a m),
c) údajů o právu stavby podle § 12 písm. a), b), d), j) a e) a
d) údajů o jednotce podle § 13 písm. a) a h),
pokud tyto údaje nejsou přebírány podle odstavce 1.

§ 40
Změny údajů o vlastníku a jiném oprávněném
(1) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede

a) převzetím ze základního registru obyvatel,

b) na podkladě listiny při vkladu práva obsahující údaje o vlastníku nebo jiném oprávněném,

c) na podkladě potvrzení matričního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra,

d) na podkladě zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním a zapsaných v soupisu nemovitostí a při obnově katastrálního operátu na základě výsledků pozemkových úprav,

e) na podkladě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, nebo

f) na podkladě oznámení správního orgánu.

(2) Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji základního registru obyvatel. Údaje, které nejsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se porovnají s údaji agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců.

(3) Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresa bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt ani povolení k pobytu na území České republiky, a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede podle odstavce 1. Pokud změnu nelze provést podle odstavce 1, protože osoba není vedena v registru obyvatel, nebo měnící se údaj není v tomto registru obsažen, provede se změna na podkladě listiny při vkladu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

(4) Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, organizační složky státu, městské části, městského obvodu a organizační složky právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje do katastru

a) převzetím ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

b) na podkladě listiny vyhotovené soudem, správním orgánem, exekutorem, notářem, pokud údaje v listině uvedené odpovídají údajům vedeným v příslušném rejstříku podle písmena a) zveřejněným způsobem umožňujícím dálkový přístup a ze zápisu v daném rejstříku vyplývá, že jde o tutéž osobu.

(5) U správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, kteří se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů o

a) názvu na základě změny zakladatelské nebo jiné obdobné listiny, popřípadě změny zákona, a

b) adrese sídla pouze na základě jejich ohlášení.

§ 41
Změny údajů o bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Body podrobného polohového bodového pole do katastru zapisuje a vymazává katastrální úřad na návrh nebo i bez návrhu. Zápis bodu podrobného polohového bodového pole se provádí podle dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(2) Změnu čísla bodu, lokalizačních údajů o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1 : 5000 zapisuje katastrální úřad z moci úřední.

(3) Změnu souřadnic a výšky bodu, místopisného náčrtu, nárysu nebo detailu, popisu, způsobu stabilizace a určení bodu zapisuje katastrální úřad na podkladě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

(4) Poznámku zapisuje katastrální úřad na podkladě vlastního zjištění nebo oznámení odborně způsobilé osoby podle § 3 odst. 3 a 4 zeměměřického zákona (dále jen „odborně způsobilá osoba“).

§ 42
Změny místního a pomístního názvosloví

V katastru se změní

a) název kraje, obce, části obce, veřejného prostranství převzetím ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebo na podkladě ohlášení kraje nebo obce; před zápisem se ohlášené názvy porovnávají s údaji základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí,

b) název katastrálního území na podkladě rozhodnutí Úřadu o schválení názvu katastrálního území,

c) název vodního toku a vodní plochy podle standardizovaného geografického názvosloví,

d) pomístní jména pozemkových tratí na podkladě ohlášení obce; před zápisem se ohlášená jména porovnávají se standardizovaným geografickým názvoslovím.

Díl 4

§ 43
Revize katastru

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při revizi katastru.

(2) Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad nejpozději 2 měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna.

(3) Před zahájením revize katastru katastrální úřad provede kontrolu vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(4) Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize katastru. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje v případě osob neznámého pobytu nebo neznámého sídla nebo osob, které nejsou známy.

(5) Předmětem revize katastru jsou

a) hranice katastrálního území,

b) hranice pozemků, obvody budov, obvody vodních děl, druh pozemku, způsob využití pozemku, typ stavby a způsob využití stavby,

c) mapové značky, jejichž platnost byla ukončena přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,

d) další prvky polohopisu,

e) zápisy v záznamu pro další řízení z hlediska potřebnosti jejich dalšího evidování, sledování a řešení,

f) seznam budov s čísly popisnými a s čísly evidenčními a seznam budov bez čísel popisných a čísel evidenčních,

g) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu fyzické osoby, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, název a adresa sídla právnické osoby, která je vlastníkem, a doplnění jejich chybějících rodných čísel, popřípadě dat narození, pokud rodná čísla nebyla přidělena, nebo identifikačních čísel,

h) body podrobného polohového bodového pole,

i) místní názvy a pomístní jména.

(6) Zjištěné změny

a) doložené příslušnou listinou, popřípadě geometrickým plánem nebo záznamem podrobného měření změn nebo změny tyto doklady nevyžadující, se vyznačí do příloh protokolu o výsledku revize katastru; vlastník v příloze potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru,

b) nedoložené podle písmena a) se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru projednaným způsobem; zápis potvrdí vlastník nebo jeho zástupce svým podpisem.

(7) Pokud se zápis podle odstavce 6 písm. b) týká vlastníka, který není přítomen revizi katastru, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěného nesouladu se stanovením lhůty k předložení příslušných listin pro vyznačení změny v katastru. Obdobně se postupuje i v případě, kdy vlastník nebo jeho zástupce byl revizi katastru přítomen, ale svým podpisem nestvrdil dojednání podle odstavce 6 písm. b).

(8) Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 6 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 7 na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při nesplnění jeho povinností.

(9) Protokol o výsledku revize katastru obsahuje

a) datum a rozsah provedené revize katastru,

b) způsob provedení revize katastru,

c) přílohy protokolu, ve kterých jsou zaznamenány zjištěné změny údajů katastru podle odstavce 6 nebo které obsahují zejména výsledky revize údajů podle odstavce 5 písm. c), d), g) a h), a

d) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil.

Díl 5
Oprava chyby v katastrálním operátu

§ 44

(1) Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při opravě chyby v katastrálním operátu.

(2) Chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

(3) Chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě

a) výsledku zeměměřických činností, který je využíván pro vyznačení příslušného předmětu polohopisu do katastrální mapy, a

b) písemného prohlášení vlastníků pozemků, že hranice pozemků nebyla jimi měněna, není sporná ani nebyla zpochybněna.

(4) Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčeného pozemku, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

(5) Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

§ 45

(1) Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 44, například údaj o bodu podrobného bodového pole, místní název nebo pomístní jméno, kód kvality podrobného bodu, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jeho zjištění zapíše z moci úřední.

(2) Chyba v určení hranice pozemku, která je současně státní hranicí, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

HLAVA II
ČINNOST PŘI OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

Díl 1
Vedení protokolu při obnově katastrálního operátu

§ 46

Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při obnově katastrálního operátu.

Díl 2
Obnova katastrálního operátu novým mapováním

§ 47
Zahájení obnovy katastrálního operátu

(1) Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad na úřední desce s předstihem nejméně 6 měsíců nebo, jde-li o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně 2 měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona. Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s žádostí o jeho zveřejnění, sousední obci, bude-li obnovou dotčena hranice této obce, Státnímu pozemkovému úřadu a osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek, zejména dráhy, letiště, pozemní komunikace nebo lesy.

(2) Datum zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho na úřední desce.
Zjišťování hranic

§ 48

(1) Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dalšími správními orgány, například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů nebo vodoprávním úřadem.

(2) Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je-li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje

a) místo a čas zjišťování hranic,

b) upozornění, že k účasti při zjišťování hranic může vlastník zmocnit svého zástupce a že neúčast pozvaného vlastníka nebo jeho zástupce při jednání není na překážku využití výsledků zjišťování hranic,

c) oznámení o oprávnění zaměstnanců pověřených zjišťováním hranic vstupovat a vjíždět na nemovitosti podle zákona o zeměměřictví a

d) poučení o povinnostech vlastníka a případných sankcích podle katastrálního zákona a upozornění, že neoznačené hranice nebudou předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle dosavadního katastrálního operátu, popřípadě podle operátu dřívější pozemkové evidence, a

e) upozornění, že obnovený katastrální operát bude v obci vyložen k veřejnému nahlédnutí.

(3) Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

§ 49

(1) Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

(2) Předmětem zjišťování hranic jsou

a) hranice pozemků,

b) obvody budov a obvody vodních děl,

c) hranice katastrálního území a hranice obce.

(3) Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

a) údaje o vlastníku,

b) druh a způsob využití pozemku,

c) typ a způsob využití stavby,

d) popisné číslo budovy nebo evidenční číslo budovy,

e) místní názvy a pomístní jména.

§ 50

(1) Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území nebo v sousední části téhož katastrálního území nebo jde o hranici na obvodu pozemkových úprav.

(2) Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

(3) U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo u pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a v soupisu nemovitostí potvrdí vlastníci svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením opravy hranice. V ostatních případech se vyznačí v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

(4) Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.

(5) Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, zástupce vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků.

(6) Při zjištění, že

a) na pozemku se nachází hlavní budova nebo vodní dílo, jejichž obvod není zobrazen v katastrální mapě,

b) obvod hlavní budovy na pozemku nebo obvod vodního díla neodpovídá zobrazení v katastrální mapě,

c) typ a způsob využití stavby neodpovídá zápisu v katastru,

d) hranice druhu pozemku nebo rozhraní způsobu využití pozemku neodpovídá zobrazení v katastrální mapě, nebo

e) druh a způsob využití pozemku neodpovídá zápisu v katastru,

a vlastník předloží komisi listinu potřebnou pro zápis změny do katastru, nebo taková listina není pro zápis třeba, předseda komise sepíše s vlastníkem protokol o nesouladu, který je podkladem pro zápis změny do dosavadního katastrálního operátu.

(7) Průběh hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku se v terénu nezjišťuje, do obnoveného souboru geodetických informací se doplní z údajů dosavadního katastrálního operátu, pokud to tyto údaje umožňují.

(8) Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení pohyblivé hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

§ 51

(1) Změna hranice druhu pozemku, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu, se vyznačí v náčrtu zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

(2) Zjištěné změny dalších údajů, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do náčrtu zjišťování hranic a do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením této změny v katastru.

(3) Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

a) s průběhem a označením hranice podle zjištění v terénu, nebo se uvede důvod odmítnutí vlastníka takový souhlas vyjádřit,

b) s převzetím dosavadní hranice z údajů katastru,

c) se zobrazením zjištěných změn hranic v obnoveném souboru geodetických informací,

d) s lhůtou k označení hranic trvalým způsobem a k předložení listin potřebných pro zápis zjištěných změn v katastru.

(4) Změny vyšetřené a nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením lhůty a projednaného způsobu odstranění nesouladů. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Změny údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu. Pokud vlastník odmítne soupis nemovitostí podepsat, tato skutečnost se v něm poznamená.

(5) O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

a) údaj o katastrálním území a období, ve kterém bylo provedeno zjišťování hranic,

b) jména a příjmení předsedy a dalších členů komise,

c) způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci,

d) způsob zajištění účasti vlastníků při zjišťování hranic,

e) odkaz na přílohy,

f) datum sepsání protokolu s podpisy členů komise.

(6) Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, doklady o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.
Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací

§ 52

(1) Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

(2) Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

(3) S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

(4) Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

§ 53

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě

a) výsledků zjišťování hranic,

b) výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov, vodních děl a dalších prvků polohopisu,

c) výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

d) výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

e) dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,

f) přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

§ 54

Obnovený soubor popisných informací se vyhotoví na podkladě dosavadního souboru popisných informací, v němž jsou zapsány změny údajů katastru uvedené v protokolu o výsledku zjišťování hranic a změny údajů o parcelách, vyplývající z obnoveného souboru geodetických informací.

Díl 3
Obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací

§ 55

(1) Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „obnova katastrálního operátu přepracováním“) se zveřejní nejméně 2 měsíce předem na úřední desce katastrálního úřadu. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

(2) Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

a) částečná revize katastru v rozsahu alespoň podle § 43 odst. 5 písm. a), e), f), h) a i) a doplnění neúplných údajů podle § 43 odst. 5 písm. g),

b) doplnění pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do obnovovaného souboru geodetických informací,

c) oprava zjištěných chyb v katastru,

d) porovnání souladu mezi souborem popisných a souborem geodetických informací.

(3) Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

(4) V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky, a v ostatních případech se zavedou výměry určené ze souřadnic lomových bodů v obnoveném katastrálním operátu.

Díl 4
Obnova katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav

§ 56

(1) Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění Státního pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav, které budou podkladem pro obnovu katastrálního operátu.

(2) V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad se Státním pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

(3) Upřesněný obvod pozemkových úprav podle jiného právního předpisu2) se v katastru zapíše na základě ohlášení Státního pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.

(4) Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán.

(5) Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností2) provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.

§ 57

(1) Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

a) pravomocné rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům nebo pravomocné rozhodnutí o určení hranic pozemků,

b) protokoly o zjišťování hranice obvodu pozemkových úprav a hranic pozemků, které nevyžadovaly řešení pozemkovými úpravami, ale bylo u nich třeba obnovit soubor geodetických informací (dále jen „neřešené pozemky“), související náčrty a soupisy nemovitostí,

c) geometrické plány a záznamy podrobného měření změn na obvodu pozemkových úprav,

d) technická zpráva, popřípadě dílčí technické zprávy podle ucelených etap činností s výčtem předávaných částí,

e) dokumentace o zřízení nebo doplnění podrobného polohového bodového pole,

f) dokumentace nového geometrického a polohového určení pozemků a dalších prvků polohopisu katastrální mapy, která obsahuje

1. měřické náčrty,

2. přehled měřických náčrtů,

3. zápisníky podrobného měření,

4. protokol o výpočtech a splnění kritérií přesnosti výsledku zeměměřické činnosti (dále jen „protokol o výpočtech“),

5. srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu u neřešených pozemků, a to podle jednotlivých listů vlastnictví,

g) seznam souřadnic pomocných a podrobných bodů v rozsahu týkajícím se obnovy souboru geodetických informací,

h) geometrické plány pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, není-li jeho rozsah vymezen ve výsledcích podle písmena f),

i) digitální mapa ve vztažném měřítku 1 : 1000 a údaje evidované o parcelách v souboru popisných informací podle schváleného návrhu pozemkových úprav včetně vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku; tyto údaje se předávají ve výměnném formátu stanoveném Úřadem (dále jen „výměnný formát“),

j) podklady nebo listiny pro

1. vydání rozhodnutí o schválení změny hranic katastrálních území,

2. vyznačení změn údajů o ochraně nemovitostí,

3. jednání o změnách místních názvů a pomístních jmen,

k) námitky podané k neřešeným pozemkům k rozhodnutí katastrálnímu úřadu, nebo

l) dohody obcí o změnách hranic obcí.

(2) Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(3) Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

Díl 5
Vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu

§ 58

(1) Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

(2) Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

(3) Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.

HLAVA III
DOKUMENTACE VÝSLEDKŮ ČINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ A OBNOVĚ KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU

§ 59
Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví

(1) Dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví (dále jen „měřická dokumentace“), obsahuje výsledky činností při

a) správě podrobného polohového bodového pole,

b) zjišťování hranic a podrobném měření využívaném pro katastr,

c) projednání místních názvů a pomístních jmen, uspořádané podle katastrálních území.

(2) Dokumentace podle odstavce 1 písm. a) obsahuje zejména

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole,

c) záznamy měření a protokoly o výpočtech,

d) seznamy souřadnic,

e) technické zprávy o zřízení nebo revizi bodů podrobného polohového bodového pole v celém katastrálním území nebo jeho části, údaje o přesnosti určení nově zřízených či opakovaně určených bodů, oznámení závad a změn na bodech,

f) oznámení o zřízení měřické značky.

(3) Dokumentace podle odstavce 1 písm. b) obsahuje zejména

a) doklady ze zjišťování hranic pozemků,

b) doklady z podrobného měření při novém mapování,

c) záznamy podrobného měření změn a neměřické záznamy, jejich přehledy,

d) geometrické plány,

e) soubor geodetických informací jako výkres ve výměnném formátu a koncept katastrální mapy,

f) doklady z průběhu řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

(4) Dokumentace podle odstavce 1 písm. c) obsahuje zejména

a) seznam místních názvů a pomístních jmen,

b) grafický přehled místních názvů a pomístních jmen na zmenšenině katastrální mapy v rozsahu celého katastrálního území,

c) doklady o změnách a o schválení místních názvů, pomístních jmen a názvů katastrálních území.

§ 60
Sbírka listin

(1) Listiny se ukládají do sbírky listin v takové podobě, v jaké byly doručeny katastrálnímu úřadu.

(2) Je-li to potřebné nebo vhodné, písemnosti předložené pro zápis do katastru v elektronické podobě se za účelem založení do sbírky listin převedou do listinné podoby a opatří doložkou:

„Obsah této listiny obsahující.... listů odpovídá obsahu písemnosti v elektronické podobě, ze které byla převedena podle § 60 katastrálního zákona.

Převedl – –

dne – –“.

(3) K doložce podle odstavce 2 se připojí otisk úředního razítka a podpis pověřeného zaměstnance, který převod provedl.

§ 61
Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací

(1) Dokumentace činností při vedení souboru popisných informací obsahuje

a) spisy z řízení o povolení vkladu práv a spisy dokumentující průběh jiných postupů katastrálního úřadu,

b) protokol o vkladech, protokol o záznamech, protokol o opravách chyb, námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu, změnách hranice katastrálního území, označení hranice na náklad vlastníka a k evidenci dalších grafických podkladů, protokol o výsledcích revize katastru, protokol o záznamech pro další řízení, protokol o porušení pořádku na úseku katastru, protokol o potvrzení geometrického plánu, protokol o poskytování údajů z katastru, protokol o průběhu obnovy katastrálního operátu a protokol o průběhu pozemkových úprav souvisejícím se správou katastru,

c) listy vlastnictví v listinné podobě, doklady vztahující se ke komplexnímu zakládání právních vztahů k nemovitostem v evidenci nemovitostí a další související dokumenty.

(2) Protokoly podle odstavce 1 písm. b), pokud jsou vedeny v elektronické podobě, jsou dokumentovány v informačním systému katastru nemovitostí.

ČÁST PÁTÁ
POSTUP PŘI OVĚŘOVÁNÍ PRAVOSTI PODPISŮ

§ 62

(1) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zkoumá, zda vlastnoruční nebo elektronické podpisy na soukromé listině, které nejsou úředně ověřeny, jsou pravé, to je, zda skutečně náleží osobám v ní uvedeným.

(2) Pravost podpisu a oprávnění jednat jménem zástavního věřitele v zástavní smlouvě katastrální úřad nezkoumá.

§ 63
Ověření pravosti vlastnoručního podpisu

(1) Katastrální úřad považuje vlastnoruční podpis na soukromé listině za pravý, jestliže

a) listina obsahuje prohlášení advokáta o pravosti vlastnoručního podpisu,

b) právnická osoba předložila podpisový vzor s úředně ověřeným podpisem jednající osoby shodný s vlastnoručním podpisem na listině a doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, nebo

c) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že jde o její vlastní podpis nebo o kopii jejího vlastního podpisu.

(2) V případě, že pravost vlastnoručního podpisu nelze ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat, ověřit žádným z uvedených způsobů, zjistí se jiným vhodným způsobem, například na základě svědecké výpovědi nebo znaleckého posudku.

§ 64
Ověření pravosti elektronického podpisu

(1) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání fyzické osoby, za pravý, jestliže

a) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj, který umožňuje jednoznačnou identifikaci podepisující osoby3), nebo

b) podepsaná osoba uznala před katastrálním úřadem, že obsah písemnosti v elektronické podobě je projevem její vůle, a potvrdila, že je držitelem kvalifikovaného certifikátu, na kterém je založen uznávaný elektronický podpis, kterým byla písemnost podepsána.

(2) Katastrální úřad považuje elektronický podpis, kterým je podepsána písemnost, která obsahuje právní jednání právnické osoby, za pravý, jestliže jde o uznávaný elektronický podpis a zároveň

a) právnická osoba coby držitel kvalifikovaného certifikátu potvrdila skutečnost, že datům pro ověřování elektronických podpisů obsaženým v jím drženém certifikátu odpovídají data pro vytváření elektronických podpisů, která používá její zaměstnanec coby podepisující osoba, a předložila doklad o oprávnění této osoby jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci; údaje obsažené v kvalifikovaném certifikátu, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, se shodují s údaji uvedenými v potvrzení právnické osoby, nebo

b) kvalifikovaný certifikát, na němž je založen elektronický podpis, kterým byla písemnost v elektronické podobě podepsána a který byl k této písemnosti připojen, obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení podepisující osoby a údaj o tom, že tato osoba je statutárním orgánem právnické osoby, pokud ke dni vydání kvalifikovaného certifikátu byla jako statutární orgán v obchodním rejstříku uvedena a do okamžiku, ke kterému je ověřována platnost kvalifikovaného certifikátu, se tato skutečnost nezměnila, nebo

c) podepisující fyzická osoba doložila oprávnění jednat za právnickou osobu, pokud tato skutečnost nevyplývá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a zároveň je její podpis považován za pravý podle odstavce 1.

(3) Při ověřování pravosti podpisu podnikající fyzické osoby se přiměřeně použijí ustanovení o ověřování pravosti podpisu právnické osoby.

ČÁST ŠESTÁ
FORMÁTY A DALŠÍ TECHNICKÉ PARAMETRY PÍSEMNOSTÍ V ELEKTRONICKÉ PODOBĚ

§ 65

(1) Písemnosti v elektronické podobě určené k zápisu práv do katastru jsou z technického hlediska způsobilé k zápisu, pokud

a) jsou ve formátu Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A),

b) uznávaný elektronický podpis je vložen do dokumentu,

c) k elektronickému podpisu je připojen certifikát, na kterém je tento podpis založen.

(2) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i na písemnosti opatřené uznávanou elektronickou značkou a kvalifikovaným časovým razítkem.

ČÁST SEDMÁ
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS DO KATASTRU

HLAVA I
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS VKLADEM

§ 66

(1) V případech, kdy zákon stanoví, že právo zapisované do katastru vzniká, mění se nebo zaniká na základě určité právní skutečnosti, anebo se promlčuje, ale nestanoví listinu, na jejímž základě se tato změna zapíše do katastru, lze provést zápis do katastru na základě

a) souhlasného prohlášení o vzniku, změně nebo zániku práva učiněného osobou, jejíž právo zapsané dosud v katastru zaniklo nebo se omezilo, a osobou, jejíž právo vzniklo nebo se rozšířilo (dále jen „souhlasné prohlášení“), nebo

b) potvrzení o zániku nebo promlčení práva zapsaného dosud v katastru vydaného osobou, v jejíž prospěch je zaniklé nebo promlčené právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „potvrzení o zániku práva“),

c) prohlášení o vzniku práva vydaného osobou, jejíž právo vzniklo při zániku osoby, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno (dále jen „prohlášení o vzniku práva“),

d) potvrzení o vzniku, změně nebo zániku práva vydaného orgánem veřejné moci, pokud právo vzniklo, změnilo se, nebo zaniklo v důsledku jeho úkonu při výkonu veřejné moci (dále jen „potvrzení orgánu veřejné moci“).

(2) V souhlasném prohlášení musí být

a) označení osob, které činí souhlasné prohlášení, a to

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa bydliště v cizině, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, a rodné číslo fyzické osoby, popřípadě datum narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, nebo

2. název, adresa sídla a identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle písmena a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,

g) uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná.

(3) V potvrzení o zániku práva musí být

a) označení osoby, která potvrzení vydává, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo nebo se promlčelo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení zaniklo nebo se promlčelo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého k zániku nebo promlčení práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly k zániku nebo promlčení práva.

(4) V prohlášení o vzniku práva musí být

a) označení osoby, která prohlášení vydává a které právo vzniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

b) označení osoby, jejíž právo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle prohlášení vzniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku práva.

(5) V potvrzení orgánu veřejné moci musí být

a) označení orgánu veřejné moci, který potvrzení vydává,

b) označení nabyvatele práva, popřípadě osoby, jejíž právo se změnilo nebo zaniklo, údaji podle odstavce 2 písm. a),

c) označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,

d) označení práva, které podle potvrzení vzniklo, změnilo se nebo zaniklo,

e) odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo, a

f) uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva.

(6) Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle jiného právního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto jiném právním předpisu označeny podle katastrálního zákona, provede se zápis do katastru na základě prohlášení osoby, jejíž právo vzniklo, změnilo se nebo zaniklo, s náležitostmi přiměřeně podle odstavce 2 písm. b) až e).

§ 67

(1) Vlastnické právo a jiná věcná práva pro obec nově vzniklou podle jiného právního předpisu se zapíší na základě rozhodnutí krajského úřadu a dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku obce mezi původní obec a nově vzniklou obec. Nebylo-li dosaženo dohody obce a přípravného výboru o rozdělení majetku, zapíše se vlastnické právo a jiná věcná práva pro nově vzniklou obec na základě ohlášení nově vzniklé obce s náležitostmi obdobnými potvrzení o vzniku práva.

(2) Vlastnické právo k nové jednotce vystavěné v domě na základě smlouvy o výstavbě se zapíše na základě smlouvy o výstavbě, popřípadě další listiny, která prokazuje, že právo ze smlouvy o výstavbě přešlo nebo ho nabyla jiná osoba.

§ 68

(1) Zánik společného jmění manželů a vznik podílového spoluvlastnictví bývalých manželů se po uplynutí 3 let od zániku manželství bez vypořádání společného jmění manželů vkladem práva na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů zapíše i na základě prohlášení jednoho z bývalých manželů s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení, doloženého pravomocným rozhodnutím tuzemského soudu o rozvodu manželství a potvrzením tohoto soudu, že do uplynutí tří let od zrušení manželství nebyla podána žaloba na soudní vypořádání společného jmění manželů, ani neproběhlo nebo neprobíhá řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

(2) V případě, že k vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle jiného právního předpisu došlo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, a o tomto vypořádání byl proveden zápis do katastru dříve, než pozbylo prohlášením konkursu své účinky, zapíše se nevypořádané společné jmění manželů na základě potvrzení insolvenčního správce s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

§ 69

(1) Změnu velikosti podílů spoluvlastníků, ke které došlo v důsledku oddělení ze spoluvlastnictví, zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem vlastnického práva k oddělené nemovitosti.

(2) Vznik, změnu, zánik nebo promlčení zástavního práva včetně budoucího, podzástavního práva, předkupního práva, práva zpětné koupě, práva zpětného prodeje, výhrady vlastnického práva, výhrady lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku nebo reálného břemene k podílu na nemovité věci v přídatném spoluvlastnictví zapíše katastrální úřad bez návrhu spolu se zápisem těchto práv k nemovitosti, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví slouží.

(3) Změnu budoucího zástavního práva na existující zástavní právo, ke které došlo nabytím vlastnického práva zástavním dlužníkem k nemovitosti, ke které bylo dosud zapsáno budoucí zástavní právo, zapíše katastrální úřad k návrhu zástavního dlužníka nebo jeho právního nástupce spolu se zápisem jeho vlastnického práva nebo i později na základě prohlášení zástavního věřitele s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(4) Změnu budoucího výměnku na existující výměnek, ke které došlo převodem nemovitosti z budoucího výměnkáře na jinou osobu, zapíše katastrální úřad k návrhu výměnkáře spolu se zápisem vlastnického práva pro jinou osobu nebo i později na základě prohlášení výměnkáře s náležitostmi obdobnými prohlášení o vzniku práva.

(5) Není-li v právním jednání, na základě kterého dochází k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, ujednáno, jaké podíly na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví náleží k nově vznikajícím parcelám, zapíše katastrální úřad změnu podílů na nemovitosti v přídatném spoluvlastnictví bez návrhu podle poměru výměr parcel vzniklých rozdělením původního pozemku. Obdobně se postupuje i v případě, kdy k rozdělení pozemku, k jehož užívání slouží nemovitost v přídatném spoluvlastnictví, došlo z jiného důvodu.

§ 70

(1) Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého úmrtním listem, pravomocným rozhodnutím o skončení řízení o pozůstalosti, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícího, že oprávněná osoba již nežije, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru obyvatel.

(2) Je-li trvání práva omezeno na dobu existence právnické osoby, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení o zániku práva s náležitostmi podle § 66 odst. 3 písm. a) až d) a f) doloženého listinou, která prokazuje, že oprávněná právnická osoba zanikla, pokud nelze tuto skutečnost ověřit v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(3) Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na předem známou dobu, provede se výmaz tohoto práva na základě prohlášení vlastníka nemovitosti, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

(4) Právo koupě na zkoušku katastrální úřad vymaže na základě

a) potvrzení kupujícího, že nemovitost schválil nebo že ji ve zkušební době neodmítl, nebo

b) i bez návrhu spolu se vkladem vlastnického práva pro prodávajícího v případě, že kupující nemovitost ve zkušební době odmítl.

(5) Výmaz výhrady lepšího kupce spolu s výmazem vlastnického práva kupujícího nebo jeho právního nástupce v případě, kdy bylo právo prodávajícího dát přednost lepšímu kupci uplatněno, katastrální úřad provede spolu se vkladem vlastnického práva pro lepšího kupce, a to na základě prohlášení prodávajícího s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva.

HLAVA II
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS ZÁZNAMEM
§ 71
Pokud u změny zapisované záznamem jiný právní předpis nestanoví, jaká listina dokládá navrhovanou změnu, použije se přiměřeně ustanovení § 66.

HLAVA III
NĚKTERÉ LISTINY PRO ZÁPIS POZNÁMKOU
§ 72
(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva v případě zajišťovacího převodu práva se zapíše bez návrhu spolu se zápisem věcného práva na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva.
(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se zapíše na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.
(3) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se zapíše na základě
a) smlouvy o smlouvě budoucí o převodu vlastnického nebo zřízení věcného práva k věci cizí,
b) kupní smlouvy s výhradou vlastnického práva, pokud výhrada dosud trvá,
c) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva nebo věcného práva k věci cizí, pokud byl zajišťovací převod sjednán s povinností převést právo zpět při splnění dluhu,
d) smlouvy, kterou se zřizuje věcné právo s odkládací podmínkou nebo s doložením času, pokud podmínka dosud nebyla splněna nebo čas nenastal,
a souhlasu vlastníka k zápisu; souhlas může být udělen ve smlouvě, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.
(4) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se zapíše na základě návrhu vlastníka stroje doloženého právním jednáním vlastníka stroje, kterým si ke stroji vyhrazuje vlastnické právo, a souhlasem vlastníka nemovitosti; souhlas může být připojen k právnímu jednání, kterým si vlastník stroje vyhrazuje vlastnické právo ke stroji, na samostatné listině nebo podáním žádosti o zápis poznámky ze strany vlastníka.
§ 73
(1) Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže na základě potvrzení osoby, která věřiteli převedla své právo, o tom, že převod práva se stal nepodmíněným, s náležitostmi obdobnými potvrzení o zániku práva. Poznámka o dočasné povaze věcného práva na základě zajišťovacího převodu se vymaže rovněž spolu s opětovným zápisem vlastnického práva pro osobu, která věřiteli převedla své právo, a to bez návrhu.
(2) Poznámka o omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků se vymaže na základě ohlášení orgánu, který podporu poskytl.
(3) Poznámka o zahájení pozemkových úprav se vymaže spolu se zápisem poznámky o schválení návrhu pozemkových úprav. Poznámka o schválení návrhu pozemkových úprav se vymaže na základě doručeného pravomocného rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.
(4) Poznámka o podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti nebo správou nemovitosti se vymaže spolu se zápisem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže spolu s výmazem poznámky o nařízení výkonu rozhodnutí, jde-li o výkon rozhodnutí, v jehož rámci bylo toto dražební jednání nařízeno, nebo spolu s výmazem poznámky o vydání exekučního příkazu, jde-li o exekuční příkaz, k jehož provedení bylo toto dražební jednání nařízeno. Poznámka informující o nařízení dražebního jednání se vymaže rovněž po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno, a to bez návrhu.
(5) Spolu s výmazem poznámky o zahájení exekuce vymaže katastrální úřad veškeré další poznámky s touto exekucí související, a to i pokud byly zapsány jiným katastrálním úřadem.
(6) Poznámka o přednostním právu ke zřízení věcného práva pro jinou osobu se vymaže
a) bez návrhu spolu se vkladem věcného práva, k zajištění jehož přednosti byla zapsána,
b) na základě žádosti vlastníka doložené potvrzením oprávněného, že do jednoho roku nepodal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva,
c) na základě žádosti vlastníka nedoložené potvrzením podle písmena b), pokud oprávněný k výzvě katastrálního úřadu do 15 dnů nedoložil, že před uplynutím jednoho roku od zápisu nebo ode dne, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným, podal žalobu na převod nebo jiné zřízení věcného práva, vlastník musí doložit, kdy se přednostní právo stalo vymahatelným,
d) na základě žádosti vlastníka doložené soudním rozhodnutím nahrazujícím projev vůle k převodu nebo jinému zřízení věcného práva, pokud od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uplynulo více než 1 rok,
e) na základě žádosti vlastníka doložené pravomocným rozhodnutím o zamítnutí žaloby na převod nebo jiné zřízení věcného práva.
(7) Poznámka o výhradě přednostního pořadí se vymaže bez návrhu spolu s vkladem věcného práva, pro které bylo přednostní pořadí vyhrazeno.
(8) Poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, se vymaže na základě
a) listiny, která prokazuje převod nebo přechod vlastnického práva ke stroji na vlastníka nemovitosti,
b) potvrzením vlastníka stroje, že tento stroj již neexistuje.

ČÁST OSMÁ
ZEMĚMĚŘICKÉ ČINNOSTI PRO ÚČELY KATASTRU

§ 74
Převzetí výsledku zeměměřických činností

(1) Pro účely katastru se využívají zejména tyto výsledky zeměměřických činností:

a) dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole,

b) záznamy podrobného měření změn,

c) geometrické plány,

d) neměřické záznamy a

e) dokumentace výsledků zjišťování hranic a podrobného měření pro obnovu katastrálního operátu.

(2) Výsledky zeměměřických činností, které se využívají pro účely katastru, přebírá katastrální úřad od odborně způsobilé osoby. Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se vyhotovují pouze v elektronické podobě.

(3) Při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda

a) výsledek zeměměřických činností

1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění,

2. má předepsané náležitosti,

3. vychází z údajů katastru,

4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky,

b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly.

(4) Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu ve výsledku zeměměřických činností, vyznačí jeho převzetí v příslušném protokolu a v případě výsledku v listinné podobě vyznačí jeho převzetí i na první straně předávané dokumentace. Pokud výsledek zeměměřických činností obsahuje vady, pro které ho nelze převzít do katastru, doručí katastrální úřad dokumentaci s písemným odůvodněním zpět tomu, kdo jej předložil.

(5) Při převzetí výsledku zeměměřických činností může katastrální úřad požadovat předložení dokladu o splnění požadavku na měřidla pro výkon zeměměřických činností ve veřejném zájmu.

§ 75
Podrobné měření a připojení na identické body

(1) Podrobné měření se připojuje na geometrický základ zeměměřických činností, a to popřípadě i prostřednictvím referenční sítě permanentních stanic. Podrobné měření se připojí na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body, je-li to vzhledem k napojení změny na stávající stav katastrální mapy a její rozsah účelnější a vhodnější.

(2) Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k této vyhlášce.

(3) Podle potřeby zobrazení a navázání zaměřované změny na polohopisný obsah katastrální mapy se měření připojí s ohledem na její rozsah na dostatečný počet podrobných bodů v terénu jednoznačně identifikovatelných a zobrazených v katastrální mapě (dále jen „identické body“).

(4) Pro připojení měření na identické body platí, že zaměřované podrobné body musí být uvnitř kružnice se středem v polovině spojnice navzájem nejvzdálenějších identických bodů, jejíž poloměr je roven třem čtvrtinám délky takové spojnice.

(5) Za identické body se volí body v okolí změny, zejména

a) trvalým způsobem označené původní lomové body na hranicích katastrálních území nebo na hranicích pozemků, přednostně jsou-li na styku 3 nebo více takových hranic,

b) lomové body na obvodu budov, popřípadě body na jiných trvalých předmětech obsahu katastrální mapy, lze-li předpokládat, že se jejich původní poloha nezměnila.

(6) Jako identický bod lze použít i styk hranic 3 nebo více pozemků, trvalým způsobem neoznačený, jehož poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá, popřípadě identickou linií hranice pozemku, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně.

(7) Je-li třeba změnu navázat na polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence, připojí se měření na identické body způsobem podle odstavce 1, nebo se polohopisný obsah mapy dřívější pozemkové evidence ztotožní s polohopisným obsahem katastrální mapy a dále se změna navazuje na polohopisný obsah takto ztotožněných map.

§ 76
Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole

(1) Dokumentace o zřízení obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje

a) technickou zprávu s protokolem, jejíž přílohou je zápisník měření, protokol o výpočtech a seznam souřadnic,

b) geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole a přehledný náčrt a

c) doklad o oznámení nebo projednání umístění měřické značky bodu podrobného polohového bodového pole s vlastníkem dotčené nemovitosti.

(2) Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole stanoví bod 12 přílohy k této vyhlášce.

§ 77
Záznam podrobného měření změn

(1) Záznam podrobného měření změn

a) obsahuje dokumentaci činností při vyhotovení geometrického plánu a je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací,

b) obsahuje dokumentaci činností při vytyčení hranice pozemků,

c) je podkladem pro zápis změn údajů evidovaných v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací, které jsou spojeny s měřením v terénu, ale nevyžadují vyhotovení geometrického plánu.

(2) V případě potřeby je možné záznam podrobného měření změn vyhotovený pro zaměření více vzájemně souvisejících změn využít jako podklad pro vyhotovení několika geometrických plánů pro jednotlivé změny.

(3) Náležitosti záznamu podrobného měření změn upravuje bod 16 přílohy k této vyhlášce.

§ 78
Neměřický záznam

(1) Neměřický záznam vyhotovuje katastrální úřad pro zápis změny údajů katastru, která není spojena s měřením v terénu, zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice, nebo při doplňování pozemků dosud evidovaných zjednodušeným způsobem do mapy vedené na plastové fólii bez jejich vytyčení a zaměření.

(2) Zakládání a dokumentace neměřického záznamu se řídí příslušnými ustanoveními pro záznam podrobného měření změn.
Vyhotovování geometrických plánů

§ 79
Účel vyhotovení geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje pro

a) změnu hranice katastrálního území,

b) rozdělení pozemku,

c) změnu hranice pozemku,

d) vyznačení nebo změnu obvodu budovy, která je hlavní stavbou na pozemku, a vodního díla,

e) určení hranic pozemků při pozemkových úpravách,

f) doplnění souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem,

g) opravu geometrického a polohového určení nemovitosti,

h) upřesnění nebo rekonstrukci údajů o parcele podle přídělového řízení,

i) průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků,

j) průběh hranice určené soudem,

k) vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku.

(2) Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení rozhodnutí a jiných listin ke změnám podle odstavce 1 a spolu se záznamem podrobného měření změn je podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

(3) Má-li být část pozemku sloučena do pozemku sousedícího nebo má-li z více částí vzniknout nový pozemek, je přípustné též označení části pozemku písmenem malé abecedy, pokud z listiny, jejíž bude geometrický plán neoddělitelnou součástí, bude vyplývat realizace všech spolu souvisejících změn.

(4) Zasahuje-li předmět měření znázorněný na geometrickém plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný geometrický plán pro každé katastrální území, s výjimkou případů, kdy je změnou dotčena hranice katastrálního území, popřípadě není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

§ 80
Podklady pro vyhotovení geometrického plánu

(1) Závazným podkladem pro vyhotovení geometrického plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

(2) Dalšími podklady jsou výsledky šetření a měření uložené v měřické dokumentaci a grafické operáty dřívějších pozemkových evidencí.

§ 81
Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Zeměměřické činnosti v terénu musí být provedeny tak, aby

a) při použití geodetických metod umožnily určit souřadnice podrobných bodů s požadovanou přesností a

b) výsledek měření mohl být přesně zobrazen a spojen s nezměněným a správně zobrazeným polohopisným obsahem katastrální mapy.

(2) Zpravidla před měřením se lomové body navrhovaných a vlastníky zpřesňovaných dosavadních hranic pozemků označí trvalým způsobem. Body polohopisu zaměřované kontrolně jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene k části pozemku se označí pro účely zaměření dočasným způsobem.

(3) Při vytyčení bodu na neznatelné dosavadní vlastnické hranici, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází, se postupuje podle ustanovení této vyhlášky o vytyčování hranic pozemků, přitom za neznatelnou se považuje hranice, jejíž lomové body nejsou označeny trvalým způsobem, a hranice, která není číselně vyjádřena.

(4) Při měření se ověří, zda se v terénu nezměnila poloha bodů geometrického základu a identických bodů, popřípadě identických linií. Ověření se provede určením jejich vzájemné polohy například polárním zaměřením nebo změřením vzdálenosti identického bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v dokumentovaných výsledcích jeho původního určení nebo v katastrální mapě. Body polohového bodového pole je možné ověřit podle geodetických údajů.

(5) Výsledky dřívějších měření lze využít, je-li jejich soulad se skutečným stavem ověřen měřením v terénu.

(6) Je-li měněn obvod budovy, která je dosud v katastrální mapě zobrazena průmětem střešního pláště, zaměří se průnik celého jejího obvodu s terénem.

(7) Na dosavadní vlastnické hranici dotčené změnou se jako navazující kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění, s výjimkou případu, kdy dosavadní hranice mezi bodem změny a sousedním lomovým bodem zaniká. Pokud sousední lomový bod hranice není možné zaměřit například proto, že bod nelze jednoznačně identifikovat, bod není přímo viditelný, bod je značně vzdálený a podobně, a přitom průběh dosavadní hranice v okolí změny je zřetelný, lze zaměření takového lomového bodu nahradit zaměřením zřetelné části hranice. V případě nezřetelného průběhu dosavadní hranice v okolí změny se vytyčí sousední lomové body nebo při jejich značné vzdálenosti či nepřístupnosti se vytyčí bližší mezilehlé body dosavadní hranice. Vytyčení navazujících kontrolních bodů pro účely měření lze provést bez účasti vlastníků dotčených pozemků, není potřebné je protokolárně dokumentovat a není jím dotčeno ani dosavadní geometrické a polohové určení nemovitostí.

(8) Poloha lomového bodu změny se jednoznačně určí měřením a ověří oměrnými nebo jinými kontrolními mírami. Nelze-li oměrné míry nebo jiné kontrolní míry změřit pro překážky přímo, například brání-li tomu porost, změří se nepřímo, například z jiného pomocného bodu zřízeného pro daný účel, nebo se poloha lomového bodu změny určí nezávisle dalším měřením.

§ 82
Výpočetní práce

(1) Poloha podrobných bodů se určí v S-JTSK z bodů geometrického základu, z údajů vedených v souboru geodetických informací a z údajů výsledků šetření a měření uložených v měřické dokumentaci. Souřadnice bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Vypočtené souřadnice bodů se zaokrouhlují tak, že je-li jejich hodnota na dalším neuváděném desetinném místě rovna 5 nebo větší, zaokrouhlí se výsledek výpočtu nahoru.

(2) Při výpočtu výměry se dává přednost způsobu určení výměry označenému vyšším kódem, přitom způsob určení výměry označený kódem 1 se nepoužívá. Pro výpočet výměr platí stejné zásady zaokrouhlování jako u souřadnic. Je-li výměra oddělované parcely menší než 0,50 m2, zaokrouhlí se na 1 m2. V případě označení této části pozemku písmenem malé abecedy se výměra dílu uvede v m2 na 2 desetinná místa.

(3) Zásady a kritéria určení výměr jsou uvedeny v bodu 14 přílohy k této vyhlášce.

§ 83
Součinnost při vyhotovování geometrického plánu

(1) K vyhotovení geometrického plánu katastrální úřad

a) přidělí číslo záznamu podrobného měření změn, podle potřeby parcelní čísla nových parcel a čísla bodů podrobného polohového bodového pole, pokud budou takové body zřizovány, a

b) poskytne bezúplatně v nezbytném rozsahu podklady ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(2) V případě pochybnosti, zda osoba, která žádá o poskytnutí podkladů pro vyhotovení geometrického plánu, je odborně způsobilá, může katastrální úřad požadovat předložení dokladu prokazujícího odbornou způsobilost podle zákona o zeměměřictví.

§ 84
Obsah a náležitosti geometrického plánu

(1) Geometrický plán se vyhotovuje v elektronické podobě; pro účely vyhotovení listiny se v případě potřeby vyhotoví jeho stejnopis v listinné podobě podle zákona o zeměměřictví.

(2) Geometrický plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně a má tyto části:

a) popisové pole,

b) grafické znázornění,

c) výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru,

d) seznam souřadnic,

e) výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách.

(3) Grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.

(4) Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru obsahuje vybrané údaje souboru popisných informací o změnou dotčených pozemcích a o nově vyznačovaných nemovitostech s porovnáním se stavem evidence právních vztahů. V tomto porovnání se ke všem nově oddělovaným parcelám nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin.

(5) Seznam souřadnic obsahuje souřadnice bodů nové nebo zpřesněné hranice, obvodu budovy nebo vodního díla a souřadnice navazujících kontrolních bodů.

(6) Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách obsahuje parcelní číslo zemědělského pozemku v novém stavu podle katastru, popřípadě podle zjednodušené evidence, kód bonitované půdně ekologické jednotky a výměru dílu parcely příslušejícího k tomuto kódu.

(7) V geometrickém plánu se poznamená případný podnět k související opravě geometrického a polohového určení pozemku nebo opravě výměry.

(8) Má-li být podle geometrického plánu do katastru zapsáno kromě jiné změny i zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku, týkající se touto jinou změnou dotčené hranice, poznamená se v geometrickém plánu potřeba doložení souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

(9) V geometrickém plánu pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků se zároveň vyznačí zpřesněné geometrické a polohové určení rozsahu věcného břemene k části pozemku zobrazeného v katastrální mapě, pokud byl jeho rozsah vymezen určujícími mírami od této hranice.

§ 85
Potvrzení geometrického plánu katastrálním úřadem

(1) O opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem.

(2) Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

(3) Potvrzení geometrického plánu provede pověřený zaměstnanec tak, že geometrický plán podepíše elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb pro katastrální úřad jako držitele certifikátu. Podpis se připojí takovým způsobem, aby jeho vizualizovaná podoba obsahovala jméno, popřípadě jména, a příjmení tohoto zaměstnance, datum potvrzení geometrického plánu a číslo protokolu o potvrzení geometrického plánu. K podpisu se připojí certifikát a geometrický plán se opatří časovým razítkem.

(4) Pokud je v geometrickém plánu upozorněno na chybu v dosavadních údajích katastru, která vznikla zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, prošetří se s využitím záznamu podrobného měření změn oprávněnost tohoto upozornění. Podle výsledku prošetření se zahájí řízení o opravě chyby a v případě, že se chyba v dosavadních údajích katastru prokáže, geometrický plán se po provedení opravy potvrdí.

(5) U geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku, který má být při pozemkových úpravách součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv a zřízení věcného břemene k části pozemku, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje pouze na nově vznikající parcely, jejichž parcelní čísla byla přidělena a jsou uvedena v návrhu nového uspořádání pozemků.

§ 86
Nepotvrzení geometrického plánu

(1) Žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

(2) Za vadu se nepovažuje, došlo-li v době po předložení geometrického plánu k potvrzení ke změnám výměr parcel v důsledku vedení katastru.

(3) V případech, kdy byla vada způsobena nesprávnými údaji katastru poskytnutými pro vyhotovení geometrického plánu, jejichž nesprávnost nebylo možné při vyhotovení geometrického plánu rozpoznat, předloží ověřovatel opravený geometrický plán k původní žádosti.
Vytyčování hranic pozemků

§ 87
Podklady pro vytyčení hranice pozemků

(1) Základním podkladem pro vytyčení hranice pozemku je jeho geometrické a polohové určení evidované v souboru geodetických informací. Je-li geometrické a polohové určení dáno jen zobrazením hranic pozemků v katastrální mapě podle původního výsledku zeměměřické činnosti, využije se pro vytyčení také tento původní výsledek zeměměřické činnosti. Pro vytyčení se mohou využít i údaje jiného výsledku zeměměřických činností, není-li zjištěn jejich rozpor s platným geometrickým a polohovým určením.

(2) Podklady pro vytyčení hranice pozemku poskytne katastrální úřad odborně způsobilé osobě bezúplatně v nezbytném rozsahu ve výměnném formátu nebo ve formě rastrových dat, a pokud nelze jinak, ve formě reprografických kopií.

(3) Před vytyčením se posuzuje využitelnost podkladů z hlediska jejich přesnosti a možnosti využití zejména zachovaných lomových bodů označených trvalým způsobem, jiných trvalých předmětů a znatelného přirozeného rozhraničení pozemků například příkopem nebo hrází.

§ 88
Zeměměřické činnosti v terénu

(1) Pro vytyčení se přednostně využije geometrický základ měření, z něhož byla hranice geometricky a polohově určena.

(2) Vytyčené lomové body hranice se v terénu označí trvalým způsobem, pokud je hranice v katastru číselně vyjádřena, nebo pokud se na podkladě vytyčení vyhotovuje geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. V ostatních případech se lomové body označí dočasným způsobem, nejsou-li již označeny. Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením. Vytyčeným lomovým bodům hranice se určí souřadnice v S-JTSK, pokud nebyly v tomto souřadnicovém systému již určeny.

§ 89
Součinnost s vlastníky při vytyčení hranice pozemků

(1) K seznámení s vytyčenou hranicí přizve odborně způsobilá osoba vykonávající vytyčení hranice pozemku (dále jen „vytyčovatel“) písemnou pozvánkou všechny vlastníky pozemků, jejichž hranice má být vytyčena, nebo na jejichž hranici má být vytyčen alespoň jeden lomový bod. Pozvánka obsahuje

a) upozornění, že

1. k účasti na projednání vytyčené hranice může vlastník zmocnit svého zástupce,

2. informace o vytyčené hranici lze získat u vytyčovatele,

3. v případě neúčasti na projednání vytyčené hranice se lze k průběhu hranice vyjádřit u vytyčovatele ve lhůtě uvedené v pozvánce,

4. má-li být do katastru zapsáno zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněná výměra parcely podle výsledku vytyčení hranice pozemku, je nutné vyhotovit pro tento účel geometrický plán,

5. případná nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele,

b) oznámení o oprávnění ke vstupu na pozemek a

c) poučení, že případný spor vlastníků o průběhu vlastnické hranice nebo o rozsahu vlastnického práva ke sporné části pozemku je možné řešit občanskoprávní cestou.

(2) Seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice provede vytyčovatel ústním jednáním. Nepřítomnost pozvaného vlastníka pozemku nebo jeho zástupce na ústním jednání není na překážku dalším úkonům vytyčovatele.

§ 90
Dokumentace o vytyčení hranice pozemků

(1) Dokumentaci o vytyčení hranice pozemků tvoří vytyčovací náčrt se seznamem souřadnic vytyčených lomových bodů hranice pozemků a protokol o vytyčení hranice pozemků.

(2) Do 30 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků doručí vytyčovatel stejnopis dokumentace o vytyčení hranice pozemků objednateli vytyčení a vlastníkům dotčených pozemků doručí její kopii.

(3) Kopii dokumentace o vytyčení hranice pozemků je vytyčovatel povinen doručit do 90 dnů po seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do měřické dokumentace jako přílohu záznamu podrobného měření změn.

ČÁST DEVÁTÁ
OZNAČOVÁNÍ ÚZEMNÍCH HRANIC OBCÍ A HRANIC POZEMKŮ TRVALÝM ZPŮSOBEM

§ 91
Označování hranic pozemků

(1) Lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Na tvrdých podkladech, například beton nebo skála, se označují hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůly z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět těmto podmínkám:

a) hlava má rozměry nejméně 80 mm x 80 mm x 50 mm,

b) noha je z ocelové trubky o průměru nejméně

1. 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm nebo z ocelové kulatiny o průměru nejméně 15 mm nebo z plastové trubky o průměru nejméně 50 mm a tloušťce stěny nejméně 5 mm a je opatřena zařízením, které brání snadnému vytažení znaku,

2. 15 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm a opatřena je kotvou, která zajistí ukotvení do vzdálenosti nejméně 50 mm od trubky,

c) celková délka znaku je nejméně 500 mm.

(2) Hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemků nemožné, například v korytě vodního toku, použije se po dohodě s vlastníkem nepřímý způsob označení, nebo se hraniční znak neumísťuje.

(3) Hranice pozemků se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

(4) Hranice pozemků, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, například zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

(5) Je-li předmětem měření nebo vytyčení hranice pozemků sloučených do většího celku, postačí její označení dočasným způsobem, například trubkou nebo kolíkem.

(6) Lomové body hranic pozemků, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem s tím, že vlastník po dokončení výstavby zajistí jejich označení trvalým způsobem.

(7) Je-li třeba označit hranici pozemků, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

§ 92
Označování hranic obcí

(1) Hranice obce se označuje

a) v hlavních lomových bodech kamennými hranoly o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm nebo obdobnou značkou z plastu,

b) u hranic probíhajících korytem vodního toku, komunikací apod. podle potřeby dvěma hraničními znaky tak, aby bod hranice dělil spojnici hraničních znaků ve stanoveném poměru, zpravidla na polovinu.

(2) Styk hranic 3 nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce alespoň 700 mm s opracovanou hlavou s rozměry nejméně 160 mm x 160 mm x 100 mm.

(3) Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemků trvalým způsobem.

ČÁST DESÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 93

(1) Katastrální úřad podle potřeby postupně doplňuje do souboru geodetických informací pozemky dosud evidované zjednodušeným způsobem na základě neměřického záznamu nebo záznamu podrobného měření změn vyhotoveného katastrálním úřadem nebo na základě ohlášení vlastníka doloženého geometrickým plánem.

(2) Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Je-li doplnění prováděno ve větším územním rozsahu, může být uvědomění vlastníků pozemků provedeno způsobem obdobným vyložení obnoveného katastrálního operátu k veřejnému nahlédnutí.

(3) Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny pozemky evidované zjednodušeným způsobem nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku zjednodušené evidence obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

(4) Pozemky evidované zjednodušeným způsobem v územích s přídělovým operátem, v němž

a) jsou přidělené pozemky označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru,

b) je určena výměra parcel,

c) podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru,

d) přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popřípadě mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a

e) hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

§ 94

(1) Zobrazení hranice rozsahu věcného břemene na části pozemku zapsaného do katastru před 1. březnem 2007 se do katastrální mapy doplňuje postupně.

(2) Upozornění na spornou hranici mezi pozemky se do souboru popisných informací zapisuje vždy na základě jejího zjištění při obnově katastrálního operátu novým mapováním nebo u neřešených pozemků při obnově katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav.

§ 95

Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti, například poddolováním nebo sesuvem, dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách. V těchto prostorech se při vyznačování změn provede kontrola homogenity geometrického základu podrobného měření s polohopisem katastrální mapy na vybraných identických bodech.

§ 96

(1) Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších právních předpisů může být proti ustanovením této vyhlášky odlišný do doby obnovy nebo revize katastrálního operátu. V katastrálních mapách vyhotovených podle dřívějších právních předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880 se předměty jejich obsahu vyznačují mapovými značkami podle právních předpisů platných v době jejich vyhotovení; předměty, které neodpovídají obsahu katastrální mapy podle této vyhlášky, se však nově nevyznačují.

(2) Katastrální mapa vyhotovená digitalizací v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se do převodu této mapy do S-JTSK vede v původním souřadnicovém systému a vztažném měřítku 1 : 2000.

(3) Katastrální mapa vedená na plastové fólii v S-JTSK, v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku se postupně převádí do digitální formy. Spolu s touto katastrální mapou se vedou seznamy souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK.

(4) V území, kde není katastrální mapa v digitální formě vedena v S-JTSK, vede katastrální úřad také orientační mapu parcel, která slouží k propojení katastru s jinými informačními systémy. Orientační mapu parcel tvoří obraz katastrální mapy přibližně transformovaný do S-JTSK doplněný definičními body parcel, budov a vodních děl. Orientační mapa v S-JTSK je doplňována informativním zobrazením změn v katastrální mapě.

§ 97
(1) U věcných práv k věci cizí zapsaných do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013 se jako údaj o pořadí uvádí text „Pořadí k datu podle právní úpravy účinné v době vzniku práva“. V případech, kdy je do katastru zapisována záměna zástavního práva, poznámka o uvolnění zástavního práva nebo jiná skutečnost týkající se pořadí věcného práva k věci cizí, katastrální úřad text podle věty první nahradí údajem o době rozhodné pro pořadí práva, lze-li ji zjistit.
(2) Poznámky informující o nařízení dražebního jednání zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se vymažou podle § 73 odst. 4 věty druhé nebo na základě ohlášení vlastníka nebo orgánu veřejné moci, který dražební jednání nařídil, po uplynutí dne, na který bylo dražební jednání nařízeno.
(3) Při výmazu poznámky o zahájení exekuce zapsané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 98
(1) Omezení převodu nemovitostí a další omezení a práva k nemovitostem vzniklá podle dřívějších právních předpisů, která nejsou obsahem katastru podle katastrálního zákona, jsou v katastru evidována do doby jejich výmazu přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky o výmazu práv nebo poznámek.
(2) Údaje zapsané podle bodů 2 a 3 přílohy vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění účinném do 2. května 2000, zůstávají v platnosti. Jejich nahrazení údaji podle bodů 2 až 6 přílohy k této vyhlášce se provede při zápisu nejbližší změny v katastru týkající se příslušné nemovitosti, pokud z dokladů předložených k zápisu vyplývají potřebné skutečnosti.
(3) Rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které nejsou součástí pozemku, se evidují podle dosavadních právních předpisů do doby jejich dokončení. Pro rozestavěné budovy zapsané do katastru podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2013, které jsou součástí pozemku, se použije § 10 odst. 1 písm. h) obdobně.

§ 99
Pokud nebyl do doby nabytí účinnosti této vyhlášky proveden zápis přeměny některých užívacích práv v souvislosti se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, provede se zápis podle dosavadní právní úpravy.

§ 100
Výsledky zeměměřických činností pro účely katastru, které se vyhotovují v elektronické podobě, lze do 30. června 2014 katastrálnímu úřadu předkládat k převzetí v listinné podobě.

§ 101
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Předseda:

Ing. Večeře v. r.

Příloha k vyhlášce č. 357/2013 Sb.
Technické podrobnosti pro správu katastru

1. Druh pozemkuKód	Název	Zkráceně	Charakteristika druhu pozemku pro účely katastru
2	orná půda		Pozemek orné půdy podle zákona o zemědělství.
3	chmelnice		Pozemek chmelnice podle zákona o zemědělství.
4	vinice		Pozemek vinice podle zákona o zemědělství.
5	zahrada		Pozemek,
 a) na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu,
 b) souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
6	ovocný sad	ovoc. sad	Pozemek ovocného sadu podle zákona o zemědělství.
7	trvalý travní porost	travní p.	Pozemek trvalého travního porostu podle zákona o zemědělství.
10	lesní pozemek	lesní poz.	Pozemek s lesním porostem a pozemek, u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.].
11	vodní plocha	vodní pl.	Pozemek, na němž je koryto vodního toku, vodní nádrž, močál, mokřad nebo bažina.
13	zastavěná plocha a nádvoří	zast. pl.	Pozemek, na němž je 
 a) budova včetně nádvoří (tj. části zastavěného stavebního pozemku, obsahující dvůr, vjezd, drobné stavby, bazén, zatravněné plochy, okrasné záhony a jiné přiléhající plochy, které slouží k lepšímu užívání stavby), vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha,
 b) společný dvůr,
 c) zbořeniště,
 d) vodní dílo.
14	ostatní plocha	ostat. pl.	Pozemek neuvedený v předcházejících druzích pozemků.


2. Způsob využití pozemkuKód	Název	Zkráceně	Význam	Kód druhu p.
1	skleník, pařeniště	skleník-pařeniš.	Na pozemku je zřízen skleník nebo pařeniště.	2 až 7 a 10
2	školka		Na pozemku je zřízena školka ovocných, lesních nebo okrasných stromů, viničná školka nebo školka pro chmelovou sáď.
3	plantáž dřevin		Na pozemku je semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, porost určitého dřevinného druhu, zpravidla monokultura, s intenzivním agrotechnickým obděláváním půdy pro dosažení rychlé a vysoké produkce dřevní hmoty apod.	2, 7 až 10 a 14
4	les jiný než hospodářský	les(ne hospodář)	Pozemek zařazený do kategorie lesy ochranné a lesy zvláštního určení podle § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.	10
5	lesní pozemek, na kterém je budova	les s budovou	Lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.
6	rybník		Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění.	11
7	koryto vodního toku přirozené nebo upravené	tok přirozený	Koryto vodního toku, které vzniklo působením tekoucí vody a dalších přírodních faktorů (bystřina, potok, řeka) nebo jehož přírodní charakter je změněn technickými zásahy (např. břehovým opevněním) nebo ohrazováním.	11
8	koryto vodního toku umělé	tok umělý	Koryto vodního toku, které bylo vytvořeno uměle (například opevněné koryto vodního toku, průplav, kanál apod.).
9	vodní nádrž přírodní	nádrž přírodní	Pozemek, na kterém je vodní nádrž, která nebyla vytvořena záměrnou lidskou činností (například jezero, přírodní deprese naplněná vodou apod.).
10	vodní nádrž umělá	nádrž umělá	Pozemek, na kterém je vodní nádrž vytvořená záměrnou lidskou činností s výjimkou rybníku a bazénu ke koupání (například velká vodní nádrž vytvořená přehradou, malá vodní nádrž, nádrž vytvořená zatopením vytěžených ploch apod.).
11	zamokřená plocha	zamokřená pl.	Zemský povrch trvale nebo po převážnou část roku rozbředlý (močál, mokřad, bažina).	11 a 14
12	společný dvůr		Společný dvůr v podílovém spoluvlastnictví vlastníků bytových domů, které s tímto pozemkem sousedí.	13
13	zbořeniště		Pozemek se zbořenou budovou nebo zříceninou.
14	dráha		Pozemek, na kterém je dráha železniční, tramvajová, trolejbusová nebo lanová (§ 1 zákona č. 266/1994 Sb.) s vlastní dopravní cestou.	14
15	dálnice		Pozemek, na kterém je dálnice a její součásti (§ 4 zákona č. 13/1997 Sb.).
16	silnice		Pozemek, na kterém je silnice I. až III. třídy a její součásti (§ 5 zákona č. 13/1997 Sb.).
17	ostatní komunikace	ostat, komunikace	Pozemek, na kterém je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti (§ 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb.).	10 a 14
18	ostatní dopravní plocha	ost. dopravní pl.	Letiště, přístav, veřejné parkoviště (pokud není součástí pozemní komunikace).	14
19	zeleň		Okrasná zahrada, uliční a sídlištní zeleň, park a jiná plocha funkční a rekreační zeleně.
20	sportoviště a rekreační plocha	sport. arekr. pl.	Hřiště, stadion, koupaliště, sportovní dráha a jízdárna, střelnice, autokemp, tábořiště apod.	10 a 14
21	hřbitov, urnový háj	hřbitov-urn. háj	Hřbitov, urnový háj.	14
22	kulturní a osvětová plocha	kult. a osvět. pl.	Botanická a zoologická zahrada, skanzen, amfiteátr, památník apod.
23	manipulační plocha	manipulační pl.	Manipulační a skladová plocha.
24	dobývací prostor	dobývací prost.	Prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska.	2 až 10 a 14
25	skládka		Skládka odpadu.	14
26	jiná plocha		Pozemek nevyužívaný žádným z ostatních vyjmenovaných způsobů včetně pozemku, na kterém je postavena stavba, která se v katastru neeviduje.
27	neplodná půda		Pozemek, na němž se nachází prudký svah, skála a jiné neplodné půdy, kterými se rozumí zejména zarostlé rokle, vysoké meze s křovinami nebo s kamením, kamenitý terén, ochranné hráze, bermy u regulovaných vodních toků a pozemek, který neposkytuje trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plocha zarostlá křovinami nebo zanesená štěrkem nebo kamením, s výjimkou případů, kdy stav pozemku je důsledkem lidské činnosti nebo nečinnosti a pozemek lze opět uvést do stavu umožňujícího jeho trvalé hospodářské využití.
28	vodní plocha, na které je budova	vod. pl. s budovou	Pozemek vodní plochy, na kterém je postavena budova.	11
29	fotovoltaická elektrárna	foto. elektrárna	Fotovoltaická elektrárna.	2 až 14


Poznámka:

Parcela s druhem pozemku vodní plocha, ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří bez připojené budovy nebo vodního díla musí mít vyznačen způsob využití pozemku.

3. Typ stavbyKód	Název	Zkráceně
1	budova s číslem popisným	č. p. ...
2	budova s číslem evidenčním	č. e. ...
3	budova bez čísla popisného nebo evidenčního	bez čp/če
4	vodní dílo	vod. dílo


4. Způsob využití stavbyKód	Název	Zkráceně	Význam	Kód typu st.
2	zemědělská usedlost	zem. used	Zemědělská usedlost (statek), soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.	1
6	bytový dům	byt. dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena [§ 2 písm. a) bod 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
7	rodinný dům	rod. dům	Stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. a) bod 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
8	stavba pro rodinnou rekreaci	rod. rekr	Stavba pro rodinnou rekreaci, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví [§ 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.]; například rekreační domek, chata, rekreační chalupa, zahrádkářská chata.	2
9	stavba pro shromažďování většího počtu osob	shromaž.	Stavba, ve které se nachází prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a obdobným účelům [§ 3 písm. b) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].	1, 3
10	stavba pro obchod	obchod	Stavba s prodejnami a jinými obchodními prostory, velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy apod. [§ 3 písm. c) vyhlášky č. 268/2009Sb.].
11	stavba ubytovacího zařízení	ubyt. zař	Stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (hotel, motel, penzion, turistická ubytovna, kolej, internát, kemp a skupina chat-bungalovů, kulturní nebo památkový objekt využívaný pro přechodné ubytování apod.); stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci [§ 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.].
12	stavba pro výrobu a skladování	výroba	Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě pro služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě zemědělských staveb určených pro skladování [§ 3 písm. e) vyhlášky č. 268/2009 Sb.].
13	zemědělská stavba	zem. stav	Stavba pro chov hospodářských zvířat, přípravu a skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby [§ 3 písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.].
14	stavba pro administrativu	adminis.	Stavba pro správní a řídící složky podniků a organizací, víceúčelová stavba pro administrativní účely, budova orgánu státní správy a územní samosprávy apod.	1 a 3
15	stavba občanského vybavení	obč. vyb	Stavba pro služby, tělesnou výchovu a rekreaci, kulturu, zdravotnictví a sociální péči, předškolní zařízení, školství a učiliště, vědu a výzkum apod. [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 3 zákona č. 183/2006 Sb.].
16	stavba technického vybavení	tech. vyb	Stavba, která je součástí sítě technického vybavení, tj. sítě energetické (elektrické silové vedení, plynovod a teplovod), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiného vedení (například produktovodu) [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.].
17	stavba pro dopravu	doprava	Stavba pro zabezpečení dopravy [§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1 zákona č. 183/2006 Sb.].
18	garáž		Objekt popřípadě prostor, který slouží k odstavování nebo parkování silničních vozidel (jednotlivá, řadová nebo hromadná garáž).
l9	jiná stavba	jiná st.	Stavba jiného než v této tabulce uvedeného způsobu využití.
20	víceúčelová stavba	víceúčel	Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu apod.).
21	skleník		Skleník, který je budovou.
22	přehrada		Vodní dílo podle § 2 písm. a) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
23	hráz přehrazující vodní tok nebo údolí	hráz př.	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 23/2007 Sb.	6
24	hráz k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni	hráz pod	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 2 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
25	hráz ohrazující umělou vodní nádrž	hráz ohr	Vodní dílo podle § 2 písm. b) bod 3 vyhlášky č. 23/2007 Sb.
26	jez		Vodní dílo podle § 2 písm. c) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
27	stavba k plaveb. účelům v korytech nebo na březích vod. toků	plav. úč.	Vodní dílo podle § 2 písm. d) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
28	stavba k využití vodní energie (vodní elektrárna)	vodní el	Vodní dílo podle § 2 písm. e) vyhlášky č. 23/2007 Sb.
29	stavba odkaliště	odkalíš.	Vodní dílo podle § 2 písm. f) vyhlášky č. 23/2007 Sb.


5. Typ jednotkyTyp jednotky
Kód	Název	Zkráceně
3	jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů	byt. z.
4	jednotka vymezená podle občanského zákoníku	obč. z.


6. Způsob využití jednotkyKód	Název	Zkráceně	Kód typu jednotky
1	byt		3, 4
2	ateliér		3, 4
3	garáž		3, 4
4	dílna nebo provozovna	dílna	3, 4
5	jiný nebytový prostor	j. nebyt	3, 4
6	rozestavěná jednotka	rozest.	3, 4
7	skupina bytů	sk. byt	4
8	skupina nebytových prostorů	sk. neb	4
9	skupina bytů a nebytových prostorů	sk. bneb	4


7. Typ a způsob ochrany nemovitostiTyp	Zkrácený název typu ochrany	Kód způsobu	Zkrácený název způsobu ochrany
1	ochrana přírody a krajiny	6	národní park - I. zóna
7	národní park - II. zóna
8	národní park - III. zóna
9	ochranné pásmo národního parku
10	chráněná krajinná oblast - I. zóna
11	chráněná krajinná oblast - II. - IV. zóna
12	národní přírodní rezervace nebo národní přírodní památka
13	přírodní rezervace nebo přírodní památka
14	ochr. pásmo jiného zvlášť chrán. území nebo pam. stromu
34	evropsky významná lokalita
35	ptačí oblast
2	památková ochrana	15	nemovitá národní kulturní památka
16	pam. rezervace - budova, pozemek v památkové rezervaci
17	pam. zóna - budova, pozemek v památkové zóně
18	nemovitá kulturní památka
19	ochr. pásmo nem. kult. pam., pam. zóny, rezervace, nem. nár. kult. pam.
3	ochr. přír. léč. láz, přír. léčiv. zdroje a zdroje přír. min. vody	20	vnitřní území lázeňského místa
21	přír. léč. zdroj nebo zdroj přír. miner. vody
22	ochr. pásmo přír. léčiv, zdroje nebo zdroje přír. miner. vody
4	ochrana nerostného bohatství	23	chr. lož. území, dob. prostor, chr. území pro zvi. zásahy do z. kůry
5	ochrana značky geodetického bodu	24	chráněná značka geodetického bodu
25	chráněné území značky geodetického bodu
6	jiná ochrana pozemku	26	pozemek určený k plnění funkcí lesa
27	zemědělský půdní fond
7	ochrana vodního díla	28	ochranné pásmo vodního díla
8	ochrana vodního zdroje	29	ochranné pásmo vodního zdroje (zrušeno 21. dubna 2002)
32	ochranné pásmo vodního zdroje 1. stupně
33	ochranné pásmo vodního zdroje 2. stupně
Kód	Význam některých kódů způsobu ochrany nemovitosti
14	Ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo památného stromu.
15	Nemovitá národní kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako národní kulturní památka, pozemky, které nejsou národní kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako národní kulturní památka.
18	Nemovitá kulturní památka - budova nebo pozemek chráněné jako nemovitá kulturní památka, pozemky, které nejsou nemovitou kulturní památkou, ale nacházejí se na nich stavby chráněné jako nemovitá kulturní památka.
19	Ochranné pásmo nemovité kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace nebo nemovité národní kulturní památky, budovy, pozemky v ochranném pásmu.
21	Přírodní léčivý zdroj peloidu (rašelina, slatina, bahno) nebo minerální vody nebo plynu nebo zdroj přírodní minerální vody.
23	Chráněné ložiskové území, dobývací prostor, chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry.
|26	Pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 zákona č. 289/1995 Sb.).
27	Zemědělský půdní fond - zemědělské pozemky a další pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb.).
34	Evropsky významná lokalita, která byla zařazena do evropského seznamu lokalit významných pro Evropská společenství.


8. Rozlišení a druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidence

8.1 Rozlišení parcel a parcel zjednodušené evidenceRozlišení parcel a parcel zjednodušené evidence	Označení
Parcela katastru nemovitostí	PKN
Parcela zjednodušené evidence	PZE


8.2 Druh číslování parcel a parcel zjednodušené evidenceDruh číslování parcel	Kód
Parcela stavební při dvojí číselné řadě	1
Parcela pozemková a parcela stavební při jednotné číselné řadě	2


8.3 Původ parcely zjednodušené evidencePůvod parcely	Zkratka	Kód
Evidence nemovitostí	EN	3
Pozemkový katastr	PK	4
Přídělový plán nebo jiný podklad	GP	6


9. Souřadnicový systémNázev	Kód
S-JTSK	1
Katastrální souřadnicový systém gusterbergský	2
Katastrální souřadnicový systém svatoštěpánský	3


10. Mapové značky katastrální mapy

10.1 ČáryPoř. číslo	Druh čáry	Rozměry v mm *)	Specifikace	mm	Tloušťka čáry
0.01	Čára plná			1	0,13	tenká
2	0,18	tenká
0.02	Čáry čárkovaně		1,0 1,0	4	0,35	tlustá
0.03	2,0 1,0	6	0,70	velmi tlustá
0.04	2,0 2,0	*) Délky čárek, velikost teček a velikost mezer v opakující se skupině těchto prvků. Kód čáry je dán pořadovým číslem druhu čáry, doplněným na třetím desetinném místě specifikací tloušťky čáry (například 0,021 - tenká čárkovaná čára). 
0.05	3,0 1,0
0.07	5,0 2,0
0.10	Čára tečkovaná		0,3 0,1
0.12	Čáry střídavé		1,0 0,8 0,3 0,8
0.13	2,0 0,8 0,3 0,8
0.14	3,0 1,3 0,3 1,3
0.18	3.0 2.0 3.0 1,3 0,3 1,3
0.19	5,0 2,0 5,0 1,3 0,3 1,3


10.2 BodyPoř. číslo	Předmět	Značka 	Příklad použití	Poznámka
1.01	Bod polohového bodového pole (včetně přidruženého bodu), tíhový bod		číslo bodu pokud možno vlevo od značky, v náčrtu Ø 2 mm
1.02	Bod jako v 1.01, ale osazený jen podzemní značkou nebo pod vodou	
1.05	Podrobný bod označený hraničním znakem		v náčrtu 
1.07	Pomocný měřický bod		jen v náčrtu
1.09	Podrobný bod označený jiným trvalým způsobem nebo neoznačený trvale (například trubkou, kolikem)		jen v náčrtu, index u bodu například
 „k.“ = kolík
 „tr.“ = trubka
 „si.“ = sloupek plotu
1.10	Identický bod pro zobrazeni změny		jen v náčrtu, možno odsadit do volného místa vývodkou


10.3 HranicePoř. Číslo	Předmět	Značka	Příklady použiti	Poznámka
2.01	Hranice státní		značka 2.01 až 2.06 se umisťuje zejména ti trojmezí a u hlavních lomových bodů
2.03	Hranice kraje		čára 0.186
2.04	Hranice okresu		čára 0.146
2.05	Hranice obce		
2.06	Hranice katastrálního území		
2.10	Dřevěný plot, vlastnictví z jedné strany		jen v náčrtu
2.11	Dřevěný plot, spoluvlastnictví	
2.12	Drátěný nebo kovový plot, vlastnictví z jedné strany	
2.13	Drátěný nebo kovový plot, spoluvlastnictví	
2.14	Živý plot, vlastnictví z jedné strany	
2.15	Živý plot, spoluvlastnictví	
2.16	Ohradní zeď, vlastnictví z jedné strany	
2.17	Ohradní zeď. spoluvlastnictví	
2.18	Slučka		
2.19	Hranice parcely, vnější obvod stavby v parcele, jiná vnitřní kresba v parcele		čára 0.011
2.20	Hranice jako 2.19, ale shora neviditelná		čára 0.021
2.21	Hranice pohyblivá, nestálá		čára 0.101
2.23	Hranice chráněného území		čára 0.181
2.24	Hranice ochranného pásma		čára 0 191
2.27	Hranice sporná		čára 0.131
2.28	Hranice rozsahu věcného břemene		čára 0.051, orientuje se směrem do části pozemku zatížené věcným břemenem


Poznámka:

V grafickém výstupu z katastrální mapy v digitální formě se vyznačují hranice parcel tlustou čárou (specifikace 4 v bodu 10.1), vnitřní kresba tenkou čárou (specifikace 1 v bodu 10.1) a značka pořadového čísla 2.18 (slučka) se nepoužije.

10.4 Druhy pozemku a způsob jejich využitíPor. číslo	Předmět	Značka 	Příklad použití	Poznámka
3.01	Orná půda		jen v náčrtu
3.02	Chmelnice		mapová značka se umisťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a u parcel malé výměry může být vynechána
3.03	Vinice	
3.04	Zahrada	
3.05	Ovocný sad	
3.06	Trvalý travní porost	
3.08	Lesní půda bez rozlišení druhu porostu	
3.14	Park, okrasná zahrada	
3.15	Hřbitov		
3.16	Neplodná půda		
8.02	koryto vodního toku		
8.03	Vodní nádrž		mapová značka se umísťuje uprostřed parcely, pokud možno nad parcelním číslem, u rozsáhlých nebo členitých parcel může být značka umístěna vícekrát a U parcel malé výměry může být vynechána
8.04	Zamokřená plocha (močál, mokřad, bažina)		
7.01	Dobývací prostor	
3.19	Zbořeniště, společný dvůr		


10.5 Ochrana nemovitostiPoř. číslo	Předmět	Značka	Přiklad použiti	Poznámka
3.18	Nemovitá kulturní památka		umisťuje se uvnitř zobrazených cti raněných objekt
7.03	Ložisko slatin a rašelin	


10.6 Stavební objektyPoř. číslo	Předmět	Značka	Přiklad použiti	Poznámka
4.02	Budova		
4.24	Vodní dílo		
4.06	Nádvoří		jen v náčrtu
4.09	Kostel, kaple nebo modlitebna		umísťuje se uvnitř zobrazeného objektu ve směru chrámové lodi
4.10	Synagoga	
4.20	Most bez rozlišeni, propustek		


Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

11. Předměty obsahu katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů v měřítku 1 : 1250, 1 : 1440, 1 : 2500 a 1 : 2880, jejichž mapové značky a popis není shodný s bodem 10 této přílohyPoř. číslo	Předmět	Značka
1	Hranice státní	
2	Hranice kraje	
3	Hranice okresu	
4	Hranice obce	
5	Hranice katastrálního území	
6	Hranice chráněného území	
7	Chmelnice	
8	Vinice	
9	Zahrada	
10	Trvalý travní porost	
11	Sad	
12	Lesní půda	
13	Koryto vodního toku	
14	Hřbitov	


Poznámka: Tloušťka čar kresby mapové značky je 0,1 mm, pokud není uveden jiný rozměr. Rozměry mapových značek jsou uvedeny v mm.

12. Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole

12.1 Poloha bodů podrobného polohového bodového pole se volí tak, aby body nebyly ohroženy, aby jejich signalizace byla jednoduchá a aby body byly využitelné pro připojení podrobného měření.

12.2 Body podrobného polohového bodového pole se volí především na objektech trvalého rázu nebo na jiných místech tak, aby co nejméně omezovaly vlastníka v užívání pozemků, například v obvodu dopravních komunikací.

12.3 Body podrobného polohového bodového pole se zřizují

a) na technických objektech poskytujících trvalou signalizaci, zejména na rozích budov,

b) na hranici pozemku se znakem, který svou stabilizací vyhovuje ustanovením bodu 12.4 a 12.5,

c) na objektech se stabilizační značkou, například na nivelačních kamenech, stabilizacích tíhových bodů, znacích lomových bodů na hranicích obcí, na mostcích a propustcích s nivelační hřebovou značkou.

12.4 Pokud nejsou pro umístění bodů podrobného polohového bodového pole vhodné objekty, potom se výjimečně stabilizují kamennými hranoly o celkové délce nejméně 500 mm a s opracovanou hlavou o rozměrech nejméně 120 mm x 120 mm x 70 mm. Byl-li již v místě pevně osazen k jinému účelu opracovaný kámen o stejných rozměrech, použije se po doplnění křížkem nebo důlkem.

12.5 Body podrobného polohového bodového pole je možno také stabilizovat

a) vysekáním křížku na opracované ploše skály,

b) hřebovými značkami zabetonovanými do skály, kovovými konzolami, čepovými značkami apod., pevně osazenými na budovách,

c) železnými trubkami nebo čepy apod. v betonových blocích o velikosti nejméně 200 mm x 200 mm x 700 mm,

d) železnými trubkami o průměru nejméně 30 mm a tloušťce stěny nejméně 3 mm, délky nejméně 600 mm (nebo nejméně 500 mm, je-li trubka opatřena závitem proti vytažení znaku) a pevně připojenou hlavou z plastu velikosti nejméně 120 mm x 120 mm x 120 mm,

e) kovovými značkami o průměru nejméně 8 mm s plochou hlavou o průměru nejméně 25 mm a délce značky nejméně

1. 100 mm, zatlučenými do zpevněného povrchu,

2. 40 mm s hmoždinkou, zapuštěnými do pevných konstrukcí;

takto stabilizovaný bod se zpravidla zřizuje spolu s dalším bodem na blízkém technickém objektu podle bodu 12.3 písm. a).

12.6 Body podrobného polohového bodového pole se volí v hustotě s přihlédnutím k technickým možnostem měření pro účely správy katastru.

12.7 Souřadnice a výšky bodů podrobného polohového bodového pole se určují geodetickými metodami (např. početním zpracováním měřených určovacích prvků, využitím družicových systémů, aerotriangulací). Zaokrouhlují se na 2 desetinná místa.

12.8 Zaměření každého bodu podrobného polohového bodového pole se provede nezávisle nejméně dvakrát. Měření musí být připojeno na body nejméně takové přesnosti, která má být dosažena u nově určovaných bodů.

12.9 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y bodů podrobného polohového bodového poleje střední souřadnicová chyba mxy, daná vztahemmxy = √	(m2x+m2y)	
————— 	, kde
2	


mx, my jsou střední chyby určení souřadnic x, y. Podrobné polohové bodové pole se vytváří s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou 0,06 m a vztahuje se k nejbližším bodům základního polohového bodového pole a zhušťovacím bodům.

12.10 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.11 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí

a) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené metodou nejmenších čtverců, nebo,

b) výběrové střední souřadnicové chyby vypočtené z dvojice měření, která nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných bodů podrobného polohového bodového pole musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.12 Ověření souřadnic stávajícího bodu podrobného polohového bodového pole se provádí pomocí nezávislého kontrolního určení souřadnic. Skutečná souřadnicová chyba nesmí překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby uxy vypočtenou podle bodu 12.10. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 bodů podrobného polohového bodového pole se základním polohovým bodovým polem a zhušťovacími body musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

12.13 Body podrobného polohového bodového pole jsou označeny číslem v rozsahu 501 až 3999 a příslušností ke katastrálnímu území.

12.14 Geodetické údaje o bodu podrobného polohového bodového pole se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo jako tiskový výstup z počítače, který je obsahově shodný a úpravou přiměřený tiskopisu Úřadu.

12.15 Čísla zrušených bodů podrobného polohového bodového pole se nesmí znovu použít.

13. Charakteristiky a kritéria přesnosti souřadnic podrobných bodů

13.1 Charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m. Charakteristikou relativní přesnosti určení souřadnic dvojice bodů je střední chyba délky md. Délky se určují s přesností, která je dána základní střední chybou délky md vypočtenou podle bodu 13.6.

13.2 Mezní souřadnicová chyba uxy se stanoví dvojnásobkem základní střední souřadnicové chyby mxy. Mezní rozdíl délky ud se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md.

13.3 Mezní polohová chyba up je dána vztahem

up = √2 . uxy.

13.4 Posouzení dosažené přesnosti určení souřadnic nově určovaného nebo ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu se provádí pomocí

a) oměrných měr nebo kontrolního měření délek přímých spojnic jiných vybraných dvojic podrobných bodů a jejich porovnání s délkami, vypočtenými ze souřadnic nebo

b) nezávislého kontrolního určení souřadnic podrobného bodu polohopisu a jejich porovnání s prvotně určenými souřadnicemi.

13.5 Při postupu podle bodu 13.4 písm. a) se přesnost považuje za vyhovující, když rozdíl kontrolně měřené délky a délky vypočtené ze souřadnic je menší než mezní rozdíl ud vypočtený podle bodu 13.2, přičemž základní střední chyba délky md se stanoví podle bodu 13.6. V případě souboru obsahujícího více než 20 rozdílů délek mezi nově určovanými body musí být současně nejméně 60 % těchto rozdílů menších, než je hodnota základní střední chyby délky md.

13.6 Základní střední chyba délky maje dána vztahemmd = k ∙ 	(	d + 12	)	, 
————
d + 20


kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako

√2 násobek základní střední souřadnicové chyby stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností.

13.7 Při posouzení dosažené přesnosti souřadnic nově určovaného podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) se přesnost považuje za vyhovující, když

a) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená metodou nejmenších čtverců, nebo

b) výběrová střední souřadnicová chyba vypočtená z dvojice měření

je menší než mezní souřadnicová chyba uxy vypočtená podle bodu 13.2. V případě souboru obsahujícího více než 20 nově určovaných podrobných bodů polohopisu musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.8 Při ověření souřadnic stávajícího podrobného bodu polohopisu postupem podle bodu 13.4 písm. b) nesmí skutečná souřadnicová chyba překročit hodnotu mezní souřadnicové chyby u^ vypočtenou podle bodu 13.2, přičemž základní střední souřadnicová chyba se stanoví podle bodu 13.9. V případě ověření homogenity souboru obsahujícího více než 20 podrobných bodů polohopisu s bodovým polem musí být současně nejméně 40 % výběrových středních souřadnicových chyb menších, než je hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy.

13.9 Kód kvality podrobných bodů určených geodetickými metodami se stanoví podle hodnoty výběrové střední souřadnicové chyby v závislosti na základní střední souřadnicové chybě mxv.Kód kvality	Základní střední souřadnicová chyba mxv
3	0,14 m
4	0,26 m
5	0,50 m


Body převzaté ze schváleného návrhu pozemkových úprav se považují za body určené se základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

14. Zásady a kritéria určení výměr

14.1 Výměra parcely se vypočte podle § 82 odst. 2 a označí kódem způsobu určení výměry podle § 10 odst. 4.

14.2 U výpočtu výměr v katastrální mapě vedené na plastové fólii jsou přípustná tato zjednodušení:

a) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2 lze výměru jedné části určit odpočtem výměr ostatních dílů určených s kódem způsobu určení výměry 2,

b) při dělení parcely s kódem způsobu určení výměry 0 na díly s velmi rozdílnou výměrou lze upustit od výpočtu největšího dílu, je-li tento díl větší než

19/20 dělené parcely s původní výměrou do 1 ha,

4/5 dělené parcely s původní výměrou nad 1 ha,

c) při slučování parcel je prvním výpočtem součet dosavadních výměr a grafický výpočet je kontrolní,

d) je-li parcela dělena rámem mapového listu, lze upustit od výpočtu výměry části na mapovém listu nedotčeném změnou, pokud je tato již známa z dřívějšího výpočtu.

14.3 Při výpočtu výměr dílů parcel zjednodušené evidence se postupuje obdobně jako u parcel katastru.

14.4 Výměra změněné parcely nebo dílu se určí dvěma nezávislými výpočty, nejedná-li se o katastrální mapu v digitální formě, u které se výměra určí jedním výpočtem a jeho kontrola se provede porovnáním s výměrou celé parcely podle bodu 14.6.

14.5 Po ukončení každého uceleného výpočtu výměr se porovnají celkové výměry dosavadního a nového stavu. Rozdíl obou hodnot musí být nulový nebo shodný s vykazovanou opravou výměry nebo změnou.

14.6 Rozdíl mezi dosavadní a nově vypočtenou výměrou skupiny je početní odchylka, která nesmí být větší než mezní odchylka. Početní odchylka se rozdělí úměrně velikosti jednotlivých vypočtených výměr parcel a dílů ve skupině. Nerozděluje se na

a) výměry parcel (dílů) určené s kódem způsobu určení výměry 2,

b) výměry dílů převzaté z vyrovnání dílů podle bodu 14.7,

c) výměry dílů nových parcel, tvořené celými dosavadními parcelami, není-li to z důvodu vyrovnání nutné,

d) výměry celých čtverců souřadnicové sítě zahrnutých do grafického výpočtu.

14.7 Vyrovnání výměr s kódem způsobu určení výměry 2.

Při výpočtu výměry parcely určené s kódem způsobu určení výměry 2, která je tvořena

a) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 0, se

1. výměry dílů vyrovnají na určenou výměru nové parcely; pokud je dílem celá dosavadní parcela, převezme se její výměra z operátu katastru, po její kontrole jedním výpočtem a zpravidla se nevyrovnává,

2. u jednotlivých výpočetních skupin pro dělení původních parcel výměry dílů nové parcely vypočtené podle bodu 1 již nevyrovnávají,

b) z dílů původních parcel s kódem způsobu určení výměry 1 nebo 2, se případný rozdíl mezi nově určenou výměrou a součtem jejích dílů poznamená v geometrickém plánu.

14.8 Výměry parcel s kódem způsobu určení výměry 0 se vyrovnávají ve výpočetních skupinách. Skupinu tvoří zpravidla dělená parcela nebo souvislý celek změnou dotčených parcel jednoho vlastníka. Není-li mezní odchylka podle bodu 14.11 překročena, vyrovnají se nově vypočtené výměry parcel a dílů tak, aby se jejich součet rovnal výměře skupiny. Odchylka od dosavadní výměry skupiny se při vyrovnání rozdělí úměrně výměrám vyrovnávaných parcel a dílů. Pokud by mělo vyrovnáním ve skupině dojít k překročení mezní odchylky ve výměře vyrovnávané parcely nebo dílu, vyrovnání se neprovádí a rozdíl ve výměře skupiny se poznamená v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů). Výměry dílů parcel zjednodušené evidence slučovaných do parcely katastru se vyrovnávají na výměru parcely katastru. Výměra zbytku parcely zjednodušené evidence se určí odpočtem výměry jejích dílů slučovaných do parcel katastru. Zaniká-li celá parcela zjednodušené evidence, vyrovnání na evidovanou výměru se neprovádí, případný rozdíl evidované výměry s výměrou jejích dílů slučovaných do parcel katastru se poznamená v geometrickém plánu a v záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů).

14.9 Mezní odchylky v katastrální mapě v digitální formě

Mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informacíKód kvality u nejméně přesně určeného lomového bodu na hranici parcely (dílu parcely)	Mezní odchylka v m2
3	2
4	0,4 . √P + 4
5	1,2 . √P + 12
6	0,3 . √P + 3
7	0,8 . √P + 8
8	2,0 . √P + 20


P v m2 je větší z porovnávaných výměr. Mají-li lomové body na hranici parcely, dílu parcely nebo skupiny parcel různé kódy kvality, použije se mezní odchylka podle kódu kvality bodu s největší střední souřadnicovou chybou.

14.10 Mezní odchylka mezi dvojím výpočtem výměry v katastrální mapě vedené na plastové fólii se stanoví obdobně podle bodu 14.9 s tím, že u graficky určované výměry se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

14.11 Tvoří-li skupinu více parcel s kódem způsobu určení výměry 0, hodnota mezní odchylky uMP v m2 mezi dosavadní výměrou skupiny a celkovým součtem výměr nových parcel (dílů) ve skupině se stanoví jako dvojnásobek hodnoty vypočtené podle vzorců uvedených v bodu 14.9.

15. Charakteristiky a kritéria přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy

15.1 Charakteristikou přesnosti zobrazení podrobných bodů na podkladě jejich výsledných souřadnic je střední chyba zobrazení mzobr. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika přesnosti zobrazení nepřesáhla hodnotu mzobr = 0,16 mm na mapě bez ohledu na její měřítko. Charakteristikou relativní přesnosti geometrického a polohového určení nemovitostí daného zobrazením je střední chyba spojnice dvojice bodů md.

15.2 Mezní rozdíl délky se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky md vypočtené podle bodu 15.5.

15.3 Posouzení dosažené přesnosti zobrazení podrobných bodů se provádí pomocí délek přímých spojnic dvojic podrobných bodů určených z přímého měření (například oměrných měr nebo jiných kontrolních měr) a jejich porovnání s délkami určenými z mapy.

15.4 Dosažená přesnost se považuje za vyhovující, když rozdíl délky určené z přímého měření a délky určené ze souboru geodetických informací je menší než mezní rozdíl vypočtený podle bodu 15.2.

15.5 Základní střední chyba délky md je dána vztahemmd = k ∙ 	(	d + 12	)	, 
————
d + 20


, kde d je větší z porovnávaných délek v metrech a k se vypočte jako

√2 násobek základní střední souřadnicové chyby mxy stanovené podle kódu kvality bodu s nižší přesností s tím, že u bodů bez souřadnic určených v S-JTSK se kód kvality uvažuje v závislosti na měřítku katastrální mapy v souladu s bodem 15.6.

15.6 Kód kvality podrobných bodů určených digitalizací z katastrální mapy vedené na plastové fólii se stanoví podle měřítka této mapyKód kvality	Měřítko katastrální mapy	Základní střední souřadnicová chyba mxy
6	1:1000, 1:1250	0,21 m
7	1:2000, 1:2500	0,50 m
8	1:2880 a jiné výše neuvedené	1,00 m


16. Náležitosti záznamu podrobného měření změn

16.1 Záznam podrobného měření změn má tyto náležitosti

a) popisové pole,

b) náčrt,

c) zápisník,

d) protokol o výpočtech,

e) záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů),

f) návrh změny,

g) údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo změněných hranic (zpravidla pod popisovým polem).

Záznam podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku a pro vymezení chráněného území nebo jeho ochranného pásma obsahuje pouze náležitosti podle písmene a) až d) a f). Záznam podrobného měření změn pro vytyčení hranice pozemku obsahuje pouze náležitosti podle písmene a), c), d) a f).

16.2 Přílohou záznamu podrobného měření změn podle povahy změny je

a) dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole a oznámení o změnách a zjištěných závadách v geodetických údajích o bodu podrobného polohového bodového pole,

b) písemný podnět na opravu chybných údajů katastru obsahující důvody, pro které vyhotovitel považuje obsah katastru za chybný, popřípadě údaje, podle kterých může být chyba opravena,

c) kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby v takovém rozsahu, který je potřebný pro vyznačení změny (včetně údajů o ověření) a srovnávací sestavení čísel bodů v záznamu podrobného měření změn a v geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,

d) kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemku.

16.3 V záznamu podrobného měření změn pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku lze rozsah věcného břemene vymezit bez jeho vytyčení v terénu, a to vzdáleností od zaměřeného liniového nebo bodového prvku, nebo prvku, jehož poloha v terénu je

a) evidována v katastru nebo

b) doložena dokumentací podle bodu 16.2 písm. c);

přesnost určení rozsahu věcného břemene k části pozemku závisí na přesnosti určení bodů tohoto prvku.

16.4 Hranice může být vlastníky zpřesněna do vzdálenosti dané mezní polohovou chybou, vypočtenou podle bodu 13.3 přílohy. Hranici evidovanou v katastru jen jejím zobrazením v katastrální mapě lze zpřesnit tak, aby se její upřesněný průběh od tohoto zobrazení neodchýlil o vzdálenost větši, než je dvojnásobek parametru „k“' podle bodu 15.5 přílohy. Mezi jednoznačně identifikovatelnými body musí být dodržen mezní rozdíl délek podle bodu 15.2 přílohy. Při zpřesnění hranice lze do katastru vyznačit podrobný tvar předmětu polohopisu, který nebyl v katastrální mapě vedené na plastové fólii vzhledem k jejímu měřítku zobrazen.

16.5 Podrobný bod, pomocný měřický bod a pomocný bod pro výpočet se označují číslem a příslušnosti ke katastrálnímu území. Číslo bodu se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn a vlastního čísla bodu. Podrobný bod má vlastni číslo v rozmezí 1 až 3999. pomocný bod má vlastní číslo od čísla 4001 včetně. Úplné číslo bodu je devítimístné, kde prvních pět číslic je číslo záznamu podrobného měření změn a poslední čtyři číslice jsou vlastním číslem bodu.

16.6 Při změně evidovaných souřadnic nebo kódu kvality u lomového bodu v důsledku zpřesněni geometrického a polohového určení hranice pozemku dochází k nahrazení dosavadních údajů, včetně označení hodu. novými údaji.

Popisové pole

16.7 Vzor popisového pole

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN



16.8 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 16.7. Pod popisovým polem se uvádí

a) text: „S průběhem a označením nových navrhovaných nebo změněných hraníc byl v terénu seznámen:“. Za textem se uvede jméno a příjmení osoby, která byla seznámena s průběhem a označením hranic pozemků, místo (název obce) a datum seznámení s průběhem a označením hranic pozemků,

b) seznam příloh podle bodu 16.2,

c) upozornění na případný podnět k provedeni opravy geometrického a polohového určení pozemku nebo změny výměry.

16.9 Záznamy podrobného měření změn se číslují v rámci katastrálního území v jedné číselné řadě v rozsahu 1 až 89999.

Náčrt

16.10 Vzor náčrtu



16.11 Náčrt obsahuje zobrazení bodů geometrického základu, identických bodu. měřické sítě. rámu s označením listů katastrální mapy (je-li jím náčrt dělen. a to jen u katastrálních map vedených na plastové fólii), dosavadního a nového (zrninou vzniklého nebo zamýšleného) stavu polohopisu, způsob označení lomových bodů hranic, dále čísla bodů. parcelní čísla. označeni dílů a mapové značky druhů pozemků, značky budov, ohrazení a oplocení a oměrné a jiné kontrolní míry, popřípadě další související údaje obsahu katastru (způsob využití nebo ochrany nemovitosti apod.). přitom nový stav se zobrazuje červeně. Pokud jsou oměrné a jiné kontrolní míry uvedeny v zápisníku, je možné symbolizovat míru v náčrtu zakreslením krátké čárky uprostřed a podél příslušné délky. Pokud není možné oměrnou míru změřit ani nepřímo, poznamená se u dotčeného úseku hraníce místo měřického údaje písmenná zkratka ,.n.m.“. Budova se zvýrazňuje šrafovánim. U zaměřované budovy a budov, které mají pro zaměření změny význam, je vhodné uvést jejich typ a způsob využití, popisné nebo evidenční číslo, jsou-li tyto údaje známy.

16.12 Náčrt obsahuje také zobrazení dosavadního i nového stavu parcel zjednodušené evidence, které jsou dotčeny změnou.

16.13 Náčrt má formální náležitostí grafického znázorněni geometrického plánu. Vyhotovuje se v takovém měřítku, aby všechny údaje byly zřetelné i při jeho případném tisku. Není-li možné v použitém měřítku některou část změny zobrazit (například drobné výstupky), vykreslí se na okraji náčrtu detail ve větším měřítku s vyznačením vzájemné souvislosti písmenem velké abecedy. Pro zobrazení vzdálených bodů se použije ustanovení bodu 17.7.

16.14 Číslo bodu, jehož poloha byla určena z výsledků měření dokumentovaných v předchozím záznamu podrobného měření změn, obsahuje na prvém místě číslo tohoto záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě, že takový bod bude zrušen a nahrazen bodem s kódem kvality 3, uvede se nejprve číslo nového bodu, dále za rovnítko škrtnuté číslo rušeného bodu.

16.15 V náčrtu se užijí mapové značky uvedené u geometrického plánu v bodu 17.8. Záměry na vytyčované lomové body se v náčrtu zobrazují čárou 0.102.

16.16 Náčrt má maximální formát A1. V případě potřeby se vyhotoví více stran, přitom při počtu tří a více stran se na první z nich uvede jednoduchý přehled jejich kladu.

Zápisník

16.17 Zápisník obsahuje

a) čísla bodů geometrického základu měření, kontrolních, identických a nových bodů a měřené hodnoty určující jejich polohu,

b) změřené údaje pro ověření polohy bodů geometrického základu a identických bodů,

c) další měřené kontrolní údaje, popřípadě doplňující popis bodů.

16.18 Zápisník, obsahující měřené údaje může být nahrazen v případě použití technologie GNSS výstupem výpočetního protokolu ze zpracovatelského programu.

Protokol o výpočtech

16.19 Protokol o výpočtech podle povahy změny obsahuje

a) seznam souřadnic bodů geometrického základu měření a bodů polohopisu katastrální mapy použitých pro výpočet souřadnic nových podrobných bodů,

b) údaje o použitých metodách výpočtu souřadnic, porovnání dosažených výsledků a mezivýsledků s mezními hodnotami,

c) vytyčovací prvky nebo seznam souřadnic bodů, vypočtených transformací z vytyčovacích prvků, a jejich kódy kvality,

d) výpočty spojené s napojením a přiřazením změny,

e) výpočet číselně určených výměr,

f) seznam souřadnic nově určených bodů.

16.20 Seznam souřadnic nově určených bodů obsahuje

a) úplné číslo bodu (bod 16.5),

b) souřadnice obrazu v pořadí Y’, X’,

c) souřadnice polohy v pořadí Y, X,

d) kód kvality uvedený u souřadnic platného geometrického a polohového určení,

e) případnou poznámku.

U pomocných bodů a dalších v terénu zaměřených bodů, které nebudou v novém stavu podrobnými body polohopisu katastrální mapy, se neuvádí souřadnice obrazu a kód kvality. U bodů z jiného katastrálního území se v poznámce uvede příslušnost ke katastrálnímu území.

16.21 Samostatnou částí seznamu souřadnic jsou údaje o bodech, které na podkladě výsledků měření mají být při zápisu v katastru zrušeny. Pokud je rušený bod nahrazován novým bodem, uvede se tato skutečnost v poznámce údajem o čísle nového bodu.

Vzor seznamu souřadnic nově určených bodů

Seznam souřadnic (S-JTSK)



Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

16.22 Vzor záznamu výsledku výpočtu výměr parcel (dílů)

Výpočet výměr parcel (dílů)



16.23 Záznam výsledků výpočtu výměr parcel {dílů) obsahuje

a) číslo geometrického plánu nebo záznamu podrobného měření změn, pokud se nezhotovuje geometrický plán, název katastrálního území a označeni listu katastrální mapy,

b) sestavení výměr parcel, dílů a výpočetních skupin s jejich vyrovnáním a kódem způsobu výpočtu,

c) podle potřeby výpočet dílu parcel zjednodušené evidence s uvedením druhu dřívější pozemkové evidence podle bodu 8.3 a

d) případný rozdíl při výpočtu jednotlivých výpočetních skupin s uvedením jeho velikosti a příčiny.

Návrh změny

16.24 Návrh změny tvoří změnová data ve výměnném formátu. K bodům změny se uvádí souřadnice polohy a souřadnice obrazu, které se od sebe v případě přizpůsobení změny mapě mohou lišit, a to u katastrální mapy v S-JTSK do hodnoty dané mezní souřadnicovou chybou. Souřadnice polohy jsou souřadnice určené geodetickými metodami s přesností podle bodu 13.1 přílohy. Souřadnice obrazu podrobného bodu polohopisu v katastrální mapě (dále jen „souřadnice obrazu“) jsou souřadnice, které slouží k zobrazení bodu v katastrální mapě. Kód kvality se vztahuje k souřadnicím polohy, nebo souřadnicím obrazu, kterými má být nemovitost v katastru geometricky a polohově určena. Součástí návrhu změny jsou i identické body se souřadnicemi polohy a obrazu použitými pro přiřazení změny podle identických prvků (dále jen „přiřazení změny“) [bod 16.27 písm. a)], v prostorech s katastrální mapou vedenou na plastové fólii se souřadnice obrazu uvedou shodné se souřadnicemi polohy. V prostorech s katastrální mapou v digitální formě v Katastrálním souřadnicovém systému gusterbergském nebo v Katastrálním souřadnicovém systému svatoštěpánském se vyhotovuje také návrh změny v podobě seznamu souřadnic podrobných bodů v textovém formátu.

16.25 Návrh změny přizpůsobením mapy změně se použije, pokud

a) změna nenavazuje na dosavadní hranice parcel,

b) bod na dosavadní hranici pozemku, ze kterého nová hranice při dělení pozemku vychází (dále jen „bod napojení“), je v katastru evidován s kódem kvality 3, nebo

c) bod napojení je vloženým bodem do dosavadní hranice mezi navazující kontrolní body v katastru evidované s kódem kvality 3, nebo

d) dosavadní geometrické a polohové určení lze zpřesnit, a to alespoň zpřesněním souřadnic bodu napojení bez zpřesnění navazujících kontrolních bodů.

Mapa se přizpůsobí změně napojením dosavadního polohopisu na body změny (dále jen „napojení změny“) upravené podle bodu 16.27 písm. b). Souřadnice obrazu bodu jsou shodné se souřadnicemi polohy s kódem kvality 3. Za zvláštní případ přizpůsobení mapy změně se považuje také zobrazení změny bez návaznosti na dosavadní obsah souboru geodetických informací. Přizpůsobení mapy změně se nepoužije za situace uvedené v bodu 16.26.

16.26 Návrh změny přizpůsobením změny mapě se použije, když:

a) se nejedná o katastrální mapu v S-JTSK,

b) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale bod napojení resp. navazující kontrolní body jsou v katastru evidovány s kódem kvality jiným než 3 nebo nemají souřadnice určeny, přitom dosavadní geometrické a polohové určení nelze zpřesnit, nebo

c) se jedná o katastrální mapu v S-JTSK, ale přizpůsobením mapy změně by došlo k hrubému narušení logických vztahů okolního polohopisu, například změna by zasahovala do komunikace a neúměrně a nelogicky by ji napojením zúžila nebo zaměřená stavba by byla v mapě umístěna nesprávně vzhledem k hranicím okolních pozemků a náprava by vyžadovala rozsáhlé měření za účasti velkého množství vlastníků sousedních parcel (v odůvodněných případech lze změnu přizpůsobit mapě bez ohledu na hodnotu mezní souřadnicové chyby).

Při postupu podle písmene b) lze v případě nepřekročení mezních rozdílů podle bodu 15.2 změnu přizpůsobit mapě pouze napojením; u bodů napojení se k souřadnicím obrazu uvede dosavadní kód kvality, nebo kód kvality určený podle navazujících kontrolních bodů. V ostatních případech se provede nejprve přiřazení a následně napojení; všem bodům změny se tak pro zobrazení změny do katastrální mapy určí souřadnice obrazu odlišné od souřadnic polohy. Nemá-li při postupu podle písmene a) nebo b) navazující kontrolní bod evidovány souřadnice obrazu, za účelem výpočtu souřadnic obrazu bodu napojení se určí jeho souřadnice afinní transformací na identické body a uvede se u nich kód kvality v závislosti na měřítku katastrální mapy podle bodu 15.6.

16.27 Přiřazení a napojení změny

a) Přiřazení změny se provádí zpravidla shodnostní, popřípadě afinní transformací na identické body. V nutných případech (například u liniových staveb) je možné provádět přiřazení změny i po ucelených částech (blocích) několika transformacemi s tím, že na styku blokuje nutné prokázat dodržení mezních odchylek pro zobrazení změny do mapy.

b) Napojení se provádí tak, že pokud nová hranice má končit

1. v dosavadním bodu, spojí se sousední nový bod na nové hranici s dosavadním bodem, nebo se spojí dva dosavadní body, není-li na nové hranici mezi nimi žádný lomový bod,

2. v novém bodu, který bude na přímém úseku dosavadní hranice mezi jejími lomovými body, napojí se nová hranice takto:

2.1 pokud je menší z úhlů sevřených přilehlými přímými úseky dosavadní a nové hranice větší než 50gon, je bodem napojení průsečík uvedených úseků (popřípadě i prodloužených),

2.2 pokud je sevřený úhel podle bodu 1 menší než 50gon, je bodem napojení pata kolmice spuštěné z nového bodu na dosavadní hranici.

Pravidla podle písmene b) se nepoužijí, pokud by měla vést ke zjevné deformaci změny nebo jejího okolí (například k nerespektování přímosti, pravoúhlosti nebo jiné geometrické vlastnosti). V tomto případě se změna do katastrální mapy umístí jiným odborným způsobem.

Výpočty spojené s přiřazením a napojením změny jsou součástí protokolu o výpočtech. Dosažená přesnost se u přiřazení ověřuje podle souřadnicových rozdílů na identických bodech podle bodu 13.8, u napojení podle rozdílu vzdálenosti mezi bodem napojení a sousedním bodem na nové hranici podle bodu 15.4. V případě zaměření navazujících kontrolních bodů se provede kontrola napojení také vzhledem k těmto bodům.

Dokumentace o vytyčení hranice pozemku

16.28 Vzor vytyčovacího náčrtu



16.29 Vzor protokolu o vytyčení hranice pozemku



16.30 Věcné a formální náležitosti dokumentace o vytyčení hranice pozemků jsou vymezeny vzory v bodech 16.28 a 16.29.

16.31 Vytyčovací náčrt vychází ze stavu katastrální mapy a obsahuje znázornění bodů geometrického základu, vytyčených lomových bodů. vytyčovacích prvků (u polárních vytyčovacích prvků znázornění záměry) a kontrolních údajů. Do volného místa vytyčovacího náčrtu, popřípadě na připojený list se uvede seznam souřadnic vytyčených lomových bodů.

16.32 Protokol o vytyčeni hranice pozemku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, popřípadě adresu bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky, nebo název a adresu sídla právnické osoby, která dokumentaci o vytyčení pozemku vyhotovila,

b) údaje o objednateli vytyčení hranice pozemku v rozsahu podle písmene a),

c) název katastrálního území a obce, číslo záznamu podrobného měření změn, údaje o rozsahu vytyčení s uvedením parcelních čísel dotčených pozemků,

d) údaje o podkladu, podle kterého bylo provedeno vytyčení, a o způsobu vytyčení,

e) způsob označeni lomových bodů vytyčované hranice.

f) údaje o vlastnicích pozemků dotčených vytyčením v rozsahu podle písmene a) a údaj o účasti na seznámení vlastníků s průběhem vytyčené hranice pozemků,

g) případné připomínky vlastníků dotčených pozemků k průběhu a označení vytyčené hranice pozemku opatřené jejich podpisy,

h) datum, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis vytyčovatele, kterým potvrzuje vytyčení hranice podle katastru.

i) údaje o ověření.

17. Obsah a formální náležitosti geometrického plánu

17.1 Geometrický plán má základní formát A4, přitom se může skládat zvíce stran v rámci jednoho souboru. Grafické znázornění větších rozměru, maximálně však formátu A1, se vyhotovuje tak, aby v případě vyhotoveni stejnopisu geometrického plánu v listinné podobě bylo umožněno jeho složení do základního formátu, přitom aby toto složeni nebránilo prohlížení jednotlivých částí geometrického plánu po jeho spojení s listinou.

Popisové pole

17.2 Vzor popisového pole



17.3 Věcné a formální náležitosti popisového pole jsou vymezeny vzorem v bodu 17.2. Popisové pole se umisťuje vždy ve spodní části základního formátu geometrického plánu a v pravém dolním rohu geometrického plánu většího formátu.

17.4 V popisovém poli se uvede

a) účel geometrického plánu,

b) číslo geometrického plánu složené z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele geometrického plánu a úplného letopočtu.

c) u vyhotovitele geometrického plánu jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu fyzické osoby (popřípadě adresa bydliště, nemá-li trvalý pobyt na území České republiky), nebo obchodní jméno a adresa sídla podnikání podnikatele - fyzické nebo právnické osoby,

d) název okresu, obce a katastrálního území a označeni listu katastrální mapy.

e) způsob označení nových hranic, pokud je jednotný, jinak se uvede u jednotlivých bodů v poznámce seznamu souřadnic,

f) údaje o ověřeni geometrického plánu,

g) údaje o potvrzení geometrického plánu.

17.5 Poznámka podle § 84 odst. 8 má tuto formu textu: „Zpřesnění geometrického a polohového určení pozemků podle § 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona navržené v tomto geometrickém plánu lze v katastru nemovitostí provést jen na základě souhlasného prohlášení.“ uvedeného nad popisovým polem.

Grafické znázornění

17.6 Vzor grafického znázornění



17.7 Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitosti červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázorněni se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím.

Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.

17.8 V grafickém znázornění se kromě mapových značek podle bodu 10 použijí zejména tyto mapové značky:

a) tenká čára černá

1. plná (kód čáry 0.012) pro dosavadní stav katastrální mapy,

2. střídavá pro spornou hranici (kód čáry 0.132) a pro zobrazení rozsahu práv podle § 84 odst. 3 (kód čáry 0.122), přitom při její shodě s hranicí podle bodu 1 se zakreslí v nutném rozsahu souběžně s plnou čárou,

3. čárkovaná (kód čáry 0.072) pro zobrazení rámů mapových listů, přitom při čáře se uvede označení mapových listů,

b) tenká čára červená

1. plná (kód čáry 0.012) pro nový stav hranic a vyznačení nových sluček,

2. střídavá (kód čáry 0.122 a 0.132) pro nový stav hranic jako v písmenu a) bod 2,

c) značka pořadové číslo 1.05 pro hraniční znak bodu pro dosavadní (černě) i nový (červeně) stav, včetně bodu na dosavadní hranici, jehož poloha je zpřesněna podle katastrálního zákona; značka č. 1.09 (červeně), jedná-li se o bod, jehož poloha je zpřesněna, přitom průměr značky je 0,5 mm,

d) značka pořadové číslo 2.18 (slučka) pro vnitřní kresbu v rámci parcely, černě pro dosavadní stav, červeně pro nový stav

e) parcelní čísla a označení dílů písmem velikosti 2 mm až 3 mm, nová parcelní čísla a označení dílů se zobrazí červeně a parcelní čísla z mapových podkladů podle § 84 odst. 3 se uvedou v kulaté závorce,

f) značky druhů pozemků a způsobů jejich využití se umístí nad parcelním číslem, dosavadní černě, nový stav červeně

g) rozsah nového věcného břemene se vyznačí červeně mapovou značkou pořadové č. 2.28 o specifikaci tloušťky čáry 2, přitom značka se použije jen pro hranici rozsahu věcného břemene k části pozemku, která není shodná s hranicí pozemku, a červeným šrafováním.

17.9 Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se škrtnou červenou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.

17.10 Díly parcel se označují písmeny malé abecedy (červeně), v případě nutnosti s použitím číselných indexů. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, označení písmeny malé abecedy se nepoužije.

17.11 V grafickém znázornění se vyznačí délky mezi lomovými body hranic nově vyznačovaných nemovitostí a čísla bodů obsažených v seznamu souřadnic. Pokud délku mezi lomovými body není možné změřit, uvede se v kulaté závorce délka vypočtená ze souřadnic. Číslo bodu se uvede ve formátu použitém v seznamu souřadnic.

17.12 Grafické znázornění se orientuje k severu. Pokud se zvolí jiná orientace, vyznačí se sever v geometrickém plánu šipkou o délce 20 mm a před ní písmenem S.
17.13 V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků se vyznačuje rozsah obvodem celé skupiny věcných břemen k částem pozemků a v prostorech s katastrální mapou v digitální formě v S-JTSK se uvádějí průsečíky obvodu skupiny s hranicemi parcel. V grafickém znázornění geometrického plánu pro vymezení rozsahu více věcných břemen k částem jednoho pozemku se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy, přitom se nemohou ani zčásti překrývat. Hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku nedělí hranici parcely.
17.14 Geometrický plán pro doplněni souboru geodetických informací o pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, je-li u těchto hranic z protokolu o vytyčení zřejmý nesouhlas vlastníků dotčených pozemků s jejich průběhem, obsahuje v grafickém znázornění dotčených nemovitostí před změnou a po ní zobrazení těchto hranic mapovou značkou sporné hranice.
Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí

17.15 Vzor výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí
a) varianta pro více nabyvatelů
b) varianta pro jednoho nabyvatele



17.16 Věcné a formální náležitosti výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí jsou vymezeny vzorem v bodu 17.15.

17.17 V dosavadním stavu se uvedou příslušné údaje podle katastru. Údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu stavby a způsobu využití stavby se uvedou v novém stavu podle povahy navrhované změny, přičemž se užiji jejich zkrácené názvy.

17.18 V porovnání se stavem evidence právních vztahů se ke všem nově oddělovaným parcelám (nebo k jejich souboru oddělovanému pro stejného nabyvatele) přiřadí údaje o parcelních číslech, číslech listů vlastnictví, výměrách a označení dílů parcel podle evidence právních vztahů, které budou podkladem pro sepsání listin. Slučuje-li se do nové parcely celá dosavadní parcela, uvede se ve sloupci Označení dílu slovo „celá“. Odděluje-li se z jedné parcely více dílů, které se v novém stavu slučují do jedné parcely, uvede se ve výkazu dosavadního a nového stavu jen součet jejich výměr.

17.19 Geometrický plán pro určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterým dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků, a pro nové rozděleni sousedících pozemků jednoho vlastníka nemusí obsahovat porovnání se stavem evidence právních vztahů.

17.20 Geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku ve výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitosti obsahuje pouze parcelní číslo dotčeného pozemku v dosavadním stavu a v porovnání se stavem evidence právních vztahů pouze odpovídající parcelní číslo pozemku, u kterého je evidováno vlastnické právo a číslo listu vlastnictví. Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků a geometrický plán pro opravu geometrického a polohového určení pozemku obsahuje v porovnání se stavem evidence právních vztahů u změnou dotčených pozemků pouze číslo listu vlastnictví.

17.21 U parcel zjednodušené evidence se uvede společně (pro celý sloupec) nebo, je-li to potřeba, jednotlivě u parcelního čísla původ těchto parcel podle bodu 8.3, popřípadě název původního katastrálního území.

Seznam souřadnic

17.22 Vzor seznamu souřadnic
Seznam souřadnic (S-JTSK)

17.23 V seznamu souřadnic se uvádějí čísla bodů a jejich souřadnice v pořadí Y a X a kód kvality. U nových bodů změny lze uvádět jen vlastní čísla, u bodů určených v předcházejících záznamech podrobného měření změn se uvádějí čísla úplná nebo čísla zkrácená, obsahující na prvém místě číslo příslušného záznamu podrobného měření změn oddělené pomlčkou od vlastního čísla bodu (u obou čísel se vynechají počáteční nuly). V případě přizpůsobení změny mapě podle bodu 16.26 písm. b), jehož výsledkem bude evidence souřadnic obrazu bodu napojení odlišných od souřadnic polohy, se pod seznam souřadnic napíše upozornění „Souřadnice bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu budou pro zápis do katastru nemovitostí upraveny podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem je nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu [§ 50 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona].“. U bodů se souřadnicemi s kódem charakteristiky kvality vyšším než 3 se ve sloupci Souřadnice určené měřením uvádí také souřadnice polohy, pokud jsou odlišné od souřadnic obrazu.
17.24 Seznam se umístí na vhodné volné místo geometrického plánu poblíž grafického znázornění nebo tvoří samostatnou stranu geometrického plánu. Podle potřeby se doplní dalším sloupcem se stručnou poznámkou (například způsob označení bodu v terénu, pokud není u všech bodů stejný, nebo pokud není ze zobrazení zřejmý).

Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách
17.25 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách se vyhotovuje v územích, kde katastr tyto údaje eviduje a v případech, kdy sice nejsou údaje o BPEJ v dosavadním stavu katastru evidovány, avšak z podkladů uložených u katastrálního úřadu lze údaje o BPEJ parcelám nového stavu přiřadit.
17.26 V případě analogové mapy se malý díl parcely podle BPEJ může zahrnout do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou, pokud jeho výměra nepřesahuje u parcel s výměrou do 500 m2 trojnásobek a u parcel s výměrou větší pětinásobek mezní odchylky stanovené v bodu 14.10 této přílohy. Takový díl se zahrne do sousedního dílu téže parcely s největší výměrou.
17.27 Vzor výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (s ukázkou zobrazení průběhu hranic BPEJ. které není náležitostí geometrického plánu).

18. Formát a označení výsledků zeměměřických činností
18.1 Název souboru s výsledkem zeměměřické činnosti se vytvoří složením z šestimístného kódu katastrálního území, zkratky druhu výsledku zeměměřické činnosti podle bodu 18.4, čísla tohoto výsledku a zkratky dílčí náležitosti nebo přílohy. Číslo výsledku zeměměřické činnosti
a) je v případě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole čtyřmístné vlastní číslo bodu oddělené podtržítkem od dvojciferného vyjádření verze geodetických údajů bodu; je-li dokumentace vyhotovena pro více bodů, použije se nejnižší číslo,
b) je v případě záznamu podrobného měření změn jeho pětimístné číslo,
c) je v případě geometrického plánu číslo příslušného záznamu podrobného měření změn.
Jako oddělovač se použije podtržítko (např. 622711_ZPMZ_00791_nacrt.pdf). Název souboru s geometrickým plánem neobsahuje zkratku dílčí náležitosti nebo přílohy.
18.2 V případě záznamu podrobného měření změn, který je vyhotoven jako podklad pro více geometrických plánů, se k názvu souboru s návrhem změny odpovídajícího každému geometrickému plánu připojí písmeno malé abecedy od písmene „a“ a stejným způsobem se toto písmeno připojí i k názvu souboru s geometrickým plánem. V případě geometrického plánu vyhotoveného pro změnu zasahující do více katastrálních území se pro název souboru použijí údaje z katastrálního území, do něhož změna plošně nejvíce zasahuje.
18.3 Není-li stanoveno jinak, je datovým formátem souborů s výsledkem zeměměřických činností datový formát Portable Document Format (PDF) nebo Portable Document Format for the Long-term Archiving (PDF/A).
18.4 Přehled výsledků zeměměřických činností pro tvorbu názvu souboru a stanovený datový formátVýsledek zeměměřické činnosti (zkratka)	Dílčí náležitost / příloha	Zkratka dílčí náležitosti / přílohy	Formát souboru
Dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu PPBP (PPBP)	Technická zpráva s protokolem	tz	*.pdf
Zápisník měření	zap	*.pdf
Protokol o výpočtech	prot	*.pdf
Seznam souřadnic	ss	*.pdf
Geodetické údaje (včetně místopisného náčrtu a případného detailu)	gu
 M
 D	*.csv
 *.gif
 *.gif
Přehledný náčrt	nacrt	*.pdf
Doklad o oznámení nebo projednání měřické značky	umisteni	*.pdf
Oznámení o změnách a zjištěných závadách	zavady	*.pdf
Záznam podrobného měření změn (ZPMZ)	Popisové pole	popispole	*.pdf
Náčrt	nacrt	*.pdf
Zápisník měření	zap	*.pdf
Protokol o výpočtech	prot	*.pdf
Záznam výsledků výpočtu výměr parcel (dílů)	vymery	*.pdf
Návrh změny	vfk
 ss	*.vfk
 *.txt
Údaje o seznámení vlastníků	sezvlast	*.pdf
Písemný podnět na opravu chybných údajů	oprav	*.pdf
Kopie geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby	dsps	*.pdf
Kopie dokumentace o vytyčení hranice pozemků	vytyc	*.pdf
Geometrický plán (GP)	Geometrický plán		*.pdf


18.5 Geodetické údaje se vyhotovují ve formátu Comma-separated values (CSV), přitom místopisný náčrt a případný detail se vyhotovují ve formátu Graphics Interchange Formát (GIF), který je bez průhlednosti, je černobílý a má rozlišení 300 dpi. K názvu souboru se na konec připojí písmeno M v případě místopisného náčrtu a D v případě detailu.

18.6 Soubor s geodetickými údaji obsahuje dva typy řádků a má tuto strukturu:
Bčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze_geodetických_údajů_bodu;platnost_od;Y; X;charakteristika_přesnosti;výška (na 2 des.místa);upřesnění_výšky;místopisný_popis;stabilizace;způsob_určení;ETRS_fí;ETRS_la mbda;ETRS_H;poznámka;jméno_zřizovatele;rok_zřízení (4 cifry);určení_výšky (GNSS nebo niv.);
Mčíslo_bodu;kód_katastrálního_území;verze geodetických_údajů_bodu;druh_náčrtu (písmeno M nebo D - místopisný náčrt, detail);jméno souboru_ včetně cesty;
V řádku typu M se uvádí cesta k souboru s místopisným náčrtem nebo detailem ve tvaru: c:\ISKN_Home\temp\Import\nazev_souboru.gif.
Počet znaků v položce místopisný popis je omezen na 240, v položce stabilizace na 40, v položce způsob určení na 40 a v položce poznámka na 80.

19. Vzory geometrických plánů
19.1 Geometrický plán pro vyznačení budovy
a) rodinný dům s garáží a přestavkem (stavebním pozemkem v daném případě stanoven jen pozemek pod budovou),
b) rekreační objekt, který zčásti zasahuje do pozemku koryta vodního toku.

19.2 Geometrický plán pro vytyčeni hranice pozemku a. jeho doplněni ze zjednodušené evidence do souboru geodetických informací za současného zpřesněni geometrického a polohového určení
19.3 Geometrický pián pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen
19.4 Geometrický plán pro vyznačení vodního díla
19.5 Geometrický plán pro průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků

20. Vzor souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků
SOUHLASNÉ PROHLÁŠENÍ O SHODĚ NA PRŮBĚHU HRANIC POZEMKŮ

1) § 982 odst. 1, § 983, § 1371 odst. 2, § 1372, 1380, 1385 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
 § 338d zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 9 odst. 6 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 503/2012 Sb.
3) § 1 vyhlášky č. 212/2012 Sb., o struktuře údajů, na základě kterých je možné jednoznačně identifikovat podepisující osobu, a postupech pro ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu, elektronické značky, kvalifikovaného certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka (vyhláška o ověřování platnosti zaručeného elektronického podpisu).
 § 63 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 366/2011 Sb.

356/2013 změna seznamu katastrálních území s průměrnými cenami pozemků

356 VYHLÁŠKA ze dne 30. října 2013, kterou se mění vyhláška č. 412/2008 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými 
	průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů
  Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb.:
Čl. I
V příloze „Seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků“ k vyhlášce č. 412/2008 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 427/2009 Sb., vyhlášky č. 340/2010 Sb., vyhlášky č. 358/2011 Sb. a vyhlášky č. 412/2012 Sb., v níže uvedených položkách katastrálních území průměrná základní cena v Kč/m2 zní:

„Název katastrálního území	Průměrná základní cena v Kč/m2	Kód ČSÚ	Kód NUTS 3
Albeřice u Hradiště	3,22	917923	CZ041	Karlovarský kraj
Babice u Netolic	4,96	655244	CZ031	Jihočeský kraj
Bartoňov	2,72	600954	CZ071	Olomoucký kraj
Bezděko v u Třemešného	2,35	770655	CZ032	Plzeňský kraj
Bílence	7,85	604151	CZ042	Ústecký kraj
Bílina	5,97	604208	CZ042	Ústecký kraj
Boleslav	6,86	620491	CZ051	Liberecký kraj
Bratčice	11,98	609561	CZ064	Jihomoravský kraj
Bražec u Doupova	2,02	917931	CZ041	Karlovarský kraj
Bražec u Hradiště	1,89	990779	CZ041	Karlovarský kraj
Bražec u Těšetic	2,00	930041	CZ041	Karlovarský kraj
Broučkova Lhota	5,73	658278	CZ031	Jihočeský kraj
Břasy	6,04	613517	CZ032	Plzeňský kraj
Cetnov	5,44	650838	CZ041	Karlovarský kraj
Čeliv	2,91	667935	CZ032	Plzeňský kraj
Černčice u Žalan	4,09	794309	CZ042	Ústecký kraj
Černíč	3,33	620131	CZ063	Kraj Vysočina
Černíkov u Strakonic	4,45	632562	CZ031	Jihočeský kraj
Čunín	2,76	624381	CZ071	Olomoucký kraj
Dehetná	5,29	602728	CZ032	Plzeňský kraj
Divnice	3,54	750069	CZ072	Zlínský kraj
Dluhonice	13,26	626708	CZ071	Olomoucký kraj
Dolní Bečva	1,75	628522	CZ072	Zlínský kraj
Dolní Počernice	7,79	629952	CZ010	Hlavní město Praha
Dolní Povelice	5,06	630021	CZ080	Moravskoslezský kraj
Domažlice	4,91	630853	CZ032	Plzeňský kraj
Doupov u Hradiště	2,72	990833	CZ041	Karlovarský kraj
Doupovské Hradiště	2,28	917940	CZ041	Karlovarský kraj
Droužetice	3,91	632571	CZ031	Jihočeský kraj
Dřevíkov	3,88	787868	CZ053	Pardubický kraj
Dřínov u Komořan	3,60	633097	CZ042	Ústecký kraj
Habrovany u Rehlovic	5,17	636398	CZ042	Ústecký kraj
Haratice	1,61	721573	CZ051	Liberecký kraj
Hlásná Lhota	1,54	789127	CZ031	Jihočeský kraj
Hleďsebe	7,34	658294	CZ020	Středočeský kraj
Hlohovec	6,45	639435	CZ064	Jihomoravský kraj
Hlohovice	5,36	639443	CZ032	Plzeňský kraj
Hlupín	3,91	639915	CZ031	Jihočeský kraj
Hodonín	6,93	640417	CZ064	Jihomoravský kraj
Holany	6,36	640735	CZ051	Liberecký kraj
Horní Maxov	1,32	688223	CZ051	Liberecký kraj
Hovorany	5,80	646377	CZ064	Jihomoravský kraj
Hrochův Týnec	14,27	648299	CZ053	Pardubický kraj
Chalupy	3,78	650439	CZ032	Plzeňský kraj
Chockov	7,20	681351	CZ032	Plzeňský kraj
Chotovenka	4,09	760340	CZ042	Ústecký kraj
Chrášťany u Rakovníka	6,60	654027	CZ020	Středočeský kraj
Chvalšiny	1,76	655333	CZ031	Jihočeský kraj
Chýně	8,88	655465	CZ020	Středočeský kraj
Jenišův Újezd	6,80	658472	CZ042	Ústecký kraj
Jiřetice u Cepřovic	3,31	660973	CZ031	Jihočeský kraj
Jítrava	4,38	744689	CZ051	Liberecký kraj
Kámen u Kraslic	1,89	670383	CZ041	Karlovarský kraj
Kladruby	4,68	629120	CZ031	Jihočeský kraj
Koberovy	2,18	667285	CZ051	Liberecký kraj
Komárov	10,22	611026	CZ064	Jihomoravský kraj
Korkyně	5,23	669512	CZ020	Středočeský kraj
Kostelní	1,51	670391	CZ041	Karlovarský kraj
Krásný Les	2,35	673927	CZ041	Karlovarský kraj
Krnov-Horní Předměstí	5,27	674737	CZ080	Moravskoslezský kraj
Křekovice	6,00	792349	CZ020	Středočeský kraj
Kunovice	5,20	677353	CZ072	Zlínský kraj
Kuželov	7,42	678058	CZ064	Jihomoravský kraj
Labouň	11,75	678813	CZ052	Královéhradecký kraj
Letonice	9,62	680699	CZ064	Jihomoravský kraj
Lhotka u Radnic	7,56	681369	CZ032	Plzeňský kraj
Libá	3,18	681610	CZ041	Karlovarský kraj
Libkovice u Mostu	6,07	682969	CZ042	Ústecký kraj
Ličov	2,73	683655	CZ031	Jihočeský kraj
Lučany nad Nisou	1,40	688258	CZ051	Liberecký kraj
Luh nad Svatavou	3,87	688550	CZ041	Karlovarský kraj
Malčice-Osek	1,68	735892	CZ031	Jihočeský kraj
Měchnov	5,37	692727	CZ020	Středočeský kraj
Mchov	4,29	754641	CZ032	Plzeňský kraj
Mohelno	7,55	698059	CZ063	Kraj Vysočina
Mrzlice	5,82	648205	CZ042	Ústecký kraj
Myslůvka	3,93	620149	CZ063	Kraj Vysočina
Neblažov	2,74	652300	CZ032	Plzeňský kraj
Nevratice	12,47	754765	CZ052	Královéhradecký kraj
Nová Červená Voda	3,32	753670	CZ071	Olomoucký kraj
Nová Ves u Postupic	3,63	705373	CZ020	Středočeský kraj
Nové Ouholice	7,52	706582	CZ020	Středočeský kraj
Nový Žďár	1,94	698296	CZ041	Karlovarský kraj
Pištín	4,92	721115	CZ031	Jihočeský kraj
Pivín	14,19	721166	CZ071	Olomoucký kraj
Plece	2,11	660388	CZ071	Olomoucký kraj
Podbořanský Rohozec u Hradiště I	1,72	930059	CZ041	Karlovarský kraj
Podbořanský Rohozec u Hradiště II	3,05	930075	CZ041	Karlovarský kraj
Pohoří u Dobrušky	7,70	724939	CZ052	Královéhradecký kraj
Polešovice	10,22	725251	CZ072	Zlínský kraj
Pomezná	3,72	681628	CZ041	Karlovarský kraj
Pozlovice	3,20	726885	CZ072	Zlínský kraj
Prosatín	3,90	604950	CZ064	Jihomoravský kraj
Prstná	3,95	720364	CZ080	Moravskoslezský kraj
Pusté Žibřidovice	1,73	660396	CZ071	Olomoucký kraj
Radeč	3,83	737453	CZ052	Královéhradecký kraj
Radějčín	5,88	633518	CZ042	Ústecký kraj
Radonice u Hradiště	8,05	930067	CZ041	Karlovarský kraj
Radošov u Hradiště	2,47	991244	CZ041	Karlovarský kraj
Rájec nad Svitavou	8,22	738905	CZ064	Jihomoravský kraj
Ráječko	6,20	738913	CZ064	Jihomoravský kraj
Rybniče	2,15	636649	CZ051	Liberecký kraj
Říkovice u Přerova	14,01	745588	CZ071	Olomoucký kraj
Sedlecko u Veliše	3,95	778095	CZ020	Středočeský kraj
Sibřina	10,87	747769	CZ020	Středočeský kraj
Skalice u Frýdku-Místku	3,83	747971	CZ080	Moravskoslezský kraj
Skelná Huť	3,37	654680	CZ032	Plzeňský kraj
Skoronice	6,25	748404	CZ064	Jihomoravský kraj
Skřipová	5,57	785903	CZ041	Karlovarský kraj
Skuhrov u Železného Brodu	2,42	749028	CZ051	Liberecký kraj
Spálené	1,20	640891	CZ080	Moravskoslezský kraj
Spytice	10,55	793884	CZ063	Kraj Vysočina
Stará Ves u Přerova	12,45	753939	CZ071	Olomoucký kraj
Staré Smrkovice	10,66	754773	CZ052	Královéhradecký kraj
Stíčany	14,11	648311	CZ053	Pardubický kraj
Stupno	3,97	613550	CZ032	Plzeňský kraj
Suchomasty	4,21	759244	CZ020	Středočeský kraj
Sukorady	9,01	759376	CZ042	Ústecký kraj
Svébohov	2,36	760285	CZ071	Olomoucký kraj
Světnov	2,68	760668	CZ063	Kraj Vysočina
Svitávka	9,21	760943	CZ064	Jihomoravský kraj
Svobodné Hamry	2,98	787906	CZ053	Pardubický kraj
Škrle	9,07	604160	CZ042	Ústecký kraj
Tmaň	4,29	767620	CZ020	Středočeský kraj
Třebenice	8,97	769606	CZ042	Ústecký kraj
Třebsko	2,91	770523	CZ020	Středočeský kraj
Třískolupy pod Přimdou	3,26	771121	CZ032	Plzeňský kraj
Tureč u Hradiště	2,94	990329	CZ041	Karlovarský kraj
Valeč u Hradiště	3,23	992399	CZ041	Karlovarský kraj
Vilémov u Litovle	7,62	782009	CZ071	Olomoucký kraj
Záhorkovice	3,76	698156	CZ031	Jihočeský kraj
Zavidov	5,28	791245	CZ020	Středočeský kraj
Zliv u Českých Budějovic	5,08	793272	CZ031	Jihočeský kraj
Žabovřesky	7,58	610470	CZ064	Jihomoravský kraj
Žďár u Hradiště	2,60	990388	CZ041	Karlovarský kraj
Želechovice	9,58	774677	CZ042	Ústecký kraj
Želénky	7,36	789402	CZ042	Ústecký kraj
Žim	5,81	796999	CZ042	Ústecký kraj
Žitenice	7,46	797197	CZ042	Ústecký kraj
Žulová	3,34	797804	CZ071	Olomoucký kraj


“.

Čl. II
Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr:

Ing. Toman, CSc

355/2013 o úředních hodinách provozovny a činnostech insolvenčního správce

355 VYHLÁŠKA ze dne 30. října 2013 o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 5a odst. 8 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje podrobnosti o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně.

§ 2
Označování sídla a provozovny
(1) Insolvenční správce umístí na viditelném místě při vchodu do budovy, ve které se nachází jeho sídlo, informační tabuli, která obsahuje slova „Insolvenční správce“ a údaje identifikující insolvenčního správce podle § 5a odst. 7 zákona.
(2) Insolvenční správce umístí na viditelném místě při vchodu do budovy, ve které se nachází jeho provozovna, informační tabuli, která obsahuje slova „Insolvenční správce“, údaje identifikující insolvenčního správce podle § 5a odst. 7 zákona a slova „Provozovna - Úřední hodiny:“ s uvedením úředních hodin provozovny podle § 3.

§ 3
Úřední hodiny provozovny
(1) Provozovna musí být pro veřejnost otevřena v pracovních dnech v časovém rozmezí od 7 do 18 hodin alespoň šest hodin denně, a to pravidelně alespoň jeden den v týdnu.
(2) Provozovna může být výjimečně na přechodnou dobu uzavřena z vážných důvodů, a to zejména zdravotních nebo provozních. Nebrání-li tomu vážné důvody, umístí insolvenční správce v dostatečném předstihu na vhodném a viditelném místě informační tabuli s uvedením důvodu uzavření a označením počátku a konce uzavření.

§ 4
Činnosti, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně

(1) Insolvenční správce je povinen v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem, a to zejména
a) přijímání písemností,
b) poskytování součinnosti insolvenčního správce,
c) umožnění proplácení částek určených pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení.

(2) Je-li insolvenční správce určen v insolvenčním řízení postupem podle § 25 insolvenčního zákona, je povinen zajišťovat alespoň v provozovně umístěné v obvodu soudu rozhodného pro určení, a nemá-li takovou provozovnu, v nejbližší provozovně, činnosti bezprostředně související s tímto insolvenčním řízením, a to zejména
a) shromažďování podkladů pro insolvenční řízení,
b) umožnění účastníkům insolvenčního řízení nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven,
c) umožnění vyjádření dlužníka k přihlášeným pohledávkám.

§ 5 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Ministryně:
Mgr. Benešová v. r

354/2013 Vyhláška- stravné na zahraničních cestách v roce 2014

VYHLÁŠKA ze dne 1. listopadu 2013 o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014
Ministerstvo financí stanoví podle § 189 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce:
§ 1 Základní sazby zahraničního stravného v cizí měně pro rok 2014 jsou stanoveny v příloze k této vyhlášce.
§ 2 Vyhláška č. 392/2012 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013, se zrušuje.
§ 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.   Ministr: Ing. Fischer, CSc., v. r.

Příloha k vyhlášce č. 354/2013 Sb.
Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2014
Země	Měnový kód	       Měna	Základní sazby zahraničního stravného
Afghánistán	EUR		euro		35
Albánie		EUR		euro		35
Alžírsko	EUR		euro		40
Andorra		EUR		euro		40
Angola		USD		americký dolar	60
Argentina	USD		americký dolar	40
Arménie		EUR		euro		35
Austrálie a 
  Oceánie - ostrovní státy1)	USD	americký dolar	50
Azerbájdžán	EUR		euro		40
Bahamy		USD	americký dolar		50
Bahrajn		EUR		euro		40
Bangladéš	USD		americký dolar	50
Belgie		EUR		euro		45
Belize		USD		americký dolar	50
Benin		EUR		euro		40
Bermudy		USD		americký dolar	50
Bělorusko	EUR		euro		45
Bhútán		USD		americký dolar	50
Bolívie		USD		americký dolar	40
Bosna a Hercegovina	EUR	euro		35
Botswana	USD		americký dolar	55
Brazílie	USD		americký dolar	55
Brunej		USD		americký dolar	40
Bulharsko	EUR		euro		35
Burkina Faso	EUR		euro		40
Burundi		USD		americký dolar	55
Cad		EUR		euro		45
Černá Hora	EUR		euro		35
Čína		EUR		euro		40
Dánsko		EUR		euro		50
Džibuti		EUR		euro		45
Egypt		EUR		euro		35
Ekvádor		USD		americký dolar	45
Eritrea		USD		americký dolar	50
Estonsko	EUR		euro		40
Etiopie		EUR		euro		40
Filipíny	EUR		euro		35
Finsko		EUR		euro		45
Francie		EUR		euro		45
Francouzská Guayana	EUR	euro		45
Gabon		EUR		euro		45
Gambie		EUR		euro		45
Ghana		EUR		euro		45
Gibraltar	EUR		euro		40
Gruzie		EUR		euro		35
Guatemala	USD		americký dolar	45
Guinea		EUR		euro		45
Guinea-Bissau	EUR		euro		45
Guyana		USD		americký dolar	50
Honduras	USD		americký dolar	45
Hongkong	EUR		euro		40
Chile		USD		americký dolar	50
Chorvatsko	EUR		euro		35
Indie		EUR		euro		40
Indonésie	EUR		euro		35
Irák		EUR		euro		40
Irán		EUR		euro		35
Irsko		EUR		euro		45
Island		EUR		euro		55
Itálie včetně Vatikánu a San Marina EUR	euro	45
Izrael		USD		americký dolar	55
Japonsko	USD		americký dolar	65
Jemen		EUR		euro		35
Jihoafrická republika	EUR	euro		40
Jordánsko	EUR		euro		35
Kambodža	USD		americký dolar	45
Kamerun		EUR		euro		40
Kanada		USD		americký dolar	45
Kapverdy	EUR		euro		40
Karibik - ostrovní státy2)USD	americký dolar	50
Katar		USD		americký dolar	50
Kazachstán	EUR		euro		45
Keňa		EUR		euro		45
Kolumbie	USD		americký dolar	45
Komory		USD		americký dolar	55
Konžská republika (Brazzaville)	USD  americký dolar	60
Konžská demokratická republika (Kinshasa)	USD	americký dolar	60
Korejská lidově demokratická republika	EUR	euro	40
Korejská republika	EUR	euro		45
Kosovo			EUR	euro		45
Kostarika	USD		americký dolar	50
Kuba		EUR		euro		45
Kuvajt		EUR		euro		40
Kypr		EUR		euro		40
Kyrgyzstán	EUR		euro		40
Laos		USD		americký dolar	45
Lesotho		USD		americký dolar	50
Libanon		USD		americký dolar	55
Libérie		EUR		euro		45
Libye		EUR		euro		45
Lichtenštejnsko	EUR		euro		45
Litva		EUR		euro		40
Lotyšsko	EUR		euro		40
Lucembursko	EUR		euro		45
Macao		EUR		euro		40
Madagaskar	EUR		euro		40
Maďarsko	EUR		euro		35
Makedonie	EUR		euro		35
Malajsie	USD		americký dolar	40
Malawi		USD		americký dolar	45
Maledivy	USD		americký dolar	55
Mali		EUR		euro		40
Malta		EUR		euro		45
Maroko		EUR		euro		35
Mauretánie	EUR		euro		35
Mauricius	USD		americký dolar	55
Mexiko		USD		americký dolar	50
Moldavsko	EUR		euro		40
Monako		EUR		euro		45
Mongolsko	EUR		euro		35
Mozambik	USD		americký dolar	50
Myanmar (Barma)	USD		americký dolar	45
Namibie		USD		americký dolar	50
Německo		EUR		euro		45
Nepal		USD		americký dolar	50
Niger		EUR		euro		40
Nigérie		EUR		euro		45
Nikaragua	USD		americký dolar	45
Nizozemsko	EUR		euro		45
Norsko		EUR		euro		55
Nový Zéland	USD		americký dolar	50
Oman		EUR		euro		40
Pákistán	EUR		euro		35
Panama		USD		americký dolar	45
Paraguay	USD		americký dolar	40
Peru		USD		americký dolar	50
Pobřeží Slonoviny	EUR	euro		40
Polsko		EUR		euro		35
Portugalsko a Azory	EUR	euro		40
Rakousko	EUR		euro		45
Rovníková Guinea	EUR	euro		40
Rumunsko	EUR		euro		35
Rusko		EUR		euro		45
Rwanda		USD		americký dolar	55
Řecko		EUR		euro		40
Salvador	USD		americký dolar	45
Saudská Arábie	EUR		euro		40
Senegal		EUR		euro		40
Seychely	USD		americký dolar	60
Sierra Leoně	EUR		euro		40
Singapur	USD		americký dolar	50
Spojené arabské emiráty	USD	americký dolar	55
Slovensko	EUR		euro		35
Slovinsko	EUR		euro		35
Somálsko	USD		americký dolar	55
Spojené státy americké		USD	americký dolar	50
Srbsko		EUR		euro		35
Srí Lanka	USD		americký dolar	50
Středoafrická republika		USD	americký dolar	45
Súdán		USD		americký dolar	55
Surinam		USD		americký dolar	50
Svatý Tomáš a Princův ostrov	EUR	euro	35
Svazijsko	USD		americký dolar	55
Sýrie		EUR		euro		35
Španělsko	EUR		euro		40
Švédsko		EUR		euro		50
Švýcarsko	CHF		švýcarský frank	75
Tádžikistán	EUR		euro		40
Tanzanie	USD		americký dolar	55
Thajsko		EUR		euro		35
Tchaj-wan	EUR		euro		40
Togo		EUR		euro		40
Tunisko		EUR		euro		40
Turecko		EUR		euro		40
Turkmenistán	EUR		euro		40
Uganda		USD		americký dolar	55
Ukrajina	EUR		euro		45
Uruguay		USD		americký dolar	50
Uzbekistán	EUR		euro		40
Velká Británie	GBP		anglická libra	40
Venezuela	USD		americký dolar	60
Vietnam		EUR		euro		35
Zambie		USD		americký dolar	55
Zimbabwe	USD		americký dolar	50
ostatní neuvedené země	EUR	euro		35

1) Například Americká Samoa, Cookovy ostrovy, Fidži, Guam, Kiribati, Kokosové ostrovy, Marshallovy ostrovy, Midwayské ostrovy, Mikronesie, Nauru, 
   Niue, Nová Kaledonie, Norfolk, Palau, Papua Nová Guinea, Pitcairnův ostrov, Šalamounovy ostrovy, Společenství Severních Marian, Tahiti, Tokelau, 
   Tonga, Tuvalu, Vanuatu, Velikonoční ostrov, Východní Timor, Ostrov Wake, Walis a Futuna, Západní Samoa.
2) Například Anguila, Antigua a Barbuda, Aruba, Barbados, Curacao, Dominika, Dominikánská republika, Grenada, Guadeloupe, Haiti, 
   Jamajka, Kajmanské ostrovy, Martinique, Monserrat, Britské panenské ostrovy, Portoriko, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincent a 
   Grenadiny, Trinidad a Tobago

353/2013 doplňovací volby do Senátu 10.1.2014 a 11.1.2014

140/2013

353 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 11. listopadu 2013 o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky
Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) Ústavy České republiky a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky 
a o změně a doplnění některých dalších zákonů, vyhlašuji doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu 
č. 80  (Zlín místo Okamury, který byl zvolen poslancem) a stanovím dny jejich konání na pátek 10.ledna 2014 a sobotu 11.ledna 2014.
Prezident republiky: Zeman v. r.     Předseda vlády: Rusnok v. r.

352/2013 mění 409/2005 o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

od 23.11.2013 139/2013

352 VYHLÁŠKA ze dne 25. října 2013,
kterou se mění vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících 
zákonů, ve znění zákona č. 223/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody, se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 písm. d) se slova „vodárenské úpravě surové vody“ nahrazují slovy „úpravě vody na vodu pitnou nebo teplou“.
2. § 6 se zrušuje.
3. V § 13 se odstavec 4 zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:  MUDr. Holcát, MBA, v. r

351/2013 výše úroků z prodlení a nákladů s pohledávkou, odměna likvidátora, obchodní věstník, veřejný rejstřík

od 1.1.2014 139/2013

351 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. října 2013,
kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Toto nařízení upravuje
a) výši úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky,
b) způsob určení odměny a výpočet náhrady hotových výdajů likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem,
c) vydávání a vedení Obchodního věstníku a
d) rozsah a způsob zveřejnění zápisů ve veřejném rejstříku.

ČÁST DRUHÁ
VÝŠE ÚROKU Z PRODLENÍ A NÁKLADŮ SPOJENÝCH S UPLATNĚNÍM POHLEDÁVKY
§ 2
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení,
zvýšené o 8 procentních bodů.
§ 3
Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího
veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním
každé pohledávky 1200 Kč.

ČÁST TŘETÍ
ODMĚNA LIKVIDÁTORA, LIKVIDAČNÍHO SPRÁVCE A ČLENA ORGÁNU PRÁVNICKÉ OSOBY JMENOVANÉHO SOUDEM
§ 4
Jsou-li odměna a hotové výdaje náležející likvidátorovi, likvidačnímu správci a členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem hrazeny
státem, vyplácí tyto částky soud, který odměnu určil.

Odměna likvidátora
§ 5
(1) Základem pro určení odměny likvidátora je čistý majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace (dále jen „likvidační zůstatek“).
(2) Dojde-li na základě rozhodnutí soudu k obnově likvidace, je základem odměny likvidátora likvidační zůstatek, který vyplyne z obnovené likvidace.
§ 6
(1) Odměna likvidátora činí
ze základu do 100000 Kč 15 %,
nad 100000 Kč do 500000 Kč 15000 Kč + 10 % z částky přesahující 100000 Kč,
nad 500000 Kč do 1000000 Kč 55000 Kč + 7 % z částky přesahující 500000 Kč,
nad 1000000 Kč do 20000000 Kč 90000 Kč + 5 % z částky přesahující 1000000 Kč.
(2) Částka nad 20000000 Kč se do základu pro určení odměny likvidátora nezapočítává.
(3) Podle okolností případu lze odměnu likvidátora podle odstavce 1 přiměřeně zvýšit nebo snížit. Zvýšit odměnu lze pouze do výše likvidačního
zůstatku.
§ 7
(1) Skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny
likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až
do výše 20000 Kč.
(2) Hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.
§ 8
Provedlo-li likvidaci více likvidátorů, náleží každému z nich podíl odměny určené podle § 5 až 7 podle rozsahu a délky doby jeho činnosti.
§ 9
Výše náhrady hotových výdajů likvidátora
(1) Likvidátorovi náleží cestovní náhrady v rozsahu a za podmínek stanovených pro zaměstnance v pracovním poměru v zákoníku práce s tím, že za pravidelné pracoviště likvidátora se považuje jeho sídlo, případně bydliště.
(2) Likvidátor má právo na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů.
(3) Hradí-li stát náhradu hotových výdajů v případě, že ji nelze zcela nebo zčásti uhradit z majetku zrušené právnické osoby, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z těchto zdrojů, nejvýše však ve výši 50000 Kč.
§ 10
Odměna a výše náhrady hotových výdajů likvidačního správce
(1) Ustanovení tohoto nařízení o výši odměny a náhrady hotových výdajů likvidátora se použijí obdobně na určení výše odměny a náhrady hotových výdajů likvidačního správce.
(2) Základem pro určení odměny likvidačního správce je výtěžek zpeněžení majetku tvořícího likvidační podstatu likvidačním správcem po odečtení nákladů vynaložených na správu majetku a nákladů vynaložených na jeho zpeněžení.
§ 11
Odměna a výše náhrady hotových výdajů člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem
Členovi orgánu právnické osoby jmenovanému soudem náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve stejné výši a rozsahu jako ostatním členům tohoto orgánu v obdobném postavení.

ČÁST ČTVRTÁ
OBCHODNÍ VĚSTNÍK
§ 12
Vydávání Obchodního věstníku (dále jen „věstník“) zabezpečuje Ministerstvo vnitra prostřednictvím portálu veřejné správy (dále jen „portál“).
§ 13
(1) Vyžaduje-li zákon zveřejnění zápisu do veřejného rejstříku, nebo uložení listiny ve sbírce listin ve věstníku, považuje se za zveřejnění ve věstníku uveřejnění zápisu, nebo uložení listiny ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
(2) Ve věstníku se mohou zveřejňovat údaje, u nichž zákon ukládá povinnost jejich zveřejnění, avšak nestanoví způsob zveřejnění.
§ 14
(1) Ve věstníku se zveřejňují v plném znění údaje, jejichž zveřejnění ukládá zákon, s uvedením jména, názvu nebo obchodní firmy, adresy sídla nebo adresy místa pobytu a identifikačního čísla osoby, které se zveřejnění týká. Je-li osoba zapsána do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, uvede se též rejstříkový soud a spisová značka, pod kterou je veden rejstříkový spis.
(2) Zápisy a listiny podle § 13 odst. 1 se zveřejňují v rozsahu, v jakém se tyto zápisy a listiny uveřejňují podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením doby zveřejnění.
§ 15
Údaje určené ke zveřejnění ve věstníku se v případech uvedených v § 13 odst. 2 zasílají provozovateli portálu.

ČÁST PÁTÁ
VEŘEJNÉ REJSTŘÍKY
§ 16
(1) Údaje zapsané ve veřejném rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin jsou zveřejněny jejich uveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 3 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
(2) Údaje a listiny podle odstavce 1 se zveřejňují v rozsahu, v jakém se tyto zápisy a listiny uveřejňují podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup s uvedením doby zveřejnění.
(3) Údaje podle § 25 odst. 2 a listiny podle § 68 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se nezveřejňují.
§ 17
(1) Pokud zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku provádí soud, návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu se podává prostřednictvím elektronicky
vyplněného formuláře na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Takto vyplněný formulář lze soudu zaslat jak v elektronické,
tak v listinné podobě.
(2) Odstavec 1 se nepoužije v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti nebo nebyl-li pro zapisované osoby předepsán formulář.
§ 18
Listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiž se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku,
se podávají pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf).

ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ
§ 19 Přechodná ustanovení
(1) Výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2) Došlo-li k prodlení s plněním dluhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, řídí se minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(3) Povinnost podávat návrh na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře v souladu s § 17 odst. 1 ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení dopadá i na osoby zapsané ve veřejném rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

§ 20
Zrušovací ustanovení Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku.
2. Nařízení vlády č. 408/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku.
3. Nařízení vlády č. 511/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb.
4. Nařízení vlády č. 127/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 21 Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády: Rusnok v. r. Ministryně spravedlnosti: Benešová v. r.