Příroda a krajina a plodiny
634/2004 zákon o správních poplatcích
26/2004 zákon o rostlinolékařské péči
350/2011 Chemický zákon
408/2000 zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin ve znění od 1.1.2014 zrušuje 132/98 až 134/98
78/2004 zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty - ruší 158/2000 znění od 1.1.2014
219/2003 ve znění 279/2013 zákon o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu- ruší 92/96 znění od 1.1.2014
378/2010 vyhl.MZe ve znění 42/2014 druhový seznam pěstovaných rostlin
30/2014 Nař.Vlády- pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích
634/2004 o správních poplatcích
634 ZÁKON ze dne 26. listopadu 2004 o správních poplatcích (zrušuje z.368/92 a související vyhl.)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1 Předmět úpravy
Tento zákon upravuje správní poplatky (dále jen "poplatky") a výkon jejich správy, zejména jejich vyměřování a vybírání, prováděné orgány moci výkonné
a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy (dále jen "správní úřad").
§ 2 Předmět poplatků
(1) Předmětem poplatků je správní řízení upravené zvláštním právním předpisem a další činnost správního úřadu související s výkonem státní správy
(dále jen "úkon"). Úkony, které podléhají zpoplatnění, jsou vymezeny v jednotlivých položkách sazebníku poplatků, který tvoří přílohu
k tomuto zákonu (dále jen "sazebník"). Sazebník v jednotlivých položkách dále obsahuje případné osvobození od poplatku, úkony,
které nejsou předmětem poplatku, zmocnění správního úřadu při stanovení výše poplatku, popřípadě poznámky, které upravují
podrobnosti k jednotlivým úkonům.
(2) Úkony zahájené správním úřadem z moci úřední, s výjimkou místního šetření, a úkony související s přestupkovým a s trestním řízením nejsou
předmětem poplatku, nestanoví-li sazebník jinak.
§ 3 Poplatník
(1) Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která podala žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu správnímu úřadu, nebo osoba,
v jejímž zájmu nebo věci byl úkon proveden.
(2) Vznikne-li povinnost zaplatit poplatek za týž úkon více poplatníkům, zaplatí jej společně a nerozdílně, nestanoví-li sazebník jinak.
§ 4 Sazby poplatků jsou stanoveny v sazebníku pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen v penězích
(dále jen „procentní poplatek“). Základ procentního poplatku se zaokrouhluje na celé desítky korun českých nahoru. Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
§ 5 Vyměření a vybírání poplatku, splatnost poplatku a následky jeho nezaplacení
(1) Poplatky vyměřuje, vybírá a vymáhá správní úřad příslušný k provedení úkonu, nestanoví-li sazebník jinak.
(2) Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou jsou splatné buď při přijetí podání nebo později, vždy však před provedením úkonu, a to podle jeho vymezení v jednotlivých položkách sazebníku, nestanoví-li sazebník jinak. Nezaplatí-li poplatník poplatek v této lhůtě, vyzve ho správní úřad, aby tak učinil ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy k zaplacení poplatku, která je rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní. Ve výzvě k zaplacení poplatku správní úřad zároveň upozorní poplatníka na důsledky nezaplacení poplatku. Proti výzvě k zaplacení poplatku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po jejím doručení.
(3) Procentní poplatky a další poplatky, o nichž tak stanoví sazebník, vyměřuje správní úřad platebním výměrem a jsou splatné ve lhůtě do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení platebního výměru. Obdobně vyměřuje správní úřad nedoplatky na poplatku.
(4) Nezaplatí-li poplatník poplatek ve lhůtách uvedených v odstavcích 2 a 3, správní úřad zastaví zahájené řízení nebo úkon neprovede, nestanoví-li sazebník jinak. Zaplatí-li poplatník poplatek po lhůtách uvedených v odstavcích 2 a 3, postupuje správní úřad v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud již nerozhodl o zastavení řízení. Je-li však poplatek zaplacen nejpozději do konce běhu odvolací lhůty proti tomuto rozhodnutí, pozbývá rozhodnutí platnosti a správní úřad tuto skutečnost vyznačí formou úředního záznamu ve spise.
(5) Správní úřad vydá výsledek provedeného úkonu vždy až po zaplacení poplatku, nestanoví-li sazebník jinak. Lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními právními předpisy neběží v době ode dne doručení výzvy nebo platebního výměru k zaplacení poplatku až do prokazatelného zaplacení poplatku.
(6) Penále, úrok z prodlení ani úrok za dobu posečkání s placením poplatku, stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní, se neuplatňují.
§ 6 Placení poplatku
(1) Poplatky se platí v české měně, nestanoví-li tento zákon jinak (odstavce 2, 3 a 5).
(2) České zastupitelské úřady vyměřují procentní poplatky v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku. Vztahuje-li se předmět úkonu, prováděný českým zastupitelským úřadem, k peněžním prostředkům poplatníka a tyto prostředky má český zastupitelský úřad u sebe, může procentní poplatek vybrat srážkou z těchto prostředků.
(3) Poplatky stanovené pevnou částkou mohou české zastupitelské úřady vybírat rovněž
a) v měně státu, v němž mají své sídlo, nebo
b) v měně jiného státu, je-li Českou národní bankou vyhlašován kurs devizového trhu této měny.
(4) Pro účely placení poplatku podle odstavců 2 a 3 provede český zastupitelský úřad přepočet na cizí měnu a naopak podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího lhůtám splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou nebo vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující kalendářní měsíc. Pro přepočet měn, jejichž kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, použije český zastupitelský úřad kurs amerického dolaru k místní měně vyhlášený centrální bankou státu, v němž má český zastupitelský úřad sídlo, a to rovněž k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, také po celý následující kalendářní měsíc.
(5) Poplatky placené na českých hraničních přechodech mohou správní úřady vybírat rovněž v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují.
(6) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí správní úřad na českém hraničním přechodu podle kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek týdne, který předchází dni splatnosti poplatku stanoveného pevnou částkou, nebo dni splatnosti poplatku vyměřeného platebním výměrem, a to po celý následující týden. Přeplatek na poplatku (§ 7 odst. 2), který byl zaplacen v cizí měně, může správní úřad vrátit v české měně.
(7) Poplatky přepočítávané z české měny na cizí měnu a naopak se zaokrouhlují na celé měnové jednotky nahoru, nestanoví-li sazebník jinak.
(8) Poplatky vyměřované a vybírané správními úřady se sídlem na území České republiky, s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných orgány územních samosprávných celků, poplatků vyměřovaných a vybíraných na českých hraničních přechodech a poplatků vyměřovaných a vybíraných Českou národní bankou, lze platit kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 5 000 Kč. V ostatních případech, s výjimkou poplatků vyměřovaných a vybíraných českými zastupitelskými úřady a orgány územních samosprávných celků, se poplatky platí na zvláštní účet státního rozpočtu. Zvláštní účet státního rozpočtu zřizuje u České národní banky příslušný správní úřad se souhlasem Ministerstva financí. U českých zastupitelských úřadů se poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí a způsob placení poplatků u orgánů územních samosprávných celků si určí tyto orgány podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní.
§ 7 Vracení poplatku
(1) Správní úřad vrátí poplatek v plné výši na žádost osoby, která poplatek zaplatila,
a) nebyl-li proveden požadovaný úkon, vymezený v jednotlivých položkách sazebníku, a nejde-li o poplatek, jehož předmětem je správním úřadem přijatá žádost, návrh, přihláška, podnět, námitka, ohlášení nebo oznámení,
b) byl-li zaplacen poplatek, který není stanoven v sazebníku,
c) byl-li zaplacen poplatek osobou, která není podle tohoto zákona poplatníkem.
(2) Správní úřad vrátí na žádost poplatníka částku, o kterou zaplatil poplatník na poplatku více, než činí sazba stanovená v sazebníku (dále jen "přeplatek na poplatku").
(3) Proti rozhodnutí o vrácení poplatku a rozhodnutí o vrácení přeplatku na poplatku podle odstavců 1 a 2 není přípustný opravný prostředek.
(4) Zaplatil-li poplatník poplatek až po dni nabytí právní moci rozhodnutí správního úřadu o zastavení řízení podle § 5 odst. 4, vrátí správní úřad na žádost poplatníka nejvýše 50 % zaplaceného poplatku, a to jen přesahuje-li výše poplatku částku 100 Kč.
(5) O vrácení poplatku, jeho části nebo přeplatku na poplatku rozhoduje a poplatek, jeho část nebo přeplatek na poplatku vrací správní úřad, kterému byl poplatek zaplacen. Poplatek, který byl zaplacen kolkovou známkou, vrátí správní úřad ze zvláštního účtu státního rozpočtu. Nemá-li správní úřad tento zvláštní účet státního rozpočtu zřízen, vrátí poplatek, zaplacený kolkovou známkou, na základě jeho rozhodnutí, finanční úřad místně příslušný podle sídla správního úřadu, který o vrácení poplatku rozhodl.
(6) Odstavce 1 až 5 se při vracení poplatku nepoužijí, stanoví-li sazebník jinak.
§ 8 Osvobození od poplatku
(1) Od poplatků jsou osvobozeny
a) státní orgány a státní fondy,
b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států a požívají-li výsady a imunity podle mezinárodního práva, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,
c) územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,
d) právnické osoby, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,
e) fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána.
(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony
a) související s prováděním zvláštních právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o příplatku k důchodu a o zvláštním příspěvku k důchodu, o veřejném zdravotním pojištění, o státní sociální podpoře, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o zaměstnanosti, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o sociálně-právní ochraně dětí, o sociálních službách, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, ve věcech branné povinnosti občanů a ve věcech civilní služby, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu osoby se zdravotním postižením a s výjimkou poplatku za přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle právních předpisů o sociálních službách,
b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce, města, kraje, ulice, jiného veřejného prostranství, rodného čísla a úkony, prováděné v důsledku rozhodnutí z moci úřední,
c) pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku,
d) pro účely dědického řízení, prováděného notářem jako soudním komisařem,
e) pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno l),
f) pro účely využití volebního práva,
g) související s poskytováním dočasné ochrany cizincům,
h) stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána,
i) prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky; za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice a rychlost větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
(3) Na výsledku úkonu osvobozeného podle odstavce 2 písm. a) až i) vyznačí správní úřad účel, k němuž byl proveden.
(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další osoby nebo úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.
(5) V rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání.
§ 10 Dohled finančních úřadů na příjmy státního rozpočtu
(1) Finanční úřady kontrolují u správních úřadů, zda poplatky, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou včas a ve výši odpovídající tomuto zákonu vyměřovány, vybírány, placeny, popřípadě vraceny. Místní příslušnost finančních úřadů se řídí sídlem správního úřadu, u něhož se kontrola provádí.
(2) Zjistí-li finanční úřad nesprávný postup, upozorní v zápisu z kontroly správní úřad na nedostatky, na povinnost vymáhat nedoplatky na poplatcích a stanoví lhůtu ke zjednání nápravy.
(3) Bylo-li právo vymáhat nedoplatek na poplatku promlčeno, uloží finanční úřad správnímu úřadu, rozhodnutím podle správního řádu, zaplatit nedoplatek místo poplatníka do státního rozpočtu, a to z rozpočtových prostředků tohoto správního úřadu.
§ 11 Přechodné ustanovení
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 12 Zmocňovací ustanovení
Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda nařízením na dobu trvání stavu ohrožení nebo válečného stavu v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu1)
a) provést úpravu předmětů a sazeb poplatků stanovených v sazebníku,
b) osvobodit od poplatků ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, hasičské záchranné sbory a havarijní službu.
§ 13 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2. Vyhláška č. 81/1995 Sb., o osvobození od správních poplatků.
3. Vyhláška č. 270/1998 Sb., o osvobození od správního poplatku.
§ 14 Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátý den po jeho vyhlášení, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Položky 117A a 144A sazebníku nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveném pro Českou republiku v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy, podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu, mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím, k provedení dohody, podepsané dne 14. června 1985, o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
(3) Dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveném pro Českou republiku v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy, podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu, mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím, k provedení dohody, podepsané dne 14. června 1985, o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pozbývají platnosti položky 117 a 144 sazebníku.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 56/2006 Sb. Čl. XIX
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 130/2008 Sb. Čl. IV
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku podle položky 24 části I přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud bylo na správním poplatku zaplaceno více, než je stanoveno v položce 24 části I přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, správní úřad rozdíl poplatníkovi vrátí.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 297/2008 Sb. Čl. VI
Bylo-li řízení nebo jiný úkon ve věci poplatku zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 300/2011 Sb. Čl. IV
Správní poplatek podle položky 21 písm. b) přílohy k zákonu o správních poplatcích účinné do dne účinnosti tohoto zákona bude vyměřen naposledy za účetní období, které započalo v roce 2011.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 458/2011 Sb. Čl. LXXVIII
1. Bylo-li řízení, které je předmětem správního poplatku podle položky 21 písm. a), c), e) nebo f) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, zahájeno přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, postupuje se při stanovení sazby a výpočtu tohoto poplatku podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se správní poplatek stane splatným ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.
2. Správní poplatek podle položky 21 písm. b) nebo d) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se stanoví naposledy za kalendářní rok 2011 s tím, že při stanovení jeho sazby a při jeho výpočtu se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 241/2013 Sb. Čl. XIII
Přijetí žádosti o souhlas ke změně statutu standardního fondu, změnu povolení k činnosti investiční společnosti a změnu povolení k činnosti samosprávného investičního fondu se do dne 30. června 2014 nezpoplatňuje.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 279/2013 Sb. Čl. XIX
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zaorálek v. r. Klaus v. r. Gross v. r.
Příloha Sazebník
ČÁST I.
Položka 11. Přijetí žádosti nebo návrhu
a) o vyslovení neúčinnosti doručení nebo navrácení lhůty v předešlý stav Kč 300
b) o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování Kč 300
c) o prominutí příslušenství daně Kč 1 000
d) o povolení posečkání daně, zálohy na daň nebo cla anebo o povolení jejich zaplacení ve splátkách Kč 400
e) na delegování místní příslušnosti na jiného správce daně Kč 300
f) o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku Kč 300
g) o povolení úlevy na dani nebo cle Kč 1 000
h) o vydání zvláštního povolení na přijímaní a užívání vybraných výrobků osvobozených od spotřebních daní nebo o vydání povolení k provozování daňového skladu anebo vydání povolení k přijímaní vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od spotřebních daní Kč 1 000
i) o vydání povolení snížit zajištění spotřební daně nebo upustit od jeho poskytnutí podle zákona upravujícího spotřební daně nebo o snížení úhrady nebo zajištění podle zákona upravujícího spotřební daně Kč 1 000
j) o vydání povolení prodávat vybrané výrobky za ceny bez spotřebních daní2) Kč 2 000
k) o změnu povolení prodávat vybrané výrobky za ceny bez spotřebních daní2) Kč 200
l) o informaci pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem Kč 2 000
m) o vydání povolení k zastupování daňovým zástupcem a daňovým zástupcem pro zasílání vybraných výrobků2a) Kč 1 000
n) o vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu2a) Kč 1 000
o) o vydání povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů2a) Kč 1 000
p) o vydání povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů2a) Kč 1 000
q) o změnu povolení vydaných podle písmen h), m), n), o) a p) Kč 200
r) o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle daňového řádu Kč 10 000
2. Vydání potvrzení
a) o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu Kč 100
b) o daňovém domicilu Kč 100
Předmětem poplatku není
Přijetí žádostí uvedených v bodě 1 písmenech c) a g) této položky, pokud požadovaná úleva činí trojnásobek
nebo méně než trojnásobek stanovené sazby poplatku.
Poznámky
1. Podle této položky postupují správní úřady, které vedou řízení podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní, podle zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., nebo podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb. Poplatky se platí u toho správního úřadu, který je příslušný o žádosti nebo návrhu rozhodnout. Daní se podle této položky pro účely tohoto zákona rozumí příjmy státního rozpočtu, Národního fondu, státních fondů nebo rozpočtů územních samosprávných celků, ve smyslu zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní.
2. Poplatky podle bodu 1 této položky se vybírají za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění.
3. Je-li jednou žádostí požadováno provedení více úkonů, uváděných pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků.
Položka 2
a) Nahlédnutí do matriční knihy nebo sbírky listin Kč 20 za každou matriční událost
b) Nahlédnutí do živnostenského nebo leteckého rejstříku Kč 20 za každý subjekt, do jehož zápisu se nahlíží
c) Nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů Kč 20
d) Ohlášení změny místa trvalého pobytu Kč 50 za osoby uvedené na jednom přihlašovacím lístku
Osvobození
1.Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny církve, jde-li o matriky vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949.
2. Od poplatku podle písmene d) jsou osvobozeni osoby mladší 15 let.
Předmětem poplatku není
Nahlédnutí do archiválií, kterými jsou i matriky uložené ve státních archivech a v archivech měst.
Položka 3
a) Vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejstříků, z registrů,
z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu, popřípadě sdělení o negativním nálezu
Kč 50 za každou i započatou stránku
Kč 40 na technickém nosiči dat
Kč 15 za první stránku a Kč 5 za každou další i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače
b) Vydání stejnopisu rodného, oddacího nebo úmrtního listu nebo dokladu o registrovaném partnerství 2b), anebo osvědčení o rodném čísle Kč 100
c) Vydání kopie zpřístupněného dokumentu bývalé Státní bezpečnosti nebo jeho části3) Kč 5 za každou i započatou stránku
d) Vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy Kč 100
Kč 50 za každou další i započatou stránku
e) Podání žádosti o zprostředkování kontaktu2c) za každou kontaktovanou osobu Kč 500
f) Přijetí žádosti o vydání osvědčení podnikatele v případě, že u něho utajovaná informace 2d)
- nevzniká, ani mu není poskytována, ale ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy Kč 5000
- vzniká, nebo je mu poskytnuta Kč 10000
Osvobození
1. Od poplatku za výpisy z matrik jsou osvobozeny církve, jde-li o matriky vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949.
2. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny nadace a nadační fondy4), občanská sdružení a odborové organizace5) a obecně prospěšné společnosti6),založené k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a sportu, vědy a výzkumu, vzdělávání a výchovy, požární ochrany a ochrany památek, souvisí-li prováděný úkon s činností, pro níž byly tyto subjekty založeny. Pro účely vedení Seznamu ochrany přírody je od poplatku podle písmene a) této položky osvobozena Agentura ochrany přírody a krajiny.
3. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno vydání listiny potřebné k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., k provedení zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
4. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
Zmocnění
1. Správní úřad může poplatek podle písmene a) této položky účastníku správního řízení na jeho žádost snížit nebo upustit od jeho vybrání, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele.
2. Správní úřad může snížit poplatek za vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy až o 90 % z částky podle písmene d) této položky.
Předmětem poplatku není
1. Vydání prvního stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu, uvedené v písmenu a) této položky, z daňového spisu vedeného podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, nejde-li o listinu nebo záznam na technickém nosiči dat, které poplatník - daňový subjekt předložil správnímu úřadu nebo již jednou obdržel od správního úřadu.
2. Vydání prvního rodného, úmrtního nebo oddacího listu, vydání prvního dokladu o registrovaném partnerství, anebo vydání těchto matričních dokladů po provedení dodatečného záznamu o matriční skutečnosti6a), jíž se mění zápis v matriční knize již provedený.
3. Vydání prvního výpisu uvedeného v písmenu a) této položky z veřejných částí Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, z Rejstříku svazů církví a náboženských společností a z Rejstříku církevních právnických osob7).
4. Určení kódu bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) pro určitou plochu dané výměry.
5. Přijetí nové žádosti o vydání osvědčení podnikatele, má-li mít podnikatel přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho dosavadního osvědčení podnikatele, pokud je žádost podána před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení podnikatele ve lhůtách podle jiného právního předpisu2d).
Poznámky
1. Poplatek podle písmene a) této položky se vybírá za každé vozidlo, kterého se výpis z registru vozidel týká.
2. Každou započatou stránkou se pro účely tohoto zákona rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší.
Položka 4
a) Ověření stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu z úředních spisů, ze soukromých spisů v úřední úschově, z rejstříků, z registrů, z knih, ze záznamů, z evidencí, z listin nebo z dalšího písemného a obrazového materiálu Kč 30
za každou i započatou stránku
b) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny Kč 30
c) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny Kč 30
d) Opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce Kč 200
Osvobození
1. Od poplatku podle této položky je osvobozeno ověření listiny potřebné k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., k provedení zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny nadace a nadační fondy4), občanská sdružení a odborové organizace5) a obecně prospěšné společnosti6), založené k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a sportu, vědy a výzkumu, vzdělávání a výchovy, požární ochrany a ochrany památek, souvisí-li prováděný úkon s činností, pro níž byly tyto subjekty založeny.
3. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti a právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
Předmětem poplatku není
Ověření shody pořízené listiny (stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu) z daňového spisu vedeného podle zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků, nejde-li o listinu, kterou poplatník - daňový subjekt předložil nebo již jednou obdržel od správního úřadu.
Položka 5
a) Ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu Kč 30
za každý podpis nebo otisk razítka
b) Ověření (apostila) podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí Kč 100
Osvobození
1. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno ověření podpisu na listině potřebné k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., k provedení zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech a k provedení zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.
2. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny nadace a nadační fondy4), občanská sdružení a odborové organizace5) a obecně prospěšné společnosti6), založené k poskytování obecně prospěšných činností v oblastech ochrany životního prostředí, ochrany mládeže, ochrany zvířat, sociálních služeb, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi, zdravotnictví, ochrany života a zdraví osob, kultury, tělovýchovy a sportu, vědy a výzkumu, vzdělávání a výchovy, požární ochrany a ochrany památek, souvisí-li prováděný úkon s činností, pro níž byly tyto subjekty založeny.
3. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Položka 6
a) Zápis zemědělského podnikatele do evidence8) Kč 1000
b) Změna zápisu zemědělského podnikatele v evidenci8) Kč 500
c) Změna zápisu identifikačních údajů v evidenci zemědělského podnikatele8) Kč 100
Osvobození
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozen zápis osoby provozující zemědělskou výrobu podle zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb., pokud se tato osoba zaeviduje do evidence zemědělského podnikatele ve lhůtě a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem8).
Předmětem poplatku není
Změna uvedená v písmenu c) této položky, která navazuje na změny již provedené v obchodním rejstříku nebo jiném rejstříku.
Položka 7 Přijetí žádosti o vydání
a) nebo o prodloužení osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9) Kč 100
b) rozhodnutí o uznání způsobilosti nebo o uznání odborné kvalifikace k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9) Kč 2000
c) rozhodnutí v akreditačním řízení podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9) Kč 1000
d) rozhodnutí nebo osvědčení jiného než uvedeného v písmenech a) až c) podle zvláštních právních předpisů o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání9) Kč 500
Položka 8
a) Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem Kč 500
b) Vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti 1 měsíc Kč 100
c) Vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů s dobou platnosti na 3 měsíce Kč 100
d) Vydání občanského průkazu občanu mladšímu 15 let Kč 50
e) Vydání občanského průkazu občanu staršímu 15 let, který nemá trvalý pobyt na území České republiky Kč 100
f) Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo za průkaz obsahující neoprávněně provedené zápisy Kč 100
g) Odblokování elektronické identifikace občanského průkazu Kč 100
h) Vydání osvědčení o státním občanství České republiky Kč 100
i) Vydání potvrzení o národnosti Kč 100
j) Udělení státního občanství České republiky zletilé fyzické osobě Kč 2000
k) Udělení státního občanství České republiky nezletilé fyzické osobě Kč 500
l) Udělení státního občanství České republiky azylantovi Kč 500
m) Přijetí prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 31, 32, 35 a 36 zákona o státním občanství České republiky Kč 500
Předmětem poplatku není
1. Vydání občanského průkazu náhradou za občanský průkaz, ve kterém správní úřad uvedl nesprávné zápisy nebo vydal průkaz s výrobní vadou.
2. Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství pro účely vydání prvního občanského průkazu.
Zmocnění
Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit poplatek podle písmene j) této položky až na částku 500 Kč, poplatek podle písmene k) této položky až na částku 100 Kč a poplatek podle písmene l) této položky až na částku 100 Kč.
Poznámka
Správní poplatek podle písmene a) se vybere vždy bez ohledu na věk občana a důvod vydání občanského průkazu.
Položka 9
a) vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, včetně vydání tohoto průkazu za nový z důvodu změn údajů uvedených na průkaze Kč 30
b) Přijetí žádosti o vydání povolení k zaměstnání cizinci Kč 500
c) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti vydaného povolení k zaměstnání cizinci Kč 250
d) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání cizincům na území České republiky Kč 10000
e) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí Kč 10000
f) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky Kč 5000
g) vydání průkazu osoby se zdravotním postižením náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak Kč 200
Poznámka
Pro účely úkonů podle písmen b) až d) této položky se cizincem rozumí osoba, které k výkonu práce na území České republiky je vydáváno povolení k zaměstnání.
Položka 10
a) Přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů Kč 100
b) Vydání osvědčení o tuzemském právu Kč 2 000
c) Provedení identifikace a sepsání veřejné listiny o identifikaci9a) Kč 200
d) Přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole Kč 1 000
e) Zápis do seznamu insolvenčních správců Kč 5 000
f) Přijetí žádosti o prodloužení povolení podle zákona o insolvenčních správcích Kč 5 000
g) Zápis do seznamu rozhodců9b) Kč 5 000
h) Přijetí žádosti o zápis do seznamu mediátorů Kč 5 000
Poznámka:
Za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů u českého zastupitelského úřadu, vybírá poplatek český zastupitelský úřad podle položky 162 tohoto sazebníku. Byl-li výpis z evidence Rejstříku trestů vydán kontaktním místem veřejné správy26), vybírá správní poplatek stanovený v písmenu a) této položky kontaktní místo veřejné správy. Správní poplatek je jeho příjmem.
Položka 11Vydání povolení změny
a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější příjmení Kč 100
b) jména nebo příjmení v ostatních případech Kč 1000
Osvobození
1. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
2. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných nebo neúplných zápisů v matrice.
3. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví.
4. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména, popřípadě jmen a příjmení fyzické osoby, která je státním občanem České republiky a současně státním občanem jiného členského státu Evropské unie, na podobu, jakou jí umožňuje užívat právo a tradice druhého členského státu.
Poznámky
1. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek.
2. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek.
3. Podle písmene a) této položky se vybírá poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí.
4. Dřívějším příjmením se pro účely tohoto zákona rozumí jen nejblíže předcházející příjmení nebo příjmení rodné.
Položka 12a) Uzavření manželství mezi snoubenci nebo vstup do registrovaného partnerství osobami, nemají-li trvalý pobyt na území České republiky Kč 3000
b) Uzavření manželství mezi snoubenci nebo vstup do registrovaného partnerství osobami, z nichž pouze jeden má trvalý pobyt na území České republiky Kč 2000
c) Vydání povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost Kč 1000
d) Vydání povolení učinit prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství2b) před jiným než příslušným matričním úřadem Kč 1000
e) Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do registrovaného partnerství v cizině nebo s cizincem Kč 500
Poznámky
1. Poplatek podle písmen a) až d) této položky se vybírá jen od jednoho ze snoubenců nebo jen od jedné osoby vstupující do registrovaného partnerství.2. Poplatek podle písmen c) a d) této položky se vybírá jen jednou, povoluje-li se uzavření manželství mimo úředně určenou místnost a současně i mimo stanovenou dobu nebo povoluje-li se učinění prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství před jiným než příslušným matričním úřadem.
Osvobození
Od poplatku podle písmen c) a d) této položky jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené.
Položka 13a) Vydání loveckého lístku s platností nejdéle
- na 1 den Kč 30
- na 5 dní Kč 50
- na 30 dní Kč 70
- na 6 měsíců Kč 100
- na 12 měsíců Kč 150
- na 12 měsíců pro žáky a posluchače odborných škol a pro osoby, které zajišťují myslivost v rámci svého povolání nebo funkce Kč 75
b) Vydání loveckého lístku na dobu neurčitou Kč 1 000
c) Zápis honebního společenstva do Rejstříku honebních společenstev Kč 500
d) Změna zápisu do Rejstříku honebních společenstev Kč 200
Předmětem poplatku není
Změna zápisu do Rejstříku honebních společenstev uvedená pod písmenem d) této položky, jde-li o zrušení zápisu.
Poznámka
Poplatek podle písmene a) šesté odrážky se vybírá, vydává-li se lovecký lístek žákům nebo posluchačům odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem a myslivcům z povolání, mají-li v pracovní náplni aktivní provádění myslivosti, mysliveckým hospodářům a osobám ustanoveným jako myslivecká stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání anebo funkce na území České republiky.
Položka 14a) Vydání nebo prodloužení platnosti rybářského lístku s dobou platnosti - kratší než 1 rok
- 1 rok Kč 100
- 1 rok pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce Kč 50
- 3 roky Kč 200
- 3 roky pro osoby mladší 15 let nebo studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce Kč 100
- 10 let Kč 500
- 10 let pro osoby studující rybářství nebo osoby, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce Kč 250
b) Povolení výkonu rybářského práva Kč 2 000
Poznámka
Poplatek podle písmene a) druhé, čtvrté a šesté odrážky této položky se vybírá, vydává-li se rybářský lístek osobám mladším 15 let, žákům nebo studentům českých odborných škol ve studijních oborech, popřípadě učebních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání nebo funkce na území České republiky.
Položka 15a) Vydání státního povolení k provozování komoditní burzy10) Kč 50000
b) Vydání osvědčení odborné způsobilosti pro vyhledávání nebo činnost v Oblasti dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomoci států11) Kč 200
c) Přijetí žádosti o vydání rozhodnutí o předchozím souhlasu k činnosti v Oblasti dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států Kč 100000
d) Vydání povolení k pobytu v Antarktidě Kč 5000
e) Vydání k povolení k provádění vědeckého výzkumu nerostných zdrojů v Antarktidě, k odběru nerostů nebo paleontologických nálezů v Antarktidě a jejich vývozu, k odběru zvláště chráněných antarktických druhů rostlin a živočichů v Antarktidě, k zasahování do populací nebo stavišť geograficky původních rostlin a živočichů v Antarktidě nebo ke vstupu na zvláště chráněné antarktické území13) Kč 200
f) Vydání povolení k výstavbě, přestavbě nebo odstranění objektů v Antarktidě, k dovozu geograficky nepůvodních druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů do Antarktidy nebo k dovozu nebezpečných látek a přípravků do Antarktidy Kč 200
Poznámka
Je-li k vydání státního povolení k provozování komoditní burzy třeba státních povolení vydávaných jinými správními úřady podle předmětu burzovního obchodu, vybírá poplatek podle písmene a) této položky správní úřad, který jmenuje burzovního komisaře.
Položka 16 Vydání dokladu, průkazu, osvědčení nebo obdobné listiny náhradou za doklad, průkaz, osvědčení nebo obdobnou listinu, jsou-li poškozené, zničené, ztracené, odcizené, neupotřebitelné nebo za doklad, průkaz, osvědčení nebo obdobnou listinu obsahující neoprávněně provedené zápisy (vydání duplikátu) Kč 100
Poznámky
1. Neupotřebitelným dokladem, průkazem, osvědčením nebo obdobnou listinou se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, na němž podoba osoby neodpovídá skutečnosti.
2. Podle této položky se nepostupuje, neumožňují-li zvláštní právní předpisy vydat doklad, průkaz, osvědčení nebo obdobnou listinu jako duplikát a vydává se doklad nový nebo je vydávána nově obdobná listina.
Osvobození
Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
Položka 17
1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území14)
a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 1000
b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 5000
c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500
d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1000 a
500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5000
e) ke stavbám, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury, nebo ke stavbám, které vyžadují ohlášení a nejsou uvedené v písmenu a) nebo b) Kč 1000
f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 20000
g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300
h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3000
2. Vydání rozhodnutí o změně využití území
a) do výměry 5000 m2 včetně Kč 1000
b) nad výměru 5000 m2 Kč 3000
3. Vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků Kč 1000
4. Vydání rozhodnutí o ochranném pásmu Kč 2000
5. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území Kč 5000
6. Vydání regulačního plánu na žádost Kč 10000
Poznámky
1. Je-li jedním územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou umisťováno více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.
2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za vydání územního souhlasu vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy16) vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
5. Za vydání změny územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
6. Za vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
7. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 18.
8. Za uzavření společné veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby.
9. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona.
Položka 18
1. Vydání stavebního povolení
a) ke stavbě pro bydlení15) s nejvýše 3 byty nebo ke stavbě pro rodinnou rekreaci15) Kč 5000
b) ke stavbě pro bydlení15) s více než 3 byty Kč 10000
c) ke stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě uvedené v písmenu a) nebo b) s výjimkou stavby garáže Kč 500
d) ke stavbě garáže nejvýše se 3 stáními nebo řadových garáží Kč 1000 a
500 Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše Kč 5000
e) ke stavbě vyžadující ohlášení, o které stavební úřad rozhodl usnesením, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení Kč 1000
f) ke stavbě neuvedené v písmenech a) až e) Kč 10000
g) ke stavbě studny nebo vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel Kč 300
h) ke stavbám vodních děl neuvedených v písmenu g) Kč 3000
2. Vydání rozhodnutí o prodloužení platnosti stavebního povolení Kč 1000
3. Vydání souhlasu s ohlášenou stavbou uvedenou v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona Kč 1000
4. Vydání souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem neuvedeným v bodě 3 Kč 500
5. Vydání rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením Kč 1000
6. Vydání souhlasu se změnou stavby před jejím dokončením Kč 500
7. Vydání rozhodnutí o povolení užívání stavby Kč 1000
8. Vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby Kč 1000
9. Vydání rozhodnutí o povolení zkušebního provozu Kč 1000
10. Vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby Kč 1000
11. Vydání souhlasu se změnou v užívání stavby Kč 500
12. Vydání rozhodnutí o povolení odstranění stavby Kč 500
13. Vydání souhlasu s odstraněním stavby Kč 500
14. Vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných technických požadavků na stavby nebo z obecných technických požadavků na bezbariérové užívání staveb Kč 5000
15. Ověření dokumentace skutečného provedení stavby nebo ověření zjednodušené dokumentace skutečného provedení stavby (pasportu) Kč 500
16. Přijetí žádosti o jmenování autorizovaným inspektorem Kč 10000
17. Přijetí žádosti právnické osoby o souhlas ministerstva s vykonáváním činnosti autorizovaného inspektora Kč 10000
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.
Předmětem poplatku není
Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala bez zavinění vlastníka např. zničení při požáru, povodni atd.
Poznámky
1. Je-li jedním stavebním povolením nebo veřejnoprávní smlouvou povolováno provádění více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.
2. Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby uvedené v bodě 1 této položky vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky a položky 17.
5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.
6. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i speciální stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 1 stavebního zákona, újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a jiné stavební úřady ve smyslu § 16 odst. 2 stavebního zákona.
Položka 19Vydání rozhodnutí o vyvlastnění17) Kč 5000
Položka 20
Místní šetření nebo ohledání na místě
a) za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu Kč 500
b) za každou započatou hodinu mimo pracovní dobu v pracovních dnech Kč 1000
c) za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu Kč 2000
Osvobození
Od poplatku podle této položky je osvobozeno místní šetření nebo ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách, místní šetření nebo ohledání na místě prováděné podle daňového řádu, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle katastrálního zákona místní šetření prováděné podle zákona upravujícího integrovanou prevenci.
Předmětem poplatku není
1. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vydání rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 17 až 19, s výjimkou dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona a položky 21 a 60.
2. Místní šetření provedené v kolaudačním řízení u staveb pravomocně povolených za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Kontrolní prohlídka stavby konaná podle plánu kontrolních prohlídek nebo kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu.
4. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vyřízení stížností, podnětů a oznámení.
Poznámky
1. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, byla-li žádost o vydání kolaudačního souhlasu podána po lhůtě k dokončení stavby.
2. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za místní šetření při kolaudaci, byl-li návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podán po lhůtě k dokončení stavby.
3. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za kontrolní prohlídku, kterou provedl při výkonu zvláštních pravomocí podle § 132 odst. 2 a § 171 stavebního zákona.
4. Poplatek podle této položky vybere správní úřad i za místní šetření nebo ohledání na místě z podnětu účastníka řízení, které provedl správní úřad na dožádání jiného správního úřadu vyřizujícího podání účastníka řízení.
5. Poplatek podle této položky vyměří správní úřad po ukončení místního šetření, ohledání na místě nebo kontrolní prohlídky.
Položka 21
Přijetí žádosti o
a) vydání povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry Kč 5000
b) změnu povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry Kč 3000
Položka 22a) Přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace19) Kč 2 000
b) Vydání osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti19) nebo vydání20) osvědčení o způsobilosti k provozování odborné činnosti, oprávnění k provádění nebo provozování odborné činnosti nebo opakovaně udělované povolení nebo úřední oprávnění Kč 1 000
c) Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi („povolení k restaurování")21), udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností22)nebo udělení oprávnění k činnostem vybraných pracovníků23) Kč 500
d) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu b) Kč 50
e) Přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola24) Kč 25 000
f) Přijetí žádosti o udělení akreditace k působení jako akreditovaný poskytovatel certifíkačních služeb25) Kč 100 000
g) Přijetí žádosti o vyhodnocení shody nástrojů elektronického podpisu25) Kč 10 000
h) Oznámení o rozšíření služeb akreditovaného poskytovatele certifíkačních služeb Kč 25 000
i) Podání žádosti o udělení pověření k provádění akreditace, o udělení pověření k provádění atestací nebo o udělení souhlasu se změnou atestačních podmínek26) Kč 10 000
j) Podání žádosti o udělení autorizace podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci nebo profesních kvalifikacích) za každou kvalifikaci Kč 1 500
k) Podání žádosti o prodloužení platnosti autorizace uvedené v písmenu j) Kč 500
m) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o sociálních službách26b) Kč 1 000
n) Přijetí žádosti o udělení akreditace nebo oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Kč 5 000
o) Přijetí žádosti o změnu akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Kč 4 000
p) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti akreditace nebo oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Kč 4 000
Položka 23
a) Udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích27)
1. na výrobu elektřiny, výrobu plynu a výrobu tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně, na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie do přenosové kapacity 1 MW včetně Kč 1000
2. na přenos elektřiny, přepravu plynu a uskladňování plynu Kč 10000
3. na výrobu elektřiny a distribuci elektřiny, na výrobu plynu a distribuci plynu, na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie od 1 MW výše Kč 10000
4. na obchod s elektřinou a na obchod s plynem Kč 100000
b) Změna nebo zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích anebo udělení, prodloužení platnosti nebo zánik státní autorizace27)
1. změna licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny a distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem a na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie Kč 1000
2. zrušení licence pro všechny skupiny bez omezení výkonu nebo vydání duplikátu licence v případě její ztráty, zničení nebo odcizení Kč 500
3. autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a zdrojů tepelné energie nebo autorizace na výstavbu přímého vedení nebo autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení Kč 10000
4. prodloužení platnosti udělené státní autorizace nebo zánik státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo výroby elektřiny nebo zdrojů tepelné energie (energetických zařízení) nebo na výstavbu vybraných plynových zařízení Kč 500
c) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami28) Kč 1000
Předmětem poplatku není
1. Zrušení licence nebo zánik státní autorizace z podnětu správního úřadu.
2. Změna uvedená v písmenu b) této položky, která navazuje na změnu již provedenou v obchodním rejstříku.
Položka 24
a) Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání Kč 1000
b) Další ohlášení živnosti Kč 500
c) Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání Kč 1000
d) Přijetí další žádosti o koncesi Kč 500
e) Změna rozhodnutí o udělení koncese Kč 500
f) Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Kč 500
g) Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny Kč 100
h) Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost Kč 20
za každou i započatou stránku
i) přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona Kč 50
Předmětem poplatku není
1. Vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku.
2. Změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu.
3. Schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese.
4. Změna oboru činnosti v rámci živnosti volné.
Poznámky
1. Pokud bylo ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek podle písmen a) až d) se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere jen jednou rovněž, pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi.2. Poplatek podle písmen e), f) a g) je splatný při oznámení změny. Nebude-li poplatek zaplacen, správní úřad úkon neprovede.3. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku podle této položky, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě.4. Bylo-li ohlášení nebo žádost o provedení správního úkonu zpoplatněné v této položce podáno prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy26), vybírá správní poplatek kontaktní místo veřejné správy. Správní poplatek stanovený v písmenech a) až h) je příjmem obce, jejímuž obecnímu živnostenskému úřadu bylo podání doručeno.
Položka 25
a) Vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb75) Kč 1000
b) Změna rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb75) Kč 500
c) Změna osobních údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, bydliště) poskytovatele zdravotních služeb v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v tomto rozhodnutí Kč 100
d) Vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb Kč 150
e) Vydání úředního výpisu z Národního registru poskytovatelů75) Kč 100
Předmětem poplatku není
Vydání nebo změna rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jsou-li provedené z podnětu správního úřadu.
Poznámka
Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene b) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen b) a c) této položky.
ČÁST II
Položka 26
a) Zápis do registru vozidel, jde-li
- o motocykl do 50 cm3 Kč 300
- o motocykl nad 50 cm3 včetně motocyklu s přívěsným nebo postranním vozíkem nebo motorové tříkolky, popřípadě motorové čtyřkolky Kč 500
- o motorové vozidlo s nejméně čtyřmi koly Kč 800
- o přípojné vozidlo do 750 kg hmotnosti včetně Kč 500
- o přípojné vozidlo nad 750 kg hmotnosti Kč 700
b) Dočasné vyřazení vozidla z registru vozidel Kč 100
c) Vydání tabulky registrační značky Kč 200
za každou tabulku
d) Vydání tabulky zvláštní registrační značky Kč 500
za každou tabulku
e) Zápis změny do technického průkazu vozidla
a do registru vozidel Kč 50
za každou změnu
f) Vydání řidičského průkazu Kč 50
g) Změna v řidičském průkazu nebo v mezinárodním řidičském průkazu Kč 10
h) vydání paměťové karty vozidla Kč 700
i) vydání paměťové servisní karty Kč 700
j) vydání paměťové karty řidiče Kč 700
Osvobození
1. Od poplatku podle písmene a) třetí odrážky a písmene f) této položky jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
2. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zápisy do registru vozidel prováděné na základě rozhodnutí soudu o dědickém řízení nebo rozhodnutí soudu o zániku společného jmění manželů.
3. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zápisy do registru vozidel při změně právního postavení subjektu, jeho obchodní firmy nebo jeho názvu v souvislosti s převodem majetku státu podle zvláštního právního předpisu29).
4. Od poplatku podle písmene d) této položky je osvobozeno vydání tabulky zvláštní registrační značky pro jednorázové použití.
Předmětem poplatku není
1. Vyřazení vozidla z registru v důsledku jeho odcizení, trvalé vyřazení vozidla z registru a odhlášení vozidla z registru.
2. Povinná výměna registrační značky a řidičského průkazu podle zvláštního právního předpisu30).
Poznámky
1. Vydává-li se osvědčení o registraci vozidla nebo výpis technického osvědčení vozidla jako duplikát nahrazující tyto doklady při jejich poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení, vybírá se poplatek podle položky 16 písmeno a) tohoto sazebníku.
2. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje zápis vlastníka nebo provozovatele vozidla do registru vozidel, vydání osvědčení o registraci vozidla a vydání výpisu technického osvědčení vozidla.
3. Je-li vybírán poplatek za zápis vozidla do registru podle písmene a) této položky, nevybírá se poplatek podle písmen c) až e) této položky.
4. Poplatek podle písmene f) této položky se vybírá i za vydání řidičského průkazu po požadovaném rozšíření řidičského oprávnění nebo při ztrátě řidičského průkazu, jeho poškození, zničení nebo odcizení, jakož i za vydání mezinárodního řidičského průkazu.
5. Poplatek podle písmene g) této položky se vybírá, jde-li o změnu jména, příjmení nebo pobytu.
Položka 26A
Udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření Kč 1000
Položka 27
a) Vydání rozhodnutí o schválení technické způsobilosti - typu vozidla nebo samostatného technického celku Kč 2000
- systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo výbavy vozidla Kč 1000
- při hromadné přestavbě vozidel Kč 500
b) Vydání rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu vyráběného v malé sérii
- vozidla nebo samostatného technického celku Kč 2000
- systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo výbavy vozidla Kč 1000
- při hromadné přestavbě vozidel Kč 500
c) Schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo jednotlivě dovezeného vozidla Kč 2000
d) Schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla, jemuž bylo uděleno osvědčení o homologaci ES Kč 1500
e) Schválení technické způsobilosti vozidla po přestavbě nebo schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného samostatného technického celku anebo za schválení užití vozidla k výcviku v autoškole Kč 1000
f) Schválení technické způsobilosti vozidla po přestavbě spočívající v úpravě na alternativní palivo benzín - zkapalněný plyn nebo propan-butan Kč 500
g) Vydání přílohy k rozhodnutí o schválení technické způsobilosti podle písmen a) nebo b) Kč 50
za každý list
Osvobození
Od poplatku podle písmene e) této položky jsou osvobozeni občané se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Zmocnění
Správní úřad může snížit poplatek podle písmene a) této položky až o 50 %, vydává-li rozhodnutí o schválení technické způsobilosti typu vozidla na základě osvědčení o homologaci ES.
Poznámka
Úkon zpoplatňovaný podle písmen e) a í) této položky zahrnuje i zápis do registru vozidel, vydání osvědčení o registraci vozidla a vydání výpisu technického osvědčení vozidla, jakož i zápis změny v dokladech k vozidlu.
Položka 28
a) Vydání registrace k provozování autoškoly Kč 2000
b) Změna rozsahu registrace k provozování autoškoly Kč 1000
c) Vydání nebo rozšíření profesního osvědčení učitele v autoškole Kč 300
d) Změna nebo prodloužení platnosti profesního osvědčení učitele v autoškole Kč 100
e) Vydání nebo rozšíření pověření k přezkušování řidičů Kč 1000
f) Změna nebo prodloužení platnosti pověření k přezkušování řidičů Kč 100
g) Vydání průkazu profesní způsobilosti řidiče30a) Kč 200
h) Přijetí žádosti o vykonání zkoušky na závěr vstupního školení30b) Kč 700
i) Udělení akreditace k provozování výuky a výcviku v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů pro účely profesní způsobilosti řidičů30c) Kč 3 000
j) Udělení vyšší akreditace k provozování školení bezpečné jízdy30d) Kč 3 000
Položka 29a) Udělení oprávnění k provozování Stanice technické kontroly Kč 3000
b) Vydání osvědčení k provozování Stanice technické kontroly Kč 500
c) Udělení oprávnění k provozování Stanice měření emisí Kč 1500
d) Vydání osvědčení k provozování Stanice měření emisí Kč 300
e) Změny v oprávnění nebo v osvědčení k provozování Stanice technické kontroly nebo Stanice měření emisí Kč 200
Položka 30
a) Vydání zbrojního průkazu za každou skupinu rozsahu oprávnění Kč 500
b) Vydání zbrojní licence za každou skupinu rozsahu oprávnění Kč 1000
c) Vydání průkazu zbraně Kč 200
d) Rozšíření skupin zbrojního průkazu za každou další skupinu rozsahu oprávnění Kč 500
e) Rozšíření skupin zbrojní licence za každou další skupinu rozsahu oprávnění Kč 1000
Zmocnění
1. Správní úřad může snížit poplatek podle písmen a) nebo c) této položky až na 25 Kč, vydává-li průkazy v důsledku změny bydliště, jména nebo příjmení fyzické osoby.
2. Správní úřad může snížit poplatek podle písmen b) nebo c) této položky až na 100 Kč, vydává-li průkazy nebo licenci v důsledku změny názvu nebo sídla právnické osoby.
3. Správní úřad může snížit poplatek za vydání nového zbrojního průkazu na 300 Kč bez přihlédnutí ke skupinám rozsahu oprávnění, uplyne-li doba platnosti zbrojního průkazu.
4. Správní úřad může snížit poplatek podle písmene c) této položky na 50 Kč, jde-li o zbraně sportovních střelců, členů sportovních klubů a o zbraně myslivců, členů mysliveckých sdružení.
Poznámky
1. Za vydání duplikátů dokladů uvedených v písmenech a) až c) této položky se vybírá poplatek podle položky 16 písmene a) tohoto sazebníku.
2. Za vydání nového zbrojního průkazu po uplynutí doby jeho platnosti se vybírá poplatek podle písmene a) této položky.
Položka 31
a) Vydání povolení k provozování střelnice Kč 1000
b) Vydání povolení ke znehodnocení, zničení nebo výrobě řezu zbraně za každou zbraň Kč 200
c) Vydání povolení k nabytí vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie B Kč 100
d) Vydání povolení k vystavování zbraní Kč 1000
Položka 32
a) Vydání certifikátu o homologaci střelné zbraně31) Kč 10000
b) Kusové a opakované kusové ověřování zbraně31) Kč 150
c) Ověřování zbraně31) opatřené zkušební značkou Kč 500
d) Vydání protokolu o kontrole zbraně bez zkušební střelby a označení31) Kč 100
e) Vydání rozhodnutí o zařazení zbraně nebo střeliva do kategorie31) Kč 500
f) Vydání certifikátu o typové kontrole střeliva31) Kč 10000
g) Vydání certifikátu o typové zkoušce pyrotechnického výrobku31)nebo certifikátu o posouzení shody Kč 10000
h) Prodloužení platnosti vydaných certifikátů o homologaci střelné zbraně, o typové kontrole střeliva a vydání rozhodnutí o potvrzení platnosti certifikátu o posouzení shody pyrotechnického výrobku 50 % ze sazby poplatků podle písmen a), f) a g)
i) Kusové a opakované kusové ověřování historické střelné zbraně Kč 300
j) Ověřování historické střelné zbraně opatřené zkušební značkou31) Kč 1000
Položka 33
a) Vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit zbraně nebo střeliva Kč 500
b) Vydání jednorázového dokladu o povolení přepravy zbraní nebo střeliva Kč 200
c) Vydání povolení přepravovat zbraně nebo střelivo Kč 1000
d) Vydání evropského zbrojního pasu Kč 500
e) Zapsání zbraně do evropského zbrojního pasu Kč 100
Osvobození
1. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních akcí ve sportovní střelbě a dalších sportovních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba, jde-li o zbraně určené pro sportovní účely.
2. Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro trvalý vývoz, dovoz nebo tranzit na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích.
Položka 34
1. Vydání licence nebo povolení nebo změna licence nebo povolení32)
a) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy
– za každou vnitrokrajskou linku a linku městské autobusové dopravy Kč 300
– každou mezikrajskou linku Kč 500
b) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy veřejné za každou linku Kč 5000
c) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy zvláštní za každou linku Kč 1000
2. Vydání povolení32) k provozování silniční dopravy zahraničním provozovatelem mezi dvěma místy na území České republiky
a) k provedení jedné přepravy Kč 1000
b) k provedení 2 až 5 přeprav Kč 4000
c) k provedení neomezeného počtu přeprav Kč 20000
3. Vydání povolení32) zahraničnímu provozovateli k provozování příležitostné nebo kyvadlové osobní silniční dopravy nebo taxislužby Kč 5000
4. Vydání vstupního povolení32) k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy zahraničním provozovatelem k provedení jedné přepravy Kč 5000
5. Vydání náhradního povolení32) pro zahraničního provozovatele Kč 10000
6. Vydání eurolicence32) Kč 1000
7. Vydání opisu eurolicence32) Kč 200
8. Vydání osvědčení řidiče32) Kč 500
9. Vydání opisu osvědčení řidiče32) Kč 500
10. Vydání osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu32) Kč 500
11. Výpis z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě32) Kč 50
12. Udělení pověření výkonem činností souvisejících s Dohodou ADR32) Kč 5000
13. Vydání průkazu řidiče taxislužby Kč 500
Zmocnění
Správní úřad může na základě vzájemnosti nebo na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, upustit od vybrání poplatku podle bodu 1 písmen b) a c) a bodů 2 až 5 této položky, případně sazbu poplatku snížit nebo poplatek zvýšit až na pětinásobek z důvodu zabezpečení zásad dopravní politiky v dohodě se zainteresovanými ústředními orgány státní správy.
Předmětem poplatku není
1. Změna licence nebo povolení uvedená v bodě 1 této položky provedená z podnětu správního úřadu.
2. Vydání povolení nebo licence k provozování dopravy z humanitárních důvodů uvedené v této položce.
3. Vydání licence nebo povolení nebo její změna uvedená v bodě 1 této položky, přijme-li dopravce na předmětnou linku nebo její část závazek veřejné služby.
Položka 35
Vydání povolení33) ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace při dopravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a k užívání vozidel, jejichž rozměry, hmotnost na nápravu nebo hmotnost vozidla přesahují stanovené limity
A. Ve vnitrostátní dopravě
a) přesahuj e-li pouze největší přípustné rozměry Kč 1200
b) největší povolenou hmotnost do 60 t včetně Kč 2500
c) největší povolenou hmotnost nad 60 t a k provedení opakovaných přeprav s největší povolenou hmotností do 60 t (s platností povolení nejdéle na 3 měsíce od právní moci povolení) Kč 6000
B. V mezinárodní dopravě
a) přesahuj e-li pouze největší přípustné rozměry a šířka nepřesáhne 3,5 m Kč 4500
b) v ostatních případech největší povolená hmotnost (v t)
do 60 včetně nad 60 nad 80 nad 100 nad 120 nad 150
I sazba v Kč 6000 12000 20000 30000 40000 60000
překročení největší povolené hmotnosti na nápravu (v %)
3-10 11-20 21-30 nad 30
II sazba v Kč 5000 15000 30000 60000
celková šířka v mm
nad 3500 nad 4000 nad 4500 nad 5000 nad 5500
III sazba v Kč 3000 6000 10000 15000 20000
IV v případě tranzitní dopravy Kč 25000
Celkový poplatek I+II+III+IV
Osvobození
Od poplatků podle písmen A a B této položky jsou osvobozena povolení k dopravě zemědělských strojů v souvislosti se sezónními pracemi v zemědělství.
Zmocnění
Správní úřad může upustit od vybrání poplatku podle písmene B této položky nebo sazbu poplatku snížit na základě vzájemnosti za účelem zabezpečení zásad dopravní politiky.
Poznámka
Stanovené limity rozměrů, hmotnosti na nápravu a hmotnost vozidla stanoví zákon č. 56/2001 Sb. a vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 100/2003 Sb.
Položka 36
a) Vydání povolení33)ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace na dobu platnosti
- 10 dní a na dobu kratší než 10 dní Kč 100
- 6 měsíců a na dobu kratší než 6 měsíců Kč 500
- delší než 6 měsíců Kč 1000
b) Vydání povolení33)k připojení sousední nemovitosti na odpočívku dálnice nebo rychlostní silnice anebo na silnici I. třídy Kč 1000
c) Vydání povolení33)k připojení sousední nemovitosti na silnici II. třídy nebo III. třídy anebo na místní komunikaci Kč 500
Osvobození
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P.
Předmětem poplatku není
1. Povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace vydané dodatečně v důsledku havárie.
2. Vydání povolení uvedeného v písmenech b) a c) této položky k připojení sousední nemovitosti, jde-li o zastávky osobní linkové dopravy, parkoviště a odpočívky, které jsou součástmi dotčených silnic nebo místních komunikací podle zvláštního právního předpisu .
Položka 36a
a) Vydání povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací Kč 300
b) Udělení akreditace k provádění školení pro získání povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací Kč 2000
ČÁST III
Položka 37
a) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti člena lodní posádky plavidla nebo plavecké služební knížky Kč 200
b) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla Kč 150
c) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla ve vnitrozemské plavbě Kč 200
d) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla pro příbřežní plavbu na moři Kč 300
e) Vydání průkazu (duplikátu) náhradou za platný průkaz nebo vydání průkazu v důsledku změny nebo doplnění údajů k žádosti poplatníka nebo v jeho zájmu Kč 100
f) Vydání nebo rozšíření průkazu inspektora určeného technického zařízení na plavidle Kč 400
g) Vydání osvědčení o odborné způsobilosti k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby Kč 500
Poznámky
1. Za vydání duplikátu průkazu se vybírá poplatek podle položky 16 písmene a) tohoto sazebníku.
2. Za vydání osvědčení o zvláštních znalostech pro přepravu nebezpečných věcí vodní dopravou (ADNR) se vybírá poplatek podle položky 22 písmeno b) tohoto sazebníku.
Položka 38
a) Vydání nebo prodloužení platnosti lodního osvědčení pro plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení ve vnitrozemské plavbě
- malá plavidla do délky 5 m včetně Kč 300
- malá plavidla nad délku 5 m Kč 500
- přívozní plavidla Kč 400
- ostatní plavidla nebo plovoucí zařízení
- o výtlaku do 15 t včetně Kč 400
- o výtlaku nad 15 t Kč 600
b) Vydání nebo prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla pro vnitrozemskou plavbu Kč 100
c) Vydání nebo prodloužení cejchovního průkazu k plavidlu
- určenému k přepravě nákladů Kč 1000
- neurčenému k přepravě nákladů Kč 500
d) Vystavení zvláštního povolení pro určitou plavbu nebo povolení k provozu plovoucího tělesa nebo povolení pro umístění plavidla na vodní cestě anebo povolení k provozování zahraničního plavidla na vodních cestách České republiky Kč 500
e) Schválení způsobilosti určeného technického zařízení na plavidle Kč 100
za každý druh zařízení
Předmětem poplatku není
Schválení způsobilosti určeného technického zařízení na plavidle uvedené v písmenu e) této položky před vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení plavidla.
Poznámka
Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zapsání plavidla nebo plovoucího zařízení do evidence a ověření technické způsobilosti.
Položka 39a) Schválení technické dokumentace pro stavbu jednoho malého plavidla nebo plovoucího zařízení a povolení ke stavbě tohoto plavidla nebo zařízení Kč 500
b) Vydání průkazu způsobilosti typu plavidla Kč 2000
c) Zápis změny vlastníka nebo provozovatele plavidla nebo změna údajů o plavidle do plavebního rejstříku a lodních dokladů Kč 200
d) Zápis nebo zrušení zápisu zástavního práva do plavebního rejstříku a lodních dokladů Kč 200
e) Výmaz plavidla z plavebního rejstříku Kč 200
f) Schválení opravy nebo přestavby zasahující do konstrukce plavidla34) Kč 500
Předmětem poplatku není
Zápis změny uvedené v písmenu c) této položky provedený před vydáním nebo prodloužením platnosti osvědčení pro plavidlo.
Poznámka
Poplatek podle písmene c) této položky se vybírá jen jednou za všechny změny provedené současně v dokladech a rejstříkových záznamech jednoho plavidla.
Položka 40
a) Vydání povolení k užívání veřejného přístavu pro
provozovatele plavidla naloženého nebezpečnými věcmi Kč 2000
b) Vydání povolení pro přepravu nebezpečných věcí Kč 5000
c) Vydání povolení ke zřízení vrakoviště Kč 2000
d) Vydání povolení pro zvláštní přepravu Kč 1500
e) Vydání rozhodnutí o souhlasu k provozování přístavu Kč 1000
f) Přijetí žádosti o vymezení plochy pro provoz vodních skútrů34a) Kč 1000
Osvobození
1. Od poplatku podle písmen a) a b) této položky je osvobozeno vydání povolení pro plavidlo provádějící zásobování plavidel v přístavu.
2. Od poplatku podle písmene e) této položky je osvobozeno vydání povolení pro přemisťování plovoucích přístavních můstků veřejné dopravy.
Předmětem poplatku není
Vydání povolení k užívání veřejného ochranného přístavu plavidlem v zájmu jeho bezpečnosti (vodní stav, zámraza, zastavení plavby apod.) uvedené v písmenu a) této položky.
Poznámky
1. Povolením zpoplatňovaným podle písmene b) této položky se pro účely tohoto zákona rozumí povolení pro přepravu určitého objemu stejného druhu nebezpečné věci bez ohledu na počet použitých plavidel stejného dopravce podle harmonogramu přepravy.
2. Správní úřad vydává povolení pro zvláštní přepravu, zpoplatňované podle písmene d) této položky, podle ČI. 1.21 Řádu plavební bezpečnosti
Položka 41
a) Vydání námořnické knížky Kč 500
b) Vydání průkazu způsobilosti
- člena strážní služby Kč 1500
- důstojníka Kč 2000
- kapitána Kč 3000
- ostatních členů posádky lodě Kč 1000
- velitele námořní jachty nebo k vedení rekreační jachty Kč 500
c) Vydání potvrzení průkazu způsobilosti nebo jeho výměna Kč 400
d) Vydání potvrzení osvědčujícího uznání průkazu způsobilosti
- důstojníka Kč 2000
- kapitána Kč 3000
e) Vydání dokladu uvedeného v písmenech a) až d) (duplikátu) náhradou za doklad ztracený, zničený nebo poškozený Kč 400
Položka 42
a) Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku, jde-li
- o námořní jachty, jejichž délka trupu nepřesahuje 12 m včetně Kč 10000
- o námořní jachty, jejichž délka trupu přesahuje 12 m Kč 15000
- o námořní obchodní lodě (dále jen „lodě") Kč 100000
- o cisternové lodě nebo lodě určené ke speciálním účelům Kč 130000
b) Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku včetně potvrzení o zápisu Kč 50000
- cisternové lodě nebo lodě určené ke speciálním účelům Kč 65000
c) Zápis o zařazení rekreační jachty do evidence rekreačních jachet, jde-li
- o rekreační jachty, jejich délka trupu nepřesahuje 12 m včetně Kč 5000
- o rekreační jachty jejichž délka trupu přesahuje 12 m Kč 10000
Položka 43
a) Zápis výmazu námořního plavidla do námořního rejstříku včetně potvrzení o výmazu, jde-li
- o námořní jachty Kč 2000
- o námořní lodě Kč 10000
b) Zápis o vyřazení rekreační jachty z evidence rekreačních jachet včetně potvrzení o vyřazení Kč 2000
Položka 44
a) Udělení prozatímního povolení k plavbě lodě Kč 10000
b) Udělení prozatímního povolení k plavbě námořní jachtě Kč 3000
c) Vydání lodních listin, jde-li
- o námořní nebo rekreační jachty Kč 1000
- o námořní lodě Kč 2500
Položka 45
a) Vydání povolení k provozování letiště nebo ke stanovení jeho druhu
- mezinárodní veřejné Kč 15000
- mezinárodní neveřejné Kč 10000
- vnitrostátní veřejné Kč 5000
- vnitrostátní neveřejné Kč 3000
b) Změna povolení k provozování letiště nebo ke stanovení jeho druhu 10%
sazby poplatků podle písmene a) této položky
c) Vydání osvědčení (certifikátu) o způsobilosti mezinárodního veřejného letiště pro letadla s maximální vzletovou hmotností
- vyšší než 10 tun Kč 30000
- 10 tun a nižší Kč 10000
d) Změna osvědčení (certifikátu) o způsobilosti mezinárodního veřejného letiště pro letadla s maximální vzletovou hmotností
- vyšší než 10 tun Kč 1500
- 10 tun a nižší Kč 1000
e) Prodloužení osvědčení (certifikátu) o způsobilosti mezinárodního veřejného letiště pro letadla s maximální vzletovou hmotností
- vyšší než 10 tun Kč 1500
- 10 tun a nižší Kč 1000
Osvobození
Od poplatku podle písmene d) této položky jsou osvobozeny subjekty zajišťující integrovaný záchranný systém, jde-li o povolení provozovat heliporty.
Položka 46
a) Vydání rozhodnutí o souhlasu ke zřízení stavby nebo zařízení a provádění činností, které nesouvisí s leteckým provozem v ochranném pásmu letiště Kč 5000
b) Vydání rozhodnutí o souhlasu k umístění stavby a zařízení mimo ochranné pásmo letiště Kč 3000
Položka 47a) Vydání licence k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy Kč 50000
b) Vydání licence k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy letadlem s maximální vzletovou hmotností
- 10 tun a nižší nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující 20 včetně a menším Kč 15000
- vyšší než 10 tun nebo s celkovým počtem sedadel pro cestující větším než 20 Kč 50000
c) Vydání povolení k provozování dopravy aerotaxi Kč 15000
d) Prodloužení platnosti licence nebo povolení anebo změna licence nebo povolení Kč 1500
Poznámky
1. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání osvědčení tuzemskému leteckému dopravci Úřadem pro civilní letectví.
2. Poplatek podle této položky se vybírá i za povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy vydané zahraničnímu leteckému dopravci.
Položka 48
a) Zápis do rejstříku letadel nebo výmaz z rejstříku letadel anebo změna údajů zapisovaných do rejstříku letadel pro letadla s maximální vzletovou hmotností
- vyšší než 10 tun Kč 3000
- 10 tun a nižší Kč 1000
b) Vydání průkazu způsobilosti člena leteckého personálu nebo jeho duplikátu Kč 500
Poznámka Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i vydání osvědčení, dokladů, popřípadě potvrzení o vlastnictví letadla podle zvláštního právního předpisu upravujícího civilní letectví35).
Položka 49
a) Udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, údržbě, opravám, modifikacím a konstrukčním změnám letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky35) Kč 10000
b) Vydání osvědčení o oprávnění k údržbě organizaci35a) nebo k výrobě organizaci35b)
- do 10 pracovníků Kč 10000
- 11 - 30 pracovníků včetně Kč20000
- 31 - 50 pracovníků včetně Kč 30000
- nad 50 pracovníků Kč 40000
c) Udělení oprávnění k projektování zástaveb a k zástavbám leteckých pozemních zařízení Kč 10000
d) Vydání osvědčení o oprávnění organizace k řízení zachování letové způsobilosti35a)
- bezmotorových letadel a letadel s pístovým motorem/motory Kč 10000
- letadel s turbínovým motorem/motory Kč 30000
Poznámky 1. Poplatek podle písmene d) této položky se vybírá i za schválení změn výkladu řízení zachování letové způsobilosti, a to ve výši 50 % sazby poplatku.
2. Počtem pracovníků organizace uvedených v písmenu b) se rozumí počet pracovníků mimo pracovníků administrativních.
Položka 50
a) Vydání osvědčení pro výcvik leteckého personálu Kč 10000
b) Prodloužení platnosti nebo změna osvědčení pro výcvik leteckého personálu Kč 1500
c) Uznání platnosti zahraničního průkazu způsobilosti
- jde-li o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie Kč 500
- jde-li o občana státu, který není členským státem Evropské unie Kč 1500
Položka 51
a) Vydání povolení k provádění leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu Kč 10000
b) Vydání povolení k létání letadla bez pilota Kč 5000
c) Prodloužení platnosti nebo změna povolení k provádění leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebu anebo povolení k létání letadla bez pilota Kč 1500
Položka 52
a) Vydání rozhodnutí o pověření k poskytování letových provozních služeb včetně letištních Kč 10000
b) Vydání rozhodnutí o souhlasu s poskytováním letecké služby telekomunikační, meteorologické, informační, při předletové přípravě a monitorování letu nebo při odbavovacím procesu na letišti Kč 10000
c) Prodloužení platnosti rozhodnutí uvedených v písmenech a) nebo b) anebo jejich změna Kč 1500
Položka 53
a) Vydání rozhodnutí o souhlasu ke zkušebnímu létání Kč 5000
b) Změna rozhodnutí o souhlasu ke zkušebnímu létání Kč 1500
Položka 54
a) Vydání rozhodnutí o schválení typu letadla včetně vydání Typového osvědčení (sazba poplatku pod písmenem A)
b) Vydání rozhodnutí o schválení významné konstrukční změny typu letadla nebo významné modifikace jednotlivého letadla včetně vydání Doplňkového typového osvědčení, schválení modifikace nebo změny Typového osvědčení (sazba poplatku pod písmenem B)
c) Uznání typu letadla na základě dokladu o schválení typu letadla vydaného zahraničním leteckým úřadem včetně vydání dokladu o uznání způsobilosti typu (sazba poplatku pod písmenem C)
d) Vydání rozhodnutí o schválení nestandardní opravy (sazba poplatku pod písmenem D)
e) Ověření nebo uznání hlukové způsobilosti letadla včetně vydání Osvědčení hlukové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem E)
A B C D E
Sazba v Kč Sazba v Kč Sazba v Kč Sazba v Kč Sazba v Kč
Balóny a vzducholodě 5000 500 1500 - -
Kluzáky 8000 2500 2500 200 -
Motorizované kluzáky a ultralehká letadla 10000 3000 3000 200 -
Letouny a vrtulníky do 5 700 kg včetně 20000 5000 5000 500 2000
Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg 50000 15000 15000 1000 5000
Poznámky
1. Poplatek podle písmene b) této položky se vybírá jen za rozhodnutí o schválení významné konstrukční změny typu letadla nebo za významnou modifikaci jednotlivého letadla. Významnou změnou nebo významnou modifikací se pro účely tohoto zákona rozumí takové změny nebo modifikace, které mají podstatný účinek na hmotnost, polohu těžiště, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiku nebo jinou charakteristiku ovlivňující letovou způsobilost letadla.
2. Nestandardní opravou se pro účely tohoto zákona rozumí oprava, ke které nejsou podklady součástí instrukcí pro zachování letové způsobilosti zpracovaných držitelem Typového osvědčení při schvalování typu letadla.
Položka 55a) Vydání osvědčení letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem F)
b) Prodloužení platnosti osvědčení letové způsobilosti, zvláštního osvědčení letové způsobilosti nebo obnovení letové způsobilosti, která u letadla dočasně zanikla (sazba poplatku pod písmenem G)
c) Vydání zvláštního osvědčení letové způsobilosti
- s platností do 60 dnů včetně (sazba poplatku pod písmenem G)
- s platností nad 60 dnů (sazba pod písmenem F)
d) Vydání osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely (sazba poplatku pod písmenem F)
e) Vydání exportního osvědčení letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem F)
f) Vydání povolení k letu
- s platností do 60 dnů včetně (sazba poplatku pod písmenem G)
- s platností do 12 měsíců (sazba pod písmenem F)
g) Schválení letových podmínek
- pro povolení k letu s platností do 60 dnů (sazba poplatku pod písmenem G)
- pro povolení k letu s platností do 12 měsíců (sazba pod písmenem F)
h) Vydání samostatného osvědčení kontroly letové způsobilosti nebo prodloužení jeho platnosti
- vydání osvědčení kontroly letové způsobilosti nebo prodloužení jeho platnosti
na základě předložení doporučení vydaného organizací k řízení zachování letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem G)
- vydání osvědčení kontroly letové způsobilosti nebo prodloužení jeho platnosti
bez předložení doporučení vydaného organizací k řízení zachování letové způsobilosti (sazba pod písmenem F)
F G
Balóny a vzducholodě 1000 Kč 100 Kč
Kluzáky 3000 Kč 300 Kč
Motorizované kluzáky a ultralehká letadla 3500 Kč 350 Kč
Letouny a vrtulníky do 5700 kg včetně 7000 Kč 700 Kč
Letouny a vrtulníky nad 5700 kg 15000 Kč 1500 Kč
Motory-pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel 1500 Kč
Motory-pístové 2000 Kč
Motory-turbovrtulové, turbohřídelové a proudové 3000 Kč
Vrtule s pevným úhlem nastavení listu 1000 Kč
Vrtule-přestavitelné na zemi 1500 Kč
Vrtule-stavitelné za letu 2000 Kč
Zmocnění Správní úřad může snížit poplatek na 10 % sazby poplatků podle písmene F za změny v dokladech.
Poznámka Bude-li vydáváno nové osvědčení letové způsobilosti společně s osvědčením kontroly letové způsobilosti vybírá se poplatek pouze za osvědčení letové způsobilosti.
Položka 56
a) Schválení typu součásti letadla včetně vydání Typového osvědčení
- u motoru (sazba poplatku pod písmenem H)
- u vrtule (sazba poplatku pod písmenem K)
b) Vydání rozhodnutí o schválení významné konstrukční změny typu součásti letadla včetně vydání Doplňkového typového osvědčení nebo změny Typového osvědčení
- u motoru (sazba poplatku pod písmenem I)
- u vrtule (sazba poplatku pod písmenem L)
c) Uznání typu součásti letadla na základě dokladu o schválení typu součásti letadla vydaného leteckým úřadem jiného státu včetně uznání způsobilosti typu
- u motoru (sazba poplatku pod písmenem J)
- u vrtule (sazba poplatku pod písmenem M)
Motory H I J
Sazba v Kč Sazba v Kč Sazba v Kč
- pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel 3000 1500 1500
- pístové 6000 3000 3000
- turbovrtulové, turbohřídelové a proudové 10000 5000 5000
Vrtule a vrtulové jednotky
Vrtule K L M
Sazba v Kč Sazba v Kč Sazba v Kč
- s pevným úhlem nastavení listu dřevěné 1000 500 500
- s pevným úhlem nastavení listu kovové a kompozitové 2000 1000 1000
- přestavitelné na zemi 3000 2000 2000
- stavitelné za letu 5000 3000 3000
Poznámka
Významnou konstrukční změnou se pro účely tohoto zákona rozumí změna, která má podstatný účinek na hmotnost, pevnost konstrukce, spolehlivost, provozní charakteristiku nebo jinou charakteristiku ovlivňující letovou způsobilost součásti letadla.
Položka 57
1. Vydání rozhodnutí o schválení typové způsobilosti výrobků letecké
techniky k použití v civilním letectví
a) součástí výstroje letadel Kč 2000
- vydání rozhodnutí o schválení zástavby výrobku nebo
soustavy výstroje letadla Kč 1000
b) palubní soustavy, pokud není schvalována v rámci
typového schvalování letadla Kč 4000
- vydání rozhodnutí o schválení zástavby výrobku nebo
soustavy výstroje letadla Kč 2000
c) světelná zařízení a součásti soustav světelných zařízení Kč 2000
d) pozemní elektronická zabezpečovací zařízení
- zařízení Kč 2000
- systém Kč 4000
e) pozemní zařízení pro diagnostiku a vyhodnocování
způsobilosti letadel Kč 4000
f) pozemní zdroje energií pro letadla Kč 2000
g) letecké trenažéry Kč 15000
h) letecké simulátory Kč 25000
i) zařízení pro měření a vyhodnocování brzdných účinků na pohybovaných plochách letišť Kč 2000
j) zařízení určená pro přepravu nákladů na palubě letadla Kč 2000
2. Prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení typové způsobilosti výrobků letecké techniky k použití v civilním letectví 20%
sazby poplatků podle bodu 1. písmen c) až j) této položky
Předmětem poplatku není
Úkon uvedený v této položce, jde-li o výrobky nepodléhající státnímu dozoru Úřadu pro civilní letectví.
Poznámky
1. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání dokladu nebo rozhodnutí.
2. Za vydání rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti výrobků se vybírají poplatky podle písmen c) až j) této položky.
Položka 58a) Vydání rozhodnutí o zařazeni železniční dráhy do kategorie nebo o změně kategorie železniční dráhy Kč 2000
b) Vydání úředního povolení k provozování dráhy
- celostátní nebo regionální Kč 10000
- speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečky s délkou její dopravní cesty delší než 1000 m Kč 3000
- vlečky s délkou dopravní cesty 1000 m včetně a kratší Kč 1500
- lanové Kč 1000
c) Změna úředního povolení k provozování dráhy Kč 1000
d) Přijetí návrhu provozovatele dráhy na zrušení úředního povolení k provozování dráhy Kč 500
e) Vydání licence k provozování drážní dopravy na dráze
- celostátní nebo regionální Kč 10000
- speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečce Kč 3000
- lanové Kč 1000
i) Změna licence k provozování drážní dopravy Kč 1000
g) Přijetí návrhu dopravce na odejmutí licence Kč 500
h) Vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla na drahách Kč 500
i) Vydání rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovní kolejí nebo o jeho změně Kč 500
j) Vydání osvědčení dopravce nebo změnu osvědčení Kč 1000
k) Vydání licence strojvedoucího Kč 500
l) Udělení akreditace k provádění školení pro získání licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího Kč 3000
Poznámka
Poplatek podle písmene h) této položky se vybírá za drážní vozidla stejného typu na jedné lanové dráze pouze jednou.
Položka 59
a) Schválení typu drážního vozidla
- elektrické lokomotivy, elektrické jednotky, motorové lokomotivy, motorové vozy, osobní vozy nad 160 km/hod., vozidla dráhy speciální určená pro přepravu cestujících, tramvaje, trolejbusy Kč 30000
- osobní vozy, speciálně konstruovaná železniční vozidla s vlastním pohonem k výstavbě, opravám a údržbě drah Kč 15000
- nákladní vozy, speciálně konstruovaná železniční vozidla bez vlastního pohonu k výstavbě, opravám a údržbě drah a vozidla lanových drah Kč 10000
b) Schválení změny na drážním vozidle znamenající odchylku od schváleného typu36)bez ohledu na počet odchylek Kč 2000
c) Vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla Kč 100
d) Vydání průkazu způsobilosti k provozu určeného technického zařízení37) Kč 50
e) Rozšíření osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob provádějících revize (prohlídky) určených technických zařízení o další technická zařízení téhož druhu Kč 100
Poznámka
Poplatek podle písmene d) této položky se vybírá pouze jednou i v případě, obsahuje-li technologický celek více určených technických zařízení podle zvláštního předpisu37).
ČÁST IV
Položka 60
1. Vydání
a) oprávnění k hornické činnosti nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem Kč 1000
- změna oprávnění k hornické činnosti nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem Kč 500
b) povolení k hornické činnosti nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem Kč 1500
- změna povolení k hornické činnosti nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem Kč 750
c) povolení k nabývání, předávání, dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin Kč 500
d) povolení ke zhotovování jednoduchých trhavin Kč 300
e) povolení trhacích prací a ohňostrojně práce Kč 300
f) povolení důlního díla nebo důlní stavby, nezahrnuté v povolení uvedeném v písmenu b) Kč 300
g) povolení a stanovení odborných orgánů a znalců oprávněných zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky Kč 300
h) povolení k používání typu důlního stroje, zařízení nebo pomůcky Kč 500
i) povolení k používání typu důlního přístroje Kč 300
j) rozhodnutí o stanovení, zrušení nebo změně dobývacího prostoru Kč 1500
k) povolení38) k prvému použití výbušniny v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí Kč 1000
- změna povolení k prvému použití výbušniny v rizikových podmínkách a v rizikovém prostředí Kč 500
2. Vydání rozhodnutí38)
a) o stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum nebo o prodloužení doby platnosti rozhodnutí Kč 2000
b) o určení významných výzkumných nebo průzkumných geologických děl Kč 1000
c) o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru nebo o prodloužení doby platnosti rozhodnutí Kč 1000
Předmětem poplatku není
Vydání rozhodnutí o zrušení nebo změně dobývacího prostoru uvedené v bodě 1 písm. j) této položky vydávané správním úřadem z vlastního podnětu.
Poznámka
Poplatek podle bodu 1 odrážek u písmen a), b) a k) této položky se vybírá, jde-li o změnu skutečností vedených v evidenci oprávnění, změnu předmětu činnosti v povolení nebo změnu podmínek v povolení k prvému použití výbušniny.
Položka 61
1. Přijetí žádosti o
a) vydání licence k provozování zoologické zahrady38a) Kč 10000
b) vydání licence na zpracování, balení nebo přebalování kaviáru jeseterovitých ryb38b) Kč 10000
c) vydání licence pro výrobce nebo distributora značek k označování exemplářů druhů volně žijících živočichů38b) Kč 1000
d) vydání povolení k vývozu, dovozu nebo přemístění exemplářů druhů volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin, výrobků z tuleňů nebo kožešin živočichů a dalšího zboží vyrobeného z kožešin živočichů, na které se vztahuje omezení dovozu38b) Kč 1000
e) vydání povolení k vývozu zvláště chráněných živočichů nebo rostlin38b) Kč 1000
f) vydání potvrzení o putovní výstavě38c) na 1 až 10 exemplářů druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin38b) Kč 1000
g) vydání potvrzení o putovní výstavě na více než 10 exemplářů druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin38b) Kč 2000
h) vydání výjimky ze zákazu obchodních činností na 1 až 20 exemplářů druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin38b) Kč 100
za každý exemplář
i) vydání výjimky ze zákazu obchodních činností na více než 20 exemplářů druhů volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin38b) Kč 2000
2. Vydání
a) číslovaného kroužku k předepsanému označení ptáka, který je exemplářem38b) Kč 20
b) značky k označení exempláře druhu volně žijících živočichů38b) Kč 20
c) potvrzené fotokopie kopie pro držitele dovozního povolení38d) Kč 30
Osvobození
1. Od poplatku podle bodu 1 písm. d), e), h) a i) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k vývozu nebo dovozu exempláře majícího osobní nebo rodinný charakter včetně loveckých trofejí ze zvířat ulovených osobně vývozcem nebo dovozcem.
2. Od poplatku podle bodu 1 písm. d), e), h) a i) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k vývozu nebo dovozu nebo o vydání výjimky ze zákazu obchodních činností pro exempláře určené do záchranného chovu nebo pro vědecké nebo výchovné účely, pro exempláře určené k chovným nebo pěstebním účelům v rámci záchranného programu a pro exempláře pocházející z chovu nebo určené do chovu, popřípadě sbírek zoologických a botanických zahrad, pracovišť vysokých škol, Akademie věd České republiky a dalších vědeckých pracovišť evidovaných Ministerstvem životního prostředí.
3. Od poplatku podle bodu 1 písm. d), e), h) a i) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k vývozu nebo dovozu herbářového, muzeálního, sušeného či jinak konzervovaného exempláře a živých rostlin za účelem neobchodního zapůjčení, darování nebo výměny mezi vědci, vědeckými pracovišti evidovanými na seznamu vedeném Ministerstvem životního prostředí.
4. Od poplatku podle bodu 2 písm. a) a b) této položky je osvobozeno vydání kroužku nebo jiné značky pro exempláře určené do záchranného chovu nebo pro vědecké nebo výchovné účely, pro exempláře určené k chovným nebo pěstebním účelům v rámci záchranného programu a pro exempláře pocházející z nebo určené do chovu, popřípadě sbírek zoologických a botanických zahrad, pracovišť vysokých škol, Akademie věd České republiky a dalších vědeckých pracovišť evidovaných Ministerstvem životního prostředí.
5. Od poplatku podle bodu 1 písm. d), e), h) a i) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k vývozu nebo dovozu živého exempláře, s nímž vlastník cestuje po dobu kratší než 3 měsíce a exemplář zůstává po dobu cesty v jeho vlastnictví.
Položka 62
a) Ověření platnosti puncovní značky Kč 20
b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky nebo odpovědnostní značky Kč 200
c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky Kč 40
d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin Kč 400
e) Vydání rozhodnutí39) o ponechání přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky Kč 100
Předmětem poplatku není
Rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky nebo odpovědnostní značky uvedené v písmenu c) této položky vydané správním úřadem z vlastního podnětu.
Položka 63a) Přijetí návrhu na povolení spojení soutěžitelů40) Kč 100000
b) Přijetí návrhu na povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení40) Kč 10000
Položka 64Přijetí žádosti o zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů41) Kč 3 000
Přijetí žádosti o změnu zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů41) Kč 1 000
Přijetí žádosti o schválení systému certifikovaných dodavatelů41) Kč 20 000
Přijetí žádosti o schválení změny systému certifikovaných dodavatelů41) Kč 5 000
Položka 651. Přijetí žádosti o udělení
a) bankovní licence bance se sídlem na území České republiky Kč 200000
b) bankovní licence zahraniční bance, se sídlem v jiném než členském státě Evropské unie, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky Kč 200000
c) povolení k provozování pojišťovací činnosti tuzemskou pojišťovnou nebo zajišťovací činnosti tuzemskou zajišťovnou Kč 200000
d) povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z třetího státu na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky Kč 200000
e) povolení k provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou z třetího státu na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky Kč 200000
2. Přijetí žádosti o povolení
a) k činnosti centrálního depozitáře Kč 200000
b) k činnosti obchodníka s cennými papíry Kč 100000
c) k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie Kč 100000
d) k činnosti organizátora regulovaného trhu Kč 100000
e) k provozování vypořádacího systému Kč 100000
f) k činnosti investiční společnosti podle § 479 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 100000
g) k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 100000
h) k činnosti samosprávného investičního fondu podle § 480 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, má-li se stát speciálním fondem nebo standardním fondem Kč 100000
i) k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Kč 100000
j) ke vzniku a podnikání spořitelního a úvěrního družstva Kč 100000
k) ke vzniku a činnosti penzijního fondu Kč 100000
l) povolení k činnosti penzijní společnosti Kč 100000
m) povolení k vytvoření důchodového fondu státních dluhopisů, konzervativního důchodového fondu, vyváženého důchodového fondu a dynamického důchodového fondu Kč 100000
n) k činnosti platební instituce Kč 50000
o) k činnosti instituce elektronických peněz Kč 50000
p) k činnosti investiční společnosti podle § 479 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, hodlá-li obhospodařovat pouze fondy kvalifikovaných investorů nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů Kč 50000
q) k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, hodlá-li obhospodařovat pouze fondy kvalifikovaných investorů nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné s fondem kvalifikovaných investorů Kč 50000
r) k činnosti samosprávného investičního fondu podle § 480 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, má-li se stát fondem kvalifikovaných investorů Kč 50000
s) k činnosti hlavního administrátora Kč 20000
3. Přijetí žádosti o registraci
a) pojišťovacího zprostředkovatele Kč 10000
b) samostatného likvidátora pojistných událostí Kč 10000
c) investičního zprostředkovatele Kč 10000
d) poskytovatele platebních služeb malého rozsahu Kč 10000
e) vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Kč 10000
f) směnárenské činnosti Kč 10000
4. Přijetí žádosti o povolení k činnosti zpracovatele tuzemských bankovek a mincí Kč 10000
5. Přijetí žádosti o změnu
a) bankovní licence banky se sídlem na území České republiky Kč 70000
b) bankovní licence pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě Kč 70000
c) v rozsahu povolené činnosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny Kč 70000
d) v rozsahu povolené činnosti pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu Kč 70000
e) povolení k činnosti centrálního depozitáře Kč 70000
f) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry Kč 35000
g) povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím organizační složky zahraniční osoby, která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie Kč 35000
h) povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu Kč 35000
6. Přijetí žádosti o schválení změny pravidel vypořádacího systému Kč 35000
7. Přijetí žádosti o změnu
a) povolení k činnosti investiční společnosti Kč 35000
b) povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481 zákona upravující investiční společnosti a investiční fondy Kč 35000
c) povolení k činnosti samosprávného investičního fondu Kč 35000
d) povolení k činnosti hlavního administrátora Kč 35000
e) pravidel platebního systému s neodvolatelností zúčtování Kč 35000
f) povolení k činnosti spořitelního a úvěrního družstva Kč 35000
g) registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu Kč 5000
h) registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu Kč 5000
i) povolení k činnosti platební instituce Kč 20000
j) povolení k činnosti instituce elektronických peněz Kč 20000
8. Přijetí žádosti
a) o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho částí Kč 20000
b) o schválení převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho částí Kč 20000
c) o udělení souhlasu s nakládáním aktiv pobočky zajišťovny z třetího státu jako jistiny složené na účet zvlášť k tomu zřízený Kč 20000
9. Přijetí žádosti o
a) registraci činnosti investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 10000
b) zápis činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 2000
c) zápis vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 2000
d) akreditaci podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 10000
e) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 5000
f) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou Kč 10000
g) o zápis investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným fondem, podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
h) o zápis standardního fondu nebo údajů o podfondu standardního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
i) o zápis depozitáře investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
j) o zápis likvidátora nebo nuceného správce podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 2000
10. Obnova
a) zápisu činnosti vázaného zástupce investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 1000
b) zápisu vázaného zástupce penzijní společnosti podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 1000
c) registrace činnosti investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 5000
d) povolení činnosti v oblasti zprostředkování doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření obchodníkovi s cennými papíry, který je bankou Kč 5000
Položka 66
1. Přijetí žádosti o udělení
a) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku Kč 20000
b) předchozího souhlasu s nabytím kvalifikované účasti nebo zvýšením účasti v tuzemské pojišťovně nebo k jejímu ovládnutí Kč 20000
c) předchozího souhlasu s nabytím kvalifikované účasti nebo zvýšením účasti v tuzemské zajišťovně nebo k jejímu ovládnutí Kč 20000
d) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na organizátoru regulovaného trhu nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími organizátora regulovaného trhu Kč 20000
e) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na obchodníku s cennými papíry nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími obchodníka s cennými papíry Kč 20000
f) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na centrálním depozitáři nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími centrálního depozitáře Kč 20000
g) souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na investiční společnosti, hlavním administrátorovi nebo samosprávném investičním fondu nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími investiční společnost, hlavního administrátora nebo samosprávný investiční fond Kč 20000
h) souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na jiné právnické osobě nebo k ovládnutí jiné právnické osoby Kč 20000
i) předchozí souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími penzijní společnosti Kč 20000
j) předchozího souhlasu k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na spořitelním a úvěrním družstvu nebo k tomu, aby se staly osobami ovládajícími spořitelní a úvěrní družstvo Kč 20000
2. Přijetí žádosti o udělení
a) předchozího souhlasu se změnou v osobě člena statutárního nebo dozorčího orgánu nebo osobě prokuristy tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny Kč 5000
b) předchozího souhlasu se změnou v osobě vedoucího pobočky pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu Kč 5000
c) předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby organizátora regulovaného trhu Kč 5000
d) předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby obchodníka s cennými papíry Kč 5000
e) předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby organizační složky zahraniční osoby, která poskytuje investiční služby na území České republiky a která má sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie Kč 5000
f) předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby centrálního depozitáře Kč 5000
g) předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby investiční společnosti, samosprávného investičního fondu, hlavního administrátora nebo zahraniční osoby s povolením podle § 481 zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 5000
h) předchozí souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti Kč 5000
i) předchozího souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby finanční holdingové osoby Kč 5000
3. Přijetí žádosti o schválení
a) osoby ve vedení pojišťovací holdingové osoby Kč 5000
b) osoby ve vedení spořitelního a úvěrního družstva Kč 5000
c) osoby v orgánech penzijního fondu Kč 5000
4. Přijetí žádosti o udělení
a) souhlasu bance k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s podnikem nebo jeho častí Kč 20000
b) souhlasu k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka Kč 20000
c) souhlasu ke snížení základního kapitálu banky nebo k úhradě ztráty Kč 20000
d) předchozího souhlasu k přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny Kč 20000
5. Přijetí žádosti o povolení
a) k fúzi, rozdělení investiční společnosti nebo převodu jmění na společníka podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
b) k fúzi nebo rozdělení investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
c) k fúzi penzijní společnosti Kč 20000
d) k fúzi, k rozdělení nebo ke změně právní formy nebo k převodu obchodního jmění obchodníka s cennými papíry na jeho akcionáře nebo společníka nebo k převodu jmění jiné osoby na obchodníka s cennými papíry Kč 20000
e) k fúzi, k rozdělení nebo k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho společníka nebo ke změně právní formy nebo k převodu obchodního jmění organizátora regulovaného trhu na jeho akcionáře nebo společníka anebo k převodu obchodního jmění jiné osoby na organizátora regulovaného trhu Kč 20000
f) k rozdělení nebo k fúzi provozovatele vypořádacího systému Kč 20000
g) k fúzi centrálního depozitáře s provozovatelem vypořádacího systému nebo k převodu jmění jiné osoby na centrálního depozitáře Kč 20000
h) k fúzi, rozdělení, převodu jmění na společníka nebo změně právní formy hlavního administrátora podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
6. Přijetí žádosti o udělení
a) souhlasu k fúzi nebo rozdělení spořitelního a úvěrního družstva Kč 20000
b) souhlasu k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s podnikem nebo jeho častí spořitelního a úvěrního družstva Kč 20000
c) souhlasu k převodu členských práv člena spořitelního a úvěrního družstva Kč 20000
d) souhlasu s rozhodnutím členské schůze o snížení výše základního členského vkladu spořitelního a úvěrního družstva Kč 20000
7. Přijetí žádosti
a) o povolení k splynutí investičního fondu nebo podfondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
b) o povolení k sloučení investičního fondu nebo podfondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
c) o povolení přeměny investičního fondu nebo podfondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy Kč 20000
d) o povolení převést obhospodařování důchodových fondů na jinou penzijní společnost Kč 20000
e) o povolení sloučení důchodových fondů Kč 20000
f) o povolení převést obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost Kč 20000
g) o povolení sloučení účastnických fondů Kč 20000
h) o udělení souhlasu k převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu Kč 20000
i) o povolení k rozdělení nebo fúzi penzijních fondů Kč 20000
8. Přijetí žádosti
a) o souhlas ke změně statutu standardního fondu Kč 10000
b) o povolení k vytvoření účastnického fondu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 30000
c) o schválení změny statutu důchodového fondu Kč 10000
d) o schválení změny statutu účastnického fondu Kč 10000
e) o schválení změny statutu a penzijního plánu penzijního fondu Kč 10000
f) o schválení nebo změnu dražebního řádu dražebníka cenných papírů Kč 3000
g) o souhlas ke změně obhospodařovatele nebo depozitáře standardního fondu Kč 5000
h) o schválení změny depozitáře účastnického fondu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 5000
i) o schválení změny depozitáře důchodového fondu podle zákona upravujícího důchodové spoření Kč 5000
j) o schválení změny depozitáře penzijního fondu Kč 5000
k) o vydání osvědčení o středním nebo vyšším kvalifikačním stupni odborné způsobilosti Kč 1000
l) o udělení časově omezeného souhlasu pojišťovně nebo zajišťovně se zvýšením limitů pro jednotlivé položky finanční skladby Kč 5000
9. Přijetí žádosti
a) o schválení prospektu cenného papíru Kč 10000
b) o schválení dodatku prospektu cenného papíru Kč 5000
c) o povolení zúžení prospektu cenného papíru Kč 5000
d) o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu u povinné nabídky převzetí Kč 5000
e) o udělení souhlasu s uveřejněním nabídkového dokumentu při plnění dodatečné nabídkové povinnosti Kč 3000
f) o odložení plnění povinnosti uveřejnit informaci o rozhodnutí učinit nabídku převzetí nebo o vzniku nabídkové povinnosti Kč 1000
g) o prodloužení lhůty pro předložení návrhu nabídkového dokumentu Kč 1000
h) o prodloužení lhůty pro uveřejnění nabídkového dokumentu Kč 1000
i) o schválení prodloužení doby závaznosti nabídky převzetí Kč 1000
j) o povolení výjimky ze zákazu činit právní úkony směřující ke smluvnímu nabytí nebo zcizení účastnických cenných papírů cílové společnosti po dobu závaznosti nabídky převzetí Kč 3000
k) o povolení výjimky ze zákazu nabývat účastnické cenné papíry cílové společnosti po ukončení doby závaznosti nabídky převzetí Kč 3000
l) o zkrácení nebo prominutí lhůty 1 roku, po kterou platí zákaz učinit další nabídku převzetí Kč 3000
m) o vydání rozhodnutí, kterým bude povoleno vykonávat hlasovací práva osobě, která rozhodný podíl na hlasovacích právech cílové společnosti nenabyla v důsledku vlastního jednání a nemohla rozumně předpokládat, že nabude rozhodný podíl na cílové společnosti Kč 3000
n) o vydání rozhodnutí o zániku nabídkové povinnosti Kč 3000
o) o vydání rozhodnutí, kterým bude povoleno vykonávat hlasovací práva osobě, která je v prodlení s plněním nabídkové povinnosti Kč 3000
p) o vydání předchozího souhlasu se zdůvodněním výše protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu Kč 10000
Osvobození
1. Od poplatků podle této položky bodu 9 písm. a) až p) jsou osvobozeny banky se sídlem v České republice, jde-li o vydání hypotečních zástavních listů.
2. Od poplatků podle této položky bodu 9 písm. a) až p) je osvobozena Česká exportní banka, a. s.
Položka 67
a) Přijetí žádosti
1. o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání Kč 90 000
2. o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování televizního vysílání Kč 90 000
3. o udělení oprávnění nebo o prodloužení doby platnosti k místnímu televiznímu vysílání 50 000
b) Přijetí žádosti o udělení oprávnění nebo o prodloužení doby platnosti oprávnění k provozování rozhlasového vysílání Kč 25 000
c) Přijetí přihlášky k provozování převzatého vysílání Kč 90 000
d) Přijetí žádosti o změnu údajů uvedených
1. v žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání Kč 20 000
2. v žádosti o udělení oprávnění k provozování rozhlasového vysílání Kč 5 000
3. v přihlášce k provozování převzatého vysílání Kč 20 000
Předmětem poplatku není
1. Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provozování televizního vysílání podle písmene a) této položky, je-li žádost podávána podle § 21 odst. 1 zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání).
2. Přijetí žádosti o změnu údajů podle písmene d) této položky, zapisuje-li se změna do obchodního rejstříku.
Položka 67a
Přijetí žádosti
a) o podporu kinematografie na realizaci projektu z okruhu vývoje českého kinematografického díla nebo na realizaci projektu z jiného okruhu než výroby českého kinematografického díla41a) Kč 5 000
b) o podporu kinematografie na realizaci projektu z okruhu výroby českého kinematografického díla41a) Kč 10 000
c) o změně podmínek stanovených v rozhodnutí o podpoře kinematografie41a) Kč 500
d) o registraci pobídkového projektu41a) Kč 30 000
ČÁST V
Položka 69
a) Schválení veterinárního přípravku a jeho zápis do Seznamu schválených veterinárních přípravků42) Kč 5 000
b) Vydání osvědčení výrobci veterinárních přípravků o splnění požadavků správné výrobní praxe Kč 2 000
c) Zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu technických prostředků pro veterinární použití42) Kč 1 000
d) Změna rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku administrativní povahy42) Kč 250
e) Změna rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku vyžadující odborné hodnocení 42) Kč 1 000
Položka 70
1. Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete mimo včel 42)
- za jedno zvíře Kč 50
- za více než jedno zvíře Kč 100
2. Vydání veterinárního osvědčení provázejícího zvíře, které je předmětem obchodování 42)
- za jedno zvíře Kč 50
- za více než jedno zvíře Kč 100
3. Vydání veterinárního osvědčení k vývozu zvířete42)
- za jedno zvíře Kč 50
- za více než jedno zvíře Kč 100
Položka 71
1. Vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů42) Kč 100
2. Vydání veterinárního osvědčení k vývozu živočišných produktů42) Kč 100
Položka 72
a) Schválení a registrace obchodníka, účastníka sítě sledování, shromažďovacího střediska, karanténního střediska, inseminační stanice, střediska pro odběr spermatu, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat, včetně chovu živočichů pocházejících z akvakultury, a jiného zařízení podílejícího se na uvádění zvířat na trh a na obchodování s nimi42) Kč 200
b) Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem42) Kč 500
c) Registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty nebo vedlejšími živočišnými produkty a které jsou pod státním veterinárním dozorem42) Kč 100
d) Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty nebo osoby, která se podílí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy42) Kč 500
e) Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) ve schválení a registraci nebo v registraci Kč 100
f) Registrace cirkusu42) Kč 500
g) Změna registrace cirkusu42) Kč 100
h) Vydání rejstříku zvířat v cirkusu42) Kč 200
i) Ověření rejstříku zvířat v cirkusu42) Kč 100
j) Vydání rejstříku míst konání cirkusu42) Kč 200
k) Ověření rejstříku míst konání cirkusu42) Kč 100
Poznámky 1. Obchodníkem uvedeným v písmenu a) této položky se rozumí osoba podle § 9b veterinárního zákona 42).
2. Za změnu schválení a registrace nebo změnu registrace vybere správní úřad poplatek jako za schválení a registraci nebo registraci.3. Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene a), b), c) nebo d) této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene e) této položky.
Položka 73
a) Registrace soukromého veterinárního technika42) Kč 1000
b) Změna registrace soukromého veterinárního technika42) Kč 100
c) Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti42) Kč 2000
d) Vydání povolení k provozování asanačního podniku42) Kč 3000
e) Vydání povolení k provozování jiné veterinární asanační činnosti42) Kč 1000
f) Vydání povolení k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářství42) Kč 200
g) Vydání povolení k usmrcení velké farmové zvěře v hospodářství použitím střelné zbraně nebo k domácí porážce jelenovitých z farmového chovu použitím střelné zbraně42) Kč 200
h) Vydání povolení k provádění domácích porážek skotu mladšího 24 měsíců nebo jelenovitých z farmového chovu v hospodářství chovatele42) Kč 200
i) Změna údajů (jméno, příjmení, obchodní firma, název, trvalý pobyt nebo pobyt, sídlo) v povolení Kč 100
Poznámky
1. Za změnu povolení vybere správní úřad poplatek jako za povolení.
2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene c), d), e), f), g) nebo h) této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene i) této položky.
Položka 74
a) Vydání rozhodnutí43) o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči Kč 1000
b) Vydání rozhodnutí43) o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o povolení chovu zvířete vyžadujícího zvláštní péči Kč 500
c) Vydání rozhodnutí43) o udělení oprávnění k používání pokusných zvířat Kč 10000
d) Vydání rozhodnutí o žádosti o povolení dopravce43) Kč 1000
e) Vydání rozhodnutí o žádosti o povolení dopravce pro dlouhotrvající cesty43) Kč 1000
f) Vydání rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení o schválení silničního dopravního prostředku nebo osvědčení o schválení plavidla pro přepravu hospodářských zvířat43) za každý silniční dopravní prostředek nebo plavidlo uvedené v žádosti Kč 1000
g) Udělení akreditace k pořádání kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání Kč 2000
Položka 75
Vydání rozhodnutí 43) o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat nebo rozhodnutí o oprávnění k dodávce pokusných zvířat Kč 5000
Položka 76 Vydání ověřovací listiny o ověření chmele44) Kč 100
Poznámka Vystavuje-li se ověřovací listina jako duplikát, vybírá se poplatek podle položky 16 písm. a) tohoto sazebníku.
Položka 77
a) Ověření odrůdy, původu, cukernatosti a hmotnosti vinných hroznů46) Kč 250
b) Vydání prvního rozhodnutí46) o zatřídění jakostního vína, jakostního vína s přívlastkem, jakostního šumivého vína stanovené oblasti, aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti, pěstitelského sektu, jakostního likérového vína, Kč 300
za každých i započatých 10 000 litrů v šarži46)
c) Vydání rozhodnutí46) o zatřídění jakostního vína, jakostního vína s přívlastkem, jakostního šumivého vína stanovené oblasti, aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti, pěstitelského sektu, jakostního likérového vína, pro které již bylo rozhodnutí jednou vydáno Kč 500
d) vydání rozhodnutí o udělení práva na novou výsadbu nebo vydání rozhodnutí o udělení práva na výsadbu z rezervy46a) za každých započatých 10 m2 Kč 1
Předmětem poplatku není
1. Vydání prvního rozhodnutí o zatřídění jakostního vína, jakostního vína s přívlastkem, jakostního šumivého vína stanovené oblasti, aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti, pěstitelského sektu a jakostního likérového vína u prvních 8 vzorků vína jednoho výrobce v jednom kalendářním roce, nepřesáhne-li množství zatřiďovaného vína 10 000 litrů včetně v šarži.
2. Vydání rozhodnutí o udělení práva na novou výsadbu nebo vydání rozhodnutí o udělení práva na výsadbu z rezervy46a) mladým zemědělcům46b).
Položka 78
a) Vydání rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností47) Kč 2 000
b) Vydání rozhodnutí o uznání chovatelského sdružení nebo rozhodnutí o uznání fyzické či právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob, za chovatelský podnik47) Kč 2 000
Položka 79 Vydání povolení k provozování zemědělského veřejného skladu48) Kč 10000
Položka 80
a) Vydání rostlinolékařského osvědčení49) na rostliny nebo rostlinné produkty určené pro vývoz Kč 500
b) Přijetí žádosti o povolení dovozu nebo přemístění škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pro pokusné, vědecké a šlechtitelské účely49a) Kč 500
c) Přijetí žádosti o povolení přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulace s ním49) Kč 500
Osvobození
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno rostlinolékařské osvědčení určené pro vývoz rostliny nebo rostlinného produktu k jiným než podnikatelským účelům.
Položka 81
Přijetí žádosti o
a) vzájemné uznávání povolení49m) nebo povolení přípravku na ochranu rostlin49b), obsahuje-li:
- pouze účinnou látku nebo účinné látky zařazené podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství49n) Kč 5000
- účinnou látku nebo účinné látky nezařazené podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství49n) Kč 6000
b) zápis dalšího prostředku na ochranu rostlin do úředního registru49c) Kč 1000
Zmocnění
Správní úřad sníží poplatek o 90 %, jde-li o přípravek na bázi živých organismů, potravinářských surovin, komoditních látek, rostlinných extraktů, feromonů nebo repelentů nebo vydání povolení přípravku na ochranu rostlin ve veřejném zájmu.
Položka 82
Přijetí žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o
a) povolení přípravku na ochranu rostlin49d) Kč 500
b) zápisu dalšího prostředku na ochranu rostlin do úředního registru49c) Kč 200
Položka 83
Přijetí žádosti o
a) rozšíření povolení přípravku na ochranu rostlin pro menšinová použití49e) Kč 300
b) změnu v povolení přípravku na ochranu rostlin nebo v zápisu dalšího prostředku, nejde-li o úkony uvedené pod písmenem a)49f) nebo převod povolení49l) Kč 100
Položka 84
Přijetí žádosti o zrušení povolení přípravku na ochranu rostlin49f) Kč 100
Položka 85
Přijetí žádosti o
a) povolení k použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin pro účely výzkumu nebo vývoje49g) Kč 1000
b) povolení mimořádného uvedení na trh a použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin49h) Kč 1500
Položka 86
Přijetí žádosti o
a) povolení k souběžnému obchodu49i)
- pro obchodní použití Kč 1000
- pro vlastní potřebu Kč 300
b) vydání osvědčení o způsobilosti k provádění zkoušek pro účely povolení49j) Kč 100
c) provedení zkoušky odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin49k) Kč 200
Položka 87
a) Vydání povolení k dovozu reprodukčního materiálu lesních dřevin Kč 500
b) Udělení licence dodavateli reprodukčního materiálu lesních dřevin Kč 1000
c) Prodloužení licence dodavateli reprodukčního materiálu lesních dřevin Kč 500
d) Udělení licence k vyhotovování lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy Kč 1000
e) Prodloužení licence k vyhotovování lesního hospodářského plánu a lesní hospodářské osnovy Kč 500
f) Udělení licence pro výkon činnosti odborného lesního hospodáře Kč 1000
g) Prodloužení licence pro výkon činnosti odborného lesního hospodáře Kč 500
Položka 88
Přijetí žádosti a) o udělení ochranných práv k nové odrůdě rostlin50) Kč 1000
b) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu51) Kč 100
c) o registraci odrůdy51) Kč 2000
d) o prodloužení registrace odrůdy51) Kč 500
e) o zápis dalšího udržovatele odrůdy51) Kč 1000
Položka 89
Přijetí návrhu na udělení nucené licence50) Kč 3000
Položka 90
a) Zápis změny v osobě žadatele o udělení ochranných práv k odrůdě50) Kč 500
b) Zápis smlouvy o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo o převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě do rejstříku50) Kč 1000
c) Zápis nucené licence, změny jména, příjmení, obchodního firmy, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv nebo poskytnutí licence do rejstříku50) Kč 200
Položka 91
Přijetí návrhu na zrušení ochranných práv50) Kč 300
Předmětem poplatku není
Zrušení ochranných práv z podnětu správního úřadu.
Položka 92
a) Vydání povolení52) k pěstitelskému pálení lihu Kč 1000
b) Vydání osvědčení53) pro zápis označení původu a zeměpisných označení do rejstříku Kč 1000
c) Vydání osvědčení53) o splnění odborné způsobilosti k uvádění do oběhu volně rostoucích a pěstovaných jedlých hub určených pro potravinářské účely Kč 500
d) Vydání osvědčení53) pro výrobky, potraviny nebo suroviny určené k jejich výrobě a tabákové výrobky, včetně čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor Kč 1000
e) Provedení změny ve vydaném osvědčení uvedeném v písmenech b) až d) Kč 500
f) vydání osvědčení nebo dokladu o skutečnostech zjištěných činností inspekce53) Kč 1 000
g) účast na senzorických zkouškách53) Kč 1 000
h) vydání dokladu o senzorické zkoušce53) Kč 1 000
i) vydání rozhodnutí o schválení postupu a způsobu ozařování potravin a surovin ionizujícím zářením53) Kč 1 000
Poznámka
Za řízení předcházející vydání osvědčení podle písmen c), d) a i) této položky se vyměřuje poplatek podle položky 20 tohoto sazebníku.
Položka 93
a) Vydání rozhodnutí o schválení provozu pro výrobu54) Kč 7000
b) Vydání rozhodnutí o podmíněném schválení provozu pro výrobu nebo uvádění do oběhu54) Kč 1000
c) Vydání rozhodnutí o schválení provozu pro uvádění do oběhu54) Kč 3000
d) Vydání rozhodnutí o registraci provozu pro výrobu54) Kč 5000
e) Vydání rozhodnutí o registraci provozu pro uvádění do oběhu54) Kč 1000
f) Vydání rozhodnutí o registraci provozu dopravce nebo provozu na úrovni prvovýroby54) Kč 100
g) Vydání rozhodnutí o provedení změny údajů v žádosti o schválení nebo registraci54) Kč 500
h) Vydání rozhodnutí o povolení výroby nebo uvádění do oběhu produktu ke krmení54) Kč 5000
i) Vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění biologického zkoušení54) Kč 5000
Poznámky1. Poplatek podle písmene a) nebo c) této položky se vybere i v případě, že provoz byl již registrován podle písmene d) nebo e).2. Za osvědčení o odborné způsobilosti vydávané podle zvláštního právního předpisu54)se vybírá poplatek podle položky 22 písmene b) tohoto sazebníku.
Předmětem poplatku neníVydání rozhodnutí o změně podle písmene g) této položky u provozu dopravce nebo provozu na úrovni prvovýroby.
Položka 94
Přijetí žádosti
a) o registraci hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu55) Kč 3 000
b) o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci nebo o změnu rozhodnutí o registraci hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu55) Kč 500
c) o povolení výjimky z pravidel ekologického hospodaření75) Kč 1 000
Předmětem poplatku není
Přijetí žádosti uvedené v písmenu c) této položky, jde-li o žádost o povolení výjimky pro používání rozmnožovacího materiálu nezískaného v ekologickém zemědělství nebo o žádost o povolení výjimky v případě katastrofických událostí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ekologickou produkci a označování ekologických produktů.
Položka 95
Přijetí žádosti nebo návrhu56)
a) o povolení nebo dočasné povolení k uvedení biocidního přípravku na trh pro jeden typ biocidního přípravku Kč 200000
b) o povolení nebo dočasné povolení uvedení biocidního přípravku s nízkým rizikem nebo rámcovým složením na trh pro jeden typ biocidního přípravku Kč 75000
c) o povolení nebo dočasné povolení uvedení biocidního přípravku, biocidního přípravku s nízkým rizikem nebo rámcovým složením na trh pro každý další typ biocidního přípravku Kč 15000
d) o změnu povolení uvedení biocidního přípravku, biocidního přípravku s nízkým rizikem nebo rámcovým složením na trh, prodloužení platnosti povolení nebo jeho obnovení Kč 55000
e) o povolení uvedení na trh biocidního přípravku, biocidního přípravku s nízkým rizikem nebo rámcovým složením, který byl již povolen v jiném členském státě Evropských společenství (na základě vzájemného uznávání) Kč 40000
f) na zařazení účinné látky, účinné látky s nízkým rizikem nebo základní látky biocidních přípravků do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo seznamu základních látek pro jeden typ biocidního přípravku Kč 600000
g) na zařazení účinné látky, účinné látky s nízkým rizikem nebo základní látky biocidních přípravků do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo seznamu základních látek pro každý další typ biocidního přípravku Kč 60000
h) na hodnocení dokumentace předložené za účelem zařazení účinné látky, účinné látky s nízkým rizikem nebo základní látky do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo seznamu základních látek pro jeden typ biocidního přípravku Kč 3900000
i) na hodnocení dokumentace předložené za účelem zařazení účinné látky, účinné látky s nízkým rizikem nebo základní látky do seznamu účinných látek, seznamu účinných látek s nízkým rizikem nebo seznamu základních látek pro každý další typ biocidního přípravku Kč 390000
Položka 96
a) Vydání integrovaného povolení k provozu zařízení uvedenému v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci57) Kč 30 000
b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci57) Kč 10 000
c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci57) Kč 5 000
Předmětem poplatku není
Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení v případě, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení plánovanou provozovatelem zařízení.
ČÁST VI
Položka 97
1. Přijetí žádosti58)
a) o registraci léčivého přípravku, o změnu rozhodnutí nebo o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci léčivého přípravku Kč 2000
b) o převod registrace nebo o povolení souběžného dovozu léčivého přípravku Kč 2000
c) o zrušení rozhodnutí o registraci léčivého přípravku Kč 1000
2. Přijetí žádosti58)
a) o registraci homeopatického přípravku, o změnu rozhodnutí nebo o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo o převod registrace homeopatického přípravku Kč 2000
b) o povolení souběžného dovozu homeopatického přípravku Kč 2000
c) o zrušení rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku Kč 1000
Předmětem poplatku není
Přijetí žádosti uvedené v bodě 1 písmenech a) a b) této položky, jde-li o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění nařízení podle Evropského Parlamentu a Rady 141/2000/ES ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.
Poznámka
Poplatek podle bodu 1 písmene a) této položky se vybírá jen jednou, je-li žádáno do 30. června 2004 o více změn registrace léčivého přípravku, který byl v České republice a v dalších členských státech Evropské unie registrován, a to za účelem dosažení souladu podmínek této registrace s podmínkami registrace v členských státech Evropské unie.
Položka 98
Přijetí žádosti58)
- o povolení nebo změnu povolení výroby léčivých přípravků Kč 2000
- o povolení nebo změnu povolení činnosti kontrolní laboratoře Kč 2000
- o povolení nebo změnu povolení výroby v zařízení transfúzní služby Kč 2000
- o povolení nebo změnu povolení výroby medikovaných krmiv nebo veterinárních autogenních vakcín Kč 2000
Položka 99
1. Přijetí žádosti58)
- o povolení nebo změnu povolení distribuce léčivých přípravků Kč 2 000
- o rozšíření povolení distribuce Kč 2 000
2. Přijetí žádosti o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely58a), jde-li o
a) nové léčivé látky, nové kombinace léčivých látek, nové indikace, nové lékové formy určené pro nové indikace Kč 20 000
b) nové lékové formy bez určení pro nové indikace, novou sílu Kč 10 000
c) generika nebo nové velikosti balení Kč 8 000
d) v ostatních případech Kč 10 000
e) potraviny pro zvláštní lékařské účely Kč 10 000
3. Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady z důvodů rozšíření indikace, omezení stávajících podmínek úhrady nebo zvýšení úhrady58a) Kč 20 000
4. Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady58a) v ostatních případech Kč 10 000
Předmětem poplatku není
1. Přijetí žádosti uvedené v bodech 2, 3 a 4 této položky, je-li žadatelem zdravotní pojišťovna.
2. Přijetí žádosti uvedené v bodu 2 písm. a), b), c) nebo d) této položky, jde-li o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady 141/2000/ES ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění.
Položka 99A
Vydání licence k pěstování konopí pro léčebné použití76) Kč 2000
Položka 100a) Vydání povolení k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo přípravky59) Kč 5000
b) Vydání povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek, psychotropních látek nebo přípravků59) Kč 1000
c) Vydání povolení k vývozu nebo dovozu makoviny Kč 500
Položka 100A
a) Vydání licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 3000
b) Vydání licence k činnosti s uvedenou látkou kategorie 1 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) soudně toxikologické laboratoři, laboratoři zdravotního ústavu, specializovanému diagnostickému, vědecko-výzkumnému nebo výukovému pracovišti vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituci podle zákona o veřejných výzkumných institucích Kč 1000
c) Vydání zvláštní licence pro činnost s uvedenou látkou kategorie 1 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 500
za každou provozovnu uvedenou v žádosti o zvláštní licenci
d) Vydání nové licence z důvodu změny v údajích uvedených v licenci podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) nebo prodloužení licence podle zákona o prekursorech drog Kč 2000
e) Změna licence z důvodu změny odpovědné osoby, změny jména nebo příjmení odpovědné osoby nebo změny sídla, bydliště, názvu, obchodní firmy nebo jména nebo příjmení držitele licence podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 1000
f) Vydání nové licence z důvodu změny v údajích uvedených v licenci podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) nebo prodloužení licence podle zákona o prekursorech drog soudně toxikologické laboratoři, laboratoři zdravotního ústavu, specializovanému diagnostickému, vědecko-výzkumnému nebo výukovému pracovišti vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituci podle zákona o veřejných výzkumných institucích Kč 500
g) Změna licence z důvodu změny odpovědné osoby, změny jména nebo příjmení odpovědné osoby, změny sídla nebo změny názvu podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) soudně toxikologické laboratoři, laboratoři zdravotního ústavu, specializovanému diagnostickému, vědecko-výzkumnému nebo výukovému pracovišti vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituci podle zákona o veřejných výzkumných institucích Kč 300
h) Vydání nové zvláštní licence z důvodu změny v údajích uvedených ve zvláštní licenci podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) nebo prodloužení zvláštní licence podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 300 a Kč 200
za každou novou provozovnu uvedenou v žádosti o novou zvláštní licenci
i) Změna zvláštní licence z důvodu změny odpovědné osoby, změny jména nebo příjmení odpovědné osoby nebo změny sídla, bydliště, názvu, obchodní firmy nebo jména nebo příjmení držitele zvláštní licence podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 300
j) Vydání osvědčení o registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 3000
k) Vydání osvědčení o zvláštní registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 2000
l) Vydání nového osvědčení o registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 z důvodu změny v registračních údajích podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 1000
m) Vydání nového osvědčení o zvláštní registraci k činnosti s uvedenou látkou kategorie 2 nebo 3 z důvodu změny v registračních údajích podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) poskytovateli lékárenské péče Kč 600
n) Vydání vývozního nebo dovozního povolení podle zákona o prekursorech drog a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících prekursory drog77) Kč 1000
o) Vydání osvědčení o registraci k činnosti s výchozí nebo pomocnou látkou podle zákona o prekursorech drog Kč 500
p) Vydání nového osvědčení o registraci k činnosti s výchozí nebo pomocnou látkou z důvodu změny v registračních údajích podle zákona o prekursorech drog Kč 300
Osvobození
Od poplatku podle písmen j) a k) jsou osvobozeny osoby registrované Ministerstvem zdravotnictví podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném před nabytím účinnosti zákona o prekursorech drog.
Položka 101
a) Udělení povolení 60) pro uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organizmy Kč 2 000
b) Udělení povolení 60) pro uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí Kč 20 000
c) Zápis60) geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu do Seznamu pro uvádění do oběhu Kč 30 000
d) Vydání rozhodnutí o zařazení žadatele a genetického zdroje rostliny, mikroorganismu, kolekce genetických zdrojů rostlin nebo kolekce genetických zdrojů mikroorganismů do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství60a) Kč 1 000
e) Vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti rozhodnutí uvedeného v písmenu d)60a) Kč 500
Položka 102A Přijetí žádosti o
a) povolení61a) výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách Kč 500
b) povolení61a) dovozu linií lidských embryonálních kmenových buněk Kč 500
c) registraci61a) linie lidských embryonálních kmenových buněk Kč 500
d) povolení nebo změnu povolení činnosti tkáňového zařízení61b) Kč 2 000
e) povolení nebo změnu povolení činnosti odběrového zařízení61b) Kč 2 000
f) povolení nebo změnu povolení činnosti diagnostické laboratoře61b) Kč 2 000
Osvobození
Od poplatku podle písmen d), e) a f) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o povolení činnosti podané do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti zvláštního právního předpisu vymezujícího požadavky na zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk61b), kterou podá provozovatel tkáňového zařízení nebo odběrového zařízení nebo diagnostické laboratoře, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zvláštního právního předpisu vykonával tyto činnosti podle zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST VII
Položka 103
a) Vydání úředního povolení 62) k přepravě nebo dovozu stanovených výrobků Kč 500
b) Vydání úředního povolení 62)k vývozu určených výrobků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem76) Kč 500
Osvobození Od poplatku podle této položky je osvobozeno vydání úředního povolení na vývoz nebo dovoz nebo přepravu výrobků pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků. Od poplatku podle této položky je dále osvobozen vývoz určených výrobků podle čl. 9 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast obchodování se střelnými zbraněmi a střelivem76).
Poznámka Úřední povolení vydává správní úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Položka 104
a) Vydání povolení63)provádět zahraniční obchod s vojenským materiálem Kč 20000
b) Udělení licence63)pro vývoz vojenského materiálu a licence na obchod s vojenským materiálem bez přímého průvozu územím České republiky Kč 1000
c) Udělení licence63)pro dovoz vojenského materiálu Kč 1000
Osvobození
Od poplatku podle této položky je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu pro účely výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků.
Položka 105
Udělení
a) povolení k vývozu nebo k přepravě uvnitř Společenství zboží dvojího užití nebo k poskytnutí zprostředkovatelských služeb s takovým zbožím souvisejících64) Kč 500
b) mezinárodního dovozního certifikátu Kč 500
Položka 105a
Udělení povolení k vývozu nebo dovozu zboží nebo poskytnutí technické pomoci udělované podle zvláštního právního předpisu64a) Kč 500.
Položka 106
Přijetí žádosti o povolení65)
a) k umístění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních odpadů Kč 5000
b) k výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie Kč 5000
c) k jednotlivým etapám uvádění jaderného zařízení do provozu Kč 3000
d) k provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie Kč 3000
e) k nakládání s jadernými materiály Kč 1000
f) k provozu pracoviště III. kategorie Kč 3000
g) k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie Kč 5000
h) k uvádění radionuklidů do životního prostředí Kč 1000
i) k nakládání s radioaktivními odpady Kč 1000
j) k jednotlivým etapám vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu Kč 1000
k) k nakládání se zdroji ionizujícího záření Kč 1000
l) k dovozu nebo vývozu jaderných položek Kč 500
m) k přepravě
- velmi významných zdrojů ionizujícího záření Kč 500
- jaderných materiálů Kč 2000
n) ke zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky Kč 1000
o) k provádění osobní dozimetrie a dalších služeb významných z hlediska radiační ochrany Kč 1000
p) k přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývozu těchto výrobků Kč 1000
Osvobození
Od poplatků uvedených v této položce je osvobozena Správa úložišť radioaktivních odpadů a s. p. DIAMO.
Položka 107
1. Vydání rozhodnutí o typovém schválení obalových souborů
a) typů určených pro vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren Kč 100000
b) typů určených pro ozářené jaderné palivo z výzkumných jaderných reaktorů Kč 100000
c) typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro jaderné elektrárny Kč 50000
d) typů určených pro čerstvé jaderné palivo pro
výzkumné jaderné reaktory Kč 10000
e) typů určených pro ostatní jaderné materiály nebo radioaktivní látky Kč 5000
f) v případech opakovaného vydání rozhodnutí uvedeného v písmenech a) až e) Kč 1000
2. Vydání rozhodnutí o typovém schválení
a) velmi významných zdrojů ionizujícího záření Kč 5000
b) ostatních zdrojů ionizujícího záření Kč 1000
3. Vydání osobního radiačního průkazu Kč 50
Poznámka
Jsou-li vydávány osobní radiační průkazy zaměstnancům k žádosti jejich zaměstnavatele, je poplatníkem zaměstnavatel.
ČÁST VIII
Položka 108
1. Vydání průkazu odborné způsobilosti pro obsluhu
a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí
- radiotelefonních Kč 400
- radiotelegrafních Kč 600
- jiných vysílacích rádiových zařízení Kč 400
b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vnitrozemských vodních cestách
- radiotelefonních Kč 300
- radiotelegrafních Kč 400
c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln
- radiotelefonních Kč 300
- radiotelegrafních Kč 400
d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 400
2. Prodloužení platnosti nebo provedení změn v průkazu odborné způsobilosti uvedeného v bodě 1 Kč 200
Položka 109
a) Vydání osvědčení o oznámení komunkační činnosti Kč 1 000
b) Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených údajů Kč 500
Položka 110
a) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění a námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích, mezi osobou vykonávající komunikační činnost na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé Kč 200
b) Podání návrhu na rozhodnutí sporu, s výjimkou sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění, mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti Kč 10 000
c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění 4 % z této částky, nejméně Kč 200
d) Podání námitky proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích Kč 100
e) Podání návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy mezi poskytovatelem služby šíření rozhlasového a televizního vysílání a provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání Kč 10000
f) Podání návrhu na zpětné uvedení telekomunikačního koncového zařízení do provozu Kč 1000
PoznámkaPoplatek podle položky v písmenu c) se vybere nejvýše ve výši Kč 500000.
Položka 111
a) Vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel Kč 5 000
b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v oprávnění k využívání čísel Kč 500
Poznámka
Poplatek podle této položky se nevybere, přiděluje-li správní úřad čísla pro tísňová volání, hlášení poruch, hovory s ohlašovnou národních a mezinárodních hovorů a informace (hlásky), které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel.
Položka 112
a) Vydání rozhodnutí o individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
- pro rozšíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 7 000
- pro pevnou službu Kč 5 000
- pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500
- pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000
b) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů
- pro šíření a přenos rozhlasového a telvizního vysílání (rozhlasová služba) Kč 500
- pro pevnou službu Kč 500
- pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 200
- pro ostatní radiokomunikační služby Kč 500
c) Vydání osvědčení o změně v osobě držitele přídělu rádiových kmitočtů Kč 1000
d) Udělení souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů Kč 10000
Poznámka
Poplatek podle této položky se nevybere za vydání rozhodnutí podle § 25 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Položka 113
a) Vydání osvědčení o oznámení podnikání v oblasti poštovních služeb Kč 1 000
b) Vydání osvědčení o sdělení změny oznámených Kč 500
c) Podání návrhu na rozhodnutí sporu týkajícího se přístupu k poštovní infrastruktuře podle § 34 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů Kč 10 000
d) Podání návrhu na zahájení řízení o námitce podle § 6a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů Kč 100
ČÁST IX Položka 115
a) Vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat Kč 600
- občanům mladším 15 let Kč 100
b) Vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů Kč 1 500
- občanům mladším 15 let Kč 1 000
c) Vydání cestovního průkazu nebo cestovního průkazu totožnosti anebo cestovního dokladu pro cizince na základě mezinárodní smlouvy Kč 200
d) Vydání hraničního průkazu nebo průkazu pro překračování státních hranic Kč 100
e) Zápis občana mladšího 10 let do vydaného cestovního dokladu rodiče Kč 50 za každý zápis
f) Změna v cestovním dokladu nebo
zápis titulu nebo vědecké hodnosti do vydaného cestovního pasu, prodloužení platnosti cestovního průkazu nebo cizineckého pasu anebo cestovního dokladu vydaného na základě mezinárodní smlouvy cizinci za každou změnu Kč 50
g) Vydání cizineckého pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat Kč 600
- cizincům mladším 15 let Kč 100
h) Vydání cizineckého pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat Kč 1 500
- cizincům mladším 15 let Kč 1 000
Osvobození
Od poplatku podle písmene c) této položky je osvobozeno první vydaní cestovního dokladu vydaného cizinci Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy.
Předmětem poplatku není
1. Vydání cestovních dokladů náhradou za doklady, ve kterých správní úřad uvedl nesprávné zápisy nebo vydal doklady s výrobní vadou, anebo jejichž certifikáty pravosti byly zneplatněny.
2. Vydání cestovního dokladu z moci úřední.
Položka 116
a) Povolení k pobytu cizinci Kč 2 500
b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let Kč 1 000
c) Povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území Kč 500
d) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu Kč 2 500
e) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let Kč 1 000
f) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu za účelem trvalého pobytu nebo průkazu povolení k pobytu azylanta Kč 2 500
g) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo průkazu povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany Kč 1 000
h) Změna v průkazu o povolení k pobytu Kč 1 000
i) Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený anebo odcizený nebo jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční Kč 4 000
j) Vydání průkazu o povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený anebo odcizený nebo jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční Kč 2 500
k) Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený, jde-li o občana
- členského státu Evropské unie,
- státu, který je vázán smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, nebo
- státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskými společenstvími,
a jeho rodinné příslušníky bez ohledu na státní příslušnost Kč 100
l) Přidělení rodného čísla cizinci Kč 1 000
m) Vydání průkazu o povolení k pobytu Kč 500
Osvobození
1. Od poplatku podle písmene a), b), d), f), h) a l) této položky je osvobozen občan členského státu Evropské unie, občan státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru nebo občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskými společenstvími, jakož i jejich rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. Osvobození se nevztahuje na rodinné příslušníky, kteří nejsou občany některého z těchto států a zpoplatňované úkony nesouvisí s uplatňováním práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie.
2. Od poplatku podle písmen a) a b) této položky je osvobozen cizinec, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle zvláštního právního předpisu66a), a od poplatku podle písmen d), h) a l) cizinec, kterému již takové povolení bylo vydáno.
Předmětem poplatku není
1. První vydání průkazu o povolení k pobytu z moci úřední při dovršení 15 let věku cizince, kterému byl povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt nebo bylo vydáno potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území České republiky.
2. Přidělení rodného čísla cizinci při jeho narození a vydání rodného listu na území České republiky.
3. První vydání průkazu o povolení k pobytu azylanta nebo průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany.
4. Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, ve kterém správní úřad uvedl nesprávné zápisy nebo vydal průkaz s výrobní vadou, anebo jehož certifikát pravosti byl zneplatněn.
5. Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji nebyla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
Poznámky
1. Poplatek podle písmene i) této položky se vybírá i v případě, jde-li o vydání průkazu náhradou za průkaz o povolení k pobytu vydaný za účelem strpění pobytu na území.
2. Povolením k pobytu podle písmene a) a b) této položky se pro účely tohoto zákona rozumí povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu.
3. Poplatek podle písmene m) této položky se vybírá, jde-li o rodinného příslušníka občana členského státu Evropské unie, občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru nebo o občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskými společenstvími, který sám není občanem některého z těchto států, pokud mu již bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky na základě práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie a žádá o vydání dalšího průkazu o povolení k pobytu.
Položka 117A
a) Přijetí žádosti o udělení víza na území České republiky
- vízum k pobytu nad 90 dnů - vízum typu D nebo D+C Kč 1 000
- vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu - vízum typu D nebo D+C Kč 300
b) Přijetí žádosti o udělení víza udělovaného na hraničním přechodu České republiky EUR 60
c) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti krátkodobého víza a doby pobytu na toto vízum Kč 300
d) Přijetí žádosti o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů Kč 1 000
e) Přijetí žádosti o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území včetně prodloužení platnosti víza Kč 300
f) Ověření pozvání cizince do České republiky Kč 300
Osvobození
Od poplatků podle této položky je osvobozeno
a) přijetí žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti víza cizinci mladšímu 6 let;
od poplatku podle této položky je osvobozeno i podání žádosti o prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 6 let,b) přijetí žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu podle zvláštního právního předpisu67),c) přijetí žádosti o udělení víza na hraničním přechodu České republiky do diplomatického pasu nebo osobě, která cestuje do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády nebo Parlamentu České republiky,d) přijetí žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti anebo doby pobytu na vízum, jde-li o rodinného příslušníka občana členského státu Evropské unie, občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru nebo občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskými společenstvími, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost,e) přijetí žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti anebo doby pobytu na vízum, jde-li o žáky, studenty, postgraduální studenty a doprovázející učitele, kteří podnikají cesty za účelem studia nebo odborné přípravy v oblasti vzdělávání,f) přijetí žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti anebo doby pobytu na vízum, jde-li o výzkumné pracovníky ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu, jak je vymezeno v doporučení Evropského parlamentu a Rady č. 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu.
Zmocnění:
1. Správní úřad může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, pokud toto opatření slouží k podpoře kulturních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.2. Snížení nebo upuštění od poplatku u státních příslušníků třetí země může rovněž vyplývat z dohody o usnadnění udělování víz uzavřené mezi Evropským společenstvím a touto třetí zemí v souladu s celkovým přístupem Společenství k dohodám o usnadnění udělování víz.3. Správní úřad může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o přijetí žádosti o udělení víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo, jde-li o udělení víza cizinci vráceného zpět na území České republiky orgány cizího státu.
Předmětem poplatku není úkon uvedený v této položce provedený správním úřadem z moci úřední.
Poznámky
1. Poplatek podle této položky se vybírá i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.
2. Poplatky se vybírají v eurech, amerických dolarech nebo v měně třetích států, ve kterých byla přijata žádost o vízum.
Položka 118a) Registrace námořnické knížky Kč 50
b) Registrace výrobce nebo opravce měřidel Kč 200
ČÁST X Položka 119
a) Vydání výpisu nebo opisu z katastru nemovitostí, z dřívějších pozemkových evidencí, z pozemkových či železničních knih nebo zemských desek za každých i jen započatých 20 měrných jednotek v rámci jednoho katastrálního území Kč 100
b) Vydání kopie katastrální mapy, kopie mapy z dřívějších pozemkových evidencí, kopie z pozemkových či železničních knih nebo zemských desek za každou i jen započatou stránku formátu A4 Kč 50
c) Vydání identifikace parcely nebo skupiny souvisejících parcel posledního dochovaného stavu dřívějších pozemkových evidencí nebo stavu před obnovou katastrálního operátu s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí za každých i jen započatých 20 parcel z těchto písemných operátů v každém katastrálním území Kč 100
d) Přijetí žádosti o potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu s údaji katastru nemovitostí za každých i jen započatých 20 parcel uvedených v novém stavu geometrického plánu v každém katastrálním území Kč 100
e) Přijetí žádosti o potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu vyznačující pouze věcné břemeno s údaji katastru nemovitostí Kč 100
f) Vydání prvé a další kopie listiny pořízené při vydání originálu listin uvedených v písmenech a) až c), za každou i jen započatou stránku formátu A4 Kč 30
g) Vydání ověřeného opisu nebo kopie listin ze sbírky listin katastru nemovitostí a sbírky listin pozemkové knihy za každou i jen započatou stránku formátu A4 Kč 50
Osvobození
1. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny orgány ochrany přírody pověřené výkonem státní správy, stavební úřady podle stavebního zákona a orgány státní památkové péče podle zvláštního právního předpisu68). Pro účely vedení ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny podle zvláštního právního předpisu69) je od poplatků podle této položky osvobozena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Pro účely vedení Ústředního seznamu kulturních památek České republiky podle zvláštního právního předpisu68) je od poplatků podle této položky osvobozena odborná organizace státní památkové péče.
2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení a odborové organizace5), jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky, a Lesy České republiky, s. p., souvisí-li úkon s prováděním zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
3. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny úkony prováděné v souvislosti s převodem bytu a nebytového prostoru a s převodem spoluvlastnického podílu k pozemku souvisejícího s bytem a nebytovým prostorem, jejichž převod je bezplatný podle zvláštního právního předpisu upravujícího vlastnictví bytů70).
Zmocnění
Za výpis nebo opis vložky pozemkové knihy v cizím jazyce může zvýšit správní úřad poplatek podle této položky na dvojnásobek.
Poznámky
1. Měrnou jednotkou podle písmene a) této položky se pro účely tohoto zákona rozumí parcela, budova včetně rozestavěné, byt a nebytový prostor včetně rozestavěných, jsou-li evidované v katastru nemovitostí.
2. Pro účely této položky se správním úřadem rozumí i katastrální pracoviště podle zvláštního právního předpisu upravujícího zeměměřické a katastrální orgány.
Položka 120
a) Přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí Kč 1000
b) Přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely Kč 1000
za každý návrh nejvýše v úhrnu
Kč 10000
c) Přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám k uložení do sbírky listin nebo přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci k uložení do sbírky listin Kč 500
Osvobození
1. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny orgány ochrany př výkonem státní správy, stavební úřady podle stavebního zákona a orgány státní památkové péče podle zvláštního právního předpisu68). Pro účely vedení ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny podle zvláštního právního předpisu69), je od poplatků podle této položky osvobozena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Pro účely vedení Ustředího seznamu kulturních památek České republiky podle zvláštního právního předpisu68), je od poplatků podle této položky osvobozena odborná organizace státní památkové péče.
2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, právnické osoby zřízené nebo založené jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, právnické osoby zřízené nebo založené za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům a Náboženská matice, dále občanská sdružení a odborové organizace5), jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví České republiky.
3. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu bytu a nebytového prostoru, jejichž převod je podle zvláštních právních předpisů bezplatný70), a přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu příslušného spoluvlastnického podílu k pozemku souvisejícího s uvedenými byty a nebytovými prostory.
4. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy, kterou se zastavuje nemovitost v souvislosti s poskytnutím příspěvku na individuální bytovou výstavbu podle zvláštního právního předpisu71).
5. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí v souvislosti s převodem majetku státu podle zvláštního právního předpisu29).
Poznámka
Pro účely této položky se správním úřadem rozumí i katastrální pracoviště podle zvláštního právního předpisu upravujícího zeměměřické a katastrální orgány.
Položka 121
a) Vydání povolení k emisím skleníkových plynů Kč 10000
b) Změna povolení k emisím skleníkových plynů Kč 3000
Položka 122
a) Udělení pověření72)k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Kč 1000
b) Vydání rozhodnutí72)o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání nebo k odstraňování nebo ke sběru nebo k výkupu odpadů Kč 500
c) Vydání rozhodnutí72)o udělení souhlasu k upuštěním od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadů Kč 1000
d) Vydání rozhodnutí72)o udělení souhlasu k míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady Kč 1000
e) Vydání rozhodnutí72)o udělení souhlasu s plánovaným vývozem, dovozem nebo tranzitem odpadů Kč 6000
Osvobození
Od poplatku podle písmene e) této položky je osvobozeno rozhodnutí o udělení souhlasu s plánovaným vývozem nebo dovozem odpadu, kterým jsou použité pneumatiky (kód odpadu podle OECD - GK020, položka podle celního sazebníku - 401220).
Položka 123
Vydání dodatečného potvrzení nebo ověření dokladů, které se předkládají v řízení před celním orgánem Kč 150
Položka 124 Vydání rozhodnutí o původu zboží Kč 350
Položka 125 Vydání rozhodnutí o sazebním zařazení zboží Kč 350
ČÁST XI Poznámky k části XI
1. Podle této části sazebníku vybírá poplatky pouze Úřad průmyslového vlastnictví.
2. Poplatky podle této části sazebníku se platí při podání, s výjimkou poplatku stanoveného v položce 128 písmenu d) tohoto sazebníku.
3. Poplatky zaplacené podle položek 128 písmen a) a g), 131, 134, 138 písmeno a), 141 písmeno a) a 142 tohoto sazebníku se nevracejí v případě zpětvzetí přihlášky nebo žádosti ani v případě zastavení řízení o přihlášce nebo žádosti.
Položka 126
Vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin a záznamů Kč 100 za každou i započatou stránku
Kč 15 za každou i započatou stránku, je-li pořizována na kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače
Poznámka
Každou započatou stránkou se pro účely tohoto zákona rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší.
Položka 127
a) Přijetí žádosti
- o první prodloužení lhůty Kč 200
- o každé další prodloužení lhůty Kč 500
- o prominutí zmeškání lhůty Kč 1000
b) Přijetí rozkladu proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví Kč 1000
c) Přijetí žádosti
- o vydání osvědčení o právu přednosti (prioritní doklad) Kč 600
- o zápis převodu Kč 600
- o zápis licence Kč 600
- o zápis zástavního práva Kč 600
- o konverzi evropské přihlášky73) Kč 600
za každý stát, do kterého bude přihláška zaslána
Vynálezy a dodatková ochranná osvědčení
Položka 128
a) Přijetí přihlášky vynálezu Kč 1 200
- pokud je (jsou) přihlašovatelem (li) výlučně původce (i) Kč 600
b) Přijetí žádosti
- o zveřejnění před zákonem stanovenou lhůtou Kč 800
- o zpřístupnění překladu nároků evropské patentové přihlášky včetně zpřístupnění oprav překladů Kč 500
c) Přijetí žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu Kč 3000
- za 11. a každý další uplatněný patentový nárok Kč 500
d) Vydání patentové listiny do rozsahu
- deset stran strojopisu Kč 1600
- za každou další stranu Kč 100
e) Zveřejnění překladu evropského patentového spisu Kč 2000
- za zveřejnění oprav překladu Kč 100
f) Předložení překladu evropského patentového spisu v dodatečné lhůtě Kč 3000
g) Přijetí žádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení Kč 5000
Položka 129
a) Přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu patentu Kč 5000
b) Přijetí návrhu na zrušení - patentu po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti patentu Kč 2000
- evropského patentu Kč 2000
- dodatkového ochranného osvědčení Kč 2000
Položka 130
Úkony Úřadu průmyslového vlastnictví spojené s podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci Kč 1500
Užitné vzory
Položka 131
Přijetí přihlášky užitného vzoru Kč 1000
- pokud je (jsou) přihlašovatelem (li) výlučně původce(i) Kč 500
Položka 132 Přijetí žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu zapsaného užitného vzoru Kč 5000
Položka 133 Přijetí návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku Kč 2000
Položka 134 Přijetí žádosti o každé prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru Kč 6000
Poznámky
1. Dojde-li k zápisu užitného vzoru do rejstříku po uplynutí doby jeho platnosti, je poplatek za prodloužení splatný do 2 měsíců ode dne zápisu.
2. Nebyl-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě 6 měsíců ve výši dvojnásobku.
Průmyslové vzory
Položka 135
a) Přijetí přihlášky průmyslového vzoru Kč 1 000
- pokud je(jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i) Kč 500
b) Přijetí hromadné přihlášky průmyslového vzoru Kč 1 000
- pokud je (jsou) přihlašovatelem (li) výlučně původce (i) Kč 500
- za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce Kč 600
- za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce pokud je (jsou) přihlašovatelem (li) výlučně původce (i) Kč 300
Položka 136
Přijetí návrhu na výmaz průmyslového vzoru z rejstříku Kč 2000
- za každý další průmyslový vzor obsažený v hromadně zapsaném průmyslovém vzoru Kč 800
Položka 137
Přijetí žádosti o obnovu doby ochrany průmyslového vzoru
- poprvé o 5 roků Kč 3000
- podruhé o 5 roků Kč 6000
- potřetí o 5 roků Kč 9000
- počtvrté o 5 roků Kč 12000
Poznámky
1. Dojde-li k zápisu průmyslového vzoru do rejstříku po uplynutí doby jeho platnosti, je poplatek za obnovu ochrany splatný do 2 měsíců ode dne zápisu.
2. Nebyl-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě 6 měsíců ve výši dvojnásobku
Ochranné známky a označení původu
Položka 138
a) Přijetí přihlášky
- individuální ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb Kč 5000
- kolektivní ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb Kč 10000
- za každou třídu výrobků nebo služeb nad tři třídy Kč 500
b) Přijetí námitek proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku Kč 1000
Položka 139
a) Přijetí žádosti
- o obnovu zápisu individuální ochranné známky Kč 2500
- o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky Kč 5000
- o obnovu zápisu individuální ochranné známky podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data Kč 5000
- o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data Kč 10000
b) Přijetí návrhu na zrušení nebo prohlášení neplatnosti ochranné známky Kč 2000
Položka 140
Přijetí žádosti
- o mezinárodní zápis ochranné známky Kč 2500
- o obnovu mezinárodního zápisu ochranné známky Kč 3000
- o územní rozšíření nebo zúžení mezinárodního zápisu ochranné známky Kč 500
Položka 141
a) Přijetí žádosti o zápis označení původu/zeměpisného označení Kč 4000
b) Přijetí žádosti o mezinárodní zápis označení původu Kč 2500
c) Přijetí návrhu na zrušení zápisu označení původu/zeměpisného označení Kč 2000
d) Postoupení žádosti o ochranu označení původu/zeměpisného označení Komisi Evropských společenství Kč 500
Poznámka
Poplatky podle položek 140 a 141 písmeno b) tohoto sazebníku se vybírají za úkony prováděné podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, podle Protokolu k Madridské dohodě, popřípadě podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě.
Topografie polovodičových výrobků
Položka 142 Přijetí přihlášky topografie polovodičových výrobků Kč 5000
Položka 143 Přijetí návrhu na výmaz topografie polovodičových výrobků z rejstříku Kč 2000
ČÁST XII
Konzulární poplatky
Zmocnění k části XII
1. Správní úřady vyměřující a vybírající poplatky podle této části sazebníku mohou stanovenou sazbu poplatku zvýšit, snížit, nebo upustit od vybrání poplatku z důvodu vzájemnosti a mohou upustit od vybrání poplatku z důvodu zahraničně politického nebo jiného veřejného zájmu.
2. Český zastupitelský úřad může upustit od vybrání poplatků podle položek 150, 151, 152 a 162 písm. a) provádí-li úkon v rámci programu vládní pomoci rozvojovým zemím pro tzv. vládní stipendisty.
3. České zastupitelské úřady vyměřují a vybírají poplatky i za úkony stanovené v jiné části sazebníku, k jejichž provedení nejsou příslušné, ale přijímají žádost o jejich provedení.
4. Český zastupitelský úřad může vybrat vedle poplatku i náhradu mimořádně uskutečněných výdajů spojených s provedením úkonu.
Poznámky k části XII
1. Poplatky podle této části sazebníku vyměřují a vybírají české zastupitelské úřady a Ministerstvo zahraničních věcí.
2. Poplatky přepočítávané na cizí měny se zaokrouhlují
a) u měn, jejichž směnný kurz devizového trhu k české koruně je vyšší než 1:1 na celou jednotku měny s tím, že se zaokrouhluje dolů u částek do 0,50 (nominálu příslušné měny) a nahoru od 0,50 (nominálu příslušné měny) včetně,
b) u měn, jejichž směnný kurz devizového trhu k české koruně je nižší nebo přibližně roven poměru 1:1 na nejbližší nominální hodnotu mince nebo bankovky, u nichž zaokrouhlení dle místních podmínek odpovídá použití zaokrouhlení haléřů na české koruny.
Položka 144
Přijetí žádosti o udělení krátkodobého víza
a) podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie 74) EUR stanoví přímo použitelný právní předpis Evropské unie 74)
b) podle dohody o usnadnění udělování víz uzavřené mezi Evropskou unií a třetí zemí EUR stanoví příslušná dohoda o usnadnění
udělování víz uzavřená mezi Evropskou unií a třetí zemí
Osvobození
Osvobození stanoví přímo použitelný právní předpis Evropské unie nebo dohoda o usnadnění udělování víz uzavřené mezi Evropskou unií a třetí zemí74).
Předmětem poplatku není
Přijetí žádosti o udělení víza rodinným příslušníkům občana členského státu Evropské unie nebo občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, anebo občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskými společenstvími, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost.
Zmocnění
Zmocnění Ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů stanoví přímo použitelný právní předpis Evropské unie nebo dohoda o usnadnění udělování víz uzavřené mezi Evropskou unií a třetí zemí74).
Položka 144A
Přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza Kč 2 500
Osvobození
1. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny osoby mladší 6 let.
2. Od poplatků podle této položky je osvobozeno přijetí žádosti o udělení víza do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů.
3. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeni žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří podnikají cesty za účelem studia nebo odborné přípravy v oblasti vzdělávání.
4. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeni výzkumní pracovníci ze třetích zemí, kteří cestují za účelem provádění vědeckého výzkumu.
Zmocnění
1. Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou v jednotlivých případech od vybíraného poplatku upustit nebo jej snížit, pokud toto opatření slouží k podpoře kulturních zájmů, sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.
2. Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou u dětí ve věku od šesti let a mladších dvanácti let vízový poplatek snížit nebo je od vízového poplatku osvobodit.
Položka 145
Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem Kč 5 000
Předmětem poplatku není
Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem, je-li jedním ze snoubenců český občan zdržující se v zahraničí služebně.
Položka 146
Přijetí žádosti u českého zastupitelského úřadu Kč 750
Předmětem poplatku není
Přijetí žádosti o provedení úkonu, který je zpoplatněn podle jiných položek této části sazebníku.
Položka 147
Vybrání pohledávky, renty a jiných dávek nebo plnění, s výjimkou požitků ze sociálního zabezpečení, úkony v řízení o dědictví
(včetně intervence u příslušných orgánů, vymáhání a doručení dědictví) 4 % z vybrané peněžní částky nebo peněžního ocenění dědictví
nejméně Kč 150
nejvýše Kč 2000
Poznámky
1. Pokud je k žádosti věřitele (příjemce) nebo dědice prováděn pouze úkon k zajištění pohledávky, renty nebo dědictví,
vybírá se poplatek podle položky 146 tohoto sazebníku.
2. Základem poplatku za úkony v řízení o dědictví podle této položky je hodnota dědictví nesnížená o honorář právního zástupce.
Položka 148
Úschova
- peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů 0,5 % z částky nebo ceny předmětu za každý rok
nejméně Kč 200
nejvýše Kč 20000
- listin nebo spisů za každý rok Kč 200
Předmětem poplatku není
Úschova předmětu u českého zastupitelského úřadu za účelem doručení do České republiky.
Položka 149
a) Sepsání písemnosti o právních úkonech, zejména smluv, závětí apod. Kč 600
b) Sepsání plné moci s ověřením podpisu Kč 300
Položka 150
a) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu nebo za uznání podpisu za vlastní za každý podpis Kč 250
b) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu nebo uznání podpisu za vlastní na listinách určených pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně Kč 125
c) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů (superlegalizace) Kč 600
d) Ověření otisku úředních razítek a podpisů (superlegalizace) na listinách určených pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně Kč 300
e) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech nebo listinách a ověření listiny (apostila) určených k použití v cizině Kč 100
Osvobození
Od poplatku podle písmene c) této položky je osvobozena superlegalizace úmrtního listu, pokud od vystavení prvopisu cizozemského dokladu neuplynul více než 1 rok.
Položka 151
a) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie s listinou Kč 300
b) Ověření shody předloženého opisu, kopie, fotokopie s listinou, jde-li o doklad určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně Kč 150
c) Ověření správnosti předloženého překladu Kč 300
d) Ověření správnosti předloženého překladu jde-li o doklad určený pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně Kč 150
e) Provedení autorizované konverze dokumentů do elektronické podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny Kč 100
f) Provedení autorizované konverze dokumentů do listinné podoby za každou i započatou stránku konvertované listiny Kč 100
g) Opětovné vydání přístupových údajů k datové schránce Kč 600
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.
Položka 152 Vyhotovení překladu spisového materiálu
a) do jazyka českého za každou i započatou stránku Kč 600
b) z jazyka českého za každou i započatou stránku Kč 650
c) z jednoho cizího jazyka do druhého za každou i započatou stránku Kč 1000
d) z nebo do jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každou i započatou stránku Kč 900
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.
Položka 153
a) Vystavení rodného, oddacího nebo úmrtního listu Kč 300
b) Vyhotovení překladu rodného, oddacího nebo úmrtního listu a jeho ověření Kč 700
Předmětem poplatku není
První vystavení rodného, oddacího nebo úmrtního listu.
Položka 154 Změna
a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na dřívější příjmení Kč 100
b) jména nebo příjmení v ostatních případech Kč 1000
Osvobození
1. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své dřívější příjmení nebo příjmení rodné, popřípadě, že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
2. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných nebo neúplných zápisů v matrice.
3. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě změny pohlaví.
Poznámky
1. Za změnu příjmení manželů, rodičů nebo rodiče a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybírá jen jeden poplatek.
2. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče se vybírá jen jeden poplatek.
3. Podle písmene a) této položky se vybírá poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení poručníka nebo pěstouna, na společné příjmení poručníků nebo pěstounů anebo na příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud poručníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí.
4. Dřívějším příjmením se pro účely tohoto zákona rozumí jen nejblíže předcházející příjmení nebo příjmení rodné.
Položka 155 a) Vydání opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu
z úředních záznamů, rejstříků, evidencí, listin nebo spisů Kč 150 za každou i započatou stránku
Kč 15 za každou i započatou stránku, je-li pořizována za kopírovacím stroji nebo na tiskárně počítače
b) Vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy Kč 300 za první stránku
Kč 150 za každou další i započatou stránku
c) přijetí podání podle § 72 živnostenského zákona Kč 150
Poznámka
Poplatek se vybírá za každou i započatou stránku formátu A4 a menší.
Položka 156 Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině Kč 500
Položka 157
a) Vydání cestovního pasu se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat Kč 1 200
- občanům mladším 15 let Kč 400
b) Vydání cestovního průkazu nebo cestovního průkazu totožnosti anebo náhradního cestovního dokladu EU Kč 400
c) Zápis občana mladšího 10 let do cestovního dokladu rodiče Kč 200 za každý zápis
d) Vydání cestovního pasu bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat Kč 1 600
- občanům mladším 15 let Kč 1 100
e) Změna údajů o občanu, zapsaném do cestovního dokladu jeho rodiče Kč 150
f) Změna údaje o časové platnosti cestovního průkazu Kč 150
g) Vydání průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka Kč 200
Předmětem poplatku není
1. Vydání cestovního dokladu náhradou za doklad, v němž správní úřad uvedl nesprávné zápisy nebo vydal doklad s výrobní vadou, anebo jehož certifikát pravosti byl zneplatněn.2. Vydání cestovního dokladu z moci úřední.
Zmocnění
V případech nouze správní úřad upustí od vybrání poplatku podle písmene b) této položky. Nouzí se pro účely tohoto zákona rozumí pozbytí cestovních dokladů bez vlastního zavinění.
Položka 158
Vydání potvrzení nebo písemného sdělení o místě trvalého pobytu osob Kč 150
Poznámka
Poplatek podle této položky se vybírá za potvrzení nebo písemné sdělení údajů o každé osobě v něm uváděné.
Položka 159
a) Vydání osvědčení o státním občanství České republiky Kč 300
b) Přijetí prohlášení o nabytí státního občanství České republiky podle § 31, 32, 35 a 36 zákona o státním občanství České republiky Kč 500
Položka 160 Vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz nebo pro tranzit zbraně nebo střeliva Kč 500
Osvobození
1. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba.
2. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro trvalý dovoz nebo pro tranzit na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích.
Položka 161 Potvrzení námořního protestu Kč 600
Položka 162 Přijetí žádosti
a) o vydání povolení k pobytu Kč 500
b) o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech (zelená karta) nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (modrá karta) Kč 1 000
c) o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s cizincem, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech (zelená karta) nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (modrá karta) Kč 1 000
d) o vystavení výpisu z evidence Rejstříku trestů Kč 200
Osvobození
1. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozen občan členského státu Evropské unie, který j e vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru, a občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskými společenstvími, a jeho rodinní příslušníci, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost.
2. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, vydává-li toto povolení Ministerstvo zahraničních věcí.
Položka 163 Přijetí žádosti o zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně Kč 200
Osvobození Od poplatku podle této položky je osvobozeno přijetí žádosti o zápis úmrtí občana České republiky do Zvláštní matriky v Brně.
----------------------------------- Poznamky pod carou k zakonu o spravnich poplatcich -----------------------------------
1) § 31 a 32 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
2) § 13, 20 až 23 a 36 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních.
2a) § 23a, 33a, 60a, 134g a 134r zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 575/2006 Sb.
2b) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů.
2c) § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
2d) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 10c zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.
4) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6a) § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
7) § 6 odst. 1 vyhlášky č. 232/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
8) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
9b) § 35a a násl. zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 229/1992 Sb. o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomoc států a o změně některých zákonů.
12) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).
13) Zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů.
14) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
15) § 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 78a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
17) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
19) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
20) Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
21) § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
22) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 39 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 366/2001 Sb., o upřesnění podmínek stanovených v § 6 a 17 zákona o elektronickém podpisu a o upřesnění požadavků na nástroje elektronického podpisu.
26) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb.
26b) § 117a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb.
27) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
28) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
30a) § 52c odst. 1, 6 a 7 zákona č. 247/2000 Sb.
30b) § 52b odst. 1 zákona č. 247/2000 Sb.
30c) § 49 odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb.
30d) § 52e odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb.
31) Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
32) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
33) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
34a) § 30a odst. 2 zákona č. 114/1995 Sb.
35) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
36) § 43 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
§ 62 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 174/2000 Sb.
37) Zákon č. 266/1994Sb
Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 62/1988 Sb. Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
38a) Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění pozdějších předpisů.
38b) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů.
38c) Čl. 1 bod 6 nařízení Komise (ES) č. 865/2006 ze dne 4. května 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s těmito druhy.
38d) Čl. 51 nařízení Komise (ES) č. 865/2006.
39) Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
41a) Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi).
42) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
43) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
44) Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 325/2004 Sb., k provedení zákona o ochraně chmele.
45) Vyhláška č. 318/2000 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně chmele.
46) Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství).
46a) Čl. 5 odst. 3 písm. a) nařízení Rady ES č. 1493/1999.
46b) Čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 1227/2000.
47) Zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
48) § 16 zákona č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů.
49) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů.
49a) § 8 zákona č. 326/2004 Sb.
49b) § 32 zákona č. 326/2004 Sb.
49c) § 54 zákona č. 326/2004 Sb.
49d) Čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) ze dne 21. října 2009 č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
49e) Čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
49f) § 35 zákona č. 326/2004 Sb.
49g) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
49h) Čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
49i) § 53 zákona č. 326/2004 Sb.
49j) § 45 zákona č. 326/2004 Sb.
49k) § 86 zákona č. 326/2004 Sb.
49l) § 38a zákona č. 326/2004 Sb.
49m) Čl. 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
49n) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
50) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů.
51) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).
52) Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
53) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
54) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.
55) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
56) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 297/2008 Sb.
57) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.
58) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
58a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
59) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
60) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
60a) Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů).
61a) Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.
61b) Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách).
62) Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
63) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb. a zákona č. 140/1961 Sb.
64) Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů.
64a) Zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (ES) č. 1236/2005 ze dne 27. června 2005 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání.
65) § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
66) § 54 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
66a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
67) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
68) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
69) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
70) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
71) Vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
72) Zákon č. 185/2001 Sb., odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
73) Sdělení 69/2002 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva), čl. 136 odst. 2. § 35b zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů.
74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
75) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
76) § 24a zákona č. 167/1998 Sb., ve znění zákona č. 50/2013 Sb.
76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva.
77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005 ze dne 27. července 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 o prekursorech drog a k nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.
26/2004 zákon o rostlinolékařské péči
26 ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie67) a upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob týkající se
a) ochrany rostlin a rostlinných produktů proti škodlivým organismům a poruchám,
b) ochrany proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do České republiky z ostatních členských států Evropské unie a ze třetích zemí, proti jejich rozšiřování na území České republiky a proti zavlékání těchto škodlivých organismů na území ostatních členských států Evropské unie a třetích zemí,
c) podmínky, uvádění na trh, používání a kontroly přípravků na ochranu rostlin (dále jen "přípravky") a dalších prostředků na ochranu rostlin (dále jen "další prostředky"),
d) uvádění na trh a kontroly účinných látek určených pro použití ve formě přípravků,
e) omezování nepříznivého vlivu škodlivých organismů a použití přípravků a dalších prostředků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí,
f) uvádění na trh, používání a kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen "mechanizační prostředky").
(2) Zákon stanoví působnost správních úřadů na úseku rostlinolékařské péče, upravuje rozsah a výkon rostlinolékařského dozoru a nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, stanoví odborné rostlinolékařské činnosti a požadavky na odbornou způsobilost při jejich výkonu, náhradu nákladů za provedené odborné úkony a pokuty za porušování povinností stanovených tímto zákonem.
§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) rostlinami živé rostliny a živé části rostlin včetně semen, přičemž za živé části rostlin se pokládají
1. plody v botanickém smyslu, s výjimkou plodů zmrazených na teplotu méně než mínus 18 °C (dále jen "hluboce zmrazené"),
2. zelenina, s výjimkou hluboce zmrazené,
3. hlízy, cibule, oddenky a jiné podzemní části sloužící k rozmnožování,
4. řezané květiny,
5. větve s listy nebo jehlicemi,
6. uříznuté stromy s listy nebo jehlicemi,
7. listí nebo jehličí,
8. rostlinné buněčné a pletivové kultury,
9. živý pyl,
10. rouby, očka a řízky a
11. jiné části rostlin, které mohou být stanoveny postupem podle předpisu Evropské unie1a),
b) semeny podle písmene a) semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování (dále jen "osivo"),
c) rostlinnými produkty produkty rostlinného původu nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, jako je mletí, sušení nebo lisování, pokud nejsou rostlinami,
d) jinými předměty předměty jiné než rostliny nebo rostlinné produkty, které mohou být nositeli škodlivých organismů a podléhají úředním opatřením,
e) dřevem dřevo se zcela nebo částečně zachovaným přirozeným oblým povrchem, s kůrou nebo bez kůry, nebo ve formě třísek, štěpků, pilin, zbytků dřeva a dřevního odpadu; s výjimkou ustanovení vztahujících se k dovozu a uvádění na trh rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů stanovených prováděcím právním předpisem se dřevem rozumí též dřevo, které je ve formě výplně, prokladů, palet nebo obalového materiálu, používaných k přepravě předmětů všeho druhu za předpokladu, že představuje rostlinolékařské riziko,
f) pěstováním činnosti spojené s umístěním rostlin, které zajišťují jejich další růst nebo rozmnožování,
g) rostlinami určenými k pěstování rostliny vyseté nebo vysazené, určené k dalšímu pěstování nebo přesazení po jejich přemístění, nebo rostliny dosud nevysazené nebo nevyseté, určené k pěstování,
h) kmenem nebo biotypem soubor jedinců jednoho druhu škodlivého organismu, který je geneticky ustálený a který se svými vlastnostmi liší od jiného geneticky ustáleného souboru jedinců téhož druhu,
i) škodlivými organismy jakékoliv druhy, kmeny nebo biotypy rostlin, živočichů nebo původců chorob (například virů, bakterií, hub) škodící rostlinám nebo rostlinným produktům,
j) poruchami rostlin škodlivé změny způsobené na rostlinách nebo rostlinných produktech nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory,
k) integrovanou ochranou rostlin souhrn opatření, která po zvážení veškerých dostupných metod ochrany rostlin potlačují rozvoj populací škodlivých organismů, podporují přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy a snižují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí,
l) monitoringem škodlivých organismů proces soustavného sledování výskytu škodlivých organismů a vyhodnocování souvisejících rizik,
m) průzkumem výskytu škodlivých organismů úřední sledování prováděné příslušným orgánem na určitém území ve stanoveném období za účelem zjištění výskytu škodlivého organismu nebo k určení charakteristik jeho populace,
n) rostlinolékařským pasem úřední doklad, který osvědčuje, že jím označené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty splňují ustanovení právních předpisů Evropské unie1) týkající se jejich uvádění na trh, a který je
1. v rámci Evropské unie jednotně upraven pro různé druhy rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů,
2. stanoven příslušným úředním orgánem členského státu Evropské unie a
3. vydán na základě právního předpisu Evropské unie,1) popřípadě podle tohoto zákona, určujícího podrobnosti postupu pro vydávání rostlinolékařských pasů,
o) rostlinolékařským osvědčením mezinárodně uznávaný úřední dokument o původu a zdravotním stavu zásilky,
p) oblastí prostou určitého škodlivého organismu území, ve kterém se tento škodlivý organismus nevyskytuje, což je úředně doloženo, a v němž, je-li to potřebné, se uplatňují úřední opatření k udržení tohoto stavu,
q) eradikací použití vhodných opatření a postupů k eliminaci škodlivého organismu v určitém území,
r) chráněnou zónou území,
1. ve kterém není původní nebo usídlený jeden nebo více škodlivých organismů stanovených právním předpisem Evropské unie1) a usídlený v jedné nebo několika částech území Evropské unie, a to přesto, že podmínky pro jeho usídlení jsou v tomto území vhodné, nebo
2. ve kterém hrozí nebezpečí usídlení škodlivého organismu na určité plodině v důsledku příznivých ekologických podmínek, přestože tento organismus není na území Evropské unie původní ani usídlený,
a které bylo uznáno Evropskou komisí (dále jen "Komise") postupem stanoveným právním předpisem Evropské unie;1) škodlivý organismus je považován za usídlený v určité oblasti, je-li známo, že se v ní vyskytuje a nebylo přijato žádné úřední opatření k jeho eradikaci anebo pokud se toto opatření ukázalo jako neúčinné nejméně ve dvou po sobě následujících letech,
s) nárazníkovou zónou území, ve kterém se určitý škodlivý organismus nevyskytuje nebo se proti němu provádějí úřední opatření a které přiléhá k oblasti prosté určitého škodlivého organismu nebo ke chráněné zóně nebo k území, na které se vztahují úřední opatření z důvodu výskytu škodlivého organismu,
t) místem produkce areál, objekt, pozemek a jejich příslušenství nebo jejich soubor, využívaný jako samostatná produkční jednotka včetně navazujícího vybavení a zařízení,
u) členským státem Evropské unie členský stát Evropské unie, smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace (dále jen „členský stát Evropské unie“),
v) třetí zemí země, která není členským státem Evropské unie, Ceuta a Melilla,
w) úředním prohlášením nebo opatřením prohlášení nebo opatření učiněné nebo přijaté
1. v případech týkajících se vystavování rostlinolékařských osvědčení a rostlinolékařských osvědčení pro reexport v listinné nebo elektronické podobě zástupci úřední organizace ochrany rostlin třetí země nebo jinými odborně způsobilými státními úředníky touto organizací pověřenými;
2. ve všech ostatních případech buď osobami uvedenými v bodě 1 nebo kvalifikovanými zaměstnanci jednoho z odpovědných úředních orgánů členského státu Evropské unie za předpokladu, že tito zaměstnanci nejsou osobně zainteresováni na výsledcích jimi přijatých opatření,
x) oblastmi využívanými širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel79) zejména veřejné parky nebo zahrady, veřejná prostranství uvnitř obcí, hřbitovy, sportoviště, rekreační plochy, areály škol nebo školní pozemky, dětská hřiště, areály zdravotnických zařízení, zařízení poskytujících léčebnou péči nebo kulturních zařízení,
y) nechemickými metodami alternativní metody k použití chemických přípravků na ochranu rostlin založené na agronomických postupech, nebo fyzikální, mechanické nebo biologické metody ochrany před škodlivými organismy,
z) zařízením pro aplikaci přípravků zařízení konkrétně určená pro aplikaci přípravků zejména samojízdná, návěsná, tažená, namontovaná na vlaku, letadle, jakož i stacionární zařízení určená k aplikaci přípravků, přenosná motorem poháněná nebo přenosná ručně ovládaná zařízení a ruční zařízení s tlakovou komorou, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako zejména trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže.
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) uváděním na trh obchodní skladování, nabízení k prodeji, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na jinou osobu na území Evropské unie v rámci podnikání; za uvádění na trh se nepovažuje dovoz a vývoz do třetích zemí,
b) zásilkou množství zboží, které se vyváží z České republiky do třetí země nebo dováží ze třetí země do České republiky nebo prováží2) přes Českou republiku, a na které se vztahuje samostatný doklad potřebný k řízení před celním úřadem nebo k jinému řízení, například rostlinolékařské osvědčení nebo jiný dokument či označení zboží; zásilka může být složena z jedné nebo více partií,
c) partií množství jedné komodity, které je identifikovatelné podle stejnorodého složení a původu,
d) dovozcem fyzická nebo právnická osoba, která sama nebo prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby dopravuje zásilku ze třetí země přes státní hranice České republiky s výjimkou přímého tranzitu,2)
e) reexportem vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které nebyly vypěstovány nebo vyrobeny na území Evropské unie, do třetích zemí,
f) pěstebním substrátem jakýkoliv materiál, ve kterém rostou kořeny rostlin nebo je k tomuto účelu určený,
g) distributorem osoba, která uvádí přípravek na trh,
h) profesionálním uživatelem osoba, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, která používá přípravky v rámci svých profesních činností, jak v oblasti zemědělství, tak v jiných odvětvích,
i) šarží množství výrobku vyrobeného nebo připraveného v jednom výrobním cyklu a postupu anebo zhomogenizovaného během přípravy nebo výroby; základním znakem šarže je její stejnorodost,
j) vstupním místem místo, na kterém rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty poprvé vstupují na celní území Evropské unie: v případě letecké dopravy letiště, v případě námořní nebo říční dopravy přístav, v případě železniční dopravy železniční stanice, v případě ostatní dopravy sídlo celního úřadu, v jehož územní působnosti se překračuje pozemní hranice Evropské unie směrem na jejich území,
k) úřadem vstupního místa úřad odpovědný za výkon působnosti na úseku rostlinolékařské péče podle předpisu Evropské unie68) v členském státě Evropské unie, jemuž podléhá vstupní místo,
l) úřadem místa určení úřad odpovědný za výkon působnosti na úseku rostlinolékařské péče podle předpisu Evropské unie68) v členském státě Evropské unie v územní působnosti celního úřadu určení,
m) celním úřadem vstupního místa úřad vstupního místa definovaného pod písmenem s),
n) celním úřadem určení úřad místa určení podle předpisu Evropské unie4a),
o) celně schváleným zacházením nebo použitím celně schválené určení uvedené v předpisu Evropské unie4b),
p) tranzitem doprava zboží, které podléhá dohledu celních orgánů, z jednoho místa na druhé v celním území Evropské unie, jak je uvedeno v předpisu Evropské unie4c) a jak to odpovídá Úmluvě o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím4d),
r) poradcem osoba, která v rámci svého podnikání nebo zaměstnání poskytuje poradenství v oblasti ochrany před škodlivými organismy a s ní souvisejícími poruchami rostlin a bezpečného používání přípravků,
s) ukazatelem rizika výsledek výpočetní metody, který se užívá pro posouzení rizika používání přípravků na lidské zdraví nebo životní prostředí,
t) mechanizačním prostředkem zařízení pro aplikaci přípravků a technická zařízení k hubení škodlivých organismů,
u) osvědčením třetího stupně doklad osvědčující, že fyzická osoba může v rámci svých profesních činností poskytovat poradenství v oblasti ochrany rostlin před škodlivými organismy a s ní souvisejícími poruchami rostlin a v oblasti bezpečného používání přípravků, distribuovat přípravky pro profesionální použití a pořádat kurzy a školení k získání a prodloužení osvědčení podle § 86,
v) osvědčením druhého stupně doklad osvědčující, že fyzická osoba může v rámci svých profesních činností při používání přípravků řídit nakládání s přípravky a provádět dohled nad nakládáním s přípravky, pokud nejsou tyto činnosti vyhrazeny pro držitele osvědčení třetího stupně,
w) osvědčením prvního stupně doklad osvědčující, že fyzická osoba může nakládat s přípravky pod vedením držitele osvědčení druhého nebo třetího stupně pro nakládání s přípravky.
(3) Základními pojmy podle odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny pojmy uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie69).
HLAVA II
OCHRANA ROSTLIN A ROSTLINNÝCH PRODUKTŮ PROTI ŠKODLIVÝM ORGANISMŮM A PORUCHÁM ROSTLIN
§ 3
Základní povinnosti fyzických a právnických osob
(1) Fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, jsou povinni
a) zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů včetně plevelů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat,
b) používat k ošetřování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů proti škodlivým organismům pouze přípravky, další prostředky a mechanizační prostředky povolené k používání podle tohoto zákona, a to způsobem, který nepoškozuje okolní porost, zdraví lidí a zvířat nebo životní prostředí.
(2) Fyzické a právnické osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti rostlinolékařské péče také úkoly vyplývající pro ně z přímo použitelných právních předpisů Evropské unie.
§ 4
Ochrana rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin
Při skladování rostlinných produktů jsou provozovatelé skladů povinni
a) skladovat odděleně rostlinné produkty nevyhovující pro výrobu potravin nebo krmiv,
b) sledovat výskyt škodlivých organismů v prostorách skladů i ve skladovaných produktech a minimalizovat možnost jejich negativního působení na kvalitu a zdravotní nezávadnost skladovaných produktů,
c) vést evidenci o výskytu škodlivých organismů a jejich hubení; náležitosti evidence stanoví prováděcí právní předpis.
§ 5
Integrovaná ochrana rostlin
(1) Opatření integrované ochrany rostlin udržují používání přípravků a ostatních metod ochrany rostlin na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit, přičemž je kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů.
(2) Profesionální uživatelé jsou povinni za podmínek uvedených v odstavci 1 uplatňovat obecné zásady integrované ochrany rostlin, které obsahují zejména
a) metody pro sledování výskytu škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a pro rozhodování v oblasti integrované ochrany rostlin,
b) preventivní opatření a přímé metody ochrany rostlin, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí,
c) opatření k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen „antirezistentní strategie“) a
d) způsob ověřování úspěšnosti používaných opatření v oblasti integrované ochrany rostlin.
(3) Obecné zásady integrované ochrany rostlin podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“)
a) provádí monitoring škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a podmínek pro šíření škodlivých organismů,
b) zveřejňuje aktuální informace o výskytu škodlivých organismů včetně upozornění na riziko dosažení hodnot prahů škodlivosti škodlivých organismů a riziko výskytu s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin,
c) shromažďuje a zveřejňuje dostupné údaje o riziku vzniku rezistence škodlivých organismů k přípravkům a o opatřeních k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen „antirezistentní strategie“),
d) zajišťuje dostupnost přípravků pro uplatňování integrované ochrany rostlin a antirezistentních strategií a
e) shromažďuje a zveřejňuje metodické postupy k uplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin pro rostliny a skupiny rostlin s využitím výsledků činnosti vědeckovýzkumné základny.
§ 6
Kontrola zdravotního stavu šlechtitelského, rozmnožovacího a reprodukčního materiálu
(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá pěstovat šlechtitelský, rozmnožovací nebo reprodukční materiál podle zvláštních právních předpisů6),7) může před založením příslušného porostu požádat Ústav o provedení průzkumu výskytu škodlivých organismů, jejichž přítomnost je překážkou uznání těchto rostlin. Průzkum se provádí v místě určeném k produkci tohoto materiálu, popřípadě i v bezprostředním okolí tohoto místa. Druhy rostlin, kterých se možnost provedení průzkumu týká, a další podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Zjistí-li Ústav v porostu nebo na rozmnožovacím nebo reprodukčním materiálu podle zvláštních právních předpisů6),7) výskyt škodlivých organismů, jejichž přítomnost je překážkou uznání těchto rostlin, informuje o tom písemně ministerstvo.
(3) Ministerstvo písemně informuje Ústav o výskytu škodlivých organismů zjištěném při kontrole zdravotního stavu množitelských nebo reprodukčních porostů a rozmnožovacího nebo reprodukčního materiálu lesních dřevin.
HLAVA III
OPATŘENÍ PROTI ZAVLÉKÁNÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ ŠKODLIVÝCH ORGANISMŮ
Základní opatření
§ 7
Zákaz zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů a dovozu a přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů
(1) Prováděcí právní předpis stanoví škodlivé organismy a rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území
a) Evropské unie,
b) příslušných chráněných zón.
(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 písm. a) se nevztahuje na případy stanovené v souladu s postupem podle předpisu Evropské unie1a), které se týkají slabého výskytu škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem na rostlinách, které nejsou určeny k pěstování, nebo přípustných tolerancí pro škodlivé organismy stanovené prováděcím právním předpisem na rostlinách určených k pěstování. Ústav zveřejní tyto případy ve Věstníku.
(3) V souladu s postupem podle zvláštního předpisu Evropské unie1a) může příslušný orgán Evropské unie stanovit opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, které
a) nejsou uvedeny v odstavci 1,
b) jsou uvedeny v odstavci 1, ale vyskytují se na jiných než v odstavci 1 uvedených rostlinách, rostlinných produktech nebo jiných předmětech, nebo
c) jsou uvedeny v odstavci 1, ale nacházejí se v izolovaném stavu.
(4) Ústav vyhlásí opatření podle odstavce 3 ve Věstníku nebo je nařídí podle § 76 odst. 2.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které je zakázáno
a) dovážet do Evropské unie, pokud pocházejí z určitých zemí,
b) dovážet a přemísťovat do chráněných zón,
c) dovážet a přemísťovat, pokud nejsou splněny zvláštní požadavky,
d) dovážet do příslušných chráněných zón a přemísťovat je uvnitř těchto zón, pokud nejsou splněny zvláštní požadavky.
(6) Země podle odstavce 5 písm. a), chráněné zóny podle odstavce 5 písm. b) a d) a zvláštní požadavky podle odstavce 5 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Ustanovení odstavce 5 písm. c) a d) se nevztahují na malá množství rostlin, rostlinných produktů, potravin nebo krmiv pro zvířata, která jsou určena pro užití vlastníky nebo příjemci k nevýrobním nebo neobchodním účelům nebo ke spotřebě během přepravy, pokud neexistuje nebezpečí šíření škodlivých organismů uvedených v § 10 odst. 1 nebo škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle odstavce 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3. Malá množství rostlin, rostlinných produktů, potravin nebo krmiv pro zvířata stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8
Povolení dovozu, přemísťování a použití škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pro pokusné, vědecké a šlechtitelské účely
(1) Ústav může na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby rozhodnout, že se ustanovení § 7 odst. 1, 3 a 5 nevztahují na dovoz a přemísťování škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pro pokusné a vědecké účely anebo pro práci ve šlechtění odrůd (dále jen "karanténní materiál") a na jejich přechovávání a jinou manipulaci s nimi za podmínek, které stanoví. K vyloučení rizik spojených s dovozem, přemísťováním a přechováváním karanténního materiálu a jinou manipulací s ním stanoví prováděcí právní předpis
a) náležitosti žádosti o povolení přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulace s ním,
b) náležitosti žádosti o povolení dovozu karanténního materiálu ze třetí země a nebo jeho přemístění z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo do chráněné zóny na území České republiky, nebo jeho přemístění v rámci České republiky,
c) kritéria, která musí být splněna, aby nehrozilo riziko rozšíření škodlivého organismu mimo prostory vymezené k přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulaci s ním nebo během jeho dovozu nebo přemísťování,
d) podrobnosti postupu a podmínky vydání povolení k nakládání s karanténním materiálem a dobu platnosti povolení,
e) postupy pro vyloučení skrytého napadení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů škodlivými organismy a pro jejich uvolnění z režimu přechovávání a manipulace,
f) způsob kontroly plnění podmínek stanovených pro bezpečnou manipulaci s karanténním materiálem a postup při úniku škodlivého organismu,
g) podmínky, za kterých mají být rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty opatřeny rostlinolékařským osvědčením nebo rostlinolékařským pasem a náležitosti těchto dokladů.
(2) Povolí-li Ústav podle odstavce 1 dovoz karanténního materiálu ze třetích zemí a nebo jeho přemístění z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo do chráněné zóny na území České republiky a nebo jeho přemístění v rámci České republiky, vystaví žadateli oprávnění k jeho dovozu nebo přemístění. V případě přemísťování karanténního materiálu z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo do chráněné zóny na území České republiky musí být oprávnění potvrzeno odpovědným úředním orgánem pro ochranu rostlin země jeho původu. Oprávnění doprovází příslušný karanténní materiál při vstupu na území České republiky a jeho přemísťování po tomto území. Formulář oprávnění stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Ústav v souladu s odstavcem 1 schvaluje přemísťování karanténního materiálu z České republiky do jiného členského státu Evropské unie, a to potvrzením oprávnění pro jeho přemísťování, které bylo vydáno za tímto účelem odpovědným úředním orgánem pro ochranu rostlin členského státu Evropské unie, do něhož je příslušný karanténní materiál přemísťován.
(4) Pokud se při přemísťování karanténního materiálu z České republiky na území jiného členského státu Evropské unie vystavuje rostlinolékařský pas, Ústav jej vydá na základě informací uvedených v příslušném oprávnění vydaném odpovědným úředním orgánem pro ochranu rostlin členského státu Evropské unie a doručeném Ústavu úřední cestou. Při přemísťování materiálu musí být dodrženy podmínky karanténní izolace.
(5) Ústav může kdykoliv v průběhu činnosti povolené podle odstavce 1 tuto činnost zakázat, nebudou-li splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem a rozhodnutím nebo povolením rostlinolékařské správy. Odvolání proti rozhodnutí o tomto zákazu nemá odkladný účinek.
§ 9
Ohlašovací povinnost
Každý, kdo zjistil výskyt nebo má důvodné podezření z výskytu škodlivého organismu stanoveného prováděcím právním předpisem, je povinen toto zjištění nebo důvodné podezření neodkladně ohlásit Ústavu buď přímo nebo prostřednictvím obecního úřadu. Obecní úřad neprodleně sdělí písemně tuto informaci Ústavu. Po obdržení této informace Ústav postupuje v souladu s § 11 odst. 1.
§ 10
Monitoring a průzkum výskytu škodlivých organismů
(1) Ústav provádí monitoring a na území České republiky provádí rovněž průzkum výskytu
a) škodlivých organismů uvedených v § 7 odst. 1 písm. a),
b) škodlivých organismů, které na území České republiky nebyly dosud zjištěny, a invazních škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem, pokud představují pro rostliny nebo rostlinné produkty na tomto území pěstované, vyráběné nebo skladované, popřípadě pro životní prostředí, riziko podle odstavce 2.
Invazním škodlivým organismem se rozumí škodlivý organismus v určitém území nepůvodní, který je po zavlečení a usídlení schopen v tomto území nepříznivě ovlivňovat rostliny nebo životní prostředí včetně jeho biologické různorodosti.
(2) Ústav vyhodnocuje míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů uvedených v odstavci 1 na území České republiky a jejich možného vlivu na zdravotní stav rostlin a rostlinných produktů, které se pěstují nebo skladují na území České republiky, popřípadě na životní prostředí; při zjištění výskytu takového škodlivého organismu vyhodnocuje toto riziko neprodleně.
(3) Vyhodnocení míry rizika podle odstavce 2 se provádí v souladu s předpisem Evropské unie9), a to na základě
a) soustavného hodnocení rozsahu, skladby a původu dovážených a provážených zásilek s ohledem na možnost zavlečení škodlivých organismů,
b) soustavného hodnocení rozsahu a výsledků monitoringu a průzkumu výskytu škodlivých organismů prováděných podle odstavce 1,
c) dostupných vědeckých poznatků o příslušných škodlivých organismech, zejména o jejich biologii a schopnosti aktivního šíření,
d) zhodnocení potenciálního hospodářského významu příslušných škodlivých organismů pro Českou republiku s ohledem na skladbu a rozsah pěstovaných rostlin,
e) zhodnocení dostupných způsobů ochrany proti šíření příslušných škodlivých organismů.
(4) Ústav eviduje výskyt nebo nepřítomnost škodlivých organismů uvedených v odstavci 1 na území České republiky na základě výsledků monitoringu a průzkumu podle odstavce 1 nebo na základě jiných Ústavem ověřených informací. Rozsah a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Ústav neprodleně písemně oznámí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie
a) výskyt škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem na území České republiky,
b) výskyt škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem na té části území České republiky, na níž jejich výskyt dosud nebyl znám,
c) výskyt nebo podezření z výskytu škodlivých organismů, neuvedených v písmenech a) a b), jejichž výskyt na území České republiky nebyl dosud znám, a
d) opatření, která Ústav v této souvislosti stanovil nebo hodlá stanovit podle § 11 k zabránění šíření těchto škodlivých organismů na území ostatních členských států Evropské unie.
(6) Zaměstnanci Ústavu jsou při provádění průzkumu výskytu škodlivých organismů podle odstavce 1 a monitoringu škodlivých organismů podle § 5 odst. 1 oprávněni
a) pořizovat v souvislosti s průzkumem fotodokumentaci,
b) vstupovat a vjíždět dopravními prostředky do objektů, na pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení, na kterých nebo ve kterých se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a v nezbytném rozsahu odebírat jejich vzorky, přípravky nebo jiné výrobky. Při odběru vzorků se postupuje obdobně jako při odběru vzorků při kontrole.
§ 11
Opatření při zjištění výskytu nebo podezření z výskytu škodlivých organismů
(1) Pokud Ústav zjistí výskyt nebo podezření z výskytu škodlivých organismů uvedených v § 10 odst. 5 písm. a) a b), stanoví mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 s cílem zajistit eradikaci těchto škodlivých organismů. Není-li eradikace možná, stanoví mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 k zabránění jejich dalšího šíření.
(2) Zjistí-li Ústav podle § 10 odst. 2, že zásilky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů ze třetích zemí představují bezprostřední nebezpečí zavlečení anebo šíření škodlivých organismů uvedených v § 10 odst. 5 písm. a) a b), neodkladně vyhlásí ve Věstníku a nebo nařídí opatření podle § 26 odst. 1 nebo 3 nutná pro ochranu území Evropské unie před tímto nebezpečím a informuje o nich Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.
(3) Zjistí-li Ústav podle § 10 odst. 2, že existuje jiné bezprostřední nebezpečí zavlečení nebo šíření škodlivých organismů, než je uvedeno v odstavci 2, neprodleně písemně oznámí Komisi a ostatním členským státům Evropské unie opatření, která je třeba přijmout. Nepřijme-li Komise tato opatření a hrozí-li současně zavlečení nebo šíření příslušného škodlivého organismu na území České republiky, může Ústav vyhlásit ve Věstníku nebo nařídit podle § 76 odst. 2 opatření, která bude považovat za nezbytná, až do doby, dokud Komise nestanoví odpovídající opatření podle zvláštního předpisu Evropské unie.10) Pokud Komise tato opatření přijme, Ústav je vyhlásí ve Věstníku, popřípadě je nařídí podle § 76 odst. 2.
Uvádění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na trh
§ 12
Registrace dovozců rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a osob, které je uvádějí na trh
(1) Podnikající fyzická nebo právnická osoba, která
a) uvádí na trh určité rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty vypěstované nebo vyrobené na území České republiky,
b) dováží určité rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, s výjimkou dovozců, kteří je dovážejí jen pro vlastní užití nebo ke spotřebě během přepravy, pokud přitom nemůže dojít k rozšíření škodlivých organismů,
c) provozuje na území České republiky společný obchodní sklad, odesílací středisko nebo balírnu určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, nebo tyto rostliny a rostlinné produkty na území České republiky pěstuje, nebo
d) žádá o vydávání náhradních rostlinolékařských pasů podle § 19 nebo o oprávnění k jejich vystavování podle § 17,
musí být zapsána do úředního registru pod registračním číslem.
(2) Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, na které se vztahují ustanovení odstavce 1 písm. a) až c), stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Žádost o registraci se podává Ústavu.
(4) Ústav zaregistruje žadatele do 3 měsíců ode dne doručení žádosti podle odstavce 3, jestliže shledá, že je žadatel způsobilý plnit povinnosti stanovené v § 13 a s ohledem na požadovaný rozsah registrace také zvláštní podmínky podle § 15 odst. 1 nebo povinnosti vyplývající z mimořádných rostlinolékařských opatření nařízených podle § 76 odst. 2. O registraci Ústav vydá žadateli doklad, ve kterém je uvedeno označení osoby zapsané v úředním registru podle odstavce 1, její registrační číslo, činnost, pro kterou je tato osoba do úředního registru zapsána, a datum provedení registrace.
(5) Jestliže Ústav shledá, že žadatel není způsobilý plnit povinnosti a podmínky podle odstavce 4 rozhodne o zamítnutí žádosti.
(6) Ústav zruší registraci na žádost registrované osoby nebo může registraci zrušit, popřípadě pozastavit její platnost v případě zjištění zvlášť hrubého nebo opakovaného porušení povinnosti stanovené v § 13.
(7) Náležitosti žádosti podle odstavce 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Komise má na požádání přístup k registru podle odstavce 1.
(9) Povinnost registrace je splněna i registrací v jiném členském státu Evropské unie71). Tímto není dotčena povinnost registrovaných osob podle § 21 odst. 6.
§ 13
Povinnosti registrovaných osob
(1) Osoba podle § 12 odst. 1 je povinna
a) vést a uchovávat evidenci o jí pěstovaných, vyrobených, skladovaných, odeslaných jinam nebo jinak užívaných rostlinách, rostlinných produktech a jiných předmětech, jejíž rozsah, způsob vedení a dobu uchovávání stanoví prováděcí právní předpis,
b) umožnit Ústavu provádět činnosti stanovené tímto zákonem v místech pěstování, výroby, skladování nebo přechovávání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a poskytnout mu potřebnou součinnost, informace a podklady; za tím účelem musí být osobně dosažitelná pro potřeby rostlinolékařské správy, popřípadě může pověřit pro styk s Ústavem jinou osobu s potřebnými odbornými zkušenostmi v oblasti rostlinné výroby a v souvisejících otázkách zdravotního stavu rostlin a rostlinných produktů,
c) provádět prohlídky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v § 12 odst. 1 písm. a), zaměřené na zjištění skutečností uvedených pod písmenem d) bodem 1, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a způsobem, který stanoví Ústav ve Věstníku,
d) oznámit Ústavu
1. neodkladně neobvyklý (například v daném území dosud nezjištěný nebo mimořádně intenzivní) výskyt škodlivých organismů anebo příznaků napadení škodlivými organismy nebo jiné abnormality na rostlinách, rostlinných produktech nebo jiných předmětech uvedených v § 12 odst. 2,
2. jakékoliv změny údajů, které jsou obsahem úředního registru podle § 12 odst. 1, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce od data, kdy k příslušným změnám došlo,
e) požádat Ústav o provedení soustavné rostlinolékařské kontroly rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů uvedených v § 12 odst. 1 písm. a); vzor žádosti a informace o způsobu a termínech jejího podávání poskytuje žadateli a zveřejňuje ve Věstníku Ústav,
f) vést a aktualizovat plán pozemků a objektů v místech, ve kterých jsou rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) pěstovány, vyráběny, skladovány nebo používány nebo ve kterých se tyto rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty vyskytují, a tento plán poskytnout Ústavu před provedením soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 15; vzor vedení plánu pozemků a objektů a informace o způsobu a termínech jeho předávání Ústavu poskytuje Ústav osobám registrovaným podle § 12 odst. 1 a zveřejňuje ve Věstníku.
(2) Ústav může na základě výsledků soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 15 odst. 2 a 3 nebo rostlinolékařského dozoru podle § 74 nařídit úředním opatřením podle § 75 osobě podle § 12 odst. 1 provést v nezbytném rozsahu jeden nebo více úkonů rostlinolékařské péče ke zlepšení zdravotního stavu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů a k zajištění jejich identity do doby připojení rostlinolékařských pasů podle § 20 odst. 1. Těmito úkony jsou zejména zvláštní vyšetření, vzorkování, ošetření, označení, umístění do izolace nebo zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, jakož i úkony nezbytné ke splnění zvláštních požadavků stanovených prováděcím právním předpisem.
§ 14
Podmínky pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů
(1) Prováděcí právní předpis stanoví
a) rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které nesmějí být přemísťovány na území členských států Evropské unie, pokud k nim, k jejich obalům nebo k dopravním prostředkům, které je přepravují, není připojen rostlinolékařský pas podle § 18 odst. 1, nebo pokud nesplňují zvláštní požadavky stanovené tímtéž prováděcím právním předpisem,
b) chráněné zóny a rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které do nich a následně uvnitř nich nesmějí být přemísťovány, pokud k nim, k jejich obalům nebo k dopravním prostředkům, které je přepravují, není připojen rostlinolékařský pas pro příslušnou chráněnou zónu, potvrzující, že jsou splněny zvláštní požadavky stanovené pro tuto zónu tímtéž prováděcím právním předpisem.
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro dodávky osiva opatřené doklady vydanými podle zvláštního právního předpisu,6) pokud potvrzují splnění zvláštních požadavků stanovených prováděcím právním předpisem.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se nevztahuje na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty splňující podmínky pro jejich přemísťování přes chráněnou zónu nebo v rámci této zóny stanovené podle § 30 odst. 1.
(4) Ustanovení odstavce 1 na území České republiky se nevztahují na přemísťování rostlin, rostlinných produktů, potravin nebo krmiv pro zvířata, které jsou určeny pro užití vlastníky nebo příjemci k nevýrobním nebo neobchodním účelům nebo ke spotřebě během přepravy, pokud neexistuje nebezpečí šíření škodlivých organismů uvedených v § 10 odst. 1 nebo škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle § 7 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3.
(5) Ústav nekontroluje rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které nejsou uvedeny v odstavci 1, i když k nim je připojen rostlinolékařský pas.
§ 15 Soustavná rostlinolékařská kontrola
(1) Prováděcí právní předpis stanoví rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které, jsou-li
a) pěstovány, vyráběny nebo užívány nebo se jen vyskytují na území České republiky a mají být v rámci Evropské unie uváděny na trh,
b) určeny k přemístění do chráněné zóny,
musí být před uvedením na trh nebo před přemístěním do této zóny podrobeny soustavné rostlinolékařské kontrole, aby bylo zajištěno, že nejsou napadeny škodlivými organismy stanovenými tímtéž prováděcím právním předpisem a splňují zvláštní požadavky stanovené rovněž tímto prováděcím právním předpisem.
(2) Soustavnou rostlinolékařskou kontrolu provádí Ústav přednostně v místech produkce příslušných rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, a to pravidelně ve vhodných termínech, nejméně však jednou za rok, alespoň vizuální prohlídkou buď všech rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo jejich reprezentativního vzorku odebraného bezplatně Ústavem. Soustavné rostlinolékařské kontrole podle odstavce 1 podléhají také pěstební substráty a obaly, popřípadě kontejnery, zemědělské stroje a zařízení, které se používají při pěstování, výrobě, užívání a manipulaci s příslušnými rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty, a dopravní prostředky, které je přepravují.
(3) Ústav může kdykoliv provést rostlinolékařskou kontrolu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které jsou v rámci podnikání skladovány, užívány nebo se s nimi jinak manipuluje na pozemcích a v objektech osob registrovaných podle § 12 odst. 1 písm. c). Ustanovení odstavce 2 přitom platí přiměřeně.
(4) Soustavná rostlinolékařská kontrola nemusí být provedena u rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů určených k přemístění do příslušné chráněné zóny před jejich přemístěním přes území nebo z území této zóny.
(5) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na rostliny, rostlinné produkty, potraviny nebo krmiva pro zvířata, které jsou určeny pro užití vlastníky nebo příjemci k nevýrobním nebo neobchodním účelům nebo ke spotřebě během přepravy, pokud neexistuje nebezpečí šíření škodlivých organismů uvedených v § 10 odst. 1 a 2 nebo škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle § 7 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3.
(6) K vyloučení nebezpečí vyplývajícího z výskytu příslušného škodlivého organismu anebo z neplnění zvláštního požadavku podle odstavce 1, zjištěného na základě soustavné rostlinolékařské kontroly prováděné podle odstavců 1 až 3, nařídí Ústav vhodná mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 1 písm. a) až d). Tímto opatřením může být i úplné nebo částečné pozastavení platnosti registrace osoby registrované podle § 12 odst. 1, a to do doby, než bude prokázáno, že nebezpečí šíření škodlivých organismů nehrozí. Po dobu pozastavení platnosti registrace osoby je pro tuto osobu také pozastaveno vydávání a nahrazování rostlinolékařských pasů podle § 17 odst. 1 a podle § 19 odst. 2 a oprávnění k vystavování těchto pasů podle § 17 odst. 2 s výjimkou případu uvedeného v § 16 odst. 1 písm. b). Tímto není dotčeno ustanovení § 76 odst. 6.
§ 16
Podmínky a způsob vystavování rostlinolékařských pasů
(1) Rostlinolékařský pas se vystaví, prokáže-li se soustavnou rostlinolékařskou kontrolou provedenou podle § 15 odst. 2, že
a) jsou splněny požadavky stanovené v § 15 odst. 1, nebo
b) je vyloučeno nebezpečí vyplývající z výskytu příslušného škodlivého organismu anebo z neplnění zvláštního požadavku podle § 15 odst. 1 na základě splnění opatření nařízených Ústavem podle § 15 odst. 6.
(2) Vystavením rostlinolékařského pasu se rozumí jeho vyhotovení v souladu s prováděcím právním předpisem, kterým se stanoví forma a náležitosti rostlinolékařského pasu. Vystavený rostlinolékařský pas musí být zabezpečen před zneužitím po dobu do jeho předání žadateli.
(3) Pokud je na základě soustavné rostlinolékařské kontroly prováděné podle § 15 odst. 2 a 3 zjištěn výskyt škodlivých organismů uvedených v § 15 odst. 1, ale místním šetřením rostlinolékařské správy se prokáže, že část rostlin nebo rostlinných produktů pěstovaných, vyráběných nebo používaných osobou registrovanou podle § 12 odst. 1 písm. a) nebo c) nebo jinak se vyskytujících na pozemcích nebo v objektech, které tato osoba vlastní nebo užívá, nebo část zde používaného pěstebního substrátu nepředstavuje žádné nebezpečí pro šíření příslušných škodlivých organismů, smí být pro tuto část rostlinolékařský pas vystaven a tato část smí být uváděna na trh.
(4) Jestliže soustavná rostlinolékařská kontrola nebyla zaměřena na ověření splnění podmínek stanovených pro chráněnou zónu, nelze vydat rostlinolékařský pas pro tuto chráněnou zónu. Jestliže bylo na základě kontroly provedené podle § 74 odst. 3 a 4 zjištěno, že tyto podmínky nebyly splněny, vydaný rostlinolékařský pas pro chráněnou zónu se nepovažuje za platný a musí být označen na nápadném místě na lícní straně otiskem razítka ve tvaru rovnostranného trojúhelníku v červené barvě s textem "Pas stornován".
§ 17 Oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů
(1) Rostlinolékařský pas a rostlinolékařský pas pro chráněnou zónu vystavuje Ústav způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, pokud ji o to požádala osoba registrovaná podle § 12 odst. 1 písm. a) a b), nebo je vystavuje přímo tato osoba, pokud jí Ústav udělil oprávnění k vystavování pasů podle odstavce 2.
(2) Ústav může udělit oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů a rostlinolékařských pasů pro chráněnou zónu osobě registrované podle § 12 odst. 1 písm. a) a b) pro rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, které tato osoba uvádí na trh, a to na základě písemné žádosti této osoby a pokud jí tato osoba předloží návrh vzorů rostlinolékařských pasů a Ústav shledá, že příslušná osoba je způsobilá dodržovat při vystavování rostlinolékařských pasů postup podle § 16 odst. 1 a vystavovat pasy způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a že je schopna vést evidenci podle § 13 odst. 1 písm. a). Způsob podávání žádosti o udělení oprávnění, náležitosti této žádosti a způsob udělování oprávnění stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Ústav zruší oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů a rostlinolékařských pasů pro chráněnou zónu, zjistí-li závažné nebo opakované nedodržení postupu při vystavování rostlinolékařských pasů a rostlinolékařských pasů pro chráněnou zónu nebo pokud zruší registraci příslušné osoby podle § 12 odst. 6.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují obdobně na vystavování náhradních rostlinolékařských pasů.
§ 18 Druhy rostlinolékařských pasů
(1) Vystavuje se rostlinolékařský pas a rostlinolékařský pas pro chráněnou zónu. Za podmínek stanovených v § 19 může být vystaven též náhradní rostlinolékařský pas.
(2) Formu a náležitosti rostlinolékařského pasu, rostlinolékařského pasu pro chráněnou zónu a náhradního rostlinolékařského pasu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 19 Nahrazování rostlinolékařských pasů
(1) Rostlinolékařský pas nebo rostlinolékařský pas pro chráněnou zónu vystavené podle § 17 odst. 1, popřípadě náhradní rostlinolékařský pas mohou být nahrazeny náhradním rostlinolékařským pasem pouze v případech, kdy
a) je původní dodávka rozdělena,
b) je sloučeno několik dodávek či jejich částí, nebo
c) se změní zdravotní stav rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v dodávce,
a to pouze tehdy, je-li zaručena totožnost příslušných rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v nové dodávce a od okamžiku odeslání původní dodávky nevzniklo nebezpečí napadení škodlivými organismy stanovenými prováděcím právním předpisem. Nová dodávka musí splňovat požadavky stanovené v § 15 odst. 1.
(2) Náhradní rostlinolékařský pas vydává Ústav požádá-li o to osoba registrovaná podle § 12 odst. 1 písm. a), b) a d) způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, nebo jej vystavuje přímo tato osoba, pokud jí Ústav udělil oprávnění k vystavování náhradních rostlinolékařských pasů podle § 17 odst. 4.
§ 20
Povinnosti fyzických a právnických osob související s vystavováním rostlinolékařských pasů
(1) Za připojení rostlinolékařského pasu k příslušným rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům, k jejich obalům nebo dopravním prostředkům podle § 14 odst. 1 tak, aby nemohly být použity znovu, odpovídá osoba registrovaná podle § 12 odst. 1 písm. a), b) a d).
(2) Fyzická nebo právnická osoba, která se při podnikatelské činnosti12) zabývá pěstováním rostlin a jako konečný uživatel nakupuje nebo jiným způsobem získává rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, je oprávněna kupovat nebo jiným způsobem získávat rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem jen tehdy, jsou-li opatřené rostlinolékařskými pasy nebo rostlinolékařskými pasy pro chráněnou zónu, do které mají být přemístěny, nebo náhradními rostlinolékařskými pasy, a je povinna
a) uchovávat rostlinolékařské pasy a vést o nich evidenci stanovenou prováděcím právním předpisem nejméně po dobu 1 roku ode dne jejich získání,
b) ohlašovat Ústavu způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nákup nebo jiné nabytí příslušných rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících ze třetích zemí,
c) umožnit zaměstnancům rostlinolékařské správy za účelem provádění průzkumu výskytu škodlivých organismů podle § 10 odst. 1, soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 15 a rostlinolékařského dozoru podle § 74 vstup na pozemky a do objektů, které vlastní nebo užívá a na kterých nebo ve kterých se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a umožnit k nim přístup v jakémkoliv stadiu jejich pěstování, výroby, zpracování nebo skladování, bezplatný odběr jejich vzorků a kontrolu příslušných dokladů.
Dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů ze třetích zemí
§ 21
Obecná ustanovení
(1) Rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem, které jsou dováženy ze třetích zemí do České republiky, musí být podrobeny dovozní rostlinolékařské kontrole prováděné Ústavem podle § 22 v místech stanovených v § 25. Teprve po ukončení této kontroly a pokud bylo na základě jejího výsledku úředně zjištěno, že
a) nejsou napadeny nebo kontaminovány škodlivými organismy stanovenými prováděcím právním předpisem,
b) se nejedná o rostliny nebo rostlinné produkty stanovené prováděcím právním předpisem, pocházející ze zemí uvedených v tomtéž prováděcím právním předpise,
c) splňují zvláštní požadavky stanovené v prováděcím právním předpise,
d) jsou opatřeny originálem rostlinolékařského osvědčení nebo rostlinolékařského osvědčení pro reexport, nebo za podmínek stanovených postupem podle předpisu Evropské unie1a) elektronickou podobou tohoto osvědčení, jestliže je osvědčení vystaveno a splňuje náležitosti podle § 23, nebo jsou opatřeny originálem jiného dokladu, je-li to stanoveno postupem podle předpisu Evropské unie1a), nebo jsou opatřeny označením stanoveným prováděcím právním předpisem a jsou splněny technické náležitosti tímto předpisem stanovené, přičemž úředně ověřené opisy nebo výstupy z autorizované konverze dokumentů se uznají, je-li to stanoveno postupem podle předpisu Evropské unie1a),
mohou být propuštěny do celního režimu volného oběhu, aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem a dočasného použití, jakož i do celního režimu volného oběhu v souvislosti s ukončením režimu pasivního zušlechťovacího styku.13)
(2) Rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, neuvedené v odstavci 1, včetně dřeva ve formě prokladů, nosníků, palet nebo obalového materiálu (dále jen „dřevěný obalový materiál“), jenž se používá při dopravě zboží všeho druhu, které jsou dováženy ze třetích zemí do České republiky, mohou být podrobeny dovozní rostlinolékařské kontrole prováděné Ústavem podle § 22 s cílem zjistit, zda nejsou napadeny nebo kontaminovány škodlivými organismy podle odstavce 1 písm. a) anebo škodlivými organismy, jejichž výskyt dosud nebyl na území České republiky zjištěn. Pokud je kontrola podle tohoto odstavce zahájena, mohou být příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty propuštěny do celního režimu volného oběhu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem, dočasného použití, jakož i do celního režimu volného oběhu v souvislosti s ukončením režimu pasivního zušlechťovacího styku13) až tehdy, je-li na základě výsledku této kontroly zřejmé, že splňují příslušná ustanovení tohoto zákona. Zahájení této kontroly oznámí Ústav neprodleně dovozci zásilky a příslušnému celnímu úřadu vstupního místa, popřípadě celnímu úřadu místa určení. Jedno vyhotovení protokolu o kontrole Ústav předá též celnímu úřadu vstupního místa nebo místa určení.
(3) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na zásilky nebo partie určené do chráněné zóny; dovozní rostlinolékařská kontrola se v tomto případě vztahuje na
a) další škodlivé organismy stanovené prováděcím právním předpisem,
b) další rostliny a rostlinné produkty stanovené prováděcím právním předpisem, pocházející ze zemí uvedených v tomtéž prováděcím právním předpise, a
c) splnění zvláštních požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,
a to vzhledem k určité chráněné zóně, do níž mají být zásilky nebo partie dopraveny.
(4) Zásilka celně deklarovaná jako jiná než obsahující nebo sestávající se z rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů podle odstavce 1, která je dovážena ze třetí země do České republiky, musí být podrobena dovozní rostlinolékařské kontrole podle § 22, pokud vznikne při řízení o přidělení celně schváleného určení důvodné podezření, že takové rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty obsahuje. Orgán odpovědný za celní projednání zásilky informuje o vzniklém podezření neodkladně písemně místně příslušné pracoviště rostlinolékařské správy. Trvají-li pochybnosti o správnosti celní deklarace zásilky i po provedení její kontroly podle § 22, zejména pokud jde o rod a druh rostlin nebo rostlinných produktů nebo jejich původ, považuje se zásilka za zásilku obsahující rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty podle odstavce 1.
(5) Omezení stanovená pro rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty na základě ustanovení odstavců 1 až 3 platí také pro jejich umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu.15)
(6) Dovozní rostlinolékařská kontrola se neprovede, pokud dovozce příslušné zásilky nebo partie obsahující rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty podle odstavce 1 není registrován podle § 12 odst. 1 písm. b) nebo § 12 odst. 9.
(7) Existuje-li nebezpečí šíření škodlivých organismů, musí být rostlinolékařské kontrole podrobeny také rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, které mají být umístěny do svobodného pásma nebo svobodného celního skladu15a), zpětně vyvezeny z celního území Evropské unie, zničeny nebo přenechány ve prospěch státu15b) nebo které jsou navrženy na propuštění do celního režimu tranzitu15c) nebo do celního režimu uskladnění v celním skladu15d). Za tímto účelem umožní celní úřad pod svým dozorem provedení dovozní rostlinolékařské kontroly.
(8) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení odstavců 4 a 9, § 7 odst. 2, § 27 odst. 1 a 2 a ustanovení týkající se opatření vyhlášených podle § 11 a opatření a záruk stanovených při udělování výjimek podle § 71 odst. 2 a 3. Rovněž nejsou dotčeny specifické dohody uzavřené mezi Evropskou unií a jednou nebo více třetími zeměmi o záležitostech upravených odstavcem 1.
(9) Rostlinolékařská opatření přijatá třetí zemí pro vývoz do Evropské unie se uznávají za rovnocenná rostlinolékařským opatřením Evropské unie, pokud to stanoví předpis Evropské unie1).
§ 22
Dovozní rostlinolékařská kontrola
(1) V souladu s ustanovením § 21 odst. 1 a 3 provede Ústav kontrolu
a) každé zásilky celně deklarované jako zásilka obsahující rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty stanovené v § 21 odst. 1, popřípadě § 21 odst. 3, nebo
b) každé partie celně deklarované jako partie obsahující rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty stanovené v § 21 odst. 1, popřípadě § 21 odst. 3, pokud je zásilka složena z více než jedné partie.
(2) Dovozní rostlinolékařská kontrola podle § 21 odst. 1 až 3 se provádí v souladu s § 24 souběžně s kontrolou náležitostí požadovaných pro propuštění do celního režimu podle předpisu Evropské unie15e) a v souladu se zvláštním právním předpisem16) s cílem zjistit, zda zásilka nebo partie
a) je opatřena požadovanými doklady nebo označením podle § 21 odst. 1 písm. d) (dále jen "kontrola dokladů"),
b) na základě celkového posouzení nebo posouzení jednoho nebo více úředních vzorků reprezentujících celou zásilku je složena z rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v dokladech požadovaných podle § 21 odst. 1 písm. d), popřípadě v jiných dokladech doprovázejících zásilku nebo partii (dále jen "kontrola totožnosti") a neobsahuje rostliny nebo rostlinné produkty podle § 21 odst. 1 písm. b),
c) na základě celkového posouzení nebo posouzení jednoho nebo více úředních vzorků reprezentujících celou zásilku včetně pěstebního substrátu, obalů, popřípadě dopravních prostředků, splňuje požadavky uvedené v § 21 odst. 1 písm. a), b) a c) (dále jen "kontrola zdravotního stavu") a je-li nutno uplatnit ustanovení § 11 odst. 2,
d) neobsahuje rostliny nebo rostlinné produkty podle § 21 odst. 1 písm. b).
(3) Ústav
a) je oprávněn protokolárně odebrat ze zásilky v potřebném rozsahu za podmínek uvedených v § 74 odst. 9 a 10 vzorky za účelem řádného provedení dovozní rostlinolékařské kontroly,
b) neodpovídá za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku po dobu nezbytně nutnou k provedení dovozní rostlinolékařské kontroly a sepíše o tom úřední záznam; tímto ustanovením není dotčena odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,17)
c) eviduje zásilky, které byly podrobeny dovozní rostlinolékařské kontrole, a výsledky této kontroly,
d) potvrzuje provedení kontroly dokladů uvedením svého názvu a data předložení příslušného dokladu na příslušném prvopisu nebo elektronické podobě rostlinolékařského osvědčení nebo rostlinolékařského osvědčení pro reexport nebo jiného dokladu uvedeného v § 21 odst. 1 písm. d) a, je-li to vhodné, zaznamená také provedení této kontroly, kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu do rostlinolékařského dokladu o přesunu zásilky nebo partie, vystaveného podle § 25 odst. 6, a to způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
e) uchovává v souladu se zvláštním právním předpisem17a) po ukončení dovozní rostlinolékařské kontroly zásilky nebo partie originál nebo kopii rostlinolékařského dokladu o přesunu této zásilky nebo partie, vystaveného podle § 25 odst. 6, po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem,
f) provádí dovozní rostlinolékařskou kontrolu podle § 21 odst. 1 až 4 pouze prostřednictvím zaměstnanců, kteří splňují podmínky odborné kvalifikace podle § 82 odst. 2.
(4) Po ukončení dovozní rostlinolékařské kontroly zásilky nebo partie se na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem, které tato zásilka nebo partie obsahuje, vztahují ustanovení § 14 odst. 1 a 2 o připojení rostlinolékařského pasu a § 19 o nahrazování rostlinolékařských pasů, pokud Ústav zjistil, že zásilka nebo partie odpovídá požadavkům stanoveným v § 21 odst. 1.
(5) Kontrola totožnosti a kontrola zdravotního stavu se může provést se sníženou četností, pokud
a) se na základě dohody uzavřené v souladu s § 27 odst. 3 dovozní rostlinolékařská kontrola rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v zásilce nebo v partii už uskutečnila v odesílající třetí zemi,
b) jde o rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty v zásilce nebo v partii uvedené v předpisu Evropské unie17b), nebo
c) rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty v zásilce nebo v partii pocházejí ze třetí země, pro niž byla ve všeobecných mezinárodních rostlinolékařských dohodách uzavřených na zásadě oboustrannosti mezi Evropskou unií a třetí zemí stanovena snížená četnost kontrol totožnosti a kontrol zdravotního stavu,
nejsou-li vážné důvody se domnívat, že technické požadavky stanovené předpisem Evropské unie1) a tímto zákonem (§ 21 až 25) nejsou splněny.
(6) Rostlinolékařské kontroly podle odstavců 1 až 5 se mohou rovněž uskutečňovat se sníženou četností, pokud je to stanoveno dvoustrannou nebo mnohostrannou dohodou o uznání rovnocennosti rostlinolékařských opatření17c) nebo je-li to stanoveno postupem podle předpisu Evropské unie1a), a to za předpokladu, že jsou splněny specifické podmínky stanovené tímto předpisem.
§ 23
Rostlinolékařská osvědčení
(1) Rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty uvedené v § 21 odst. 1, které jsou dováženy ze třetích zemí na území České republiky, musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, popřípadě rostlinolékařským osvědčením pro reexport. Toto osvědčení musí být
a) určeno organizacím pro ochranu rostlin členských států Evropské unie,
b) vystaveno ve třetí zemi, která příslušné zboží vyváží nebo zpětně vyváží, v souladu s právními předpisy této třetí země, přijatými v souladu s předpisem Evropské unie9), nehledě na to, zda je dotyčná země smluvní stranou Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin z roku 1997.
Náležitosti a dobu platnosti rostlinolékařského osvědčení a rostlinolékařského osvědčení pro reexport, požadované Českou republikou, stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Rostlinolékařské osvědčení podle odstavce 1 se vystavuje ve třetí zemi,
a) ve které byly příslušné dovážené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty vypěstovány nebo vyrobeny (dále jen "země původu"), pokud dotčené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty musejí splňovat zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, které jsou splnitelné pouze v zemi původu, nebo také
b) odkud jsou příslušné dovážené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty odeslány na území Evropské unie (dále jen "odesílající země"), pokud dotčené rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty nemusejí splňovat žádné zvláštní požadavky nebo pokud mohou být zvláštní požadavky podle písmene a) splněny také mimo zemi původu.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví způsob potvrzení splnění zvláštních požadavků podle § 21 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 3 písm. c) v rostlinolékařském osvědčení nebo rostlinolékařském osvědčení pro reexport.
§ 24
Povinnosti dovozců a dopravců
(1) Dovozce rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které při jejich uvedení na trh opatřil rostlinolékařskými pasy podle § 14 odst. 1 nebo 2, je povinen oznámit Ústavu jejich odběratele na území České republiky. Způsob a termín oznámení a rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, na které se tato povinnost vztahuje, stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Dovozce zásilky nebo partie, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole podle § 21 odst. 1 nebo 3, popřípadě jiná osoba pověřená dovozcem, jsou povinni Ústavu v místě stanoveném jako místo provedení dovozní rostlinolékařské kontroly podle § 25
a) oznámit písemně předpokládaný den dovozu takové partie nebo zásilky, jakmile se o něm dozví,
b) nejpozději při zahájení dovozní rostlinolékařské kontroly písemně oznámit údaje vztahující se k příslušné partii nebo zásilce, a to nejméně na jednom z dokladů vyžadovaných pro propuštění do celního režimu uvedeného v § 21 odst. 1, a údaje o dokladech, které doprovázejí zásilku nebo partii do místa provedení kontroly, a
c) aktualizovat údaje oznámené podle písmene b) do jednoho měsíce ode dne, kdy došlo k jejich změně.
Údaje uvedené v písmenu a) je povinen oznámit i celnímu úřadu příslušnému podle místa provedení dovozní rostlinolékařské kontroly. Vzor oznámení podle písmene a) a náležitosti oznámení podle písmene b) stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Dopravce dovážené zásilky nebo partie, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole podle § 21 odst. 1 až 4, umožní provedení této kontroly v rozsahu a způsobem stanovenými tímto zákonem včetně kontroly úplnosti a správnosti dokladů stanovených v § 23 odst. 1, popřípadě kontroly jiných dokladů doprovázejících zásilku nebo partii.
(4) Dopravce je povinen zajistit přepravu dovážené nebo provážené2) zásilky takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k jejímu napadení škodlivými organismy ani k rozšíření škodlivých organismů z ní.
§ 25
Místa provádění dovozní rostlinolékařské kontroly
(1) Kontrola dokladů, kontrola podle § 21 odst. 4 a § 22 odst. 2 písm. d) se provádí ve vstupních místech stanovených v souladu s mezinárodní smlouvou18)na území České republiky. Vstupními místy jsou letiště Praha-Ruzyně, letiště Brno-Tuřany, letiště Ostrava-Mošnov a vyclívací pošta Praha 1; další vstupní místa mohou být stanovena prováděcím právním předpisem. Aktualizovaný seznam vstupních míst na území České republiky zasílá Ústav Komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(2) Kontrola totožnosti a kontrola zdravotního stavu se provádí společně s celními formalitami vyžadovanými pro propuštění do celního režimu uvedeného v § 21 odst. 1, a to buď ve vstupních místech podle odstavce 1 nebo na kterémkoli jiném místě nacházejícím se v blízkosti vstupního místa a označeném nebo schváleném celním úřadem a Ústavem, které je jiné než místo určení ve smyslu odstavce 4 písm. b).
(3) Kontrola označení, které prokazuje, že dřevěný obalový materiál, jenž se používá při dopravě zboží všeho druhu dováženého ze třetích zemí do České republiky, byl řádně ošetřen proti výskytu škodlivých organismů, se provádí ve vstupních místech stanovených v odstavci 1 nebo v místech určení dováženého zboží. Kontrolu provádí celní úřad; nemůže-li celní úřad kontrolu provést, uvědomí o tom Ústav, který kontrolu provede.
(4) Ústav může kontrolu totožnosti a kontrolu zdravotního stavu zcela nebo zčásti provést v místě určení, a to na základě vyjádření úřadu vstupního místa, že kontrola totožnosti a kontrola zdravotního stavu nemůže být v místě uvedeném v odstavci 2 provedena v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1 tak, aby byl naplněn cíl kontroly podle § 22 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 5 a 6.
(5) Pokud nedojde k dohodě mezi úřadem vstupního místa a úřadem místa určení o místě provedení kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu, provede tyto kontroly úřad vstupního místa, a to na některém z míst uvedených v odstavci 2.
(6) Kontrola totožnosti a kontrola zdravotního stavu příslušné zásilky nebo partie smí být provedena v místě uvedeném v odstavci 4 a na území České republiky schváleném postupem stanoveným v souladu s § 25a (dále jen "schválené místo"), jen tehdy, jsou-li splněny požadavky týkající se dopravy příslušné zásilky nebo partie do schváleného místa a jejího skladování v tomto místě, a je-li tato zásilka ve vstupním místě opatřena, aniž je dotčeno ustanovení § 21 odst. 1 písm. d), rostlinolékařským dokladem o přesunu, vystaveným úřadem vstupního místa a pod dohledem tohoto úřadu potvrzeným dovozcem.
(7) Provozovatel vstupního místa a místa podle odstavce 2 poskytne za úplatu Ústavu vhodné prostory umožňující splnění minimálních požadavků k výkonu dovozní rostlinolékařské kontroly. Je-li provozovatelem tohoto místa organizační složka státu, poskytuje tyto prostory Ústavu bezúplatně.
(8) Provozovatel vstupního místa umístí na svůj náklad ve svých prostorách kontejnery určené k odkládání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů dovezených ze třetích zemí v rámci osobního styku a neodpovídajících požadavkům stanoveným v § 21 odst. 1. Provozovatel vstupního místa odpovídá za bezpečnou likvidaci obsahu kontejnerů pod dohledem rostlinolékařské správy.
(9) Prováděcí právní předpis stanoví
a) další vstupní místa podle odstavce 1,
b) požadavky podle odstavce 6,
c) náležitosti rostlinolékařského dokladu o přesunu zásilky a způsob jeho potvrzení dovozcem podle odstavce 6,
d) minimální požadavky na technické a odborné vybavení a zařízení vstupního místa, místa podle odstavce 2 a schváleného místa pro provádění dovozní rostlinolékařské kontroly podle § 21 odst. 1 až 4.
§ 25a
Postup při schvalování míst pro provádění kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu zásilky nebo partie
(1) Pokud dovozce zásilky nebo partie, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole podle § 21 odst. 1 nebo 3, hodlá předložit tuto zásilku nebo partii ke kontrole totožnosti a kontrole zdravotního stavu v jiném místě než stanoveném v § 25 odst. 1 a 2, požádá tento dovozce, popřípadě majitel nebo uživatel tohoto místa na základě písemného pověření dovozcem, Ústav o schválení tohoto místa alespoň 1 měsíc před očekávaným datem prvního vstupu takové zásilky nebo partie na území Evropské unie. Náležitosti této žádosti podle věty první stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ústav ověří informace obsažené v žádosti, dále ověří, zda navržené místo podle odstavce 1 splňuje minimální požadavky na technické a odborné vybavení a zařízení podle § 25 odst. 9 písm. d) a zda lze v tomto místě splnit podmínky skladování zásilky nebo partie podle § 25 odst. 6, a vydá
a) rozhodnutí o schválení navrženého místa pro provádění kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu zásilky nebo partie, nebo
b) rozhodnutí o zamítnutí žádosti, jestliže shledá, že navržené místo podle písmene a) nesplňuje minimální požadavky na technické a odborné vybavení a zařízení podle § 25 odst. 9 písm. d) anebo nelze v tomto místě splnit podmínky skladování zásilky nebo partie podle § 25 odst. 6.
(3) Ústav
a) informuje územně příslušné celní úřady určení o rozhodnutích vydaných podle odstavce 2 písm. a),
b) vede aktualizovaný seznam míst schválených podle odstavce 2 písm. a) a podle § 25 odst. 2,
c) umožní na požádání Komisi a členským státům Evropské unie přístup k aktualizovanému seznamu míst podle písmene b).
(4) Ústav zruší, popřípadě pozastaví platnost schválení příslušného schváleného místa pro příslušného dovozce, jestliže tento dovozce zvlášť hrubě nebo opakovaně poruší podmínku stanovenou podle § 25 odst. 6 anebo poruší v souvislosti se schváleným místem povinnost stanovenou podle § 24. Ústav oznamuje porušení těchto podmínek Komisi a dotčeným členským státům Evropské unie.
§ 25b
Postup při provádění kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu zásilky, popřípadě partie v místech jejich určení
(1) Je-li zásilka, popřípadě partie odesílána k provedení kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu do místa určení podle § 25 odst. 4 ze vstupního místa na území České republiky, vystaví Ústav ve vstupním místě pro tuto zásilku, popřípadě partii rostlinolékařský doklad o přesunu podle § 25 odst. 6.
(2) Má-li být kontrola totožnosti a kontrola zdravotního stavu příslušné zásilky, popřípadě partie provedena ve schváleném místě, smí být dopravena pouze do místa předem schváleného pro tuto zásilku, popřípadě partii. Případná změna schváleného místa musí být ještě před zahájením kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu příslušné zásilky, popřípadě partie odsouhlasena úřadem vstupního místa, který rozhodl o původním schváleném místě podle § 25 odst. 4, úřadem místa určení příslušným nově požadovanému místu kontroly a celním úřadem určení příslušným nově požadovanému místu kontroly.
(3) Ústav zajišťuje s využitím rostlinolékařského dokladu o přesunu, vystaveného podle § 25 odst. 6 písemně, výměnu příslušných údajů o zásilce, popřípadě partii, které mají být doručeny do schváleného místa na území České republiky nebo do jiného místa určení na území Evropské unie, včetně údaje o způsobu jejich přepravy a balení, mezi příslušným úřadem vstupního místa a úřadem místa určení a celním úřadem určení, a i jinak s nimi za tímto účelem spolupracuje.
§ 26
Naložení se zásilkou po provedení dovozní rostlinolékařské kontroly
(1) Pokud se dovozní rostlinolékařskou kontrolou podle § 22 zjistí, že zásilka nebo partie odpovídá požadavkům stanoveným v § 21 odst. 1, propustí se do navrhovaného celního režimu bez omezení a Ústav otiskne na příslušném rostlinolékařském osvědčení nebo rostlinolékařském osvědčení pro reexport datum provedení kontroly a úřední razítko se svým názvem. Pokud těmto požadavkům neodpovídá, musí být zásilka nebo partie pod dohledem rostlinolékařské správy podrobena neodkladně jednomu nebo více z těchto úředních opatření nařízených podle § 75:
a) odstranění zamořeného nebo kontaminovaného předmětu ze zásilky,
b) uskladnění v místě a za podmínek stanovených Ústavem, než budou známy konečné výsledky úředně stanovených laboratorních anebo jiných zkoušek,
c) odmítnutí vstupu zásilky na území Evropské unie,
d) zničení způsobem stanoveným Ústavem,
e) přemístění na místo určení mimo území Evropské unie pod úřední kontrolou v souladu s příslušným celním režimem platným během přepravy uvnitř Evropské unie,
f) výjimečně ošetření nebo zpracování postupy a prostředky stanovenými Ústavem, pokud tímto ošetřením nebo zpracováním budou splněny požadavky stanovené v § 21; tím nejsou dotčena ustanovení předpisu Evropské unie19).
(2) Nařídí-li Ústav opatření podle odstavce 1 pro zásilku nebo partii rostlin chráněných podle zvláštního právního předpisu,20) použije přednostně opatření uvedené v odstavci 1 písm. c). Věcný obsah nařízeného opatření je závazný při rozhodování o dotčené zásilce nebo partii podle zvláštního právního předpisu.
(3) Neodpovídá-li zásilka nebo partie požadavkům stanoveným v § 21 odst. 1, může Ústav nařídit také mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 1.
(4) Byl-li zjištěn výskyt škodlivého organismu podle § 21 odst. 1 písm. a) nebo § 21 odst. 3 písm. a) jen v části zásilky a je-li zřejmé, že zbývající část zásilky není tímto škodlivým organismem napadena ani z napadení podezřelá, podrobí se napadená část zásilky nezbytným úředním opatřením podle odstavce 1 písm. a) až e) a zbývající část zásilky může být propuštěna do navrhovaného celního režimu bez omezení, pokud nehrozí nebezpečí šíření škodlivých organismů.
(5) Hrozí-li zavlečení nebo šíření škodlivých organismů podle § 11, nařídí Ústav podrobit jednomu nebo více nezbytným mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 76 odst. 1 také dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly použité při přepravě nebo k uskladnění příslušné zásilky nebo partie.
(6) Byla-li zásilka nebo partie zadržena podle odstavce 1, oznámí to Ústav příslušné třetí zemi, Komisi a úředním organizacím ochrany rostlin ostatních členských států Evropské unie, aniž jsou dotčena opatření nařizovaná podle odstavců 1 a 5, pokud nebylo důvodem zadržení nedodržení ustanovení § 21 odst. 1 písm. d). Vzor oznámení o zadržení zásilky nebo partie a podrobnosti k jeho odeslání stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Opatření podle odstavců 1, 3 až 5 nařizuje Ústav dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky anebo provozovateli skladů nebo prostředků uvedených v odstavci 5 a informuje o nich také písemně územně příslušný celní úřad. Náklady spojené s jejich plněním hradí ten, komu byla tato opatření nařízena.
(8) Pokud jsou nařízena opatření podle
a) odstavce 1 písm. b), d) a e), Ústav označí rostlinolékařské osvědčení nebo rostlinolékařské osvědčení pro reexport nebo jiný doklad k příslušné zásilce za neplatné tak, že na lícní straně otiskne razítko ve tvaru rovnostranného trojúhelníku o délce strany 50 mm v červené barvě s textem "Osvědčení stornováno"a uvede jméno a příjmení oprávněné osoby hůlkovým písmem a datum rozhodnutí o naložení se zásilkou,
b) odstavce 1 písm. a), musí být zásilka prohlédnuta po provedeném ošetření nebo zpracování znovu,
c) odstavce 1 písm. a), c) a e), zajistí dovozce, dopravce nebo příjemce zásilky místo jejího zničení, ošetření, zpracování nebo uskladnění takovým způsobem, aby se odtud případné škodlivé organismy nemohly šířit.
(9) Pokud Ústav obdrží oznámení o zadržení zásilky nebo partie od jiného členského státu Evropské unie, sdělí tuto informaci neprodleně vstupním místům.
(10) Jestliže povinná osoba podle odstavce 7 nesplní opatření nařízená Ústavem podle odstavců 1, 3 až 5, zajistí jejich provedení Ústav na náklady této osoby.
(11) Je-li zásilka, popřípadě partie na základě výsledku dovozní rostlinolékařské kontroly ukončené v místě schváleném podle § 25a
a) propuštěna do navrhovaného celního režimu bez omezení, předloží dovozce tuto zásilku nebo partii a příslušný rostlinolékařský doklad o přesunu, vystavený podle § 25 odst. 6, celnímu úřadu územně příslušnému místu ukončení dovozní rostlinolékařské kontroly,
b) podrobena opatření podle odstavce 1 písm. e), podléhá do okamžiku opuštění území Evropské unie dohledu celních úřadů.
§ 27
Zvláštní ustanovení
(1) Pokud Ústav nezjistí, že hrozí nebezpečí šíření škodlivých organismů na území Evropské unie,
a) nevztahují se ustanovení § 21 odst. 1 a 3 na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, které jsou v rámci Evropské unie přepravovány v celním režimu tranzitu z jednoho místa do jiného přes území třetí země,
b) nevztahují se ustanovení § 7 odst. 5 písm. a) a § 21 odst. 1 a 3 na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, které jsou přepravovány v celním režimu tranzitu z jednoho místa do jiného v rámci jedné třetí země nebo mezi dvěma třetími zeměmi přes území Evropské unie,
c) nevztahují se ustanovení § 21 odst. 1 a 3 na malá množství rostlin nebo rostlinných produktů, včetně potravin a krmiv pro zvířata, stanovená prováděcím právním předpisem, která jsou určena k užití vlastníkem nebo příjemcem k nevýrobním a neobchodním účelům nebo ke spotřebě během přepravy.
(2) Pokud Ústav rozhodne podle § 8 odst. 1, nevztahují se ustanovení § 21 odst. 1 a 3 na rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty určené k použití pro pokusné a vědecké účely a k práci ve šlechtění odrůd.
(3) Pokud tak bylo stanoveno dohodou mezi Evropskou unií a třetí zemí, uzavřenou v souladu s předpisy Evropské unie,1) může Ústav provést potřebné činnosti v rámci dovozní rostlinolékařské kontroly podle § 22 odst. 2 písm. c) z pověření Komise v této třetí zemi ve spolupráci s příslušným úředním orgánem ochrany rostlin v souladu s předpisem Evropské unie.1)
§ 28
Vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů
(1) Pokud se rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty vyvážejí z České republiky do třetí země a musí splňovat požadavky dovážejícího, popřípadě provážejícího státu na ochranu před zavlékáním škodlivých organismů včetně požadavku na vystavení rostlinolékařského osvědčení nebo rostlinolékařského osvědčení pro reexport, vystaví Ústav toto osvědčení, jestliže na základě provedeného šetření shledá, že tyto požadavky byly splněny. Ústav rostlinolékařské osvědčení nevystaví, jestliže se na základě provedeného šetření zjistí, že rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty nesplňují požadavky dovážejícího či provážejícího státu na ochranu před zavlékáním škodlivých organismů, nebo tyto požadavky dovážející či provážející stát nestanovil. Žádost o vystavení osvědčení podává Ústavu vývozce nebo osoba jím pověřená, a to nejméně 2 pracovní dny přede dnem naložení zásilky. Žadatel předloží Ústavu požadavky dovážejícího, popřípadě provážejícího státu na ochranu před zavlékáním škodlivých organismů, pokud nebyly zveřejněny Ústavem, a navrhne místo, ve kterém umožní Ústavu provést potřebné šetření. Rozsah šetření, náležitosti žádosti a způsob jejího podání stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ústav provede šetření podle odstavce 1 toliko v místě, které splňuje minimální požadavky na technické vybavení stanovené prováděcím právním předpisem. K provedení šetření při vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů, stanoví Ústav místa provádění šetření a provozní režim těchto míst a zveřejní je ve Věstníku. Za vysokou míru rizika se považuje schopnost škodlivých organismů nevyvolávat viditelné příznaky napadení (dále jen „skryté napadení“). Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty a škodlivé organismy, způsobující na nich skryté napadení, stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Pokud má být podle požadavků dovážející, popřípadě provážející třetí země, ošetřeno dřevo na ochranu před zavlečením škodlivých organismů včetně jeho označení na území České republiky, musí být ošetřeno pomocí technického zařízení způsobilého podle § 68 až 69a. Za provedení ošetření a označení vyváženého dřeva a dřevěného obalového materiálu odpovídá vývozce. Způsob a místa ošetření dřeva a dřevěného obalového materiálu stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Pokud jde o reexportovanou zásilku, předloží žadatel o vystavení rostlinolékařského osvědčení podle odstavce 1 originál, výstup z autorizované konverze dokumentů nebo ověřenou kopii rostlinolékařského osvědčení vystaveného ve státě původu zásilky, bylo-li takové osvědčení vystaveno.
(5) Formu a obsah rostlinolékařského osvědčení a rostlinolékařského osvědčení pro reexport vystavovaných podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Rostlinolékařské osvědčení nebo rostlinolékařské osvědčení pro reexport může nahrazovat povolení Ministerstva životního prostředí k vývozu uměle vypěstovaných rostlin ohrožených druhů planě rostoucích rostlin, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis20) a za podmínek tímto právním předpisem stanovených.
(7) Pokud má být podle požadavků dovážející, popřípadě provážející třetí země na ochranu před zavlékáním škodlivých organismů provedeno šetření v průběhu pěstování, výroby nebo zpracování příslušných rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, provede je Ústav na základě žádosti pěstitele těchto rostlin nebo výrobce těchto rostlinných produktů nebo jiných předmětů.
(8) Ústav
a) eviduje údaje o výsledcích šetření provedených podle odstavců 1 a 7,
b) eviduje a zveřejňuje požadavky dovážejících a provážejících států k ochraně proti zavlékání škodlivých organismů, které od nich obdrží.
(9) Dopravce vyvážené zásilky je povinen zajistit její přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k napadení zásilky škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z ní.
Chráněné zóny
§ 29
Vymezování chráněných zón
(1) Chráněné zóny vymezené na území Evropské unie jsou stanoveny zvláštním předpisem Evropské unie.22)
(2) Dojde-li Ústav zejména na základě výsledku vyhodnocení míry rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů podle § 10 odst. 2, k závěru, že je účelné vymezit na území České republiky chráněnou zónu, podá návrh na vymezení této zóny Komisi.
(3) Před podáním návrhu podle odstavce 2 musí být prokázáno, že škodlivý organismus, proti jehož šíření má být chráněná zóna vymezena, není na území navrženém k jejímu vymezení původní ani usídlený. K ověření splnění tohoto požadavku a, pokud je příslušná chráněná zóna vymezena a stanovena podle odstavce 1, k systematickému ověřování trvání tohoto stavu vypracuje a uskutečňuje Ústav odborný program, který uveřejní ve Věstníku a jehož plnění kontroluje ministerstvo.
(4) Odborný program podle odstavce 3 zahrnuje
a) průzkum vycházející ze znalosti biologie příslušných škodlivých organismů, jakož i agrotechnických a přírodních podmínek území uvažovaného k vymezení chráněné zóny, užívající vhodné metody zjišťování škodlivých organismů včetně prohlídky pěstebního substrátu a porostů, a je-li to potřebné, laboratorní testování,
b) trvalý režim pravidelného a systematického průzkumu výskytu škodlivých organismů, pro které má být chráněná zóna uznána a udržována, prováděného ve vhodných termínech alespoň jedenkrát ročně,
c) způsob vedení záznamů o rozsahu a výsledcích tohoto průzkumu.
Prováděcí právní předpis stanoví způsob vytvoření pravidelné sítě pozorovacích bodů, kritéria pro výběr pozorovacích bodů, údaje, které se v pozorovacích bodech zaznamenávají, způsoby průzkumu v pozorovacím bodu a další podrobnosti k provádění průzkumu.
(5) Ústav informuje písemně Komisi o metodách, organizaci a výsledcích průzkumů podle odstavce 4. Pokud je chráněná zóna na území České republiky vymezena, informuje Ústav Komisi neodkladně písemně o každém zjištění příslušného škodlivého organismu.
(6) Chráněné zóny na území České republiky stanovuje ministerstvo prováděcím právním předpisem na základě zvláštního právního předpisu Evropské unie.22) Ke splnění podmínek nutných k udržení vymezené chráněné zóny může Ústav přijímat opatření v souladu s tímto zákonem, zejména nařizovat mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 1.
§ 30
Opatření proti zavlékání škodlivých organismů do chráněných zón a proti jejich šíření v těchto zónách
(1) Rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem, které pocházejí z míst mimo chráněnou zónu vymezenou pro ně ve vztahu k jednomu nebo více škodlivým organismům, mohou být přemísťovány přes tuto zónu s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu platného pro tuto zónu jen tehdy, jsou-li splněny technické podmínky a opatření k zamezení rozšíření škodlivých organismů stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Jestliže je při soustavné rostlinolékařské kontrole podle § 15 nebo na základě průzkumů podle § 10 odst. 1 nebo § 29 odst. 4 písm. b), popřípadě na základě rostlinolékařského dozoru podle § 74, prováděných na území chráněné zóny, zjištěno, že podmínky podle odstavce 1 nejsou splněny, nařídí Ústav fyzické nebo právnické osobě, která nesplnění těchto podmínek způsobila, provést neodkladně opatření podle § 75 k zamezení rizika rozšíření škodlivých organismů, pro které je tato zóna vymezena, a to
a) zapečetění obalu,
b) přemístění rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů pod dohledem rostlinolékařské správy do míst mimo tuto chráněnou zónu.
(3) Ustanovením odstavce 2 nejsou dotčena případná další opatření pro příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, která pro ně vyplývají z tohoto zákona anebo byla podle něho nařízena.
(4) V případě rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů podle odstavce 1, které pocházejí z chráněné zóny a jsou přemísťovány uvnitř této zóny, vymezené pro ně ve vztahu k jednomu nebo více škodlivým organismům, může Ústav v odůvodněných případech nahradit provedení soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 15 odst. 1 písm. b) průzkumem podle § 29 odst. 4.
(5) Na přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů do chráněných zón se dále vztahují ustanovení § 7 odst. 1 písm. b), § 7 odst. 5, § 14 odst. 1 písm. b) a § 14 odst. 3, § 15 odst. 1 písm. b) a § 15 odst. 4, § 16 odst. 4 a § 21 odst. 3.
HLAVA IV
PŘÍPRAVKY A DALŠÍ PROSTŘEDKY
Přípravky
§ 31
Základní ustanovení
(1) Ústav je oprávněn u přípravku stanovit odkladné lhůty podle příslušného předpisu Evropské unie, jsou-li jím stanoveny.
(2) Držitel povolení je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu změny ve skutečnostech uvedených v povolení.
(3) Držitel povolení je povinen zajistit, aby si účinná látka nebo účinné látky v přípravku a přípravek samotný uchovaly složení, technickou specifikaci a ostatní požadavky na přípravek odpovídající údajům uvedeným v předložených podkladech, na jejichž základě bylo povolení uděleno, a to po celou dobu platnosti povolení.
(4) Držitel povolení je povinen zaslat Ústavu před prvním uvedením přípravku na trh na základě vydaného povolení a při každé změně povolení text návodu k použití přípravku nebo dalšího prostředku včetně příslušných omezení rizik.
(5) Ústav zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup text návodu k použití přípravku nebo dalšího prostředku.
(6) Přebalování přípravku povoleného k uvádění na trh a používání na území České republiky musí být oznámeno Ústavu nejpozději 24 hodin před přebalením s uvedením místa přebalení a názvu a sídla subjektu, který přípravky přebaluje. Při přebalování přípravku musí být splněny podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.
§ 32
Žádost o povolení
O žádostech o vydání povolení vydávaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, nebo o změně již vydaného povolení, rozhoduje Ústav.
§ 33
Řízení o povolení
(1) Má-li být podle návodu k použití přípravku umožněno jeho smísení s jiným přípravkem nebo prostředkem, musí žadatel doložit souhlas držitele povolení přípravku nebo souhlas osoby, na jejíž žádost byl další prostředek zapsán do úředního registru, k takovému použití.
(2) Posouzení přípravku včetně jeho použití z hlediska ochrany zdraví zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví na základě hodnocení vypracovaného Státním zdravotním ústavem23a). Za vypracování hodnocení uhradí žadatel Státnímu zdravotnímu ústavu cenu, která se stanoví podle zvláštního právního předpisu23b). Na základě hodnocení Státního zdravotního ústavu vydá Ministerstvo zdravotnictví toxikologický posudek přípravku (dále jen „toxikologický posudek“) formou závazného stanoviska. Toxikologický posudek v případech týkajících se použití přípravku v oblastech využívaných širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel podle § 2 odst. 1 písm. x) obsahuje i závěry k zákazu jeho použití nebo způsobu a možnosti jeho podmíněného použití.
(3) Ústav je při naplňování povinností vyplývajících pro Českou republiku z přímo použitelného předpisu Evropské unie67) nebo tohoto zákona oprávněn požadovat po Ministerstvu zdravotnictví vydání závazného stanoviska.
(4) Hodnocení přípravku podle odstavce 3 provede Státní zdravotní ústav bez úhrady.
(5) Řízení o povolení se přerušuje i v případě, nemá-li Ústav od Ministerstva zdravotnictví nebo příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo příslušného orgánu Evropské unie informace nezbytné k provedení hodnocení přípravku podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie72), přičemž touto úpravou nejsou dotčena ustanovení ke stavění lhůt vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh67).
(6) Skutečnost, že žádost o povolení přípravku byla předložena Ústavu, lze zveřejnit před ukončením řízení pouze se souhlasem žadatele o povolení.
§ 34
Rozhodnutí o povolení
(1) Ústav může v rozhodnutí o povolení dále stanovit
a) požadavky a omezení ve vztahu k předcházení vzniku rezistence škodlivého organismu,
b) požadavky na označení obalu přípravku včetně povinných údajů uváděných do textu etikety přípravku,
c) požadavky na údaje, jimiž musí být označen skupinový obal obsahující přípravek v prodejním obalu a přepravní obal obsahující přípravek ve skupinových obalech nebo v prodejních obalech,
d) opatření ke snížení rizik včetně opatření k ochraně vod,
e) požadavky na přípravek stanovené v technické specifikaci,
f) požadavky a lhůty k dodání dalších údajů týkajících se přípravku anebo jeho složek,
g) požadavek na monitoring nežádoucích vlivů použití přípravku včetně stanovení rozsahu tohoto monitoringu,
h) povinnost opatřit původní obal anebo etiketu přípravku informací v souladu s novým rozhodnutím, bylo-li vydáno.
(2) Ústav nepovolí pro neprofesionální použití přípravky, u nichž není sníženo riziko pro zdraví člověka stanovením dalších opatření, které na základě posouzení účinků na zdraví lidí podle § 33 odst. 2
a) jsou klasifikovány jako toxické nebo vysoce toxické podle chemického zákona,
b) mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 282), nebo
c) mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 382) nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 182).
(3) Přípravek nelze povolit pro leteckou aplikaci,
a) jde-li o přípravek toxický nebo vysoce toxický podle chemického zákona,
b) jde-li o přípravek nebezpečný nebo vysoce nebezpečný pro suchozemské obratlovce nebo pro včely,
c) není-li formulační úprava přípravku pro leteckou aplikaci vhodná, nebo
d) vylučují-li leteckou aplikaci závěry stanovené toxikologickým posudkem.
§ 35
Změna a zrušení povolení
(1) Ústav povolení změní nebo zruší, kromě důvodů stanovených předpisem Evropské unie67) o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, jestliže
a) je třeba stávající povolení uvést do souladu s příslušným předpisem Evropské unie67) o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, právními předpisy vydanými na jeho základě, nebo
b) v rámci kontroly přípravku byl zjištěn rozdíl ve složení přípravku zajištěného při kontrole přípravku a složení přípravku vyplývající z dokumentačního souboru údajů k přípravku, na jehož základě bylo uděleno povolení, a tento rozdíl ve složení byl držiteli povolení ve dvou po sobě následujících kontrolách přípravku prokázán.
(2) Ústav poznamená do spisu změny ohlášené držitelem povolení spočívající v
a) osobě oprávněné jednat za právnickou osobu,
b) změně adresy sídla nebo adresy místa trvalého pobytu držitele povolení,
c) změně názvu nebo jména držitele povolení,
d) změně výrobce nebo výrobního závodu přípravku,
e) změně výrobce nebo výrobního závodu účinné látky, byla-li tato změna posouzena a schválena v rámci Evropské unie.
(3) V řízení o změně povolení postupuje Ústav podle § 33 a 34 obdobně. Bylo-li povolení zrušeno z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b), lze novou žádost o povolení k uvedenému přípravku podat nejdříve za 2 roky od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení přípravku.
(4) Odvolání proti rozhodnutí rostlinolékařské správy podle odstavce 1 písm. a) a b) nemá odkladný účinek.
(5) Osoba, která byla držitelem povolení, je povinna po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení neprodleně stáhnout přípravek z trhu, není-li v rozhodnutí o zrušení povolení Ústavem stanovena odkladná lhůta73).
(6) Držitel povolení je povinen prokazatelným a vhodným způsobem informovat právnické nebo fyzické osoby, které od něj přípravek odebírají, o důvodech zrušení nebo změně povolení a o lhůtách stanovených příslušným rozhodnutím.
§ 36
Posouzení rovnocennosti účinné látky
V případě hodnocení vlivu na zdraví lidí se v řízení o posouzení rovnocennosti74) postupuje podle § 33 obdobně.
§ 36a
Účinné látky, safenery, synergenty a formulační přísady
(1) Ústav plní úkoly spojené se schválením účinné látky, safeneru, synergentu a formulační přísady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh67).
(2) Posouzení z hlediska ochrany zdraví lidí formou závazného stanoviska zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví podle § 33 odst. 2 až 5 zákona obdobně.
§ 37
Rozšíření povolení na menšinová použití
(1) Ústav postupuje v řízení o rozšíření povolení na menšinová použití75) podle § 32 až 35 obdobně.
(2) Kritéria vymezující menšinová použití přípravku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 37a
Mimořádné stavy při ochraně rostlin
(1) Ústav je v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin oprávněn i bez návrhu přípravek povolit. V tomto případě vydá Ústav namísto rozhodnutí o povolení přípravku nařízení rostlinolékařské správy způsobem podle § 76 odst. 2 věty druhé až čtvrté, ve kterém stanoví i podmínky pro uvádění na trh a použití přípravku.
(2) Posouzení vlivů na zdraví lidí provádí na žádost rostlinolékařské správy v případech uvedených v § 38b odst. 1 Ministerstvo zdravotnictví.
(3) Ministerstvo zdravotnictví vydá bezodkladně závazné stanovisko v případech mimořádných stavů v ochraně rostlin podle § 33 odst. 2 až 5 obdobně; za vypracování posudku se v těchto případech úhrada nepožaduje.
§ 38
Vzájemné uznávání povolení
Při změně a zrušení vzájemného uznávání povolení se postupuje obdobně podle § 35.
§ 38a
Převod povolení
(1) Držitel povolení k přípravku může převést povolení na jinou fyzickou nebo právnickou osobu. K převodu povolení musí být předložena žadatelem Ústavu žádost s příslušnou dokumentací. V žádosti o převod povolení musí být navrženo datum, ke kterému má být převod povolení uskutečněn. Přílohou žádosti o převod povolení musí být souhlas držitele povolení s převodem včetně souhlasu s navrženým datem převodu povolení a doklad o souhlasu vlastníka dokumentace s přístupem k dokumentaci o přípravku a účinné látce nebo doklad o převodu práv nebo souhlasu k přístupu k dokumentaci o přípravku a účinné látce na nového držitele.
(2) V povolení převodu se uvede též den, ke kterému se převod uskuteční, a případná lhůta k doprodeji a spotřebování zásob přípravku podle předešlého povolení, bylo-li o doprodej a spotřebování zásob přípravku požádáno. Nový držitel povolení vstupuje plně do práv a povinností předešlého držitele povolení. Běh lhůt stanovený předešlému držiteli povolení není jejich převodem dotčen.
§ 38b
Jiná opatření
(1) V případě, že je potřebná ochrana rostlin před škodlivým organismem a
a) pro dané použití je povoleno 5 nebo méně účinných látek ve formě samostatných přípravků,
b) povolené přípravky nejsou v důsledku výskytu rezistence dostatečně účinné,
c) povolené přípravky nelze použít s ohledem na specifické požadavky k ochraně zdraví lidí nebo životního prostředí, nebo
d) použití přípravku vyžaduje integrovaná ochrana rostlin nebo je přípravek použitelný v ekologickém zemědělství,
povolí Ústav z důvodu veřejného zájmu rozšíření povolení na menšinová použití vydáním nařízení rostlinolékařské správy. Nařízení rostlinolékařské správy vydává Ústav způsobem podle § 76 odst. 2 věty druhé až čtvrté.
(2) Za účelem povolení přípravku na ochranu rostlin k uvádění na trh a používání z důvodu veřejného zájmu podle odstavce 1 vydá Ústav po provedeném odborném posouzení formou vzájemného uznávání nebo vzájemného uznávání rozšířeného povolení pro menšinová použití nařízení rostlinolékařské správy způsobem podle § 76 odst. 2 věty druhé až čtvrté, ve kterém stanoví i podmínky pro uvádění na trh a použití přípravku.
(3) Postupem podle odstavce 1 nebo 2 není dotčeno řešení mimořádných situací podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh76).
§ 38c
Adjuvanty
V řízení o povolení uvádět na trh a používat adjuvant77) se postupuje podle § 32 až 35 obdobně.
§ 39
Informace o nežádoucích účincích přípravků a výměna informací
(1) Ústav nejpozději do 1 měsíce od skončení každého kalendářního čtvrtletí též písemně informuje ostatní členské státy Evropské unie a Komisi o vydaných povoleních a o zrušení povolení.
(2) Ústav zveřejní ve Věstníku každoročně seznam přípravků a dalších prostředků povolených v České republice.
(3) Ústav je oprávněna informovat veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků o možných a zjištěných nebezpečných účincích přípravku nebo dalšího prostředku na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí, včetně reziduí účinné látky.
§ 43
Kontrola přípravků a dalších prostředků
(1) Kontrolou přípravků a dalších prostředků se rozumí kontrola dodržování podmínek, požadavků a povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie67), tímto zákonem, jeho prováděcími právními předpisy a povoleními rostlinolékařské správy fyzickým a právnickým osobám a týkajícími se přípravků jako výrobků, jejich uvádění v České republice na trh, skladování, skladování v rámci distribuce a používání.
(2) Kontrolou přípravků a dalších prostředků se rovněž rozumí jejich laboratorní vyšetření, ověřující zda složení přípravku, jeho chemické, fyzikální a technické vlastnosti, případně biologické vlastnosti, jde-li o přípravek obsahující mikroorganismy, jsou v souladu s podmínkami stanovenými v povolení, včetně údajů v podkladech, na jejichž základě bylo vydáno.
(3) Používáním přípravku a dalšího prostředku se rozumí všechny činnosti, které přímo směřují k jeho aplikaci, zejména přechodné skladování mimo distribuci, bezprostřední zacházení, jeho ředění, míchání a samotná aplikace pomocí zařízení pro aplikaci přípravků.
(4) Kontrole podléhá i výroba, přebalování a opětovné označování přípravků nebo dalších prostředků, pokud tato činnost směřuje k uvádění na trh.
(5) Při zjištění nedostatků Ústav může uložit opatření podle § 75 nebo § 76 odst. 1 písm. f) nebo g).
(6) Přípravek nebo další prostředek představuje vážné nebezpečí zejména, pokud jeho účinky nebyly v procesu rozhodování posouzeny.
(7) Vzorky spotřebitelského balení s přípravkem nebo dalším prostředkem pro laboratorní vyšetření odebírá Ústav
a) na místě, kde dochází k distribuci, prodeji nebo skladování po oznámení držiteli povolení, nebo
b) i bez oznámení držiteli povolení, je-li to vzhledem ke kontrolovanému přípravku nebo dalšímu prostředku a okolnostem účelné.
O odebrání vzorků se vyhotoví potvrzení, zahrnující rovněž cenu odebraného vzorku, za kterou byl vzorek jeho vlastníkem pořízen.
(8) Držitel povolení je povinen na požadavek rostlinolékařské správy dodat na vlastní náklad
a) analytický standard obsažené účinné látky případně účinné složky opatřený certifikátem o analýze,
b) analytické standardy toxikologicky nebo ekotoxikologicky významných nečistot,
c) vzorek v neporušeném prodejním obalu odpovídající výrobnímu číslu (šarži) přípravku nebo dalšího prostředku uvedeného na trh v České republice, a to v množství nezbytně nutném k provedení kontrolních analýz a ve lhůtě a na místo určené Ústavem.
(9) Držitel povolení hradí v případě odběru vzorků podle odstavce 7 písm. a) nebo b) vlastníku přípravku cenu, za kterou byl vzorek vlastníkem pořízen, uvedenou v potvrzení podle odstavce 7.
(10) Zjistí-li Ústav, že odebraný vzorek podle odstavce 7 vyhovuje zákonu a prováděcím předpisům, předá držiteli povolení zbytek kontrolovaného přípravku a současně vystaví osvědčení ke složení přípravku pro jeho další uvádění na trh a použití. Za množství přípravku, kterého bylo použito k laboratorní analýze, poskytne Ústav držiteli povolení poměrnou náhradu podle ceny, kterou uhradil podle odstavce 9 a která nepřekračuje cenu obvyklou, pokud držitel povolení o náhradu požádá ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek laboratorního vyšetření. Marným uplynutím této lhůty nárok na náhradu zaniká. Náhradu Ústav poskytne nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy o ni držitel povolení požádal. Náhrada se neposkytne, je-li cena odebraného vzorku nižší než 300 Kč.
(11) Osoba provádějící distribuci přípravku nebo dalšího prostředku podle § 46a je povinna poskytnout součinnost v rámci postupu podle odstavce 7 a strpět při odběru vzorků přítomnost držitele povolení.
§ 45
Rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek s přípravky nebo dalšími prostředky
(1) Rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek vydává rostlinolékařská správa na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby, která je způsobilá provádět pokusy a zkoušky v souladu s požadavky správné pokusnické praxe. Zjistí-li správní orgán, že žadatel není způsobilý podle věty první, žádost zamítne.
(2) V rozhodnutí rostlinolékařská správa stanoví zejména
a) oblast zkoušení,
b) dobu platnosti rozhodnutí.
(3) Ústav vydá rozhodnutí při splnění požadavků podle odstavce 1 ve lhůtě do 60 dnů, ve zvlášť složitých případech do 90 dnů.
(4) Rozhodnutí se vydává na dobu 5 let a jeho platnost lze prodloužit.
(5) Žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí se podává nejméně 90 dnů přede dnem uplynutí platnosti rozhodnutí.
(6) Ústav neprodlouží platnost rozhodnutí a žádost zamítne, jestliže
a) držitel rozhodnutí porušuje požadavky správné pokusnické praxe nebo skutečnosti stanovené v rozhodnutí, nebo
b) žadatel neprokázal v době rozhodování o prodloužení platnosti rozhodnutí naplnění některého z požadavků správné pokusnické praxe.
(7) Ústav je oprávněn ve vztahu k osobám podle odstavce 1
a) vykonávat dozor z hlediska požadavků správné pokusnické praxe,
b) stanovit a schvalovat metodiky zkoušení přípravků,
c) vyžadovat informace a dokumentaci o plnění požadavků správné pokusnické praxe,
d) vyžadovat informace o přípravě a průběhu zkoušení přípravků, jakož i předložení dokumentace o zkoušení přípravků a místa, kde pokusy probíhají.
(8) Ústav rozhodnutím pozastaví platnost rozhodnutí v případě porušení požadavků uvedených v odstavci 6. Rozhodnutí o pozastavení platnosti rozhodnutí je prvním úkonem v řízení a odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(9) Dojde-li ze strany držitele rozhodnutí k nápravě zjištěných nedostatků, na jejichž základě byla jeho platnost pozastavena, rostlinolékařská správa zruší rozhodnutí o pozastavení platnosti rozhodnutí. Informace o pozastavení platnosti rozhodnutí a jeho zrušení zveřejňuje rostlinolékařská správa způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(10) Při rozhodování o pozastavení platnosti rozhodnutí přihlédne rostlinolékařská správa k závažnosti porušení požadavků správné pokusnické praxe, k době trvání tohoto stavu, k následkům tímto stavem způsobeným, jakož i k tomu, zda došlo k nápravě tohoto stavu.
(11) Držitel rozhodnutí je povinen nejpozději 3 dny před první aplikací přípravku, výsevem osiva nebo vysázením sadby ošetřené přípravkem oznámit Ústavu
a) název nebo kód přípravku,
b) název nebo kód účinných látek,
c) plodinu,
d) účel použití,
e) maximální jednorázovou dávku.
(12) Žádost k vydání rozhodnutí nebo prodloužení platnosti rozhodnutí o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek se podává písemně a obsahuje
a) identifikační údaje o
1. žadateli a osobě oprávněné k jednání za žadatele (jméno, popřípadě jména, a příjmení, funkce, adresa místa bydliště, telefonické nebo elektronické spojení),
2. místech, na nichž se zkoušky mají provádět,
b) návrh na vymezení oblasti zkoušení podle odstavce 2,
c) prohlášení žadatele, který hodlá provádět úřední zkoušky, že
1. souhlasí s provedením auditu k posouzení způsobilosti k provádění zkoušek přípravků a za tímto účelem poskytne podle požadavků rostlinolékařské správy potřebnou součinnost,
2. se zavazuje neodkladně oznamovat Ústavu změny podmínek, na jejichž základě bude vydáno rozhodnutí.
(13) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti dokumentace k prokázání způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek a oblasti zkoušení.
Nakládání s přípravky
§ 46
Skladování přípravků nebo dalších prostředků
Profesionální uživatelé, kteří skladují přípravky nebo další prostředky, jsou povinni
a) zajistit
1. uskladnění přípravků nebo dalších prostředků podle jejich druhů, a to odděleně od jiných výrobků a přípravků nebo dalších prostředků určených k likvidaci jako odpad34) a mimo dosah látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaných přípravků nebo dalších prostředků,
2. oddělené skladování přípravků nebo dalších prostředků s prošlou dobou použitelnosti a jejich neuvádění na trh, jestliže rozborem odpovídajícího vzorku nebylo prokázáno, že chemické a fyzikální vlastnosti těchto přípravků nebo dalších prostředků splňují podmínky stanovené v rozhodnutí o jejich povolení,
3. průběžné vedení dokladové evidence o příjmu a výdeji přípravků nebo dalších prostředků, včetně přípravků nebo dalších prostředků s prošlou dobou použitelnosti,
4. splnění technických požadavků na skladování přípravků nebo dalších prostředků a další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem,35)
5. skladování pouze takových přípravků nebo dalších prostředků, které jsou baleny a označeny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie67), jde-li o skladování přípravků nebo dalších prostředků určených k uvádění na trh nebo k použití,
b) na požádání informovat Ústav o místech uskladnění přípravků nebo dalších prostředků.
§ 46a
Distribuce přípravků nebo dalších prostředků
(1) Místa, na nichž dochází při podnikatelské činnosti35a) k nakládání s přípravky nebo dalšími prostředky v rámci distribuce, musí splňovat kritéria stanovená prováděcím právním předpisem.
(2) Kontrolu distribuce přípravků a dalších prostředků provádí Ústav.
(3) Fyzická nebo právnická osoba je při distribuci přípravků nebo dalších prostředků povinna
a) dodávat přípravky nebo další prostředky pouze v neporušených prodejních obalech, s výjimkou přípravků nebo dalších prostředků, které byly podrobeny laboratorní analýze podle § 43 odst. 7 a je k nim vystaveno Ústavem osvědčení o složení přípravku podle § 43 odst. 10,
b) neprodleně informovat své odběratele o zjištěných závadách přípravku nebo dalšího prostředku nebo o jeho nežádoucích účincích,
c) uchovávat dokumentaci o distribuci přípravků nebo dalších prostředků a o původu distribuovaných přípravků nebo dalších prostředků a zajistit dostupnost této dokumentace Ústavu po dobu nejméně 5 let,
d) poskytovat Ústavu na vyžádání údaje o druzích a množství přípravků nebo dalších prostředků, které v rámci distribuce dodal,
e) dodržovat zásady správné distribuční praxe,
f) na požádání informovat Ústav o místech uskladnění přípravků nebo dalších prostředků,
g) prodávat přípravky povolené k profesionálnímu použití pouze osobám, které prokáží, že konečný odběratel přípravku má zajištěno, že nakládání s přípravky bude řídit držitel osvědčení druhého nebo třetího stupně; o distribuci a vydávání těchto přípravků vede distributor evidenci, která obsahuje datum výdeje přípravku, název a množství vydaného přípravku a pořadové číslo osvědčení osoby, která u konečného odběratele řídí nakládání s přípravky.
(4) Distributor, s výjimkou distributora, který uvádí na trh pouze přípravky pro neprofesionální použití, musí zabezpečit, aby tyto přípravky prodávala osoba, která je držitelem osvědčení třetího stupně. Tato osoba v době jejich prodeje poskytuje informace týkající se použití přípravku, rizik pro zdraví a životní prostředí a bezpečnostní pokyny k zamezení těchto rizik.
(5) Při uvádění na trh přípravku určeného neprofesionálním uživatelům je distributor povinen poskytovat osobám informace, které se týkají rizik souvisejících s používáním přípravků, zejména informace o nebezpečí vlivu přípravku na osoby nebo životní prostředí, způsobů správného skladování a aplikace přípravku, způsobů nakládání s ním a jeho bezpečné likvidace v souladu s právními předpisy34), včetně informace o možnostech ochrany rostlin představujících nízké riziko.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) zásady správné distribuční praxe,
b) rozsah a způsob uchovávání dokumentace a záznamů o distribuci přípravků nebo dalších prostředků a jejich původu.
§ 47
Přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, lze uvádět na trh po dobu 1 roku, jestliže se prokáže na základě analýzy odpovídajícího vzorku, že jejich chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s vlastnostmi, na jejichž základě bylo uděleno povolení. Laboratorní rozbory přípravku pro tento účel zajistí vlastník přípravku u akreditované laboratoře a prodlouženou dobu použitelnosti je povinen vyznačit na obalu přípravku.
§ 48
Na nakládání s nebezpečnými přípravky36) a přípravky, které obsahují geneticky modifikované organismy,32) se vztahuje též zvláštní právní předpis.34)
§ 48a Národní akční plán
(1) Národní akční plán pro bezpečné používání přípravků (dále jen „akční plán“) stanoví kvantitativní úkoly, cíle, opatření a harmonogramy jejich plnění pro snížení rizik a omezení dopadů používání přípravků na lidské zdraví a životní prostředí s cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, aby se snížila závislost na používání přípravků.
(2) Akční plán obsahuje kromě náležitostí stanovených v odstavci 1 zejména
a) harmonizované83) a neharmonizované ukazatele rizik,
b) směry vývoje v používání účinných látek,
c) účinné látky, plodiny, oblasti nebo postupy, kterým je třeba věnovat přednostní pozornost,
d) harmonogram správných postupů pro účely dosažení bezpečného používání přípravků,
e) vyhodnocení nezbytných intervalů kontrol zařízení pro aplikaci přípravků, jež se nepoužívají pro postřik přípravky, a přídavných zařízení pro aplikaci přípravků, která se používají jen v malém rozsahu, používaných profesionálními uživateli,
f) možné způsoby informování osob, které by mohly být vystaveny úletu postřikové kapaliny,
g) postupy na podporu uplatňování integrované ochrany rostlin.
(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí vytváří a vyhodnocuje a vždy nejpozději po 5 letech aktualizuje akční plán.
(4) Ministerstvo zveřejňuje návrh akčního plánu nebo jeho aktualizace způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně ministerstvo informuje veřejnost formou oznámení v periodickém tisku84) o zveřejnění návrhu akčního plánu nebo jeho aktualizace a o možnosti osob, které se jimi cítí dotčeny, sdělit ministerstvu připomínky. Lhůta pro sdělení připomínek činí dva měsíce ode dne zveřejnění návrhu akčního plánu nebo jeho aktualizace.
(5) Akční plán schvaluje vláda. Před předložením návrhu vládě ministerstvo vyhodnotí a zohlední předložené připomínky k návrhu akčního plánu nebo jeho aktualizaci. Obecné vyhodnocení připomínek, které se jednoznačně vztahují k předloženému návrhu, ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, že připomínce nebylo vyhověno, zveřejní též důvod.
(6) Ministerstvo zveřejní schválený akční plán způsobem umožňujícím dálkový přístup a neprodleně ohlašuje Komisi veškeré významné změny v akčním plánu.
§ 49
(1) Přípravky nesmí být používány v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie67) a tímto zákonem s výjimkou rozšířeného povolení nebo použití pro účely výzkumu a vývoje nebo zkoušení. Při jejich aplikaci nesmí být
a) postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů včetně rostlin, stanovenými prováděcím právním předpisem,
b) zasaženy rostliny a plochy mimo pozemek, na němž se provádí aplikace.
(2) Podrobnosti použití přípravku k hubení škodlivých obratlovců stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Na používání přípravků se vztahují ustanovení o odborné způsobilosti pro zacházení s přípravky (§ 86).
(4) Ústav zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o spotřebě účinných látek, které jsou v přípravcích obsaženy, sumarizované podle přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice pesticidů.
(5) Zveřejnění nebo poskytnutí informace o spotřebách účinných látek a přípravků ve vztahu k územní jednotce se nepovažují za porušení obchodního tajemství.
(6) Způsob dodržení požadavků podle odstavce 1 písm. a) stanoví prováděcí právní předpis.
§ 50
(1) Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti hodlá ve venkovním nebo skleníkovém prostředí použít přípravek označený na základě povolení jako vysoce toxický, je povinna písemně požádat Ústav o souhlas s jeho použitím. V žádosti uvede katastrální území a parcelní číslo pozemku, kde má být přípravek použit, plodinu, která má být ošetřena, účel, rozsah a termín aplikace.
(2) Ústav vydá písemné povolení k použití vysoce toxického přípravku tehdy, jestliže shledá, že potřebné ošetření přípravkem podle odstavce 1 nelze provést jinak, zejména nelze-li je provést méně nebezpečným přípravkem. Stejnopis povolení neprodleně předá žadateli a místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
(3) Na nakládání s vysoce toxickými přípravky se vztahuje zvláštní právní předpis.37)
§ 51
Ochrana včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při používání přípravků
(1) Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikání používá přípravky ve venkovním prostředí, nesmí aplikovat přípravky, které jsou podle povolení označené jako
a) nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro včely, pokud před aplikací nepostupuje v souladu s odstavcem 2; toto ustanovení se vztahuje i na aplikaci jiných přípravků a látek, jejichž použití je pro včely nebezpečné,
b) přípravky pro hubení hlodavců (rodenticidy) na pozemku, který je součástí honitby, pokud nebyla tato aplikace oznámena oprávněnému uživateli honitby40) a Ústavu, a to nejpozději 3 dny před zahájením aplikace přípravku.
(2) Před aplikací přípravků uvedených v odstavci 1 je nutno
a) zjistit u místně příslušných obecních úřadů informace k umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku, na němž má být aplikace provedena, a minimálně 48 hodin před provedením aplikace oznámit dotčeným chovatelům včel a místně příslušným obecním úřadům aplikaci přípravku,
b) projednat opatření k ochraně zvěře s oprávněným uživatelem honitby40).
(3) Chovatel včel je povinen oznámit podle prováděcího právního předpisu místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev.
(4) Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, nebo zjistí-li uživatel honitby nebo osoba, jíž přísluší výkon rybářského práva, že došlo k úhynu zvěře nebo ryb v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně krajské veterinární správě. Krajská veterinární správa v součinnosti s Ústavem provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel nebo uživatele honitby nebo osoby, jíž přísluší výkon rybářského práva, o výsledku tohoto vyšetření. Záznam o výsledku místního šetření a výsledek vyšetření vzorků poskytne též Ústavu a chovatelům včel, popřípadě uživateli honitby nebo osobě, jíž přísluší výkon rybářského práva, pokud jsou tyto osoby důsledky použití přípravků dotčené.
(5) Ustanovením odstavce 4 nejsou dotčena práva na uplatnění nároků na náhradu škody podle obecných právních předpisů.
(6) Obecní úřad poskytne na vyžádání příslušné údaje podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 ošetřovatelům porostů a chovatelům včel.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) další případy a okolnosti, kdy je nutná ochrana včel podle odstavce 1 písm. a),
b) náležitosti oznámení podle odstavce 1 písm. b),
c) náležitosti oznámení podle odstavce 2 a 3,
d) podrobnosti k ochraně včel, zvěře a některých dalších necílových organismů41) při použití přípravků.
§ 52
Letecká aplikace přípravků
(1) Letecká aplikace přípravků je zakázána, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Leteckou aplikaci lze provést pouze z letadla nebo vrtulníku, je-li povolena Ústavem, a to na základě
a) schváleného plánu letecké aplikace a následné žádosti o povolení jednotlivé letecké aplikace, nebo
b) žádosti o povolení mimořádné letecké aplikace.
(3) Plán letecké aplikace obsahuje zejména
a) údaje o přibližné době postřiku a předběžném množství a druhu aplikovaných přípravků,
b) opatření nezbytná k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob a opatření pro řízení rizik, která mají zajistit, že nedojde k žádným negativním účinkům na zdraví náhodně se vyskytujících osob,
c) opatření nezbytná k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti,
d) vymezení oblasti, v níž je zamýšlena letecká aplikace.
(4) Opatření uvedená v odstavci 3 písm. b) a c) musí být v souladu se stanovisky obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajské hygienické stanice, která jsou přílohou žádosti.
(5) Ústav na žádost osoby, která bude provádět leteckou aplikaci, schválí plán letecké aplikace, pokud z návrhu plánu letecké aplikace, který je přílohou žádosti, vyplývá, že
a) neexistují žádné jiné přijatelné alternativy nebo má v konkrétním případě letecká aplikace nižší dopady na lidské zdraví a životní prostředí než pozemní aplikace přípravků,
b) použité přípravky jsou povoleny pro použití leteckou aplikací,
c) osoba provádějící leteckou aplikaci je držitelem povolení k provozování leteckých prací podle zvláštního právního předpisu85),
d) použité zařízení pro leteckou aplikaci přípravků splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,
e) osoba provádějící leteckou aplikaci má zajištěn výkon letecké aplikace fyzickou osobou, která je odborně způsobilou osobou pro nakládání s přípravky,
f) zařízení pro aplikaci přípravků je vybaveno příslušenstvím, které představuje nejlepší dostupnou technologii zajišťující omezení nežádoucího úletu,
g) oblast, která má být ošetřena, nesmí být v těsné blízkosti trvale obydlených oblastí.
(6) Žádost o povolení jednotlivé nebo mimořádné letecké aplikace kromě náležitostí podle správního řádu obsahuje
a) předběžnou dobu postřiku,
b) množství a druh aplikovaných přípravků,
c) přesné určení oblasti,
d) název nebo jméno a příjmení osoby, která bude leteckou aplikaci provádět,
e) název nebo jméno a příjmení osoby, pro kterou se bude letecká aplikace provádět,
f) návrh opatření nezbytných k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob,
g) návrh opatření nezbytných k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti.
(7) Ústav na žádost osoby, která bude leteckou aplikaci provádět, povolí jednotlivou leteckou aplikaci, je-li v souladu se schváleným plánem letecké aplikace, a v rozhodnutí určí opatření pro řízení rizik, zejména
a) opatření nezbytná k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob,
b) opatření k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti a
c) opatření, která mají zajistit, že nedojde k žádným negativním účinkům na zdraví náhodně se vyskytujících osob.
(8) V případě, že hrozí závažné hospodářské škody, je ohroženo zdraví lidí nebo zvířat, nebo hrozí závažná újma životnímu prostředí, povolí Ústav na základě žádosti mimořádnou leteckou aplikaci. V rozhodnutí o povolení mimořádné letecké aplikace Ústav stanoví podmínky pro provedení letecké aplikace, které odpovídají požadavkům podle odstavce 5, a opatření podle odstavce 7.
(9) Rozhodnutí o povolení jednotlivé aplikace nebo o povolení mimořádné aplikace vyhlásí Ústav na své úřední desce a úředních deskách obecních úřadů, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(10) Obecní úřady podle odstavce 9 informují obyvatele o obsahu rozhodnutí způsobem v místě obvyklým.
§ 52a
Zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody
Aplikace a skladování přípravků jsou zakázány ve vzdálenosti 10 metrů od podzemního nebo povrchového zdroje pitné vody86), pokud pro tento zdroj nebylo stanoveno ochranné pásmo podle vodního zákona. Vzdálenost 10 metrů se počítá od odběrného zařízení.
§ 52b
Omezení použití přípravků nebo rizika použití přípravků v určitých oblastech
(1) Při používání přípravků v územích chráněných podle zvláštního právního předpisu v oblasti ochrany přírody87) je profesionální uživatel povinen přijmout opatření k minimalizaci rizik aplikace přípravku pro životní prostředí, necílové organismy a biodiverzitu. Ustanovení zvláštního právního předpisu v oblasti ochrany přírody87) tímto nejsou dotčena.
(2) Na pozemcích a v objektech, ve kterých má být provedeno ošetření přípravkem, upřednostní profesionální uživatel při tomto ošetření přípravky představující nízké riziko67) nebo přijme opatření vedoucí ke snížení rizika z hlediska zdraví lidí, pokud tyto pozemky nebo objekty využívají nebo do nich mají přístup pracovníci v zemědělství, nebo se jedná o oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel.
§ 53
Souběžný obchod
(1) Dojde-li v povolení u referenčního přípravku ke změně povolení z hlediska podmínek jeho uvádění na trh anebo používání, Ústav provede řízení o změně povolení k souběžnému obchodu obdobně.
(2) Držitel rozhodnutí o povolení referenčního přípravku není účastníkem řízení o povolení souběžného obchodu.
(3) V řízení o povolení souběžného obchodu postupuje Ústav podle ustanovení § 32 až 35 obdobně.
Další prostředky
§ 54
(1) Dalšími prostředky jsou pomocné prostředky na ochranu rostlin a bioagens používané k ochraně rostlin (dále jen "bioagens"). Pomocným prostředkem na ochranu rostlin je látka přírodního nebo syntetického původu mimo účinnou látku, upravené do formy, v níž jsou uváděny na trh, a určené k použití v ochraně rostlin (dále jen "pomocný prostředek"). Bioagens je prostředek na ochranu rostlin obsahující makroorganismy povahy živých parazitů, parazitoidů nebo predátorů mimo obratlovce, ve formě výrobku poskytovaného uživateli k použití proti škodlivým organismům na rostlinách nebo rostlinných produktech. Další prostředky smějí být uváděny na trh a používány, jsou-li Ústavem zapsány do úředního registru. K uvádění dalšího prostředku na trh je oprávněna pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejíž žádost byl zápis do úředního registru proveden; toto ustanovení se nevztahuje na osoby, které další prostředky prodávají, jejich prodej zprostředkovávají nebo jiným způsobem je poskytují uživatelům, aniž by ovlivňovaly jejich vlastnosti nebo formu či balení a jejich označování.
(2) Žádost o zápis do úředního registru podává Ústavu výrobce nebo dovozce, který hodlá další prostředek uvést na trh (dále jen "žadatel o zápis").
(3) Ústav na základě podané žádosti rozhodne o zápisu dalšího prostředku do úředního registru ve lhůtě 6 měsíců, jestliže byly splněny požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a žadatel o zápis vydal písemné prohlášení, že tento prostředek splňuje zvláštní požadavky podle § 58, jde-li o pomocný prostředek, a § 59, jde-li o bioagens, a Ústav neshledal písemné prohlášení žadatele o zápis nepravdivým.
(4) Žadatel o zápis je povinen dodat na vlastní náklady vzorky pomocného prostředku nebo bioagens, jehož zápis do úředního registru je požadován. Technické náležitosti žádosti o zápis dalšího prostředku do úředního registru stanoví prováděcí právní předpis.
(5) V případě, že v návodu k použití dalšího prostředku má být uvedena možnost směsi s jiným přípravkem nebo dalším prostředkem, může Ústav požadovat, aby žadatel doložil souhlas držitele povolení přípravku, jde-li o přípravek, nebo, jde-li o další prostředek, souhlas osoby, na jejíž žádost byl další prostředek zapsán do úředního registru, s nimiž má být přípravek smísen, k takovému použití.
(6) Jde-li o další prostředek obsahující geneticky modifikované organismy, lze jej zapsat do úředního registru při splnění požadavků stanovených tímto zákonem a zákonem upravujícím nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty32).
(7) Další prostředek Ústav nezapíše do úředního registru, jestliže obsahuje makroorganismy, které představují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo pro životní prostředí.
(8) Zjistí-li Ústav, že další prostředek nesplňuje požadavky podle odstavce 2 nebo 3 nebo neodpovídá zvláštnímu zákonu,42) vydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o jeho zápis do úředního registru nebo rozhodne o jeho výmazu z úředního registru, jestliže je v něm zapsán.
(9) Zápisu do úředního registru podle odstavce 1 nepodléhají další prostředky, jsou-li určeny výhradně pro účely výzkumu a vývoje.
(10) Je-li to nutné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí nebo se zřetelem k použití přípravku, Ústav může rozhodnutím
a) omezit platnost zápisu do úředního registru na dobu určitou,
b) omezit rozsah oblasti použití dalšího prostředku,
c) stanovit zvláštní podmínky používání dalšího prostředku, nebo
d) stanovit údaje, jimiž musí být další prostředek označen.
(11) Ústav může další prostředek přezkoumat a rozhodnout o změně jeho označování nebo jeho používání, je-li to nezbytné z hlediska souladu s právními předpisy České republiky a s předpisy Evropské unie, jakož i s příslušnými technickými normami nebo soudobými vědeckými a technickými znalostmi.
(12) Na žádost podanou alespoň dva měsíce před zánikem platnosti rozhodnutí o zápisu dalšího prostředku do úředního registru Ústav rozhodne o prodloužení platnosti zápisu. Ustanovení odstavců 1 až 11 se přitom použijí obdobně.
(13) Jde-li o pomocný prostředek nebo bioagens obsahující geneticky modifikované organismy, lze tyto prostředky zapsat do úředního registru jen na základě souhlasu Ministerstva životního prostředí vydaného podle zvláštního zákona.32)
(14) Použití dalších prostředků nezapsaných do úředního registru nebo použití dalších prostředků odchylně od jejich zápisu (dále jen "experimentální použití dalšího prostředku") je možné, jestliže
a) toto použití bylo nejpozději 60 dní před jeho zahájením písemně oznámeno Ústavu,
b) Ústav nezakázal experimentální použití dalšího prostředku, a to nejpozději dva dny před jeho začátkem, ani nestanovila zvláštní podmínky pro toto použití, je-li to nezbytné vzhledem k nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí, rostliny a rostlinné produkty.
(15) Oznámení podle odstavce 14 písm. a) obsahuje
a) identifikaci oznamovatele (firma nebo název, sídlo nebo jméno a příjmení a adresa),
b) označení místa, kde se má experimentální použití dalšího prostředku uskutečnit,
c) popis účelu, rozsahu a způsobu experimentálního použití dalšího prostředku.
(16) Na nakládání s pomocnými prostředky se vztahují § 46 až 50 obdobně.
(17) V řízení o zápisu dalšího prostředku do úředního registru se použije ustanovení § 31 až 35 obdobně.
(18) Ustanovení o převodu povolení přípravku podle § 38a, poskytování informace o nežádoucích účincích přípravků a výměně informací podle § 39 a používání přípravků podle § 49 platí pro další prostředky obdobně.
§ 55
Osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o zápisu dalšího prostředku do úředního registru, je povinna označit další prostředky, které uvádí na trh, údaji stanovenými prováděcím právním předpisem.
§ 56
Osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o zápisu dalšího prostředku do úředního registru, je povinna neprodleně písemně oznámit Ústavu
a) nové poznatky o možných a zjištěných škodlivých účincích tohoto prostředku,
b) změny úředního povolení k uvádění na trh tohoto prostředku, k nimž došlo v členských státech Evropské unie.
§ 57
(1) Kontrolu dalších prostředků, zda odpovídají zvláštním požadavkům podle § 54 odst. 3, provádí Ústav.
(2) Osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o zápisu dalšího prostředku do úředního registru, je povinna na výzvu rostlinolékařské správy dodat na vlastní náklady vzorky pomocného prostředku nebo bioagens zapsaných do úředního registru odpovídající výrobním číslům (šaržím) uvedeným na trh v České republice.
§ 58
Pomocné prostředky
(1) Pomocný prostředek splňuje zvláštní požadavky podle § 54 odst. 3, jestliže
a) nemá nepřijatelné účinky na rostliny nebo rostlinné produkty přicházející s ním do kontaktu při jeho aplikaci,
b) je účinný z hlediska účelu, pro nějž je určen,
c) jsou identifikovány všechny složky, které jej tvoří,
d) jsou vymezeny jeho fyzikální, chemické a další vlastnosti dokazující jeho standardní výrobu,
e) nezvyšuje rizika vyplývající z použití přípravků,
f) jeho použití nepůsobí škodlivě na zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, zejména na podzemní vodu,
g) neobsahuje látky, jejichž výroba, dovoz a distribuce v České republice jsou zakázány.
(2) K žádosti o zápis pomocného prostředku do úředního registru se vyjadřuje Ministerstvo zdravotnictví z hlediska ochrany zdraví lidí. Obsahuje-li pomocný prostředek látky, které vykazují nebezpečné vlastnosti, podléhá klasifikaci podle zvláštního zákona. Žadatel o zápis předloží výsledky této klasifikace jako podklad pro rozhodnutí k žádosti o zápis pomocného prostředku do úředního registru.
(3) Má-li pomocný prostředek povahu adjuvantu, může Ústav požadovat, aby žadatel o zápis dodal písemné stanovisko držitele rozhodnutí o povolení přípravku, s nímž má být použit společně a jehož vlastnosti nebo účinky mají být upraveny.
§ 59
Bioagens
Bioagens splňuje zvláštní požadavky podle § 54 odst. 3, jestliže
a) je vymezen hodnotami jeho vlastností dokazujícími jeho standardní výrobu,
b) obsahuje makroorganismy, které jsou původní pro zoografickou oblast, do níž náleží území České republiky; jestliže tato podmínka není splněna, postupuje se v souladu se zvláštním zákonem,41)
c) je účinný k účelu, pro nějž je určen,
d) neobsahuje složky, které vykazují nežádoucí účinky na zdraví lidí, proti nimž se nelze chránit obvyklými osobními ochrannými prostředky.
§ 60
Vedení záznamů a informací o uvádění přípravků nebo dalších prostředků na trh
(1) Podnikatelé, kteří uvádějí na trh přípravky nebo další prostředky, nebo podnikatelé, kteří přípravky nebo další prostředky na území České republiky skladují za účelem jejich vývozu do třetích zemí, jsou povinni
a) oznámit Ústavu vždy do 3 dnů od přemístění na území České republiky název přípravku nebo dalšího prostředku a množství podle jednotlivých čísel šarží, které přemístili z jiného členského státu Evropské unie nebo dovezli ze třetích zemí, a
b) na vyžádání Ústavu poskytnout informace o balení a dodat vzorky balení přípravků nebo dalších prostředků.
(2) Podnikatelé, kteří na území České republiky další prostředky vyrábí, jsou povinni na vyžádání rostlinolékařské správy poskytnout Ústavu údaje o množství prodaných dalších prostředků včetně názvů a čísel šarží.
(3) Podnikatelé, kteří prodávají přípravky nebo další prostředky, jsou povinni v dokladu o jejich prodeji uvést též číslo šarže a datum skončení doby použitelnosti přípravku nebo dalšího prostředku. Toto ustanovení se nevztahuje na prodejce v maloobchodní síti prodejen.
(4) Informační povinností podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena přímo použitelná ustanovení nařízení Evropské unie67) upravující poskytování informací či vedení záznamů subjekty soukromého práva.
(5) Způsob vedení záznamů o používaných přípravcích profesionálními uživateli88) stanoví prováděcí právní předpis.
HLAVA V
MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY
§ 61
Zařízení pro aplikaci přípravků
(1) Zařízení pro aplikaci přípravků, která jsou používána k aplikaci přípravků v rámci podnikání (dále jen „profesionální zařízení pro aplikaci přípravků“), s výjimkou ručních zařízení pro aplikaci přípravků a zádových postřikovačů, musí být podrobována kontrolnímu testování podle tohoto zákona.
(2) Zařízení pro aplikaci přípravků smí v rámci podnikání používat k aplikaci přípravků pouze osoba odborně způsobilá pro nakládání s přípravky.
(3) Provozovatel profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků musí zařízení udržovat v odpovídajícím technickém stavu, provádět jeho kalibraci a kontrolu pro zajištění správné a kvalitní aplikace přípravků i v období mezi pravidelně provedeným kontrolním testováním.
(4) Provozovatel profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků postupuje při jeho použití v závislosti na druhu a způsobu aplikace přípravků tak, aby byla minimalizována rizika pro zdraví lidí a životní prostředí.
(5) Provozovatel profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků dodržuje stanovené postupy pro přípravu postřikové kapaliny a pro čištění profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků.
(6) Ústav kontroluje používání profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti postupu údržby a kalibrace profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků podle odstavce 3,
b) omezení použití jednotlivých profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků a postupy při jejich použití v závislosti na druhu a způsobu aplikace přípravků vedoucí k minimalizaci rizik pro ochranu zdraví a životního prostředí podle odstavce 4,
c) postupy pro přípravu postřikové kapaliny a pro čištění profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků podle odstavce 5.
§ 62
Zařízení pro aplikaci přípravků omezující nežádoucí úlet přípravků
(1) Požadavky na omezení nežádoucího úletu přípravků stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ústav vede a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled zařízení pro aplikaci přípravků z hlediska omezení nežádoucího úletu přípravků.
(3) Při použití zařízení omezujících úlet přípravků nemusí být za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem dodrženy ochranné vzdálenosti určené v rozhodnutí o povolení přípravku.
§ 63
Evidence profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků
Provozovny kontrolního testování v rámci jejich zjištění při prováděné kontrole profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků předávají bez zbytečného odkladu dálkovým přístupem do evidence profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména a příjmení, nebo název vlastníka profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků,
b) jméno, popřípadě jména a příjmení, nebo název držitele profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků, je-li to osoba odlišná od vlastníka,
c) identifikační údaje profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků, které bylo podrobeno kontrolnímu testování,
d) informaci, zda profesionální zařízení pro aplikaci přípravků vyhovělo požadavkům či nikoliv,
e) datum provedení kontrolního testování,
f) přehled zjištěných závad,
g) přehled vydaných dokladů o funkční způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků,
h) název provozovny kontrolního testování.
§ 64
Kontrolní testování
(1) Kontrolní testování spočívá v přezkoumání způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků na profesionální zařízení pro aplikaci přípravků.
(2) Kontrolní testování provádí Ústav nebo provozovatel kontrolního testování. Na základě výsledku kontrolního testování vydá Ústav nebo provozovatel kontrolního testování osvědčení o způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků spolu s výsledky provedeného testování pro potřeby vlastníka nebo držitele profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků a označí předmětné zařízení kontrolní nálepkou.
(3) Osvědčení o provedení kontrolního testování vydaná v jiných členských státech Evropské unie se považují za osvědčení podle odstavce 2, neuplyne-li od posledního kontrolního testování provedeného v jiném členském státě Evropské unie lhůta delší, než je lhůta pro kontrolní testování stanovená podle tohoto zákona.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví
a) lhůty pro provádění kontrolního testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků,
b) technologické požadavky na profesionální zařízení pro aplikaci přípravků,
c) technologický postup kontrolního testování profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků,
d) technické podmínky pro kontrolní testování profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků,
e) náležitosti a vzor osvědčení o způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků,
f) náležitosti a vzor kontrolní nálepky podle odstavce 2.
§ 65
Provozovatel kontrolního testování
(1) Provozovatel kontrolního testování je povinen postupovat podle technologických požadavků na profesionální zařízení pro aplikaci přípravků a dodržovat technologický postup provádění kontrolního testování, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.
(2) Provozovatel kontrolního testování vede průběžnou evidenci profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků, která byla u něj podrobena testování, která obsahuje údaje podle § 63.
(3) Podmínkou pro vydání živnostenského oprávnění k provozování koncesované živnosti89), na základě kterého je provozovatel v konkrétní provozovně oprávněn provádět kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků, je stanovisko rostlinolékařské správy. Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem90) adresu umístění provozovny a přiloží technickou dokumentaci vybavení provozovny. Ve stanovisku Ústav uvede, zda provozovna a její vybavení odpovídá technickým podmínkám pro kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků stanoveným prováděcím právním předpisem.
(4) Příslušný živnostenský úřad omezí91) provozování koncesované živnosti podle odstavce 3 na schválenou provozovnu.
(5) Výkon kontrolního testování kontroluje Ústav.
Technická zařízení k hubení škodlivých organismů
§ 68
(1) Technickým zařízením k hubení škodlivých organismů podle tohoto zákona se rozumí zařízení, jehož konstrukce a technická způsobilost umožňuje použití k hubení škodlivých organismů fyzikálními metodami, například zahřátím nebo ozářením objektu, který může být nebo je těmito škodlivými organismy napaden (dále jen "technické zařízení").
(2) Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu použít technické zařízení k účelu uvedenému v odstavci 1 (dále jen „provozovatel technického zařízení“), je povinna požádat Ústav o uznání způsobilosti tohoto zařízení a o zápis do rejstříku provozovatelů.
(3) Splňuje-li technické zařízení žadatele technické a technologické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, vydá Ústav rozhodnutí o uznání způsobilosti tohoto zařízení a o jeho zapsání do rejstříku provozovatelů technického zařízení včetně přidělení značky pro označování dřeva a dřevěného obalového materiálu ošetřeného v uznaném technickém zařízení tohoto provozovatele technického zařízení.
(4) Provozovatel technického zařízení zapsaný do rejstříku podle odstavce 2
a) smí k hubení škodlivých organismů používat pouze jím provozované uznané technické zařízení,
b) je povinen při provozování technického zařízení za účelem hubení škodlivých organismů dodržovat prováděcím právním předpisem stanovené technické a technologické požadavky a postupovat podle technologického postupu, schváleného Ústavem, jehož náležitosti stanovuje prováděcí právní předpis, a
c) oznamuje Ústavu bez zbytečného odkladu jakékoliv změny uznaného technického zařízení, které mohou vést k nedodržení technických a technologických požadavků uvedených v písmenu b), a ukončení provozu uznaného technického zařízení.
§ 69
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu vyrábět z ošetřeného dřeva dřevěný obalový materiál nebo ošetřený dřevěný obalový materiál označovat (dále jen „výrobce ošetřeného dřevěného obalového materiálu“), je povinna požádat Ústav o zapsání do rejstříku výrobců.
(2) Ústav vydá rozhodnutí o zapsání žadatele do rejstříku výrobců ošetřeného dřevěného obalového materiálu včetně přidělení značky pro označování dřevěného obalového materiálu, jestliže splňuje technologické požadavky na označování dřevěného obalového materiálu.
(3) Výrobce ošetřeného dřevěného obalového materiálu zapsaný do rejstříku podle odstavce 2
a) smí k výrobě dřevěného obalového materiálu, který hodlá označit značkou přidělenou podle odstavce 2, použít pouze dřevo ošetřené v souladu s technickými a technologickými požadavky, uvedenými v § 68 odst. 4 písm. b),
b) je povinen dodržovat technologické požadavky kladené na označování dřevěného obalového materiálu a postupovat podle technologického postupu schváleného Ústavem, a
c) oznamuje Ústavu bez zbytečného odkladu jakékoliv změny v postupu označování dřevěného obalového materiálu, které mohou vést k nedodržení technologických požadavků uvedených v písmeni b), a ukončení označování dřevěného obalového materiálu.
(4) Technologické požadavky pro označování dřevěného obalového materiálu a náležitosti technologického postupu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 69a
(1) Právnická nebo fyzická osoba, která není zapsána v rejstříku provozovatelů technického zařízení podle § 68 a rejstříku výrobců ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle § 69, nesmí označovat ani opatřovat dokladem o provedeném ošetření dřevo ani dřevěný obalový materiál.
(2) Provozovatel technického zařízení a výrobce ošetřeného dřevěného obalového materiálu, který je držitelem rozhodnutí rostlinolékařské správy podle § 68 odst. 3 a § 69 odst. 2, smí používat pouze značku přidělenou mu Ústavem, a to pouze
a) k označování dřeva nebo dřevěného obalového materiálu ošetřeného v technickém zařízení uznaném podle § 68 odst. 3 a při dodržení technického a technologického postupu uvedeného v § 68 odst. 4 písm. b) a nebo v § 69 odst. 3 písm. b), a
b) způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(3) Ústav vede rejstřík provozovatelů technického zařízení podle § 68 a rejstřík výrobců ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle § 69.
(4) Ústav zruší rozhodnutí o uznání způsobilosti technického zařízení, o zápisu do rejstříku provozovatelů technického zařízení podle § 68 nebo rejstříku výrobců ošetřeného dřevěného materiálu podle § 69 a o přidělení značky pro označování dřevěného obalového materiálu ošetřeného v uznaném technickém zařízení provozovatele a nebo označování dřevěného obalového materiálu jeho výrobcem, jestliže zjistí, že držitel rozhodnutí není způsobilý k označování ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle mezinárodního standardu tím, že nesplňuje technické nebo technologické požadavky uvedené v § 68 odst. 4 písm. b) a nebo technologické požadavky uvedené v § 69 odst. 3 písm. b).
(5) Prováděcí právní předpis stanoví
a) náležitosti a vzor značky uvedené v § 68 odst. 3 a v § 69 odst. 2 a způsob označování podle odstavce 2,
b) technické a technologické požadavky na technické zařízení podle § 68 odst. 3 a § 68 odst. 4 písm. b) a náležitosti technologického postupu,
c) technologické požadavky pro označování dřevěného obalového materiálu a náležitosti technologického postupu podle § 69 odst. 3 písm. b).
HLAVA VI
STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH ROSTLINOLÉKAŘSKÉ PÉČE
Díl 1
Orgány rostlinolékařské péče
§ 70
Orgány státní správy ve věcech rostlinolékařské péče
(1) Orgány státní správy ve věcech rostlinolékařské péče jsou ministerstvo, Ústav a celní správa.
(2) Na úseku rostlinolékařské péče vykonávají ve vymezeném rozsahu státní správu též obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.48)
§ 71
Ministerstvo
(1) Ministerstvo
a) rozhoduje na základě žádosti o pověření vzdělávacích zařízení,
b) stanoví hlavní úkoly rostlinolékařské péče v oblasti vědy a výzkumu se zaměřením na výzkum metod integrované ochrany rostlin, zejména nechemických metod ochrany rostlin a metod ochrany rostlin využívajících přípravky s nízkým rizikem,
c) jmenuje Rostlinolékařskou radu ministerstva jako odborný poradní orgán pro oblast ochrany rostlin v zemědělství a lesnictví, jehož úkolem je předkládat doporučení týkající se zejména ochrany státu před zavlékáním a šířením určitých škodlivých organismů a jejich potlačování, minimalizace rizik spojených s opatřeními na ochranu rostlin, priorit ve výzkumu, poradenství, rozvoje mezinárodních vztahů a koordinace aktivit na úseku rostlinolékařské péče,
d) zajišťuje s Ministerstvem zdravotnictví koordinaci soustavného sledování reziduí přípravků a nežádoucích produktů škodlivých organismů v rostlinných produktech a surovinách pro výrobu potravin a krmiv a vypracovává souhrnné hodnotící zprávy za Českou republiku,
e) zajišťuje s Ministerstvem životního prostředí koordinaci monitoringu a ochrany proti šíření invazních škodlivých organismů a soustavného sledování nežádoucích vedlejších účinků povolených přípravků, metod a systémů ochrany rostlin a geneticky modifikovaných organismů uvedených na trh podle zvláštního právního předpisu32) na vybrané složky životního prostředí, zejména vodní prostředí a půdu, soustřeďuje o nich informace a zajišťuje vypracování souhrnné hodnotící zprávy za Českou republiku,
f) odpovídá za plnění závazků na úseku rostlinolékařské péče, které vyplývají z členství České republiky v mezinárodních organizacích, zejména z členství v Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin a v Evropské unii, zpracovává národní strategie rostlinolékařské péče a zajišťuje její koordinaci na národní a mezinárodní úrovni,
g) odpovídá za zajištění ochrany proti zavlékání a šíření jednotlivých škodlivých organismů v souladu se zvláštními právními předpisy Evropské unie49) včetně vydání příslušných právních předpisů,
h) žádá Komisi o poskytnutí finančních příspěvků podle zvláštního předpisu Evropské unie1) k úhradě nákladů na nezbytná přijatá nebo plánovaná opatření k eradikaci nebo zamezení rozšiřování škodlivých organismů podle § 10 odst. 5,
i) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam použití, považovaných za menšinová.
(2) Ministerstvo může udělit za podmínek stanovených v odstavci 3 výjimku z
a) ustanovení § 7 odst. 5; tímto není dotčeno ustanovení § 8 odst. 1,
b) ustanovení § 21 odst. 1 písm. c),
c) ustanovení § 21 odst. 1 písm. d), a to pouze pro dovoz zásilek dřeva, jsou-li povinnosti podle § 21 odst. 1 písm. d) zajištěny náhradními doklady nebo označením.
(3) Výjimku podle odstavce 2 lze udělit jen tehdy,
a) je-li Česká republika k jejímu udělení oprávněna Komisí podle zvláštního předpisu Evropské unie1) a při splnění podmínek stanovených tímto oprávněním,
b) je-li vyloučeno nebezpečí zavlečení nebo rozšíření škodlivých organismů s ohledem na původ rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, na jejich vhodné ošetření přípravky nebo na omezení jejich použití.
§ 72
Ústav
(1) Ústav vykonává působnost podle ustanovení tohoto zákona ve věcech
a) ochrany rostlin a rostlinných produktů podle § 5 a 6,
b) opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, popřípadě invazních škodlivých organismů podle § 7 až 13, § 15 až 17, § 19, 21, 22, § 25 až 30,
c) přípravků a dalších prostředků,
d) mechanizačních prostředků,
e) rostlinolékařského dozoru a řízení ve věcech rostlinolékařské péče včetně nařizování mimořádných rostlinolékařských opatření, řešení krizových situací a ukládání pokut podle § 74 až 77 a § 79a až 79i,
f) odborných rostlinolékařských činností a odborné způsobilosti k jejich výkonu podle § 79, § 81 až 83 a § 86.
(2) Ústav dále
a) sleduje výskyt škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty,
b) vyhodnocuje informace o nežádoucích účincích registrovaných přípravků a dalších prostředků,
c) rozhoduje o určení, zda jde o přípravek nebo další prostředek nebo jiný výrobek,
d) zabezpečuje a provádí rostlinolékařskou diagnostiku,
e) rozhoduje na základě žádosti o pověření fyzické nebo právnické osoby prováděním odborných rostlinolékařských činností stanovených v § 81 odst. 1,
f) vyhlašuje opatření proti zavlékání a šíření škodlivých organismů stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,
g) navrhuje ministerstvu udělení výjimek podle § 71 odst. 2.
(3) Ústav zveřejňuje ve Věstníku informace o dokumentech z oblasti rostlinolékařské péče vydaných orgány Evropské unie a jinými mezinárodními institucemi, informace o výskytu škodlivých organismů, přehledy o vydaných povoleních přípravků a o vydáních povolení zápisu dalších prostředků do úředního registru v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh67), přehledy provozovatelů kontrolního testování zařízení pro aplikaci přípravků a jiné významné informace pro veřejnost a vyhlašuje opatření proti zavlékání a rozšiřování nebezpečných škodlivých organismů.
(4) Ústav v rozsahu své působnosti poskytuje informace a spolupracuje s organizačními složkami státu a orgány územních samosprávných celků a se zájmovými a profesními sdruženími. Ústav zpřístupní zejména informace o možných účincích přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví Toxikologickému informačnímu středisku.
(5) Ústav sděluje Komisi
a) identifikační údaje fyzických nebo právnických osob, které pověřil provedením některé odborné činnosti podle § 10, 15, 17, 22 a § 28 až 30,
b) aktuální úřední postupy pro provádění rostlinolékařské kontroly podle § 15 a 22,
c) na její žádost podrobnosti o původu dodávky rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, odeslané z území České republiky, která byla na území jiného členského státu Evropské unie shledána za dodávku nesplňující opatření tohoto zákona proti šíření škodlivých organismů, o veškerých úkonech rostlinolékařské péče včetně odborného šetření, kontroly a opatření, kterým byla tato dodávka na území České republiky podrobena, a místa určení případných dalších dodávek odeslaných ze stejného místa původu za určitou dobu,
d) a ostatním členským státům Evropské unie do 1. září každého roku přehled dovozů a přemístění, povolených podle § 8 odst. 1, za období jednoho roku končící 30. červnem, a každý výskyt škodlivých organismů podle § 7 odst. 1 a 3, který byl v témže období potvrzen na rostlinách, rostlinných produktech a jiných předmětech, které bylo podle § 8 odst. 1 povoleno dovézt nebo přemístit,
e) a ostatním členským státům Evropské unie opatření podle § 8 odst. 1, která stanoví pro rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, u nichž je požadováno uvolnění ze zvláštního režimu přechovávání a manipulace [§ 8 odst. 1 písm. e)]; to se nevztahuje na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem,
f) název úřadu vykonávajícího rostlinolékařskou péči na území České republiky.
§ 73
Obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřady přijímají oznámení o výskytu nebo podezření z výskytu škodlivých organismů podle § 9 a předkládají je Ústavu k dalšímu řízení.
(2) Obecní úřady vykonávají působnost na úseku ochrany včel podle § 51 odst. 2 a 6 a na úseku letecké aplikace podle § 52 odst. 8.
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají ve svých obvodech přestupky nebo jiné správní delikty týkající se § 3 odst. 1 písm. a), jde-li o výskyt a šíření plevelů, jakožto škodlivých organismů, které se šíří z neobdělávané zemědělské půdy a neudržované nezemědělské půdy a které ohrožují životní prostředí nebo zdraví lidí nebo zvířat a ukládají odstranění zjištěných nedostatků se stanovením lhůty U statutárních měst členěných na městské části vykonávají tuto činnost městské části.
(4) Na území hlavního města Prahy vykonávají úřady městských částí státní správu na úseku rostlinolékařské péče v rozsahu svěřeném tímto zákonem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
(5) Činnosti podle odstavců 1 až 3 jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 74
Rostlinolékařský dozor
(1) Ústav vykonává dozor nad dodržováním
a) povinnosti zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů [§ 3 odst. 1 písm. a)],
b) ustanovení o ochraně rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin (§ 4) a o integrované ochraně rostlin (§ 5),
c) opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, zejména mimořádných rostlinolékařských opatření (§ 11, 26 a 76),
d) povinnosti registrace osob (§ 12) a povinností registrovaných osob (§ 13), ustanovení o používání rostlinolékařských pasů (§ 14, 16 a 17) a souvisejících povinností (§ 20),
e) podmínek stanovených pro přemísťování rostlin a rostlinných produktů přes chráněné zóny nebo v rámci chráněných zón (§ 30 odst. 2),
f) požadavků a povinností souvisejících s uváděním na trh a používáním přípravků a dalších prostředků,
g) opatření k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků (§ 51),
h) ustanovení o používání a kontrolním testování zařízení pro aplikaci přípravků a podmínek pro provozování technických zařízení k hubení škodlivých organismů a označování dřevěného obalového materiálu,
i) požadavků týkajících se
1. výkonu odborných rostlinolékařských činností pověřenými fyzickými a právnickými osobami (§ 81),
2. činnosti poradců (§ 85) nebo osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění včetně dodržování podmínek odborné způsobilosti pro tyto činnosti (§ 86),
j) dalších povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem nebo nařízených na jeho základě,
k) povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelných právních předpisů Evropské unie (§ 3 odst. 2).
(2) V rámci rostlinolékařského dozoru Ústav
a) zjišťuje nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné,
b) projednává a stanoví úřední opatření k odstranění zjištěných nedostatků (§ 75) a kontroluje jejich plnění.
Pro tuto činnost je Ústav oprávněn provádět odpovídající šetření.
(3) Ústav provádí namátkově úřední kontroly k ověření plnění požadavků stanovených v § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 a 2, a to bez zřetele k původu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů. Tyto kontroly provádí
a) kdykoli a kdekoli, jsou-li rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty přemísťovány,
b) na pozemcích a v objektech, kde jsou rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty pěstovány, vyráběny, skladovány nebo nabízeny k prodeji, stejně jako na pozemcích a v objektech fyzických a právnických osob, které se při podnikatelské činnosti12) zabývají pěstováním rostlin a jako koneční uživatelé nakupují nebo jiným způsobem získávají rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty,
c) přednostně společně s jakoukoliv další kontrolou dokladů.
(4) Kontroly podle odstavce 3 se provádějí
a) opakovaně ve lhůtě alespoň 1 roku na pozemcích a popřípadě v objektech osob registrovaných podle § 12 odst. 1 písm. a) a b), a to alespoň kontrolou evidence vedené podle § 13 odst. 1 písm. a),
b) zpravidla opakovaně na pozemcích a v objektech osob registrovaných podle § 12 odst. 1 písm. c),
c) zpravidla cíleně, jestliže vyšly najevo skutečnosti naznačující, že některé z ustanovení tohoto zákona nebylo dodrženo.
(5) Zjistí-li se na základě kontrol prováděných podle odstavců 3 a 4, že rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty představují nebezpečí šíření škodlivých organismů stanovených prováděcím právním předpisem, musí být podrobeny mimořádným rostlinolékařským opatřením podle § 76.
(6) Pokud byly kontrole podle odstavců 3 a 4 podrobeny rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty pocházející z jiného členského státu Evropské unie, rostlinolékařská správa informuje neodkladně úřední organizaci ochrany rostlin dotčeného členského státu Evropské unie a Komisi o zjištěných nálezech a o opatřeních, která v této souvislosti byla nebo budou nařízena. Tímto není dotčeno ustanovení § 10 odst. 5.
(7) Kromě případů uvedených v kontrolním řádu se náhrada za odebrané vzorky neposkytne, jestliže cena odebraného vzorku je nižší než 300 Kč.
Díl 2
Opatření
§ 75
Úřední opatření
(1) Úřední opatření je rostlinolékařská správa oprávněn uložit na základě výsledků rostlinolékařského dozoru nebo rostlinolékařské kontroly k nápravě zjištěných skutečností do doby, než bude Ústavem rozhodnuto podle § 76.
(2) Pokud byly zjištěné nedostatky prokazatelně odstraněny bezodkladně nebo ve lhůtě stanovené v úředním opatření, rostlinolékařská správa nepostupuje podle § 76 a úřední opatření zruší.
(3) Úředním opatřením podle odstavce 1 mohou oprávněné úřední osoby rostlinolékařské správy ukládat kontrolované osobě na místě povinnosti
a) je-li důvodné podezření, že může být ohroženo zdraví lidí, zvířat, rostlin nebo životní prostředí,
b) k nápravě zjištěných nedostatků.
(4) Úřední opatření podle odstavce 1 rostlinolékařská správa na místě oznámí a zdůvodní. Písemné vyhotovení úředního opatření zašle rostlinolékařská zpráva kontrolované osobě bez zbytečného odkladu. Po doručení písemného vyhotovení úředního opatření může kontrolovaná osoba podat námitky do 10 pracovních dnů k řediteli rostlinolékařské správy.
(5) O námitkách rozhodne ředitel rostlinolékařské správy do 5 pracovních dnů od dne jejich doručení; proti rozhodnutí o námitkách není odvolání přípustné.
(6) Prokáže-li kontrolovaná osoba, že učinila opatření k zabránění ohrožení zdraví lidí, zvířat, rostlin a životního prostředí, rostlinolékařská správa uložené úřední opatření zruší nebo změní.
§ 76
Mimořádná rostlinolékařská opatření
(1) Mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními jsou
a) zákaz, omezení nebo stanovení zvláštních podmínek po dobu stanovenou a v území vymezeném Ústavem pro
1. dovoz, pěstování, sklizeň, posklizňovou úpravu, uvádění na trh, průmyslové zpracování a jiné použití rostlin a rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů,
2. užívání pozemků, skladů, provozů nebo zařízení anebo přemísťování rostlin, rostlinných produktů, zeminy, statkových hnojiv, kompostů, popřípadě jiných materiálů a předmětů, dopravních prostředků a živočichů, kteří mohou být nositeli škodlivých organismů,
b) jednorázové zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich jednorázové ošetření stanovenými postupy a prostředky,
c) jednorázová asanace pozemků, čištění a asanace skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí nebo jiných předmětů,
d) jednorázové povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim,
e) stanovení zvláštních podmínek k ochraně organismů, které nejsou škodlivými organismy podle tohoto zákona, před vedlejším škodlivým působením přípravků,
f) omezení nebo pozastavení nebo zákaz výroby u výrobců v České republice, omezení nebo pozastavení nebo zákaz uvádění na trh a používání přípravku nebo dalšího prostředku nebo stanovení zvláštních podmínek pro výrobu, uvádění na trh nebo používání nebo přebalování,
g) nařízení zničení nebo provedení zničení nebo zajištění přípravku nebo dalšího prostředku na náklady vlastníka v případě, že představuje nebezpečné účinky na zdraví lidí, zvířat nebo pro životní prostředí, a stanovení dalších povinností s tímto nařízením souvisejících,
h) zákaz používání zařízení pro aplikaci přípravků,
i) zákaz provozování technického zařízení k hubení škodlivých organismů nebo zákaz označování dřevěného obalového materiálu.
(2) Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje rostlinolékařská správa individuálně určeným fyzickým nebo právnickým osobám, a to po provedení potřebného odborného šetření nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, neprodleně. Pokud se tato opatření týkají blíže neurčeného množství fyzických a nebo právnických osob, nařizuje je právním předpisem o mimořádných rostlinolékařských opatřeních, který se označuje názvem nařízení rostlinolékařské správy. Nařízení rostlinolékařské správy se vyhlašuje vyvěšením na úředních deskách ministerstva a rostlinolékařské správy na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup, popřípadě se vyhlašuje v regionálním nebo celostátním tisku a rozhlasovém nebo televizním vysílání. Nařízení rostlinolékařské správy nabývá platnosti a účinnosti dnem jeho vyhlášení; za den jeho vyhlášení se považuje den jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci rostlinolékařské správy vyhlášení opatření obsažených v nařízení rostlinolékařské správy. Mimořádná rostlinolékařská opatření se nařizují
a) v případech uvedených v § 7 odst. 4, § 11, § 15 odst. 6, § 26 odst. 3 a 5, § 29 odst. 6 a v § 74 odst. 5,
b) k ochraně před zavlečením škodlivých organismů do nárazníkové zóny, vymezené Ústavem s ohledem na tyto škodlivé organismy, popřípadě před jejich rozšířením v této zóně,
c) k ochraně před rozšiřováním a k omezování výskytu invazních škodlivých organismů (§ 10 odst. 1) a při kalamitním přemnožení škodlivých organismů, pokud v těchto případech Ústav uznal na základě odborného šetření vyhlášení nebo nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření za potřebné; kalamitním přemnožením se rozumí výrazný nárůst výskytu škodlivého organismu, při kterém hrozí nebezpečí značných škod,
d) při zjištění nesprávného zacházení s přípravky, je-li ohroženo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
e) při zjištění, že
1. přípravek nebo další prostředek uváděný na trh nebo používaný neodpovídá požadavkům zákona nebo rozhodnutí nebo povolení podle § 53 nebo 54 a je-li ohroženo zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí, nebo zařízení pro aplikaci přípravků neodpovídá požadavkům podle § 61, 62 a 64,
2. uvádění na trh a používání přípravku není přípustné na základě rozhodnutí Komise, nebo
3. přípravek nebo další prostředek nebo mechanizační prostředek není bezpečný podle zvláštního právního předpisu upravujícího obecnou bezpečnost výrobků25),
4. technická zařízení k hubení škodlivých organismů a označování dřevěného obalového materiálu neodpovídají podmínkám stanoveným v § 68 a 69.
(3) Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Byla-li nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření podle odstavce 2, Ústav
a) při zjištění nových skutečností, na jejichž základě je vhodné nařídit nová opatření, nebo při změně osoby, která vlastní nebo z jiného právního důvodu užívá pozemek nebo objekt, na něž se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření, nařídí nová, těmto změnám odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření podle odstavce 1,
b) po uplynutí lhůty stanovené v mimořádném rostlinolékařském opatření, pokud byla opatření v této lhůtě splněna způsobem stanoveným Ústavem a jejich splnění bylo Ústavu prokázáno, mimořádné rostlinolékařské opatření zruší,
c) prokáže-li se způsobem stanoveným Ústavem, že jsou nařízená opatření neúčinná nebo pozbyla smyslu, tato opatření zruší nebo změní.
(5) Osoba, která je vlastníkem pozemku nebo objektu v území, v němž je nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření, nebo osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, je povinna o jejich prodeji nebo jiném způsobu převodu na jiné osoby nebo o jejich pronájmu, výpůjčce, popřípadě zřízení věcného břemene neprodleně informovat Ústav a je povinna o nařízeném opatření informovat osobu, která hodlá tyto nemovitosti koupit, pronajmout nebo jinak užívat.
(6) Ústav od nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření podle odstavce 2 písm. a) může upustit v případě
a) slabého napadení rostlin, které nejsou určeny k pěstování, škodlivými organismy stanovenými prováděcím právním předpisem, bylo-li o tom rozhodnuto podle § 7 odst. 2 a v souladu se zvláštním předpisem Evropské unie,1)
b) kdy odborným šetřením zjistil, že v daných podmínkách nehrozí nebezpečí šíření příslušného škodlivého organismu, nebo
c) kdy fyzická nebo právnická osoba prokázala, že přijala účinná opatření k zabránění ohrožení zdraví lidí nebo zvířat nebo životního prostředí.
(7) Způsob a rozsah odborného šetření podle odstavce 2 a odstavce 6 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Osobě dotčené mimořádným rostlinolékařským opatřením uvedeným v odstavci 1 písm. b), c), d) se poskytne na její písemnou žádost náhrada nákladů a ztrát, které jí vznikly v důsledku provedení těchto opatření. Náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu na základě rozhodnutí rostlinolékařské správy, a to za
a) jednorázové zničení rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů napadených nebo podezřelých z napadení škodlivými organismy nebo jejich jednorázové ošetření stanovenými postupy a prostředky,
b) jednorázovou asanaci pozemků, čištění a asanaci skladů, provozních prostorů, strojů, dopravních prostředků, zařízení, nářadí nebo jiných předmětů.
(9) Náhrada podle odstavce 8 se neposkytne osobě, která nesplnila povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo ze souvisejícího zvláštního právního předpisu,6) a tím způsobila nutnost nařízení mimořádného rostlinolékařského opatření, nebo která nařízené mimořádné rostlinolékařské opatření nesplnila.
(10) Osoba, které má být náhrada podle odstavce 8 poskytnuta, musí o náhradu požádat do 1 roku od vzniku nákladů a ztrát, za které má být náhrada poskytnuta, jinak nárok zaniká. Náhrada se poskytuje ve výši účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát a její výši je osoba, které má být náhrada poskytnuta, povinna prokázat.
(11) Náležitosti žádosti o náhradu nákladů a ztrát stanoví prováděcí právní předpis.
§ 76a
Oznamovací povinnost
(1) V případě, že Ústav přijme nebo hodlá přijmout opatření podle § 76 odst. 2 písm. e) týkající se přípravku představujícího vážné riziko53a), informuje o tom Ministerstvo průmyslu a obchodu, které postupuje v souladu s nařízením Evropské unie upravujícím akreditaci a dozor nad trhem53b). To platí i v případě opatření, které přijme kontrolovaná osoba z vlastní iniciativy a Ústav obdrží informaci o tomto opatření.
(2) Ústav plní vůči Komisi a ostatním členským státům Evropské unie informační povinnosti uvedené v nařízení Evropské unie upravujícím akreditaci a dozor nad trhem53).
(3) K zajištění fungování systému výměny informací podle odstavce 1 se obdobně použije zvláštní právní předpis upravující postup, obsah a formu informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků53c).
§ 77
Krizové situace
Řešení krizových situací, přesahující účinnost mimořádných rostlinolékařských opatření, vymezují zvláštní právní předpisy.54) Na zabezpečení činnosti z nich vyplývající se podílejí v rámci své působnosti odborné složky rostlinolékařské správy.
§ 79
Náhrada nákladů za provedené odborné úkony
Žadatel o
a) provedení průzkumu výskytu škodlivých organismů podle § 6 odst. 1,
b) povolení dovozu, přemísťování a přechovávání škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a jiné manipulace s nimi podle § 8 odst. 1,
c) registraci osob podle § 12,
d) vystavení nebo nahrazení rostlinolékařského pasu nebo rostlinolékařského pasu pro chráněnou zónu podle § 17 odst. 1 a § 19 odst. 2,
e) provedení dovozní rostlinolékařské kontroly podle § 21 odst. 1 a 3,
f) povolení přípravků,
g) udělení osvědčení o způsobilosti k provádění úředně uznaných zkoušek podle § 45,
h) povolení souběžného obchodu podle § 53,
i) zápis pomocných prostředků podle § 54 do úředního registru,
j) posouzení provozovny pro kontrolní testování zařízení pro aplikaci přípravků,
k) uznání způsobilosti technického zařízení podle § 68 a způsobilosti k označování dřevěného obalového materiálu podle § 69,
l) provedení dalších odborných úkonů,
m) pověření výkonem působnosti referenční laboratoře pro laboratorní činnosti,
je povinen Ústavu uhradit náklady, které mu vznikly při provádění příslušných odborných úkonů.
HLAVA VII
SPRÁVNÍ DELIKTY
Díl 1
Přestupky
§ 79a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) používá další prostředek, který není zapsán do úředního registru, v rozporu s § 54 odst. 1,
b) použije další prostředek v rozporu s § 54 odst. 14,
c) jako profesionální uživatel neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle § 5 odst. 2, nebo
d) neodevzdá osvědčení podle § 86 odst. 6.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20000 Kč.
§ 79b
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1 písm. a),
b) jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1 písm. b),
c) nesplní ohlašovací povinnost podle § 9,
d) neoznámí Ústavu přebalování přípravku povoleného k uvádění na trh nebo jeho používání podle § 31 odst. 6,
e) jako dovozce podle § 24 odst. 2 nebo jiná osoba pověřená dovozcem
1. neoznámí písemně předpokládaný den dovozu podle § 24 odst. 2 písm. a),
2. v rozporu s § 24 odst. 2 písm. b) neoznámí údaje vztahující se k příslušné partii nebo zásilce nebo údaje o dokladech, nebo
3. neaktualizuje údaje podle § 24 odst. 2 písm. c),
f) jako dopravce dovážené zásilky nebo partie, která podléhá dovozní rostlinolékařské kontrole podle § 21 odst. 1 až 4, neumožní provedení kontroly v rozsahu a způsobem podle § 24 odst. 3,
g) neuskladní podle § 26 odst. 1 písm. b) zásilku nebo partii v místě a za podmínek stanovených Ústavem do doby, než budou známy konečné výsledky úředně stanovené laboratorní anebo jiné zkoušky,
h) přemisťuje přes chráněnou zónu s konečným cílem mimo ni rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty bez rostlinolékařského pasu v rozporu s § 30 odst. 1,
i) jako osoba, která je vlastníkem pozemku nebo objektu v území, v němž je nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření, nebo jako osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, neposkytne informace podle § 76 odst. 5,
j) doveze nebo přemístí karanténní materiál podle § 8 odst. 1 bez oprávnění podle § 8 odst. 2 nebo 3, nebo
k) nepoužije při dovozu nebo vývozu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů rostlinolékařské osvědčení nebo rostlinolékařské osvědčení pro reexport podle § 23 odst. 1 nebo § 28 odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 30000 Kč.
§ 79c
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) používá přípravek, který není v České republice povolen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh,
b) v rozporu s § 35 odst. 5 uvede na trh nebo používá přípravek po zrušení povolení s výjimkou přípravků, u nichž byla povolena odkladná lhůta,
c) používá přípravek v rozporu s podmínkami
1. provádění pokusů nebo zkoušek s přípravky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravku na trh,
2. používání přípravků podle § 49 odst. 1, nebo
3. dovozu přípravku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravku na trh,
d) jako ošetřovatel porostu aplikuje přípravky v rozporu s § 51 odst. 1 a 2, nebo § 52 až 52b,
e) při své profesní činnosti nakládá s přípravky bez osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky potřebného podle tohoto zákona,
f) přemístí a používá přípravky v rámci souběžného obchodu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravku na trh, nebo
g) distribuuje přípravek v rozporu s § 46a odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 40000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), písm. c) bodu 2 a písm. d) lze vedle pokuty uložit sankci zákazu činnosti do 2 let.
§ 79d
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) zavleče, rozšíří, doveze nebo přemístí v rozporu s § 7 odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo v rozporu s § 8 odst. 2 škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět,
b) zavleče, rozšíří, doveze nebo přemístí v rozporu s povolením podle § 8 odst. 2 škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět,
c) nedodrží opatření stanovené Ústavem podle § 26 odst. 1 písm. a), b) nebo e) pro zásilku, která neodpovídá po provedené dovozní rostlinolékařské kontrole zákonem stanoveným požadavkům, nebo nedodrží mimořádné rostlinolékařské opatření podle § 76 odst. 1, nebo
d) použije neoprávněně bez rozhodnutí o přidělení značku pro označování ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle § 69a odst. 2.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50000 Kč.
Díl 2
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
§ 79e
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako profesionální uživatel neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle § 5 odst. 2,
b) v rozporu s § 43 odst. 8 jako držitel povolení nedodá Ústavu na jeho žádost
1. analytický standard obsažené účinné látky případně účinné složky opatřený certifikátem o analýze,
2. analytické standardy toxikologicky nebo ekotoxikologicky významných nečistot, nebo
3. vzorek v neporušeném prodejním obalu odpovídající výrobnímu číslu (šarži) přípravku nebo dalšího prostředku uvedeného na trh v České republice, a to v množství nezbytně nutném k provedení kontrolních analýz a ve lhůtě a na místo určené Ústavem,
c) distribuuje přípravek nebo další prostředek v rozporu s § 46a odst. 3,
d) v rozporu s § 47 uvede na trh další prostředek po uplynutí doby použitelnosti,
e) v rozporu s § 54 odst. 1 uvede na trh nebo použije další prostředek, který není zapsán do úředního registru, ačkoliv tomuto zápisu podléhá,
f) použije další prostředek v rozporu s § 54 odst. 14,
g) uvede na trh další prostředek neoznačený podle § 55 nebo použije další prostředek v rozporu s jeho označením,
h) nesplní oznamovací, informační nebo dokladovou povinnost podle § 60,
i) použije zařízení pro aplikaci přípravků v rozporu s § 64,
j) jako výrobce ošetřeného dřevěného obalového materiálu vyrobí dřevěný obalový materiál v rozporu s podmínkami podle § 69 odst. 3, nebo
k) použije neoprávněně značku pro označování ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle § 69a odst. 2.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do výše 200000 Kč.
§ 79f
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1 písm. a),
b) jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) použije k ošetření rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům přípravek nebo další prostředek, které nejsou povoleny k použití podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, použije zařízení pro aplikaci přípravků, které v rozporu se zákonem nebylo kontrolně testováno, nebo při ošetření poškodí okolní porost, zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí,
c) jako provozovatel poruší některou z povinností při skladování rostlinných produktů podle § 4,
d) nesplní ohlašovací povinnost podle § 9,
e) nesplní povinnost registrace podle § 12 odst. 1,
f) nepřipojí rostlinolékařský pas k rostlinám, rostlinným produktům nebo jiným předmětům podle § 20 odst. 1,
g) nahradí rostlinolékařský pas nebo rostlinolékařský pas pro chráněnou zónu nebo náhradní rostlinolékařský pas v rozporu s § 19 odst. 1,
h) jako osoba podle § 12 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 13 odst. 1 nebo nesplní opatření nařízené Ústavem podle § 13 odst. 2,
i) nepodrobí rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty před uvedením na trh soustavné rostlinolékařské kontrole podle § 15 odst. 1 písm. b),
j) nesplní opatření podle § 11 odst. 2 nebo 3 nebo opatření podle § 15 odst. 6,
k) vystaví rostlinolékařský pas v rozporu s § 17 odst. 2 jako osoba neoprávněná,
l) nakupuje nebo jiným způsobem získává rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty v rozporu s § 20 odst. 2,
m) jako osoba, která se při podnikatelské činnosti12) zabývá pěstováním rostlin, nebo jako konečný uživatel, který nakupuje nebo jiným způsobem získává rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty,
1. v rozporu s § 20 odst. 2 písm. a) neuchovává rostlinolékařské pasy nebo o nich nevede evidenci,
2. neohlašuje Ústavu nákup nebo jiné nabytí příslušných rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících ze třetích zemí podle § 20 odst. 2 písm. b),
3. neumožní zaměstnancům rostlinolékařské správy vstup na pozemky a do objektů podle § 20 odst. 2 písm. c),
4. neumožní zaměstnancům rostlinolékařské správy přístup k pěstovaným, skladovaným nebo zpracovávaným rostlinám, rostlinným produktům nebo jiným předmětům podle § 20 odst. 2 písm. c),
5. neumožní zaměstnancům rostlinolékařské správy bezplatný odběr rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů a odběr jejich vzorků a kontrolu příslušných dokladů podle § 20 odst. 2 písm. c), nebo
6. neumožní zaměstnancům Ústavu provedení některého z oprávnění podle § 10 odst. 6.
n) neumožní jako dopravce u zásilky nebo partie dovozní rostlinolékařskou kontrolu podle § 24 odst. 3,
o) neuskladní zásilku nebo partii v místě a za podmínek stanovených Ústavem do doby, než budou známy konečné výsledky úředně stanovené laboratorní anebo jiné zkoušky podle § 26 odst. 1 písm. b),
p) jako dopravce vyvážené zásilky nezajistí přepravu zásilky podle § 28 odst. 9,
q) přemísťuje přes chráněnou zónu rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty s konečným cílem mimo ni bez rostlinolékařského pasu v rozporu s § 30 odst. 1,
r) neposkytne informace podle § 76 odst. 5,
s) doveze nebo přemístí karanténní materiál podle § 8 odst. 1 bez oprávnění podle § 8 odst. 2 nebo 3, nebo
t) nepoužije při dovozu nebo vývozu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů rostlinolékařské osvědčení nebo rostlinolékařské osvědčení pro reexport podle § 23 odst. 1 nebo § 28 odst. 1.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500000 Kč.
§ 79g
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) používá přípravek, který není v České republice povolen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh,
b) uvede na trh přípravek po uplynutí doby jeho použitelnosti v rozporu s § 47,
c) v rozporu s § 35 odst. 5 uvede na trh nebo používá přípravek po zrušení povolení s výjimkou přípravků, u nichž byla povolena odkladná lhůta,
d) jako držitel rozhodnutí o povolení nebo distributor přípravku nebo dalšího prostředku nebalí nebo neoznačí přípravek nebo další prostředek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh,
e) neprovádí pokusy nebo zkoušky s přípravky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh,
f) skladuje přípravky v rozporu s § 46,
g) používá přípravky v rozporu s § 49 odst. 1,
h) jako osoba, která při podnikatelské činnosti nakládá s přípravky, nezabezpečí výkon této činnosti držitelem osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky potřebného podle tohoto zákona,
i) jako ošetřovatel porostu aplikuje přípravky v rozporu s § 51 odst. 1, nebo § 52 až 52b,
j) uvádí na trh nebo používá účinné látky v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh,
k) přemístí přípravek v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh,
l) jako držitel povolení přemístí povolený přípravek v rozporu s § 53 odst. 1,
m) neoznámí Ústavu přebalování přípravku nejpozději 24 hodin před přebalením v rozporu s § 31 odst. 6,
n) uvádí na trh přípravek nebo adjuvant, který není v České republice povolen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh67),
o) porušuje povinnosti při distribuci přípravků nebo dalších prostředků podle § 46a odst. 3 písm. g) nebo § 46a odst. 4 nebo 5,
p) porušuje povinnosti při vedení evidence, které jsou uloženy tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vedení záznamů,
q) porušuje povinnosti k propagaci přípravků stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh67), nebo
r) nesplní opatření nařízené Ústavem podle § 75 nebo mimořádné rostlinolékařské opatření podle § 76 odst. 1.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c), g), i) a j) lze vedle pokuty uložit sankci zákazu činnosti do 2 let.
§ 79h
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) zavleče, rozšíří, doveze nebo přemístí v rozporu s § 7 odst. 1, 2, 3 nebo 5 nebo v rozporu s § 8 odst. 2 škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět,
b) nedodrží opatření stanovené Ústavem podle § 26 odst. 1 písm. a), d) nebo f),
c) nedodrží mimořádné rostlinolékařské opatření podle § 76 odst. 1,
d) jako provozovatel vstupního místa neumístí ve svých prostorách kontejner určený k odkládání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů podle § 25 odst. 8, nebo
e) v rozporu s § 25 odst. 8 jako provozovatel vstupního místa zlikviduje obsah kontejneru bez dohledu rostlinolékařské správy.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1500000 Kč.
Díl 3
§ 79i
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry sankcí právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Sankci zákazu činnosti lze právnické osobě uložit, byl-li správní delikt spáchán v souvislosti s touto činností.
(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 73 odst. 3.
(6) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(7) Pokutu ukládanou Ústavem vybírá Ústav.
(8) Kontrolní orgán může upustit od uložení pokuty v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního jednání v souladu s opatřením uloženým podle § 75 nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, a zjištěným protiprávním jednáním nemohlo dojít k poškození zdraví fyzických osob, zvířat nebo životního prostředí.
HLAVA VIII
EXPERTI KOMISE
§ 80
(1) Pro správné a jednotné provádění ustanovení zvláštního předpisu Evropské unie1) může Komise organizovat na území České republiky místní nebo jiná šetření expertů Komise (dále jen "experti"). Tato šetření provádějí experti ve spolupráci s Ústavem a v souladu se zvláštním předpisem Evropské unie.57)
(2) Šetření expertů se týká
a) provádění soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 15, dovozní rostlinolékařské kontroly podle § 22 odst. 1 a kontrol uvedených v § 74 odst. 3 a 4,
b) stanovení opatření při zjištění výskytu nebo podezření z výskytu škodlivých organismů podle § 11 a kontroly jejich plnění,
c) provádění činností podle § 27 odst. 3, je-li to stanoveno dohodou mezi Evropskou unií a třetí zemí,
d) posuzování nebezpečí zavlečení nebo rozšíření škodlivých organismů při udělování výjimek podle § 71 odst. 3 písm. b),
e) pomoci Komisi při přípravě zřízení informační sítě pro oznamování nového výskytu škodlivých organismů nebo pokynů pro činnost expertů a úředních organizací ochrany rostlin členských zemí Evropské unie,
f) plnění dalších úkolů uložených expertům Radou Evropské unie.
(3) Experti jsou při provádění šetření na území České republiky oprávněni
a) vstupovat na pozemky a do objektů, kde jsou nebo byly pěstovány, vyráběny, zpracovávány nebo skladovány rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty anebo prováděny kontroly podle § 15 a § 21 odst. 1 a 3,
b) získávat od rostlinolékařské správy informace týkající se prováděného šetření,
c) provázet zaměstnance rostlinolékařské správy při výkonu činností uvedených v § 72 odst. 1 písm. b) a e) a § 72 odst. 2 písm. a).
(4) Experti jsou při provádění šetření na území České republiky povinni
a) řídit se tímto zákonem, zvláštním zákonem o ochraně osobních údajů58) a pokyny rostlinolékařské správy,
b) oznámit Ústavu svá zjištění týkající se porušení ustanovení předpisu Evropské unie1) nebo podezření na jejich porušení.
(5) Experti smějí provádět dovozní rostlinolékařskou kontrolu zásilek podle § 21 odst. 1 a 3 společně s Ústavem. Vstup společně kontrolované zásilky na území České republiky bude povolen jen tehdy, dojde-li ke shodě mezi Komisí a Ústavem ve výsledku kontroly anebo v opatření stanoveném podle § 26 odst. 1 písm. b). Do doby dosažení shody stanoví opatření podle § 26 odst. 1 písm. b) Ústav.
(6) Ministerstvo a Ústav umožní expertům provádět na území České republiky odborná šetření v rozsahu a za podmínek stanovených právním předpisem Evropské unie1) a na jejich žádost jim poskytnou informace potřebné k provedení těchto šetření v dostatečném časovém předstihu před jejich zahájením a nezbytné potřeby k jejich provedení včetně laboratorního zařízení a laboratorního personálu.
HLAVA IX
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K VÝKONU ODBORNÉ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ČINNOSTI A ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO NAKLÁDÁNÍ S PŘÍPRAVKY
§ 81
Pověřování k provádění odborných rostlinolékařských činností
(1) Odborné rostlinolékařské činnosti, k jejichž výkonu lze též pověřit, jsou
a) monitoring včetně související diagnostiky škodlivých organismů jiných než uvedených v § 10 odst. 1 a škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle § 7 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3, a poskytování informací pro rozhodování v oblasti integrované ochrany rostlin,
b) sledování účinnosti geneticky modifikovaných organismů využívaných v ochraně rostlin, hodnocení rezistence škodlivých organismů k přípravkům a k produktům geneticky modifikovaných organismů a hodnocení a přezkušování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků,
c) monitoring nežádoucích vedlejších účinků přípravků na složky životního prostředí a
d) průzkum výskytu škodlivých organismů uvedených v § 10 odst. 1 nebo škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle § 7 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3.
(2) Prováděním odborných rostlinolékařských činností podle odstavce 1 písm. a) až c) lze pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, pokud tato osoba podá na základě výzvy rostlinolékařské správy žádost a
a) splňuje podmínky odborné způsobilosti podle § 84,
b) zajistí ochranu důvěrných informací, objektivitu výsledků a skutečnost, že mezi prováděním činností, k jejichž provádění má být pověřena, a prováděním jejích dalších činností nedochází ke střetu zájmů, a
c) prokáže, že její prostorové, přístrojové a materiální vybavení odpovídá rozsahu odborné činnosti, k jejímuž provádění má být pověřena, a umožňuje její kvalitní provádění a vyhodnocování.
(3) Prováděním odborných rostlinolékařských činností podle odstavce 1 písm. d) lze pověřit pouze právnickou osobu, která je zřízena výhradně k plnění úkolů veřejného zájmu v oblasti zemědělství nebo životního prostředí, podá na základě výzvy rostlinolékařské správy žádost a splňuje požadavky stanovené v odstavci 2.
(4) O vydání a odebrání pověření k provádění odborných rostlinolékařských činností rozhoduje Ústav, který si v rámci řízení o pověření vyžádá stanovisko ministerstva.
(5) Kopie rozhodnutí o vydání a odebrání pověření k provádění odborných rostlinolékařských činností zasílá Ústav ministerstvu.
(6) Pověření vydává Ústav na žádost právnické nebo fyzické osoby po předchozím ověření splnění požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3. Pověření se vydává na dobu 5 let a lze jej odebrat, pokud je prokázáno, že pověřená osoba přestala splňovat jeden nebo více požadavků stanovených v odstavcích 2 a 3.
(7) Pokud pověřená osoba oznámí, že již nebude odborné rostlinolékařské činnosti podle odstavce 1 vykonávat, zaniká pověření k provádění odborných rostlinolékařských činností dnem doručení tohoto oznámení Ústavu.
§ 82
Odborná způsobilost při výkonu státní správy
(1) Odbornou rostlinolékařskou činnost na ministerstvu a v Ústavu mohou vykonávat osoby, které
a) splňují podmínky odborné kvalifikace podle odstavců 2 nebo 3, nebo
b) mají jinou odbornou kvalifikaci, pokud vykonávají pouze odborné rostlinolékařské činnosti uvedené v § 81 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo laboratorní činnosti na úseku rostlinolékařské péče včetně odběru vzorků.
(2) Osoby s vyšším stupněm odborného vzdělání (dále jen „rostlinolékaři“) musí být
a) absolventy akreditovaných magisterských nebo doktorských studijních programů rostlinolékařství59),
b) absolventy programů celoživotního vzdělávání rostlinolékařství60) vysokých škol uskutečňujících akreditované studijní programy v oblasti zemědělství nebo přírodních věd a určené pro absolventy jiných akreditovaných studijních programů, nebo
c) držiteli vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin.
(3) Osoby s nižším stupněm odborného vzdělání, než je uvedeno v odstavci 2, které
a) jsou absolventy akreditovaných bakalářských studijních programů rostlinolékařství59),
b) mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo
c) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání vinohradnictví, zahradnictví, lesnictví a zemědělství a praxi nejméně dva roky v oboru rostlinolékařství,
mohou na ministerstvu a v Ústavu vykonávat odborné činnosti spojené s rostlinolékařským dozorem a přípravou podkladů pro správní řízení jen pod přímým vedením a odpovědností rostlinolékaře.
(4) Státní správu na úseku rostlinolékařské péče stanovenou tímto zákonem pro obecní úřady mohou vykonávat osoby, které prokáží osvědčením zvláštní odbornou způsobilost.61)
(5) Za odborně způsobilé pro výkon státní správy na úseku rostlinolékařské péče se považují též
a) absolventi zahraničních vysokých škol, kteří získali osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního zákona62) v oblastech a zaměřeních studia uvedených v odstavci 2 písm. a), nebo
b) osoby, které získaly kvalifikaci k této odborné činnosti v jiném členském státě Evropské unie.63)
§ 84
Odborná způsobilost osob pověřených ministerstvem nebo Ústavem
(1) Na osoby vykonávající odborné rostlinolékařské činnosti na základě pověření rostlinolékařské správy se vztahují ustanovení § 82 obdobně.
(2) Osoby uvedené v odstavci 1 musí příslušnou činnost vykonávat v prostředí a za podmínek, které podle odborného posudku rostlinolékařské správy odpovídají druhu a rozsahu této činnosti.
(3) Jde-li o právnickou osobu, musí podmínku odborné způsobilosti splňovat zaměstnanec, který přímo zajišťuje odbornou rostlinolékařskou činnost, k jejímuž provádění je právnická osoba pověřena.
(4) Státní příslušníci členských států Evropské unie, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, mohou činnost uvedenou v odstavci 1 vykonávat na území České republiky příležitostně nebo dočasně na základě ověření odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace63). Pro tyto osoby platí obdobně práva a povinnosti držitelů povolení podle ustanovení hlavy VIII zákona o uznávání odborné kvalifikace63).
§ 85
Odborná způsobilost pro poradenství v oblasti ochrany před škodlivými organismy a v oblasti bezpečného používání přípravků
(1) Fyzické osoby mohou v rámci svého podnikání nebo zaměstnání provádět pro jiné osoby poradenství v oblasti ochrany před škodlivými organismy a s ní souvisejícími poruchami rostlin a v oblasti bezpečného používání přípravků, pouze pokud jsou držiteli platného osvědčení o odborné způsobilosti podle § 86 odst. 3 a
a) splňují podmínky odborné kvalifikace rostlinolékaře podle § 82 odst. 2 nebo § 82 odst. 3 písm. a) nebo § 82 odst. 5,
b) mají střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání rostlinolékařství a nejméně tříletou odbornou praxi stejného zaměření, nebo
c) jsou absolventy akreditovaných bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programů v oblasti pěstitelství, zemědělství nebo lesnictví, nebo mají střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ukončené absolutoriem v pěstitelských zemědělských a lesnických oborech a mají nejméně čtyři roky praxe v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, nebo složily zkoušku z dílčí (profesní) kvalifikace „Poradce v ochraně rostlin“ podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání.
(2) Živnostensky podnikat12) v oboru poradenství v oblasti ochrany před škodlivými organismy a s ní souvisejícími poruchami rostlin a v oblasti bezpečného používání přípravků mohou jen osoby, které splňují požadavky stanovené v odstavci 1.
Odborná způsobilost pro nakládání s přípravky
§ 86
(1) Fyzická osoba, která v rámci svých profesních činností nakládá s přípravky pod dohledem držitele osvědčení druhého stupně nebo třetího stupně, musí být držitelem osvědčení prvního stupně. Toto osvědčení fyzické osobě vydá po absolvování základního kurzu vzdělávací zařízení pověřené ministerstvem. Osvědčení se vydává s platností na dobu 5 let. Po uplynutí platnosti tohoto osvědčení vydá vzdělávací zařízení na základě absolvování doplňujícího školení nové osvědčení prvního stupně s platností na dobu 5 let.
(2) Osoba, která v rámci svých profesních činností používá přípravky, musí zajistit, aby nakládání s přípravky řídila a vykonávala nad ním dohled fyzická osoba, jež je držitelem osvědčení druhého stupně. Držitel osvědčení druhého stupně je způsobilý i pro činnosti držitele osvědčení prvního stupně. Osvědčení druhého stupně vydá Ústav fyzické osobě, která splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 2 nebo 5, nebo absolvuje základní kurz a úspěšně vykoná zkoušku. Osvědčení se vydává s platností na dobu 5 let. Platnost tohoto osvědčení lze prodloužit na základě absolvování doplňujícího školení.
(3) Osoba, která v rámci svých profesních činností
a) poskytuje poradenství v oblasti ochrany rostlin před škodlivými organismy a s ní souvisejícími poruchami rostlin a v oblasti bezpečného používání přípravků,
b) distribuuje přípravky pro profesionální použití, nebo
c) pořádá základní kurzy k získání osvědčení prvního a druhého stupně, doplňující školení k prodloužení osvědčení druhého a třetího stupně a doplňující školení k získání nového osvědčení prvního stupně,
musí tyto činnosti vykonávat prostřednictvím fyzické osoby, jež je držitelem osvědčení třetího stupně. Držitel osvědčení třetího stupně je způsobilý i pro činnosti držitele osvědčení druhého stupně a prvního stupně. Osvědčení třetího stupně vydá Ústav fyzické osobě, která splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 2 nebo 5, nebo úspěšně vykoná zkoušku. Osvědčení se vydává s platností na dobu 5 let. Platnost tohoto osvědčení lze prodloužit na základě absolvování doplňujícího školení a úspěšně vykonané zkoušky.
(4) Ústav prodlouží platnost osvědčení druhého nebo třetího stupně o 5 let na základě žádosti držitele osvědčení podané před uplynutím doby jeho platnosti, pokud žadatel v době platnosti původního osvědčení splnil podmínky prodloužení platnosti osvědčení podle odstavce 2 nebo 3. Žádost se podává Ústavu přímo nebo prostřednictvím vzdělávacího zařízení, u kterého žadatel absolvoval doplňující školení; toto vzdělávací zařízení v takovém případě postupuje žádost Ústavu spolu s dokladem o absolvování školení.
(5) Skončila-li platnost osvědčení druhého stupně, je možné nové osvědčení druhého stupně získat pouze na základě absolvování základního kurzu a úspěšného vykonání zkoušky podle odstavce 2. Skončila-li platnost osvědčení třetího stupně, je možné nové osvědčení třetího stupně získat pouze na základě úspěšného vykonání zkoušky podle odstavce 3 věty třetí.
(6) Jestliže byla držiteli osvědčení uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu nakládání s přípravky, je tato osoba povinna odevzdat osvědčení pro nakládání s přípravky Ústavu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla sankce zákazu činnosti uložena. Orgán, který o uložení sankce zákazu činnosti rozhodl, je povinen o jejím uložení bez zbytečného odkladu vyrozumět Ústav.
(7) Osoba, která byla držitelem osvědčení pro nakládání s přípravky a které byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu nakládání s přípravky, může po vykonání této sankce nebo upuštění od výkonu zbytku sankce zažádat Ústav o vrácení tohoto osvědčení, pokud neuplynula doba jeho platnosti. Podmínkou vrácení osvědčení příslušného stupně je splnění podmínek pro jeho získání.
(8) Za odborně způsobilou osobu pro nakládání s přípravky se považuje i osoba, která získala odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky v odpovídajícím rozsahu vykonávané činnosti v jiném členském státě.
§ 86a
(1) Základní kurzy podle § 86 odst. 1 a 2 a doplňující školení podle § 86 odst. 1 až 3 provádějí vzdělávací zařízení pověřená k této činnosti ministerstvem.
(2) K poskytování znalostí týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny orgány ochrany veřejného zdraví23a).
(3) Ministerstvo rozhodne o pověření vzdělávacího zařízení, jestliže vzdělávací zařízení spolu se žádostí předloží dokumenty, které prokazují, že
a) vzdělávací zařízení zabezpečí provádění výuky držitelem osvědčení třetího stupně,
b) vzdělávací zařízení disponuje odpovídajícím technickým zabezpečením pro pořádání základních kurzů a doplňujících školení, které stanoví prováděcí právní předpis,
c) obsah a rozsah základních kurzů a doplňujících školení odpovídá požadavkům tohoto zákona a
d) vzdělávací zařízení má zahrnuto vzdělávání v předmětu své činnosti.
(4) Ministerstvo rozhodne o odnětí pověření, jestliže vzdělávací zařízení poruší podmínky pro pověření vzdělávacího zařízení podle odstavce 3.
(5) Ministerstvo vede za účelem výkonu působnosti při pověřování vzdělávacích zařízení a informování veřejnosti evidenci vzdělávacích zařízení pověřených podle odstavce 3, která obsahuje název vzdělávacího zařízení, datum pověření a datum odnětí pověření vzdělávacího zařízení.
§ 86b
(1) Ústav
a) zajišťuje po dohodě s místně příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví23a) konání zkoušek stanovených pro získání osvědčení druhého a třetího stupně a vyhlašuje termíny pro jejich konání, a to nejméně 1 rok přede dnem jejich konání,
b) vede evidenci o osvědčeních o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky.
(2) Zkoušející rostlinolékaři u zkoušek stanovených pro získání osvědčení druhého a třetího stupně zkoušek musí být držiteli osvědčení třetího stupně.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví:
a) obsah a rozsah základního kurzu pro vydání osvědčení prvního stupně a doplňujícího školení pro vydání nového osvědčení prvního stupně a náležitosti osvědčení prvního stupně,
b) obsah a rozsah základního kurzu a doplňujícího školení pro vydání a prodloužení platnosti osvědčení druhého stupně, rozsah a způsob provedení zkoušky a náležitosti osvědčení druhého stupně,
c) rozsah a způsob provedení zkoušky pro vydání osvědčení třetího stupně, obsah a rozsah doplňujícího školení a rozsah a způsob provedení zkoušky pro prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně a náležitosti osvědčení třetího stupně,
d) požadavky na technické zabezpečení pro pořádání základních kurzů a doplňujících školení.
HLAVA X
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 87 Obsah a vedení rejstříků a úředních registrů rostlinolékařské správy
(1) V úředním registru podle § 12 odst. 1 vede Ústav tyto údaje
a) datum narození, jméno, popřípadě jména a příjmení registrované osoby, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě obchodní firmu, jméno, popřípadě jména, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo název, popřípadě obchodní firmu registrované osoby, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) adresu určenou k doručování a adresu sídla registrované osoby, jde-li o právnickou osobu,
c) registrační číslo přidělené registrované osobě Ústavem,
d) informaci, zda a jaké rizikové rostliny registrovaná osoba hodlá dovážet anebo uvádět na trh a zda jí bylo uděleno oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů podle § 17 zákona,
e) údaje o ukončení, přerušení, obnovení nebo změně činnosti, pro kterou jsou registrované osoby registrovány.
(2) Evidence profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků vedená Ústavem slouží k výkonu státní správy na úseku kontrol profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků. Evidence obsahuje tyto údaje:
a) jméno a příjmení, nebo název vlastníka profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků,
b) jméno a příjmení, nebo název držitele profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků, je-li to osoba odlišná od vlastníka,
c) identifikační údaje profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků, které bylo podrobeno kontrolnímu testování,
d) datum provedení kontrolního testování,
e) informaci, zda profesionální zařízení pro aplikaci přípravků vyhovělo požadavkům či nikoliv,
f) přehled zjištěných závad,
g) přehled vydaných dokladů o funkční způsobilosti zařízení,
h) název provozovny kontrolního testování.
(3) V rejstříku provozovatelů podle § 68 odst. 2 vede Ústav tyto údaje
a) datum narození, jméno, popřípadě jména a příjmení registrované osoby, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě obchodní firmu, jméno, popřípadě jména, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo název, popřípadě obchodní firmu provozovatele, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) adresu místa podnikání nebo sídla,
c) adresu určenou k doručování, kontaktní telefon či elektronickou adresu,
d) identifikace přidělené značky pro označování dřeva,
e) evidenční číslo osoby v rejstříku,
f) datum zápisu do rejstříku,
g) datum ukončení činnosti.
(4) V rejstříku výrobců podle § 69 odst. 3 vede Ústav tyto údaje
a) datum narození, jméno, popřípadě jména a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, popřípadě obchodní firmu, jméno, popřípadě jména, jde-li o podnikající fyzickou osobu, nebo název, popřípadě obchodní firmu výrobce, jde-li o právnickou osobu, a dále identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b) adresu místa podnikání nebo sídla,
c) adresu určenou k doručování, kontaktní telefon či elektronickou adresu,
d) identifikace přidělené značky pro označování dřeva,
e) evidenční číslo osoby v rejstříku,
f) datum zápisu do rejstříku,
g) datum ukončení činnosti.
(5) V evidenci o osvědčeních o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky vede Ústav pro účely rostlinolékařského dozoru a vydávání osvědčení druhého a třetího stupně údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele osvědčení druhého a třetího stupně,
b) místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum a místo narození držitele osvědčení druhého a třetího stupně,
c) pořadové číslo osvědčení druhého nebo třetího stupně,
d) datum zkoušky,
e) datum vydání osvědčení druhého nebo třetího stupně,
f) dobu platnosti osvědčení druhého nebo třetího stupně,
g) název vzdělávacího zařízení, které provádělo základní kurz pro vydání osvědčení druhého stupně nebo doplňující školení pro prodloužení platnosti osvědčení druhého stupně nebo třetího stupně,
h) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum a místo narození osoby, které byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu nakládání s přípravky,
i) datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu nakládání s přípravky a datum ukončení výkonu této sankce.
(6) Údaje o držiteli osvědčení druhého a třetího stupně se v evidenci podle odstavce 5 vedou po dobu 3 let ode dne skončení platnosti osvědčení.
(7) Úřední registry a rejstříky jsou informačními systémy veřejné správy, jejichž správcem je Ústav, který je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 88
Zmocnění
(1) Ministerstvo vydá vyhlášku
a) k provedení § 4,
b) o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů k provedení § 2 odst. 1 písm. e), § 4 odst. 1 písm. c), § 6 odst. 1, § 7 odst. 1, 2, 5 až 7, § 8 odst. 1, 2 a 4, § 9, § 10 odst. 1, 4 a 5, § 12 odst. 2 a 7, § 13 odst. 1 písm. a), § 13 odst. 2, § 14 odst. 1 a 2, § 15 odst. 1, § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a 2, § 18 odst. 2, § 19, § 20 odst. 2, § 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 3 a 4, § 23, § 24 odst. 1 a 2, § 25 odst. 9, § 25a odst. 1, § 26 odst. 6, § 27 odst. 1 písm. c), § 28 odst. 1, 2, 5 a 8, § 29 odst. 4, § 30 odst. 1, § 69 odst. 4, § 72 odst. 5 písm. e), § 74 odst. 7, § 76 odst. 6 písm. a) a § 76 odst. 7 a 11,
c) o zařízeních pro aplikaci přípravků k provedení § 61 odst. 7, § 62 odst. 1 a 3 a § 64 odst. 4,
d) o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků k provedení § 51 odst. 3, 4 a 7,
e) k provedení § 5 odst. 3.
(2) Ministerstvo vydá vyhlášky o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření jednotlivých škodlivých organismů k provedení § 71 odst. 1 písm. g).
(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí vyhlášku o přípravcích a dalších prostředcích k provedení § 31 odst. 6, § 37 odst. 2, § 45 odst. 13, § 46a odst. 1 a 6, § 49 odst. 1 a 6, § 54 odst. 3 a 4, § 55 a § 60 odst. 5.
(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 86b odst. 3.
§ 89
Přechodná ustanovení
(1) Přípravky a pomocné prostředky registrované podle dosavadních právních předpisů
a) lze uvádět na trh až do skončení platnosti rozhodnutí o jejich registraci, avšak nejdéle do 31. prosince 2008; rozhodne-li v této době příslušný orgán Evropských společenství o nezařazení účinné látky obsažené v přípravku do seznamu účinných látek nebo stanoví zvláštní podmínky pro jejich použití, rostlinolékařská správa dosavadní registraci uvede do souladu s tímto rozhodnutím, popřípadě omezí nebo zruší registraci před uvedeným datem,
b) lze použít při podnikání i po datu uvedeném pod písmenem a), avšak jen do skončení doby použitelnosti přípravku, pokud rostlinolékařská správa se zřetelem k rozhodnutí příslušného orgánu Evropských společenství podle písmene a) neomezí použití přípravku na kratší dobu.
(2) Žádosti o registraci přípravků nebo o zápis do registru mechanizačních prostředků a žádosti o registraci osob podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za žádosti podle tohoto zákona, pokud nejde o případy podle odstavce 5.
(3) Osoby registrované podle dosavadního právního předpisu rostlinolékařskou správou z důvodu nakládání s rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty uvedenými v § 12 odst. 1 se považují za osoby zaregistrované podle tohoto zákona.
(4) Opatření nařízená k ochraně proti zavlékání a šíření škodlivých organismů podle dosavadních právních předpisů se považují za mimořádná rostlinolékařská opatření podle tohoto zákona. Rozhodnutí rostlinolékařské správy o povolení dovozu zásilek a škodlivých organismů, jejich přechovávání a jiné manipulace s nimi pro pokusné, vědecké a šlechtitelské účely, vydaná podle dosavadních právních předpisů, se považují za rozhodnutí podle § 8 odst. 1.
(5) Řízení zahájená a neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(6) Pověření fyzických a právnických osob ke zkoušení přípravků vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti do 31. prosince 2005.
(7) Povinnost absolvovat atestační studium podle § 83 se nevztahuje na zaměstnance rostlinolékařské správy, kteří ke dni 1. ledna 2004 zastávají specializovanou nebo vedoucí funkci po dobu nejméně 5 let. Zaměstnanci, kteří k tomuto datu zastávají specializovanou nebo vedoucí funkci po dobu kratší než 5 let, musí absolvovat atestační studium I. stupně do 3 let a atestační studium II. stupně do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) Do doby nabytí úplné účinnosti služebního zákona52) jmenuje a odvolává ředitele rostlinolékařské správy ministr zemědělství.
§ 90 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů.
2. Zákon č. 314/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb.
3. Zákon č. 79/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 97
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 14 odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, a ustanovení § 86, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 245/2011 Sb. Čl. II
1. Pověření k výkonu činnosti referenční laboratoře vydaná podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím dne 30. června 2012.
2. Osvědčení o způsobilosti k provádění pokusů a zkoušek vydaná podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 199/2012 Sb. Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Osoby, které jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na základě vykonání zkoušky zajišťované Státní rostlinolékařskou správou podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za držitele osvědčení třetího stupně podle tohoto zákona. Těmto osobám a osobám se vzděláním podle § 82 odst. 2 a 5 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na jejich žádost vydá od 1. ledna 2013 Státní rostlinolékařská správa osvědčení druhého nebo třetího stupně.
2. Do 31. prosince 2012 lze získávat osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 279/2013 Sb. Čl. III
1. Státní rostlinolékařská správa se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona slučuje s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a jako správní úřad, organizační složka státu a účetní jednotka zaniká.
2. Řízení zahájená Státní rostlinolékařskou správou podle dosavadních právních předpisů a neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
3. Příslušnost hospodařit s majetkem České republiky, s nímž byla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Státní rostlinolékařská správa, jakož i výkon práv a povinností České republiky z pracovněprávních vztahů, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávala Státní rostlinolékařská správa, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
4. Práva a povinnosti České republiky z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, jejichž pracovní poměr v rámci Státní rostlinolékařské správy skončil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
5. Finanční prostředky na účtech Státní rostlinolékařské správy se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají příjmem Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Členění prostředků rezervního fondu a jejich účelové určení zůstává zachováno.
6. Práva a závazky České republiky, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávala a plnila Státní rostlinolékařská správa, jakož i práva a povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, které souvisejí s činností zajišťovanou do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Státní rostlinolékařskou správou, vykonává a plní počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
1) Směrnice Komise 92/70/EHS ze dne 30. července 1992, kterou se stanoví pravidla pro průzkumy prováděné za účelem uznávání chráněných zón ve Společenství.
Směrnice Komise 92/90/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o stanovení povinností výrobců a dovozců rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a o stanovení podrobností pro jejich registraci.
Směrnice Komise 92/105/EHS ze dne 3. prosince 1992 stanovující míru standardizace rostlinolékařských pasů, užívaných pro přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvnitř Společenství a stanovující podrobné postupy při vydávání těchto rostlinolékařských pasů a podmínky a podrobné postupy pro jejich nahrazování.
Směrnice Komise 93/50/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se upřesňují určité rostliny neuvedené v příloze V, části A směrnice Rady č. 77/93/EHS, jejichž producenti nebo sklady či expediční střediska v produkčních oblastech těchto rostlin musejí být zapsáni do úředního registru.
Směrnice Komise 93/51/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se stanoví pravidla pro přemísťování určitých rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů přes chráněnou zónu a pro přemísťování těchto rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci chráněné zóny, ze které pocházejí.
Směrnice Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994 stanovující postup při oznamování zadržení zásilek a škodlivých organismů ze třetích zemí, představujících bezprostřední fytosanitární ohrožení.
Směrnice Komise 98/22/ES ze dne 15. října 1998 stanovující minimální požadované podmínky pro provádění rostlinolékařských kontrol rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů pocházejících ze třetích zemí pro kontrolní místa jiná než místa určení.
Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství.
Směrnice Rady 2002/89/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se mění směrnice 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství.
Směrnice Komise 2004/103/ES ze dne 7. října 2004 o kontrolách totožnosti a rostlinolékařských kontrolách rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES, které lze provádět jinde než ve vstupním místě do Společenství nebo v místě v jeho blízkosti, a o podmínkách souvisejících s těmito kontrolami.
Směrnice Komise 2008/61/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví podmínky, na základě kterých lze pro pokusné nebo vědecké účely a pro práci ve šlechtění odrůd dovážet některé škodlivé organismy, rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty uvedené v přílohách I až V směrnice Rady 2000/29/ES do Společenství nebo některých chráněných zón Společenství nebo je na těchto územích přemísťovat (kodifikované znění).
Směrnice Rady 2009/143/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2000/29/ES, pokud jde o zmocnění k plnění úkolů laboratorního testování.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.
1a) Článek 18 odst. 2 směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství, ve znění směrnice Rady 2002/89/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se mění směrnice 2000/29/ES o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství.
2) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
Úmluva o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím, v platném znění, vyhlášená pod č. 179/1996 Sb.
3) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru podepsaná v Portu 2. května 1992, ve znění protokolu podepsaného v Bruselu 7. března 1993.
4a) Článek 340b odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění.
4b) Článek 4 bod 15 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
4c) Článek 91 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
4d) Úmluva o společném tranzitním režimu mezi zeměmi Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a Evropským hospodářským společenstvím, v platném znění, vyhlášená pod č. 179/1996 Sb.
4e) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.
6) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).
7) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).
9) Rozhodnutí Rady 2004/597/ES ze dne 19. července 2004, kterým se schvaluje přistoupení Evropských společenství k Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin revidované a schválené rezolucí 12/97 z 29. zasedání Konference Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) v listopadu 1997.
10) Článek 19 směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství.
12) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
13) Článek 4 bod 16 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15) Článek 166 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15a) Článek 166 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15b) Článek 182 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15c) Článek 91 a násl. a článek 163 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15d) Článek 98 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
15e) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
16) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
17a) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
17b) Nařízení Komise (ES) č. 1756/2004 ze dne 11. října 1994, kterým se stanoví podrobné podmínky pro požadovanou dokumentaci a kritéria pro způsob a míru omezení rostlinolékařských kontrol u některých rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů uvedených v části B přílohy V směrnice Rady 2000/29/ES.
17c) Článek 15 odst. 2 druhý pododstavec směrnice Rady 2000/29/ES.
18) Mezinárodní úmluva o sladění hraničních kontrol zboží ze dne 21. října 1982, vyhlášená pod č. 55/1992 Sb.
19) Článek 130 a násl. nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
20) Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy).
22) Nařízení Komise (ES) č. 690/2008 ze dne 4. července 2008, kterým se uznávají chráněné zóny ve Společenství, v nichž je zdravotní stav rostlin vystaven zvláštnímu ohrožení, v platném znění.
22a) Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb.
23) Čl. 43 Smlouvy o založení Evropských společenství.
23a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
23b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
25) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
26) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku.
29) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění zákona č. 146/2002 Sb.
Zákon č. 552/1991 Sb. a § 74.
32) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
34) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
35) Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.
35a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
36) § 2 odst. 5 zákona č. 356/2003 Sb.
37) § 44a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
40) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
41) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
42) Například § 3 zákona č. 102/2001 Sb.
48) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.
49) Směrnice Rady 69/464/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti rakovině bramboru.
Směrnice Rady 69/465/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti háďátku bramborovému.
Směrnice Rady 69/466/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti štítence zhoubné.
Směrnice Rady 74/647/EHS ze dne 9. prosince 1974 o ochraně proti obalečům škodícím na hvozdících.
Směrnice Rady 93/85/EHS ze dne 4. října 1985 o ochraně proti bakteriální kroužkovitosti bramboru.
Směrnice Rady 98/57/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně proti Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al.
50) § 38 odst. 1 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
51) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
52) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
52a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.
52b) § 12a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
52c) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).
52c) § 2i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.
52d) § 4c a 4e zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb.
52e) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění.
Čl. 19 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1975/2006 ze dne 7. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění.
53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
53a) Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
53b) Čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008.
53c) Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.
54) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
57) Článek 21 směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství.
58) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
59) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
60) § 60 zákona č. 111/1998 Sb.
61) § 21 až 26 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.
62) § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb.
63) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
64) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
65) § 44b zákona č. 258/2000 Sb.
66) § 58 zákona č. 258/2000 Sb.
67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
68) Článek 1 odst. 1 směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství.
69) Například čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
70) Směrnice Rady 2009/143/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2000/29/ES, pokud jde o zmocnění k plnění úkolů laboratorního testování.
71) Článek 6 směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivým rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich šíření na území Společenství.
72) Čl. 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
73) Čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
74) Čl. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
75) Čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
76) Kapitola IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.
77) Čl. 2 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
79) Čl. 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.
80) § 271 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
81) Směrnice Rady 2000/29/ES, v platném znění.
82) Příloha I část 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
83) Příloha č. IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES.
84) § 6 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).
85) § 74 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
86) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
87) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
88) Čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.
89) § 26 zákona č. 455/1991 Sb.
90) § 50 zákona č. 455/1991 Sb.
91) § 27 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb.
350/2011 zákon o chemických látkách
350 ZÁKON ze dne 27. října 2011 o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
CHEMICKÉ LÁTKY A CHEMICKÉ SMĚSI
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) práva a povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob (dále jen „osoba“) při
1. výrobě, klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování, uvádění na trh, používání, vývozu a dovozu chemických látek3) (dále jen „látka“) nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech,
2. klasifikaci, zkoušení nebezpečných vlastností, balení, označování a uvádění na trh chemických směsí4) (dále jen „směs“) na území České republiky,
b) správnou laboratorní praxi,
c) působnost správních orgánů při zajišťování ochrany před škodlivými účinky látek a směsí.
§ 2 Působnost zákona
(1) Tento zákon se vztahuje na látky, látky obsažené ve směsi nebo předmětu a směsi.
(2) Na přípravky na ochranu rostlin, pomocné prostředky na ochranu rostlin5) a biocidní přípravky6) se z povinností stanovených v tomto zákoně vztahují pouze povinnosti klasifikace, balení a označování.
HLAVA II
KLASIFIKACE, BALENÍ A OZNAČOVÁNÍ
§ 3 Obecná ustanovení
(1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, je povinen při klasifikaci, balení a označování směsi postupovat podle tohoto zákona nebo podle příslušných ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí7).
(2) Pro základní pojmy použité v této hlavě platí definice uvedené v čl. 2 nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
(3) Tato hlava se nevztahuje na
a) humánní a veterinární léčivé prostředky,
b) kosmetické prostředky,
c) potraviny,
d) krmiva,
e) radioaktivní látky,
f) odpady,
g) zdravotnické prostředky, které jsou invazivní nebo které jsou používány v přímém fyzickém kontaktu s lidským tělem, pokud ustanovení o klasifikaci a označování nebezpečných látek a směsí v jiném právním předpisu8) stanoví úroveň informací a ochrany stejnou jako tento zákon nebo vyšší,
h) přepravu nebezpečných látek a nebezpečných směsí včetně jejich přepravy v celním režimu tranzit.
(4) Povinnosti balení a označování se nevztahují na
a) výbušniny uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku,
b) slitiny, směsi obsahující polymery a směsi obsahující elastomery, pokud ve formě, v níž se uvádějí na trh, nepředstavují žádné fyzikálně-chemické riziko pro zdraví nebo životní prostředí.
§ 4
Klasifikace látky a směsi
(1) Klasifikace látky nebo směsi je postup zjišťování nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností, nebezpečných vlastností ovlivňujících zdraví a nebezpečných vlastností ovlivňujících životní prostředí (dále jen „nebezpečná vlastnost“) látky nebo směsi, hodnocení zjištěných nebezpečných vlastností a následné zařazení látky nebo směsi do jednotlivých skupin nebezpečnosti látky nebo směsi (dále jen „skupina nebezpečnosti“).
(2) Při klasifikaci látky nebo směsi se nepřihlíží k látkám, příměsím nebo nečistotám, které mají nebezpečné vlastnosti a jejichž koncentrace jsou nižší, než jsou minimální koncentrace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, pokud nejsou v Seznamu harmonizovaných klasifikací a označení uvedeném v přímo použitelném předpisu Evropské unie9) (dále jen „seznam“) u jednotlivých nebezpečných látek stanoveny koncentrace nižší.
(3) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, zohlední při její klasifikaci všechny v ní obsažené nebezpečné látky, s výjimkou látek podle odstavce 2.
(4) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, je povinen uchovávat údaje použité pro klasifikaci směsi po dobu, po kterou je uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh a poskytnout je na vyžádání příslušným správním orgánům pro potřeby výkonu státní správy.
§ 5 Vlastnosti látek a směsí a skupiny nebezpečnosti
(1) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh látku nebo směs, ji v závislosti na intenzitě jejích nebezpečných vlastností při klasifikaci zařazuje do jedné nebo více skupin nebezpečnosti, kterými jsou
a) výbušné látky nebo směsi; výbušnou je pevná, kapalná, pastovitá nebo gelovitá látka nebo směs, která může exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňuje plyny, a která za definovaných zkušebních podmínek detonuje, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchuje, pokud je v částečně uzavřeném prostoru,
b) oxidující látky nebo směsi; oxidující je látka nebo směs, která vyvolává vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými,
c) extrémně hořlavé látky nebo směsi; extrémně hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynná látka nebo směs, která je hořlavá ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku,
d) vysoce hořlavé látky nebo směsi; vysoce hořlavou je
1. látka nebo směs, která se může samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie,
2. pevná látka nebo směs, která se může snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a která pokračuje v hoření nebo shoří po jeho odstranění,
3. kapalná látka nebo směs, která má velmi nízký bod vzplanutí,
4. látka nebo směs, která ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňuje vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,
e) hořlavé látky nebo směsi; hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má nízký bod vzplanutí,
f) vysoce toxické látky nebo směsi; vysoce toxickou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,
g) toxické látky nebo směsi; toxickou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,
h) zdraví škodlivé látky nebo směsi; zdraví škodlivou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží může způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví,
i) žíravé látky nebo směsi; žíravou je látka nebo směs, která může zničit živé tkáně při styku s nimi,
j) dráždivé látky nebo směsi; dráždivou je látka nebo směs, která může při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemá žíravé účinky,
k) senzibilizující látky nebo směsi; senzibilující je látka nebo směs, která může při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látce nebo směsi vzniknou charakteristické nepříznivé účinky,
l) karcinogenní látky nebo směsi
1. kategorie 1; karcinogenní kategorie 1 je látka nebo směs, u níž existuje průkazná souvislost mezi expozicí člověka látce nebo směsi a vznikem rakoviny,
2. kategorie 2; karcinogenní kategorie 2 je látka nebo směs, pro kterou existují dostatečné důkazy pro vznik rakoviny na základě dlouhodobých studií na zvířatech,
3. kategorie 3; karcinogenní kategorie 3 je látka nebo směs, pro kterou existují některé důkazy pro vznik rakoviny na základě studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou postačující pro zařazení látky nebo směsi do kategorie 2,
m) mutagenní látky nebo směsi
1. kategorie 1; mutagenní kategorie 1 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné důkazy pro souvislost mezi expozicí člověka látce nebo směsi a poškozením dědičných vlastností,
2. kategorie 2; mutagenní kategorie 2 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné důkazy pro poškození dědičných vlastností na základě dlouhodobých studií na zvířatech,
3. kategorie 3; mutagenní kategorie 3 je látka nebo směs, pro niž existují některé důkazy pro poškození dědičných vlastností na základě studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou postačující pro zařazení látky nebo směsi do kategorie 2,
n) látky nebo směsi toxické pro reprodukci
1. kategorie 1; toxická pro reprodukci kategorie 1 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné důkazy pro souvislost mezi expozicí člověka látce nebo směsi a poškozením fertility nebo vznikem vývojové toxicity,
2. kategorie 2; toxická pro reprodukci kategorie 2 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné důkazy pro poškození fertility nebo vznik vývojové toxicity na základě dlouhodobých studií na zvířatech,
3. kategorie 3; toxická pro reprodukci kategorie 3 je látka nebo směs, pro niž existují některé důkazy pro poškození fertility nebo vznik vývojové toxicity na základě studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou postačující pro zařazení látky nebo směsi do kategorie 2,
o) látky nebo směsi nebezpečné pro životní prostředí;
nebezpečnou pro životní prostředí je látka nebo směs, která při vstupu do životního prostředí představuje nebo může představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.
(2) Látka nebo směs, která má jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které je za podmínek stanovených tímto zákonem zařazena do jedné nebo více skupin nebezpečnosti, je nebezpečnou látkou nebo nebezpečnou směsí.
§ 6
Hodnocení nebezpečných vlastností látek a směsí
(1) Výrobce nebo dovozce hodnotí nebezpečné vlastnosti látky a zařadí látku do jedné nebo více skupin nebezpečnosti
a) podle seznamu; pokud však látka spadá do jedné nebo více skupin nebezpečnosti, které nejsou pro tuto látku v seznamu uvedeny, klasifikace látky se provádí pro tyto skupiny nebezpečnosti podle obecných postupů pro hodnocení nebezpečných vlastností látek, nebo
b) není-li uvedena v seznamu, potom podle obecných postupů pro hodnocení nebezpečných vlastností látek, na základě údajů o jejích nebezpečných vlastnostech získaných zkoušením podle přímo použitelného předpisu Evropské unie10) nebo jinými metodami.
(2) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, hodnotí její nebezpečné vlastnosti a zařadí směs do jedné nebo více skupin nebezpečnosti postupem podle § 7 až 9.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví
a) obecné postupy pro hodnocení nebezpečných vlastností látky a směsi a označování směsi,
b) konvenční výpočtové metody hodnocení nebezpečných vlastností směsi na základě vlastností nebezpečných pro zdraví a nebezpečných pro životní prostředí.
§ 7
Hodnocení zjištěných nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností směsi
(1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, provádí hodnocení jejích nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností za účelem zařazení směsi do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. a) až e) postupy stanovenými prováděcím právním předpisem na základě stanovení těchto vlastností metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie10).
(2) Hodnocení nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností směsi podle odstavce 1 se neprovádí, pokud
a) žádná z látek v ní obsažených nemá nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti, pro které by měla být zařazena do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1,
b) dojde ke změně složení směsi, které neovlivní její nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti, nebo
c) směs uvedená na trh v aerosolovém rozprašovači splňuje požadavky jiných právních předpisů11).
§ 8
Hodnocení zjištěných vlastností směsi nebezpečných pro zdraví
(1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, provádí hodnocení jejích vlastností nebezpečných pro zdraví za účelem zařazení směsi do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. f) až n)
a) konvenční výpočtovou metodou stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo
b) obecnými postupy stanovenými prováděcím právním předpisem na základě stanovení vlastností nebezpečných pro zdraví metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie10).
(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) se použije pouze v případě, že vlastnosti směsi nebezpečné pro zdraví nelze stanovit metodou uvedenou v odstavci 1 písm. a) nebo na základě již existujících výsledků zkoušek nebezpečnosti pro zdraví.
(3) Pokud byly vlastnosti směsi nebezpečné pro zdraví hodnoceny podle odstavce 1 písm. a) i b), použijí se pro zařazení směsi do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 výsledky získané podle odstavce 1 písm. b), s výjimkou stanovení vlastnosti karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci podle § 5 odst. 1 písm. l) až n), pro jejichž stanovení se musí vždy postupovat podle odstavce 1 písm. a).
(4) Pokud se nepříznivé účinky směsi na zdraví člověka zjištěné na základě epidemiologických studií, vědecky ověřených případových studií nebo na základě statistických dat liší od účinků získaných hodnocením vlastností směsi nebezpečných pro zdraví podle odstavce 1 nebo 3, klasifikuje se směs podle zjištěných účinků na zdraví člověka.
(5) Pokud by hodnocení vlastností směsi nebezpečných pro zdraví konvenční výpočtovou metodou mohlo vést k podhodnocení nebo nadhodnocení vlastností směsi nebezpečných pro zdraví při jejím zařazování do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 v důsledku zesílení nebo zeslabení jejích nebezpečných vlastností vlivem vzájemného působení složek směsi, musí být k tomuto vlivu při klasifikaci přihlédnuto.
§ 9 Hodnocení zjištěných vlastností směsi nebezpečných pro životní prostředí
(1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, provádí hodnocení jejích vlastností nebezpečných pro životní prostředí za účelem zařazení směsi do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o)
a) konvenční výpočtovou metodou stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo
b) obecnými postupy stanovenými prováděcím právním předpisem, na základě stanovení vlastností nebezpečných pro životní prostředí metodami uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie10).
(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) se použije pouze v případě, že vlastnosti směsi nebezpečné pro životní prostředí nelze stanovit metodou uvedenou v odstavci 1 písm. a) nebo na základě již existujících výsledků zkoušek nebezpečnosti pro životní prostředí.
(3) Pokud byly vlastnosti směsi nebezpečné pro životní prostředí hodnoceny podle odstavce 1 písm. a) i b), použijí se pro zařazení směsi do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) výsledky získané podle odstavce 1 písm. b).
§ 10
Nové hodnocení nebezpečných vlastností směsi
(1) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, je povinen provést nové hodnocení jejích vlastností nebezpečných pro zdraví nebo životní prostředí, pokud
a) změna výchozí koncentrace jedné nebo více nebezpečných látek obsažených ve směsi zařazených do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 je větší, než je uvedeno v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
b) dojde k náhradě jedné nebo více látek obsažených ve směsi, nebo
c) dojde k přidání jedné nebo více látek obsažených ve směsi.
(2) Dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh směs, není povinen provést nové hodnocení jejích nebezpečných vlastností, pokud změny v jejím složení neovlivní její zařazení do jedné nebo více skupin nebezpečnosti.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na dovozce nebo následného uživatele, který uvádí na trh přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin5), jejichž nebezpečné vlastnosti jsou hodnoceny podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 9 odst. 1 písm. b).
§ 11 Balení směsi
(1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs zařazenou do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 nebo směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí stanovenou prováděcím právním předpisem, zajistí, aby tato směs byla opatřena obalem a uzávěrem, které jsou
a) navrženy a konstruovány tak, aby obsah nemohl uniknout; tento požadavek neplatí tam, kde jsou předepsána zvláštní bezpečnostní opatření,
b) zhotoveny z materiálů, které nejsou narušovány obsahem a nevytvářejí s ním nebezpečné sloučeniny,
c) vyrobeny tak, aby bylo zajištěno, že odolají tlaku a deformacím vznikajícím při běžném zacházení a že nedojde k jejich uvolnění,
d) navrženy a konstruovány tak, aby mohly být opakovaně používány bez úniku obsahu, jsou-li určeny k opakovanému použití.
(2) Obal směsi podle odstavce 1 určené k prodeji spotřebiteli12) musí vedle požadavků uvedených v odstavci 1 vyhovovat těmto požadavkům
a) obal obsahující směs, která je označena jako vysoce toxická, toxická nebo žíravá, musí mít uzávěr odolný proti otevření dětmi a hmatatelnou výstrahu pro nevidomé,
b) obal obsahující směs, která je označena jako zdraví škodlivá, extrémně hořlavá nebo vysoce hořlavá, musí být opatřen hmatatelnou výstrahou pro nevidomé; tento požadavek se nevztahuje na směs v aerosolovém rozprašovači klasifikovanou a označenou pouze jako extrémně hořlavá nebo vysoce hořlavá,
c) obal obsahující směs musí být navržen a konstruován tak, aby jeho provedení nebo označení nebylo shodné s provedením nebo označením používaným pro potraviny, pitnou vodu, krmiva, léčiva nebo kosmetické prostředky, kterým by mohl být uveden spotřebitel v omyl nebo kterým by mohlo dojít k jeho záměně za hračky.
(3) Pro obal nebezpečné směsi určené k prodeji spotřebiteli, který je opatřen hmatatelnou výstrahou pro nevidomé nebo uzávěrem odolným proti otevření dětmi, stanoví prováděcí právní předpis náležitosti, zajišťující zvýšenou ochranu těchto skupin spotřebitelů.
(4) Dodavatel, který uvádí na trh směs podle odstavce 2, je povinen uchovávat doklady o splnění požadavků na obal stanovených v odstavci 2 písm. a) a b) a v prováděcím právním předpisu podle odstavce 3 po dobu, po kterou je směs uváděna na trh a po dobu dalších 10 let od jejího posledního uvedení na trh a poskytnout je na vyžádání příslušným správním orgánům pro potřeby výkonu státní správy.
(5) Obal nebezpečné směsi zařazené do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 provedený v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě13), 14) a s požadavky na přepravu nebezpečných věcí v železniční13), silniční14), vodní vnitrozemské15), letecké16) a námořní dopravě17) vyhovuje požadavkům odstavce 1.
Označování směsi
§ 12
(1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, a aby na obalu nebezpečné směsi byly jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny tyto údaje:
a) obchodní název směsi,
b) obchodní firma nebo název, sídlo a telefonní číslo, je-li dodavatelem právnická osoba, nebo obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště, popřípadě místo podnikání, je-li odlišné od bydliště, a telefonní číslo dodavatele, je-li dodavatelem podnikající fyzická osoba,
c) chemický název nebezpečné látky nebo látek přítomných ve směsi ve tvaru jednoho z názvů uvedených v seznamu a v souladu s prováděcím právním předpisem; pokud látka není v seznamu uvedena, musí být chemický název látky nebo látek uveden v souladu s mezinárodně uznávaným názvoslovím,
d) výstražné symboly stanovené prováděcím právním předpisem,
e) standardní věty označující specifickou rizikovost směsi stanovené prováděcím právním předpisem (R-věty),
f) standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí stanovené prováděcím právním předpisem (S-věty),
g) hmotnost nebo objem, jde-li o směs určenou k prodeji spotřebiteli12),
h) náležitosti označování stanovené pro nebezpečnou směs a směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Dodavatel, který uvádí na trh směs, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí, stanovenou prováděcím právním předpisem, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky podle odstavce 1 písm. a) a b) a prováděcího právního předpisu.
(3) Označení přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin5) podle tohoto zákona musí být doprovázeno upozorněním „Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí“.
(4) Dodavatel uvedený v odstavcích 1 a 2 nesmí na označení obalu směsi uváděné na trh uvádět nápisy zdůrazňující neškodnost, ekologickou šetrnost nebo jakékoli jiné informace uvádějící, že směs není nebezpečná, nebo informace, které mohou vést k podcenění nebezpečnosti směsi.
(5) Dodavatel uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen uchovávat údaje použité pro označení směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh a poskytnout je na vyžádání příslušným správním orgánům pro potřeby výkonu státní správy.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) směsi, které mohou představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí,
b) náležitosti označování nebezpečné směsi a směsi, která může představovat specifické nebezpečí pro zdraví nebo životní prostředí,
c) výstražné symboly a písmenné označení nebezpečných fyzikálně-chemických vlastností směsi a vlastností směsi nebezpečné pro zdraví nebo životní prostředí,
d) standardní věty označující specifickou rizikovost směsi (R-věty),
e) standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí (S-věty).
§ 13
(1) V případě, že údaje požadované podle § 12 odst. 1 uvede dodavatel na štítku místo na obalu, musí být štítek pevně připevněn k jedné nebo několika stranám obalu tak, aby bylo možno údaje číst v poloze, ve které je obal obvykle uložen. Plocha obalu nebo štítku pro označení podle tohoto zákona je určena pouze pro poskytování informací požadovaných tímto zákonem, popřípadě doplňkových zdravotních a bezpečnostních informací.
(2) Informace uvedené na obalu nebo štítku podle § 12 odst. 1 až 4 musí zřetelně vystupovat z jejich pozadí a musí mít takovou velikost a uspořádání, aby byly snadno čitelné. Barva a provedení označení musí být takové, aby výstražný symbol a jeho pozadí zřetelně vynikaly.
(3) Při označování nebezpečné směsi v obalu, jehož obsah nepřesahuje 125 ml, se v označení směsi neuvedou
a) R-věty a S-věty, je-li tato směs zařazena do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), d) nebo j) s výjimkou směsí s přiřazenou větou R41,
b) R-věty a S-věty, je-li tato směs zařazena do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) s přiřazeným výstražným symbolem „N“,
c) S-věty, je-li tato směs zařazena do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) nebo o) bez přiřazeného výstražného symbolu „N“.
(4) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs zařazenou do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. f), g) nebo i) určenou k nabízení nebo k prodeji spotřebiteli, opatří tuto směs návodem k použití, který může být uveden místo na obalu nebo štítku v příbalovém letáku. Skutečnost, že jsou některé údaje uvedeny v příbalovém letáku, musí být uvedena na obalu nebo štítku.
§ 14
(1) Na základě žádosti dovozce nebo následného uživatele, který uvádí na trh nebezpečnou směs, povolí Ministerstvo životního prostředí v označení této směsi místo názvů nebezpečných látek přítomných ve směsi používání názvů, které identifikují nejdůležitější funkční chemické skupiny, nebo názvů alternativních, pokud dovozce nebo následný uživatel uvede, že zveřejnění názvu látky na štítku nebo v bezpečnostním listu ohrožuje jeho obchodní tajemství nebo jeho práva duševního vlastnictví. Žádost je možné podat jen pro látky zařazené do skupin nebezpečnosti stanovených prováděcím právním předpisem.
(2) Postup podle odstavce 1 nelze použít, pokud je pro danou látku stanoven hygienický limit podle jiného právního předpisu18).
(3) Kromě obecných náležitostí musí žádost obsahovat
a) identifikaci látky, pro kterou se navrhuje alternativní název,
b) návrh alternativního názvu a zdůvodnění jeho použití,
c) obchodní název směsi,
d) informaci, zda jde o obchodní název stejný pro celé Evropské společenství; pokud nejde, tak specifikaci názvu v jednotlivých členských zemích,
e) složení směsi,
f) klasifikaci směsi podle § 3 až 9,
g) označení směsi podle § 12,
h) zamýšlené použití směsi,
i) kopii bezpečnostního listu19).
(4) Pokud je nebezpečná látka přítomná ve směsi, pro kterou je možno podat žádost podle odstavce 1 součástí několika směsí, postačuje jediná žádost o použití názvu, který identifikuje nejdůležitější funkční chemické skupiny, nebo alternativního názvu podle odstavce 1, pokud tyto směsi obsahují stejné látky přítomné ve stejném koncentračním rozmezí a se stejnou klasifikací, označením a očekávaným použitím. Pro tuto nebezpečnou látku přítomnou ve směsi se poté ve všech dotčených směsích použije stejný název, který identifikuje nejdůležitější funkční chemické skupiny, nebo stejný alternativní název.
(5) Prováděcí právní předpis stanoví skupiny nebezpečnosti látek přítomných ve směsi, pro které je možno podat žádost podle odstavce 1, a funkční chemické skupiny a chemické prvky, které je možno použít při tvorbě názvu podle odstavce 1.
(6) Dovozce nebo následný uživatel, kterému bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, je povinen poskytnout kopii tohoto rozhodnutí orgánům všech členských států Evropské unie, ve kterých má v úmyslu takto označenou směs uvádět na trh.
(7) Kopii písemného vyhotovení rozhodnutí o souhlasu s používáním názvu podle odstavce 1 zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu zdravotnictví.
§ 15
(1) Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti dovozce nebo následného uživatele, kteří uvádějí na trh nebezpečnou směs, povolí výjimku z požadavků na označování směsi. Obal nebezpečné směsi se na základě výjimky z označení
a) označí jiným vhodným způsobem, pokud je příliš malý nebo jinak nevhodný
1. pro označování podle § 12 odst. 1 nebo 2, nebo
2. pro označování podle § 12 odst. 1 nebo 2, nejde o případy uvedené v písmeni b) a není důvod se obávat nebezpečí pro fyzické osoby, které s touto nebezpečnou směsí zacházejí, nebo pro jiné fyzické osoby,
b) neoznačí nebo označí odlišně od požadavků uvedených v § 12 odst. 1 nebo 2 a v § 13 odst. 1, 2 a 4, pokud jde o směs zařazenou do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle
1. § 5 odst. 1 písm. b) až f) a j) a v obalu je obsaženo tak malé množství této směsi, že nepředstavuje nebezpečí pro fyzické osoby, které s ní zacházejí, nebo pro jiné fyzické osoby, nebo
2. § 5 odst. 1 písm. o) a v obalu je obsaženo tak malé množství této směsi, že nepředstavuje nebezpečí pro životní prostředí.
(2) Kromě obecných náležitostí musí žádost obsahovat
a) identifikaci směsi,
b) návrh výjimky v označování a její zdůvodnění,
c) kopii bezpečnostního listu19).
(3) Kopii písemného vyhotovení rozhodnutí o souhlasu s použitím výjimky z požadavků na označování této směsi zašle Ministerstvo životního prostředí Ministerstvu zdravotnictví.
(4) Dovozce nebo následný uživatel, kterému byla povolena výjimka z požadavků na označování, je povinen použít výstražné symboly, standardní věty označující specifickou rizikovost směsi a standardní pokyny pro bezpečné zacházení se směsí stanovené prováděcím právním předpisem.
§ 16
(1) Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou směs, splní pro účely tohoto zákona požadavky na označování nebezpečné směsi zařazené do jedné nebo více skupin nebezpečnosti podle § 5 odst. 1
a) v případě, že vnější obal obsahuje jeden nebo několik vnitřních obalů, pokud je vnější obal označen v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě stanovenými mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána13),14), a vnitřní obaly jsou označeny v souladu s tímto zákonem,
b) v případě, že je opatřena jedním obalem, pokud je takový obal označen v souladu s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí v mezinárodní přepravě, stanovenými mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána13), 14), a dále v souladu s § 12 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f), jde-li o nebezpečnou směs; nebezpečná směs zařazená do skupiny nebezpečnosti podle § 5 odst. 1 písm. o) obsahuje rovněž údaje podle § 12 odst. 1 písm. d),
c) v případě, že je opatřena zvláštním typem obalu, jako jsou lahve pro přepravu plynů, pokud je takový obal označen v souladu se zvláštními požadavky uvedenými v prováděcím právním předpisu.
(2) V případě, kdy může dojít k uzavření kupní smlouvy o koupi nebezpečné směsi, aniž by kupující měl k dispozici informace uvedené na štítku nebo obalu směsi, je dodavatel povinen v nabídce nebezpečné směsi uvést informace o její nebezpečnosti.
HLAVA III
SPRÁVNÁ LABORATORNÍ PRAXE A ZKOUŠENÍ LÁTKY A SMĚSI
§ 17 Správná laboratorní praxe
(1) Správnou laboratorní praxí se pro účely tohoto zákona rozumí systém zabezpečování jakosti týkající se organizačního procesu a podmínek, za kterých se plánují, provádějí, sledují, zaznamenávají, archivují a oznamují neklinické studie bezpečnosti látky a směsi pro zdraví a životní prostředí.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví zásady správné laboratorní praxe (dále jen „zásady“).
Osvědčení o dodržování zásad
§ 18
(1) Zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie20), 21) může provádět pouze osoba, která má osvědčení o dodržování zásad (dále jen „osvědčení“).
(2) Za rovnocenné se považuje osvědčení udělené členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podle předpisů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj22).
(3) Za rovnocenné se považuje osvědčení udělené členským státem Evropské unie.
§ 19
(1) Osvědčení vydává Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti osoby, která hodlá provádět zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi.
(2) Kromě obecných náležitostí musí žádost o vydání osvědčení obsahovat
a) jméno vedoucího testovacího zařízení,
b) číslo oprávnění k podnikatelské činnosti a
c) prohlášení o zavedení správné laboratorní praxe s uvedením jména a příjmení fyzické osoby, která za zavedení odpovídá.
(3) Podkladem pro vydání osvědčení je zpráva o průběhu vstupní kontroly testovacího zařízení (dále jen „vstupní kontrola“), kterou provádí Ministerstvem životního prostředí zřízená právnická osoba pro ověřování zásad.
(4) V případě, že vstupní kontrola prokáže, že osoba, která hodlá provádět zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi, dodržuje zásady, vydá jí Ministerstvo životního prostředí osvědčení. V opačném případě vydá rozhodnutí, kterým žádost zamítne.
(5) Pokud budou při vstupní kontrole v dodržování zásad zjištěny závady, které nemají podstatný vliv na kvalitu výsledků zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi, Ministerstvo životního prostředí řízení přeruší a stanoví lhůtu k jejich odstranění.
§ 20
(1) Průběžné ověřování dodržování zásad u držitele osvědčení provádí Ministerstvem životního prostředí zřízená právnická osoba pro ověřování zásad formou periodických kontrol testovacího zařízení (dále jen „periodická kontrola“) nebo auditů studií.
(2) Osoba, která požádala o vydání osvědčení, nebo držitel osvědčení umožní Ministerstvem životního prostředí zřízené právnické osobě pro ověřování zásad při vstupní kontrole, periodických kontrolách a auditech studií vstup na pozemky, do objektů a pracovišť užívaných ke zkoušení a poskytne informace o dodržování zásad v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(3) Údaje zjištěné při vstupní kontrole a při periodických kontrolách nebo auditech studií, kromě názvu laboratoře, kvality dodržování zásad a data provedené kontroly, se považují za důvěrné a mohou být poskytovány pouze orgánům vykonávajícím kontrolní činnost, Ministerstvem životního prostředí zřízené právnické osobě pro ověřování zásad, laboratoři nebo sponzorovi studie, jichž se konkrétní kontrola nebo audit studie přímo týká.
(4) V případě nedodržování zásad zjištěného při periodické kontrole nebo na základě žádosti držitele osvědčení může Ministerstvo životního prostředí rozhodnutím zrušit osvědčení.
(5) Osvědčení zaniká
a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) zánikem právnické osoby, nebo
c) rozhodnutím o zrušení osvědčení.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací o dodržování zásad, které mají být poskytnuty při vstupní a periodické kontrole a auditu studie, vzor osvědčení, průběh vstupní kontroly, periodické kontroly a auditu studie a náležitosti zprávy o jejich průběhu.
Zkoušení látky a směsi
§ 21
(1) Zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi se pro účely tohoto zákona provádí u látky a směsi ve stavu, v jakém se vyrábějí nebo uvádějí na trh.
(2) Osoba, která provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi, je povinna při předkládání výsledků takového zkoušení písemně potvrdit, že zkoušky byly provedeny v souladu se zásadami.
HLAVA IV
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
§ 22
Oznamovací povinnost
(1) Dovozce nebo následný uživatel23), který jako první uvádí na trh Evropské unie na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tuto směs poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejím vlivu na zdraví včetně informací o jejím úplném složení a fyzikálně-chemických vlastnostech v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(2) Dodavatel, který na území České republiky uvádí na trh směs z jiného členského státu Evropské unie, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tuto směs poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejím vlivu na zdraví včetně informací o jejím složení a fyzikálně-chemických vlastnostech obsažených v bezpečnostním listu v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(3) Výrobce, který uvádí na trh Evropské unie na území České republiky detergent, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tento detergent uvedl na trh poprvé, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace obsažené v datovém listu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech24) v elektronické podobě.
(4) Distributor, který na území České republiky uvádí na trh detergent z jiného členského státu Evropské unie, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tento detergent poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace zveřejněné výrobcem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech24) v elektronické podobě.
(5) Dovozce, následný uživatel nebo dodavatel podle odstavců 1 a 2 a výrobce nebo distributor podle odstavců 3 a 4 je povinen každou změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví oznámit ve lhůtě 45 dnů od změny informací.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací požadovaných podle odstavců 1 až 4.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 23
Orgány státní správy
Státní správu v oblasti uvádění látek nebo látek obsažených ve směsích a v předmětech na trh a v uvádění směsí na trh podle tohoto zákona vykonávají
a) Ministerstvo životního prostředí,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
d) Česká inspekce životního prostředí,
e) krajské hygienické stanice,
f) celní úřady,
g) Státní úřad inspekce práce,
h) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
§ 24
Ministerstvo životního prostředí
(1) Ministerstvo životního prostředí
a) je ústředním orgánem státní správy v oblasti ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech,
b) je ústředním kontaktním místem v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie20), 21) za účelem poskytování poradenství výrobcům, dovozcům, následným uživatelům a dalším zúčastněným osobám ohledně jejich povinností a odpovědnosti podle těchto nařízení,
c) vykonává státní dozor v oblasti ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích nebo předmětech, vyráběných, uváděných na trh nebo používaných,
d) vydává a zrušuje osvědčení o dodržování zásad podle § 19 odst. 1 a § 20 odst. 4,
e) vede seznam držitelů osvědčení o dodržování zásad a zveřejňuje jej ve Věstníku Ministerstva životního prostředí,
f) vykonává funkci příslušného orgánu v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie2) a zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky,
g) povoluje výjimky podle čl. 2 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200620) nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200821),
h) informuje veřejnost o rizicích látek v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20).
(2) Poskytuje Ministerstvu zdravotnictví informace o udělení výjimky podle § 14 odst. 1 a § 15 odst. 1.
(3) Ministerstvo životního prostředí poskytuje příslušným orgánům Evropské unie a Evropské agentuře pro chemické látky v rámci své působnosti zprávy a stanoviska v rozsahu, podobě a časových intervalech v souladu s požadavky předpisů Evropské unie na úseku ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech a směsí.
(4) Ministerstvo životního prostředí spolupracuje s příslušnými orgány Evropské unie, Evropskou agenturou pro chemické látky a příslušnými orgány členských států Evropské unie na úseku ochrany životního prostředí před škodlivými účinky látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech a směsí.
§ 25 Ministerstvo zdravotnictví
(1) Ministerstvo zdravotnictví
a) je ústředním orgánem státní správy na úseku ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech,
b) shromažďuje informace předkládané podle § 22 odst. 1 až 5 a čl. 45 přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21) a umožňuje dálkový přístup k nim Toxikologickému informačnímu středisku,
c) umožňuje správním úřadům uvedeným v § 23, Ministerstvu vnitra, hasičským záchranným sborům krajů a krajským úřadům za účelem ochrany veřejného zájmu, zejména ochrany života a zdraví, dálkový přístup k informacím v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
d) zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky,
e) v rámci své působnosti informuje veřejnost o rizicích látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech nebezpečných pro zdraví.
(2) Ministerstvo zdravotnictví poskytuje příslušným orgánům Evropské unie a příslušným orgánům členských států Evropské unie zprávy a stanoviska v rozsahu, podobě a časových intervalech v souladu s požadavky právních předpisů Evropské unie na úseku ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech.
(3) Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s příslušnými orgány Evropské unie a příslušnými orgány členských států Evropské unie na úseku ochrany veřejného zdraví před škodlivými účinky látek, směsí nebo látek obsažených ve směsích a předmětech.
§ 26 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské agentury pro chemické látky,
b) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí při poskytování poradenství výrobcům, dovozcům, následným uživatelům a dalším zúčastněným osobám ohledně jejich povinností a odpovědnosti podle přímo použitelných předpisů Evropské unie20), 21),
c) informuje veřejnost o rizicích látek podle čl. 123 přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20).
§ 27 Česká inspekce životního prostředí
Česká inspekce životního prostředí
a) kontroluje, jak jsou dodavateli látek, směsí nebo předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona,
b) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona.
§ 28 Krajská hygienická stanice
Krajská hygienická stanice
a) kontroluje, jak jsou dodavateli látek, směsí nebo předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, z hlediska ochrany zdraví,
b) kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních úřadů vydaná podle tohoto zákona, pokud upravují obsah látek v předmětech určených pro styk s potravinami, hračkách, kosmetických prostředcích, výrobcích pro děti ve věku do 3 let a ve výrobcích určených k přímému styku s pitnou, teplou nebo surovou vodou při jejich jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných účelech,
c) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona.
§ 29 Státní úřad inspekce práce
Státní úřad inspekce práce
a) kontroluje, jak jsou dodavateli látek, směsí nebo předmětů dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, z hlediska bezpečnosti práce,
b) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona.
§ 30 Celní úřad
Celní úřad
a) vede evidenci všech látek a směsí vyvezených z území České republiky a dovezených na území České republiky. Do této evidence umožní pracovníkům Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, České inspekce životního prostředí, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a krajských hygienických stanic nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, popřípadě kopie,
b) kontroluje, jak jsou vývozci a dovozci dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona,
c) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona.
§ 31
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
a) kontroluje, jak jsou dodavateli látek a směsí dodržována ustanovení tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona, pokud se týkají klasifikace, balení a označování přípravků na ochranu rostlin,
b) ukládá pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, přímo použitelných předpisů Evropské unie2) a rozhodnutí správních orgánů podle tohoto zákona a dává Ministerstvu životního prostředí podněty k výkonu státního dozoru před škodlivými účinky vyráběných, uváděných na trh nebo používaných přípravků na ochranu rostlin nebo dalších prostředků na ochranu rostlin.
§ 32 Výkon kontroly
(1) Při výkonu kontroly podle tohoto zákona jsou fyzické osoby vykonávající kontrolu oprávněny pořizovat si fotodokumentaci a odebírat vzorky látky, směsi nebo látky v předmětu za účelem zjištění jejich složení a provádět nebo zajišťovat jejich rozbory.
(2) Za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se látka, směs nebo předmět v okamžiku odebrání vzorku prodává na trhu, a to po posouzení, že látka, věc nebo předmět splňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie2).
HLAVA VI NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 33
Nápravná opatření
(1) Příslušný správní orgán je oprávněn nařídit
a) osobě, která uvedla na trh látku nebo směs v rozporu s požadavky na jejich klasifikaci, balení nebo označování stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, balení a označování21), aby uvedla ve stanovené lhůtě jejich klasifikaci, balení a označování do souladu s tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, balení a označování21),
b) osobě, která uvedla látku nebo látku ve směsi nebo předmětu na trh, aniž splnila povinnost registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), její stažení z trhu,
c) osobě, která porušila zákaz nebo omezení uvádět na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi nebo předmětu podle hlav VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20), její stažení z trhu,
d) k odstranění protiprávního stavu v oblasti uvádění látek, směsí nebo předmětů na trh zneškodnění nebezpečné látky, směsi nebo předmětu na náklady jejich vlastníka, popřípadě držitele, není-li vlastník znám, jestliže hrozí poškození zdraví nebo ohrožení života člověka, životního prostředí anebo jestliže již k němu došlo,
e) k odstranění protiprávního stavu v oblasti dovozu a vývozu látek, směsí nebo předmětů zneškodnění nebezpečné látky, směsi nebo předmětu na náklady jejich vlastníka, popřípadě držitele, není-li vlastník znám, jestliže hrozí poškození zdraví nebo ohrožení života člověka, životního prostředí anebo jestliže již k němu došlo,
f) k odstranění protiprávního stavu v oblasti uvádění přípravků na ochranu rostlin nebo dalších prostředků na ochranu rostlin na trh zneškodnění nebezpečného přípravku na ochranu rostlin nebo dalšího prostředku na ochranu rostlin anebo souběžného přípravku na ochranu rostlin na náklady jejich vlastníka, popřípadě držitele, není-li vlastník znám, jestliže hrozí škody na zdraví lidí nebo zvířat nebo poškození životního prostředí anebo jestliže již k němu došlo.
(2) Odvolání proti rozhodnutí o stažení látky, směsi nebo předmětu z trhu nebo zneškodnění nebezpečné látky, směsi nebo předmětu nemá odkladný účinek.
§ 34 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Osoba, která provádí zkoušení vlastností látek nebo směsí nebezpečných pro zdraví a životní prostředí pro účely tohoto zákona se dopustí správního deliktu tím, že
a) provádí zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi pro účely tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie20), 21) bez osvědčení podle § 18 odst. 1, nebo
b) v rozporu s § 21 odst. 2 písemně nepotvrdí, že zkoušení nebezpečných vlastností látky nebo směsi bylo provedeno v souladu se zásadami.
(2) Výrobce nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) vyrobí nebo doveze látku nebo látku ve směsi nebo předmětu, aniž by ji registroval nebo oznámil, nebo
b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neoznámí údaje o klasifikaci.
(3) Výrobce se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech uvede na trh detergent nebo povrchově aktivní látku pro detergenty, aniž by splnil kritéria biologické rozložitelnosti, nebo
b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o detergentech uvede na trh detergent nebo povrchově aktivní látku pro detergenty, aniž by poskytl Ministerstvu zdravotnictví stanovené informace.
(4) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) uvede na trh nebo používá látku bez povolení,
b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách25) vyrobí, uvede na trh nebo používá látku, nebo
c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neklasifikuje látku nebo směs před jejich uvedením na trh nebo je klasifikuje odlišně, než stanoví tento předpis.
(5) Dovozce nebo následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3 nebo v rozporu s § 5 neklasifikuje látku nebo směs před jejich uvedením na trh nebo je klasifikuje odlišně, než stanoví tato ustanovení, nebo
b) v rozporu s § 4 odst. 4 neuchovává údaje použité pro klasifikaci směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, nebo po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům.
(6) Výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neposkytne informace v dodavatelském řetězci,
b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) vyrobí, uvede na trh nebo použije látku nebo látku ve směsi nebo předmětu,
c) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) uvede na trh látku nebo směs klasifikovanou jako nebezpečná, aniž by je označil a zabalil,
d) v rozporu s § 11 až 16 uvede na trh směs, která je klasifikovaná jako nebezpečná, nebo směs, která může představovat specifické nebezpečí, aniž by ji označil a zabalil,
e) v rozporu s § 11 odst. 4 neuchovává doklady o splnění požadavků na obal směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům,
f) v rozporu s § 12 odst. 5 neuchovává údaje použité pro označení směsi po dobu, po kterou je tato směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům, nebo
g) v rozporu s § 16 odst. 2 neuvede v nabídce nebezpečné směsi, která umožňuje uzavření kupní smlouvy o koupi nebezpečné směsi, aniž by kupující měl k dispozici informace uvedené na štítku nebo obalu směsi, informace o její nebezpečnosti,
h) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neuchovává doklady o splnění požadavků na klasifikaci a označování látky nebo směsi po dobu, po kterou je tato látka nebo směs uváděna na trh, a po dobu dalších 10 let od posledního uvedení na trh, nebo je neposkytne na vyžádání příslušným správním orgánům,
i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21) neuvede v nabídce nebezpečné látky nebo směsi, která umožňuje uzavření kupní smlouvy bez znalosti informací uvedených na štítku nebo obalu látky nebo směsi, informace o její nebezpečnosti.
(7) Vývozce nebo dovozce se dopustí správního deliktu tím, že
a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek26) doveze nebo vyveze látku, nebo
b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek26) neposkytne Ministerstvu životního prostředí informace o dovozu a vývozu.
(8) Vývozce se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti27) vyveze rtuť, její sloučeniny nebo směsi.
(9) Výrobce působící v oblasti výroby chloru a alkalických hydroxidů se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti27) neposkytne Ministerstvu životního prostředí stanovené informace.
(10) Následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) nevyhotoví zprávu o chemické bezpečnosti nebo neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace.
(11) Žadatel o registraci nebo následný uživatel se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neposkytne Evropské agentuře pro chemické látky stanovené informace.
(12) Dovozce, následný uživatel nebo dodavatel, který jako první uvádí na trh na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1 nebo 2.
(13) Výrobce nebo distributor, který uvádí na trh na území České republiky detergent, se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 3 nebo 4.
(14) Dovozce, následný uživatel, dodavatel, výrobce nebo distributor se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví podle § 22 odst. 5.
(15) Osoba, která uvedla na trh látku nebo směs, která nesplňuje požadavky na její klasifikaci, balení nebo označování podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21), se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 nezjedná nápravu.
(16) Osoba, která uvedla na trh látku nebo směs, která nesplňuje požadavky na její klasifikaci, balení nebo označování podle hlavy II, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. a) nezjedná nápravu.
(17) Osoba, která uvedla látku nebo látku ve směsi nebo předmětu na trh, aniž splnila povinnost registrace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. b) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu.
(18) Osoba, která porušila zákaz nebo omezení uvádění na trh látky samotné nebo obsažené ve směsi nebo předmětu podle hlav VII a VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie20), se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s rozhodnutím příslušného správního úřadu podle § 33 odst. 1 písm. c) nestáhne takovou látku, směs nebo předmět z trhu.
(19) Dovozce nebo následný uživatel uvádějící na trh na území České republiky nebezpečnou směs, kterému bylo vydáno rozhodnutí povolující mu v označení této směsi použít místo názvů určitých nebezpečných látek přítomných ve směsi názvy, které identifikují nejdůležitější funkční chemické skupiny nebo názvy alternativní, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14 odst. 6 neposkytne kopii tohoto rozhodnutí orgánům členských států Evropské unie, ve kterých má v úmyslu s takto označenou směsí v rámci své obchodní činnosti nakládat.
(20) Za správní delikty se uloží pokuta
a) do 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), odstavce 4 písm. a) nebo c), odstavce 6 písm. b) nebo c), nebo odstavce 15, 17 nebo 18,
b) do 4000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. d) nebo g) nebo odstavce 16,
c) do 3000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4 písm. b), odstavce 6 písm. a), h) nebo i), odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8,
d) do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. e) a f) nebo odstavce 19,
e) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. b), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 7 písm. b) nebo odstavců 9 až 13,
f) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 14.
§ 35 Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při rozhodování o uložení pokuty a určení její výměry osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona ze správních orgánů uvedených v § 23 písm. d) až h) v prvním stupni projednává ten, který spáchání správního deliktu zjistil jako první.
HLAVA VII
PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 36
Přechodná ustanovení
(1) Řízení zahájená a nedokončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(2) Povolení k použití alternativního názvu v označení směsi, souhlas s výjimkou z požadavků na označování směsí a osvědčení o dodržování zásad vydaná Ministerstvem životního prostředí podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
(3) Informační povinnost podle § 22 odst. 1 až 5 o směsích a detergentech, které jsou v době nabytí účinnosti tohoto zákona na trhu na území České republiky, musí být splněna do 1. prosince 2012.
§ 37
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 3, § 11 odst. 3 a § 12 odst. 6.
(2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 22 odst. 6.
(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 14 odst. 5, § 17 odst. 2 a § 20 odst. 6.
§ 38 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů.
2. Zákon č. 345/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3. Zákon č. 371/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4. Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe.
5. Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
6. Vyhláška č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
7. Vyhláška č. 279/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe.
8. Vyhláška č. 369/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
9. Vyhláška č. 28/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění vyhlášky č. 369/2005 Sb.
10. Vyhláška č. 389/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků, ve znění pozdějších předpisů.
11. Vyhláška č. 139/2009 Sb., o omezení nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků.
12. Vyhláška č. 265/2010 Sb., o poskytování informací o některých nebezpečných chemických přípravcích.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 49
1. Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
2. Ustanovení hlavy II a § 34 odst. 5, § 34 odst. 6 písm. d) až g), § 34 odst. 16, § 34 odst. 19 a § 34 odst. 20 písm. b) a d) pozbývají platnosti uplynutím dne 31. května 2015.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 279/2013 Sb. Čl. XI
Kontroly a správní řízení ve věci uložení pořádkových pokut podle § 31 zákona č. 350/2011 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Němcová v. r. Klaus v. r. Nečas v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 350/2011 Sb.
Minimální koncentrace nebezpečných látek obsažených ve směsi, které se berou v úvahu při klasifikaci směsí
Kategorie nebezpečnosti látky Koncentrace, která se bere v úvahu pro
plynné směsi
% objemová směsi jiné než plynné
% hmotnostní
Vysoce toxické 0,02 0,1
Toxické 0,02 0,1
Karcinogenní, kategorie 1 nebo 2 0,02 0,1
Mutagenní, kategorie 1 nebo 2 0,02 0,1
Toxické pro reprodukci, kategorie 1 nebo 2 0,02 0,1
Zdraví škodlivé 0,2 1
Žíravé 0,02 1
Dráždivé 0,2 1
Senzibilizující 0,2 1
Karcinogenní, kategorie 3 0,2 1
Mutagenní, kategorie 3 0,2 1
Toxické pro reprodukci, kategorie 3 0,2 1
Nebezpečné pro životní prostředí s přiřazeným symbolem N 0,1
Nebezpečné pro ozónovou vrstvu Země 0,1 0,1
Nebezpečné pro životní prostředí bez přiřazeného symbolu N 1
Příloha č. 2 k zákonu č. 350/2011 Sb.
Limitní koncentrace nebezpečných látek pro změnu klasifikace nebezpečných směsíVýchozí rozmezí koncentrace (c) látky obsažené ve směsi Přípustná změna ve výchozí koncentraci látky obsažené ve směsi
c ≤ 2,5 % ± 30 %
2,5% ≤ c ≤ 10% ± 20 %
10% ≤ c ≤ 25% ± 10 %
25% ≤ c ≤ 100% ± 5%
1) Směrnice Rady 67/548/EHS o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek, v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků, v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/9/ES ze dne 11. února 2004 o inspekci a ověřování správné laboratorní praxe.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008 ze dne 17. června 2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1102/2008 ze dne 22. října 2008 o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti.
Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 340/2008 ze dne 16. dubna 2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).
3) Čl. 2 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
4) Čl. 2 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
6) Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Čl. 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
8) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Tabulka 3.2. části 3 přílohy VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
10) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, v platném znění.
11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
16) Vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.
17) Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě.
18) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.
19) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/796/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
22) Příloha II rozhodnutí Rady OECD o vzájemném uznávání údajů pro hodnocení chemických látek [C(81)30 v konečném znění] ze dne 12. května 1981, ve znění rozhodnutí Rady OECD [C(97)186 v konečném znění] ze dne 26. listopadu 1997. Přílohy I a II rozhodnutí – doporučení Rady OECD o shodě se zásadami správné laboratorní praxe [C(89)87 v konečném znění] ze dne 2. října 1989, ve znění rozhodnutí Rady OECD [C(95)8 v konečném znění] ze dne 9. března 1995.
23) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
24) Čl. 9 odst. 3 a příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, v platném znění.
25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, v platném znění.
26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008 ze dne 17. června 2008 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek.
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1102/2008 ze dne 22. října 2008 o zákazu vývozu kovové rtuti a některých sloučenin a směsí rtuti a o bezpečném skladování kovové rtuti.
408/2000 o ochraně práv k odrůdám rostlin
Novely 01.01.2014 279/2013 Sb. Aktuální verze.
9. 01.01.2011 281/2009 Sb.
8. 01.07.2010 227/2009 Sb.
7. 01.07.2008 184/2008 Sb.
6. 01.01.2006 444/2005 Sb.
5. 30.12.2005 554/2005 Sb.
4. 29.09.2005 377/2005 Sb.
3. 30.08.2003 219/2003 Sb.
2. 01.06.2002 147/2002 Sb., 149/2002 Sb.
1. 01.02.2001
408 ZÁKON ze dne 25. října 2000 o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Tento zákon upravuje
a) práva a povinnosti k odrůdám rostlin chráněným podle tohoto zákona,
b) pravomoc a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ochranných práv k odrůdám,
c) řízení o udělení ochranných práv,
d) kontrolu udržování odrůd, a
e) ukládání sankcí za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, které přímo použitelný předpis Evropských společenství1) svěřuje do působnosti jednotlivým členským státům Evropské unie (dále jen "členský stát").
(2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) ukládání sankcí za porušení odrůdových práv Evropských společenství1a) (dále jen "odrůdové právo Společenství") a zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1b).
§ 2 Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) odrůdou odrůda vymezená Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin2),
b) ochrannými právy práva a povinnosti k odrůdám rostlin vyplývající z pravomocného rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Ústav"),
c) držitelem šlechtitelských práv šlechtitel, kterému byla udělena ochranná práva k odrůdě, nebo jeho právní nástupce,
d) šlechtitelem fyzická nebo právnická osoba, která odrůdu vyšlechtila nebo ji objevila a zdokonalila (dále jen "vytvořila"), anebo osoba, pro níž někdo odrůdu vytvořil v rámci plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu, pokud písemnou smlouvou mezi nimi není stanoveno jinak; za šlechtitele se považuje rovněž právní nástupce šlechtitele,
e) chráněnou odrůdou odrůda, na niž se vztahují udělená ochranná práva podle tohoto zákona,
f) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)
g) seznamem seznam žádostí o udělení ochranných práv k odrůdě, do kterého se zapisují údaje podle § 9 písm. a) až c),
h) malým pěstitelem pěstitel, který podniká v zemědělské výrobě na orné půdě o maximální výměře 22 hektarů.
HLAVA II PODMÍNKY UDĚLENÍ OCHRANNÝCH PRÁV
§ 3
(1) Ochranná práva mohou být udělena k odrůdám všech rodů a druhů rostlin, včetně jejich hybridů (dále jen "odrůdy").
(2) Ochranná práva lze udělit k odrůdě, která splňuje podmínky
a) novosti,
b) odlišnosti,
c) uniformity, a
d) stálosti.
(3) Název odrůdy musí splňovat podmínky stanovené tímto zákonem (§ 7).
(4) Ochranná práva přiznává a povinnosti související s jejich udělením stanoví Ústav, jestliže jsou splněna kritéria stanovená tímto zákonem.
(5) Ochranná práva nelze udělit k odrůdě, které je uděleno odrůdové právo Společenství1a).
§ 4
Novost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku novosti, jestliže ke dni podání žádosti o udělení ochranných práv nebyl její rozmnožovací materiál3) nebo materiál ze sklizně odrůdy (dále jen "sklizený materiál") šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám
a) na území České republiky před více než jedním rokem před podáním žádosti, nebo
b) mimo území České republiky před více než čtyřmi roky před podáním žádosti nebo, jde-li o odrůdu dřevin nebo révy vinné, před více než šesti roky před podáním žádosti.
(2) Za poskytnutí odrůdy k využití jinými osobami podle odstavce 1 se nepokládá,
a) dodá-li šlechtitel rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy
1. za účelem splnění povinností vyplývajících ze zvláštního právního předpisu,4) nebo
2. jiné osobě na základě smluvního vztahu výlučně k výrobě, množení, úpravě nebo uskladnění, pokud si šlechtitel zachová výlučné právo k dalšímu nakládání s tímto materiálem odrůdy; jestliže se však rozmnožovací materiál odrůdy opakovaně použil pro výrobu hybridní odrůdy, jejíž materiál byl prodán nebo jinak poskytnut, považuje se takové použití rozmnožovacího materiálu odrůdy za poskytnutí odrůdy k využití jiným osobám, nebo
b) jestliže šlechtitel jiné osobě prodá nebo jinak bez označení odrůdy poskytne rozmnožovací materiál anebo sklizený materiál, který byl získán z rostlin pěstovaných pro výzkumné účely nebo pro vytvoření jiných odrůd a který není využit pro další množení, anebo
c) jestliže šlechtitel odrůdu vystavil podle mezinárodní smlouvy5) na mezinárodní výstavě.
§ 5 Odlišnost odrůdy
(1) Odrůda splňuje podmínku odlišnosti, jestliže se zřetelně odlišuje od každé jiné odrůdy, která je v den podání žádosti o udělení ochranných práv obecně známa, projevem nejméně jednoho znaku vyplývajícího z jejího genotypu nebo kombinace genotypů.
(2) Za obecně známé se považují odrůdy
a) chráněné v České republice nebo v zahraničí,
b) zapsané do úředního seznamu6) v České republice nebo do obdobného seznamu v zahraničí,
c) u kterých byla v České republice podána žádost o udělení ochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno,
d) u kterých byla v zahraničí podána žádost o udělení ochranných práv nebo o zápis do úředního seznamu, a to za předpokladu, že žádosti bude vyhověno, anebo
e) nabízené k prodeji nebo prodávané v České republice nebo v zahraničí.
§ 6 Uniformita a stálost odrůdy
Odrůda splňuje podmínky uniformity a stálosti, jestliže vyhovuje požadavkům na uniformitu a stálost odrůdy, stanoveným zvláštním právním předpisem4).
§ 7 Název odrůdy
(1) Pro stejnou odrůdu se v České republice užije shodný název, jaký se pro ni užívá v jiném členském státu, nebo jiným členem Unie.
(2) Není přípustný název odrůdy
a) složený pouze z čísel, s výjimkou případů, kdy je takové označení zavedenou praxí pro označování odrůd,
b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice, v jiném členském státu nebo v jiném členu Unie,
c) vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy nebo totožnosti šlechtitele,
d) shodný nebo zaměnitelný s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky nebo jinak porušující práva nebo chráněné zájmy jiných osob,
e) jazykově nevhodný.
HLAVA III
ŘÍZENÍ VE VĚCECH OCHRANNÝCH PRÁV K ODRŮDÁM ROSTLIN
§ 8
(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen "žádost") je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie nebo osobou usazenou na území České republiky, jiného členského státu nebo jiného člena Unie (dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více žadatelů společně.
(2) Žádost může rovněž podat fyzická osoba, která je občanem státu nebo je usazená na území státu, který poskytuje osobám z členského státu nebo z členů Unie obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, jakož i právnická osoba, mající sídlo na území takového státu.
§ 9
Žádost musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a trvalý pobyt žadatele, je-li občanem České republiky, adresu bydliště v jiném členském státě nebo ve státu, který je členem Unie, je-li občanem jiného členského státu nebo státu, který je členem Unie, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky, označení právní formy, jde-li o právnickou osobu,
b) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
c) návrh názvu nebo předběžné označení odrůdy,
d) údaje o všech předchozích žádostech o udělení ochranných práv v souvislosti s předmětnou odrůdou,
e) údaje o předchozím využívání odrůdy,
f) popis odrůdy.
§ 10
Ochranná práva k odrůdě mohou být udělena šlechtiteli, který podal u Ústavu žádost o udělení těchto práv. Jestliže se na vytvoření odrůdy podílelo společně více šlechtitelů, sdílejí udělená ochranná práva k chráněné odrůdě rovným dílem, pokud se mezi sebou písemnou smlouvou nedohodli jinak.
§ 11
Ústav zapíše žádost do seznamu žádostí v pořadí, v jakém mu byla doručena.
§ 12
(1) Pokud je podáno u Ústavu více žádostí o udělení ochranných práv k téže odrůdě, mohou být tato práva udělena jen tomu žadateli, který podal žádost nejdříve; přitom je třeba při splnění dále v tomto zákoně uvedených podmínek uznat právo přednosti vyplývající z dřívějšího podání žádosti v kterémkoli státu, který je členem Unie.
(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členu Unie, požívá po podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členu Unie právo přednosti2), jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném státu, který je členem Unie.
§ 12a
Žádost o udělení odrůdového práva Společenství7) lze podat prostřednictvím Ústavu. Ústav na žádosti vyznačí den, v němž mu byla žádost podána.
§ 13
(1) Ústav uveřejní ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník")
a) oznámení o podaných žádostech v pořadí podle data podání žádosti a údaje o osobě žadatele [§ 9 písm. a)],
b) změnu návrhu názvu odrůdy nebo návrh názvu odrůdy v případě, že žádost obsahovala pouze předběžné označení odrůdy [§ 9 písm. c)].
(2) Kdokoliv může u Ústavu podat námitky proti
a) podané žádosti nejpozději do vydání rozhodnutí,
b) návrhu názvu odrůdy nejpozději do 3 měsíců od jeho uveřejnění ve Věstníku.
(3) Námitky se mohou podat pouze z důvodu, že
a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 4 až 6 nebo v § 8,
b) se vyskytuje překážka přípustnosti návrhu názvu podle § 7 odst. 2.
(4) Námitky musí být podány písemně a musí obsahovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě adresu organizační složky na území České republiky a označení právní formy právnické osoby, které námitky podávají,
b) identifikaci předmětu námitky,
c) odůvodnění uplatněné námitky, včetně doložení důkazů osvědčujících opodstatněnost uplatněné námitky.
(5) Námitky podle odstavce 2 Ústav vypořádá nejpozději do dne vydání rozhodnutí. O námitkách rozhoduje Ústav.
§ 14
(1) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům na novost, odlišnost, uniformitu, stálost a zda navržený název splňuje podmínky stanovené v § 7. Odlišnost, uniformita a stálost se zjišťují polními a laboratorními zkouškami. Ústav může při posuzování odrůd využívat výsledky zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti zjištěné odbornými pracovišti v zahraničí.
(2) Žadatel je povinen
a) Ústavu bezplatně dodat materiál odrůdy nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 1 v přiměřené lhůtě stanovené Ústavem,
b) Ústavu uhradit vynaložené nezbytné náklady za odborné úkony spojené s řízením o udělení ochranných práv.
§ 15
Změna osoby žadatele
V průběhu řízení o udělení ochranných práv k odrůdě lze provést změnu v osobě žadatele pouze s jeho souhlasem.
§ 16 Šlechtitelské osvědčení
(1) Ústav udělí žadateli ochranná práva k odrůdě a schválí návrh názvu odrůdy vydáním šlechtitelského osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Šlechtitelské osvědčení obsahuje označení druhu, ke kterému odrůda náleží, název odrůdy, jméno, příjmení, trvalý pobyt nebo obchodní jméno, sídlo a právní formu držitele šlechtitelských práv. Součástí šlechtitelského osvědčení je popis odrůdy vyhotovený na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy.
§ 17 Používání názvu odrůdy
(1) Každý, kdo nabízí nebo poskytuje k využití materiál chráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, je povinen používat schválený název odrůdy. Pokud je tento název používán v písemné formě společně s ochrannou známkou, obchodní značkou nebo jiným obdobným označením, musí být zřetelně rozeznatelný od takového označení.
(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu nebo v jiném státu, který je členem Unie, anebo název s tímto názvem zaměnitelný, nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv.
§ 18 Kontrola udržování odrůdy
(1) Držitel šlechtitelských práv je povinen zajistit udržování chráněné odrůdy po celou dobu trvání ochranných práv tak, aby znaky, jimiž je vymezena, zůstaly nezměněny.
(2) Kontrolu udržování chráněné odrůdy provádí Ústav ověřovacími zkouškami.
(3) Na vyzvání Ústavu je též držitel šlechtitelských práv povinen v přiměřené lhůtě Ústavem stanovené bezplatně dodat materiál chráněné odrůdy nezbytný pro provedení ověřovacích zkoušek.
HLAVA IV
ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV
§ 19
(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:
a) výroba nebo množení,
b) úprava pro účely množení,
c) nabízení k prodeji,
d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,9)
e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,
f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,
g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).
(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy (dále jen "licence") jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na
a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy,
b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdy,
c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy.
(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.
(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen "původní odrůda"), jestliže
a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,
b) jsou odlišné od původní odrůdy, a
c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.
(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.
(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.
(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné
a) pro výzkum,
b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,
c) pro vlastní potřebu fyzické osoby.
§ 19a
(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě10) (dále jen "pěstitel") je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu3) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen "farmářské osivo, popřípadě sadba"). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy.
(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel
a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,
b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky10) (dále jen "zpracovatel"); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,
c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.
(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva, a to písemně.
(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.
(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.
(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost
a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy,
b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám.
(7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši
a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),
b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.
(8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu nebo Ministerstva zemědělství (dále jen "ministerstvo") informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by
a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu,
b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo
c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis11a).
(9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.
(10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.
(11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.
(12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.
§ 19b
Ohlašování
(1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.
(2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje
a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání,
b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo.
(3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.
§ 20
(1) Ochranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, který byl na území České republiky prodán nebo jinak uveden do oběhu držitelem šlechtitelských práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání, které se týká každého z něj odvozeného materiálu, pokud se nejedná o
a) další množení uvedených odrůd, nebo
b) vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další množení, do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž odrůda náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné spotřebě.
(2) Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí
a) jakýkoli rozmnožovací materiál chráněné odrůdy,
b) sklizený materiál chráněné odrůdy.
(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.
§ 21
Nucená licence
(1) Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy způsoby podle § 19 odst. 1, jestliže držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání licenci nebo licenci v potřebném rozsahu a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence ministerstvo oznamuje Ústavu.
(2) Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a rozsah výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží držiteli šlechtitelských práv.
(3) Každý účastník řízení o udělení nucené licence může po uplynutí 1 roku od udělení nucené licence písemně požádat ministerstvo o zrušení nebo změnu rozhodnutí o udělení nucené licence. Důvodem této žádosti může být pouze změna okolností, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno.
(4) Ministerstvo může udělit nucenou licenci k v podstatě odvozené odrůdě na návrh držitele šlechtitelských práv této odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských práv původní odrůdy odmítne poskytnout licenci k využívání v podstatě odvozené odrůdy a je-li toto využívání ve veřejném zájmu.
(5) Nemůže-li vlastník patentu na biotechnologický vynález11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže vlastník patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu11b).
(6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má vlastník patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy.
HLAVA V
SANKCE
§ 22
Správní delikty
(1) Pěstitel nebo zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že
a) nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 4, nebo
b) neposkytne držiteli šlechtitelských práv doklady uvedené v § 19a odst. 10.
(2) Zpracovatel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 5.
(3) Zpracovatel, který provádí úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b) se dopustí správního deliktu tím, že tuto činnost neohlásí Ústavu.
(4) Pěstitel se dopustí správního deliktu tím, že nesdělí písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost údaje uvedené v § 19a odst. 6.
(5) Držitel šlechtitelských práv se dopustí správního deliktu tím, že neposkytne pěstiteli písemně informace uvedené v § 19a odst. 7.
(6) Za správní delikt podle odstavců 1 až 5 se uloží pokuta do výše 500 000 Kč.
§ 22a
Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá Ústav. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 23
Trvání ochranných práv
(1) Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné a brambor ochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena.
(2) Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou náhradu od každé osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala způsoby, které po udělení ochranných práv vyžadují licenci držitele šlechtitelských práv.
Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě
§ 23a
Za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtitelských práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv k chráněné odrůdě poplatky (dále jen "udržovací poplatky"), které vybírá Ústav.
§ 23b Sazby
Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 23c Poplatník
Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských práv.
§ 23d Osvobození od poplatků
Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.
§ 23e Splatnost udržovacího poplatku
(1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných práv k chráněné odrůdě (§ 16).
(2) Udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný každoročně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který se svým názvem shoduje s názvem kalendářního měsíce, ve kterém byla ochranná práva k chráněné odrůdě udělena.
§ 23f Placení udržovacího poplatku
(1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.
(2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.
(3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem.
(4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby.
§ 23g
(1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.
(2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč.
(3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3.
§ 23h Způsob placení udržovacího poplatku
(1) Udržovací poplatek se platí
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu,
b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá potvrzení,
c) šekem.
(2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků.
§ 23i Řízení
(1) U udržovacího poplatku nelze
a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,
b) povolit posečkání s jeho zaplacením,
c) povolit jeho zaplacení ve splátkách.
(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.13)
§ 23j
Rozpočtové určení udržovacích poplatků
Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 24 Převod ochranných práv
(1) Držitel šlechtitelských práv může ochranná práva k chráněné odrůdě převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná práva k téže chráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.
(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník.
(3) Smlouva o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo smlouva o převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.14)
§ 25 Zánik a zrušení ochranných práv
(1) Ochranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo pokud držitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných práv vzdává.
(2) Před uplynutím doby trvání ochranných práv Ústav tato práva zruší, pokud chráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li držitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1 nebo 3.
(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná práva hledí, jako by nebyla udělena.
§ 26
(1) Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku.
(2) Do rejstříku chráněných odrůd lze na žádost smluvní strany zapsat i poskytnutí licence podle § 19 odst. 2.
§ 26a
(1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn
a) držitel šlechtitelských práv,
b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo
c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských práv.
Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen "oprávněná osoba") může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu
a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo,
b) užívala služby porušující právo,
c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo
d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb.
(3) Informace podle odstavce 2 obsahují
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu14a), místo trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu14b) nebo pobytu14b), u právnické osoby obchodní firmu14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,
b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.
(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací11a).
§ 27 Rozhodování sporů
(1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy.
(2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.
(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.
(5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.
§ 28
V případě rozhodování o udělení ochranných práv Ústav vydá rozhodnutí nejpozději do 3 měsíců
a) po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a
b) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b).
Přechodná ustanovení
§ 29
(1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
(3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní.
§ 30
Ochranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu6) nebo musí požívat právní ochrany v členu Unie. Doba trvání ochranných práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných práv k odrůdě v členu Unie do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.
§ 31
Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence.
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 33
Zrušují se:
1. Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. a zákona č. 206/2000 Sb.
2. Vyhláška č. 133/1989 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění vyhlášky č. 514/1991 Sb.
3. Vyhláška č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky č. 515/1991 Sb. a vyhlášky č. 118/1998 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST
§ 34
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 2001.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 184/2008 Sb. Čl. II
Řízení, která nebyla skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti z nich plynoucí se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li rozhodnutí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému projednání, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 408/2000 Sb.
Seznam druhů rostlin (§ 19a odst. 1)
a) obilniny:
Avena sativa L. oves
Hordeum vulgare L. ječmen
Secale cereale L. žito
x Triticosecale Wittm. ex A. Camus tritikale
Triticum aestivum L. pšenice setá
Triticum durum Desf. pšenice tvrdá
Triticum spelta L. pšenice špalda
b) krmné rostliny:
Lupinus luteus L. lupina žlutá
Medicago sativa L. vojtěška setá
Pisum sativum L. hrách
Trifolium alexandrinum L. jetel alexandrijský
Trifolium resupinatum L. jetel perský
Vicia faba L. bob
Vicia sativa L. vikev setá
c) brambor:
Solanum tuberosum L. brambor
d) olejniny a přadné rostliny:
Brassica napus L. var. napus řepka
Brassica rapa L. řepice
Linum usitatissimum L. len (vyjma lnu přadného)
Příloha č. 2 k zákonu č. 408/2000 Sb.
Sazebník udržovacích poplatků
Udržovací poplatek za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě činí
a) za první rok trvání ochranných práv 800 Kč,
b) za druhý rok trvání ochranných práv 800 Kč,
c) za třetí rok trvání ochranných práv 800 Kč,
d) za čtvrtý rok trvání ochranných práv 800 Kč,
e) za pátý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
f) za šestý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
g) za sedmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
h) za osmý rok trvání ochranných práv 1 000 Kč,
i) za devátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
j) za desátý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
k) za jedenáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
l) za dvanáctý rok trvání ochranných práv 1 200 Kč,
m) za třináctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
n) za čtrnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
o) za patnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
p) za šestnáctý rok trvání ochranných práv 1 500 Kč,
r) za sedmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
s) za osmnáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
t) za devatenáctý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
u) za dvacátý rok trvání ochranných práv 2 000 Kč,
v) za každý další rok trvání ochranných práv 4 000 Kč.
1) Čl. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství, v platném znění.
1a) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
1b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví.
2) Čl. 1 odst. 2 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 68/1994 Sb., o přístupu k Mezinárodní úmluvě na ochranu nových odrůd rostlin, ze dne 2. prosince 1961, ve znění revidovaném v Ženevě dne 10. listopadu 1972 a 23. října 1978.
3) § 2 písm. b) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby).
4) § 26 zákona č. 219/2003 Sb.
5) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928, uveřejněná ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého pod č. 46/1932.
6) § 32 zákona č. 219/2003 Sb.
7) Čl. 49 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9) Například § 151b, 628 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku.
10a) § 5 obchodního zákoníku.
10b) § 4 zákona č. 219/2003 Sb.
10c) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 o odrůdových právech Společenství.
11) § 5 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 350/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb.
11b) Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.
Čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/44/ES ze dne 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů.
12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
14a) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
14b) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
zákon o nakládání s geneticky modifikovanými irganismy a genetickými produkty
78 ZÁKON ze dne 22. ledna 2004 o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
01.01.2014 279/2013 Sb. Aktuální verze.
9. 01.01.2013 18/2012 Sb.
8. 01.01.2011 281/2009 Sb.
7. 01.07.2010 227/2009 Sb.
6. 01.07.2008 124/2008 Sb.
5. 19.04.2007
4. 13.09.2005 346/2005 Sb.
3. 02.05.2004
2. 01.05.2004
1. 25.02.2004
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Předmět zákona
(1) Zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství1) práva a povinnosti osob a působnost správních orgánů při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
(2) Tento zákon se nevztahuje na
a) nakládání s organismy získanými technikou mutageneze nebo technikou buněčné fúze či fúze protoplastů rostlinných buněk organismů, u nichž může být výměny genetického materiálu dosaženo tradičními šlechtitelskými metodami, pokud tyto techniky současně nezahrnují technické postupy podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo použití geneticky modifikovaných organismů těmito postupy vzniklých,
b) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy týkající se výlučně geneticky modifikovaných mikroorganismů, které splňují kritéria bezpečnosti pro zdraví lidí, zdraví zvířat, složky životního prostředí a biologickou rozmanitost stanovená v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
c) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy týkající se výlučně geneticky modifikovaných mikroorganismů vzniklých buněčnou fúzí nebo fúzí protoplastů buněk prokaryontních druhů, jež si vyměňují genetický materiál známými fyziologickými procesy, pokud tato fúze současně nezahrnuje technické postupy podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo použití geneticky modifikovaných organismů těmito postupy vzniklých,
d) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy týkající se výlučně geneticky modifikovaných mikroorganismů vzniklých buněčnou fúzí nebo fúzí protoplastů buněk eukaryontních druhů, včetně tvorby hybridomů, pokud tato fúze současně nezahrnuje technické postupy podle bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo použití geneticky modifikovaných organismů těmito postupy vzniklých.
(3) V pochybnostech, zda jde o výjimku z působnosti tohoto zákona podle odstavce 2, rozhoduje Ministerstvo životního prostředí (dále jen "ministerstvo").
(4) Je-li geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt léčivým přípravkem nebo přípravkem na ochranu rostlin podléhajícím registraci podle zvláštního právního předpisu,2) nevztahují se na něj ustanovení tohoto zákona o řízení o zápisu do Seznamu geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů schválených pro uvádění do oběhu (dále jen "Seznam pro uvádění do oběhu") a o jeho změně. Rozhodnutí o povolení uvedení takového léčivého přípravku nebo přípravku na ochranu rostlin do oběhu podle zvláštního právního předpisu nesmí být vydáno dříve, než ministerstvo vydá stanovisko obsahující specifické hodnocení rizika léčivého přípravku nebo přípravku na ochranu rostlin pro životní prostředí. Ministerstvo je povinno vydat stanovisko do 15 dnů ode dne doručení žádosti příslušného správního orgánu.
§ 2 Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) organismem - biologická jednotka, včetně jednotky mikrobiologické, schopná rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu,
b) dědičným materiálem - deoxyribonukleová nebo ribonukleová kyselina,
c) genetickou modifikací - cílená změna dědičného materiálu spočívající ve vnesení cizorodého dědičného materiálu do dědičného materiálu organismu nebo vynětí části dědičného materiálu organismu způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací,
d) geneticky modifikovaným organismem - organismus, kromě člověka, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací provedenou některým z technických postupů stanovených v bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
e) geneticky modifikovaným mikroorganismem - mikrobiologická jednotka schopná rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu, včetně virů, viroidů, živočišných a rostlinných buněk v kultuře, jejíž dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací,
f) genetickým produktem - jakákoli věc obsahující jeden nebo více geneticky modifikovaných organismů, která byla vyrobena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení do oběhu,
g) uzavřeným prostorem - prostor ohraničený fyzikálními zábranami, popřípadě v kombinaci s chemickými nebo biologickými zábranami, které omezují kontakt geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů s lidmi, zvířaty a životním prostředím,3)
h) monitoringem - zjišťování přítomnosti genetické modifikace v organismu nebo produktu a sledování účinků geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na zdraví lidí, zdraví zvířat, složky životního prostředí a biologickou rozmanitost.
§ 3 Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
(1) Nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty se pro účely tohoto zákona rozumí
a) uzavřené nakládání s geneticky modifikovanými organismy (dále jen "uzavřené nakládání"), za které se považuje každá činnost, při níž jsou organismy geneticky modifikovány nebo při níž jsou geneticky modifikované organismy pěstovány, uchovávány, dopravovány, ničeny, zneškodňovány nebo jakýmkoli jiným způsobem používány v uzavřeném prostoru, nejde-li o geneticky modifikované organismy schválené pro uvádění do oběhu podle § 23 odst. 2,
b) uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí (dále jen "uvádění do životního prostředí"), za které se považuje uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí mimo uzavřený prostor, nejde-li o geneticky modifikované organismy schválené pro uvádění do oběhu podle § 23 odst. 2,
c) uvádění geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů do oběhu (dále jen "uvádění do oběhu"), za které se považuje jejich úplatné nebo bezúplatné předání jiné osobě, nejde-li o předání výlučně za účelem uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí osobě oprávněné k tomuto způsobu nakládání.
(2) Za nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty se nepovažuje zacházení s nimi od okamžiku, kdy ztratí schopnost rozmnožování nebo přenosu dědičného materiálu.
(3) Při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty je každý povinen v souladu s principem předběžné opatrnosti chránit zdraví lidí, zdraví zvířat, složky životního prostředí a biologickou rozmanitost (dále jen "zdraví a životní prostředí").
(4) Každý, kdo zachází s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem, je povinen dodržovat podmínky vyznačené na obalu, popřípadě průvodním listu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu a zacházet s ním jen pro účel tam uvedený.
(5) Použití živých obratlovců při nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty je považováno za pokusy na zvířatech podle zvláštního právního předpisu.4)
ČÁST DRUHÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 4
Oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
(1) Nakládat s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty lze jen na základě oprávnění podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění k uzavřenému nakládání vzniká na základě povolení k uzavřenému nakládání, popřípadě oznámení. Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 16.
(3) Oprávnění k uvádění do životního prostředí vzniká na základě povolení k uvádění do životního prostředí. Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 17 a 18.
(4) Oprávnění k uvádění do oběhu vzniká na základě zápisu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, o jehož uvádění jde, do Seznamu pro uvádění do oběhu, nebo na základě písemného souhlasu nebo povolení k jeho uvedení do oběhu vydaného příslušným úřadem jiného členského státu. Bližší podmínky vzniku tohoto oprávnění stanoví § 23 a 24.
§ 5
Řízení o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí a o zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu
(1) Žádost o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí (dále jen "povolení") nebo o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu podle tohoto zákona podává žadatel ministerstvu ve čtyřech listinných vyhotoveních a současně na technickém nosiči dat nebo elektronickou poštou. Žádost obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, je-li žadatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li žadatel osobou právnickou, a jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště odborného poradce. Další náležitosti žádosti potřebné pro posouzení nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem z hlediska zajištění ochrany zdraví a životního prostředí stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Žadatel se může v žádosti odvolat na údaje, informace nebo výsledky, jež jsou obsahem dříve podaných žádostí předložených jinými žadateli, jestliže tyto údaje, informace a výsledky nejsou předmětem ochrany podle § 9 nebo jestliže dotčené osoby k tomu daly svůj písemný souhlas.
(3) Ministerstvo do 5 pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí její úplnost. Jestliže žádost neobsahuje některou z náležitostí stanovených podle tohoto zákona, ministerstvo vyzve v této lhůtě žadatele k jejímu doplnění. Ve výzvě ministerstvo uvede, v čem byly poskytnuté údaje neúplné, a současně pro jejich doplnění stanoví lhůtu. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dní ode dne doručení výzvy. Pokud žadatel žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo řízení zastaví.
(4) Splňuje-li žádost všechny náležitosti stanovené podle tohoto zákona, ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty k posouzení její úplnosti, případně ode dne obdržení doplněné žádosti podle odstavce 3 zašle vždy po jednom vyhotovení žádosti v listinné podobě a též elektronicky Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu zdravotnictví (dále jen "dotčená ministerstva") a současně způsobem podle § 10 písm. b) zveřejní shrnutí obsahu žádosti a informaci o zahájení řízení, informaci o zahájení řízení zveřejní také způsobem podle § 10 písm. a) a c). Náležitosti shrnutí obsahu žádosti stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Dotčená ministerstva mohou sdělit písemně svá vyjádření k žádosti nebo vznést požadavky na doplnění údajů v žádosti ministerstvu do 30 dnů ode dne jejího obdržení. Vznese-li dotčené ministerstvo požadavek na doplnění údajů v žádosti, ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první vyzve k doplnění žadatele. Ve výzvě ministerstvo uvede, v čem byly poskytnuté údaje neúplné, a současně pro jejich doplnění stanoví lhůtu. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dní ode dne doručení výzvy. Pokud žadatel požadované údaje ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo řízení zastaví. Doplněnou žádost ministerstvo zašle dotčeným ministerstvům, která mohou sdělit svá vyjádření do 15 pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Nevyjádří-li se dotčené ministerstvo ve shora uvedených lhůtách, má se za to, že k žádosti nemá připomínky.
(6) Každý může zaslat své písemné vyjádření ministerstvu do 30 dnů ode dne zveřejnění shrnutí obsahu žádosti. K vyjádřením zaslaným po lhůtě ministerstvo není povinno přihlédnout.
(7) Jestliže ministerstvo v případě žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu obdrželo nesouhlasné vyjádření podle odstavce 6 s uvedením geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí, popřípadě s uvedením geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu do oběhu, kterým jsou zpochybňovány výsledky hodnocení rizika nebo kterým se namítá nedostatečné zajištění ochrany zdraví a životního prostředí, zajistí způsobem podle § 6 veřejné projednání před tím, než o podané žádosti rozhodne.
(8) Ministerstvo je povinno rozhodnout o podané žádosti do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Do této lhůty se nezapočítává lhůta k doplnění žádosti podle odstavců 3 a 5 a doba, po kterou probíhá veřejné projednání žádosti podle § 6; veřejné projednání nesmí prodloužit lhůtu více než o 30 dnů.
(9) Při svém rozhodování ministerstvo vychází též z vyjádření dotčených ministerstev a veřejnosti. Součástí rozhodnutí o podané žádosti je vždy souhrnné vypořádání vyjádření podaných podle odstavců 5 a 6 a v případě veřejného projednání podle odstavce 7 též závěry z tohoto projednání.
(10) Jestliže ministerstvo rozhodne podle odstavce 8 o udělení povolení nebo o zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu, stanoví v tomto rozhodnutí zároveň podmínky pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
(11) Rozhodnutí podle odstavce 8 ministerstvo zašle též dotčeným ministerstvům a zveřejní způsobem podle § 10.
(12) Stejné postavení jako dotčená ministerstva mají podle odstavců 4, 5, 9 a 11, § 16 odst. 10 a § 18 odst. 7 kraje, na jejichž území bezprostředně dochází k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí.
§ 6
Veřejné projednání
(1) Ministerstvo zajistí v případech podle § 5 odst. 7 konání veřejného projednání nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty k písemnému vyjádření podle § 5 odst. 6. Informaci o veřejném projednání zahrnující místo a čas veřejného projednání zveřejní ministerstvo způsobem podle § 10 nejméně 5 dnů před jeho konáním.
(2) Veřejného projednání se vedle ministerstva účastní vždy žadatel o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu. V případě neúčasti žadatele může ministerstvo veřejné projednání ukončit. V takovém případě stanoví ministerstvo na náklady žadatele místo a čas nového veřejného projednání. Nové veřejné projednání se koná nejpozději do 5 dnů ode dne ukončení veřejného projednání podle věty druhé. O místě a čase nového veřejného projednání ministerstvo žadatele informuje.
(3) Ministerstvo pořizuje z veřejného projednání zápis obsahující zejména údaje o účasti a závěry z projednání a úplný zvukový záznam. Ministerstvo je povinno zaslat zápis z veřejného projednání do 5 pracovních dnů od jeho ukončení žadateli a zveřejnit jej podle § 10 písm. b).
(4) Právo na informace podle zvláštních právních předpisů5) není tímto zákonem dotčeno.
§ 7
Hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
(1) Hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty je písemný rozbor vycházející z porovnání nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty s nakládáním s geneticky nemodifikovanými organismy a produkty za obdobných podmínek a zahrnující definování a posouzení možných přímých i nepřímých, bezprostředních i následných škodlivých účinků tohoto nakládání, a to zejména
a) působení na zdraví lidí,
b) působení na zvířata a rostliny,
c) usídlení a rozšíření geneticky modifikovaného organismu v životním prostředí,
d) přirozeného přenosu vloženého genetického materiálu na jiné organismy, zvláště pak přenosu genu podmiňujícího necitlivost na antibiotika a jiné prostředky používané k léčení infekcí lidí či zvířat v případě, že takový gen nebo geny byly vneseny do geneticky modifikovaného organismu.
(2) Hodnocení rizika zpracovává odborný poradce (§ 14).
(3) Hodnocení rizika jsou povinni předložit ministerstvu
a) žadatel jako součást žádosti o udělení povolení a žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu,
b) osoba podávající oznámení podle § 16 odst. 2 nebo 3 jako součást tohoto oznámení,
c) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí a osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění do oběhu v případech uvedených v § 8 odst. 2 a 3,
d) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí a osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění do oběhu pravidelně každých 5 let ode dne posledního předložení.
(4) Při hodnocení rizika musí být využívány
a) současné vědecké poznatky,
b) ověřené zkušenosti s organismem, který je geneticky modifikován, a s organismy příbuznými,
c) ověřené zkušenosti s organismem, z něhož pochází dědičný materiál použitý při genetické modifikaci, pokud genetická modifikace zahrnuje vnesení cizorodého dědičného materiálu,
d) ověřené zkušenosti s příslušnou genetickou modifikací,
e) ověřené zkušenosti s příslušným geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem,
f) kvalifikované odhady v případech, kdy chybějí ověřené vědecké poznatky; v těchto případech je nutné vycházet ze zásady předběžné opatrnosti.
(5) Hodnocení rizika jsou žadatel nebo osoba podle odstavce 3 povinni uchovávat nejméně po dobu 10 let od jeho předložení a na vyžádání jej poskytnout správním orgánům uvedeným v § 27.
(6) Ochranu pracovníků před riziky spojenými s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty při práci upravuje zvláštní právní předpis.6)
(7) Náležitosti a postupy hodnocení rizika stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8
Nové informace
(1) Získá-li osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění do oběhu anebo osoba, která o vznik takového oprávnění nebo o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu žádá, nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí, je povinna neprodleně
a) přijmout opatření nezbytná k ochraně zdraví a životního prostředí a
b) poskytnout písemně nově získané informace ministerstvu a oznámit mu přijatá opatření.
Ministerstvo sdělí informace a oznámí opatření podle písmene b) ostatním dotčeným správním orgánům uvedeným v § 27.
(2) Osoba podle odstavce 1 je dále povinna nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy nové informace získala, provést a předložit ministerstvu nové hodnocení rizika.
(3) Pokud ministerstvo získá nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí jiným způsobem než podle odstavce 1 písm. b), předá tyto informace dotčeným osobám uvedeným v odstavci 1 a vyzve je, aby nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení výzvy provedly a předložily ministerstvu nové hodnocení rizika. Současně ministerstvo oznámí nové informace ostatním dotčeným správním orgánům uvedeným v § 27.
(4) Týkají-li se nové informace podle odstavce 1 nebo 3 geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, pro který byla podána žádost o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu, ministerstvo tyto informace neprodleně poskytne Evropské komisi (dále jen "Komise") a příslušným orgánům ostatních členských států Evropských společenství (dále jen "členské státy"). Pokud nebyl zápis dosud proveden, může si ministerstvo od žadatele vyžádat další informace. Pokud jsou nové informace získány až po zápisu předmětného geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu do Seznamu pro uvádění do oběhu, je ministerstvo povinno do 60 dnů ode dne, kdy je získalo, předat Komisi hodnotící zprávu, v níž bude stanoveno, zda a popřípadě jak musí být zápis změněn nebo zrušen. Jestliže členské státy ani Komise nepředloží žádné odůvodněné námitky do 60 dnů ode dne, kdy byla hodnotící zpráva Komisí členským státům rozeslána, nebo jestliže jsou sporné body do 75 dnů ode dne rozeslání hodnotící zprávy projednány, ministerstvo rozhodne o změně zápisu. O tomto rozhodnutí ministerstvo do 30 dnů od jeho vydání informuje členské státy, Komisi a dotčená ministerstva.
(5) Jestliže ministerstvo získá na základě nových informací, které mohou ovlivnit hodnocení rizika, nebo na základě přehodnocení existujících informací v souvislosti s novými vědeckými poznatky dostatečný podklad pro názor, že geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt, k jehož uvádění do oběhu byl dán souhlas nebo povolení příslušným orgánem členského státu, představuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, může dočasně rozhodnutím omezit nebo zakázat nakládání s tímto geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem včetně jeho dovozu a prodeje za stejných podmínek, jaké stanoví v obdobných situacích pro geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt, který byl zapsán do Seznamu pro uvádění do oběhu podle tohoto zákona. Rozhodnutí ministerstvo zveřejní podle § 10.
(6) O opatřeních provedených podle odstavce 5 je ministerstvo povinno neprodleně zaslat zprávu Komisi a příslušným orgánům členských států. Zpráva musí obsahovat
a) důvody opatření,
b) nové informace, z nichž rozhodnutí vychází,
c) informaci, zda, případně jak je třeba změnit podmínky uděleného souhlasu nebo povolení nebo zda je třeba udělené povolení nebo souhlas odebrat.
(7) Zprávu podle odstavce 6 ministerstvo zveřejní podle § 10 písm. b). Nové informace a případná související rozhodnutí ministerstvo zveřejní podle § 10.
§ 9 Ochrana některých údajů
(1) Žadatel podle § 5 odst. 1 nebo oznamovatel podle § 16 odst. 2 nebo 3 může v žádosti, popřípadě v oznámení označit údaje, jejichž zveřejnění by jej mohlo poškodit v hospodářské soutěži, za obchodní tajemství7). Osoba podle věty první je povinna v žádosti, popřípadě v oznámení prokazatelně doložit, že jí označené údaje jsou jejím obchodním tajemstvím.
(2) Za obchodní tajemství nelze podle tohoto zákona označit
a) obecný popis geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu,
b) název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby podle odstavce 1, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání,
c) místo a kategorii rizika uzavřeného nakládání, požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření příslušné kategorie rizika uzavřeného nakládání,
d) místo a účel uvádění do životního prostředí nebo účel uvádění do oběhu,
e) hodnocení rizika,
f) havarijní plán.
(3) K údajům označeným za obchodní tajemství mají přístup pouze
a) správní orgány uvedené v § 27,
b) Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,
c) právnické osoby, se kterými uzavřelo ministerstvo smlouvu podle § 28 odst. 1 písm. f),
d) příslušné orgány členských států,
e) Komise.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při shromažďování, uchovávání, zveřejňování a jiném zpracování osobních údajů prováděném v souvislosti s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle zvláštního zákona8).
§ 10 Informování veřejnosti
Ministerstvo zajišťuje zveřejnění informací podle tohoto zákona
a) na úřední desce ministerstva,
b) prostřednictvím sítě internet,
c) nejméně jedním dalším vhodným způsobem v obci a kraji, na jejichž území bezprostředně dochází k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí nebo se takové nakládání se zřetelem ke všem okolnostem očekává.
§ 11 Označování
(1) Osoba, která uvádí geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt do oběhu, jakož i osoba poskytující geneticky modifikovaný organismus výlučně pro účely uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí je povinna zajistit, aby na obalu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu bylo na viditelném místě uvedeno zřetelné označení "geneticky modifikovaný organismus", popřípadě "tento výrobek obsahuje geneticky modifikovaný organismus" nebo "tento výrobek obsahuje geneticky modifikované organismy"; toto označení musí být uvedeno i v průvodní dokumentaci a ve všech stadiích procesu zpracování výrobku. Ministerstvo může ve výroku rozhodnutí o udělení povolení stanovit i další požadavky na označení.
(2) Osoba, která uvádí geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt do oběhu v rámci své podnikatelské činnosti, je povinna zajistit, aby na obalu anebo, není-li to možné, v průvodním listu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu byly uvedeny též následující údaje
a) obchodní název produktu,
b) název geneticky modifikovaného organismu,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby zapsané pro tento geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt v Seznamu pro uvádění do oběhu, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li osobou právnickou,
d) podmínky a účel nakládání s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem uvedené v zápise do Seznamu pro uvádění do oběhu,
e) poučení o způsobu získání dalších informací, které jsou obsahem zápisu v Seznamu pro uvádění do oběhu, podle tohoto zákona,
f) informace o bezpečnosti při práci a osobních ochranných pracovních prostředcích v těch případech, kdy práce s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty vyžaduje prostředky nebo opatření nad rámec běžně používaných.
Ministerstvo může v zápise do Seznamu pro uvádění do oběhu stanovit i další požadavky na označení. Je-li uváděn do oběhu geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt, pro který byl vydán písemný souhlas nebo povolení k uvedení do oběhu příslušným úřadem jiného členského státu, je osoba, která jej uvádí do oběhu v rámci své podnikatelské činnosti, povinna zajistit, aby označování a balení vyhovovalo i příslušným požadavkům specifikovaným v tomto souhlasu nebo povolení.
(3) Pro produkty, u nichž nelze vyloučit náhodné nebo technicky nevyhnutelné příměsi geneticky modifikovaných organismů schválených pro uvedení do oběhu podle § 23 odst. 2, stanoví ministerstvo v souladu s právem Evropských společenství8a) prováděcím právním předpisem prahovou hranici výskytu těchto příměsí. Jestliže hodnoty výskytu příměsí v produktu jsou nižší než prahová hranice, tento produkt již nemusí být označen podle odstavců 1 a 2.
(4) Podmínky uvádění do oběhu a požadavky na balení a označování výrobků, které stanoví zvláštní právní předpisy,9) nejsou tímto ustanovením dotčeny.
§ 12 Změna a zrušení povolení a zápisu v Seznamu pro uvádění do oběhu
(1) Ministerstvo může platné povolení nebo zápis v Seznamu pro uvádění do oběhu změnit nebo zrušit, a to
a) dojde-li k podstatné změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno nebo zápis proveden,
b) prokáže-li se, že údaje předložené osobou, které bylo povolení uděleno, nebo osobou zapsanou v Seznamu pro uvádění do oběhu v řízení o udělení povolení, popřípadě zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu nebo o jejich změně jsou nesprávné, nebo
c) dojde-li k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stanovených podle něho osobou, které bylo povolení uděleno, popřípadě osobou zapsanou v Seznamu pro uvádění do oběhu.
(2) Ministerstvo platné povolení nebo zápis v Seznamu pro uvádění do oběhu zruší, pokud o to osoba oprávněná na jeho základě k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, popřípadě osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění do oběhu požádá.
(3) Je-li to potřebné, stanoví ministerstvo v rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zároveň podmínky ukončení nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, včetně jejich případné likvidace.
§ 13 Zánik oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
Oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle tohoto zákona zaniká
a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno povolení nebo proveden zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu,
b) zánikem oprávnění k podnikání, je-li oprávněnou osobou fyzická osoba oprávněná k podnikání,
c) úmrtím oprávněné osoby, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo jejím zánikem, je-li osobou právnickou,
d) dnem právní moci rozhodnutí o zrušení povolení nebo zrušení zápisu v Seznamu pro uvádění do oběhu,
e) uplynutím doby, na kterou byl vydán písemný souhlas nebo povolení k uvedení do oběhu příslušným úřadem jiného členského státu, nebo zrušením tohoto souhlasu nebo povolení.
§ 14 Odborný poradce
(1) Odborným poradcem podle tohoto zákona může být určena pouze bezúhonná a odborně způsobilá fyzická osoba.
(2) Za bezúhonnou se pro účel tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu9a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3) Podmínkou odborné způsobilosti podle odstavce 1 je vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném studijním programu10) oblasti lékařství, veterinárního lékařství, biochemie nebo mikrobiologie pro nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy; přírodních věd, zemědělství nebo lesnictví pro nakládání s geneticky modifikovanými rostlinami; anebo přírodních věd, zemědělství nebo veterinárního lékařství pro nakládání s geneticky modifikovanými živočichy a nejméně 5 let praxe v oboru, z toho alespoň 2 roky práce s geneticky modifikovanými organismy. Do doby požadované dvouleté praxe se započítává i doba postgraduálního nebo doktorandského studia v příslušné oblasti týkající se nakládání s geneticky modifikovanými organismy.
ČÁST TŘETÍ
UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ A UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
HLAVA I UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ
§ 15
(1) Výsledkem hodnocení rizika je v případě uzavřeného nakládání zařazení tohoto nakládání do jedné z kategorií rizika uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Pokud hodnocení rizika nevedlo k jednoznačnému zařazení uzavřeného nakládání do určité kategorie rizika, je nutné toto nakládání posuzovat podle požadavků pro kategorii rizika vyšší.
(2) Uzavřeně nakládat lze pouze v takovém uzavřeném prostoru, který splňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou nebo vyšší kategorii rizika. Požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření pro jednotlivé kategorie rizika stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Osoba oprávněná podle § 16 k uzavřenému nakládání je povinna v jeho průběhu kontrolovat uzavřený prostor a ochranná opatření pravidelně podle provozního řádu, jakož i neprodleně poté, kdy získala nové informace podle § 8, a vést o provedených kontrolách záznamy.
§ 16
(1) Oprávnění k uzavřenému nakládání může vzniknout pouze právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání.
(2) V případě, že výsledkem hodnocení rizika podle § 7 je zařazení uzavřeného nakládání do první kategorie rizika, může je osoba podle odstavce 1 zahájit, jestliže o tomto nakládání doručí ministerstvu oznámení. Oznámení pro první kategorii rizika se podává v listinné podobě a současně na technickém nosiči dat nebo elektronickou poštou a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li oznamovatel fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li oznamovatel osobou právnickou, a jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště odborného poradce. Další náležitosti oznámení potřebné pro posouzení uzavřeného nakládání z hlediska zajištění ochrany zdraví a životního prostředí stanoví prováděcí právní předpis.
(3) V případě, že výsledkem hodnocení rizika podle § 7 je zařazení uzavřeného nakládání do druhé kategorie rizika a osoba podle odstavce 1 doručí ministerstvu o tomto nakládání oznámení, může nakládání zahájit po uplynutí 45 dnů od doručení, pokud jí ministerstvo v této lhůtě nesdělí, že k uvedenému nakládání je třeba povolení k uzavřenému nakládání. Nakládání lze zahájit se souhlasem ministerstva i před uplynutím lhůty. Oznámení pro druhou kategorii rizika se podává v listinné podobě a současně na technickém nosiči dat nebo elektronickou poštou a obsahuje náležitosti podle odstavce 2 věty druhé. Další náležitosti oznámení potřebné pro posouzení uzavřeného nakládání z hlediska zajištění ochrany zdraví a životního prostředí stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si od oznamovatele ve lhůtě 30 dnů od obdržení oznámení podle odstavce 2 nebo 3 další informace nebo upřesnění údajů uvedených v oznámení.
(5) Ministerstvo může na základě podaného oznámení, dalších informací či upřesnění údajů podle odstavce 4 nebo nových informací podle § 8 oznamovateli uložit, aby provedl úpravu podmínek nakládání uvedených v oznámení, je-li to potřebné z hlediska ochrany zdraví a životního prostředí. V takovém případě nelze v nakládání pokračovat dříve, než k tomu ministerstvo udělí souhlas. Ministerstvo souhlas udělí, jakmile budou podmínky nakládání upraveny v souladu s jeho požadavky. Odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo oznamovateli uloženo provést úpravu podmínek nakládání uvedených v oznámení, nemá odkladný účinek.
(6) O vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání podle odstavce 2 nebo 3 vydá ministerstvo k žádosti oprávněného potvrzení.
(7) Uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika lze zahájit jen na základě povolení pro uzavřené nakládání, a to jen v rozsahu a za podmínek v něm stanovených.
(8) V řízení o udělení povolení pro uzavřené nakládání se postupuje podle § 5.
(9) Povolení pro uzavřené nakládání obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li osobou právnickou,
b) specifikaci geneticky modifikovaného organismu,
c) specifikaci genetické modifikace,
d) podmínky nakládání zohledňující požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí,
e) kategorii rizika, pro kterou bylo uděleno,
f) účel nakládání,
g) případné další požadavky na označení (§ 11 odst. 1),
h) dobu platnosti povolení.
(10) Platnost povolení pro uzavřené nakládání musí být časově omezena. Ministerstvo může na základě žádosti oprávněného, podané nejpozději do 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti povolení, a po projednání s dotčenými ministerstvy dobu platnosti povolení prodloužit. Oprávněná osoba může na podkladě žádosti podané podle věty druhé pokračovat v uzavřeném nakládání v souladu s podmínkami stanovenými v povolení až do vydání rozhodnutí o jeho prodloužení. Rozhodnutí ministerstvo zašle dotčeným ministerstvům a zveřejní podle § 10.
(11) Povolení pro uzavřené nakládání je nepřevoditelné na jiné osoby.
HLAVA II UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 17
(1) Uvádět geneticky modifikované organismy do životního prostředí je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které bylo uděleno povolení pro uvádění do životního prostředí, a to pouze v rozsahu a za podmínek v něm stanovených.
(2) Osoba podle odstavce 1 je povinna zajistit, aby žádný materiál pocházející z geneticky modifikovaného organismu, který uvádí do životního prostředí, nebyl uveden do oběhu, jestliže to nebude v souladu s ustanovením § 23.
§ 18
(1) V řízení o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí se postupuje podle § 5, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Žadatel je povinen poskytnout ministerstvu nebo jím určené právnické osobě, se kterou ministerstvo uzavřelo smlouvu o spolupráci při výkonu své působnosti podle § 28 odst. 1 písm. f), současně se žádostí nebo nejpozději do 10 dnů od jejího podání vzorek předmětného geneticky modifikovaného organismu pro kontrolní účely.
(3) Pokud se jedná o uvádění do životního prostředí stejného geneticky modifikovaného organismu na různých místech nebo kombinace geneticky modifikovaných organismů na stejném místě nebo na různých místech pro stejný účel, může žadatel podat jednu společnou žádost.
(4) Ministerstvo do 30 dnů od obdržení žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí poskytne shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 4 Komisi. Na vyžádání ministerstvo poskytne příslušnému orgánu členského státu a Komisi úplnou kopii žádosti.
(5) V rozhodnutí o podané žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí ministerstvo přihlédne také ke stanoviskům příslušných orgánů členských států, pokud jsou předložena do 60 dnů od poskytnutí shrnutí obsahu žádosti Komisi podle odstavce 4.
(6) Povolení pro uvádění do životního prostředí obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněného, je-li osobou právnickou,
b) specifikaci geneticky modifikovaného organismu,
c) specifikaci genetické modifikace,
d) podmínky nakládání zohledňující požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí,
e) účel nakládání,
f) případné další požadavky na označení (§ 11 odst. 1),
g) místo, na kterém bude uvádění do životního prostředí probíhat, včetně jednoznačného určení pozemku,
h) požadavky na monitoring a podávání zpráv o jeho výsledcích,
i) dobu platnosti povolení.
(7) Platnost povolení pro uvádění do životního prostředí musí být časově omezena. Ministerstvo může na základě žádosti oprávněné osoby, podané nejpozději do 60 dnů přede dnem uplynutí platnosti povolení, a po projednání s dotčenými ministerstvy dobu platnosti povolení prodloužit. Oprávněná osoba může na podkladě žádosti podané podle věty druhé pokračovat v uvádění do životního prostředí v souladu s podmínkami stanovenými v povolení až do vydání rozhodnutí o jeho prodloužení. Rozhodnutí ministerstvo zašle dotčeným ministerstvům a zveřejní podle § 10.
(8) Povolení pro uvádění do životního prostředí je nepřevoditelné na jiné osoby.
(9) Osoba, které bylo uděleno povolení pro uvádění do životního prostředí, je povinna zajistit provádění monitoringu a podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v povolení.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO UZAVŘENÉ NAKLÁDÁNÍ A UVÁDĚNÍ DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
§ 19
Povinnosti osob oprávněných k uzavřenému nakládání a osob oprávněných k uvádění do životního prostředí
Osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání a osoba oprávněná podle tohoto zákona k uvádění do životního prostředí je povinna
a) zabezpečit výkon odborné kontroly nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismy odborným poradcem, nesplňuje-li sama podmínky podle § 14,
b) vést dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismy pro každé pracoviště a uchovávat ji po dobu nejméně 10 let od ukončení tohoto nakládání; způsob a rozsah vedení dokumentace stanoví prováděcí právní předpis,
c) předat ministerstvu v listinné a elektronické podobě vždy k 15. únoru kalendářního roku přehled geneticky modifikovaných organismů, údaje o jejich množství a o způsobu nakládání s nimi za uplynulý kalendářní rok,
d) zaslat ministerstvu do 60 dnů od ukončení nakládání s geneticky modifikovanými organismy závěrečnou zprávu o průběhu a důsledcích této činnosti, zejména s ohledem na rizika ohrožení zdraví a životního prostředí,
e) zajistit provedení hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle § 7,
f) zajistit, aby provozní řád pracoviště, kde se nakládá s geneticky modifikovanými organismy, obsahoval náležitosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu,
g) zajistit školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy a jejich proškolování při každé změně pracovních postupů, nejméně však jedenkrát za rok, a zaměstnance prokazatelně seznámit s provozním řádem pracoviště,
h) poskytnout správním orgánům podle § 28 a § 31 až 33 součinnost při kontrole pozemků, prostorů a zařízení určených k nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo pozemků, prostorů a zařízení, v nichž k tomuto nakládání dochází nebo může docházet, včetně poskytnutí písemností a strpění bezúplatného odebrání vzorků pro kontrolní účely.
§ 20 Havarijní plán
(1) Havarijní plán je dokument, v němž jsou popsány činnosti a opatření prováděná při vzniku havárie (§ 21), které vedou k zmírnění nebo odstranění jejích následků pro zdraví a životní prostředí za použití všech dostupných opatření.
(2) Zpracovat havarijní plán a předložit jej ministerstvu jsou povinni
a) žadatel jako součást žádosti u udělení povolení,
b) osoba podávající oznámení podle § 16 odst. 2 nebo 3 jako součást tohoto oznámení,
c) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí pravidelně každých 5 let ode dne jeho posledního předložení,
d) osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí při změně skutečností, které mohou mít závažný vliv na opatření stanovená pro případ havárie, a to do 30 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděla.
(3) Havarijní plán jsou dále žadatel a osoby podle odstavce 2 povinni předložit před zahájením nakládání a v případech podle odstavce 2 písm. c) a d) také příslušným obcím, v jejichž katastrálním území nakládání s geneticky modifikovanými organismy probíhá, územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, krajskému úřadu a na požádání i osobám, které mohou být havárií přímo dotčeny. Za obec příslušnou podle místa nakládání se pro účely tohoto odstavce nepovažuje obec, přes jejíž území se pouze uskutečňuje plynulá přeprava geneticky modifikovaného organismu.
(4) Havarijní plán obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, telefonní číslo a případně též číslo faxu a adresu elektronické pošty osoby podle odstavce 2, je-li osobou fyzickou, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jakož i telefonní číslo a případně též číslo faxu a adresu elektronické pošty statutárního orgánu, je-li osobou právnickou. Havarijní plán obsahuje též jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu bydliště, telefonní číslo a případně též číslo faxu a adresu elektronické pošty odborného poradce a osoby odpovědné za likvidaci havárie. Další náležitosti havarijního plánu stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Informace o havarijním plánu ministerstvo zveřejní podle § 10 písm. b) a c). Rozsah těchto informací stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Ministerstvo poskytne informace o havarijním plánu příslušnému orgánu členského státu, který by mohl být havárií postižen.
§ 21 Opatření při vzniku havárie
(1) Havárií se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv událost při uzavřeném nakládání nebo uvádění do životního prostředí, při které došlo k nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismů, nebo při které takový únik bezprostředně hrozí, pokud může způsobit bezprostřední nebo následné ohrožení zdraví nebo životního prostředí.
(2) V případě havárie je osoba oprávněná k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí povinna neprodleně poté, kdy se o ní dozví, provést v souladu s havarijním plánem opatření k odstranění nebo zmírnění jejích škodlivých následků.
(3) Osoba podle odstavce 2 je dále povinna každou vzniklou havárii neprodleně oznámit telefonicky a písemně nebo elektronickou poštou ministerstvu s uvedením
a) druhu a množství geneticky modifikovaného organismu, kterého se havárie týká,
b) okolností havárie,
c) místa, kde k havárii došlo,
d) možných následků havárie, zejména rizik pro zdraví a životní prostředí,
e) přijatých opatření a dalšího postupu směřujícího k odstranění nebo zmírnění následků havárie.
(4) Vzniklou havárii je osoba podle odstavce 2 povinna neprodleně oznámit též ostatním správním orgánům uvedeným v § 27 podle jejich příslušnosti.
(5) Ministerstvo je povinno neprodleně poté, kdy se o vzniku havárie dozvědělo,
a) informovat správní orgány uvedené v § 27,
b) zveřejnit informaci o havárii způsobem podle § 10 písm. b) a c),
c) varovat příslušný orgán členského státu, který by mohl být havárií zasažen,
d) oznámit vzniklou havárii Komisi; součástí oznámení jsou údaje podle odstavce 3.
(6) Ministerstvo je dále povinno zpracovat analýzu vzniklé havárie, včetně zjištění jejích příčin a stanovení doporučení směřujících k omezení havárií a jejich předcházení v budoucnosti.
(7) Analýzu havárie podle odstavce 6 ministerstvo poskytne Komisi.
§ 22 Registr povolených geneticky modifikovaných organismů a registr uživatelů
(1) Ministerstvo vede registr geneticky modifikovaných organismů, pro které bylo uděleno povolení (dále jen "registr povolených geneticky modifikovaných organismů").
(2) Registr povolených geneticky modifikovaných organismů se vede odděleně pro uzavřené nakládání a pro uvádění do životního prostředí.
(3) Do registru povolených geneticky modifikovaných organismů se zapisují údaje obsažené v povolení podle § 16 odst. 9 a § 18 odst. 6 s výjimkou údajů, které se považují za důvěrné (§ 9).
(4) Ministerstvo dále vede registr osob, kterým bylo uděleno povolení podle tohoto zákona nebo kterým vzniklo oprávnění k uzavřenému nakládání na základě oznámení podle § 16 odst. 2 nebo 3 (dále jen "registr uživatelů").
(5) Do registru uživatelů se zapisuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firma, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby oprávněné k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo její název nebo obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li osobou právnickou,
b) geneticky modifikované organismy, pro které bylo povolení uživateli uděleno, popřípadě druh organismů uvedený v oznámení,
c) datum vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání nebo uvádění do životního prostředí, a vzniklo-li toto oprávnění na základě povolení, doba platnosti povolení.
(6) Je-li osoba podle odstavce 5 v případě uzavřeného nakládání oprávněna nakládat s geneticky modifikovanými organismy na základě oznámení podle § 16 odst. 2 nebo 3, zapisuje se do registru uživatelů také účel nakládání a kategorie rizika.
(7) Ministerstvo je povinno zapsat údaje podle odstavců 3, 5 a 6 do registru povolených geneticky modifikovaných organismů a registru uživatelů nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o udělení nebo změně povolení, popřípadě ode dne vzniku oprávnění k uzavřenému nakládání na základě oznámení podle § 16 odst. 2 nebo 3.
(8) Ministerstvo je povinno vyznačit v registru povolených geneticky modifikovaných organismů a registru uživatelů datum zániku oprávnění (§ 13) nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení povolení nebo ode dne, kdy se dozvědělo o tom, že oprávnění zaniklo.
(9) Údaje zapsané do registru povolených geneticky modifikovaných organismů a registru uživatelů se uchovávají a jsou veřejně přístupné nejméně po dobu 5 let ode dne zániku oprávnění.
(10) Registr povolených geneticky modifikovaných organismů a registr uživatelů se zveřejňuje podle § 10 písm. b).
ČÁST ČTVRTÁ
UVÁDĚNÍ DO OBĚHU
§ 23
(2) Geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt je možno uvádět do oběhu jen tehdy, pokud byl zapsán do Seznamu pro uvádění do oběhu nebo pokud byl k uvedení do oběhu dán souhlas nebo povolení příslušným úřadem členského státu a pokud vyhovuje požadavkům právních předpisů Evropských společenství.
(3) Každý, kdo pěstuje geneticky modifikované organismy schválené pro uvedení do oběhu podle odstavce 2, je povinen poskytnout ministerstvu písemné informace o místě jejich pěstování, a to nejpozději do 60 dnů od zahájení jejich pěstování, v případě, že tak již neučinil podle jiného právního předpisu20). Ministerstvo zveřejňuje místa pěstování geneticky modifikovaných organismů podle § 10 písm. b).
(4) Osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění do oběhu je povinna zajistit provádění monitoringu a podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v zápisu. Ministerstvo je oprávněno na základě těchto zpráv po prvním monitorovacím období požadavky na monitoring upřesňovat. Výsledky monitoringu ministerstvo zpřístupní veřejnosti podle § 10 písm. b).
(5) Zprávy o výsledcích monitoringu podle odstavce 4 předává ministerstvo Komisi a příslušným orgánům členských států.
§ 24
(1) V řízení o zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu se postupuje podle § 5, není-li dále stanoveno jinak. Žádost o zápis může podat pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání.
(2) Jestliže na základě výsledků předchozího uvádění do životního prostředí nebo na základě podstatných vědeckých poznatků žadatel usoudí, že uvedení do oběhu a využití geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu nepředstavuje žádné riziko pro zdraví a životní prostředí, může ministerstvu před podáním žádosti navrhnout, aby některé údaje nebyly požadovány. Ministerstvo v takovém případě sdělí žadateli své stanovisko po projednání s dotčenými ministerstvy do 30 dnů po obdržení návrhu. Na postup podle tohoto odstavce se nevztahuje správní řád.
(3) Žadatel poskytne ministerstvu nebo právnické osobě, s níž ministerstvo uzavřelo smlouvu o spolupráci při výkonu své působnosti podle § 28 odst. 1 písm. f), současně se žádostí nebo nejpozději do 10 dnů od jejího podání vzorek geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro kontrolní účely.
(4) Ministerstvo bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti poskytne shrnutí obsahu žádosti podle § 5 odst. 4 Komisi a příslušným úřadům členských států. Kopii úplné žádosti ministerstvo poskytne Komisi nejpozději současně s hodnotící zprávou podle odstavce 5.
(5) S přihlédnutím ke stanoviskům dotčených ministerstev vypracuje ministerstvo do 90 dnů ode dne obdržení žádosti hodnotící zprávu a zašle ji v této lhůtě žadateli a dotčeným ministerstvům. Do lhůty 90 dnů se nezapočítává doba, po kterou ministerstvo čeká na informace od žadatele podle § 5 odst. 3 nebo 5. Ministerstvo hodnotící zprávu zveřejní způsobem podle § 10 písm. b). V hodnotící zprávě musí být uvedeno, že
a) geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt by měl být uveden do oběhu a za jakých podmínek, nebo
b) geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt by neměl být uveden do oběhu.
(6) V případě podle odstavce 5 písm. a) ministerstvo zašle hodnotící zprávu ve lhůtě 90 dnů od obdržení žádosti též Komisi. V případě podle odstavce 5 písm. b) zašle ministerstvo hodnotící zprávu Komisi nejpozději do 105 dnů od obdržení žádosti. Pro počítání lhůty se použije ustanovení odstavce 5 věty druhé.
(7) Jestliže si Komise nebo příslušný orgán členského státu ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy byla Komisi zaslána hodnotící zpráva podle odstavce 5 písm. a), vyžádá další informace nebo předloží připomínky anebo odůvodněné výhrady k uvedení dotčeného geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu do oběhu, ministerstvo takové informace poskytne a připomínky nebo výhrady s Komisí nebo příslušným orgánem členského státu projedná do 45 dnů od uplynutí této lhůty.
(8) Ministerstvo je oprávněno vyžádat si na základě žádosti, připomínek nebo výhrad předložených podle odstavce 7 od žadatele další informace. V takovém případě se doba, po kterou se čeká na odpověď od žadatele, nezapočítává do lhůty 45 dnů podle odstavce 7.
(9) Jestliže v případě podle odstavce 5 písm. a) Komise nepředloží ministerstvu ve lhůtě 90 dnů podle odstavce 7 žádné odůvodněné připomínky nebo výhrady anebo jestliže bylo dosaženo shody ve lhůtě 45 dnů podle odstavce 7, ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu. Ministerstvo o tomto rozhodnutí do 30 dnů od jeho vydání informuje Komisi a příslušné úřady členských států.
(10) Pokud nebylo dosaženo shody ve lhůtě 45 dnů podle odstavce 7, ministerstvo v souladu s výsledkem postupu stanoveného pro tyto případy právem Evropských společenství do 30 dnů od oznámení jeho výsledků rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu nebo o zamítnutí žádosti a o tomto rozhodnutí informuje Komisi a příslušné úřady členských států. Do lhůty 45 dnů podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se čeká na odpověď od žadatele podle odstavce 8.
(11) Pokud ministerstvo rozhodne o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu, provede tento zápis nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.
(12) V případě podle odstavce 5 písm. b) rozhodne ministerstvo do 15 dnů od zaslání hodnotící zprávy podle odstavce 6 o zamítnutí žádosti.
(13) Zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, adresu bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která podala žádost o zápis, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která podala žádost o zápis, je-li osobou právnickou,
b) specifikaci geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu,
c) specifikaci genetické modifikace,
d) výsledky hodnocení rizika,
e) podmínky a účel uvedení geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu do oběhu, včetně veškerých specifických podmínek použití, nakládání a balení, a dále podmínky pro ochranu určitých ekosystémů, prostředí nebo zeměpisných oblastí,
f) případné další požadavky na označení (§ 11 odst. 2),
g) způsob laboratorní kontroly přítomnosti genetické modifikace včetně popisu části změněné deoxyribonukleové nebo ribonukleové kyseliny umožňujícího jednoznačnou identifikaci geneticky modifikovaného organismu, a to popřípadě i podle mezinárodních pravidel,
h) podmínky poskytování kontrolních vzorků příslušnému správnímu úřadu,
i) požadavky na monitoring a podávání zpráv o jeho výsledcích,
j) dobu platnosti zápisu.
(14) Doba platnosti zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu může být stanovena nejvýše na 10 let od provedení zápisu. Platnost zápisu nelze prodloužit.
(15) Jde-li o geneticky modifikovaný organismus, u něhož se předpokládá obchodování pouze s jeho osivem podle příslušných právních předpisů Evropských společenství, končí platnost zápisu podle odstavce 14 nejpozději uplynutím 10 let od data prvního zápisu první rostlinné odrůdy obsahující geneticky modifikovaný organismus do seznamu odrůd rostlin v souladu s příslušným právním předpisem Evropských společenství. V případě lesního reprodukčního materiálu končí platnost zápisu podle odstavce 14 uplynutím 10 let od data vkladu základního materiálu obsahujícího geneticky modifikovaný organismus do úředního vnitrostátního registru základních materiálů v souladu s příslušným právním předpisem Evropských společenství.
(16) Seznam pro uvádění do oběhu se zveřejňuje způsobem podle § 10 písm. b).
(17) Náležitosti hodnotící zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.
ČÁST PÁTÁ
DOVOZ, VÝVOZ A TRANZIT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH ORGANISMŮ A GENETICKÝCH PRODUKTŮ
§ 25
Dovoz a vývoz geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů
(2) Dovážet nebo vyvážet12) lze pouze geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty zapsané do Seznamu pro uvádění do oběhu nebo pro které byl vydán souhlas nebo povolení pro uvádění do oběhu příslušným úřadem členského státu.
(3) Osoba oprávněná k uzavřenému nakládání (§ 16) je oprávněna dovážet nebo vyvážet geneticky modifikované organismy, na které se toto oprávnění vztahuje, pokud jsou určené výlučně pro uzavřené nakládání.
(4) Osoba, které bylo uděleno povolení pro uvádění do životního prostředí (§ 18), je oprávněna dovážet nebo vyvážet geneticky modifikované organismy, na které se povolení vztahuje, pokud jsou určeny výlučně pro uvádění do životního prostředí.
(5) Osoba, která hodlá dovézt nebo vyvézt geneticky modifikované organismy podle odstavce 3 nebo 4, je povinna ministerstvu nejpozději 5 dnů před uskutečněním dovozu nebo vývozu poskytnout informaci o druhu a množství geneticky modifikovaných organismů, které budou dovezeny nebo vyvezeny, a o předpokládaném vstupním nebo výstupním místě na nebo z území České republiky.
(6) Dovozce nebo vývozce geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu je povinen uvědomit ihned příslušný celní úřad, v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a v případě léčiv pro humánní použití i Státní ústav pro kontrolu léčiv a v případě veterinárních léčiv i Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv o příchodu takového zboží do vstupního místa, umožnit provedení kontroly a poskytnout orgánům provádějícím kontrolu nezbytnou součinnost.
(7) Dovozce nebo vývozce geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu je povinen předložit celnímu úřadu průvodní dokumentaci, která zahrnuje
a) specifikaci geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu,
b) údaje o přepravovaném množství,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, dovozce nebo vývozce, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, dovozce nebo vývozce, je-li osobou právnickou,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, dopravce, jakož i osoby odpovědné za přepravovanou zásilku, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání, nebo název nebo obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, dopravce, jakož i osoby odpovědné za přepravovanou zásilku, je-li osobou právnickou.
(8) V případě dovozu nebo vývozu geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu určeného výlučně pro uzavřené nakládání nebo uvádění do životního prostředí je dovozce nebo vývozce dále povinen předložit celnímu úřadu
a) ověřenou kopii povolení pro uzavřené nakládání, nebo povolení pro uvádění do životního prostředí, popřípadě potvrzení podle § 16 odst. 6,
b) kopii havarijního plánu.
(9) Osoby, které dovážejí, vyvážejí nebo provážejí geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty, jsou povinny rozhodné skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 8 deklarovat celním úřadům při podání celního prohlášení.
(10) Po provedení kontroly celní úřad
a) propustí dovážený nebo vyvážený geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt do navrženého celního režimu, jsou-li splněny podmínky k propuštění zboží stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy, nebo
b) nepropustí dovážený nebo vyvážený geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt do navrženého celního režimu po předchozím informování ministerstva a České inspekce životního prostředí a případné konzultaci s nimi, nejsou-li splněny podmínky k propuštění zboží stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.
(11) Dovážený nebo vyvážený geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt nelze propustit do navrženého celního režimu, jestliže
a) není splněn některý z požadavků stanovených v odstavcích 1 až 6,
b) zásilka obsahující geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt není provázena průvodní dokumentací podle odstavců 7 a 8,
c) průvodní dokumentace podle odstavců 7 a 8 je neúplná, nebo
d) jsou důvodné pochybnosti o původu nebo totožnosti geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu.
§ 26
Tranzit geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů
(1) Tranzit12) geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů přes území České republiky z místa vstupu do místa výstupu je možné uskutečnit pouze v dopravních prostředcích zabezpečených proti nežádoucímu úniku geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů do životního prostředí nebo jejich ztrátě či odcizení s ohledem na možná rizika pro zdraví a životní prostředí.
(2) Geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt nelze propustit do celního režimu tranzit, není-li splněn požadavek podle odstavce 1.
ČÁST ŠESTÁ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 27
Správní orgány na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
Správními orgány na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty jsou podle tohoto zákona
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo zdravotnictví,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce"),
e) celní úřady,
f) orgány veterinární správy,
g) Ústav,
h) Státní ústav pro kontrolu léčiv,
i) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
j) Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
k) orgány ochrany veřejného zdraví.
§ 27a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje správním orgánům na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 28
Ministerstvo
(1) Ministerstvo
a) je ústředním správním úřadem v oblasti posuzování vlivu geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů na složky životního prostředí a biologickou rozmanitost,
b) vykonává vrchní státní dozor v oblasti nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty z hlediska ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti,
c) zřizuje Českou komisi pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty jako svůj poradní orgán,
d) vykonává funkci správního orgánu pro mezinárodní výměnu informací v oblasti geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů,
e) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím vydaným inspekcí,
f) uzavírá smlouvy o spolupráci při výkonu své působnosti týkající se laboratorního stanovení přítomnosti geneticky modifikovaných organismů s laboratořemi, které mají zaveden systém jakosti podle ČSN EN ISO/IEC 17025, posouzený akreditující osobou pověřenou podle zvláštního právního předpisu,13)
g) vede Seznam pro uvádění do oběhu,
h) vykonává působnost kontaktního místa a příslušného správního úřadu podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů13a).
(2) Předsedu a členy České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty jmenuje s jejich souhlasem a odvolává ministr životního prostředí po projednání s ministry zdravotnictví a zemědělství z odborníků navržených správními orgány uvedenými v § 27, Akademií věd České republiky, vysokými školami a specializovanými výzkumnými pracovišti. Česká komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty se při výkonu své činnosti řídí jednacím řádem, který vydá ministerstvo.
§ 29
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví
a) navrhuje ministerstvu postupy hodnocení zdravotních rizik pro člověka spojených s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,
b) vyjadřuje se z hlediska své působnosti k žádostem podle § 5.
§ 30
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství
a) navrhuje ministerstvu postupy hodnocení rizik spojených s nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty z hlediska zemědělství,
b) vyjadřuje se z hlediska své působnosti k žádostem podle § 5.
§ 31 Inspekce
(1) Inspekce
a) kontroluje samostatně nebo ve spolupráci se správními orgány uvedenými v § 27 z hlediska ochrany životního prostředí, jak jsou právnickými osobami a fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a podmínky stanovené rozhodnutími ministerstva, které se týkají nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty,
b) ukládá právnickým osobám a fyzickým osobám opatření k nápravě (§ 34) a pokuty za porušení povinností podle tohoto zákona (§ 35).
(2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole.
§ 32 Celní úřady
Celní úřady
a) kontrolují, zda dovážené, vyvážené nebo provážené zásilky, které jsou při propouštění do celního režimu deklarovány jako geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty, jsou vybaveny příslušnými doklady podle § 25 a zvláštních právních předpisů nebo mezinárodních úmluv pro přepravu, vývoz, dovoz a tranzit,
b) zajistí zboží v případě zjištění porušení tohoto zákona nebo v případě podezření na porušení tohoto zákona a informují neprodleně ministerstvo, inspekci, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústav a v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci; před tím, než rozhodnou podle § 25 odst. 10, mohou celní úřady požádat ministerstvo nebo inspekci, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústav a v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o odbornou pomoc,
c) vedou evidenci všech dovážených, vyvážených a provážených zásilek geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů, včetně zásilek propuštěných přes státní hranice. Do této evidence umožní pracovníkům ministerstva, inspekce, v případě přípravků na ochranu rostlin i Ústavu a v případě potravin a surovin pro potravinářské účely i pracovníkům Státní zemědělské a potravinářské inspekce nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, případně kopie, včetně umožnění dálkového přenosu dat prostřednictvím Generálního ředitelství cel.
§ 33
Ostatní správní orgány
(1) Orgány veterinární správy, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
a) provádějí odbornou kontrolu nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, kontrolu a zkoušky geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů v rámci své působnosti a podle zvláštních právních předpisů,14)
b) v případě zjištění porušení tohoto zákona podávají inspekci podnět k zahájení správního řízení a informují ministerstvo.
(2) Pověření pracovníci správních orgánů uvedených v odstavci 1 se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem příslušného správního orgánu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(3) Dozor nad ochranou zdraví zaměstnanců na pracovištích, na kterých se nakládá s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, prováděný orgány ochrany veřejného zdraví, upravují zvláštní právní předpisy.15)
(4) Státní správa nad dodržováním zákazu bakteriologických a toxinových zbraní podle zvláštního právního předpisu16) přísluší Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost.
ČÁST SEDMÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A POKUTY
§ 34
Opatření k nápravě
(1) Zjistí-li inspekce, že došlo nebo dochází k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozporu s tímto zákonem nebo v rozporu s rozhodnutími podle něho vydanými, může další nakládání s nimi podle závažnosti porušené povinnosti pozastavit nebo i zakázat. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek.
(2) Je-li to vhodné, inspekce může osobě, která nakládá nebo nakládala s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty v rozporu s tímto zákonem nebo v rozporu s rozhodnutími podle něho vydanými, uložit povinnost, aby ve stanovené lhůtě provedla na své náklady přiměřená opatření k nápravě. Pokud tato osoba zůstane nečinná, provede opatření k nápravě inspekce na její náklady.
(3) Není-li osoba podle odstavce 2 známá nebo dostupná a hrozí-li újma na zdraví lidí nebo na životním prostředí, provede inspekce opatření k nápravě sama.
(4) Inspekce může k provedení opatření k nápravě rozhodnutím uložit povinnost i jiné právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která je k provedení opatření k nápravě odborně a technicky způsobilá. Účastníkem řízení je v tomto případě jen tato osoba. Osoba podle věty první má za provedení opatření k nápravě nárok na přiměřenou finanční náhradu.
(5) Vlastníku nemovitosti může inspekce v souvislosti s opatřením podle odstavce 2 uložit povinnost strpět v nezbytném rozsahu a po nezbytnou dobu omezení jejího obvyklého užívání. Náhradu případné škody tím vzniklé hradí vlastníku ten, v důsledku jehož protiprávní činnosti bylo opatření k nápravě uloženo. Není-li tato osoba zjištěna, hradí škodu stát. Je-li tato osoba zjištěna dodatečně a stát již škodu uhradil, má vůči této osobě nárok na náhradu škody.
(6) Inspekce o rozhodnutí podle odstavce 1, popřípadě o uložení opatření k nápravě neprodleně informuje ministerstvo.
(7) Ministerstvo neprodleně poté, kdy se dozvědělo o nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty bez oprávnění, informuje o této skutečnosti Komisi, příslušné orgány členských států a dále veřejnost podle § 10 písm. b) a c).
§ 35
Pokuty
(1) Pokutu do výše až 50 000 Kč může uložit inspekce tomu, kdo
a) neuchovává hodnocení rizika po dobu nejméně 10 let od jeho předložení a nebo jej na vyžádání neposkytne správním orgánům uvedeným v § 27, ač je k tomu podle § 7 odst. 5 povinen,
b) nezajistí jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo osoba oprávněná podle tohoto zákona k uvádění do životního prostředí, aby provozní řád pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy, obsahoval všechny náležitosti uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu [§ 19 písm. f)],
c) nezajistí jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí školení zaměstnanců před zahájením nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo jejich proškolení při každé změně pracovních postupů, nejméně však jedenkrát za rok anebo neseznámí zaměstnance prokazatelně s provozním řádem pracoviště [§ 19 písm. g)].
(2) Pokutu až do výše 500 000 Kč může uložit inspekce tomu, kdo
a) nedodržuje při zacházení s geneticky modifikovaným organismem nebo genetickým produktem podmínky vyznačené na obalu nebo průvodním listu nebo s ním zachází pro jiný účel než tam uvedený (§ 3 odst. 4),
b) nepředloží ministerstvu nové hodnocení rizika obsahující náležitosti podle tohoto zákona nejpozději do 5 let ode dne předložení posledního hodnocení, ač je k tomu podle § 7 odst. 3 písm. d) povinen,
c) nezabezpečí jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí výkon odborné kontroly nad nakládáním s geneticky modifikovanými organismy odborným poradcem, nesplňuje-li sám podmínky podle § 14 [§ 19 písm. a)],
d) uvede jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí nepravdivý údaj v dokumentaci podle § 19 písm. b) nebo v závěrečné zprávě podle § 19 písm. d),
e) nepředá jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí ministerstvu přehled geneticky modifikovaných organismů, údaje o jejich množství nebo o způsobu nakládání s nimi za uplynulý kalendářní rok [§ 19 písm. c)],
f) nezašle ministerstvu jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí závěrečnou zprávu o průběhu a důsledcích této činnosti [§ 19 písm. d)],
g) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu havarijní plán obsahující náležitosti podle tohoto zákona, ač je k tomu podle § 20 odst. 2 písm. c) povinen,
h) pěstuje geneticky modifikované organismy schválené pro uvedení do oběhu a neposkytne ministerstvu včas písemné informace o místě jejich pěstování, ač je k tomu podle § 23 odst. 3 povinen,
i) nedodrží podmínky pro vývoz, dovoz nebo jiný přeshraniční pohyb geneticky modifikovaných organismů stanovené § 25 a příslušným přímo použitelným předpisem Evropských společenství16a).
(3) Pokutu do výše až 1 000 000 Kč může inspekce uložit tomu, kdo
a) nepředloží ministerstvu nové hodnocení rizika obsahující náležitosti podle tohoto zákona, ač je k tomu podle § 8 odst. 2 povinen nebo mu to bylo podle § 8 odst. 3 uloženo,
b) nekontroluje jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání uzavřený prostor a ochranná opatření v souladu s požadavky § 15 odst. 3 nebo nevede o provedených kontrolách záznamy,
c) nezajistí jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uvádění do životního prostředí, aby žádný materiál pocházející z geneticky modifikovaného organismu, který uvádí do životního prostředí, nebyl uveden do oběhu, jestliže to nebude v souladu s ustanovením § 23 (§ 17 odst. 2),
d) nevede jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo osoba oprávněná podle tohoto zákona k uvádění do životního prostředí dokumentaci o nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle § 19 písm. b) nebo ji neuchovává po dobu nejméně 10 let od ukončení nakládání,
e) při změně skutečností, které mohou mít závažný vliv na opatření stanovená pro případ havárie, neprovede nebo nepředloží ministerstvu havarijní plán obsahující náležitosti podle tohoto zákona, ač je k tomu podle § 20 odst. 2 písm. d) povinen,
f) neprovádí jakožto osoba zapsaná do Seznamu pro uvádění do oběhu monitoring nebo nepodává zprávy o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v zápisu do Seznamu pro uvádění do oběhu (§ 23 odst. 4) nebo nedodrží podmínky uvedení do oběhu nebo podmínky poskytování kontrolních vzorků stanovené v zápise do Seznamu pro uvádění do oběhu,
g) nezajistí, aby byl geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt označen v souladu s požadavky § 11 odst. 1 a 2, a příslušného přímo použitelného předpisu Evropských společenství16b),
h) nesplní požadavky na zpětnou vysledovatelnost a označování produktů skládajících se z geneticky modifikovaných organismů nebo obsahující geneticky modifikované organismy stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských společenství16c),
i) získá jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí nebo jako osoba zapsaná v Seznamu pro uvádění do oběhu nové informace týkající se rizik geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu pro zdraví nebo životní prostředí a neposkytne je ministerstvu, nebo nepřijme opatření nezbytná k ochraně zdraví a životního prostředí (§ 8 odst. 1),
j) neposkytne správním orgánům podle § 28 a § 31 až 33 jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí součinnost při kontrole pozemků, prostorů a zařízení určených k nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo pozemků, prostorů a zařízení, v nichž k tomuto nakládání dochází nebo může docházet [§ 19 písm. h)],
k) nedodrží jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání podmínky nakládání stanovené v povolení pro uzavřené nakládání,
l) nezajistí jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uvádění do životního prostředí provádění monitoringu a podávání zpráv o jeho výsledcích v souladu s požadavky stanovenými v povolení pro uvádění do životního prostředí nebo nedodrží podmínky nakládání stanovené v povolení pro uvádění do životního prostředí,
m) neprovede jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí v případě havárie neprodleně poté, co se o ní dozví, opatření k odstranění nebo zmírnění jejích škodlivých následků (§ 21 odst. 2),
n) neoznámí jakožto osoba oprávněná podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání nebo k uvádění do životního prostředí neprodleně vzniklou havárii ministerstvu (§ 21 odst. 3).
(4) Pokutu do výše až 1 500 000 Kč může inspekce uložit právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné podle tohoto zákona k uzavřenému nakládání, která uzavřeně nakládá v prostoru, který nesplňuje požadavky na uzavření a ochranná opatření stanovená pro příslušnou kategorii rizika (§ 15 odst. 2).
(5) Pokutu do výše až 5 000 000 Kč může inspekce uložit tomu, kdo nakládá s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty bez příslušného oprávnění nebo neukončí nakládání v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí podle § 12 odst. 3.
(6) Při úvaze o tom, zda a v jaké míře bude pokuta uložena, inspekce přihlíží zejména k závažnosti porušení povinnosti, době trvání protiprávního stavu a ke škodlivým následkům protiprávního jednání, které vznikly nebo hrozily vzniknout.
(7) Dojde-li v době 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení stejné povinnosti, za kterou byla rozhodnutím pokuta uložena, nebo nebylo-li ve lhůtě stanovené inspekcí provedeno určené opatření k nápravě, horní hranice sazby pokuty podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje na dvojnásobek.
(8) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 5 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu lze uložit nejpozději do 6 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(9) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(10) Pokuty vybírá inspekce. Pokuta je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.
(11) Inspekce vede evidenci osob, kterým byla podle odstavců 1 až 5 uložena pokuta. Záznam o uložení pokuty se z evidence vymaže po uplynutí 1 roku ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty nabylo právní moci, byla-li pokuta zaplacena.
(12) Evidenci osob podle odstavce 11 nelze využít k jiným účelům, než je posouzení odpovědnosti podle odstavce 6 nebo k vymáhání uložených pokut.
§ 36 Vztah ke správnímu řádu
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 37
(1) Rozhodnutí o zápisu do Seznamu uživatelů, Seznamu pro uzavřené nakládání, Seznamu pro uvádění do životního prostředí a Seznamu pro uvádění do oběhu vydaná podle zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, pozbývají platnosti nejpozději dne 17. října 2006.
(2) Po 31. prosinci 2004 nesmějí být do oběhu uváděny geneticky modifikované organismy obsahující genetickou modifikací vnesené geny podmiňující necitlivost na antibiotika používaná k léčení infekcí lidí či zvířat.
(3) Po 31. prosinci 2008 nesmějí být do životního prostředí uváděny geneticky modifikované organismy obsahující genetickou modifikací vnesené geny podmiňující necitlivost na antibiotika používaná k léčení infekcí lidí či zvířat.
(4) Řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.18)
(5) Při ukládání zvýšené pokuty se pokuty uložené podle dosavadních právních předpisů18) posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
§ 38 Ministerstvo po dohodě s dotčenými ministerstvy stanoví prováděcím právním předpisem
a) náležitosti žádosti o udělení povolení a náležitosti žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění do oběhu (§ 5 odst. 1),
b) náležitosti shrnutí obsahu žádosti (§ 5 odst. 4),
c) náležitosti a postupy hodnocení rizika (§ 7 odst. 7),
d) prahovou hranici výskytu příměsí (§ 11 odst. 3),
e) požadavky na uzavřený prostor a ochranná opatření v případě uzavřeného nakládání (§ 15 odst. 2),
f) náležitosti oznámení pro uzavřené nakládání první a druhé kategorie rizika (§ 16 odst. 2 a 3),
g) způsob a rozsah vedení dokumentace (§ 19 písm. b),
h) náležitosti havarijního plánu (§ 20 odst. 4) a rozsah ministerstvem zveřejněných informací o havarijním plánu (§ 20 odst. 5),
i) náležitosti hodnotící zprávy (§ 24 odst. 17),
j) náležitosti prokazování odůvodněného zájmu.
§ 39
Zrušuje se zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 40 Účinnost
(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 8 odst. 4 až 7, § 9 odst. 3 písm. d) a e), § 18 odst. 4 a 5, § 20 odst. 6, § 21 odst. 5 písm. c) a d), § 21 odst. 7, § 23 odst. 2 a 5, § 24 odst. 4 až 10, § 24 odst. 12, 15 a 17, § 25 odst. 2 a § 34 odst. 7, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
(2) Dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost pozbývají platnosti ustanovení § 23 odst. 1 a § 25 odst. 1.
(3) Ustanovení § 24 odst. 18 pozbývá platnosti dnem 18. dubna 2007.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 279/2013 Sb. Čl. VII
Kontrola zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 78/2004 Sb.
Technické postupy, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus, a technické postupy, které ke vzniku geneticky modifikovaného organismu nevedou
1. Geneticky modifikované organismy mohou vzniknout při použití
a) techniky rekombinantní nukleové kyseliny vytvářející nové kombinace dědičného materiálu vložením úseku nukleové kyseliny připravené jakýmkoli způsobem mimo organismus do jakéhokoliv viru, bakteriálního plasmidu nebo jiného vektorového systému a jeho následným začleněním do organismu příjemce, ve kterém se normálně nevyskytuje, ale ve kterém je schopen dalšího množení,
b) techniky zavádějící dědičný materiál připravený jakýmkoli způsobem mimo organismus přímo do organismu příjemce, zahrnující mikroinjekce, makroinjekce, biolistické metody, mikroenkapsulace a umělé chromosomy, nebo
c) techniky buněčné fúze, včetně fúze protoplastů, nebo hybridizace buněk, při nichž jsou fúzí dvou nebo několika buněk vytvářeny životaschopné buňky s novou kombinací dědičného materiálu, a to metodami nebo prostředky, které se nevyskytují přirozeně.
2. Ke vzniku geneticky modifikovaných organismů nemohou vést následující technické postupy, pokud současně nezahrnují použití rekombinantního dědičného materiálu technikami podle bodu 1 této přílohy nebo použití geneticky modifikovaných organismů těmito technikami vzniklých,
a) oplození in vitro,
b) bakteriální konjugace, transformace, transdukce a podobné přirozené procesy,
c) indukce polyploidie a haploidie.
Příloha č. 2 k zákonu č. 78/2004 Sb.
Kritéria bezpečnosti geneticky modifikovaných mikroorganismů
Pro splnění požadavků na bezpečnost pro zdraví a životní prostředí podle § 1 odst. 2 písm. b) musí uzavřené nakládání s geneticky modifikovaným mikroorganismem vyhovovat následujícím kritériím
a) geneticky modifikovaný mikroorganismus musí být jasně definován, identita kmene musí být určena a ověřena, modifikace musí být známy a ověřeny,
b) musí být poskytnut důkaz bezpečnosti organismu a doložen potřebnou dokumentací,
c) musí být prokázána genetická stabilita, jestliže by nestabilita mohla nepříznivě ovlivnit bezpečnost,
d) geneticky modifikovaný mikroorganismus nesmí být schopen způsobit onemocnění nebo újmu zdravému člověku, rostlině nebo živočichu; protože patogenita zahrnuje jak toxinogenitu, tak alergenitu nesmí geneticky modifikovaný mikroorganismus
1. vytvářet zvýšenou toxinogenitu jako výsledek genetické modifikace ani u něj nesmí být známy toxinogenní vlastnosti,
2. vytvářet zvýšenou alergenitu jako výsledek genetické modifikace, nesmí se jednat o známý alergen,
e) nesmí v sobě obsahovat náhodně získané škodlivé prvky, jako jsou jiné mikroorganismy, aktivní nebo latentní, které existují vedle nebo uvnitř geneticky modifikovaného mikroorganismu a jež by mohly poškozovat zdraví lidí, zvířat, složky životního prostředí nebo biologickou rozmanitost,
f) je-li jeho změněný genetický materiál přenesen, nesmí vyvolat poškození ani nesmí být autoinfekční či přenosný s větší frekvencí než ostatní geny přijímajícího nebo rodičovského mikroorganismu,
g) nesmí mít bezprostřední ani následné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo biologickou rozmanitost v případě, že dojde k úniku geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí.
Příloha č. 3 k zákonu č. 78/2004 Sb.
Kategorie rizika uzavřeného nakládání
Výsledkem hodnocení rizika plynoucího z uzavřeného nakládání s určitým geneticky modifikovaným organismem je zařazení této činnosti do jedné z následujících kategorií rizika
I. První kategorie představuje činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí; tj. činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, postačí úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro první kategorii rizika.
II. Druhá kategorie představuje činnosti s nízkým rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí, které může být snadno odstraněno obecně známými opatřeními; tj. činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, postačí úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro druhou kategorii rizika.
III. Třetí kategorie představuje činnosti s rizikem takového škodlivého působení na zdraví a životní prostředí, které může být odstraněno jen náročnými zásahy; tj. činnosti, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, postačí úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro třetí kategorii rizika.
IV. Čtvrtá kategorie představuje činnosti s vysokým rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí, při nichž k tomu, aby bylo ochráněno zdraví člověka a zvířat, životní prostředí nebo biologická rozmanitost, je nutná úroveň uzavření a ochranná opatření stanovená tímto zákonem pro čtvrtou kategorii rizika.
Příloha č. 4 k zákonu č. 78/2004 Sb.
Náležitosti provozního řádu pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy
Provozní řád pracoviště, v němž se nakládá s geneticky modifikovanými organismy, musí obsahovat následující údaje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněné osoby, je-li fyzickou osobou oprávněnou k podnikání,
b) název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, oprávněné osoby, je-li právnickou osobou, jakož i jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště statutárního orgánu oprávněné osoby,
c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště vlastníka budovy nebo pozemku, pokud není vlastník totožný s oprávněnou osobou, je-li fyzickou osobou, nebo jeho název nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jakož i jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu bydliště statutárního orgánu, je-li právnickou osobou,
d) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu bydliště, číslo telefonu, popřípadě též číslo faxu a adresu elektronické pošty odborného poradce,
e) kategorii rizika nakládání s geneticky modifikovaným organismem, které smí být na pracovišti prováděno, jedná-li se o uzavřené nakládání,
f) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu bydliště, číslo telefonu, popřípadě též číslo faxu a adresu elektronické pošty osoby odpovědné za provoz pracoviště,
g) charakter, účel, popis technických prvků zajišťujících uzavření prostoru, pokud se jedná o uzavřené nakládání,
h) seznam a popis závazných pracovních postupů používaných na pracovišti,
i) seznam pracovníků proškolených pro práci na pracovišti,
j) výčet a přibližné množství geneticky modifikovaných organismů, se kterými bude na pracovišti nakládáno,
k) organizační a technologické zabezpečení pracoviště,
l) opatření pro případ havárie a požáru, včetně havarijního plánu podle § 20,
m) povinnosti pracovníků při práci (dodržování pracovních postupů, postup sanitace prostoru a zařízení po ukončení pracovní činnosti, postup dekontaminace nástrojů, osobních ochranných prostředků a oděvů),
n) systém a četnost kontrol prostoru, zařízení a ochranných opatření,
o) povinnosti pracovníků při údržbě zařízení,
p) zásady hygieny a bezpečnosti práce v souladu s ustanovením zvláštních právních předpisů,
q) způsob nakládání s odpady a kontaminovanými materiály a předměty, zejména postupy zneškodnění geneticky modifikovaného organismu a způsob kontroly jejich účinnosti,
r) seznam osobních ochranných pracovních prostředků a dalších pomůcek, které stanoví zaměstnavatel v souladu se zvláštním právním předpisem,19) s uvedením činností, ke kterým musí být používány,
s) zakázané činnosti na pracovišti,
t) zásady vedení evidence o provozu zařízení, prováděné sanitaci a kontrolách zabezpečovacích prvků,
u) opatření k zabránění vstupu nepovolaných osob,
v) v případě uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí dále
1. způsob dopravy na pozemek, včetně bezpečnostních opatření,
2. místo a způsob skladování geneticky modifikovaných organismů před uváděním do životního prostředí a po jeho ukončení, včetně údajů o balení a označování,
w) údaj o případném časovém omezení platnosti provozního řádu.
Provozní řád musí obsahovat úředně ověřený počet stran; je zakázáno z něho vyjímat nebo poškozovat jeho jednotlivé listy a musí být uchováván podle § 19 písm. b).
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení Směrnice Rady 90/220/EHS.
Směrnice Rady 90/219/EHS ze dne 23. dubna 1990 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy.
Směrnice Rady 98/81/ES ze dne 26. října 1998, kterou se mění směrnice 90/219/EHS o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy.
2) Například zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Obchodní zákoník.
8) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Čl. 21 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.
9) Například zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změnách některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
11) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11a) Čl. 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.
Čl. 12a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.
12) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.
13a) Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů.
14) Například zákon č. 219/2003 Sb., zákon č. 147/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona.
16a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1946/2003 ze dne 15. července 2003 o přeshraničním pohybu geneticky modifikovaných organismů.
16b) Čl. 4 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o zpětné vysledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné vysledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.
16c) Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 ze dne 22. září 2003.
17) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
19) Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
20) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
Zákon 219/2003 o uvádění osiva a sadby do oběhu
01.01.2014 279/2013 Sb. Aktuální verze.
13. 30.09.2012 331/2010 Sb., 54/2012 Sb.
12. 01.03.2012 54/2012 Sb.
11. 01.01.2011 281/2009 Sb., 331/2010 Sb.
10. 01.07.2010 227/2009 Sb.
9. 28.12.2009 223/2009 Sb.
8. 15.10.2009 300/2009 Sb.
7. 01.05.2009 96/2009 Sb.
6. 29.11.2007 299/2007 Sb.
5. 05.05.2006 178/2006 Sb.
4. 01.01.2006 444/2005 Sb.
3. 02.05.2004
2. 01.05.2004
1. 30.08.2003
OBSAH
ČÁST PRVNÍ - ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN(§ 1 - § 43)
§ 44 - Zrušovací ustanovení
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů(§ 45)
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů(§ 46)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochr(§ 47)
Přechodná ustanovení
Přílohy
219 ZÁKON ze dne 25. června 2003
o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, registraci odrůd druhů pěstovaných rostlin uvedených v druhovém seznamu (dále jen "druhový seznam") a odrůd okrasných druhů, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a sankce za jejich porušení.
(2) Tento zákon se nevztahuje na reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určených k obnově lesa a zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, vymezitelný projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků, a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,
b) rozmnožovacím materiálem osivo a sadba pěstovaných rostlin,
c) osivem semena k rozmnožování nebo pěstování rostlin; za osivo se považuje i sadba brambor a ustanovení písmene d) se pro ni nepoužije,
d) sadbou rostliny nebo části rostlin sloužící k rozmnožování nebo k pěstování,
e) komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, z nichž se daná odrůda skládá anebo z nichž se vyrábí rozmnožovací materiál dané odrůdy,
f) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny1a),
g) udržovacím šlechtěním odrůdy postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy2),
h) udržovatelem odrůdy osoba odpovědná za udržovací šlechtění odrůdy,
i) uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž za uvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely,
j) uznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu; formou uznávacího řízení je rovněž osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálu pro účely vývozu s vydáváním mezinárodně platných certifikátů,
k) sazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osiva, sadby nebo části rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě,
l) podnoží výpěstek rodu nebo druhu včetně jejich kříženců a odrůd vhodných pro štěpování odrůd révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů nebo zeleniny,
m) úředním popisem odrůdy popis odrůdy sestavený na základě úředních zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky, jimiž je odrůda vymezena, vztahující se na rostliny vypěstované z uznaného nebo standardního osiva anebo sadby,
n) kategorií rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo zeleniny, standardní rozmnožovací materiál révy, konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo obchodní osivo, kterým je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného rozmnožovacího materiálu,
o) šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu,
p) rozmnožovacím materiálem předstupňů rozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu,
q) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který slouží k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu a je vyroben udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
r) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo ze základního rozmnožovacího materiálu, anebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
s) standardním osivem osivo registrované odrůdy zeleniny nebo odrůdy zeleniny zapsané ve společném katalogu odrůd, které nepodléhá uznávacímu řízení a které je určeno zejména k produkci zeleniny,
t) standardním rozmnožovacím materiálem révy sadba, která je odrůdově pravá a odrůdově čistá, určená k produkci hroznů anebo k produkci rostlin nebo částí těchto rostlin, určených k produkci hroznů, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, a u níž bylo úřední zkouškou ověřeno splnění těchto požadavků,
u) konformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál ovocného rodu a druhu, který je odrůdově pravý a čistý a je určen k výrobě rozmnožovacího materiálu a sadby,
v) obchodním osivem osivo vyjmenovaných zemědělských druhů, které splňuje požadavky na pravost a čistotu druhu a nepodléhá uznávacímu řízení,
w) generací ročník nebo pořadí následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
x) množitelským porostem rostlinný porost k výrobě rozmnožovacího materiálu,
y) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu, rozmnožuje nebo vyrábí, popřípadě dováží ze třetích zemí rozmnožovací materiál za účelem jeho uvedení do oběhu,
z) klonem vegetativně množené potomstvo odrůdy jediné rostliny, vybrané na základě odrůdové pravosti znaků jeho fenotypu a jeho zdravotního stavu.
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
a) partií rozmnožovacího materiálu množství vyjádřené hmotností nebo počtem kusů stejnorodého rozmnožovacího materiálu, u rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů též stejnorodého složení a původu,
b) Státní odrůdovou knihou úřední seznam odrůd rostlin, které jsou v České republice zaregistrovány pro uznávání a uvádění do oběhu,
c) uzavřenou pěstební oblastí katastrální území, v němž je uplatňován režim ochrany rozmnožovacího materiálu,
d) zdravotní třídou označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry,
e) společným katalogem odrůd Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin nebo Společný katalog odrůd druhů zeleniny sestavený příslušným orgánem Evropské unie na základě seznamů odrůd členských států, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie,
f) úřední zkouškou odborné a zkušební úkony provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "Ústav") nebo pověřenou osobou podle tohoto zákona a podle zvláštního zákona3),
g) registrovanou odrůdou odrůda zapsaná do Státní odrůdové knihy,
h) rovnocenností pro přehlídky množitelských porostů schválení udělené třetí zemi2a), zaručující, že přehlídky množitelských porostů, prováděné v dané třetí zemi jsou rovnocenné přehlídkám množitelských porostů prováděným podle tohoto zákona,
i) rovnocenností pro osivo schválení udělené třetí zemi2a), zaručující, že osivo vyprodukované v dané třetí zemi je rovnocenné osivu vyprodukovanému v souladu s tímto zákonem,
j) úředním dozorem soubor kontrolních opatření prováděných Ústavem,
k) rozmnožovacím materiálem rychlerostoucích dřevin materiál pěstovaný na zemědělské půdě, sloužící k zakládání produkčních porostů rychlerostoucích dřevin,
l) osivem s neukončenou certifikací osivo, které bylo sklizeno v jiném členském státě Evropské unie (dále jen "členský stát") nebo ve třetí zemi z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům srovnatelným s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo které bylo sklizeno v České republice z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům tohoto zákona, pokud je určeno k uznání v jiném členském státě, u kterého dosud nebylo ukončeno uznávací řízení,
m) okrasnými druhy okrasné rostliny bez rozlišení stupně jejich botanického třídění,
n) egalizací sloučení partií osiva nebo jejich částí stejného druhu a odrůdy,
o) genetickou erozí postupná ztráta genetické rozmanitosti mezi populacemi nebo odrůdami téhož druhu a uvnitř těchto populací nebo odrůd, nebo zužování genetického základu druhu v důsledku zásahu člověka nebo změn životního prostředí,
p) krajovou odrůdou soubor populací nebo klonů rostlinného druhu, které jsou přirozeně adaptovány na podmínky životního prostředí v jejich oblasti,
q) uchovávanou odrůdou krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí, registrovaná vzhledem k jejímu významu pro zachování genetických zdrojů rostlin,
r) oblastí původu oblast tradičního pěstování uchovávané odrůdy, na kterou je odrůda přirozeně adaptována, nebo oblast, se kterou je směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí přirozeně spojena,
s) směsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí směs, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu, a která je uváděna do oběhu za účelem ochrany přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním genetických zdrojů rostlin,
t) zdrojovou oblastí evropsky významná lokalita5a) nebo zvláště chráněné území5a),
u) lokalitou sběru část zdrojové oblasti, ve které byl uskutečněn sběr osiva pro směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí,
v) přímo sklízenou směsí směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná sběrem v lokalitě sběru,
w) směsí z odděleně pěstovaných složek směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná smísením osiva jednotlivých složek, které byly vypěstovány odděleně mimo lokalitu sběru z osiva získaného sběrem v lokalitě sběru; tato směs obsahuje rody, druhy a případně poddruhy, které jsou typické pro dané stanoviště v lokalitě sběru.
HLAVA DRUHÁ OBĚH OSIVA A SADBY
§ 3
Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu
(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze
a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révy a druhů,
b) jako standardní osivo zeleniny,
c) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,
d) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo
e) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu.
(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen "vlastnosti"), které stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd.
(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.
(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené.
(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.
(7) Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací.
(8) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.
(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, chmele a rozmnožovací materiál révy jiným než konečným spotřebitelům, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu doložit doklad, který musí obsahovat tyto údaje o rozmnožovacím materiálu:
a) označení země produkce u rozmnožovacího materiálu révy nebo kód členského státu u rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů,
b) označení úředního orgánu odpovědného za certifikaci,
c) jméno a adresu osoby odpovědné za označení a balení,
d) název a registrační číslo dodavatele,
e) název druhu,
f) název odrůdy, popřípadě klonu; v případě podnože název odrůdy nebo její označení,
g) kategorii a generaci,
h) zdravotní třídu,
i) číslo uznávacího listu; u konformního rozmnožovacího materiálu číslo partie,
j) množství,
k) rok sklizně,
l) v případě dovozu ze třetích zemí zemi původu,
m) označení "jakost ES",
n) typ materiálu u rozmnožovacího materiálu révy.
(10) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.
(11) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou
a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2,
b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů,
c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál,
d) vzor dokladu podle odstavce 9,
e) druhový seznam.
§ 3a Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd
(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.
(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává
a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdy,
b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat
a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,
b) název druhu a návrh názvu odrůdy,
c) popis odrůdy,
d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny,
e) údaj o udržovateli odrůdy.
(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.
(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:
a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou zeleninových druhů,
b) číslo partie,
c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,
d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy a úřední číslo žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdy do seznamu odrůd v jiném členském státě,
e) označení "úředně nezapsaná odrůda",
f) označení "pouze pro zkoušky a hodnocení", s výjimkou zeleninových druhů,
g) označení "geneticky modifikovaná odrůda", v případě geneticky modifikovaných odrůd,
h) u sadby brambor velikostní třídění,
i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,
j) při použití obalovací látky či granulovaných pesticidů se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny,
k) označení dodavatele.
(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.
(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.
(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud
a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského hlediska,
b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky,
c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.
§ 3b Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd
(1) Osivo uchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původu této odrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti původu vyrobit uznané osivo, Ústav může na základě doporučení osoby pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c) schválit další oblast pro výrobu osiva dané odrůdy, a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. Osivo uchovávané odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osiva může být využíváno pouze v oblasti původu.
(2) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původu. Ústav může pro uvádění osiva uchovávané odrůdy do oběhu schválit další oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená stanoviště dané odrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí, udržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdy v její oblasti původu takové množství osiva, které stanoví prováděcí právní předpis. Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osiva podle odstavce 1, Ústav pro danou odrůdu neschválí další oblast pro uvádění osiva do oběhu podle tohoto odstavce.
(3) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud
a) pochází z osiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy,
b) u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,
c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené podle odstavce 1,
d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.
(4) Způsob určení nejvyššího celkového množství osiva každé uchovávané odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osiva určené způsobem podle věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím určeným podle tohoto odstavce. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu.
(5) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími tyto údaje:
a) označení „pravidla a normy ES“,
b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí,
d) název druhu,
e) název uchovávané odrůdy,
f) u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůda“, u zeleninových druhů označení „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivo uchovávané odrůdy“,
g) oblast původu uchovávané odrůdy,
h) oblast výroby osiva, pokud je jiná než oblast původu uchovávané odrůdy,
i) číslo partie přidělené dodavatelem,
j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor, počet semen,
k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor.
(6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) množství osiva podle odstavce 2,
b) způsob určení množství osiva každé uchovávané odrůdy, které lze uvádět do oběhu,
c) pro zemědělské druhy způsob určení celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu,
d) způsob provádění následné kontroly osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu prováděné podle odstavce 6.
§ 3c Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu, pokud
a) splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii standardní osivo,
b) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.
(2) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva uvedeného do oběhu u každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.
(3) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími
a) označení „pravidla a normy ES“,
b) označení dodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku,
c) rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok,
d) název druhu,
e) název odrůdy,
f) označení „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“,
g) číslo partie přidělené dodavatelem,
h) čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen,
i) typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady.
(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) nejvyšší čistou hmotnost malého balení osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným předpisem Evropské unie15),
b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.
§ 4 Uznávací řízení
(1) Uznávací řízení zahrnuje
a) řízení o uznání množitelského porostu,
b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.
(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.
(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:
a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu,
b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,
c) základní rozmnožovací materiál,
d) certifikovaný rozmnožovací materiál,
e) standardní rozmnožovací materiál révy.
(4) Podmínky pro uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu jsou následující
a) odrůda splňuje tyto předpoklady:
1. je registrovaná,
2. její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37 odst. 4,
3. je zapsaná ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
4. není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůd, ale je množena dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis,
b) množitelský porost byl uznán podle § 5,
c) vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.
(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.
(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.
(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu
a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.
(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu3b).
(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.
(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud
a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.
(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.
(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud
a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při zjištění heterogenity partie osiva,
b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,
c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole,
d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a odstavce 13 písm. b).
§ 5 Uznávání množitelských porostů
(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje
a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,
b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,
c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena,
d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu,
e) výměru množitelského porostu a jeho umístění v příslušném katastrálním území,
f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,
g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,
h) souhlas držitele šlechtitelských práv, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),
i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis,
j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu,
k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.
(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který zašle dodavateli, jenž podal žádost o uznání množitelského porostu.
(4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže
a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem.
(5) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5). Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu5), může zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost.
(6) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje
a) název druhu a název odrůdy,
b) údaj o výměře množitelského porostu,
c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,
d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,
e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),
f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),
g) datum vydání a číslo uznávacího listu,
h) podpis osoby, která uznávací list vydala.
(7) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzor žádosti o uznání množitelského porostu,
b) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,
c) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1,
d) termíny a počty přehlídek množitelských porostů,
e) vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3,
f) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 4,
g) vzory uznávacích listů podle odstavců 6 a 7,
h) postupy a metody hodnocení množitelských porostů.
Uznávání rozmnožovacího materiálu
§ 6
(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)
a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek,
b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,
c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,
d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,
f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,
g) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.
(2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.
(3) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5) nebo nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy.
(4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.
(5) Uznávací list obsahuje
a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,
b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,
c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,
e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,
f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,
g) výsledky zkoušek,
h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,
i) číslo uznávacího listu,
j) datum vydání uznávacího listu,
k) podpis osoby, která uznávací list vydala.
(6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,
b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,
c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží,
e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie,
f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,
g) vzor žádosti podle odstavce 1 a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.
§ 6a Egalizace osiva
(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že
a) u nich proběhlo již uznávací řízení,
b) byla dodržena homogenita egalizované partie.
(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií.
(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.
(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol.
(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiv.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků egalizované partie,
b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,
c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu vyžadované při vedení této evidence.
§ 7
(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o
a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,
b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,
c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.
(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.
(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.3) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.
(4) Seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor, mimo které není sadba brambor z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána a ve kterých smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,
b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,
c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,
d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,
e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,
f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,
h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,
i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,
j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet a vzory formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku a vzoru formuláře k vedení záznamů o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva,
k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,
l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,
n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,
o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,
p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,
r) vzory dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenými osobami,
s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,
t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,
u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin.
§ 7a Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice
(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky.
(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.
§ 8 Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel
a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,
b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text "dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti",
d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,
e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.
(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.
§ 9 Standardní osivo
(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.
(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen
a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let,
b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o
1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,
2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,
4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,
5. vlastnostech vyrobeného osiva,
c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.
(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.
§ 11 Obchodní osivo
(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud
a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,
b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,
c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují,
d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,
e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osiva,
f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.
(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v kategorii obchodní osivo,
b) technologický postup odběru vzorků,
c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,
d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu.
§ 12 Směs osiv
(1) Směs osiv odrůd jednoho nebo více druhů se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.
(2) Do oběhu se smí uvádět směs
a) osiv k využití pro zemědělskou výrobu, která smí obsahovat pouze osivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
b) osiv k využití mimo zemědělskou výrobu, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu,
c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin,
d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,
e) osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a.
(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen
a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,
b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva,
c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,
d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.
(4) Ústav
a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před uvedením do oběhu registrační číslo,
b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let,
c) provádí kontrolu směsí osiv, a to
1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,
2. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.
(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována.
(7) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiva.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva odrůd jednoho druhu zeleniny,
b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,
c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,
d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,
e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.
§ 12a Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí
(1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.
(2) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.
(3) Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje:
a) slova „Pravidla a normy EU“,
b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,
e) oblast původu směsi osiv,
f) zdrojovou oblast směsi osiv,
g) lokalitu sběru směsi osiv,
h) typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,
i) slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,
j) číslo partie přidělené dodavatelem,
k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
l) čistou nebo hrubou hmotnost balení,
m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,
n) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu.
§ 12b Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí
(1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:
a) směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
d) klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %,
f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:
a) osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
c) směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
d) složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva stanovené prováděcím právním předpisem,
e) počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět.
(3) Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje:
a) označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,
b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
d) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem,
e) množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,
f) oblast původu směsi osiv,
g) omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,
h) zdrojovou oblast směsi osiv,
i) lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,
j) typ stanoviště v lokalitě sběru,
k) rok sklizně.
(5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje
a) u přímo sklízené směsi osiv
1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis,
2. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,
b) u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů,
b) požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu,
c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí,
d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.
§ 13 Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství
(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis6).
(2) Obal7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu6).
(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.
(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi7a) odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky.
(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni poskytovat informace pro aktualizaci databáze vedené Ústavem podle odstavce 4.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.
§ 14 Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd
(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu1a).
(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu1a).
(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu1a).
(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.
(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.
§ 15 Sazenice zeleniny
(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud
a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,
b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,
c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,
d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.
(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí
a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),
b) informovat o výskytu škodlivých organizmů Ústav,
c) splnit podmínky pro
1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,
2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,
d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav,
e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na česnek, sazečku cibule a sazečku šalotky.
(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.
(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,
b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,
c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,
d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,
e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.
§ 16 Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele
(1) Dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu4), která
a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b),
b) uhradí správní poplatek8).
(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost
a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie
1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v příbuzném zemědělském oboru, nebo
2. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství8a), nebo
b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost podle písmene a).
(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci; postup proškolení zveřejní Ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník").
(4) Žádost o registraci obsahuje
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky,
b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace,
c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti,
d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve přiděleno podle zvláštního právního předpisu5).
(5) Ústav může registraci zrušit
a) na žádost registrované osoby, nebo
b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem.
(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.
(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.
(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.
(10) Dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.
§ 17 Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob
(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen "smlouva") s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2, jestliže
a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů,
b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu.
(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostů a k vydávání dokladů o uznání těchto množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud
a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 9,
b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských porostů osobní zájem,
c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky,
d) provádí přehlídky množitelských porostů podle platných metod a pod úředním dozorem.
(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud
a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 9,
b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a pod úředním dozorem.
(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být
a) nezávislá osoba,
b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou nebo uváděním do oběhu osiva, nebo
c) zaměstnanec dodavatele; zaměstnanec dodavatele však může provádět činnost podle odstavce 3 pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelem vzorkovaného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.
(5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5, pokud
a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 9,
b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena zařízením stanoveným vyhláškou,
c) zkoušení osiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím právním předpisem a pod úředním dozorem.
(7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být
a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo
b) laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.
(8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně.
(9) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou
a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru,
b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo
c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat. Okruhy otázek zveřejňuje Ústav ve Věstníku.
(10) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b).
(11) Osoby podle odstavců 1 až 8 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření a na vyžádání Ústavu ji musí kdykoli předložit.
(12) Všechny úkony prováděné osobami podle odstavců 1 až 3, 6 a 8 podléhají dozoru Ústavu. Při nesplnění podmínek může Ústav osobám, s nimiž uzavřel smlouvu nebo jimž udělil pověření, smlouvu nebo pověření zrušit spolu s uvedením důvodů. Opakovaně lze pak se stejnou osobou uzavřít smlouvu nebo udělit pověření po uplynutí nejméně 3 let.
(13) Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok.
(14) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 9,
b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6 a 8, úředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob jejího provádění,
c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob,
d) výčet platných mezinárodních metod.
§ 18 Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí
(1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiál
a) odrůdy registrované v České republice, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu,
b) okrasného druhu a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,
c) odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a révy též v jednom z úředních seznamů odrůd členských států,
d) odrůdy zapsané v seznamu vedeném dodavatelem v případě konformního rozmnožovacího materiálu,
e) odrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b).
(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropské unie udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
a) je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o obchodní osivo nebo standardní osivo a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu, nebo
b) jedná-li se o osivo s neukončenou certifikací uznávané podle § 4 odst. 13.
(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li požadavky stanovené v § 25.
(4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země
a) rozmnožovací materiál odrůdy druhu z druhového seznamu, která není registrovaná a není zapsaná ve společném katalogu odrůd a je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, za předpokladu, že tento rozmnožovací materiál bude na základě smlouvy mezi dodavatelem v České republice a osobou třetí země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,
b) rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů za předpokladu, že splňuje minimálně požadavky kladené na konformní rozmnožovací materiál,
c) rozmnožovací materiál révy, stanoví-li tak předpis Evropské unie8b), přičemž poskytuje stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v Evropské unii; do vydání předpisu Evropské unie8b) lze rozmnožovací materiál révy dovážet ze třetích zemí s povolením Ústavu pouze,
1. byl-li úředně uznán v zemi původu,
2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 3 odst. 4, v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a e),
3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 15 písm. a) až c), písm. f) a h),
4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,
5. splňuje-li požadavky § 23 odst. 7,
d) rozmnožovací materiál chmele lze ze třetích zemí dovážet pouze, poskytuje-li stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v České republice; rozmnožovací materiál chmele lze dovážet ze třetích zemí pouze,
1. byl-li úředně uznán v zemi původu,
2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a e),
3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 15 písm. a) až c) a písm. f) a h),
4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,
e) sazenice zeleniny se smí ze třetích zemí dovážet jen, pokud splňují požadavky stanovené v § 15 a zvláštním právním předpisu5).
(5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího materiálu podle odstavce 4 osobě, která
a) umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,
b) uhradí správní poplatek8) a
c) v žádosti o povolení uvede
1. u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,
2. množství a kategorii rozmnožovacího materiálu,
3. vědecký název druhu a název odrůdy,
4. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem nakládat; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
5. jméno, příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
6. že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém byl vyroben, k registraci odrůdy.
(6) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje jeho propuštění do režimu volného oběhu9) nebo aktivního zušlechťovacího styku9a), je povinen
a) předložit celnímu úřadu písemné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 3,
b) předložit celnímu úřadu povolení Ústavu podle odstavce 4,
c) jedná-li se o mimořádné případy podle § 40, předložit celnímu úřadu písemné prohlášení o splnění mimořádných podmínek.
(7) Při dovozu rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce 6 celní úřad
a) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. a),
b) neprodleně informuje Ústav, pokud k zásilce není předloženo povolení Ústavu podle odstavce 6 písm. b), který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem,
c) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. c),
d) informuje Ústav v případě důvodného podezření, že zásilka nesplňuje podmínky podle odstavců 1 až 3 nebo podle § 40, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem.
(8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy
a) směsi osiv pro zemědělskou výrobu,
b) rozmnožovací materiál odrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního předpisu1a).
(9) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu, obchodního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu révy, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a sazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do režimu volného oběhu9).
(10) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě
a) botanický název druhu,
b) název odrůdy, popřípadě klonu; u štěpovaných sazenic se tento údaj uvede pro podnož i pro roub,
c) kategorii a generaci,
d) typ rozmnožovacího materiálu,
e) zemi původu a úřední kontrolní orgán,
f) zemi odeslání, je-li jiná než země původu,
g) množství,
h) označení dovozce,
i) datum dovozu,
j) číslo partie,
k) účel dovozu,
l) místo uložení rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny.
(11) Dodavatel je povinen oznámit Ústavu před uvedením do oběhu v České republice rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v odstavci 10, s výjimkou dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných druhů a ovocných rodů a druhů. Pro toto oznámení se použije formulář oznámení dovozu.
(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou údaje vyžadované při oznamování dovozu ze třetích zemí, vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí.
§ 19
Označování a balení rozmnožovacího materiálu
(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a druhu, popřípadě klonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.
(2) Název odrůdy
a) musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu nebo u druhů uvedených ve zvláštním právním předpisu2) v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo a standardní rozmnožovací materiál révy,
b) musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůdě,
c) se neuvádí u obchodního osiva; označení odrůdy může být použito jen jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,
d) se neuvádí u podnoží, které nenáleží žádné odrůdě; v tomto případě se místo odrůdy uvede označení rodu, druhu, popřípadě mezirodového nebo mezidruhového křížence,
e) u okrasných druhů se uvádí podle § 25.
(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí být, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.
(4) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí dodavatel, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dodavatel vede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu.
(5) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl. Dojde-li z důvodu poškození nebo nutnosti použití jiných obalů k novému balení a označování rozmnožovacího materiálu, probíhá toto nové balení a označování pod úředním dozorem a dodavatel o provedené manipulaci vystaví protokol, jehož vzor stanoví vyhláška. Tento protokol Ústav následně potvrdí.
(6) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.
(7) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení, standardního osiva, osiva s neukončenou certifikací a osiva úředně nezapsaných odrůd, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,
b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní osivo,
c) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, nejde-li o směs osiv obsahující krmné plodiny,
d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností; u sadby brambor též velikostní třídění,
f) druh chemického ošetření a použitý přípravek,
g) označení dodavatele,
h) označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena,
i) označení země výroby,
j) označení "geneticky modifikovaný organismus" u osiva pocházejícího z geneticky modifikovaného organismu,
k) označení "pravidla a normy ES".
(8) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova "znovu přezkoušeno (měsíc a rok)".
(9) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní osivo, obchodní osivo a směsi osiv musí být označovány návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.
(10) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiál révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku.
(11) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.
(12) Osivo s neukončenou certifikací musí být kromě úřední návěsky provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(13) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavatele a na obalu nebo uvnitř obalu rozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické ošetření osiva, bylo-li použito.
(14) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy musí být jasně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.
(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,
b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 4,
c) vzor úřední návěsky a návěsky dodavatele, náležitosti a požadavky, které musí splňovat úřední návěska a návěska dodavatele pro jednotlivé druhy,
d) požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
e) opatření pro označování a balení směsí osiv, včetně náležitostí návěsky,
f) požadavky, které musí splňovat úřední návěska základního rozmnožovacího materiálu a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
g) požadavky, které musí splňovat úřední návěska a úřední doklad osiva s neukončenou certifikací,
h) požadavky, které musí splňovat úřední návěska šlechtitelského rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů,
i) požadavky, které musí splňovat návěska standardního osiva,
j) požadavky, které musí splňovat zvláštní návěska rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu s klíčivostí nižší, než stanoví prováděcí právní předpis, a zvláštní návěska osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti,
k) vzor protokolu podle odstavce 5 a postup při novém balení a označování rozmnožovacího materiálu podle odstavce 5,
l) vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele podle odstavce 4,
m) barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek.
§ 19a Malé balení
(1) Osivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen "malé balení"), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů stanovené vyhláškou.
(2) Malé balení musí být při uvádění do oběhu opatřeno návěskou dodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména
a) označení druhu (latinsky, česky, popřípadě v obou jazycích) nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,
b) označení odrůdy, popřípadě odrůd u směsi osiv, nejde-li o obchodní osivo,
c) údaj o kategorii a generaci, nejde-li o obchodní osivo nebo směs osiv,
d) číslo partie,
e) označení dodavatele,
f) hmotnost nebo počet kusů osiva v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností,
g) údaje o dodatečné úpravě mořením, inkrustací, obalováním nebo jinou úpravou.
(3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozorem.
(4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna ustanovení odstavců 1, 2 a 3.
(5) Směsi osiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebiteli rozvažovány.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů,
b) způsob označování malého balení.
§ 20 Zákaz klamání
(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech, které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu.
(2) Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení "vhodný k setí" nebo "vhodný k sázení", popřípadě obdobné označení.
§ 21 Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady
Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.
§ 22
Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu
(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do oběhu
a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny,
b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiál a sazenice zeleniny do oběhu,
c) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo prováděcí právní předpis k němu.
(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a standardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.
(3) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu.
(4) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osiva uvedeného do oběhu.
(5) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni
a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny určené k prodeji nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem druhu, názvem odrůdy nebo názvem dodavatele v případě, kdy to stanoví § 19,
b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4.
(6) Ústav zvláštním opatřením dodavateli
a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná,
b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li požadavky na označování názvem odrůdy [§ 19 odst. 2 písm. a)],
c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu označeného klamavými údaji (§ 20 odst. 1),
d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva, zjistí-li, že toto osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav uvedené opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje,
e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace,
f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené vizuální kontroly není prost škodlivých organizmů.
(7) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce 4,
b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek, vzor zápisu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku.
HLAVA TŘETÍ ZVLÁŠTNÍ REŽIM OBĚHU OSIVA A SADBY
§ 23
Rozmnožovací materiál révy
(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupně nebo standardní rozmnožovací materiál.
(2) Standardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze pokud se nejedná o rozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a zároveň, pokud jde o
a) registrovanou odrůdu,
b) odrůdu, jejíž uvádění do oběhu bylo úředně povoleno,
c) odrůdu, která již není registrovaná, ale která byla registrována nejpozději do 31. 12. 1971 a existuje její úřední popis,
d) odrůdu, která je zapsána ve společném katalogu odrůd révy nebo alespoň v jednom ze seznamů odrůd členských států, nebo
e) odrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b).
(3) Odrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a) až e) musí být udržovány udržovacím šlechtěním.
(4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiál révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.
(5) Je-li rozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(6) Rozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu.
§ 24 Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů
(1) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do oběhu jako
a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. c).
(2) Uznávat lze rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která
a) je registrovaná alespoň v jednom členském státě,
b) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),
c) je předmětem žádosti o úřední registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b), nebo
d) byla přede dnem 30. září 2012 uvedena do oběhu alespoň v jednom členském státě a existují u ní úřední popis nebo úředně uznaný popis.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo jejich kříženců.
(4) Je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(5) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při rozmnožování a výrobě povinen
a) zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, a vést o nich evidenci,
b) v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je příslušné laboratoři5) k analýze,
c) zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné.
(6) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o nákupu a prodeji podle partií a uchovávat záznamy nejméně po dobu 3 let ode dne nákupu nebo prodeje.
(7) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhu rozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady.
(8) Ústav zřídí kolekci odrůd za účelem ověření, zda rozmnožovací materiál splňuje požadavky podle tohoto zákona.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do oběhu a požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů.
(10) Ministerstvo může na základě žádosti dodavatele povolit uvádět do oběhu nezbytné množství rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.
§ 24a Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů
(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 obsahuje
a) název rodu a druhu, popřípadě označení klonu,
b) zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,
c) úřední popis odrůdy, je-li odrůda rozmnožovaná dodavatelem podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3,
d) název skupiny porostů, kterou stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 2 až 6.
(3) Uznávací list o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje
a) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo; u právnických osob obchodní firmu4) nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky a identifikační číslo,
b) přidělené číslo registrace podle § 16,
c) název rodu a druhu, název odrůdy, popřípadě označení klonu,
d) název skupiny porostů a její výměru,
e) výsledek přehlídky množitelského porostu,
f) kategorii, generaci a zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,
g) množství uznaného rozmnožovacího materiálu.
(4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(5) Při uznávání osiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu.
(6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porosty a rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů.
§ 25 Rozmnožovací materiál okrasných druhů
(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu
a) registrovanou,
b) chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),
c) obecně známou, nebo
d) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem, u kterého je uložen i její popis, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí
a) být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý,
b) být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organismů a jejich projevů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,
c) být prostý vad a poškození, které by mohly snížit jeho kvalitu,
d) vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,
e) vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovacího materiálu,
f) u citrusů
1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organizmů a chorob, a to i v posledním vegetačním období,
2. v případě roubování být naroubován na podnože, které nejsou citlivé na viroidy,
g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu prokázáno, že je prostý škodlivých organizmů, chorob a jejich projevů.
(3) Dodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dodavatel opatří rozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.
(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiál okrasných druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné dodávce; dodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují na rozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu konečnému spotřebiteli.
(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen
a) identifikovat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu, a o výsledcích kontroly vést záznamy,
b) zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů nebo odrůd podle odstavce 2,
c) zajistit, aby partie rozmnožovacího materiálu byly pěstovány odděleně a byly rozeznatelné,
d) vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálu a uchovávat je po dobu 1 roku,
e) odebírat vzorky, pokud je to nutné pro provedení laboratorního rozboru.
(6) Je-li rozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako vánoční stromky (dále jen "vánoční stromky"), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen "doba sklizně"); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem.
(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu, pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a náležitosti popisu odrůdy podle odstavce 1 písm. d).
HLAVA ČTVRTÁ ODRŮDOVÝ ŘÁD
§ 26 Podmínky pro registraci odrůdy
(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda
a) je odlišná podle odstavce 3,
b) je uniformní podle odstavce 4,
c) je stálá podle odstavce 5,
d) má užitnou hodnotu podle odstavce 6, není-li dále stanoveno jinak,
e) má název vyhovující požadavkům podle § 27,
f) má zajištěné udržovací šlechtění,
g) geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona;1) jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdy určeny pro výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo složky schváleny podle zvláštního zákona.11)
(2) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o
a) komponenty hybridů,
b) odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
c) odrůdy zeleninových, ovocných a okrasných druhů,
d) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo členské státy,
e) odrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), jejichž osivo je určeno pro uvádění do oběhu v jiném členském státě, ve kterém byl požadavek užitné hodnoty splněn při registraci odrůdy; toto ustanovení se nevztahuje na odrůdy chmele a révy.
(3) Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy známé v Evropské unii. Za odrůdu známou v Evropské unii se považuje odrůda, která je v den zahájení řízení o registraci odrůdy,
a) zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůd,
b) v České republice nebo v členském státě v řízení o zápis do úředního seznamu, nebo
c) uváděna do oběhu podle tohoto zákona.
(4) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.
(5) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.
(6) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto.
§ 27 Název odrůdy
(1) Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie.2) To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2.
(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie11a).
(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy zemědělských a zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy ostatních druhů rostlin.
(4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům podle odstavců 1 a 2.
(5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy ve Věstníku Ústavu. Námitku proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.
(6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název odrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdy upraven v souladu s těmito požadavky. Ústav může schválit používání původního názvu odrůdy jako doplňkového označení.
§ 28
Podání žádosti o registraci odrůdy
(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu.
(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných rostlin.
(3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen "žadatel"), která
a) je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) nebo držitelem odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), nebo
b) podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) nebo odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo
c) je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b).
(4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce, který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice.
§ 29 Řízení o registraci
(1) Žádost musí obsahovat
a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4,
c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,
e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,
f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,
g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy,
h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,
i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,
j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,
k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,
l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.
(2) Při podání žádosti musí žadatel
a) uhradit správní poplatek,8)
b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona1) v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.
(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.
§ 30 Zkoušení odrůd
(1) Žadatel je povinen
a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě zveřejněné ve Věstníku Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,
b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.
(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.
(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou Ústavu.
(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.
(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.
(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem.
(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne.
(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky
a) žadateli o registraci,
b) Odrůdové komisi,
c) dalším zájemcům na požádání.
(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá.
§ 31
Odrůdová komise
(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.
(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.
(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou za 6 měsíců.
(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.
(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.
(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k
a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdy s ohledem na nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek,
b) metodikám zkoušek užitné hodnoty.
Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.
§ 32
Rozhodnutí o registraci
Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1.
§ 33
Zápis do Státní odrůdové knihy
(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje
a) název odrůdy,
b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,
c) jméno a adresu žadatele,
d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,
e) datum podání žádosti o registraci,
f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,
g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,
h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice podle zvláštního zákona;1) údaje o funkci genetické modifikace,1) a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona.11)
(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě odrůd révy též označení a udržovatele jejich klonů.
(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.
(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná a odrůda uchovávaná z důvodu zachování biologické rozmanitosti se v seznamu uvádí s tímto označením.
(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.
(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.
§ 34
Doba registrace
(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce dvacátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.
(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
(3) Žádost o prodloužení registrace se předkládá Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.
(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě.
(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 20 let.
(6) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace.
(7) Jestliže k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd byly lhůty pro uznávání a uvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy, vztahuje se na uvádění do oběhu takové odrůdy ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední.
§ 35
Udržování odrůdy
(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě.
(2) Odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice.
(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,
a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),
b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě,
c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy.
(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c).
(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu. V případě odrůdy révy jsou tyto záznamy povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdy.
§ 35a
Registrace uchovávaných odrůd
(1) Jako uchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí. Odrůda musí být významná z hlediska zachování genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c). Jako uchovávaná odrůda může být registrována odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu.
(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda,
b) byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 6 a 7 ze společného katalogu vymazána, nebo
c) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci uchovávané odrůdy. Jde zejména o informace
a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním uchovávané odrůdy, nebo
c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.
(5) Při registraci uchovávané odrůdy Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast nebo oblasti původu dané odrůdy.
(6) Uchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původu.
(7) V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.
§ 35b
Registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1) Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek.
(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek,
b) byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 6 a 7 ze společného katalogu vymazána, nebo
c) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdy. Jde zejména o informace
a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy, nebo
c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4) Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.
§ 36 Kontrola odrůd po registraci
(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.
(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.
(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.
(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé.
§ 37
Zrušení registrace
(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže
a) o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,
b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,
c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,
d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,
e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,
f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,
g) odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona.1)
(2) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(3) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.
(4) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace.
§ 38
Informace o registrovaných odrůdách
(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.
(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona12).
(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.
(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3.
(5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd. Ústav je oprávněn od zájemců o Seznam doporučených odrůd žádat úhradu nákladů za jeho vytištění. Výše této úhrady je stanovena v ceníku Ústavu.
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v souladu s metodikami, které ministerstvo pro tento účel zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen "Věstník ministerstva").
(7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení.
HLAVA PÁTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY
§ 38a Přestupky
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7 odst. 4,
b) jako osoba, která nakoupila standardní rozmnožovací materiál révy, neuchová návěsku podle § 19 odst. 10, nebo
c) při uvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání podle § 20.
(2) Fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a) jako dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1,
b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3 nebo § 14 odst. 5,
c) jako dodavatel, který vyrábí standardní osivo, nevede nebo neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b),
d) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,
e) jako dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm. e),
f) jako dodavatel, který vyrábí standardní osiva, neuchovává vzorky podle § 9 odst. 2 písm. a),
g) neoznámí rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu podle § 18 odst. 11,
h) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství neposkytne na žádost Ústavu informaci podle § 13 odst. 5,
i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiál nebo směsi osiv podle § 19,
j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 6,
k) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv nebo sazenice zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona,
l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiál odrůdy v případech, kdy je registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3,
m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle § 37 odst. 4,
n) jako dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele nebo vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst. 1,
o) jako dodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí zahájení činnosti podle § 16 odst. 6,
p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a,
q) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,
r) jako dodavatel osiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je povoleno jako obchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 4,
s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálu, který byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o novém balení a označení rozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 5,
t) jako dodavatel, který vyrábí směs osiva k uvádění do oběhu, nesplní povinnost podle § 12 odst. 3,
u) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru a umístění množitelských porostů uchovávaných odrůd,
v) jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2, nebo
w) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva podle § 12a odst. 2.
(3) Fyzická osoba se jako dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí dopustí přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.
(4) Fyzická osoba se jako dodavatel nebo konečný prodejce dopustí přestupku tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 5 písm. c).
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. a) až i) a n) až w) nebo odstavce 4,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. j) a k) nebo odstavce 3,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m).
§ 38b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
a) v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7 odst. 4,
b) jako osoba, která nakoupila standardní rozmnožovací materiál révy, neuchová návěsku podle § 19 odst. 10, nebo
c) při uvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání podle § 20.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí správního deliktu tím, že
a) jako dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1,
b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3 nebo § 14 odst. 5,
c) jako dodavatel, který vyrábí standardní osivo, nevede nebo neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b),
d) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,
e) jako dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm. e),
f) jako dodavatel, který vyrábí standardní osiva, neuchovává vzorky podle § 9 odst. 2 písm. a),
g) neoznámí rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu podle § 18 odst. 11,
h) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství neposkytne na žádost Ústavu informaci podle § 13 odst. 5,
i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiál nebo směsi osiv podle § 19,
j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 6,
k) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv nebo sazenice zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona,
l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiál odrůdy v případech, kdy je registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3,
m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle § 37 odst. 4,
n) jako dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele nebo vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst. 1,
o) jako dodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí zahájení činnosti podle § 16 odst. 6,
p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a,
q) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,
r) jako dodavatel osiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je povoleno jako obchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 4,
s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálu, který byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o novém balení a označení rozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 5,
t) jako dodavatel, který vyrábí směs osiva k uvádění do oběhu, nesplní povinnost podle § 12 odst. 3,
u) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru a umístění množitelských porostů uchovávaných odrůd,
v) jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2, nebo
w) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu
před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat
o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva podle § 12a odst. 2.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí dopustí správního deliktu tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel nebo konečný prodejce dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 5 písm. c).
(5) Za správní delikt se uloží pokuta do
a) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. a) až i) a n) až w) nebo odstavce 4,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. j) a k) nebo odstavce 3,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. l) nebo m).
§ 38c Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat,
aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům
a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ústav.
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby12a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení
zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Pokuty vybírá Ústav. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
HLAVA ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 39 Zveřejňování údajů
(1) Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje
a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,
b) informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostů podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,
c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,
d) seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako standardní rozmnožovací materiál,
e) informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,
f) informace o názvech odrůd podle § 27,
g) oznámení o registraci odrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihy podle § 32,
h) změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy podle § 33,
i) seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize podle § 33,
j) oznámení o zrušení registrace odrůdy podle § 37,
k) požadavky na termín podání žádosti o registraci odrůdy a na termín, místo dodání, množství a jakost rozmnožovacího materiálu pro zkoušky
v příslušném vegetačním období podle § 30 odst. 1 písm. a),
l) metodiky zkoušek odrůd podle § 30 odst. 3,
m) seznam klonů odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,
n) oblasti původu uchovávaných odrůd podle § 35a odst. 5 a další oblasti schválené podle § 3b odst. 1 a 2, včetně případných omezení nebo
podmínek stanovených Komisí.
(2) Ústav v souladu s předpisy Evropské unie sděluje Komisi Evropské unie (dále jen "Komise") a příslušným úřadům jiných členských států
údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména
a) informace o zákazu uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,
b) u révy informace o podaných žádostech o povolení odrůdy a o zpětvzetí takových žádostí, včetně zápisů do katalogu odrůd a jejich změn,
c) množství osiva každé uchovávané odrůdy, každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a každé směsi osiv určené k ochraně
přirozeného prostředí uvedené do oběhu na území České republiky,
d) informace o určených oblastech původu a dalších oblastech, které Ústav hodlá schválit pro výrobu osiva uchovávaných odrůd, a o dalších
oblastech schválených pro uvádění osiva uchovávaných odrůd do oběhu.
(3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi odrůd7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4.
§ 40 Oprávnění ministerstva v mimořádných případech
(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivem kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací
materiál nebo standardní osivo některého druhu uvedeného v druhovém seznamu nebo obchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi zeleniny,
požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivo nebo sazenice zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti,
nebo osivo vymezené odrůdy, která není na seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůd.
(2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci
Evropské unie, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál, který splňuje méně přísné požadavky.
(3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropské unie zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané
ve společném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.
§ 42 Vztah ke správnímu řádu
(1) Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků těchto
zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.
(2) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 6 a § 37 odst. 2 nemá odkladný účinek.
§ 43 Přechodná ustanovení
(1) Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.
(2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
(3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4) Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. Rozmnožovací materiál vyrobený z množitelských porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona.
(6) Osoby podléhající nově registraci podle § 16 musí podat žádost o registraci nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Návěsky podle dosavadních právních předpisů lze používat nejdéle po dobu 3 let, u révy, chmele a ovocných druhů nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů lze podle tohoto zákona uvádět do oběhu až ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
§ 44 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se: 1. Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
2. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST
§ 48
(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3, § 18 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 4, § 18 odst. 8 písm. a) a § 40 odst. 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
(2) Ustanovení § 18 odst. 3 a § 43 odst. 8 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 178/2006 Sb. Čl. II
1. Dodavatelé uvádějící rozmnožovací materiál okrasných druhů do oběhu konečnému spotřebiteli musí oznámit Ústavu zahájení činnosti podle § 16 odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Povolení obchodního rozmnožovacího materiálu udělené Ministerstvem zemědělství podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení rozmnožovacího materiálu jako obchodního osiva udělené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle § 11 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení pravomocně neukončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 299/2007 Sb. Čl. II
1. Žádosti o prodloužení registrace podle § 34 odrůd druhů pažitka (Allium schoenoprasum L.), kukuřice cukrová a kukuřice pukancová [Zea mays L. (partim)] se považují za včas podané, jsou-li podány nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Odrůdy druhů pažitka (Allium schoenoprasum L.), kukuřice cukrová a kukuřice pukancová [Zea mays L. (partim)] lze bez registrace uvádět do oběhu nejpozději do 31. prosince 2009.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb.
Čl. IL Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 331/2010 Sb. Čl. II
1. Rozmnožovací materiál a sadba ovocných rodů a druhů pocházející z matečných porostů, které existovaly přede dnem 30. září 2012 a byly certifikovány nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací materiál, lze na území České republiky uvádět do oběhu podle dosavadní právní úpravy až do 31. prosince 2018 za předpokladu, že na návěsce nebo v průvodním dokladu bude vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací materiál a sadbu uváděnou do oběhu podle čl. 21 směrnice Rady 2008/90/ES.
2. Po dni 31. prosince 2018 lze rozmnožovací materiál a sadbu ovocných rodů a druhů uvádět do oběhu v případě, že jsou splněny požadavky stanovené zákonem č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zaorálek v. r. Klaus v. r. Špidla v. r.
Příloha č. 2 k zákonu 219/2003 Sb.
Seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základní sadby brambor (§ 7 odst. 4 zákona)
Okres Benešov
Bolina, Borovnice, Čechtice, Černičí, Daměnice, Děkanovice, Dunice, Horní Lhota, Chlum u Vlašimi, Chmelná u Vlašimi, Javorník u Vlašimi, Jeníkov u Vlašimi, Kondrac, Křivsoudov, Kunovice, Miřetice, Nakvasovice, Nespery, Otročíce, Pavlovice u Vlašimi, Pravonín, Rataje u Vlašimi, Římovice, Rísnice,
Slavětín u Načeradce, Studený, Tisek, Veliš, Vracovice, Vračkovice, Zdiměřice u Načeradce, Zdislavice u Vlašimi.
Okres Blansko
Crhov u Olešnice, Kněževes, Křtěnov u Olešnice, Olešnice na Moravě, Rozsíčka, Ustup, Veselka u Olešnice.
Okres Bruntál
Bruntál-město, Břidličná, Dlouhá Stráň, Jelení u Bruntálu, Mezina, Moravský Kočov, Nová Rudná, Nová Véska, Oborná, Rázová, Stará Rudná, Staré Město u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle.
Okres Havlíčkův Brod
Babice u Okrouhlice, Barovice, Bartoušov, Benátky u Ždířce nad Doubravou, Bělá u Jedlé, Bezděkov u Krásné Hory, Boňkov, Bratroňov, Broumova Lhota, Břevnice, Březinka u Havlíčkova Brodu, Cibotín, Čachotín, Čekánov, Česká Bělá, Česká Jablonná, Český Dvůr, Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu, Dobrá,
Dobrá Voda u Jedlé, Dobrohostov, Dolní Jablonná, Dolní Křupá u Havlíčkova Brodu, Dolní Vestec, Dolní Věžnice, Dubí, Habrek, Havlíčkova Borová,
Havlíčkův Brod, Herálec, Hluboká u Krucemburku, Horní Křupá u Havlíčkova Brodu, Horní Pohleď, Horní Věžnice, Hřiště, Hurtova Lhota,
Chlístov u Okrouhlice, Chloumek, Chřenovice, Chválkov, Chyška, Jedlá, Jedouchov,
Jilem u Sedletína, Jilemník, Jiříkov u Kamene, Jitkov, Kamenice u Herálce, Kámen u Habrů, Klanečná, Kněž, Kněžská, Knyk,
Kocourov u Slavíkova, Kochánov, Koječín, Kojetín u Havlíčkova Brodu, Kojkovice, Kojkovičky, Kozlov u Ledče nad Sázavou, Krásná Hora,
Krátká Ves, Kmcemburk, Kunemil, Kvasetice u Květinová, Květinov, Květnov, Kyjov u Havl. Brodu,
Leština u Herálce, Leština u Ledče nad Sázavou, Lípa u Havlíčkova Brodu, Lučice, Macourov, Malčín, Michalovice u Havlíčkova Brodu, Mikulášov,
Miřátky, Mírovka, Modlíkov u Přibyslavi, Mozolov u Krásné Hory, Nová Ves u Světlé nad Sázavou, Obrvaň, Okrouhlice, Okrouhlička, Olešenka,
Olešná u Havlíčkova Brodu, Olešnice u Okrouhlice, Oudoleň, Pavlov u Herálce , Perknov, Peršíkov, Petrkov,
Petrovice u Stoků, Počátky u Chotěboře, Poděbaby, Pohled, Poříčí u Přibyslavi, Pozovice, Proseč u Kamene,
Přibyslav, Příseka u Světlé nad Sázavou, Radňov u Květinová, Radostín u Havlíčkova Brodu, Rovný, Rozsochatec, Sázavka, Sedletín, Simtany,
Skála u Havlíčkova Brodu, Skuhrov u Havlíčkova Brodu, Slavětín u Oudoleně, Slavíkov u Chotěboře, Slavníč, Služátky, Smilov u Štoků, Staré Ransko,
Stříbrné Hory u Přibyslavi, Studénka u Štoků, Suchá u Havlíčkova Brodu, Šachotín, Šlapanov, Šmolový u Havlíčkova Brodu, Štoky, Termesivy,
Tis u Habrů, Úhořilka, Úsobí, Utín, Vadín, Vepříkov, Veselá u Sedletína,
Veselice u Havlíčkova Brodu, Veselý Žďár, Věž, Volichov, Vrbka u Ledče nad Sázavou, Vysoká u Havlíčkova Brodu, Zbožice, Zdislavice u Herálce,
Ždírec u Pohledu, Železné Horky, Žižkovo Pole.
Okres Chrudim
Blatno u Hlinská, Dědová, Dřevíkov, Filipov, Hlinsko v Cechách, Chlum u Hlinská, Jeníkov u Hlinská, Kladno u Hlinská, Možděnice, Rváčov u Hlinská,
Srní u Hlinská, Stan u Hlinská, Svobodné Hamry, Trhová Kamenice, Vítanov, Vojtěchov u Hlinská, Všeradov.
Okres Jihlava
Arnolec, Bedřichov u Jihlavy, Boršov, Bradlo, Brtnice, Brzkov, Dobronín, Dobroutov, Dolní Bítovčice, Dolní Smrčné, Doupě, Dušejov, Henčov,
Heroltice u Jihlavy, Hodice, Horní Bítovčice, Horní Kosov, Hosov, Hrbov, Hruškové Dvory, Hubenov, Jamné u Jihlavy, Janovice u Polné,
Jeclov, Jersín, Jestřebí u Brtnice, Ježená, Jiřin, Kamenice u Jihlavy,
Kamenická, Kamenná u Jihlavy, Komárovice u Jihlavy, Kosov u Jihlavy, Kozlov u Jihlavy, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Meziříčko u Jihlavy,
Mirošov u Jihlavy, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nové Dvory u Kamenné, Ořechov u Telče, Otín nad Jihlavou, Panenská Rozsíčka, Panská Lhota,
Petrovice u Jihlavy, Polná, Předboř nad Jihlavou, Přímělkov, Příseka, Puklice, Růžená, Rybné, Rytířsko,
Rehořov, Rídelov, Sedlej o v, Skrýšov u Polné, Stáj, Střelecká, Střítěž u Jihlavy, Střížov, Studénky, Studnice u Telče, Svatoslav nad Jihlavou,
Třeštíce, Uhřínovice u Jihlavy, Urbanov, Velký Beranov, Věžnice, Věžnička, Vržanov, Vysoké Studnice, Záborná,
Zhoř u Jihlavy, Ždírec na Moravě.
Okres Jindřichův Hradec
Bednáreček, Blažej ov, Bořetín u Strmilova, Březina u Deštné, Česká Olešná, Dívčí Kopy, Domašín u Studené, Drunče, Hadravova Rosička, Heřmaneč,
Horní Bolíkov, Horní Dvorce, Horní Meziříčko, Horní Němčíce, Horní Olešná, Horní Pole, Horní Radouň, Jilem, Leština u Strmilova,
Lipnice u Markvarce, Lipovka,
Malá Rosička, Malý Jeníkov, Malý Ratmírov, Maršov u Heřmanče, Mostečný, Mutyněves, Nekrasín, Nová Olešná, Nová Včelnice,
Okrouhlá Radouň, Oldřiš u Blažejova, Olšany u Dačic, Palupín, Popelín, Rosička u Deštné, Skrýchov, Strmilov, Studená, Sumrakov, Světce,
Světlá pod Javořicí, Velký Jeníkov, Zahrádky.
Okres Karlovy Vary
Babice u Poutnova, Beranov, Beranovka, Bohuslav u Poutnova, Brložec u Štědré, Brť, Číhaná u Poutnova, Dřevohryzy, Chodov u Bečova nad Teplou, Chylice u Utviny, Jankovice, Kladruby u Beranova, Klášter Teplá, Kojšovice, Komárov u Štědré, Krásné Údolí, Luhov u Toužimi,
Měchov, Mostec, Nezdice u Křepkovic,
Odolenovice, Otročin, Pěkovice, Políkno u Toužimi, Popovice u Poutnova, Poseč, Poutnov, Přílezy,
Radyně, Sedlo u Toužimi, Služetín u Poutnova, Svinov u Toužimi, Štědrá, Teplá, Tisová u Otročina, Toužim, Utvina.
Okres Klatovy
Běšiny, Bližanovy, Božtěšice na Šumavě, Brod, Brtí, Březí u Čachrova, Břežany, Bukovník, Buršice, Čachrov, Častonice, Částkov u Svoj sic, Černíč u Hradešic, Damíč, Defurovy Lažany, Dobrotice u Chanovic, Dobřemilice, Dražovice u Sušice, Drouhavec, Holkovice, Horažďovická Lhota,
Horní Staňkov, Hořákov, Hradešice, Chanovice, Chotěšov u Velhartic, Chvalšovice u Čachrova, Jetenovice,
Jindřichovice u Malonic, Kolinec, Kovčín, Kozí,
Krotějov, Kunkovice u Čachrova, Kvasetice, Lehom, Lovčice u Klatov, Lukavice u Strážova, Mačice, Malá Chmelná, Malonice, Maňovice uPačejova, Maršovice u Svojšic, Milčice, Milínov, Mlázovy, Mlynářovice, Mlýnské Struhadlo, Myslív, Nehodiv, Nemilkov, Olšany u Kvášňovic,
Opálka, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly u Sušice, Podolí u Klatov, Pohoří u Lovčic, Posobice, Přestanice, Radostice u Hlavňovic, Radvanice u Chotěšova,
Rajské, Rovná, Sluhov, Smrkovec u Hradešic, Soběšice u Sušice, Stojanovice, Strážov na Šumavě, Strážovice u Pačejova,
Střítež u Malonic, Svojšice u Sušice, Štipoklasy u Lovčic, Tajanov u Malonic, Tržek, Třebomyslice u Horažďovic, Týřovice u Pačejova, Ujčín, Újezd u Plánice, Újezd u Chanovic, Úloh, Velhartice, Velká Chmelná, Viteň, Vlčkovice u Kolince, Vracov u Číhané, Zahrádka u Čachrova, Zahorčice na Šumavě, Zámysl, Zborovy, Zvíkov, Žďár u Nalžovských Hor.
Okres Kutná Hora
Březina nad Sázavou, Dolní Pohleď, Hostkovice u Třebětína, Chlístovice u Pertoltic, Kounice nad Sázavou, Laziště u Pertoltic, Machovice, Michalovice, Milošovice, Pavlovice u Vlastějovic, Pertoltice u Zruče nad Sázavou, Třebětín, Víckovice, Vlastějovice, Volavá Lhota, Zruč nad Sázavou
Okres Nový Jičín
Dobešov, Dolejší Kunčice, Luboměř, Spálov, Veselí u Oder, Vrchy.
Okres Opava
Březová u Vítkova, Budišov nad Budišovkou, Gručovice, Jančí, Jelenice, Leskovec u Vítkova, Lesní Albrechtice, Podlesí nad Odrou, Staré Oldřůvky, Větřkovice u Vítkova.
Okres Pelhřimov
Arneštovice, Bácovice, Bedřichov u Zhořce, Benátky u Houserovky, Bezděčín u Obrataně, Bělá u Horní Cerekve, Bitětice, Bolechov, Bor u Božejova, Bořetice, Bořetín, Božejov, Branišov pod Křemešníkem, Bratříce, Brná, Brtná, Březina u Hořepníku, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Ctiboř u Častrova, Čakovice u Pelhřimova, Čáslavsko, Častonín, Částkovice, Častrov, Čejkov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice u Tábora, Červená Rečice,
Číhovice, Čížkov, Dehtáře, Dobešov u Černovic, Dobrá Voda u Pacova, Dobrá Voda u Pelhřimova, Dubovice, Důl , Eš, Heřmaneč u Počátek, Hněvkovice u Humpolce, Hodějovice, Hojanovice, Hojovice, Holušice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Horní Vilímeč, Hořepník, Hořice u Humpolce, Houserovka, Hrobská Zahrádka, Hroznětice, Hříběcí, Humpolec, Chlovy, Chmelná u Pelhřimova, Cholunná, Chrástov u Horní Cerekve, Chválov u Pelhřimova,
Chvojnov, Chýstovice, Chyšná, Jakubín, Janovice u Houserovky, Jelcovy Lhotky, Jetřichovec, Ježov nad Želivkou, Jiřice u Humpolce, Jiřičky, Kaliště, Kámen u Pacova, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Kletečná u Humpolce, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Kramolín u Křešína, Krasíkovice, Krasoňov, Kmmvald, Křeč, Křelovice u Pelhřimova, Křepiny, Křešín u Pacova, Kyjov u Buřenic, Leskovice, Lesná u Velké Chýšky, Léskovec, Lešov,
Lhotice, Lhota u Kamenice nad Lipou, Lhotka u Humpolce, Libkova Voda, Lidmaň, Lidmaňka, Lipice, Litohošť, Lískovice, Lísky u Holušic, Lohenice, Lukavec u Pacova, Markvarec u Nové Cerekve, Martinice u Onšova, Mašovice u Hořepníku, Metánov, Mezilesí, Mezná u Pelhřimova, Miletín u Humpolce, Milotice, Milotičky, Mirotín, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Moudrov, Mysletín, Myslotín, Myslov, Nečice, Nemojov, Nízká Lhota, Nová Buková,
Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná u Pelhřimova, Ondřejov u Pelhřimova, Onšov, Onšovice u Dehtářů, Ostrovec u Houserovky, Pacov, Pavlov u Rynárce, Pejškov, Pelec, Pelhřimov, Petrovice u Humpolce, Píšť u Humpolce, Plačko v, Plevnice, Pobistrýce, Počátky, Podivice, Popelištná, Pravíkov, Poříčí u Bolechova, Pošná, Proseč-Obořiště, Proseč pod Křemešníkem, Proseč u Pošné, Prostý, Přáslavice, Putimov, Radějov u Buřenic,
Radětín, Radňov u Rynárce, Rodinov, Rohovka, Roučkovice, Rovná u Hořepníku, Rozkoš u Humpolce, Rynárec, Rečice u Humpolce, Remenov, Reženčice, Salačova Lhota, Samšín, Sázava pod Křemešníkem, Sedlice u Želivi, Sedliště u Častonína, Senožaty, Skoranovice, Skrýšov u Pelhřimova, Služátky u Pelhřimova, Speřice, Stanovíce u Nové Cerekve, Staré Bříště, Starý Pelhřimov, Stojčín, Strměchy, Střítež pod Křemešníkem, Střítež u Božejova,
Střítež u Cernovic, Sudkův Důl, Svatava u Černovic, Svépravice, Světlice, Syrov, Šimpach, Štědrovice, Těchobuz, Těchoraz, Těšenov, Těškovice u Onšova, Tukleky, Turovka, Týmová Ves, Ústrašín, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovice u Hořepníku, Útěchovičky, Vadčice, Velká Chyška, Velká Rovná, Velká Ves, Velký Rybník u Humpolce, Vesce u Počátek, Veselá u Častrova, Věžná, Vilémov u Humpolce, Vintířov, Vitice u Humpolce,
Vlásenice - Drbohlavy, Vlasenice u Kamenice nad Lipou, Vlásenice u Pelhřimova, Vlčetín, Vlkosovice, Vojslavíce nad Zelivkou, Vokov u Rynárce, Vranice u Humpolce, Vratišov u Mezné, Vřesník, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Zahrádka u Pošné, Zachotín, Zajíčkov, Záhoří u Humpolce, Zhoř u Pacova, Zhořec u Pacova, Zlátenka, Zmišovice, Želiv, Žirov, Žirovnice.
Okres Písek
Blehov, Branišovice u Ratiboře, Březí u Kovářova, Březí u Milevska, Hrazany, Hrazánky, Chyšky, Klisín, Klisinec, Kovářov, Osletín, Podchýšská Lhota, Přeštěnice, Radvánov, Ratiboř, Rohozov, Střítež u Milevska, Týníce, Vlksice, Zhoř u Milevska
Okres Plzeň - jih
Bezděkov u Kasejovic, Budislavice, Čečovice, Čmelíny, Hradiště u Kasejovic, Chloumek u Kasejovic, Kasejovice, Kladrubce, Klikařov, Kotouň, Liškov, Měrčín, Mladý Smolivec, Mohelnice u Nepomuka, Nekvasový, Neurazy, Nezdřev, Nová Ves u Horažďovic, Nová Ves u Nepomuka, Oselce, Partoltice, Podhůří u Nepomuka, Přebudov, Radochovy, Resanice, Soběsuky u Nepomuka, Starý Smolivec, Újezd u Kasejovic, Víska, Vojovice, Záhorčičky, Životice u Kasejovic.
Okres Plzeň - sever
Březin, Čestětín, Dolní Jamné, Hrad Nečtiny, Chudeč, Kamenná Hora, Kejšovice, Krašov, Krsy, Mezí, Polínka, Potok, Račín u Nečtin, Trhomné, Zhořec u Manětína.
Okres Prachatice
Běleč u Těšovic, Bohumilice v Čechách, Bošice, Budilov, Čkyně, Dolany u Čkyně, Horosedly u Čkyně, Hradčany u Čkyně, Jelemek, Královice, Lažíšťka, Lčovice, Nebahovy, Onšovice u Čkyně, Prachatice, Předenice u Čkyně, Spůle u Čkyně, Staré Prachatice, Těšovice u Prachatic, Zálezly u Čkyně, Zdenice, Žernovice.
Okres Přerov
Boškov, Jindřichov u Hranic, Kovářov u Potštátu, Kyžlířov, Lipná, Padesát Lánů, Partutovice.
Okres Příbram
Bor u Sedlčan, Hudčice, Jesenice u Sedlčan, Kosova Hora, Koupě, Krašovice, Krásná Hora nad Vltavou, Mokříce, Nedrahovice, Nedrahovické Podhájí, Podmoky, Vletice, Volenice u Březnice, Vysoká u Kosovy Hory I., Vysoká u Kosovy Hory II., Zhoř nad Vltavou.
Rychnov nad Kněžnou
Bačetín, Bohdašín v Orlických Horách, Bystré v Orlických Horách, Dobré, Dobřany v Orlických Horách, Janov v Orlických Horách, Kamenice u Dobrého, Kounov u Dobrušky, Nedvězí u Dobrušky, Ohnišov, Rovné u Dobrého, Sněžné, Spáleniště, Šediviny, Sudín, Tis, Zákraví.
Okres Strakonice
Bělčice, Březí u Blatné, Černětice, Čestice, Dobrš, Drážov, Dřešín, Dřešínek, Hornosín, Chvalšovice, Jetišov, Katovice, Kváskovice u Drážova, Lhota pod Kůstrým, Libětice, Malenice, Marčovice, Metly, Nahořany u Čkyně, Nihošovice, Nuzín, Počátky u Volyně, Podruhlí, Předmíř, Předslavice, Račí u Nišovic, Radešov u Čestic, Riště, Starov, Strašíce v Pošumaví, Střídka, Škůdra, Švejcarova Lhota, Tisov, Úlehle, Vacovice, Víska u Strakonic,
Zámlyní, Záhrobí, Zálesí u Drážova, Zechovice, Zvotoky.
Okres Svitavy
Banín, Borová u Poličky, Lavičné, Lezník, Oldřiš u Poličky, Polička, Pomezí, Pustá Kamenice, Radiměř, Rohozná u Poličky, Střítež u Poličky.
Okres Šumperk
Drozdov, Habartice u Jindřichova, Hanušovice, Horní Studénky, Hynčice nad Moravou, Hynčina, Chrastice, Jedlí, Křivá Voda, Podlesí-město, Pusté Žibřidovice, Staré Město pod Kralickým Sněžníkem, Stříbrníce, Šléglov, Vlaské, Vysoký Potok, Zborov na Moravě, Zlatý Potok.
Okres Tábor
Babčice, Bendovo Záhoří, Blanička, Bradáčov, Domamyšl, Hartvíkov, Horní Světlá u Bradáčova, Chrbonín, Janov u Mladé Vožice, Kozmice u Chýnova, Krchova Lomná, Lejčkov, Malešín u Vodice, Malý Ježov, Nahořany u Mladé Vožice, Nové Dvory u Pořína, Oblajovice, Pojbuky, Pořín, Prasetín, Radostovice u Smilových Hor, Radvanov u Mladé Vožice, Rodná, Smilovy Hory, Stoj slavíce, Velký Ježov, Vodice u Tábora, Zadní Lomná, Zadní Střítež.
Okres Třebíč
Bransouze, Brtnický Číchov, Čechtín, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Vilémovice, Hroznatín, Chlum nad Jihlavou, Kouty u Třebíče, Nový Telečkov, Radonín, Radošov, Rohy, Třebíčský Číchov, Věstoňovice, Zašovice.
Okres Ústí nad Orlicí
Bystřec, České Petrovice, Dolní Heřmanice v Čechách, Horní Heřmanice v Čechách, Jamné nad Orlicí, Klášterec nad Orlicí, Koburk, Kunvald, Mistrovice nad Orlicí, Rýdrovice, Výprachtice.
Okres Žďár nad Sázavou
Albrechtice u Rozsoch, Blažejovice u Rozsoch, Blažkov, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bolešín, Borovnice u Jimramova, Branišov nad Pernštejnem, Bratrušín, Bystřice nad Pernštejnem, Černá, Divišov, Dlouhé na Moravě, Dolní Bory, Domanín u Bystřice nad Pernštejnem, Domanínek, Hlinné, Hluboké u Dalečína, Hodíškov, Horní Bory, Horní Rožínka, Chroustov u Bohdalová, Jámy, Jimramov, Jimramovské Pavlovice, Jiříkovice u Nového Města na Moravě,
Kněževes nad Oslavou, Koníkov, Krásné nad Svratkou, Krásněves, Křídla, Kundratice u Rozsoch, Malá Losenice, Malé Třesné, Maršovice u Nového Města na Moravě, Míchov, Nová Ves, Nové Dvory u Velké Losenice, Nové Město na Moravě, Nyklovice, Obyčtov, Odranec, Olešínky, Olešná na Moravě, Ostrov nad Oslavou, Pavlov, Petrovice u Nového Města na Moravě, Pikárec, Podlesí u Sněžného, Podolí nad Bobrůvkou, Pohledec, Pokojov, Polom u Sulkovce,
Pořežín, Račice u Dlouhého, Radenice, Radešín nad Bobrůvkou, Radešínská Svratka, Radňovice, Radostín nad Oslavou, Radostín u Vojnová Městce, Rodkov, Rousměrov, Rověčné, Rovné, Rozsochy, Roženecké Paseky, Rudolec, Řečice nad Bobrůvkou, Sazomín, Sedliště u Jimramova, Sklené nad Oslavou, Slavkovice, Starý Telečkov, Strachujov, Suky, Sulkovec, Trhonice, Ubušín, Unčín, Vatín, Věcov, Velká Losenice, Velké Třesné, Vepřová,
Veselíčko u Žďáru nad Sázavou, Věstín, Věstínek, Vojetín u Rozsoch, Vojnův Městec, Vojtěchov u Lísku, Zahradiště, Znětínek, Zubří u Nového Města na Moravě, Zvole nad Pernštejnem.
--------------------------------------------------------------------------------- Poznamky pod carou -------------------------
1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako "základní osivo" nebo "certifikované osivo".
Směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.
Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako "základní osivo" nebo "certifikované osivo".
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako "základní osivo" nebo "certifikované osivo".
Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako "základní osivo" nebo "certifikované osivo".
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.
Směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS.
Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.
Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.
Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.
Směrnice Komise 93/64/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 93/79/EHS ze dne 21. září 1993, kterou se stanoví dodatečná prováděcí ustanovení týkající se odrůdových seznamů rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin a ovocných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 92/34/EHS.
Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh.
Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.
Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění směrnice 93/67/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.
Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS.
Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh. Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh. Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.
Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.
Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.
Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.
1a) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
2) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb.
2a) Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích, ve znění Rozhodnutí Rady 2003/403/ES ze dne 26. května 2003.
3) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.
3b) § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
3c) Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4b) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství v platném znění.
5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.
7) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)
Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin.
7a) Článek 6 nařízení Komise (ES) č. 1452/2003 ze dne 14. srpna 2003, kterým se zachovává odchylka podle čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 s ohledem na určité druhy osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a kterým se stanoví prováděcí pravidla a kritéria pro uvedenou odchylku.
7b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
8b) Článek 15 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
9) Čl. 79 až 83 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství.
9a) Čl. 114 až 129 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92.
10) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Čl. 63 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
11b) Nařízení Komise (ES) č. 930/2000 ze dne 4. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny, v platném znění.
12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
15) Směrnice Komise 2009/145/ES.
Vyhl. 378/2010 MZe o druhovém seznamu rostlin
378 VYHLÁŠKA ze dne 6. prosince 2010 o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin
2. 31.03.2014 42/2014 Sb. Aktuální verze.
1. 01.01.2011
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11 písm. e) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 331/2010 Sb.:
§ 1 Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje druhový seznam pěstovaných rostlin, který je uveden v příloze.
§ 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.
Ministr: Ing. Fuksa v. r.
Příloha k vyhlášce č. 378/2010 Sb.
Druhový seznam pěstovaných rostlin
1. Zemědělské druhy (mimo použití pro okrasné účely)
1.1. Obilniny
Avena nuda L. Oves nahý
Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch) Oves setý
Avena strigosa Schreb. Oves hřebílkatý
Hordeum vulgare L. Ječmen
Phalaris canariensis L. Lesknice kanárská
Secale cereale L. Žito
Sorghum bicolor (L.) Moench Čirok
Sorghum sudanense (Piper) Stapf Čirok súdánská tráva
Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením druhů Sorghum bicolor a Sorghum sudanense
Triticum aestivum L. Pšenice setá
Triticum durum Desf. Pšenice tvrdá
Triticum spelta L. Pšenice špalda
x Triticosecale Wittm. ex A. Camus Tritikale
hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale
Zea mays L. (partim) Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)
1.2. Krmné plodiny
1.2.1 Trávy
Agrostis canina L. Psineček psí
Agrostis capillaris L. Psineček tenký
Agrostis gigantea Roth Psineček veliký
Agrostis stolonifera L. Psineček výběžkatý
Alopecurus pratensis L. Psárka luční
Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl Ovsík vyvýšený
Bromus catharticus Vahl Sveřep samužníkovitý
Bromus sitchensis Trin. Sveřep sitecký
Dactylis glomerata L. Srha laločnatá
Festuca arundinacea Schreb. Kostřava rákosovitá
Festuca filiformis Pourr. Kostřava vláskovitá
Festuca ovina L. Kostřava ovčí
Festuca pratensis Huds. Kostřava luční
Festuca rubra L. Kostřava červená
Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina Kostřava drsnolistá
x Festulohum Asch. & Graebn. Festulohum
hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium
Lolium multiflorum Lam. Jílek mnohokvětý
Lolium perenne L. Jílek vytrvalý
Lolium x boucheanum Kunth Jílek hybridní
Phalaris aquatica L. Lesknice vodní
Phleum nodosum L. Bojínek hlíznatý
Phleum pratense L. Bojínek luční
Poa annua L. Lipnice roční
Poa nemoralis L. Lipnice hajní
Poa palustris L. Lipnice bahenní
Poa pratensis L. Lipnice luční
Poa trivialis L. Lipnice obecná
Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. Trojštět žlutavý
1.2.2 Luskoviny a jeteloviny
Galega orientalis Lam. Jestřabina východní
Lotus corniculatus L. Štírovník růžkatý
Lupinus albus L. Lupina bílá
Lupinus angustifolius L. Lupina úzkolistá
Lupinus luteus L. Lupina žlutá
Medicago lupulina L. Tolice dětelová
Medicago sativa L. Vojtěška setá
Medicago x varia T. Martyn Vojtěška proměnlivá
Onobrychis viciifolia Scop. Vičenec
Pisum sativum L. (partim) Hrách polní (včetně pelušky)
Trifolium alexandrinum L. Jetel alexandrijský
Trifolium hybridum L. Jetel zvrhlý (švédský)
Trifolium incarnatum L. Jetel nachový
Trifolium pratense L. Jetel luční
Trifolium repens L. Jetel plazivý
Trifolium resupinatum L. Jetel zvrácený (perský)
Trigonella foenum-graecum L. Pískavice řecké seno
Vicia faba L. (partim) Bob polní
Vicia pannonica Crantz Vikev panonská
Vicia sativa L. Vikev setá
Vicia villosa Roth Vikev huňatá
1.2.3. Jiné krmné plodiny
Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb. Tuřín
Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef.
var. medullosa Thell. + var. viridis L. Kapusta krmná
Phacelia tanacetifolia Benth. Svazenka
Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers. Ředkev olejná
1.3. Olejniny a přadné rostliny
Brassica juncea (L.) Czernj. Hořčice sareptská
Brassica napus L. (partim) Řepka
Brassica nigra (L.) W.D.J. Koch Hořčice černá
Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs Řepice
Cannabis sativa L. Konopí seté
Carthamus tinctorius L. Světlice barvířská
Carum carvi L. Kmín
Glycine max (L.) Merr. Sója
Helianthus annuus L. Slunečnice
Linum usitatissimum L. Len
Papaver somniferum L. Mák
Sinapis alba L. Hořčice bílá
1.4. Brambor a jiné okopaniny
Solanum tuberosum L. Brambor
Beta vulgaris L. var. altissima Döll Cukrovka
Beta vulgaris L. var. crassa Mansf. Řepa krmná
2. Chmel
Humulus lupulus L. Chmel
3. Réva
Vitis L. Réva
4. Zeleninové druhy (mimo použití pro okrasné účely)
Allium cepa L.
- skupina Cepa Cibule
Echalion
- skupina Aggregatum Šalotka
Allium fistulosum L. Cibule sečka
Allium porrum L. Pór
Allium sativum L. Česnek
Allium schoenoprasum L. Pažitka
Anthriscus cerefolium (L.) Hoffin. Kerblík
Apium graveolens L. Celer bulvový
Celer řapíkatý
Asparagus officinalis L. Chřest
Beta vulgaris L. Řepa salátová
Mangold
Brassica oleracea L. Brokolice
Kadeřávek
Kedluben
Kapusta hlávková
Kapusta růžičková
Květák
Zelí hlávkové bílé
Zelí hlávkové červené
Brassica rapa L. Zelí pekingské
Vodnice
Capsicum annuum L. Paprika, chilli
Cichorium endivia L. Endivie kadeřavá
Eskariol
Cichorium intybus L. Čekanka hlávková
Čekanka pro puky
Čekanka průmyslová
Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai Meloun vodní
Cucumis melo L. Meloun cukrový
Cucumis sativus L. Okurka salátová
Okurka nakládačka
Cucurbita maxima Duchesne Tykev velkoplodá
Cucurbita pepo L. Tykev obecná
Cynara cardunculus L. Artyčok
Karda
Daucus carota L. Mrkev
Mrkev krmná
Foeniculum vulgare Mill. Fenykl
Lactuca sativa L. Salát
Solanum lycopersicum L. Rajče
Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A.W. Hill Petržel
Phaseolus coccineus L. Fazol šarlatový
Phaseolus vulgaris L. Fazol obecný keříčkový
Fazol obecný pnoucí
Pisum sativum L. (partim) Hrách dřeňový
Hrách kulatosemenný
Hrách cukrový
Raphanus sativus L. Ředkvička
Ředkev
Rheum rhabarbarum L. Reveň
Scorzonera hispanica L. Černý kořen
Solanum melongena L. Lilek vejcoplodý
Spinacia oleracea L. Špenát
Valerianella locusta (L.) Laterr. Kozlíček polníček
Vicia faba L. (partim) Bob zahradní
Zea mays L. (partim) Kukuřice cukrová
Kukuřice pukancová
5. Ovocné rody a druhy
Castanea sativa Mill. Kaštanovník jedlý
Citrus L. Citrus
Corylus avellana L. Líska
Cydonia oblonga Mill. Kdouloň
Ficus carica L. Smokvoň
Fortunella Swingle Kumkvat
Fragaria L. Jahodník
Juglans regia L. Ořešák vlašský
Malus Mill. Jabloň
Olea europaea L. Olivovník
Pistacia vera L. Pistáciovník
Poncirus Raf. Citronečník
Prunus amygdalus Batsch Mandloň
Prunus armeniaca L. Meruňka
Prunus avium (L.) L. Třešeň
Prunus cerasus L. Višeň
Prunus domestica L. Slivoň
Prunus persica (L.) Batsch Broskvoň
Prunus salicina Lindley Slivoň japonská
Pyrus L. Hrušeň
Ribes L. Rybíz, angrešt
Rubus L. Maliník, ostružiník
Vaccinium L. Borůvka
6. Druhy a mezidruhové hybridy pro použití jako podnože zeleninových druhů
Capsicum annuum L. x Capsicum chinense Jacq. Hybridy vzniklé křížením druhů Capsicum annuum a Capsicum chinense
Cucurbita ficifolia Bouché Tykev fíkolistá
Cucurbita maxima Duchesne x Cucurbita moschata Duchesne Hybridy vzniklé křížením druhů Cucurbita maxima a Cucurbita moschata
Cucurbita moschata Duchesne Tykev muškátová
Lagenaria siceraria (Molina) Standl. Lagenárie
Sicyos angulatus L. Libenka hranatá
Solanum lycopersicum L. x Solanum habrochaites S. Knapp & D.M. Spooner Hybridy vzniklé křížením druhů Solanum lycoper-sicum a Solanum habrochaites
Solanum lycopersicum L. x Solanum pimpinellifo-lium L. Hybridy vzniklé křížením druhů Solanum lycoper-sicum a Solanum pimpinellifolium
Solanum torvum Sw. Lilek
1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh (68/193/EHS).
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh. Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.
Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2009/74/ES ze dne 26. června 2009, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o botanické názvy rostlin, vědecké názvy ostatních organismů a některé přílohy směrnic 66/401/EHS, 66/402/EHS a 2002/57/ES s přihlédnutím k vývoji vědeckých a technických poznatků.
Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU ze dne 7. srpna 2013, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES a 2008/72/ES a směrnice Komise 2009/145/ES, pokud jde o botanický název rajčete.
30/2014 pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích
30/2014 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 19. února 2014
o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti
Vláda nařizuje podle § 46 odst. 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č.
501/2012 Sb., a podle § 62 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 501/2012 Sb.:
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Toto nařízení stanoví závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích podle lesního zákona a na vybrané myslivecké
činnosti podle zákona o myslivosti, způsob kontroly jejich využití a vzory žádostí o poskytnutí finančních příspěvků.
§ 2
(1) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti se podává
a) Ministerstvu obrany, jde-li o vojenské lesy a je-li předmětem žádosti poskytnutí finančního příspěvku podle části druhé tohoto nařízení,
b) Ministerstvu životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem a je-li předmětem žádosti poskytnutí finančního
příspěvku podle části druhé tohoto nařízení,
c) krajskému úřadu, jde-li o ostatní lesy a je-li předmětem žádosti poskytnutí finančního příspěvku podle části druhé tohoto nařízení,
d) Ministerstvu zemědělství, je-li předmětem žádosti poskytnutí finančního příspěvku podle části třetí tohoto nařízení.
(2) Finanční příspěvek se neposkytne, jestliže by celková výše finančního příspěvku byla nižší než 1 000 Kč.
(3) Výše finančního příspěvku se určí podle sazby na technickou jednotku nebo na základě vyúčtování skutečně vynaložených nákladů do
výše 80 %. Skutečně vynaložené náklady se u příspěvku poskytovaného podle sazby neprokazují. Výše finančního příspěvku se zaokrouhluje na
celé koruny dolů.
(4) S ohledem na objem prostředků státního rozpočtu podle schváleného zákona o státním rozpočtu lze finanční příspěvek přiznat v poměrně
nižší výši, než v jaké je požadován.
(5) Je-li žadatelem o poskytnutí finančního příspěvku spolek, společník společnosti^1) nebo člen sdružení bez právní subjektivity oprávněný k
tomu smlouvou o sdružení, přikládá k žádosti kopii zakladatelského dokumentu nebo smlouvy.
(6) Je-li žadatelem o poskytnutí finančního příspěvku nájemce nebo pachtýř, přikládá k žádosti kopii nájemní nebo pachtovní smlouvy a
souhlas vlastníka pozemku s poskytnutím finančního příspěvku nájemci nebo pachtýři.
ČÁST DRUHÁ FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
HLAVA I FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA EKOLOGICKÉ A K PŘÍRODĚ ŠETRNÉ TECHNOLOGIE PŘI HOSPODAŘENÍ V LESE
§ 3
(1) Finanční příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese lze poskytnout vlastníku lesa nebo osobě, na kterou
se podle lesního zákona vztahují práva a povinnosti vlastníka lesa^2) (dále jen „vlastník lesa“), anebo osobě podle § 2 odst. 5.
(2) Finanční příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese se poskytuje, jde-li o vojenské lesy, lesy na území
národních parků a jejich ochranných pásem a v případě příspěvku, jehož předmět je uveden v odstavci 3 písm. b), také o ostatní lesy, nejsou-li
ve vlastnictví státu.
(3) Předmětem finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese je
a) vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou v lesním porostu,
b) vyklizování nebo přibližování dříví koněm v lesním porostu,
c) přibližování dříví sortimentní metodou na odvozní místo bez vlečení dřeva stroji s celkovou hmotností do 10 tun,
d) likvidace klestu štěpkováním nebo drcením před obnovou lesa s rozptýlením hmoty v obnovovaném porostu, nebo
e) vyklizování nebo přibližování dříví železným koněm v lesním porostu.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese doručí žadatel Ministerstvu
obrany, Ministerstvu životního prostředí nebo příslušnému krajskému úřadu po splnění předmětu finančního příspěvku do 30. září za období 12
kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu.
(5) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese se podává na formuláři, jehož
vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto nařízení. K žádosti se přikládá doklad o splnění předmětu finančního příspěvku uvedeného v odstavci 3,
například kopie faktur, výpis z lesní hospodářské evidence, výrobně mzdové lístky.
(6) Finanční příspěvek na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a
jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
(7) Sazby finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese jsou uvedeny v části I přílohy č. 1
k tomuto nařízení. V případě kombinace několika ekologických a k přírodě šetrných technologií v rámci jednoho vyklizovacího procesu se
použije sazba, která je pro žadatele výhodnější.
(8) Pro určení sazby finančního příspěvku musí být lesy zařazeny do kategorie
a) lesů ochranných^3),
b) lesů zvláštního určení^4) s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích^5), nebo
c) lesů hospodářských^6) a lesů v uznaných oborách a v bažantnicích.
(9) Výše finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese nesmí překročit, vzhledem k ploše,
na kterou žadatel uplatňuje ekologické a šetrné technologie, částku 300 EUR/ha^7). Tato částka se přepočte podle směnného kurzu, který je
uveřejněn v prvním Úředním věstníku Evropské unie vydaném v kalendářním roce, ve kterém se finanční příspěvek poskytuje, a který je uveden k
datu, které je nejblíže začátku tohoto kalendářního roku.
(10) Výše finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese se stanoví jako součet součinů sazby
a množství skutečně provedených technických jednotek.
HLAVA II FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA OBNOVU, ZAJIŠTĚNÍ A VÝCHOVU LESNÍCH POROSTŮ DO 40 LET VĚKU
§ 4 Obecné podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku
(1) Finanční příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku lze poskytnout vlastníku lesa nebo osobě podle § 2 odst.
5. Tento finanční příspěvek se poskytuje, jde-li o vojenské lesy, které nejsou v pásmu ohrožení pod vlivem imisí A, B^8).
(2) Předmětem finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku je
a) přirozená obnova,
b) umělá obnova síjí,
c) umělá obnova sadbou první,
d) umělá obnova sadbou opakovanou,
e) zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě,
f) přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách, nebo
g) výchova lesních porostů do 40 let věku.
(3) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku doručí žadatel Ministerstvu
obrany po splnění předmětu finančního příspěvku do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku se podává na formuláři, jehož
vzor je uveden v příloze č. 3 k tomuto nařízení.
(5) Sazby finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku jsou uvedeny v části II přílohy č. 1 k tomuto
nařízení. Pro určení sazby finančního příspěvku musí být soubory lesních typů zařazeny do skupin uvedených v části VIII přílohy č. 1 k
tomuto nařízení a musí se jednat o lesy vrácené oprávněné osobě (dále jen „lesy restituční“) nebo o lesy zařazené do kategorie
a) lesů ochranných,
b) lesů zvláštního určení, s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích, nebo
c) lesů hospodářských a lesů v uznaných oborách a v bažantnicích.
(6) Výše finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku se stanoví jako součet součinů sazby a množství
skutečně provedených technických jednotek.
§ 5 Přirozená obnova
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na přirozenou obnovu se přikládá obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) jsou dodrženy parametry jedinců z přirozeného zmlazení stanovené jiným právním předpisem^9) a
c) na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu jiným právním předpisem^10).
(3) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské
osnově označeny jako bezlesí.
§ 6 Umělá obnova síjí
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu síjí se přikládají průvodní list použitého semenného materiálu^11) nebo list
o původu reprodukčního materiálu^12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu síjí lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný semenný materiál podle jiného právního předpisu^13) a
c) na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu jiným právním předpisem^10).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu síjí se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské
osnově označeny jako bezlesí.
§ 7 Umělá obnova sadbou první
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou první se přikládají průvodní list použitého sadebního materiálu^14)
nebo list o původu reprodukčního materiálu ^12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním
hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný a výsadby schopný sadební materiál podle jiného právního předpisu^13) a
c) jsou dodrženy parametry vysazovaného sadebního materiálu stanovené jiným právním předpisem^9).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první se poskytuje nejvýše na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného
pro základní dřevinu jiným právním předpisem^10).
(4) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první se poskytuje také na
a) lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí, nebo
b) podsadbu melioračních a zpevňujících dřevin.
§ 8 Umělá obnova sadbou opakovanou
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou opakovanou se přikládají průvodní list použitého sadebního
materiálu^14) nebo list o původu reprodukčního materiálu^12), obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků a v případě lesů restitučních
doklad o vrácení vlastnického práva oprávněné osobě.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný a výsadby schopný sadební materiál podle jiného právního předpisu^13) a
c) jsou dodrženy parametry vysazovaného sadebního materiálu stanovené jiným právním předpisem^9).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se na obnovovanou část lesního porostu poskytuje nejvýše jedenkrát za období
platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
(4) Pokud jde o lesy restituční, poskytuje se finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou do nezajištěných kultur, které byly
předány při vrácení vlastnického práva v průběhu 2 let před podáním žádosti.
(5) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo
lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
(6) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se poskytuje na skutečný počet jedinců, nejvýše však na 1,3násobek minimálního počtu
jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu jiným právním předpisem^10).
(7) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se poskytuje na poloodrostky a odrostky pouze v případě dosadby nezajištěných
lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořenného materiálu do 500 kusů na 1 hektar plochy určené k opakované sadbě a u obalovaného
materiálu do 400 kusů na 1 hektar plochy určené k opakované sadbě, a to za předpokladu provedení mechanické zábrany kontaktu se zvěří o
minimální výšce 1 metr. Poloodrostkem se rozumí rostlina vypěstovaná zpravidla dvojím školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do
obalů, popřípadě kombinací těchto pěstebních výkonů, s nadzemní částí o výšce od 51 cm do 120 cm, popřípadě s tvarovanou korunou. Odrostkem se
rozumí rostlina vypěstovaná zpravidla dvojím školkováním, podřezáním kořenů nebo přesazením do obalů, popřípadě kombinací těchto pěstebních
výkonů, s nadzemní částí o výšce od 121 cm do 250 cm a s tvarovanou korunou.
§ 9 Zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě
(1) Finanční příspěvek na zajištění lesních porostů^15) ve lhůtě podle lesního zákona^16) lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem a
b) na zajištěné lesní porosty nebyla poskytnuta podpora nebo pomoc na ochranu porostů podle zákona o zemědělství^17).
(2) U zajištěného lesního porostu se vykazuje plocha pro danou dřevinu v době jejího zajištění.
§ 10 Přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách
Finanční příspěvek na přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukci porostů po škodách lze poskytnout,
jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
§ 11 Výchova lesních porostů do 40 let věku
(1) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s
právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
(2) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku se poskytuje pro lesní porosty, u nichž věk po připočtení počtu let od
začátku platnosti hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy do doby provedení prací, na které je finanční příspěvek požadován, ke
stáří uvedenému v hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově nepřekročí 40 let.
(3) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku se poskytuje nejvýše jedenkrát za období platnosti lesního hospodářského
plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
HLAVA III FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA ZVYŠOVÁNÍ PODÍLU MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN
§ 12 Obecné podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku
(1) Finanční příspěvek na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin lze poskytnout vlastníku lesa nebo osobě podle § 2 odst. 5.
Tento finanční příspěvek se poskytuje, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem.
(2) Předmětem finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin je
a) přirozená obnova melioračních a zpevňujících dřevin,
b) umělá obnova melioračních a zpevňujících dřevin síjí,
c) umělá obnova melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první,
d) umělá obnova melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou,
e) zajištění lesních porostů melioračních a zpevňujících dřevin v zákonné lhůtě,
f) přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách,
g) výchova lesních porostů do 40 let věku,
h) zřizování nových oplocenek, nebo
i) individuální ochrana sazenic melioračních a zpevňujících dřevin proti zvěři.
(3) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin doručí žadatel Ministerstvu
životního prostředí po splnění předmětu finančního příspěvku do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících
uvedenému datu.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin se podává na formuláři, jehož vzor
je uveden v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
(5) Sazby finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin jsou uvedeny v části III přílohy č. 1 k tomuto
nařízení. Pro určení sazby finančního příspěvku musí být soubory lesních typů zařazeny do skupin uvedených v části VIII přílohy č. 1 k
tomuto nařízení a musí se jednat o lesy restituční nebo o lesy zařazené do kategorie
a) lesů ochranných,
b) lesů zvláštního určení, s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích, nebo
c) lesů hospodářských a lesů v uznaných oborách a v bažantnicích.
(6) Výše finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin se stanoví jako součet součinů sazby a množství
skutečně provedených technických jednotek.
§ 13 Přirozená obnova melioračních a zpevňujících dřevin
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na přirozenou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin se přikládá obrysová mapa s
grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním
hospodářem,
b) jsou dodrženy parametry jedinců z přirozeného zmlazení stanovené jiným právním předpisem^9),
c) na obnovované ploše je alespoň minimální procentuální zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin stanovené jiným právním
předpisem^18) a
d) na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro meliorační a zpevňující dřeviny jiným právním
předpisem^10).
(3) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin se poskytuje pouze pro meliorační a zpevňující dřeviny. Pokud je
základní dřevina na daném stanovišti zároveň dřevinou meliorační a zpevňující, pohlíží se na ni pro účely poskytování tohoto finančního
příspěvku jako na dřevinu meliorační a zpevňující.
(4) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním
hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
§ 14 Umělá obnova melioračních a zpevňujících dřevin síjí
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin síjí se přikládají průvodní list
použitého semenného materiálu^11) nebo list o původu reprodukčního materiálu^12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin síjí lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný semenný materiál podle jiného právního předpisu ^13),
c) na obnovované ploše je alespoň minimální procentuální zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin stanovené jiným právním předpisem^18) a
d) na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro meliorační a zpevňující dřeviny jiným právním předpisem^10).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin síjí se poskytuje pouze pro meliorační a zpevňující dřeviny.
Pokud je základní dřevina na daném stanovišti zároveň dřevinou meliorační a zpevňující, pohlíží se na ni pro účely poskytování tohoto
finančního příspěvku jako na dřevinu meliorační a zpevňující.
(4) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin síjí se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním
hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
§ 15 Umělá obnova melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první se přikládají průvodní
list použitého sadebního materiálu^14) nebo list o původu reprodukčního materiálu^12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním
hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný a výsadby schopný sadební materiál podle jiného právního předpisu^13) a
c) jsou dodrženy parametry vysazovaného sadebního materiálu stanovené jiným právním předpisem^9).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první se poskytuje pouze pro meliorační a zpevňující
dřeviny. Pokud je základní dřevina na daném stanovišti zároveň dřevinou meliorační a zpevňující, pohlíží se na ni pro účely poskytování tohoto
finančního příspěvku jako na dřevinu meliorační a zpevňující.
(4) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první se poskytuje na skutečný počet sazenic, pokud
dosáhne alespoň minimálního procentuálního zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin stanoveného jiným právním předpisem^18), nejvýše
však na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro meliorační a zpevňující dřeviny jiným právním předpisem^10).
(5) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou první se poskytuje také na
a) lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí, nebo
b) podsadbu melioračních a zpevňujících dřevin.
§ 16 Umělá obnova melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou se přikládají
průvodní list použitého sadebního materiálu^14) nebo list o původu reprodukčního materiálu^12), obrysová mapa s grafickým zákresem
obnovních prvků a v případě lesů restitučních doklad o vrácení vlastnického práva oprávněné osobě.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním
hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný a výsadby schopný sadební materiál podle jiného právního předpisu^13) a
c) jsou dodrženy parametry vysazovaného sadebního materiálu stanovené jiným právním předpisem^9).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou se poskytuje na skutečný počet sazenic, pokud
dosáhne alespoň minimálního procentuálního zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin stanoveného jiným právním předpisem^18), nejvýše
však na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro meliorační a zpevňující dřeviny jiným právním předpisem^10).
(4) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou se na obnovovanou část lesního porostu
poskytuje nejvýše jedenkrát za období platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
(5) Pokud jde o lesy restituční, poskytuje se finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou do
nezajištěných kultur, které byly předány při vrácení vlastnického práva v průběhu 2 let před podáním žádosti.
(6) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou
v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
(7) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou se poskytuje pouze pro meliorační a zpevňující
dřeviny. Pokud je základní dřevina na daném stanovišti zároveň dřevinou meliorační a zpevňující, pohlíží se na ni pro účely poskytování tohoto
finančního příspěvku jako na dřevinu meliorační a zpevňující.
(8) Finanční příspěvek na umělou obnovu melioračních a zpevňujících dřevin sadbou opakovanou se poskytuje na poloodrostky a odrostky
uvedené v § 8 odst. 7 pouze v případě dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořenného materiálu do 500
kusů na 1 hektar plochy určené k opakované sadbě a u obalovaného materiálu do 400 kusů na 1 hektar plochy určené k opakované sadbě, a to
za předpokladu provedení mechanické zábrany kontaktu se zvěří o minimální výšce 1 metr.
§ 17 Zajištění lesních porostů melioračních a zpevňujících dřevin v zákonné lhůtě
(1) Finanční příspěvek na zajištění lesních porostů melioračních a zpevňujících dřevin ^15) ve lhůtě podle lesního zákona^16) lze
poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním
hospodářem,
b) na zajištěné lesní porosty nebyla poskytnuta podpora nebo pomoc na ochranu porostů ve smyslu zákona o zemědělství^17) a
c) je dodrženo procento melioračních a zpevňujících dřevin ve výši stanovené právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích i v době
zajištění^18).
(2) U zajištěného lesního porostu melioračních a zpevňujících dřevin se vykazuje plocha pro danou dřevinu v době jejího zajištění.
§ 18
Přeměna porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukce porostů po škodách
Finanční příspěvek na přeměnu porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou nebo rekonstrukci porostů po škodách lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem a
b) došlo ke změně dřevinné skladby z porostů stanovištně či geograficky nepůvodních na porosty s alespoň minimálním zastoupením melioračních a
zpevňujících dřevin stanoveným jiným právním předpisem^18).
§ 19 Výchova lesních porostů do 40 let věku
(1) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem a
b) zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin při výchově lesního porostu nepokleslo oproti stavu před zásahem.
(2) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku se poskytuje pro lesní porosty, u nichž věk po připočtení počtu let od
začátku platnosti hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy do doby provedení prací, na které je finanční příspěvek požadován, ke
stáří uvedenému v hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově nepřekročí 40 let.
(3) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku se poskytuje nejvýše dvakrát za období platnosti lesního hospodářského
plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
§ 20 Zřizování nových oplocenek
Finanční příspěvek na zřizování nových oplocenek lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) minimální výška nově zřízených oplocenek je 160 cm a
c) zřízením nových oplocenek byl ochráněn lesní porost nebo jeho část s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 50 % a vyšším.
§ 21 Individuální ochrana sazenic melioračních a zpevňujících dřevin proti zvěři
Finanční příspěvek na individuální ochranu sazenic melioračních a zpevňujících dřevin proti zvěři lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem a
b) individuální ochrana je provedena mechanickou zábranou kontaktu se zvěří o minimální výšce 1 metr.
HLAVA IV FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA OPATŘENÍ K OBNOVĚ LESŮ POŠKOZENÝCH IMISEMI A LESŮ CHŘADNOUCÍCH VINOU ANTROPOGENNÍCH VLIVŮ
§ 22 Obecné podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku
(1) Finanční příspěvek na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů lze poskytnout vlastníku lesa
nebo osobě podle § 2 odst. 5.
(2) Finanční příspěvek na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů se poskytuje v případě
lesů, které jsou v pásmu ohrožení pod vlivem imisí A, B^8), a jde o vojenské lesy nebo o ostatní lesy, které nejsou ve vlastnictví státu, a
nejde o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem.
(3) Předmětem finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů je
a) přirozená obnova,
b) umělá obnova síjí,
c) umělá obnova sadbou první,
d) umělá obnova sadbou opakovanou,
e) ochrana lesních porostů do stadia jejich zajištění,
f) zřizování nových oplocenek,
g) zlepšování kvality lesní půdy hnojením k jednotlivým sazenicím při výsadbě,
h) výchova lesních porostů do 40 let věku,
i) odstranění porostů náhradních dřevin, nebo
j) mechanická příprava ploch před výsadbou včetně rozhrnování valů.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou
antropogenních vlivů doručí žadatel Ministerstvu obrany nebo příslušnému krajskému úřadu po splnění předmětu finančního příspěvku
do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu.
(5) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů se podává
na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(6) Sazby finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů jsou uvedeny
v části IV přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(7) Výše finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů se stanoví
jako součet součinů sazby a množství skutečně provedených technických jednotek.
§ 23 Přirozená obnova
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na přirozenou obnovu se přikládá obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) jsou dodrženy parametry jedinců z přirozeného zmlazení stanovené jiným právním předpisem9) a
c) na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu jiným právním předpisem10).
(3) Finanční příspěvek na přirozenou obnovu se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
§ 24 Umělá obnova síjí
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu síjí se přikládají průvodní list použitého semenného materiálu11) nebo list o původu reprodukčního materiálu12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu síjí lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný semenný materiál podle jiného právního předpisu13) a
c) na obnovované ploše je alespoň minimální počet jedinců na 1 hektar stanovený pro základní dřevinu jiným právním předpisem10).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu síjí se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
§ 25 Umělá obnova sadbou první
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou první se přikládají průvodní list použitého sadebního materiálu14) nebo list o původu reprodukčního materiálu12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný a výsadby schopný sadební materiál podle jiného právního předpisu13) a
c) jsou dodrženy parametry vysazovaného sadebního materiálu stanovené jiným právním předpisem9).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první se poskytuje nejvýše na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu jiným právním předpisem10).
(4) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou první se poskytuje také na
a) lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí, nebo
b) podsadbu melioračními a zpevňujícími dřevinami.
§ 26 Umělá obnova sadbou opakovanou
(1) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na umělou obnovu sadbou opakovanou se přikládají průvodní list použitého sadebního materiálu14) nebo list o původu reprodukčního materiálu12) a obrysová mapa s grafickým zákresem obnovních prvků.
(2) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) byl použit stanovištně a geneticky vhodný a výsadby schopný sadební materiál podle jiného právního předpisu13) a
c) jsou dodrženy parametry vysazovaného sadebního materiálu stanovené jiným právním předpisem9).
(3) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se na obnovovanou část lesního porostu poskytuje nejvýše jedenkrát za období platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
(4) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se poskytuje také na lesní pozemky, které jsou v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově označeny jako bezlesí.
(5) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se poskytuje na skutečný počet jedinců, nejvýše však na 1,3násobek minimálního počtu jedinců na 1 hektar stanoveného pro základní dřevinu jiným právním předpisem10).
(6) Finanční příspěvek na umělou obnovu sadbou opakovanou se poskytuje na poloodrostky a odrostky uvedené v § 8 odst. 7 pouze v případě dosadby nezajištěných lesních porostů do 30 % obnovované plochy, u prostokořenného materiálu do 500 kusů na 1 hektar plochy určené k opakované sadbě a u obalovaného materiálu do 400 kusů na 1 hektar plochy určené k opakované sadbě, a to za předpokladu provedení mechanické zábrany kontaktu se zvěří o minimální výšce 1 metr.
§ 27 Ochrana lesních porostů do stadia jejich zajištění
(1) Finanční příspěvek na ochranu lesních porostů do stadia jejich zajištění lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
(2) Finanční příspěvek na ochranu lesních porostů do stadia jejich zajištění pro opatření na ochranu kultur proti buřeni se poskytuje nejvýše jedenkrát za rok.
§ 28 Zřizování nových oplocenek
Finanční příspěvek na zřizování nových oplocenek lze poskytnout, jestliže
a) kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem,
b) minimální výška nově zřízených oplocenek je 160 cm a
c) zřízením nových oplocenek byl ochráněn lesní porost nebo jeho část s plošným zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším.
§ 29 Zlepšování kvality lesní půdy hnojením k jednotlivým sazenicím při výsadbě
Finanční příspěvek na zlepšování kvality lesní půdy hnojením k jednotlivým sazenicím při výsadbě lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
§ 30 Výchova lesních porostů do 40 let věku
(1) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
(2) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku se poskytuje pro lesní porosty, u nichž věk po připočtení počtu let od začátku platnosti hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy do doby provedení prací, na které je finanční příspěvek požadován, ke stáří uvedenému v hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově nepřekročí 40 let.
(3) Finanční příspěvek na výchovu lesních porostů do 40 let věku se poskytuje nejvýše dvakrát za období platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
§ 31 Odstranění porostů náhradních dřevin
(1) Finanční příspěvek na odstranění porostů náhradních dřevin lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
(2) Finanční příspěvek na odstranění porostů náhradních dřevin se poskytuje pro lesní porosty, u nichž věk po připočtení počtu let od začátku platnosti hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy do doby provedení prací, na které je finanční příspěvek požadován, ke stáří uvedenému v hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově nepřekročí 40 let.
§ 32 Mechanická příprava před výsadbou včetně rozhrnování valů
Finanční příspěvek na mechanickou přípravu před výsadbou včetně rozhrnování valů lze poskytnout, jestliže kvalita provedených prací a jejich soulad s právními předpisy upravujícími hospodaření v lesích jsou potvrzeny odborným lesním hospodářem.
HLAVA V FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA OCHRANU LESA
§ 33
(1) Finanční příspěvek na ochranu lesa lze poskytnout vlastníku lesa nebo osobě podle § 2 odst. 5.
(2) Předmětem finančního příspěvku na ochranu lesa je podpora zakládání a obhospodařování semenných sadů19).
(3) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na ochranu lesa doručí žadatel Ministerstvu obrany, Ministerstvu životního prostředí nebo příslušnému krajskému úřadu po splnění předmětu finančního příspěvku do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na ochranu lesa se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
(5) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na ochranu lesa se přikládají doklady prokazující skutečně vynaložené přímé náklady podle jednotlivých výkonů s uvedením množství technických jednotek a doklad o uznání semenného sadu. Není-li semenný sad dosud uznán, přikládá se k žádosti doporučení pověřené osoby20) k poskytnutí finančního příspěvku na základě aktuálního posouzení stavu semenného sadu.
(6) Finanční příspěvek na ochranu lesa lze žadateli poskytnout, jestliže došlo k účelnému vynaložení finančních prostředků za cenu danou výsledkem zadávacího řízení nebo za cenu v daném místě a čase obvyklou.
(7) Výše finančního příspěvku na ochranu lesa se stanoví ve výši 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů. Žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši nákladů bez daně z přidané hodnoty.
HLAVA VI FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA PODPORU SDRUŽOVÁNÍ VLASTNÍKŮ LESŮ A PODPORU HOSPODAŘENÍ VE SDRUŽENÝCH LESÍCH VLASTNÍKŮ MALÝCH VÝMĚR
§ 34
(1) Finanční příspěvek na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr lze poskytnout osobě podle § 2 odst. 5.
(2) Finanční příspěvek na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr se poskytuje, jde-li o vojenské lesy nebo o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem.
(3) Předmětem finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr jsou náklady na správu sdruženého lesního majetku o velikosti
a) od 150 do 500 hektarů,
b) nad 500 a do 1000 hektarů,
c) nad 1000 hektarů.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr doručí žadatel Ministerstvu obrany nebo Ministerstvu životního prostředí po splnění předmětu finančního příspěvku do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu.
(5) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(6) Finanční příspěvek na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr je poskytován v režimu podpory de minimis21).
(7) Finanční příspěvek na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr lze poskytnout, jestliže
a) je sdruženo nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku,
b) minimální výměra sdruženého lesního majetku činí 150 hektarů,
c) spolek, společnost1) nebo sdružení bez právní subjektivity je otevřeným subjektem pro všechny vlastníky lesa na území, které je vymezeno zakladatelským dokumentem nebo smlouvou, a
d) sdružené pozemky mají jednoho odborného lesního hospodáře.
(8) Sazby finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr jsou uvedeny v části V přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(9) Výše finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr se stanoví jako součet součinů sazby a výměry jednotlivých sdružených lesních majetků k 1. lednu běžného roku zaokrouhlené na celé hektary nahoru.
HLAVA VII FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK NA VYHOTOVENÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ ZA PODMÍNKY POSKYTNUTÍ DAT LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ V DIGITÁLNÍ FORMĚ PRO POTŘEBY STÁTNÍ SPRÁVY LESŮ
§ 35
(1) Finanční příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů za podmínky poskytnutí dat lesních hospodářských plánů v digitální formě pro potřeby státní správy lesů (dále jen „finanční příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů“) lze poskytnout vlastníku lesa nebo osobě podle § 2 odst. 5.
(2) Finanční příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů se poskytuje, jde-li o vojenské lesy, lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem a, nejsou-li ve vlastnictví státu, také o ostatní lesy.
(3) Předmětem finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů je zpracovaný a schválený lesní hospodářský plán s pravomocně povolenými výjimkami z lesního zákona, jsou-li součástí lesního hospodářského plánu, v digitální formě, předaný do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství.
(4) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů doručí žadatel Ministerstvu obrany, Ministerstvu životního prostředí nebo příslušnému krajskému úřadu po splnění předmětu finančního příspěvku do 30. září za období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících uvedenému datu.
(5) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k tomuto nařízení. K žádosti se přikládají průvodní list k lesnímu hospodářskému plánu a kopie faktur vztahujících se k vyhotovení lesního hospodářského plánu.
(6) Finanční příspěvek na vyhotovení lesních hospodářských plánů lze poskytnout, jestliže
a) doba platnosti schváleného lesního hospodářského plánu není kratší než 10 let,
b) při zpracovávání lesního hospodářského plánu byl dodržen soulad výstupů s Informačním standardem lesního hospodářství vydávaným Ministerstvem zemědělství, v rozsahu povinných položek dat lesních hospodářských plánů a povinné kartografické prezentace dat lesního hospodářství pro vykreslení porostní mapy, a
c) schválený lesní hospodářský plán byl v digitální formě předán do datového skladu organizační složky státu zřízené Ministerstvem zemědělství.
(7) Výše finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů se stanoví součinem částky skutečně vynaložených přímých nákladů na 1 ha, maximálně však 300 Kč na 1 ha, a plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa v hektarech, které jsou uvedeny v Průvodním listu ke schválenému lesnímu hospodářskému plánu. Žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši nákladů bez daně z přidané hodnoty.
ČÁST TŘETÍ FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY NA VYBRANÉ MYSLIVECKÉ ČINNOSTI
HLAVA I FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY POSKYTOVANÉ UŽIVATELŮM HONITEB
§ 36 Obecné podmínky pro poskytnutí finančních příspěvků
(1) Finanční příspěvky podle § 37 až 41 lze poskytnout uživateli honitby22).
(2) Žádost o poskytnutí finančních příspěvků uvedených v § 37 až 41 doručí žadatel Ministerstvu zemědělství do 30. září kalendářního roku, ve kterém došlo k realizaci předmětu finančního příspěvku.
(3) Žádost o poskytnutí finančních příspěvků uvedených v § 37 až 41 se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k tomuto nařízení; žádost se podává za každou honitbu samostatně.
(4) Sazby finančních příspěvků uvedených v § 37 až 41 jsou uvedeny v části VI přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(5) Výše finančních příspěvků uvedených v § 37 až 40 a v § 41 odst. 1 písm. a) se stanoví jako součet součinů sazby a množství skutečně provedených technických jednotek. Výše finančního příspěvku uvedeného v § 41 odst. 1 písm. b) se stanoví ve výši 80 % skutečně vynaložených přímých nákladů. Žadatel, který je plátcem daně z přidané hodnoty, uvádí výši nákladů bez daně z přidané hodnoty.
§ 37 Finanční příspěvek na zlepšování životního prostředí zvěře
(1) Předmětem finančního příspěvku na zlepšování životního prostředí zvěře je
a) založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř o maximální výměře 1 ha,
b) zřizování napajedel pro zvěř,
c) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových betonových nor na lov lišek,
d) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení splňujících podmínky zákona o myslivosti23),
e) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky, kteří jsou zvěří, nebo
f) pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových stacionárních a mobilních odchytových zařízení na prasata divoká.
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na zlepšování životního prostředí zvěře se přikládají
a) prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s vybudováním a umístěním zařízení, na které je požadován finanční příspěvek, nebo se založením a údržbou zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř, na jeho honebním pozemku, spolu s uvedením parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území, v němž se pozemek nachází,
b) kopie statistického výkazu „Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře“ pro danou honitbu nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby,
c) zákres předmětu příspěvku do mapy v měřítku 1:25000 nebo 1:10000; v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. b) až f) též se zřetelným označením jeho rozmístění v minulých letech, byl-li na něj poskytnut finanční příspěvek,
d) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) agrotechnická dokumentace obsahující zejména parcelní číslo pozemku, název katastrálního území, v němž se pozemek nachází, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, ve kterém začalo zvěřní políčko sloužit svému účelu, a
e) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. b) až f) technická dokumentace a zápis o instalaci.
(3) Finanční příspěvek na zlepšování životního prostředí zvěře lze poskytnout, jestliže
a) výměra zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř nepřevyšuje 0,5 ha na 100 ha honitby, přičemž minimální výměra zakládaného zvěřního políčka je 0,05 ha a maximální výměra 1 ha, a kultura na zvěřním políčku, na které se poskytuje finanční příspěvek, není předmětem zemědělské podnikatelské činnosti a slouží pouze svému účelu,
b) četnost zřizovaných napajedel pro zvěř nepřevyšuje 1 kus na 100 ha honitby,
c) četnost betonových nor na lov lišek nepřevyšuje 1 kus na 250 ha honitby,
d) četnost lapacích zařízení nepřevyšuje 1 kus na 100 ha honitby,
e) četnost hnízdních budek pro vodní ptáky nepřevyšuje 2 kusy na 1 ha vodní plochy a
f) četnost odchytových zařízení na prasata divoká nepřevyšuje 1 kus na 250 ha honitby.
(4) Finanční příspěvek na zlepšování životního prostředí zvěře se v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. b) až f) poskytuje jedenkrát za 10 let.
§ 38 Finanční příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního
(1) Předmětem finančního příspěvku na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního je
a) vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců ohrožených druhů zvěře, kterými jsou tetřev hlušec, tetřívek obecný a koroptev polní, v lokalitách jejich přirozeného výskytu,
b) vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců zajíce polního v lokalitách jeho přirozeného výskytu, nebo
c) pořízení a umístění nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve polní.
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního se přikládají
a) koncepce podpory ohroženého druhu zvěře nebo zajíce polního,
b) zpracovaný plán opatření péče o ohrožený druh zvěře nebo zajíce polního a způsob vypouštění ohroženého druhu zvěře nebo zajíce polního na běžný rok,
c) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) pravomocně udělený souhlas k vypuštění do přírody nebo pravomocně povolená výjimka ze zákazů podle zákona o ochraně přírody a krajiny24),
d) kopie statistického výkazu „Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře“ pro danou honitbu nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby a
e) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. c) technická dokumentace.
(3) Finanční příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního lze poskytnout, jestliže
a) nakoupení nebo odchovaní jedinci ohrožených druhů zvěře nebo zajíce polního byli vypuštěni v lokalitách jejich přirozeného výskytu,
b) minimální počet vypouštěných jedinců do honitby byl 30 kusů koroptve polní nebo 10 kusů zajíce polního,
c) četnost přenosných přístřešků pro koroptve polní nepřevyšuje 5 kusů na 100 ha zemědělské a ostatní půdy,
d) při vypouštění tetřeva hlušce a tetřívka obecného byl dodržen poměr pohlaví 1:1,
e) chov a vypuštění zvěře splňuje podmínky zákona o ochraně přírody a krajiny25) a zákona o myslivosti26),
f) všichni jedinci jsou trvale označeni značkami, které budou evidovány po dobu 5 let, a
g) vypuštění jedinců do honitby bylo provedeno za účasti zástupce Ministerstva zemědělství a o provedeném vypuštění byl proveden zápis.
(4) Finanční příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního se v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) nevztahuje na vypuštění koroptve polní po zakomorování.
(5) Finanční příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního se v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) a b) poskytuje na ohrožené druhy zvěře a zajíce polního, kteří nejsou předmětem podnikatelské činnosti ani lovu po dobu 5 let ode dne jejich vypuštění.
(6) Finanční příspěvek na podporu ohrožených druhů zvěře a zajíce polního lze v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. c) poskytnout nejvýše jedenkrát za 5 let.
§ 39 Finanční příspěvek na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy
(1) Předmětem finančního příspěvku na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy je podpora oborních chovů zvěře se vzácnými druhy uvedenými v části VI přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy se přikládají koncepce oborního chovu zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy a plán mysliveckého hospodaření na běžný rok27), který je s touto koncepcí v souladu.
(3) Finanční příspěvek na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy lze poskytnout, jestliže
a) žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na běžný rok27) a
b) žadatel vede evidenci chovaných jedinců.
(4) Při určování výše finančního příspěvku na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy je rozhodující počet kusů k 31. březnu kalendářního roku, ve kterém byla žádost o poskytnutí finančního příspěvku na oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy podána, maximálně však do výše normovaného stavu stanoveného orgánem státní správy myslivosti.
§ 40 Finanční příspěvek na použití dravců v ochraně rostlin
(1) Předmětem finančního příspěvku na použití dravců v ochraně rostlin je
a) výroba a instalace hnízdních podložek nebo budek pro dravce, nebo
b) výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě.
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na použití dravců v ochraně rostlin se přikládají
a) prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas s instalací hnízdních podložek nebo budek pro dravce, nebo s rozmístěním loveckých stanovišť pro dravce na jeho honebním pozemku, spolu s uvedením parcelního čísla pozemku a názvu katastrálního území, v němž se pozemek nachází,
b) kopie statistického výkazu „Roční výkaz o honitbě, stavu a lovu zvěře“ pro danou honitbu nebo kopie rozhodnutí o uznání honitby,
c) projekt ochrany konkrétních ploch dravci, včetně zakreslení rozmístění hnízdních podložek, budek nebo loveckých stanovišť pro dravce do mapy v měřítku 1:25000 nebo 1:10000 se zřetelným označením hnízdních podložek, budek nebo loveckých stanovišť pro dravce v minulých letech, byl-li na ně poskytnut finanční příspěvek, a nově instalovaných, na které je finanční příspěvek žádán, a
d) zápis o instalaci hnízdních podložek nebo budek pro dravce nebo o rozmístění loveckých stanovišť pro dravce.
(3) Finanční příspěvek na použití dravců v ochraně rostlin lze poskytnout, jestliže
a) četnost hnízdních podložek nebo budek pro dravce nepřevyšuje 1 kus na 100 ha honitby a
b) četnost loveckých stanovišť pro dravce nepřevyšuje 5 kusů na 1 ha zemědělské půdy v honitbě a tyto jsou rozmístěny v trvalých pícninách a trvalých travních porostech.
§ 41 Finanční příspěvek na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře
(1) Předmětem finančního příspěvku na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře je
a) nákup a aplikace medikovaných premixů pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře, nebo
b) laboratorně provedené veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře s výjimkou sérologických, virologických a parazitologických vyšetření nákaz hrazených Státní veterinární správou.
(2) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře se přikládají
a) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. a) protokol o laboratorním vyšetření zvěře ulovené v honitbě s pozitivním nálezem a kopie dokladu o zakoupení medikovaného premixu,
b) v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. b) protokol o laboratorním vyšetření zvěře ulovené v honitbě a kopie řádně vyplněného daňového dokladu za provedené laboratorní vyšetření s uvedením předmětu platby a cenou a
c) platný plán mysliveckého hospodaření na běžný rok27).
(3) Finanční příspěvek na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře lze poskytnout, jestliže
a) byly na základě laboratorních vyšetření odebraných vzorků z ulovené zvěře v honitbě zjištěny nálezy parazitóz,
b) laboratorně provedené veterinární vyšetření směřující ke zjišťování nákaz v chovech zvěře bylo řádně doloženo a
c) žadatel hospodaří podle plánu mysliveckého hospodaření na běžný rok27).
(4) Finanční příspěvek na preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře lze v případě předmětu příspěvku uvedeného v odstavci 1 písm. b) poskytnout také na laboratorní vyšetření na tularemii provedené a vyúčtované v předchozím kalendářním roce.
HLAVA II FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY POSKYTOVANÉ VLASTNÍKŮM LOVECKÝCH PSŮ A LOVECKÝCH DRAVCŮ
§ 42 Obecné podmínky pro poskytnutí finančních příspěvků
(1) Žádost o poskytnutí finančních příspěvků uvedených v § 43 a 44 se podává na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k tomuto nařízení.
(2) Sazby finančních příspěvků uvedených v § 43 a 44 jsou uvedeny v části VII přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(3) Výše finančních příspěvků uvedených v § 43 a 44 se stanoví jako součet součinů sazby a počtu technických jednotek.
§ 43 Finanční příspěvek na chov a výcvik národních plemen loveckých psů
(1) Finanční příspěvek na chov a výcvik národních plemen loveckých psů lze poskytnout vlastníku loveckého psa.
(2) Předmětem finančního příspěvku na chov a výcvik národních plemen loveckých psů je úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů český teriér nebo český fousek.
(3) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na chov a výcvik národních plemen loveckých psů žadatel doručí Ministerstvu zemědělství v termínu do 15. listopadu kalendářního roku, ve kterém byla zkouška vykonána.
(4) Součástí žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na chov a výcvik národních plemen loveckých psů je potvrzení o úspěšně vykonané zkoušce psa z výkonu.
(5) Finanční příspěvek na chov a výcvik národních plemen loveckých psů lze poskytnout za splnění každého výkonu jedenkrát za život psa.
§ 44 Finanční příspěvek na chov a výcvik loveckých dravců
(1) Finanční příspěvek na chov a výcvik loveckých dravců lze poskytnout vlastníku loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu.
(2) Předmětem finančního příspěvku na chov a výcvik loveckých dravců je úspěšný odchov loveckého dravce28) vyvedeného z umělého chovu, a to jestřába lesního, sokola stěhovavého, raroha velkého nebo orla skalního.
(3) Žádost o poskytnutí finančního příspěvku na chov a výcvik loveckých dravců žadatel doručí Ministerstvu zemědělství do 30. září kalendářního roku, ve kterém byl lovecký dravec úspěšně odchován.
(4) K žádosti o poskytnutí finančního příspěvku na chov a výcvik loveckých dravců se přikládají
a) osvědčení nebo povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny24) nebo potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností vydané pro exemplář živočišného druhu narozený a odchovaný v zajetí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím obchodování s ohroženými druhy29),
b) potvrzení o složení sokolnické zkoušky a
c) potvrzení o členství v sokolnické organizaci.
(5) Finanční příspěvek na chov a výcvik loveckých dravců lze poskytnout, jestliže jsou lovečtí dravci
a) trvale nezaměnitelně označeni a
b) v dobrém zdravotním stavu a dobré fyzické kondici a tento stav lze fyzicky zkontrolovat po dobu 3 týdnů od data podání žádosti.
ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 45 Přechodná ustanovení
(1) V roce 2014 se žádosti o poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích podle části druhé tohoto nařízení podávají za období od 1. ledna 2014 do 30. září 2014.
(2) V roce 2014 se žádosti o poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích podle části druhé hlav I a VII tohoto nařízení podávají také na předmět příspěvku splněný po 30. září 2013.
§ 46 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. března 2014.
Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VÝŠE SAZEB FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH A NA VYBRANÉ MYSLIVECKÉ ČINNOSTI
I. Sazby finančního příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese
Čís. řád. Předmět příspěvku Technické jednotky Identifikace v programu Dotace
Lesy ochranné
zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích hospodářské a lesy v uznaných oborách a v bažantnicích
O U H
1.
Vyklizování nebo přibližování dříví lanovkou
Kč/m3
Da1 80 80 50
2.
Vyklizování nebo přibližování dříví koněm
Kč/m3 Db1 30 30 20
3. Přibližování dříví strojem bez vlečení po zemi
Kč/m3 Dc1 30 30 20
4. Likvidace klestu štěpkováním nebo drcením
Kč/ha Dd1 12000 12000 12000
5. Vyklizování nebo přibližování dříví železným koněm
Kč/m3 De1 30 30 20
II. Sazby finančního příspěvku na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let
Předmět příspěvku Technické jednotky Identifikace v programu Dotace Kategorie lesů
Lesy restituční "R" ochranné "O" zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích - "U" hospodářské a lesy v uznaných oborách a v bažantnicích - "H"
Skupina SLT Skupina SLT
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přirozená obnova a umělá obnova šíjí
- meliorační a zpevňující dřeviny Kč/ha B a 1 12000 12000 12000 12000 12000 12000 12000 -
- základní dřeviny12) Kč/ha B a 2 10000 10000 10000 10000 10000 10000 - -
Umělá obnova sadbou - první
- meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici B b 1 9 9 9 9 9 9 9 -
- základní dřeviny Kč/sazenici B b 2 6 6 5 4 6 5 - -
Umělá obnova sadbou-opakovaná
- meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici B c 1 - - - - - - - 9
Kč/poloodrostek B c 2 30 30 30 30 30 30 30 -
Kč/odrostek B c 3 40 40 40 40 40 40 40 -
- základní dřeviny Kč/sazenici B c 4 - - - - - - - 7
Zajištění lesních porostů
- meliorační a zpevňující dřeviny Kč/ha B d 1 34000 34000 26500 20000 34000 26500 20000 -
- základní dřeviny Kč/ha B d 2 20000 20000 16000 8000 20000 16000 - -
Přeměna porostů, rekonstrukce Kč/ha B e 1 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 -
Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu
- prořezávky Kč/ha B f 1 4000 4000 4000 4000 4000 4000 4000 -
- předmýtní úmyslná těžba Kč/ha B f 2 3200 3200 3200 3200 3200 3200 3200 -
III. Sazby finančního příspěvku na zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin
Předmět příspěvku Technické jednotky Identifikace v programu Dotace
Kategorie lesů
Lesy restituční "R" ochranné "O" zvláštního určení s výjimkou lesů v uznaných oborách a v bažantnicích - "U" hospodářské a lesy v uznaných oborách a v bažantnicích - "H"
Skupina SLT Skupina SLT 1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přirozená obnova a umělá obnova šíjí - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/ha B g 1 20000 20000 20000 20000 20000 20000 20000 -
Umělá obnova sadbou - první - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici B h 1 10 10 10 10 10 10 10 -
Umělá obnova sadbou-opakovaná - meliorační a zpevňující dřeviny Kč/sazenici B i 1 9
Kč/poloodrostek B i 2 30 30 30 30 30 30 30 -
Kč/odrostek B i 3 40 40 40 40 40 40 40 -
Zajištění lesních porostů
- meliorační a zpevňující dřeviny Kč/ha B j 1 40000 40000 35000 25000 40000 35000 25000 -
Přeměna porostů, rekonstrukce Kč/ha B k 1 10000 10000 10000 10000 10000 10000 10000 -
Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu - prořezávky Kč/ha B 1 1 4000 4000 4000 4000 4000 4000 4000 -
- předmýtní úmyslná těžba Kč/ha B 1 2 3200 3200 3200 3200 3200 3200 3200 -
Zřizování nových oplocenek o výšce min. 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 50 % a vyšším
Kč/km B m 1 45000 45000 45000 45000 45000 45000 45000
Individuální ochrana proti zvěři Kč/sazenici B n 2 40 40 40 40 40 40 40
IV. Sazby finančního příspěvku na opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů
Čís. řád.
Předmět příspěvku
Technické jednotky
Identifikace v programu Dotace
Sazba v pásmu ohrožení A B
1. Přirozená obnova a umělá obnova šíjí - meliorační a zpevňující dřeviny
Kč/ha Aa1 15000 15000
- ostatní dřeviny
Kč/ha Aa2 10000 10000
2. Umělá obnova sadbou - první
- meliorační a zpevňující dřeviny
Kč/sazenici Ab1 12 12
- ostatní dřeviny Kč/sazenici Ab2 8 8
3. Umělá obnova sadbou - opakovaná
- meliorační a zpevňující dřeviny
Kč/sazenici Ac1 9 9
Kč/poloodrostek Ac2 30 30
Kč/odrostek Ac3 40 40
- ostatní dřeviny Kč/sazenici Ac4 7 7
4. Ochrana mladých lesních porostů
- ochrana kultur proti buřeni Kč/ha Ad1 4500 4000
- ochrana kultur proti zvěři Kč/ha Ad2 3500 2500
- ochrana kultur proti klikorohu Kč/ha Ad3 1000 700
- ochrana kultur proti myšovitým Kč/ha Ad4 2500 2000
5.
Zřizování nových oplocenek o výšce minimálně 160 cm za účelem zajištění lesních porostů nebo jejich částí
se zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin 30 % a vyšším
Kč/km Ae1 70000 70000
6.
Zlepšování kvality lesní půdy - hnojení k jednotlivým sazenicím při výsadbě
Kč/ha Af1 2000 2000
7.
Odstranění porostů náhradních dřevin
Kč/ha Ag1 35000 35000
8.
Mechanická příprava ploch před výsadbou včetně rozhrnování valů
Kč/ha Ah1 20000 20000
9. Výchova lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu
- prořezávky Kč/ha A i 1 4000 4000
- předmětní úmyslná těžba Kč/ha A i 2 3200 3200
V. Sazby finančního příspěvku na podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr
Čís. řád.
Velikost sdruženého majetku v hektarech
Technické jednotky
Identifikace v programu Dotace
Výměra jednotlivých sdružujících se vlastníků
do 5 ha do 50 ha do 150 ha do 300 ha
A B C D
1.
od 150 do 500 Kč/ha Ca1 300 150 100
-
2. nad 500 a do 1000 Kč/ha
Cb1 350 200 150 50
3. nad 1000
Kč/ha Cc1 400 250 200 100
VI. Sazby finančních příspěvků poskytovaných uživatelům honiteb
Čís. řád. Předmět příspěvku Technické jednotky Identifikace v programu Dotace Sazba
1. Založení nebo údržba zvěřních políček pro spárkatou nebo drobnou zvěř Kč/ha Ga1 5000
Zřizování napajedel pro zvěř Kč/ks Ga2 1000
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nové betonové nory Kč/ks Ga3 2000
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových lapacích zařízení Kč/ks Ga4 1000
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových hnízdních budek pro vodní ptáky Kč/ks Ga5 250
Pořízení a instalace nebo výroba a instalace nových odchytových zařízení na prasata divoká Kč/ks Ga6 8000
2. Vypuštění nakoupených nebo odchovaných jedinců zvěře v lokalitách jejich přirozeného výskytu
- tetřev hlušec Kč/ks Gb1 5000
- tetřívek obecný Kč/ks Gb2 5000
- koroptev polní Kč/ks Gb3 250
- zajíc polní Kč/ks Gb4 1500
Pořízení nebo výroba a umístění nových přenosných přístřešků pro koroptve Kč/ks Gb5 200
3. Oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy
- kozy bezoárové Kč/ks Gc1 1500
-bílého jelena Kč/ks Gc2 1500
4. Použití dravců v ochraně rostlin - ochrana zemědělských kultur proti hlodavcům
- výroba a instalace hnízdních podložek a budek Kč/ks Gd1 150
- výroba a rozmístění loveckých stanovišť pro dravce (berličky) na zemědělské půdě Kč/ks Gd2 40
5. Medikované premixy pro přidávání do krmiv pro léčbu parazitóz u spárkaté zvěře Kč/kg Ge1 200
VII. Sazby finančních příspěvků poskytovaných vlastníkům loveckých psů a loveckých dravců
Čís. řád. Předmět příspěvku Technické jednotky Identifikace v programu Dotace Sazba
1. Úspěšně vykonaná zkouška psa z výkonu u plemen psů - český teriér Kč/zkouška Ka1 2000
- český fousek Kč/zkouška Ka2 2000
2. Úspěšný odchov loveckého dravce vyvedeného z umělého chovu
- jestřáb lesní Kč/ks Kb1 7000
- sokol stěhovavý Kč/ks Kb2 5000
- raroh velký Kč/ks Kb3 5000
- orel skalní Kč/ks Kb4 5000
VIII. Zařazení souborů lesních typů do skupin
Skupina 1. 2. 3.
Soubory lesních typů -„SLT"
9Z, 9R, 9K, 9Y
8Z, 8Y, 8T, 8S, 8R, 8Q, 8P, 8N, 8M, 8K, 8G
8V, 80, 8F, 8A
7Z, 7T, 7R, 7M
7K, 7N, 7Q, 7Y
7V, 7S, 7P, 70, 7G, 7F, 7B
6M
6L, 6Z, 6Y, 6T
6V, 6S, 6R, 6Q, 6P, 6O, 6N, 6K, 6I, 6H, 6G, 6F, 6D, 6B, 6A
5M, 5L
5T, 5Q, 5R, 5Z, 5Y
5W, 5V, 5U, 5S, 5P, 5O, 5N, 5K, 5J, 5I, 5H, 5G, 5F, 5D, 5C, 5B, 5A
4Z
4P, 4M, 4C, 4Q, 4X, 4Y
4W, 4V, 4S, 4R, 4O, 4N, 4K, 4I, 4H, 4G, 4F, 4D, 4B, 4A
3Z, 3Q, 3N, 3M, 3K, 3L, 3R
3P, 3C, 3T, 3X
3Y, 3W, 3V, 3U, 3S, 3O, 3J, 3I, 3H, 3G, 3F, 3D, 3B, 3A
2Z, 2X, 2T, 2N, 2M, 2K, 2C, 2Y
2A, 2I, 2S, 2Q, 2P
2W, 2V, 2O, 2L, 2H, 2G, 2D, 2B
1Z, 1X, 1Q, 1N, 1M, 1K, 1C, 1G, 1T, 1W
1A, 1B, 1H, 1I, 1J, 1S
1V, 1U, 1P, 1O, 1L, 1D
0Z, 0Y, 0X, 0R, 0Q, 0M, 0K, 0C, 0T
0O, 0G, 0N, 0P
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA EKOLOGICKÉ A K PŘÍRODĚ ŠETRNÉ TECHNOLOGIE PŘI HOSPODAŘENÍ V LESE
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA OBNOVU, ZAJIŠTĚNÍ A VÝCHOVU LESNÍCH POROSTŮ DO 40 LET VĚKU
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA ZVYŠOVÁNÍ PODÍLU MELIORAČNÍCH A ZPEVŇUJÍCÍCH DŘEVIN
Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA OPATŘENÍ K OBNOVĚ POŠKOZENÝCH IMISEMI A LESŮ CHŘADNOUCÍCH VINOU ANTROPOGENNÍCH VLIVŮ
Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA OCHRANU LESA
Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA SDRUŽOVANÍ VLASTNÍKŮ LESŮ LESŮ A PODPORU HOSPODAŘENÍ VE SDRUŽENÝCH LESÍCH VLASTNÍKŮ MALÝCH VÝMĚR
Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU NA VYHOTOVENÍ LESNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH PLÁNŮ
Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ POSKYTOVANÝCH UŽIVATELŮM HONITEB
Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 30/2014 Sb.
VZOR ŽÁDOSTI O POSKYTNUTÍ FINANČNÍCH PŘÍSPĚVKŮ POSKYTOVANÝCH VLASTNÍKŮM LOVECKÝCH PSŮ A LOVECKÝCH DRAVCŮ
----------------------------------------- Poznámky pod čarou ------------------------
1) § 2716 a násl. občanského zákoníku.
2) § 58 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
3) § 7 zákona č. 289/1995 Sb.
4) § 8 zákona č. 289/1995 Sb.
5) § 17 a 18 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
6) § 9 zákona č. 289/1995 Sb.
7) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Rozhodnutí Evropské komise č. K(2013) 7746 ze dne 20. listopadu 2013 k režimu podpory č. SA.36748 (2013/N).
8) Vyhláška č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí.
9) Přílohy č. 2 až 6 k vyhlášce č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů.
10) Příloha č. 6 k vyhlášce č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
11) Příloha č. 16 k vyhlášce č. 29/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Přílohy č. 3 a 4 k zákonu č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění zákona č. 387/2005 Sb.
13) Vyhláška č. 139/2004 Sb.
14) Přílohy č. 17 a 18 k vyhlášce č. 29/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
15) § 2 odst. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb.
16) § 31 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb.
17) § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.
18) Příloha č. 3 vyhlášky č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.
19) § 10 vyhlášky č. 29/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 402/2013 Sb.
20) § 30 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění zákona č. 232/2013 Sb.
21) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis.
22) § 2 písm. n) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
23) § 45 zákona č. 449/2001 Sb.
24) § 54 odst. 3 nebo § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.
25) § 56 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 349/2009 Sb.
26) § 5 zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
27) § 36 zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
28) § 44 zákona č. 449/2001 Sb., ve znění zákona č. 59/2003 Sb.
29) Nařízení Rady (ES) č. 338/97 ze dne 9. prosince 1996 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, v platném znění.
289/1995 zákon o lesích
novely 20. 01.01.2015 267/2006 Sb.
19. 01.01.2014 501/2012 Sb., 344/2013 Sb. tato verze.
18. 01.10.2013 280/2013 Sb.
17. 01.01.2013 503/2012 Sb.
16. 01.01.2011 281/2009 Sb.
15. 01.07.2010 227/2009 Sb.
14. 28.12.2009 223/2009 Sb.
13. 17.08.2008 167/2008 Sb.
12. 01.07.2008 124/2008 Sb.
11. 01.01.2007 186/2006 Sb.
10. 01.06.2006 222/2006 Sb.
9. 01.01.2006 444/2005 Sb.
8. 03.01.2005 1/2005 Sb.
7. 01.05.2004 149/2003 Sb.
6. 01.01.2004 149/2003 Sb.
5. 01.01.2003 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
4. 01.01.2001 132/2000 Sb.
3. 29.03.2000 67/2000 Sb.
2. 01.01.2000 238/1999 Sb.
1. 01.01.1996 r1/c19/1996 Sb. Počátek účinnosti.
0. 15.12.1995
289
ZÁKON
ze dne 3. listopadu 1995
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O LESÍCH
HLAVA PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Oddíl první
§ 1 Účel zákona
Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.
§ 2 Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa,
b) funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční,
c) lesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa,
d) hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa,
e) ochranou lesa činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení,
f) škodlivými činiteli škodlivé organismy, nepříznivé povětrnostní vlivy, imise a fyzikální nebo chemické faktory, způsobující poškození lesa,
g) škodlivými organismy původci chorob lesních porostů a rostlinní nebo živočišní škůdci lesních porostů,
h) obnovou lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného lesního porostu,
i) zalesněním založení lesního porostu,
j) zajištěním lesního porostu dosažení takového stavu lesního porostu, který po zalesnění dále nevyžaduje intenzivní ochranu a počet jedinců a jejich rozmístění po zalesněné ploše a druhová skladba lesních dřevin dává předpoklady pro vznik stanovištně vhodného lesního porostu,
k) výchovou lesa opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesa; výchovou není těžba mýtní,
l) těžbou předmýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem výchovy porostu,
m) těžbou mýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem obnovy porostu nebo výběr jednotlivých stromů v porostu určeném k obnově,
n) těžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených,
o) těžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů,
p) přírodními lesními oblastmi souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les,
r) hospodářskými soubory jednotky diferenciace hospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostů,
s) porostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě.
§ 3
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
(1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),
b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.
(2) Pozemky určenými k plnění funkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak.
(3) V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů.
(4) Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena.
§ 4 Nakládání s lesy ve vlastnictví státu
(1) Pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen "státní lesy"), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Právní úkony, kterými se nakládá se státními lesy, zejména smlouvy o převodu práva hospodaření nebo o převodu vlastnictví a smlouvy o nájmu nebo výpůjčce, s výjimkou smluv, jejichž předmětem je nájem nebo výpůjčka pozemků určených k plnění funkcí lesa, o jejichž omezení pro plnění funkcí lesa nebo o dočasném odnětí plnění funkcí lesa rozhodl orgán státní správy lesů (§ 13 odst. 1), vyžadují ke své platnosti předběžný souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen "ministerstvo"). Ustanovení zvláštních předpisů2) nejsou tím dotčena.
(3) Právnická osoba, které je svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemky podle odstavce 4.
(4) Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1000 m; za odloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesů při lesní dopravě. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře větší než 10 ha.
(5) Pozemky určené k plnění funkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce, hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesa při lesní dopravě.
(6) Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha.
(7) Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 9 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha.
(8) Pro účely převodu podle odstavců 3 a 9 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací.
(9) Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obce
a) odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) odloučené lesní pozemky určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem jako sportoviště,
c) spoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku.
(10) Žádosti podle odstavce 9 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.
§ 5 Zákaz nájmu a podnájmu
(1) Nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lese je zakázán.
(2) Podnájem lesa není dovolen, není-li v nájemní smlouvě stanoveno jinak.
Oddíl druhý
Kategorizace lesů
§ 6 Kategorie lesů
Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské.
§ 7 Lesy ochranné
(1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.),
b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech,
c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.
(2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.
§ 8 Lesy zvláštního určení
(1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se
a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,3)
b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,4)
c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.5)
(2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy
a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách,5)
b) lázeňské,
c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí,
d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce,
e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou,
f) potřebné pro zachování biologické různorodosti,
g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,6)
h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.
(3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.
§ 9 Lesy hospodářské
Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.
§ 10 Lesy pod vlivem imisí
Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem.
HLAVA DRUHÁ
ZACHOVÁNÍ LESŮ
Oddíl první
§ 11
Základní povinnosti
(1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese.
(2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin.
(3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl.
(4) Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak.
§ 12
Evidence a dělení pozemků
(1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostí.7)
(2) Vlastníci lesních pozemků a jiných pozemků (§ 3 odst. 1) jsou povinni do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních nebo jiných pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat méně než pět let. Tato smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
(3) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.
Oddíl druhý
Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa
§ 13 Obsah a základní povinnosti
(1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.
(2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména
a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,
b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů,
c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení,
d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí.
(3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny
a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření,
b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených,
c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa,
d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí.
(4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa.
§ 14 Zpracování a projednání návrhů dokumentací
(1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby.
(2) Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu10a) a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení.
(3) Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou.
Oddíl třetí
Odnětí pozemků a omezení jejich využívání
§ 15
Obecné zásady
(1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1).
(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení.
(3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit
a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2.
§ 16 Řízení o odnětí nebo o omezení
(1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel"). O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož území se dotčené pozemky nebo jejich převážná část nacházejí.
(2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede
a) údaje o lesních pozemcích, jichž se rozhodnutí týká,
b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno,
c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný,
d) způsob a termín opětovného zalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesa,
e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesa až do doby jejich skutečného použití pro jiné účely,
f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, lesních porostů nebo zařízení sloužících hospodaření v lese.
(3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba stavební povolení nebo jiné rozhodnutí podle zvláštních předpisů, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci.
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno.
(5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesa
a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno,
b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato s využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.
(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Oddíl čtvrtý
Poplatek za odnětí
§ 17
(1) Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí (dále jen "poplatek"). Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí podle § 13 odst. 1.
(2) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro
a) stavby sloužící hospodaření v lese,
b) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
c) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody.
(3) Orgán uvedený v odstavci 1 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 4 stanoví zvláštní předpis.12)
(4) Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.
(5) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu.
(6) V případech uvedených v § 16 odst. 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí.
§ 18 Splatnost poplatku
(1) Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž odnětí trvá. V případě, že se odnětí uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc.
(2) Na žádost žadatele může celní úřad ve výjimečných případech rozhodnout o povolení odkladu lhůty k úhradě poplatku nebo o úhradě poplatku ve splátkách.
(3) Nebyl-li poplatek zaplacen v plné výši nejpozději v den jeho splatnosti, je žadatel povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nezaplacené částky, a to počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně. Výši penále sdělí celní úřad žadateli platebním výměrem. Proti platebnímu výměru se může žadatel odvolat do 30 dnů od jeho doručení. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu částku 100 Kč.
(4) Výnos z úroků nebo penále převede celní úřad příjemcům poplatku podle § 17 odst. 4.
HLAVA TŘETÍ
OBECNÉ UŽÍVÁNÍ LESŮ
§ 19 Užívání lesů
(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.
(2) Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé.
(3) Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce14) s rozšířenou působností. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce. Zákazy vstupu do lesa nebo jiná omezení užívání lesa stanovená zvláštními předpisy anebo podle nich vyhlášená zůstávají nedotčena. Vstup do lesů, které jsou nezbytné pro potřeby obrany státu (dále jen "vojenské lesy"), se řídí zvláštními předpisy.15)
§ 20 Zákaz některých činností v lesích
(1) V lesích je zakázáno
a) rušit klid a ticho,
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,
c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,
e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,
f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,
g) jezdit a stát s motorovými vozidly,
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,
i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,
k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,
l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty,
m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo,
n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,
o) znečišťovat les odpady a odpadky.
(2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.
(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l) až o) se vztahují i na vlastníka lesa, nájemce lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu.
(4) Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.
(5) Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm. g) a j) a odstavce 4 nejsou dotčena.
(6) Zákaz jezdit a stát v lese s motorovými vozidly neplatí pro zaměstnance orgánu státní správy lesů v obvodu jejich působnosti při výkonu činnosti podle tohoto zákona a pro osoby, které vykonávají činnosti povolené zvláštními předpisy.16)
(7) Zákazy uvedené v odstavci 1 pod písmeny a), h) a j) a se souhlasem vlastníka lesa také pod písmeny b) a g) se nevztahují na výkon práva myslivosti podle zvláštních předpisů.6)
§ 21 Náhrady za poškozování lesa
(1) Právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující les a les ohrozí nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků.
(2) Dojde-li v návaznosti na provádění výstavby k přerušení souvislosti ucelených lesních částí, lesních cest nebo jiných objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese, je ten, kdo je způsobil, povinen osobě, které tím vznikla újma, nahradit i zvýšené provozní náklady, které jí tím vznikly. Ustanovení o ekologické újmě podle zvláštních předpisů17) nejsou tím dotčena.
(3) Za lesní porost smýcený v souvislosti s prováděním výstavby je investor povinen zaplatit to, čeho by vlastník lesa při řádném hospodaření dosáhl, kdyby nedošlo k předčasnému smýcení lesního porostu, a to po odečtení částky, kterou případně získal za dříví z likvidovaného lesního porostu.
(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
§ 22 Bezpečnost osob a majetku
(1) Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů18) příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.19)
HLAVA ČTVRTÁ
PŘEDPOKLADY TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESE
Oddíl první Diferenciace hospodaření
§ 23
Oblastní plány rozvoje lesů
(1) Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zpracování oblastních plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo. Podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin.
(2) Účelně vynaložené náklady na zpracování oblastních plánů rozvoje lesů hradí stát.
(3) Na schvalování oblastních plánů rozvoje lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(4) Podrobnosti o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů stanoví ministerstvo právním předpisem.
Oddíl druhý
Hospodářská úprava lesů
§ 24 Lesní hospodářské plány
(1) Lesní hospodářské plány (dále jen "plány") jsou nástrojem vlastníka lesa a zpracovávají se zpravidla na deset let.
(2) Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem. Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je závazným ustanovením též minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku.
(3) Právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů (§ 27) jsou povinny zabezpečit zpracování plánů. Hospodařit podle plánu mohou též právnické a fyzické osoby vlastnící méně než 50 ha lesa.
(4) Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvýše 20 000 ha.
(5) Právnické a fyzické osoby, pro které byly schváleny plány, jsou povinny dodržovat jejich závazná ustanovení (odstavec 2).
§ 25 Lesní hospodářské osnovy
(1) Pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán (§ 24 odst. 3), zpracovávají lesní hospodářské osnovy (dále jen "osnovy"). Osnovy se zpracovávají obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území. Jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů.
(2) Záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou. Fyzické a právnické osoby vlastnící lesy o výměře menší než 50 ha (odstavec 1) mají právo v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů oznámit mu své hospodářské záměry a požadavky na zpracování osnovy.
(3) Pro vlastníka lesa o výměře větší než 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná, a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pro vlastníka lesa o výměře do 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná. Ustanovení § 24 odst. 2 se užije obdobně.
(4) Každý vlastník lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně.
(5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracovávání a součástech osnov, o jejich změnách, o způsobu odvození závazných ustanovení osnov a o způsobu převzetí osnovy vlastníkem lesa.
§ 26 Zpracování plánů a osnov
(1) Plány a osnovy mohou zpracovávat pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou ministerstvem podle hlavy šesté tohoto zákona.
(2) Náklady na zpracování plánů hradí vlastník lesa; náklady na zpracování osnov hradí stát.
(3) Právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny, a orgány státní správy mohou uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánů nebo osnov nejpozději v termínu stanoveném schvalujícím orgánem státní správy lesů. Ustanovení § 25 odst. 2 není tím dotčeno.
§ 27
Schvalování a změny plánů
(1) Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních nejpozději do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu. Orgán státní správy lesů plán schválí, pokud není v rozporu s tímto zákonem a ostatními právními předpisy.20) Jedno vyhotovení schváleného plánu zůstává založeno u místně příslušného orgánu státní správy lesů, který uhradí náklady na pořízení jedné kopie.
(2) Pokud se souvislé lesy jednoho vlastníka rozkládají v obvodu územní působnosti dvou nebo více orgánů státní správy lesů, je ke schválení plánu příslušný ten orgán státní správy lesů, v jehož územní působnosti leží největší část lesního majetku.
(3) Pokud orgán státní správy lesů předložený plán neschválí, je vlastník lesa povinen ve lhůtě stanovené orgánem státní správy lesů předložit upravený návrh plánu nebo do 30 dnů od doručení vyrozumění o neschválení plánu podat u tohoto orgánu písemné námitky. O námitkách rozhodne nadřízený orgán státní správy lesů do 30 dnů. Neuzná-li námitky, stanoví současně lhůtu pro předložení upraveného návrhu plánu orgánu státní správy lesů.
(4) Pokud dojde v průběhu platnosti plánu ke změnám podmínek, vyvolávajícím nutnost změny závazného ustanovení plánu, zejména z hlediska ochrany lesa nebo z hlediska zajištění plnění funkcí lesa, musí vlastník lesa požádat schvalující orgán státní správy lesů o změnu příslušného závazného ustanovení.
(5) Na řízení o schvalování plánů nebo povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, s výjimkou rozhodování o námitkách podle odstavce 3. V řízení o námitkách je účastníkem vlastník lesa a zpracovatel plánu.
(6) Ustanovení odstavců 4 a 5 platí přiměřeně též při změně osnov.
(7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o náležitostech a obsahu, o způsobu odvození závazných ustanovení plánů, o způsobu schvalování plánů a o podmínkách povolování jejich změn.
§ 28 Inventarizace lesů
(1) Inventarizace lesů je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu.
(2) Provedení inventarizace lesů vyhlašuje vláda nařízením, ve kterém určí rozsah a způsob inventarizace lesů.
(3) Náklady inventarizace lesů hradí stát.
(4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů.
HLAVA PÁTÁ
HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
Oddíl první
§ 29 Reprodukční materiál lesních dřevin
(1) K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá semen nebo sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen "vybrané lesní dřeviny") lze k umělé obnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu.20a) Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem.
(2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu.20a)
(3) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při obnově lesa a zalesňování a uchovávat ji po dobu 20 let od obnovy lesa nebo zalesnění.
(4) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa.
§ 31
Obnova a výchova lesních porostů
(1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy; přirozené obnovy nelze použít v porostech geneticky nevhodných.
(2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostů o výměře menší než 1 ha. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče, a to
a) na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře,
b) na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory, do velikosti 2 ha holé seče. Na povolení této výjimky se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3) V hospodářských souborech na mimořádně nepříznivých stanovištích v lesích ochranných je při obnově porostů přednostně uplatňováno použití clonných sečí a výběrů.
(4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostu pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostu nebo za účelem zpevnění porostu.
(5) Při obnově lesa je zakázáno bez ohledu na vlastnickou hranici přiřazovat další holou seč k mladým porostům na celé ploše nezajištěným, pokud by celková výměra nezajištěných porostů překročila velikost a šířku stanovenou v odstavci 2. Nejmenší přípustná vzdálenost holé seče od holin a mladých porostů na celé ploše nezajištěných nesmí být menší než průměrná výška obnovovaného porostu.
(6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o vymezení hospodářských souborů.
§ 32
Ochrana lesa
(1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les, zejména
a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření,
b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů,
c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.21)
(2) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa nařídit tato opatření
a) zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu,
b) provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismů,
c) zničení napadených semen a sazenic,
d) průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva,
e) omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin.
(3) Opatření uvedená v odstavci 2 může orgán státní správy lesů uložit též vyhláškou.14) Jde-li o opatření v zájmu jiného než vlastníka lesa, rozhodne orgán státní správy lesů i o tom, kdo ponese náklady s tím spojené.
(4) Vlastníci lesů, uživatelé honiteb6) a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří.
(5) Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostu, výchovou v mladých porostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí.
(6) Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
(7) Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor6) nebo farmových chovů zvěře.21a)
(8) Vlastník lesa je povinen chránit les před znečišťujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími při jeho hospodářské činnosti. V lese je povinen používat výhradně biologicky odbouratelné oleje k mazání řetězů motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Při ochraně lesních porostů je povinen dát přednost účinným technologiím šetřícím životní prostředí.
(9) Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismů, nebo proti jejich rozšíření i právnickým a fyzickým osobám, které skladují dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů.
(10) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa proti škodlivým činitelům.
§ 33
Těžba dříví
(1) Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 2.
(2) Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (§ 24 odst. 2 a § 25 odst. 3). Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy.
(3) Těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Na vydání tohoto stanoviska orgánu státní správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(4) Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech mladších než 80 let je zakázáno; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu.
(5) Právnické a fyzické osoby zajišťující těžební práce jsou povinny provádět je takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí.
(6) Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podrobnosti o označování, měření, evidenci a o klasifikaci dříví.
§ 34
Lesní doprava
(1) Přibližování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen "lesní doprava") musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků.
(2) Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území.
(3) Nelze-li účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvláštních předpisů.22)
(4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů.
§ 35
Meliorace a hrazení bystřin v lesích
(1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření zaměřená na ochranu půdy a péči o vodohospodářské poměry. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa, pokud orgán státní správy lesů, popřípadě orgán státní správy vodního hospodářství nerozhodne o tom, že jde o opatření ve veřejném zájmu. Pokud jsou tato opatření prováděna z rozhodnutí orgánu státní správy lesů ve veřejném zájmu, hradí náklady s tím spojené stát; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět. Povinnosti vlastníka lesa a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů23) nejsou tímto ustanovením dotčena.
(2) Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa uložit provedení potřebných opatření nebo je nechat provést na jeho náklad, pokud potřeba provedení takových opatření vznikla v důsledku činnosti vlastníka lesa; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět.
(3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom hradí stát, popřípadě fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. Tato opatření se provádějí na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů a vlastník, popřípadě uživatel pozemku je povinen jejich provedení strpět.
(4) Vlastník, popřípadě nájemce pozemku je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na realizaci nebo úhradě (financování) prací podle míry prospěchu, který má z jejich provedení. Vlastník, popřípadě nájemce pozemku má nárok na náhradu majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku.
(5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o melioracích a hrazení bystřin v lesích a o způsobu určení výše náhrady za opatření prováděná ve veřejném zájmu.
§ 36
Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení
(1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení tohoto zákona, zejména pokud jde o velikost nebo přiřazování holých sečí. Tato opatření mohou být navržena v plánu nebo v osnově nebo je stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.
(2) Vlastníci lesů ochranných (§ 7) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce.
(3) Vlastníci lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 1 a 2) jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou. Náhrada nenáleží v případech, kdy byly lesy vyhlášeny za lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. g), a v případech, kdy je úhrada zvýšených nákladů poskytována podle zvláštních předpisů.
(4) Vlastník lesa uvedeného v odstavcích 2 a 3 je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením. Za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů.
(5) Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření podle odstavců 3 a 4.
(6) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o poskytování náhrad zvýšených nákladů podle odstavců 3 a 4.
Oddíl druhý
Odborný lesní hospodář
§ 37
(1) Hospodaření v lesích je vlastník lesa povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
(2) Odborným lesním hospodářem může být fyzická osoba nebo právnická osoba, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šesté tohoto zákona.
(3) Vlastník lesa má právo vybrat si odborného lesního hospodáře; jeho jméno je povinen oznámit orgánu státní správy lesů. Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti podle odstavce 1. Pokud splňuje podmínku odborného lesnického vzdělání a odborné lesnické praxe (§ 42), může vlastník lesa v lesích ve svém vlastnictví vykonávat činnost odborného lesního hospodáře sám i bez udělení licence.
(4) Činnost odborného lesního hospodáře nemůže vykonávat zaměstnanec orgánu státní správy lesů v lesích v obvodu působnosti tohoto orgánu; to neplatí v případě obhospodařování vlastního majetku.
(5) Každou změnu v osobě odborného lesního hospodáře je vlastník lesa povinen oznámit do 30 dnů orgánu státní správy lesů.
(6) Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které jsou zpracovány osnovy (§ 25 odst. 1), funkci odborného lesního hospodáře právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby.
(7) Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí vlastník lesa; náklady na činnost odborného lesního hospodáře vykonávanou právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 6 hradí stát.
(8) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát.
Oddíl třetí
Lesní stráž
§ 38
(1) Lesní stráž je fyzická osoba zajišťující ochrannou službu v lesích při obecném užívání lesů občany.
(2) Lesní stráž ustanovuje na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgán státní správy lesů; v průkazu lesní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(3) Lesní stráží ustanoví orgán státní správy lesů fyzickou osobu, která je občanem České republiky, je starší 21 let, nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čin, má způsobilost k právním úkonům, je zdravotně způsobilá, prokázala znalost práv a povinností lesní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů a složila před orgánem státní správy lesů slib tohoto znění: "Slibuji, že jako lesní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochranné služby v lesích, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející lesní stráži."
(4) Lesní stráži vydá orgán státní správy lesů služební odznak a průkaz lesní stráže. Tento orgán také vede evidenci lesních stráží.
(5) Lesní stráž je povinna oznámit orgánu státní správy lesů do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3.
(6) Orgán státní správy lesů ustanovení lesní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných údajů. Orgán státní správy lesů může ustanovení lesní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.
(7) Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže stanoví ministerstvo právním předpisem. Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování.
(8) Orgán státní správy lesů, který lesní stráž ustanovuje, si k ověření bezúhonnosti osoby uvedené v odstavci 3 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 39 Práva a povinnosti lesní stráže
(1) Lesní stráž je při své činnosti povinna
a) prokázat se průkazem lesní stráže a nosit služební odznak,
b) dohlížet na dodržování povinností spojených s obecným užíváním lesů (§ 19 a 20),
c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.
(2) Lesní stráž je při své činnosti oprávněna
a) zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona,
b) ukládat a vybírat pokuty za přestupky uvedené v § 53 tohoto zákona v blokovém řízení podle zvláštního předpisu,24)
c) předvést bezodkladně policejnímu orgánu osobu, kterou přistihne při přestupku, nelze-li jinak zjistit její totožnost,
d) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.
§ 39a
(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků.
(3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži.
(5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů.
(6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje.
Oddíl čtvrtý
Lesní hospodářská evidence
§ 40
(1) Vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesa v jednotlivých porostech.
(2) Souhrnné údaje uvedené v odstavci 1 předá vlastník lesa orgánu státní správy lesů vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok.
HLAVA ŠESTÁ
LICENCE
§ 41 Obecné podmínky pro udělení licence
(1) Obecnými podmínkami pro udělení licence fyzické osobě jsou
a) dosažení věku 18 let,
b) státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie,
c) způsobilost k právním úkonům,
d) bezúhonnost.
(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem licence,
b) pro jiný trestný čin, spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze licence a osobě žadatele o udělení licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování činnosti, která je předmětem licence.
(3) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 1 splňovat její odpovědný zástupce. Odpovědným zástupcem je fyzická osoba ustanovená právnickou osobou, která odpovídá za odbornou úroveň výkonu činností, které jsou předmětem licence.
(4) Orgán státní správy lesů, který rozhoduje o udělení licence, si k ověřování bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 42 Zvláštní podmínky pro udělení licence
(1) Zvláštními podmínkami pro udělení licence jsou
a) odborné lesnické vzdělání,
b) odborná lesnická praxe.
(2) Pro udělení licence podle § 26 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání lesnického směru a odborná praxe žadatele musí být alespoň deset let.
(3) Pro udělení licence podle § 37 odst. 2 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání lesnického směru nebo úplné středoškolské vzdělání lesnického směru a odborná praxe žadatele musí být alespoň tři roky, jde-li o absolventa vysoké školy, a alespoň deset let, jde-li o absolventa střední školy.
(4) U právnické osoby musí zvláštní podmínky splňovat její odpovědný zástupce.
§ 43 Překážky pro udělení licence
(1) Licence nemůže být udělena fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování činnosti podle licence, dokud zákaz trvá.
(2) Licence nemůže být udělena fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka ve státním podniku, státní organizaci nebo v obchodní společnosti zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence. Licence nemůže být udělena také zaměstnancům orgánů státní správy lesů, pokud to vylučují nebo omezují zákony, které upravují jejich pracovněprávní vztahy.
§ 44
Rozhodnutí o licenci
(1) Pokud není k vydání rozhodnutí o licenci příslušné ministerstvo, je místně příslušným k vydání rozhodnutí o licenci ten orgán státní správy lesů, v jehož územním obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo. Splňuje-li držitel licence podmínky stanovené v § 41, 42 a 43, rozhodne orgán státní správy lesů na základě žádosti držitele licence podané nejpozději 2 měsíce před ukončením doby platnosti licence, o prodloužení doby její platnosti.
(2) Zjistí-li orgán státní správy lesů, že žadatel o udělení licence splňuje předepsané podmínky, vydá mu licenci. V rozhodnutí o licenci vydané fyzické osobě se uvede
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo,
b) obchodní firma,
c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d) označení předmětu licence.
(3) V rozhodnutí o licenci vydané právnické osobě se uvede
a) obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem,
b) identifikační číslo osoby,
c) osobní údaje odpovědného zástupce (§ 41 odst. 3),
d) označení předmětu licence.
(4) Licence je nepřenosná a platí na celém území České republiky.
(5) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o udělení licence a další podrobnosti o udělování licencí.
(6) Licence se uděluje na dobu 10 let. Platnost licence se prodlužuje o dalších 10 let, pokud o to držitel licence požádá. V žádosti o prodloužení licence sdělí její žadatel,
a) je-li fyzickou osobou, jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, číslo občanského průkazu, bylo-li přiděleno; obchodní firmu, pokud pod touto obchodní firmou podniká; státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie; identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, číslo licence a její předmět,
b) je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu žadatele, jméno a příjmení a trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem žadatele, identifikační číslo, osobní údaje odpovědného zástupce (§ 41 odst. 3), číslo licence a její předmět.
(7) Orgán státní správy lesů je oprávněn ověřit bezúhonnost žadatele nebo jeho odpovědného zástupce (§ 41 odst. 3) vyžádáním výpisu z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 45
Odnětí a zánik licence
(1) Orgán státní správy lesů, který licenci udělil, ji odejme, jestliže
a) držitel licence nebo odpovědný zástupce právnické osoby již nesplňuje podmínky uvedené v § 41 a 42,
b) nastanou překážky podle § 43,
c) o to držitel licence požádá,
d) držitel licence závažným způsobem poruší podmínky stanovené rozhodnutím o udělení licence nebo tímto zákonem.
(2) Udělená licence zanikne
a) smrtí držitele licence, jde-li o fyzickou osobu,
b) zánikem právnické osoby.
HLAVA SEDMÁ
PODPORA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH
§ 46
(1) Stát podporuje hospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků vlastníkům lesů. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na
a) ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese,
b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů do 40 let věku,
c) zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin,
d) opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů,
e) opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou (rekonstrukce nebo přeměna porostu),
f) opatření k zalesnění v horských polohách,
g) ochranu lesa,
h) opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,
i) opatření k zajištění proti lesním hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa,
j) podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr,
k) vyhotovení plánů za podmínky poskytnutí dat plánu v digitální formě pro potřeby státní správy lesů.
(2) Služby mohou být poskytnuty zejména zajištěním
a) velkoplošné ochrany lesů proti hmyzím škůdcům,
b) velkoplošné chemické meliorace a hnojení lesů,
c) prevence a ochrany lesů před požáry,
d) hubením komárů na pozemcích určených k plnění funkcí lesa v místech, kde orgány hygienické služby potvrdí jejich hrozící kalamitní výskyt,
e) monitoringu a prognózování výskytu a vývoje škodlivých činitelů,
f) poradenské činnosti a zvyšování odborné úrovně vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů.
(3) Finanční příspěvky podle odstavce 1 a služby podle odstavce 2 poskytuje
a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy,
b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem,
c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy.
(4) O poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo nebo krajský úřad. Na toto rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(5) Na poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku není právní nárok. Získá-li vlastník lesa finanční příspěvek na základě uvedení nesprávných údajů nebo použije-li ho na jiný účel, než na který byl finanční příspěvek poskytnut, je povinen celý finanční příspěvek vrátit.
(6) Finanční příspěvek může být poskytnut také ze Státního fondu životního prostředí,13) nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona. Je-li poskytnut finanční příspěvek podle tohoto zákona, nelze na stejný účel poskytnout jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.
(7) Poskytnutí finančního příspěvku může být odepřeno žadateli, jemuž byla v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesích pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.
(8) Kontrola dodržení podmínek poskytování finančních příspěvků je vykonávána podle zvláštních právních předpisů32). Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu nebo kvalitě, nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci, anebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu33).
(9) Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků, způsobu kontroly jejich využití a vzory žádostí o poskytnutí finančních příspěvků stanoví vláda nařízením.
HLAVA OSMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA LESŮ
Oddíl první
Orgány státní správy lesů
§ 47
(1) Státní správu lesů vykonávají
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) kraje,
c) ministerstvo.
(2) Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu Vojenský lesní úřad. Vedoucího Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany.
(3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem.25)
(4) Úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 26 odst. 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst. 7 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obce s rozšířenou působností, zajišťuje úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
(5) Orgánům státní správy lesů jsou poskytovány pro výkon státní správy podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, poskytuje se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, poskytuje se den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
§ 48 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují
a) o pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 3),
b) o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4),
c) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 3),
d) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa do výměry 1 ha nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1),
e) o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa (§ 19 odst. 3), pokud nepřesahují jejich správní obvod,
f) o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese (§ 20 odst. 4),
g) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud nepřesahují jejich správní obvod,
h) o uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 22 odst. 1 a 2),
i) o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 2),
j) o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 4),
k) o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (§ 34 odst. 4),
l) o udělení nebo odnětí licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 2),
m) o pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 6),
n) o ukládání pokut (hlava devátá),
o) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud nepřesahují jejich správní obvod,
p) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud nepřesahují jejich správní obvod.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností
a) vedou evidenci nájmů a výpůjček pozemků určených k plnění funkcí lesa ve svém správním obvodu (§ 12 odst. 2),
b) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo,
c) vydávají souhlas k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, pokud není příslušný kraj, a souhlas k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2),
d) zajišťují zpracování osnovy (§ 25 odst. 1),
e) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče (§ 31 odst. 2),
f) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6),
g) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38) ve svém správním obvodu,
h) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu a postupují je pověřené organizační složce státu,
i) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1).
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu a povinnosti určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů.
§ 48a
Kraj
(1) Krajský úřad rozhoduje
a) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst. 2 a § 8 odst. 3) s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2,
b) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1),
c) o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa (§ 19 odst. 3), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
d) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
e) při schvalování plánů o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 4),
f) o uložení nebo provedení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích (§ 35 odst. 1, 2 a 3),
g) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1),
h) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z důvodu omezení při hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 5),
i) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
j) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
k) o udělení nebo odnětí licence ke zpracování plánů a osnov (§ 26 odst. 1),
l) o povolení, aby k umělé obnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (§ 29 odst. 2),
m) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),
n) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím orgánu kraje.
(2) Krajský úřad
a) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud tato dokumentace umisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo,
b) uplatňuje stanovisko k územním plánům obcí s rozšířenou působností,
c) vydává souhlas k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více,
d) vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí v územní působnosti krajů,
e) schvaluje zpracované plány a povoluje jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4); v rámci schvalování plánů povoluje výjimky ze stanovené velikosti nebo šíře holé seče (§ 31 odst. 2) a výjimky ze zákonných lhůt pro zalesnění a zajištění lesního porostu (§ 31 odst. 6), ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47 odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů,
f) ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s působností na území kraje (§ 38 odst. 2),
g) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů,
h) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad,
i) rozhoduje o poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku (§ 46 odst. 4), pokud nejde o lesy v působnosti Ministerstva obrany.
§ 49
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů.
(2) Ministerstvo rozhoduje
a) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),
b) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů,
c) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení (§ 7 odst. 2 a § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,
d) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3).
(3) Ministerstvo
a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů,
b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2),
c) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje,
d) vydává souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2),
e) vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí,
f) vyhlašuje každoročně průměrné ceny dřeva na odvozním místě pro určení výše poplatku podle přílohy k tomuto zákonu,
g) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1),
h) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38),
i) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů,
j) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1).
k) rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 4),
l) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
m) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,
n) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem.
(4) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí.
Oddíl druhý Dozor v lesním hospodářství
§ 50
(1) Ministerstvo životního prostředí v rámci výkonu vrchního státního dozoru26) dozírá, jak orgány státní správy, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Pracovníci vykonávající vrchní státní dozor jsou oprávněni při plnění svých úkolů vstupovat na pozemky, do objektů a zařízení, pokud k tomu není třeba oprávnění podle zvláštních předpisů,27) zjišťovat a ověřovat potřebné skutečnosti, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů. Přitom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu své činnosti, a vykazovat se průkazem orgánu, z jehož pověření vykonávají státní dozor. Jsou oprávněni nosit služební stejnokroj.
§ 51
(1) Součástí výkonu státní správy lesů je dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Orgány státní správy lesů současně dozírají, zda vlastníci, popřípadě nájemci lesů hospodaří podle schválených plánů nebo převzatých osnov. Ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě i opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. V případě hrozící škody jsou oprávněny rozhodnout o omezení nebo zastavení výroby nebo jiné činnosti v lese až do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.
(2) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou oprávněni při výkonu své funkce nosit služební stejnokroj.
(3) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení.
§ 52 Povinnosti odborných lesních pracovníků
Zaměstnanci právnické osoby (§ 4 odst. 1), odborní lesní hospodáři (§ 37) a zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesa a řádného hospodaření v něm.
HLAVA DEVÁTÁ SANKCE
Oddíl první Přestupky
§ 53
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa v lese
a) ruší klid a ticho,
b) hrabe stelivo,
c) vyzvedává semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,
d) bez povolení sbírá semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,
e) sbírá lesní plody způsobem poškozujícím les,
f) táboří mimo vyhrazená místa,
g) bez povolení poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem,
h) vstoupí do oplocených nebo zákazem vstupu označených míst,
i) vstoupí do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
j) jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyžích a na saních,
k) pase nebo prohání dobytek nebo umožňuje výběh hospodářským zvířatům do lesních porostů,
l) naruší půdní kryt nebo vodní režim nepovolenou těžbou hlíny, písku nebo kamene,
m) bez povolení, popřípadě bez ohlášení provádí terénní úpravy nebo jiné stavby (například chodníky, oplocení), pokud nejde o přestupek podle zvláštních předpisů,24)
n) těží nebo poškozuje stromy a keře lesních dřevin,
o) nebo do vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozdělává nebo udržuje otevřené ohně nebo odhazuje hořící nebo doutnající předměty,
p) koná bez oznámení orgánu státní správy lesů organizované nebo hromadné sportovní akce,
r) odhazuje odpady nebo odpadky,
s) kouří.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) může uložit orgán státní správy lesů pokutu až do výše 5000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) až s) může uložit orgán státní správy lesů pokutu až do výše 15000 Kč.
(3) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a o jejich projednávání obecné předpisy.24)
Oddíl druhý
Pokuty
§ 54
(1) Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo
a) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
b) bez povolení užívá pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
c) provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let,
d) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona.
(2) Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 100000 Kč tomu, kdo
a) bez souhlasu vlastníka nebo nájemce lesa vyzvedává v lese semenáčky a sazenice lesních stromů a keřů,
b) neoprávněně sbírá semena a plody lesních stromů,
c) provádí činnosti v lese zakázané,
d) nevede předepsanou evidenci o původu semen a sazenic lesních dřevin,
e) zneužije údajů plánů nebo osnov, lesní hospodářské evidence nebo inventarizace lesů.
§ 55
(1) Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří
a) úmyslnou činností způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí,
b) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo o omezení odnímají pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo omezují jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
c) neoprávněně užívají pozemky určené k plnění funkcí lesa způsobem, který znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
d) provedou neoprávněnou těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok,
e) provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším než 80 let.
(2) Orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 100000 Kč vlastníku, který
a) provádí činnosti v lese nepovolené nebo zakázané,
b) neplní opatření k ochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilé,
c) svévolně překročí schválenou decenální výši těžby,
d) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona.
§ 56
Společná ustanovení o pokutách
(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán státní správy lesů dověděl o porušení povinnosti, nejdéle do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. To neplatí, pokud stav porušení povinnosti trvá.
(2) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(3) Poruší-li osoby uvedené v § 54 nebo v § 55 v době jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty znovu tutéž povinnost, za jejíž porušení jim již byla uložena pokuta podle tohoto zákona, lze uložit další pokutu až do výše dvojnásobku částky stanovené tímto zákonem.
(4) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody, k poplatkům podle tohoto zákona ani povinnost odstranit protiprávní stav.
(5) Orgán, který pokutu uložil, ji také vybírá.
(6) Pokuty jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.
§ 57
V případech, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené tímto zákonem a ohrožuje tím existenci lesa a lesy sousední, přičemž sankce podle § 55 jsou neúčinné, rozhodne orgán státní správy lesů o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí.
HLAVA DESÁTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
§ 58 Ustanovení společná
(1) Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně nestanoví jinak.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při řízení o věcech upravených tímto zákonem podle správního řádu.30) Stanoviska uplatněná k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím.
(3) Pokud může rozhodnutí orgánu státní správy lesů ovlivnit hospodaření v lesích nebo plnění funkcí lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesů, rozhodne příslušný orgán státní správy lesů po předchozím projednání s tímto orgánem.
(4) Opatření podle § 51 odst. 1 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích vydáno nápravné opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31), které je dostatečné k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. Zahájené řízení o uložení opatření podle § 51 odst. 1 příslušný orgán státní správy lesů přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31).
§ 58a
Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 59 Ustanovení přechodná
(1) Plány schválené před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti pro lesy vlastníků, kteří jsou povinni podle tohoto zákona hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), pokud do 18 měsíců od účinnosti tohoto zákona nepředloží ke schválení nový plán nebo změny stávajícího plánu podle § 27.
(2) Plány, na nichž byly zahájeny práce před účinností tohoto zákona, se zpracovávají, projednávají a předkládají podle dosavadních předpisů; přitom se zohledňují prokazatelné majetkové poměry. Schvalovat tyto plány podle těchto předpisů lze do dvou let od účinnosti tohoto zákona.
(3) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti výjimky ke správě lesního národního majetku udělené podle § 11 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jsou lesy, k jejichž správě byla výjimka udělena, ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, přechází právo hospodaření k nim k témuž dni na právnickou osobu pověřenou hospodařením s lesy ve vlastnictví státu.
(4) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 27 odst. 4 tohoto zákona. Pro lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických osob se plány uvedené v odstavcích 1 a 2 považují za osnovy podle § 25 tohoto zákona.
(5) Vlastník lesa, pro jehož les je zpracován plán podle odstavce 2, může oznámit orgánu státní správy lesů do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, že si zajistí zpracování plánu podle tohoto zákona (§ 24).
(6) Zařazení lesů do kategorií (§ 7 a 8) musí být uvedeno do souladu s tímto zákonem do pěti let ode dne jeho účinnosti.
(7) Řízení ve věcech upravených zákonem č. 61/ 1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a právními předpisy vydanými k jejich provedení, zahájené před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. O těchto věcech musí příslušné orgány státní správy lesů rozhodnout do 31. prosince 1996.
(8) Pozemky lesního půdního fondu vykazované jako bezlesí v lesních hospodářských plánech schválených podle dosavadních právních předpisů se považují za lesní pozemky podle § 3 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
(9) Výběrové stromy a lesní porosty uznané pro sběr semen přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za uznané ve smyslu tohoto zákona, pokud s tím vlastník lesa nevysloví nesouhlas.
(10) Právnické a fyzické osoby, které se ke dni účinnosti tohoto zákona zabývají sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic lesních dřevin nebo obchodem se semeny a sazenicemi lesních dřevin jako podnikatelskou činností, musí do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat orgán státní správy lesů o udělení licence podle části šesté tohoto zákona.
(11) Jméno odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 3) je povinen vlastník lesa oznámit orgánu státní správy lesů do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; pokud tak neučiní, určí odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Po tuto dobu bude povinnosti odborného lesního hospodáře vykonávat právnická osoba, které příslušel výkon odborné správy lesů podle dosavadních předpisů.
(12) Lesní stráž ustanovená podle dosavadních předpisů se považuje nejpozději do 31. prosince 1996 za lesní stráž ustanovenou podle tohoto zákona.
(13) Úřadem příslušným ke zrušení ustanovení lesní stráží, která byla ustanovena okresním úřadem, je krajský úřad, v jehož správním obvodu vykonává lesní stráž svou funkci.
ČÁST ŠESTÁ
§ 64 Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb.
2. Zákon České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, s výjimkou § 36, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.
3. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a o příspěvcích za ni, ve znění vyhlášky č. 121/1992 Sb.
4. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 98/1977 Sb., o lesní stráži.
5. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 99/1977 Sb., o postupu při ochraně lesního půdního fondu.
6. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 12/1978 Sb., o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti.
7. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.
8. Směrnice Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. j. 35050/OSS/79 ze dne 1. června 1979 k postupu při vynětí pozemků z lesního půdního fondu pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů, registrovaná v částce 20/1979 Sb.
§ 65
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou § 32 odst. 8 věty druhé a § 36, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1997.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 238/1999 Sb. Čl. VII
1. Myslivecká, rybářská, lesní a vodní stráž a stráž přírody vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za stráže ustanovené podle tohoto zákona.
2. Členové myslivecké, rybářské, lesní a vodní stráže a stráže přírody ustanovení podle dosavadních právních předpisů, příslušné orgány státní správy a územní samosprávy jsou povinny splnit povinnosti a požadavky stanovené tímto zákonem nejpozději do6měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; jinak ustanovení těchto stráží tímto dnem zaniká. Ustanovení těchto stráží zaniká dnem účinnosti tohoto zákona též v případě, že jejich členové nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona podmínky věku, státního občanství České republiky, bezúhonnosti, způsobilosti k právním úkonům nebo zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem.
3. Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 223/2009 Sb. Čl. XVIII
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Uhde v. r. Havel v. r. v z. Kočárník v. r.
Příloha k zákonu č. 289/1995 Sb.
VÝPOČET POPLATKU ZA ODNĚTÍ LESNÍCH POZEMKŮ
I. Výpočet poplatku za dočasné odnětí
Výše ročního poplatku za 1 ha se stanoví podle vzorce
OLP = PP . CD . f (Kč ha-1)
OLP- poplatek za odnětí lesních pozemků
PP- průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice v m3 ha-1
CD- průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč za m3
f- faktor ekologické váhy lesa.
Průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice je dlouhodobě neměnná a dosahuje výše 6,3 m3 ha-1.
Průměrná cena dřeva na odvozním místě se stanoví z dosažených realizačních cen po odečtení nákladů na výrobu a přiblížení na odvozní místo. Tuto průměrnou cenu dřeva stanoví a vyhlašuje každoročně ministerstvo [§ 49 odst. 3 písm. e)].
Faktor ekologické váhy lesa se odečte z tabulky. Faktory jsou sestaveny podle kategorií a subkategorií lesů.
II. Výpočet poplatku za trvalé odnětí
Poplatek za trvalé odnětí lesních pozemků (OLP) se vypočte jako kapitálová hodnota ročního odvodu při použití úrokové míry 2 %, tedy podle vzorce:
OLP = PP . CD . f / 0,02 (Kč ha-1)
TABULKA HODNOT FAKTORU EKOLOGICKÉ VÁHY LESA
(f) +--------------------------------------------------------+---+
|Kategorie lesů
| f | +--------------------------------------------------------+---+
|Les hospodářský |1,4|
|Les ochranný |
| |
a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích |3,0|
| b) vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace|5,0|
| c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni |5,0|
|Les zvláštního určení | |
| a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů I. stupně |5,0|
| b) lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých vod |5,0|
| c) lesy národních parků | | | 1. zóna |5,0|
| 2. zóna |4,0|
| 3. zóna |3,0|
| d) lesy ve zvláště chráněných územích |5,0|
| e) lesy v systému ekologické stability území |5,0|
| f) lesy lázeňské |4,0|
| g) lesy příměstské a
se zvýšenou zdravotně rekreační | | | funkcí |3,0|
| h) lesy výzkumných lesnických ústavů a lesnických škol |2,0|
| i) lesy vyhlášené za genové základny |3,5|
| j) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích |1,5|
|Lesy mimo vyhlášené kategorie |
| a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů |II.stupně - (vnitřní) |4,0|
|II.stupně - (vnější) |2,0|
|III.stupně |2,0|
| b) lesy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod |2,0|
+- -------------------------------------------------------+---+
1) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
2) Např. zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
3) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č. j. HEM-324.2-1. 9. 1978 z 26. července 1979, registrovaná v částce č. 20/1979 Sb.
4) § 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. § 24 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů.
5) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
8) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10) Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
12) § 11 vyhlášky Ministerstva financí č. 25/1994 Sb., o formě provádění evidence daní a o převodu daní jejich příjemcům. § 96a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
16) Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
18) Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
19) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.
20) Např. zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20a) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin).
21) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21a) § 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 17 odst. 1 a § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 138/1973 Sb.
23a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
23b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) § 19 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 169/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
30) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.
31) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
32) § 3 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.
32) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 1 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
33) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 109/2009 Sb.
zákon o ochraně zemědělského půdního fondu
334 ZÁKON České národní rady ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu
Novely 01.01.2013 503/2012 Sb. Aktuální verze.
13. 01.04.2012 375/2011 Sb.
12. 01.01.2011 281/2009 Sb., 402/2010 Sb.
11. 01.07.2010 227/2009 Sb.
10. 23.01.2009 9/2009 Sb.
9. 17.08.2008 167/2008 Sb.
8. 01.01.2007 186/2006 Sb.
7. 01.06.2006 222/2006 Sb.
6. 01.01.2006 444/2005 Sb.
5. 01.01.2003 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
4. 01.01.2001 132/2000 Sb.
3. 25.05.1999 98/1999 Sb.
2. 01.01.1993 10/1993 Sb.
1. 01.07.1992
Obsah
ČÁST I - ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND(§ 1)
ČÁST II - ZMĚNY KULTUR ZEMĚDĚLSKÉ A NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A HOSPODAŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉM PŮDNÍM FONDU(§ 2 - § 3)
ČÁST III - ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU(§ 4)
ČÁST IV - OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU(§ 5 - § 8)
ČÁST V - ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU(§ 9 - § 10)
ČÁST VI - ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU(§ 11 - § 12)
ČÁST VII - PŮSOBNOST ORGÁNŮ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU(§ 13 - § 18b)
ČÁST VIII - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ(§ 19)
ČÁST IX - POKUTY(§ 20)
Přechodná ustanovení
Přílohy
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST I
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
§ 1
(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.
(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná").
(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
ČÁST II
ZMĚNY KULTUR ZEMĚDĚLSKÉ A NEZEMĚDĚLSKÉ PŮDY A HOSPODAŘENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉM PŮDNÍM FONDU
§ 2 Změny kultur zemědělské a nezemědělské půdy
(1) Na základě rozhodnutí vydaného v řízení o využití území1) na návrh vlastníka pozemku, popřípadě na návrh nájemce pozemku doloženého souhlasem jeho vlastníka může být provedena přeměna nezemědělské půdy2) na půdu zemědělskou (§ 1 odst. 2).
(2) Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.
(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky.3)
§ 3 Hospodaření na zemědělském půdním fondu
(1) Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů,4) nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.
(2) Vlastníci nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu jsou povinni umožnit orgánům ochrany zemědělského půdního fondu vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní činnosti.
(3) Jsou-li pro to závažné důvody, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit odstranění zjištěných závad podle odstavce 1, popřípadě rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce.
(4) Opatření ukládaná podle odstavce 3 musí být předem projednána s vlastníky nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu.
(5) Po provedení opatření na základě rozhodnutí podle odstavce 3 může vlastník nebo nájemce pozemků požádat Státní fond životního prostředí České republiky3) o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplývajících z uložených opatření, jde-li o odstranění jím nezaviněných závad.
(6) Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je možné na pozemcích náležejících do zemědělského půdního fondu, a to pouze na druhu pozemku orná půda a trvalý travní porost při jeho obnově, se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech4a). Souhlas se udělí, jestliže sedimenty splňují požadavky na jejich kvalitativní vlastnosti stanovené zvláštním právním předpisem a nebudou-li použitím sedimentů na pozemky poškozeny příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy. Hodlá-li použít sedimenty na pozemky osoba odlišná od vlastníka nebo nájemce pozemku, musí mít písemný souhlas vlastníka nebo nájemce pozemku.
(7) Žádost o souhlas s použitím sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu
a) identifikační údaje pozemků, na kterých mají být sedimenty použity, podle katastru nemovitostí, a uvedení celkového množství sedimentů, které má na nich být použito,
b) souhlas vlastníka nebo nájemce pozemků, na kterých mají být sedimenty použity,
c) údaje o kvalitě sedimentů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
d) údaj o původu sedimentů,
e) informace o způsobu vzorkování půd a sedimentů a o technologickém zpracování sedimentu před použitím,
f) údaje o kvalitě půdy, na kterou mají být sedimenty použity, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,
g) potvrzení laboratoře o odběru a hodnocení vzorků sedimentu a půdy, na kterou mají být sedimenty použity, s uvedením akreditace pro dané hodnocení.
ČÁST III ZÁSADY OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 4
Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků5) staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména
a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací,
b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu,
c) při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
d) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace.
ČÁST IV OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 5 Při územně plánovací činnosti
(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů6) zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska6) k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu.
(3) Územní rozhodnutí nebo územní souhlas, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, vydává stavební úřad na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je závazným stanoviskem podle správního řádu7).
§ 6 Při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů
(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů8) zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.
(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.
§ 7 Při zpracování zadání staveb
(1) Při zpracování zadání staveb9) jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4) a navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond. Pokud řešení není jednoznačné, je třeba navrhovat umístění stavby v alternativách.
(2) Návrh na schválení zadání stavby, v němž se předpokládá odnětí zemědělského půdního fondu, musí být doložen souhlasem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.
(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,10) celostátních drah11) a vodních cest a jejich součástí,12) který se zpracovává v etapě před zpracováním zadání těchto staveb, musí být projednán s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a opatřen jejich souhlasem.
§ 8 Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském půdním fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, popřípadě, aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší, jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti provozující, povinny řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), zejména
a) skrývat odděleně svrchní kulturní vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji uložené zúrodnění schopné zeminy na celé dotčené ploše a postarat se o jejich hospodárné využití nebo řádné uskladnění pro účely rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich odvoz a rozprostření na plochy určené orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, pokud v odůvodněných případech tento orgán neudělí výjimku z povinnosti provést skrývku uvedených zemin,
b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, uložit je v prvé řadě na plochách neplodných nebo na plochách horší jakosti, které byly za tím účelem odňaty ze zemědělského půdního fondu,
c) provádět vhodné povrchové úpravy dotčených ploch, aby tvarem, uložením zeminy a vodními poměry byly připraveny k rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází v úvahu,
d) provádět podle schválených plánů rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé k plnění dalších funkcí v krajině,
e) učinit opatření k zabránění úniku pevných, kapalných a plynných látek poškozujících zemědělský půdní fond a jeho vegetační kryt.
(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu a při budování, opravách a údržbě nadzemních a podzemních vedení na zemědělském půdním fondu jsou provozovatelé těchto prací povinni dodržovat povinnosti uvedené v odstavci 1 a dále
a) provádět práce na pozemcích především v době vegetačního klidu a po jejich skončení uvést dotčené plochy do původního stavu,
b) provádět práce tak, aby na zemědělském půdním fondu a jeho vegetačním krytu došlo k co nejmenším škodám,
c) projednat včas zamýšlené provádění prací s vlastníkem, popřípadě s nájemcem pozemku náležejícího do zemědělského půdního fondu.
(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).
ČÁST V ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 9
(1) K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů,13) s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.
(2) Souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata půda
a) na pozemcích, které jsou
1. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků,14)
2. v zahrádkových osadách15) zájmových organizací, popřípadě jiných právnických osob,
3. účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti16) nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních,
4. v zastavěném území, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu garáže, zahrádkářské chaty, rekreační chaty, drobné stavby (stavby s doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní),17) stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa,
5. určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů a studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, a větrných jam,
c) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu.
(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
(4) Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít (dále jen "žadatel").
(5) V žádosti podle odstavce 4 žadatel uvede účel zamýšleného odnětí a zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. K žádosti připojí
a) údaje katastru nemovitostí18) o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze zemědělského půdního fondu, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence,
b) výpis z katastru nemovitostí s vyznačením vlastnických, popřípadě uživatelských vztahů k dotčeným pozemkům,
c) vyjádření vlastníků dotčených pozemků, popřípadě jejich nájemců k navrhovanému odnětí,
d) výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, nejde-li o odnětí, při kterém se odvody nepředepisují,
e) plán rekultivace, má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do zemědělského půdního fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy,
f) předběžnou bilanci skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití.
Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může v nezbytných případech požadovat předložení dalších dokladů potřebných k posouzení žádosti.
(6) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudí žádost a její přílohy a shledá-li, že půda může být odňata ze zemědělského půdního fondu, vydá k tomuto odnětí souhlas, ve kterém zejména
a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí se tento souhlas týká,
b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu,
c) schválí plán rekultivace podle odstavce 5 písm. e), popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění z hlediska časového plnění a ukončení prací, jsou-li pro to zvláštní důvody při lomové (povrchové) těžbě uhlí nebo při geologickoprůzkumných pracích, zejména u velmi hlubokých vrtů,
d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.
(7) Výši odvodů podle odstavce 6 písm. d) vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví rozhodnutím (§ 11 odst. 2).
§ 10
(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů.6) Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů.6)
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů.6)
(3) Na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů19) a ohlášení vlastníka katastrální úřad provede změnu druhu pozemku19a) v katastru nemovitostí, je-li souhlasem k odnětí dotčen pozemek uvedený v § 1 odst. 2 tohoto zákona, nebo provede změnu druhu pozemku (kultury), je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská půda náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 3).
ČÁST VI ODVODY ZA ODNĚTÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 11
(1) Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 odst. 6), je povinen zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy tohoto zákona, je-li odnímána zemědělská půda nebo půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2)
a) trvale pro účely, kterými bude provedena nevratná změna znemožňující zemědělské využití zemědělského půdního fondu; pro účely tohoto zákona se tím rozumí umístění stavby pevně spojené s pozemkem, důlního či těžebního díla (lomu, dolu, otvírky pro těžbu štěrkopísku apod.) nebo provedení terénní úpravy, která vyžaduje skrývku půdy na dotčených pozemcích,
b) dočasně (§ 9 odst. 3).
(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí vydané podle zvláštních předpisů.6) Výše odvodů je odvislá od tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany“). Třídy ochrany jsou kritériem kvality půdy a stanoví je Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Část odvodů ve výši 75 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky3) a 10 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.
(3) Odvody za trvale odnímanou půdu [odstavec 1 písm. a)] se nepředepisují, jde-li o odnětí půdy pro
a) stavby zemědělské prvovýroby, pro výstavbu zemědělských účelových komunikací, pro zřizování rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže a pro uskutečňování investic do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační zařízení apod.),
b) výstavbou objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod,
c) komunikace, nádvoří, zpevněné plochy a zeleň při bytové výstavbě a pro výstavbu občanského a technického vybavení,
d) účely vyjmenované v § 9 odst. 2.
(4) Pro účely tohoto zákona se za investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti považují stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny.
(5) Odvody za dočasně odnímanou půdu [odstavec 1 písm. b)] se nepředepisují, je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely.
(6) Odvody za trvalé odnětí půdy se nepředepíší též v případech odnětí pro stavby pro bydlení v zastavitelných plochách vymezených územním plánem nebo zásadami územního rozvoje6).
(7) Za stavby občanského vybavení se pro účely výpočtu odvodů za odnětí půdy považují stavby škol všech typů, mateřské školy, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, zdravotnická zařízení, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, stavby církevní (kaple, kostely, modlitebny) a hřbitovy.
(8) Za stavby zemědělské prvovýroby, pro které se nepředepíší odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, se nepovažují stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, např. sportovním (dostihová dráha, výcviková hala apod.).
(9) Je-li půda trvale odnímána ze zemědělského půdního fondu za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivovány zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.
(10) Odvody za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4.
(11) Odvody za dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a za trvalé odnětí půdy v případech uvedených v odstavci 4 se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 6 písm. c)].
§ 12
Splatnost odvodů
(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 10) je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.
(2) Jde-li o odvody placené každoročně (§ 11 odst. 6), jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.
(3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši, vzniká povinnost platit z nezaplacených částek úrok z prodlení, který činí
a) u právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání21) 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení,
b) u fyzické osoby 5 % dlužné částky ročně.
Výši úroku z prodlení stanoví celní úřad platebním výměrem na základě stanoviska toho orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech (§ 11 odst. 2). Úrok z prodlení je splatný do patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru. V odůvodněných případech může ministerstvo financí České republiky úrok z prodlení snížit nebo prominout, popřípadě určit orgány a vymezit jejich oprávnění k povolování této úlevy.
(4) Jestliže výše odvodu placeného jednorázově (§ 11 odst. 10) nepřevyšuje celkovou částku 50 Kč, odvod se neplatí.
ČÁST VII PŮSOBNOST ORGÁNŮ OCHRANY ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
§ 13
(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí.
(2) Ve vojenských újezdech22) vykonávají funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu zvláštní orgány federálního ministerstva obrany.
§ 14
Pověřené obecní úřady a na území hlavního města Prahy úřady městských částí Praha 1 až 10
a) ukládají podle § 2 odst. 3 změnu kultury zemědělské půdy na pozemcích o výměře do 1 ha,
b) ukládají podle § 3 odst. 3 odstranění závad zjištěných při dozorové a kontrolní činnosti,
c) vydávají podle § 11 odst. 2 rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a povolují podle § 12 odst. 1 odklad lhůty k úhradě těchto odvodů,
d) ukládají podle § 20 pokuty.
§ 15
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy
a) udělují podle § 2 odst. 2 souhlas ke změně louky nebo pastviny na ornou půdu,
b) ukládají podle § 2 odst. 3 změnu kultury zemědělské půdy na pozemcích o výměře nad 1 ha,
c) rozhodují podle § 3 odst. 3 o tom, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu potravin,
d) uplatňují podle § 5 odst. 2 stanovisko k regulačním plánům a k návrhům vymezení zastavěného území6); stanovisko k regulačnímu plánu musí splňovat náležitosti souhlasu k územnímu rozhodnutí,
e) udělují podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, pokud trasa nepřesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností,
f) udělují podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře do 1 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvalují plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,
g) usměrňují a sjednocují výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují pověřené obecní úřady na území svého správního obvodu, dozírají, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádějí kontrolní činnost a dávají jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad,
h) rozhodují podle § 1 odst. 4 v pochybnostech o tom, že jde o součásti zemědělského půdního fondu,
i) vykonávají státní správu na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán státní správy,
j) udělují souhlas podle § 3 odst. 6 k použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků a vedou evidenci jejich použití na pozemcích ve svém správním obvodu.
§ 16
Správy národních parků vykonávají působnost na území těchto parků při ochraně zemědělského půdního fondu podle zvláštního předpisu.23)
§ 17
Ministerstvo životního prostředí
a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k zásadám územního rozvoje, územním plánům obcí, ve kterých je sídlo kraje, a k územnímu plánu, který řeší celé území hlavního města Prahy,
b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře nad 20 ha,
c) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí, které se nacházejí na území dvou a více krajů,
d) uděluje podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná o výměře nad 10 ha, přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,
e) řídí výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu a dozírá, jak orgány ochrany zemědělského půdního fondu nižšího stupně na tomto úseku plní své úkoly,
f) vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů,
g) vypracovává výklady k ustanovením obecně závazných právních předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu,
h) provádí kontrolní činnost a dává orgánům ochrany zemědělského půdního fondu podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad.
§ 17a
Krajský úřad a na území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy
a) uplatňuje podle § 5 odst. 2 stanovisko k územně plánovací dokumentaci, nejde-li o případy v působnosti jiného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu,
b) uděluje podle § 6 odst. 2 souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, je-li navrhovaným řešením dotčen zemědělský půdní fond o výměře do 20 ha,
c) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení a jejich součástí, přesahuje-li trasa území, v němž vykonává působnost obecní úřad obce s rozšířenou působností, a nejde-li o případ uvedený v § 17 písm. c),
d) uděluje podle § 7 odst. 3 souhlas k návrhům celostátních drah a jejich součástí, které nepřesahují území příslušného kraje, a k návrhům pozemních komunikací, vodních cest a jejich součástí, které nepřesahují území příslušného kraje a přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností,
e) uděluje podle § 9 odst. 6 souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2) o výměře od 1 do 10 ha; přitom stanoví podmínky k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu, schvaluje plán rekultivace, popřípadě stanoví zvláštní režim jeho provádění a vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu,
f) usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu, který zajišťují obecní úřady obcí s rozšířenou působností na území příslušného kraje, dozírá, jak tyto orgány ochrany zemědělského půdního fondu plní své úkoly, provádí kontrolní činnost a dává jim podněty k tomu, aby uplatnily ve své působnosti opatření k odstranění zjištěných závad.
§ 18
Společná ustanovení o výkonu státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu
(1) Návrh na zahájení řízení nebo vydání souhlasu, který je závazným stanoviskem, podle zákona podávají právnické a fyzické osoby vždy u pověřeného obecního úřadu, v jehož správním obvodu leží největší část zemědělského půdního fondu, který má být příslušným návrhem dotčen. Tento orgán ochrany zemědělského půdního fondu návrh posoudí, a není-li příslušný k jeho vyřízení, postoupí ho se svým stanoviskem obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obdobně postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad, je-li k vyřízení návrhu příslušný vyšší orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
(2) Leží-li zemědělský půdní fond dotčený podaným návrhem ve správním obvodu dvou nebo více orgánů ochrany zemědělského půdního fondu jednoho stupně, je k řízení ve věci příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož správním obvodu leží největší část dotčených pozemků a pokud k tomu má působnost podle § 14, 15 a 17a.
(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření jimi stanovená při řízení podle zákona a v mezích své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, s orgány Inspekce životního prostředí České republiky, se Státním fondem životního prostředí České republiky a se Státním pozemkovým úřadem.
§ 18a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 18b
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům ochrany zemědělského půdního fondu
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
d) adresa místa pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) rodné číslo,
d) adresa místa trvalého pobytu,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu,
e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
ČÁST VIII ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
§ 19
Zjistí-li katastrální úřady při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením katastru nemovitostí, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu došlo k přirozené změně jejich kultur, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem v přírodě.
ČÁST IX POKUTY
§ 20
(1) Právnickým osobám jakož i fyzickým osobám oprávněným k podnikání,24) které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.25)
(2) Pokuty se ukládají za
a) odnětí půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu, bez souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, pokud nejde o případy, kdy tohoto souhlasu není třeba (§ 9 odst. 2),
b) nedovolenou změnu kultury nebo za neprovedení uložené změny kultury (§ 2),
c) neplnění opatření uloženého orgánem státní správy, vydaných na základě tohoto zákona.
(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(4) Uložením pokuty podle odstavce 1 zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníků právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání.24) Nedotčena zůstává i odpovědnost za škodu podle zvláštních předpisů.
(5) Dojde-li k poškození nebo znehodnocení půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu (§ 1) fyzickou osobou, postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštních předpisů.26)
(6) Pokuty jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky3) a z 50 % příjmem orgánu, který pokutu uložil.
ČÁST X USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 21
(1) Na řízení podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3 a § 9 odst. 6 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.
(2) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Souhlasy vydávané podle tohoto zákona jako podklad pro vydání rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní souhlas anebo ohlášení stavby jsou závazným stanoviskem podle správního řádu7) a nejsou správním rozhodnutím.
§ 22
(1) Ministerstvo životního prostředí České republiky vydá podrobnější úpravu
a) o tom, jakými kriterii se orgány ochrany zemědělského půdního fondu řídí při udělování souhlasu se změnou louky nebo pastviny na ornou půdu (§ 2 odst. 2),
b) o tom, jaká kriteria jsou rozhodná pro to, aby orgány ochrany zemědělského půdního fondu mohly uložit změnu kultury zemědělské půdy (§ 2 odst. 3),
c) hodnot nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě, které ohrožují zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů (§ 3 odst. 1 a 3),
d) postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů (§ 5), návrhů na stanovení dobývacích prostorů (§ 6), zadání staveb a návrhů tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí (§ 7) a při stavební, těžební a průmyslové činnosti, geologickém a hydrogeologickém průzkumu (§ 8),
e) postupů při odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a 10),
f) podmínek týkajících se vymezení příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy (§ 3 odst. 1).
(2) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou třídy ochrany (§ 11 odst. 2).
§ 23
(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (§ 1 odst. 4, § 2, 3, 4, 5, § 12 odst. 4, § 13a, 14, 15, 19, 21 a 27) před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti.
(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo § 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., před účinností tohoto zákona, se nevykoná.
(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost rovněž nevykoná.
(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.
(5) Rozhodnutí o uložení nápravných opatření podle § 3 odst. 3 se nevydá, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů8). Zahájené řízení o uložení nápravných opatření podle § 3 odst. 3 orgán ochrany zemědělského půdního fondu přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů8).
§ 24 S působností pro Českou republiku se zrušují:
1. Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb.
2. Zákon České národní rady č. 77/1976 Sb., o působnosti orgánů ochrany zemědělského půdního fondu České socialistické republiky.
3. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 102/1976 Sb., o odstraňování ekonomické újmy socialistických zemědělských organizací.
4. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 39/1984 Sb., o sazbách odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.
§ 25
Ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) zákona České národní rady č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, se mění takto:
"d) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60 % jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.5)".
§ 26 Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 402/2010 Sb. Čl. V
1. Řízení podle § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Při rozhodování o odvodech podle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb. orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného podle zvláštních právních předpisů.
Burešová v. r. Pithart v. r.
Příloha k zákonu ČNR č. 334/1992 Sb.
Sazebník odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
ČÁST A
Základní hodnotové ukazatele zemědělské půdy vycházejí ze základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovené oceňovací vyhláškou27).
ČÁST B
Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu a ekologické váhy těchto vlivů
Skupina faktorů Charakteristika faktoru životního prostředí negativně ovlivněného - odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu
Ekologická váha vlivu
A Národní parky - I. zóna, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky 20
Národní parky - II. zóna, chráněné krajinné oblasti - I. zóna, přírodní rezervace a přírodní památky 15
Národní parky - III. zóna, chráněné krajinné oblasti - II. zóna, územní systémy ekologické stability 10
Ochranná pásma národních parků, chráněné krajinné oblasti - III. zóna a významné krajinné prvky 5
B Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod a ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně 10
Ochranná pásma léčivých zdrojů a minerálních vod stolních vně ochranných pásem I. stupně nebo užších prozatímních ochranných pásem 10
C Území mimo plochy určené platnou územně plánovací dokumentací k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce 5
D Chráněná ložisková území 5
ČÁST C Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Důvod ke snížení základní sazby odvodů Koeficient
Zemědělská půda poškozená
a) spady z průmyslových exhalací 0,8
b) úniky pevných nebo tekutých toxických látek 0,4
c) ropnými látkami 0,7
d) vodní nebo větrnou erozí 0,6
Zemědělská půda nalézající se v současně zastavěném území sídelních útvarů (obcí) 0,2
Zemědělská půda v ekonomicky zaostávajících územích a v pohraničních územích vymezených usnesením vlády České republiky č. 11 ze dne 8. 1. 1992 0,5
ČÁST D Postup při výpočtu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
Zpracovatel výpočtů odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9 a 11) postupuje při této činnosti takto:
1. Zjistí zařazení pozemku nebo jeho částí do bonitovaných půdně ekologických jednotek a jeho základní cenu podle oceňovací vyhlášky27).
2. Zjistí, bude-li odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu negativně ovlivněn některý z faktorů životního prostředí, vyjmenovaných v části B, a v návaznosti na to určí odpovídající ekologickou váhu tohoto ovlivnění. V případech, že bude ovlivněno více faktorů životního prostředí, jednotlivé odpovídající ekologické váhy sečte.
3. Základní cenu zemědělské půdy dotčené odnětím ze zemědělského půdního fondu (bod 1.) vynásobí ekologickou vahou ovlivnění příslušného faktoru životního prostředí nebo součtem těchto vah (bod 2.). Tím je stanovena základní sazba odvodů za odnětí.
4. Zjistí, přichází-li v úvahu některý z důvodů ke snížení stanovené základní sazby odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.), které jsou vyjmenovány v části C, a v návaznosti na to určí odpovídající koeficient tohoto snížení. Při více důvodech ke snížení základní sazby odvodů jednotlivé odpovídající koeficienty určuje odděleně a navzájem nezávisle.
5. Základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 3.) vynásobí koeficientem důvodu ke snížení této sazby (bod 4.). Při více důvodech ke snížení základní sazby odvodů výsledek vynásobí postupně dalšími koeficienty jednotlivých důvodů tohoto snížení. Tím je stanovena snížená sazba odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.
6. Výslednou sazbu odvodů zjistí tak, že základní sazbu odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu zjištěnou podle bodů 2 až 5 vynásobí koeficientem třídy ochrany.Třída ochrany koeficient
I. třída 9
II. třída 6
III. třída 4
IV. třída 2
V. třída 2
Celková výsledná částka odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je součtem výsledných sazeb podle výměr jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek a jejich zařazení do tříd ochrany zastoupených na odnímaném pozemku.
7. Jde-li o trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, při kterém se odvody platí jednorázově, je stanovená částka skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (bod 6.) konečná.
8. Při dočasném odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu nebo při trvalém odnětí této půdy, za které mají být odvody placeny každoročně, stanoví výši odvodů za každý kalendářní rok trvání uvedeného odnětí půdy jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dotčeném pozemku, vypočtené podle bodu 6. V případě, že uvedené odnětí se uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví odvody ve výši jedné dvanáctiny stého dílu částky skutečné výše odvodů, a to za každý i započatý měsíc.
ČÁST E
Východiska ke zjišťování údajů potřebných pro výpočet odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu
1. Údaje o klimatických regionech a hlavních půdních jednotkách se zjistí například z uživatelské příručky "Bonitace československých zemědělských půd a směry jejich využití" a ze související mapové dokumentace.
2. Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu, se zjistí například z mapové a spisové dokumentace k vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací, přírodních památek, významných krajinných prvků, územních systémů ekologické stability, chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ochranných pásem vodních zdrojů, ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod stolních, z územně plánovací dokumentace, z výsledků geologického průzkumu a z jiných účelových podkladů, popřípadě z účelového měření.
3. Důvody ke snížení základní sazby odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se zjistí například z mapové dokumentace, z územně plánovací dokumentace, ze závazných posudků hygienické služby a jiných účelových podkladů, popřípadě z účelového měření nebo průzkumu.
1) § 32 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územní plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 a 10 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 55/1980 Sb.
2) Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
4) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
4a) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
6) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
7) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
8) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
9) Vyhláška č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
10) § 1 odst. 2 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 55/1984 Sb.).
11) § 2 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách.
12) § 3 a 4 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb.
13) § 126 zákona č. 50/1976 Sb.
14) § 4, 44, 46, 47 a 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb.
15) § 51, 52 a 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb.
16) § 59 a násl. vyhlášky č. 83/1976 Sb.
17) § 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
18) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
19) Např. § 66 a násl., § 71 a násl., § 82 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.
19a) § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
20) § 502 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
21) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).
22) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
23) § 78 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.
24) § 12a až 12e zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
Zákon č. 455/1991 Sb.
25) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
26) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 513/1991 Sb.
27) Příloha č. 22 k vyhlášce č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb.