ruší 204/2012 528/2004, účinnost 29.4.2014, č. 27/2014 Sb.zák
1.5.2014 až 30.dubna 2015 , č. 26/2014
24.4.2014, č. 26/2014
22.4.2014, čl. I bodu 18 1.1.2015 23/2014
70/2014 MPSV o výši průměrné hrubé roční mzdy v ČR za 2013 pro účely modrých karet podle 326/1999 o pobytu cizinců 25128 Kč/měsíc, 301536Kč na rok 1.5.2014 až 30.dubna 2015 , č. 26/2014
70/2014 Sb. SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. dubna 2014
o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2013 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 3 zákona č.326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2013 ve
výši 25128 Kč činí pro období od 1. května 2014 do 30.dubna 2015 průměrná hrubá roční mzda v České republice 301 536 Kč.
Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
69/2014 MV o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany
od 24.4.2014, č.26/2014
69 VYHLÁŠKA ze dne 2. dubna 2014 o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) k provedení § 24 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů:
§ 1 Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška stanoví technické podmínky věcných prostředků požární ochrany uvedených v odstavci 2, jejichž splnění je podmínkou pro zařazení věcných prostředků požární ochrany do vybavení jednotek požární ochrany podle zákona o požární ochraně1).
(2) Věcným prostředkem požární ochrany pro účely této vyhlášky je:
a) terminál používaný v digitální rádiové síti PEGAS, který odpovídá standardu TETRAPOL,
b) radiostanice používaná v analogových rádiových sítích požární ochrany (dále jen „radiostanice“), jejíž technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce,
c) přenosná motorová stříkačka, jejíž technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce,
d) autonomní dýchací přístroj s otevřeným okruhem na tlakový vzduch (dále jen „izolační dýchací přístroj“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce,
e) přilba pro hašení ve stavbách a dalších prostorech (dále jen „přilba“), jejíž technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce,
f) ochranný oděv pro hasiče (dále jen „zásahový oděv I“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce,
g) ochranný oděv pro hasiče pro likvidaci požárů v otevřeném terénu (dále jen „zásahový oděv II“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce,
h) doplněk zásahového oděvu I a II (dále jen „doplněk“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 7 k této vyhlášce,
i) pracovní stejnokroj II, jehož technické podmínky jsou uvedené v příloze č. 8 k této vyhlášce, a
j) spodní prádlo pro hasiče (dále jen „spodní prádlo“), jehož technické podmínky jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(3) Vybrané technické podmínky uvedené v přílohách k této vyhlášce se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s určenou normou nebo její částí podle jiného zákona2), oznámenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky. Tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením garantujícím stejnou nebo vyšší úroveň ochrany oprávněných zájmů, podle této vyhlášky.
§ 2 Přechodné ustanovení
Pro věcné prostředky požární ochrany uvedené v § 1 odst. 2, zařazené do vybavení jednotek požární ochrany přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, platí technické podmínky stanovené vyhláškou č. 255/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 3 Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany.
2. Vyhláška č. 456/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb.
3. Vyhláška č. 102/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 255/1999 Sb., o technických podmínkách věcných prostředků požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů.
§ 4 Závěrečné ustanovení
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
§ 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr: Chovanec v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY RADIOSTANICE
1. Základnová radiostanice, která je určena pro rádiové spojení zejména s radiostanicemi požární ochrany, splňuje tyto podmínky:
a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3Enebo 11K0F3E,
b) počet kanálů nejméně 99,
c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz,
d) kmitočtový rozsah nejméně 146 až 174 MHz,
e) možnost simplexního a semiduplexního provozu,
f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 10 W,
g) NF výkon vestavěného reproduktoru při zkreslení ≤ 5 % nejméně 3 W, h) možnost připojení přídavného reproduktoru,
i) možnost příjmu, vyhodnocení a vyslání formátu selektivní volby ZVEI I v rozsahu 1 až 3 sekvence o nejvíce 9 znacích, rozdílně na jednotlivých kanálových pozicích,
j) možnost uživatelsky zadat nejméně jednu sekvenci selektivní volby,
k) možnost zobrazení nejméně jedné sekvence selektivní volby o nejvíce 9 znacích,
l) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu,
m) užití funkce SCAN včetně možnosti definice priority a možnosti dočasného vyřazení zarušeného kanálu.
2. Přenosná radiostanice pro mužstvo, která je určena pro rádiové spojení při zásahu a ostatních činnostech jednotek požární ochrany, splňuje tyto podmínky:
a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3Enebo 11K0F3E,
b) počet kanálů nejméně 16,
c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz,
d) kmitočtový rozsah nejméně 146 až 174 MHz,
e) možnost simplexního a semiduplexního provozu,
f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 5 W; u radiostanice v provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu je VF výkon stanoven na 1 W bez požadavku na možnost programového nastavení v nejméně 2 úrovních,
g) NF výkon při zkreslení ≤ 5 % nejméně 500 mW,
h) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu,
i) krytí nejméně IP 54,
j) rozsah provozních teplot nejméně -25 až +55 °C,
k) možnost přepínání vysílání/příjem a ovládání přepínače kanálů a regulátoru hlasitosti v ochranných rukavicích pro hasiče,
l) možnost ovládání hlasem (VOX), m)možnost zamčení klávesnice, pokud jí je radiostanice vybavena.
3. Přenosná radiostanice pro velitele, která je určena pro zajištění rádiového spojení velitele s jednotkou požární ochrany, ostatními účastníky rádiové sítě požární ochrany u zásahu, případně základnovou radiostanicí, splňuje tyto podmínky:
a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3Enebo 11K0F3E,
b) počet kanálů nejméně 99,
c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz,
d) kmitočtový rozsah nejméně 146-174 MHz,
e) možnost simplexního a semiduplexního provozu,
f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 5 W; u radiostanice v provedení do prostředí s nebezpečím výbuchu je VF výkon stanoven na 1 W bez požadavku na možnost programového nastavení v nejméně 2 úrovních,
g) NF výkon při zkreslení ≤ 5 %, nejméně 500 mW,
h) možnost příjmu, vyhodnocení a vyslání formátu selektivní volby ZVEI I v rozsahu 1 až 3 sekvence o nejvíce 9 znacích, rozdílně na jednotlivých kanálových pozicích,
i) možnost uživatelsky zadat nejméně jednu sekvenci selektivní volby,
j) možnost zobrazení nejméně jedné sekvence selektivní volby o nejvíce 9 znacích,
k) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu,
l) užití funkce SCAN včetně možnosti definice priority a možnosti dočasného vyřazení zarušeného kanálu,
m) krytí nejméně IP 54,
n) rozsah provozních teplot nejméně -25 až +55 °C,
o) možnost přepínání vysílání/příjem a ovládání přepínače kanálů a regulátoru hlasitosti v ochranných rukavicích pro hasiče,
p) možnost ovládání hlasem (VOX),
q) možnost zamčení klávesnice, pokud jí je radiostanice vybavena.
Vozidlová radiostanice, která je určena pro zajištění rádiového spojení velitele s jednotkou požární ochrany, ostatními účastníky rádiové sítě požární ochrany u zásahu, případně základnovou radiostanicí, splňuje tyto podmínky:
a) druh vysílání 8K50F3E nebo 10K0F3Enebo 11K0F3E,
b) počet kanálů nejméně 99,
c) schválení pro provoz nejméně s kanálovou roztečí 12,5 kHz,
d) kmitočtový rozsah nejméně 146 až 174 MHz,
e) možnost simplexního a semiduplexního provozu,
f) VF výkon programově nastavitelný pro jednotlivé kanály nejméně ve 2 úrovních v rozsahu nejméně 1 až 10 W,
g) NF výkon vestavěného reproduktoru při zkreslení ≤ 5 % nejméně 3 W,
h) možnost připojení přídavného reproduktoru,
i) možnost příjmu, vyhodnocení a vyslání formátu selektivní volby ZVEI I v rozsahu 1 až 3 sekvence o nejvíce 9 znacích, rozdílně na jednotlivých kanálových pozicích,
j) možnost uživatelsky zadat nejméně jednu sekvenci selektivní volby,
k) možnost zobrazení nejméně jedné sekvence selektivní volby o nejvíce 9 znacích,
l) užití CTCSS v rozsahu nejméně 67,0 až 254,1 Hz včetně možnosti zadání nestandardního uživatelského formátu,
m) užití funkce SCAN včetně možnosti definice priority a možnosti dočasného vyřazení zarušeného kanálu,
n) rozsah provozních teplot nejméně -25 až +55 °C.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY PŘENOSNÉ MOTOROVÉ STŘÍKAČKY
1. Přenosná motorová stříkačka splňuje požadavky norem uvedené v § 1 odst. 3 na přenosné motorové stříkačky používající požární odstředivá čerpadla se zařízením pro zavodnění jeho sacího potrubí.
2. Přenosná motorová stříkačka je vybavena požárním odstředivým čerpadlem, které se označuje hodnotou jmenovitého výkonu požárního čerpadla v souladu s parametry specifikovanými jmenovitými otáčkami, jmenovitým výtlačným tlakem (bar), jmenovitou geodetickou sací výškou a jmenovitým průtokem čerpadla (l.min-1). Označení přenosné motorové stříkačky je vyznačeno zkratkou v prostoru obslužného místa, a to kolmým bezpatkovým písmem, písmeny velké abecedy. Přenosná motorová stříkačka se označuje zkratkou:
a) při jmenovitém průtoku 750 l.min-1 PS 7,5,
b) při jmenovitém průtoku 1000 l.min-1 PS 10, nebo
c) při jmenovitém průtoku 1500 l.min-1 PS 15.
3. Nachází-li se jmenovitý průtok požárního odstředivého čerpadla mezi popsanými hodnotami, velikost jmenovitého průtoku požárního čerpadla se označuje podle nejbližší nižší jmenovité hodnoty průtoku.
Základní funkce přenosné motorové stříkačky
4. Konstrukce přenosné motorové stříkačky umožňuje:
a) zavodnění sacího vedení z vnějšího zdroje zavodňovacím zařízením při sací výšce 7,5 m,
b) čerpání a dopravu vody hadicemi z vnějšího volného zdroje,
c) dopravu vody hadicemi při napojení na vnější tlakový zdroj se vstupním tlakem nejméně 1,5 bar.
5. Sací hrdlo u přenosné motorové stříkačky je závitové 110 mm podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
6. Sací a výtlačná hrdla jsou vyvedena do prostoru, ve kterém neomezují obsluhu.
7. Přenosná motorová stříkačka je vybavena nejméně jedním výtlačným hrdlem o průměru 75 mm, opatřeným uzavírací armaturou se spojkou podle normy uvedené v § 1 odst. 3, vyvedeným do strany od podélné osy požárního čerpadla. Počet výtlačných hrdel odpovídá jmenovitému průtoku požárního čerpadla. Výška spodní hrany výtlačného hrdla je nejméně 250 mm nad zemí.
8. Konstrukce přenosné motorové stříkačky umožňuje nepřetržitý provoz po dobu 8 hodin tak, aby nedošlo k překročení přípustné teploty motoru a případného převodového ústrojí k čerpadlu.
9. Pokud je přenosná motorová stříkačka vybavena akumulátorovou baterií, pak je uzpůsobena k průběžnému dobíjení akumulátorové baterie pomocí prvku umístěného v prostoru obslužného místa.
Požární odstředivé čerpadlo
10. Požární odstředivé čerpadlo je opatřeno zpětnou klapkou k ochraně sacích hadic proti poškození tlakem a zařízením na odtlakování.
11. Výtlačná hrdla požárního odstředivého čerpadla včetně ovládacích armatur jsou skloněna pod vodorovnou rovinu, za účelem jejich odvodnění.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY IZOLAČNÍHO DÝCHACÍHO PŘÍSTROJE
1. Izolační dýchací přístroj splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na autonomní dýchací přístroje na tlakový vzduch s otevřeným okruhem s obličejovou maskou používané jako prostředky k ochraně dýchacích orgánů.
2. Izolační dýchací přístroj je klasifikován jako typ 2 podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
3. Izolační dýchací přístroj umožňuje použití jedné tlakové láhve o vodním objemu 6 až 9 litrů nebo dvou tlakových láhví o vodním objemu každé z nich 6 až 7 litrů, s plnicím tlakem 30 MPa (300 bar). Nouzově lze použít též tlakové láhve o vodním objemu 5 a 7 litrů s plnicím tlakem 20 MPa (200 bar).
4. Nejvyšší pracovní tlak izolačního dýchacího přístroje je 30 MPa (300 bar).
5. Konstrukce izolačního dýchacího přístroje může umožňovat druhý vstup a výstup pro dálkový přívod vzduchu nebo druhou obličejovou masku anebo záchrannou vyváděcí kuklu nebo ventilaci protichemického ochranného oděvu. Ustanovení tohoto bodu se nevztahuje na přístroje s nejvyšším pracovním tlakem 20 MPa (200 bar).
6. Popruhy a korpus izolačního dýchacího přístroje jsou vyrobeny z materiálů, které umožňují mokrý způsob dekontaminace při teplotě do 100 °C bez poškození; části z pórovitých materiálů jsou odepínatelné a vyměnitelné.
7. Hmotnost přístroje s obličejovou maskou a úplně naplněnou tlakovou lahví (tlakovými lahvemi), který je připraven k použití, nesmí být vyšší než 15 kg.
8. Ovládání ventilů pro spuštění izolačního dýchacího přístroje je pro nositele oběma rukama snadno přístupné.
9. Izolační dýchací přístroj má ručně ovladatelnou přídavnou dodávku vzduchu.
10. Ovládání přídavné dodávky vzduchu musí být umožněno i v ochranných rukavicích pro hasiče.
11. Izolační dýchací přístroj je zhotoven z materiálů, které znemožňují vznik a výboj statické elektřiny.
12. Izolační dýchací přístroj má akustické pneumatické popř. i elektronické výstražné zařízení.
13. Tlakoměr pro kontrolu přetlaku v tlakové lahvi pro zjištění zásoby vzduchuje umístěn na levém ramenním popruhu v poloze umožňující kontrolu nositelem a je cejchován v MPa nebo v barech; tlakoměr má červené pole v rozsahu 0 až 5 MPa (0 až 50 bar).
Tlaková láhev
14. Kovová tlaková láhev je schválena podle jiného právního předpisu3).
15. Značení tlakových lahví musí být trvanlivé. Umožňuje jednoznačně identifikovat tlakovou láhev a její obsah. Tlakové lahve musí být označeny současně barevným označením lahve, ražením nebo zalitím tištěného štítku pod plastovou fólii a snímatelným značením bezpečnostními nálepkami podle norem uvedených v § 1 odst. 3.
16. Kompozitová tlaková láhev je chráněna snímatelným obalem tmavomodré barvy. Součástí obalu je svisle umístěný pás z nápadného materiálu o šířce 75 mm. Obal i pás je vyroben z materiálů s omezeným šířením plamene a je odolný proti mechanickému poškození. Pás se skládá ze tří pruhů; horní a dolní třetina jeho šířky je barvy žluté fluorescenční a prostřední třetina barvy stříbrné s retroreflexními vlastnostmi podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
17. Připojení tlakové lahve k izolačnímu dýchacímu přístroji je provedeno závitem G 5/8”, podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
18. Součástí tlakové lahve nebo ventilu tlakové lahve je bezpečnostní prvek, který v případě poškození ventilu omezí průtok unikajícího plynu z tlakové lahve tak, že reakční síla nezpůsobí nekontrolovaný pohyb lahve.
Obličejová maska
19. Obličejová maska umožňuje uchycení hlavovým křížem, síťkou nebo pomocí rychloupínačů.
20. Obličejová maska může být vybavena zařízením pro hlasovou komunikaci pomocí radiostanice nebo jiného komunikačního prostředku.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY PŘILBY
1. Přilba splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na přilby poskytující uživateli ochranu hlavy při likvidaci požárů a doprovodných činnostech a to i v situacích, se kterými se lze setkat při likvidaci požárů v objektech.
2. Povrch přilby a přilba za mokra vykazují elektroizolační odolnost, přilbu lze na základě elektrických vlastností zařadit do kategorie E2 a E3 podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
3. Přilba splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 při -30 °C, lze ji podle normy uvedené v § 1 odst. 3 zařadit do kategorie označované „***“.
4. Součástí přilby je podhradní pásek jednostranně rozepínatelný v rukavicích pro hasiče.
5. Součástí přilby je chránič šíje (nátýlník).
6. Součástí přilby je obličejový štít, který poskytuje ochranu očí a podstatné části obličeje, tzv. chránič obličeje. Součástí přilby může být současně také chránič očí, pokud jej lze použít nezávisle na chrániči obličeje.
7. Všechny součásti přilby jsou vyměnitelné v rámci údržby.
8. Přilba umožňuje:
a) použití obličejové masky izolačního dýchacího přístroje se všemi způsoby uchycení podle přílohy č. 3, bodu 19 této vyhlášky,
b) uchycení svítilny,
c) montáž zařízení umožňující kombinované ovládání radiostanice hlasem a stiskem tlačítka a montáž reproduktoru,
d) umístění samolepících prvků pro označení hasičů, na povrch skořepiny přilby.
9. Materiál skořepiny je proveden v barvě žlutá, žlutá fluorescenční, nebo žlutozelená luminiscenční.
10. Přilba ve vybavení Hasičského záchranného sboru České republiky může mít povrch skořepiny proveden i v jiné barvě než je uvedeno v bodě 9.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY ZÁSAHOVÉHO ODĚVU I
1. Zásahový oděv I splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na ochranu těla s výjimkou hlavy, rukou a chodidel při likvidaci požárů a doprovodných činnostech a to i v situacích, se kterými se lze setkat při likvidaci požárů v objektech.
2. Zásahový oděv I je proveden jako dvoudílný, skládá se z kabátu a kalhot.
3. Vnější materiál zásahového oděvu I:
a) je odolný vůči oděru, odolá při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 bez poškození nejméně 40000 otáčkám zkušebního zařízení,
b) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 60 °C, v potu a v suchém otěru a stupně 3 v mokrém otěru podle norem uvedených v § 1 odst. 3,
c) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4,
d) splňuje požadavky pro materiál rozptylující elektrostatický náboj podle normy uvedené v § 1 odst. 3,
e) je proveden v tmavomodré barvě s výjimkou nápadného materiálu.
4. V zásahovém oděvu I může být integrován osobní ochranný prostředek proti pádu z výšky.
5. Zásahový oděv I může být vybaven technickými prvky, jako jsou například poutka pro uchycení svítilny, obličejové masky izolačního dýchacího přístroje nebo příslušenství radiostanice, pokud významným způsobem nemění vzhled oděvu.
6. Zásahový oděv I může být v oblasti ramen, loktů a kolen vyztužen další vrstvou vnějšího materiálu oděvu, případně materiálem s vyšší mechanickou odolností v barvě tmavě modré nebo černé.
7. Zásahový oděv I lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 60 °C.
Kabát
8. Kabát má
a) zapínání na zdrhovadlo kryté légou zapínanou na stuhový uzávěr, případně stuhový uzávěr s kovovými karabinami; zdrhovadlo i karabiny je možné zapínat v ochranných rukavicích pro hasiče,
b) v dolní části obou předních dílů kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry; nejméně v jedné z těchto kapes je umístěno poutko,
c) nejméně jednu vnitřní kapsu o rozměrech nejméně 150 x 180 mm opatřenou zdrhovadlem nebo jiným uzávěrem,
d) v horní části levého předního dílu kapsu pro umístění radiostanice; kapsa je v takovém provedení, aby bylo zabezpečeno upevnění radiostanice při práci hasiče,
e) uvnitř obou rukávů uzávěrku z úpletu s palečnicí.
9. V horní části pravého předního dílu kabátu může být umístěna část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 70 x 38 mm pro připevnění hodnostního nebo funkčního označení a pod ní další o rozměrech 125 x 25 mm pro připevnění jmenovky nebo osobního evidenčního čísla.
Kalhoty
10. Kalhoty mají
a) zvýšený pas a šle,
b) rozparek krytý légou s fixací zabraňující jeho rozevření při práci.
11. Velikost obvodu pasu kalhot lze upravit, a to například všitou gumou nebo páskem na regulaci.
12. Kalhoty mohou mít přes pravý nebo i levý boční šev našitu kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry.
13. Kalhoty mohou mít ve spodní části nohavic vnitřní manžetu.
Zpracování oděvu
14. Zpracování zásahového oděvu I je provedeno následujícím způsobem:
a) všechny švy jsou zajištěny proti třepení obnitkováním,
b) u kabátu jsou zejména švy pro spojení předních dílů se zadním dílem, dílů rukávů, okraji límce, patek, légy a průramcích prošity na dvoujehlovém šicím stroji,
c) u kalhot jsou zejména švy pro spojení zadních a předních dílů a švy na patce a na okraji krycí légy rozparku prošity na dvoujehlovém šicím stroji,
d) začátek a konec strojového šití je zajištěn zpětným zapošitím nejméně v délce 10 mm,
e) počet stehů na 10 mm strojového šití je nejméně 3,5,
f) stuhové uzávěry jsou dostatečně přišity, tzn. po celém obvodu s dostatečným zapošitím,
g) šití nebo ozdobné prošití nezpůsobuje stažení nebo vrásnění švů, h) kapsy a patky jsou zpevněny uzávěrkami,
i) konce nití na celém výrobku jsou odstřižené.
Nápadný materiál
15. Na horní zádové části kabátu nad pásem je, v rámečku žluté fluorescenční barvy o rozměrech 290 x 75 mm, umístěn nápis „HASIČI“. Nápis je proveden velkými tiskacími písmeny typu Switzerland bold v barvě vnějšího materiálu oděvu. Délka nápisu je 260 mm, výška písma (bez háčku) je 55 mm, šířka písma je 12 mm. Pod nápisem „HASIČI“ může být obdobným způsobem proveden nápis označující příslušnost k jednotce požární ochrany.
16. Pás o šířce 75 mm, skládající ze tří pruhů; horní a dolní třetina jeho šířky je barvy žluté fluorescenční a prostřední třetina barvy stříbrné s retroreflexními vlastnostmi, je umístěn po obvodu:
a) kabátu ve výši prsou a umožňuje umístění rámečků s nápisy podle bodu 15,
b) spodní části kabátu,
c) rukávů kabátu ve výši prsou a ve spodní části rukávů,
d) spodní části nohavic.
17. Spodní okraj pásu je umístěn ve vzdálenosti nejméně 50 mm od spodního okraje kabátu, rukávů a nohavic.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY ZÁSAHOVÉHO ODĚVU II
1. Zásahový oděv II splňuje požadavky normy uvedené v § 1 odst. 3 na ochranu těla s výjimkou hlavy, rukou a chodidel při likvidaci požárů v otevřeném terénu a doprovodných činnostech.
2. Zásahový oděv II je proveden jako dvoudílný, skládá se z blůzy a kalhot.
3. Vnější materiál zásahového oděvu II:
a) je odolný vůči oděru, odolá při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 bez poškození nejméně 40000 otáčkám zkušebního zařízení,
b)je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 60 °C, v potu a v suchém otěru a stupně 3 v mokrém otěru podle norem uvedených v § 1 odst. 3,
c) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4,
d) splňuje požadavky pro materiál rozptylující elektrostatický náboj podle normy uvedené v § 1 odst. 3,
e) je proveden v tmavomodré barvě s výjimkou nápadného materiálu.
4. Zásahový oděv II může být vybaven technickými prvky, jako jsou například poutka pro uchycení svítilny, obličejové masky izolačního dýchacího přístroje nebo příslušenství radiostanice, pokud významným způsobem nemění vzhled oděvu.
5. Zásahový oděv II může být v oblasti ramen, loktů a kolen vyztužen další vrstvou vnějšího materiálu oděvu, případně materiálem s vyšší mechanickou odolností v barvě tmavě modré nebo černé.
6. Zásahový oděv II lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 60 °C.
Blůza
7. Blůza má:
a) zapínání na zdrhovadlo až do límce stojatého tvaru, kryté légou po celé délce, zapínanou na stuhový uzávěr; zdrhovadlo je možné zapínat v ochranných rukavicích pro hasiče,
b) v dolní části obou předních dílů kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry,
c) v horní části pravého předního dílu kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry,
d) v horní části levého předního dílu kapsu pro umístění radiostanice; kapsa je v takovém provedení, aby bylo zabezpečeno upevnění radiostanice při práci hasiče,
e) zadní díl ve spodní části prodloužený,
f) v pasové části našitý z lícní strany tunel, s provlečenou pruženkou,
g) rukávy ukončené do manžety stažené ve spodní části pruženkou,
h) na manžetách rukávů našité spínadlo se zapínáním na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našitá na spínadle.
8. V horní části pravého předního dílu blůzy, nad kapsou, může být přišita část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 70 x 38 mm pro připevnění hodnostního nebo funkčního označení a pod ní další o rozměrech 125 x 25 mm pro připevnění jmenovky nebo osobního evidenčního čísla.
Kalhoty
9. Kalhoty mají:
a) všitý tvarovaný klín v krokové a sedové části, usnadňující volný pohyb a zvyšující pevnost kalhot v rozkroku,
b) rozparek se zapínáním na zdrhovadlo kryté légou,
c) v horní části obou předních dílů všity šikmé kapsy se zapínáním na zdrhovadlo, s kapesními váčky z vrchového materiálu,
d) ve spodní části nohavic našité spínadlo, zapínané na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našitá na spínadle,
e) zvýšený pasový límec s poutky na opasek a šle, zapínaný v přední části na drak,
f) nastavitelné, odnímatelné šle.
10. Velikost obvodu pasu kalhot lze upravit, a to například všitou gumou nebo páskem na regulaci.
11. Kalhoty mohou mít přes pravý nebo i levý boční šev našitu kapsu krytou patkou se zapínáním na stuhové uzávěry.
Zpracování oděvu
12. Zpracování zásahového oděvu lije provedeno následujícím způsobem:
a) všechny švy jsou zajištěny proti třepení obnitkováním,
b) u blůzy jsou nejméně švy pro spojení předních dílů se zadním dílem, dílů rukávů, a švy na sedle, okraji límce, patek, légy a průramcích prošity na dvoujehlovém šicím stroji,
c) u kalhot jsou nejméně švy pro spojení zadních a předních dílů a švy na patce a na okraji krycí légy zdrhovadla prošity na dvoujehlovém šicím stroji,
d) začátek a konec strojového šití je zajištěn zpětným zapošitím nejméně v délce 10 mm,
e) počet stehů na 10 mm strojového šití je nejméně 3,5,
f) stuhové uzávěry jsou dostatečně přišity, tzn. po celém obvodu s dostatečným zapošitím,
g) šití nebo ozdobné prošití nezpůsobuje stažení nebo vrásnění švů,
h) kapsy a patky, jsou zpevněny uzávěrkami,
i) stuhové uzávěry jsou našité pouze na spodních dílech patek, légy,
j) konce nití na celém výrobku jsou odstřižené.
Nápadný materiál
13. Na horní zádové části blůzy nad pásem je, v rámečku žluté fluorescenční barvy o rozměrech 290 x 75 mm, umístěn nápis „HASIČI“. Nápis je proveden velkými tiskacími písmeny typu Switzerland bold v barvě vnějšího materiálu oděvu. Délka nápisu je 260 mm, výška písma (bez háčku) je 55 mm, šířka písma je 12 mm. Pod nápisem „HASIČI“ může být obdobným způsobem proveden nápis označující příslušnost k jednotce požární ochrany.
14. Pás žluté barvy o šířce 50 mm, provedený z materiálu s kombinovanými vlastnostmi, je umístěn po obvodu:
a) blůzy ve výši prsou a umožňuje umístění rámečků s nápisy podle bodu 13,
b) spodní části blůzy,
c) rukávů blůzy ve výši prsou a ve spodní části rukávů,
d) spodní části nohavic.
15. Spodní okraj pásuje umístěn ve vzdálenosti nejméně 50 mm od spodního okraje blůzy, rukávů a nohavic.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY DOPLŇKU
1. Doplňkem se rozumí nátělník s dlouhými nebo krátkými rukávy a spodky s dlouhými nohavicemi používané pro zvýšení ochrany proti teplu a plameni a zlepšení komfortu a termoregulace.
2. Doplněk splňuje všeobecné požadavky na ochranné oděvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
3. Všechny materiály doplňku mají index omezeného šíření plamene 2 nebo 3 podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
4. Základní materiál doplňku:
a) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 40 °C a v potu podle norem uvedených v § 1 odst. 3,
b) je při údržbě rozměrově stálý, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 změnu rozměrů v obou směrech ≤ ± 5 %,
c) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4,
d) vykazuje nejméně dobré termoregulační vlastnosti podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
5. Doplněk je proveden v tmavomodré barvě.
6. Doplněk lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 40 °C.
7. Okraj rukávů u nátělníku, nohavic u spodků a průkrčník jsou zhotoveny z pružných lemů.
8. Průkrčník je kulatý, nebo doplněn límečkem o šířce přibližně 80 mm a na předním díle légou zapínanou na tři knoflíky o délce přibližně 150 mm.
9. Střih doplňku je proveden jako přiléhavý.
10. Švy jsou rovné, pravidelné a pružné.
11. Konce švů jsou zajištěny proti párání a konce nití odstřiženy.
12. Na levé hrudní části nátělníku může být proveden rukávový znak a nad ním označení příslušnosti k jednotce požární ochrany nebo organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky bílou barvou nebo v barevném provedení podle jiných právních předpisů4).
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY PRACOVNÍHO STEJNOKROJE II
1. Tyto technické podmínky se vztahují na pracovní stejnokroj II podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 97/2008 Sb., o vzorech služebních stejnokrojů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jejich používání a způsobu vnějšího označení, a vzoru služebního průkazu (vyhláška o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky) a podle § 43 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů.
2. Pracovní stejnokroj II splňuje všeobecné požadavky na ochranné oděvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
3. Pracovní stejnokroj II se skládá z blůzy nebo polokošile, kalhot a čepice.
4. Základní materiál blůzy, kalhot a čepice:
a) je odolný vůči oděru, odolá při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 bez poškození nejméně 30000 otáčkám zkušebního zařízení,
b) je pevný v tahu, odolá v příčném i podélném směru při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 síle ≥ 450 N,
c) je odolný vůči dalšímu trhání, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 v příčném i podélném směru odolnost proti dalšímu trhání ≥ 20 N,
d) je stálobarevný, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 60 °C, v potu a v suchém otěru a stupně 3 v mokrém otěru podle norem uvedených v § 1 odst. 3,
e) je odolný vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4,
f) je prodyšný pro vodní páru, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 průměrnou odolnost proti vodní páře ≤ 10 m2 Pa/W,
g) je proveden v tmavomodré barvě.
5. Základní materiál polokošile:
a) splňuje požadavky uvedené v bodě 4 písm. d), e) a g),
b) vykazuje nejméně dobré termoregulační vlastnosti podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
6. Pracovní stejnokroj II je při údržbě rozměrově stálý, při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 je změna rozměrů blůzy a kalhot v obou směrech ≤ ± 3 %, polokošile v obou směrech ≤ ± 5 %.
7. Pracovní stejnokroj II má pevné hlavní švy, při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 jsou hlavní švy blůzy a kalhot odolné vůči síle ≥ 225 N.
8. Blůzu kalhoty lze čistit mechanickým praním při teplotě vody 60 °C, polokošili při teplotě vody 40 °C.
9. Blůza a kalhoty se vyrábí ve variantě A nebo B.
10. Blůza a kalhoty vyrobené ve variantě A podle normy uvedené v § 1 odst. 3:
a) jsou odolné proti teplu při teplotě (180 ± 5) °C,
b) vykazují omezené šíření plamene,
c) poskytují ochranu proti konvekčnímu teplu, úroveň provedení nejméně B1,
d) poskytují ochranu proti sálavému teplu, úroveň provedení nejméně C1.
11. Základní materiál blůzy a kalhot vyrobený ve variantě A splňuje požadavky pro materiál rozptylující elektrostatický náboj podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
12. Základní materiál blůzy a kalhot vyrobený ve variantě B a základní materiál polokošile je odolný proti teplu při teplotě (180 ± 5) °C podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
Blůza
13. Blůza má:
a) přes přední díly a zadní díl našité sedlo z vrchového materiálu,
b) v horní části obou předních dílů svrchní nakládané náprsní kapsy o rozměrech 150 x 180 mm s patkou do tvaru se zapínáním na stuhové uzávěry,
c) do spodní části obou bočních švů všité kapsy s kapesními váčky z vrchového materiálu,
d) zapínání na zdrhovadlo od průkrčníku až do spodního okraje, překryté légou našitou na levém předním díle, se zapínáním na 5 ks stuhových uzávěrů šíře 25 mm a délky 50 mm,
e) na zadním díle pod sedlem zhotoveny záhyby směřující k bočním švům. Spodní polovina záhybů je zašita,
f) jednodílné hlavicové rukávy, ukončené manžetou, staženou přes spodní část pruženkou šíře 20 mm ve dvou řadách,
g) na manžetách našito spínadlo se zapínáním na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našita na spínadle,
h) jednodílný límec v rožcích odšitý a po obvodě prošitý. Do průkrčníku je všito zavěšovací poutko. Na spodním límci je našita spínka se zapínáním na stuhový uzávěr,
i) dolní kraj ukončený páskem, přes zadní díl a část předního dílu stažený pruženkou šíře 20 mm ve dvou řadách,
j) nad středem pravé náprsní kapsy, mezi patkou a sedlem, našitu část stuhového uzávěrů se smyčkami, o rozměrech 70 x 38 mm, pro připevnění hodnostního nebo funkčního označení,
k) nad středem levé náprsní kapsy, mezi patkou a sedlem, našitu část stuhového uzávěrů se smyčkami, o rozměrech 125 x 25 mm, pro jmenovku nebo osobní evidenční číslo.
14. Blůza vyrobená ve variantě B má do vodorovných švů, pro spojení sedla s předními díly a zadním dílem, po celé jejich délce všitu paspuli žlutozelené barvy o šíři 2 až 4 mm.
Polokošile
15. Polokošile má:
a) krátké rukávy,
b) límeček o šířce přibližně 80 mm,
c) na předním díle v horní části légu zapínanou na tři knoflíky o délce přibližně 150 mm,
d) v pravé horní části předního dílu umístěnu část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 70 x 38 mm, pro připevnění hodnostního označení,
e) v levé horní části předního dílu umístěnu část stuhového uzávěru se smyčkami o rozměrech 125 x 25 mm tak, pro jmenovku nebo osobní evidenční číslo.
Kalhoty
16. Kalhoty mají:
a) na předních dílech vytvořeny záhyby směřující k bočnímu švu,
b) na zadních dílech odšité záševky,
c) v horní části obou předních dílů boční klínové kapsy,
d) v horní části pravého zadního dílu jednovýpustkovou kapsu s patkou do tvaru, se zapínáním na stuhový uzávěr,
e) přes pravý boční šev našitu nakládanou kapsu o rozměrech 180 x 190 mm krytou patkou do tvaru se zapínáním na stuhové uzávěry; kapsa je umístěná ve vzdálenosti přibližně 360 mm od kraje pasového límce s ohledem na velikost kalhot,
f) rozparek se zapínáním na zdrhovadlo nebo knoflíky,
g) pasový límec s podsítím 50 mm, přes boční šev stažený pruženkou šíře 20 mm ve dvou řadách. Pruženka je všitá od ukončení boční klínové kapsy k záševku zadního dílu. Pasový límec je v přední části zapínán na 2 knoflíky nebo druk, na pasovém límci je našito 7 poutek na opasek o šířce 20 mm. Na vrchní straně pasového límce jsou našity knoflíky pro připnutí šlí.
h) dolní okraj nohavic podehnutý a prošitý,
i) ve spodní části zadních dílů našité spínadlo délky 90 mm a šířky 35 mm, zapínané na stuhový uzávěr. Část stuhového uzávěru s háčky je našita na spínadle,
j) opasek o šíři 40 mm černé barvy s rychlosponou černé barvy nebo šle.
k) knoflíky o průměru 16 mm se čtyřmi otvory, které jsou přišity v počtu 2 knoflíků na pravé straně pasového límce pro zapnutí kalhot, pokud není použit druk, 6 knoflíků na vrchní straně pasového límce na připnutí šlí a 3 knoflíky v rozparku, pokud není použito zdrhovadlo.
17. Kalhoty vyrobené ve variantě A mají do švů na vnější straně nohavic po celé jejich délce všitu paspuli žlutozelené barvy o šíři 2 až 4 mm.
Čepice
18. Čepice má:
a) šest panelů sešitých k sobě rovnostehem. Tento šev je z rubové strany překryt paspuli a prošit dvoujehlou s rozpichem 10 mm.
b) dva čelní panely z rubové strany vyztuženy podlepením tkaninou,
c) plastový tvarovaný štítek šestkrát prošitý a potažený vnějším materiálem,
d) z vnitřní strany všit vyztužený černý potní pásek,
e) zapínání provedeno kovovou sponkou s oválným průvlakem na schování konce pásku, v horní části, vždy uprostřed panelů, kovové větrací otvory s otvorem o velikosti 4 mm,
f) na vrchlíku čepice plastový knoflík, který je potažen vnějším materiálem.
19. Čepice může mít na čele nad štítkem nápis „HASIČI“, provedený výšivkou o rozměru 58 x 16 mm (bez háčku), velkými tiskacími písmeny typu Grotesk medium. Spodek výšivky je 30 mm nad štítkem. Výšivka je provedená na střed čela čepice. Tímto nejsou dotčena ustanovení jiného právního předpisu5).
20. Čepice může mít do hrany štítku všitu paspuli žlutozelené barvy.
Zpracování stejnokroje
21. Zpracování pracovního stejnokroje lije provedeno následujícím způsobem:
a) všechny švy jsou zajištěny párání a proti třepení obnitkováním,
b) u blůzy jsou nejméně švy pro spojení předních dílů se zadním dílem, a švy na sedle, okraji límce, patkách kapes, krycí liště zdrhovadla a průramcích prošity na dvoujehlovém šicím stroji,
c) u kalhot jsou nejméně boční švy pro spojení zadních a předních dílů a švy na patkách kapes a na okraji krycí légy zdrhovadla prošity na dvoujehlovém šicím stroji,
d) začátek a konec strojového šití je zajištěn zpětným zapošitím nejméně v délce 10 mm,
e) počet stehů na 10 mm strojového šití je nejméně 3,5,
f) stuhové uzávěry jsou dostatečně přišity, tzn. po celém obvodu s dostatečným zapošitím,
g) šití nebo ozdobné prošití nezpůsobuje stažení nebo vrásnění švů,
h) všechna namáhaná místa, jako jsou kapsy, patky a ukončení rozparku, jsou zpevněna uzávěrkami,
i) stuhové uzávěry jsou našité pouze na spodních dílech patek, légy,
j) konce nití na celém výrobku jsou řádně odstřižené.
Nápadný materiál
22. Nápadný materiál je umístěn pouze na blůze vyrobené ve variantě A.
23. Nápadný materiál splňuje podmínky pro vysoce nápadný materiál žluté barvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
24. Na horní zádové části blůzy, 10 mm pod sedlem, je v rámečku žluté fluorescenční barvy o rozměrech 290 x 75 mm, umístěn nápis „HASIČI“. Nápis je proveden velkými tiskacími písmeny typu Switzerland bold v barvě základního materiálu stejnokroje. Délka nápisu je 260 mm, výška písma (bez háčku) je 55 mm, šířka písma je 12 mm.
25. Zvýrazňující pásek žluté barvy s kombinovanými vlastnostmi o šířce 25 mm je umístěn na předních dílech a na zadním díle blůzy tak, že jeho spodní okraj je umístěn 10 mm nad sedlem.
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 69/2014 Sb.
TECHNICKÉ PODMÍNKY SPODNÍHO PRÁDLA
1. Spodním prádlem se rozumí triko s dlouhými nebo krátkými rukávy a spodky s dlouhými nebo krátkými nohavicemi.
2. Spodní prádlo splňuje všeobecné požadavky na ochranné oděvy podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
3. Spodní prádlo:
a) je stálobarevné, dosahuje nejméně stupně 4 šedé stupnice při zkoušení stálobarevnosti v mechanickém praní při 40 °C a v potu podle norem uvedených v § 1 odst. 3,
b) je při údržbě rozměrově stálé, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 změnu rozměrů v obou směrech ≤ ± 6,5 %,
c) je odolné vůči žmolkování, vykazuje při zkoušení podle normy uvedené v § 1 odst. 3 odolnost vůči žmolkování nejméně stupně 4,
d) je provedeno v barvě šedé nebo šedé mele.
4. Materiál spodního prádla:
a) má vazbu pleteniny jednolícní krytou, lemy žebro vanou 1:1,
b) je proveden na okrouhlém jednolůžkovém stroji, lemy na dvoulůžkovém,
c) má složení bavlna 60 %, viskóza 40 %, lemy jsou zhotoveny z materiálu o složení bavlna 58 %, viskóza 38,5 %, elastan 3,5 %, pomocné nitě jsou z polyesteru nebo z materiálu polyester/bavlna,
d) vykazuje plošnou hmotnost uvedenou v tabulce s tolerancí ± 8 %:Druh spodního prádla Základní materiál Lemy
Triko s dlouhými rukávy a spodky s dlouhými nohavicemi 180 g/m2 265 g/m2
Triko s krátkými rukávy a spodky s krátkými nohavicemi 140 g/m2 200 g/m2
5. Spodní prádlo může být vyrobeno i z jiného materiálu než je uvedeno v bodě 4, pokud tento materiál:
a) vykazuje nejméně dobré termoregulační vlastnosti podle normy uvedené v § 1 odst. 3,
b) je odolný proti teplu při teplotě (180 ± 5) °C podle normy uvedené v § 1 odst. 3.
6. Okraj rukávů u trika s dlouhými rukávy, nohavic u spodků s dlouhými nohavicemi a průkrčník jsou zhotoveny z pružných lemů.
7. Průkrčník je kulatý.
8. Švy jsou rovné, pravidelné a pružné.
9. Konce švů jsou zajištěny proti párání a konce nití odstřiženy.
10. Na levé hrudní části trika může být proveden rukávový znak a nad ním označení příslušnosti k jednotce požární ochrany nebo organizační části Hasičského záchranného sboru České republiky černou barvou nebo v barevném provedení podle jiných právních předpisů6).
1) § 65 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 5 a 6 vyhlášky č. 97/2008 Sb., o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 43 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
5) § 43 odst. 6 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
6) § 5 a 6 vyhlášky č. 97/2008 Sb., o vystrojování a služebním průkazu příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 43 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb
68/2014 NV mění NV 352/2000, kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů
24.4.2014, č. 26/2014
68 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 2013,
kterým se mění nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb.
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb.:
Čl. I
V nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů, ve znění nařízení vlády č. 42/2003 Sb., se část jedenáctá včetně nadpisu zrušuje.
Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r.
Ministr vnitra: Chovanec v. r.
67/2014 ČSÚ Sdělení o zavedení Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů
od 1.5.2014 25/2014
67 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 1. dubna 2014 o zavedení Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů
Český statistický úřad podle § 19 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., oznamuje s účinností
od 1. května 2014 zavedení Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů.
Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů je vypracována na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 549/2013 ze dne
21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, kterým se zavádí evropský systém účtů, označovaný jako ESA 2010.
Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů nahrazuje Číselník institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS), vydaný sdělením Českého
statistického úřadu č. 493/2003 Sb., o vydání Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS).
Platné znění Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů bude k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Českého
statistického úřadu na adrese www.czso.cz.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 493/2003 Sb., o vydání Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS), se zrušuje.
Předsedkyně: prof. Ing. Ritschelová, CSc., v. r.
66/2014 MŽP vyhl.mění 450/2005 o náležitostech nakládání se závadnými látkami a havarijního plánu a hlášení havárií
1.9.2014 25/2014
66 VYHLÁŠKA ze dne 27. března 2014,
kterou se mění vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb.
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 39 odst. 8 a § 41 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 3a odst. 1 písm. b) se slova „není-li zkouška těsnosti prováděna podle ČSN EN 473,“ zrušují.
2. V § 3a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Při zpracování předpisu pro provedení zkoušky těsnosti podle odstavce 1 písm. b) lze využít dokumenty a části dokumentů zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. V předpisu pro provedení zkoušky těsnosti odborně způsobilá osoba uvede odkazy na tyto dokumenty.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 3a odst. 3 písm. b) se slova „podle bodu 1“ nahrazují slovy „podle písmene a)“.
4. V § 4 se za slova „v příloze“ doplňují slova „č. 2“.
5. V § 5 odst. 3 písmeno b) zní:
„b) seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, včetně jejich průměrného a nejvyššího množství; identifikační údaje a bezpečnostní list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu nebo odkazy na dokumentaci uživatele, ve které jsou tyto údaje a listy na vyžádání vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí k dispozici; v případě, že není bezpečnostní list závadných látek nebo identifikační list nebezpečného odpadu k dispozici, uvedou se vlastnosti těchto látek nebo odpadu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce,“.
6. V § 6a odst. 1 se slova „podle § 3a odst. 2 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 3 písm. a) a b)“.
7. V § 6a odst. 2 písmeno b) zní:
„b) vzdělání a praxi v rozsahu:
1. vysokoškolského vzdělání v oblasti technických věd a technologií se zaměřením na vodní stavby, hydrogeologii, hydrochemii nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti strojírenství, stavebnictví nebo chemické technologie a minimálně jeden rok praxe v oboru,
2. středního vzdělání s maturitní zkouškou v oblasti strojírenství, stavebnictví nebo chemické technologie a minimálně tři roky praxe v oboru, nebo
3. středního vzdělání s výučním listem a minimálně šest let praxe v oblasti strojírenství, strojírenská výroba, chemické technologie nebo stavebnictví,“.
8. V § 6a odstavec 3 zní:
„(3) Pro provádění zkoušek těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 3 písm. b) bodu 2 musí mít odborně způsobilá osoba vysokoškolské vzdělání v oblasti technických věd se zaměřením na hydrogeologii nebo hydrochemii a musí být držitelem osvědčení k vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru hydrogeologie nebo sanační geologie; pro zkoušky těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst. 3 písm. b) bodů 1, 3 a 4 musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání podle § 6a odst. 2 písm. b).“.
9. V § 6a odst. 4 se věta poslední zrušuje.
10. V příloze č. 1 se slova „podle § 3a odst. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 3 písm. a)“.
11. V příloze č. 1 se slova „podle § 3a odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 3 písm. b)“.
12. Nadpis přílohy č. 2 zní:
„Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek, o nichž jejich uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy, a vlastnosti závadných látek a odpadu podle § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 450/2005 Sb.“.
13. Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 450/2005 Sb.
Formuláře čestných prohlášení pro provádění zkoušek těsnosti ....
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2014.
Ministr: Mgr. Brabec v.r.
64
ZÁKON
ze dne 20. března 2014,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona č. 2/1969 Sb.
Čl. I
V § 12 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 239/2000 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a postupů podle kontrolního řádu“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o požární ochraně
Čl. II
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 31 odstavec 2 zní:
„(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající státní požární dozor stanoví lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.“.
2. V § 36 odst. 3 se slovo „uvést“ nahrazuje slovem „poznamenat“ a slovo „zápisu“ se nahrazuje slovy „protokolu o kontrole“.
3. V § 76 odst. 1 písm. i) se slovo „závad“ nahrazuje slovem „nedostatků“.
4. V § 76 odst. 7 větě první se slova „závadný stav“ nahrazují slovem „nedostatky“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. III
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 308/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 3 písm. g) se slova „bodech 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11 a 14 přílohy“ nahrazují slovem „příloze“.
2. § 4 zní:
㤠4
Zaměstnanci České obchodní inspekce pověření plněním jejích kontrolních úkolů (dále jen „inspektoři“) se při výkonu kontroly prokazují služebním průkazem vydaným Českou obchodní inspekcí, který je současně jejich pověřením ke kontrole. Vzor služebního průkazu stanoví Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.“.
3. § 6 se včetně poznámek pod čarou č. 3a a 3b zrušuje.
4. V § 7 odst. 4 se slova „tří dnů“ nahrazují slovy „3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením“.
5. V § 8 odst. 5 se slova „nejpozději do tří dnů písemné námitky“ nahrazují slovy „písemné námitky nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením“.
6. V § 9 odstavec 3 zní:
„(3) Inspektor může uložit příkazem na místě kontrolované osobě za méně závažné porušení některé z povinností uvedených v odstavci 1 pokutu až do výše 5000 Kč.“.
7. V § 9 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
8. V § 9 odst. 4 se za slovo „inspektorátu“ vkládají slova „nebo inspektor“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „2“.
9. V § 9 odst. 5 se slova „nebo pořádkovou pokutu“ zrušují.
10. V § 12 odst. 1 a 3 se slova „a pořádkové pokuty“ zrušují.
11. V § 12 odst. 2 se slova „nebo pořádkové pokuty“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. IV
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 39 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
2. V § 42 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) provádět úkony potřebné ke zjištění závad a ke zjišťování stavu příčin a následků závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů a přesvědčovat se u technických pracovníků o jejich znalosti předpisů uvedených v § 41 odst. 1 písm. a),“.
3. V § 42 odstavec 3 zní:
„(3) Báňský inspektor se při výkonu své činnosti prokazuje průkazem vydaným předsedou Českého báňského úřadu; průkaz je zároveň i pověřením ke kontrole.“.
4. V § 44a odst. 1 písm. f) se slova „nebo podle § 39 odst. 4“ zrušují.
5. V § 44a odst. 2 písm. l) se slova „nebo poruší některou z povinností podle § 39 odst. 4“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o geologických pracích
Čl. V
V § 19 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb., se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Čl. VI
Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámek pod čarou č. 6 a 7 zní:
„(5) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se při výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů6) prokazují průkazem inspekce, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole7).
6) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech.
7) § 4 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
2. V § 7 odst. 1 se věta první a ve větě druhé slova „se prokazují průkazy inspekce a“ zrušují.
3. V § 7 se odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o obecní policii
Čl. VII
V zákoně č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 26a vkládá nový § 26b, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:
㤠26b
Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií se kontrolní řád21) nevztahuje.
21) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. VIII
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 13 odst. 2 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.
2. V § 14 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
3. § 15 zní:
㤠15
(1) Pověření zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou oprávněni kontrolovat plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; k odstranění zjištěných nedostatků jsou oprávněni ukládat opatření k nápravě ve stanovené lhůtě. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni plnit opatření k nápravě ve stanovené lhůtě.
(2) Pověření zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení provádějící kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným orgánem sociálního zabezpečení. Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem a zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.“.
4. V § 54 odst. 1 se slova „§ 13 odst. 2 části věty první za středníkem“ nahrazují slovy „§ 15 odst. 1 větě druhé“.
5. V § 54 odst. 2 se slova „v § 11 odst. 1 části věty za středníkem, § 12 písm. d), § 13 odst. 2 části věty první za středníkem, a § 15 větě druhé“ nahrazují slovy „v § 11 odst. 1, § 12 písm. d) a § 15 odst. 1 větě druhé“.
6. V § 127 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti průkazu pověřených zaměstnanců orgánu sociálního zabezpečení podle § 15 odst. 2.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1. Nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo ke zjištění tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o pokutě za nesplnění nebo porušení povinností zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné poskytnout potřebnou součinnost orgánům sociálního zabezpečení při kontrole účetních a dalších podkladů, které jsou rozhodné pro určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, popřípadě výše záloh, a při kontrole správnosti určení náhrad mezd a jiných příjmů poskytovaných zaměstnavatelem po dobu prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. X
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 79 odst. 4 písm. t) se číslo „11“ nahrazuje číslem „9“.
2. V § 80 odst. 1 se slovo „dozírá“ nahrazuje slovem „kontroluje“.
3. V § 80 se odstavec 4 zrušuje.
4. V § 81 odst. 1 se slova „stráž přírody zejména z řad dobrovolných pracovníků“ nahrazují slovy „stráž přírody z řad zaměstnanců orgánů ochrany přírody nebo dobrovolných spolupracovníků“.
5. V § 81 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 7 až 9.
6. V § 85 odst. 1 větě první se slovo „dozírají“ nahrazuje slovem „kontrolují“, slova „dozírají na“ se nahrazují slovem „kontrolují“ a ve větě druhé se slovo „dozírají“ nahrazuje slovem „kontrolují“.
7. V § 85 odst. 2 větě první se slovo „dozírá“ zrušuje, slova „na to“ se nahrazují slovem „kontroluje“ a ve větě druhé se slova „dozírá zejména“ nahrazují slovem „kontroluje“.
8. V § 85 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pověření zaměstnanci orgánů ochrany přírody se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem ochrany přírody, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. XI
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
2. V § 3 odst. 3 a 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
3. V § 14 písm. b) a v § 15 písm. c) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“.
4. V § 15 písm. j) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.
5. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova „1 a 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
6. V § 23 odst. 5 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o stavebním spoření
Čl. XII
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. Nadpis pod označením § 15 zní: „Kontrola dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“.
2. V § 15 odst. 1 se slova „Státní kontrolu“ nahrazují slovem „Kontrolu“ a slova „podle zvláštního právního předpisu upravujícího státní kontrolu“ se zrušují.
3. V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“.
4. V § 15 odst. 4 se slova „státní kontroly“ nahrazují slovy „kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“.
5. V § 15 odst. 6 se slova „státní kontroly“ nahrazují slovy „kontroly dodržování podmínek pro poskytování státní podpory“.
6. V § 15a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly“ nahrazují slovem „kontroly“.
7. V § 15a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly“ nahrazují slovem „kontroly“.
8. V § 15a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „státní kontroly“ nahrazují slovem „kontroly“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. XIII
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 21e odst. 1 větě první se slova „ , a aby ji řidič na požádání předložil kontrolnímu orgánu“ zrušují.
2. V § 34 odstavec 4 zní:
„(4) Řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky přístup k záznamovému zařízení a taxametru.“.
3. V § 34 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
„(5) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech silniční dopravy ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. Celník se při výkonu státního odborného dozoru ve věcech silniční dopravy prokazuje způsobem stanoveným v zákoně o Celní správě České republiky30).
30) § 20 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
4. V § 34 odst. 6 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
5. V § 35 odstavec 3 zní:
„(3) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy uloží pokutu až do výše 750000 Kč dopravci, který provozuje linkovou osobní dopravu bez licence nebo povolení.“.
6. V § 41 odst. 2 se za slova „§ 34 odst. 3“ vkládají slova „ , § 34 odst. 5“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o zpravodajských službách
Čl. XIV
V zákoně č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 186/2013 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který zní:
㤠13a
(1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 a 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele.
(2) Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento kontrolní orgán lhůtu delší.
(3) Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o Bezpečnostní informační službě
Čl. XV
V § 18 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle této části nepoužije.“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. XVI
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 102/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 58 odstavec 5 zní:
„(5) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech drah ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“.
2. § 59 zní:
㤠59
Provozovatel dráhy a dopravce jsou povinni pověřenou osobu bezplatně dopravit po dráze a umožnit jí bezplatné použití drážních sdělovacích zařízení.“.
3. § 59a se zrušuje.
4. V § 66 odst. 1 se slova „a § 53b odst. 1, 2 a 5“ nahrazují slovy „ , § 53b odst. 1, 2 a 5 a § 58 odst. 5“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. XVII
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 64 odst. 4 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
2. V § 65 odst. 2 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.
3. V § 65 se odstavce 3 a 4 zrušují.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna lesního zákona
Čl. XVIII
V § 50 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. XIX
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb. a zákona č. 196/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 41 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
2. V § 41 odstavec 3 zní:
„(3) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech pozemních komunikací ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“.
3. V § 41 se odstavce 4 a 5 zrušují.
4. § 42 se zrušuje.
5. V § 46 odst. 2 se slova „§ 41 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 41 odst. 3“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna atomového zákona
Čl. XX
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 250/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 350/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 39 odst. 5 a osobám přibraným Úřadem k posouzení odborné stránky kontrolované činnosti“ nahrazují slovy „a inspektorům Evropské komise42) podle § 39 odst. 4“.
Poznámka pod čarou č. 42 zní:
„42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.“.
2. V § 39 odst. 1 se slova „a dalších předpisů vydaných na jeho základě“ nahrazují slovy „ , předpisů vydaných k jeho provedení a povinností uložených na jeho základě“ a slova „nebo vykonávají činnosti vedoucí k ozáření“ se nahrazují slovy „ , vykonávají činnosti vedoucí k ozáření nebo další činnosti vyžadující povolení podle tohoto zákona“.
3. V § 39 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Kontrolujícími Úřadu jsou inspektoři.“.
4. V § 39 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
5. V § 39 odstavec 3 zní:
„(3) Inspektoři a předseda Úřadu jsou oprávněni se účastnit šetření a likvidace událostí důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, včetně neoprávněného nakládání s jadernými položkami nebo zdroji ionizujícího záření.“.
Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
6. V § 39 odst. 4 se slovo „vázána.2)“ nahrazuje slovy „vázána2) a inspektoři Evropské komise.“.
7. V § 39 se odstavec 5 zrušuje.
8. § 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Opatření k nápravě
Zjistí-li Úřad nedostatky v činnosti kontrolované osoby, je oprávněn
a) uložit kontrolované osobě ve stanovené lhůtě zjednat nápravu,
b) uložit kontrolované osobě provedení technických kontrol, revizí nebo zkoušek provozní způsobilosti zařízení, jejich částí, systému nebo jejich souborů, pokud je to nezbytné pro ověření jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, a dále monitorování a provedení zásahů k omezení nebo likvidaci přetrvávajícího ozáření, nebo
c) odebrat oprávnění zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanci kontrolované osoby, který závažně porušil své povinnosti nebo který nesplňuje podmínky odborné, zdravotní nebo psychické způsobilosti.“.
Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
Čl. XXI
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 138/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1. § 28 zní:
㤠28
(1) Dozoru podléhají všechny fyzické nebo právnické osoby, které nakládají se stanovenými látkami, které vyrábí určité organické chemické látky, nebo u kterých je důvodné podezření, že s takovými látkami nakládají.
(2) Kontrolujícími jsou inspektoři, které jmenuje předseda Úřadu.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
2. V § 29 odst. 1 se slova „kontrolními pracovníky“ nahrazují slovem „inspektory“.
3. V § 29 odst. 3 se slova „a být přítomna jejich analýze na místě” zrušují.
4. V § 29 odstavec 4 zní:
„(4) Úřad oznámí kontrolované osobě termín výkonu dozoru mezinárodními inspektory neprodleně poté, co o něm obdrží informaci od Organizace pro zákaz chemických zbraní.“.
5. § 30 a 31 se zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. XXII
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb. a zákona č. 100/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 11 odst. 4 se věta druhá a věta čtvrtá zrušují.
2. V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „kromě pravomocí kontrolních orgánů podle zákona o státní kontrole nebo podle zvláštních právních předpisů4c)“ včetně poznámky pod čarou č. 4c zrušují.
3. V § 18 odst. 2 se písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 4d zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
4. V § 18 odst. 2 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
5. V § 19a odst. 1 písm. g) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „b) nebo c)“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o zemědělství
Čl. XXIII
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 4a odst. 2 a v § 4c odst. 2 se slova „zákona o státní kontrole50)“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
Poznámka pod čarou č. 50 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2. V § 4a odst. 3 se slova „zákonem o státní kontrole50)“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“.
3. V § 4a se odstavce 4 až 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 4 až 8.
4. V § 4a odst. 5, 6 a 8 se číslo „7“ nahrazuje číslem „3“.
5. V § 4a se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:
„(9) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země, včetně rychlých polních návštěv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie69), se nepoužije kontrolní řád; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího se použijí přiměřeně.
69) Čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“.
6. V § 4c odst. 2 se slova „řízení o námitkách“ nahrazují slovem „kontroly“ a věta druhá se zrušuje.
7. V § 4c odst. 4 se závěrečná část ustanovení zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 60 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. XXIV
V § 105 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:
„(2) Na výkon působnosti Akreditační komise a jejích pracovních skupin se kontrolní řád28) nevztahuje.
28) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o veterinární péči
Čl. XXV
V § 71 odst. 1 písm. d), § 72 odst. 1 písm. h) a v § 76 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 308/2011 Sb., se slova „podle § 53 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „podle § 53 odst. 1“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o občanských průkazech
Čl. XXVI
V § 22 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o cestovních dokladech
Čl. XXVII
V § 39 zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. XXVIII
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 306/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 49 odst. 10 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
2. V § 49 odst. 12 se věta druhá a část věty třetí za středníkem včetně středníku zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o námořní plavbě
Čl. XXIX
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 76 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Státní dozor v námořní plavbě vykonává Úřad. Pověření k výkonu státního dozoru v námořní plavbě ve formě průkazu vydává Ministerstvo dopravy. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolujícímu použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla.“.
2. V § 76 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 85 odst. 1 se za slova „§ 67 odst. 2 a 4“ vkládají slova „ , § 76 odst. 1“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně osobních údajů
Čl. XXX
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 177/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Je-li podle odstavce 1 oznámeno zpracování, které je předmětem kontroly, Úřad registraci neprovede. Úřad registraci provede, jakmile je kontrola ukončena.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
2. V § 16 se odstavec 7 zrušuje.
3. V § 33 odstavec 3 zní:
„(3) Inspektor řídí kontrolu a provádí další úkony, které jsou v působnosti Úřadu.“.
4. § 37 a 38 včetně nadpisů znějí:
㤠37
Oprávnění kontrolujícího na přístup k informacím
Kontrolující je při kontrole zpracování osobních údajů oprávněn seznamovat se se všemi informacemi v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly, včetně citlivých údajů.
§ 38
Průkaz kontrolujícího
Kontrolující je povinen prokázat se kontrolovanému průkazem, jehož vzor stanoví nařízení vlády a který je současně pověřením ke kontrole.“.
5. § 39 se zrušuje.
6. § 40 zní:
㤠40
Dojde-li k porušení povinnosti stanovené zákonem nebo uložené na jeho základě při zpracování osobních údajů, uloží inspektor opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu pro jejich odstranění.“.
7. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
Dojde-li k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, může Úřad upustit od uložení pokuty.“.
8. § 41 až 43 se zrušují.
9. V § 44 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) neprovede ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě.“.
10. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k) neprovede ve stanovené lhůtě uložené opatření k nápravě.“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna autorského zákona
Čl. XXXI
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 156/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 103 odst. 1 se za slovem „dohled“ slova „podle tohoto zákona“ zrušují.
2. V § 103 odst. 2 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena a) a b).
3. V § 103 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 3 až 8.
4. V § 103 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o obcích
Čl. XXXII
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 129 odstavec 1 zní:
„(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům obcí Ministerstvo vnitra a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí krajské úřady v přenesené působnosti.“.
2. V § 129 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva“.
3. V § 129 odst. 3 písm. b) se slova „podle tohoto zákona (§ 129b odst. 3)“ zrušují.
4. V § 129 se odstavec 4 zrušuje.
5. § 129a a 129b včetně nadpisů znějí:
㤠129a
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(2) Starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, předloží starosta, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva obce, městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města neprodleně vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle obec Ministerstvu vnitra, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města magistrátu územně členěného statutárního města.
(4) Obce, městské obvody nebo městské části územně členěného statutárního města jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
§ 129b
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům obcí, městských obvodů nebo městských částí územně členěných statutárních měst jedná za tyto orgány v případě obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části tajemník obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů obce, městského obvodu nebo městské části starosta nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.“.
6. § 129c se zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o krajích
Čl. XXXIII
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 67 odst. 1 písm. e) se slova „podle zvláštního právního předpisu22b)“ včetně poznámky pod čarou č. 22b zrušují.
2. V § 86 odstavec 1 zní:
„(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům krajů ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům krajů věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.“.
3. V § 86 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva“.
4. V § 86 odst. 2 písm. b) se slova „podle tohoto zákona (§ 88 odst. 3)“ zrušují.
5. V § 86 se odstavec 3 zrušuje.
6. § 87 a 88 včetně nadpisů znějí:
㤠87
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li kraj o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(2) Hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup kraje, předloží hejtman, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, kraj neprodleně vyvěsí na úřední desce krajského úřadu po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle kraj ministerstvu.
(4) Kraj je povinen zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
§ 88
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům krajů jedná za tyto orgány v případě krajského úřadu ředitel nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů kraje hejtman nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.“.
7. § 89 se zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. XXXIV
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 32 odst. 3 se slova „podle tohoto zákona (§ 113 odst. 2 a § 115 odst. 3)“ zrušují.
2. V § 113 odstavec 1 zní:
„(1) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, kontrolují výkon samostatné působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy ministerstvo a výkon přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy věcně příslušná ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady.“.
3. V § 113 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , s výjimkou právních předpisů občanského, obchodního nebo pracovního práva“.
4. V § 113 odst. 3 písm. b) se slova „podle tohoto zákona (§ 115 odst. 3)“ zrušují.
5. V § 113 se odstavec 4 zrušuje.
6. § 114 a 115 včetně nadpisů znějí:
㤠114
Kontrola výkonu samostatné působnosti
(1) Požádá-li hlavní město Praha nebo městská část o doporučení opatření k nápravě nedostatků zjištěných kontrolou, uvede kontrolující tato doporučení v protokolu o kontrole.
(2) Primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, na nejbližším zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části konaném po ukončení kontroly seznámí zastupitelstvo hlavního města Prahy nebo městské části s výsledky uskutečněné kontroly.
(3) V případě, že byl kontrolou shledán nezákonný postup hlavního města Prahy nebo městské části, předloží primátor hlavního města Prahy, popřípadě jím pověřený zástupce, nebo starosta městské části, popřípadě jím pověřený zástupce, spolu se seznámením s výsledky uskutečněné kontroly zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo městské části též návrh opatření k nápravě kontrolou zjištěných nedostatků a k zamezení jejich opakování, popřípadě jej seznámí se způsobem, jakým se tak již stalo. Informaci o jednání zastupitelstva hlavního města Prahy nebo městské části v této věci včetně návrhu opatření k nápravě, popřípadě sdělení o způsobu nápravy, hlavní město Praha nebo městská část neprodleně vyvěsí na úřední desce Magistrátu nebo úřadu městské části po dobu nejméně 15 dnů. Současně tuto informaci zašle hlavní město Praha ministerstvu, městská část Magistrátu.
(4) Hlavní město Praha nebo městské části jsou povinny zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou.
§ 115
Kontrola výkonu přenesené působnosti
(1) Při kontrole výkonu přenesené působnosti svěřené orgánům hlavního města Prahy nebo městských částí jedná za tyto orgány v případě Magistrátu ředitel Magistrátu nebo jím pověřená osoba, v případě úřadu městské části tajemník úřadu městské části nebo jím pověřená osoba, v případě ostatních orgánů hlavního města Prahy primátor hlavního města Prahy nebo jím pověřená osoba a v případě ostatních orgánů městské části starosta městské části nebo jím pověřená osoba.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna zajistit nápravu nedostatků zjištěných kontrolou a splnění uložených opatření.“.
7. § 116 se zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. XXXV
V zákoně č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 312/2013 Sb., § 24 zní:
㤠24
Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku evidence obyvatel a rodných čísel u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, matričních úřadů a ohlašoven.“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna plemenářského zákona
Čl. XXXVI
V § 24 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., odstavce 9 a 10 znějí:
„(9) Zaměstnanci inspekce jsou oprávněni vyžadovat předvedení vyjmenovaných hospodářských zvířat anebo označovaných nebo evidovaných zvířat, nebo vyžadovat jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu.
(10) Kontrolované osoby jsou povinny na požádání zaměstnanců inspekce
a) předvést vyjmenovaná hospodářská zvířata anebo označovaná nebo evidovaná zvířata, nebo zajistit jiný způsob umožňující jejich individuální kontrolu a
b) umožnit ověření původu vyjmenovaných hospodářských zvířat.“.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
Čl. XXXVII
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 217/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 16a odst. 1 písm. f) se slova „označit značkou CE“ nahrazují slovy „opatřit označením CE“.
2. V § 20 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
3. V § 20 odstavec 3 zní:
„(3) Náhradu nákladů na posouzení souladu odebraných výrobků s požadavky zákona může úřad uložit jen tehdy, bylo-li posouzením zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona.“.
4. V § 20a odst. 2 se za slova „kontrolované výrobky nebo“ vkládají slova „jinak zpřístupňovat“, slovo „neprodleně“ se nahrazuje slovem „následně“ a slova „kontrolního protokolu20b)“ se nahrazují slovy „protokolu o kontrole20b)“.
Poznámka pod čarou č. 20b zní:
„20b) § 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
5. V § 20a odstavec 3 zní:
„(3) Pokud inspektor úřadu má důvodné podezření, že kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky nesplňují požadavky tohoto zákona a zároveň ohrožují zdraví nebo bezpečnost, nařídí jejich zajištění do doby, než bude úřadem pravomocně rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, popřípadě do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo bezpečnost. Toto opatření oznámí inspektor kontrolované osobě ústně a následně o něm učiní písemný záznam do protokolu o kontrole20a), ve kterém uvede též důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství.“.
6. V § 20a se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s opatřením uloženým podle odstavce 2 nebo 3, může proti němu podat námitky, které se uvedou v protokolu o kontrole, nebo je může podat úřadu písemně nejpozději do 10 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Podané námitky nemají odkladný účinek. Předseda úřadu rozhodne o námitkách bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 5 pracovních dnů, a jeho rozhodnutí je konečné. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě.
(5) Kontrolovaná osoba je povinna kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky zajištěné podle odstavce 3 bezodkladně vydat inspektorovi úřadu. V případě, že kontrolovaná osoba jejich vydání odmítne, provede inspektor jejich odnětí.
(6) Náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků a náklady na zničení propadlých nebo zabraných kontrolovaných výrobků nebo pyrotechnických výrobků hradí kontrolovaná osoba. Kontrolovaná osoba není povinna uhradit náklady na uskladnění zajištěných kontrolovaných výrobků anebo pyrotechnických výrobků, jestliže se prokáže, že tyto výrobky odpovídají tomuto zákonu a neohrožují zdraví nebo bezpečnost.
(7) Pokud bylo prokázáno, že zajištěné kontrolované výrobky nebo pyrotechnické výrobky splňují požadavky tohoto zákona a neohrožují zdraví nebo bezpečnost, úřad rozhodne o zrušení opatření o jejich zajištění. Pokud bylo zrušeno opatření o zajištění, zajištěné výrobky musí být kontrolované osobě bez zbytečných průtahů vráceny v neporušeném stavu, s výjimkou výrobků použitých pro posouzení. O vrácení výrobků se sepíše písemný záznam.
(8) Propadlé nebo zabrané výrobky úřad může zničit nebo jinak znehodnotit.“.
7. V § 20b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.
8. V § 20b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
9. V § 22a odst. 1 písm. a) se za slovo „značku,“ vkládají slova „označení CE,“.
10. V § 22a odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo jinak zpřístupní pyrotechnický výrobek, který nesplňuje stanovené technické požadavky podle § 4a odst. 1,“.
Čl. XXXVIII
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o elektronickém podpisu
Čl. XXXIX
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 440/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 101/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu § 9 se slova „a dozor“ zrušují.
2. V § 9 odst. 1 se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „kontrola“.
3. V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „kontrolu“.
4. V § 9 se odstavce 3 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
Čl. XL
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 260/2008 Sb. a zákona č. 160/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 3a odst. 5 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a ve větě třetí se číslo „3“ nahrazuje číslem „1“.
2. § 21 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní:
㤠21
Pověření ke kontrole ve formě průkazu10) vydává ve své působnosti hasičský záchranný sbor. Průkaz je při kontrole předkládán společně se služebním průkazem.
10) § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Čl. XLI
V § 27 odst. 1 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna krizového zákona
Čl. XLII
V § 33 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Čl. XLIII
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 54 odstavec 3 zní:
„(3) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
2. § 55 se zrušuje.
3. Na konci textu § 62 se doplňují slova „a § 54 odst. 3“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. XLIV
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 12a odst. 2 se slova „zákona o státní kontrole32)“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2. V § 12a odst. 3 se slova „zákonem o státní kontrole32)“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“.
3. V § 12a odstavec 4 zní:
„(4) Kontrolu podle odstavců 1 až 3 vykonává Fond prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných fyzických osob, které k tomuto účelu pověří podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky. Fond může podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o financování společné zemědělské politiky pověřit výkonem kontroly právnickou osobu; v takovém případě právnická osoba postupuje podle kontrolního řádu.“.
4. V § 12a odstavce 7 až 9 včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí:
„(7) Zaměstnanci Fondu vykonávající kontrolu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem zaměstnance Fondu, který je současně dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(8) Při výkonu kontroly podle odstavců 1 až 3 nevzniká nárok na náhradu za odebrané vzorky.
(9) Na výkon kontroly prostřednictvím dálkového průzkumu Země včetně rychlých polních návštěv, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42) se nevztahuje kontrolní řád; ustanovení kontrolního řádu o vstupu na pozemky a o právech kontrolujícího se použijí přiměřeně.
42) Čl. 35 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009, v platném znění.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. XLV
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb. a zákona č. 223/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 84 odst. 3 se slova „osobě uvedené v § 88 odst. 2 větě první“ nahrazují slovy „kontrolované osobě, popřípadě fyzické osobě přítomné výkonu státního zdravotního dozoru, která je ke kontrolované osobě v pracovněprávním vztahu, služebním, členském nebo obdobném poměru nebo se na činnosti kontrolované osoby podílí,“.
2. V § 88 odst. 1 větě první se za slova „tohoto zákona“ vkládají slova „ , přímo použitelných předpisů Evropské unie“ a ve větě druhé se za slova „zdravotního dozoru“ vkládají slova „(dále jen „kontrolující“)“.
3. V § 88 odst. 2 se věty první až devátá zrušují.
4. V § 88 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3) Státní zdravotní dozor, který je vykonáván nad dodržováním hygienických limitů hluku, vibrací, neionizujícího záření a jakostí vod, je zahájen prvním kontrolním úkonem předcházejícím podání informace kontrolované osobě o zahájení státního zdravotního dozoru. Součástí informace je seznam kontrolujících.
(4) V případech, ve kterých porušení povinnosti může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, se kontrolovaná osoba považuje za informovanou o zahájení státního zdravotního dozoru předložením služebního průkazu povinné osobě. Té kontrolující předá i protokol o kontrole, vyhotovený na místě; toto předání má účinky doručení protokolu o kontrole kontrolované osobě. Proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole může kontrolovaná osoba podat námitky ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole. Lhůta pro posouzení námitek vedoucím kontrolní skupiny nebo kontrolujícím činí 3 dny ode dne doručení námitek.
(5) Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn přizvat k účasti na výkonu státního zdravotního dozoru v zájmu dosažení jeho účelu zaměstnance zdravotního ústavu nebo Státního zdravotního ústavu; není-li to možné, přizve jinou odborně způsobilou fyzickou osobu.
(6) Kontrolující může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila do sídla orgánu ochrany veřejného zdraví nebo jeho územního pracoviště a předložila tam doklady potřebné pro výkon státního zdravotního dozoru; kontrolovaná osoba je povinna tuto výzvu uposlechnout, ledaže prokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 7 až 10.
5. V § 88 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „při výkonu státního zdravotního dozoru a“ zrušují a za slovo „předpisů“ se vkládají slova „ , nejde-li o výkon státního zdravotního dozoru,“.
6. V § 88 se odstavce 8 až 10 včetně poznámky pod čarou č. 50a zrušují.
7. V § 90 se slova „Za kontrolní vzorky výrobku odebrané pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorků vody a vzorků písku z pískovišť, zaplatí orgán ochrany veřejného zdraví kontrolované osobě50) částku ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek běžně na trhu prodává, nebo za kterou výrobek pořídila53a), pokud o náhradu“ nahrazují slovy „Orgán ochrany veřejného zdraví zaplatí kontrolované osobě za kontrolní vzorek výrobku odebraného pro účely státního zdravotního dozoru, s výjimkou vzorku vody a vzorku písku z pískovišť náhradu, pokud o ni kontrolovaná osoba“.
Poznámka pod čarou č. 53a se zrušuje.
8. V § 92 odst. 3 se slova „a dále za ztěžování nebo maření výkonu státního zdravotního dozoru“ zrušují.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech
Čl. XLVI
Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 25 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „je“ a slovo „povinno“ zrušují.
2. V § 25 odst. 3 písm. a) se slovo „kontrolovat“ nahrazuje slovem „kontroluje“.
3. V § 25 odst. 3 písm. b) se slovo „ukládat“ nahrazuje slovem „ukládá“.
4. V § 25 odst. 3 písm. c) se slovo „dbát“ nahrazuje slovem „dbá“.
5. V § 25 se odstavce 4 až 6 zrušují.
6. § 29 včetně nadpisu se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. XLVII
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb. a zákona č. 300/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 125b odstavec 3 zní:
„(3) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního odborného dozoru ve věcech silničního provozu ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.“.
2. V § 125b se odstavce 4 až 10 zrušují.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
Čl. XLVIII
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovem „zákonem“ tečka nahrazuje čárkou a slova „Při kontrole postupuje podle zvláštního zákona;8)“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
2. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „na místě“ zrušují.
3. V § 5c odst. 1 se slova „vyzve orgán“ nahrazují slovy „uloží orgánu“.
4. V § 5c odst. 2 větě první se slova „Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo při ukládání opatření podle odstavce 1“
5. V § 6 odst. 7 větě první se slova „Dozor nad akreditující osobou“ nahrazují slovy „Kontrolu akreditující osoby“ a věta druhá se zrušuje.
6. V § 6d odst. 8 větě první se slova „Dozor nad atestačními středisky“ nahrazují slovy „Kontrolu atestačních středisek“ a věta druhá se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o obecné bezpečnosti výrobků
Čl. XLIX
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
2. V § 7 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena a) až h).
3. V § 7 odst. 4 se slova „písm. f) až i)“ nahrazují slovy „písm. e) až h)“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o odpadech
Čl. L
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č. 31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 264/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 169/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 16 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena h) až j).
2. V § 18 odst. 1 se na konci písmene j) čárka nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
3. V § 19 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
4. V § 19 odst. 2 se slova „a f)“ zrušují.
5. V § 20 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
6. V § 24 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
7. V § 66 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).
8. V § 76 se odstavec 4 zrušuje.
9. § 81 včetně nadpisu zní:
㤠81
Kontrola v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady
(1) Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a ostatních správních úřadů a zaměstnanci krajů a obcí zařazení do krajských a obecních úřadů vykonávajících působnost v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(2) Inspektoři mohou po vyzvání celních úřadů a v jejich doprovodu provádět odbornou kontrolní činnost zaměřenou na plnění povinností na úseku přeshraniční přepravy odpadů vyplývajících z právních předpisů Evropských společenství upravujících dozor nad přepravou odpadů v rámci Evropského společenství, do něj a z něj a jejich kontrolu39), tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.“.
Poznámka pod čarou č. 50 se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna vodního zákona
Čl. LI
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 92 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Za odebrané vzorky pro účely rozborů a kontroly znečištění odpadních vod nenáleží znečišťovateli, jemuž byl vzorek odebrán, náhrada.“.
2. V § 110 odst. 1 se slova „dozírají na“ nahrazují slovem „kontrolují“.
3. V § 110 odst. 2 a v § 111 odst. 2 se slovo „dozírat“ nahrazuje slovem „kontrolovat“.
4. V § 110 odst. 4 a v § 111 odst. 1 se slovo „dozírají“ nahrazuje slovem „kontrolují“.
5. V § 112 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „dozor nad tím“ nahrazují slovy „v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat“.
6. V § 112 odst. 1 písm. c) se slovo „dozor“ nahrazuje slovem „kontrolu“.
7. V § 112 odst. 1 písm. f) se slova „dozírat nad dodržováním“ nahrazují slovy „kontrolovat dodržování“.
8. § 114 včetně nadpisu zní:
㤠114
Výkon vodoprávního dozoru
(1) Pověření pracovníci vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí se při výkonu vodoprávního dozoru podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(2) Za odebrané vzorky pro účely vodoprávního dozoru podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.“.
9. § 114a se zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o finanční kontrole
Čl. LII
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 6 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
2. § 12 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zrušuje.
3. V § 13 odst. 1 se slova „částí třetí zákona o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolním řádem“.
4. V § 13 odst. 2 se slova „části třetí zákona o státní kontrole“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
5. V § 13a odst. 1 se část věty za středníkem nahrazuje slovy „nepoužijí se § 9 písm. f), § 10 odst. 1 písm. c) a d), § 12 až 19, § 21, § 23 až 27 kontrolního řádu a § 18 až 21 tohoto zákona.“.
6. § 14 až 17 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 15 až 19 zrušují.
7. V § 19 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
8. § 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Přestupky
(1) Fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 18 odst. 1 nepřijme opatření k odstranění nedostatků bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.“.
9. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 18 odst. 1 nepřijme opatření k odstranění nedostatků bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1000000 Kč.“.
10. § 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže kontrolní orgán o něm nezahájil řízení do 6 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byla provedena veřejnoprávní kontrola na místě.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává příslušný kontrolní orgán.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
(7) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který je uložil. Uloží-li je kontrolní orgán, jehož činnost je hrazena ze státního rozpočtu, jsou tyto pokuty příjmem státního rozpočtu.“.
11. V § 23 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
12. V § 23 odst. 2 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
13. V § 25 odst. 5 se číslo „12“ nahrazuje číslem „13“.
14. V § 31 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) uvádí zjištění o skutečnostech, které by mohly způsobit neúplnost nebo neprůkaznost účetnictví,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
Čl. LIII
Přechodné ustanovení
Pokud byla zahájena veřejnosprávní kontrola na místě podle zákona č. 320/2001 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne nebyla skončena, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o obalech
Čl. LIV
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se mění takto:
1. V nadpisu § 24 se slova „Dohled nad činností“ nahrazují slovy „Kontrola činnosti“.
2. V § 24 odstavec 1 zní:
„(1) Činnost autorizovaných společností kontroluje Ministerstvo životního prostředí.“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
3. V § 35 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje.
4. V § 36 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 26 zrušuje.
5. § 37 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27 zní:
„§ 37 Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce27) kontroluje plnění povinností týkajících se prevence, uvádění obalů na trh nebo do oběhu, jejich označování a opakovaného použití v případě obalů, které přicházejí do přímého styku s potravinami; při zjištění porušení těchto povinností ukládá ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty.
27) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
6. V § 38, 39 a 41 se věta poslední zrušuje.
7. § 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Kontrola v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů
Inspektoři a pověření zaměstnanci správních úřadů vykonávajících působnost v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů podle tohoto zákona se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.“.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o integrované prevenci
Čl. LV
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona č. 69/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 16 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
2. V § 18 odst. 9 se slovo „státní“ zrušuje a odkaz na poznámku pod čarou č. 13a se nahrazuje odkazem na poznámku pod čarou č. 42.
Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje.
3. V § 20b odst. 9 se slova „kontrolním zjištění“ nahrazují slovem „kontrole“.
4. V § 20b odst. 10 se slova „kontrolním zjištění45)“ nahrazují slovem „kontrole“.
5. § 36 se zrušuje.
6. V § 37 odst. 1 písm. a) se slova „nebo d)“ nahrazují slovy „nebo c)“.
7. V § 37 odst. 1 písm. f) se slova „písm. e)“ nahrazují slovy „písm. d)“.
8. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dobrovolnické službě
Čl. LVI
V § 9 odst. 3 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), se slovo „ověřovat“ nahrazuje slovem „kontrolovat“ a slova „ ; postupuje přitom podle zákona o státní kontrole“ se zrušují.
ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
Čl. LVII
Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 18 odstavec 2 zní:
„(2) Úřad kontroluje
a) držitele povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 11,
b) osoby nakládající s rizikovými biologickými agens nebo toxiny podle § 17, nebo
c) osoby, u nichž je důvodné podezření, že nakládají s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny bez povolení.“.
2. V § 18 se odstavce 4 až 9 včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 zrušují.
3. V § 19 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
4. V § 20 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
5. V § 21 odst. 6 se slova „§ 20 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 20“.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o zoologických zahradách
Čl. LVIII
V § 13 zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
Čl. LIX
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 239/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 7 se slova „služby podle zvláštního právního předpisu16)“ nahrazují slovy „činnosti podle zákona upravujícího činnost auditorů“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2. V § 5 odst. 3 se slova „oznámí písemně“ nahrazují slovy „zahajuje přezkoumání písemným oznámením doručeným“ a slova „zahájení přezkoumání jeho počátek a“ se nahrazují slovy „realizace výkonu přezkoumání a obsahujícím“.
3. V § 5 se odstavce 4 až 8 zrušují.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 4.
4. V § 6 se odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 19 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
5. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Kontroloři jsou povinni
a) pořídit zápisy z jednotlivých dílčích přezkoumání a zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření,
b) seznámit územní celek s obsahem zápisu z dílčích přezkoumání za účelem umožnění přijetí opatření k nápravě zjištěných chyb a nedostatků v něm uvedených,
c) předat územnímu celku návrh zprávy o výsledku přezkoumání, podepsaný kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání,
d) umožnit územnímu celku podat k návrhu zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření písemné stanovisko do 15 dnů ode dne předání návrhu této zprávy, pokud kontrolor pověřený řízením přezkoumání v odůvodněném případě nestanoví lhůtu delší; stanovisko se doručuje kontrolorovi pověřenému řízením přezkoumání,
e) prověřit námitky uplatněné ve stanovisku podle písmene d) a písemné závěry z tohoto prověření, podepsané kontrolorem pověřeným řízením přezkoumání nebo jeho nejbližším nadřízeným, předat územnímu celku a projednat je s ním bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení stanoviska, pokud s územním celkem v odůvodněném případě nedohodne kontrolor pověřený řízením přezkoumání lhůtu delší,
f) předat a s územním celkem projednat konečné znění zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření.“.
6. V § 7 odst. 1 se písmena a) až c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena a) až d).
7. V § 7 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
8. § 8 se včetně nadpisu zrušuje.
9. § 9 zní:
㤠9
Při přezkoumání je povinna poskytnout součinnost i územním celkem zřízená nebo založená právnická osoba. U příspěvkové organizace přezkoumávající orgán kontroluje hospodaření a nakládání s majetkem a s příspěvky, které jí územní celek poskytl.“.
10. V § 10 odst. 1 se slova „se zpracovává“ nahrazují slovy „nahrazuje protokol o kontrole podle kontrolního řádu a zpracovává se“.
11. V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „přezkoumání hospodaření“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených kontrolním řádem pro protokol o kontrole“.
12. V § 10 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) místo, kde se přezkoumání uskutečňovalo, období, v němž probíhalo, dále rok, za který bylo přezkoumání vykonáno,“.
13. V § 10 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) označení všech dokladů a jiných materiálů využitých při přezkoumání,“.
14. V § 10 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
15. V § 10 odst. 3 písm. c) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo ve vzniku správního deliktu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních rozpočtů“.
16. V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 6 se slova „§ 7 odst. 2“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
17. V § 10 odst. 5 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. c)“.
18. V § 12 odst. 2 se slova „zvláštního právního předpisu22)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího auditorskou činnost“.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
19. V § 12 odstavec 3 zní:
„(3) Při přezkoumání vykonávaném na základě smlouvy podle § 4 odst. 7 postupuje auditor podle zákona upravujícího auditorskou činnost.“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
20. V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „§ 6 odst. 3 písm. j)“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 1 písm. b)“.
21. V § 13 odst. 3 se slova „§ 6 odst. 1, 2 a 3 písm. a) až h)“ nahrazují slovy „kontrolního řádu“.
22. § 14 a 15 včetně nadpisů znějí:
㤠14
Správní delikty
(1) Územní celek se dopustí správního deliktu tím, že
a) do 15 dnů ode dne projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření auditorem v orgánech územního celku nepředá její stejnopis příslušnému přezkoumávajícímu orgánu podle § 12 odst. 2,
b) v rozporu s § 13 odst. 1 písm. b) do 15 dnů po projednání zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované přezkoumávajícím orgánem, nebo auditorem
1. nepřijme opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření nebo v zápise z dílčího přezkoumání, anebo
2. o tom nepodá písemnou informaci příslušnému přezkoumávajícímu orgánu,
c) v informaci o přijetí opatření k nápravě chyb a nedostatků uvedených ve zprávě o výsledku přezkoumání hospodaření zpracované přezkoumávajícím orgánem, nebo auditorem neuvede lhůtu, ve které podá příslušnému přezkoumávajícímu orgánu písemnou zprávu o plnění přijatých opatření podle § 13 odst. 2, nebo
d) neposkytne auditorovi na jeho žádost veškeré jím vyžadované doklady, jiné písemnosti, informace nebo vysvětlení podle kontrolního řádu.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50000 Kč.
§ 15
Společná ustanovení ke správním deliktům
(1) Územní celek za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil.
(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost za správní delikt zanikne, jestliže o něm příslušný správní orgán nezahájil řízení do 6 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává přezkoumávající orgán.
(5) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.
(6) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který je uložil.“.
23. § 16 až 18 se zrušují.
24. Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.
25. V § 19 se slova „až 18“ nahrazují slovy „a 15“.
26. § 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Dozor nad přezkoumáním vykonaným auditorem
(1) Přezkoumání podléhá dozoru státu v případě, že je vykonal auditor. Dozor nad přezkoumáním přísluší Ministerstvu financí a vykonává se u příslušného územního celku.
(2) Písemnou zprávu o výsledcích dozorů nad přezkoumáními vykonanými auditory předává Ministerstvo financí Komoře auditorů České republiky k dalšímu postupu podle zákona upravujícího auditorskou činnost.“.
27. V § 21 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
Čl. LX Přechodné ustanovení
Pokud bylo zahájeno přezkoumání hospodaření podle zákona č. 420/2004 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne nebylo skončeno, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. LXI
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 306/2013 Sb., se mění takto:
1. § 84 se zrušuje.
2. V § 126 odst. 4 větě první se slova „nebo jiné smlouvy“ zrušují.
3. V § 126 odst. 4 větě třetí se za slova „celním úřadům“ vkládají slova „ , Státnímu úřadu inspekce práce a oblastním inspektorátům práce“ a slova „Úřadem práce“ se nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.
4. V § 126 odst. 5 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 63 zrušuje.
5. § 128 se včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje.
6. V § 129 se věta první zrušuje.
7. § 130 se včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušuje.
8. § 131 se zrušuje.
9. § 132 zní:
㤠132
Fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, je povinna orgánu kontroly prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.“.
10. § 133 a 134 se zrušují.
11. V § 139 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) jako osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, neprokáže svou totožnost podle § 132.“.
12. V § 139 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) podle odstavce 1 písm. g) lze uložit pokutu do 200000 Kč.“.
Čl. LXII Přechodné ustanovení
Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
Změna školského zákona
Čl. LXIII
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 150 odst. 3 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 2“.
2. V § 174 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) vykonává kontrolu dodržování právních předpisů, které se vztahují k poskytování vzdělávání a školských služeb,“.
Poznámka pod čarou č. 44 se zrušuje.
3. V § 174 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:
„(8) Inspekční činnost vykonávají školní inspektoři, kontrolní pracovníci a přizvané osoby. Školním inspektorem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let pedagogické nebo pedagogicko-psychologické praxe. Kontrolním pracovníkem může být ten, kdo má vysokoškolské vzdělání a nejméně 5 let praxe, nebo ten, kdo má střední vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 20 let praxe. Další předpoklady stanovené pro výkon činností podle vět druhé a třetí zvláštními právními předpisy55) tím nejsou dotčeny.
55) Například § 30 zákona č. 218/2002 Sb.“.
4. V § 174 se odstavce 9 až 12 včetně poznámky pod čarou č. 45 zrušují.
Dosavadní odstavce 13 až 17 se označují jako odstavce 9 až 13.
5. V § 174 odst. 9 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 56 zní:
„b) protokol o kontrole56) v případě inspekční činnosti podle odstavce 2 písm. d) a e) a odstavce 3,
56) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
6. § 175 zní:
㤠175
(1) Osoby, u nichž byla provedena inspekční činnost, jsou povinny přijmout opatření k odstranění nedostatků zjištěných při inspekční činnosti bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené Českou školní inspekcí. Na základě výsledků inspekční činnosti přijímá zřizovatel bez zbytečného odkladu opatření ve školách a školských zařízeních, které zřizuje.
(2) V případě zjištění nečinnosti školy nebo školského zařízení nebo zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení může ústřední školní inspektor předložit orgánu, který vede školský rejstřík, návrh na výmaz školy, školského zařízení nebo oboru vzdělání ze školského rejstříku.
(3) Ustanovení § 24 kontrolního řádu se nepoužije.
(4) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podrobnější podmínky organizace České školní inspekce a výkonu inspekční činnosti a vzor průkazu, jímž školní inspektor a kontrolní pracovník prokazuje pověření ke kontrole v souladu s kontrolním řádem56).“.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o inspekci práce
Čl. LXIV
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 367/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena e) až k).
2. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 6 odst. 6,“ nahrazují slovem „a“ a slova „a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“ se zrušují.
3. V § 4 odst. 1 písmeno i) zní:
„i) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),“.
4. V § 4 odst. 1 písmeno j) zní:
„j) přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f) vydaná inspektorátem,“.
5. V § 4 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f).
6. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“ zrušují.
7. V § 5 odst. 1 písmeno l) zní:
„l) rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích, správních deliktech nebo zákazu podle § 7 odst. 1 písm. f),“.
8. V § 5 odst. 1 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno m).
9. V § 5 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
10. V § 6 se odstavec 6 zrušuje.
11. V § 7 odst. 1 se písmena b), c), e), f), l), m) a n) zrušují.
Dosavadní písmena d), g), h), i), j) a k) se označují jako písmena b) až g).
12. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „při kontrole ověřovat totožnost“ nahrazují slovy „požadovat prokázání totožnosti“ a slovo „pasu“ se nahrazuje slovem „dokladu“.
13. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí,“.
14. V § 7 odst. 1 písm. f) bodě 1 se slovo „h)“ nahrazuje slovem „b)“.
15. V § 7 odst. 1 písm. g) se slova „a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních“ zrušují.
16. V § 7 odst. 2 se slovo „f)“ nahrazuje slovem „e)“.
17. V § 8 se písmena a), c), d), e), f), g), i) a j) zrušují.
Dosavadní písmena b) a h) se označují jako písmena a) a b).
18. V § 8 písm. b) se slova „j) bod 1] a protokol“ nahrazují slovem „f)]“.
19. V § 9 odstavec 1 zní:
„(1) Inspektor může v odůvodněných případech vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly; kontrolovaná osoba je povinna této výzvy uposlechnout, pokud neprokáže vážnou překážku, která jí brání ve splnění této povinnosti v určené lhůtě.“.
20. V § 9 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
21. V části čtvrté se pod skupinový nadpis „Přestupky“ vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
(1) Fyzická osoba se jako osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby, dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200000 Kč.“.
22. Za § 22 se pod skupinový nadpis „Správní delikty právnických osob“ vkládá nový § 22a, který zní:
㤠22a
(1) Právnická osoba se jako kontrolovaná osoba dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností podle § 9.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 200000 Kč.“.
23. § 40 až 44 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 70 až 72 zrušují.
Čl. LXV Přechodné ustanovení
Správní řízení ve věci uložení pořádkové pokuty pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna zákona o Vojenském zpravodajství
Čl. LXVI
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 16 se odstavec 4 zrušuje.
2. V § 21 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství podle této části nepoužije.“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. LXVII
V § 56 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. LXVIII
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 74 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
2. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Na postup při kontrole posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění se zákon o kontrole nepoužije.“.
3. V § 76 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Na postup při kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce se zákon o kontrole nepoužije.“.
4. V § 91 se slova „vstupovat do prostorů zaměstnavatelů,“, slova „a vyžadovat potřebnou součinnost při této kontrole, zejména předložení podkladů uvedených v § 90 písm. b)“ a slova „a podání písemné zprávy o přijatých opatřeních včetně jejich plnění“ zrušují a za slovo „uložených“ se vkládají slova „zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným“.
5. V § 91 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní:
„(2) Pověření zaměstnanci orgánu nemocenského pojištění provádějící kontrolu podle odstavce 1 jsou povinni se prokázat průkazem vydaným podle zvláštního právního předpisu77) nebo průkazem vydaným orgánem nemocenského pojištění. Průkaz podle věty první je pověřením ke kontrole plnění povinností uložených zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně činným tímto zákonem. Náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.
77) § 15 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
6. V § 98 odstavec 2 zní:
„(2) Zaměstnavatel je povinen ve stanovené lhůtě plnit opatření k nápravě uložené okresní správou sociálního zabezpečení.“.
7. V § 98 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
8. V § 98 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
9. V § 98 odst. 4 se slova „až 4“ nahrazují slovy „až 3“.
10. V § 104 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
11. V § 104 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
12. V § 127 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.
13. § 130 zní:
㤠130
(1) Osoba samostatně výdělečně činná se dopustí přestupku tím, že
a) nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 104 odst. 1 písm. a) nebo d), nebo
b) v rozporu s § 104 odst. 1 písm. c) se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nedostaví ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení nebo jiné určené místo za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 10000 Kč.“.
14. V § 131 odst. 1 a v § 136 odst. 1 písmeno l) zní:
„l) v rozporu s § 98 odst. 3 se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nedostaví ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení nebo jiné určené místo za účelem provedení kontroly plnění povinností v pojištění,“.
15. V § 131 odst. 2 se slova „Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g) a l) až r) lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „Za přestupek podle odstavce 1 písm. l) lze uložit pokutu do 10000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g) a m) až r) pokutu“.
16. V § 136 odst. 2 se slova „Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až g) a l) až r) lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „Za správní delikt podle odstavce 1 písm. l) lze uložit pokutu do 10000 Kč, za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až g) a m) až r) pokutu“.
17. V § 138a odst. 1 písm. g) se za slova „písm. f)“ vkládají slova „anebo podle § 74 odst. 4“.
18. § 166 se zrušuje.
19. V § 199 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a § 91 odst. 2“.
Čl. LXIX
Přechodná ustanovení
1. Pokud orgán nemocenského pojištění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uložil zaměstnavateli podle § 98 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. povinnost podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě, trvá tato povinnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona a při jejím porušení se postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o pokutě za nesplnění povinností zaměstnavatele poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění v rozsahu uvedeném v § 90 písm. a) a b) zákona č. 187/2006 Sb., umožnit těmto zaměstnancům vstupovat do prostorů zaměstnavatelů, provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele nebo podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě uvedených v § 98 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vede podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, i když došlo ke zjištění tohoto porušení či nesplnění povinnosti až po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebo bylo-li řízení o tomto nesplnění či porušení zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně, jde-li o nesplnění povinnosti ošetřujícího lékaře poskytnout lékařům orgánu nemocenského pojištění potřebnou součinnost při kontrole, zejména umožnit vstup na své pracoviště a předložit potřebnou zdravotnickou dokumentaci, povinnosti zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců evidovaných v registru pojištěnců dostavit se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo povinnosti osoby samostatně výdělečně činné na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení dostavit se ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě jiné určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo její povinnosti předkládat pro účely kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění účetní a další doklady a poskytovat při této kontrole potřebnou součinnost.
3. Řízení o nesplnění povinností zaměstnavatele poskytnout potřebnou součinnost pověřeným zaměstnancům okresní správy sociálního zabezpečení při kontrole plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském pojištění v rozsahu uvedeném v § 90 písm. a) a b) zákona č. 187/2006 Sb., umožnit těmto zaměstnancům vstupovat do prostorů zaměstnavatelů, provést kontrolu plnění povinností zaměstnavatele nebo podat písemnou zprávu o přijatých opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě uvedených v § 98 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončené před tímto dnem se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně, jde-li o řízení o nesplnění povinnosti ošetřujícího lékaře poskytnout lékařům orgánu nemocenského pojištění potřebnou součinnost při kontrole, zejména umožnit vstup na své pracoviště a předložit potřebnou zdravotnickou dokumentaci, povinnosti zaměstnavatele, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců evidovaných v registru pojištěnců dostavit se na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo povinnosti osoby samostatně výdělečně činné na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení dostavit se ve stanovený den na okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě jiné určené místo, za účelem provedení kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění nebo její povinnosti předkládat pro účely kontroly plnění povinností v nemocenském pojištění účetní a další doklady a poskytovat při této kontrole potřebnou součinnost.
ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
Čl. LXX
V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, § 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Výkon kontroly
(1) Pracovníci příslušných orgánů se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(2) Za odebrané vzorky pro účely kontroly údajů o rozsahu znečištění nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. LXXI
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 49 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 16 zrušuje.
2. V § 98 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.“.
3. Za § 117 se vkládá nový § 117a, který zní:
㤠117a
Na kontrolní činnost prováděnou policií se kontrolní řád nevztahuje, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o lidských tkáních a buňkách
Čl. LXXII
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 77/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 21 úvodní část ustanovení zní: „Ústav kontroluje, zda jsou dodržovány požadavky tohoto zákona; kontroly provádí“.
2. V § 22 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
3. V § 23 odstavec 1 zní:
„(1) Fyzická osoba, která je Ústavem pověřena kontrolní činností, (dále jen „inspektor“) se prokazuje průkazem inspektora, jde-li o zaměstnance Ústavu, nebo písemným pověřením k jednotlivé kontrole, jde-li o jinou osobu.“.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.
4. V § 23 odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
5. V § 23 se odstavec 3 zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů
Čl. LXXIII
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, se mění takto:
1. V § 57 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Na postup podle tohoto ustanovení se kontrolní řád nepoužije.“.
2. Za § 67 se vkládá nový § 67a, který zní:
㤠67a
Na kontrolní činnost prováděnou inspekcí se kontrolní řád nevztahuje.“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
Čl. LXXIV
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2012 Sb., se mění takto:
1. V § 21 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
2. V § 21 odstavec 4 zní:
„(4) Obvodní báňský úřad vypracovává po každé kontrole úložiště oxidu uhličitého protokol o kontrole, ve kterém je uvedeno, zda jsou zapotřebí další opatření. Obvodní báňský úřad zveřejní protokol o kontrole do 2 měsíců od ukončení kontroly; protokol o kontrole v případě mimořádné kontroly podle odstavce 3 obvodní báňský úřad předá Českému báňskému úřadu a Ministerstvu životního prostředí.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
3. V § 21 se odstavce 6 až 8 zrušují.
ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. LXXV Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se mění takto:
1. § 28 včetně nadpisu zní:
„Postup kontrolních orgánů
§ 28
Inspektoři a pověření zaměstnanci ministerstva a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností se při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona
prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
2. V § 29 odst. 1 písm. a) se slova „kontrolní zprávy“ nahrazují slovy „protokoly o kontrole“.
3. V § 29 odstavec 2 zní:
„(2) Protokol o kontrole obsahuje podrobné odůvodnění případné nesprávnosti údaje obsaženého v prohlášení podle § 21 odst. 3 nebo 4.“.
4. V § 29 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
5. V § 29 odst. 3 písmeno a) zní: „a) předat protokol o kontrole inspekci,“.
6. V § 29 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
7. V § 29 odst. 5 se slova „3, 5 a 6“ nahrazují slovy „2 a 4“.
8. V § 36 odst. 2 se slova „1 nebo 3 až 6“ nahrazují slovy „1 až 4“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem
Čl. LXXVI
V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům
na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), se za slovo „vykonává“ vkládají slova „podle kontrolního řádu13)“.
ČÁST SEDMDESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. LXXVII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
65/2014 MPO vyhl. o vzoru služebního průkazu zaměstnance České obchodní inspekce
1.5.2014 24/2014
65 VYHLÁŠKA ze dne 26. března 2014 o vzoru služebního průkazu zaměstnance České obchodní inspekce
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 4 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb.:
§ 1
Vzor služebního průkazu zaměstnance České obchodní inspekce pověřeného plněním jejích kontrolních úkolů je uveden v příloze k této vyhlášce.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení.
Ministr: Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 65/2014 Sb.
Vzor služebního průkazu zaměstnance České obchodní inspekce
1. Popis
a) Na lícové straně služebního průkazu je na prvním řádku uveden název kontrolního orgánu - Česká obchodní inspekce. Na druhém řádku je uvedeno označení služební průkaz. Na třetím řádku je uvedeno osobní číslo zaměstnance, na čtvrtém řádku je jméno a na pátém řádku příjmení. Na šestém řádku je uvedena funkce zaměstnance. Na sedmém řádku je uveden příslušný inspektorát. Ve spodní části jsou uvedena slova „Služební průkaz opravňuje jeho držitele k výkonu kontrolní činnosti podle zákonů upravujících činnost České obchodní inspekce“.
b) Na rubové straně služebního průkazu je na prvním řádku uveden název kontrolního orgánu - Česká obchodní inspekce. Dále následuje text „Služební průkaz České obchodní inspekce je veřejnou listinou. Padělání nebo pozměňování veřejné listiny je trestné. Nálezce služebního průkazu je povinen jej odevzdat na nejbližší úřadovně Policie ČR nebo na kterýkoliv z inspektorátů České obchodní inspekce. Zneužití služebního průkazu České obchodní inspekce je trestné.“. Ve spodní části je uvedeno datum vydání průkazu, otisk razítka a podpis zaměstnavatele.
c) Průkaz inspektora má rozměry 99 x 69 mm a je uložen v plastovém obalu. Na rubové straně ve spodní části je umístěn hologram s nápisem ČOI. Fotografie zaměstnance je barevná o rozměrech 3,5 x 4,5 cm a je umístěna na lícové straně. Požadavky na technické provedení fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na fotografie pro vydání občanského průkazu.
2. Vyobrazení lícové strany služebního průkazu
3. Vyobrazení rubové strany služebního průkazu
64/2014 zák.mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu
od 1.5.2014 24/2014
63/2014 vyhl. mění 409/2003 k provedení zákona 62/2003 o volbách do Evropského parlamentu
7.4.2014 23/2014
62/2014 zák. mění zákon 477/2001 o obalech
7.4.2014 23/2014
61/2014 mění zákon 350/2011 o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)
7.4.2014, 23/2014
60/2014 mění zákon 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění
22.4.2014, čl. I bodu 18 1.1.2015 23/2014
59/2014 mění zákon 247/1995 o volbách do Parlamentu České republiky
1.6.2014 23/2014
58/2014 změna z. 62/2003 o volbách do Evropského parlamentu
7.4.2014 23/2014
57/2014 zák.mění zákon 191/2012 o evropské občanské iniciativě
7.4.2013 23/2014
56/2014 mění zákon 499/2004 o archivnictví a spisové službě
7.4.2013 23/2014
55/2014 MZdrav. ochranné pásmo I. st. přírodního léčivého zdroje minerální vody jímané vrtem BJ23-Eliščin pramen v k.ú. Poděbrady
7.4.2014 23/2014
54/2014 MZDrav. o vzorech formulářů a průkazu inspektora a limitních množstvích látek podle zákona o prekursorech drog
15.4.2014 22/2014
53/2014 MZdrav. o tiskopisech formulářů podle zákona o návykových látkách
15.4.2014 22/2014
52/2014 Sdělení Ústavního soudu o atrahování působnosti
Plénum Ústavního soudu přijalo dne 25. března 2014 pod č. Org. 24/14 následující rozhodnutí o atrahování působnosti
Plénum Ústavního soudu podle § 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 182/1993Sb., o Ústavním soudu,ve znění pozdějších předpisů, přijalo rozhodnutí,
jímž si vyhrazuje rozhodování v určitých věcech takto:
Čl. 1
(1) Plénum Ústavního soudu si vyhrazuje:
a) rozhodování sporů o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“),
b) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím zvláštního senátu podle zákona č.131/2002Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů,
c) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, je-li účastníkem řízení nebo vedlejším
účastníkem řízení o této ústavní stížnosti prezident republiky, vláda, předseda vlády, Parlament nebo některá z jeho komor, předseda
Poslanecké sněmovny Parlamentu nebo předseda Senátu Parlamentu nebo jiný orgán komory Parlamentu,
d) rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy,
e) rozhodování v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 a čl.
87 odst. 1 písm. f) Ústavy,
f) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního soudu ve věcech registrace (§ 89 soudního řádu správního), jde-li o
volby do Parlamentu a Evropského parlamentu nebo o volbu prezidenta republiky,
g) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutím správního soudu o neplatnosti voleb do Parlamentu, Evropského parlamentu nebo
volby prezidenta republiky nebo neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby kandidáta v těchto volbách (§ 90 soudního řádu správního),
h) rozhodování o ústavních stížnostech proti rozhodnutí soudu vydaném v řízení, v němž na žádost soudu rozhodl Soudní dvůr Evropské unie o
předběžné otázce podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie,
i) rozhodování i jiné věci, navrhne-li to jednomyslně senát příslušný k projednání a rozhodování věci.
(2) Plénum Ústavního soudu si vyhrazuje rozhodnutí o odmítnutí návrhu
a) v řízeních uvedených v odstavci 1,
b) ve všech ostatních řízeních, v nichž podle § 11 zákona o Ústavním soudu o návrhu rozhoduje plénum; tím není dotčeno rozhodování soudce
zpravodaje, resp. senátu o odmítnutí návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podaného
spolu s ústavní stížností podle § 74 zákona o Ústavním soudu a dosud nepostoupeného plénu podle § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
(3) O odmítnutí návrhu podle odstavce 2 rozhoduje plénum většinou přítomných soudců (§ 13 první věta zákona o Ústavním soudu).
Čl. 2
(1) Pravidla stanovená tímto rozhodnutím se vztahují na řízení zahájená po nabytí jeho účinnosti podle čl. 2 odst. 4.
(2) Rozhodnutí o atrahování působnosti senátů plénem č. Org. 49/12 ze dne 30.října 2012, které bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č.364/2012 Sb., se ruší.
(3) Toto rozhodnutí Ústavního soudu o atrahování působnosti bude vyhlášeno ve Sbírce zákonů formou sdělení.
(4) Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu JUDr. Rychetský, v.r.
51/2014 Sděl MPSV o kolektivní smlouvě rozšíření v textilu atd.
51/2014 Sb. SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. března 2014
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného
pod č. 199/2003 Sb., a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014, uzavřená dne 16. 12. 2013 mezi
organizací zaměstnavatelů - Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu a
vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy, je
s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 13, 14 a 15.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách
Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
50/2014 mzda při platební neschopnosti
50 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. března 2014
o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje,
že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období
od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 částka 25128 Kč.
Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
49/2014 mění o plánech povodí a zvládání rizik
49 VYHLÁŠKA ze dne 24. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 25 odst. 2 a § 26 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 150/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, se mění takto:
1. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „zohledňující osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v jiných právních předpisech17),“.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17) Například příloha č. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 222/2006 Sb. a zákona č. 69/2013 Sb.“.
2. V § 17 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „být navrhována,“ vkládají slova „pokud nebude ovlivněno dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí přijatých pro daný útvar podzemní vody v plánu povodí a“.
3. V § 17 odst. 4 písmeno e) zní:
„e) vtláčení zemního plynu nebo zkapalněného ropného plynu (LPG) pro účely skladování do geologických struktur pro zajištění zásobování plynem, existuje-li veřejný zájem na tomto zásobování a pokud vtláčení je prováděno tak, aby se zamezilo ohrožení jakosti souvisejících podzemních vod,“.
4. V § 17 odst. 5 se slova „§ 4 odst. 2 písm. k)“ nahrazují slovy „§ 4 odst. 1 písm. k)“.
Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2014. Ministr zemědělství: Ing. Jurečka v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r.
48/2014 MĚNÍ vyhlášku 428/2001 o vodovodech a kanalizacích od 1.4.2014
48 VYHLÁŠKA ze dne 20. března 2014,
kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 275/2013 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 120/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 1 písm. a) se za slovo „stavební“ vkládají slova „a technologické“.
2. V § 1 písm. f) se za slovo „přiváděcí“ vkládá slovo „kanalizační“.
3. V § 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až l), která znějí:
„i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,
j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,
k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,
l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,“.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena m) a n).
4. V nadpisu části druhé se za slovo „ZPRACOVÁNÍ“ vkládají slova „A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE“ a slova v závorce „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 9“.
5. § 2 se zrušuje.
6. § 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí: „§ 3
(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:
a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí1) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,
b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,
c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,
d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,
e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,
f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),
g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.
(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:
a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,
b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.
§ 4 (1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém.
(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje v tomto rozsahu:
a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,
b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,
c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,
d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,
e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.
(3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem,
jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e).
1) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
7. V § 5 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.
8. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru
je uvedena v příloze č. 22.“.
9. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní: „c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce1),“.
10. V § 6 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
11. V § 6 odst. 4 se za slovo „předává“ vkládají slova „ministerstvo v elektronické podobě“ a slova „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“
se zrušují.
12. V § 7 odstavec 1 zní:
„(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“.
13. V § 7 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.“.
14. V § 7 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
15. V § 7 odst. 7 se za slovo „předává“ vkládá slovo „elektronicky“ a slovo „června“ se nahrazuje slovem „července“.
16. V nadpisu části čtvrté se slovo „NÁLEŽITOSTI“ nahrazuje slovy „STANOVENÝ FORMÁT“ a slova v závorce „odst. 11“ se nahrazují slovy „odst. 12 a 13“.
17. § 12 zní:
㤠12
(1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.
(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 se předává ministerstvu v jedné z těchto elektronických podob:
a) formou výstupu z aplikace pro evidenci, jejíž formát a struktura jsou uvedeny v příloze č. 23, nebo výstupu z aplikace zveřejněné na internetových stránkách ministerstva, nebo
b) předáním formuláře žádosti doplněné o náležitosti rozhodnutí krajského úřadu ve formátu podle odstavce 1.“.
18. Nadpis § 12a se zrušuje.
19. V § 12a odst. 1 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo obor vysokoškolského vzdělání“.
20. V § 12a písm. d) a h) se slova „vodného a stočného“ nahrazují slovy „pro vodné a ceny pro stočné“.
21. Nadpis části páté zní: „OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ
(K § 8 odst. 1 a 11 zákona)“.
22. § 13 zní: „§ 13
Obsahem Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je vymezení infrastrukturního majetku ve členění podle vybraných údajů majetkové evidence s reprodukční pořizovací cenou, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v % opotřebení, výpočet teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií. Zpracování se provádí podle přílohy č. 18. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.“.
23. § 13a se zrušuje.
24. V § 16 písm. d) se slovo „kanalizačních“ zrušuje.
25. V § 21 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „a příslušnému správci povodí“.
26. V § 22 odst. 4 se slova „č. 13; směrné a mezné“ nahrazují slovy „č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní“.
27. V § 22 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.“.
28. V nadpise části desáté slova v závorce „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“.
29. V § 24 písmeno a) zní: „a) základní údaje, a to
1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,
2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,“.
30. V § 24 písm. b) bod 8 zní:
„8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;“.
31. V § 24 písm. b) se bod 9 zrušuje.
32. V § 24 písm. c) se za slovo „vyznačením“ vkládají slova „stokové sítě a polohy“.
33. V § 24 písmeno d) zní:
„d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to
1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,
2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,
3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,
4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;“.
34. V § 24 písm. h) se za slova „vod u“ vkládá slovo „vybraných“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „a jejich seznam“.
35. V § 24 písm. j) se slovo „kontrolu“ nahrazuje slovy „způsob kontroly“ a za slova „místa odběru vzorků“ se vkládají slova „typ vzorků pro odběr,“.
36. § 25 se zrušuje.
37. V nadpise části jedenácté se v závorce slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.
38. V § 28 se odstavec 3 zrušuje.
39. V § 31 odst. 1 se slova „úhrnu srážek“ nahrazují slovy „srážkového normálu“.
40. Nadpis části čtrnácté zní:
„ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ
(K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)“.
41. V § 32 odst. 2 písm. a) se slova „§ 8 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6“.
42. V § 32 odst. 2 písm. b) se slovo „qp“ nahrazuje slovy „trvalém průtoku31)“.
Poznámka pod čarou č. 31 zní:
„31) Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb.“.
43. V § 35 odst. 1 se slova „Pro nejmenší vodoměry qp = 1,5 m3 . h-1“ nahrazují slovy „Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem31) menším než 3,125 m3. h-1“.
44. § 35a zní:
㤠35a
(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a.
(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.
(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.
(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.
(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.
(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.
(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.“.
45. V § 36 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
46. Přílohy č. 1 až 19 znějí:
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY
ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH
VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY):
a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,
b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory),
c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,
d) vodojemy
VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):
a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením,
b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,
c) vodojemy
ČÁST 2 MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ
Tabulka č. 1
ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY
Pořadové číslo ukazatele Ukazatel Symbol Jednotka
1. Reakce vody pH
2. Barva (po filtraci) mg/l Pt
3. Nerozpuštěné látky suš. NL mg/l
4. Teplota T °C
5. Konduktivita κ mS/m
6. Pach přijatelný/nepřijatelný
7. Dusičnany NO3- mg/l
8. Fluoridy F- mg/l
9. Adsorbovatelné organické vázané halogeny 1) AOX mg/l
10. Železo celkové Fe mg/l
11. Mangan Mn mg/l
12. Měď Cu mg/l
13. Zinek Zn mg/l
14. Bór B mg/l
15. Berylium1) Be mg/l
16. Kobalt1) Co mg/l
17. Nikl Ni mg/l
18. Vanad1) V mg/l
19. Arsen As mg/l
20. Kadmium Cd mg/l
21. Chrom (veškerý) Cr mg/l
22. Olovo Pb mg/l
23. Selen1) Se mg/l
24. Rtuť Hg mg/l
25. Baryum1) Ba mg/l
26. Kyanidy veškeré CN- mg/l
27. Sírany SO42- mg/l
28. Chloridy Cl- mg/l
29. Tenzidy aniontové PAL-A mg/l
30. Fosforečnany PC43- mg/l
32. Uhlovodíky C10-C40 C10-C40 mg/l
33. Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU µg/l
34. Pesticidní látky celkem PLC µg/l
35. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem CHSKMn mg/l
36. Nasycení kyslíkem % O2 %
37. Biochemická spotřeba kyslíku s vyloučením nitrifikace BSK5 mg/l
38. Celkový dusík Ncelk. mg/l
39. Amonné ionty NH4+ mg/l
42. Huminové látky1) HL mg/l
43. Koliformní bakterie KB KTJ/100ml
44. Termotolerantní koliformní bakterie TKB KTJ/100ml
45. Fekální streptokoky (Enterokoky) FS KTJ/100ml
46. Salmonely1) SAL KTJ/1000 ml nebo KTJ /5000 ml
47. Mikroskopický obraz: Počet organismů PO jedinci /ml
48. Chemická spotřeba kyslíku dichromanem CHSKCr mg/l
49. Fosfor celkový Pcelk. mg/l
50. Pesticid jednotlivý1) PJ µg/l
51. Hliník1) Al mg/l
Poznámky k tabulce č. 1:
1) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22.
Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující mezní hodnotu uvedenou v příloze č. 13 v tabulce č. 1 pro kategorii A1.
Pořadové číslo ukazatele:
Ukazatel č. 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (l,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren.
Ukazatel č. 34 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě,
a to podle používaných pesticidů v daném území.
Ukazatel č. 50: sledují se všechny jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v surové vodě.
Tabulka č. 2
ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY)
A. Mikrobiologické a biologické ukazatele
Pořadové číslo ukazatele Ukazatel Symbol Jednotka
1. Clostridium perfringens KTJ/100ml
2. Enterokoky EK KTJ/100ml
3. Escherichia coli EC KTJ/100ml
4. Koliformní bakterie KB KTJ/100ml
5. Mikroskopický obraz: abioseston A %
6. Mikroskopický obraz: počet organismů PO Jedinci/ml
7. Mikroskopický obraz: živé organismy ŽO Jedinci/ml
8. Počty kolonií při 22°C PB KTJ/ml
9. Počty kolonií při 36°C MB KTJ/ml
10.
B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele
11. 1,2-dichlorethan µg/l
12. Akrylamid µg/l
13. Amonné ionty NH4+ mg/l
14. Antimon Sb µg/l
15. Arsen As µg/l
16. Barva mg/l Pt
17. Benzen µg/l
18. Benzo[a]pyren BaP µg/l
19. Berylium Be µg/l
20. Bor B mg/l
21. Bromičnany BrOs- µg/l
22. Celkový organický uhlík TOC mg/l
23. Dusičnany NO3- mg/l
24. Dusitany NO2- mg/l
25.
26. Fluoridy F- mg/l
27. Hliník A1 mg/l
28. Hořčík Mg mg/l
29. Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) CHSKMn mg/l
30. Chlor volný Cl2 mg/l
31. Chlorethen (vinylchlorid) µg/l
32. Chloridy Cl- mg/l
33. Chloritany ClO2- µg/l
34. Chrom Cr µg/l
36. Kadmium Cd µg/l
37. Konduktivita κ mS/m
38. Kyanidy celkové CN- mg/l
39. Mangan Mn mg/l
40. Měď Cu µg/l
41. Microcystin-LR MC-LR µg/l
42. Nikl Ni µg/l
43. Olovo Pb µg/l
44. Ozon O3 µg/l
45. Pach přijatelný/nepřijatelný
46. Pesticidní látky (jednotlivý) PL µg/l
47. Pesticidní látky celkem PLC µg/l
48. PH PH
49. Polycyldické aromatické uhlovodíky PAU µg/l
50. Rtuť Hg µg/l
51. Selen Se µg/l
52. Sírany SO42- mg/l
53. Sodík Na mg/l
54. Stříbro Ag µg/l
55. Tetrachlorethen PCE µg/l
56. Trihalomethany THM µg/l
57. Trichlorethen TCE µg/l
58. Trichlormethan (chloroform) µg/l
59. Vápník Ca mg/l
60. Vápník a hořčík Ca + Mg mmol/1
61. Zákal Z ZF(t,n)
62. Železo Fe mg/l
C. Další ukazatele
64. Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 KNK4,5 mmol/1
65. Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3 ZNK8,3 mmol/1
66. Huminové látky HL mg/l
Poznámky k tabulce č. 2:
Pořadové číslo ukazatele:
1,6,7,11,17,18,31,41,55,56,57,58
Stanoví se u vod upravovaných z povrchových zdrojů a vod podzemních, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou.
12 Stanoví se výpočtem; stanovení se provádí pouze v případě, pokud se dávkuje polymer akrylamidu v procesu úpravy vody.
22 Nemusí se stanovovat u zdrojů produkujících méně než 10000 m3 vody denně.
30 Stanoví se pouze v případě dezinfekce vody prostředky obsahujícími chlor.
31 Stanoví se pouze výpočtem pro zbytkovou koncentraci monomeru v případě možnosti jeho výskytu.
33,44 Stanoví se pouze v případě dezinfekce oxidem chloričitým nebo ozónem.
41 Stanoví se u pitné vody upravené z povrchové vody. Od stanovení lze upustit tam, kde je uveden v provozním řádu vhodný postup zaručující,
že možný výskyt cyanotoxinů v pitné vodě bude podchycen a následně budou činěna včasná a účinná opatření, která zabrání ohrožení
veřejného zdraví.
46 Stanovují se jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji.
47 Součet jednotlivě stanovených a kvantitativně zjištěných pesticidů
49 Suma specifických sloučenin:benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten,benzo(ghi)perylen, indeno (l,2,3-cd)pyren
53 Stanoví se v případě, že výstup z úpravny vody slouží jako jedno odběrné místo rozvodné vodovodní sítě.
54 Stanoví se u vod dezinfikovaných solemi stříbra a vod upravovaných zařízením obsahujícím stříbro.
56 Součet zjištěných koncentrací chloroformu, bromoformu, dibromchlormetanu a bromdichlormetanu.
66 Stanoví se pouze v případě výskytu v surové vodě.
Tabulka č. 3 MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Pořadové číslo ukazatele monitor. rozboru Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 2) Ukazatel Jednotka
1. 3. Escherichia coli KTJ/100ml
2. 4. Koliformní bakterie KTJ/100ml
3. 2. Enterokoky KTJ/100ml
4. 8. Počty kolonií při 22°C KTJ/ml
5. 9. Počty kolonií při 36°C KTJ/ml
6. 7. Mikroskopický obraz (živé organizmy)1) Jedinci/ml
7. 6. Mikroskopický obraz (počet organizmů)1) Jedinci/ml
8. 5. Abioseston1) %
9. 39. Mangan mg/l
10. 23. Dusičnany mg/l
11. 24. Dusitany mg/l
12. 30. Chlór volný2) mg/l
13. 27. Hliník mg/l
14. 13. Amonné ionty mg/l
15. 32. Chloridy mg/l
16. 37. Konduktivita mS/m
17. 48. pH
18. 52. Sírany mg/l
19. 16. Barva mg/l Pt
20. 45. Pach přijatelný/ nepřijatelný
21. 61. Zákal ZFn nebo ZFt
22. 63. Železo mg/l
23. 29. Chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) mg/l
24. 60. Vápník mg/l
25. 28. Hořčík mg/l
26. 61. Vápník a hořčík mmol/1
27. 64. Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5 mmol/1
28. 65. Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3 mmol/1
29. 66. Huminové látky1) mg/l
30. - Absorbance A1 254 3)
31. - Nerozpuštěné látky1) mg/l
32. - Fosforečnany1) mg/l
33. - BSK5 1) mg/l
34. - Nasycení kyslíkem1) %
Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:
1) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.
2) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo - stanoví se pouze u vody vyrobené.
3) Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to
od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.
Rozšíření rozsahu monitorovacího a provozního rozboru:
Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší
než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a
vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4).
Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.
Tabulka č. 4 PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ A VYROBENÉ VODY
Rozsah k technologickému řízení provozu
V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory.
Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.
Povrchová voda °C vody
spotřeba kyslíku manganistanem mg/l
nová neutralizační kapacita do pH 4,5 mmol/1
mg/l
mg/l
mg/l
mikrobiologické a biologické ukazatele 2)
desinfekční činidlo mg/l
Podzemní voda
Teplota °C
Reakce vody
Železo mg/l
Mangan mg/l
Formy oxidu uhličitého mg/l
Chemická spotřeba kyslíku manganistanem mg/l
Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele
Dezinfekční činidlo mg/l
Poznámky k tabulce č. 4:
1) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.
2) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období
a na charakteru tohoto biologického oživení vody.
PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy.
Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.
2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody
a složení technologické linky úpravny vody.
3. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.
4. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadované správnosti a přesnosti analýz.
ČÁST 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ
A) SUROVÁ VODA
1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.
2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi.
Kontrola jednotlivých zdrojů se provede, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody. V tomto případě se uvedené minimální
rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.
Tabulka č. 5 PRO VODU UPRAVOVANOU
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den
Počet zásobovaných obyvatel (při 200) Četnost /rok
provozní rozbor (tab. č. 4) monitorovací rozbor (tab. č. 3) úplný rozbor (tab. č. 1)
do 100 do 500 x 1 x
101 - 1000 501 - 5000 6 2 1
1001 - 4000 5001 - 20000 26 4 1
4001 - 10000 20001 - 50000 26 8 2
10001 - 20000 50001 - 100000 104 12 2
20001 - 30000 100001 -150000 365 12 4
nad 30000 nad 150000 x 24 4
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje
Tabulka č. 6 PRO VODU BEZ ÚPRAVY
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den
Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv./den) Četnost /rok
monitorovací rozbor (tab. č. 3) úplný rozbor (tab. č. 1)
do 100 do 500 1 x
101 - 1000 501 - 5000 2
1001 - 4000 5001 - 20000 4
4001 - 10000 20001 - 50000 8
10001 - 20000 50001 - 100000 12
20001 - 30000 100001 - 150000 12
nad 30000 nad 150000 x x
x Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje.
Poznámka k tabulce č. 6:
Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou
Úplný rozbor surové vody se provádí pouze v případě, že se zjistí při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti,
výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli. To neplatí, pokud je ukazatel
součástí monitorovacího rozboru.
V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody, vzorek odebraný v rozvodné vodovodní síti
co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 500 zásobených obyvatel).
B) VYROBENÁ VODA
PRO VODU UPRAVOVANOU
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.
2. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.
Tabulka č. 7
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den Počet zásobovaných obyvatel (při 200 l/obyv/den) Četnost / rok
provozní rozbor (tab.č. 4) monitorovací rozbor (tab.č. 3) úplný rozbor (tab.č. 2)
do 100 do 500 x 2 1 za 2 roky
101 - 1000 501 - 5000 12 4 1
1001 - 4000 5001- 20000 52 8 1
4001 - 10000 20001 - 50000 52 16 2
10001 - 20000 50001 - 100000 104 52 2
20001 - 30000 100001 - 150000 365 52 4
nad 30000 nad 150000 x x x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel.
Tabulka č. 8
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY
Počet zásobovaných Četnost kontroly obsahu desinfekčního činidla
vodní zdroj
obyvatel podzemní povrchový
do 500 X X
501 - 5000 2 x týdně 1 x denně
5001 - 20000 1 x denně 3 x denně
nad 20000 3 x denně X
X Četnost stanoví provozovatel podle jakosti a proměnlivosti složení vodního zdroje. Je vhodné automatické měření a registrace zbytkového obsahu dezinfekčních prostředků.
PRO VODU BEZ ÚPRAVY
1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.
2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo sítě.
3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.
Tabulka č. 9
MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY
Objem vody vyrobené m3/den
Počet zásobovaných obyvatel (při 200 1/obyv/den) Četnost / rok
monitorovací rozbor
(tab.č. 3) úplný rozbor
(tab.č. 2)
do 100 do 500 2 1 za 2 roky
101 - 1000 501 - 5000 4 1
1001 - 4000 5001 - 20000 8 1
4001 - 10000 20001 - 50000 16 2
10001 - 20000 50001 - 100000 52 2
20001 - 30000 100001 - 150000 52 4
nad 30000 nad 150000 x x
x Četnost určí provozovatel individuálně podle druhu zdroje vody. Četnost nesmí být nižší než údaj určený pro nižší počet obyvatel.
C) PITNÁ VODA DODÁVANÁ VODOVODNÍM POTRUBÍM ODBĚRATELI
ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ
Určení rozsahu rozborů, četnosti sledování, místa odběrů vzorku, způsob odběru vzorků, metody stanovení včetně požadavků na laboratoře provádějící analýzy a další podrobnosti se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
D) VODOJEMY
1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.
2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.
ČÁST 4
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ. ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku (typ vzorku), jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Laboratoř, která provádí monitorovací a úplné rozbory surové a vyrobené pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře.
3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:
- překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu30) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,
- počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení hodnoty pro jednotlivé typy limitu v analyzovaném vzorku),
- množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,
- počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.
4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).
5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.
30) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),
c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.
PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:
Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.
ČÁST 2 MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ
A) ZÁKLADNÍ ROZBOR
Ukazatel Symbol Jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku BSK5 mg/l
Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou CHSKCr mg/l
Nerozpuštěné látky sušené NL mg/l
B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)
Ukazatel Symbol Jednotka
Amoniakální dusík N-NH4 + mg/l
Celkový dusík Ncelk. mg/l
Celkový fosfor Pcelk. mg/l
C) PROVOZNÍ ROZBOR
Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.
D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR
Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt COV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.
ČÁST 3
MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD
A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU
Tabulka č. 1
MÍSTA ODBĚRŮ:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) odtok z čistírny odpadních vod,
c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.Velikost čistírny odpadních vod
Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)
Typ vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok
Typ A Typ B Typ C
BSK5
CHSKCr
NL
N-NH4+
Ncelk
Pcelk
BSK5
CHSKCr
NL
N-NH4+
Ncelk
Pcelk
BSK5
CHSKCr
NL
N-NH4+
Ncelk
Pcelk
méně než 500 2 1
500 - 2000 4 2
2001 - 5000 4 4
5001 - 10000 6 6
10001 - 50000 12 12
více než 50000 24 24
Další ukazatele:
Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):
V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost
jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.
Typ vzorku:
Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak,
aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.
Typ B - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.
Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální
hodnotě průtoku v době odběru vzorku.
B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU
Tabulka č. 2
MÍSTA ODBĚRU:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) odtok z čistírny odpadních vod
ROZSAH ROZBORU: Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu (obvykle CHSK, BSK, pH, NL)
TYP VZORKU:
Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.Velikost čistírny odpadních vod-počet připojených ekvivalentních obyvatel Četnost sledování vybraného ukazatele/rok
méně než 500 x
500 - 2000 x
2001 - 5000 x
5001 - 10000 6
10001 - 50000 12
více než 50000 26
x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu
C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI
1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.
2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:
a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,
b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,
c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,
d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.
3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.
D) PROVOZNÍ ROZBORY - KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.
ČÁST 4 KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD
1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro přímou aplikaci na zemědělské pozemky se stanoví:
a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom, nikl,
b) polychlorované bifenyly (PCB): suma šesti kongenerů 28+52+101+138+153+180, adsorbovatelné organické halogeny (AOX),
c) mikrobiologické ukazatele: termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky, salmonella spp.
V případě potřeby agrotechnické parametry:
pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík.
Postup odběrů a analýz vzorků kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o používání kalů v zemědělství.
2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu se zjišťují:
a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),
b) pH, sušina, organické látky.
3) Pro ostatní využití nebo likvidaci kalu se provádějí analýzy podle daného účelu ve smyslu vyhlášek č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nebo vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Tabulka č. 3 MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU
Počet připojených ekvivalentních obyvatel
Počet rozborů za rok
pro bod 1 pro bod 2
do 500 x podle potřeby
501 - 5000 x 1
5001 - 25000 x 2
25001 - 100000 x 4
nad 100000 x 6
x) četnost určí provozovatel podle produkce kalu (příloha č. 5 vyhlášky č. 382/2001 Sb.).
ČÁST 5
ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE
1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.
2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:
- dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,
- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),
- bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,
- bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod.
4. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY
I. BYTOVÝ FOND
Byty, 1. na jednu osobu bytu s tekoucí studenou vodou mimo byt za rok 15 m3
2. na jednu osobu bytu bez tekoucí teplé vody (teplé vody na kohoutku) za rok 25 m3
3. na jednu osobu bytu s tekoucí teplou vodou (teplá voda na kohoutku) za rok 35 m3
Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody. Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného
uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým
kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.
V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.
Rodinné domy.
Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i
s očistou osob při aktivitách v zahradě apod.
Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.
Rekreační chaty (chalupy).
Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím
k době, po kterou je chata během roku využívána.
Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.
Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace
podle § 19 odst. 7 zákona:
V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem
kropení zahrady, je větší než 30m3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel.
V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo
jídel apod., je větší než 30m3, se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.
V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.
II. VEŘEJNÉ BUDOVY.
ŠKOLY
a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;
b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;
c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.
kancelářské budovy (bez stravování) na jednu osobu při průměru 250 pracovních dnů za rok
4. WC, umyvadla 8 m3
5. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda 14 m3
6. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování 18 m3
školy (bez stravování) na jednu osobu (žáka, učitele, pracovníka) při průměru 200 pracovních dnů za rok
7. WC, umyvadla 3 m3
8. WC a tekoucí teplá voda 5 m3
mateřské školy a jesle s celodenním provozem
(bez stravování) na jednu osobu (učitele, pracovníka, dítě) při průměru 200 pracovních dnů za rok
9. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda 8 m3
10. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování 16 m3
III. HOTELY. UBYTOVNY. INTERNÁTY (směrná čísla pouze pro ubytování)najedno lůžko za rok
hotely a penziony
11. většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou 45 m3
12. většina pokojů je bez koupelny (sprch), WC na chodbě 23 m3
13. restaurace v hotelu, penzionu podle položek č. 18, 19 a 20 +39,40 a 41+42 a 43.
14. pro doplňující vybavení hotelů se přičítá:
denní připouštění bazénu 10 m3
sauna, welnes 10 m3
V případě vlastní prádelny se použije směrné číslo pro prádelny.
internáty, učňovské domovy, studentské koleje, ubytovny
15. většina pokojů má WC a koupelnu s tekoucí teplou vodou 25 m3
16. v budovách, kde jsou koupelny (sprchy), WC na chodbě 15 m3
17. stravování podle položek č. 18, 19, 20, 39, 40 a 41.
stravování - kuchyně, jídelna (bezobslužné) na 1 strávníka a 1 pracovníka na jednu směnu za rok
18. dovoz jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla 3 m3
19. vaření jídla, mytí nádobí, vybavení WC, umyvadla 8 m3
20. bufet, občerstvení 1 m3
IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda na 1 pracovníka v denním průměru za rok
zdravotnická střediska, ambulatoria, ordinace
21. na jednoho pracovníka 18 m3
lékárny, hygienicko-epidemiologické stanice
22. na jednoho pracovníka 18 m3
zubní střediska s celoročním provozem, ordinace
23. na jednoho pracovníka 20 m3
ošetřovaná osoba
24. na 1 vyšetřovanou osobu v denním průměru za rok 2 m3
rehabilitace, rehabilitační bazén, sauna
25. na jednotlivá rehabilitační zařízení se určí potřeba množství podle příslušné normy pro provoz využívaného zařízení
26. na jednoho pracovníka 18 m3 najedno lůžko za rok
nemocnice (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
27. najedno lůžko 50 m3
léčebny dlouhodobě nemocných, domovy důchodců (včetně stravování, kuchyně, bez léčebných zařízení)
28. najedno lůžko 45 m3
V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ
multikina, samostatná kina a divadla s celoročním provozem (vybavení WC, umyvadla) při plné obsazenosti za rok
29. najedno sedadlo a jedno představení denně 1 m3
přednáškové síně, knihovny, čítárny, studovny a muzea (vybavení WC, umyvadla) na jednoho stálého pracovníka za rok
30. 14 m3 na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
31. na jednoho návštěvníka 2 m3
tělocvična, sportoviště, fitness centrum (vybavení WC, umyvadla, možnost sprchování s teplou vodou) na jednoho návštěvníka v denním průměru za rok
32. na jednoho návštěvníka 20 m3
na 1 hřiště za rok
33. kropení antukových hřišť krytých 230 m3
34. kropení antukových hřišť nekrytých 460 m3
na 100 m2 za provozní den
35. kropení travnatých hřišť 20 m3
za rok
36. golfové hřiště 18 ti jamkové se zavlažováním greenu, odpališť a ferveje 22500 m3
na 1 návštěvníka - diváka v denním průměru (365 dnů) za rok
37. WC, umyvadla 1 m3
Poznámka: v případě neprokázání počtu návštěvníků se jejich počet stanoví jako desetina kapacity zařízení pro návštěvníky -diváky.
zimní stadion
38. pro jednotlivá zařízení se určí potřeba množství vody podle příslušné normy nebo technického návodu pro provoz (tvorba a úprava
ledové plochy, relaxační zařízení apod.)
VI. RESTAURACE, VINÁRNY (vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)
Restaurace, vinárny, kavárny
na jednoho pracovníka v jedné směně (365 dnů) za rok (zahrnuje i zákazníky bez mytí skla)
39. pouze výčep 50 m3
40. výčep, podávání studených jídel 60 m3
41. výčep, podávání studených jídel a teplých jídel 80 m3
Vybavení na mytí skla:
(připočítává se k položkám č. 39, 40 a 41)
42. výčepní stolice s trvalým průtokem 3 l/min. za jednu směnu 450 m3
43. mytí skla bez trvalého průtoku nebo myčka skla za jednu směnu 60 m3
VII. PROVOZOVNY na jednoho pracovníka v jedné směně za rok
provozovny místního významu, kde se vody neužívá k výrobě
44. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda 18 m3
45. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování 26 m3
46. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování v provozovnách s nečistým provozem nebo potřebou vyšší hygieny 30 m3
holičství a kadeřnictví
na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok (zahrnuje i zákazníky)
47. v pánské a dámské provozovně WC, umyvadla s tekoucí teplou vodou 50 m3
samostatné prádelny (zakázkové)
48. na 1 q vypraného prádla (tzv. technická voda) 1 m3
49. na jednoho zaměstnance v jedné směně podle položek č. 44, 45 a 46
VIII. PRODEJNY
prodejny s čistým provozem, včetně obchodních domů, supermarketů na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
50. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda 18 m3
prodejna ryb, drůbeže a zvěřiny na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
51. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda 20 m3
52. na 100 kg prodaných živých ryb (připočítává se k položce č. 51) 34 m3 na 100 kg živých ryb
53. prodej ryb v sádce na volném prostranství na 100 kg prodaných živých ryb 6 m3
potravinářské výrobny místního významu (např. řeznictví, výroba uzenin, salátů, pečiva apod., WC, umyvadla)
na jednoho pracovníka v jedné směně v průměru za rok
54. WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování 26 m3
Poznámka: spotřeba vody k výrobě se vypočte podle technologie výroby a vybavení prodejny.
IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ
hospodářská zvířata najeden kus v průměru za rok
55. dojnice včetně ošetřování mléka a oplachů 36 m3
56. býk 18 m3
57. tele, ovce, koza, vepř 6 m3
58. prasnice 8 m3
59. kůň 14 m3
60. pes - chovná stanice (pouze nad 2 kusy) 1 m3
drůbež na 100 kusů v průměru za rok
61. slepice, perličky 11 m3
62. husy, kachny, krůty 36 m3
X. ZAHRADY v průměru za rok
63. venkovní zahrady okrasné (trávníky, květiny) nebo osázené zeleninou na 100 m2 16 m3
64. sady osázené ovocnými stromy nebo jinak využívané na 100 m2 3 m3
65. pro automatizované zalévání zahrad s pěstováním květin, zeleniny podle čidel na určení vlhkosti 12 m3
66. průmyslové a skleníkové pěstování zeleniny, květin - pro jednotlivá zařízení (automatizované kropení) se určí potřeba množství podle příslušného
technického návodu pro provoz využívaného objektu
XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ v průměru za rok
67. osobní automobil užívaný pro domácnost (stříkání a umývání)
- předpokládá se mytí 10 x ročně 1 m3
Poznámka: v odůvodněných případech může vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn,
výše uvedená směrná čísla roční potřeby v částech I. až XI. snížit.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY
ČÁST 1 UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).
Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. la nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech
ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.
POVRCHOVÁ VODA
Tabulka č. 1a
Pořadové číslo Ukazatel Jednotka A1 A2 A3
mezní mezní mezní
1. Reakce vody pH 6, 5-9, 5 5-6,5 9,5-10 menší než 5 nebo menší než 10
2. Barva mg/l Pt 20 100 200
3. Nerozpuštěné látky suš. mg/l 10
4. Teplota °C 20 25 25
5.*) Konduktivita mS /m 125 125 125
6. Pach přijatelný nepřijatelný
7. Dusičnany mg/l 50 50 50
8. Fluoridy mg/l 1,5 1,5 1,5
9. Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)
mg/l 0,01 0,02 0,03
10. Železo celkové mg/l 0,2 1 2
11. Mangan mg/l 0,05 0,5 1,5
12. Měď mg/l 0,05 0,05 0,1
13. Zinek mg/l 3 5 5
14. Bor mg/l 1 1 1
15. Berylium mg/l 0,002 0,002 0,002
16. Nikl mg/l 0,02 0,03 0,03
17. Arsen mg/l 0,01 0,01 0,02
18. Kadmium mg/l 0,005 0,005 0,005
19. Chrom veškerý mg/l 0,05 0,05 0,05
20. Olovo mg/l 0,01 0,025 0,05
21. Selen mg/l 0,01 0,01 0,01
22. Rtuť mg/l 0,001 0,001 0,001
23. Kyanidy veškeré mg/l 0,05 0,05 0,05
24.* Sírany mg/l 250 250 250
25.* Chloridy mg/l 100 100 250
26. Tenzidy aniontové mg/l 0,2 0,2 0,5
27. Uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1 0,1 0,1
28. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) ng/i 0,1 0,1 0,2
29. Pesticidní látky celkem ng/i 0,5 0,5 0,5
30. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem mg/l 3 10 15
31. Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20°C s vyloučením nitrifikace mg/l 3 5 7
32. Amonné ionty mg/l 0,5 1 3
33. Celkový organický uhlík (TOC) mg/l 5 7 10
34. Huminové látky mg/l 2,5 5,0 8,0
35. Koliformní bakterie KTJ/100 ml 50 5000 50000
36. Termotolerantní koliformní bakterie KTJ/100 ml 20 2000 20000
37. Fekální streptokoky (Enterokoky) KTJ/100 ml 20 1000 10000
38. Mikroskopický obraz jedinci/ml 50 3000
5001) 10000
10001)
39 Pesticid jednotlivý2) µg/l 0,1 0,1 0,5
40. Hliník mg/l 0,2 1,0 2,0
1) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.
2) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.
*) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.
Vysvětlivky k tabulce č. 1a:
1) M - mezní, povinné hodnoty.
2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).
3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).
5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stánovitelnosti příslušné normové metody.
6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren.
7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.
8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.
PODZEMNÍ VODA
Tabulka č. 1b UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU
Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. la pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:
Ukazatel Jednotka A1 A2 A3
Železo mg/l 0,2 5 20
Mangan mg/l 0,05 1,0 2,0
Sulfan mg/l platí limity pachu
ČÁST 2 STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY
Tabulka č. 2 Pro kategorii Typy úprav
A1 Úprava surové vody s koncovou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště
snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále
odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním.
Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.
A2 Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování nebo infiltraci, pomalou
biologickou filtraci,
úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.
A3 Úprava surové vody vyžaduje dvou či vícestupňovou úpravu čiřením, oxidací, odželezňováním a odmanganováním s koncovou dezinfekcí,
popř. jejich kombinaci.
Mezi další vhodné procesy se řadí např. využívání ozónu, aktivního uhlí, pomocných flokulantů, flotace. Ekonomicky náročnější postupy
technicky zdůvodněné (např. sorpce na speciálních materiálech, iontová výměna, membránové postupy) se použijí mimořádně.
Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3 Podle § 13 odst. 2 zákona lze vodu této jakosti výjimečně odebírat
pro výrobu pitné vody s udělením výjimky příslušným krajským úřadem.
Pro úpravu na vodu pitnou se musí použít technologicky náročné postupy spočívající v kombinaci typů úprav uvedených pro kategorii A3, přičemž je nutné
zajistit stabilní kvalitu vyráběné pitné vody podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění
anebo vyhledání nového zdroje vody.
Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie
(např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).
ČÁST 3 ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ
1) Základní zařazení nového zdroje surové vody
a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.la a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).
b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.
c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.
d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.
e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.
2) Upřesnění kategorie
a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci
plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity
výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů
podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné
sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.
b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem,
pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným
kategoriím svojí vyšší koncentrací).
c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.
d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.
3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:
a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány
v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;
b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených
v tabulce č. la této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do
povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;
c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn),
nasycení kyslíkem, BSK5;
odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod,
dále při odběrech z různých horizontů;
d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba
stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem,
než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.
4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.
5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná
kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky.
Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.
6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.
ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY
1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu
roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (Iu,p) vybraných ukazatelů podle vztahu:
a b c d
Iu,p= Iu1 —— + Iu2 —— + Iu3 —— + Iu4 ——
100 100 100 100 ,
kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.
2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kateg oriím A1 až A3 (Iu1= 1, u2 = 2, Iu3= 3).
Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4 = 4.
Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.
3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY
Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13.
MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST
Ukazatel Jednotka Mez stanovitelnosti Přesnost
+/- Správnost
+/-
1. Reakce vody 0.1 0.2
2. Barva mg/l Pt 2 10% 20%
3. Nerozpuštěné látky mg/l 3 10% 20%
4. Teplota °C 5% 10%
5. Konduktivita mS/m 5% 10%
6. Pach přijatelný/ nepřijatelný
7. Dusičnany mg/l 2 10% 20%
8. Fluoridy mg/l 0,2 10% 20%
9. Adsorbovatelné org. vázané halogeny(AOX) mg/l 0,01 20% 25%
10. Železo celkové mg/l 0,05 10% 20%
11. Mangan mg/l 0,01 15% 25%
12. Měď mg/l 0,01 15% 25%
13. Zinek mg/l 0,01 15% 25%
14. Bor mg/l 0,05 10% 20%
15. Berylium mg/l 0,0005 20% 30%
16. Nikl mg/l 0,001 20% 30%
17. Arsen mg/l 0,001 20% 30%
18. Kadmium mg/l 0,0005 20% 30%
19. Chrom veškerý mg/l 0,001 20% 30%
20. Olovo mg/l 0,001 20% 30%
21. Selen mg/l 0,001 20% 30%
22. Rtuť mg/l 0,0002 20% 30%
23. Kyanidy veškeré mg/l 0,005 20% 25%
24. Sírany mg/l 10 10% 20%
25. Chloridy mg/l 10 10% 10%
26. Tenzidy aniontové mg/l 0,02 10% 20%
27. Uhlovodíky C10-C40 mg/l 0,1 20% 25%
28. Polycyldické aromatické uhlovodíky (PAU) µg/l 0,02 30% 50%
29. Pesticidní látky celkem µg/l 0,1 30% 50%
30. Chemická spotřeba kyslíku manganistanem mg/l 0,5 10% 20%
31. Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) při 20° C s vyloučením nitrifikace mg/l 10% 20%
32. Amonné ionty mg/l 0,05 10% 20%
33. Celkový organický uhlík (TOC) mg/l 1 10% 20%
34. Huminové látky mg/l 0,5 10% 20%
35. Koliformní bakterie KTJ/100ml
36. Termotolerantní koliformní bakterie KTJ/100ml
37. Fekální streptokoky (Enterokoky) KTJ/100ml
38. Mikroskopický obraz jedinci/ml
39. Pesticid jednotlivý µg/l 0,01 30% 50%
40. Hliník mg/l 0,005 20% 25%
Pro účely této tabulky se rozumí:
a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;
b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;
c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE
1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance
znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení
jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod
nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.
2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné
průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren
městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.
3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného
vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).
4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst.
3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.
5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním
řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.
6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné
míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.
7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného
znečištění nad orientační přípustné míry znečištění.
VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY
Ukazatel Symbol Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1)mg/l
Reakce vody pH 6,0 - 9,0
Teplota T 40° C
Biochemická spotřeba kyslíku BSK5 800
Chemická spotřeba kyslíku CHSKCr 1600
Nerozpuštěné látky NL 500
Dusík amoniakální N- NH4+ 45
Dusík celkový Ncelk. 60
Fosfor celkový Pcelk. 10
Rozpuštěné anorganické soli RAS 2500
Kyanidy celkové CN-celk. 0,2
Kyanidy toxické CN-tox. 0,1
Uhlovodíky C 10-C40 C10-C40 10
Extrahovatelné látky EL 80
Tenzidy aniontové PAL-A 10
Rtuť Hg 0,05
Měď Cu 1,0
Nikl Ni 0,1
Chrom celkový Crcelk. 0,3
Chrom šestimocný Cr6+ 0,1
Olovo Pb 0,1
Arsen As 0,2
Zinek Zn 2
Kadmium Cd 0,1
Salmonella spp.2) negativní nález
1) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.
V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.
2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE
Druh plochy plocha m2 odtokový součinitel redukovaná plocha m2 (plocha krát odtokový součinitel)
A
B
C
Součet redukovaných ploch:
Dlouhodobý srážkový normál* : ........mm/rok, tj. ..........m2/rok
Roční množství odváděných srážkových vod Q vm3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m/rok.
* Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30ti letí,
v současné době za 30ti letí - 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o
normu Světové meteorologické organizace.
Odtokové součinitele podle druhu plochy
a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9.
b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:
v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4.
c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňováných a vsakovacích tvárnic:
v případě možnosti odtoku do kanalizace............odtokový součinitel: 0,05.
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO
A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:
1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (Ul slz Un),
kde n je celkový počet kategorií.
Ul je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m3/h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m3/rok].
2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem Si podle § 35 této vyhlášky.
3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:
Si = k + a × Uib , kde i = 1, ... n.
4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k mneší než Si.
Poznámka: Konstanta k je daná Kč najeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru
charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům.
5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 menší než b menší než 2.
Poznámka: Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými
parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 malým odběratelům.
Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m3 velkým odběratelům.
6. Vypočte se koeficient a ze vzorce: S1- k
a = ——————
U1b
7. Pevné složky (Si+1) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou: Si+1 = k + a × Ui+1b
B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (ti. srážkové, podzemní atd.) sS = Qs × (JSS - DSS)
sS ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v Kč/rok
Qs ... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m3/rok
JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m3
DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m3.
C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru
Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:n
∑ i ≤ m × (N + Z)
i = 1
pi ..... počet odběrů v jednotlivých kategoriích
m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)
N ..... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/ rok
Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.
Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období,
bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka
splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ
1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:
A. Právnická osoba:
Název firmy:
Adresa sídla:
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Statutární orgán:
B. Fyzická osoba:
Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma,
Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:
Datum narození:
Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:
2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):
3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:
4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:
Sloupce
1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.
2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (ICME).
3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek vybraných údajů majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku,
ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává
sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Uvádí se hodnota infrastrukturního majetku vodovodů
a kanalizací reprodukční pořizovací ceně. Zahrnuje se pouze majetek v kapacitách odpovídajících možnému reálnému využití v oboru vodovodů a kanalizací.
Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí podle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři
skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.
4. Vlastník si podle vlastního uvážení, popřípadě metodiky stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence,
popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu.
Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti. Vyhodnocení je možné i jako výsledek odborného šetření míry opotřebení
(zhoršení stavu).
5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 -opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat
následující životnost: vodovodní řady přiváděči a vodovodní síť 80 let, úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let, kanalizační síť 90 let,
čistírny odpadních vod 40 let.
6. Pro vodovody - přiváděči řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci přiváděči stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa.
Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.
7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.
12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn
na 5 kalendářních roků.
5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):
A. Majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů
majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě
na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu
financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků
do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních
čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3
úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.),
součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené reprodukční pořizovací ceny,
uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny:
vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Pro výpočet hodnoty v aktuální
pořizovací ceně se použije vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška) nebo Metodický pokyn Ministerstva
zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a
pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji.
Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává
„hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).
C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky.
Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle hodnoty v reprodukční pořizovací ceně. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše
v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům - například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály.
Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“ (zkoumání zhoršení stavu).
D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se
o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní,
jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.
6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.
7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.
8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří porovnání podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně vynaložených nákladů.
9. Číslo jednací a datum schválení:
10. Podpis vlastníka:
47. Za přílohu č. 19 se doplňují přílohy č. 19a až 24, které znějí:
Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE
TEXTOVÁ ČÁST
Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto:
- popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC-a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“,
- popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“,
TABULKOVÁ ČÁST
Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu MDB. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru:
(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)
Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N pořadové číslo
nuts T označení kraje (např. CZ021)
nazev T jméno kraje
Tabulka OBCEROZ - obsahuje číselník obcí s rozšířenou působností
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N pořadové číslo
kraj T označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE)
okres N označení okresu („ident“) do kterého obec patří
nazev T jméno obce s rozšířenou působností
ident N identifikační číslo obce s rozšířenou působností
Tabulka OBCE - obsahuje číselník obcí
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj T označení kraje, do kterého obec patří (viz „nuts“ v tabulce KRAJE)
okres N označení okresu, do kterého obec patří
obecroz N označení obce s rozšířenou působností, pod kterou obec spadá („ident“ OBCEROZ)
icob T identifikační číslo obce (UIR)
kodobec T kódové číslo obce (UIR)
nazev T jméno obce
acislo T identifikační číslo obce
psc T poštovní směrovací číslo
poradi N pořadové číslo obce v kódu PRVKUK
Tabulka VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
oznac T označení vodovodu
kraj T označení kraje, do kterého obec patří
skupvod T přiřazení vodovodů ke skupinovému
provoz T označení provozovatele
nazev T jméno vodovodu
typ N samostatný nebo přiřazený ke skupinovému
rokpripoj N rok připojení
zapis N 0 k vodovodu nejsou přiřazeny technické údaje, 1 k vodovodu jsou přiřazeny technické údaje
invvl - invv30 D vodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invvpo D vodovody - investiční náklady po roce 2030
invkl - invk30 D kanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invkpo D kanalizace - investiční náklady po roce 2030
zpracovate T zpracovatel PRVKUK
poznamka T poznámka k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi)
Tabulka SKUPVODOVOD - obsahuje číselník oblastních vodovodů
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj T označení kraje, do kterého vodovod patří
oznac T označení oblastního vodovodu
nazev T jméno oblastního provozovatele
poradi N pořadové číslo
Tabulka MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj T textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021)
obecroz N čtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí,
okres N čtyřmístné kódové číslo okresu, nepovinné
icob T identifikační číslo obce podle registru obcí
obec T kódové číslo obce, ke které patří, vyplněno
kodcob T kódové číslo části obce
kodlok N dvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad
nazev T název města, obce, osady
psc T poštovní směrovací číslo obce
acislo T kódové číslo obce zpracovatele PRVKUK
rok1 N výchozí rok (2002)
rok2 N rok ve kterém platí údaje obyv2, rekr2 atd. (2005)
rok3 N rok ve kterém platí údaje obyv3, rekr3 atd. (2010)
rok4 N rok ve kterém platí údaje obyv4, rekr4 atd. (2015)
rok5 N rok ve kterém platí údaje obyv5, rekr5 atd. (2020)
rok6 N rok ve kterém platí údaje obyvó, rekró atd. (2025)
rok7 N rok ve kterém platí údaje obyv7, rekr7 atd. (2030)
obyv1 N počet trvale bydlících obyvatel ve výchozím roce
obyv2 N počet trvale bydlících obyvatel v roce 2005
obyv3 N počet trvale bydlících obyvatel v roce 2010
obyv4 N počet trvale bydlících obyvatel v roce 2015
obyv5 N počet trvale bydlících obyvatel v roce 2020
obyv6 N počet trvale bydlících obyvatel v roce 2025
obyv7 N počet trvale bydlících obyvatel v roce 2030
rekr1 N počet přechodně bydlících obyvatel ve výchozím roce
rekr2 N počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2005
rekr3 N počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2010
rekr4 N počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2015
rekr5 N počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2020
rekr6 N počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2025
rekr7 N počet přechodně bydlících obyvatel v roce 2030
pvod1 N počet obyvatel připojených na vodovod ve výchozím roce
pvod2 N počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2005
pvod3 N počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2010
pvod4 N počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2015
pvod5 N počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2020
pvod6 N počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2025
pvod7 N počet obyvatel připojených na vodovod v roce 2030
pkan1 N počet obyvatel připojených na kanalizaci ve výchozím roce
pkan2 N počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2005
pkan3 N počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2010
pkan4 N počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2015
pkan5 N počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2020
pkan6 N počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2025
pkan7 N počet obyvatel připojených na kanalizaci v roce 2030
pcov1 N počet obyvatel připojených na ČOV ve výchozím roce
pcov2 N počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2005
pcov3 N počet obyvatel připojených na ČOV v r .2010
pcov4 N počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2015
pcov5 N počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2020
pcov6 N počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2025
pcov7 N počet obyvatel připojených na ČOV v r. 2030
vods N vodovod stávající (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno)
vodb N vodovod v budoucnosti (0 = bez vodovodu, 1 s vodovodem, ostatní = neurčeno)
prum1 D průměrná potřeba vody v m3/den ve výchozím roce
prum2 D průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2005
prum3 D průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2010
prum4 D průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2015
prum5 D průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2020
prum6 D průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2025
prum7 D průměrná potřeba vody v m3/den v roce 2030
max1 D maximální potřeba vody v m3/den ve výchozím roce
max2 D maximální potřeba vody v m3/den v roce 2005
max3 D maximální potřeba vody v m3/den v roce 2010
max4 D maximální potřeba vody v m3/den v roce 2015
max5 D maximální potřeba vody v m3/den v roce 2020
max6 D maximální potřeba vody v m3/den v roce 2025
max7 D maximální potřeba vody v m3/den v roce 2030
vvr1 D voda specifická z VVR v 1/osxden ve výchozím roce
vvr2 D voda specifická z VVR v 1/osxden v roce 2005
vvr3 D voda specifická z VVR v 1/osxden v roce 2010
vvr4 D voda specifická z VVR v 1/osxden v roce 2015
vvr5 D voda specifická z VVR v 1/osxden v roce 2020
vvr6 D voda specifická z VVR v 1/osxden v roce 2025
vvr7 D voda specifická z VVR v 1/osxden v roce 2030
vfc1 D voda specifická z VFC v 1/osxden ve výchozím roce
vfc2 D voda specifická z VFC v 1/osxden v r. 2005
vfc3 D voda specifická z VFC v 1/osxden v r. 2010
vfc4 D voda specifická z VFC v 1/osxden v r. 2015
vfc5 D voda specifická z VFC v 1/osxden v r. 2020
vfc6 D voda specifická z VFC v 1/osxden v r. 2025
vfc7 D voda specifická z VFC v 1/osxden v r. 2030
vfd1 D voda specifická z VFD v 1/osxden ve výchozím roce
vfd2 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r. 2005
vfd3 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r. 2010
vfd4 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r. 2015
vfd5 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r. 2020
vfd6 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r. 2025
vfd7 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r.2030
vfo1 D voda specifická z VFD v 1/osxden ve výchozím roce
vfo2 D voda specifická z VFD v 1/osxden v r.2005
vfo3 D voda specifická z VFO v 1/osxden v r.2010
vfo4 D voda specifická z VFO v 1/osxden v r.2015
vfo5 D voda specifická z VFO v 1/osxden v r.2020
vfo6 D voda specifická z VFO v 1/osxden v r.2025
vfo7 D voda specifická z VFO v 1/osxden v r.2030
vnf1 D voda specifická z VNF v 1/osxden ve výchozím roce
vnf2 D voda specifická z VNF v 1/osxden v r.2005
vnf3 D voda specifická z VNF v 1/osxden v r.2010
vnf4 D voda specifická z VNF v 1/osxden v r.2015
vnf5 D voda specifická z VNF v 1/osxden v r.2020
vnf6 D voda specifická z VNF v 1/osxden v r.2025
vnf7 D voda specifická z VNF v 1/osxden v r.2030
kans N kanalizace stávající (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno)
kanb N kanalizace budoucí (0 = bez kanalizace, 1 jednotná, 2 splašková, 3 podtlaková, 4 jednotná a splašková, 5 tlaková, ostatní = neurčeno)
covs N čistírna odpadních vod stávající (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno)
covb N čistírna odpadních vod budoucí (0 bez ČOV, 1 místní ČOV, 2 jiná ČOV (svoz), 3 napojená na jinou ČOV, ostatní = neurčeno)
ovkom1 D produkce komunálních O V v m3xden ve výchozím roce
ovkom2 D produkce komunálních OV v m3xden v roce 2005
ovkom3 D produkce komunálních O V v m3xden v roce 2010
ovkom4 D produkce komunálních O V v m3xden v roce 2015
ovkom5 D produkce komunálních O V v m3xden v roce 2020
ovkom6 D produkce komunálních OV v m3xden v roce 2025
ovkom7 D produkce komunálních O V v m3xden v roce 2030
znkom1 D produkce komunálního znečištění v kg/den ve výchozím roce
znkom2 D produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2005
znkom3 D produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2010
znkom4 D produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2015
znkom5 D produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2020
znkom6 D produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2025
znkom7 D produkce komunálního znečištění v kg/den v roce 2030
ovpru1 D produkce průmyslových O V v m3xden ve výchozím roce
ovpru2 D produkce průmyslových OV v m3xden v roce 2005
ovpru3 D produkce průmyslových O V v m3xden v roce 2010
ovpru4 D produkce průmyslových O V v m3xden v roce 2015
ovpru5 D produkce průmyslových O V v m3xden v roce 2020
ovpru6 D produkce průmyslových OV v m3xden v roce 2025
ovpru7 D produkce průmyslových O V v m3xden v roce 2030
znpru1 D produkce znečištění průmyslových OV v kg/den ve vých. roce
znpru2 D produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2005
znpru3 D produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2010
znpru4 D produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2015
znpru5 D produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2020
znpru6 D produkce znečištění průmyslových OV v kg/den v roce 2025
znpru7 D produkce znečištění průmyslových O V v kg/den v roce 2030
ovcel1 D produkce O V celkem v m3xden ve výchozím roce
ovcel2 D produkce O V celkem v m3xden v roce 2005
ovcel3 D produkce O V celkem v m3xden v roce 2010
ovcel4 D produkce O V celkem v m3xden v roce 2015
ovcel5 D produkce O V celkem v m3xden v roce 2020
ovcel6 D produkce O V celkem v m3xden v roce 2025
ovcel7 D produkce O V celkem v m3xden v roce 2030
zncel1 D znečištění OV celkem v kg/den ve výchozím roce
zncel2 D znečištění OV celkem v kg/den v roce 2005
zncel3 D znečištění O V celkem v kg/den v roce 2010
zncel4 D znečištění OV celkem v kg/den v roce 2015
zncel5 D znečištění OV celkem v kg/den v roce 2020
zncel6 D znečištění OV celkem v kg/den v roce 2025
zncel7 D znečištění O V celkem v kg/den v roce 2030
invv1 - invv30 D vodovody - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invvpo D vodovody - investiční náklady po roce 2030
invk1 - invk30 D kanalizace - investiční náklady od výchozího roku do 2030
invkpo D kanalizace - investiční náklady po roce 2030
zpracovate T zpracovatel PRVKUK
poznamka T text (max 255 znaků), ve kterém je možno uvést poznámku k příslušné lokalitě (možnost vysvětlujícího textu k údajům v databázi)
Tabulka TECUDAJ - obsahuje technické údaje investic
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj T textové označení kraje podle statistické ročenky (např. CZ021)
obecroz N čtyřmístné kódové číslo obce s rozšířenou pravomocí,
obec T kódové číslo obce, ke které patří
kodcob T kód části obce
kodlok N dvojmístný kód vyjadřující seznam obcí a osad spadajících pod jeden obecní (městský) úřad
nazev_obce T název města, obce, osady, skupinového vodovodu
typ N typ investice:
1 = zdroje
2 = úpravny
3 = vodojemy
5 = řady a přípojky
6 = ČOV
7 = kanalizační řady a přípojky
nazevobj T název
pro typ=1 zdroj
káp1 D kapacity [m3/den]
kap2,..,kap4 D případné změněné hodnoty kapacity
rok1,..rok3 N roky změn kapacity (v roce rok1 se kapacita změní na kap2, v roce rok2 na kap3 atd.). Pokud jsou rok1 nebo rok2 nebo rok3 nevyplněný nebo 0, kapacita se nemění
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=2 úpravna vody
káp1 D kapacita [l/s]
rok1 N rok uvedení do provozu
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=3 vodojemy
počet1 N objem stávajících vodojemů [m3] ve výchozím roce (2000)
pocet2 N objem nových [m3] v r. 2020
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=5 vodovodní řady a přípojky
káp1 D délka vodovodních řadů [km] ve výchozím roce (2000)
kap2 D délka rekonstruovaných vodovodních řadů [km] v r. 2020
kap3 D délka nových vodovodních řadů [km] v r. 2020
pocet1 N počet vodovodních přípojek ve výchozím roce (2000)
pocet2 N počet nových vodovodních přípojek v r. 2020
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
pro typ=6 ČOV
kap1 D kapacita v m3/d
kap2 D kapacita BSK5 v kg/d
rok1 N rok, ke kterému se vztahují údaje káp1, kap2. Pokud je 0 nebo není vyplněn, v programu se neobjeví a předpokládá se,
že údaje se vztahují k výchozímu roku
pocet1 N typ čistírny
pocet2 N způsob likvidace kalu
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
Typy čistíren
0 neurčeno
1 septik
2 septik s dočištěním
3 domovní mikročistírna-disky
4 domovní mikročistírna-filtry
5 kořenová čistírna
6 stabilizační nádrž
7 čistírna s biokontaktory
8 malá aktivační, čistírna s nitrifikací
9 aktivační čistírna
10 aktivační čistírna s nitrifikací
11 aktivační čistírna s denitrifikací a nitrifikací
12 čistírna s biologickými filtry
13 aktivační čistírna a rybník
14 aktivační čistírna s nitrifikací a rybník
15 aktivační čistírna s nitrifikací a mikrosíty
16 aktivační čistírna a rychlofiltrace
17 čistírna s nitrifikací a srážením P
18 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P
19 čistírna s denitrifikací + nitrifikací + srážením P + filtry.
Způsob likvidace kalu
0 neurčeno
1 odvážen na zem. pozemky
2 odvážen na jinou ČOV
3 kal odvodňován na ČOV
pro typ=7 kanalizační řady a přípojky
kap1 D délka kanalizačních řadů [km] ve výchozím roce (2000)
kap2 D délka rekonstruovaných kanalizačních řadů [km] v r. 2020
kap3 D délka nových kanalizačních řadů [km] v r. 2020
počet1 N počet nových kanalizačních přípojek v r. 2020
ostatní položky u tohoto typu nemají význam a nezobrazují se
identobj N 0 - stávající investice, 1 - rekonstrukce, 2 - nová investice
vyplňuje se pouze v řádcích ve kterých je typ 1,2,3,6
Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE
STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU
Na základě zmocnění v § 5 odst. 6 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru:
(N - celé číslo, T - text, A/N - ano/ne, M - memo položka, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)
Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID provozovatele
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T křestní jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni T příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev T název příjemce
adresa1 T ulice a číslo popisné sídla provozovatele
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla provozovatele
adresa3 T obec sídla provozovatele
ICO T identifikační číslo (IČO)
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
telefon T telefonické spojení na provozovatele
fax T faxové spojení na provozovatele
e_mail T emailová adresa provozovatele
Tabulka VLASTNÍK - obsahuje číselník vlastníků
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID vlastníka
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T křestní jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni T příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev T název vlastníka
adresa1 T ulice a číslo popisné sídla vlastníka
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla vlastníka
adresa3 T obec sídla vlastníka
ICO T identifikační číslo (IČO)
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
telefon T telefonické spojení na vlastníka
fax T faxové spojení na vlastníka
e_mail T emailová adresa vlastníka
Tabulka ORP - číselník vodoprávních úřadů
kodnuts T označení kraje
cisorp T čtyřmístný kód obce s rozšířenou pravomocí
nazorp T název obce s rozšířenou pravomocí
Tabulka VUME_VOD - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence vod. řadů
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icme T identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan . A/N majetek nepoužíván v tomto roce
typ N typ řadu
0 - přiváděči řad
1 - rozvodná vodovodní síť
nazev T název majetku
vs_naz_cob T název části obce (pro rozvodnou síť)
vs_kod_cob T kód části obce (pro rozvodnou síť)
vs_naz_ku T název katastrálního území (pro rozvodnou síť)
vs_kod_ku T kód katastrálního území (pro rozvodnou síť)
vs_naz_obce T název příslušné obce (pro rozvodnou síť)
vs_kod_obce T kód základní územní jednotky (pro rozvodnou síť)
pr_coor_x D souřadnice konce řadu (pro přívodní řad)
pr_coor_y D souřadnice konce řadu (pro přívodní řad)
pr_naz_ku T název katastrálního území konce přívodního řadu
pr_kod_ku T kód katastrálního území konce přívodního řadu
vs_ku_pocet N počet katastrálních území, pro která je určen vod. řad
vs_ku_nazvy M názvy katastrálních území, pro která je určen vod. řad
vs_ku_kody M kódy katastrálních území, pro která je určen vod. řad
system N příslušnost vod. řadu k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vz_typ_0 N vlastní vodní zdroj ano/ne
vz_zdroj_0 N typ vlastního vodního zdroje
0 - podzemní
1 - povrchový
2 - směs podzemního a povrchového
v_ztyp_1 N převzatá voda ano/ne
vz_zdroj_1 N typ převzaté vody
0 - podzemní
1 - povrchová
2 - směs podzemní a povrchové
prip_vod_nazev T název skupinového vodovodu, ke kterému je rozvodná síť připojena
prip_vod_icme T IČME přiváděcího řadu, ke kterému je rozvodná síť připojena
prip_vod_obec T název obce s místním vodovodem
prip_upr_icme T IČME úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena
prip_upr_naz T název úpravny, ke kterému je vodovodní síť připojena
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastr, územích
obyv_zas N počet zásobených v připojených katastr, územích
tu_vr_celk D celková délka
tu_vr_prep D přepočtená celková délka
tu_vel_dn100 D celková délka do DNI00
tu_vel_dn300 D celková délka do DN300
tu_vel_dn500 D celková délka do DN500
tu_vel_dn_v D celková délka větší než DN500
tu_tm_kov D celková délka kovového potrubí
tu_tm_plast D celková délka plastového potrubí
tu_tm_jine D celková délka potrubí z jiného materiálu
tu_vod_pocet N počet vodojemů
tu_vod_celk D celkový objem vodojemů
tu_poc_prip N celkový počet přípojek
tu_poc_vod N celkový počet vodoměrů
tu_poc_cs N celkový počet čerpacích stanic
ekon_cena D pořizovací cena
vlastník N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUME_UPRAV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence úpraven
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icme T identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan A/N majetek nepoužíván v tomto roce
typ N
typ stavby
0 - s technologií pro úpravu vody
1 - bez technologie
nazev T název majetku
vs_naz_cob T název části obce
vs_kod_cob T kód části obce
vs_naz_ku T název katastrálního území
vs_kod_ku T kód katastrálního území
vs_naz_obce T název příslušné obce
vs_kod_obce T kód základní územní jednotky
vs_ku_pocet N počet katastrálních území, pro která je určena stavba
vs_ku_nazvy M názvy katastrálních území, pro která je určena stavba
vs_ku_kody M kódy katastrálních území, pro která je určena stavba
system N příslušnost k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vz_typ N typ vodního zdroje
0 - podzemní
1 - vodní tok
2 - vodní nádrž
vz_název T název zdroje
vz_id_odber T identifikační číslo zdroje
vz_kategorie T kategorie surové vody
tech_upravy N 0 - bez úpravy, 1-jedno stupňová, 2 - dvoustupňová, 3 -infiltrace
tech_postup_0 A/N sedimentace
tech_postup_1 A/N čiření
tech_postup_2 A/N filtrace
typ_uprav_1 A/N dezinfekce chemická
typ_uprav_2 A/N odkyselování filtrací, aerací
typ_uprav_3 A/N filtrace přes GAU
typ_uprav_4 A/N koagulační filtrace
typ_uprav_5 A/N biologická filtrace
typ_uprav_6 A/N odželezňování
typ_uprav_7 A/N odmanganování
typ_uprav_8 A/N ozonizace
typ_uprav_9 A/N stabilizace
typ_uprav_10 A/N iontová výměna
typ_uprav_11 A/N denitrifikace
typ_uprav_12 A/N membránová filtrace
typ_uprav_13 A/N ÚV záření
typ_uprav_14 A/N odstranění radonu
typ_uprav_16 A/N jiná
typ_uprav_jina T název jiné úpravy
tech_chem_0 A/N chlór
tech_chem_1 A/N oxid chloričitý
tech_chem_2 A/N chlornan sodný
tech_chem_3 A/N ozón
tech_chem_4 A/N oxid uhličitý
tech_chem_5 A/N vápenný hydrát
tech_chem_6 A/N uhličitan sodný
tech_chem_7 A/N aktivní uhlí práškové
tech_chem_8 A/N manganistan draselný
tech_chem_9 A/N destabilizační činidlo na bázi Fe
tech_chem_10 A/N destabilizační činidlo na bázi A1
tech_chem_11 A/N pomocné agregační činidlo
tech_chem_12 A/N jiné
tech_chem_JINE T název jiné látky
kal_zprac N zpracování kalu
0 - gravitační
1 - strojní 2-jiné
kap_proj D kapacita úpravny vody projektovaná (l/s)
kap_vyuz D využitelná kapacita zdrojů bez úpravy (l/s)
kap_podz D využitelná kapacita podzemních zdrojů (l/s)
ekon_cena D pořizovací cena
vlastník N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUME_KANAL - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence kan. řadů
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icme T identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan . A/N majetek nepoužíván v tomto roce
typ N typ řadu
0 - přiváděči stoka
1 - stoková síť
název T název majetku
vs_naz_cob T název části obce (pro stokovou síť)
vs_kod_cob T kód části obce (pro stokovou síť)
vs_naz_ku T název katastrálního území (pro stokovou síť)
vs_kod_ku T kód katastrálního území (pro stokovou síť)
vs_naz_obce T název příslušné obce (pro stokovou síť)
vs_kod_obce T kód základní územní jednotky (pro stokovou síť)
pr_coor_x D souřadnice konce řadu (pro přiváděči stoku)
pr_coor_y D souřadnice konce řadu (pro přiváděči stoku)
pr_naz_ku T název katastrálního území konce přiváděči stoky
pr_kod_ku T kód katastrálního území konce přiváděči stoky
vs_ku_pocet N počet katastrálních území, pro která je stoka určena
vs_ku_nazvy M názvy katastrálních území, pro která je stoka určena
vs_ku_kody M kódy katastrálních území, pro která je stoka určena
system N příslušnost stoky k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vy_na N vypouštění odpadních vod
0 - do vodního recipientu bez čištění
1 - napojení na ČOV ve stejném kat. území
2 - napojení na ČOV v jiném kat. území
vy_povol D povolené množství k vypouštění
vy_poc N počet volných výpustí
vy_naz_vt T název vodního recipientu
vy_kat_naz T název katastrálního území
vy_kat_kod T kód katastrálního území
vy_id_cov T identifikační číslo ČOV
vy_id_vyp T identifikační číslo vypouštění odp. vod
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastr, územích
obyv_prip_cov N počet připojených na ČOV v katastr, územích
obyv_prip_vol N počet připojených na volné výpuste v katastr, územích
tu_kan_celk D celková délka
tu_vel_dn300 D celková délka do DN300
tu_vel_dn500 D celková délka do DN500
tu_vel_dn800 D celková délka do DN800
tu_vel_dn_v D celková délka větší než DN800
tu_tm_kamen D celková délka kameninového potrubí
tu_tm_beton D celková délka betonového potrubí
tu_tm_plast D celková délka plastového potrubí
tu_tm_jine D celková délka potrubí z jiného materiálu
tu_ucel_0 A/N stoková síť jednotná
tu_ucel_1 A/N stoková síť oddílná splašková
tu_ucel_2 A/N stoková síť oddílná srážková
tu_druhs_0 A/N stoková síť gravitační
tu_druhs_1 A/N stoková síť tlaková
tu_druhs_2 A/N stoková síť podtlaková
tu_nadr_pocet N počet dešťových nádrží
tu_nadr_objem D celkový objem dešťových nádrží
tu_poc_prip N celkový počet přípojek
tu_poc_ok N celkový počet odlehčovacích komor
tu_poc_cs N celkový počet čerpacích stanic
ekon_cena D pořizovací cena
vlastník N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUME_COV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence ČOV
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icme T identifikační číslo majetkové evidence
majetek_nepouzivan A/N majetek nepoužíván v tomto roce
typ N typ
0 - přiváděči stoka
nazev T název majetku
vs_naz_cob T název části obce
vs_kod_cob T kód části obce
vs_naz_ku T název katastrálního území
vs_kod_ku T kód katastrálního území
vs_naz_obce T název příslušné obce
vs_kod_obce T kód základní územní jednotky
pr_coor_x D souřadnice konce přiváděči stoky do ČOV
pr_coor_y D souřadnice konce přiváděči stoky do ČOV
vs_ku_pocet N počet katastrálních území, pro která je určena
vs_ku_nazvy M názvy katastrálních území, pro která je určena
vs_ku_kody M kódy katastrálních území, pro která je určena
systém N příslušnost stoky k systému
0 - samostatný
1 - místní
2 - skupinový
vyp_nazev T název vodního recipientu
vyp_id_vyp T identifikační číslo vypouštění odp. vod
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_prip N počet připojených na ČOV v katastrálních územích
obyv_ekv N počet ekvival. obyv. připojených na ČOV
proj_kap_0 D projektovaná kapacita Qd (m3/d)
proj_kap_1 D projektovaná kapacita (kg BSK5 za den)
proj_kap_2 D projektovaná kapacita (ekvival. obyv)
tech_cist_0 A/N mechanické čištění
tech_cist_1 A/N mechanicko-biologické čištění
tech_cist_2 A/N dočištění
tech_cist_3 A/N odstranění dusíku
tech_cist_4 A/N odstranění fosforu
tech_cist_5 A/N jiné
tech_cist_jine T popis jiného čištění
kal_stabil N stabilizace
0 - aerobní
1 - anaerobní
2 - žádná
kal_odvod N odvodnění kalu
0 - strojní
1 - gravitační
2 - žádné
kal_uprava T úprava kalu
kal_plyn T plynové hospodářství
ekon_cena D pořizovací cena
vlastnik N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUPE_VOD - obsahuje vybrané údaje provozní evidence vod. řadů
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icpe T identifikační číslo majetkové evidence
zu_icme_pocet N počet záznamů IČME
zu_icme M IČME
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_zas N počet zásobených v připojených katastrálních územích
voda_vyr_0 D voda vyrobená vlastní
voda_vyr_1 D voda převzatá
voda_vyr_2 D voda předaná
voda_fakt_0 D voda fakturovaná pitná celkem
voda_fakt_1 D voda fakturovaná pro domácnosti
voda_fakt_4 D voda fakturovaná ostatní
voda_nefakt_0 D voda nefakturovaná
voda_nefakt_1 D voda nefakturovaná - ztráty v trubní síti
voda_nefakt_2 D voda nefakturovaná - vlastní potřeba
voda_nefakt_3 D voda nefakturovaná - ostatní
voda_ztraty D ztráty vody na 1 km vodovodního řadu za den
ek_jedn_nakl D jednotkové náklady
ek_poruchy N poruchy na vodovodní síti
jak_obec T jakost vody - název obce
jak_obec_kod T jakost vody - kód obce
jak_cast T jakost vody - název části obce
jak_cast_kod T jakost vody - kód části obce
jak_katastr T jakost vody - katastrálních území
jak_katastr_kod T jakost vody - kód katastrálního území
rozb_odber N počet odběrů
rozb_lim_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
rozb_lim_2 N překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_3 D překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
mikro_odběr N počet mikrobiologických odběrů
mikro_lirn_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
mikro_lim_2 N překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_3 D překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
fyz_odber N počet fyzikálně-chemických odběrů
fyz_lim_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
fyz_lim_2 N překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_3 D překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
vlastnik N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
provozovatel N odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUPE_UPRAV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence úpraven
id N automatické číslo (nevyplňuje se)
typ N s technologií/ bez technologie
0 - s technologií
1 - bez technologie
icpe T identifikační číslo majetkové evidence
zu_icme T IČME
bil_celk D voda vyrobená celkem
bil_sur_0 D voda povrchová
bil_sur_1 D voda podzemní
bil_sur_2 D infiltrace
bil_ic_povrch T identifikační číslo odběru povrchové vody
bil_ic_podz T identifikační číslo odběru podzemní vody
bil_voda D voda technologická
bil_kal D kaly z úpravny vody
ek_naklady D náklady na lm3 vyrobené vody
ek_spotreba D spotřeba elektrické energie
jak_nazev T název úpravny vody
rozb_odber N počet odběrů
rozb_lim_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
rozb_lim_2 N překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
rozb_lim_3 D překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
mikro_odber N počet mikrobiologických odběrů
mikro_lirn_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
mikro _lim_2 N překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
mikro _lim_3 D překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
fyz_odber N počet řyzikálně-chemických odběrů
fyz_lim_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
fyz_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
fyz_lim_2 N překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (ks)
fyz _lim_3 D překročení limitů výpočtem NMH, MHPR (%)
jak_pocet_prekr N počet dnů s překročeným limitem
jak_pocet_celk N počet dnů sledovaného období
vlastnik N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
provozovatel N odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUPE_KANAL - obsahuje vybrané údaje provozní evidence stok
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icpe T identifikační číslo majetkové evidence
zu_icme_pocet N počet záznamů IČME
zu_icme M IČME
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_cov N počet připojených na ČOV v katastrálních územích
obyv_vyust N počet připojených na volné výpuste v katastrálních územích
ic_cov T identifikační číslo ČOV, na kterou je stoka připojena
ic_vyp T identifikační číslo vypouštění odp. vod z ČOV
bil_odp_0 D odpadní vody vypouštěné do stokové sítě
bil_odp_1 D odpadní vody splaškové
bil_odp_2a D odpadní vody ostatní
bil_odp_3 D srážková voda fakturovaná
bil_odp_recip D odpadní vody vypouštěné do recipientu
bil_odp_cov D odpadní vody odvedené na ČOV
bil_vyp_0 D vypouštěné BSK5
bil_vyp_1 D vypouštěné CHSKCr
bil_vyp_2 D vypouštěné nerozpuštěné látky
bil_vyp_3 D vypouštěný dusík amoniakální
bil_vyp_4 D vypouštěný dusík celkový
bil_vyp_5 D vypouštěný dusík anorganický
bil_vyp_6 D vypouštěný fosfor celkově
bil_vyp_7 D jiné vypouštěné látky
bil_vyp_jine T název jiné vypouštěné látky
bil_vyp_8 D RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny)
bil_vyp_9 D rtuť
bil_vyp_10 D kadmium
bil_id_pocet N počet následujících záznamů
bil_id_vypust M identifikační čísla vypouštění z jednotlivých výpustí
ek_poplatky D celkové poplatky za vypouštění odpadních vod
ek_jedn_nakl D jednotkové náklady
ek_poruchy N poruchy na stokové síti
jak_obec T jakost vody - název obce
jak_obec_kod T jakost vody - kód obce
jak_cast T jakost vody - název části obce
jak_cast_kod T jakost vody - kód části obce
jak_katastr T jakost vody - katastrálních území
jak_katastr_kod T jakost vody - kód katastrálního území
jak_pocet N počet volných výpustí do recipientu
mikro_odber N počet mikrobiologických odběrů
mikro_lim_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
vlastnik N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
provozovatel N odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Tabulka VUPE_COV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence ČOV
id N automatické číslo (nevyplňuje se),
icpe T identifikační číslo majetkové evidence
zu_icme T IČME
obyv_bydl N počet trvale bydlících v připojených katastrálních územích
obyv_cov N počet připojených na ČOV v katastrálních územích
obyv_ekv N počet připojených ekvival. obyvatel v katastrálních územích
bil_odp_0 D čištěné odpadní vody celkem
bil_odp_1 D splaškové čištěné odpadní vody
bil_odp_2 D průmyslové čištěné odpadní vody
bil_odp_2a D čištěné odpadní vody v zemědělství a ostatní
bil_odp_3 D srážkové čištěné odpadní vody
bil_odp_4 D mechanicky čištěné odpadní vody
bil_odp_5 D biologicky čištěné odpadní vody
bil_odp_6 D technologií dočišťování - terciální
bil_recip D odpadní vody vypouštěné do recipientu
bil_odp_cov_0 D BSK5 na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_1 D CHSKCr na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_2 D nerozpuštěné látky na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_3 D dusík amoniakální na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_4 D dusík celkový na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_6 D fosfor celkový na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_7 D jiné na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_jine T popis jiné na přítoku do ČOV
bil_odp_cov_8 D org RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné anické halogeny)
bil_odp_cov_9 D rtuť
bil_odp_cov_10 D kadmium
bil_odp_rec_0 D BSK5navýtokuzČOV
bil_odp_rec_1 D CHSKCr na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_2 D nerozpuštěné látky na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_3 D dusík amoniakální na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_4 D dusík celkový na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_6 D fosfor celkový na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_7 D jiná látka na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_jine T popis jiné látky na výtoku z ČOV
bil_odp_rec_8 D org RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné anické halogeny)
bil_odp_rec_9 D rtuť
bil_odp_rec_10 D kadmium
bil_id_vyp T identifikační číslo vypouštění odp. vod
bil_kal_0 D přímá aplikace kalu
bil_kal_1 D spalování kalu
bil_kal_2 D kompostování kalu
bil_kal_4 D skládkování kalu
bil_kal_5 D rekultivace kalu
bil_kal_6 D převoz do jiné ČOV
ek_naklady D náklady na vyčištění lm3 vody
ek_spotreba D spotřeba elektrické energie
jak_nazev T název ČOV
mikro_odber N počet mikrobiologických odběrů
mikro_lim_0 N překročení limitů MH, NMH, MHPR (ks)
mikro_lim_1 D překročení limitů MH, NMH, MHPR (%)
vlastník N odkaz na NR tabulky VLASTNÍK
provozovatel N odkaz na NR tabulky PROVOZOVATEL
urad_nazev T název vodoprávního úřadu
urad_cislo T číslo vodoprávního úřadu
zprac_datum T datum zpracování
zprac_misto T místo zpracování
zprac_jmeno T jméno zpracovatele
Příloha č. 23 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
FORMÁT ŽÁDOSTI POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ODST. 10
STRUKTURA SOUBORU EVIDENCE
Na základě zmocnění v § 6 odst. 10 zákona je stanovena struktura souboru evidence ve formátu MDB. Aplikace Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace obsahuje následující strukturu souboru evidence:
(N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)
Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N identifikační číslo kraje (např. 21 pro CZ021)
nuts T označení kraje (CZ021)
nazev T název kraje
Tabulka VODOURADY - obsahuje číselník vodoprávních úřadů ČR
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
kraj T označení kraje
ident T kód obce s rozšířenou pravomocí
nazev T název obce
nr N pořadí obce v kraji
Tabulka KATCISLO - obsahuje číselník kódů katastrálních území
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
katcislo T číselný kód katastrálního území
Tabulka CISMAJETEK - obsahuje číselník IČME
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
ident_maj T IČME z majetkové evidence
nazev_maj T název majetku
poradi_maj N pořadí majetku
adresa_maj T adresa provozovny
Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID provozovatele
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T název provozovatele
jmenoo T jméno provozovatele (fyzická osoba)
prijmeni T příjmení provozovatele (fyzická osoba)
adresa1 T ulice a číslo popisné sídla provozovatele
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla provozovatele
adresa3 T obec sídla provozovatele
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
ICO T identifikační číslo (IČO)
telefon T telefonické spojení na provozovatele
fax T faxové spojení na provozovatele
e_mail T emailová adresa provozovatele
stat_organ T statutární orgán provozovatele
Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID vlastníka
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T název vlastníka
jmenoo T jméno vlastníka (fyzická osoba)
prijmeni T příjmení vlastníka (fyzická osoba)
adresa11 T ulice a číslo popisné sídla vlastníka
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla vlastníka
adresa3 T obec sídla vlastníka
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
ICO T identifikační číslo (IČO)
telefon T telefonické spojení na vlastníka
fax T faxové spojení na vlastníka
e_mail T emailová adresa vlastníka
stat_organ T statutární orgán vlastníka
Tabulka ZASTUPCE - obsahuje číselník odborných zástupců
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID zástupce
primeni T příjmení zástupce
jmeno T jméno zástupce
titul T titul zástupce
den_nar N den narození
mes_nar N měsíc narození
rok_nar N rok narození
adresa1 T ulice a číslo popisné sídla zástupce
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla zástupce
adresa3 T obec sídla zástupce
vzdelani T dosažené vzdělání
skola T název školy
delka_praxe D délka praxe
ve_funkci T ve funkci
Tabulka VYRIZUJE - obsahuje číselník osob vyřizujících povolení
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné ID osoby
jmeno T jméno osoby
telefon T tel. spojení na vyřizující osobu
e_mail T e-mailová adresa osoby vyřizující povolení
Tabulka POVOLENI - obsahuje základní údaje o povolení k provozování
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné ID povolení
provozovatel N jednoznačné ID provozovatele
vlastnik N identifikační číslo kraje
odb_zastupce N jednoznačné ID zástupce
jiny N ID číslo předchozího povolení na stejný majetek
spis_znacka T spisová značka
jedn_cislo T jednací číslo
datum T počátek platnosti povolení
platnost T konec platnosti povolení
omezeni N 0 - povolení nemá omezenou platnost, 1 - má omezenou platnost
vyrizuje N jednoznačné ID vyřiz. osoby
Tabulka MAJETEK- přiřazuje majetek k povolením
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné ID povoleni
provozovatel N jednoznačné ID provozovatele
ident_maj T IČME majetku
místo_maj T místo provozovny
počet_osob N počet fyzických osob využívajících vodovod nebo kanalizaci
Tabulka VLASTMAJETKU - přiřazuje vlastníky k povolení
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné ID povoleni
provozovatel N jednoznačné ID provozovatele
vlastník N jednoznačné ID vlastníka
Příloha č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.
POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM ROCE
STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU
Na základě zmocnění v § 36 odst. 7 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB.
Aplikace Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a dosažené skutečnosti pro kalendářní rok XXXX obsahuje následující
strukturu databázového souboru: (N - celé číslo, T - text, D - reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)
Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník příjemců V+S
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID příjemce
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T křestní jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni T příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev T název příjemce
adresa1 T ulice a číslo popisné sídla příjemce
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla příjemce
adresa3 T obec sídla příjemce
ICO T identifikační číslo (IČ)
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
místo_podnikani T místo podnikání (pokud se liší od sídla)
stat_organ T statutární orgán provozovatele
neDPH N 0 - plátce DPH, 1 - není plátce DPH
telefon T telefonické spojení na příjemce
fax T faxové spojení na příjemce
e_mail T emailová adresa příjemce
Tabulka VLASTNIK- obsahuje číselník vlastníků
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
nr N jednoznačné číselné ID vlastníka
fyz_osoba N 0 - právnická osoba, 1 - fyzická osoba
jmeno T křestní jméno (v případě fyzické osoby)
prijmeni T příjmení (v případě fyzické osoby)
nazev T název vlastníka
adresa1 T ulice a číslo popisné sídla vlastníka
adresa2 T poštovní směrovací číslo sídla vlastníka
adresa3 T obec sídla vlastníka
ICO T identifikační číslo (IČ)
den_nar N den narození (v případě fyzické osoby)
mes_nar N měsíc narození (v případě fyzické osoby)
rok_nar N rok narození (v případě fyzické osoby)
místo_podnikani T místo podnikání (pokud se liší od sídla)
stat_organ T statutární orgán vlastníka
neDPH N 0 - plátce DPH, 1 - není plátce DPH
telefon T telefonické spojení na vlastníka
fax T faxové spojení na vlastníka
e_mail T emailová adresa vlastníka
Tabulka KALKULACE - obsahuje základní údaje o porovnání
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
rok N rok, pro který je porovnání zpracováváno
nr_provoz N jednoznačné ID příjemce
jinyprovoz N 1 - provozovatel se liší od příjemce V+S
nr_jinyprovoz N jednoznačné ID jiného provozovatele
typ N typ porovnání
0 - dílčí odběratelské
1 - celkové odběratelské
2 - součtové odběratelské
3 - dílčí provozovatelské
4 - celkové provozovatelské
5 - součtové provozovatelské
jiny N 1 - porovnání dvousložkové ceny v pitné vodě
dvouslozkaK N 1 - porovnání dvousložkové ceny v odpadní vodě
ICPE T IČPE související s cenou
datum T datum zpracování
místo T označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno)
vypracoval T jméno a příjmení zpracovatele vyúčtování
kontroloval T jméno a příjmení osoby, která kontrolovala porovnání
schvalil T jméno a příjmení osoby, která schválila porovnání
telefon T telefon na zpracovatele
email T e-mail na zpracovatele
Tabulka ROZPISD - obsahuje hodnoty porovnání
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
rok N rok, pro který je porovnání zpracováváno
nr_provoz N
jednoznačné ID příjemce
typ N typ porovnání
0 - dílčí odběratelské
1 - celkové odběratelské
2 - součtové odběratelské
3 - dílčí provozovatelské
4 - celkové provozovatelské
5 - součtové provozovatelské
kalk N 0 - skutečnost, 1 - kalkulace
datum T datum zpracování
místo T označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno)
material_v D součtové náklady na materiál - pitná voda
material_k D součtové náklady na materiál - odpadní voda
sur_voda_v D náklady na nákup surové vody - pitná voda
sur_voda_k D náklady na nákup surové vody - odpadní voda
voda_pitna_prevzata v D náklady na nákup převzaté vody - pitná voda
voda_pitna_prevzata k D náklady na předanou odpadní vodu
chemikalie_v D náklady na chemikálie - pitná voda
chemikalie_k D náklady na chemikálie - odpadní voda
ostat_material_v D náklady na ostatní materiál - pitná voda
ostat_material_k D náklady na ostatní materiál - odpadní voda
energie_v D součtové náklady na energii - pitná voda
energie_k D součtové náklady na energii - odpadní voda
elektrina_v D náklady na el. Energii - pitná voda
elektrina_k D náklady na el. Energii - odpadní voda
ostat_energie_v D náklady na ostatní energii - pitná voda
ostat_energie_k D náklady na ostatní energii - odpadní voda
mzdy_v D součet mzdových nákladů - pitná voda
mzdy_k D součet mzdových nákladů - odpadní voda
prime_mzdy_v D přímé mzdy - pitná voda
prime_mzdy_k D přímé mzdy - odpadní voda
ostat_os_naklady_v D ostatní osobní náklady - pitná voda
ostat_os_naklady_k D ostatní osobní náklady - odpadní voda
ostat_prime_naklady_v D součtové ostatní přímé náklady - pitná voda
ostat_prime_naklady_k D součtové ostatní přímé náklady - odpadní voda
odpisy_v D odpisy - pitná voda
odpisy_k D odpisy - odpadní voda
opravy_infra_v D náklady na opravy infrastrukturního majetku - pitná voda
opravy_infra_k D náklady na opravy infrastrukturního majetku - odp. voda
najem_infra_v D nájem infrastrukturního majetku - pitná voda
najem_infra_k D nájem infrastrukturního majetku - odpadní voda
prostredky_obnovy_v D prostředky obnovy infrastruktury - pitná voda
prostředky_obnovy_k D prostředky obnovy infrastruktury - odpadní voda
poplatky_vyp_v D poplatky za vypouštění odpadních vod - pitná voda
poplatky_vyp_k D poplatky za vypouštění odpadních vod - odp. voda
ostat_prov_nakl_ext_v D ostatní externí provozní náklady - pitná voda
ostat_prov_nakl_ext_k D ostatní externí provozní náklady - odpadní voda
ostat_prov_nakl_vl_v D ostatní provozní náklady vlastní - pitná voda
ostat_prov_nakl_vl_k D ostatní provozní náklady vlastní - odpadní voda
prov_naklady_v D součtové provozní náklady - pitná voda
prov_naklady_k D součtové provozní náklady - odpadní voda
fin_naklady_v D finanční náklady - pitná voda
fin_naklady_k D finanční náklady - odpadní voda
fin_vynosy_v D finanční výnosy - pitná voda
fin_vznosy_k D finanční výnosy - odpadní voda
vyr_rezie_v D výrobní režie - pitná voda
vyr_reyie_k D výrobní režie - odpadní voda
spr_rezie_v D správní režie - pitná voda
spr_rezie_k D správní režie - odpadní voda
uplne_vl_naklady_v D součtové úplné vlastní náklady - pitná voda
uplne_vl_naklady_k D součtové úplné vlastní náklady - odpadní voda
hodn_infra_v D hodnota infrastrukturního majetku - pitná voda
hodn_infra_k D hodnota infrastrukturního majetku - odpadní voda
por_cena_hm_maj_v D pořizovací cena provozního majetku - pitná voda
por_cena_hm_maj_k D pořizovací cena provozního majetku - odpadní voda
místo_prac_v D počet pracovníků - pitná voda
místo_prac_k D počet pracovníků - odpadní voda
voda_pitna_v D voda pitná fakturovaná
voda_pitna_dom_v D voda pitná fakturovaná pro domácnosti
voda_odp_k D voda odpadní fakturovaná
voda_odp_dom_k D voda odpadní fakturovaná pro domácnosti
voda_srazkova_k D voda srážková fakturovaná
voda_odp_cistena_k D voda odpadní čištěná
voda_prevzata_v D množství převzaté pitné vody
voda_prevzata_k D množství převzaté odpadní vody
voda_predana_v D množství předané pitné vody
voda_predana_k D množství předané odpadní vody
jedn_naklady_v D jednotkové náklady - pitná voda
jedn_naklady_k D jednotkové náklady - odpadní voda
kalkulacni_zisk_v D kalkulacni zisk - pitná voda
kalkulacni_zisk_k D kalkulacni zisk - odpadní voda
místo_z_UVN_v D podíl z ÚVN - pitná voda
místo_z_UVN_k D podíl z ÚVN - odpadní voda
na_rozvoj_infra_maj_v D prostř. na rozvoj a obnovu infrastr. maj - pitná voda
narozvoj_infra_maj_k D prostř. na rozvoj a obnovu infrastr. maj - odpadní voda
plan_fin_obnovy_v D prostředky v plánu obnovy a jejich čerpání - pitná voda
plan_fin_obnovy_k D prostředky v plánu obnovy a jejich čerpání - odpadní voda
celkem_UVN_zisk_v D celkem ÚVN a zisk - pitná voda
celkem_UVN_zisk_k D celkem ÚVN a zisk - odpadní voda
voda_fakt_srazk_v D voda fakturovaná pitná
voda_fakt_srazk_k D voda fakturovaná odpadní a srážková
cena_vodne D cena za vodné
cena_stocne D cena za stočné
cena_vodne_DPH D cena za vodné včetně DPH
cena_stocne_DPH D cena za stočné včetně DPH
stav_obnovy_maj_v D stav účelového účtu prostředků obnovy od r.2009 - pitná voda
stav_obnovy_maj_k D stav účelového účtu prostředků obnovy od r.2009 - odp. voda
cerp_obnovy_maj_v D čerpání prostředků obnovy od r.2009 - pitná voda
cerp_obnovy_maj_k D čerpání prostředků obnovy od r.2009 - odp. voda
UVN_tab2a_v D ÚVN a zisk - pitná voda
UVN_tab2a_k D ÚVN a zisk - odpadní voda
pevna_minus_UVN_zisk_v D pohyblivá složka - ÚVN a zisk - pitná voda
pevna_minus_UVN_zisk_k D pohyblivá složka - ÚVN a zisk - odpadní voda
místo_z_UVN_zisk_v D podíl z celkových ÚVN a zisku - pitná voda
místo_z_UVN_zisk_k D podíl z celkových ÚVN a zisku - odpadní voda
pohybliva_UVN_zisk_v D pohyblivá složka - pitná voda
pohybliva_UVN_zisk_k D pohyblivá složka - odpadní voda
z_toho_UVN_v D z toho ÚVN - pitná voda
z_toho_UVN_k D z toho ÚVN - odpadní voda
z_toho_kalk_zisk_v D z toho zisk - pitná voda
z_toho_kalk_zisk_k D z toho zisk - odpadní voda
cena_pohyblive_v D cena pohyblivé složky - pitná voda
cena_pohyblive_k D cena pohyblivé složky - odpadní voda
cena_pohyblive_DPH [ vD cena pohyblivé složky s DPH - pitná voda
cena_pohyblive_DPH [ kD cena pohyblivé složky s DPH - odpadní voda
parametry_pevne_v D parametry pohyblivé složky podle ceny
parametry_pevne_k D parametry pohyblivé složky podle ceny
Tabulka KALK_VLAST - obsahuje vlastníky uvedené v porovnání
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
rok N rok, pro který je vyúčtování zpracováváno
nr_provoz N
jednoznačné ID příjemce
typ N typ porovnání
0 - dílčí odběratelské
1 - celkové odběratelské
2 - součtové odběratelské
3 - dílčí provozovatelské
4 - celkové provozovatelské
5 - součtové provozovatelské
místo T označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno)
vlast N ID vlastníka
Tabulka VYSVETLIVKY - obsahuje komentáře k jednotlivým řádkům porovnání
id_nr N automatické číslo (nevyplňuje se),
rok N rok, pro který je porovnání zpracováváno
nr_provoz N
jednoznačné ID příjemce
typ N typ porovnání
0 - dílčí odběratelské
1 - celkové odběratelské
2 - součtové odběratelské
3 - dílčí provozovatelské
4 - celkové provozovatelské
5 - součtové provozovatelské
místo T označení porovnání (místo, pro které je zpracováváno)
radky N číslo řádky, ke které se komentář vztahuje
vysvětlivka T text komentáře
obor N 0 - pitná voda, 1 - odpadní voda“.
Čl. II Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2014, s výjimkou
a) čl. I bodu 46, pokud jde o přílohy č. 1 až 8, přílohu č. 19, a bodu 47, pokud jde o přílohu č. 19a, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2014,
b) čl. I bodu 47, pokud jde o přílohu č. 19a formulářů C až F v řádku IV, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2015, a
c) čl. I bodu 47, pokud jde o přílohu č. 20, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
Ministr: Ing. Jurečka v. r.
46/2014 mění 54/2004 o potravinách pro zvláštní výživu od 31.3.2014
46 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 odst. 1 písm. a) a i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 120/2008 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění vyhlášky č. 402/2006 Sb., vyhlášky č. 473/2006 Sb., vyhlášky č. 157/2008 Sb. a vyhlášky č. 35/2012 Sb., se mění takto:
1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise 2013/46/EU ze dne 28. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2006/141/ES, pokud jde o požadavky na bílkoviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výživu.“.
2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1a se doplňuje věta „Nařízení Komise (ES) č. 1243/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se mění přílohy III a VI směrnice 2006/141/ES, pokud jde o požadavky na složení některé počáteční kojenecké výživy.“.
3. V § 6 odst. 1 písm. a) a b) se za slovo „kravského“ vkládají slova „nebo kozího“.
4. V příloze č. 1 v názvech bodů 2.1, 2.1.1, 2.3, 10.1, 10.2 a u položky č. 2.1.1 ve sloupci tabulky „Poznámka“ se za slovo „kravského“ vkládají slova „nebo kozího“.
5. V příloze č. 2 se v názvech bodů 2.1, 2.3, 8.1 a 8.2 za slovo „kravského“ vkládají slova „nebo kozího“.
6. V příloze č. 2 bodu 2.2 se ve druhém sloupci slova „0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal)“ nahrazují slovy „0,45 g/100 kJ (1,80 g/100 kcal)“.
7. V příloze č. 2 se za bod 2.2 vkládá nová položka 2.2.1, která zní:„2.2.1 Pokračovací výživa vyrobená z hydrolyzovaných bílkovin 0,45 g/100 kJ (1,8 g/100 kcal) 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) U pokračovací kojenecké výživy vyrobené z hydrolyzovaných bílkovin s obsahem bílkovin v rozmezí mezi minimální hodnotou a 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) se vhodnost pokračující kojenecké výživy pro zvláštní výživu kojenců prokazuje prostřednictvím odpovídajících studií vypracovaných v souladu se všeobecně uznávanými odbornými pokyny ohledně podoby a způsobu vypracování takových studií a musí být v souladu s odpovídajícími specifikacemi uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.“.
8. V příloze č. 3 se na začátek tabulky 3 „Aminokyseliny a jiné dusíkaté látky“ vkládá nová položka „L-arginin a hydrochlorid argininu pouze pro počáteční kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin a pokračovací kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin s obsahem bílkovin v rozmezí 0,45 g/100 kJ (1,80 g/100 kcal) - 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal)“.
9. Název přílohy č. 14 zní: „Specifikace obsahu, zdroje a zpracování bílkovin používaných při výrobě počáteční a pokračovací kojenecké výživy o obsahu bílkovin nižším než 0,56 g/100 kJ (2,25 g/100 kcal) vyrobené z hydrolyzovaných syrovátkových bílkovin získaných z bílkovin kravského mléka“.
Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. března 2014. Ministr: MUDr. Němeček, MBA
45/2014
45 VYHLÁŠKA ze dne 18. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti
a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 29 zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených
k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 77/2012 Sb., (dále jen „zákon“)
k provedení § 7 odst. 1 písm. c) zákona:
Čl. I V bodě 3.4. přílohy č. 5 k vyhlášce č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání
a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb., se slovo „incidencí“ nahrazuje slovem „prevalencí“.
Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. (21.3.2014)
Ministr: MUDr. Němeček, MBA
44/2014 Nález ÚS - zamítá se
44 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 49/10 dne 28. ledna 2014 v plénu ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Filip,
Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková
(soudkyně zpravodajka), Milada Tomková, Jiří Zemánek a Michaela Židlická o návrhu Okresního soudu v Děčíně podle čl. 95 odst.2
Ústavy České republiky na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Výklad slova „může“ v § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon
č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, věznění pozdějších předpisů, a další související zákony, musí naplňovat účel právní úpravy rozsudku
pro zmeškání a respektovat procesní rovnost účastníků řízení; to mimo jiné znamená přihlédnout k těmto principům i v případě posouzení
podmínek pro doručení podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Odůvodnění
I. Vymezení věci
1. Okresní soud v Děčíně nařídil na den 8. 10. 2010 jednání, ke kterému předvolal žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce a žalovanou
postupem pro doručování stanoveným § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“).
2. K jednání Okresního soudu v Děčíně se dne 8. 10. 2010 dostavila pouze strana žalobce. Žalovaná se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavila.
Právní zástupce žalobce proto v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. navrhl vydání rozsudku pro zmeškání (dále též „kontumační rozsudek“).
Předvolání k jednání bylo žalované doručeno podle § 49 odst. 4 o. s. ř. (tedy tzv. náhradním doručením či doručením fikcí).
3. Okresní soud v Děčíně však rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, ačkoliv byly podle jeho názoru splněny všechny zákonem stanovené
podmínky pro jeho vydání,
neboť dospěl k závěru, že ustanovení § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a to konkrétně se
zásadou rovnosti účastníků řízení. Z tohoto důvodu Okresní soud v Děčíně přerušil řízení a předložil Ústavnímu soudu návrh podle
čl.95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř.
4. Ústavnímu soudu byl návrh podaný podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. doručen dne 16. 11. 2010.
II. Argumentace navrhovatele
5. Podle navrhovatele je § 153b o. s. ř. (respektive jeho odstavce 1, 4 a 5) v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, zakotvenou v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listina“), čl. 6 odst. 1 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též „Evropská úmluva o lidských právech“ či jen „EÚLP“) a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
6. Hlavním argumentem pro zrušení § 153b o. s. ř. je podle navrhovatele skutečnost, že rozsudek pro zmeškání lze vydat toliko ve prospěch žalobce, zatímco žalovaný této výsady nepožívá. To znamená, že pokud se za stejných podmínek k nařízenému jednání nedostaví žalobce, žalovaný soudu nemůže navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání s tím, že tvrzení žalovaného obsažená v jeho vyjádření k žalobě (nebo přednesená při jednání) o skutkových okolnostech týkající se sporu by se pokládala za nesporná. Strana žalobce je tak procesně zvýhodněna, aniž by toto zvýhodnění bylo straně žalované v řízení jakkoliv kompenzováno. Tím je podle navrhovatele žalovaný stavěn do podstatně nevýhodnější situace než žalobce, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků [Okresní soud v Děčíně zde odkazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.) a nález sp. zn. III. ÚS 202/03 ze dne 13. 11. 2003 (N 134/31 SbNU 193)].
7. Na podporu svého návrhu vznesl navrhovatel i historický argument. Podle něj je rozsudek pro zmeškání znovuzavedený v podobě § 153b o. s. ř. do českého právního řádu k 1. 9. 1993 v rozporu s tradičním pojetím kontumačního rozsudku na našem území. Již zákon č. 113/1895 ř. z., o soudním řízení v občanských rozepřích právních (civilní řád soudní), ve znění předpisů jej měnících a doplňujících do dne 31. 12. 1947, (dále též jen „c. ř. s.“) znal institut kontumačního rozsudku (rozsudek v případech zmeškání), který však rovnost účastníků řízení respektoval, neboť kontumace hrozila oběma stranám. Konkrétně § 396 c. ř. s. stanovil, že: „Zmešká-li žalobce nebo žalovaný první rok, nutno pokládati přednes dostavivší se strany o skutkových okolnostech, týkající se předmětu sporu, za pravdivý, pokud není vyvrácen předloženými důkazy, a nutno na tomto základě na návrh strany, která se dostavila, rozhodnouti o žalobní žádosti rozsudkem pro zmeškání“ (důraz doplněn). Následující § 397 c. ř. s. pak zněl takto: „K písemným výkladům, zaslaným nad stranou, jež se nedostavila, nebuď přihlíženo ...“.
8. Navrhovatel dále poukázal na rakouskou a německou úpravu rozsudku pro zmeškání. V Rakousku, ač mnohokrát novelizován, je stále účinný výše zmíněný civilní řád soudní z roku 1895, a to včetně úpravy rozsudku pro zmeškání (§ 396 až 403 ÖZPO). Úpravu zmeškání obou stran obsahuje i německý civilní řád procesní (Zivilprozessordnung, dále jen „ZPO“), a to v § 330 až 347; počítá se tedy jak se zmeškáním žalovaného (Säumnis des Beklagten, § 331 ZPO), jež je upraveno obdobně jako v českém o. s. ř., tak se zmeškáním žalobce (Säumnis des Klägers, § 330 ZPO). Zde je však oproti rakouské úpravě rozdíl v tom, že nedostaví-li se žalobce k jednání nebo nejedná-li ve věci (§ 333 ZPO), ač byl řádně předvolán, je jeho žaloba bez věcného přezkumu zamítnuta.
9. Ve svém návrhu označil navrhovatel jako napadená ustanovení toliko první, čtvrtý a pátý odstavec § 153b o. s. ř., neboť jen tyto tři odstavce jsou najím projednávanou věc sp. zn. 22 C 128/2009 bezprostředně aplikovatelné a zároveň protiústavní. Navrhovatel tedy nenapadl druhý odstavec § 153b o. s. ř., ač i ten je podle něj protiústavní, neboť tento odstavec není najím projednávanou věc bezprostředně aplikovatelný, tak jak podmínku „bezprostřední aplikovatelnosti“ ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy vykládá Ústavní soud [navrhovatel zde odkázal na usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353) a usnesení sp. zn. Pl. ÚS 20/02 ze dne 28. 11. 2002 (U 42/28 SbNU 477)]. Pokud jde o třetí odstavec § 153b o. s. ř., je navrhovatel toho názoru, že tento odstavec je ústavně konformní.
III. Vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky
10. Ústavní soud podle ustanovení § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal předmětný návrh na zrušení napadených ustanovení Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky. V souladu s bodem 3 sdělení Ústavního soudu publikovaného pod č. 469/2012 Sb. Ústavní soud nevyzýval k vyjádření vládu České republiky ani veřejného ochránce práv ve smyslu § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu.
IlI/a Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
11. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření ze dne 30. 6. 2011, podepsaném předsedkyní Miroslavou Němcovou, zrekapitulovala proces přijetí zákona č. 171/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád, jenž zavedl do českého právního řádu rozsudek pro zmeškání, a jeho tří novelizací.
Poukázala přitom zejména na důvodovou zprávu k zákonu č. 171/1993 Sb., podle níž tehdejší zákonodárce dal při koncipování rozsudku pro zmeškání přednost řešení používanému na Slovensku (jež mělo oporu v uherském právu), které připouští vydání rozsudku pro zmeškání jen v případě, kdy první jednání zmešká žalovaný.
Tehdejší zákonodárce to odůvodňoval tím, že připuštění rozsudku pro zmeškání žalobce i žalovaného by vytvářelo nerovné postavení účastníků, neboť zmešká-li žalovaný jednání, je mu z předem doručené žaloby znám nejen předmět řízení, ale i argumentace žalobce a to, jaké důkazy nabízí soudu k prokázání svých tvrzení.
Pokud by byl připuštěn rozsudek pro zmeškání žalobce, zmeškala by strana, která stanovisko žalovaného předem nezná a neměla možnost reagovat na tvrzení, které žalovaný teprve při jednání přednese. Krom toho důvodová zpráva k zákonu č. 171/1993 Sb. v souvislosti s § 153b o. s. ř. zdůrazňovala, že i za předpokladu,
že se řádně obeslaný žalovaný k prvnímu jednání nedostaví a žalobce navrhne soudu, aby rozhodl rozsudkem pro zmeškání, nemusí soud tomuto návrhu vyhovět.
12. Dále Poslanecká sněmovna uvedla, že jako zákonodárný sbor jednala v přesvědčení, že přijaté zákony jsou v souladu s Ústavou a naším právním řádem, nicméně je na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř. Poslanecká sněmovna rovněž vyslovila souhlas s upuštěním od ústního jednání.
IlI/b Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky
13. Senát ve svém vyjádření ze dne 27. 6. 2011, podepsaném předsedou Milanem Štěchem, konstatoval, že Senát byl ustaven v listopadu 1996, a tudíž se k zákonu č. 171/1993 Sb., jenž zavedl do českého právního řádu rozsudek pro zmeškání, nemohl vyjádřit. Od té doby byl § 153b o. s. ř. sice třikrát novelizován, nicméně základní princip zůstal nezměněn a k problematice naznačené v podání Okresního soudu v Děčíně se Senát v rámci schvalování shora zmíněných tří novelizací § 153b o. s. ř. nevyjadřoval. Podle Senátu je tedy zcela na Ústavním soudu, aby posoudil ústavnost napadeného § 153b o. s. ř. v odstavcích 1, 4 a 5. Senát rovněž vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání.
IV. Dikce napadeného právního předpisu
14. Ustanovení § 153b o. s. ř. zní takto (odstavce navrhovatelem výslovně napadené jsou zvýrazněny tučně):
㤠153b
(1) Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.
(2) Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní.
(3) Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
(4) Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání.
(5) Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.“
15. Jak bylo zmíněno výše, navrhovatel napadá toliko odstavce 1, 4 a 5 ustanovení § 153b o. s. ř., a to s odůvodněním, že pouze tyto tři odstavce § 153b o. s. ř. jsou bezprostředně aplikovatelné na věc jím vedenou pod sp. zn. 22 C 128/2009 a zároveň protiústavní (blíže viz bod 9).
16. Ústavní soud vycházel ze znění ustanovení § 153b o. s. ř. i ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. (upravujícího tzv. náhradní doručení či fikci doručení), tak jak byla zavedena zákonem č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, neboť tímto zákonem č. 7/2009 Sb. s účinností od 1. 7. 2009 byla předmětná ustanovení novelizována naposledy a doposud platí v nezměněném znění. Jedná se o totožné znění platné jak v době podání návrhu okresním soudem, tak v době rozhodování Ústavního soudu.
V. Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání podaného návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
17. Ústavní soud si musel nejprve zodpovědět otázku, zda mu přísluší meritorně projednávat podaný návrh. Podmínky aktivní legitimace v řízení o konkrétní
kontrole norem Ústavní soud shrnul v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 37/10 ze dne 18. 12. 2012 (dostupné na http://nalus.usoud.cz):
„16. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení návrhu dle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem
požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,zákon o Ústavním soudu‘). Podle ustanovení § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení zákona
nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl.95 odst. 2
Ústavy. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem,
předloží věc Ústavnímu soudu.
17. Ústavní soud se nejprve musí zabývat otázkou, zda byla naplněna podmínka stanovená v článku 95 odst. 2 Ústavy, tj. zda navrhovatelem tvrzený rozpor s
ústavním pořádkem se týká zákona, jehož má být použito při řešení věci zahájené před Krajským soudem v Hradci Králové, neboť dospěl-li by k závěru,
že by tato podmínka naplněna nebyla, nebyl by navrhovatel k jeho podání aktivně legitimován, resp. návrh byl podán ,někým zjevně neoprávněným‘,
jak normuje ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
18. Ve smyslu závěrů usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000
(U 39/20 SbNU 353), dostupné na http://nalus.usoud.cz] je podmínka návrhového oprávnění soudu vyslovená v čl. 95 odst. 2 Ústavy, aby požadavek
zrušení zákona směřoval proti tomu, jehož má být při řešení věci použito‘, splněna, jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení,
jehož aplikace má být bezprostřední ...‘, případně je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší
souvislosti ...‘ [srov. též nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), dostupný též na http://nalus.usoud.cz].
Z účelu a smyslu (konkrétní) kontroly ústavnosti právních norem pak plyne, že zákon, jehož má být při řešení věci použito‘, je pouze ten
(resp. jeho ustanovení), jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího (ústavně konformního) výsledku; nebyl-li by pak odstraněn, byl by
výsledek před ním probíhajícího řízení jiný.
19. Je na navrhovateli, aby jednak snesl adekvátní argumentaci, že napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) je v rozporu s ústavním pořádkem
(což navrhovatel učinil), ale zároveň poukázal a prokázal, že aplikace napadeného ustanovení je nevyhnutelná a jen zrušení napadeného
ustanovení bude mít za následek dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku; předpokladem takového tvrzení je i dostatečně vyjasněný
skutkový stav. Naposled zmíněný požadavek však naplněn nebyl.
20. Mimo výše uvedené, na obecném soudu, který navrhuje zrušení zákona (jeho ustanovení), spočívá dále povinnost napadené ustanovení,
jež má být v řízení před ním aplikováno, vyložit, a to interpretací primárně ústavně konformní; Ústavní soud dovodil, že není
dán důvod ke zrušení takového ustanovení, je-li možný - případně mezi jinými - i výklad, jenž tomuto požadavku (tj. ústavně konformnímu
výkladu) vyhovuje [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 48/95 ze dne 26. 3. 1996 (N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006
(N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), vše dostupné též na http://nalus.usoud.cz].
Okolnost, že by v posuzované věci byl takový ústavně konformní výklad k dispozici, by pak implikoval eventualitu posouzení návrhu jako ,zjevně neopodstatněného‘,
jak je tato kvalifikace vyjádřena v ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.“
Uvedené principy judikoválo plénum Ústavního soudu i v řadě dalších usnesení (např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 23/08 ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 34/11
ze dne 3. 4. 2012 a sp. zn. Pl. ÚS 30/09 ze dne 2. 4. 2013), a lze je tudíž považovat za součást ustálené judikatury Ústavního soudu.
18. V projednávané věci podal návrh na zrušení § 153b občanského soudního řádu obecný soud v situaci, kdy se žalovaná nedostavila k prvnímu jednání
a žalobce v reakci na to navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Otázka, na niž musí Ústavní soud nyní odpovědět, tedy zní, zda z hlediska zásady
rovnosti účastníků řízení může soudce obecného soudu svůj návrh podle čl. 95 odst. 2 Ústavy relevantně učinit (1) pouze v případě, kdy se
jednání nezúčastní žalobce a žalovaný namítne, že zatímco jeho neúčast mohla být důvodem vydání rozsudku pro zmeškání, soud nemůže
obdobně procesně jednoduše reagovat i na neúčast žalobce (tato situace ve věci projednávané Okresním soudem v Děčíně nenastala),
nebo (2) i v případě, kdy se k prvnímu jednání dostaví toliko žalobce, který následně navrhne vydání daného rozsudku (jak se
stalo ve věci projednávané Okresním soudem v Děčíně). Pouze u první situace je zjevné, že případné zrušení napadeného
ustanovení (za předpokladu jeho rozpornosti s principem rovnosti účastníků řízení) by otevíralo cestu k přijetí takové
právní úpravy, jejímž výsledkem by byla možnost jak žalobce, tak žalovaného dosáhnout vydání kontumačního rozsudku.
Cílem rovnosti účastníků však není vytvoření možnosti vydání kontumačního rozsudku ve prospěch obou stran sporu -
zásada rovnosti účastníků by naopak byla naplněna i tehdy, pokud by zákonodárce neumožnil dosáhnout vydání kontumačního
rozsudku ani jedné ze stran. Stejně tak by byla zásada rovnosti účastníků naplněna i v situaci, kdy by zákonodárce
zakotvil pro případ nedostavení se jedné ze stran k jednání jinou sankci než kontumační rozsudek ve prospěch dostavivší se
druhé strany. Rovnost účastníků řízení je tedy neutrální k tomu, v čem si jsou strany rovny, a řeší toliko, zda si jsou rovny.
Jinak řečeno, je na zákonodárci, zda umožní vydávání kontumačního rozsudku či nikoliv. Pokud jej však zakotví, musí kontumační
rozsudek splňovat podmínky plynoucí ze zásady rovnosti účastníků; pokud by tomu tak nebylo, Ústavní soud je nadán pravomocí takovou
úpravu kontumačního rozsudku zrušit a znovuotevřít prostor pro zákonodárce, aby se rozhodl, zda zakotví kontumační rozsudek splňující
požadavek rovnosti účastníků řízení nebo se jej rozhodne znovu nezakotvit či zda zvolí zcela jiné, alternativní řešení [např. hrazení
nákladů zmařeného jednání nedostavivší se stranou nebo povinnost soudce (v případě doručení fikcí) rozhodnout podle stavu spisu
ke dni takto zmařeného jednání].
19. Ústavní soud dále podotýká, že v obou výše naznačených případech postavení účastníků řízení nelze považovat za rovnocenné -
v prvém případě proto, že žalovaný nemá k dispozici stejný procesní prostředek jako žalobce (žalovaný nemůže dělat to, co žalobce);
v druhém případě proto, že žalobce má k dispozici procesní prostředek, který žalovaný k dispozici nemá (žalobce může dělat to,
co žalovaný nemůže). V obou případech je použito § 153b odst. 1 o. s. ř., v obou případech jde o bezprostřední aplikaci
tohoto ustanovení (tj. jeho aplikace je nevyhnutelná a nikoliv jen hypotetická) a jen zrušení napadeného ustanovení
či ústavně konformní výklad vyrovnávající postavení obou procesních stran by vedly k dosažení žádoucího ústavně
konformního výsledku, neboť v opačném případě by byl Okresní soud v Děčíně povinen vynést kontumační rozsudek,
který však lze vynést pouze ve prospěch žalobce (viz body 18-20 usnesení sp. zn. Pl. ÚS 37/10 ze dne 18. 12. 2012
citovaného výše).
20. Ústavní soud pak při posuzování aktivní legitimace obecného soudu k podání návrhu na zrušení zákona či jeho ustanovení
vycházel z čl. 95 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci
použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu, a z § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu,
který zakotvuje oprávnění soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení v souvislosti
se svou rozhodovací činností. V nyní posuzovaném případě je nesporné, že použití napadeného ustanovení o. s. ř.
žalobce navrhl a soud se jeho použitím v konkrétním případě tedy musel zabývat. Účelem oprávnění a současně i
povinnosti obecného soudu předložit Ústavnímu soudu používaný zákon, dojde-li soud k závěru, že onen zákon
je v rozporu s ústavním pořádkem, je zachování zásady vnitřní jednoty a bezrozpornosti právního řádu.
Jak zdůrazňuje i komentářová literatura, „[v] případě závěru o rozporu zákona s ústavním pořádkem
tudíž obecný soud řízení ve věci přerušit musí a má procesní povinnost věc (jako návrh na zrušení zákona)
předložit Ústavnímu soudu“ (srov. Filip, J., Hollánder, P., Šimíček, V. Zákon o Ústavním soudu.
Komentář. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 365). Pokud tedy
existuje pochybnost o ústavnosti ustanovení zákona a zároveň obecný soud tuto pochybnost
ani nerozptýlí zvažováním jednotlivých výkladových alternativ ani věc nepředloží
k rozhodnutí Ústavnímu soudu, poruší čl. 1 odst. 1, eventuálně čl. 95 odst. 2 Ústavy.
Naopak Ústavní soud by odmítnutím poskytnout obecnému soudu pomoc svým rozhodnutím
o ústavnosti či protiústavnosti aplikovatelného zákona porušil své povinnosti plynoucí z citovaného
čl.95 odst. 2 i z čl. 83 Ústavy. Ostatně přílišná uzavřenost a exkluzivita ústavního soudnictví
by mohla být kontraproduktivní, neboť by omezila možnosti „ústavního kultivování obecných
soudů“ (srov. Kúhn, Z. Aplikace práva soudcem v éře středoevropského komunismu a
transformace. Analýza příčin postkomunistické právní krize. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 146; k tomu více též Wagnerová, E. a kol. Zákon o Ústavním soudu
s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 246 a 247).
21. Na základě těchto úvah dospěl Ústavní soud k závěru, že podaný návrh umožňuje posoudit ústavnost stávající úpravy rozsudku pro zmeškání zakotvené
v § 153b o. s. ř. z hlediska rovnosti účastníků řízení jak za situace, kdy se k prvnímu jednání dostaví pouze žalovaný, který nemá možnost
navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání, tak za situace, kdy se k prvnímu jednání dostaví toliko žalobce, který následně navrhne vydání
takového rozsudku (jako tomu bylo i ve věci před Okresním soudem v Děčíně). V obou případech by pak Ústavní soud - pokud by shledal
úpravu kontumačního rozsudku v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení - musel napadené ustanovení zrušit. Ústavní soud totiž
sám za žádných okolností nemůže „dorovnat“ procesní práva žalovaného na úroveň žalobce a judikatorně zakotvit právo žalovaného
navrhovat vydání rozsudku pro zmeškání v neprospěch nedostavivšího se žalobce, neboť není pozitivním zákonodárcem.
Jedinou cestou, jak dosáhnout ústavně konformní úpravy kontumačního rozsudku by tedy bylo jeho zrušení a
znovuotevření prostoru pro úpravu zákonodárce či ústavně konformní výklad vyrovnávající postavení
obou procesních stran. Jak však bylo zdůrazněno výše, taková úprava by nutně nemusela vyžadovat
zakotvení možnosti dosáhnout kontumačního rozsudku pro obě strany; takové řešení je pouze
jednou z alternativ (viz bod 18 tohoto nálezu in fine).
22. Ze shora uvedeného plyne, že návrh Okresního soudu v Děčíně splňuje všechny požadavky stanovené čl. 95 odst. 2 Ústavy, včetně požadavku aktivní legitimace
navrhovatele pro řízení o kontrole norem.
VI. Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadených ustanovení
23. Ústavní soud konstatoval, že zákon č. 171/1993 Sb., kterým byl do občanského soudního řádu zakotven institut rozsudku pro zmeškání, byl přijat a vydán
v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
VII. Obsahový soulad napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem
24. Dříve, než Ústavní soud přistoupil k meritornímu posouzení, musel se vypořádat s rozsahem návrhu. Navrhovatel napadl toliko § 153b odst. 1, 4 a 5 o. s. ř.
a výslovně uvedl, že naopak nenapadá druhý a třetí odstavec téhož ustanovení. Druhý odstavec totiž podle navrhovatele není v jím projednávané věci
bezprostředně aplikovatelný a třetí odstavec navrhovatel považuje za ústavně konformní.
25. Ústavní soud je však toho názoru, že § 153b o. s. ř., zakotvující úpravu rozsudku pro zmeškání, tvoří koherentní a vnitřně natolik
propojený celek, že jej nelze rozdělit na jednotlivé komponenty a přezkoumat souladnost s ústavním pořádkem toliko u některých z nich (tj. odstavců
prvního, čtvrtého a pátého). To platí tím spíše, že je napaden první odstavec § 153b o. s. ř., který je pro určení podmínek aplikace rozsudku
pro zmeškání zcela klíčový. Pokud by Ústavní soud akceptoval rozsah návrhu, jak jej vymezil navrhovatel, a případně tomuto návrhu vyhověl,
zůstal by pak v občanském soudním řádu „pahýl“ ve formě druhého a třetího odstavce § 153b o. s. ř., který by nedával sám o sobě žádný smysl.
Samostatně stojící druhý odstavec (bez zrušeného prvního odstavce) by dokonce žalovaného stavěl do ještě nevýhodnější pozice než stávající
úprava, neboť po derogaci § 153b odst. 1 o. s. ř. by, striktně vzato, nebylo nutné pro vydání rozsudku pro zmeškání splnit podmínku
řádného doručení žaloby a předvolání do vlastních rukou podle § 49 o. s. ř. nejméně deset dnů předem ani podmínku řádného poučení
žalovaného o následcích nedostavení se a žalovaný by neměl možnost předejít vydání rozsudku pro zmeškání svou omluvou z nařízeného jednání.
Z tohoto důvodu považuje Ústavní soud za nezbytné posoudit ústavnost celého § 153b o. s. ř., a nikoliv pouze jeho prvního, čtvrtého
a pátého odstavce [srov. mutatis mutandis nález sp. zn. Pl. ÚS 16/09 ze dne 19. 1. 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.), bod 35].
VII/a Obecné principy
26. Navrhovatel shledává § 153b o. s. ř. v rozporu s čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
27. Ustanovení článku 96 odst. 1 Ústavy České republiky stanoví, že „[v]šichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva“. Ustanovení článku 37 odst.3
Listiny základních práv a svobod obsahuje podobnou formulaci: „Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.“ Ustanovení článku 6 odst. 1 EÚLP výslovně
rovnost účastníků řízení nezmiňuje, nicméně Evropský soud pro lidská práva (dále též „ESLP“) ve své judikatuře konstatoval, že princip rovnosti zbraní
je součástí práva na spravedlivé projednání věci (srov. Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech.
Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 737-740; a Molek, P. Právo na spravedlivý proces. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s. 236-253).
Ustanovení článku 14 EÚLP pak zakotvuje akcesorický zákaz diskriminace. Konečně čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a
politických právech stanoví, že „[v]šechny osoby jsou si před soudem rovny“.
28. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatoval, že zásada rovnosti účastníků řízení je součástí práva na spravedlivý proces v širším slova smyslu.
Zásadou rovnosti účastníků přitom Ústavní soud rozumí „rovnost zbraní, resp. rovnost příležitostí“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 15/01 ze dne 31. 10. 2001
(N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. To znamená, že každé procesní straně by měla být dána přiměřená možnost přednést svou záležitost za podmínek,
jež ji nestaví do podstatně nevýhodnější situace, než ve které je její protistrana [nález sp. zn. III. ÚS 202/03 ze dne 13. 11. 2003 (N 134/31 SbNU 193)].
29. V podobném duchu Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že zásada rovnosti zbraní je jedním z prvků širšího konceptu spravedlivého procesu;
přičemž rovností zbraní ESLP rozumí požadavek, aby každá ze stran řízení mohla obhajovat svou věc za podmínek, které ji z pohledu řízení jako
celku podstatným způsobem nezněvýhodňují vzhledem k protistraně (rozsudek ve věci Nideröst-Huber proti Švýcarsku ze dne 18. 2. 1997 č. 18990/91, § 23).
To platí pro civilní řízení (srov. právě citovaný rozsudek ve věci Nideröst-Huber proti Švýcarsku, § 23; či rozsudek ve věci Foucher proti Francii
ze dne 18. 3. 1997 č. 22209/93, § 34) i trestní řízení (srov. rozsudek ve věci Brandstetter proti Rakousku ze dne 28. 8. 1991 č. 11170/84 a další, § 66;
rozsudek ve věci Zahirovič proti Chorvatsku ze dne 25. 4. 2013 č. 58590/11, § 42). Cílem zásady rovnosti zbraní je pak dosažení „spravedlivé rovnováhy“
mezi stranami sporu (rozsudek ve věci Dombo Beheer B. V. proti Nizozemsku ze dne 27. 10. 1993 č. 14448/88, § 33).
30. Zásada rovnosti účastníků ale podle Ústavního soudu není absolutní. Procesní rovnost nelze vykládat tak, že by zákonodárce nemohl stanovit
rozdílný rozsah procesních práv a povinností u různých druhů řízení; musí však respektovat stejný rozsah procesních práv a povinností v řízeních
se shodným předmětem řízení [nález sp. zn. III. ÚS 202/03 ze dne 13. 11. 2003 (N 134/31 SbNU 193), nález sp. zn. II. ÚS 657/05 ze dne 21. 8. 2008
(N 146/50 SbNU 291) či nález sp. zn. Pl. ÚS 16/09 ze dne 19. 1. 2010 (N 8/56 SbNU 69; 48/2010 Sb.)]. Ústavní soud si je taktéž vědom, že absolutní
rovnosti účastníků řízení v širším slova smyslu ani nelze dosáhnout. Tak některé úkony, kterými disponuje žalobce s předmětem řízení v civilním sporném
procesu, jako je například zpětvzetí žaloby, žalovaný z povahy věci činit nemůže. Naopak soudní poplatek je povinen zásadně zaplatit toliko žalobce,
a nikoliv žalovaný (na obecnosti tohoto pravidla nic nemění ani výjimky uvedené v § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů, které jsou formulovány velmi úzce).
31. Ostatně ani Evropský soud pro lidská práva není toho názoru, že obě strany sporu se musejí nacházet v úplně identickém postavení, a to ani v trestním řízení
(viz např. rozhodnutí Oyston proti Spojenému království ze dne 22. 1. 2002 č. 42011/98) ani v civilním řízení (srov. rozsudek ve věci Kenedy proti Spojenému
království ze dne 18. 5. 2010 č. 26839/05, § 184 in fine; či rozsudek ve věci Batsanina proti Rusku ze dne 26. 5. 2009 č. 3932/02, § 27). Evropský soud
pro lidská práva tak například akceptoval rozdílné lhůty k výkonu některých procesních úkonů u jednotlivých stran řízení, jestliže takový rozdíl neměl
žádný vliv na postavení stěžovatele (viz např. rozhodnutí ve věci Guigue a SGEN-CFDT proti Francii ze dne 6. 1. 2004 č. 59821/00; rozsudek ve věci Ewert
proti Lucembursku ze dne 22. 7. 2010 č. 49375/07, § 98), osvobození od soudního poplatku pouze pro jednu ze stran (částečné rozhodnutí ve věci Gouveia
Gomes Fernandes a Freitas e Costa proti Portugalsku ze dne 26.5. 2009 č. 1529/08) či zahájení civilního řízení prokurátorem v zájmu protistrany
(shora citovaný rozsudek ve věci Batsanina proti Rusku, § 25-28).
32. Lze tedy shrnout, že Ústavní soud ani Evropský soud pro lidská práva nevyžadují absolutní rovnost mezi účastníky řízení. Toto právo je tedy právem omezitelným,
neboť odlišné zacházení s účastníky řízení je za určitých okolností (k tomu viz níže) ústavně konformní, respektive souladné s Evropskou úmluvou o
lidských právech.
33. Navrhovatel shledává rozsudek pro zmeškání protiústavním rovněž pro porušení čl. 14 EÚLP, který zakotvuje akcesorický zákaz diskriminace.
Ústavní soud v této souvislosti konstatuje, že zásada rovnosti účastníků řízení zakotvená v čl. 37 odst. 3 Listiny představuje samostatně
stojící základní právo, u něhož není třeba rozlišovat mezi akcesoritou a neakcesoritou rovnosti zbraní vůči obecnému zákazu diskriminace.
Spojitost mezi rovností zbraní a zákazem diskriminace nicméně existuje. Ústavní soud je toho názoru, že zásada rovnosti účastníků řízení
je lex specialis vůči zákazu diskriminace, a tudíž lze i na tuto zásadu aplikovat, po patřičné modifikaci odpovídající specifikům postulátu
rovnosti v soudním řízení, test přímé diskriminace.
Jak uvedl Ústavní soud již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/04 ze dne 26. 4. 2006 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.):
„60. Právo na spravedlivé projednání věci nelze oddělit od obecného požadavku rovnosti a nediskriminace. V tomto kontextu však jde o takový význam rovnosti,
jenž se týká rovnosti účastníků v řízení před soudem, nacházejících se v různých, proti sobě stojících, procesních postaveních, obvykle označované jako
,rovnost zbraní‘ ... V praktickém životě zpravidla nepůjde o absolutní, matematickou rovnost; jde o pojem relativní, zejména v tom smyslu, že nemůže
zcela setřít rozdíl v procesním a zejména faktickém postavení stran vyplývající z jejich rozdílných možností. Toto nerovné postavení může být do určité
míry kompenzováno dodatečnými zárukami pro slabší stranu, tzv. favor defensionis, jejímž projevem je např. úprava důkazního břemene ...“.
34. Test přímé diskriminace se skládá z následujících kroků, které lze vyjádřit formou otázek: (1) jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny?; (2) je
s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů?; (3) je odlišné zacházení stěžovateli k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)?;
(4) je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené? [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 53/04 ze dne 16. 10. 2007
(N 160/47 SbNU 111; 341/2007 Sb.), bod 29; nález sp. zn. II. ÚS 1609/08 ze dne 30. 4. 2009 (N 105/53 SbNU 313); nález sp. zn. Pl. ÚS 4/07 ze dne 1. 12. 2009
(N 249/55 SbNU 397; 10/2010 Sb.); rozsudek velkého senátu ESLP ve věci D. H. proti České republice ze dne 13. 11. 2007 č. 57325/00, § 175; rozsudek velkého
senátu ESLP ve věci Carson proti Spojenému království ze dne 16. 3. 2010 č. 42184/05, § 61; Wagnerová, E. a kol. Listina základních práv a svobod.
Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 101; či Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech.
Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1214). Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva k zákazu diskriminace pak rovněž plyne,
že ospravedlnitelnost odlišného zacházení se odvíjí i od důvodu tohoto odlišného zacházení. Pro odlišné zacházení z důvodu rasy
či etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, národnosti či původu dítěte je tak třeba předložit velmi pádné ospravedlnění
[srov. např. rozsudek ve věci Ponomaryov a další proti Bulharsku ze dne 21. 6. 2011 č. 5335/05 (národnost); shora citovaný
rozsudek velkého senátu ve věci D. H. proti České republice, § 176 (rasa); či rozsudek ve věci Ünal Tekeli proti Turecku
ze dne 16. 11. 2004 č. 29865/96, § 53 (pohlaví)], zatímco u ostatních důvodů odlišného zacházení je přezkum ze strany
Evropského soudu pro lidská práva méně intenzivní. Lze tak rozlišit i pátý krok testu přímé diskriminace, v němž hraje
roli míra „podezřelosti“ důvodu pro odlišné zacházení, od které se posléze odvíjí intenzita přezkumu ze strany soudu.
35. Při aplikaci zmíněného testu přímé diskriminace na posuzování rovnosti účastníků v soudním řízení je však nutné přihlédnout ke specifikům zásady
rovnosti účastníků řízení a test přímé diskriminace modifikovat. V prvé řadě není třeba zkoumat v druhém kroku zakázanost důvodu (a tudíž
ani jeho „podezřelost“ v pátém kroku), neboť ten je výslovně zakotven v čl. 37 odst. 3 Listiny: jakékoliv odlišné zacházení s účastníky
řízení je a priori podezřelé. Dále pak se první krok redukuje na posouzení otázky, zda jde o účastníky řízení. Modifikovaný test
přímé diskriminace bude dále pro přehlednost označován jako test rovného zacházení. Test rovného zacházení se tedy skládá
z následujících kroků posuzujících: (1) jde o srovnatelného jednotlivce nebo skupiny (tj. jde o účastníky řízení)?;
(2) je s nimi zacházeno odlišně?; (3) je odlišné zacházení dotčené straně sporu k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra)?;
(4) je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tj. (a) sleduje legitimní zájem a (b) je přiměřené?
VlI/b Aplikace obecných principů na projednávanou věc
36. V projednávaném případě je rovností účastníků třeba rozumět procesní rovnost stran sporu v civilním sporném řízení.
37. Rozsudek pro zmeškání je zvláštním druhem rozsudku; je to typický institut klasického civilního procesu sporného, v němž jsou vydávána rozhodnutí
o právech a povinnostech, jimiž účastníci mohou volně mimoprocesně disponovat (Winterová, A. Rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání.
Právní praxe, 1993, č. 10, s. 594).
38. Obecný soud může rozhodnout rozsudkem pro zmeškání podle § 153b o. s. ř., pokud jsou splněny následující podmínky: (1) žalovanému byla
soudem doručena žaloba do vlastních rukou; (2) žalovanému bylo doručeno do vlastních rukou předvolání k jednání nejméně 10 kalendářních
dnů přede dnem, kdy se má jednání konat; (3) žalovaný byl poučen, že bude rozhodnuto v jeho neprospěch rozsudkem pro zmeškání, jestliže jednání,
k němuž byl předvolán, zmešká bez důvodné a včasné omluvy; (4) žalovaný se k jednání, které bylo prvním jednáním o věci, bez omluvy nedostavil,
popřípadě jeho omluva, která došla soudu před zahájením jednání, je nedůvodná; (5) žalobce se k prvnímu jednání o věci dostavil a navrhl,
aby bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání žalovaného; (6) na základě tvrzení obsažených v žalobě o skutkových okolnostech sporu je možné
rozhodnout v neprospěch žalovaného, neboť právní posouzení těchto tvrzených skutkových okolností odůvodňuje závěr, že žaloba je opodstatněná;
(7) rozsudek pro zmeškání je přípustný a (8) nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání
(Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. Občanský soudní řád - komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 703-704).
39. Rozsudek pro zmeškání obecný soud vydat může, ale nemusí. Zákon tak ponechává na úvaze soudu, zda i tam, kde jsou splněny všechny zákonem stanovené
předpoklady, je vhodné o věci rozhodnout kontumačním rozsudkem, opačný výklad, tj. že soud musí rozsudek pro zmeškání při splnění podmínek
uvedených v § 153b o. s. ř. vydat, doktrína i judikatura již zcela opustily.
40. Rozsudek pro zmeškání patří mezi instituty sloužící k urychlení řízení, k nimž se již dříve Ústavní soud vyjádřil. Obecné principy vztahující se
k těmto institutům definoval ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011 (N 118/61 SbNU 717), kde v souvislosti s rozsudkem
pro zmeškání konstatoval:
„14. Soudy jsou článkem 90 Ústavy České republiky povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.
To platí obecně pro kterýkoliv druh soudního řízení, tedy i pro soudnictví civilní. V souladu s vymezením civilní soudní pravomoci
lze z citovaného článku Ústavy dovodit, že účelem civilního řízení soudního je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním soukromým právům ...
15. O ochraně lze v pravém slova smyslu hovořit pouze tehdy, pokud civilní proces umožňuje prosadit skutečně existující, a nikoliv fiktivní subjektivní
soukromá práva a povinnosti. V rozsahu, v jakém se civilní právo procesní od tohoto cíle vzdaluje, je popírána nejen ochranná funkce civilního
práva procesního, ale též smysl soukromoprávní regulace; v konečném důsledku je potom významně narušena právní jistota. Jinak řečeno,
civilní právo procesní je účinné jenom v té míře, v níž je způsobilé poskytnout ochranu skutečným subjektivním hmotným právům ...
16. Uvedený požadavek je obecný, a lze jej proto vztáhnout i na všechny instituty sloužící k urychlování civilního řízení soudního, a to včetně rozsudků, jež reagují na zmeškání účastníka. Funkcí kontumačního rozsudku není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomoci uplatnění skutkové domněnky nepříznivé tomu, vůči němuž je rozsudek pro zmeškání vynesen. Kontumační rozsudky se zakládají na tom, že procesní strana v řízení nehájí svá práva, přestože k tomu měla možnost (např. Rosenberg, L., Schwab, K. H., Gottwald, P. Zivilprozessrecht. 16. vydání. München: C. H. Beck, 2004, s. 704) a navzdory tomu, že jde o kontradiktorní spor ovládaný projednací zásadou, v němž má strana sama ve svém vlastním zájmu přispět k objasnění skutkového stavu, jsou-li tvrzení protistrany nepravdivá, neúplná či se jinak odchylují od skutečnosti. Rozsudek pro zmeškání z tohoto pohledu, jak konstatuje prof. Macur (Macur, J. Rozsudek na základě fikce uznání nároku podle ustanovení § 114b o. s. ř. Bulletin advokacie, 2002, č. 2, s. 32), ,není založen na nějakých »fikcích« či na pouhém úsilí o ukončení jednání za každou cenu, ale opírá se o dlouhodobě osvědčenou skutkovou domněnku, podle níž je vysoce pravděpodobné, že strana, která žádným způsobem tvrzení druhé procesní stany nezpochybňuje, ač má k tomu všechny možnosti, neučiní žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy a k nařízenému prvnímu ústnímu soudnímu jednání se nedostaví, nemá ve skutečnosti žádné argumenty ani důkazy proti správnosti skutkových tvrzení druhé procesní strany ... Ve všech moderních civilních soudních řádech jsou s velkou pečlivostí vyloučeny všechny nefunkční vlivy, které by mohly nežádoucím způsobem, tedy v rozporu s objektivní skutečností, ovlivnit uplatnění skutkové domněnky, resp. zkušenostní věty ... Výsledkem uplatnění domněnky je vysoce pravděpodobný závěr, hraničící s jistotou, že rozhodná skutková tvrzení procesní strany, jimž druhá strana neodporovala, jsou pravdivá. Nejde o uplatnění fikce, ale o použití skutkové domněnky, o níž lze předpokládat, že odpovídá skutkovému stavu, který před procesem a nezávisle na něm objektivně nastal. První závěr rozsudku musí být na něm založen. Nejedná se o rozsudek pro uznání, ale o rozsudek vydaný na základě skutkového stavu, který je v souladu s vnitřním přesvědčením soudce, neboť jej vyvozuje z obecně se uplatňující skutkové domněnky (zkušenostní věty).‘.“
41. Na základě těchto obecných principů Ústavní soud konstatoval, že institut rozsudku pro zmeškání není sám o sobě v rozporu s právem na spravedlivý proces [usnesení sp. zn. III. ÚS 370/98 ze dne 28. 1. 1999 (U 7/13 SbNU 405)], nicméně jeho aplikace musí být v souladu s účelem kontumačního rozsudku (srov. např. výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 329/08, bod 17).
42. K aplikaci rozsudku pro zmeškání se Ústavní soud vyjádřil již několikrát, přičemž základní principy shrnul přehledně v nálezu sp. zn. I. ÚS 2656/12 ze dne 7. 5. 2013:
„14. Ústavní soud již v mnoha nálezech [srov. např. nález ze dne 10. 3. 2005 sp. zn. III. ÚS 428/04 (N 53/36 SbNU 563), nález ze dne 23.8.2005
sp. zn. IV. ÚS 63/05 (N 163/38 SbNU 301), nález ze dne 15. 1. 2009 sp. zn. IV. ÚS 2785/07 (N 10/52 SbNU 103)] vyslovil zejména následující
právní názory.
15. Při rozhodování o případném vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání,
by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke
své obraně atd.
16. K vydání rozsudku pro zmeškání by soud měl přistupovat uvážlivě a volit tento institut zejména v případech, v nichž nezájem na straně žalovaného
je zřejmý, kdy je žalovaný skutečně nečinný (což vyplývá např. z obsahu a frekvence již dříve učiněných procesních úkonů) a odmítá se aktivně
podílet na soudním procesu, či úmyslně soudní řízení protahuje.
17. To proto, že rozsudek pro zmeškání je formální institut, který podstatně redukuje možnost uplatnění procesních práv žalovaného. Každý má právo
domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo nebo porušeno. Ustanovení čl. 90 Ústavy stanoví, že soudy jsou povolány především k tomu,
aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva
u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
18. V případech, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný jeho zájem účastnit se soudního řízení a bránit se,
není vydání rozsudku pro zmeškání namístě. Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných),
kteří na soudním řízení chtějí aktivně participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů
účastníků (§ 1,3 o. s. ř.). Podmínky vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech
není jeho vydání namístě.
19. Opakem tohoto postupuje přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a tím porušení smyslu § 1 a 3 o. s. ř.,
čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
20. Pokud již soud prvního stupně zvolí takový kritizovaný postup (tj. vydal-li rozsudek pro zmeškání), je na soudu odvolacím, aby poskytl ochranu právům
tohoto účastníka. V takovém případě je totiž třeba vzít zřetel především na účel soudního řízení, kterým je ochrana práv účastníků řízení
(soudy jsou povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům).“
43. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 2785/07 ze dne 15. 1. 2009 (N 10/52 SbNU 103) pak Ústavní soud zdůraznil, že obecný soud musí zkoumat nejen důvod zmeškání, ale i
časový rozsah zmeškání:
„Soud proto musí v každém jednotlivém případě dříve, než přistoupí k vydání rozsudku pro zmeškání, resp. než rozhodne o návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání,
pečlivě uvážit, zda důvod zmeškání, stejně tak jako časový rozsah zmeškání žalovaného při prvním jednání, jsou omluvitelné. Při rozhodování o případném
vydání rozsudku pro zmeškání, resp. při rozhodování o návrhu žalovaného na zrušení rozsudku pro zmeškání by měl soud vzít v úvahu rovněž předchozí
procesní aktivitu žalovaného, tedy zda se vyjádřil k podané žalobě, zda navrhl důkazy ke své obraně atd. Soud by měl v každém jednotlivém případě přihlédnout
rovněž k povaze předmětu sporu.“
To znamená, že v případě, kdy jinak aktivní žalovaný zmešká jednání o pět minut, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě [srov. nález sp. zn. III.
ÚS 428/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 53/36 SbNU 563)].
44. Ústavní soud se rovněž vyjádřil k aplikaci fikce doručení v souvislosti s rozsudkem pro zmeškání, a to v nálezu sp. zn. II. ÚS 451/03 ze dne 16. 9. 2004
(N 131/34 SbNU 325), kde konstatoval:
„Základní náležitostí požadovanou ustanovením § 46 odst. 4 o. s. ř. je, že se adresát v místě doručování zdržoval v době, kdy je toto doručování uskutečňováno.
A contrario, pokud se účastník v místě doručení nezdržuje, fikce doručení nastoupit nemůže. Takto výslovně formulované pravidlo nepřipouští modifikaci,
již provedl obecný soud, když zkoumal a považoval za relevantní důvody, pro něž se stěžovatelka v místě bydliště nezdržovala. S ohledem na ustanovení
§ 46 odst. 5 o. s. ř. bylo na stěžovatelce, aby vyvrátila, že se v místě doručení zdržovala. Je přitom zcela irelevantní, z jakých důvodů se tak stalo.
Pokud uvedenou skutečnost prokázala, pak nemohlo dojít k účinnému doručení (nemohla nastoupit fikce doručení). Ústavní soud je nucen konstatovat,
že interpretace ustanovení § 46 odst. 4 a 5 obecnými soudy byla v projednávaném případě natolik extrémní, že ji nelze považovat za ústavně konformní.
V důsledku této interpretace bylo stěžovatelce znemožněno domáhat se stanoveným postupem svých práv u nezávislého a nestranného soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny).
Obecné soudy také postupovaly mimo meze, které stanoví zákon, čímž došlo i k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy, resp. čl. 2 odst. 2 Listiny.“
Z toho plyne, že pokud obecný soud uvažuje o vydání rozsudku pro zmeškání v případech, kdy byla žaloba nebo předvolání k jednání doručeno
na základě tzv. fikce doručení, musí postupovat mimořádně obezřetně a zkoumat, zda byly skutečně vyčerpány všechny možnosti, jak žalovaného
zastihnout.
45. Z výše uvedeného rozboru dosavadní judikatury Ústavního soudu vyplývá, že Ústavní soud v minulosti řešil souladnost rozsudku pro zmeškání s právem
na spravedlivý proces (srov. výše citované usnesení sp. zn. III. ÚS 370/98), přepjatý formalismus při aplikaci rozsudku pro zmeškání (srov. např.
výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 2656/12), důvodnost a včasnost omluvy účastníka řízení či právního zástupce zjednání, při kterém bylo rozhodnuto
rozsudkem pro zmeškání [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 1084/08 ze dne 18. 6. 2008 (N 111/49 SbNU 599)], povinnost odvolacího soudu dát žalovanému
možnost vyjádřit se k důvodnosti omluvy (srov. např. výše citovaný nález sp. zn. IV. ÚS 2785/07) či rozdíl mezi zmeškáním a zpožděním (srov. např.
výše citovaný nález sp. zn. III. ÚS 428/04) a povinnost vykládat „první jednání“ ústavně konformním způsobem (viz výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 329/08;
k obecným předpokladům pro vydání rozsudku pro zmeškání tam definovaným viz bod 38 nynějšího nálezu).
46. V projednávané věci je však uplatněna argumentace nová, a to prostřednictvím argumentu opírajícího se o zásadu rovnosti účastníků řízení, zakotvenou
v čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Proto Ústavní
soud přistoupil k aplikaci testu rovného zacházení definovaného v bodě 35 tohoto nálezu.
47. Pokud jde o první krok výše naznačeného testu rovného zacházení, tj. otázku srovnatelnosti postavení porovnávaných jednotlivců, Ústavní soud konstatuje,
že žalobce i žalovaný jsou v civilním sporném řízení stranami sporu. Jsou tedy účastníky řízení, jak to vyžaduje první krok.
48. Pokud jde o druhý krok testu rovného zacházení, rozsudek pro zmeškání lze podle § 153b o. s. ř. vydat toliko ve prospěch žalobce, zatímco žalovaný
institutu kontumačního rozsudku využít nemůže. Z toho vyplývá, že s žalobcem na jedné straně a žalovaným na straně druhé je zacházeno odlišně.
49. Ve třetím kroku pak Ústavní soud posuzoval, zda je namítané odlišné zacházení k tíži účastníka řízení, v jehož prospěch zahájil obecný soud řízení o konkrétní kontrole norem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy. V projednávané věci se Okresní soud v Děčíně domnívá, že znevýhodněn je žalovaný. Ústavní soud s tímto závěrem souhlasí. Tím, že žalovaný nemůže navrhnout vydání rozsudku pro zmeškání v neprospěch nedostavivšího se žalobce, mu je odepřena možnost, kterou má k dispozici žalobce. Odlišné zacházení jde tedy ktíži žalovaného, a proto Ústavní soud přistoupil k poslednímu kroku testu rovného zacházení.
50. V posledním, čtvrtém kroku Ústavní soud posuzoval, zda je odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným ve vztahu k možnosti navrhnout vydání kontumačního
rozsudku ospravedlnitelné. Posouzení ospravedlnitelnosti se rozpadá do dvou částí: posouzení (a) legitimního zájmu na odlišném zacházení a (b) přiměřenosti
odlišného zacházení. Jinak řečeno, Ústavní soud musel zkoumat, zda je dán legitimní zájem na tom, aby mohl vydání rozsudku pro zmeškání navrhovat toliko
žalobce, a pokud takový legitimní zájem existuje, zda je toto odlišné zacházení přiměřené.
51. Při identifikaci legitimního zájmu vycházel Ústavní soud z důvodové zprávy k zákonu č. 171/1993 Sb., který do občanského soudního řádu institut
kontumačního rozsudku zakotvil. Jedním z hlavních principů této novely bylo zrychlení občanského soudního řízení (viz obecnou část důvodové
zprávy k zákonu č. 171/1993 Sb.). Za tímto účelem byly do občanského soudního řádu zavedeny instituty rozsudku pro zmeškání a rozsudku pro uznání.
Pokud jde o rozsudek pro zmeškání, důvodová zpráva uvádí, že koncepce rozsudku pro zmeškání v § 153b o. s. ř. sice navazuje na úpravu obsaženou
v civilním soudním řádu (zákon č. 113/1895 ř. z.), která podle zákonodárce dlouhodobou aplikací osvědčila své opodstatnění, nicméně ,,[n]a
rozdíl od této úpravy, která v českých zemích umožňovala rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jak v případě, kdy se nedostavil k prvnímu
jednání řádně obeslaný žalovaný, tak i tehdy, zmeškal-li první jednání žalobce, je navrhována úprava obdobná úpravě uherského práva,
jež platila na Slovensku a která připouští vydání rozsudku pro zmeškání jen v případě, kdy první jednání zmešká žalovaný“ (viz důvodovou zprávu
k zákonu č. 171/1993 Sb. k bodu 18). K odlišnému zacházení vedla zákonodárce „ta skutečnost, že připuštění rozsudku pro zmeškání žalobce
i žalovaného by vytvářelo nerovné postavení účastníků. Zmešká-li žalovaný jednání, je mu z předem doručené žaloby znám nejen předmět
řízení, ale i argumentace žalobce, i to, jaké důkazy nabízí soudu k prokázání svých tvrzení. Pokud by byl připuštěn rozsudek pro
zmeškání žalobce, zmeškala by strana, která stanovisko žalovaného předem nezná a neměla možnost reagovat na tvrzení, které
žalovaný teprve při jednání přednese“ (tamtéž).
52. Lze tedy shrnout, že cílem (znovu)zakotvení kontumačního rozsudku do českého civilního procesu bylo zefektivnění činnosti obecných soudů a
zrychlení soudního řízení. Odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným zákonodárce odůvodnil tím, že žalovaný je před prvním jednáním
ve výhodnější situaci, neboť zná předmět řízení i argumenty žalobce, zatímco žalobce stanovisko žalovaného předjednáním nezná (resp. nemusí znát,
pokud žalovaný nezašle soudu repliku k žalobě).
53. Tato koncepce rozsudku pro zmeškání tedy vychází z toho, že žalobce již aktivitu a svůj zájem ve věci projevil a musel splnit všechny další procesní
náležitosti.
Tento důvod pro odlišné zacházení se žalobcem na jedné straně a žalovaným na straně druhé považuje Ústavní soud za legitimní. K tomu rovněž přistupují okolnosti
předcházející přijetí zákona č. 171/1993 Sb., kdy bylo soudní řízení zbytečně protahováno primárně ze strany žalovaných (např. dlužníků). Hrozba vynesení
rozsudku pro zmeškání tak měla vést k „ukáznění“ žalovaných, kteří se vyhýbali, ať už díky své liknavosti či záměrně, účasti na soudním jednání a tím
velmi komplikovali výkon justice. Naopak žalobci obvykle na vydání rozsudku spěchali, a tak u soudu spíše urgovali nařízení jednání, než aby je bojkotovali.
Tento faktický stav přetrvává dodnes. Je pravda, že - jak podotýká Okresní soud v Děčíně - v praxi v omezených případech docházelo a dochází i k situacím,
kdy se k prvnímu jednání nedostaví žalobce. Ústavnímu soudu je ale z úřední činnosti známo, že tyto případy byly a jsou vzácnější než nedostavení se
žalovaného, přičemž ani navrhovatel nepředkládá ve svém podání žádné empirické údaje o opaku. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by došlo k podstatné
změně společenských podmínek od účinnosti zákona č. 171/1993 Sb., která by zpochybňovala legitimitu stávajícího řešení, které umožňuje vydat
rozsudek pro zmeškání toliko ve prospěch žalobce.
54. Na závěru o legitimitě důvodu odlišného zacházení uvedeného v citované důvodové zprávě nic nemění ani historické úvahy navrhovatele.
Zákonodárce si byl při přijímání zákona č. 171/1993 Sb. vědom odlišné koncepce zakotvené v § 396-397 c. ř. s., podle které kontumace hrozila oběma stranám,
a záměrně se od ní odchýlil (viz bod 51 tohoto nálezu) ve prospěch uherské koncepce, používané dodnes například na Slovensku [srov. § 153b zákona č. 99/1963 Zb.
Občiansky súdny poriadok; (znovu)zakotvené zákonem č. 232/1995 Z. z.]. Přitom jak bylo konstatováno v předchozím bodě, zákonodárcem uvedený důvod pro odlišné
zacházení se žalobcem a žalovaným Ústavní soud považuje za legitimní. Odlišná úprava v civilním řádu soudním tak sama o sobě nemůže vést k závěru o protiústavnosti
stávající úpravy v § 153b o. s. ř.
55. To stejné platí i pro komparativní argument. Skutečnost, že v jiných zemích platí odlišná úprava, bez dalšího neznamená, že česká úprava nesleduje legitimní veřejný zájem. Navrhovatel ostatně neuvádí žádný příklad, kdy by koncepce rozsudku pro zmeškání podobná té české, tj. umožňující žádat vydání rozsudku pro zmeškání toliko ve prospěch žalobce, byla shledána protiústavní. Jinak řečeno, německá, rakouská či československá prvorepubliková koncepce kontumačního rozsudku jsou možná de lege ferenda vhodnější, nicméně to neznamená, že stávající česká koncepce v § 153b o. s. ř. nesleduje legitimní veřejný zájem a je protiústavní.
56. Ústavní soud tak přistoupil k posouzení přiměřenosti odlišného zacházení s žalobcem a žalovaným, které jde k tíži žalovaného. V tomto kritériu je nutné
posuzovat, zda je naplněn požadavek rovnosti zbraní v její celistvosti, tj. zda každá ze stran řízení může obhajovat svou věc za podmínek, které ji,
z pohledu řízení jako celku, podstatným způsobem neznevýhodňují vzhledem k protistraně (viz body 28-32 tohoto nálezu). Ústavní soud v tomto kroku vzal
rovněž v potaz skutečnost, že rozsudek pro zmeškání je procesní sankcí, která postihuje prodlévající stranu na jejích procesních zájmech, a nikoliv
přímou sankcí, pročež by aplikace tohoto sankčního institutu civilního řízení soudního neměla být v rozporu s jeho funkcí, tj. neměla by směřovat
k vydávání rozsudků, které jsou v rozporu se skutečným hmotněprávním stavem (Stavinohová, J., Lavický, P. Sankce v civilním právu procesním.
Právní fórum, 2008, č. 9, s. 374). Neboli, funkcí kontumačního rozsudku není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomoci uplatnění
skutkové domněnky, podle níž lze s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou považovat za pravdivá rozhodná skutková tvrzení procesní strany,
jimž protistrana neodporovala, ač k tomu měla příležitost [nález sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011 (N 118/61 SbNU717)].
57. Klíčovým východiskem pro Ústavní soud je pak to, jak institut rozsudku pro zmeškání aplikují obecné soudy, přičemž je třeba vzít v úvahu jak formální předpoklady pro uplatnění předmětného institutu výslovně zmíněné v § 153b o. s. ř., tak materiální podmínky pro jeho aplikaci vyplývající z jeho účelu.
58. Znevýhodnění žalovaného jev prvé řadě moderováno formálními podmínkami pro vydání rozsudku pro zmeškání, uvedenými v § 153b o. s. ř. (viz bod 38 tohoto nálezu),
z nichž nejvýznamnější z hlediska rovnosti účastníků řízení jsou dvě: přezkum žalobcem uplatněných nároků soudem a možnost dodatečné omluvy. Právě těmito dvěma
podmínkami se rozsudek pro zmeškání odlišuje od rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř. (blíže viz Šmíd, O. Institut přípravného jednání. Právní fórum, 2011,
č. 1, s. 17). Pokud jde o první podmínku, tj. přezkum opodstatněnosti žaloby, ta znamená, že soud nevydává rozsudek pro zmeškání automaticky jen po návrhu žalobce,
nýbrž skutková tvrzení žalobce musí vést k závěru, že nárok, kterého se domáhá, je oprávněný. Pokud má soud za to, že tato tvrzení jsou neúplná a nelze z nich
vyvodit závěr o oprávněnosti žalobcova nároku, pak není možné rozhodnout rozsudkem pro zmeškání (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 12. 1998
sp.zn.15 Co 437/94). Stejně tak platí, že neúplnost skutkových tvrzení nelze pro účely vydání rozsudku pro zmeškání zhojit během prvního jednání, neboť
nelze přihlížet k doplnění skutkových tvrzení a dokazování během prvního jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2001 sp. zn. 20 Cdo 2498/99).
Druhým omezením nerovnosti mezi žalobcem a žalovaným je pak možnost omluvy ze strany žalovaného (k přípustným důvodům nedostavení se najednání srov. Spáčil, J.
Odročení soudního jednání a omluva účastníka nebo jeho zástupce. Bulletin advokacie, 2004, č. 3, s. 12).
59. Nad rámec formálních podmínek zakotvených v § 153b o. s. ř. pak Ústavní soud dodává, že rozsudek pro zmeškání přichází v úvahu toliko v jednodušších věcech;
ve složitějších věcech je nutné provést přípravu jednání ve smyslu § 114c o. s. ř., u níž občanský soudní řád počítá nejen se sankcí pro případ nedostavení
se žalovaného (viz § 114c odst. 6 o. s. ř.), ale i pro případ nedostavení se žalobce (viz § 114c odst. 7 o. s. ř.). Rovněž tato skutečnost tedy moderuje
nerovnost mezi žalobcem a žalovaným při aplikaci rozsudku pro zmeškání.
60. Materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání potom vyplývají z použití slovesa „může“ v § 153b odst. 1 o. s. ř., který stanoví, že „[z]mešká-li žalovaný ... první jednání, které se ve věci konalo, ... může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání“. To znamená, že soud při splnění formálních podmínek uvedených v § 153b o. s. ř. může, ale nemusí rozsudek pro zmeškání vydat. Obecné soudy tedy mají při používání rozsudku pro zmeškání určitou diskreci, jejímž cílem je mj. právě zabránit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (resp. zachovat rovnost jejich zbraní).
61. První a nejdůležitější materiální podmínkou kontumačního rozsudku je absence procesní aktivity žalovaného. Obecný soud tak rozsudek pro zmeškání
nesmí vydat, pokud se najednání nedostavil jinak procesně aktivní žalovaný (nález sp. zn. I. ÚS 2656/12 ze dne 7. 5. 2013;
blíže viz body 42-45 tohoto nálezu). Jen tak je učiněno zásadě rovnosti účastníků řízení zadost. Jak bylo zdůrazněno již výše, funkcí kontumačního
rozsudku není jakkoliv urychlit řízení, ale urychlit řízení za pomoci uplatnění skutkové domněnky, podle níž lze s vysokou
pravděpodobností hraničící s jistotou považovat za pravdivá rozhodná skutková tvrzení procesní strany, jimž protistrana neodporovala, ač k tomu měla
příležitost. Právě předchozí procesní aktivita žalovaného, jenž se nedostavil k prvnímu jednání, proto může v konkrétním
případě uplatnění této skutkové domněnky vyloučit (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 329/08 ze dne 20. 6. 2011).
62. Druhá materiální podmínka spočívá v rozlišování mezi zmeškáním a pouhým zpožděním. Pokud se tedy žalovaný dostavil na jednání jen se zpožděním několika minut,
není použití rozsudku pro zmeškání namístě [nález sp. zn. III. ÚS 428/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 53/36 SbNU 563)].
63. Rozsudek pro zmeškání je ovšem spojen i s dalšími materiálními limity. Je zjevné, že tento institut nelze aplikovat ani v situacích, kdy je obecnému soudu známo,
že se žalovaný nedostavil na jednání z důvodu živelní pohromy nebo jiné neodvratné události (na tyto situace
výslovně pamatoval i civilní řád soudní; viz § 402 bod 2 c. ř. s.). Ústavní soud dále považuje za protiústavní aplikaci rozsudku pro zmeškání v případech,
kdy jsou na žalovaného podány desítky či stovky žalob, které ve svém kumulativním účinku představují šikanózní podání, a žalovaný
zmešká jednání jen u jedné z nich; v takových případech by výjimečně mohla v úvahu připadat i aplikace konceptu zneužití práva.
64. Obecné soudy dále musí obzvláště pečlivě zvažovat aplikaci rozsudku pro zmeškání v případech, kdy byla žalovanému doručena žaloba a předvolání
k jednání podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu, tedy na základě tzv. náhradního doručení či fikce doručení; tak jak k tomu ostatně došlo
i v navrhovatelem projednávané věci sp. zn. 22 C 128/2009 (předvolání k jednání zde bylo žalované doručeno na základě tzv. fikce doručení
podle § 49 odst. 4 o. s. ř.). Ústavní soud se k aplikaci fikce doručení v souvislosti s rozsudkem pro zmeškání vyjádřil již ve výše
citovaném nálezu sp. zn. II. ÚS 451/03 (viz bod 44 tohoto nálezu). Z něj plyne, že pokud soud vydává rozsudek pro zmeškání v případech,
kdy byly žaloba nebo předvolání k jednání doručeny na základě tzv. fikce doručení, musí postupovat mimořádně obezřetně a zkoumat,
zda byly skutečně vyčerpány všechny možnosti, jak žalovaného zastihnout. Rozsudek pro zmeškání totiž není postaven na fikci
nespornosti skutkového stavu, ale na domněnce, že žalovaný velmi pravděpodobně nemá žádné argumenty proti správnosti
skutkových tvrzení žalobce, s nimiž se mohl seznámit. Pokud se však žalovaný nemohl reálně s argumenty žalobce seznámit,
je tato domněnka výrazně erodována (viz výše citovaný nález sp. zn. II. ÚS 451/03). Na tom nic nemění ani skutečnost,
že je především věcí adresáta (žalovaného), aby si (řádně) přebíral soudní písemnosti na své adrese pro doručování.
65. Ústavní soud podotýká, že nicméně nelze předvídat všechny možné situace, kdy obecný soud musí upustit od vydání rozsudku pro zmeškání, ačkoli jsou splněny formální podmínky stanovené v § 153b o. s. ř. Výše uvedený výčet typových případů, kdy je vydání rozsudku pro zmeškání v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, je tedy toliko demonstrativní. V jiných případech se obecné soudy musí řídit obecnými východisky, které formuloval Ústavní soud v tomto svém nálezu, případně v nálezu sp. zn. III. ÚS 428/04 ze dne 10. 3. 2005 (N 53/36 SbNU 563):
„Prioritou v soudním řízení musí v takovém případě zůstat ochrana práv účastníků soudního řízení (žalovaných), kteří na soudním řízení chtějí aktivně
participovat. Hlavním posláním soudního řízení je zajišťovat spravedlivou ochranu práv a oprávněných zájmů účastníků (§ 1 a 3 o. s. ř.). Podmínky
pro vydání kontumačního rozsudku musí být posuzovány uvážlivě a zdrženlivě, ve sporných a hraničních případech není jeho vydání namístě.“
66. S ohledem na výše popsané formální a materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a na dostupné opravné prostředky proti aplikaci
tohoto procesního institutu je Ústavní soud toho názoru, že z pohledu civilního sporného řízení jako celku není žalovaný existencí
zkoumaného institutu podstatným způsobem znevýhodněn vůči žalobci. Zejména materiální podmínky pro aplikaci rozsudku pro zmeškání
formulované Ústavním soudem a Nejvyšším soudem a posléze přejaté nižšími obecnými soudy jsou dostatečným nástrojem vedoucím
k zamezení či nápravě tzv. „mylných rozsudků“ (souhlasně viz Bezouška, P. Krátké zamyšlení nad rozsudky pro uznání a pro zmeškání.
Právní rozhledy, 2004, č. 1, s. 34). Odlišné zacházení s žalovaným při aplikaci rozsudku pro zmeškání je tedy přiměřené, a proto
tento procesní institut v testu ústavnosti obstál.
67. Ustanovení § 153b o. s. ř. je tak možno vykládat ústavně konformním způsobem. Ústavní soud pak dal v souladu se zásadou soudcovské
zdrženlivosti (judicial self-restrainť) přednost ústavně konformnímu výkladu před zrušením napadeného zákonného ustanovení a
z výše uvedených důvodů návrhu Okresního soudu v Děčíně na zrušení institutu rozsudku pro zmeškání zakotveného v § 153b o. s. ř.
nevyhověl. Tím ale nelze vyloučit, že pokud tento nález a jím nastíněný ústavně konformní výklad nebude obecnými soudy následován
nebo bude prokázáno, že došlo k podstatné změně společenských okolností od zavedení institutu kontumačního rozsudku v roce 1993
(např. bude prokázán zvýšený počet nedostavivších se žalobců k jednání), Ústavní soud v budoucnu ke zrušení stávající podoby
kontumačního rozsudku nepřistoupí.
68. Na závěr Ústavní soud zdůrazňuje, že ačkoliv jej argumenty Okresního soudu v Děčíně nepřesvědčily o protiústavnosti stávající úpravy kontumačního
rozsudku v § 153b o. s. ř., neboť odlišné zacházení se žalobcem a žalovaným podle Ústavního soudu nedosahuje intenzity protiústavnosti,
Ústavní soud považuje argumentaci přednesenou Okresním soudem v Děčíně za legitimní, což potvrzují i názory řady českých civilistů,
již rovněž plédují pro zavedení úpravy rozsudku pro zmeškání žalobce (srov. např. Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní. 1. vydání.
Praha: Lindě, 1999, s. 268; či Bezouška, P. Krátké zamyšlení nad rozsudky pro uznání a pro zmeškání. Právní rozhledy, 2004, č. 1, s. 34).
Jde však spíše o podnět ke zvážení novelizace kontumačního rozsudku; k takové změně však není příslušný Ústavní soud, nýbrž Parlament
České republiky, neboť Ústavní soud není pozitivním zákonodárcem.
VIII. Shrnutí
69. Ústavní soud návrhu Okresního soudu v Děčíně na zrušení institutu rozsudku pro zmeškání zakotveného v § 153b o. s. ř. pro rozpor se zásadou rovnosti
účastníků řízení, zakotvenou v čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 EÚLP a čl. 14
Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, nevyhověl, neboť dospěl k závěru, že § 153b o. s. ř. lze vyložit tak, aby k rozporu se
zásadou rovnosti účastníků řízení nedošlo. Proto dal Ústavní soud přednost ústavně konformnímu výkladu před zrušením napadeného ustanovení
a v souladu se zásadou soudcovské zdrženlivosti návrh Okresního soudu v Děčíně zamítl.
70. Ústavní soud ve své judikatuře totiž opakovaně [nález sp. zn. Pl. ÚS 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), nález sp. zn.
Pl. ÚS 16/08 ze dne 29. 9. 2010 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 78/06 ze dne 16. 10. 2007 (N 162/47 SbNU 145; 307/2007),
nález sp. zn. Pl. ÚS 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (82/2013 Sb.), nález sp. zn. IV. ÚS 3102/08 ze dne 12. 7. 2010 (N 142/58 SbNU 183)] vyložil,
že přichází-li v úvahu možnost ústavně konformního výkladu napadeného ustanovení, má tento přednost před kasací napadeného ustanovení.
K tomuto postupu vycházejícímu z principu minimalizace zásahu přistoupil Ústavní soud i tentokrát a obdobně jako v předchozích výše
citovaných případech doplnil interpretativní výrok, jímž obecným soudům i zákonodárci naznačil způsob interpretace napadeného
ustanovení ústavně konformním postupem. Ústavní soud již v citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 41/02 dospěl k závěru, že:
„Odlišný výklad čl. 89 odst. 2 Ústavy by u nálezů zamítajících návrhy na zrušení právních předpisů z důvodů priority ústavně konformní interpretace
činil rozhodnutí Ústavního soudu právně bezobsažnými, případně i matoucími, a nutil by zároveň Ústavní soud k postupu, jenž se jeví ve svých důsledcích
absurdní a neudržitelný: nespoléhat na možnost ústavně konformní interpretace, opustit princip judicial self restraint a
v případě sebemenší možnosti ústavně rozporné interpretace napadeného předpisu jej zrušit. Pro uvedené v řízení o kontrole
norem v případě přijetí zamítavého výroku s interpretativní argumentací Ústavní soud z množiny nosných důvodů plynoucí základní ústavní princip
zařadil do rámce výrokové části nálezu.“
Na základě své setrvalé praxe a z výše uvedených důvodů tedy Ústavní soud zobecnil nosné důvody tohoto svého nálezu ohledně
ústavně konformní interpretace posuzovaného ustanovení a uvedl je v interpretativním výroku tohoto nálezu.
IX.
Závěr
71. Vycházeje ze všech uvedených skutečností, Ústavní soud návrh Okresního soudu v Děčíně zamítl (§ 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.) a vymezil podmínky ústavně konformního výkladu posuzovaného ustanovení zákona.
Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík,
Jan Filip, Vlasta Formánková, Vladimír Kůrka, Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
43/2014 Sdělení státní volební komise SVK
od 18.3.2014 43 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 17. března 2014
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 15. března 2014
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 15. března 2014.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 291/2013 Sb., č. 321/2013 Sb., č. 347/2013 Sb., č. 405/2013 Sb. a č. 411/2013 Sb. se dne 15. března 2014
konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby
do zastupitelstev obcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a) celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 7
b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 985
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 514
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcí: 38
v tom podle volebních stran: 80 Nezávislí kandidáti 10
90 Sdružení nezávislých kandidátů–místní sdružení celkem 28
e) seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
- seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se,
- seznam obcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
42/2014 mění vyhlášku 378/2010
42 VYHLÁŠKA ze dne 10. března 2014, kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11 písm. e) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 331/2010 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, se mění takto:
1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise 2013/45/EU ze dne 7. srpna 2013, kterou se mění směrnice Rady 2002/55/ES
a 2008/72/ES a směrnice Komise 2009/145/ES, pokud jde o botanický název rajčete.“.
2. V příloze v bodu 4. Zeleninové druhy (mimo použití pro okrasné účely) se slova „Lycopersicon esculentum Mill.“ nahrazují slovy „Solanum lycopersicum L.“.
3. V příloze se za bod 5. Ovocné rody a druhy doplňuje nový bod 6., který včetně nadpisu zní:
„6. Druhy a mezidruhové hybridy pro použití jako podnože zeleninových druhů
Capsicum annuum L. x Capsicum chinense Jacq.
Hybridy vzniklé křížením druhů Capsicum annuum a Capsicum chinense
Cucurbita ficifolia Bouché Tykev fíkolistá
Cucurbita maxima Duchesne x Cucurbita moschata Duchesne
Hybridy vzniklé křížením druhů Cucurbita maxima a Cucurbita moschata
Cucurbita moschata Duchesne Tykev muškátová
Lagenaria siceraria (Molina) Standl. Lagenárie
Sicyos angulatus L. Libenka hranatá
Solanum lycopersicum L. x Solanum habrochaites S. Knapp & D.M. Spooner
Hybridy vzniklé křížením druhů Solanum lycopersicum a Solanum habrochaites
Solanum lycopersicum L. x Solanum pimpinellifo-lium L.
Hybridy vzniklé křížením druhů Solanum lycopersicum a Solanum pimpinellifolium
Solanum torvum Sw. Lilek
".
Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. března 2014. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
41/2014
41 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. února 2014 o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou
Vláda nařizuje podle § 137 odst. 1 k provedení § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů
(zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 233/2013 Sb.:
§ 1 Stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot
(1) Stanovují se tyto jiné návykové látky a jejich limitní hodnoty, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou:Mezinárodní nechráněný název návykové látky v českém jazyce
Limitní hodnota návykové látky v krevním vzorku (ng/ml)
Delta-9-tetrahydrokanabinol (9-THC) 2
Methamfetamin 25
Amfetamin 25
3,4-Methylendioxymethamfetamin (MDMA) 25
3,4-Methylendioxyamfetamin (MDA) 25
Benzoylekgonin 25
Kokain 25
Morfin 10
(2) Krevní vzorek se získává oddělením krevního séra z odebrané krve řidiče.
§ 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. (2.4.2014)
Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr dopravy: Ing. Prachař v. r.
předchozí Nahoru Další