zákony

35/2015 Vyhláška, kterou se mění 421/2012, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

34/2015 Vyhláška, mění vyhláška 396/2003, kterou se stanoví bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvku na volební náklady při konání voleb do Parlamentu České republiky

33/2015 Sdělení MPSV o výši platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona 201/1997 o platu a 143/1992, nahrazuje 368/2014

32/2015 Sdělení MPSV o výši platové základny pro určení platu soudců podle zákona 236/1995 o platu soudců a poslanců EP, nahrazuje 367/2014

31/2015 Sdělení MPSV o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů představitelů podle zákona 236/1995, nahrazuje 366/2014

30/2015 Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Lázně Kundratice a vymezení konkrétních ochranných opatření

29/2015 Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Hamr na Jezeře a vymezení konkrétních ochranných opatření

Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Hamr na Jezeře a vymezení konkrétních ochranných opatření

28/2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Všesulov

28 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 28. ledna 2015 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 13. června 2015 nové volby do zastupitelstva obce:obec	okres	kraj
Všesulov	Rakovník	Středočeský
Ministr: Chovanec v. r.

27/2015 Vyhláška, mění 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady od 1.3.2015

27 VYHLÁŠKA ze dne 30. ledna 2015,
kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 383/2008 Sb.:
Čl. I     V § 8 odst. 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 478/2008 Sb., se slova „a odpady, za jejichž výkup nebo odběr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti,“ zrušují.
Čl. II    Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2015.
Ministr:  Mgr. Brabec v. r.

26/2015 NV, mění 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury

25/2015 mění zákon 218/2000 o rozpočtových pravidlech státu

úplné znění k 1.1.2015

25 ZÁKON ze dne 20. ledna 2015, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. Poznámka pod čarou č. 3a zní:
„3a) Článek 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.
2. V § 3 písm. h) bodě 8 se slova „Pozemkového fondu České republiky,“ zrušují.
3. V § 3 písm. j) se slova „strukturálních fondů4a), Fondu soudržnosti4a), podpory pro rozvoj venkova4b) nebo Evropského rybářského fondu4c)“ nahrazují slovy „orgánů, subjektů a fondů uvedených v článku 175 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 nebo Fondu evropské pomoci nejchudším osobám4a)“.
4. Poznámka pod čarou č. 4a zní:
„4a) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám.“.
5. Poznámky pod čarou č. 4b a 4c se včetně odkazů na ně zrušují.
6. Poznámka pod čarou č. 5a zní:
„5a) Článek 2 odst. 3 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.
7. V § 10 odst. 4 se slova „obsluhou a s umořováním státního dluhu“ nahrazují slovy „řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu“.
8. V § 10 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 42 zní:
„(5) Příjmy a výdaje na účtech státních finančních aktiv, s výjimkou operací spojených s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu, tvoří kapitolu Operace státních finančních aktiv. Příjmy ani výdaji státního rozpočtu nejsou převody mezi dvěma účty státních finančních aktiv a operace investování peněžních prostředků jaderného účtu a účtu rezervy pro důchodovou reformu, případně dalších účtů, pokud tak dále stanoví tento zákon, s výjimkou realizovaných výnosů z tohoto investování. Správcem kapitoly Operace státních finančních aktiv je ministerstvo.
42) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
9. § 11a včetně nadpisu zní:
„§ 11a
Plnění závazků vyplývajících z práva Evropské unie, týkajících se jejích vlastních zdrojů
Systém vlastních zdrojů a financování rozpočtu Evropské unie se řídí rozhodnutím Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.
10. V § 14 odst. 3 písm. e) se na konci bodu 3 čárka nahrazuje tečkou a bod 4 se zrušuje.
11. V § 14 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 14 se označují jako odstavce 6 až 13.
12. V § 14 odstavec 6 zní:
„(6) V rozhodnutí o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit, že nesplnění některých podmínek podle odstavce 4 písm. g) nebo porušení povinnosti stanovené právním předpisem bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka dotace. Při stanovení nižšího odvodu uvede poskytovatel procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce dotace, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo stanoví pevnou částku odvodu; přitom přihlédne k závažnosti porušení rozpočtové kázně a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“.
13. V § 14 odstavec 9 zní:
„(9) Odstavec 6 a přiměřeně odstavce 7 a 8 se použijí též pro poskytování dotací z Národního fondu.“.
14. V § 14 odst. 13 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
15. § 14e zní:
„§ 14e
(1) Poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta; je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 6, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace. Nevyplatit dotaci nebo její část nelze při nedodržení povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k).
(2) Poskytovatel o opatření podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příjemce. Příjemce může do 15 dnů ode dne, kdy tuto informaci obdržel, podat poskytovateli proti tomuto opatření námitky. O námitkách rozhoduje ten, kdo stojí v čele poskytovatele.
(3) V rozhodnutí o námitkách se rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.
(4) Bylo-li opatření poskytovatele v rozhodnutí o námitkách posouzeno jako plně oprávněné, poskytovatel dotaci nebo její část příjemci nevyplatí. Bylo-li posouzeno jako částečně oprávněné, poskytovatel vyplatí příjemci část dotace, kterou mu neoprávněně nevyplatil. Bylo-li posouzeno jako neoprávněné, poskytovatel příjemci vyplatí nevyplacenou dotaci nebo její část. Poskytovatel vyplatí příjemci dotaci nebo její část, kterou mu neoprávněně nevyplatil, do pěti pracovních dnů ode dne právní moci rozhodnutí o námitkách.
(5) Poskytovatel informuje o opatření podle odstavce 1 a o rozhodnutí o námitkách podle odstavce 3 vhodným způsobem bez zbytečného odkladu finanční úřad.
(6) Provede-li poskytovatel opatření podle odstavce 1, může pokračovat v proplácení zbývající části dotace.“.
16. Za § 14e se vkládá nový § 14f, který zní:
„§ 14f
(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě22) v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní porušil podmínku,
a) za které byla dotace poskytnuta,
b) u níž poskytovatel podle § 14 odst. 6 stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace, a
c) jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě.
(2) V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě podle odstavce 1 nebo vrátil dotaci nebo její část podle odstavce 3, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
(3) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části v jím stanovené lhůtě, pokud se na základě kontrolního zjištění domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní
a) porušil povinnost stanovenou právním předpisem, s výjimkou povinnosti podle § 14 odst. 4 písm. k),
b) nedodržel účel dotace, nebo
c) porušil jinou podmínku, za které byla dotace poskytnuta a u které nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě podle odstavce 1.
(4) Výše částky navržené ve výzvě k vrácení dotace nebo její části musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 6.
(5) Vrácená dotace nebo její část se dnem jejího vrácení započítává do plnění povinnosti provést odvod za porušení rozpočtové kázně.
(6) Částku vrácenou na základě výzvy k vrácení dotace nebo její části přijímá poskytovatel na účet cizích prostředků a poté ji rozdělí a zašle na jednotlivé účty obdobně podle § 44a odst. 2 a 3.
(7) Poskytovatel bez zbytečného odkladu vhodným způsobem informuje příslušný finanční úřad o
a) vydání výzvy k provedení opatření k nápravě a o vydání výzvy k vrácení dotace,
b) tom, jak bylo na výzvu reagováno.“.
17. V § 24a větě první se slova „účel nebo podmínky použití prostředků“ nahrazují slovy „obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity“ a ve větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
18. V § 26 odst. 2 větě první se slova „účel nebo podmínky použití přesunovaných prostředků“ nahrazují slovy „obdobně podle § 14 odst. 4 náležitosti, za kterých mají být prostředky použity“ a ve větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
19. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Obdobně postupuje organizační složka státu, která určuje účel nebo podmínky, za kterých mohou být prostředky zařazeny do státního rozpočtu.“.
20. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Organizační složka státu, jejíž rozpočet se snižuje podle odstavce 2, může postupovat podle § 14f obdobně, jestliže realizátorem projektu je organizační složka státu. Vrácení přesunutých prostředků se provádí rozpočtovým opatřením, mají-li být vráceny do státního rozpočtu, v ostatních případech je organizační složka státu, jejíž rozpočet byl snížen, přijímá na účet cizích prostředků a postupuje v souladu s § 44a odst. 1.“.
21. V § 33 odst. 3 se slovo „netermínovaných“ nahrazuje slovem „peněžních“.
22. V § 34 odst. 1 větě první se slova „úvěru nebo“ nahrazují slovy „zápůjčky, úvěru nebo vydáním a“.
23. Poznámka pod čarou č. 11f zní:
„11f) Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.
24. V § 34 odst. 3 se slova „krátkodobě půjčovat“ nahrazují slovy „z nich poskytovat krátkodobé zápůjčky a úvěry“, za slova „podle § 35 odst. 5“ se vkládají slova „a jiným státům“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „6“.
25. V § 34 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Na účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách zahraničních bank mohou plynout příjmy podle § 6 odst. 1 a mohou se z nich hradit výdaje podle § 7 odst. 1, jestliže souvisejí s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu. Tyto příjmy a výdaje se za určitou dobu, nejdéle za jeden měsíc, mohou sečíst a vzájemně započíst; v tom případě se jejich saldo do tří pracovních dnů po posledním dni této doby vypořádá se státním rozpočtem, kapitolou Státní dluh. Účty ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu včetně účtů zřízených v bankách a pobočkách zahraničních bank vedené v jednotné evropské měně, případně v dalších měnách mohou dále zprostředkovávat cizoměnové platby ze státního rozpočtu a do něj.“.
26. V § 35 odst. 1 písm. d) se slova „nebo listinných“ a slova „včetně státních dluhopisů pro fyzické osoby,“ zrušují.
27. V § 35 odst. 1 písm. f) se za slovo „papírů,“ vkládají slova „vést evidenci imobilizovaných státních dluhopisů, nebo zaknihovaných cenných papírů,“.
28. V § 35 odstavce 4 až 6 znějí:
„(4) Ministerstvo v rámci výkonu řízení státního dluhu vytváří na účtech ministerstva pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu rezervu peněžních prostředků z vydávání a prodeje státních dluhopisů, z přijatých zápůjček a úvěrů, z dalších zdrojů financování státního dluhu a ze sjednaných finančních zajištění nebo srovnatelných zajištění podle práva cizího státu jako zdroje ministerstva pro vyloučení tržních rizik, rizik z neumístění státních dluhopisů na finančním trhu a dalších rizik souvisejících s financováním schodku státního rozpočtu a státního dluhu a jako zdroje pro plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu. Ministerstvo je oprávněno rezervu peněžních prostředků ukládat nebo investovat na finančním trhu. Tyto peněžní prostředky a operace s nimi související podléhají evidenci ve státních finančních aktivech.
(5) Ministerstvo je oprávněno přijímat zápůjčky nebo úvěry od právnických osob a jiných států nebo poskytovat zápůjčky nebo úvěry právnickým osobám, za jejichž dluhy z hlavní činnosti ručí podle zvláštního zákona Česká republika, státním fondům a dalším právnickým osobám, rozhodne-li vláda, že zápůjčka nebo úvěr jsou nezbytné k odvrácení škod v národním hospodářství. V souvislosti s tím je ministerstvo oprávněno pro tyto právnické osoby sjednávat obchody s investičními nástroji, včetně derivátů k omezení úrokových a měnových či jiných rizik těchto právnických osob.
(6) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle § 34 odst. 3 a podle odstavce 5 nejsou výdajem státního rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.“.
29. V § 35 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Ministerstvo může vydávat státní dluhopisy na úhradu rozpočtovaného schodku státního rozpočtu bez zahrnutí rozpočtovaného salda kapitoly Operace státních finančních aktiv, na úhradu jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, včetně jmenovitých hodnot nebo jistin derivátů souvisejících s úhradou jmenovitých hodnot nebo jistin státního dluhu, za účelem vytváření rezervy peněžních prostředků podle odstavce 4, za účelem poskytování zápůjček a úvěrů právnickým osobám podle odstavce 5, za účelem plnění dluhů ze smluv, jimiž se sjednává finanční zajištění nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu, nebo rozhodla-li tak vláda. V souvislosti s řízením likvidity státní pokladny a řízením státního dluhu lze státní dluhopisy při jejich vydání zapsat nejprve na majetkový účet ministerstva v příslušné evidenci.“.
30. V § 36 odst. 2 písm. b) se slovo „oprávněn“ nahrazuje slovem „příslušný“.
31. V § 36 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ministerstva mimo běžné hospodaření“.
32. V § 36 odst. 3 větě první se za slova „aktiv je“ vkládá slovo „také“, ve větě šesté se za slovo „účtu“ vkládají slova „ukládat do bank nebo“ a ve větě sedmé se slova „a 2“ nahrazují slovy „a v § 35 odst. 2“.
33. V § 36 odst. 4 větě první se za slova „majetkové účasti“ vkládají slova „státu v obchodních společnostech“ a slova „má ministerstvo povinnost evidovat mimo bilanci státních finančních aktiv a pasiv“ se nahrazují slovy „nejsou součástí státních finančních aktiv a ministerstvo má povinnost je evidovat mimo státní finanční aktiva“.
34. V § 36 odst. 5 se slova „§ 14 odst. 1, 4 až 6 a 11“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 1, 3 až 6 a 10 až 13“.
35. V § 36 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.
36. V § 36 odstavce 7 a 8 znějí:
„(7) Státními finančními pasivy jsou
a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet, který vede ministerstvo v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti,
b) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,
c) dluhy ze státem vystavených směnek,
d) dluhy z nesplacené části upsaného kapitálu majetkových účastí evidovaných ve státních finančních aktivech.
(8) Státní dluh tvoří státní finanční pasiva uvedená v odstavci 7 písm. a) až c) zohledňující jmenovité hodnoty nebo jistiny derivátů a jmenovité hodnoty státních dluhopisů, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu.“.
37. V § 37 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu4a)“.
38. V § 44 odst. 1 písm. i) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
39. V § 44a odst. 1 a 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „mimo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie,“.
40. V § 44a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie“.
41. V § 44a odst. 3 písm. d) se za slova „nebo f)“ vkládají slova „nebo prostředky poskytnuté ze státního fondu na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, které jsou státním fondem označeny jako prostředky odpovídající spolufinancování z rozpočtu Evropské unie“.
42. V § 44a odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
43. V § 44a odst. 4 písm. a) se slova „obsahující prostředky od Evropské unie,“ nahrazují slovy „pevnou částku podle § 14 odst. 6, nebo“, číslo „7“ se nahrazuje číslem „6“ a za slova „procentních rozmezí“ se vkládají slova „nebo pevný procentní podíl“, za slova „procentního rozmezí“ se vkládají slova „nebo pevného procentního podílu“ a slova „dosažení cíle“ se nahrazují slovy „dodržení účelu“.
44. V § 44a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) V případě vícenásobného porušení povinností uvedených v právních předpisech a porušení podmínek stanovených v rozhodnutí pro poskytnutí dotace při zadávání veřejných zakázek bude uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši nejvyššího odvodu stanoveného podle § 14 odst. 6, nestanoví-li výslovně poskytovatel dotace nebo organizační složka státu v souladu s § 24a a § 26 odst. 2 jinak.
(6) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, jestliže jeho výše v souhrnu za všechna porušení ve vztahu k jedné poskytnuté dotaci nebo celkovým použitým prostředkům nepřesahuje 1000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 7 až 13.
45. V § 44a odst. 7 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a).
46. V § 44a odst. 10 větě první se slova „podle odstavce 4 písm. b) a c)“ zrušují a ve větě druhé se slova „nebo nevyplaceny postupem podle odstavce 5 písm. b)“ zrušují.
47. V § 45 odst. 1 větě třetí se slova „ , případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena“ nahrazují slovy „nebo příjmy a výdaje související s činnostmi stanovenými jí zákonem“.
48. V § 45 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „Příjmy státního rozpočtu soustředěné na jiných než příjmových účtech je organizační složka státu povinna do 30 pracovních dnů po připsání částky na její účet, případně do 5 pracovních dnů od okamžiku, kdy je nepochybné, že prostředky mají být příjmem státního rozpočtu nebo je nepochybné, příjmem, které organizační složky státu mají být, odvést do státního rozpočtu, pokud tento zákon nestanoví jinak.“.
49. Poznámka pod čarou č. 25a zní:
„25a) Článek 2 rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie.“.
50. V § 47 odst. 1 písm. b) se před bod 1 vkládají nové body 1 a 2, které včetně poznámek pod čarou č. 42 a 43 znějí:
„1. na platy státních zaměstnanců42),
2. na platy a ostatní platby za provedenou práci43) kromě platů státních zaměstnanců,
42) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, položka 5013.
43) Příloha k vyhlášce č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášek č. 484/2003 Sb., č. 440/2006 Sb., č. 357/2009 Sb. a č. 464/2013 Sb., podseskupení položek 501 a 502 kromě položky 5013.“.
Dosavadní body 1 až 4 se označují jako body 3 až 6, dosavadní bod 5 se označuje jako bod 8, dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7 a dosavadní bod 7 se označuje jako bod 9.
51. V § 47 odst. 4 v návětí se za slovo „výdajů“ vkládá slovo „sestupně“ a v písmeni a) se před bod 1 vkládají nové body 1 a 2, které znějí:
„1. na platy státních zaměstnanců42),
2. na platy a ostatní platby za provedenou práci43) kromě platů státních zaměstnanců,“.
Dosavadní body 1 až 4 se označují jako body 3 až 6, dosavadní bod 5 se označuje jako bod 8 a dosavadní bod 6 se označuje jako bod 7.
52. V § 47 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Částky z nároků z nespotřebovaných neprofilujících výdajů používá na neprofilující výdaje; na profilující výdaje je použije, rozhodne-li tak vláda.“.
53. V § 47 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 44 zní:
„(7) Za každý měsíc se v rozpočtovém systému [§ 3 písm. o)] sestavuje výkaz, který vychází z evidence nároků z nespotřebovaných výdajů. Jeho rozsah, způsob sestavení, obsah a způsob předkládání stanoví ministerstvo vyhláškou44).
44) § 3 písm. b) vyhlášky č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti.“.
54. V § 47 odst. 8 písm. a) se slova „jestliže ho organizační složka státu nevykáže“ nahrazují slovy „není-li vykázán“ a zrušují se slova „věty třetí“ a v písmeni b) se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.
55. V § 48 odst. 2 a 3 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 45 zní:
„d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod podle zvláštního zákona45).
45) § 23a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 160/2013 Sb.“.
56. V § 48 odst. 4 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 46 zní:
„d) prostředky poskytnuté z fondu zábrany škod používá na úhradu stanovenou zvláštním zákonem46).
46) § 23a odst. 3 písm. a) a b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění zákona č. 160/2013 Sb.“.
57. V § 49 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Podle věty první a druhé nemusí organizační složka státu postupovat u záloh za dodávky elektřiny, plynu, vody, tepla, u záloh mobilním operátorům, u záloh na pohonné hmoty poskytovaných prostřednictvím platebních karet, u záloh poskytovaných ke splnění povinnosti uložené zvláštním právním předpisem26a) a u předplatného novin a časopisů; záloha však v těchto případech nesmí být poskytnuta na dobu delší než 12 měsíců.“.
58. V § 49 odst. 7 písm. a) se slovo „poskytnuté“ nahrazuje slovem „vydané“.
59. V § 50 odst. 2 větě první se za slova „prostředky rezervního fondu“ vkládají slova „prostředky získané hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona,“.
60. V § 54 odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů“.
61. V § 66 odstavec 2 zní:
„(2) Organizační složky státu neposkytují náhrady za užívanou plochu na pozemku nebo ve stavbě, se kterými hospodaří jiná organizační složka státu nebo příspěvková organizace.“.
Čl. II Přechodné ustanovení
Právní vztahy vzniklé z rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. (az od vydani 5.2.2015)
Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.

24/2015 mění zákon č. 250/2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Obsah
ČÁST PRVNÍ(§ 10a - § 10d) změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obcích (obecní zřízení)
ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o krajích (krajské zřízení)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
24 ZÁKON ze dne 20. ledna 2015, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Čl. I
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 22 až 24 znějí:
„Dotace a návratná finanční výpomoc
§ 10a
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) poskytovatelem územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, svazek obcí nebo Regionální rada regionu soudržnosti,
b) dotací peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 4 a § 31 odst. 1 písm. b),
c) návratnou finanční výpomocí peněžní prostředky poskytnuté bezúročně z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, které je jejich příjemce povinen vrátit do rozpočtu poskytovatele ve stanovené lhůtě,
d) finančním vypořádáním dotace přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o vrácení nepoužitých peněžních prostředků do rozpočtu poskytovatele,
e) finančním vypořádáním návratné finanční výpomoci přehled o čerpání a použití poskytnutých peněžních prostředků a o jejich vrácení do rozpočtu poskytovatele,
f) programem pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí (dále jen „program“) souhrn věcných, časových a finančních podmínek podpory účelu určeného poskytovatelem v programu.
(2) Dotace nebo návratná finanční výpomoc se poskytuje na účel určený poskytovatelem v programu (§ 10c), na jiný účel určený žadatelem v žádosti nebo na účel stanovený zvláštním právním předpisem22). Na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak22).
(3) Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, s výjimkou návratné finanční výpomoci podle § 34 odst. 1, lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy (dále jen „žádost“), popřípadě na základě povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu22); žádost obsahuje alespoň
a) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště žadatele o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, je-li žadatel fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li žadatel právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
b) požadovanou částku,
c) účel, na který žadatel chce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc použít,
d) dobu, v níž má být dosaženo účelu, u návratné finanční výpomoci i lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,
e) odůvodnění žádosti,
f) je-li žadatel právnickou osobou, identifikaci
1. osob zastupujících právnickou osobu s uvedením právního důvodu zastoupení,
2. osob s podílem v této právnické osobě,
3. osob, v nichž má přímý podíl, a o výši tohoto podílu,
g) seznam případných příloh žádosti,
h) den vyhotovení žádosti a podpis osoby zastupující žadatele, v případě zastoupení na základě plné moci i plnou moc.
(4) Nevyhoví-li poskytovatel žádosti, sdělí bez zbytečného odkladu žadateli, že jeho žádosti nebylo vyhověno a důvod nevyhovění žádosti.
(5) Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci obsahuje alespoň
a) název, sídlo, identifikační číslo poskytovatele dotace nebo návratné finanční výpomoci,
b) jméno a příjmení, datum narození a adresu bydliště, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, nebo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
c) číslo bankovního účtu poskytovatele a příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, nebo způsob, jakým budou prostředky poskytnuty,
d) poskytovanou částku nebo částku, do jejíž výše může být dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta; u dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky kryté ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, výši takových peněžních prostředků a zdroj jejich krytí; u dotace, která není poskytována jednorázově, výši jednotlivých částek nebo způsob jejich stanovení a termíny jejich poskytnutí,
e) účel, na který jsou poskytované peněžní prostředky určeny,
f) dobu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo,
g) u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek,
h) podmínky, které je příjemce povinen při použití peněžních prostředků splnit,
i) případně další podmínky související s účelem, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, které je příjemce povinen dodržet,
j) dobu pro předložení finančního vypořádání dotace nebo návratné finanční výpomoci a číslo účtu, na který mají být nepoužité peněžní prostředky nebo návratná finanční výpomoc vráceny,
k) je-li příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci právnická osoba, povinnosti příjemce v případě přeměny nebo zrušení právnické osoby s likvidací,
l) den podpisu smlouvy smluvními stranami a jejich podpisy.
(6) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace lze z podmínek stanovených podle odstavce 5 písm. i) vymezit podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace se pro stanovení nižšího odvodu uvede pevná částka, procento nebo procentní rozmezí, v jehož rámci bude odvod stanoven. Procento nebo procentní rozmezí se stanoví z poskytnutých prostředků, v souvislosti s jejichž použitím došlo k porušení rozpočtové kázně.
(7) Podmínky poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž součástí jsou peněžní prostředky, které poskytovatel dotace nebo návratné finanční výpomoci obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu nebo z Národního fondu, musí být v souladu s podmínkami, za kterých byly poskytovateli dotace nebo návratné finanční výpomoci peněžní prostředky poskytnuty.
(8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví
a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů,
b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo
c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část.

§ 10b
(1) Spory z právních poměrů při poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje podle správního řádu
a) Ministerstvo financí, je-li jednou ze smluvních stran kraj, svazek obcí, jehož členem je hlavní město Praha, nebo Regionální rada regionu soudržnosti,
b) krajský úřad v přenesené působnosti, je-li smluvní stranou obec nebo svazek obcí, jehož členem není hlavní město Praha, v jehož správním obvodu se obec nachází nebo v jehož správním obvodu má svazek obcí sídlo,
c) Magistrát hlavního města Prahy v přenesené působnosti, je-li jednou ze smluvních stran městská část hlavního města Prahy.
(2) Ministerstvo financí plní úkoly nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy ve vztahu k povinnosti stanovené v odstavci 1.
(3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 nelze podat odvolání ani rozklad.

§ 10c
(1) Poskytovatel zveřejní program na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). Poskytovatel, kterým je svazek obcí, zveřejní program na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 30 dnů před počátkem lhůty podle odstavce 2 písm. f). Program se zveřejňuje nejméně po dobu 90 dnů ode dne zveřejnění.
(2) Program obsahuje alespoň
a) účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty,
b) důvody podpory stanoveného účelu,
c) předpokládaný celkový objem peněžních prostředků vyčleněných v rozpočtu na podporu stanoveného účelu,
d) maximální výši dotace nebo návratné finanční výpomoci v jednotlivém případě, nebo kritéria pro stanovení výše dotace,
e) okruh způsobilých žadatelů,
f) lhůtu pro podání žádosti,
g) kritéria pro hodnocení žádosti,
h) lhůtu pro rozhodnutí o žádosti,
i) podmínky pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
j) vzor žádosti, případně obsah jejích příloh.
§ 10d
(1) Poskytovatel, s výjimkou svazku obcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k veřejnoprávní smlouvě bude dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50000 Kč, poskytovatel zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na své úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.
(2) Poskytovatel, kterým je svazek obcí, zveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci a její dodatky na úředních deskách členských obcí způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy nebo jejího dodatku. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci do výše 50000 Kč se nezveřejňuje; pokud uzavřením dodatku k této veřejnoprávní smlouvě bude dotace nebo návratná finanční výpomoc zvýšena nad 50000 Kč, svazek obcí zveřejní veřejnoprávní smlouvu a její dodatek na úředních deskách členských obcí způsobem umožňující dálkový přístup do 30 dnů ode dne uzavření dodatku. Veřejnoprávní smlouva včetně dodatků musí být zveřejněna nejméně po dobu 3 let ode dne zveřejnění.
(3) Obsahuje-li povinně zveřejňovaná veřejnoprávní smlouva nebo její dodatek informace, které jsou podle zvláštního právního předpisu23) vyloučeny ze zpřístupnění, zveřejní se smlouva nebo její dodatek bez informací vyloučených ze zpřístupnění včetně uvedení důvodu vyloučení. Ze zveřejnění jsou vyloučeny údaje, o kterých to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie24).
Poznámky pod čarou č. 22 až 24 znějí:
„22) Například § 160 až 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 42/2009 Sb. a zákona č. 458/2011 Sb., nebo zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
23) Například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
24) Například čl. 111 a 112 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, čl. 3 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 184/2014 ze dne 25. února 2014, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu stanoví podmínky týkající se systému pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí a kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce přijímá nomenklatura kategorií zásahů pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cíle Evropská územní spolupráce, čl. 26 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu a o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu.“.
2. V § 16 odstavce 2 a 4 znějí:
„(2) Změna rozpočtu se provádí rozpočtovým opatřením. Rozpočtová opatření se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, a to i jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
(4) Rozpočtové opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje. Po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje lze rozpočtové opatření provést pouze při živelní pohromě nebo havárii ohrožující životy a majetek, při plnění peněžní povinnosti uložené pravomocným rozhodnutím, při obdržení dotace před koncem kalendářního roku nebo pokud se jedná o finančních prostředky podle § 28 odst. 12.“.
3. V § 17 odst. 2 se za slovo „použití“ vkládá slovo „peněžních“.
4. V § 18 odst. 5 se slova „může stanovit“ nahrazují slovem „stanoví“.
5. V § 19 se odstavec 3 zrušuje.
6. V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „poskytnutých“ vkládají slova „jako dotace nebo návratná finanční výpomoc“.
7. V § 22 odst. 2 větě první se za slovo „unie,“ vkládá slovo „veřejnoprávní“ a slova „rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků“ se nahrazují slovy „při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22).“.
8. V § 22 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Dnem porušení rozpočtové kázně je den, kdy byly poskytnuté peněžní prostředky neoprávněně použity nebo den jejich připsání na účet příjemce u dotací poskytovaných zpětně.“.
9. V § 22 odst. 2 písmeno a) zní: „a) porušení povinnosti, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, veřejnoprávní smlouvou nebo při poskytnutí peněžních prostředků podle zvláštního právního předpisu22), ke kterému došlo po připsání peněžních prostředků na účet příjemce,“.
10. V § 22 odst. 2 písm. b) se slova „stanovené právním předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí těchto prostředků, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty“ nahrazují slovy „stanovené v písmeni a)“ a slova „ ; penále za porušení rozpočtové kázně se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce na základě platebního výměru odvod uhradit“ se zrušují.
11. V § 22 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; dnem porušení rozpočtové kázně je v tomto případě den následující po dni, v němž marně uplynul termín stanovený pro vrácení poskytnutých prostředků“.
12. V § 22 odst. 4 se slova „osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu“ nahrazují slovy „nebo právnická osoba“.
13. V § 22 odstavec 5 zní: „(5) Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 věty první nebo podle odstavce 2 písm. c) anebo při zadržení peněžních prostředků podle odstavce 3 odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Odvody za porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci se sčítají, s výjimkou odvodů za porušení rozpočtové kázně porušením pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek se uloží odvod ve výši nejzávažnějšího porušení těchto pravidel u stejné zakázky, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva o poskytnutí peněžních prostředků jinak. Při neoprávněném použití peněžních prostředků podle odstavce 2 písm. a) nebo b) odpovídá odvod za porušení rozpočtové kázně výši poskytnutých prostředků, ledaže se podle veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků za porušení méně závažné povinnosti uloží podle § 10a odst. 6 odvod nižší. Při porušení několika méně závažných povinností se odvody za porušení rozpočtové kázně sčítají, nestanoví-li veřejnoprávní smlouva jinak. Odvody za porušení rozpočtové kázně lze uložit pouze do výše peněžních prostředků poskytnutých ke dni porušení rozpočtové kázně. Při podezření na porušení rozpočtové kázně může poskytovatel peněžních prostředků pozastavit jejich poskytnutí, a to až do výše předpokládaného odvodu. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 uloží odvod za porušení rozpočtové kázně, v rozhodnutí uvede, že z uloženého odvodu bude odvedena pouze částka ve výši rozdílu mezi uloženým odvodem a peněžními prostředky neposkytnutými z důvodu podezření na porušení rozpočtové kázně. Pokud orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 odvod neuloží, poskytovatel peněžních prostředků poskytne pozastavené peněžní prostředky příjemci.“.
14. V § 22 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k provedení opatření k nápravě10a) v jím stanovené lhůtě, domnívá-li se na základě kontrolního zjištění10a), že příjemce dotace porušil méně závažnou podmínku podle § 10a odst. 6, za níž byla dotace poskytnuta a u níž poskytovatel stanovil, že její nesplnění bude postiženo nižším odvodem, než kolik činí celková částka dotace a jejíž povaha umožňuje nápravu v náhradní lhůtě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Poskytovatel písemně vyzve příjemce dotace k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě, zjistí-li na základě kontroly, že příjemce dotace porušil povinnost stanovenou právním předpisem, která souvisí s účelem, na který byly peněžní prostředky poskytnuty, nedodržel účel dotace nebo podmínku, za které byla dotace poskytnuta, u níž nelze vyzvat k provedení opatření k nápravě. V rozsahu, v jakém příjemce dotace vrátil dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Výzva k provedení opatření k nápravě a výzva k vrácení dotace nebo její části není pro příjemce dotace závazná. Poskytovatel vhodným způsobem bez zbytečného odkladu informuje o vydání výzvy k provedení opatření k nápravě, o vydání výzvy k vrácení dotace a o tom, zda příjemce dotace výzvě vyhověl, orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k rozhodnutí o uložení odvodu.
(7) Odvod za porušení rozpočtové kázně se neuloží, pokud jeho celková výše za všechna porušení rozpočtové kázně při použití téže dotace nebo návratné finanční výpomoci nepřesáhne 1000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 6 až 14 se označují jako odstavce 8 až 16.
15. V § 22 odst. 8 se za větu třetí vkládá věta „Penále za porušení rozpočtové kázně podle odstavce 2 písm. b) se počítá ode dne následujícího po dni, do kterého měl příjemce odvod na základě platebního výměru uhradit.“.
16. V § 22 odstavec 10 zní: „(10) Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. a) přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad podle zvláštního právního předpisu13), rozhodnutí podle odstavce 9 písm. b) přezkoumává v přenesené působnosti Magistrát hlavního města Prahy podle zvláštního právního předpisu14). Rozhodnutí podle odstavce 9 písm. c) a d) přezkoumává Ministerstvo financí. Správní orgán v řízení o odvolání přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 9 z hlediska souladu s právními předpisy; rozhodnutí může pouze zrušit a řízení zastavit, nebo zrušit a věc vrátit k novému projednání úřadu, který rozhodnutí vydal, nebo odvolání zamítnout a rozhodnutí potvrdit.“.
17. V § 22 odst. 12 se číslo „9“ nahrazuje číslem „11“.
18. V § 22 odst. 9, 11, 13 a 14 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.
19. V § 22 odst. 14 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; o prominutí nebo částečném prominutí rozhoduje poskytovatel stejným postupem, jakým rozhodl o poskytnutí peněžních prostředků25).“.
Poznámka pod čarou č. 25 zní:
„25) § 87 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb. § 101 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 311/2002 Sb. a zákona č. 313/2002 Sb. § 40 odst. 2 a § 58 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb. § 62 a 90 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 22/2004 Sb.
§ 70 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. § 94 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
§ 16d odst. 5 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. a zákona č. 253/2011 Sb.“.
20. V § 22 odst. 15 se věta první nahrazuje větou „Při správě odvodů a penále podle odstavců 9 a 11 se postupuje podle daňového řádu.“.
21. V § 22a odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
„b) v rozporu s § 10c odst. 1 nezveřejní program,
c) v rozporu s § 10d odst. 1 a 2 nezveřejní veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci včetně dodatků,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena d) až i).
22. V § 28 odst. 6 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
23. V § 28 odst. 6 písm. b) se slovo „ , nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
24. V § 28 odst. 7 písm. c) se za slova „na jiný účel“ vkládají slova „nebo v jiné výši“.
25. V § 28 odst. 7 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.
26. V § 28 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) neprovede odvod podle odstavce 6 ve lhůtě stanovené zřizovatelem.“.
27. V § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vytváří své“ nahrazují slovy „tvoří tyto“ a na konci úvodní části ustanovení se doplňuje dvojtečka.
28. V § 29 odst. 1 písmeno b) zní: „b) fond investic,“.
29. V § 30 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „účelově určených peněžních darů a“.
30. V § 30 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
(3) Účelově určené peněžní dary se použijí v souladu s jejich určením.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
31. V § 30 odst. 4 se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „účelově určených peněžních darů a“ a slova „investičního fondu“ se nahrazují slovy „fondu investic“.
32. Nadpis pod označením § 31 se nahrazuje nadpisem „Fond investic“.
33. V § 31 se slova „Investiční fond“ nahrazují slovy „Fond investic“.
34. V § 31 odst. 1 písm. b) se slovo „dotace“ nahrazuje slovem „příspěvek“.
35. V § 31 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) investiční dotace ze státních fondů a jiných veřejných rozpočtů,“.
36. V § 31 odst. 1 písm. e) se slovo „dary“ nahrazuje slovy „peněžní dary“.
37. V § 31 odst. 2 písmeno a) zní:
„a) na pořízení a technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku,“.
38. V § 31 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) k navýšení peněžních prostředků určených na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost.“.
39. V § 32 odst. 1 se slova „stanoveného nebo přípustného“ zrušují a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „stanoveného zřizovatelem nebo zvláštním právním předpisem, a peněžními dary účelově určenými na platy“.
40. V § 32 odstavec 2 zní:
„(2) Převod peněžních prostředků do fondu odměn schvaluje zřizovatel.“.
41. V § 32 odst. 3 větě druhé se slova „prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu.17)“ nahrazují slovy „stanoveného objemu prostředků na platy.“.

Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.
42. V § 34 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nestanoví-li zřizovatel lhůtu delší“.
43. V části IV se za § 37a vkládá nový § 37b, který včetně nadpisu zní:
„§ 37b
Předchozí souhlas
(1) Předchozí souhlas zřizovatele podle tohoto zákona, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží.
(2) Do doby, než právní jednání nabude účinnosti, lze předchozí souhlas dodatečně odvolat, jestliže po jeho udělení vyjdou najevo podstatné skutečnosti pro rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu, které nebyly známy v době rozhodování a měly by na výsledek rozhodnutí podstatný vliv.
(3) Pokud si zřizovatel příspěvkové organizace vyhradí udělení předchozího souhlasu k nabytí majetku podle § 27 odst. 4, je povinen oznámit tuto skutečnost v Ústředním věstníku České republiky.“.
44. § 39b včetně nadpisu se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Porušení rozpočtové kázně, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a odvod a penále se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Postup podle § 10d odst. 1 a 2 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci uzavřené ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nichž byla žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy podána přede dnem nabytí účinností tohoto zákona.

SVK o vyhlášení a uveřejnění opravy celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 10. a 11. října 2014

SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 2. února 2015
o vyhlášení a uveřejnění opravy celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 10. a 11. října 2014
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a podle usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 64 A 10/2014-136, ze dne 12. listopadu 2014 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 40 A 32/2014-42, ze dne 10. listopadu 2014 opravu celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí.
Celkové výsledky voleb do zastupitelstev obcí, vyhlášené pod č. 217/2014 Sb., se mění takto:
v písmenu d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcí v tom podle volebních stran se u pořadového čísla
88 NEZÁVISLÍ číslovka „228“ nahrazuje číslovkou „229“
90 Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem číslovka „32779“ nahrazuje číslovkou „32778“.
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v.

21/2%15 sdělení SVK o volbách

SDĚLENÍ Státní volební komise
ze dne 2. února 2015
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí konaného dne 31. ledna 2015
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky opakovaného hlasování do zastupitelstev obcí, konaného dne 31. ledna 2015, vyhlášeného sdělením Ministerstva vnitra č. 288/2014 Sb.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky opakovaného hlasování:a) celkový počet obcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo: 2
b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů: 51004
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky: 12655
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcí: 65
v tom podle volebních stran:
7 Česká strana sociálně demokratická 7
47 Komunistická strana Čech a Moravy 15
53 Občanská demokratická strana 0
79 NE Bruselu – Národní demokracie 0
119 Unie pro sport a zdraví 0
197 NESPOKOJENÍ OBČANÉ! 0
364 Sdružení SZ, NK 11
456 Sdružení HNHRM, NK 6
480 Sdružení TOP 09, NK 5
520 Sdružení Ú, NK 0
714 Strana svobodných občanů 0
721 TOP 09 0
735 Nezávislí pro Bílinu 2
745 Bílinští sociální demokraté 2
759 Česká Suverenita 0
768 ANO 2011 11
1017 NOVÝ SEVER 6
1024 Otevřená radnice 0
1100 Koalice SZ, Piráti a B10.cz 0
e) seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
- seznam obcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8): nevyskytlo se,
- seznam obcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v. r.

Sdělení SVK 20/2015

20
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 2. února 2015
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků dodatečných voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 31. ledna 2015
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky dodatečných voleb do zastupitelstev obcí, konaných dne 31. ledna 2015, vyhlášených sdělením Ministerstva vnitra č. 232/2014 Sb.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky dodatečných voleb:
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v. r.

19/2015 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody

Mění §§1 až 100a od 19.2:2015

18/2015 mění 109/1994

17/2015 mění 107/2005 o školním stravování

16/2015 mění 107/1999 o jednacím řádu Senátu

15/2015 Zákon o hranicích vojenských újezdů od 1.1.2016, §§8,9 od 1.9.2015

Obsah
ČÁST PRVNÍ - ZRUŠENÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU BRDY, STANOVENÍ HRANIC VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ A ZMĚNA HRANIC KRAJŮ(§ 1 - § 12)
ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny(§ 13)
ČÁST TŘETÍ - Změna lesního zákona(§ 14)
ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky(§ 15)
ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel(§ 16)
ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení(§ 17)
ČÁST SEDMÁ - Změna lázeňského zákona(§ 18)
ČÁST OSMÁ - Změna zákona o soudech a soudcích(§ 19)
ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o ověřování(§ 20)
15

ZÁKON

ze dne 14. ledna 2015

o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů (zákon o hranicích vojenských újezdů)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ZRUŠENÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU BRDY, STANOVENÍ HRANIC VOJENSKÝCH ÚJEZDŮ A ZMĚNA HRANIC KRAJŮ

§ 1
Zrušení vojenského újezdu Brdy

(1) Vojenský újezd Brdy a Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy se sídlem v obci Jince se uplynutím dne 31. prosince 2015 zrušují.

(2) Dnem 1. ledna 2016 se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Brdy

a) Borovno v Brdech k území obce Borovno,

b) Bratkovice v Brdech k území obce Bratkovice,

c) Dobřív v Brdech k území obce Dobřív,

d) Drahlín v Brdech k území obce Drahlín,

e) Felbabka v Brdech k území obce Felbabka,

f) Číčov v Brdech k území obce Spálené Poříčí,

g) Hvozdec v Brdech k území obce Hvozdec,

h) Chaloupky v Brdech k území obce Chaloupky,

i) Jince v Brdech k území obce Jince,

j) Křešín v Brdech k území obce Křešín,

k) Láz v Brdech k území obce Láz,

l) Malá Víska v Brdech k území obce Malá Víska,

m) Mirošov v Brdech k území obce Mirošov,

n) Míšov v Brdech k území obce Míšov,

o) Nepomuk v Brdech k území obce Nepomuk,

p) Obecnice v Brdech k území obce Obecnice,

q) Ohrazenice v Brdech k území obce Ohrazenice,

r) Podluhy v Brdech k území obce Podluhy,

s) Sádek v Brdech k území obce Sádek,

t) Strašice v Brdech k území obce Strašice,

u) Skořice v Brdech k území obce Skořice,

v) Štítov v Brdech k území obce Štítov,

w) Trokavec v Brdech k území obce Trokavec,

x) Těně v Brdech k území obce Těně,

y) Věšín v Brdech k území obce Věšín,

z) Vranovice v Brdech k území obce Vranovice a

za) Zaječov v Brdech k území obce Zaječov.

(3) Místem trvalého pobytu občana, který je k trvalému pobytu přihlášen

a) na adrese místa trvalého pobytu na některém katastrálním území vojenského újezdu, které je uvedené v odstavci 2, se stává adresa místa pobytu v obci, k jejímuž území katastrální území vojenského újezdu bylo připojeno, nebo

b) v sídle újezdního úřadu Brdy, se stává sídlo obecního úřadu obce Jince.

(4) Majetek České republiky (dále jen „stát“) nacházející se na dosavadních katastrálních územích vojenského újezdu Brdy, která se podle odstavce 2 připojují k územím přilehlých obcí, zůstává ve vlastnictví státu, s výjimkou staveb a technických zařízení s příslušenstvím pro čerpání vody a pozemních komunikací nezbytných pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí. Stavby a technická zařízení s příslušenstvím pro čerpání a dopravu vody a pozemní komunikace nezbytně nutné pro zabezpečení dopravní obslužnosti obcí přecházejí ke dni 1. ledna 2016 do vlastnictví příslušných obcí a krajů způsobem stanoveným v § 9.

§ 2
Změna hranic vojenského újezdu Boletice a vznik nové obce

(1) Hranice vojenského újezdu Boletice se mění tak, že z dosavadních katastrálních území vojenského újezdu Boletice se vyčleňuje katastrální území Polná na Šumavě.

(2) Na katastrálním území Polná na Šumavě vzniká nová obec s názvem „Polná na Šumavě“.

(3) Hranice vojenského újezdu Boletice se mění tak, že se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Boletice

a) Březovík 1 a Březovík 2 k území obce Ktiš,

b) Hájenky k území obce Křišťanov,

c) Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova k území obce Horní Planá,

d) Kraví Hora k území obce Kájov,

e) Mýtina u Želnavy k území obce Želnava a

f) Okrouhlík k území obce Chvalšiny.

§ 3
Změna hranic vojenského újezdu Březina

Hranice vojenského újezdu Březina se mění tak, že se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Březina

a) Cihelny u Podivic k území obce Podivice,

b) Chaloupky u Otaslavic k území obce Otaslavice,

c) Občiny u Drahan k území obce Drahany,

d) Osinky u Krumsína k území obce Krumsín,

e) Ostatky u Křenůvek k území obce Myslejovice a

f) Žleb u Prostějoviček k území obce Prostějovičky.

§ 4
Změna hranic vojenského újezdu Hradiště a vznik nových obcí

(1) Hranice vojenského újezdu Hradiště se mění tak, že z dosavadních katastrálních území vojenského újezdu Hradiště se vyčleňují katastrální území Bražec u Doupova, Bražec u Těšetic a Doupovské Hradiště.

(2) Na katastrálních územích Bražec u Doupova a Bražec u Těšetic vzniká nová obec s názvem „Bražec“.

(3) Na katastrálním území Doupovské Hradiště vzniká nová obec s názvem „Doupovské Hradiště“.

(4) Hranice vojenského újezdu Hradiště se mění tak, že se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Hradiště

a) Albeřice u Hradiště k území obce Verušičky,

b) Kyselka u Hradiště k území obce Kyselka,

c) Okounov u Hradiště k území obce Okounov,

d) Podbořanský Rohozec u Hradiště I a Podbořanský Rohozec u Hradiště II k území obce Podbořanský Rohozec,

e) Radonice u Hradiště k území obce Radonice,

f) Stráž u Hradiště I a Stráž u Hradiště II k území obce Stráž nad Ohří,

g) Valeč u Hradiště k území obce Valeč a

h) Vojkovice u Hradiště I a Vojkovice u Hradiště II k území obce Vojkovice.

§ 5
Změna hranic vojenského újezdu Libavá a vznik nových obcí

(1) Hranice vojenského újezdu Libavá se mění tak, že z dosavadních katastrálních území vojenského újezdu Libavá se vyčleňují katastrální území Město Libavá, Město Libavá I, Město Libavá II, Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I a Luboměř u Potštátu.

(2) Na katastrálních územích Město Libavá, Město Libavá I a Město Libavá II vzniká nová obec s názvem „Město Libavá“.

(3) Na katastrálním území Kozlov u Velkého Újezdu a Kozlov u Velkého Újezdu I vzniká nová obec s názvem „Kozlov“.

(4) Na katastrálním území Luboměř u Potštátu vzniká nová obec s názvem „Luboměř pod Strážnou“.

(5) Hranice vojenského újezdu Libavá se mění tak, že se připojuje dosavadní katastrální území vojenského újezdu Libavá

a) Domašov nad Bystřicí I k území obce Domašov nad Bystřicí,

b) Hadinka k území obce Vítkov,

c) Hlubočky I, Hlubočky II, Hlubočky III a Hlubočky IV k území obce Hlubočky,

d) Jívová I k území obce Jívová,

e) Mrsklesy na Moravě I k území obce Mrsklesy a

f) Nové Oldřůvky I k území obce Budišov nad Budišovkou.

§ 6
Sídla újezdních úřadů a hranice vojenských újezdů

(1) Sídlem Újezdního úřadu Boletice je obec Kájov. Území vojenského újezdu Boletice je vymezeno hranicemi katastrálních území

a) Arnoštov u Českého Krumlova,

b) Boletice,

c) Jablonec u Českého Krumlova,

d) Ondřejov u Českého Krumlova,

e) Polná u Českého Krumlova,

f) Třebovice u Českého Krumlova a

g) Uhlíkov u Českého Krumlova.

(2) Sídlem Újezdního úřadu Březina je město Vyškov. Území vojenského újezdu Březina je vymezeno hranicemi katastrálních území

a) Doubrava u Březiny,

b) Kotáry,

c) Osina,

d) Pulkava,

e) Stříbrná u Březiny a

f) Žbánov.

(3) Sídlem Újezdního úřadu Hradiště je město Karlovy Vary. Území vojenského újezdu Hradiště je vymezeno hranicemi katastrálních území

a) Bražec u Hradiště,

b) Doupov u Hradiště,

c) Radošov u Hradiště,

d) Tureč u Hradiště a

e) Žďár u Hradiště.

(4) Sídlem Újezdního úřadu Libavá je obec Město Libavá. Území vojenského újezdu Libavá je vymezeno hranicemi katastrálních území

a) Dřemovice u Města Libavá,

b) Čermná u Města Libavá,

c) Předměstí u Města Libavá,

d) Rudoltovice,

e) Varhošť u Města Libavá a

f) Velká Střelná.

§ 7
Změna hranic krajů

(1) Území Středočeského kraje a Plzeňského kraje se mění tak, že dosavadní katastrální území vojenského újezdu Brdy uvedená v § 1 odst. 2 písm. a), c), f), m) a n), t) až x) dnem 1. ledna 2016 přecházejí z území Středočeského kraje do území Plzeňského kraje.

(2) Území Jihomoravského kraje a Olomouckého kraje se mění tak, že dosavadní katastrální území vojenského újezdu Březina uvedená v § 3 písm. b) až f) dnem 1. ledna 2016 přecházejí z území Jihomoravského kraje do území Olomouckého kraje.

(3) Území Karlovarského kraje a Ústeckého kraje se mění tak, že dosavadní katastrální území vojenského újezdu Hradiště uvedená v § 4 odst. 4 písm. c) až e) dnem 1. ledna 2016 přecházejí z území Karlovarského kraje do území Ústeckého kraje.

(4) Území Olomouckého kraje a Moravskoslezského kraje se mění tak, že dosavadní katastrální území vojenského újezdu Libavá uvedená v § 5 odst. 5 písm. b) a f) dnem 1. ledna 2016 přecházejí z území Olomouckého kraje do území Moravskoslezského kraje.

§ 8
Společná ustanovení o vzniku nových obcí, o občanech obcí a zabezpečení úkolů

(1) Nové obce podle § 2 odst. 2, § 4 odst. 2 a 3 a § 5 odst. 2 až 4 vznikají dnem 1. ledna 2016.

(2) Místem trvalého pobytu občana, který má trvalý pobyt na adrese místa trvalého pobytu na některém katastrálním území vojenského újezdu, které je uvedené v § 2 odst. 3, § 3, § 4 odst. 4 nebo § 5 odst. 5, se stává adresa místa pobytu v obci, k jejímuž území bylo katastrální území vojenského újezdu připojeno.

(3) Místem trvalého pobytu občana, který má trvalý pobyt na adrese místa trvalého pobytu na některém katastrálním území vojenského újezdu, které je uvedené v § 2 odst. 2, § 4 odst. 2 a 3 a § 5 odst. 2 až 4, se stává adresa místa pobytu v nově vzniklé obci, do jejíhož území toto katastrální území vojenského újezdu náleží.

(4) Místem trvalého pobytu občana, který je k trvalému pobytu přihlášen v sídle újezdního úřadu

a) vojenského újezdu Boletice, se stává sídlo obecního úřadu obce Kájov,

b) vojenského újezdu Březina, se stává sídlo obecního úřadu obce Vyškov,

c) vojenského újezdu Hradiště, se stává sídlo obecního úřadu obce Karlovy Vary, nebo

d) vojenského újezdu Libavá, se stává sídlo obecního úřadu nové obce Město Libavá.

(5) Obyvatelé s místem trvalého pobytu na některém katastrálním území vojenského újezdu, které je uvedené v § 2 odst. 2, § 4 odst. 2 a 3 a § 5 odst. 2 až 4, mohou ustavit jeden přípravný výbor. Počet členů přípravného výboru je lichý a tvoří jej nejméně tři členové. Přípravný výbor se zejména

a) podílí na přípravě vzniku obce,

b) podílí na přípravě voleb do zastupitelstva obce a

c) účastní jednání spojených se vznikem nové obce.

(6) Činnost přípravného výboru zabezpečuje příslušný újezdní úřad.

(7) Ministerstvo vnitra jmenuje pro nové obce správce obce. Ustanovení § 98 zákona o obcích se použije obdobně.

§ 9
Majetkové zabezpečení obcí a krajů

(1) Věci nemovité ve vlastnictví státu nacházející se v katastrálních územích uvedených v § 2 odst. 2 a 3, § 3, § 4 odst. 2 až 4 a § 5 odst. 2 až 5, jejichž seznam schválí vláda, přecházejí do vlastnictví obcí nebo krajů, na jejichž území se nacházejí. Současně s věcmi podle věty první přechází do vlastnictví obcí nebo krajů též jejich příslušenství. Obce nebo kraje vstupují místo státu anebo místo právnické osoby zřízené nebo založené Ministerstvem obrany (dále jen „ministerstvo“) do souvisejících závazkových právních vztahů. Na obce a kraje přecházejí práva a povinnosti státu nebo právnické osoby zřízené nebo založené ministerstvem s těmito věcmi a jejích příslušenstvím spojené.

(2) Věci movité ve vlastnictví státu tvořící nezbytné technické vybavení pro zabezpečení činnosti obecních úřadů nově vznikajících obcí a věci movité sloužící zabezpečení potřeb obyvatel v oblasti školství, kultury a sociální péče, které se nacházejí v katastrálních územích uvedených v § 2 odst. 2 a 3, § 3, § 4 odst. 2 až 4 a § 5 odst. 2 až 5 a současně nejsou příslušenstvím věcí podle odstavce 1, jejichž seznam schválí vláda, přecházejí do vlastnictví tam uvedených obcí. Obce vstupují místo státu nebo místo právnické osoby zřízené nebo založené ministerstvem do souvisejících závazkových právních vztahů. Na obce přecházejí práva a povinnosti státu nebo právnické osoby zřízené nebo založené ministerstvem s těmito věcmi a jejich příslušenstvím spojené.

(3) Seznamy věcí podle odstavců 1 a 2 vláda schválí nejpozději 30 dnů přede dnem vzniku nových obcí. Věci, které přecházejí do vlastnictví obcí nebo krajů, a které jsou předmětem zápisu do katastru nemovitostí, musí být v seznamu podle odstavce 1 označeny údaji katastru nemovitostí. Ministerstvo podá návrh na provedení zápisů do katastru nemovitostí do 60 dnů ode dne schválení seznamu podle odstavce 1, v případě nově vznikajících obcí do 60 dnů ode dne jejich vzniku.

(4) Seznam věcí, které jsou předmětem přechodu na obce nebo kraje podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo projedná s dotčenými přípravnými výbory, obcemi nebo kraji před jeho předložením vládě. K tomuto seznamu ministerstvo předloží vládě i souhlasy přípravných výborů, obcí a krajů.

(5) K pozemkům určeným k plnění funkcí lesa a pozemkům druhu trvalý travní porost, které jsou předmětem přechodu na obec podle odstavce 1, vzniká na dobu jednoho roku ze zákona služebnost spočívající v povinnosti strpět užívání těchto pozemků a hospodaření na nich právnickou osobou založenou ministerstvem, která je užívala ke dni přechodu na obec.

§ 10
Uspokojování potřeb obyvatel

(1) Příslušný újezdní úřad v nezbytně nutném rozsahu na základě žádosti obce zabezpečuje uspokojování potřeb obyvatelů nově vzniklých obcí nejdéle do uplynutí devíti měsíců ode dne jejich vzniku v oblastech

a) školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury,

b) správy místních komunikací a zabezpečování dopravní obslužnosti,

c) správy veřejného osvětlení,

d) plnění úkolů požární ochrany,

e) shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění,

f) zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod.

(2) Na plnění úkolů podle odstavce 1 se podílejí ministerstvo a právnické osoby zřízené nebo založené ministerstvem. Plnění úkolů podle odstavce 1 se hradí z rozpočtu ministerstva.

§ 11
Průzkum a odstranění ekologické nebo pyrotechnické zátěže na vyčleňovaných katastrálních územích a zaměření nových hranic obcí

(1) Ministerstvo na katastrálních územích uvedených v § 1 odst. 2, § 2 odst. 2 a 3, § 3, § 4 odst. 2 až 4 a § 5 odst. 2 až 5 provede průzkum a přijme odpovídající opatření k odstranění případné ekologické nebo pyrotechnické zátěže tohoto území.

(2) Opatření podle odstavce 1 ministerstvo provede nejpozději do dvou let od změny hranic vojenských újezdů nebo od zrušení vojenského újezdu Brdy.

(3) Projeví-li se pyrotechnická nebo ekologická zátěž po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, odstraní ji ministerstvo.

(4) Zaměření nových hranic obcí, vyhotovení geometrických plánů a označení nových hranic obcí trvalým způsobem zajistí v případě, že na území obce budou prováděny pozemkové úpravy na své náklady Ministerstvo zemědělství, a to v rámci těchto pozemkových úprav. Zaměření nových hranic obcí, vyhotovení geometrických plánů a označení nových hranic obcí trvalým způsobem v ostatních případech zajistí na své náklady ministerstvo.

§ 12
Přechodná ustanovení
(1) Újezdní úřady provedou spisovou rozluku postupem podle zákona o archivnictví a spisové službě u agend, které budou po zrušení vojenského újezdu Brdy nebo po změně hranic vojenských újezdů vykonávat obecní úřady obcí, k jejichž územím byla podle tohoto zákona připojena část území zrušeného vojenského újezdu Brdy nebo vyčleněné území vojenského újezdu.
(2) Způsobem uvedeným v odstavci 1 postupují též organizační složky státu a právnické osoby zřízené nebo založené ministerstvem.
(3) Zahájená správní řízení týkající se věcí nebo obyvatel žijících na území vojenského újezdu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí újezdní úřad nebo jiný věcně příslušný správní orgán, do jehož správního obvodu vyčleňované katastrální území vojenského újezdu náleželo. Zahájil-li správní řízení Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy, zahájená řízení dokončí po zrušení vojenského újezdu ministerstvo; v těchto případech se lhůta pro vydání rozhodnutí prodlužuje o 30 dnů.
(4) Zahájené opravy nemovitého majetku na území vojenského újezdu, realizované ministerstvem nebo právnickou osobou jím zřízenou či založenou, budou jimi dokončeny i po vyčlenění majetku z vojenského újezdu.
(5) Územně plánovací dokumentace schválená nebo vydaná pro vyčleňovaná území vojenského újezdu, na kterých vznikla nová obec, zůstává v platnosti. Ministerstvo zajistí uložení územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů pro vyčleňované území vojenského újezdu u příslušných orgánů.
(6) O vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace na vyčleněném katastrálním území požádá obec krajský úřad nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí vlastnictví vodovodu nebo kanalizace. Do právní moci rozhodnutí krajského úřadu o žádosti obce podle věty první se má za to, že obec provozuje vodovod nebo kanalizaci na základě povolení.
(7) Přenesenou působnost pro nově vzniklou obec vykonává do 30. června 2016 pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu nově vzniklá obec patří. Zahájená správní řízení podle věty první dokončí pověřený obecní úřad, který je zahájil. Příspěvek na výkon přenesené působnosti po tuto dobu náleží obci s pověřeným obecním úřadem, který pro nově vzniklou obec přenesenou působnost vykonává.
(8) Ustanovení § 1 odst. 3, § 8 odst. 2 až 4 se vztahuje též na cizince, kterým byl povolen pobyt na území vojenského újezdu.
(9) Do rozpočtu nových obcí vzniklých podle § 2 odst. 2, § 4 odst. 2 a 3 a § 5 odst. 2 až 4 náleží v době od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2017 daňové příjmy ve výši dvojnásobku vypočteného podle zákona o rozpočtovém určení daní.
...
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
§ 21
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016, s výjimkou § 8 odst. 5 až 7 a § 9, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2015.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.

14/2015 nález US

14 NÁLEZ Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 9/14 dne 16. prosince 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa (soudce zpravodaje), Vlasty Formánkové, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení,
takto:
Ustanovení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení
1. Nejvyšší správní soud (dále též „navrhovatel“) předložil Ústavnímu soudu svým usnesením ze dne 17. 4. 2014 č. j. 4 Ads 116/2013-27 návrh na zrušení ustanovení § 158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, (dále též „napadené ustanovení“).
2. Navrhovatel tento návrh podal poté, co v souvislosti se svou rozhodovací činností ve věci sp. zn. 4 Ads 116/2013 v souladu s ustanovením čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) dospěl k závěru, že napadené ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem.

II.
Průběh řízení před správními orgány a správními soudy
3. Předmětem správního řízení bylo posouzení, zda má být žadateli v iniciačním správním řízení podle § 27 zákona o nemocenském pojištění vypláceno nemocenské pojištění po uplynutí podpůrci doby. Podle tohoto ustanovení po uplynutí podpůrci doby stanovené podle § 26 se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrci doby stanovené podle § 26, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrci doby stanovené podle § 26 téhož zákona.
4. Okresní správa sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) o žádosti rozhodla tak, že výplatu nemocenského po uplynutí podpůrci doby nepřiznala. K odvolání žadatele Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) toto rozhodnutí zrušila a věc vrátila orgánu prvního stupně k novému projednání s pokynem opětovného posouzení zdravotního stavu žadatele po správném datu uplynutí podpůrci doby (10. 8. 2012), neboť ve výroku rozhodnutí bylo uvedeno nesprávné datum jejího uplynutí. OSSZ následně vydala (dne 14. 2. 2013) nové rozhodnutí, jímž byl žadateli přiznán nárok na výplatu nemocenského po uplynutí podpůrci doby, a to „při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek za období od 11. 8. 2012 do 29. 9. 2012“. Od 30. 9. 2012, kdy byla obnovena pracovní schopnost žadatele, mu pak nemocenské přiznáno nebylo.
5. Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel odvolání s tím, že od 2. 1. 2013 je opět v pracovní neschopnosti, jelikož neprošel vstupní prohlídkou u závodního lékaře svého zaměstnavatele. Toto odvolání ČSSZ zamítla, přičemž si „pro účely kontroly správnosti posudku o zdravotním stavu“, jímž byl vázán orgán prvního stupně, vyžádala posudkové zhodnocení lékařem oddělení lékařské posudkové služby ČSSZ.
6. Proti těmto (sub 4 a 5 uvedeným) rozhodnutím prvostupňového i odvolacího správního orgánu podal žadatel žalobu, v níž tvrdil, že napadená rozhodnutí vycházejí z nesprávných závěrů příslušné zdravotnické dokumentace, jejíž přezkoumání proběhlo v průběhu řízení před odvolacím orgánem v jeho nepřítomnosti, nebylo zohledněno jeho onemocnění boreliózou a skutečnost, že trpěl skřípnutým nervem. I přes neuspokojivý zdravotní stav se musel z důvodu nedostatku finančních prostředků nechat uznat k 1. 1. 2013 práceschopným. O tomto žalobním návrhu rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 20. 11. 2013 č. j. 43 Ad 21/2013-15 tak, že jej odmítl s poukazem na tímto návrhem napadené ustanovení § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. Podle tohoto ustanovení jsou rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby ze soudního přezkumu vyloučena.
7. V rámci řízení o kasační stížnosti žadatele proti uvedenému usnesení krajského soudu předložil čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu návrh na zrušení předmětného ustanovení zákona o nemocenském pojištění.

III.
Rekapitulace návrhu
8. Navrhovatel nejprve poukázal na setrvalou judikaturu Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 23. 8. 2012 č. j. 5 As 17/2012-31), podle níž „ustanovení § 158 zákona o nemocenském pojištění koresponduje s obecnou zásadou uplatňovanou ve správním soudnictví, dle které ,soudy nejsou povolány přezkoumávat samostatně výroky ve věcech zdravotního stavu a pracovní schopnosti - tato zásada plyne jednak z obecné úpravy obsažené v § 70 písm. d) s. ř. s. (úkony závisející výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, pokud samy o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, jsou vyloučeny ze soudního přezkumu), jednak z úprav předpisů o sociálním zabezpečení, které tento princip respektují a otázky zdravotního stavu činí předmětem pozornosti soudů až v okamžiku, kdy je přezkoumáváno rozhodnutí správního orgánu o dávkových nárocích - i tehdy se však vždy jedná o otázku odbornou, k níž si soud musí z hlediska skutkového, aby ji mohl postavit najisto, povolat znalce, a to buď v rámci obecných norem procesních platných pro řízení před soudem, anebo, v případě přezkumu rozhodnutí o dávkách důchodového pojištění, lze užít posudku komise Ministerstva práce a sociálních věcí‘ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 6. 2006 č. j. 6 Ads 41 /2005-24).“
9. Navrhovatel uvádí, že napadené ustanovení v oblasti nemocenského pojištění rozvádí a opětovně výslovně zakotvuje pravidlo obsažené v § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podle kterého jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti. K tomu poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.), v němž bylo ustanovení § 70 soudního řádu správního vyloženo tak, že „Úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny, ledaže by samy o sobě znamenaly právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nebo ledaže by šlo o úkony dotýkající se základních práv zaručených Listinou základních práv a svobod.“ Navrhovatel dospěl k závěru, že napadené ustanovení zákona o nemocenském pojištění je třeba zrušit pro rozpor s vykonatelným a závazným nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/12.
10. Navrhovatel poukazuje na to, že napadené rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby by nemělo být ze soudního přezkumu vyloučeno, neboť se dotýká základních práv zaručených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“), resp. čl. 36 odst. 2 Listiny, a to práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny. Existence napadeného ustanovení zákona o nemocenském pojištění nutí správní soudy, aby žaloby proti rozhodnutím o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby odmítaly, ačkoli takovýto závěr jev rozporu s výše uvedeným nálezem Ústavního soudu. Zachování takovéto možnosti by podle navrhovatele v budoucnu mohlo vést k obcházení tohoto nálezu Ústavního soudu, neboť ve zvláštních zákonech by mohla být přijata taková právní úprava, která by ze soudního přezkumu paušálně vylučovala rozhodnutí, která závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob. To by bylo v rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy.
11. Navrhovatel se domnívá, že napadené ustanovení zákona o nemocenském pojištění nelze vyložit ústavně konformním způsobem. Jeho znění je zcela jasné a nepřipouští žádnou možnost přezkumu zde uvedeného typu rozhodnutí, nelze jej proto vyložit v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/12. Navrhovatel k tomu odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2011 č. j. 6 Ads 109/2009-72.

IV.
Vyjádření účastníků řízení
12. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) ve vyjádření k návrhu ze dne 8. června 2014, podepsaném předsedou Janem Hamáčkem, popsala proceduru přijetí návrhu zákona o nemocenském pojištění. K tomu uvedla stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem.
13. Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) se ve vyjádření k návrhu ze dne 16. června 2014, podepsaném předsedou Milanem Štěchem, rovněž zaměřil na průběh postupu schvalování návrhu zákona o nemocenském pojištění, jehož součástí je i napadené ustanovení. K tomu uvedl, že pokud jde o úpravu řízení ve věcech nemocenského pojištění, v rámci níž je vymezeno, která rozhodnutí jsou vyloučena ze soudního přezkumu, tato úprava obsažená v § 158 zákona o nemocenském pojištění v době svého přijetí (v březnu 2006) odpovídala úpravě v té době uplatňované. V období následujícím po přijetí zákona o nemocenském pojištění, který byl dosud 34krát novelizován, se pouze v jednom případě dílčím způsobem zasáhlo do ustanovení § 158. Jednalo se o novelu v rámci zákona č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v němž byla v části první obsažena poměrně rozsáhlá novela zákona o nemocenském pojištění, v rámci které bylo v čl. I bodu 138 stanoveno, že „V § 158 se na konci textu písmene d) doplňují slova ,a o zrušení tohoto povolení‘.“ Jednalo se tedy o dílčí změnu, která se netýkala napadeného ustanovení § 158 písm. a), které je od přijetí zákona v roce 2006 beze změny.
14. Senát uvedl, že při projednávání návrhu zákona o nemocenském pojištění nebyla v Senátu vedena žádná diskuse jak ohledně úpravy obsažené v ustanovení § 27 týkající se výplaty nemocenského po uplynutí podpůrci doby, tak ohledně úpravy obsažené v § 158 týkající se rozhodnutí, která jsou vyloučena ze soudního přezkumu. K dané záležitosti lze pouze zmínit, že jde o úpravu, kterou v předchozích letech i soudní judikatura akceptovala, přičemž bylo vycházeno z toho, že ustanovení čl. 30 Listiny, v němž v odstavci 1 je stanoveno také právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, je zařazeno mezi hospodářská, sociální a kulturní práva, a proto je nutno je vykládat v návaznosti na čl. 41 odst. 1 Listiny s tím, že se tudíž nejedná o základní práva aplikovatelná přímo na základě ústavního předpisu, tj. Listiny, jako je tomu např. u práv podle hlavy druhé Listiny. Tento přístup byl zmíněn také v rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo obdobného návrhu [viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 524/06 ze dne 29. 11. 2006 (ve SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)].
15. Vláda, která vstoupila do řízení jako vedlejší účastník řízení podle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), ve svém vyjádření schváleném dne 16. 6. 2014 a podepsaném předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou uvedla, že navrhovatelem předložená argumentace je nepřiléhavá, neboť je založena na pouhé mechanické aplikaci interpretativního výroku nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/12 (viz výše), avšak bez současného provedení analýzy judikatury Ústavního soudu týkající se rozsahu ústavních garancí dotčeného základního práva, kterým však v uvedeném případě (stejně jako ve věci sp. zn. Pl. ÚS 15/12) není primárně právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny, ale právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci garantované ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny.
16. Vláda má za to, že i v aktuálně projednávané věci je pro posouzení, zda rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby je, či není úkonem dotýkajícím se základních práv zaručených Listinou, stěžejní vymezení samotného rozsahu „dotčeného základního práva“. Tímto dotčeným základním právem je v aktuálně posuzované věci právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci garantované ustanovením čl. 30 odst. 1 Listiny. Uvedené základní právo je v rovině podústavního práva realizováno mimo jiné i návrhem dotčeným zákonem o nemocenském pojištění. K tomu odkazuje na některé závěry Ústavního soudu, jež se týkají stanovení ústavně konformní míry naplnění práva na přiměřené hmotné zabezpečení; např. dle nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.).
17. Podle vlády je nutno právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny vnímat „toliko“ jako povinnost poskytovat jednotlivcům sociální plnění ve výši postačující k vedení důstojného života, a to pouze po nezbytně nutnou dobu, kdy tito nejsou objektivně ze zdravotních důvodů prokazatelně schopni se sami zabezpečit vlastní výdělečnou činností. Situace, kdy v důsledku sociální události dochází k dlouhodobé či trvalé nezpůsobilosti k práci, jsou pak řešeny zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Osoba může být případně zajištěna minimálním sociálním standardem i z jiných (nepojistných) sociálních systémů, zejména podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Minimální hmotný standard (ve smyslu přiměřeného rozsahu podle čl. 30 Listiny) je přitom ústavně konformní, jak plyne z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 54/10. Napadené ustanovení, resp. s ním související ustanovení zákona o nemocenském pojištění, podle vlády zcela zřejmě nezasahuje do samotného jádra dotčeného základního práva a nepředstavuje ani překážku jeho skutečné realizace, neboť se jej vůbec nedotýká. Napadené ustanovení se totiž týká rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby jakožto rozhodnutí o (ne)vyplacení nenárokového plnění realizovaného navíc z pojistného systému.
18. Na základě východisek konstrukce institutu poskytování nemocenského po vyčerpání podpůrci doby vláda shrnuje, že prodloužení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrci doby lze chápat jako určitý „nadstandard“, daný specifickou situací zdravotního stavu pojištěnce, který se má v blízké době zlepšit natolik, že pojištěnec opět nabude pracovní schopnost, a není tedy účelné, aby žádal o dlouhodobou dávku z jiného sociálního pojistného systému, tj. o invalidní důchod z důchodového pojištění. Podle vlády je zjevné, že napadené ustanovení (a s ním související ustanovení zákona o nemocenském pojištění) sleduje zcela legitimní cíl, jímž je, vedle výše uvedeného benefitu poskytovaného pojištěnci, i snaha zabránit zbytečnému zatěžování a zahlcování správních soudů spory, jejichž výsledek se de facto nemůže lišit od závěrů správního orgánu, neboť jejich rozhodnutí závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu pojištěnce.
19. Vláda se domnívá, že případná derogace napadeného ustanovení zákona o nemocenském pojištění by patrně otevřela cestu pro přezkum všech lékařských posudků vydaných podle zákona o nemocenském pojištění (resp. rozhodnutí z nich odvozených). Vydání rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby je odvislé od vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, přičemž toto vyjádření je pro orgán nemocenského pojištění závazné, neboť má charakter odborného závazného stanoviska ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
20. Ve věci žádosti o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrci doby v prvním stupni rozhoduje OSSZ na základě vyjádření lékaře oddělení lékařské posudkové služby OSSZ. Je-li proti prvoinstančnímu rozhodnutí podáno odvolání, které obsahuje námitky týkající se posouzení zdravotního stavu odvolatele, je OSSZ povinna vyžádat si od příslušného lékaře oddělení lékařské posudkové služby OSSZ vyjádření, zda nejsou dány důvody ke změně jeho posudkového závěru a zda setrvává na svém původním posouzení zdravotního stavu odvolatele. Pokud OSSZ v rámci autoremedury odvolateli plně nevyhoví, předá správní spis se svým stanoviskem ČSSZ jako odvolacímu orgánu. ČSSZ si na základě podaného odvolání opětovně vyžádá posouzení zdravotního stavu odvolatele, a to od oddělení lékařské posudkové služby příslušného pracoviště ČSSZ ve smyslu ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu. Do vydání rozhodnutí o odvolání je tudíž zdravotní stav žadatele posuzován celkem třikrát, a to dvěma pracovišti lékařské posudkové služby. Vláda má za to, že výše popsaná procedura garantuje dostatečnou míru právní ochrany zájmů pojištěnce. Navrhuje zamítnutí návrhu.
21. Veřejná ochranky ně práv nevyužila svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastnice, ve svém vyjádření ze dne 3. 6. 2014 se však s návrhem Nejvyššího správního soudu ztotožnila.
22. ČSSZ v písemném stanovisku, které si Ústavní soud vyžádal na základě § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, uvádí, že napadené ustanovení má vazbu na ustanovení § 145 odst. 3, § 27 a 66 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 470/2011 Sb. Právě z ustanovení § 27 zákona o nemocenském pojištění vyplývá, že rozhodnutí, kterým není přiznána výplata nemocenského po uplynutí podpůrci doby, může být vydáno jen ve dvou případech. Za prvé v případě, že příslušný lékař orgánu nemocenského pojištění dospěje k závěru, že pojištěnec nabyl pracovní schopnosti, a to i k jiné než pojištěné činnosti (jeho dočasná pracovní neschopnost by měla být ošetřujícím lékařem ukončena), a za druhé v případě, že ani po 350 dnech pojištěnec takovéto pracovní schopnosti nenabude, neboť poškození jeho zdraví má dlouhodobý nebo trvalý charakter. Negativní rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby se základních práv zaručených Listinou nedotýká, neboť žadatel buď způsobilost k práci nabyl, a odpadl tudíž důvod mu formou nemocenských dávek zajišťovat hmotné zabezpečení, nebo je, v případě dlouhodobé nebo trvalé nezpůsobnosti k práci zapříčiněné nemocí či úrazem při splnění podmínek stanovených zákonem, zabezpečen invalidním důchodem.
23. Orgány nemocenského pojištění postupují při rozhodování o nároku na výplatu nemocenského po uplynutí podpůrci doby podle právní úpravy v zákoně o nemocenském pojištění a ve správním řádu, přičemž právní úprava nedává správám sociálního zabezpečení žádnou možnost pro správní uvážení. Rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby je odvislé od vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění a toto vyjádření je pro orgán nemocenského pojištění závazné. Stejně jako vláda ve svém vyjádření, i ČSSZ poukazuje na možnosti opravných prostředků proti rozhodnutí o žádosti o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrci doby. K tomu uvádí, že nebylo-li by rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby vyloučeno ze soudního přezkumu, lze předpokládat, že soud by v rámci řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu doplnil dokazování znaleckým posudkem, jehož cílem by bylo opětovné posouzení zdravotního stavu žalobce. Dále podotýká, že pojištěnci nic nebrání v tom, aby v případě zhoršení svého zdravotního stavu, kvůli němuž byl opětovně uznán dočasně práce neschopným, uplatnil nárok na výplatu nemocenského po uplynutí podpůrci doby.
24. ČSSZ je toho názoru, že napadené ustanovení zákona o nemocenském pojištění vyhovuje tzv. testu rozumnosti (viz např. již zmiňovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10), neboť nezasahuje do samotného jádra práva na hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, sleduje legitimní cíl a k dosažení tohoto cíle zvolilo racionální, a nikoliv svévolné prostředky.

V. Upuštění od ústního jednání
25. Ústavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu.

VI. Dikce napadeného ustanovení
26. Ustanovení § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění zní:

§ 158 Soudní přezkum
Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o a) výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby, ...
VII
Posouzení příslušnosti Ústavního soudu k projednání návrhu a aktivní legitimace navrhovatele
27. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou naplněny procesní podmínky pro projednání podaného návrhu. Návrh byl podán aktivně legitimovaným orgánem (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve spojení s čl. 95 odst. 2 Ústavy), Ústavní soud je k projednání tohoto návrhu příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy] a nejedná se o návrh nepřípustný (§ 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).
28. Ústavní soud tedy mohl přikročit k posouzení, zda je napadené ustanovení v souladu s ústavním pořádkem, tj. a) zda byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence, b) zda byl dodržen ústavně předepsaný způsob takového přijetí, resp. vydání, a konečně c) zda je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.).

VIII.
Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení
29. Při posouzení, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, vyšel Ústavní soud z příslušných stenoprotokolů (dostupných na www.psp.cz) a z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky.
30. Návrh zákona o nemocenském pojištění obsahující napadené ustanovení předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 2. 6. 2005. Na 45. schůzi Poslanecké sněmovny konané ve dnech 28. a 29. 6. 2005 byl vládní návrh zákona o nemocenském pojištění projednávaný jako sněmovní tisk č. 1005 v prvním čtení přikázán k projednání ústavně právnímu výboru a výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Ústavně právní výbor se na své 74. schůzi konané dne 2. 11. 2005 usnesl, že vládní návrh zákona projednávat nebude. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví vládní návrh zákona projednal na své 41. schůzi dne 3. 11. 2005, přijal k němu pozměňovací návrhy, nikoliv však k ustanovení § 158 zákona o nemocenském pojištění. V rámci druhého čtení návrhu zákona na 51. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. 12. 2005 se uskutečnila obecná i podrobná rozprava, k napadenému ustanovení však nebyl předložen žádný pozměňovací návrh. Třetí čtení proběhlo na 51. schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. 12. 2005, kdy byl návrh zákona schválen v hlasování č. 1480 (usnesení č. 2100); z přítomných 87 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 69 a proti 17. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 17. 1. 2006 Senátu.
31. Senát projednal návrh zákona o nemocenském pojištění jako senátní tisk č. 242 (v 5. funkčním období). Návrh zákona byl projednán ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, který jako garanční výbor k návrhu zákona přijal usnesení, v němž doporučil Senátu vrátit návrh zákona s pozměňovacím návrhem, který se však netýkal napadeného ustanovení (jednalo se o reakci na Poslaneckou sněmovnou vypuštěnou úpravu tzv. zastropování maximální výše pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění). Dále byl senátní tisk č. 242 projednán ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení obsahově identické s usnesením garančního výboru. Senát předmětný návrh zákona projednal dne 9. 2. 2006 na 9. schůzi a usnesením č. 356 jej vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy doporučenými k přijetí shodně oběma výbory, jak je výše uvedeno.
32. O návrhu zákona, vráceného Senátem, Poslanecká sněmovna hlasovala dne 14. 3. 2006 na 54. schůzi a setrvala na původním návrhu zákona, když ze 168 přítomných poslanců bylo pro 104 poslanců a 17 proti (hlasování č. 153, usnesení č. 2275). Zákon byl doručen prezidentu republiky dne 17. 3. 2006, který jej nepodepsal a vrátil jej Poslanecké sněmovně zpět. Poslanecká sněmovna prezidentské veto přehlasovala na 55. schůzi, když v hlasování č. 173 setrvala na původním návrhu zákona (usnesení č. 2419, ze 174 přítomných poslanců 103 pro, 55 proti). Schválený zákon byl doručen k podpisu premiérovi dne 3. května 2006, publikován byl pak ve Sbírce zákonů v částce 64 pod číslem 187/2006 Sb.
33. Ústavní soud konstatuje, že zákon o nemocenském pojištění, jehož součástí je napadené ustanovení, byl přijat a vydán v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
34. Stejně tak byly splněny podmínky čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. V případě navrhovatele se jedná o ustanovení zákona, které souvisí s jeho rozhodovací činností a jehož má být bezprostředně při řešení věci použito; jde tak o pravou konkrétní kontrolu ústavnosti zákona, jak plyne z předestření skutkového a právního základu věci (sub 3 až 11). Návrh tak splňuje podmínky pro řízení před Ústavním soudem pro takový případ.

IX.
Meritorní přezkum návrhu
35. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestánoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.“ Platí tedy oproti principu enumerace (do 31. 12. 1991 před přijetím novely občanského soudního řádu zákonem č. 519/1991 Sb.) obecná zásada, podle které může být každé rozhodnutí orgánu veřejné správy podrobeno přezkumu soudem, pokud zákonodárce nevyužije mu poskytnutý prostor k vyloučení soudního přezkumu (původně byl tento výčet vymezen § 248 občanského soudního řádu a obsažen v příloze A k občanskému soudnímu řádu na základě odstavce 3 uvedeného ustanovení).
36. Extenze a intenze tohoto prostoru není předmětem tohoto řízení, neboť obrat „nestanoví-li zákon jinak“ v tomto případě není třeba vykládat. To by bylo nutné v situaci, kdyby vznikla otázka, zda je zákonodárce limitován i tehdy, nejde-li o zákaz stanovit výluku ve věcech týkajících se základních práv a svobod. Navrhovatel však k rozhodnutí odpověď na takovou otázku nevyžaduje. Namítá v duchu čl. 36 odst. 2 věty druhé Listiny, že tato výhrada zákona je limitována nemožností vyloučení těch rozhodnutí orgánů veřejné správy, jež se týkají základních práv uvedených v Listině. Toto ustanovení vystupuje jako speciální ve vztahu k čl. 4 Ústavy, které vylučuje, aby byla z pravomoci soudů vyloučena ochrana základních práv a svobod obecně, nejen v rámci rozhodování orgánů veřejné správy.
37. Stejně tak čl. 36 odst. 2 Listiny vystupuje jako speciální ustanovení ve vztahu k čl. 36 odst. 1 Listiny. Je-li tedy zákonem stanovena výluka ze soudního přezkumu takového správního rozhodnutí, které se „týká“ základních práv a svobod „podle Listiny“, jedná se o výluku odporující oběma východiskům ústavního pořádku v této oblasti; řečeno jinými slovy - v případě dotčení základních práv a svobod zákon „jinak“ stanovit nemůže (výluka), neboť by to odporovalo výhradě soudní pravomoci v oblasti základních práv a svobod podle čl. 4 Ústavy a výhradě práva na soudní ochranu u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. To ovšem za podmínky, že:
a) o základní práva a svobody podle Listiny se bude skutečně jednat. Totéž bude s ohledem na čl. 10 Ústavy platit ve vztahu k mezinárodním smlouvám, neboť by byla splněna podmínka, že by zákon stanovil něco jiného než taková mezinárodní smlouva;
b) půjde o konkrétní základní právo nebo svobodu, nikoli jen o obecný vše postihující pojem (základní práva a svobody jako takové, demokratický řád základních práv a svobod, sociální práva nebo politická práva jako určitou kategorii), neboť jinak by prakticky soudní výluky nepřicházely do úvahy, protože tento řád či lidskoprávní systém ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy postihuje jakoukoli činnost státu;
c) půjde o rozhodnutí orgánu veřejné správy ve správním řízení. V tomto případě nejde o omezení soudní ochrany, nýbrž o specifikaci formy či procedury, ve které bude poskytována;
d) základních práv a svobod se bude skutečně týkat. Dostačuje však, když rozhodnutí se bude týkat základního práva (např. stanovení podrobností, povinností při zachování základních práv a svobod); zásah nebo dokonce porušení není podmínkou, neboť nejde o ústavní stížnost. K tomu je třeba dodat, že pokud by obrat „týkajících se“ znamenal zásah do základního práva, či dokonce jeho porušení, mělo by to za následek povinnost obecného soudu obracet se na Ústavní soud nejen z hlediska přezkumu ústavnosti samotného jím aplikovaného zákona ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, nýbrž i z hlediska jeho výkladu.
38. Ustanovení čl. 36 odst. 2 věty druhé Listiny nestanoví, na která „základní práva a svobody“ dopadá, resp. že dopadá na jen některé z nich, ať již ve smyslu nějaké privilegovanosti nebo jiné kvalifikace. Z dikce tohoto ustanovení, stejně jako z historie jeho přípravy lze usuzovat na to, že ústavodárce neměl v úmyslu činit rozdíl mezi jednotlivými „skupinami“ základních práv z jakéhokoli klasifikačního hlediska. Správní rozhodnutí, jež má dopady na některé z práv zakotvených v hlavě čtvrté Listiny jako v projednávané věci (čl. 30 odst. 1 Listiny), tak musí být způsobilé přezkumu ve správním soudnictví stejně jako správní rozhodnutí týkající se práv zakotvených v hlavách druhé a třetí Listiny, na něž se nevztahuje omezení ve formě čl. 41 odst. 1 Listiny. Tento názorový přístup k předmětnému ustanovení Listiny, který bez dalšího garantuje právo na soudní přezkum (potažmo spravedlivý proces) těch rozhodnutí správních orgánů, jež se týkají některého (jakéhokoliv) ze základních práv zakotvených v Listině, je rovněž patrný v judikatuře Ústavního soudu [ve vztahu k rozhodnutí dopadajícímu do práva na svobodnou volbu povolání ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny viz nález sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.) a rozhodnutí na něj navazující, dostupná na http://nalus.usoud.cz, ve vztahu k právu na ochranu osob zdravotně postižených v pracovních vztazích ve smyslu čl. 29 odst. 2 Listiny pak viz nález sp. zn. Pl. ÚS 15/12 ze dne 15. 1. 2013 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.)].
39. Přestože v judikatuře Ústavního soudu se objevila též usnesení, která přímou aplikaci čl. 36 odst. 2 Listiny ve vztahu k právům zakotveným v hlavě čtvrté Listiny (hospodářská, sociální a kulturní práva) s ohledem na čl. 41 odst. 1 Listiny vylučují [viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 524/06 ze dne 29. 11. 2006, srov. též usnesení sp. zn. III. ÚS 233/01 ze dne 10. 7. 2001 (U 25/23 SbNU 335), dostupná na http://nalus.usoud.cz], nemohla s ohledem na svou právní povahu a právní názor vyjádřený Ústavním soudem ve výše (sub 38) uvedených nálezech mít vliv na výsledek tohoto řízení, a to i z dalších důvodů. Není rozhodující, k jakému základnímu právu se správní rozhodnutí vztahuje (otázku jiných forem vystupování veřejné správy nebylo nutné v této věci řešit), neboť nic takového čl. 36 odst. 2 Listiny jako sedes materiae nestanoví. Především je pak nutno zdůraznit, že v posuzované věci § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění nejde o samostatnou otázku práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci, nýbrž o záruku práva na soudní přezkum, která je formulována na stupnici - dotýkat se (popř. zachovávat podle čl. 4 odst. 1 Listiny), zasahovat (vstupovat do chráněného prostoru v mezích čl. 4 odst. 2 Listiny) a porušovat (přerušovat slovníkem Stadiónový ústavy - § 106), tedy zasahovat způsobem, který je v rozporu s čl. 4 odst. 2 Listiny, popř. dalšími již konkretizovanými ústavními kautelami. Jakkoli se může Ústavní soud shodovat se závěry obsaženými ve vyjádření vlády České republiky a ve vyžádaném stanovisku ČSSZ ohledně testu racionality u sociálních práv, nemohlo to mít vliv na výsledek řízení.
40. Ústavní soud tedy nemá výhrady vůči argumentaci vlády či dožádaného orgánu státní správy, tato argumentace je ve vztahu k podstatě a smyslu práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci přiléhavou, nicméně nesměřuje k podstatě toho, co musí posoudit navrhovatel z hlediska svého poslání při ochraně základních práv a svobod ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny. V daném případě nespočívá otázka v tom, jak má o nároku ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny rozhodnout, nýbrž v tom, zda má nějaký soud vůbec kompetenci rozhodnout o výplatě nemocenského podle podmínek stanovených zákonem. V daném případě krajský soud tuto kompetenci popřel na základě napadeného ustanovení a navrhovatel jako kasační instance naráží na stejnou překážku z hlediska možnosti podrobit závěry krajského soudu své kognici. Zákon tak ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny může stanovit podrobnosti práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 3 Listiny a navíc jeho meze podle čl. 41 odst. 1 Listiny. Proto tyto a jen tyto podrobnosti a meze jsou posuzovány v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny. Ten se nemůže vztáhnout na obsah chráněný čl. 36 odst. 2 Listiny, natožpak čl. 4 Ústavy, neboť v tomto případě se jedná podle názoru Ústavního soudu o jednu z podstatných náležitostí demokratického právního státu.
41. Je-li výplata nemocenského (i po uplynutí podpůrci doby) konkretizací (podrobností) čl. 30 odst. 1 Listiny, má to nevyhnutelně za důsledek splnění podmínek uvedených sub 37 pro situace, kdy zákon „jinak“ stanovit nemůže. V dané věci proto není posuzováno uplatnění podmínek pro konkrétní podobu práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci v zákoně o nemocenském pojištění, nýbrž interpretován je čl. 36 odst. 2 Listiny, podle kterého jsou-li „ve hře“ základní práva a svobody (tj. jsou-li dotčena, popř. musí-li být zachovávána), nemůže se možnost zákonodárce „stanovit jinak“ uplatnit. Zde lze mít námitky vůči formulaci ústavodárce, nicméně je namístě uplatnit výklad in dubio pro libertate. Úkolem Ústavního soudu v rámci konkrétní kontroly ústavnosti § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění tak není vyložit navrhovateli, zda je ústavní určitá výše dávky, způsob jejího výpočtu, forma uplatnění atd., nýbrž to, zda důsledek rozhodnutí o takové dávce vůbec má vztah k základnímu právu, které by mohlo být dotčeno, aniž by bylo třeba, aby bylo zasaženo, či dokonce porušeno. Věc se tak pohybuje v prostoru kautel práva na soudní ochranu podle čl. 4 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, nikoli sociálních práv podle čl. 30 Listiny, popř. čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť výsledkem posouzení zdravotního stavu žalobce byl rovněž závěr o tom, jakou pracovní činnost bude moci nadále vykonávat pro případ možnosti brzkého nabytí pracovní schopnosti.
42. V případě procesních záruk ochrany základních práv, jak vyplývají z Listiny, není povaha případného zásahu do jejich hmotněprávní podstaty relevantní [a není to ani podstatou v této věci, srov. např. nález Ústavního soudu k regulačním poplatkům ve zdravotnictví sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.) - bod 92]. Pokud se rozhodnutí orgánu veřejné správy některého základního práva týká, ať již z hlediska podrobností, podmínek, mezí (není nutné porušení či zkrácení), lze mít za to, že zákonodárcem stanovená nemožnost uplatnění těchto záruk je s ohledem na výše uvedená ustanovení ústavního pořádku bez dalšího protiústavní. Bez procesních garancí uplatňování základních práv by totiž, jednoduše řečeno, nebylo možné jednotlivci ochranu proti takovým nezákonným rozhodnutím orgánů veřejné správy poskytnout.
43. Na základě uvedených obecných východisek tedy Ústavní soud přistoupil k posouzení otázky, zda se rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby, jež je předmětem sporu v tomto případě, týká některého ze základních práv, zde konkrétně práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci zejména podle čl. 30 odst. 1 Listiny, popř. vzhledem k možnosti (ve smyslu § 27 zákona o nemocenském pojištění) závěru o výkonu jiného než dosavadního zaměstnání či povolání též podle čl. 26 Listiny.
44. Jak vyplývá ze zákona o nemocenském pojištění, který patří mezi právní předpisy stanovící mj. podrobnosti k právům zaručeným v čl. 30 Listiny, tzv. nemocenské je druhem dávky poskytované z nemocenského pojištění, na jejíž výplatu má nárok pojištěnec, který byl uznán dočasně pracovně neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní (resp. v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dní), viz § 23 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Další podmínky vzniku nároku na nemocenské stanoví § 24 a 25 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podpůrci doba, tj. doba, po kterou má být dávka vyplácena, končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa; podpůrci doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud zákon nestanoví jinak (§ 26 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).
45. Podle § 27 zákona o nemocenském pojištění pak platí, že po uplynutí podpůrci doby se nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrci doby, nabude pracovní schopnost, a to i k jiné než dosavadní pojištěné činnosti; takto lze postupovat i opakovaně, přičemž při jednotlivém prodloužení výplaty nemocenského nesmí být doba tohoto prodloužení delší než 3 měsíce. Nemocenské lze podle věty první vyplácet celkem nejdéle po dobu 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrci doby. Dotčena jsou tak ustanovení čl. 30 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 až 3 Listiny (výplata dávky a vztah k dosavadní pojištěné činnosti a budoucí činnosti).
46. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby představuje rozhodnutí, jímž se osobě (žadateli) přizná nárok na hmotné zabezpečení (dávku) za situace, kdy je tato osoba (dočasně) k práci nezpůsobilá. Jedná se tak evidentně o rozhodnutí, které se práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci týká. Ústavní soud se přitom ztotožňuje se závěrem navrhovatele, že napadené ustanovení § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, jež zakotvuje výluku uvedeného rozhodnutí ze soudního přezkumu, je natolik jednoznačné, že jej není možné vyložit ústavně konformně; je proto nutné ve světle výše uvedených kautel práva na soudní ochranu ve vztahu k rozhodování orgánů veřejné správy přistoupit k derogaci tohoto ustanovení.
47. Ve vztahu k nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/12 (viz výše), na který navrhovatel poukázal a jehož závěry následuje rovněž tento nález, lze podotknout, že rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby vychází zejména z posouzení zdravotního stavu osoby a nejedná se o rozhodnutí představující překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě hospodářské činnosti [srov. § 70 písm. d) soudního řádu správního]. Zároveň se však jedná o úkon, který se dotýká základního práva zaručeného Listinou (čl. 30 odst. 1). Derogace napadeného ustanovení přitom potvrzuje ústavně konformní výklad § 70 písm. d) soudního řádu správního, jak jej Ústavní soud vymezil v uvedeném nálezu (bod 36 odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/12).
48. K názoru vyslovenému ve vyjádření vlády, že dotčeným základním právem zde není primárně právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 2 Listiny, nýbrž právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci dle čl. 30 odst. 1 Listiny, lze uvést, že právo zaručené čl. 36 odst. 2 Listiny je právem procesním, jež se váže k uplatňování jiného substantivního práva (má akcesorickou povahu). Je-li tímto substantivním právem některé ze základních práv zaručených Listinou (zde právo na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci dle čl. 30 odst. 1 Listiny, otázka možnosti omezení pro výkon určitých povolání nebo činností ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny), je povinností Ústavního soudu zajistit, aby procesní záruky ochrany tohoto základního práva fungovaly. Právo na přístup k soudu, stejně jako jiná procesní práva spadající pod souhrnný pojem „práva na spravedlivý proces“, není samoúčelné, vždy je nutno jej vnímat ve vazbě na chráněné substantivní právo. Právo na přístup k soudu je však zároveň možné vnímat jako součást ústavně konformní míry naplnění práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci.
49. Ve vztahu k vyjádřeným obavám vlády, že derogace napadeného ustanovení zákona o nemocenském pojištění by vedla k přezkumu všech rozhodnutí odvozených od lékařských posudků, lze uvést, že soudní přezkum je [v souladu s nálezem sp. zn. Pl. ÚS 15/12, resp. s ohledem na výklad § 70 písm. d) soudního řádu správního] zaručen u všech rozhodnutí tohoto charakteru, která sama o sobě znamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, a/nebo jde o úkony, jež se týkají základních práv. Ostatní rozhodnutí orgánů veřejné správy vycházející z lékařských posudků, která pod uvedené kategorie subsumovat nelze, pak pod výluku ze soudního přezkumu spadnou (nestanoví-li samozřejmě zvláštní zákon jinak).
50. V této souvislosti Ústavní soud považuje za potřebné poukázat na situaci v konkrétní věci, kterou mu nepřísluší řešit, nicméně dokládá problém, o který v dané věci jde. Žadatel v iniciačním řízení vedeném pod sp. zn. 43 Ad 21/2013 před Krajským soudem v Praze tvrdil (blíže sub 6) skutečnosti, které nelze při hodnocení námitek vlády České republiky a ČSSZ pominout. Je namítáno, že negativní rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby se základních práv zaručených Listinou nedotýká, neboť žadatel buď způsobilost k práci nabyl, a odpadl tudíž důvod mu formou nemocenských dávek zajišťovat hmotné zabezpečení, neboje v případě dlouhodobé nebo trvalé nezpůsobilosti k práci zapříčiněné nemocí či úrazem při splnění podmínek stanovených zákonem zabezpečen invalidním důchodem. Dále podle vlády si ČSSZ na základě podaného odvolání opětovně vyžádá posouzení zdravotního stavu odvolatele, a to od oddělení lékařské posudkové služby příslušného pracoviště ČSSZ ve smyslu ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu. Do vydání rozhodnutí o odvolání je tudíž zdravotní stav žadatele posuzován celkem třikrát, a to dvěma pracovišti lékařské posudkové služby. Žalobce ovšem tvrdí něco jiného (sub 6) a bez možnosti nechat toto své tvrzení prověřit nezávislým soudem tak zůstává se svým tvrzením bez právní ochrany. Jinak řečeno, je-li ve zvláštních zákonech obsažena v rozporu s právním názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/12 právní úprava, která ze soudního přezkumu paušálně vylučuje rozhodnutí, která závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob, je to nejen v rozporu s čl. 89 odst. 2 Ústavy, nýbrž i s čl. 36 odst. 2 věty druhé Listiny, neboť osoba, která se domáhá prodloužení výplaty nemocenského, zůstává bez soudní ochrany např. vůči tvrzení, že ji ve skutečnosti žádný lékař oddělení lékařské posudkové služby příslušného pracoviště ČSSZ neviděl, takže nejenže mezitím změněný zdravotní stav nebyl posuzován tak, jak je tvrzeno správními orgány, nýbrž byl omezen jen na posouzení dokumentace vyhotovené dříve za jiných okolností.
51. K tomu lze dále poznamenat, že v rámci soudního přezkumu rozhodnutí orgánu veřejné správy, které je založeno na odborném posouzení zdravotního stavu, budou soudy k takovému posudku přistupovat obdobně jako k jiným podkladům odborného charakteru. Je třeba mít na zřeteli, že bez ohledu na odbornou stránku věci mohou tyto podklady a jejich vydání rovněž vykazovat nezákonnosti (např. posudek vydal lékař, který k tomu nebyl oprávněn, či se jednalo o posouzení vykazující zjevné prvky svévole, posudek obsahuje tvrzení v rozporu se skutečností, byl vystaven za jiných okolností, než se v něm uvádí), s nimiž je nutno se vypořádat. Takové nezákonnosti přitom mohou přicházet v úvahu i za situace, kdy orgán veřejné správy, který rozhodnutí na základě odborného podkladu (ve formě závazného stanoviska) vydává, má jen minimální prostor pro správní uvážení.
52. Systém opravných prostředků ve správním řízení, jak je právní úpravou ve vztahu k těmto typům rozhodnutí nastaven, nemůže překlenout ústavněprávní deficit v podobě absence přezkumu těchto rozhodnutí nezávislými soudy. Samotný rozsah soudního přezkumu rozhodnutí tohoto charakteru je však již zcela v dispozici správního soudnictví a Ústavnímu soudu jej nepřísluší vymezovat, neboť jeho kognice je v daném řízení omezena jen na zjištění, zda došlo k zásahu do práva na soudní ochranu před rozhodnutím orgánu veřejné správy pro případ, že takové rozhodnutí se týká konkrétního základního práva nebo svobody. Proto zdůrazňuje, že toto rozhodnutí jen otevírá cestu k soudnímu přezkumu rozhodnutí správních orgánů, který je v rozporu s ústavním pořádkem uzavřen, nikoli nutně k vyhovění žalobě žadatele v iniciačním řízení před správními soudy.
X.
Závěr
53. Ústavní soud uzavírá, že rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrci doby je rozhodnutím, které se týká základního práva zakotveného v čl. 30 odst. 1 Listiny, popř. v čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Vyloučení tohoto rozhodnutí ze soudního přezkumu je v rozporu s ustanovením čl. 36 odst. 2 věty druhé Listiny ve spojení s čl. 4 Ústavy, a proto je nutné návrhu na zrušení § 158 písm. a) zákona o nemocenském pojištění vyhovět.
Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.

11/2015 vyhláška mění od 1.3.2015 289/2007

11 VYHLÁŠKA ze dne 19. ledna 2015, kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 264/2014 Sb., k provedení § 27a odst. 6 a § 27b odst. 9 písm. a) až c) zákona:
Čl. I
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění.
Čl. II
Část první vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
„n) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři, včetně termínu jejich předložení,
o) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí.“.
2. V § 10 odst. 3 se slova „10 kusů drůbeže v průběhu 1 týdne celkem“ nahrazují slovy „10 kusů krůt, 10 kusů hus, 10 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže v průběhu jednoho týdne“.
3. V § 12 odst. 1 se slova „nebo účastník lovu (dále jen „lovec“)“ zrušují.
4. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které je na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních.“.
5. V § 12 odst. 3 se slovo „Lovec“ nahrazuje slovy „Uživatel honitby“.
6. V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Pro maloobchodní zařízení podle odstavce 1 písm. c), které bylo krajskou veterinární správou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou, která je dodávána přímo konečnému spotřebiteli, platí vedle veterinárních a hygienických požadavků stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004
a) v oddílu I kapitole V odstavcích 2 a 3, v kapitole VII odstavci 1 písm. a) a v odstavcích 2, 4 a 5, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,
b) v oddílu II kapitole V odstavcích 1, 5 a 6, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,
c) v oddílu IV kapitole II odstavcích 4 až 6, pokud jde o velkou volně žijící zvěř,
d) v oddílu IV kapitole III odstavcích 4 a 5, pokud jde o drobnou volně žijící zvěř,
e) v oddílu V kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu,
f) v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě výrobků z masa volně žijící zvěře.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
7. V § 12 odstavec 7 zní:
„(7) Za malé množství zvěře, určené k prodeji (dodání) podle odstavce 1, se považuje 1 kus velké volně žijící zvěře a 35 kusů drobné volně žijící zvěře za týden, nejvýše však 30 % uživatelem honitby odlovené zvěře za rok, přičemž těchto 30 % nesmí překročit 30 kusů velké volně žijící zvěře a 400 kusů drobné volně žijící zvěře.“.
8. V § 12 odst. 8 se za slova „odstavci 1“ vkládají slova „písm. a) nebo b)“.
9. V § 12a odst. 3 písm. a) se slovo „lovce“ nahrazuje slovy „uživatele honitby“.
10. Za § 12a se vkládá nový § 12b, který včetně nadpisu zní:
„§ 12b
Údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři, a termín jejich předložení
(1) Laboratoř, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, státní veterinární ústav a laboratoř, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 zákona povolení pro tento druh vyšetřování, předkládá úřednímu veterinárnímu lékaři údaje o provedených vyšetřeních na přítomnost svalovce (trichinel) jednou ročně, vždy v termínu do 15. dubna, a to za období od 1. dubna předcházejícího kalendářního roku do 31. března kalendářního roku, v němž se údaje předkládají.
(2) Hlášení podle odstavce 1 obsahuje
a) název laboratoře, která vyšetření provedla,
b) identifikaci objednavatele vyšetření - uživatele honitby,
c) číslo plomby vyšetřeného uloveného kusu volně žijící zvěře,
d) datum vyšetření,
e) výsledek vyšetření na svalovce,
f) metodu, která byla k vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel) použita.“.
11. V § 13 odst. 1 se slova „syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu“ nahrazují slovy „syrové mléko“ a za slovo „výroby“ se vkládají slova „nebo prostřednictvím prodejního automatu“.
12. V § 13 odst. 4 se za slova „syrového mléka“ vkládají slova „v místě výroby“ a slovo „převařit“ se nahrazuje slovy „tepelně opracovat nebo pasterovat“.
13. V § 13 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) V případě přímého prodeje syrového mléka prostřednictvím prodejního automatu musí být na viditelném místě na prodejním automatu umístěno upozornění „Syrové mléko, před použitím tepelně opracovat nebo pasterovat“. Přímý prodej syrového mléka konečnému spotřebiteli prostřednictvím prodejního automatu může být prováděn i v mléčnici. Jde-li však o hospodářství, ze kterého je dodáváno mléko do sběrného střediska, standardizačního střediska nebo podniku pro ošetření mléka, musí být prodej zajištěn tak, aby konečný spotřebitel nevstupoval do mléčnice.“.
     Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
14. V § 13 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „ , nebo musí být zchlazeno na 6 °C a zchlazené prodáno do 48 hodin po nadojení“.
15. V § 13 odst. 7 se slova „syrového, mlékárensky neošetřeného mléka a syrové smetany, určené“ nahrazují slovy „syrového mléka, určeného“ a slova „nebo syrové smetany“ se zrušují.
16. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:  „§ 13a
Rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí
Chovatel, který prodává syrové mléko podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona, zajistí vyšetření syrového mléka na přítomnost patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce.“.
17. V § 14 odst. 5 se číslo „60“ nahrazuje číslem „600“.
18. V § 15 se odstavec 1 zrušuje.  Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
19. V § 15 odstavec 3 zní:  „(3) Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti chovatele, hospodářství chovatele, na stanovišti včel, v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo k dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele a která je na území kraje, v němž se nachází stanoviště včel, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně.“.
20. V § 15 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
21. Doplňuje se příloha č. 6, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 289/2007 Sb.
ROZSAH A LIMITY VYŠETŘOVÁNÍ SYROVÉHO MLÉKA KE ZJIŠTĚNÍ PŘÍTOMNOSTI PATOGENNÍCH MIKROORGANISMŮ OHROŽUJÍCÍCH ZDRAVÍ LIDÍ
Parametr	Limit 
Staphylococcus aureus 500 KTJ/1ml  “.
Čl. III  Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:  Ing. Jurečka v. r

Vyhláška 9/2015 o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu

3/2015 o některých dokladech o vzdělání (3/2015 Sb.) - seznam odstavců

§ 1
Obsah a forma tiskopisů dokladů o vzdělání
(1) Tiskopisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu jsou opatřeny šedým podtiskem s motivem malého státního znaku a lipových listů na každé
straně tiskopisu.
(2) Tiskopisy vysvědčení, výučních listů a diplomů pro hodnocení žáků a studentů při dosažení základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání
s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou a vyššího odborného vzdělání jsou mimo náležitostí podle odstavce 1 dále opatřeny
a) vodotiskem s motivy lipových ratolestí,
b) označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu a
c) místem pro uvedení grafického kódu, které se na příslušných tiskopisech uvádí zkratkou „QR kód“; v grafickém kódu je obsaženo vždy jméno, příjmení a
datum narození hodnocené osoby, resortní identifikátor školy, označení oboru vzdělání, školního roku, klasifikace v povinných předmětech a celkové hodnocení.
(3) Tiskopisy podle odstavce 2 se vyhotovují na listu formátu 210 x 280 mm s přípustnou odchylkou 3 mm.
Ostatní tiskopisy podle odstavce 1 se vyhotovují na listu, případně dvojlistu formátu 210 x 297 mm s přípustnou odchylkou 3 mm.
(4) Místo pro uvedení resortního identifikátoru školy se na příslušných tiskopisech uvádí zkratkou „IZO“.
Na vysvědčeních o maturitní zkoušce se místo pro uvedení resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, uvádí zkratkou „RED IZO“.
Místo pro uvedení dosažené úrovně kvalifikace podle evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení se uvádí zkratkou „EQF“.
§ 2
Vzory tiskopisů dokladů o vzdělání
(1) Vzory tiskopisů vysvědčení pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka na konci pololetí jsou uvedeny v případě
a) základní školy v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) střední školy a konzervatoře v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Vzory tiskopisů dokladů o vzdělání jsou uvedeny v případě dosažení
a) základního vzdělání v základní škole a v kurzech pro získání základního vzdělání v příloze č. 3 k této vyhlášce,
b) středního vzdělání a středního vzdělání s výučním listem v příloze č. 4 k této vyhlášce,
c) středního vzdělání s maturitní zkouškou v příloze č. 5 k této vyhlášce,
d) vyššího odborného vzdělání v konzervatoři v příloze č. 6 k této vyhlášce,
e) vyššího odborného vzdělání v příloze č. 7 k této vyhlášce.
(3) Vzory tiskopisů vysvědčení jsou uvedeny v případě
a) vysvědčení o státní jazykové zkoušce v příloze č. 8 k této vyhlášce,
b) základní umělecké školy v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 3
Obsah a forma výpisů z vysvědčení
Ve výpisu z vysvědčení musí být uvedeny údaje vyplývající ze vzoru příslušného tiskopisu vysvědčení uvedeného v přílohách k této vyhlášce. Výpis z vysvědčení se opatří vždy jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem osoby, která výpis vystavila.
§ 4
Opis a stejnopis vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu
(1) Opis vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu (dále jen „opis“) vydá škola na žádost osobě, jíž byl vydán prvopis, nebo jejímu zákonnému zástupci. Opis se vydává jako kopie předloženého prvopisu a opatřuje se doložkou „Tento opis doslovně souhlasí s prvopisem“ spolu s otiskem úředního razítka právnické osoby vykonávající činnost školy (dále jen „razítko“), jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem osoby, která opis vystavila, a datem vydání opisu. V případě, že je prvopis tvořen více samostatnými listy, uvedou se tyto náležitosti na každém listu. Vydání opisu se uvede v příslušné dokumentaci školy.
(2) Stejnopis vysvědčení, výučního listu a diplomu o absolutoriu (dále jen „stejnopis“) vydá škola na žádost osobě, jíž byl vydán prvopis, nebo jejímu zákonnému zástupci. Stejnopis se vyhotovuje na příslušném tiskopisu platném v době vydání prvopisu, popřípadě není-li k dispozici tento tiskopis, vyhotoví se stejnopis na jiném vhodném tiskopisu. Vydání stejnopisu se zaznamená v příslušné dokumentaci školy.
(3) Pokud nelze opatřit podpisy osob, které podepsaly prvopis, uvedou se na stejnopisu jména a příjmení těchto osob s dovětkem „v. r.“. Pokud nelze opatřit otisk razítka použitý na prvopisu, uvede se na stejnopisu namísto tohoto otisku zkratka „L. S.“. Na stejnopis se připojí doložka „Tento stejnopis souhlasí s prvopisem“. K doložce se uvedou tyto náležitosti: jméno popřípadě jména, příjmení a podpis ředitele školy a název právnické osoby, která stejnopis vydala, otisk razítka a datum vyhotovení stejnopisu. V případě, že se stejnopis vyhotovuje na více samostatných listech, opatří se doložkou a náležitostmi každý list stejnopisu.
(4) Pokud škola, která vydala prvopis, již neexistuje, vydá stejnopis postupem podle odstavců 2 a 3 škola, která ukládá její dokumentaci, nebo jiná škola poskytující vzdělávání v tomtéž nebo podobném oboru vzdělání, pokud jí žadatel o vystavení stejnopisu vysvědčení předloží kopie dokladů, na jejichž základě lze stejnopis vydat, pořízené podle zákona o archivnictví a spisové službě1) nebo ověřené podle zákona o ověřování2).
(5) Pokud dokumentace školy, ke které se žádost o vydání stejnopisu vztahuje, byla zničena, vydá škola o této skutečnosti žadateli potvrzení.
(6) Pokud se stejnopis vydává z důvodu změny jména, příjmení nebo rodného čísla, uvede se na stejnopisu jméno a příjmení žadatele a jeho rodné číslo podle stavu ke dni vydání stejnopisu. K žádosti o vydání stejnopisu se přiloží prvopis vysvědčení, výučního listu nebo diplomu o absolutoriu a doklady o změně jména, příjmení a rodného čísla. Změna jména nebo příjmení se dokládá rozhodnutím příslušného správního úřadu o povolení změny jména a příjmení3), popřípadě jeho úředně ověřeným opisem. Změna rodného čísla se dokládá v souladu s jiným právním předpisem4).
1) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 74 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
4) § 15 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb.
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání.
2. Vyhláška č. 489/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání.
3. Vyhláška č. 63/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění vyhlášky č. 489/2006 Sb.
4. Vyhláška č. 205/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 431/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.
6. Vyhláška č. 86/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 223/2005 Sb., o některých dokladech o vzdělání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6
Přechodné ustanovení
Do 30. září 2017 lze používat tiskopisy podle vyhlášky č. 223/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Příloha 1
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 1 písm. a)
Vysvědčení pro základní školu
1.1 Vysvědčení pro základní školu - list A (klasifikace)
1.2 Vysvědčení pro základní školu - list A (klasifikace) do 10 povinných předmětů
1.3 Vysvědčení pro základní školu - list A (klasifikace) do 20 povinných předmětů
1.4 Vysvědčení pro základní školu - list A (slovní hodnocení)
1.5 Vysvědčení pro základní školu - list B
1.6 Vysvědčení pro základní školu - list A (klasifikace) - polské
1.7 Vysvědčení pro základní školu - list A (klasifikace) do 10 povinných předmětů - polské
1.8 Vysvědčení pro základní školu - list A (klasifikace) do 20 povinných předmětů - polské
1.9 Vysvědčení pro základní školu - list A (slovní hodnocení) - polské
1.10 Vysvědčení pro základní školu - list B - polské

Příloha 2
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 1 písm. b)
Vysvědčení pro střední školy a konzervatoře
2.1 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - do 18 povinných předmětů
2.2 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - do 30 povinných předmětů - str. 1 až 4
2.3 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - slovní hodnocení - str. 1 až 4
2.4 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - klasifikací i slovním hodnocením - str. 1 až 4
2.5 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - 16 povinných předmětů - polské
2.6 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - 30 povinných předmětů - str. 1 až 4 - polské
2.7 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - slovní hodnocení - str. 1 až 4 - polské
2.8 Ročníkové vysvědčení střední školy a konzervatoře - klasifikací i slovním hodnocením - str. 1 až 4 - polské

Příloha 3
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. a)
Vysvědčení o ukončení základní školy a kursu pro získání základního vzdělání
3.1 Vysvědčení o získání základního vzdělání v základní škole
3.2 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (klasifikace)
3.3 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (slovní hodnocení)
3.4 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list B
3.5 Vysvědčení o získání základního vzdělání v základní škole - polské
3.6 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (klasifikace) - polské
3.7 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list A (slovní hodnocení) - polské
3.8 Vysvědčení o ukončení kursu pro získání základního vzdělání list B - polské

Příloha 4
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. b)
Vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list
4.1 Vysvědčení o závěrečné zkoušce (střední vzdělání) - dvouleté obory
4.2 Vysvědčení o závěrečné zkoušce (střední vzdělání s výučním listem) - dvouleté obory
4.3 Výuční list - dvouleté obory
4.4 Vysvědčení o závěrečné zkoušce (střední vzdělání s výučním listem) - tříleté obory
4.5 Výuční list - tříleté obory

Příloha 5
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. c)
Vysvědčení o maturitní zkoušce
5.1 Vysvědčení o maturitní zkoušce pro střední školy
5.2 Vysvědčení o maturitní zkoušce zahrnující praktickou zkoušku
5.3 Vysvědčení o maturitní zkoušce ve vybraných výtvarných oborech
5.4 Vysvědčení o maturitní zkoušce v českém jazyce a cizím jazyce
5.5 Vysvědčení o maturitní zkoušce v českém jazyce a cizím jazyce se souhlasem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
5.6 Vysvědčení o maturitní zkoušce pro střední školy - polské

Příloha 6
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. d)
Vysvědčení o absolutoriu a diplom o absolutoriu v konzervatoři
6.1 Vysvědčení o absolutoriu v konzervatoři - 4 str.
6.2 Vysvědčení o absolutoriu druhého hlavního oboru
6.3 Diplom absolventa konzervatoře

Příloha 7
Vzory tiskopisů podle § 2 odst. 2 písm. e)
Vysvědčení o absolutoriu a diplom o absolutoriu ve vyšší odborné škole
7.1 Vysvědčení o absolutoriu ve vyšší odborné škole
7.2 Diplom absolventa vyšší odborné školy

Příloha 8
Vzor tiskopisu - podle § 2 odst. 3 písm. a)
Vysvědčení o státní jazykové zkoušce
8.1 Vysvědčení o státní jazykové zkoušce

ČR Sbírky zákonů 2015